Malé knížky BYLINKY REVUE jsou výborný zdroj informací ze světa bylinek a alternativního způsobu života. Pěstujeme, vaříme, léčíme. BYLINKY REVUE vychází každé 2 měsíce a je k dostání v prodejnách tisku v ČR a na Slovensku, anebo na www.MojeBylinky.cz. Nové číslo vychází 29. 11. 2013, žádejte ve své trafice nebo si výhodně předpalťte v akci do konce roku.
21
Bylinky Bylinky Bylinky Revue PùSTUJEME ` VA¤ÍME ` LÉâÍME DOMÁCÍ GRILOVACÍ KO¤ENÍ 6 OLIVOV¯ OLEJ Jak jej správnû pouÏívat NÁVOD VYROBTE SI SVÉ VLASTNÍ RECEPTY NA STRANù 54 60 Bylinkové recepty šéfkuchaře BYLINKY REVUE 14 BYLINKY REVUE 02/2012 - LÉTO - âTVRTLENÍ KNÍÎKA, 99 Kã / 4,59 € / www.MojeBylinky.cz JEDL¯CH PLAN¯CH ROSTLIN Které jsou nejlep‰í, léãivé a kter˘m se vyhnout JETEL MÍSTO HORMONÒ Jak vám pfiíroda pomÛÏe BYLINKY PODLE ABECEDY: âEKANKA OBECNÁ ` KDY SBÍRAT LEN SET¯ SVATOJÁNSKÉ BYLINKY ` VELKÁ ZAHRADNÍ HRA ` SOUTùÎ O VÍNO A OLEJ 74
Transcript
pro
va‰e zdraví
★
BylinkyBylinkyBylinkyRevue
PùSTUJEME ` VA¤ÍME ` LÉâÍME
DOMÁCÍGRILOVACÍ
KO¤ENÍ
6
OLIVOV¯ OLEJ Jak jej správnû pouÏívat
NÁVODVYROBTE
SI SVÉ VLASTNÍ
RECEPTYNA STRANù
54
60
Bylinkové recepty
šéfkuchařeNOVINKA
BIO DEODORANT NUXE bez hliníkov˘ch solí, bez alkoholu a bez parabenÛ.
Nov˘ BIO deodorant od NUXE zaruãujecelodenní ochranu proti nepfiíjemn˘mpachÛm, aniÏ by bránil pfiirozenémupocení, a to díky svému jedineãnémusloÏení z esenciálních olejÛ a kvûtinov˘chvod. ZklidÀuje v‰echny typy pokoÏekvãetnû ãerstvû epilované.
BIO deodorant od NUXE je certifikovan˘mv˘robkem biokosmetiky, kter˘ pomáháchránit pfiírodu i Va‰e zdraví. Pomáhejte také!
Nebo napi‰te SMS: 605 202 115(SMS ve tvaru Bylinky, jmeno, prijmeni, adresa)
Mobil: 777 333 370
Po‰tou na adrese:BYLINKY REVUE
Rybná 14, P. O. Box 12110 05 Praha 1
pfiidejte si nás
2 Hurá, léto!
Pfies léto je sezona bylinek v plném proudu. A my v redakcijsme ve svém Ïivlu. UÏíváme si tu nádhernou atmosféru, kdyv‰echno voní, roste a kvete. Letos ale neleníme, a kromû Byli-nek i SpeciálÛ, které pro vás pravidelnû pfiipravujeme, také po-domácku vyrábíme nejrÛznûj‰í mastiãky, tinktury i oleje. Îebyste si to taky chtûli vyzkou‰et? To není problém. Spoustu re-ceptÛ najdete tfieba na stranû 36, kde se vûnujeme konkrétnûhefimánku. Jestli si ale dáte radûji nûco silnûj‰ího, pak nalis-tujte zajímavé ãtûní o vínû (str. 20). A nepfiehlédnûte ani rady,jak si vybudovat zahradu, kterou vám budou v‰ichni v ‰irokémokolí závidût (str. 50). AÏ ji budete mít, tak spoleãnû ogrilujemenûco dobrého (str. 63) a také se spoleãnû s na‰í ãtenáfikou Iva-nou vydáme relaxovat na reflexní masáÏ nohou (str. 34). Îebyste taky chtûli relaxovat? Napi‰te nám to! A tfieba pfií‰tû pÛj-dete právû vy! Tedy aÈ je to leto‰ní léto pro vás nejkrásnûj‰í. Pokud moÏno bezstarostí a s pofiádnou dávkou odpoãinku. VÏdyÈ co nás dokáÏelépe nabít, neÏ rozkvetlá pfiíroda (str. 28).
Pûkné poãtení!Monika Poledníková
Od nás
3www.MojeBylinky.cz
6 Plané rostlinyCo v‰echno se dá v pfiírodû sníst?
12 Semínka chiaModerní potravina nebo pradávn˘ v‰elék?
16 Bylinky podle abecedyâekanka obecná
20 Zdravé vínoChutná vám? Poznejte jej a vyhrajte láhevpfiímo od vinafie
24 Poradna odborníkaPo ãase je tu opût Radomír Wojnar
26 Nebezpeãn˘ lepek?Co to vlastnû je a jak nám mÛÏe ublíÏit?
28 Za zdravím do pfiírodyDal‰í cesta pravidelného seriálu nászavede do letní pfiírody
34 Na vlastní kÛÏiâtenáfiku Ivanu jsme vzali na reflexnímasáÏ nohou
36 V‰estrann˘ hefimánekVyrobte si tfieba olej nebo tinkturu
46 Svatojánské bylinkyKteré jsou ty nej? A kdy je sbírat?
50 Nejhezãí zahrada…kterou vám budou v‰ichni závidût
Hefimánek
4 Hurá, léto!
54 ReceptyNejlep‰í dovolenkové pochoutky
60 Olivov˘ olejVíte, jak jej správnû pouÏívat?
63 GrilováníVyrobte si skvûlou domácí marinádu
66 Zázraãné houbyElixír zdraví jménem kombucha
68 GynostinaUÏ jste o ní nûkdy sly‰eli?
70 LupinaNa ozdobu i k jídlu
72 Maqui BerryChutná, léãí a zabraÀuje jojo efektu!
74 Jen pro ÏenyPfiírodní hormon – ãerven˘ jetel
76 Jen pro muÏeSportujte a uÏívejte bylinky pro muÏské tûlo
78 Bylinné pol‰táfiePro pohodu i relax – vyhrajte je!
80 Velká hraPro zahradnice i zahradníky
84 Zajímavosti… také perliãky i drby…
88 JakonOvoce nebo zelenina? Okuste jej
90 Tajemství Mandaly
5www.MojeBylinky.cz
Rododendrony v Karpatech
OchutnejteK jídlu můžeme tedy v podstatě sesbí-rat kde co – ať už jsou to květy nebolisty. A právě období jara a léta je protento účet nejlepší a nejbohatší. Planérostliny najdeme jak na louce, tak i navlastním trávníku před domem. I kdyžty většinou mají smůlu, protože je po-važujeme za plevel a tak je hubíme a ni-číme… Představme si tedy to nejlepšíz toho, co nám příroda nabízí a na-
učme se zařazovat to do svého zdravěj-šího jídelníčku.
Kopfiiva dvoudomá(Urtica dioica)– snad nejznámější plevel, který trápíkaždého zahradníka. Má kořeny takodolné, že je problém ji v místě, kde seusadila, zlikvidovat. A tak na ni s obli-bou lijeme či stříkáme chemické pro-
středky, abychom se jí zbavili. A to jeobrovská škoda. Kopřiva je totiž napro-sto úžasný čistič těla. Nejlepší jsou sicemladé rostlinky na jaře, ale mladší vý-honky můžeme sbírat v podstatě až dopodzimu. Kopřiva má žahavé listy a ob-
```
Ochutnejte planérostliny
Jsou v‰ude kolem nás, ale tak nûjak podvûdomû z nichmáme respekt. Jistû si vzpomínáte, jak nám kdysi
v‰ichni fiíkali, aÈ nic z toho co najdeme venku, nedávámedo úst. ProtoÏe kdyÏ to roste „jen tak“, bude to urãitûjedované. Pokud to má bobule, pak obzvlá‰È. Napadlo
vás ale, Ïe to mÛÏe b˘t v‰echno jinak?
MoÏná se v‰ak ptáte – proã by-chom mûli jíst plané rostlinky?DÛvodÛ je hned nûkolik. Nejsou‰lechtûné, takÏe mají lep‰í chuÈi jemnost. Obsahují velké mnoÏ-ství vitaminÛ a minerálÛ. A dal‰ídÛvod je také ten, Ïe jsouv‰ude kolem nás. Kdykoliv si jemÛÏeme utrhnout a pfiidat dosalátu, k masu nebo prostû „jentak“. A navíc jsou zadarmo!
sahuje obrovské množství chlorofylu.A právě tyto dvě přednosti z ní dělajíkrálovnu planých léčivek. Pročišťujetělo a zbavuje jej jedů. Pomáhá při cu-krovce, podporuje krvetvorbu, blaho-dárně ovlivňuje činnost slinivky.Kopřiva také skvěle působí proti prů-jmu, revmatu i virům. Podporuje ho-jení ran. Je vhodná pro mastné vlasy,např. ve formě odvaru. Navíc také pů-sobí proti jejich vypadávání. Listy ko-přivy můžeme povařit v horké voděa udělat si tak lahodný čaj, případně jesbírat do jídel. Ocení ji hlavně milov-níci salátů a špenátu.
Sedmikráska (Bellis perennis)– ač bývá často ozdobou, tak ji zahrad-níci ve svém revíru vidí opravdu neradi.Planá sedmikráska se umí šířit tak, ženám ve velmi krátké době pokryje celýtrávník. Je nenáročná, roste kde ji na-padne. Ani její samotné jméno není ná-hodou – kvete totiž celých sedm
měsíců v roce. A když je teplý rok, pakklidně i o něco déle. Ještě ve středověkubyla hojně využívána jako opravducenná léčivka. Škoda, že tento její umv moderní společnosti povadl. Stále jivšak můžeme najít v mnoha léčivýchčajových směsích, které se běžně prodá-vají. Proč ale kupovat, když si ji právěteď můžete venku sami nasbírat a pří-padně i nasušit. Navíc vám jistě zachut-nají její mladé lístky. Ty se jedí syrovéi vařené. Udělat z nich můžete třeba
špenát nebo je jednoduše přidat do po-lévky. Samotné květy pak můžete jístrovnou venku „jen tak“ nebo si domanapř. zapéct do omelety. Uvidíte, jakvám zachutnají. Sedmikráska navíc takéčistí krev a léčí horní cesty dýchací.
Smetanka lékafiská(Taraxacum officinale)
– roste naprosto všude a je úžasně lé-čivá. Navíc – pokud jí přijdete na chuť,stanete se na ní svým způsobem zavislí.Báječně chutná a dá se z ní vyrobitspousta dobrot. Ať už je to pampeli-škový sirup, med nebo třeba víno. To sevyrábí z květů. Listy jsou pak vhodnénapř. do salátů, špenátu nebo omelet.Jsou mimořádně výživné. Můžeme jesice uvařit, ale lepší je jíst je jen tak –zasyrova. Vhodné jsou hlavně pro di-abetiky – listy obsahují inulin a zlepšujítak činnost slinivky. Pampeliška dálečistí krev a celkově posiluje tělo. Obsa-huje obrovské množství vitaminu C.A pokud se odvážíte, vyzkoušejtei kořen. Je sice pořádně hořký, ale zatonejléčivější z celé rostlinky. Povzbuzuječinnost důležitých žláz, a tím mobili-zuje sílu organismu. Rostlinka dále čistíkrev a přispívá k tvorbě červených krvi-nek.
Podbûl lékafisk˘(Tussilago farfara)– jako léčivka je podběl používán už odstarověku. Využít se dají poupata, květnebo listy. Má slabé močopudné účinky.A je vhodný i v případě, že vás trápí
```
MuÏi nejspí‰e budou tápat, dámy uÏ moÏná vûdí. Semínka
chia se poslední dobou dostávaji i na nበãesk˘ trh a je to
dobfie. Kromû zdravotních úãinkÛ jsou totiÏ doslova pokla-
dem v kuchyni. Dají se pfiidávat do sladk˘ch koláãÛ, chleba
nebo tfieba na maso. A vÏdy si pochutnáte.
Semínko s podivnýmjménem chia
```
S emínka chia (čtěte jako „čia“)jsou drobnými semínky šalvěje hi-
spánské (salvia hispanica), jejichž pů-vodní domovinou je Latinská a StředníAmerika. Tato semínka kdysi patřila doskupiny čtyř nejdůležitějších potravinAztéků (spolu s fazolemi, amarantema kukuřicí). Aztéčtí válečníci semínkachia konzumovali také během svých vá-lečných výprav, stejně tak indiáni z jiho-východu měli vždy sebou zásobysemínek při svých náročných cestáchdrsnou krajinou kaňonů. Semínka sekonzumovala, stejně jako dnes, samotnánebo jako směs s obilninami, v nápo-jích, mletá na mouku. Dodnes patří se-mínka chia k hlavním potravinámvýborných latinsko-amerických běžců.
âím nám pomáhají?Semínka chia na sebe skvěle dokážouvázat vodu. Tuto vlastnost semínek chialze zaznamenat po několika málo mi-nutách, kdy jsou smíchána s tekutinou(voda, jogurt, džus…). Semínka k sobězačnou přitahovat vodu, tím se okolokaždého semínka vytvoří jemná gelovávrstva a čím déle jsou semínka v teku-tině, tím více se gelová vrstva spojuje,až je vytvořen kompaktní a lehký gel.Díky těmto vlastnostem jsou hojně uží-vány právě i sportovci. Protože právěpři sportu dochází ke značnému po-cení, a tím ke ztrátám tekutin a mine-rálů. Konzumace chia přispívá k vnitřníhydrataci těla, a tím mnohdy i k lep-šímu zvládnutí fyzického výkonu. Stej-ným principem semínka chia vytvářígel v lidském žaludku při styku s žalu-dečními šťávami. Tento jemný gel v ža-ludku působí jako fyzická bariéra, kterázpomaluje proces trávicích enzymů.Tím dochází ke zpomalení trávenízkonzumovaných polysacharidů na glu-kózu, což ovlivňuje hladinu cukru
v krvi. Tato funkce je velmi přínosnápro diabetiky, sportovce a hubnoucí.
SloÏení semínekChia obsahují 21 g tuků ve 100 g semí-nek. 62 % těchto tuků tvoří rostlinnéomega-3 mastné kyseliny, které patří doskupiny zdravých nenasycených tuků.Semínka chia tedy obsahují důležitéa zdravé tuky. Tyto zdravé tuky se trávípomaleji než cukry a proto, pokud jsoukonzumována před fyzickým výkonema také během něj (například v podoběnápoje), zajišťují tělu stálý příjemzdravé energie. Mají sytící vlastnosti,a to nejen z důvodu obsahu zdravýchtuků, ale také vzhledem k vysokémuobsahu vlákniny (32 %). Semínka chiamají i významné protizánětlivé účinkyvzhledem k obsahu zdraví prospěšnýchantioxidantů (vitaminy C a E) a skoři-cových kyselin. Díky vynikajícímu nu-tričnímu obsahu mají nesporně taképozitivní vliv na zdraví pokožky, vlasůa nehtů.
Bílá nebo hnûdá?Semínka můžete sehnat ve dvojím pro-vedení – bílá a hnědá. Oba druhy se -mínek pochází z byliny šalvějepěstované převážně v jihoamerickýchzemích. Tato šalvěj kvete bíle nebomodro-fialově. Bílá semínka pocházíz bíle kvetoucí šalvěje, hnědá semínkaz šalvěje kvetoucí modro-fialově. Bílásemínka se často označují názvem„salba“. Název „chia“ se používá větši-nou pro hnědá semínka a nebo taképro směs bílých a hnědých semínek.Výživové hodnoty semínek chia ne-ovlivňuje jejich barva, ale např. pod-nebí či půda. A je tu ještě jeden rozdíl –bílá semínka salba bývají zpravidlao něco dražší, protože samostatná bílekvetoucí šalvěj se pěstuje méně než
Čekanka obecná (Cichorium intybus)
Bylinky podle abecedy ```
Čekanka obecná je vytvrvalá rostlina, kteráse považována za plevel. Vcelku rychle serozrůstá a může se vytáhnout až do výškypůl metru. První rok tvoří pouze přízemnírůžici listů, teprve druhým rokem vyhánído lodyh, které jsou větvené a mají málolistů. Čekankové květy jsou nádherněmodré. Kvetou však pouze za slunečnéhopočasí a jen velmi kráce. Pokud si ji utrh-nete domů do vázy, možná, že ji ani ne-stihnete donést a dát do vody. Čekankovékvěty totiž velmi rychle vadnou. Plodyjsou obvejčité nažky bez chmýru, lemo-vané na horním konci korunkou štětinek.Rostlina kvete od července do září. Mož-nost záměny čekanky s jinou rostlinou jenepravděpodobná pro její typický vzhled.
Kde ji najdemeTahle bylinka s roztomilým názvem rostev podstatě po celé Evropě. Najít ji všakmůžeme také v severní Africe nebo zá-padní Asii. Občas se nějaký ten kvítekobjeví i v Austrálii nebo na Novém Zé-landu. Pokud byste po ní zatoužili, ne-musíte si ji vůbec sázet na zahrádce. Rosteskoro jako plevel a najdete ji vlastně všudepodél cest, na pastvinách, sušších loukách,mezích, u příkopů a na rumištích. Naléztse dá v podstatě kdekoliv, ať už na horách,nebo v nížině. Půdy má raději sušší.
SloÏeníTy nejdůležitější a dalo by se říci nejléčivějšílátky jsou v listech – v mléčné šťávě rostliny.Najdeme tam terpenické a glykosidickéhořčiny, které podporují chuť k jídlua upravují trávení i vylučování žluče. V lis-tech i kořenech se pak nachází inulin. Tedypolysacharid, který je zdrojem dietetické
vlákniny, s příznivými účinky na činnosttrávicího traktu. Energetická hodnota in-ulinu je proto velmi nízká, přibližně 4 kJna 1 g. K fermentaci inulinu dochází ažv tlustém střevě, kde představuje vhodnýsubstrát pro bifidobakterie, na jejichž roz-voji se podílí. Kromě toho kořeny obsahujíglykozid intibin, levulózu, bílkovinné látky,fruktózu, pentózu, cholin, živice, hořkétřísloviny, olej, enzymy a další. Květy ob-sahují gykozid chichorín. Čekanka obecnádále obsahuje třísloviny, manit, kaučuk,cholin, arginin a je také obrovskou záso-bárnou minerálních látek.
Léãebné úãinkyČekanku oceníte zejména při potížích sežaludkem. Naprosto skvěle pomáhá přiakutní a chronické gastritidě. Kořen če-kanky působí při nechutenství – zvyšujechuť na jídlo a následně pak zlepšuje trá-vení. Celkově by se i dalo říci, že čekankazlepšuje látkovou výměnu a zrychluje me-tabolismus. Pomáhá rovněž při zánětechmočového ústrojí. To čistí a zároveň mái močopudný účinek. Je proto vhodná taképři ledvinových a žlučníkových kamenech.Ulehčuje při angíně i zánětech horníchcest dýchacích. Posiluje srdce a v nepo-slední řadě působí jako účinný „tlumič“na nervovou soustavu. Tedy zklidňuje. Li-doví léčitelé čekanku doporučují zvláštěpři žaludečních vředech, onemocnění jaternebo žlučníku. Ordinují ji také při žlou-tence, tasemnici, roupech u dětí, bolestechsleziny nebo obtížích s močením.
UÏíváníLéčitelé doporučují připravit si odvarz nati nebo kořene. Ten si nachystáte tak,
Na sbûr této byliny máme je‰tû nûjak˘ ten t˘den ãas. NeÏ
tedy definitivnû dozraje ãas na její ochutnání, pojìme se o ní
nûco dozvûdût. MoÏná, Ïe vás pfiíjemnû pfiekvapí.
Král mezi bylinkami. Kdo si jej zasadí na svém záhonku,neprohloupí. Hefimánek je nejen okrasná kvûtina,ale hlavnû léãivka pouÏívaná uÏ v dobách dávnominul˘ch. Svoji pozici má pevnou také v lidovém
léãitelství, kde se pouÏívá opravdu ãasto.
V‰estrann˘ hefimánek
Tato jediná noc v celém roce mápr˘ vskutku velkou sílu. Svoji moctotiÏ propÛjãuje bylinám, které sevyuÏívají k ãarování. Dfiíve mladádûvãata v pfiedveãer svatojánskénoci splétala vûneãek z devaterakvítí. Patfiil do nûj devûtsil, komo-nice lékafiská, májovník, mafiinkavonná, devaterník penízkov˘, routa,tfiezalka touÏebník a hvozdík. Pfiidá-valy také kopretinu, sedmikráskunebo kvûty hefimánku – tedy rost-linu zasvûcenou lásce. S tímto vû-neãkem pak uléhaly. Mûlo se jim
údajnû zdát o tom, kdo je jim sou-zen˘. Mimochodem – pokud hle-dáte lásku, nezapomeÀte natrhatlaskavec. Ten vám ji „zaruãenû“pfiiãaruje.
Devatero kvítíBylinky, které nasbíráte vás buìbudou chránit nebo pfiiãarují láskua podobnû. Zkrátka podle toho,které nasbíráte. My vám nabíd-neme bylinky, které by vám mûlyna cel˘ následující rok pfiinéstzdraví.
Mocsvatojánských
bylin
Noc na 24. ãervna je podle povûsti plnákouzel a magie. A nadpfiirozené moci.Povídá se, Ïe bylinky natrhané právûv tuto noc mají nejvût‰í sílu. V nejkrat‰ínoc roku mÛÏete kouzlit, pfiivolávat lásku,hledat poklady, sbírat léãivé byliny nebovû‰tit budoucnost. My se ale dneszamûfiíme jen na ty bylinky…
Janovec metlatý(Cytisus scoparius)Bylina, která je původemze západní Evropy. Jdeo půl až dva a půlmetru vysoký polokeř.Je metlovitě větvený.Má málo listů, ovšemmladé části prutovitých větví jsou ze-lené a nahrazují listovou plochu. Kvetev květnu a červnu žlutými, asi 2 cmvelkými květy. Plodem je lusk. Bylaz něj vypěstována řada okrasných kulti-varů nižšího vzrůstu s různými barvamikvětů. Semena (a v menší míře i zbytekrostliny) jsou jedovatá, narušují dýchacía srdeční funkci. Faktem ale je, že sedříve používal v lidovém léčitelství k zá-stavě krvácení. Ovšem jen v malýchdávkách a krátkodobě.
Komonice lékařská(Melilotus officinalis)Bylina je vysoká půl až jeden a půlmetru. Obsahuje látku zvanou kuma-rin. Právě díky tomu se používá jako lé-čivka. Nejčastěji je využívána jakosoučást mastí a obkladů. Tím se maxi-málně využijí její protizánětlivé účinky.Snižuje však také srážlivost krve a po-máhá při trombózách. Občas se po-užívá také jako dochucovadlohořkých bylinných likérů. Čaj – dvě lžičky usušenéa nařezané natě přelijeme200 ml vařící vody a necháme 15minut odstát. Poté přecedíme a pi-jeme jeden až dva šálky vlažného čajedenně.
Kapraď samec(Dryopteris filix-mas)Tuto rostlinu snad ani není nutnopředstavovat. Kapradí si často pořizu-jeme na vlastní zahrádku, kterou krásně
zdobí. Patří mezivůbec nejstarší rost-
liny na světě. Je torostlina, která se roz-
množuje výtrusy. Nemákvěty ani hlavní stvol. Pouze
dlouhé řapíky se střídavými listy.Kapraď má ráda stín a vlhko. V příroděje možné ji najít běžně na okraji lesanebo v křoví. Dříve se užívala v lido-vém léčitelství.
Kopřiva dvoudomá(Urtica dioica)Žahavka, která umí vyrůst až 1,5 metrudo výšky. Nejčastěji ji používáme najaře k očistným kůrám. Je z ní zdravýa výborný špenát. Mladé výhonky mů-žeme přidávat do salátů. Oblíbený jetaké kopřivový čaj. Kromě kuchyně sekopřiva využívá hojně také v kosmetice(šampony či vlasové vody). Kopřivový sirup – 80 ks stonků kopřivy (20 cm dlouhých), 4 ks cit-ronu, 10 dg kyseliny citronové, 3,5 lvody, 3,5 kg krupicového cukru. Kopřivy propereme ve studené vodě,nejlépe ve vaně nebo velkém kbelíku.Kůru citronu důkladně omyjeme kar-táčkem a citrony nakrájíme naplátky. Čisté kopřivy vložíme do vět-šího hrnce a zalijeme vodou. Do vodypřidáme kyselinu citronovou a 4 roz-krájené citrony. Vše přivedemek varu a asi 5 minut povaříme. Vývari s kopřivami necháme v hrnci 24hodin luhovat. Po této době obsahhrnce přecedíme. Do šťávyz kopřiv přisypeme cukr,přivedeme za stálého mí-chání k varu a sirup ne-cháme krátce přejít varem.Kopřivový sirup ihned přeli-jeme do skleněných lahví.Zátky a lahve musí být čisté,
```
TIP
RECEPT
``` MOC SVATOJÁNSK¯CH BYLIN
předem sterilované vroucí vodou.Lahve navíc musíme předem přede-hřát v teplé vodě, aby nepopraskaly.Po naplnění lahve ihned zazátkujemea necháme chladnout na vzduchu.Kopřivový sirup, naředěný perlivouvodou, ochlazený ledem a ochucenýplátkem citronu, je výborným osvěže-ním hlavně v letním období.
Pelyněk černobýl(Artemisia vulgaris)Půl až jeden a půl metru vysoká rost-lina. Má větvovité kořeny a červenofi-alové, nedřevnatějící lodyhy, vyrůstajícív trsech. Sbírá se kvetoucí nať uřezává-ním vrchních částí asi 20 cm. Po ukon-čení sběru nať ihned rozkládámev tenkých vrstvách k sušení. Droga mápříjemně aromatický pach a kořenitou,slabě hořkou chuť. Používá se při žalu-dečních křečích, střevních parazitech,na tišení bolesti a léčbu očí. Údajně vy-léčí i chřipku a vyhání červy z těla.Žaludeční čaj – 30 g oddenku pu-škvorce, 10 g květu heřmánku, 10 gkmínu, 40 g máty peprné, 10 g pe-lyňku). 2 lžičky směsi zalijeme ¼ lvody. Přelijeme vařící vodou a necháme15 minut stát. Užíváme 1–2 šálkydenně.
Prha arnika (Arnica montana)Je to 15–75 cm vysoká, vytrvalá, slaběaromatická bylina. Květenství nejčas-těji žluté a žlutooranžové. Ovšem sbí-ráním, hnojením a zalesňováním bylatéměř vyhubena. Utišuje bolestivšeho druhu, srdeční chorobyvčetně mrtvice, omrzliny.Protože je jedovatá, vy-užívá se pouze zevně.Pozor – v ČR jdeo ohrožený druh!
Svízel syřišťový(Galium verum)Svízel je velmi rozšířená bylina rostoucína suchých, především podhorskýchpastvinách, loukách a stráních. Má sil-nou, přímou, málo větvenou pnoucí až1 metr vysokou lodyhu. Má protirev-matické účinky a také je močopudná.Snižuje chuť k jídlu, využívá se protoproti otylosti. Patří k nejlepším léčivůmdutiny ústní, kde ji aplikujeme formoužvýkaní čerstvé byliny nebo alespoňspařené suché drogy.
Třezalka tečkovaná(Hypericum perforatum)Je jednou z nejvýznamějších bylinek li-dového léčitelství. Její léčivá síla sahá aždo starého Řecka. Pomáhá při nespa-vosti, problémech s usínáním, při poci-tech úzkosti, při nadměrném stresu,žaludečních neurózách a dokonce přiléčbě lehčí deprese. Srovnává hormo-nální hladiny v období klimakteria.Třezalkový olej je vhodný po štípnutíhmyzem – mírní nepříjemné následkybodnutí. Pozor – požití třezalky způso-buje citlivost na sluneční záření. Mohloby vyvolat podráždění pokožky. Stejnětak bychom se jí měli vyhnout v pří-padě užívání antikoncepce. Údajně sni-žuje její účinnost.Třezalkový olej – 150 g čerstvé třezal-kové natě s rozvitými květy rozřežeme
a lehce podrtíme, vložímedo bezbarvé průhledné skle-
něné lahve a zalijeme0,5 l olivového oleje.
Láhev ne-cháme
3–5 dní neuzavřenou. Pak ji uza-vřeme a na několik týdnů (cca 6)umístíme do tepla, nejlépe za okno čijiné místo s dostatkem slunečního zá-ření. Že je olej „hotový“ poznámetak, že získá jasně červenou ažkrásně rubínovou barvu. Poté obsahlahve přecedíme do jiné skleněné ná-doby a řádně uzavřeme. (Užívá se1–3x denně 1 čajová lžička).
Vstavač (Orchis)Je známo asi 80 druhů této rostliny.U nás v ČR roste 11. Mezi nejznámějšípatří vstavač mužský, vojenský, ku-kačka, bledý, trojzubý, bahenní a na-chový. Pozor – u nás je chráněný!
ReceptSvatojánsk˘ ochránceUsu‰ené bylinky vloÏte do juto-vého pytlíku, kter˘ peãlivû za‰ijtejehlou a ãervenou nití. Takto vyro-ben˘ ochrann˘ váãek vás budechránit pfied v‰emi nemocemicel˘ rok. Poãet jednotliv˘ch bylin,které nasbíráte, musí b˘t vÏdydûvût!
TIP
Typick˘ pokrm kraje Emilia-Romagna, kterému setéÏ fiíká „cannelloni hubeÀoura“: pfiipravuje se s ty-pick˘mi produkty kraje, jako je ricotta, ‰penáta slavn˘ parmezán – parmiggiano reggiano, kter˘je vyrábûn právû v kraji Emilia-Romagna blízkomûst Parma a Reggio Emilia.Pfiísady: 500 g omytého ‰penátu (mÛÏe b˘t i mra-Ïen˘), 1 nakrájená cibule, 1 strouÏek prolisovanéhoãesneku, 2 lÏíce olivového oleje, sÛl, pepfi, mu‰kát,150 g s˘ra ricotta, 250 g suché cannelloni,20 g máslaPfiíprava: Cibuli a ãesnek vloÏíme do rozpálenéhooleje a osmaÏíme dozlatova. Pfiidáme nakrájen˘‰penát a dusíme nejprve 2 minuty nezakryt˘, dal-‰ích 5 minut pod pokliãkou. Slijeme pfiebyteãnoutekutinu, ochutíme solí, pepfiem, mu‰kátov˘m ofií-‰kem a smícháme se s˘rem ricotta nakrájen˘m nakostiãky. Nevafiené cannelloni naplníme ‰penátem.Velkou zapékací mísu lehce vymastíme, na dnodáme tfietinu rajãatové smûsi (tu v konzervû) a nas-kládáme cannelloni. Pfielijeme zbytkem smûsi, po-sypeme vloãkami másla a parmezánem (nebojin˘m tvrd˘m s˘rem). Peãeme v pfiedehfiáté troubûna 225 stupÀÛ asi 30 minut, aÏ povrch zezlátne.Jako pfiíloha se bájeãnû hodí salát.
Tû‰íte se na dovolenounebo se na ni teprve
chystáte? AÈ uÏ je to takãi onak, v kaÏdém pfií-padû mÛÏete ochutnatnûkteré z jídel, které
vám exotiku dalek˘chcest pfiipomenou i u násv ãeské kotlinû. Tedy -
buon appetito!
Cannelloni s ricottou
a ‰penátem
Carpaccio alla Val di Non –Carpaccio z Val di Non(italsk˘ region Trentino)
Pfiísady: 200 g zelen˘ch jablek, 80 grukoly, 80 g parmezánu, 40 g fíko-vého toppingu, 20 g extrapanenskéhoolivového oleje, 20 g soliPfiíprava: Jablka nakrájejte na tenképlátky a vyrovnejte na talífi. ObloÏterukolou a kousky parmezánu. Pfiidejteolej, fíkov˘ topping a sÛl.
`KniÏní série BYLINKY REVUE
vychází ãtvrtletnû, vÏdy poãátkem bfiezna, ãervna, záfií, prosince.
BYLINKY REVUE - letní vydáníV pofiadí vydání ãíslo 10, první ãíslo vy‰lo v dubnu 2010
![advent deti 2018 knizka Mar - farnostbranik.cz › _files › 200000218-3193d328...0duhn v\pero ohy 0dunryl vh s l dglod e\wrvw v wyi t oyd surwråh mhkr hydqjholxp ]dþtqi voxåerx](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/60cacd051713460c1b7b5fd0/advent-deti-2018-knizka-mar-a-files-a-200000218-3193d328-0duhn-vpero.jpg)
