České školství v mezinárodním srovnání (2011)

7/28/2019 esk kolstv v mezinrodnm srovnn (2011)

1/155


2/155

stav pro informace ve vzdlvnESK KOLSTV V MEZINRODNM SROVNN

VYBRAN UKAZATELE PUBLIKACE OECDEDUCATION AT A GLANCE 2011


3/155



OBSAH:VOD..................................................................................................................................................................7

STRUN O PUBLIKACI EDUCATION AT A GLANCE ......................................................................................8OBSAH PUBLIKACE EDUCATION AT A GLANCE 2011...................................................................................10PADEST LET ZMN VE VZDLVN...........................................................................................................11KAPITOLA A VSLEDKY VZDLVN A VNOSY ZE VZDLVN.....................................................15A1 NA KTER ROVNI DOSPL STUDOVALI? ................................................................................................................. 15A2 KOLIK STUDENT UKON SEKUNDRN VZDLVN A VSTOUP DO TERCIRNHO VZDLVN? ...................... 17A3 KOLIK STUDENT UKON TERCIRN VZDLVN?............................................................................................... 23A4 KTER OBORY STUDIA SI STUDENTI VYBRAJ?.........................................................................................................27A7 JAK VLIV M AST VE VZDLVN NA AST NA TRHU PRCE? ....................................................................... 32A8 JAK JSOU EKONOMICK VNOSY ZE VZDLVN ? ...............................................................................................39A9 CO OVLIVUJE OCHOTU INVESTOVAT DO VZDLVN?.......................................................................................... 44A10 JAK DRAZ JSOU ABSOLVENTI? ..................................................................................................................................52A11 JAK JSOU SPOLEENSK DOPADY VZDLVN? ....................................................................................................58KAPITOLA B FINANN A LIDSK ZDROJE VLOEN DO VZDLVN ...............................................62B1 KOLIK STOJ K/STUDENT?......................................................................................................................................62B2 KOLIK Z BOHATSTV STTU JE VYNALOENO NA VZDLVN?..............................................................................70B3 JAK JSOU VEEJN A SOUKROM VDAJE NA VZDLVN?..................................................................................74B4 JAK JSOU CELKOV VEEJN VDAJE NA VZDLVN? ........................................................................................ 80B5 JAK JSOU VDAJE STUDENTA V TERCIRNM VZDLVN A KOLIK VEEJNCH SUBVENC OBDR?.................. 83B6 Z JAKCH ZDROJ POCHZEJ FINANN PROSTEDKY NA VZDLVN A ZA CO JSOU UTRCENY? ...................... 87B7 JAK FAKTORY OVLIVUJ VI PROSTEDK INVESTOVANCH DO VZDLVN? ............................................... 91KAPITOLA C PSTUP KE VZDLVN, AST NA NM A PRCHOD VZDLVAC SOUSTAVOU.....95C1 KDO SE ASTN VZDLVN?................................................................................................................................95C2 KOLIK STUDENT VSTOUP DO TERCIRNHO VZDLVN? .................................................................................102C3 KDO STUDUJE V ZAHRANI A KDE?........................................................................................................................106

C4 PECHOD ZE KOLY DO ZAMSTNN:KDE JSOU MLAD LID VE VKU 1525 LET?............................................. 114C5 KOLIK DOSPLCH SE ASTN VZDLVN A U SE?.........................................................................................120KAPITOLA D KOLN PROSTED A ORGANIZACE KOL .....................................................................124D1 KOLIKASU STRV CI VE TD? ......................................................................................................................124D2 JAK JE POET K NA UITELE A JAK VELK JSOU TDY?................................................................................. 127D3 JAK JSOU UITEL ODMOVNI?...........................................................................................................................132D4 KOLIKASU STRV UITEL VYUOVNM? ........................................................................................................139D5 JAK JSOU KOLY HODNOCENY?...............................................................................................................................144

SEZNAM PLOH:

Ploha 1 Schma vzd

lvac soustavy 2008/09 ............................................................................................................. 153Ploha 2 Zaazen vzdlvacch program v R do mezinrodn standardn klasifikace vzdlvn ISCED97......... 154


4/155



SEZNAM GRAF:Graf A1.1: Podl obyvatel s tercirnm vzdlnm (2009)................................................................................................ 15Graf A1.2: Podl obyvatel s alespo vym sekundrnm vzdlnm podle vkovch skupin (2009)........................... 16

Graf A2.1: Mra graduace ve vym sekundrnm vzdlvn (2009)............................................................................ 18Graf A2.2: Pstup k tercirnmu vzdlvn typu 5A pro absolventy vyho sekundrnho a netercirnho

postsekundrnho vzdlvn (ISCED 3A a 4A) (2009) ......................................................................................... 21Graf A3.1: Mra prvn graduace v tercirnm vzdlvn typu 5A z genderovho pohledu (2009)................................ 23Graf A3.2: Mra prvn graduace v tercirnm vzdlvn typu 5A a 5B (1995 a 2009) .................................................. 25Graf A4.1: Podl absolventek v programech tercirnho vzdlvn podle obor studia (2009)..................................... 28Graf A4.3: Podl poprv zapsanch do program tercirnho vzdlvn podle obor studia (2009) ............................ 30Graf A7.1: Podl zamstnanch ve vku 2564 let podle rovn doaenho vzdln (2009) ....................................... 33Graf A7.2. Zmny v mrch nezamstnanosti podle rovn dosaenho vzdln (20082009) ................................... 35Graf A7.3. Zskvn dovednost a jejich vyuit u lid s tercirnm vzdlnm ve vku 2564 let (2009) .................... 37Graf A7.5. Dosaen odbornho vzdln a mra nezamstnanosti ve vkov skupin 2534 let a 2564 let (2009).... 39Graf A8.2: Relativn pjmy ze zamstnn podle rovn dosaenho vzdln a podle genderu (2009 nebo pedchoz

dostupn rok) ............................................................................................................................................................ 40

Graf A8.4: Rozdly v pjmech podle dosaenho vzdln (2009 nebo pedchoz dostupn rok) ................................. 43Graf A9.1: Rozdlen veejnch / soukromch nklad / benefit u en s tercirnm vzdlnm v rmci jejichpotenho vzdlvn na rovni ISCED 5/6 (2007 nebo posledn dostupn rok) ............................................... 45

Graf A9.2: Sloky soukromch istch vnos mu plynouc z dosaen vyho sekundrnho nebopostsekundrnho netercirnho vzdln, ISCED 3/4 (2007 nebo pedchoz dostupn rok)................................. 47

Graf A9.3: Sloky soukromch istch vnos mu plynouc z doaen tercirnho vzdln, ISCED 5/6 (2007 nebopedchoz dostupn rok) ........................................................................................................................................... 49

Graf A9.4: Veejn a soukrom investice do dosaen tercirnho vzdln u mu (2007 nebo posledn dostupn rok)50Graf A10.2: Odchylka osobnch nklad od prmru zem OECD podle nejvyho dosaenho vzdln (2009)...... 54Graf A10.4: ist zisk osob s dokonenm tercirnm vzdlnm ve vku 2564 let v US $ (2009 nebo pedchoz

dostupn rok) ............................................................................................................................................................ 56Graf A10.5. ist pjmy podle rovn dosaenho vzdln a parity kupn sly ve vku 2564 let v US $ (2009 nebo

pedchoz dostupn rok) ........................................................................................................................................... 57Graf A10.6 Kupn sla lid s tercirnm vzdlnm (v US $) a podl imigrant s tercirnm vzdlnm......................... 58

Graf A11.1: Podl dosplch spokojench se svm ivotem podle rovn nejvyho dosaenho vzdln (2008):... 59Graf A11.2. Podl dosplch, kte se astnili voleb a dobrovolnictv podle rovn vzdln (2008) .......................... 60Graf B1.2: Prmrn ron vdaje na vzdlvac instituce na ka a studenta, podle rovn vzdlvn (2008)........... 64Graf B1.4: Celkov vdaje na vzdlvn studenta v prbhu prmrn dlky tercirnho studia (2008)..................... 67Graf B1.6: Zmny ve vdajch na ka a studenta v porovnn s dalmi souvisejcmi faktory podle rovn vzdlvn

(2000, 2008).............................................................................................................................................................. 69Graf B2.1: Vdaje na vzdlvn jako procento HDP na vech vzdlvacch rovnch (2000, 2008) a index zmn mezi

roky 2000 a 2008 (2000=100, stl ceny) ................................................................................................................ 70Graf B2.2: Vdaje na vzdlvn jako procento HDP podle rovn vzdlvn (2008).................................................. 73Graf B3.3: Podl soukromch vdaj na tercirn vzdlvn (2000, 2005, 2008).......................................................... 78Graf B4.1: Celkov veejn vdaje na vzdlvn jako podl celkovch veejnch vdaj (1995, 2000, 2008) ........... 80Graf B4.2: Celkov veejn vdaje jako podl HDP (2000, 2008)................................................................................... 82Graf B5.3: Veejn subvence na vzdlvn v tercirnm vzdlvn (2008).................................................................. 86

Graf B6.1: Struktura bnch vdaj na vzdlvn v primrnm, sekundrnm a postsekundrnm netercirnmvzdlvn (2008)...................................................................................................................................................... 87Graf B6.2: Vdaje na vlastn vzdlvn, vzkum a vvoj a sluby souvisejc se vzdlvnm v tercirnm vzdlvn

jako podl HDP (2008).............................................................................................................................................. 89Graf B7.1: Podl rznch faktor na vi mzdovch vdaj (v US $) vynaloench na jednoho ka ve vym

sekundrnm vzdlvn (2008)................................................................................................................................ 91Graf B7.3: Podl rznch faktor na vi mzdovch vdaj vynaloench na jednoho ka podle rovn vzdlvm

(2008) ........................................................................................................................................................................ 93Graf C1.1: Mra asti populace ve vku 2029 let ve vzdlvn (1995, 2000 a 2009)................................................ 95Graf C1.2: Mra asti populace ve vku 1519 let ve vzdlvn (1995, 2000 a 2009)................................................ 98Graf C2.1: Mra vstupu do tercirnho vzdlvn typu 5A a 5B (1995 a 2009)........................................................... 103Graf C2.2: Rozloen poprv zapsanch do program tercirnho vzdlvn typu 5A podle vku (2009)................. 105Graf C4.1: Zmna v dlce oekvan doby strven ve vzdlvn a mimo vzdlvn mezi rokem 1999 a 2009 a 2008

a 2009...................................................................................................................................................................... 115Graf C4.2 Vzdln a zamstnanost mezi mladmi lidmi (2009)................................................................................... 117Graf C4.3: Podl mladch lid ve vku 1519 let, kte nejsou ve vzdlvn a zrove jsou nezamstnan nebo jsou

mimo pracovn slu (2009)...................................................................................................................................... 118


5/155



Graf C5.2 Mra asti na profesnm neformlnm vzdlvn, poet vyuovacch hodin na astnka a dosplho vprofesnm neformlnm vzdlvn (2007)............................................................................................................ 121

Graf D1.1: Celkov poet vyuovacch hodin na veejnch kolch u k ve vku 714 let (2009)......................... 124

Graf D2.2: Prmrn velikost tdy ve vzdlvacch institucch podle rovn vzdlvn (2009) ............................... 129Graf D2.3: Prmrn poet k na uitele ve vzdlvacch institucch podle rovn vzdlvn (2009)................... 130Graf D3.1 Platy uitel v nim sekundrnm vzdlvn na potku kariry, po 10 a 15 letech praxe a na konci

kariry (2009).......................................................................................................................................................... 133Graf D3.3 Vvoj plat uitel po 15 letech praxe vzhledem k HDP na obyvatele (2000, 2005, 2009) ....................... 137Graf D4.2: Poet oduench hodin za rok podle rovn vzdlvn (2009).................................................................. 140Graf D4.3: Podl vyuovacch hodin uitele na celkovm pracovnm vazku podle rovn vzdlvn (2009) ......... 142Graf D5.1: Odpovdnost za vkon a prvn odpovdnost na veejnch kolch (2009)............................................... 145


6/155




7/155



7

VOD

esk kolstv v mezinrodnm srovnn Strun seznmen s vybranmi ukazateli publikace

OECD Education at a Glance je publikace, kterou ji po devt vydv stav pro informace vevzdlvn. Vychz od roku 2003 pravideln kadm rokem a obsahuje vbr nejzajmavjchindiktor z roenky kolstv OECD Education at a Glance. Jsou v n obsaeny nejvce diskutovanindiktory z oblasti vzdlvn, o kter je z ad odborn i laick veejnosti nejvt zjem. Nejedn seo prost peklad publikaceEducation at a Glance, ale zveejnn informace jsme doplnili i pslunmidaji za eskou republiku a jejich interpretac.

Publikace esk kolstv v mezinrodnm srovnn je urena vem, kdo ke sv prcipotebuj statistick informace o kolstv v zahrani a o porovnn eskho vzdlvacho systmu sekolskmi systmy jinch zem, ppadn se o tyto daje zajmaj. Je jednm ze zkladnch nstroj protvrce vzdlvac politiky, pro kter je jednm z mla zdroj daj porovnvajcch esk kolstv sezahranim. Publikace je urena nejen odborn, ale i laick veejnosti vetn novin a pracovnk

mdi. Struktura publikace vychz z roenky OECD Education at a Glance 2011 a je obdobn jakov pedchzejcch letech. Do esk verze publikace jsme nezaadili eten PISA 2009 vzhledem k tomu,e jsou soust ji ady publikovanch vsledk. Naopak se ale zabvme informacemi tkajcmi sehodnocen k na kolch, ochot investovat do vzdlvn a spoleenskch dopad vzdlvn.

Veker indiktory jsou spoteny jednotnou metodikou, kterou zpracovv OECD. Pro esktene je metodika vpotu jednotlivch indiktor dostupn v metodickch prukch vydanchv letech 2008 a 2009 stavem pro informace ve vzdlvn.1

Vme, e nmi zpracovan publikace bude pnosem pro vechny, kdo se zabvajproblematikou vzdlvn a vyuvaj data porovnvajc vzdlvac systmy jednotlivch zem.

Klehov, M., tastnov P.: Indiktory OECD Metodick pruka Vkonov indiktory ve vzdlvn. 2008. IV Nakladatelstv TAURIS.

tastnov P.: Indiktory OECD Metodick pruka Pracovnci a pracovn podmnky ve vzdlvn. 2009. IV

Nakladatelstv TAURIS.Klehov M.: Indiktory OECD Metodick pruka Ekonomick indiktory ve vzdlvn. 2009. IV Nakladatelstv TAURIS.


8/155



8

STRUN O PUBLIKACI EDUCATION AT A GLANCE

Organizace pro ekonomickou spoluprci a rozvoj (OECD) vydv od roku 1996 kadoron

publikaciEducation at a Glance (EaG), kter vznik na zklad spoluprce expert a instituc zapojenchdo programu INES (Indicators of Education Systems Systm ukazatel kolskch systm)a sekretaritu OECD. Publikaci pipravuj Divize pro indiktory a analzy Direktortu pro vzdlvnOECD spolu s Centrem pro vzdlvac vzkum a inovace pod vedenm Andrease Schleichera. Na

podob a obsahu publikace se podlej i lenov Working Party INES, lenov jednotlivch networkINES (LSO, NESLI) a dal experti z jednotlivch zem.

Publikace je urena zejmna tvrcm vzdlvac politiky v jednotlivch zemch a expertmzabvajcm se kolstvm, ale sv si v n najde i irok odborn a laick veejnost, tedy vichni, kterzajmaj informace o kolstv v mezinrodnm srovnn. Zveejnn indiktory se zabvaj jak strukturouvzdlvacch systm, tak kvalitou vstup ze vzdlvn a v neposledn ad i monmi politickmivlivy a dalmi faktory souvisejcmi s vstupy ze vzdlvn. Zaazeny jsou i indiktory, kter se vnuj

i monm osobnm a spoleenskm zisk

m ze vzd

lvn, resp. nvratnosti investic do vzd

lvn.Publikovan indiktory charakterizuj vzdlvn v zemch OECD z rznch pohled. Aby bylo

mon jednotliv zem porovnvat, je nutn mt k dispozici indiktory spoten jednotnou metodikou.Indiktory publikovan vEducation at a Glance spluj zkladn kritria porovnatelnosti umoujmezinrodn porovnn daj, vyhovuj potebm jednotlivch zem pro analzy vzdlvac politikya jsou interpretovny tak, aby co nejvrohodnji charakterizovaly vlastn realitu jak v zemch OECD

jako celku, tak v jednotlivch zemch.

Zskat spolehliv statistick daje z jednotlivch zem OECD je zleitost pomrn sloitvzhledem k tomu, e jednotliv zem realizuj sbr statistickch dat rznmi zpsoby a v rznchasovch horizontech. Z tchto dvod jsou informace v EaG zveejovny zpravidla s dvouletmzpodnm. daje publikovan v letonm vydn jsou, pokud nen uvedeno jinak, za rok 2009 (kolnrok 2008/2009, kalendn rok 2009), daje o finannch vdajch jsou za rok 2008, ppadn nkterdaje mohou bt za jin obdob (nap. daje o dalm vzdlvn dosplch z roku 2007, nkter dajeo ziscch ze vzdlvn z roku 2009).

Veker daje jsou uvdny v lenn podle mezinrodn klasifikace vzdln ISCED97.Vsledn hodnoty indiktor zpracovanch z dat dodanch jednotlivmi zemmi jsou dostupn naadrese www.oecd.org/edu/eag2011, kde je k dispozici i anglick a francouzsk verze publikace. Zde

jsou dostupn tak dal informace tkajc se zveejnnch daj, a to nap. metodologie vpotuindiktor, jejich interpretace v nrodnm kontextu, vet datovch zdroj, vysvtlen pouitterminologie a dal plohy publikace.

V publikaci jsou zveejnny daje za lensk zem OECD (Austrlie, Rakousko, Belgie,Kanada, Chile, esk republika, Dnsko, Estonsko, Finsko, Francie, Nmecko, ecko, Maarsko,Island, Irsko, Izrael. Itlie, Japonsko, Korea, Lucembursko, Mexiko, Nizozemsko, Nov Zland, Norsko,

Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, panlsko, vdsko, vcarsko, Turecko, Spojen krlovstva Spojen stty), za partnersk zem (Brazlie, Rusk federace) a dal tyi zem spolupracujcs OECD (na, Indie, Indonsie, Jihoafrick republika). V nkterch indiktorech je uveden krom

prmru zem OECD i prmr za 21 zem Evropsk unie (EU21), kter jsou leny OECD(Rakousko, Belgii, eskou republiku, Dnsko, Estonsko, Finsko, Francii, Nmecko, ecko, Maarsko,Itlii, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, panlsko, vdskoa Spojen krlovstv).

V rmci nkterch indiktor se zveejuj se i prmry a dl daje za zem G20, co jsouArgentina, Austrlie, Brazlie, Kanada, na, Francie, Indie, Indonsie, Itlie, Japonsko, Korea, Mexiko,

Nizozemsko, Rusk federace, Saudsk Arbie, Jin Afrika, panlsko, Turecko, Spojen krlovstva Spojen stty (Evropsk unie se do vpotu nezapotv).

Indiktory zveejnn v EaG se kadoron mrn obmuj, nicmn zkladn struktura zstvstejn. V roce 2011 stejn jako v pedchozch letech obsahuje EaG tyi hlavn kapitoly:


9/155



9

Vsledky vzdlvn a vnosy ze vzdlvn kapitola se zabv vsledky vzdlvn a tak tm,kolik lid vzdlvn ukonuje v jednotlivch populanch skupinch. Zahrnuje zejmna indiktorytkajc se vzdlanosti obyvatelstva, prostednictvm kterch jsou daje porovnvny i mezi jednotlivmivkovmi skupinami obyvatel a kter zrove mohou bt vyuity jako podklady pro souasnou

vzdlvac politiku tak v oblasti dalho vzdlvn. Soust jsou i kvantitativn daje o dokonovnsekundrnho a tercirnho vzdlvn. Stejn jako v loskm roce je do kapitoly zaazen i rozshlej

blok indiktor zabvajcch se zisky ze vzdlvn, zejmna v oblasti trhu prce a ekonomickcha spoleenskch zisk ze vzdlvn, a to jak z pohledu spolenosti, tak z pohledu jedince, a indiktortkajc se nkladovosti prce rzn vzdlanch zamstnanc.. Nov je v letonm roce zaazen souborukazatel zabvajcch oborovou strukturou vyho sekundrnho a tercirnho vzdlvn.

Finann a lidsk zdroje vloen do vzdlvn kapitola je zamena na indiktory tkajc sefinancovn vzdlvn v jednotlivch zemch z rznch pohled. Hodnoty indiktor mohou bt jednak

podntem pro formovn vzdlvac politiky, jednak v sob odrej vzdlvac politiku minulhoobdob. Hodnoty tchto indiktor je nutn zohlednit pi interpretaci dalch charakteristik vzdlvacchsystm nap. ve vdaj na jednoho ka, resp. studenta m zkou spojitost i s prmrnou velikost

tdy nebo s prmrnm potem k na pedagogickho pracovnka a ovlivuje podmnky ka student ve td, co souvis s podmnkami ve vzdlvn v prbhu celho vzdlvacho procesu. Nafinancovn vzdlvn je zde pohleno jak z pohledu elu (bn x kapitlov vdaje, vdaje navlastn vzdlvn x vdaje na sluby), tak z pohledu zdroj tchto finannch prostedk (veejnx soukrom, vdaje student a domcnost, subvence do vzdlvn z veejnch zdroj). Soustkapitoly je i indiktor charakterizujc faktory ovlivujc vi vdaj na vzdlvn.

Pstup ke vzdlvn, ast na nm a prchod vzdlvac soustavou kapitola obsahujeindiktory charakterizujc jednotliv vzdlvac systmy z pohledu vzdlvac politiky, kontextuvzdlvn a vkon vzdlvac soustavy. Jsou zde zaazeny indiktory tkajc se mry vstupu dotercirnho vzdlvn, asti na vzdlvn, migrace student, pechod ze vzdlvn na trh prcea vzdlvn dosplch. Indiktory v tto kapitole mohou poskytnout informace smujc k vytipovnuzlovch bod vzdlvacch systm, ve kterch je v souasn dob nutn zsah vzdlvac politiky,

a mohou odhalit i sti vzdlvacho systmu, ve kterch se me projevit nerovn pstup ke vzdlvn.koln prosted a organizace kol kapitola zahrnuje indiktory charakterizujc pracovn

podmnky uitel a podmnky pro vuku k, jako jsou nap. pracovn doba uitel, vyuovac dobauitel (tedy poet hodin vuky), finann ohodnocen uitel, poet hodin, kter ci strv vukou vekole. Soust kapitoly jsou i indiktory zabvajc hodnocen vsledk k a rovnovhy vzdlvacch

pleitost a vstup ze vzdlvn. Tyto posledn jmenovan indiktory vychzej z mimodnhoeten uskutennho jednm z network INES.

Soust publikace Education at a Glance 2011 je i vodn kapitola, kter je vzhledemk padestiletmu vro zaloen OECD vnovna zmnm ve kolstv v poslednch padesti letech.


10/155



10

OBSAH PUBLIKACE EDUCATION AT A GLANCE 2011A Vsledky vzdlvn a vnosy ze vzdlvn

A1 Na kter rovni dospl studovali?A2 Kolik student ukon sekundrn vzdlvn?

A3 Kolik student ukon tercirn vzdlvn?

A4 Kter obory studia si studenti vybraj?

A5 M socioekonomick zzem dopad na vsledky vzdlvn?

A6 Maj studenti, kte tou, lep tensk dovednosti?

A7 Jak vliv m ast ve vzdln na ast na trhu prce?

A8 Jak jsou ekonomick vnosy ze vzdlvn?

A9 Co ovlivuje ochotu investovat do vzdlvn?

A10 Jak draz jsou absolventi?

A11 Jak jsou spoleensk dopady vzdln?B Finann a lidsk zdroje vloen do vzdlvn

B1 Kolik stoj k/student?

B2 Kolik z bohatstv sttu je vynaloeno na vzdlvn?

B3 Jak jsou veejn a soukrom vdaje na vzdlvn?

B4 Jak jsou celkov veejn vdaje na vzdlvn?

B5 Jak jsou vdaje studenta v tercirnm vzdlvn a kolik veejnch subvenc obdr?

B6 Z jakch zdroj pochzej finann prostedky na vzdlvn a za co jsou utrceny?

B7 Jak faktory ovlivuj vi prostedk investovanch do vzdlvn?

C Pstup ke vzdlvn, ast na nm a prchod vzdlvac soustavou

C1 Kdo se astn vzd

lvn?C2 Kolik student vstoup do nkterho z typ tercirnho vzdlvn?

C3 Kdo studuje v zahrani a kde?

C4 Pechody ze koly do zamstnn: kde jsou mlad ve vku 1529 let?

C5 Kolik dosplch se astn vzdlvn a u se?

D koln prosted a organizace kol

D1 Kolikasu strv ci ve td?

D2 Jak je poet k na uitele a jak velk jsou tdy?

D3 Jak jsou uitel odmovni?

D4 Kolikasu strv uitel vyuovnm?

D5 Jak jsou koly hodnoceny?

D6 Jsou vzdlvac pleitosti a vsledky vzdlvn v rovnovze?


11/155



11

PADEST LET ZMN VE VZDLVN

Od svho prvopotku OECD zdrazovalo vznamnou lohu vzdln a lidskho kapitlu pizen hospodskho a spoleenskho rozvoje. Po plstolet od jejho zaloen se fond lidskho kapitluv lenskch zemch dramaticky rozvinul. Pstup ke vzdlvn dospl do stadia, e lid v zemch OECDse vzdlvaj i po ukonen povinn koln dochzky. Zrove se zmnil pohled zem na vstupy zevzdlvn a zem pely od pohledu vce je lpe a od prostho men investic a asti ve vzdlvnke kvalitativnmu pohledu, tedy ke zkoumn kvality zskanch kompetenc. V globalizujc seekonomice, ve kter mtkem spnosti vzdlvn ji nen zlepen nrodnch standard, alefungovn vzdlvacch systm v mezinrodnm mtku, zaujm OECD centrln roli tm, e

poskytuje ukazatele spnosti vzdlvn, kter nejsou pouze hodnotc, ale napomhaj formovatvzdlvac politiku jednotlivch zem.

Nrst vzdlanosti obyvatel mezi roky 1950 a 2000

Bhem poslednch padesti let expanze vzdlvn pispla v mnoha zemch k transformaci

spolenosti. V roce 1961 bylo tercirn vzdln vsadou jen nkolika lid, a vtin mladch lid bylodokonce odepeno i vy sekundrn vzdln. Dnes m velk vtina populace ukonen vysekundrn vzdln, jeden ze t mladch lid m tercirn vzdln a polovina dospl populace metercirnho vzdln brzy doshnout.

Dosud nebylo mon kvantifikovat takovto zmny v delm asovm horizontu: ve vt stiobdob poslednch padesti let nebyl k dispozici dostatek odpovdajcch daj, co praktickyznemoovalo sledovat tempo zmn. Data o vzdlanosti obyvatelstva nebyla do devadestch let minulhostolet dostaten standardizovna. Na zklad vku obyvatel s uritou dosaenou kvalifikac je vakmon zpracovat odhad, kolik lid v prbhu svho ivota doshlo jednotlivch rovn vzdln. Napklad

poet lid s vysokokolskm vzdlnm ve vku 5564 let je mon odhadnout na zklad potu absolventped temi nebo tymi destkami let. Tato metoda ponkud nadhodnocuje mru kvalifikovanosti starchlid v porovnn s mlad generac vzhledem k tomu, e m vzdlanost obyvatel bez ohledu na to, e mlimonost doplnit si vzdln pozdji. Nyn, kdy mme k dispozici daje o vzdlanosti obyvatel v prbhudesetilet, meme tak odhalit, jak vliv na vzdlanost m celoivotn vzdlvn, a to tm, e porovnmekvalifikaci jedn skupiny obyvatel v prbhu jejich ivota.

Zpracovan odhady jasn ukazuj, e nrst potu obyvatel s vym sekundrnm i tercirnmvzdlnm byl nejen velk, ale nepetrit po cel obdob padesti let a byl podpoen ekonomickmia spoleenskmi vhodami pro lpe kvalifikovan. Ve 34 zemch OECD, ve kterch v poslednchdesetiletch nejvce vzrostl poet student vysokch kol, se stle zvyuj i vdlky takto vzdlanch lidoproti mn vzdlanm skupinm obyvatel. Je tedy zejm, e vy poet vzdlanch pracovnknevede ke snen jejich vdlk, jako je tomu u pracovnk s nzkou kvalifikac.

V prmru zem OECD vzrostl podl obyvatel s vym sekundrnm vzdlnm z 45 % na 81 %a podl obyvatel s tercirnm vzdlnm vzrostl z 13 % na 37 %. Ve vku 3544 let zskv tercirn

vzdln dalch 7 % obyvatel (ve vku do 35 let mli pouze vy sekundrn vzdln), dal 4 % sidopluj tercirn vzdln ve vku 4554 let. V souasn dob m tercirn vzdln ji 37 % obyvatelve vku 2534 let, pokud by pokraoval trend v dosahovn vzdln stejnm tempem jako v minulchletech, d se pedpokldat, e by v budoucnu tercirnho vzdln doshla polovina obyvatel, kterm jev souasn dob 2534 let.

Dostupn data tak poukazuj na to, jak se mra expanze vzdlvn mnila v poslednchdesetiletch v jednotlivch zemch.2 V Evrop je zem s nejmen expanz tercirnho vzdln Nmecko,kde je podl obyvatel s tercirnm vzdlnm zhruba polovin v porovnn s mnoha jeho sousedy.

Vce viz www.oecd.org/edu/eag2011.


12/155



12

OECD a vzdlvn: vyvjejc se pbh lidskho kapitlu

Od svho vzniku OECD kladla draz na dleitost lidskch schopnost pro ekonomicka spoleensk rozvoj. V roce 1961 vznikla teorie lidskho kapitlu a pozdji byly zformulovny

a testovny modely mc pozitivn vztah mezi rstem na nrodn rovni a hrubmi indiktory lidskhokapitlu, zejmna dosaenm vzdlnm. Men vztahy ale byly nevznamn, co pro analytiky nebylopekvapenm. rove dosaenho vzdln v dospl populaci me bt vykompenzovnakompetencemi, kter pispvaj k ekonomickmu spchu, nicmn se v mezinrodnm srovnn jedno vysoce nedokonalou mru. Za prv, kad zem m sv vlastn standardy pro dokonovn vyhosekundrnho a tercirnho vzdln. Za druh, znalosti a dovednosti zskan ve vzdlvacm procesu

jsou odlin od tch, kter zvyuj ekonomick potencil. A za tet, je naprosto evidentn, e prozhodnocen lidskho kapitlu v souasnch spolenostech a ekonomikch je nutn celoivotnvzdlvn, ne tedy pouze poten vzdlvn.

Vzhledem k tomu, e byl v tomto smyslu prokzn vztah mezi vzdlnm a dalm rozvojem,zem se snaily lpe porozumt povaze vstup ze vzdlvn a porovnvat se v oblasti vzdlvnv mezinrodnm mtku. Od sedmdestch let minulho stolet se OECD stala hlavnm propagtorem

modelu celoivotnho vzdlvn. Nedvno navc eji formulovala, co je to lidsk kapitl, a s tmsouvisejc koncept spoleenskho kapitlu. Zrove vyvinula i komplexn rmec pro definovnklovch kompetenc.

V polovin osmdestch let bylo zejm, e nedostatek mezinrodn porovnatelnch daja indiktor o vzdlvn velmi omezuje monost provdt odpovdajc srovnn nebo vydvat politickrozhodnut na zklad zkuenost zem s spnmi vzdlvacmi systmy. V tto dob si vldy

jednotlivch zem zaaly samy sob klst nov otzky o smovn a vsledcch jejich vzdlvacchsystm. Mylenka, e sta dostat vce lid na stedn koly a univerzity, zaala bt zpochybovna.Otzka kvality a hodnoty za penze vznikla v obdob ekonomickch krt v oblasti veejnchrozpot, kdy prvn ze zahraninch test zaaly zeteln ukazovat rozdln rovn vsledk mezistudenty jednotlivch zem.

Tyto obavy pisply v roce 1998 k zahjen innosti INES OECD. S nemalm silm seprostednictvm nrodnch expert v rmci networt INES podailo vytvoit spolehliv mezinrodnindiktory charakterizujc vzdlvac systmy z mnoha pohled. INES standardizuje existujc data,vzdlvac systmy a mry asti tak, aby byly mezinrodn porovnateln. Nov ambice m zejmnav dalm postupnm vytven novch mezinrodn porovnatelnch indiktor mcch vzdlvacinnosti a vsledky vzdlvn.

Prvnmi nov zpracovanmi ukazateli, kter byly mezinrodn standardizovny, byly mrytkajc se asti na vzdlvn, potu student na rznch rovnch vzdlvn, mry graduacea prostedk investovanch do vzdlvn studenta. Ale teprve ve chvli, kdy byly vyvinuty mry tkajcse vsledk vzdlvn zahrnujc testovn student, bylo mon zat hodnotit efektivitu finannch

prostedk vynaloench do vzdlvn a vzdlvacho procesu.

Vsledky mezinrodn vzkumu gramotnosti dosplch (IALS) v polovin

devadestch letprokzaly, e dospl s vym vzdlnm prokazuj v prmru i vy mru gramotnosti, i kdy vsledky

literrn gramotnosti se mezi jednotlivmi zemmi vrazn liily. Ukzalo se, e pm mry rovnlidskho kapitlu mohou pinst rzn vsledky v porovnn se zstupnmi mrami zaloenmi nazkuenostech zskanch ve vzdlvn a dosaen kvalifikaci. Dal vsledky potvrdily, e efektivitavzdlvacho systmu by nemla bt hodnocena pouze na zklad nrstu dosaench kvalifikac, alem bt spojovna mrou dosaen mitelnch kompetenc.

Testovn mladch lid z pohledu osvojench znalost a dovednost pro ivot se provdprostednictvm projektu PISA (Programme for International Student Assessment), kter je nejsilnjmnstrojem rozshlm nstrojem pro posuzovn vsledk vzdlvn a pemny veejn politiky. etenPISA maj tletou periodicitu, zaala v roce 2000 a poukzala na velk rozdly mezi zemmi z pohledutoho, co studenti znaj a co mnohou dlat na konci povinn koln dochzky.


13/155



13

Vsledky PISA jasn ukazuj, e jednm z nejastjch faktor, kter ovlivuje dosaenvsledky vzdlvacho systmu, je ve vdaj na ka. Tento faktor vak rozdly mezi jednotlivmizemmi vysvtluje pouze z jedn tvrtiny. dn aspekt vzdlvacho systmu, pokud je uplatovnsamostatn, nen klem k spchu, ale pro lep vsledky je nutn vyut kombinaci cel ady politik

a postup (to pak vysvtluje rozdly mezi zemmi a z 80 %).

Ukazatele jako katalyztor zmn

Spolu se zlepenm kvality mezinrodnch indiktor roste jejich potencil monho ovlivnnvvoje vzdlvacch systm jednotlivch zem. Na jedn rovni nejsou indiktory nim jinm ne

prostedkem pro men procesu sloucho dosaen cle. Pesto indiktory zaujmaj stle vlivnj roli.Indiktory mohou nastartovat zmny tm, e upozorn na patn vsledky v oblasti dosaench vsledkvzdlvn v porovnn s mezinrodnmi standardy; nkdy dokonce mohou vyburcovat siln zemk upevnn jejich pozice.

Vce systematick analzy ukazuj, e pouit a dopad ukazatel vzdlvn jsou rzn:

Poukazuj na to, co je ve vzdlvn mon, indiktory mohou napomoci zemm nejenoptimalizovat existujc vzdlvac politiku, ale tak uvdomit si, co je pinousouasnho stavu.

Indiktory napomhaj zemm nastavit politick cle jako miteln cle na zklad toho,eho doshly jin vzdlvac systmy, a dle identifikovat politick nstroje a stanovitsmry reforem.

Pokud zem vyuij indiktory jako doporuen, mohou lpe odhadnout tempo pokrokuv oblasti vzdlvn. Indiktory ukazuj, e vzdlvac reformy je asto obtn iniciovatz politick rovn vzhledem k tomu, e vsledky se projev a v dalch vldnchobdobch a nkdy a v dalch generacch.

Prohldnut a vyuit novch monost

Indiktory maj obzvlt siln dopad, pokud jdou proti vlastnmu vnmn nrodnhovzdlvacho systmu, a proto jsou vzvou k vytvoen pedpoklad k jejmu uskutenn. Vldy mnohazem pouvaj prv vsledky przkumu PISA jako vchoz bod pro przkum vzdlvacch politika praktik jinch zem, kter tyto zem uplatnily pro dosaen lepch vsledk vzdlvn.

Postaven nrodnch cl do ir perspektivy

Indiktory vzdlvn zpracovan OECD hraj tak vznamnou roli pi dvn cl nrodnchvsledk vzdlvn do souvislost. Jestlie roste podl k s lepmi vsledky, pak nkte tvrd, edolo ke zlepen vzdlvacho systmu, jin naopak tvrd, e je nutn snit standardy. Za tvrzenm, elep vsledky odrej v sob snen standard, me asto bt obava, e nen mon vsledky zlepit.Mezinrodn dan standardy umouj zemm vnmat situaci v irm referennm rmci prostednictvmtoho, e umon kolskm a vzdlvacm systmm porovnvat se s ostatnmi zemmi. Nkter zemvyuily tto pleitosti a zavedly napklad vkonnostn hranice stanov v eten PISA znalostnmi clisvch vzdlvacch systm.

Posuzovn tempa zmn ve zkvalitovn vzdlvn

Mezinrodn indiktory poskytuj referenn rmec pro posuzovn tempa zmn rozvojevzdlvn. Zatmco v nrodn perspektiv mohou stty hodnotit rozvoj asti na vzdlvn pouze

prostednictvm absolutnch sel, indiktory OECD umon zemm v mezinrodnm kontextu posoudit,zda jejich pokrok odpovd situaci jinde.


14/155



14

Pomoc pi zpracovn reforem

V neposledn ad mry nastaven mezinrodnmi indiktory mohou napomoci lepmuzpracovn nrodnch reforem. V nejjednodu podob to me mt formu voln veejnosti po vychstandardech, kter politici a administrativa nemohou ignorovat. Tlak na zlepen systmu ale nemus btvdy ze strany veejnosti, ale naopak mohou bt indiktory vyuity politiky pro pesvden veejnostio nutnosti zmn.

Nekonc proces

Indiktory vzdlvn OECD ale rozhodn nemohou poskytnout univerzln model vzdlvacchreforem; analzy OECD jsou vdy opatrn v tom smyslu, aby neupednostovaly jeden faktor jako

jedin kl keen. Nicmn spolu s rozenm datov zkladny se kombinace indiktor majcch vlivna efektivitu vzdlvacch systm stv jasnj. Podstatn je i to, e vznik mezinrodnch standardukonil uzavenost nrodnch vzdlvacch systm. Mezinrodn indiktory otevely vzdlvacsystmy navenek. Navc spolu s tm, jak si zem konkuruj v oblasti vzdlanostn orientovanch

ekonomik, jim mezinrodn standardy umon sledovat vvoj rovn znalost a dovednost jejichvlastnho obyvatelstva v mezinrodnm porovnn.

V dsledku toho pineslo poslednch padest let zsadn promnu, a to nejen v rovnivzdlvacch aktivit, ale i v tom, jak se vsledky vzdlvn monitoruj. Objem investic do vzdlvn jev souasn dob pli vysok a jeho benefity pli centralizovan na to, aby pispvaly k spnekonomice a spolenosti. Spolu s globln ekonomikou zem nevysta s menm vzdlvacch systm

bez mezinrodnch standard. OECD si je od samho vzniku vdoma, e vzdlvn hraje klovou roliv ekonomickm rozvoji; dnes je i OECD lpe ne kdy jindy je vybavena mechanismy na sledovna podporovn tto role.


15/155



15

KAPITOLA A VSLEDKY VZDLVN A VNOSY ZE VZDLVN

A1 NA KTER ROVNI DOSPL STUDOVALI?Dosaen rove vzdln je obvykle pouvna jako mtko rovn lidskho kapitlu, tedy

jako mra dovednost dostupn v populaci a pro pracovn trh. Poptvka po kvalifikaci se neustle mn.Po poklesu poptvky po manulnch profesch a zkladnch kognitivnch dovednostech v oblasti

pota se souasn trendy vyznauj poptvkou po komplexnch komunikanch a pokroilchanalytickch dovednostech. Tyto trendy upednostuj vce vzdlanou pracovn slu a v dsledku tohoroste poptvka po vzdlvn v mnoha zemch rychlm tempem. Pestoe ekonomick krize popohnalarychlost zmn, tak poslila ochotu jednotlivc investovat do vzdlvn vzhledem k tomu, e zhorenvyhldky na trhu prce snily cenu vzdln, stejn jako ul zisky v prbhu studia.

Graf A1.1: Podl obyvatel s tercirnm vzdlnm (2009)

Poznmky:1. Data za rok 2002.Zemjsou seazeny sestupnpodle podlu obyvatel ve vku 2534 let s tercirnm vzdlnm.Zdroj: OECD. Tabulka A1.3a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011)

Hlavn vsledky

Ve vtin zem je podl obyvatel s tercirnm vzdlnm vy ve vkov skupin 2534letch, ne jetomu u tch, kte opoutj pracovn trh (5564let). V prmru v zemch OECD dosahuje alespo vyho sekundrnho vzdln ve vkov skupin 25

34 let o 20 procentnch bod vce obyvatel, ne je tomu u 5564letch. Velk zmny v dosaenm vzdln dospl populace byly v poslednm desetilet zaznamenny

nejvt zmny v nejnim a nejvym bod kly. V prmru v zemch OECD m 27 % obyvatelpouze zkladn nebo ni sekundrn vzdln, 44 % m vy sekundrn vzdln a 30 % tercirnvzdln.

Vy sekundrn vzdlnse v tmvech zemch OECD stalo pro mladou generaci nornou. Zmnybyly nejvce dramatick v Chile, ecku, Irsku, Itlii, Koreji, Portugalsku a ve panlsku, ve vechtchto zemch vzrostl rozdl v podlu obyvatel s vym sekundrnm vzdlnm v mlad populaci (25

34 let) a populac star (5564 let) o minimln

30 procentnch bod.


16/155



16

V souasn dob podl obyvatel s tercirnm vzdlnm v populaci 2534letch stagnuje. VeFrancii, Irsku, Japonsku a Koreji tento podl vzrostl v rmci zem OECD nejvce, zatmco v Rakousku,

Nmecku a Brazlii se propadl jet hloubji pod prmr OECD. V zemch OECD a zemch G20 s dostupnmi daty m vce ne 255 milin lid tercirn

vzdln. I kdy podl obyvatel s tercirnm vzdlnm v n je stle nzk, vzhledem k celkovmupotu obyvatel tvo 12 % vech absolvent tercirnho vzdln, Japonsko tvo 11 % a USA 26 %.

Trendy

V roce 1998 nemlo v prmru v zemch OECD 37 % obyvatel ukonen vy sekundrnvzdln, 42 % mlo ukonen vy sekundrn a postsekundrn netercirn vzdln a dalch21 % dokonilo tercirn vzdln. Do roku 2009 se podl dosplch nemajcch ani vy sekundrnvzdln snil o 10 %, zatmco podl obyvatel s tercirnm vzdlnm se zvil o 9 % a s vymsekundrnm a postsekundrnm netercirnm vzdlnm se zvil pouze nepatrn o 2 %.

Podl obyvatel podle dosaen rovn vzdln

Ve 28 z 33 zem OECD dosahuje alespo 60 % obyvatel ve vku 2564 let alespo vyhosekundrnho vzdln. V Brazlii, Mexiku, Portugalsku a Turecku vak vce ne polovina obyvatelv tto vkov skupin vy sekundrn vzdln nem.

Porovnn dosaenho vzdln ve vkovch skupinch 2534 let a 5564 let vypovdo zetelnm nrstu obyvatel s vym sekundrnm vzdlnm ve vtin zem.

Graf A1.2: Podl obyvatel s alespo vym sekundrnm vzdlnm podle vkovch skupin (2009)

Poznmky:1. Bez krtkch program kategorie ISCED 3C.2. daje za rok 2002.Zem jsou seazeny sestupnpodle podlu populace s alespo vym sekundrnm vzdlnm ve vkov skupin25

34 let.Zdroj: OECD. Tabulka A1.2a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011)

V zemch, kde je podl obyvatel s alespo vym sekundrnm vzdlnm ve star vkovskupin vysok, jsou rozdly mezi nejmlad a nejstar vkovou skupinu pomrn mal. V 15 zemchOECD s vce ne 80 % obyvatel ve vku 2564 let s alespo vym sekundrnm vzdlnm jsourozdly mezi vkovou skupinou 2534 let a 5564 let maximln 11 procentnch bod. V eskrepublice se jedn o rozdl 8 procentnch bod (94 % ve vkov skupin 2534 let a 86 % ve

vkov skupin 5564 let). V Nmecku a ve Spojench sttech je podl obyvatel s alespo vymsekundrnm vzdlnm v nejmlad a nejstar vkov skupin prakticky stejn.


17/155



17

Podl obyvatel s tercirnm vzdlnm v poslednch 30 letech vrazn vzrostl, v naprostvtin zem OECD je podl obyvatel s tercirnm vzdlnm ve vku 2534 let vy, ne je tomuv populaci, kter opout pracovn trh (ve vku 5564 let). V prmru v zemch OECD absolvovalo37 % obyvatel ve vku 2534 let nkter z program tercirnho vzdlvn. Pro porovnn, ve vkov

skupin 5564 let se jedn o 22 %. Tato expanze tercirnho vzdln se v rmci jednotlivch zempomrn li. V Japonsku a Koreji, Kanad a Rusk federaci je podl obyvatel s tercirnm vzdlnmv mlad populaci vy ne 50 %. Ve Francii, Irsku, Francii a Koreji je mezi podlem obyvatels tercirnm vzdlnm v mlad a nejstar sledovan vkov skupin rozdl alespo 25 procentnch

bod. V esk republice m tercirn vzdln 20 % obyvatel ve vku 2534 let a 11 % obyvatel vevku 5564 let, rozdl mezi nejmlad a nejstar vkovou skupinou je tedy 9 procentnch bod.

Pokud se zabvme strukturou vech tercirn vzdlanch ve vech zemch OECD jakocelku, pak v Japonsku a ve Spojench sttech dohromady ije 47 % obyvatel s tercirnm vzdlnmv rmci vech zem OECD. Ob zem mly pomrn vysok podl obyvatel s tmto vzdlnm jiv dob, kdy v ostatnch zemch OECD expanze tercirnho vzdln teprve zanala. Tato vhoda hrlavznamnou roli pi zavdn inovac a technologickm rozvoji obou zem.

Jen ti zem maj podl obyvatel s tercirnm vzdlnm ve vku 4554 let vy ne 40 %,a to Kanada, Japonsko a Spojen stty. Vysoce vzdlan trh prce v tchto zemch, kter je k dispozici

pomrn dlouhou dobu, zajistil tmto zemm vedouc pozici v mnoha vysoce kvalifikovanchoblastech. Vhoda prvnch z pohledu vysoce kvalifikovanho obyvatelstva byla dleit pro inovacea zavdn novch technologi.

Vvojov trendy v podlu obyvatel podle dosaen rovn vzdln

rove dosaenho vzdln v populaci 2564 let se mezi roky 1997 a 2009 neustlezlepovala. Prmrn ron nrst podlu obyvatel s tercirnm vzdlnm pevyoval 5 % v Irsku,Koreji, Lucembursku, Polsku a Portugalsku. Podl obyvatel, kte nemaj ani vy sekundrn vzdln,klesal o 5 % ron v Maarsku, Lucembursku, Nizozemsku, Polsku a na Slovensku.

Podl obyvatel, kte nemaj ani vy sekundrn vzdln, klesl od roku 1999 v prmruzem OECD o 3,4 procentnho bodu, podl obyvatel s vym sekundrnm a postsekundrnmnetercirnm vzdlnm vzrostl o 0,9 procentnho bodu a podl obyvatel s tercirnm vzdlnm vzrostlo 3,6 procentnho bodu. Nejvt zmny tedy nastaly u nejmn a nejvce kvalifikovanch.

V esk republice v obdob 19972009 poklesl podl obyvatel, kte nemaj ani vysekundrn vzdln, o 6 procentnch bod a v prmru ron klesal o 4,7 %. Naopak podlobyvatel s tercirnm vzdlnm se ve stejnm obdob prmrn ron zvyoval o 3,7 %.

A2 KOLIK STUDENT UKON SEKUNDRN VZDLVN A VSTOUP DO TERCIRNHOVZDLVN?

Vy sekundrn vzdln poskytuje zklad pro dal pokraovn ve vzdlvn a zrove jedobrm zkladem pro vstup na trh prce. Mra graduace, kter je pedmtem publikovanch ukazatel,ale nevypovd nic o tom, zda absolventi jsou dostaten vybaveni zkladnmi dovednostmi a znalostmi

potebnmi pro vstup na trh prce, protoe indiktor nezachycuje kvalitu vsledk vzdlvn. Nicmnindiktor vypovd o tom, jak vzdlvac systm pipravuje absolventy vybaven alespo minimlnmi

poadavky trhu prce.


18/155



18

I kdy nkter zem umouj vstup na trh prce ji bezprostedn po ukonenm povinn kolndochzky, studenti opoutjc vzdlvac systm ped ukonenm vyho sekundrnho vzdlvn majna trhu prce znan nevhodnou pozici. Vzdlvac politiky se sna realizovat opaten vedouc kesnen pedasnch odchod ze vzdlvn (jsou definovni jako ti, kte nemaj ukonen vy

sekundrn vzdln). Pedasn odchody ze vzdlvn jsou problmem jak pro jednotlivce, tak prospolenost. Proto OECD letos poprv publikuje i indiktor o ukonovn vyho sekundrnhovzdlvn (upper secondary completion rate). esk republika se vak eten, ze kterho jsou

publikovan vsledky, nezastnila vzhledem k tomu, e poadovan daje bude mon zjistit a nazklad individulnch daj o cch ze kolnch matrik (poprv jsou k dispozici pro absolventa z roku2009/10, nicmn nen mon z dat zatm vysledovat pedchoz vzdlvac drhu na stedn kole).

Graf A2.1: Mra graduace ve vym sekundrnm vzdlvn (2009)

Poznmky:1. daje za rok 2008.Zemjsou seazeny sestupnpodle mry graduace ve vym sekundrnm vzdlvn v roce 2009.Zdroj: OECD. Tabulka A2.1, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011), UNESCO

Hlavn vsledky

V zemch OECD s dostupnmi daty z odhad zaloench na souasn situaci vyplv, e v prbhusvho ivota dokon vy sekundrn vzdln 82 % souasnch mladch lid. V ppad zem G20

je tento podl ni, jedn se o 72 %.

V nkterch zemch je bn, e absolventi ukonuj svj prvn program vyho sekundrnhovzdln a po 25 letech vku. V Dnsku, Finsku, na Islandu, Novm Zlandu, v Norsku a Portugalskutvo absolventi star 25 let vce ne 10 % absolvent vy sekundrn rovn.

Ve 21 z 28 zem OECD s dostupnmi daty mra prvn graduace ve vym sekundrnmvzdlvn pevyuje 75 %. Ve Finsku, Irsku, Japonsku, na Novm Zlandu, v Norsku, Portugalsku,Slovinsku, vcarsku a Spojenm krlovstv mra graduace 90 %.

Ve vtin zem OECD dvky v daleko vt me dokonuj vy sekundrn vzdlvn nechlapci, co je opan trend, ne jak byly historick tendence. Opan situace, tedy ni mragraduace dvek, byla v roce 2009 pouze ve vcarsku a v Nmecku. Dvky astji ne v minulostiabsolvuj i programy odbornho vzdlvn a jejich mra graduace v tchto programech se blhodnotm mry graduace chlapc.


19/155



19

Ve vtin zem jsou na vy sekundrn rovni zastoupeny i programy, kter umouj absolventmvstup do tercirnho vzdlvn typu 5A. V Nmecku, Slovinsku a vcarsku vak vtina studentvy sekundrn rovn absolvuje programy, kter umouj vstup do vzdlvac rovn ISCED 5B,kde se vzdlvaj v programech, kter jsou typicky krat a poskytuj vce prakticky orientovan

znalosti a dovednosti, ppadn dovednosti zamen na vkon uritch profes. V prbhu teoretick doby studia ukon programy vyho sekundrnho vzdlvn 68 % student,

kte ke studiu nastoupili, ale projevuj se zde vysok rozdly z pohledu genderu a typu programu.

Trendy

Od roku 1995 vzrostla mra dokonovn vyho sekundrnho vzdln v rmci zem OECDs porovnatelnmi daty v prmru o 8 procentnch bod, co reprezentuje prmrn ron nrst o 0,7 %.

Nejvt nrst jsme zaznamenali v Chile, na Novm Zlandu, v Portugalsku a vdsku, v tchto zemchdolo k nrstu mry graduace mezi roky 1995 a 2009 o vce ne dvojnsobek prmrnho nrstuv zemnch OECD.

Mra graduace v programech vyho sekundrnho vzdlvnI kdy se dosaen vyho sekundrnho vzdln stalo ve vtin zem OECD normou, podl

student mimo typick vk ukonovn se li. Poprv studenti absolvuj tuto vzdlvac roveobvykle ve vku 1720 let. Nicmn nkter zem realizuj programy druh ance pro dospl studenty.Ve skandinvskch zemch napklad mohou studenti opustit vzdlvac systm, nsledn se do nj vrtita dokonit vy sekundrn vzdlvn ve vym vku, to je tak dvodem, pro v Dnsku, Finsku, naIslandu a v Norsku se absolventi ve vku nad 25 let podlej na me prvn graduace pomrn vysokm

procentem. Proto indiktor mra graduace nevypovd nic o tom, kolik lid absolvuje vy sekundrnped prvnm vstupem na trh prce; nkte studenti absolvuj vzdlvn po njak dob, kterou strv napracovnm trhu.

Rozdly mezi mui a enami v dosaenm vzdln nejsou v dospl populaci v jednotlivch

zemch OECD stejn. Historicky mui dosahovali vy rovn vzdln ne eny, kter nemly takovmonosti pstupu ke vzdlvn. Mezi star a mladou generac jsou vak v tto oblasti velik rozdlya v mlad generaci se situace en prakticky obrtila.

Mra graduace u en ve vym sekundrnm vzdlvn pevyuje mru graduace u mutm ve vech zemch OECD, ve kterch se tento indiktor porovnv z genderovho pohledu.Vjimkou jsou vcarsko a Nmecko, kde je mra graduace vy u mu ne u en. Rozdl je nejvyv Dnsku, na Islandu, v Portugalsku, Slovinsku a panlsku, kde eny dosahuj o 10 procentnch bodvy mry graduace ne mui. V esk republice je mra graduace vyho sekundrnho vzdlnv ppad en o 6 procentnch bod vy ne u mu.

Naprost vtina program vyho sekundrnho vzdlvn v zemch OECDa v partnerskch zemch je koncipovna tak, aby umonila studentm vstup do tercirnho

vzdlvn, a jejich zamen me bt jak veobecn, tak odborn nebo pedodborn.V roce 2009 se odhaduje, e ve veobecn zamench programech vyho sekundrnho

vzdlvn absolvovalo 49 % lid v dan vkov kohort, v ppad program odbornhoa pedodbornho vzdlvn 45 %. V esk republice jde o 22% mru graduace ve veobecnchprogramech a 61% mru graduace v programech odbornho a pedodbornho vyhosekundrnho vzdlvn.

V roce 2009 byla mra graduace ve veobecn zamench programech vyhosekundrnho vzdlvn vy u mladch en ne u mladch muv tm vech zemch OECDa v partnerskch zemch s porovnatelnmi daji. Mra graduace veobecn zamench programvyho sekundrnho vzdlvn byla v zemch OECD v prmru 55 % v ppad en a 43 %v ppad mu. Vy podl en je zeteln v Rakousku, esk republice, Estonsku, Itlii, Polsku,Slovensku a Slovinsku, kde pomr en a mu je minimln 3:2. Pouze v Koreji a v Irsku je podl obou

pohlav shodn.


20/155



20

eny tak ve vy me ne v minulosti dokonuj odborn zamen programy vyhosekundrnho vzdlvn a mra graduace en v tchto programech byla v roce 2009 celkem 44 %, u muse jednalo o 47 %. Tato skutenost me mt vliv i na nrst mry graduace v programech tercirnhovzdlvn typu 5B v nsledujcch letech.

V esk republice se mra graduace en v odborn zamench programech vyhosekundrnho vzdlvn pohybovala v roce 2008 na rovni 59 %, u muinila 63 %.

Mra graduace v programech pedodbornho a odbornho vzdlvn je ovlivnna i podlemstudent, kte dokonuj tyto programy mimo vk typick pro jejich absolvovn. V Austrlii, Kanad,Finsku, na Islandu a Novm Zlandu je 40 % a vce procent absolvent dosplch. V tchto zemchmohou existovat dl, ppadn veern programy koncipovan primrn pro dospl.

Mra graduace v programech postsekundrnho netercirnho vzdlvn

Na postsekundrn netercirn rovni vzdlvn existuje cel ada rznch program, kter sesvm charakterem mohou pomrn liit. Programy vyho sekundrnho vzdlvn a programy

postsekundrnho netercirnho vzdlvn mohou bt v nkterch zemch velmi podobn. I kdy tytoprogramy nemus mt ir obsah ne programy vyho sekundrnho vzdlvn, zkladnmpedpokladem pro vstup do tchto program je absolvovn program vyho sekundrnho vzdlvn,a studenti jsou tedy star.

Pechod z vyho sekundrnho a postsekundrnho netercirnho vzdlvn do vychvzdlvacch stup

Naprost vtina student vyho sekundrnho vzdlvn absolvuje programy, kterumouj pokraovn ve studiu na vy vzdlvac rovni (tedy absolvuj programy ISCED 3A a 3B).Programy umoujc pstup na tercirn vzdlvac rove typu 5A (jedn se o programy vyhosekundrnho vzdlvn 3A) jsou upednostovny studenty prakticky vech zem, vjimkou je Nmecko,Slovinsko a vcarsko, kde jak mui, tak eny mnohem astji absolvuj programy umoujc vstup do

program tercirnho vzdlvn vce prakticky orientovanch (typu 5B). Mra graduace v programechvyho sekundrnho vzdlvn typu 3C (dlouh programy) byla v roce 2009 v zemch OECDv prmru 17 % (v esk republice dokonce 24 %).

Zajmav je vak i rozdl mezi podlem student absolvujcch programy umoujc vstup dotercirnho vzdlvn typu 5A (jde o programy ISCED 3A a 4A) a podlem student, kte skutendo program akademicky orientovanch tercirnho vzdlvn (typu 5A) vstoup3. Mezi

jednotlivmi zemmi se zde projevuj vznamn rozdly napklad v Belgii, Chile, n, eskrepublice, Finsku, Irsku, Izraeli, Itlii a Japonsku jsou rozdly mezi mrou graduace v tchto programecha mrou vstupu do tercirn vzdlvac rovn typu 5A pomrn velk (vce ne 20 procentnch bod).Znamen to, e pomrn velk st absolvent program vyho sekundrnho vzdlvn umoujcchvstup do tercirnho vzdlvn typu 5A na tuto vzdlvac rove nevstoup. V Belgii, Izraeli a Japonsku

vak maj tito absolventi umonn p

stup i k tercirnmu vzd

lvn typu 5B (v

esk republice tak).V esk republice se jedn o 85% mru graduace v programech umoujcch vstup na

tercirn rove typu 5A (59% mra graduace v programech typu 3A a 26% mra graduacev programech typu 4A) a o 59% mru vstupu do tercirnho vzdlvn typu 5A. jedn se tedyo rozdl 26 procentnch bod. V kategorii 4A jsou vak zastoupeni absolventi nstavbovho studia,kte obvykle nemaj pli vysok studijn ambice, a toto studium je primrn ureno pro pm vstupabsolvent na trh prce. Pokud se zamme pouze na absolventy program 3A, pak jde o nulovrozdl, co znamen, e prakticky vichni absolventi odpovdajcch program vyho sekundrnhovzdlvn maj monost zat studovat v nkterm programu tercirnho vzdlvn typu 5A (resp.

poet mst v tercirnm vzdlvn typu 5A je pouze zanedbateln ni, ne jak je poet absolventpedchoz vzdlvac rovn).

3 Oproti minulm letm je tento ukazatel publikovn za programy ISCED 3A a 4A dohromady.


21/155



21

Graf A2.2: Pstup k tercirnmu vzdlvn typu 5A pro absolventy vyho sekundrnho a netercirnhopostsekundrnho vzdlvn (ISCED 3A a 4A) (2009)

Poznmky:1. Bez daj za programy postsekundrnho netercirnho vzdlvn.2. daje za rok 2008.Zem jsou seazeny sestupn podle mry graduace v programech vyho sekundrnho a postsekundrnho

netercirnho vzdlvn v roce 2009.Zdroj: OECD. Tabulka A2.1, A2.2, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011), UNESCO

V Izraeli jsou velk rozdly vysvtliteln pomrn velkm asovm odstupem mezi absolvovnprogram vy sekundrn a postsekundrn netercirn rovn a dobou vstupu do tercirnhovzdlvn, co je zpsobeno povinnou vojenskou slubou (23 roky).

Na druh stran v zemch jako Rakousko, Austrlie, Island, Norsko, Rusk federace a Slovinskoje mra graduace v programech vyho sekundrnho vzdlvn ni ne mra vstupu do tercirnhovzdlvn typu 5A (jedn se o vce ne 10 procentnch bod). V ppad Rakouska, Austrlie, Islandua Norska je tuto skutenost mon vysvtlit vysokm podlem zahraninch student na tercirnvzdlvac rovni, i kdy na druhou stranu velk podl jejich vlastnch student odchz na zahraninuniverzity. Ve Slovinsku a Rusk federaci sice absolventi vyho sekundrnho vzdlvn odchzejspe studovat programy vce prakticky zamen (ISCED 5B), nicmn po jejich ukonen nktez nich pokrauj ve studiu na univerzit dky tomu, e vzdlvac systm tchto zem na tercirn rovni

je prostupn.

V zvislosti na zemi a relativn prunosti vzdlvacho systmu jsou vzdlvac cesty meziprogramy vyho sekundrnho a postsekundrnho netercirnho vzdln a programy

tercirnho vzdln bu spolen, nebo neexistujc. Obdobn pechod z prakticky zamench doakademickch program a naopak me nastat u na vy sekundrn rovni vzdlvn. Letonvydn Education at a Glance poprv prezentuje nov indiktor mc spn dokonovn vyhosekundrnho vzdln a tm i pestupy mezi programy. Tento indiktor je i podkladem pro zpracovnodhad mry odchod ze vzdlvn a porovnn mry dokonovn vzdlvn z genderovho pohledu.


22/155



22

spn ukonovn program vyho sekundrnho vzdlvn

Vtina k, kte zanou studovat programy vyho sekundrnho vzdlvn, absolvujev programu, na kter nastoupili. Odhaduje se, e 68 % chlapc a dvek, kte na tto rovni zanoustudovat, absolvuje v prbhu teoretick doby trvn studia. Nicmn v nkterch zemch je pro kya un pomrn typick pedasn odchod ze vzdlvacho systmu a optovn nstup ke studiu po deldob. V nkterch zemch dochz ve vt me i k opakovn ronku nebo k pestupu z programu na

program. Zhruba 81 % student spn ukon studium v dob do dvou let po typick dob dlkyprogramu je to o 13 procentnch bod vce, ne je podl student, kte ukon studia v prbhuteoretick dlky programu.

Podl student, kte ukon vzdlvn ve stanoven dob, se mezi jednotlivmi zemmipomrn li. Mezi zemmi, kter se astnily eten (esk republika se eten nezastnila vzhledemk tomu, e daje v poadovan podob nejsou k dispozici), je nejvy podl tchto student v Irsku(87 %), nejmn naopak v Lucembursku (41 %). Pokud se zamme na studenty, kte absolvuj

program nejpozdji o dva roky pozdji, pak je nejvy podl absolvujcch ve Spojench sttech (88 %)

a nejmn na Islandu (58 %). V nkterch zemch mohou studenti prodluujc si studium navtvovatbn programy, v nkterch jsou pro n pmo ureny studijn programy pro dospl.

spn dokonen program vyho sekundrnho vzdlvn zvis tak na tom, jakdostupn tyto programy pro studenty jsou. Je logick oekvat, e v zemch s omezenm pstupemk vymu sekundrnmu vzdlvn budou studenti tchto program vybranou skupinou, kter budedosahovat lepch studijnch vsledk oproti zemm, kde je tmuniverzln pstup ke vzdlvn. Vevtin zem s dostupnmi daty je mra vstupu do vyho sekundrnho vzdlvn pro populaci mladch20 let tm100 %. Pouze Izrael, Lucembursko a Mexiko vykazuj mru vstupu ni, pod 90 %.

spn dokonovn vzdlvn podle orientace programu

V mnoha zemch jsou odborn zamen a veobecn programy organizovny oddlen

a studenti maj monost vybrat si bu jeden, nebo druh typ. V jinch zemch jsou oba typy programnabzeny jednou vzdlvac instituc a nkdy jsou i stejn personln zajitny

V 14 zemch s dostupnmi daty ukonilo 76 % student veobecn vzdlvn ve standardndlce studia, tento podl se zvil o 13 procentnch bod v obdob dvou let po standardn dlce studia.V rmci odborn zamench program je situace odlin v teoretick dob ukonen absolvovalo55 % student, podl se zvil o 17 procentnch bod v prbhu dvou let po teoretick dlce.

Volba mezi veobecnmi a odborn zamenmi programy vyho sekundrnhovzdlvn nastv v rznch fzch studentovy kariry, a to v zvislosti na vzdlvacm systmut kter zem. V zemch se spe veobecn zamenm vzdlvacm systmem se studenti vzdlvaj

podle stejnho vzdlvacho programu a do vku 16 let (nap. ve skandinvskch zemch), zatmcov zemch s vysoce diferencovanm systmem si ci mus vybrat dl program nebo typ ji ve vku 10

12 let (nap. Ma

arsko, Lucembursko).Velk rozdl mezi dokonovnm veobecnch a odborn zamench program vyho

sekundrnho vzdlvn me bt vysvtleno tm, e zem s hormi vzdlvacmi vsledky se mohouorientovat spe na odborn zamen programy, zatmco spn systmy se zamuj spe na

programy veobecnho vzdlvn. Nkte ci mohou mt tak problm s volbou odpovdajchoprogramu, a tak pestupuj z oboru na obor, ppadn nkter ronky opakuj.

Prv pestupy mezi vzdlvacmi programy zvis na konkrtnm vzdlvacm systmu. Nap.v Norsku 51 % k, kte zahj stadium v odbornch programech, ukon vy sekundrn vzdlnabsolvovnm programu veobecnho. Naopak 12 % k, kte nastoup ke studiu do veobecnho

programu ve Vlmsk sti Belgie, absolvuje v programu odborn zamenm.


23/155



23

spnost dokonovn studia podle genderu

Ve vech zemch s dostupnmi daty jsou to chlapci, kte astji odchzej pedasnz vyho sekundrnho vzdlvn bez zskn kvalifikace. Ve stanoven dob dokon vy

sekundrn vzdlvn 73 % dvek v porovnn s 63 % chlapc. Pouze ve Finsku, na Slovensku a vevdsku je rozdl v me dokonovn studia u dvek a chlapc ni o mn ne 5 procentnch bod.V Izraeli a Norsku je tento rozdl vce ne 15 procentnch bod.

Rozdl mezi pohlavmi se mrn sniuje (v prmru o 7 procentnch bod) v ppad, e sistudenti prodluuj studium o dva roky dky opakovn ronku nebo pestupu z programu na program.

Veobecn programy dokonuj dvky ze 79 % a chlapci v 59 %. Odborn programy vyhosekundrnho vzdlvn dokon 59 % dvek a 51 % chlapc, kte ke studiu nastoup.

A3 KOLIK STUDENTUKON TERCIRN VZDLVN?

Tercirn vzdlvn zahrnuje irokou klu program a funguje jako indiktor, jak jsoujednotliv zem schopny produkovat vyspl a specializovan kompetence. V zemch OECD je tsnvztah mezi dosaenm tercirnm vzdlnm a vhodami z dosaenho vzdln, jako jsou vy vdlkya lep perspektiva nalezen zamstnn. Jednotliv zem se li strukturou a rozsahem tercirnhovzdlvn a mra graduace je ovlivnna jak pstupem k tmto programm, tak poptvkou po vcekvalifikovan pracovn sle na trhu prce. Expanze tercirnho vzdlvn pi zachovn kvality tak mevytvet velk tlak na zachovn, ppadn naven, vdaj na tuto vzdlvac rove.

Graf A3.1: Mra prvn graduace v tercirnm vzdlvn typu 5A z genderovho pohledu (2009)

Poznmky:

1. daje za rok 2008.Zemjsou seazeny sestupnpodle mry graduace tercirnho vzdlvn typu 5A v roce 2009.Zdroj: OECD. Tabulka A3.1, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011)

Hlavn vsledky

V zemch OECD s dostupnmi daty se na zklad souasn situace pedpokld, e v prmru 46 %dnench en a 31 % mu ukon v prbhu svho ivota tercirn vzdln typu 5A. Pouze39 % en a 25 % toto vzdlvn ukon do 30 let vku.

V nkterch zemch je bn, e studenti absolvuj tercirn vzdln typu 5A a po 30 letech vku.Jedn se o vce ne 30 % en na Islandu a ve vdsku a vce ne 30 % mu na Islandu a v Izraeli,kte jsou star 30 let.


24/155



24

Vce ne jedna tetina dnench mladch lid zsk tercirn vzdln. Jejich podl se pohybuje od20 % v Mexiku a Turecku a do 50 % a vce na Islandu a na Slovensku.

Rozdly mezi zemmi jsou jet vt, pokud bereme ohled na genderov hledisko. Nejvtgenderov rozdly v me graduace jsou na Islandu, v Polsku a na Slovensku (vce ne25 procentnch bod), zatmco v Nmecku, Mexiku a vcarsku neexistuj prakticky dn genderovrozdly. Zemmi, kde je mra graduace vy u mu ne u en, jsou v Japonsko a Turecko.

Na zklad skutench dat se odhaduje, e 10 % populanho ronku v zemch OECD zsktercirn vzdln typu 5B. Pouze v Kanad, Irsku, Japonsku, Novm Zlandu a ve Slovinsku je mragraduace v tchto programech vy ne 20 %.

V zemch s dostupnmi daty v roce 2008 ukon tercirn vzdlvn typu 5B a 1,4 % populanhoronku ukon programy vedouc k vdeck kvalifikaci (ISCED 6).

Zahranin studenti se vznamn podlej na mrch graduace ve velkm potu zem, a tmnadhodnocuj celkovou mru graduace. Napklad v Austrlii, na Novm Zlandu a ve Spojenmkrlovstv ovlivuj zahranin studenti mru graduace vznamn.

TrendyV prmru vzrostla mra graduace v programech tercirnho vzdlvn typu 5Av rmci zem

OECD v poslednch 14 letech o 19 procentnch bod, v programech typu 5B se situace stabilizovala.I kdy programy vedouc k vdeck kvalifikaci (ISCED 6) reprezentuj v rmci tercirnho vzdlvn

pouze malou st student, mra graduace v tchto programech vzrostla od roku 2000 o 5 %.

Mra prvn graduace v tercirnm vzdlvn typu 5A

Na zklad skutench daj se odhaduje, e v zemch OECD s porovnatelnmi daty v roce2009 ukon programy tercirnho vzdlvn typu 5A celkem 39 % populanho ronku.Programy tercirnho vzdlvn typu 5A jsou del, vce teoreticky zaloen a jsou koncipovan tak,aby byl absolventm umonn pstup ke vzdlvn vedoucmu k vdeck kvalifikaci a k vkonu

profes vyadujcch vysok kvalifikan nroky. Jednotliv zem OECD se li pedevm zpsobemorganizace vzdlvn v tchto programech. Programy tercirnho vzdlvn typu 5A obvykle nabzejuniverzity, ale mohou bt zaazeny tak do vzdlvac nabdky jinch instituc. V ppad programvedoucch k prvn kvalifikaci na tercirn vzdlvac rovni typu 5A se jedn pedevm o programyv dlce od 3 let (nap. bakalsk stupe ve vtincollege v Irsku a ve Spojenm krlovstv aLicence veFrancii) po ptilet nebo del programy (nap.Diplom v Nmecku).

Mnoh zem maj pesn stanoveny hranice mezi prvnm a druhm univerzitnm stupnmstudia (undergraduate a graduate programmes), ale nen to vdy pravidlem. V nkterchvzdlvacch systmech jsou tyto programy porovnateln jako Masters (Magistr) a jsou realizovnyi jako dlouh jednostupov programy. V rmci Evropsk unie se projevuje snaha po harmonizaci dlky

jednotlivch obdobnch program.

Dky rostouc harmonizaci vzdlvacch systm na rovni tercirnho vzdlvn v rmci zemEvropsk unie, nkter zem zaznamenaly prudk nrst mry graduace v programech tercirnhovzdlvn. Z tchto dvod prudce vzrostla mra graduace v esk republice mezi roky 2004 a 2007a ve Finsku a na Slovensku v obdob 20072008. V Belgii poet prvnch absolvent poklesl mezi roky2007 a 2009 dky absolventm v programech druhho stupn tercirnho vzdlvn.

V mnoha zemch tvo vy podl absolvent star studenti. Mezi 23 zemmi s dostupnmidaty o vku absolvent se star studenti podlej na me graduace vce ne tvrtinou na Islandu,v Izraeli, na Novm Zlandu, ve vdsku a vcarsku. Dvodem vtch rozdl ve vku absolvovnmohou bt strukturln nebo ekonomick faktory stejn jako dlka vzdlvacch program tercirnhovzdlvn, povinn vojensk zkladn sluba nebo existence systm na podporu tch, kte ji majzkuenosti z trhu prce a chtj pokraovat ve vzdlvn. V esk republice je mra graduacev programech tercirnho vzdln 38 %, piem u absolvent starch 30 let se jedn o 6 %.


25/155



25

Zem se li rovn v podlu mu a en, kte absolvovali tercirn vzdln. V Rakousku,Nmecku, Izraeli, Itlii, Portugalsku, panlsku a vcarsku absolvuje mimo typick vk absolvovn vcemu ne en, zatmco opak je pravdou ve Finsku, na Islandu, Novm Zlandu, v Polsku, na Slovenskua ve vdsku. V ppad en v esk republice se mra graduace v programech tercirnhovzdlvn typu 5A pohybuje na rovni 48 % a u mu 29 %, absolventi star 30 let se na tchtomrch graduace podlej 7 procentnmi body u en a 4 procentnmi body v ppad mu.

V zemch OECD je mra prvn graduace v programech typu 5A 38 %. Hodnoty se pohybujod mn ne 20 % v Argentin, Belgii, Indonsii a Mexiku a do 50 % a vce v Austrlii, na Islandu,

Novm Zlandu, v Polsku, na Slovensku a v Rusk federaci. Argentina, Belgie a Slovinsko jsou jedinmizemmi s vym podlem student absolvujcch programy typu 5B v porovnn s programy 5A.

V prmru 13 % lid v zemch OECD vystuduje program druhho stupn tercirnho vzdlvnoficiln asto nazvan magistersk programy (navazujc magistersk studijn programy), v Belgii,Polsku, na Slovensku, ve vdsku a ve Spojenm krlovstv se jedn o vce ne 20 %. V souvislosti sezavdn Boloskho procesu dolo k vtmu rozen tchto program.

Graf A3.2: Mra prvn graduace v tercirnm vzdlvn typu 5A a 5B (1995 a 2009)

Poznmky:1. daje za rok 2000 msto 1995.2. daje za rok 2008 msto 2009.3. Peruenasov ady bylo zpsobeno metodologickmi zmnami v roce 2008.Zemjsou seazeny sestupnpodle mry graduace v programech tercirnho vzdlvn typu 5A v roce 2009.Zdroj: OECD. Tabulka A3.2, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011).

Ve vech zemch s dostupnmi daty mra graduace v programech tercirnho vzdlntypu 5A mezi roky 1995 a 2009 vzrostla. K nejvtmu nrstu dolo v obdob 19952000, zatmcov nsledujcm obdob se ve indiktoru ustlila. V poslednch tech letech se mra graduacestabilizovala na 38 %. Nejvt nrst od roku 1995 zaznamenaly nsledujc zem Rakousko, eskrepublika (nrst o 14 procentnch bod), Slovensko, vcarsko a Turecko, kde dolo k prmrnmuronmu nrstu ve vi 8 %.


26/155



26

Mra graduace v tercirnm vzdlvn typu 5B absolvovn prvnho studijnho programu

Mra graduace tercirnch program typu 5B je v roce 2009 v prmru ve 26 zemchOECD, za kter jsou k dispozici porovnateln data, 10 % (vztaeno k velikosti populanho ronku vevku typickm pro absolvovn tohoto vzdlvacho stupn). Programy na tercirn vzdlvac rovnitypu 5B jsou sice klasifikovny na stejn rovni ISCED jako programy typu 5A, ale jsou zamenymnohem vce prakticky, tedy na pracovn trh, a obvykle pipravuj absolventy pmo ke vstupu na trh

prce. Tyto programy absolvuj pevn eny (12% mra graduace) v porovnn s mui (9% mragraduace). Nejvy zastoupen maj programy typu 5B v Kanad, Irsku, Japonsku, na Novm Zlandua ve Slovinsku. V esk republice se jedn o 4,1% mru graduace v programech tercirnhovzdlvn typu 5B, v ppad en se jedn o 6,5 % a u mu o 1,9 %.

Trendy v tomto typu tercirnho vzdlvn se li, akoli v prmru zem OECD se mezi roky1995 a 2009 mra graduace v programech tercirnho vzdlvn typu 5B stabilizovala.

Mra graduace v programech tercirnho vzdlvn smujcch k vdeck kvalifikaci ISCED 6

Absolventi doktorskho studia tvo tu st spolenosti, kter me it znalosti ve spolenosti.V roce 2009 absolvovalo v zemch OECD tyto programy v prmru 1,5 % populanho ronku

pro porovnn, v roce 2000 se jednalo o 1 %. Tento nrst o pl procentnho bodu znamen mezironnrst o 5 %. Na tto rovni vzdlvn absolvovalo vce ne 2,5 % lid ve Finsku, Nmecku,Portugalsku, vdsku a vcarsku. V Nmecku, vdsku a vcarsku je mra graduace v porovnns prmrem OECD vysok, zatmco mry graduace v programech 6A v tchto zemch jsou pod

prmrem zem OECD. Tato skutenost je zpsobena zejmna vysokm podlem zahraninch studentv tchto programech.

V esk republice je mra graduace v programech vedoucch k vdeck kvalifikaci 1,4 %,jedn se tedy o hodnotu odpovdajc prmru zem OECD. V ppad zem EU21 se jedn o 2,1%mru graduace v tchto programech.

Struktura tercirnho vzdlvn: Hlavn programov bloky

Bloky tercirnho vzdlvn v rmci Boloskho procesu jsou koncipovny takto:

Programy, kter trvaj mn ne 3 roky, ale jsou povaovny za soust tercirnhovzdlvn. V roce 2009 se jednalo v prmru o 7 % vech absolvent; v zemch jako Dnsko, Francie,Irsko a Spojen krlovstv se jedn o 1226 % vech absolvent tercirnho vzdlvn, zatmcov Turecku a ve spojench sttech jde o alespo 34 % absolvent.

Bakalsk programy, nebo jejich ekvivalenty, kter trvaj 34 roky. Jedn se o nejastjprogramov blok v zemch OECD. V roce 2009 absolvovalo tyto programy v prmru 44 % vechabsolvent tercirnho vzdlvn. V Belgii, Estonsku, Finsku, na Islandu, v Itlii, Koreji, Nizozemsku,

Norsku, Portugalsku, na Slovensku a v Turecku absolvuje tyto programy vce ne 50 % vech absolvent

tercirnho vzdlvn.Magistersk programy nebo jejich ekvivalenty, kter obvykle trvaj od jednoho do ty let

a obvykle pipravuj studenty pro druhou kvalifikaci nsledujc po bakalskm studiu.Kumulativn doba trvn studia na tercirn rovni je tedy tyi a osm let, nebo i dle. V roce 2009absolvovalo tyto programy v prmru 18 % vech absolvent tercirnho vzdlvn v zemch OECD;v Belgii, v Dnsku, na Islandu, v Irsku, Itlii, Nizozemsku, Polsku a vdsku se jednalo o alespo 25 %vech absolvent v tercirnm vzdlvn.


27/155



27

Dlouh nedlen programy s minimln dobou trvn pt let. Zskan kvalifikace je obvykleekvivalentn navazujcm magisterskm programm, nkdy ale me bt i na rovni program

bakalskch. Velice asto se jedn o programy medicny, architektury, inenrstv a teologie. V roce 2009absolvovala v tchto programech pouze 3 % vech absolvent tercirnho vzdlvn v zemch OECD; ve

Francii a Portugalsku se jednalo o 9 %, v Polsku a na Slovensku dokonce o 18 % vech absolvent.Programy rovn doktorsk/Ph.D., kter koresponduj s kategori ISCED 6, jde

o programy o dlce od t do ty let v zvislosti na programu a zemi. V roce 2009 absolvovalav prmru v tchto programech 2 % vech absolvent program tercirnho vzdlvn.

Jednm z pozitiv zaveden Bolosk struktury, jejm clem je harmonizace tercirnhovzdlvn v Evrop, je lep srovnatelnost daj o tercirnm vzdlvn. V krtkodobm horizontunavc povede ke zven potu absolvent v evropskch zemch. Nicmn v nkterch zemch zatmnedolo k jejmu zaveden vzhledem k problmm pi rozhodovn, do kterch blok stvajc programyzaadit. Jedn se v prmru o 27 % absolvovn a o vce ne 60 % absolvovn v Rakousku, Nmecku,Maarsku, Slovinsku, panlsku a vcarsku.

Jak ovlivuj zahranin studenti mry graduace v programech tercirnho vzdlvnTermn zahranin studenti zahrnuje ty, kte pekrauj hranice za elem studia. V nkterch

zemch se na hodnotch mry graduace podlej nezanedbatelnou mrou. V zemch s vysokmzastoupenm zahraninch student (nap. v Austrlii, na Novm Zlandu a ve Spojenm krlovstv)ovlivuj zahranin studenti mry prvn graduace velmi vznamn, protoe jsou vichni zapotvni do

prvnch absolvent bez ohledu na to, zda absolvovali ji njak program tercirnho vzdlvnv zahrani. V Austrlii na Novm Zlandu a ve Spojenm krlovstv dojde po vylouen zahraninchstudent k pomrn vysokmu poklesu mry graduace o 15, resp. 9 a 12 procentnch bod.

A4 KTER OBORY STUDIA SI STUDENTI VYBRAJ?

Tv v tv hospodskmu poklesu a sniujcm se rozpotm, mus vldy investovat doprogram, kter rozvjej schopnosti mladch lid i dosplch, a reagovat na poteby trhu prce. Rodiea studenti mus opatrn volit perspektivn obory vzdlvn. Volit nkdy mus u v prbhu vzdlvndt, tedy v dob sekundrnho vzdlvn, kdy se rozhoduj mezi veobecnm a odbornm smrem,nebo a v dob vbru obor tercirnho studia. Preference student a jejich schopnosti, nklady navzdlvn, dlka trvn studia a lokalita studia na vysok kole, to ve me ovlivnit vbr oboru stejn

jako zmny na trhu prce, rozdly v potencilnch vdlcch v jednotlivch profesch a sektorech, rolihraj i podmnky pijet a systm studia v jednotlivch institucch tercirnho vzdlvn. Na druhstran, relativn popularita jednotlivch obor vzdln m vliv na poptvku po vzdlvn v nich, po

pedagogickch pracovncch zajiujcch vuku a na poptvku po novch absolventech.


28/155



28

Graf A4.1: Podl absolventek v programech tercirnho vzdlvn podle obor studia (2009)

(Pouze ty obory, ve kterch absolvuje v roce 2009 mnne 30 %, nebo vce ne 70 % en)

Poznmky:

Obory Zemdlstv a Sluby nejsou v grafu zahrnuty z dvodu, e absolventi tchto obor tvo mn ne 5 %absolvent tercirnho vzdlvn.

1. daje za rok 2008.

Zemjsou seazeny sestupnpodle celkovho podlu absolventek v tercirnm vzdlvn.

Zdroj: OECD. Tabulka A4.3a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011), UNESCO.

Hlavn vsledky

Ve vtin zem OECD tvo eny vtinu student a absolvent a dominuj v oborech vzdlvnzdravotn a sociln pe, humanitn vdy a umn. Mui tvo vtinu v oborech technika, vrobaa stavebnictv.

Ve vech zemch s vjimkou dvou tvo eny dv tetiny absolvent v oborech pedagogiky a uitelstv,stejn tak v oborech zdravotnickch a sociln pe. V technickch oborech a stavebnictv vak enyve 26 z 33 zem tvo pouze 30 % vech absolvent tchto obor.

V oborech vyho sekundrnho vzdlvnsi technick obory vybraj v naprost vtin chlapci,zatmco dvky vol spe obory podnikn, zdravotnictv a slueb.

Studenti vstupujc do tercirnho vzdlvnsi ve vtin zem s vjimkou Finska a Koreje vybrajpevn obory podnikn.

V Nmecku a Portugalsku si vce ne 60 % student v programech tercirnho vzdlvn typu 5Bvol obory zdravotnick.Vesk republice Japonsku, Nizozemsku, Slovensk republice, Spojenmkrlovstv a Spojench sttech si zdravotnick obory vybr tetina student; ve Spojench sttech jetento podl okolo 40 %.

Zahranin studenti dvaj pednost oborm spoleenskch vd, podnikn a prva ve vt mene mstn studenti, to plat zejmna v Austrlii, Estonsku, Nizozemsku a Portugalsku. Studenti vevchodoevropskch zemch, Belgii, Itlii a panlsku obvykle upednostuj zdravotnick obory vevt me ne studenti mstn.


29/155



29

Trendy

Bhem poslednch devti let se zvil podl absolventek na celkovm potu absolventz 54 % v roce 2000 na 58 % v roce 2009; to ale neplat v oborech p rodnch vd, kde se podl

absolventek stabilizoval na 40 %, a v technickch oborech, kde se podl absolventek zvil pouze mrn z 23 % na 26 %.

Vy sekundrn vzdlvn podle obor studia

Odborn zamen programy si vybr v prmru 50 % student vyho sekundrnhovzdlvn, dalch 50 % studuje v programech veobecnch. Prioritou vtiny zem je poskytnoutmladm lidem dovednosti pro pslun povoln a poskytnout dosplm pleitost roziovat jejichkvalifikaci v prbhu pracovnho ivota. Vldy by mly propojovat obory vzdln s potebami trhu

prce.

Struktura absolvent odborn zamench program vyho sekundrnho vzdlvn podleoborovch skupin v jednotlivch zemch v sob odr dleitost jednotlivch obor a v jednotlivch

zemch se vrazn

li. Znalost struktury obor

napomh vldm jednotlivch zem zajistit odpovdajcpoet kvalifikovanch pedagog pro jejich vuku i pro dal vzdlvn dosplch v tchto oborech.Efektivn poskytovn odbornho vzdlvn je nezbytn pro zven prestie tchto program a prosnen pedasnch odchod ze vzdlvn.

Ne vechny zem vak nabz na vy sekundrn rovni odborn programy: mra graduacev pedodbornm a odbornm vzdlvnje vy ne 70 %, v Rakousku, Belgii, Finsku, Nizozemsku,Slovinsku a vcarsku, zatmco v Brazlii, Kanad, Estonsku, Maarsku, Japonsku, Koreji, Mexikua Turecku je mra graduace v tchto programech ni ne 30 %.

Gendrov pohled

V prmru v zemch s dostupnmi daji se v me graduace v odborn zamench

programech vyho sekundrnho vzdlvn neprojevuje vrazn genderov trend. A

koliv zemch OECD absolvovalo v odbornch programech 47 % chlapc a 44 % dvek, poty absolventek

tchto program jsou vy ne poty absolvent-chlapc v Argentin, Austrlii, Belgii, Brazlii, Chile,Dnsku, Finsku, Irsku, na Novm Zlandu, v Portugalsku a panlsku. Nicmn na tto vzdlvacrovni chlapci a dvky absolvuj programy rznch oborovch skupin. V esk republice je mragraduace v odborn zamench programech vyho sekundrnho vzdlvn 61 %, v ppadchlapc se jedn o 63 % a u dvek o 59% mru graduace.

Rozdly ve vbru obor ze strany mladch lid mohou bt ovlivnny tradinm vnmnmgenderovch rol a identit, stejn jako vnmnm kulturnch hodnot spojench s konkrtn oblastvzdlvn. Napklad, zatmco nkter obory, zejmna prodn vdy a technick obory, jsou veobecn

povaovny za musk, dal obory, jako je uitelstv a zdravotnictv, jsou vnmny jako ensk.

Vce ne jeden chlapec ze dvou si na rovni vyho sekundrnho vzdlvn vybrtechnick obory a stavebnictv. Ve vech zemch s dostupnmi daji jsou tyto obory dominantn,v Estonsku a Norsku tvo chlapci dokonce ti tvrtiny vech absolvent tchto obor. V eskrepublice absolvuje v technickch oborech 69 % absolvent-chlapc na rovni vyhosekundrnho vzdlvn.

V ppad dvek je volba obor v jednotlivch zemch vce rozmanit. V Rakousku, eskrepublice (36 % absolventek), Francii, Nmecku, Japonsku, Lucembursku, na Novm Zlandu,Slovensku, ve Slovinsku a vcarsku dvky dvaj pednost ekonomickm oborm a obormpodnikn. V Austrlii, Dnsku, Finsku, Nizozemsku a Norsku jsou u dvek vce populrn zdravotn

programy, zatmco dvky v Estonsku, Maarsku a Polsku jsou pitahovny k profesm v oblasti slueb,a dvky na Islandu, v Koreji, panlsku a vdsku obvykle studuj v humanitnch oborech.


30/155



30

Dvky a chlapci si mohou vybrat z odlinch obor vzdlvn z dvod rozdl jejich osobnchpreferenc vzhledem k odlinm vsledkm, v matematice a prodnch vdch a vzhledem k odlinmuoekvn na trhu prce a i proto, e vzdlvac politika me ovlivnit jejich vstup do rznch obor.Vsledky z eten PISA z roku 2009 podporuj hypotzu, e genderov rozdly ovlivuj dalvzdlvac drhu. Dvky jsou lep pi ten ve vech zemch OECD a prmrn rozdl mezi pohlavmive tenskch dovednostech pedstavuje asi za cel rok koln dochzky. Zatmco chlapci maj vyskre v matematice, rozdl mezi pohlavmi je nejmen v prodnch vdch.

Mra vstupu do tercirnho vzdlvn podle skupin obor

Tm ve vech zemch se vtina student v tercirnm vzdlvn rozhoduje proprogramy v oblasti spoleenskch vd, ekonomie a prva. V roce 2009 do program tto oborovskupiny nastoupil vy podl poprv zapsanch ve vech zemch s vjimkou Finska a Koreje. Ve Finskuse nejvce student nov zape ke studiu technickch obor, zatmco v Koreji se jedn o humanitnobory. V esk republice se zape ke studiu obor spoleenskch vd, ekonomie a prva 34 %poprv nastupujcch do tercirnho vzdlvn.

Graf A4.3: Podl poprv zapsanch do program tercirnho vzdlvn podle obor studia (2009)(Pouze oborov skupiny, do kterch se vstupuje vce ne 20 % poprv zapsanch)

Poznmky:

1. Bez program ISCED 6.

2. Bez program typu 5B.

3. daje za rok 2008.

Zem jsou seazeny sestupnpodle potu poprv zapsanch do obor Spoleensk vdy, ekonomie a prvo v roce2009.

Zdroj: OECD. Tabulka A4.2a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2011), UNESCO.

Obory prodnch vd, matematiky a informatiky spolu s technickmi obory jsoupopulrn mn: v prmru vstoup ke studiu tchto obor mn ne jedna tvrtina student. Jednmz dvod tohoto nzkho podlu je mal zjem en o tyto obory v roce 2009 se zapsalo ke studiu tchtoobor pouze 13 % nov zapsanch en (z celkovho potu en poprv zapsanch ke studiu v tercirnmvzdlvn), u mu se jednalo o 38 %. Podl en v tchto oborech se pohybuje od 5 % v Japonskua Nizozemsku do 20 %, v Izraeli, zatmco v ppad mu se jedn o hodnoty od 26 % v Nizozemsku do75 % ve Finsku. V esk republice se zape ke studiu tchto obor 13,8 % en a 44,3 % mupoprv vstupujc do tercirnho vzdlvn.


31/155



31

Oborov struktura v programech smujcch k vdeck kvalifikaci (ISCED 6) se odtercirnho vzdlvn jako celku vrazn li. V roce 2009 nov nastoupilo ke studiu obor

prodnch vd 22 % astnk doktorskho studia (v tercirnm vzdln lo o 9 %). V Chile, Izraeli, naNovm Zlandu a v Norsku se jednalo o 30 %. V esk republice nastoupilo ke studiu tchtoprogram 24,5 % poprv zapsanch ke studiu na rovni ISCED 6.

Absolventi program tercirnho vzdlvn podle skupin obor

Struktura absolvent podle obor vzdln je ovlivnna relativn popularitou tchto obor mezistudenty, relativnmi poty student pijmanch do tchto obor na vysokch kolch a oborovoustrukturou v dan zemi.

V roce 2009 v prmru v zemch OECD vce ne tetina absolvent program tercirnhovzdlvn typu 5A a program vedoucch k vdeck kvalifikaci (ISCED 6) absolvovala v oborechekonomie, podnikn a prvo. Jedn se o mn ne 25 % absolvent ve Finsku, Koreji a vdskua o vce ne 50 % absolvent v Rusk federaci a Slovinsku. Obory humanitnch vd pedstavuj nejvt

podl absolvent program ISCED 5A a 6 v Nmecku a Koreji, a obory lkastv, zdravotnictv

a sociln pe jsou majoritn v Dnsku a vdsku.V oborech prodnch vd a technickch absolvuje v prmru v zemch OECD pouze 21 %

student vzdlvac rovn ISCED 5A a 6. Podl se pohybuje od mn ne 15 % v Brazlii, na Islandu,v Nizozemsku a ve Spojench sttech a do vce ne 30 % v Koreji.

V esk republice absolvuje nejvce student program ISCED 5A a 6 v oborechspoleenskch vd, ekonomie a prvo (34 %). V technickch oborech vetn stavebnictv absolvuje25 % absolvent vysokch kol.

Genderov pohled

V roce 2009 se podl en mezi absolventy tercirnho vzdlvn v zemch OECD pohyboval od41 % v Japonsku do 69 % v Estonsku. V esk republice eny tvoily 59 % absolvent obortercirnho vzdlvn. Nicmn vsledky se z pohledu genderu liily podle obor vzdlvn. enyvtinou pevaovaly mezi absolventy v programech obor uitelstv: pedstavuj vce ne 70 %student tercirnho vzdlvn tto oborov skupiny ve vech zemch s vjimkou Japonska (59 %)a Turecka (55 %). eny dominuj i v oborovch skupinch lkastv, zdravotnictv a sociln pe(v prmru 75 %). Oproti tomu ve vech zemch s vjimkou Dnska, Estonska, Islandu, Polska,Slovenska, Slovinska a panlska tvo eny mn ne 30 % vech absolvent technickch obor.

V esk republice eny dominuj zejmna v oborech lkastv, zdravotnictv a socilnpe (81 % absolvent tchto obor), uitelstv a pedagogika (79 %) a spoleenskch vd,ekonomie a prvo (66 %). V technickch oborech tvo eny zhruba tvrtinu vech absolvent.

Vldy zem OECD maj obavy z nzkho potu en v oborech souvisejcch s prodnmi vdamia technickmi obory. Ve snaze zvit tato sla vytvoila Evropsk unie adu ukazatel a pln, jejich

prostednictvm m pokrok pi een klovch problm na vech rovnch vzdlvn. Jednm z ptireferennch kritri pro rok 2010 bylo zven potu vysokokolskch absolvent v oboru matematika,

prodnch vd a technologi (MST) nejmn o 15 % a snen nevyvenosti podlu mu a en v tchtooborech. esk republika, Nmecko a Slovensk republika jsou jedin ti zem, v nich podl env tchto studijnch programech vzrostl v obdob 20002009 o vce ne 10 procentnch bod a tyto zemse nyn pibliuj prmru OECD.


32/155



32

Programy tercirnho vzdlvn vedouc k pmmu vstupu na trh prce (ISCED 5B)

Bhem obdob strukturlnch zmn na trhu prce, me tento typ program napomocipizpsobit pracovn slu na dal odvtv, ve kterch narst zamstnanost. Programy tercirnhovzdlvn typu 5B (krat a prakticky orientovan) jsou koncipovny s clem umonit studentm pmvstup na trh prce. Obory vzdln se vrazn li od tch, kter jsou obvykle realizovny v rmcitercirnho vzdlvn typu 5A a v rmci program vedoucch k vdeck kvalifikaci (ISCED 6).

Stejn jako v akademickch programech se vtina student v tercirnm vzdlvn typu 5Bv zemch OECD zapsala do obor ekonomie a obchod, v prmru se jedn o 25 % vech student. Nadruhou stranu, obory slueb a zdravotnictv jsou astj, ne je tomu v ppad akademickch program.V esk republice studuje zdravotnick programy ISCED 5B vetn obor sociln pe 32 %student, u obor uitelstv a pedagogika se jedn o 27 % student.

Absolventi v oborech prodn vdy, technick obory a stavebnictvSledovn potu absolvent tercirnho vzdlvn v oborech prodnch vd

a souvisejcch obor (vda a technika, prmysl a stavebnictv, matematika, informatika) na 100 000obyvatel ve vku 25 a 34 let, kte jsou zamstnan, nabz jin zpsob men souasn produkcenejvce kvalifikovanch dovednost v rznch vzdlvacch systmech. Poet tchto absolvent na100 000 zamstnanch osob se pohybuje od mn ne 1 000 v Maarsku a nad 2 500 ve Francii, Korejia na Novm Zlandu.

Poet en, kter absolvuj tyto obory na 100 000 en ve vku 2534 let, kter jsouzamstnan, je do znan mry ni ne poet mu. Poet en se pohybuje od

Date post:	03-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	saffija
View:	221 times
Download:	0 times

České školství v mezinárodním srovnání (2011)

Documents