+ All Categories
Home > Documents > FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

Date post: 02-Jan-2016
Category:
Upload: cecilia-avila
View: 52 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ. HLAVNÍ PROBLÉMY: celková úroveň financování ekonomické vlastnosti vzdělání lidský kapitál produkce vzdělání finanční toky a objemy. MAKROEKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst – spojen s teorií lidského kapitálu - PowerPoint PPT Presentation
57
1 FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ
Transcript
Page 1: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

1

FINANCOVÁNÍŠKOLSTVÍ

Page 2: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

2

HLAVNÍ PROBLÉMY:

celková úroveň financováníekonomické vlastnosti vzdělánílidský kapitálprodukce vzdělánífinanční toky a objemy

Page 3: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

3

Page 4: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

4

Page 5: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

5

Page 6: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

Countries invest in educational institutions to help foster economic growth, enhance productivity, contribute to personal and social development, and reduce social inequality. The level of spending depends on how a country – including its government, private enterprises, individual students and their families – prioritises education in relation to overall spending. Education spending largely comes from public budgets and is closely scrutinised by governments.

  PRE-PRIMARY PRIMARY, SECONDARY

TERTIARY TOTAL

PUBLIC 0.5 3.6 1.1 5.2

PRIVATE 0.1 0.3 0.5 0.9

TOTAL 0.6 3.9 1.6 6.1

Expenditure on educational institutions as a percentage of GDP, by source of fund and level of education (2011)

Source: Education at a Glance 2014, OECD

Page 7: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ
Page 8: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ
Page 9: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

9

Page 10: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

10

Page 11: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

11

Page 12: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

12

MAKROEKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁNÍVzdělání a makroekonomický růst– spojen s teorií lidského kapitáluModel Mankiw – Romer – Weil (1992 – A Contribution to the Empirics of EconomicGrowth. Quarterly Journal of Economics, 107, 2, pp. 407 – 437.)Doplněný Solowův model

))t(L)t(A()t(H)t(K)t(Y1

Page 13: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

13

nebo Benhabib – Spiegel

tttttt *L*H*K*Y

txxtxt

xtxtxt

)LlogL(log)HlogH(log

)KlogK(log)log(log)YlogY(log

po log úpravě

Page 14: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

14

Např. Temple (1999)DL241.0DH165.0DK553.010.0DY

JAKÉ JSOU ZDROJE RŮSTU Z LIDSKÉHO KAPITÁLU:•růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib, Spiegel 1994)•vzdělaná pracovní síla může přilákat zahraniční investice – přímo nebo nepřímo jako záruka politické stability•celková produktivita faktorů produkce prostřednictvím technologických inovací

Page 15: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

15

MIKROEKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ

Smíšený veřejný statek:- vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.)- vzdělání má rovněž veřejné efekty, z nichž nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality

Page 16: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

16

0

P

A

MSC

MEB

MSB=MPB+MEB

MPB

Školné/rok

Počet studentů/rokNsNp

G

C

Z2

B

Z1F

kde:MPB…mezní soukromý benefitMEB…mezní externí benefit=subvence, dotaceMSB…mezní společenský benefitMSC…mezní společenský náklad

C…školnéNp…počet studentů bez veřejného zásahu

G…školné po veř. zásahu

Page 17: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

17

VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

Page 18: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

18

Teorie lidského kapitálu – jedna z nejrozšířenějších v teoretické reflexi i v praktické aplikaciV této prezentaci:LIDSKÝ KAPITÁL- JAKO ZÍSKÁVANÝ STATEK- NA TRHU PRÁCEmikroekonomické souvislosti vzdělání

LIDSKÝ KAPITÁL JAKO FAKTOR HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU - makroekonomické souvislosti vzdělání

Page 19: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

19

Mikroekonomické souvislosti:

Výdělkový diferenciál

Náklady

Náklady a výnosy

Věk

Sh N

E0(t)

E1(t)

R G E 0

C(t)

Page 20: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

20

0** )1()()()1()()(

1001

rtCtErtEtE

tEG

t

tER

EGt

kde E0(t) = výdělková funkce pro předterciární vzdělání

E1(t) = výdělková funkce pro terciární vzdělání,

C(t) = funkce přímých nákladů,

E = věk začátku terciárního vzdělávání,

G = věk při ukončení terciárního vzdělávání,

R = věk při odchodu do penze,

r* = míra návratnosti investice do vzdělání

sh = délka terciárního vzdělání sh = G – E

N = roky pracovního života vysokoškoláka…. N = R – G

Page 21: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

21

edEXPcEXPbSaW Xf2

ln

kde W = výdělky

a = absolutní člen

S = délka vzdělání v rocích,

EXP = délka pracovních zkušeností v rocích,

X = vektor jiných faktorů ovlivňujících

výdělky,

e = náhodná složka

b,c, d = regresní koeficienty

Page 22: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

22

edEXPcEXP

SbSbSbaW

Xf2

332211ln

Modifikace pro nespojité S, kde roky vzdělání jsou nahrazeny dummy variables pro jednotlivé úrovně vzdělání – základní, sekundární a terciární

Page 23: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

23

MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ

Dvě skupiny měření – podle využité formulace lidského kapitálu-plná metoda (někdy redukovaná vzhledem k nedostatku dat na "zkrácenou" metodu)-regresní rovnice Mincerova typu

VÝSLEDKY – velké množství naměřených návratností s mnoha různými specifikacemi a mnoho časových řad

Page 24: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

24

V souhrnném pohledu lze říci, že návratnost investice do vzdělání je vysoká – při odlišení návratnosti soukromé a společenské se objeví další významné rozdíly.SOUKROMÁ NÁVRATNOST – měří osobní náklady a výnosy (i nepeněžní)SPOLEČENSKÁ NÁVRATNOST – měří náklady a výnosy pro celou společnost – problém je se zahrnutím externalit vzděláníFISKÁLNÍ NÁVRATNOST – měří zvýšení v porovnání s investicí do vzdělání

Page 25: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

25

Společenská návratnost Soukromá návratnost

Region Primární Sekundár-

ní Terciární Primární

Sekundár-ní

Terciární

Asie* 16,2 11,1 11 20 15,8 18,2

Evropa/Stř.východ/Sever.

Afrika* 15,6 9,7 9,9 13,8 13,6 18,8

Latinská Amerika/Karib

ik 17,4 12,9 12,3 26,6 117 19,5

OECD 8,5 9,4 8,5 13,4 11,3 11,6

Afrika (od Sahary)

25,4 18,4 11,3 37,6 24,6 27,8

Svět celkem 18,9 13,1 10,8 26,6 17 19

*nečlenské země OECD

The World Bank 2002 – úplná metodaAutoři Psacharopoulos, Patrinos

Page 26: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

26

Page 27: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

27

Page 28: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

28

OČEKÁVANÉ VÝDĚLKY A MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ

Měří se návratnost investice do vzdělání založená na výpovědích respondentů (obvykle studentů) o jejich očekávaných výdělcích

VÝSLEDKY – překvapivě přesné, konzistentně vykazují mírný optimismus

VÝHODY:

-odstraní se metodologický problém srovnání dvou rozdílných skupin – např. středoškoláků a vysokoškoláků, pro něž se počítá návratnost jako pro stejnorodou kohortu

-nahradí se obvykle chybějící longitudinální data

Page 29: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

29

0

0.5

1

1.5

2

2.5

3

Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005

Roky výzkumu

Oče

káva

mzd

ové

zis

ky

Muži absolventi

Muži po 10 letech

Ženy po absolventky

Ženy po 10 letech

Výzkum provedený na několika českých vysokých školách mezi studenty ekonomických oborů

Page 30: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

30

PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU

(Problémy financování vysokého školství jsou

zde výrazně zastoupeny)•Měření (odhady) nákladů na vzdělání•Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů•Externality•Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika•Asymetrie informací •Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd.•Finanční trhy jsou nedokonalé

Page 31: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

31

Page 32: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

32

Page 33: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

33

NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍ

Přímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studia

Nepřímé – odřeknuté výdělky během studia

Externality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

Page 34: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

34

VÝNOSY VZDĚLÁNÍmnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…)

Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let

Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

Page 35: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

35

EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče.

DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný-technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností)-ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

Page 36: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

36

Page 37: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

37

ASYMETRIE INFORMACÍ

– různé projevy

- obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální

-signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity.

-sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

Page 38: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

38

PROBLÉMY FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁNÍ JAKO LIDKÉHO KAPITÁLU

SOUKROMÉ:Vzdělávací dráha se začíná v době, kdy soukromý investor nemá prostředkyTento druh kapitálu nemá obvykle na finančním trhu možnost protihodnoty (ručení) – ale: vznikají nové nástrojeVýnosy jsou dlouhodobé

VEŘEJNÉ:Veřejné zdroje jsou omezené vzhledem k množství investic (mnoho studentů)O zdroje soutěží mnoho veřejných nároků, zejména sociální sféra

Page 39: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

39

POSKYTOVÁNÍ

SOUKROMÉ VEŘEJ NÉ

SOUKROMÉ

Soukromé

vysoké školy

Domácí

vzdělávání

Školné,

poplatky

FINANCOVÁNÍ

VEŘEJ NÉ

Podpora

soukromých

Veřejné

(státní)

vysoké školy

FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

Page 40: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

40

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ

Není jednoduché a všeobecné řešení

TENDENCE:

-sdílení nákladů veřejných a soukromých

-veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění

-vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel

-soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

Page 41: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

41

Future EarningsFuture Earnings Need is great, costs are greatNeed is great, costs are great Public finance – limitedPublic finance – limited Private funds – inequitablePrivate funds – inequitable Therefore, tap future earningsTherefore, tap future earnings

LoansLoans Human capital contractsHuman capital contracts Education savings accountsEducation savings accounts

Page 42: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

42

Cost SharingCost Sharing

• Increases efficiencyIncreases efficiency

• Enhances equityEnhances equity

• Expands source of revenueExpands source of revenue

Page 43: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

43

Financování školství … co přidat nového

1.1. Cost-Sharing MechanismsCost-Sharing Mechanisms

2.2. Subsidization Mechanisms Subsidization Mechanisms

Page 44: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

44

1.1. Cost-Sharing MechanismsCost-Sharing Mechanisms

Traditional “Mortgage Traditional “Mortgage Type” LoansType” Loans

NumerousNumerous

Human Capital Human Capital ContractsContracts

MyRichUncle (USA)MyRichUncle (USA)

Graduate TaxGraduate Tax

Income-Contingent Income-Contingent LoansLoans

Australia, Ghana, Australia, Ghana, Hungary, Namibia, New Hungary, Namibia, New Zealand, Sweden, UKZealand, Sweden, UK

Page 45: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

45

Student LoansStudent Loans• Mortgage-typeMortgage-type

Specified period, fixed paymentsSpecified period, fixed payments

• ProblemsProblemsHarms accessHarms accessNo additional resourcesNo additional resourcesCostlyCostlyDefaultsDefaultsLittle private fundingLittle private funding

Page 46: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

46

Income Contingent LoansIncome Contingent Loans

• Defer payments until workingDefer payments until working• Allows needy accessAllows needy access• Adjust payments to capacityAdjust payments to capacity

Page 47: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

47

AustraliaAustralia

• Income-related payments, income-taxIncome-related payments, income-tax• Repayment 2-4% of taxable incomeRepayment 2-4% of taxable income• Cost sharing in public higher educationCost sharing in public higher education• 30% enrollment expansion in few years30% enrollment expansion in few years

Higher Education Contribution SchemeHigher Education Contribution Scheme

Page 48: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

48

Human Capital Contracts Human Capital Contracts • Student pays % of future income for Student pays % of future income for

specified periodspecified period• In exchange for fundsIn exchange for funds

• Investors determine % of future incomeInvestors determine % of future income• Varies: type of learning, investors’ Varies: type of learning, investors’

judgment re: borrower’s likely incomejudgment re: borrower’s likely income

Page 49: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

49

2.2. Subsidization MechanismsSubsidization Mechanisms

VouchersVouchers Chile, Guatemala, Chile, Guatemala, Holland, SwedenHolland, Sweden

Education Savings Education Savings AccountsAccounts

CanadaCanada

Individual Learning Individual Learning AccountsAccounts

Holland, Sweden, Holland, Sweden, Spain, Switzerland, UKSpain, Switzerland, UK

Tax CreditsTax Credits USAUSA

Page 50: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

50

Individual Learning AccountIndividual Learning Account

• United KingdomUnited Kingdom• HollandHolland• SwedenSweden• SpainSpain

Page 51: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

51

Loan/Grant CombinationLoan/Grant Combination• Related to wealth and Related to wealth and

needsneeds• Similar to US Similar to US GI BillGI Bill

• Billions of dollars, millions Billions of dollars, millions of veteransof veterans

Today – Bolsa Família

(Spain)

(Mexico)

(Brazil)

Page 52: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

52

Poskytování školského vzdělání

produkce (čili vzdělávání) je proces, jehož produkční funkce není dobře známa

kdeAt…dosažený výsledek vzdělánít, m, k, b… vstupyX… vektor studentových vlastností

),,,,( XbkmtfAt

Page 53: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

53

Spending & AchievementSpending & Achievement

0 2,000 4,000 6,000 8,000

United StatesSwitzerlandAustriaCanadaNorwayDenmarkJapanNetherlandsNew ZealandSpainCzech Rep.KoreaHungary

TIMSS Ranking

Maths Science28 17 8 2512 818 1826 2027 34 3 3 9 624 2231 27 6 2 2 414 9

Expenditure/studentSource: OECD, TIMSS

Page 54: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

54

Page 55: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

55

Financování organizací poskytujících své služby netržně

ZDROJE:•veřejná dotace•poplatky od uživatelů•vlastní zdroje (např. z podnikání)

PROBLÉM – JAK VELKOU DOTACI PŘIDĚLIT TAM, KDE NENÍ ZNÁMA PRODUKČNÍ FUNKCE – ŠKOLSKÉ ORGANIZACE

Page 56: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

56

Možnosti určení dotace:podle vstupůpodle výstupůkombinace

Formulové financování:

objem prostředků = počet

studentů x normativ (podle typu a

oboru studia)

Page 57: FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

57

Příklad – veřejné vysoké školy v ČR

Základní normativ roku 2007: 34 325 Kč

Koeficient ekonomické. náročnostistudijních programů

1.00 např. ekonomie

1.20 např. učitelství

1.65 např. těl. výchova, informatika

2.25 např. biologie

2.80 např. všeobecné lékařství

3.50 např. zubní lékařství, veterinární lékařství

5.90 např. hudební umění


Recommended