CESTAZAOTEVŘENÝMVLÁDNUTÍM...6 DataprolepšíČesko pondělí,10.prosince2018...

Speciální příloha, vydává Economia, a.s. Samostatně neprodejné.

Datapro lepší Česko

Otevírat data nestačí. V digitální éře je musíme umět využívat.

CESTA ZA OTEVŘENÝM VLÁDNUTÍM

Staňte se partnerem Nadace OSFa pomozte vylepšit digitální služby státu

Dohromady dokážeme víc— podpořte

lepší přístupk informacíma jejich využitíve prospěchdobrého vládnutí

— zviditelněte sena akcích, kde sepotkávají vývojáři,odborníci a manažeřiz byznysu i veřejnésprávy

— staňte se součástíkomunity, kterámá možnostněco změnit

— přispějte k tomu,aby digitálníveřejná správaodpovídalapožadavkům21. století

Pro více informací o partnerství kontaktuje Lucii Zubkovouna e-mailu: [email protected]

Více se dozvíte také zde: www.osf.cz/cs/pomahejte-s-nami

Ozvěte se nám a řekněte o nás ostatním

RS007304-1

3Data pro lepší Česko

OBSAH EDITORIAL

Vážení příznivci otevřenýchdat, už počtvrté v řadě vámvprosincivespoluprácisvy-davatelstvímEconomiapři-

nášíme několik desítek stran věno-vaných informacím o datech veřejnésprávy a tomu, jak je lze využít, abyČesko bylo lepší.

Jaksi jistěvšimnete, letossepřílohanevěnuje jen otevřeným datům, aletaké technologiím. V poslední dobějsou totiž tato témata nerozlučněspjata se snahou o budování státu,který je transparentní a umožňujeobčanům podílet se na svém chodu.Zatímcootevřenádatanámumožňujíidentifikovat problémy, technologiejsou tím, co je pomáhá řešit.

Se stále rychlejším zaváděním no-výchtechnologiídokaždodenníhoži-votarostou inašeočekávání, jakefek-tivní a uživatelsky příjemné by mělybýt služby státních institucí i měst.Veřejná správa jako jejichposkytova-tel však často tatoočekávánínenapl-ňuje. I proto přibývá aktivit občanů,jejichž výsledkem jsou jednoduchédigitálnínástrojea ježmají tentostavzlepšit.

Vývojáři a vývojářky ale sami nicnezmohou. Zásadní je a vždy buderole úředníků, kteří disponují elá-nem a jedinečnými znalostmi. Bo-hužel všakčastonarážejínasystémo-vé překážky, které sami nedokážoupřekonat. Aby řešení, která vytváří,skutečně reagovala na společenskévýzvy, potřebují pomoc. Nejen naši,ale i vaši. Potřebují kolem sebe ko-munitu, která bude jejich úsilí sou-časněpodporovat, avšakzároveň jimi oponovat, která dokáže kritizovat,ale také přinášet řešení.

Budování,podporaarozvoj tétoko-munity vyžadují spoustu práce, pro-středkůanadšení.MyvNadaciOpenSociety Fund se o to snažíme dlou-hodobě, bez podpory aktivních lidía soukromého sektoru to ale nedo-kážeme. Pojďte do toho s námi a po-mozteotevřít prostorproparticipacitěch, kteří chtějí díky datům a tech-nologiím přispět k tomu, aby Českobylo lepší.

Hezké čtení!

Lenka KováčováNadace Open Society Fund

TémaV otevírání dat dělámepokrokyV Česku se pozitivně projevuje legislativní zakotvenípojmu otevřená data a nařízení vlády ukládající zve-řejnění datových sad. Úřady se však stále v někte-rých případech otevírání dat brání. Posun k otevře-nosti je patrný i ve velkýchměstech.

strany4–7

RozhovorBezdatmáme jennázory, neřešíme faktaJako občan potřebuji mít prostředky, kterýmimohu přimět vládu k odpovědnosti za její činy, říkáředitelka neziskové organizace Code for Romania.

strany 12–15

Veřejná správaIniciativa Code for All spojuje občanya veřejnousprávuZ iniciativy Code for America se postupně vyvinulacelosvětová síť, jejíž členy spojuje snaha o význam-né zapojení občanů do veřejné sféry prostřednic-tvím informačních technologií.

strany 8–11

SoutěžV soutěži Společněotevírámedata letoszvítězilo šest aplikacíNadace Open Society Fund vyhlásila výsledky užšestého ročníku soutěže aplikací využívajícíchotevřená data. Soutěž byla letos nově rozdělenado šesti kategorií.

strany 18–21

RozhovorÚřady si budoudokumenty sdílet samy,říká VladimírDzurillaČeši patří v digitalizaci na chvost EU. V posunu výšbymohl pomoci nový Portál občana a koncepceDigitální Česko, která byměla digitalizacinastartovat, říká v rozhovoru vládní zmocněnec protuto oblast.

strany 28–31

AnketaJaknejlépedigitalizovat Česko?Co by stát měl udělat, aby dokázal při své digitalizacivyužít náskok technologických firem?

strany 22–23

RozhovorDigitalizaceusnadní zapojení občanůdo veřejnéhoděníCivic tech představuje nový způsob občansképarticipace na věcech veřejných prostřednictvím IT.Mění se forma, ale obsah zůstává. Ochota občanůzapojit se roste také s důležitostí tématu amožnostíněco reálně ovlivnit, říká sociolog Lukáš Linek.

strany 24–27

12

24

9

DATA PRO LEPŠÍ ČESKO – SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA, ECONOMIA A. S., 10. 12. 2018• Ředitelka speciálních projektů Michaela Marková • Art director Jan Vyhnánek • Vedoucí redakce speciálních projektůJan Záluský ([email protected]) • Editor Martin Knížek ([email protected]) • Layout Jan Stejskal• Grafika Vizuální studio Economia • Obchodní řešení Daniel Hort ([email protected]) • Adresa redakcePernerova 673/47, 186 00 Praha 8 • Tisk: Europrint a.s. • Samostatně neprodejné

4 Data pro lepší Česko pondělí, 10. prosince 2018

Téma

v oTevírání daTděláme pokroky

V Česku se pozitivně projevuje legislativnízakotvení pojmu otevřená data a nařízenívlády ukládající zveřejnění datových sad.Úřady se však stále v některých případechotevírání dat brání. Posun k otevřenosti je

patrný i ve velkých městech.

připravila Helena pirnerová


VoblastiotevřenýchdatseČeskárepublikapohybu‑jeneustálekupředu.VžebříčkuEvropskéhodatové‑hoportálu, který hodnotí legislativu, připravenost,využití a dopad otevřených dat se loni dokonce po‑sunula z pozice následovníků (followers) k rychlí‑kům(fast‑trackers), kteří samiudávají tempo.Zeměv čele žebříčku se ale pohybují rychleji, a proto pronásbudevelmitěžkédostatsena jejichúroveň.Přes‑tožeuhánímemílovýmikroky, jsmepořád ještě tam,kdebylanapříkladVelkáBritániepředněkolika lety,a jeotázkou, zda jiněkdydoženeme.Uznáníale i takČesku v oblasti otevřených dat rozhodně patří.

Pomalu, ale jistě se například začínají projevovatstrukturální změny zminulých let, které nejsou takvidět jako líbivé aplikace, ale mají naprosto zásadnídopadnacelouveřejnousprávu. Je tozejména legis‑lativní zakotvení pojmu otevřená data z ledna 2017nebonařízenívlády,kteréukládázveřejněnídatovýchsad,meziněžpatřínapříklad jízdnířádyministerstvadopravyneboAdministrativníregistrekonomickýchsubjektů (ARES). Letos v létě navíc vláda AndrejeBabiše rozšířila seznamodalších třináct položek, sekterými může veřejnost bezplatně nakládat. Zpří‑stupnily se tak například seznamy registrovanýchléčiv, směnárennebo bankovních poboček.

Úspěšné projektyDíky administrativním změnám vznikají projekty,které s těmito daty úspěšně pracují. A jejich autořimají dokonce zásluhy na zveřejnění dalších dato‑výchsadainformovanostiveřejnostiobecně.Jednímznich jebezesporuHlídačstátuMichalaBláhy,kterýfunguje jiždva roky.Zaposlední rok jejnavštívilo té‑měř800tisícuživatelů,vdatabázimápřes 120milio‑nůzáznamů,téměř1,5milionusmluv,200milionůza‑nalyzovanýchstránekdokumentůastovkytisícuži‑vatelůodnovinářůpřespolitikyažpoběžnéobčany.

„Když jsemHlídačstátuprogramoval,myslel jsemsi, že todělámprosebe, páraktivistůanovináře.Ob‑rovskáavětšinověpozitivníodezvaveřejnosti i stát‑ní správy mě překvapuje dodnes a jsem za ni velmi

vděčný,“říkázakladatelprojektuMichalBláha.CílemHlídače státu jevyšší transparentnost státní správy.Pomáhá se získáváním a analýzou dat z mnoha ob‑lastí–dokážeprohledávatsmlouvya jejichpropojenínakonkrétníosobyaorganizace,evidujeakontrolujeveškeré veřejné zakázky ve státní správě, prohledá‑vá osoby, transparentní účty politických strannebonově dostupnost státníchwebů a IT systémů.

Voblasti zdravotnictví jeúspěšnouaplikacínapří‑kladHealin, kterápomůženajít nejbližší otevřenoulékárnu nebo zobrazit informace o předepsanémléku. Aplikace Lekovaencyklopedie.cz, jež předsta‑

vuje moderní zdroj informací o léčivech pro lékařeaprofesionály ve zdravotnictví, předkládá lékařůmdata, která doposud nebyla s léčivými přípravkyregistrovanými v ČR propojena. Nabízí informaceo účinných látkách, jejich indikacích, kontraindi‑kacích, farmakologických účincích a interakcích.

Česká data o počasí patří k nejdražším v EvropěPřestoalenenínapoliveřejnésprávyvyhráno.Zejmé‑navoblastiživotníhoprostředí, školstvínebodopra‑vysenedařídatovésadyotevřítveslíbenémtermínučiočekávanékvalitě.Úřadyseohánějí jinýmizákony,které jimnaopak umožňují celý proces zbrzdit.

„Například zministerstva práce a sociálních věcínebylootevřenovůbecnic,přestože tonařizuje stát.U dalších není stav publikace ideální. Jsou špatnětechnicky provedeny, nejsou uvedeny podmínkypoužití nebo obsahují špatnou licenci. Bohužel alenařízení vládyneříká přesnou specifikaci datovýchsad, protože právní předpis uvádí: Publikujte podleotevřených dat. A ďábel se skrývá právě v detailu,“říká národní koordinátor otevřených dat MichalKubáňadodává, žeministerstvovnitranabízí všeminstitucím veřejné správy školení včetně nabídkyworkshopů,konzultacíapomocis identifikacíaana‑lýzou datových sad vhodných k publikaci. Školeníale využilo jenmálo resortů.

Ještěvícenežpomalézveřejňování jenačerné lis‑tiněobchodování s daty zanemalé částky, cožpatříkpraktikámkatastrálníhonebohydrometeorologic‑kého úřadu. Česká data o počasí patří k nejdražšímvEvropě. „Téměřvšechnadata, kteráústavpořizujeon‑line, také on‑line poskytuje veřejnosti, napří‑klad satelitní data, průtoky a stavy povrchovýchvod, všechnyúdaje o kvalitě ovzduší či předpovědi.Nicméně řadu dat a informací, které jsou nějakýmzpůsobemstátemchráněnyanezveřejňovány,nepo‑skytujemeaanivbudoucnuposkytovatnebudeme,“řekl k problému ředitel Českého hydrometeorolo‑gického ústavuMarkRieder s tím, že si úřad na svéfungovánímusí zčásti vydělat sám.

S tímpodleněj souvisí i historickádata, která jsounyní předmětem sporu datového novináře Jana Ci‑bulky,kterýpředtřemi letypožádalČHMÚoposkyt‑nutí historických záznamů o teplotách a srážkách,aministerstvaživotníhoprostředí.NazákladěžalobyMěstskýsoudvPrazenařídilzveřejněnídat.Minister‑stvoseprotirozsudkubráníkasačnístížností,okteréNejvyšší správní soudzatímnerozhodl. „Přišlobyminekorektní se k této kauze jakkoliv vyjadřovat, pří‑padněkomentovat, co si oúčastnících sporua jejichskutečné motivaci myslím. Obecně se ale ve svýchúvahách střetávám s myšlenkou o rovnováze mezi

Co jsouotevřenádataOd 1. ledna 2017jsou otevřená datasoučástí českéhoprávního řádu.Zákon o svobodnémpřístupu k informacímje definuje jako„informacezveřejňovanézpůsobemumožňujícím dálkovýpřístup v otevřenéma strojově čitelnémformátu, jejichžzpůsob ani účelnásledného využitínení omezen a kteréjsou evidoványv národním kataloguotevřených dat“.

Přeloženo do běžnéřeči, jde o informace,které jsou publikovanéna internetu,lze je stáhnouta zpracovávatbez speciálníhosoftwaru, lze nadnimi programovat,je možné je používatk nekomerčními komerčnímúčelům a najdete jev Národním kataloguotevřených datveřejné správy ČR.

Michal TošovskýNadace Open Society Fund

Nařízení vlády bohužel neuvádí přesnouspecifikaci datových sad. A ďábel se skrýváprávě v detailu.


právyaodpovědnostmi.Řeklbych,že jepronašispo‑lečnost typické, že lépe než svoje povinnosti známesvápráva.Vhoršíchpřípadechvyužívámesvýchprávktomu,abychomprogramověsvépovinnostinedodr‑žovali a omezovali tím práva jiných,“ dodáváRiederapoukazujenanedodržováníautorskýchalicenčníchpráv u dat, která úřad poskytuje on‑line.

Jeho tvrzení seovšemdoceladobřehodí i propří‑pady, kdy datamusí být zveřejněna a úřady hledajízáminky, proč tak neučinit.

Otevřená PrahaVelkéslabinynaúrovnijednotlivýchministerstevvidítaké nový pražský radní pro transparentnost AdamZábranský. V programu, který začátkem listopadupražská koalice zveřejnila, je otevřeným datům vě‑nován velký prostor. „Chci, aby Praha byla nejtrans‑parentnějšímměstemvČR.Otevřená data považujijednakzavelmidobrýprotikorupčnínástroj, jednakzaobrovskoupříležitostproziskový ineziskovýsek‑tor,kterýmůženaddatyvytvářetvšemožnéaplikace.Zveřejňovatdata,kterávznikajízveřejnýchprostřed‑ků,považujivpodstatězamorálnípovinnostveřejnésprávy. Jsem rád, že nyní k rozvoji otevřených datbudumoci výrazně přispět,“ říkáAdamZábranský.

Program koalice konkrétně zmiňuje „ekonomic‑ká data“ oměstě – granty, faktury, nájemní smlouvyna nebytové prostory a podobně. Rozvoj ostatníchotevřených dat je dále zmíněn jen v obecné rovině.Adam Zábranský plánuje oslovit firmy a neziskovéorganizace, které s daty odměsta pracují, a primár‑ně otevřít ta data, která jsou jimi žádaná. Typicky tobudoudataodopravě, životnímprostředí, bezbarié‑rovostiapodobně.Budechtít takévyužítaplikaciCi‑tyVizor,kterouvyvinuloministerstvofinancívespo‑lupráci se spolkem Otevřená města. „Pomocí toho‑to nástroje je zavedení přehledného rozklikávacíhorozpočtuvelmi jednoduché.Zavedemehominimálněv těchměstských částech, kde tvořímekoalici. Urči‑tě budupodporovat rozvoj otevřených dat i v oblas‑ti smart city ve spolupráci s Operátorem ICT, kterýse v současnosti zaměřuje primárně na senzorickádata, dataodopravěaoživotnímprostředí,“ dodáváZábranský. Piráti také podpořili datovou platformuGolemio Operátora ICT, která byla spuštěna letosv červnu, a označili ji za klíčový projekt smart cities.

Budoucnost v chytrýchměstechJeště před rokem byly přitom projekty Operáto‑ra ICT veřejně kritizovány. Ostře proti němu teh‑dy vystoupil třeba pirát Ondřej Profant. „Jsempřesvědčen, že chytré lavičky jsou jen předraženýměstský mobiliář bez dalšího užitku.“ Podle Bene‑dikta Kotmela, vedoucího datové platformy Ope‑rátora ICT, se lavičky instalovaly pouze v pilotnímprojektu. „Otestovali jsmekvalitudat, která lavičkyposkytovaly, a ukázalo se, že nejsou moc použitel‑ná. My je proto z tohoto důvodu nedoporučujeme.Oproti tomu data z chytrých lamp v Karlíně jsouvelmi kvalitní,“ říká Kotmel.

Podle něj je také velmi důležité, že v rámciměstavznikáprávě skrze data spoluprácenapříč různýmispolečnostmi, například IPR nebo ROPID. „Skvělé

věci vymýšlejí i některéměstské části. Výsledky ta‑kové spolupráce budou možná vidět spíše později,ale je to začátek, bez kterého bychom se nemohlipohnout. Řekl bych, že v Praze teď existuje napros‑to ideální podhoubí pro rozjezd velkých datovýchprojektů, které mají přesah do celého města,“ do‑dává Kotmel.

Praha se hodně snaží o zprostředkování infor‑mací týkajících se dopravy, jako je parkování nebovyhledávání spojů.Využívá zejménadatao jízdníchřádech a aktuální poloze vozů hromadné dopravy.Důležitá jsou také data z aplikaceWaze o stavu do‑pravy v reálném čase. Ohledně parkování využíváOperátor ICT asi osm různých zdrojů, které o par‑kovánímohouvypovídat. Jdenapříkladodataz jed‑notlivýchsenzorů,parkovacíchzávor,kamer,parko‑matů,datamobilníchoperátorůnebosatelitnídata.„Data v reálném čase jsou v tomto případě klíčová,protožepokudmátepřenášet informaci oobsazeníparkovacího místa, musíte to přenášet co nejrych‑leji. Ale nejde jenomo real‑time data. Vždy jde o to,na co se ptáte. Můžete chtít informaci o tom, kdezrovnateďmůžuzaparkovat,nebo informacio tom,jestli nakonkrétnímmístě zaparkujuzadvěhodinynebo za dva dny odpoledne,“ říká Kotmel.

Všechny tyto informace jsoukdispozici v datovéplatformě Golemio, která spadá pod křídla Operá‑tora ICT. Soustřeďuje se již na výše zmíněné parko‑vání, sdílenou ekonomiku,MHDnebo cyklistickoudopravu.Kromětohosezabýváprávěstandardizacídat ametodikami.

Brněnský rozcestníkPodobně funguje také datový portál BrnaData.brno.cz, který je ale spíše datovým a aplikač‑nímrozcestníkem.Odbřezna jejnavštívilopřes25ti‑sícuživatelů, kteří si zobrazili přes 120 tisíc stránek.

„Velmi oblíbenou součástí datawebu je Zprávao stavuměsta. Jde o soubor jednoduchých infogra‑fik sdaty, pokterých jeneuvěřitelnýhladmezi oby‑vateli a zahraničními návštěvníky,“ říká Jan Zvara,vedoucíoddělenídat,analýzaevaluacízbrněnskéhomagistrátu.Velmisipochvalujepřístupsoukromýchpartnerů,kteří zdarmaposkytli cennádata, i když jek tomunicnenutilo,napříkladSreality.cz,BlaBlaCarnebo Liftago. Dobrá spolupráce je navázaná i smo‑bilními operátory.

Naopaksezatímnedaří získatdataodspolečnostiGoogle, kterámádíky rozšířenosti smartphonůnej‑vícecennýchdat, využitelnýchnapříkladpro rozvojměsta a územní plánování.

Potenciál pro byznysPodobnádatavšaknepomáhají jenměstům,ale takébyznysuafirmám.Jednímzúspěšnýchprojektů jsouCleverMaps, tedy chytré mapy, které pomáhají ze‑mědělcůmneboobchodníkůmsesítí prodejenapo‑boček. Kombinují veřejná data s daty obchodníkůa analyzují je v prostoru. Díky nim je možné řešit,jak fungují lokální pobočky dané sítě prodejen, jakkoexistují vdanémmístě, jakmají býtumístěné, jaksemají lišit, covdanémmístě funguje, nebone, jakáje konkurence a podobně. Mapují veřejnou dopra‑

Zveřejňovat data,která vznikajíz veřejnýchprostředků,je v podstatěmorálnípovinnostíveřejné správy.Adam Zábranskýpražský radní pro bydlenía transparentnost

V Praze teďexistuje ideálnípodhoubípro rozjezdvelkých datovýchprojektů, kterémají přesahdo celého města.Benedikt Kotmelvedoucí datové platformyOperátora ICT

Projekt: Implementace strategií v oblasti otevřených dat IICZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0004172

Evropská unieEvropský sociální fondOperační program Zaměstnanost

https://data.gov.cz

RS007303-2

Inzerce


vu, budovy, body zájmu, jako třeba restauraceneboškoly. Tyto informace říkají, kudy lidé chodí a jak sechovají. Do tohoto modelu se pak promítnou dataobchodníků, která říkají, kolik zboží a kde prodali.

ZákazníkyspolečnostiCleverMaps jsounapříkladdrogerie Teta nebo Česká spořitelna. „Spořitelna jenaším dlouhodobým klientem a my ji považujemevoblasti zpracovánídat zanejprogresivnější bankunejenvČesku, ale i v evropskémprostoru.Oni jasněukázali, že se není čeho bát. Že otevření dat nepři‑náší žádnou hrozbu, jen nové příležitosti,“ říká šéfCleverMaps Ondřej Tomas.

Česká spořitelna je v tomto směru nejlepším pří‑kladem toho, že prospěšná nemusí být jen státnídata, ale také ta firemní. Už v roce 2015 otevřelasvéwebové rozhraní (API) vývojářůmatřetímstra‑nám jako třeba start‑upům. Hodnotu otevřenéhobankovnictví vidí především v úspoře času, peněza stresu pro klienty.

A stejné je to napříč všemi odvětvími, která mo‑hou s otevřenými daty státu i firem pracovat. Ne‑zbývá tedy než věřit, že se Česká republika dostanedo tempaaostatní evropské zeměbudenásledovatještě o něco rychleji.

V pražském Karlíně se testují chytré lampy, které měří i znečištěníovzduší. V pilotním projektu je zapojeno přes 90 pouličních lampv okolí Karlínského náměstí.Foto:alefnula


Státní správa je to, cozvládneme společně, alene samostatně. To jsouslovaTimaO’Reillyho, za-

kladatele iniciativyOpensource,kterýv roce2009vyzval kvytvo-ření americké Vlády 2.0., vlády,

Iniciativa Code for All spojujeveřejnost a státní správuZ iniciativy Code for America se postupně vyvinula celosvětovásíť, jejíž členy spojuje snaha o významné zapojení občanůdo veřejné sféry prostřednictvím informačních technologií.

která představuje platformu, jižmohouobčané využívat k budo-vání služeb zvyšujících transpa-rentnost, efektivitu a participa-ci. Chtěl tak změnit model vlá-dy, kdy občané pouze platí daněa dostávají za něslužby.Na tutomyšlenkupak na -vázalo

několik organizací a posunuloji ještě dál, do oblasti IT. A samiobyvatelé se tak svými potřeba-mi a rozhodnutími mohli státsoučástí technologických změna pokroků.Zhruba ve stejné době Jenni-

fer Pahlková, zakladatelka orga-nizace Code for America (Kódujpro Ameriku) a ministryně protechnologie v Obamově vládě,přesvědčila několik lidí z oblas-ti designu a technologií, aby sivzali rok volna a pracovali proveřejnousprávu.Od tédobysku-piny dobrovolníků této iniciati-vy každoročně pracují promíst-ní zastupitelstva americkýchměst. Tam tvoří výborné aplika-ceaukazují, covšechno jemožnédělat s dnešními technologiemi.

Adoptované bostonskéhydrantyA tak třeba před ně-kolika lety v Bostonuv únoru, kdy hodněsněžilo, si jeden z vý-vojářů všiml, že požár-ní hydranty jsou téměřcelé pod sněhem a ne-mohou fungovat. Vytvo-

řil proto malou aplikaci,která umožňuje ujmout se

požárníhohydrantu. Jehoado-ptivní „majitel“ tím souhlasí, žehovyhrabe ze sněhu.Musí jej alepojmenovat, jinak ho adoptujeněkdo jiný. A tak první požárníhydrant dostal jméno Al. A po-stupně se přidávaly další.Ačkoli to byla nejmenší ap-

likace, která tehdy v Bostonuvznikla, dokázala něco, co ostat-ní aplikace státní správyne.Díkysvé herní dynamice se šířila vi-

VeŘejnÁ SprÁVA

helena pirnerová[email protected]

CIVICteCh

VyuŽItÍ dAt

SdÍLenÍ

FInAnCoVÁnÍ

SÍŤoVÁnÍ

ZApojenÍVeŘejnoStI

Informačnísystémyveřejné správy

Zdrojeveřejnéhoi firemníhosektoru

Pracovnía profesní sítě

Veřejné zakázky,pořizování a údržbasoftwaru

Politické rozhodovánía stav veřejných služeb

Sdílenísoftwarovýchřešení

Sítě a fóra řešícíkonkrétní problémy

Otevřenádata

Poptávkapo změně

Fundraisinga vlastnípříjmy

Zdroj: Nadace OSF, volně inspirovánoinfografikou Knight Foundation


rálně. V Honolulu si lidé začaliadoptovat sirény proti tsunami,aby z nich lidé nekradli baterie,a Seattle ji využil k odklízení za-nesených kanálů.„Státní správamusí využít síly

společnosti. Nesmíme zanevřítna státní správu, byť nás byro-kracie rozčiluje. Nesrovnávej-me politiku a veřejnou správu.Společné využívání technologiímůže veřejnou správu zachrá-nit,“ vyzvala ve svém slavnémTED Talku Jeniffer Pahlková.

Civic techPodobných iniciativ spojenýchjménem Code for je nyní ve svě-tě více než 20, kromě Ameriky

však technologie využívají k ře-šení společenských problémů čiproblémů občanů, tím více sekomunity posouvají k takzva-nému civic tech přístupu.Místopolitik se tak soustřeďují spíšena vytváření konkrétních prak-tických řešení. „Důležité je, žeobčané i veřejná správa bene-fitují z toho, že se oba přístupypropojují. Podobná fúze totižna jedné straně ukazuje veřejnésprávě, jaké datasety je potřebaotevřít a v jaké podobě, a záro-veň vede k tomu, aby tyto data-setybylyobčanyskutečněvyuži-ty ke zlepšení veřejných služeb,“říká Lenka Kováčová z NadaceOpen Society Fund.

fungují napříkladvKanadě,Aus-trálii, Rumunsku nebo Polsku.Jsousdruženyvmezinárodní sítiCode for All.Jejich členy spojujepředevším

snaha o významné zapojení ob-čanů do veřejné sféry prostřed-nictvím informačních techno-logií. Vytvářejí aktivity nebonástroje, které pomáhají občan-ským institucímbýtotevřenější,demokratičtější a spravedlivějšívoblasti poskytovánídigitálníchslužeb veřejnosti.Otevřenost státní správy, její

propojení s veřejností i přibý-vání dostupných datasetů bylydlouhodoběpropagoványopen-datovým hnutím. Čím častěji se

AdoptujtehydrAntPomocí jednoduché aplikacemohou dobrovolníci v Bosto‑nu „adoptovat“ blízký požárníhydrant. V zimě pak zajišťujíodklízení sněhu v okolí hyd‑rantu tak, aby byl záchrannýmsložkámneustále k dispozici.Foto: ČtK‑Ap


USA

GetCalFresh

https://www.codeforameri‑ca.org/services/getcalfreshAbymohli Američané využít vládnípotravinové podpory, bylo nutnévyplnit množství dokumentů. Tozabralo tolik času, žemnozí občanéz tohodůvoduo potravinové lístkyani nezažádali. Například v Kalifor-nii to byly dvamiliony lidí. IniciativaCode for America společně s vlá-dou vytvořila aplikaci, která regist-raci zvládnevyřešit běhemněkolikaminut. Lidé mohou navíc komuni-kovat prostřednictvím chatu neboSMS a řešit tak problémy s vypl-něním dokumentu v reálném čase.

Rumunsko

Incognito

https://code4.ro/en/apps/incognito/Projekt Incognito vznikl v Rumun-sku z nedostatku bezpečných ko-munikačních kanálů, které bymoh-ly zaručit anonymitu každému, kdochce sdělitmédiímcitlivé informaceohlednězločinůnebokorupce, jichžje svědkem.

SeismicAlert

https://code4.ro/en/apps/seis‑mic‑alert/Rumunsko je země sužovaná pří-rodními katastrofami a v součas-nosti není zcela připravená jimčelit.Většinaobčanůnavíc neví, jak v pří-padě nebezpečí chránit sebe a svérodiny. Rumunsko se proto inspi-rovalo Kanadou a Amerikou a za-čalo stejně jako tyto vyspělé zeměvyužívat aplikace, které mapují ze-mětřesení a hurikány a v případěkatastrof poskytují lidem potřebnéinformace a rady.

Zastánci civic tech tak častofungují jako mezičlánek mezizdrojem dat a jejich koncovýmuživatelem. Úspěšné civic techprojekty ukazují, čeho je mož-né dosáhnout, když se otevřenádata využívají v praxi.

Česko dělá první krůčkyJeště před deseti lety by semnozí možná pozastavova-li nad tím, že veřejná správabude data v Česku poskytovatv otevřeném formátu. A přestose to děje. Podobné je to nyníi se zapojenímveřejnosti. Zatímse to zdá být těžké, za pět nebodeset let alemožná půjde o běž-nou praxi.Letos v květnu zorganizova-

la Nadace Open Society Fund(dříve své opendatové aktivitysdružovala pod značkou FondOtakaraMotejla)hackathonpodnázvemKóduj pro Česko. Byl toexperiment, jehož cílem bylootestovat, jestli je možné myš-lenky Code for přenést do Čes-ké republiky. „Zjistili jsme, že tomožné je. Zároveň senámalepo-tvrdilo, že to vůbec nebude jed-noduché,“ říká Lenka Kováčováz Nadace OSF.Problémem podle ní nebylo

mobilizovat odborníky na ICT,vývojáře, grafikynebourbanisty,kteří jsou ochotni věnovat svůjčaskvývoji aplikací „veprospěchveřejného blaha“. Problémembylo získat od měst, obcí, veřej-ných institucí a zástupcůobčan-ské společnosti zadání, konkrét-ní problémy, které by technolo-gie pomohly vyřešit.

Otevřené zdrojové kódysoftwaru„Je tomochezkámyšlenka. Vez-mu vývojáře, kteří budou klidněi zadarmo ochotni věnovat časa znalosti státu, abymu s něčímpomohli. Ve skutečnosti je toale velmi složité,“ říká BenediktKotmel z Operátora ICT, kterýse stará o využití dat v Praze.Funkčnímodel je podle něho ta-kový, že spolupráce bude dlou-

hodobá. Nejde jen o to, vytvořitzdrojovýkód, část informačníhosystémunebonástroj na vyhod-nocení dat. Je potřeba jeho pod-pora, rozvoj, aktualizacea soulads účetními zákony, bezpečnostínebo GDPR.„Software se musí vyřešit

právní cestou. Je to vlastněma-jetek. Z pozice úředníka vidími všechny tyto věci. Dát dohro-mady bandu nadšených lidí jedocela jednoduché, administ-rativa je ale mnohem složitější.A tyto bariéry se veřejné sprá-vě těžko překonávají. Nicmé-ně i když víme, že to není takjednoduché, jak by se mohlona první pohled zdát, zkusímetu cestu jako první město pro-šlapat. K tomu je potřeba nej-dřív zajistit možnost otevíránízdrojových kódů a na tom teďintenzivně pracujeme,“ dodáváBenedikt Kotmel.

Sdílení a spolupráce všechpartnerůVelká část občanské společnos-ti a veřejného sektoru, která byse měla podílet na řešení spo-lečenských výzev, tedy ještěnení příliš připravena reagovatna technologický pokrok. Dů-ležité proto je, aby Česká re-publika měla někoho, kdo spojíveřejnost s úřady. Může to býtjedna osobnost nebo třeba sta-bilní platformaKóduj proČesko,která se stane víceneždvouden-ním hackathonem. To umožnívšem, kteří mají kapacitu a zá-jem o tuto problematiku, po-dílet se na tom, aby se situacezměnila.„K tomu, abychom změny do-

cílili, musíme ale pracovat spo-lečně a systematicky jako ko-munita. Mnoho úředníků, ak-tivistů, designérů, vývojářů čiobčanů chce přispět ke zlepšeníslužeb. Potřebujeme je ale do-stat k jednomu stolu, aby sdí-leli své znalosti. Civic tech ne-stojí na soutěžení, ale na sdíle-ní a spolupráci,“ dodává LenkaKováčová.

Software semusívyřešit právnícestou. Je tovlastněmajetek.Dát dohromadybandu nadšenýchlidí je docelajednoduché,administrativaje ale mnohemsložitější.

Zajímavé aplikace iniciativy


Polsko

AutyzmpG

https://kodujdlapolski.pl/pro‑jects/autyzm‑pg/CílemprojektuAutyzmPG jevytvo-ření souboru aplikací, které podpo-rují terapii osob s autismem. Jsoudostupné jak nemocným, tak tera-peutůmneboučitelům.Poruchyau-tistického spektra jsou podle tvůr-ců projektu vážnou výzvou, kterémusíme jako společnost čelit stálevíce. Využití technologií, napříkladhry podporující motorický rozvojneboaplikacezaměřenénaterapeu-ty, pomáhá realizaci terapieapřinášídobré výsledky.

Německo

Luftdaten

https://luftdaten.info/en/home‑en/Obyvatelé celého světa mají mož-nost si podle internetovéhonávodusestavit vlastní stanicimonitorujícímnožství prachu v ovzduší. Tu pakmohou umístit například na svůjdům a s pomocí nainstalovanéaplikace jednoduše sledovat stavovzduší. Projekt vznikl v programuCode for Germany.

Afrika

Code forAfrica

https://codeforafrica.org/Code for Africa funguje jako sdru-žení autonomních organizací za-

měřených na otevřená data a digi-tální inovace. Zahrnuje velké pro-jekty v 15 zemích, jako napříkladv Tanzanii nebo Keni. Na rozdílod severní Ameriky nebo Evropynení digitalizace v Africe v tak po-kročilém stadiu. Prioritou Code forAfrica je tedy digitalizace a uvol-ňování dat.

GottoVote

https://gottovote.cc/about/GotToVote začal jako jednoduchýexperiment, kterýměl umožnit, abyvládní data byla užitečná také proširokou veřejnost. Pomáhá obča-nům nalézt nejbližší volební míst-nost, a tím zvyšuje volební účastkeňských voličů.

Austrálie

LegalAidChecker

http://lac.vla.vic.gov.au/Aplikace Legal Aid Checker předá-vá zájemcům odpovědi v oblastipráva. Vybrat si mohou z několikatémat, například jak sepsat či zpo-chybnit závěť, co udělat s penězia majetkem ze závěti či pozůsta-losti, jak zažádat o vízum, vyřešitnájemní smlouvunebo získat kom-penzaci za zranění.

School Finder

https://educati‑on.nsw.gov.au/school‑finderAplikace pro vyhledávání školv Austrálii nebyly nijak výjimeč-né. Podle Petera Welteho jim alechyběly určité specifikace, podlekterých by rodiče mohli snadnějivyhledat školu pro své dítě. Do vy-hledávání proto zahrnul i širokouškálu specializovaných programůči opatření, kterépodporují studen-ty se zdravotním postižením neboproblémy při učení.

proč potřebujeme responzivní stát?

Jedním z často opakovaných argumentů pro otevírání dat je,že veřejná správa není schopna sama vygenerovat ta nejlepšířešení společenských výzev – protomá svá data zveřejnita umožnit tak, aby řešení vymyslel někdo jiný. Tím je zpravidlamyšlen občanský sektor, byznys, akademická sféra… Iniciativěsemeze nekladou. Je tu ale problém: Pokud někdo jiný vymyslískvělé řešení, stát jej neumí přijmout a adoptovat do svévýbavy. Narazil na to v podstatě každý, kdo se v posledníchletech pokouší pomoct s kvalitou digitálních služeb státu,a přiznávají to i jeho představitelé.

S tím, jak se informační technologie staly zcela přirozenousoučástí našich životů, proměnila se také naše komunikace,v jistém smyslu jsme si se státem a jeho představiteli o mnohobližší. Díky internetu je podíl veřejnosti na politickémrozhodování běžnější než dříve, v řaděměst občané napříkladspolurozhodují o podobě veřejného prostoru či alokování částirozpočtu podle jejich preferencí.

O tom, že takto pojatá participace je přínosná, asi pochybujemálokdo. Ale při současných technologickýchmožnostech jdestále o „chléb a hry“, nikoliv o systematické uchopení potenciálu,který dříme v informačních technologiích a dovednostech lidímimo veřejný sektor. Nevyužitých příležitostí je řada – propředstavu pár známých příkladů:

Hlídač smluv – aplikace, jejímžmožná největším klientem jsouúředníci, kteří si v ní po vložení smlouvy do registru kontrolujíbezchybnost svého postupu;

Mapa kriminality, již používají především preventisté a policisté,aby se porovnali s jinými nebo aby získali data pro plánovánía vyhodnocování preventivních opatření;

Lepšímísto a podobné aplikace, které sbírají pro úřady cennéinformace o tom, kde je co třeba opravit či vylepšit.

Všechny tyto nástrojemají jedno společné – nejsou financoványz veřejných rozpočtů, ale slouží veřejné správě k tomu, aby lépefungovala. Veřejná správa se podobnými nástroji řídí, využíváje k práci, ale oficiálně tomálokdy přizná. Ne proto, že by chtělaněco zakrýt, ale jednoduše jede pořád ve stejných kolejích jakoposledních 200 let. Potřebuje absolutní kontrolu, a pokud byměla podobné nástroje oficializovat, raději si je vytvoří samaznovu, většinou v horší kvalitě a za víc peněz.

I proto je státní IT tak drahé a neefektivní. Stát nemá kapacitypro vytváření a kvalifikované pořizování IT nástrojů, alesoučasně nedokáže využít existující alternativy, byť jsou lepšía levnější. Kriticky je potřebuje, ale umí si nechat poradit jenod firem, od nichž tyto nástroje velmi draze nakupuje.

„Tam venku“ je přitom velkémnožství lidí, kteří umějí a jsouochotni se o svůj umpodělit. Úkolem responzivního státu jenenechat tento potenciál ležet ladem.

Michal Tošovský, NadaceOpen Society Fund

aplikace iniciativy Code for All ze světa



Podle aktuální studie Evropského datovéhoportálu, která hodnotí legislativu, připrave‑nost,využitíadopadotevřenýchdat, jeČeskárepublika v kategorii takzvaných rychlíků –

druhé nejlepší ze čtyř. V nejvyšší skupině těch, kte‑ří udávají trendy, je kromě zemí jako Finsko, VelkáBritánie nebo Nizozemsko i jedna pro mnohé pře‑kvapivá: Rumunsko.„Je velmi snadné pomocí dat lhát nebo je špatně

interpretovat.Vrukounovinářůadatovýchexpertůje proto vysoká míra odpovědnosti, když podávajízprávyoskutečnostechzaloženýchnadatech,“ říkáv rozhovoru Olivia Verehaová, provozní ředitelkaneziskové organizace Code for Romania.Tuto komunitu dobrovolníků tvoří více než

600 vývojářů, designérů, sociologů a specialistůna komunikaci. Věří, že technologie může umož‑nit občanům smysluplněji se zapojit do veřejné‑ho života. Snaží se pomocí otevřených dat přispětkvětší transparentnosti veřejné správy i tvorběno‑vých komerčních služeb a stimulují veřejné úřadyk tomu, aby zpřístupňovaly své soubory dat volněpro všechny občany a organizace.

HN:V Českusenejčastějiotevírají informaceo pří-jmecha výdajíchveřejnýchinstitucí,o státnímma-jetku,údajekatastrunemovitostí,detailnívýsled-kyvolebnebo jízdní řády. Je tomuv Rumunskupo-dobně?Máme všechna zmiňovaná data a najít je můžetevětšinou na stránkách národní platformy pro ote‑vřená dataData.gov.ro. Jsou tampublikovánanej‑různější data, od výsledkůvoleb, jízdních řádůpřesinformace o rekonstrukcích až po veřejné výdaje.Dat máme spousty, jejich problém je ale v tom, ženejsou vždy nutně „čistá“. Jsou to surová data, ne‑odpovídají standardům, jsou plná chyb, a proto jevelmi těžké je analyzovat. Novináři a neziskovkybudoumít hodně co dělat tato data projít, vyčistitje a standardizovat. VCode forRomania teďvyvíjí‑

meplatformuDataPortal, kterábudedataotevírat,čistit je a zpřístupňovat širší veřejnosti.

HN: Code for Romania stojí za několika pozoru-hodnými projekty. Který z nich je nejúspěšnější?Vytvořili jsme už osm projektů pro širší veřejnost.Nejúspěšnější z nich je aplikacemonitorující volbynazvanáMonitorizare Vot. Je to první aplikace vy‑vinutá a spuštěná v Rumunsku a jedna z mála po‑dobnýchnasvětě.Nabízí lepšíporozuměnítomu, jakseunásvyvíjí volby.V roce2016 tobylopoprvé, kdyneziskové organizace, které pověřily nezávislé po‑zorovatele dohledemnad volbami, získaly aktuálnízprávy o situaci ve volebních místnostech. Apli‑kace jim umožňovala poskytnout pozorovatelůmpodporu a ihned reagovat, pokud ti hlásili nějakénesrovnalosti. Před spuštěním aplikace byly volbyv Rumunsku záležitostí papíru a pera. Neexistova‑ly žádné video‑, foto‑ nebo audiozáznamy, které bymohlybýtsdílenyvreálnémčase.Ručněpsanézprá‑vy z voleb se sbíraly ještě týdny po volbách, takžejakékoliv nálezy už byly bezpředmětné.

HN: Co další vaše aktivity?Jednou zmýchnejmilejších je platformaRedirecti‑oneaza.ro, která umožňuje občanům přesměrovatdvěprocentaz jejichdanězpříjmuvybranénezisko‑vé organizaci. Spouštíme teď rovněž platformu In‑cognito, ježfunguje jakobezpečnáe‑mailováschrán‑kamezi občanem amédii nebo neziskovkami, jimžchce poslat nějakou citlivou nebo důvěrnou infor‑maci.Nikdo,pokudsi tonebudetepřát, vásnemůžeodhalit, jste to vy, kdo rozhoduje o tom, zda chcetev konverzaci s novinářem či neziskovou organizacípokračovat.

HN: Na svém webu představujete i mobilní ap-likace, které právě vyvíjíte. Které z nich nejvícevěříte?Poslední dva roky pracujeme na obřím projektu,který bychom chtěli spustit příští rok. Je to jakýsikatalog politiků, jenž shromažďuje a analyzuje in‑formace o všech volených úřednících. V současnédobě nic podobného neexistuje. Veřejné informace

Bez dat máme jennázory, neřešíme faktaJako občan potřebuji mít prostředky, kterýmimohu přimět vládu k odpovědnosti za její činy, říkáředitelka neziskové organizace Code for Romania.

Tomáš [email protected]

RozHoVoR

olivia Verehaová

Spoluzakladatelka, provozníředitelka a tiskovámluvčíneziskové organizace Codefor Romania, jež vzniklav roce 2016. Je zodpovědnáza všechny projekty od A do Z,současně koordinuje týmkomunikace. Dříve pracovalasedm let jako novinářka.Foto: Code 4 Romania


o těchto lidech jsou roztříštěné mezi různá médiaa formáty. Bude tovypadat jako sociální síť Linked‑In, kde lidé uvidí celou historii politiků nebo pře‑hled jejich majetku. Občané, kteří chtějí zjistit víceo svých zastupitelích, ale nemají na to čas, ener‑gii nebo jednoduše nevědí, jak všechna relevantnídatanajít, získají přístupkpodrobnýminformacímv přátelském a srozumitelném formátu. Platformapomůženovinářům,neziskovýmorganizacímnebovýzkumníkům dostat se k ověřeným informacímo volených zástupcích.

HN: o jaký druh dat mají Rumuni největší zájem?Každý typ dat se stane zajímavým, když víte, jakje ukázat. Kvůli vysokémíře korupce v Rumunskujsme zaznamenali vysoký nárůst dat o legislativě,a to ve smyslu práva nebo všeho, čeho se lidé mo‑hou chytit, když pátrají po nespravedlnosti. Lidésehodně zajímají o cokoliv spojeného se svýmkaž‑dodenním životem. Rumunsko například čelí vy‑sokémuriziku zemětřesení. Vyvíjímeproto systémaplikací na pomoc vpřípaděpohromy, abybyli lidépřipraveni na další velké zemětřesení. Každá nynívynaložená snaha se v budoucnu promění v za‑chráněné životy.

HN:Pročbyvlastněmělystátní institucezveřejňo-vat informace a otevírat data?Cháputo jakozáležitost respektu.Nemůžetedosáh‑nout důvěry občanů, pokud nepracujete transpa‑rentně.Mělibyste jevybavitmechanismyanástroji,jež jimumožňují váskontrolovat.NaBalkáně je cel‑kemběžné vidět data pozdě, kdy už kolem tohone‑můžetenicmocnadělat, kdyužnemůžete reagovat.Je důležité, aby občané měli jasný pohled na to, cojakozeměděláte, a tohomůžetedosáhnoutpomocídat.Databyměla činit úřad,ministerstvonebostátodpovědnýmiza to, kamsměřují a codělají, protožeje tověcí veřejnýchpenězaveřejnéhozájmu. Jakož‑to občan potřebuji mít prostředky, kterými mohupřimětvládukodpovědnosti za její činy.Bezdatmáspousta lidí jennějakýnázor, nediskutují o faktech.

HN: zpřístupňují státní instituce a podniky v Ru-munsku svá data veřejnosti?Otevírají svá data méně, než by si občané a nezis‑kovky přáli. Myslím si, že to většinou není otázkaochoty, ale že veřejným institucím ve velké mířechybí know‑how. Najmout si vysoce kvalifikované‑ho profesionála je pro ně obtížné. Jsou drazí, a onysi je proto nemohou dovolit. Samozřejmě existují

Code for Romania pořádá každýměsíc takzvané hackathony. Dobrovolníci na snímkuprogramují aplikaci, která pomůže zvýšit transparentnostlegislativního procesu v Rumunsku. Aplikace pomáhá sledovat návrhy zákonů a jejichprůchod jednotlivými fázemiv parlamentu.Foto: Code 4 Romania


případy, kdy úřady nechtějí některá data otevřít,každopádněvesměs jdepodleměonedostatekzna‑lostí, jak na to. I když se situace v této oblasti v našízemizlepšuje, stálemámepředseboudlouhoucestu.

HN: V politice se stále potýkáte s vysokou míroukorupce.Mohouprotitomuotevřenádatabojovat?Nejvýmluvnějšímpříkladem je tragickýpožár v bu‑kurešťském klubu Colectiv v roce 2015. Způsobilaho jiskra od pyrotechniky, která zapálila hořlavouzvukovou izolaci na jednomze sloupů.Oheň se pakbleskově rozšířil po celém sále a vyžádal si celkem65 obětí. Úředníci za úplatky tolerovali provozo‑vání prostor bez potřebné certifikace a ignorovalizákladní pravidla bezpečnosti. Po neštěstí se kona‑ly mohutné demonstrace namířené proti korupci,kvůli nížnebylydodržoványbezpečnostní standar‑dy. Ten tlak vedl k zavření mnoha míst s falešnýmnebo chybějícím osvědčením o požární ochraně.Lidi najednou viděli, kolika zábavním podnikůmoprávnění scházelo.

HN: otevřená data mají i ekonomickou hodnotu.Jsouzdrojeminovací,podnikatelskýchpříležitostía pracovníchnabídek.Můžetetopotvrditz vlastnízkušenosti?Vzali jsme všechna dostupná data o evropskýchfondech v Rumunsku a dali je domapy, aby lidé vi‑děli, které firmy v Rumunsku díky těmto penězůmvzniklynebodočehose investovalo.Datapomáhajílidempochopit, co je konkurenceschopné, co niko‑liv, po čem je na trhu poptávka nebo kolik penězpotřebujete na rozjezd určitého byznysu. Na inter‑netu je spousta informací, ale běžnému člověku dávelkou práci je najít. Mapa pomáhá lidem v rozho‑dování, zda si otevřít obchod s auty, nebo rybami,jestli vmístě jejich bydliště, či o 20 kilometrů dál.

HN: Co je nejdůležitější, když hovoříme o otevře-ných datech?Nebudu hovořit za všechny, ale z mé perspektivymusíme mluvit především o jednom tématu: jakpřeměnitdataze surovýchčíselna skutečnou infor‑maci. Přestože vámmístní samospráva bude říkat,že otevřela data, že je vše veřejné, neznamená to, žese tato data dostanou k lidem a že ti jim rozumějí.Většina obyvatel neumí pracovat s Excelem na po‑kročilé úrovni nebo nerozumí tomu, jak se na datadívatneboco je statistickysprávné. Jevelmi snadnépomocí dat lhát nebo je špatně interpretovat.V rukou novinářů a datových expertů je proto

vysoká míra odpovědnosti, když podávají zprávyo skutečnostech založených na datech. Můžete minapříklad poslat seznamvšech historických budovv Rumunsku. Já ovšem potřebuji datového analy‑tika, aby tato data sloučil s daty o všech budovách,které se zřítí, pokuddojde k zemětřesení. Potřebujitytodvě sadydat zkombinovat, abychpochopila, ževpřípadězemětřesení spadne třebapolovinahisto‑rických budov ze seznamu. Nelze předpokládat, žeobčané si tento vztah uvědomí. To je práce nás, od‑borníků, převést hrubá čísla na něco, co je důležitépro naše životy.

otevřou stát banky?

Český eGovernment se připravuje na příchod čtvrté průmyslovérevoluce.Máme k dispozici nové eObčanky, umožňujícíonline digitální identifikaci občanů. Byl spuštěn Portálobčana, kde s digitální občankou v budoucnosti nejen podámedaňové přiznání, ale zaplatíme také pokutu nebo zažádámeo rodičovskou.

Že jedna vlaštovka jaro nedělá, zde ale platí dvojnásob.Výměnamilionů občanek je herkulovský úkol a většina lidínenímotivovánaměnit ji před vypršením platnosti. Nadtokdo chce skutečně využívat Portál občana,musí si aktivovatdigitální identifikaci, koupit čtečku a nainstalovat ji na domácípočítač. Než toto vše udělá dostatek občanů, pár let to zaberea celospolečenské změny v oblasti eGovernmentumohouztratit hybnost.

Proto je nutné, aby si digitalizaci státní správy vzal za svou nejenstát, ale také soukromý sektor. Však i za úspěchem šampionaeGovernmentu – Estonska – stojí efektivní spolupráce státuse soukromýmfirmami v konsorciu Cybernetica. A právěv domácí komerční sféře, konkrétně u bankovních domů,se dnes nachází osvědčená platforma digitální identifikace,která je komplementární alternativou eObčanky, digitálníidentita využívaná pro přístup/autentifikaci do internetovéhobankovnictví.

Internetovébankovnictví dnespravidelněvyužívá 70 procentbankovníchklientůa jejichpočet roste. Bankyv internetbankingudenně řeší identifikacimilionůklientů, kteří ve svýchpočítačíchamobilechnahlížejí na svéúčty, realizují platby, investicenebopřesunypeněz. Jdeo jedenz nejlépe zabezpečených systémůdigitální identifikace, kterýmámevonlineprostředí k dispozici.Za 20 let jehovyužívání neproběhl jedinýúspěšnýhackerskýútokna českébanky.Většina jejich aplikací využívá systémdvoufaktorovéhozabezpečení, což jeobvykle kombinaceunikátníhoPINa jednorázovéhokódu, respektivebiometrickécharakteristiky typuotiskupalce.Důvěraklientů jeprobankystejně cennýmaktivem jako jejichpeníze a v případěaplikacíinternetovéhoamobilníhobankovnictví platí přímáúměramezi vysokoumírouzabezpečení a uživatelsky jednoduchýmovládáním.Novédigitální bankovnictvíGeorgeČeské spořitelny,které využívápro zabezpečení aplikaciGeorgeklíč, používají klientivmobilu v průměru čtyřikrát vícenežpředcházející Servis 24.

Stejně jako Cybernetica úspěšně zavádí estonskoueGovernment platformu v jiných zemích, také české banky jižzačaly implementovat svůj systémdigitální identifikace u třetíchstranmimo svět internetbankingu. Nově se tak napříkladzákazníci loterijních společností již nemusí osobně identifikovatna pobočkách, alemohou tak učinit přes bankovní identifikačníslužby. Věřím, že v blízké budoucnosti budememoci stejnějednoduše podat i daňové přiznání, třeba právě za použitíbankovní aplikace.

MartinMedek, open banking leader České spořitelny


Když jsme v roce 2016 za‑čaly s Open Heroines,neměly jsme tušení, žetéma genderu se brzy

dostane do popředí díky kam‑pani#MeToo.Nášcíl byl vytvořita podporovat bezpečný prostorpro ženy, které se věnují otevře‑nýmdatům,otevřenémuvládnu‑tí a civic tech adiskutovat vněmootázkách, které senás jako žentýkají. Od vzniku Open Heroi‑nes uplynuly bezmála tři rokya z kampaně #MeToo se mezi‑tím stal celosvětový fenomén.Naše práce je ale stále na začát‑ku– ženy, kterépracují v techno‑logickýchoborech,nejsoudosta‑tečně slyšet, téma genderu a datjenanejrůznějšíchúrovních stá‑le opomíjeno a otevřený, vstříc‑ný, zkrátka lepší prostor proženy, LGBTQ komunitu a samo‑zřejmě i pro muže bohužel stálenení samozřejmostí.Data nabízejí příležitost lépe

rozumětsvětuokolonásaumož‑ňují se informovaněji připravitna budoucnost. Ale existuje ob‑rovské množství dat, která po‑míjejí genderovou perspektivu,a neumožňují tak plánování za‑cílit specificky na ženy. Pomno‑ho let to byli takřka výhradněmuži, kdo sbíral a analyzovaldata a kdo na základě těchtodat činil rozhodnutí. A přílišu toho nepřihlíželi k tomu, žeženy, muži či příslušníci LGB‑TQ komunity využívají veřejnéslužby odlišně – ať už jsou důvo‑dem kulturně dané odlišnosti,

Je čas nasadit sigenderové brýleData nabízí příležitost lépe rozumět světu okolo nás a umožňujíse informovaněji připravit na budoucnost. Existuje všakobrovské množství dat, která pomíjejí genderovou perspektivu.

emocionální překážky, či někdyi strach. Ano, strach.V roce 2018 se ženy stále cítí

méně bezpečně než muži ve ve‑řejnémprostoru,napracovištícha mnohdy i ve svých vlastníchdomovech. Tento strach můževést kodlišnémuchování při vy‑užívání veřejných služeb, a tudíži k tomu, že o potřebách společ‑nosti budeme mít nutně neúpl‑ná data. Caroline Criado‑Perezve své knize „InvisibleWomen –TheDataGenderGap“napříkladpopisuje, jak jsou ženy opomí‑jeny při plánování dopravy. Za‑tímco muži ve městech převáž‑ně používají k dopravě vlastníautomobily a volí spíše přímétrasy (nejčastěji mezi domovema prací), ženy používají častějiveřejnou dopravu a jejich trasypředstavují řetěz více zastávek(cestují z domova do práce, pakvyzvedávají děti, cestou domůještě obstarávají nákupy a po‑dobně). Ve večerních hodináchženy cestují méně často samynežmuži z důvodu obav o vlast‑ní bezpečnost. Přesto většinadopravních politik ve městechnebere v úvahu otázku genderuanezohledňuje potřeby žen, abyjim zajistily větší pocit bezpečía efektivnější pohyb po městě.Jde o globální fenomén – chybě‑jící data o genderu jsou problémjak „bohatého“ Severu, tak „chu‑dého“ Jihu.Přesto věřím, že uspějeme.

Po celém světě běží řada projek‑tů, které propojují témagenderua data. Například iniciativa Da‑ta2X (www.data2x.org) usilujeo zaplňování genderových me‑zer v datech při plánování ve‑

řejných politik kdekoli na světě.Partnerstvíprootevřenévládnutí(OpenGovernmentPartnership–OGP)spustilo iniciativuFeministOpen Government Partnership,jejímž cílem je rozšiřovat závaz‑kynárodníchakčníchplánůOGPo genderové aspekty.V Open Heroines nepochybu‑

jeme o důležitosti zmíněnýchiniciativ. Současně jsme ale pře‑svědčeni, že změna musí vychá‑zet i odspodu.Od lidí, kteří ve svékaždodenní práci přispívají ote‑vřenostiasignalizujízměnuzvyk‑lostíakulturníchnávykůspíšnežzměnu politik. Pokud si uvědo‑mí, že chybí genderová data, žeženy jsou stále diskriminovány,a budou přemýšlet o způsobech,jak to změnit, dokážeme kousekpo kousku proměňovat společ‑nost apřispětk tomu, aby se světstal lepšímmístempro všechny.Jak na to? Máme pár nápadů,

o něž bych se s vámi chtěla po‑dělit:– Nezapomínejte si při plánová‑ní projektů a nastavování veřej‑ných politik nasadit „genderovébrýle“.Připohledunadatavyprá‑vějtepříběhyomužích ioženách.Na vše se dá podívat perspekti‑vou genderu, jen je zapotřebí tochtít.– Nezapomínejte, že muži jsouklíčovými spojenci pro dosaženízměny.Muži, ptejte se, zajímejtese – a zvedněte hlas, když bude‑te cítit, že ženy jsou v nevýhodě.–Mluvte o genderovémpohledunadata– jenutnési jej uvědomo‑vat, učit semu „zapochodu“, při‑pouštět si chyby. Pouze neustáláapoctiváreflexenámpomůžepo‑sunout se vpřed.

komentář

mor RubinsteinováOpen Heroines

morRubinsteinová

je zakladatelkou OpenHeroines, globální on‑linekomunity a bezpečnéhoprostoru pro ženy, které sevěnují otevřeným datům,otevřenému vládnutí a civictech. Pracuje jakomanažerkadat v 360Giving, britskéiniciativě, která podporujeposkytovatele grantů v tom,aby publikovali data v otevřenéa standardizované podobě. Jetaké editorkou zprávy Stateof Open Data, kterámapujea popisuje vývoj opendatovéhohnutí v uplynulých desetiletech.Foto:Associationof Charitable Foundations

Více než jen router.Open Source centrumVašeho domova.

Vysoce výkonný dvoujádrový procesorARM na 1.6 GHz s výkonem blízkým PC.

VýkonnýBezpečná výchozí konfigurace,

jednoduché nastavení a automatickéaktualizace firmwaru.

BezpečnýOtevřený hardware se svobodným

operačním systémem Turris OS.

Open Source

VÍCE INFO NA OMNIA.TURRIS.CZ

Wi-FiTurris Omnia disponuje dvoupásmovou Wi-Fis 3×3 MIMO 802.11ac (5 GHz) pro rychlépřipojení a 2×2 MIMO 802.11b/g/n (2,4 GHz)pro starší a nenáročná zařízení.

Stmívatelné RGB LEDVšechny LED na Omnii jsou stmívatelné.Je možné nastavit svou preferovanou barvunebo LED kompletně přeprogramovat (např.vypínat na noc).

Sdílené síťové úložištěPokud chcete mít v Omnii extra rychlé úložiště,připojte SSD přes rozhraní mSATA, nebo využijtedva porty USB 3.0. Výkonný procesor Omnieumožňuje využití plné rychlosti připojeného disku.

Virtuální serverOmnia obsahuje přímou podporu pro virtuálníservery. Ty se chovají jako další počítače připojenédo LAN a můžete v nich spouštět některouz mnoha podporovaných distribucí Linuxu.

Záložní LTE připojeníS Omnií můžete pomocí USB nebo miniPCIe LTEmodemu - Omnia nabízí slot pro SIM kartu propřípad, že není přímo v modemu - vytvořitzáložní přípojení, které se aktivuje v situaci,kdy hlavní připojení není dostupné.

SFP konektorPokud máte optické připojení až do domu(FTTH, Fiber To The Home), můžete se připojitbez nutnosti dalšího zařízení (stačí vložitsprávný SFP modul).

Vysoce propustná síťová konfiguraceVnitřní uspořádání síťového zapojení TurrisuOmnia je mezi domácími routery unikátní.S využitím tří gigabitových ethernetových linekdosahuje lepšího výkonu a nabízí více možnostínastavení.

RS007302


Užitečnost dat veřejnésprávy nevyplývá z je-jich otevření, ale pře-devším z jejich využití.

NadaceOpen Society Fund, kte-rá dříve své opendatové aktivi-ty sdružovala pod značkouFondOtakara Motejla, proto uspořá-dala již šestý ročník soutěžeSpo-lečněotevírámedata, ježoceňujenejlepší aplikace využívající ote-

V soutěži Společně otevírámedata letos zvítězilo šest aplikací

Nadace Open Society Fund vyhlásila výsledkyuž šestého ročníku soutěže aplikací využívajícíchotevřená data. Soutěž byla letos nově rozdělenado šesti kategorií.

vřená data. Letos se do soutěžepřihlásilo rekordních 33 projek-tů, z nichž vzešli vítězové v šestikategoriích.PodleNadaceOSF jsouvítězné

aplikace skvělou ukázkou toho,jak lze upozorňovat veřejný sek-tor na problémy, které by mělřešit, a zároveň mohou sloužiti jako doporučení pro vytvářeníveřejnýchpolitik a jejich vyhod-nocování. Jejich dalším důleži-tým rysem je, že představují no-vou formu participace občanů.

„Společně otevíráme data je vícnež jensoutěžonejlepší aplikaci.Jde předevšímoocenění a zvidi-telnění těch, kteří využívají ote-vřená data jako nástroj ke zlep-šení dialogumezi státemaveřej-ností při řešení problémů, kterése týkají nás všech,“ říká LenkaKováčová z Nadace OSF. Soutěžbyla otevřena všem zájemcůmz řad veřejnosti, neziskovýchorganizací, veřejných institucíi byznysu. Vítěz v každé kate-gorii obdržel finanční odměnu

SOUTĚŽ

Helena Pirnerová[email protected]


ve výši 20 tisíc korun pro dalšírozvoj aplikace.Krozdělenído jednotlivýchka-

tegorií se letospřistoupiloproto,že organizátoři chtějí klást většídůraz na různé podoby opako-vaného použití otevřených data různéoblasti života, vekterýchumí být prospěšná.Mohou slou-žit k vytváření mostů mezi ob-čany a veřejnou správou (parti-cipace), usnadňovat život (datav každodenním životě) a pomá-hat k řešení společenských pro-blémů (solution app). Jsou takézásadní pro veřejnou kontrolu

a budování důvěry (transparent-nost), kde je vedlejším efektemusnadnění vzájemného učenía přenosu zkušeností mezi jed-notlivýmiúřady. „TrochustranoustojíOpenSource, tu jsmezařadi-liproto,žesoftwarováotevřenostje s datovou otevřeností hodněpropojená a potenciál přínosuaplikací se s jejich otevřenostínásobí. Poslední kategorie je vý-sledkemspolupráceseSmartPra-gue – chtěli pořádat vlastní sou-těž, ale dohodli jsme se, že toutocestou tobudeoboustranněpro-spěšné,“dodáváLenkaKováčová.

Vítězové jednotlivých kategorií

TransparentnostzIndex.cz

SolutionAppMapa exekucí

ParticipaceVyhodnocení pocitovémapy města Brna 2018

Data v každodenním životěDopravní obslužnost Brna a okolí

Open sourceČeská otevřená data

Smart PragueP+R Praha – predikce parkovánípro rok 2019

Transparentnost

Solution App

zIndex.czNázev organizace/týmu:Econlab (Jiří Skuhrovec, Jan Hrubý, Jakub Krafka,Tomáš Pošepný,Michal Říha, TomášMrázek)

Tato kategorie byla vytvořena pro aplikace, kterévyužívají digitální stopu činnosti veřejných institucík veřejné kontrole, případně tuto stopu vizualizují,a usnadňují tak přehled o jejich činnosti.Vítězem se stala aplikace zIndex.cz, která

hodnotí postup zadavatelů veřejných zakázekco do transparentnosti a ve svémdůsledkui hospodárnosti veřejných investic. Cílem je ukázatúřadům i veřejnosti, kdemá jakéměsto čiministerstvorezervy – amotivovat je ke zlepšení.

„Projekt zIndex kombinuje řadu datových sad,aby co nejúplněji ukázal, co dělá daný úřad špatně čidobře. To je poměrně náročný úkol. Cílem projektuje data o veřejných zakázkách ukázat tak, aby jimrozuměl každý ekonomicky gramotný občan. Jsmevelmi pravděpodobně jediný obdobný projekt v EUtohoto rozsahu a kvality výstupů. Proto nás ostatnědoporučuje Evropská komise, podporuje nás Ashokači Open Contracting Partnership,“ říká jeden z autorůprojektu Jiří Skuhrovec.Vítězná aplikace zIndex.czmá podle porotců velký

společenský i ekonomický dopad. Zaměření i četnostvyužívání dokazuje, že reaguje na zřejmou poptávku,která ve státě vznikla. Aplikace ulehčuje veřejnoukontrolu. Funguje nejen jako hlídač, ale generuje takédoporučení pro uživatele a vytváří manuály dobré praxe.

Mapa exekucíNázev organizace/týmu:Otevřená společnost, o.p.s.(RadekHábl,Matěj Soukup, AdamRut, Tanweer Ali)

Do kategorie SolutionApp semohly hlásit aplikaceupozorňující na významný společenský problém čipřispívající k jeho řešení.Nejvyšší hodnocení získala od porotyMapa

exekucí, která je skvělou ukázkou toho, jakmohoubýt neziskovýmorganizacím data užitečná při řešenía prosazování jejich agendy. Kromě toho porota ocenilai vysokou úroveň zpracování a uživatelskou přívětivostaplikace.Aplikace umožňuje pohled na závažný společenský

problém až na úroveň jednotlivých obcí. Nabízí

exekuční statistiky, jako je počet a podíl osob v exekuci,vymáhaná jistina, vícečetnost exekucí u jedné osobynebo například věková struktura. Datamezi obcemi,okresy i kraji porovnává a nabízí i meziroční vývoj. Cílemspuštění aplikace bylo rozpoutat veřejnou debatu o tétoproblematice, a aktivizovat tak politiky k přijetí nutnýchnovelizací, zejména exekučního řádu, občanskéhosoudního řádu a insolvenčního zákona.„Zpočátku jsme se setkali s nedůvěrou ze strany

Exekutorské komory; nechtěli požadovaná dataposkytnout, což je pochopitelné. Nicméně poté, cojsme si vše vysvětlili, už nám Exekutorská komoravyšla vstříc a data poskytla v požadovaném detailu,ačkoli to pro ni znamenalo nemalé zásahy do systémuCentrální evidence exekucí,“ říká autor projektuRadek Hábl.

Přímý odkazna aplikacinaleznetev QR kódu.


Participace

Data v každodenním životě

Open source

Vyhodnocení pocitové mapyměsta Brna 2018Název organizace/týmu:Magistrátměsta Brna /Oddělení dat, analýz a evaluací (Martin Dvořák, RóbertSpál,Martina Pacasová)

Kategorie participace byla vytvořena pro aplikacepodporující zapojení občanů do rozhodování a výkonuveřejné správy a samosprávy.Toto zaměření podle porotců nejlépe naplňuje

aplikace Vyhodnocení pocitovémapyměsta Brna2018, která prostřednictvím tematickýchmap, statistika grafů nabízí přehled o názorech respondentů pojícíchse s konkrétnímimísty. Za přínosné porota považuje,že zapojení obyvatel neprobíhá jen pomocí webové

aplikace, ale celý projekt umožnil lidem se potkat,debatovat o problémechmísta, kde žijí, a společněvyjádřit, co se jim namístě líbí a co ne.„Tvorba Pocitovémapyměsta Brna probíhala na jaře

2018, tedy po dvou letech od první pocitovémapy Brna.Opět jsme sbírali názory obyvatelměsta a následně sepokusili o jejich jednoduchou analýzu. Tentokrát jsmese zajímali primárně o jednotlivéměstské části. Sběrpocitů od občanů není v ČR nic neobvyklého, nicménějejich vizualizace a prezentace zůstává na papíře. Zdeje formou Storymapy vyobrazen jak základní vzoreknasbíraných dat, tak několik analytických výstupů. Navícpři všech analýzáchmůže uživatel libovolně do aplikaceinteraktivně vstupovat, zoomovat a při kliknutí na danýbod si přečíst další atributy spojené s vyplňováním,“ říkájeden z autorůMartin Dvořák.

Dopravní obslužnost Brna a okolíNázev organizace/týmu:Magistrátměsta Brna /Oddělení dat, analýz a evaluací

Vítěznou aplikací v kategorii, která zahrnuje projektyusnadňující rozhodování v běžných životních situacích,se stala Dopravní obslužnost Brna a okolí. Porotaocenila, že aplikace slouží jako analytický nástroj propráci s daty o dopravě a zároveň vysvětluje vlastnostidopravy v regionu širokému okruhu občanů. Porotakladně hodnotí i to, že autorem je přímo samospráva,která na základě dat vytváří strategii pro celý region

a ukazuje tak, jak důležitá jsou data pro tvorbuveřejných politik.„Data z jízdních řádů jsou jedinečným zdrojem

informací o stavu veřejné dopravy na území městaBrna, a proto jsme se rozhodli je hlouběji prozkoumat,“říká jeden z autorů Róbert Spál. Výsledkem jsou dvěaplikace – jedna analytická a jedna interpretační.Interpretační aplikace byla vytvořena popularizačníformoumapy s příběhem a dopodrobna vysvětlujeprostorové charakteristiky a vlastnosti dopravy.Analytická aplikace je spíše odborného charakterua má sloužit jako nástroj pro vyhodnocovánía plánování dopravní obslužnosti.

Česká otevřená dataAutor:Ondřej Kokeš

Porota v kategorii pro aplikace, které kombinujívyužití otevřených dat a open source softwaru,ocenila aplikaci Česká otevřená data. Ta klade důrazna znovupoužitelnost dat a zakládá platformu provznik komunity, která přidává k otevřenýmdatůmveřejné správy další užitečné informace. Umožňujerozšiřovat dokumentaci, doplňuje programovéskripty a zvyšuje a usnadňuje využitelnost otevřenýchdat, čímž reaguje na skutečnou potřebu, kterámezi„opendataři“ vznikla.

Cílem tohoto úložiště je sjednocení přístupuk otevřenýmdatům, která se týkají finančních výdajůstátu. Software zpracovává velkou škálu datasetůveřejné sféry, například ARES (administrativní rejstříkekonomických subjektů), CEDR (centrální evidencidotací z rozpočtu), registr smluv nebo veřejné zakázky.„Předněkolika lety se stát začal víc a víc otevírat

veřejnosti, alemnohdy tak činil pouze formálně.Do veřejné sféry se častodostala data ve špatnýchformátech. Komunitě tak často trvalo dlouhoudobu, neždata zpracovala. A i v případě, že se tak stalo, neproběhlafúze jednotlivýchdatasetů, aby sena veřejnost dostalypředemneznámé skutečnosti. I to je jeden z účelů tétopráce,“ říká autor projektuOndřej Kokeš.

+DPH

1.200 Kč

Photo by rawpixel on Unsplash

Jména a příjmení včetně titulů

Adresy / bydliště

Rodná čísla a čísla dokladů

Data narození a úmrtí

Telefonní čísla a e-mailové adresy

Program automaticky anonymizuje:

Peněžní částky

Jména firem a IČ / DIČ

Čísla datových schránek

Vlastní slova a výrazy

[email protected]

www.newtontech.cz

(+420) 225 540 120

„Pokud to myslíte s odstraněním osobních údajů vážně,

anonymizujte přímo zdrojové dokumenty.“

Program na automatické odstranění osobních údajů ze smluv, úředních

dokumentů a dalších textů. Podporuje všechny formáty MS Word.

NEWTON Anonymizer

Cena za roční licenci:

RS007303-1

Inzerce


Smart Prague

P+R Praha – predikce parkovánípro rok 2019Autorky: Jana Roulichová,Michaela Zezulková

Do kategorie Smart Prague byly zařazeny aplikace,studie, vizualizace dat nebo datovýmodel vytvořenéza použití dat publikovaných v rámci projektu datovéplatformy Prahy Golemio.cz. Porota dala nejvícehlasů predikci parkování na parkovištích P+R. Ocenilazacílení na praktický problém s parkováním, kteréřeší každý den velkémnožství lidí včetně samotnýchautorek.„Vzhledem k tomu, že doposud byl veřejnosti

dostupný pouze okamžitý stav obsazenostipražských P+R parkovišť, není jednoduché si cestu

do Prahy s ponecháním auta na tomto parkovištiplánovat dopředu,“ říká jedna z autorek aplikace JanaRoulichová. Predikční model tedy dává odpověď na to,kdy a kde je možné v Praze na monitorovaných P+Rparkovištích zaparkovat. Zobrazuje pravděpodobnýpočet volnýchmíst na zvoleném parkovištiv daném období a v konkrétním čase (rozdělenémna čtvrthodinové intervaly). Kromě interaktivnítabulky je součástí modelu i interaktivní graf pronázornost vývoje situace na parkovištích v průběhudne.Model je připraven pouze pro zbytek roku 2018 a rok

2019 z toho důvodu, že není průběžně aktualizováno nová data. Vzhledemk dynamicky se vyvíjejícídopravní situaci v Praze nelze předpokládat jehoaktuálnost pro delší období.


Jak nejlépedigitalizovat Česko?Co by stát měl udělat,aby dokázal při svédigitalizaci využít náskoktechnologických firem?

ANKETA

Ondřej Filipvýkonný ředitelsdružení CZ.NIC

KateřinaHrubešovávýkonná ředitelka Sdruženípro internetový rozvoj

Pokud chce stát využít náskokutechnologických firemke své di-gitalizaci,mělbypředevšímvob-lasti veřejných zakázek nastavittakové podmínky, které budouco nejpodobnější byznysové sfé-ře. Tedy jednoznačné zadání bezzbytečných administrativníchpřekážek, které odradí od účastihned na začátku. Zásadně by seměl také změnit pohled na hod-noticí kritéria nabídek ve výbě-rovém řízení, respektive jejichváhu, protože nejnižší cena ne-zaručuje nejlepší řešení.O náskoku technologických

firem se stát nejlépe dozví, je-lis nimi nebo jejich oborovými or-ganizacemi v úzkém kontaktu.Další podmínkou jsou dostateč-něerudovaníúředníci, kteří znajípotřeby státu a jednotlivých re-sortů a promítnou je do řešenía do úspěšné spolupráce s doda-vateli. Stát tak může konzulto-vat svékroky již naúrovni zámě-rů a procesů, čímž se sníží rizikotoho, že bude požadovat obtížněproveditelná řešení.

Státní správa je prostředí, kterénení pro zavádění technologic-kých inovací přátelské. Zatímcocíl v soukromýchfirmách je zřej-mý, tedy ekonomická úspěšnostdanéhosubjektu,úředníci takovéjasnézadánínemají; sledují velkémnožstvíněkdyičástečněnesou-ladných cílů. A celé to samozřej-mě podtrhuje princip: „Co nenízákonemnařízeno, je zakázáno.“Úředníci tedy logicky nevy-

hledávají riziko spojené se zavá-děním technologických inovací.Proto by se stát měl soustředitna to, aby vytvořil mechanismy,které umožní soukromým sub-jektům co nejvíce na jeho služ-báchproobčanyparticipovat. Jedůležité, abyse stát choval trans-parentněaotevřeněaabyposky-toval co nejvíce aplikačních roz-hraní a především dat ve vhod-né formě. Výsledky soutěží jako„Společně otevíráme data“ jas-ně naznačují, jaký potenciál sev tomto přístupu skrývá, a uka-zují, žekreativita soukromésférymůževelmipomocistát inovovata zefektivnit.Připravil Martin Knížek


Marek Jelenadvokát cloudovýchtechnologií ve společnostiRed Hat

Tomáš Salomongenerální ředitelČeské spořitelny

Ondřej Krátkýspoluzakladatel a ředitelspolečnosti Liftago

MariaStaszkiewiczvýkonná ředitelkaČeské fintechové asociace

Většinavelkýchtechnologickýchfirem staví na open-source řeše-ních a projektech – od operač-ního systému přes databáze ažpo analýzu dat. Náš stát v tomtoohledu trochu zaostává a ve ve-řejné správě stále dominují uza-vřená řešení, navzdory tomu, žeta otevřená umožňují vyšší agi-litu amožnost se rychleji posou-vat vpřed.Návaznýmproblémem je fakt,

že státvětšinounedokážeodbor-níkydostatečnězaplatit, a ti tedynemají důvodzprivátní sféryod-cházet.Veřejná správa je paknu-cena řešit vše přes externí doda-vatele, namísto toho, aby si vy-budovala alespoň nějaké vlastníknow-how. Jenže stejně jako sevelké společnosti z jiných než IToborůstávají stálevíce technolo-gickými, je třeba, aby stát tentovývojreflektovaladojistémírysetakovou technologickou firmoutaké sám stal.

Postupně ustupuji od dřívějšíhonázoru, že stát by především ne-měl soukromému sektoru pře-kážet. Pro rychlou digitalizacije třeba investovat do efektivníinfrastruktury, která je dnes do-davatelsky fragmentovaná a ne-efektivní.Státdálemusívědět, coseděje, anejednatnazákladědo-jmů.K tomupotřebuje zveřejné-ho i komerčního sektoru otevře-ná data, která dnes stále nemá.Zajímavým příkladem vývo-

je v zahraničí je vyjádření OpenData Institutu založeného lidmiz Oxfordu neboMIT. Naznačuje,že globální technologické gigan-ty se staly datovými monopoly,což nepodporuje rozvoj inova-cí v lokální ekonomice. Lifta-go jako lokální firma tato datajiž v několika případech sdílelaa ivrámcipřipomínkovéhořízenínovely silničního zákona navr-hujeme povinné sdílení dat s ve-řejnou správou. Ta na to, zdá se,ještě není připravena. Řešenímbymohla být chystaná evropskásměrnice o otevřených datech.

Ta otázka by měla znít opačně –co byměly udělat technologickéfirmy, aby pomohly digitalizacistátu?Teprve tehdy, když si digi-talizacistátnísprávyvezmezasvétaké soukromý sektor, se Českovtétooblasti skutečněpohnedál.Jednou z klíčových podmínek

efektivnídigitalizace státu jepři-tom uživatelsky jednoduchá di-gitální identifikace jeho občanů.A právě to je něco, kde mohoukdigitalizacistátnísprávypřispětbanky, které jsou už dnes stejnětechnologickými jakofinančnímiinstitucemi.Milionybankovníchklientůsedennědigitálně identi-fikují, když přistupují přes počí-tač nebo mobil ke svým bankov-ním účtům. Zabere jim to něko-lik vteřin amohou si být jisti tímnejvyšším zabezpečením svýchdat a peněz. Stejně jednoduše byse přitom mohli zanedlouho di-gitálně identifikovat při on-linepodání daňového přiznání nebopři žádosti o rodičovský příspě-vek. Věřím, že jsme na takovouspolupráci připraveni.

Stát by měl lépe pracovat s na-shromážděnými daty, regulator-ně a politicky podpořit moder-ní technologie a sám jít příkla-dem, třeba využitím blockchai-nu. Technologie jsou k ničemu,dokud se s nimi zaměstnancinenaučí pracovat, vedení úřadůnezmění vnitřní procesy a státnenajde odvahu pro testovánínovinek.Poslední návštěva na Czech

Pointuměsvádíkponěkudsmut-né odpovědi – na začátek by sta-čilo státní správu naučit použí-vat funkci „ctrl+c, ctrl+v“. Infor-mace, které jsme státu již jednouposkytli, si úřady musí ověřovatsamyapřebírat jezesdílenýchre-gistrů. Automatizace uvolní stát-ní správě ruce pro plnění nároč-nějších úkolů, než je přepisová-ní komplikovaných cizích jmenz občanky. Současně stát musína pilotních projektech zkoušetnovétechnologie.Českobysepro-tomělo připojit k přeshraničnímblockchainovýmprojektům,kterépodporujeEU,napříkladvoblastiakademických titulů nebo daní.



Na jednéstraněstojí veřejné institucea jejichpolitičtí inepolitičtípředstavitelé,nadruhéjsouobčané,kteřímajíambiciovlivnit jejichpůsobení. „Prácesdigitální stopoučinnosti

veřejných institucímůžeposloužit jakozpětnávazbaúředníkůmapolitikům–pokudseknídostanouazejménapokudjsoupřipravenisipodobnévýstupypustit k tělu,“ říkáLukášLinek, sociologaodborníkna téma politické participace. V rozhovoru popisuje, jaké příležitosti přináší digitalizace pro zapojeníobčanů do veřejného dění.

Demokracii je podle Lukáše Linka možné chápatprimárně jako tok informací, jde o soustavné vyjednávání.Politicisemusísvoliči imeziseboushodnoutna tom, čemusemají věnovat.Voliči se zasnásledněpotřebují dozvědět, co politici skutečně udělali čidělají. To se vztahuje i na úřady a veřejné instituce.Přístup k informacím je proto zásadní podmínkoufungování demokracie. Reprezentace politickéhozájmu,plněníprogramu,vyhodnocovánípolitik–nicz toho se bez něj neobejde. „Informovanost je v demokratickém systému klíčová pro to, abych si jakoobčanvůbecmohluvědomit, že jevmémzájmuchtítdosáhnout nějaké změny,“ říká Lukáš Linek.

O tom, zda seobčané rozhodnouvstoupitnapolepolitického vyjednávání, nerozhoduje pouze dostatek informací, ale řada dalších faktorů. Jednímz nich je i vnímání politické efektivity. Tu můžemerozlišit na vnitřní a vnější. „Vnitřní efektivita se odvozuje od toho, do jaké míry je občan přesvědčen,že je v jeho silách něco změnit. Vnější efektivitu lzenaopak hodnotit podle toho, nakolik je stát (politik/úředník/instituce) schopenreagovatnapodnětzdola a přijmout požadovanou změnu – jinými slovy, do jakémíry je responzivní,“ vysvětluje Linek.

Nové formy zapojení do politikyVstupujemesdigitalizací donové érypoliticképarticipaceobčanů?Na tutootázku jepodleLinka složité odpovědět – zatím o tom neexistuje dostatekdat. Z doposud dostupných měření se zdá, že úroveň politické participace stagnuje, přestože v posledních dvou dekádách dochází k mírným změnám. Stagnuje nebo klesá úroveň u institucionalizovaných forempolitické participace jako volebníúčast, členství ve stranách, kandidování naveřejnéfunkce či kontaktování politiků. Na druhé straněvidíme nárůst u neinstitucionalizovaných foremjako etickénakupování či podepisování petic. „Objevují se i úplně nové formy politické participacespojené s internetem, například sledování profilůpolitiků a stran, sdílení článkůna sociálních sítích,blogování, ale také internetovýaktivismus spojenýs využíváním zákona o svobodném přístupu k informacím či s využíváním veřejně dostupných datk jejich analýze,“ popisuje Lukáš Linek. U všechtěchto aktivit je ale příznačné, že jsou velmi vzdělanostněpodmíněné – vyžadují určitoukvalifikaci,znalosti a schopnosti.

Nejvíce viditelnou formou politické participacena internetu zůstává celkem tradiční nástroj – petice; díky snadnosti sběru podpisů se stávají vcelkumasovou záležitostí (viz box na další straně). Nutno přiznat, že bývají spíš neúspěšné, zřejmě i kvůlitomu, žedoSenátuaPoslaneckésněmovny jich ročně putují desítky až stovky – a poslanci a senátořijimvěnují jenminimumsvéhočasu (ač jsoupovinnise jimi zabývat). V případě petic podepisovanýchna internetu je responzivita státu nevalná.

Zpětná vazba politikům či kontrola kampaníPolitická participace je aktivita běžných občanůzaměřená na změnu veřejných politik. Nadávánína politiku na internetu je v podstatě totéž jakoklábosení v hospodě. Něco jiného je však klábose

Digitalizace usnadní zapojeníobčanů do veřejného děníCivic tech představuje nový způsob občansképarticipace na věcech veřejných prostřednictvíminformačních technologií. Mění se forma, ale obsahzůstává. Ochota občanů zapojit se roste takés důležitostí tématu a možností něco reálně ovlivnit,říká v rozhovoru sociolog Lukáš Linek.


RozhovoR

Lukáš Linek

Doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.,pracuje v Sociologickém ústavuAkademie věd ČR. Vystudovalpolitickou a ekonomickousociologii na Fakultě sociálníchvěd Univerzity Karlovy.Vmonografii Zrazení snu?(2010) analyzoval změnyv postojích českých občanůk politice, politickému režimua jeho institucím. V roce 2013vydal knihu Kam se ztratilivoliči?, v níž vysvětloval poklesvolební účasti v Česku. Jespoluautorem studie Občanstvía politická participace v Českérepublice, která vyšla letosna jaře v Nakladatelství Slon.Foto: hN – Lukáš oujeský (2x)


ní přímo s politiky, to už za politickou participacipovažovat lze. Sociální sítě, okamžitá dostupnostpolitiků a možnost dát jim osobní zpětnou vazbus sebou přináší dříve nebývalý participační potenciál. „Je však otázka, nakolik jde jen o nástroj politickéhoPRa zda se politik dozví informace z vlastních veřejných profilů v podobě, která má schopnost ovlivnit jeho politické konání. Určitě se tímmění nebo prohlubují pozitivní či negativní vazbyk politikům. Ve většině případů je to ale jen pěnadní,“ dodáváLinek. Sociální sítě tak lze vnímat spíšjako pole, ve kterém si politicimohou ověřovat reakci veřejnosti na své potenciální kroky.

Pro hromadný sběr podnětů, jež mají směřovatke změně politického rozhodování, se zažil pojemkliktivismus (aktivismus od klávesnice, k němužstačí pár kliknutí myši). Aby měly aktivity jednotlivců v prostředí internetu skutečný dopad, nemůže jít o pouhé organické a neorganizované klikání.Takovéaktivityaleužnelzepovažovatzapolitickouparticipaci v tom smyslu, jak o ní uvažují politologové – jde o jiné formy mobilizace občanů, které seneobejdou bez lídrů.

Přesto je dobré na ně nezapomínat. Linek vidíjejich potenciál například ve sledování volebníchkampaní a nákladů na ně. Samotný nově vzniklýÚřad pro dohled nad hospodařením politickýchstran a politických hnutí (ÚDHPSH) nemá šanci

efektivněohlídatfinanční limitykampaníbez toho,aniž by se do jejich monitoringu (například množství vylepenýchvolebníchbillboardůaodhad jejichnákladnosti) zapojili občané. Občanské iniciativys podobnýmcílem se objevují okolo každých voleb,alechybí jimefektivní řízení shora–zmiňovaní lídři.

Digitální stopa veřejných institucíSamostatnou kapitolou v tomto ohledu je práces digitální stopou veřejných institucí. V ní spatřujeLinek ohromný mobilizační potenciál. Z nedávnéminulosti známeněkolik případů, kdynovýpohlednadostupnádatamělzásadnívlivnazměnupolitiky.Jedním z nich je třeba protihazardní tažení občanského sdružení Brnění. Podařilo se mu zapojit lidia sesbírat data o umístění heren, která dokazovala,žeministerstvofinancí systematickynedodržovalovlastní vyhláškuanechalohazardní byznys rozrůstdoneúměrné šíře. Díky kampani Brnění se povedloprosaditnejenzměnuregulacenacelostátníúrovni,ale takémnohemtvrdšípostupprotihernámvřaděčeských amoravskýchměst.DruhýmpříklademjeMapaexekucí.Mediálníohlasa následné společenské pohoršení vyvolalo prostéznázornění čísel opočtuobčanůvexekuci v jednotlivých obcích na mapě Česka. Následně se podařilovytvořit i politický tlak,kterývedl alespoňknějakémuzmírněnídopaduexekucíaomezeníexekučního

V obcích, kteréumožňujíobčanůmspolurozhodovato využitírozpočtu, rosteochota lidí choditk volbám.

Petiční akce

V letošním roce došlo k několika významnýmpetičním akcím, jejichž dosah byl možný pouzedíkymožnostemmasivního šíření informacíprostřednictvím internetu.–Milion chvilek pro demokracii. Petice vzniklajako reakce na povolební vyjednávání AndrejeBabiše a na obavu, kam až je ve své populisticképolitice schopen zajít. Peticeměla především za cílpřipomenoutmu jeho předvolební slib, že „budepodporovat a rozvíjet demokracii v ČR“. Ke konciříjna 2018 ji podepsalo 265 816 občanů.– Zachraňme lesy. Součástí kampaně Hnutí Duha,která reaguje na neutěšený stav českých lesůa na rizika spojená se současnými pravidly lesníhohospodářství, je i petice. Na začátku listopadu2018 je pod ní podepsáno 19 086 signatářů.Statisícové petice nebyly výjimkou aniv minulosti – namátkou třeba petice, kterápožadovala uzákonění doživotního dohledu nad„dětskými vrahy“ po případu, který otřásl Českemv roce 2004, petice proti stanovení povinnýchkvót na umísťování imigrantů v zemích EU čipetice odpůrců stavby protiraketového radaruv Brdech.


byznysu. Jak ale Lukáš Linek připomíná, podobnénástroje jsou spíše prací lídrů (či „elit“ v politologickémslova smyslu), nikolivhromadnéaktivitymnoha jednotlivých občanů. „Mobilizace pomocí dat jenesmírně důležitá. Pokud jde o státem vytvořenádataprezentovanáširocesrozumitelnýmzpůsobem,jsouvpodstatěnezpochybnitelná amohouposloužit jakozásadní legitimizační argumentdostřetu sestátem o změnu veřejných politik,“ dodává Linek.

V politologickém slova smyslu lze tedy mluvito participaci občanů na změně veřejných politiktehdy, kdy se aktivně pouští do střetu o výsledekveřejných politik. Na jedné straně je její nezbytnoupodmínkou informovanostobčanů,nadruhéstraněodpovídající odezva veřejných institucí.

KdybymělLukášLinekvybrat jeden jednoduchýnástroj, jehožpoužití seveřejnésprávěvyplatí, zvolilbyparticipativní rozpočtování.Dlouhodoběseukazuje, že ochota občanů zapojit se roste s tím, zda jeskutečně o co hrát. I když většina podobných iniciativ samosprávumožňuje rozhodovat jenovelmimalé části rozpočtu, možnost skutečně něco ovlivnit dle vlastní představy (v konfrontaci s představou jiných)má schopnost vtáhnout lidi do politikyapřinášídlouhodobějšíparticipačníefekt.Prokázalose například, že v obcích, které umožňují občanůmspolurozhodovat o využití rozpočtu, roste ochotalidí chodit k volbám. A to už se vyplatí.

otevřeností ke svobodě

Otevřená data jsou synonymem svobody. Tato otevřenost platíjak pro demokratickou společnost, jejíž občanémají přehledo správě věcí veřejných jimi zvolenými zástupci, tak pro ITprostředí, kde nejsme díky otevřenému softwaru uzavřeniv systému jediného dodavatele.

V realitě ale tato skutečnost není zdaleka tak zřejmá, jakjsme semohli přesvědčit i běhemnedávných komunálníchvoleb. Jako občané totiž bohužel ani dnes nemáme přístupke všem informacím, které by námumožnily plně informovanérozhodování u volební urny. Velkémnožství dat je dostupnýchstále jen nepřímo – prostřednictvím zákona č. 106 o svobodnémpřístupu k informacím nebo díkymédiím.

Podobné slabiny vidíme i v případě uzavřeného softwaru, cožsemimochodempřenáší i do vztahu občana a státní správy.Ta totiž pro práci s daty, kde cílem není jejich zveřejnění, častovyžaduje software proprietární, jenž vmnoha případech nenídostupný pro jiné platformy nežMicrosoftWindows a jehožpoužívání je podmíněno pořízením licence.

Člověk přitomnemusí být „ajťák“ či pirát, abymohl z otevřenostibenefitovat. Příkladů toho, jak otevřená data pomáhajív kontrole fungování státního aparátu, přibývá. Jedním z nichje Hlídač státu, nástroj pro kontrolu fungování státu, třebavazeb veřejných institucí a politických stran na osobní i firemnísponzory. Význam této aplikace spočívá v tom, že poskytujenejen přívětivější uživatelské prostředí, ale i agregovanádata – na první pohled například vidíme, kolik bylo určité firměvyplaceno z veřejných rozpočtů, aniž bychommuseli ručněprocházet dvacet smluv a čísla sčítat.

A stejně tak se otevřený software stává standardem v řaděoborů, kde byl ještě před několika lety tabu – od bankovnictvípřes letectví až po zdravotnictví. U nás v RedHat takový vývojvítáme, už proto, že otevřený software jako vizi, kterou našespolečnost dlouhodobě propaguje, vnímáme jako paraleluk otevřenýmdatům.Otevřenost se promítá do našich firemníchstrategií, vnitropodnikové kultury i komunitního přístupu, kdese dlouhodobě snažíme o boření bariér v přístupu k softwaru –stejně jako koncept otevřených dat usiluje o boření bariérv přístupu k informacím, které státní správa produkuje v rámcisvého působení.

Krásnou, byť utopickou vizí pro násmůže být zcela otevřenáspolečnost, v níž přístup k informacím o fungování státnísprávy umožní jeden uživatelsky přívětivýwebový portál, kdeke komunikaci se státem stačí veřejně dostupný otevřenýsoftware, fungující na všech platformách, a data jsou sdílenačistě jen v otevřených formátech. Tahle vize je sice sci‑fi, alemůže nám sloužit jako cíl, k němuž budeme směřovat. Vyžadujeto jediné – vůli jít tímto směrem. A to na všech úrovních,od občanů přes lokální až po vrcholné politiky. Je úkolemnásvšech se o to zasadit.

Marek Jelen, developer advocate, RedHat

koMeNTář



Ve světových žebříčcích patříme v digita‑lizaci státní správy k těm horším zemím.VmezinárodnímsrovnáníE‑GovernmentDevelopment Index, které sestavujeOSN,

jsme skončili na 54. místě, lépe je na tomnapříkladiKazachstánčiBělorusko.ZceléEvropskéunie jsouna tomhůře jen tři další země.Téma digitalizace a modernizace státní správy

mají už několik let vládní politické strany ve svýchprogramech, zatímalepřílišúspěšnénebyly.Podpo‑radigitálníhoČeska je také jednouzdeklarovanýchpriorit současné vlády. „Naším cílem je připravitkomplexní a perspektivní digitální strategii Českérepublikysezaměřenímnaslužbyproobčany.Cílemjezlepšení efektivity státní správy,“píše sevaktuál‑ním vládním programovémprohlášení.Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír

Dzurilla si myslí, že se situace v poslední době zlep‑šuje a dochází k nastartování zajímavých projektůa inovací. Dzurilla působí v klíčové pozici pro digi‑talizaci od poloviny února letošního roku. ZároveňvedestátnípodnikNAKIT,StátnípokladnuCentrumsdílenýchslužebapředsedáRaděvládyproinformač‑ní společnost. „Na digitalizaci státu je momentálněkladen velký důraz amá podporu celé vlády. Hodnědebatujeme nad tím, co udělat dříve, jak to udělat,koliktobudestátacobudenavazovat,“ říkáDzurilla.

Digitální ČeskoJednou z hlavních změn, která by měla posunouttuzemskoudigitalizacidovyššíchpater, jekoncepces názvemDigitální Česko, kterou připravil se svýmtýmemprávě vládní zmocněnec. Ta je složena ze třípilířů. Jeden se zabývá přístupem Česka k digitál‑ní agendě na úrovni Evropské unie. Druhý pilíř jezaměřen na digitalizaci veřejné správy – sem patřínapříklad takzvaná digitálně přívětivá legislativanebo Portál občana. Poslední součástí koncepce jepilíř zabývající seproblematikou,kteránenívpřímé

gesci výkonné moci – například Průmysl 4.0, elek‑tronické zdravotnictví, koncepceSmart citiesneboslužby jako Airbnb či Uber.Koncepce Digitální Česko si vytyčila celkem

15 hlavních cílů. Mezi nimi jsou například uživatel‑sky přívětivé a efektivní on‑line služby pro občanyafirmynebo rozvoj celkovéhoprostředí podporují‑cího digitální technologie.„Řekl bych, že takto komplexně dosud nikdo po‑

dobnou koncepci nerozpracoval. Vycházeli jsmez již existujících osvědčenýchbyznysmodelů, kteréstátní správaneznánebodosudnepoužívala.Spous‑tavěcí takévznikladíkyhodinámkonzultací sHos‑podářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravya dalšími,“ doplňuje Dzurilla.

Je potřebamít široký záběrPodleVladimíraDzurillynarozvojdigitalizacevČes‑kupeníze jsou. „V ITasinikdynejde říct, že jemnož‑ství financí dostatečné. Za inovace a novinky by‑chomtotižmohli vydat téměřnekonečnémnožstvíprostředků. Musíme si stanovit priority, sestavitplányavládanásledněrozhodne,nacomávrozpoč‑tu dostatek peněz. Politicky je tu ovšem cítit velkápodpora,“ říká Dzurilla.Peněz se podle něj už dnes do IT systémů dává

hodně. „Potřebujeme do digitalizace na začátku in‑vestovatsezaměřenímnapřidanouhodnotuadívatse na přínosy komplexně. Zároveňmůžeme ušetřithodně prostředků ve vnitřním fungování různýchsystémů.Napříkladpřechodemna jiné systémy, cožmůžebýt třebavyužívání sdílenýchplatforem,clou‑dových služeb nebo vzájemných integrací,“ vysvět‑lujeDzurilla.Další výraznouúsporupředstavujebu‑dování sdílenýchslužeb, kdysinebudekaždý resortdělat všechno sám, ale bude využívat připravenýchsdílených služeb. Z nových projektů může být pří‑kladem bezpečné ověřování totožnosti uživatelůna internetu nebo Portál občana.Změnu v digitalizaci je třeba udělat zeširoka a dů‑

kladně.DůležitájepodleDzurillytakéspoluprácesko‑merčnísférouaobčany.„Beztohobudemenainovacea pokrok čekat dlouho a z chvostu Evropy se nikdy

Úřady si budou dokumentysdílet samy, říká DzurillaČeši patří v digitalizaci na chvost EU. V posunu výš bymohl pomoci nový Portál občana a koncepce DigitálníČesko, která by měla digitalizaci nastartovat, říkáv rozhovoru vládní zmocněnec pro tuto oblast.

Přemysl [email protected]

RozhovoR

Velkou výhodouPortálu občanaje fakt, že vznikljako sdílenáslužba provšechny úřady.Byl spuštěns minimemslužeb a teď jeprostor pro jehopostupný rozvoj.


nedostaneme. Chceme vytvořit platformu, ve kterébudezastoupenajakakademickásféra,takkomerční,aleiobčanskýsektor.Tímzjistíme,jakéjsoupožadavkyze strany občanů, podniků, ale i comámeprosazovatvEvropskéunii,“ upřesňujeVladimírDzurilla.Momentálně na vládou schválenou koncepci Di‑

gitální Česko reagují všechna ministerstva, úřadya další instituce, které se snaží prosadit své pláno‑vané digitalizační projekty. „Každý resort a úřadmá sadu záměrů. Na konsolidaci a správném při‑řazení záměrů k cílům koncepce momentálně pra‑cujeme. Budou následovat implementační plánya jejich následná realizace,“ přibližuje další krokyDzurilla.Konečnáverze implementačníchplánůbymělabýthotovavbřeznu,kdybymělobýtuvedeno,jaké konkrétní projekty vzniknou, jaký budou mítčasový harmonogram a kolik byměly stát.

Překážkou je legislativaVněkterýchprojektechaoblastech jeČeskoužnyníúspěšné a mohlo by inspirovat další země. Mezi něpatřínapříkladregistryosobaobyvatelneboon‑linekatastr nemovitostí. Krokem kupředu je i vydává‑ní elektronického občanského průkazu, který státposkytujeod letošníhočervence.Tovše jsouslužby,kterédigitálníkontaktobčanůsúřadyzjednodušují.

V řadě jinýchvěcíovšemstátzaspal.Meziněpatřínapříklad sdílení datmezi resorty. Největší překáž‑kou je podle Vladimíra Dzurilly zejména současnálegislativa, která momentálně změny v IT a digita‑lizaci nepodporuje, ale spíš je naopak brzdí. „Státmůžedělat jen to, co jeuvedenov legislativě.Oprotitomu komerční sféra má tu výhodu, že může dělatto, co není zakázáno. I proto jsme jako jeden z cílůstanovili zavedení digitálně přívětivé legislativy,čímž chceme bariéry v legislativě odstraňovat,“ vy‑světluje Dzurilla.Česká republika by semohla inspirovat třeba Es‑

tonskem,které ječastodávánozapříkladstátu,kte‑rýúspěšně zvládl digitalizaci. „Estonci jsouúspěšnímimo jinéproto, žemělidigitalizacimeziprioritamivlády. A velmi intenzivně pracovali na tom, aby sejejichzeměposunulanavyššíúroveň,“popisujeDzu‑rilla.Velmidobře jena tompodleDzurillynapříkladtakéAustrálie, JižníKorea,DánskoneboNěmecko.Úspěšné jsou také skandinávské země.

Portál občana jako vlajková loďJednou z největších novinek na poli digitalizace,kterou spustilo ministerstvo vnitra, je od červen‑ce letošního roku Portál občana. Přes něj lze nynízískat například výpis z rejstříku trestů, potvrzení

vladimírDzurilla

Od poloviny února letošníhoroku působí jako vládnízmocněnec pro informačnítechnologie a digitalizaci.Zároveň působí jako ředitelNárodní agentury prokomunikační a informačnítechnologie a je také od roku2016 generálním ředitelemStátní pokladny Centrasdílených služeb. Dřívepracoval na ministerstvufinancí. Vystudoval Slovenskoutechnickou univerzituv Bratislavě, absolvoval studijnípobyt v Nizozemsku a studiumna britské Open University.Foto:hN –honzaMudra (2x)


o bezdlužnosti nebo také informace o pracovní ne‑schopnosti. Další služby do tohoto portálu budoupostupně přibývat. „Velkou výhodou Portálu obča‑na je fakt, že vznikl jako sdílená služba pro všechnyúřady, byl spuštěn s minimem služeb jako funkčnířešení a teď je prostor pro jeho postupný rozvoj cose týče služeb a funkcionalit,“ říká Dzurilla.Od listopadu funguje například nová služba na‑

hlížení do karty řidiče a přístup k tomu, kolik jsteobdrželi bodů.Dosudbyla cesta k informaci o blíží‑cím se vybodování obtížná. Přitom jen v letošnímprvním pololetí překročilo hranici trestných bodůtéměř 40 tisíc řidičů.Nové službymají doPortáluobčanapřibývatpra‑

videlně. Do konce ledna půjde například o registrzbranía registrvozidel.Uživatelé takzískajípřehledospáchanýchdopravníchpřestupcíchneboplatnos‑ti STK. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka portálumožní také on‑line převody vozidel. Systém by seměl rozšířit také o různá upozornění. SMS zprávouči e‑mailemdostanetenyní avízookončící platnos‑ti občanského průkazu, do budoucna by se tomělotýkat i dalších dokladů a dokumentů.Zatím ale ze strany občanů není o portál příliš

velký zájem. Od jeho spuštění se do něj zaregistro‑valo jenněcopřes osmtisíc lidí. Jednímzproblémůtotiž je, že lidé potřebují nejen nový občanský prů‑kaz, ale i datovou schránku a čtečku, která pravostobčankyověří. Přihlášení doportálu takneníúplnějednoduché.Podle Dzurilly by se ale měl přístup do portálu

zjednodušit. „Pracujeme na propojení s bankovníidentitou,kteroumajívČeskumiliony lidí. Jednámes bankami, za jakých podmínek by zde pro ně bylazajímavá spolupráce, a blížíme se k dohodě,“ říkázmocněnec pro digitalizaci.„Další novinkou v elektronizaci Česka bude na‑

příklad digitalizace stavebního řízení, což považujiza výbornou věc, která se tady dlouho nedařila,“dodáváDzurilla.

Sdílení informacímezi úřadyNež se Česko stane digitální zemí, bude to podleDzurilly ještě nějakou dobu trvat. „Situace se všakzlepšuje. Digitalizaci bude hnát také průmysl, kte‑rý ji potřebuje a vyžaduje mimo jiné i kvůli sníženíbyrokracie. Chceme se zaměřit i na zlepšení poziceČeska v žebříčcíchOSNaOECD,“ popisujeDzurilla.„Chtěl bych, abychomvbudoucnuneměli všech‑

ny ty starosti, které dnesmáme s vyřizováním růz‑ných věcí na úřadech. Stát si řadu úkonůmůže ob‑starat sám.Například nevím, proč by pomněmělolibovolnéministerstvopožadovat výpis z rejstříkutrestů, kdyžhomáministerstvo spravedlnosti.Rádbychviděl vPortáluobčanamožnost, aby tyto služ‑by mohly instituce mezi sebou sdílet a já bych jendostal výpis o tom, že se tak stalo, a měl případněmožnost sdílení zakázat. To samé platí třeba u vy‑sokoškolských diplomů. Proč bych je měl někamnosit, když si to institucemohou sdíletmezi sebou.Digitalizace neznamená jen budování on‑line slu‑žeb, ale předevšímpropojování a sdílení dat ve stá‑tě,“ uzavírá Dzurilla.

Dataz routerůmapují rychlostpřipojení

Unikátní bezpečnostní router Turris z dílny sdružení CZ.NIC sidal od počátku do vínku silný důraz na bezpečnost a v Evropědnes ve všech pádech skloňovaný princip „security‑by‑design“.Mezi dlouhodobé cíle správce české národní doménya provozovatele Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZvšak patří rovněž podpora otevřených řešení, která se u Turrisuprojevuje jak zpřístupněním softwarového kódu, takhardwarové dokumentace, což jemezi výrobci podobnýchzařízení poměrně ojedinělé.

Mezi jedny z méně známých výhod Turrisu patří možnostověření kvality internetového připojení, takzvanéQoS (Qualityof Service), to jest především změření rychlosti stahování(downloadu) a nahrávání (uploadu), podpora IPv6, DNSSEC čiparametrů spojených se síťovou neutralitou. Takovétoměřenímůže dobře posloužit k analýze využívání linky a zhodnocení,zda například zbytečně neplatíme za vysokou rychlost.Zkušenosti uživatelů routerů Turris totiž ukazují, že naprostouvětšinu času stráví v nejpomalejším pásmu (0–250 kbps).Navíc i ve chvíli, kdy se většina dat přenáší vyšší rychlostí, můžemít z pohledu času rychlý provoz jen velicemalé zastoupení.Zejména ti, kteří nesledují ve velkémíře videa, si tak připlácíza vysokou rychlost na poměrně krátkou dobu využití,především na okamžiky, než se načte nějaká stránka či stáhnenebo odešle e‑mail.

Kvalitu poskytovaných služeb, především pakminimální,běžně dostupné,maximální a inzerované rychlosti všakmajína základě evropské legislativy (nařízení EP a Rady číslo2015/2120) a českého zákona o elektronických komunikacích(č. 125/2017 Sb.) ve svých smlouvách povinnost uvádětrovněž poskytovatelé připojení k internetu (ISP).Měřicínástroj dostupný v routerech Turris je takmožné použít téžk indikativnímu změření rychlosti internetového připojení,kontrole plnění povinností daného ISP a jako podklad propřípadnou reklamaci.

Jen v průběhu letošního roku uskutečnili uživatelé těchtorouterů dohromady více než 190 tisíc testů, což znamenáprůměrně více než čtyři testy za minutu. Díky zapojenído mezinárodního projektuMoQoS, spolufinancovanéhoNástrojempro propojení Evropy od Evropské komise, a úzkéspolupráci s Českým telekomunikačním úřademna nástrojia aplikaci NetMetr jsou pak anonymizované výsledkyměřenípublikovány ve formě otevřených dat. Z výhod otevřenéhopřístupu tak těží nejen samotní uživatelé routerů Turris, ale téžzástupci internetové komunity. Otevřená data lze totiž snadnovyužít (například v rámci stále populárnějších hackathonů)a zkombinovat s jinými daty. Třeba ve Velké Británii zjistili,že dostupnost vysokorychlostního internetu zvyšuje cenunemovitosti v průměru o 6500 liber a rychlé a spolehlivépřipojení je promnohomajitelů důležitější než dostupnéparkování.

Jiří Průša, CZ.NIC

koMeNtář


Kromě toho, že bylo opětvýjimečně teplé, se letošní léto možná zapíše do evropské historie

také jako moment, kdy skončilsvobodný internet.Tedyalespoňpodleodpůrců směrniceoautorském právu na jednotném digitálním trhu, kterou v září po velkýchdiskusích schválil v prvnímčtení Evropský parlament.Do diskuse k tématu se zapo

jil i Rufus Pollock, jeden z hlavních světových propagátorů informační otevřenosti. V červnu2018 vypustil do světa knihuThe Open Revolution – ne jakopolemiku se současnými politickými snahami o narovnánívztahů mezi autory, vydavatelia internetovými platformami,ale jako vizi, která vidí mnohemdál a která má ambici s problémem vlastnictví informací jednou provždy skoncovat. Zní torevolučně a Pollock to tak i myslí. Pokud chceme zachovat internet jako místo svobodnéhošíření a mísení informací a současně připsat každému odpovídající část jeho zásluh za novénápadyanovádíla, potřebujemezásadní změnu. Asi nepřekvapí,že Pollockův recept spočívá v radikální otevřenosti.

Giganty ničí kreativituV úvodu knihy se Pollock, podobně jako návrh Evropské komise, vypořádává s platformamijakoGoogle čiFacebook.Nevytýká jim ale společně s komisí, že

Otevřená revolucev přístupu k informacímNová kniha The Open Revolution (Otevřená revoluce)Rufuse Pollocka přináší přelomový pohled na vlastnictvíinformací a způsob ocenění intelektuálního vlastnictví.

parazitují na práci jiných. Jehohlavní výhrada směřuje k tomu,že potírají kreativitu. Nákupyvznikajících nadějných platforem internetovými giganty neposilují jejich intelektuální kapacitu a kreativní potenciál, ale„zabetonovávají“ statusquo.Nejde jim o rozvoj nově načrtnutých cest, ale o udržení vývojena té, kterou projektují ony.Ve chvíli, kdy se intelektuální

vlastnictví v jejich rukou měnína monopol, de facto rozhodujío tom, kdo a za jakých podmínek bude mít možnost účastnitse dění v digitálním světě. Což jev 21. století příliš cenná komodita na to, aby byla celosvětověv rukouněkolikavelmibohatýchjednotlivců. Jak ale dosáhnoutstavu, kdy inovátoři a tvůrcibudou odměněni za svou práciza férových a svobodných podmínek a jejich inovace současnězískají své místo na slunci?

Informacemají patřit všemPollockpřehledněpopisuje podstatu sporů o vlastnictví informací, kterépřinesladigitální éra.Zatímco právo vlastnit se vyvíjelo z potřeby zajistit nerušenénakládání s fyzickými předměty(protože pokud je používám já,nemůže je ve stejnou chvíli používatněkdo jiný), autorsképrávopodobnouochranunepotřebuje.Informace lze kopírovat v podstatěbeznákladůa jejich současnépoužívání více lidminaráznicani nikoho neomezuje.Problém je tedy jinde – v při

znání zásluh za autorství a jejichodpovídající hodnotyvpenězíchči jinýchobchodovatelnýchstat

RECENZE

Knihu The Open Revolutionje možné si přečíst, zdarmastáhnout či zakoupit na webuopenrevolution.net (odkazv QR kódu).Foto: openrevolution.net



cích. Autorský monopol (copyright či patent) na použití informace je projevem nedokonalého mechanismu zajištění tétohodnoty. Pollock v knize hledázpůsob, jak se s tímtoparadoxemintelektuálního vlastnictví vypořádat vdobě internetu, jak zachovat autorství jako zdroj příjmů i jakéhosi „morálníhoocenění“ a současněnepřijít o největšípotenciál informací – možnostje volně zpracovávat, ověřovat,kombinovat, a díky tomu objevovat a inovovat.Základem jeho pojetí autor

ského práva jsou principy, kteréuž dnes uplatňují licence Creative Commons – attribution(připsání autorství), integrity(možnost autora limitovat využití svého díla, ovšem bez možnosti jej zcela vetovat), sharealike (možnost při dalším využitíinformací vytvářet další limity).Na několika příkladech ze současnosti i nedávné minulostidokládá, že podobnýmodel funguje a přináší ve výsledku vícebenefitů než informační monopol. Vznik internetu, rozluštěnílidského genomuči léčba některých nemocí – všechny tyto zásadní objevy měly ve své doběnamále a jen díky důslednémutrvání jejich autorů na principu, že mají „patřit všem“, mohlyzpůsobit zásadní obrat ve svýchoborech.

Právo na odměnuDůležitým společným prvkemvšech takovýchobjevůbylo státní financování. Odněj se Pollockodráží asi k nejodvážnější konstrukci svého plánu a tou je garance práva na odměnu (remuneration rights) a její distribuce (remuneration rights funds).Podobný systém, byť s určitýmilimity, existuje u některých autorských děl už nyní – příkladem jsou streamovací službyjako Spotify či Netflix. Pollockukazuje, že tyto služby by mohly fungovat i za situace, kdy bypartnerem autorských svazů,které distribuují výnosy z přehrávání v současnosti, a garantem licenčních práv a jejich vyplácení byl stát. Pro koncovéhouživatele by systém byl levnějšía pro autory výnosnější, ale sou

časně by s odstraněním intelektuálníhomonopoluotevřel novémožnosti prouměleckou tvorbua rozšířil prostor prohledání nových technických způsobů, jakdopravit hudbu a filmy k očíma uším jejich konzumentů.Jak by měl systém „práva

na odměnu“ fungovat, aby neohrožoval a nekřivil trh a současně přiznal každému odpovídající díl zásluh?Řešení je podlePollocka nasnadě – stačí využívat stávající mechanismy copyrightu a patentového práva.Ovšem s výjimkou, že původciděl nesmějí mít možnost zcelazablokovat jejich další využití(místo toho získají nárok na odpovídající odměnu).Je jasné, že každé odvět

ví bude potřebovat specifickýpřístup pro rozdělování peněz,ale příklady ze sdílení hudby čimedicínskéhovýzkumuukazují,že to jde. Nejtěžší otázkou takzůstává, kolik peněz se má vydávat na každou z oblastí sdílených informací. Pollock hledáanalogii ve veřejných výdajích.Jsou sice alokovány velmi různorodě, ale na tom, kolik penězmá být vydáno na správu parků, školství či nákup bojovýchletadel, panuje ve společnostiv podstatě shoda.

Přechodmožný ihnedPollockem navrhované řešení je podle něho dosažitelnější,než se zdá. V různých oborechuž existují podobná schématafinancování (byť jsou málokdedotažená ke stavu, který autorpopisuje). Systém může fungovat paralelně s jinými systémy,přejít na něj tedy lze v podstatěhned a za chodu jej dále vyvíjeta zdokonalovat. Především alepodobnéúvahynejsou technologickýmsněním,nýbržpolitickouvizí. Otázka tedy stojí, ne zda jepodobný systém technicky proveditelný, ale zda se shodnemena tom, že jej chceme.V závěru Pollock shrnuje vý

hody, které jímnavrhovaný systém autorského práva přinese.Celkem impozantní (a v knizeslušně vyargumentovaný) seznam začíná u všeobecnéhopřístupu k informacím a přespodporu kreativity, maximali

zaci využitelnosti informačníchtechnologií či podněcování konkurence se dostává až ke globálním efektům, jako je ukončenímonopolního držení některýchtypů informací, zmírnění nerovností v příležitostech a ziscícha růst světového bohatství. Jdenejen o filozofický koncept, aleo společenský program, který jepodle Pollocka schopenodstínitbudoucí rizika, s nimiž je internet mnohdy spojován.

Apel na politikyKniha končí jasným apelem.Vyzývá veřejnost, aby pomohlaz OpenRevolution udělat téma,kterým by se začali aktivně zabývat politici. To podle něj nastane teprve tehdy, až se ze sousloví „otevřené informace“ stanepodobně jednoznačné spojení,jako je dnes „zelená technologie“ či „zelená energie“. U nich jekaždému jasné, že nejde o barvu, ale o přístup k řešení problémů.Zřejmě není náhoda, že Rufus

Pollock přichází s touto úvahouve stejné době, kdy se za obranuinternetu zasazuje i jeho vynálezce Tim BernersLee s iniciativou#ForTheWebaplatformouSolid, která chce podobně revolučně obrátit přístup k ochraněosobníchdatna internetu. S tím,jak se stává neoddělitelnou součástí života většiny lidí na planetě, progresivnější státy formulují své digitální ústavy, jejichžsoučástí je v menší či větší mířei nezadatelné právo na přístupk internetu, je podobných úvahstále více zapotřebí.Stojíme na křižovatce a je žá

doucímluvit a přemýšlet o tom,že některý z nepříliš vzdálenýchdalších kroků může faktickyrozhodnouto tom, zda svět čekátransformace doplně digitalizované demokracie, nebo dystopické pojetí života na síti, jehožpodobu naznačují třeba čínskéexperimenty se sociálním kreditem, tlaky na prolomení síťové neutrality nebo zatím sice nedevastující, ale přinejmenšímvelmi varovné signály o manipulovatelnosti demokratickýchvoleb pomocí nerovnoměrnédistribuce informací na sociálních sítích.

RufusPollock

je jedním z hlavních světovýchpropagátorůmyšlenkyotevřených dat a otevřenostiv digitálním prostředí. Jezakladatelem globální nadaceOpen Knowledge, jejímžcílem je podpora a propagaceotevřeného přístupuk informacím. Vminulosti bylporadcem britské vlády prooblast Creative Commonsa radí i řadě dalších vládv otázkách informačníotevřenosti. Vystudovalekonomii a matematikuna University of Cambridge.Foto: openrevolution.net


Soutěží Společně otevíráme dataprošlo už bezmála 150 aplikacíBěhem uplynulých šesti ročníků soutěže týmy odborníkůi jednotlivci naprogramovali desítky zajímavých aplikací, z nichžvětšina dodnes pomáhá občanům řešit nejrůznější problémy.

infografika

nejčaStější kategorie(počet aplikací v kategorii)

nejzajímavější aplikace

e‑deskyvítěz soutěže z roku2014.

Řeší způsobzveřejňování informací na úředníchdeskách samospráv.Ačkoliv úřady zveřejňují informacena internetu, nemají snahudostat je skutečněk lidem–k vitríněna úřadě takpřibyladalší „virtuální“, ale hledat v ní je podobně těžké.Autor aplikace shromáždil informace z několika tisíc úředníchdesekna jednommístě, přečetl„strojověnečitelné“dokumenty a umožnil v nichvyhledávat.

Supervizorvítěz soutěže z roku2015.

Aplikace představuje zcelanový způsob přemýšleníve státní správě. Supervizorvznikl naministerstvufinancí, vytvořili jej jehozaměstnanci. Aplikaci, kteráumožňuje detailní a přehlednézveřejňování zaplacenýchfaktur, postavili jako opensource a zpřístupnili ji takbez dalších nákladů ostatníminstitucím a úřadům.

volební kalkulačkaSedmémísto v roce 2013.

Že je dobré umožnit voličůmpři jejich rozhodovánípřed volbami porovnatsvá očekávání s volebnímiprogramy, bylo zřejmé už předpěti lety. Do dnešní doby aleprojekt urazil neuvěřitelnoucestu, stal se zcela standardnísoučástí voličských přípravpřed každými volbamia oslovuje pokaždémilionyvoličů.

mapaexekucívítěz kategorieSolution appv roce 2018.

První zveřejněnímapy exekucívyvolalo veřejné pohoršenínad tím, kamažnechal státzajít praxi vymáhání dluhů(či spíše nad tím, že umožnilvyrůst zcela novémubyznysu,který vytváří doživotnídlužníky bez jakékoli životníperspektivy). I díky tétoaplikacimédia a politici přijaliexekucedo balíčkuprioritníchtémat, která je třeba řešit.

236

144 22

17

111

33

ročníků soutěže

přihlášených aplikací

kvalitavládnutí

transparentnost

Doprava

Informační weby a aplikaceveřejné správy, ale takénejrůznější nástroje třetíchstran, které zvyšují jejich dosahči uživatelský komfort.

Kontrola veřejných financía nakládání s veřejnýmmajetkem, nástroje pro lepšíinformovanost o činnostivolených zástupců.

Vyhledávače dopravníhospojení, analýzy dopravní

obslužnosti či průjezdnosti,parkovací navigace veměstech,plánovače cyklistických tras.

Se změnily Do jiné poDoby

aplikací nefunguje, neb

o

Stále

funkční aplikace

zdroj: nadace oSf

Nadace OSFV České republice fungujeme s Nadací OSF už 26 let. Svými programy a projektyreagujeme na aktuální potřeby české společnosti.

Podpořilijsme bezmála10 000 projektů v ČR celkovoučástkou přes 1,78 miliardy korun.

Mezi naše největší úspěchy patří:— přinesli jsme do ČR koncept paliativní péče, nyní se

mu věnuje Cesta domů— startovali jsme s Člověkem v tísni Jeden svět na školách— zasloužili jsme se o schválení inkluzivní novely školského

zákona, díky které mají děti se speciálními vzdělávacímipotřebami lepší podporu ve školách

— iniciovali jsme vznik Rekonstrukce státu – platformybojující za protikorupční zákony

— i díky našemu pětiletému úsilí vešla 1. ledna 2017v platnost zákonná úprava otevřených dat a stalase součástí zákona o svobodném přístupuk informacím

Nejdůležitější výzvy příštího roku:— připravujeme 9. ročník Novinářské ceny, v níž každoročně

oceňujeme kvalitní českou žurnalistiku— stipendii podporujeme romské vysokoškolské studenty

v jejich cestě za vzděláním— v našem Advokačním fóru posilujeme občanskou

společnost a občany v ČR, aby mohli efektivněa profesionálně prosazovat veřejný zájem

— spojujeme a podporujeme opendatovou komunitu –pořádáme Open Data Expo a soutěž Společněotevíráme data

— podporujeme neziskové organizace, jež přispívají k rozvojiaktivního občanství

Sledujte nás na sociálních sítích. Pomozte nám navýšit dosah příspěvků o našich aktivitácha podpořit tak lepší informovanost české veřejnosti. Děkujeme!

Připojte se a pomozte nám udržet demokraciiv České republice zdravou i pro další generace. www.osf.cz

RS007304-2

RS006948

Date post:	19-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

CESTAZAOTEVŘENÝMVLÁDNUTÍM...6 DataprolepšíČesko pondělí,10.prosince2018...

Documents