květen 2009

Zvyšujeme výkonnost jaderných elektráren Jasné ne černým odběrůmVíkend Čézarů

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

ČEZ NEWS 05/2009časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý, Pavel PošustaADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 15 000 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFiCKOu úpRAVu, DTp A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.czuZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 24. 4. 2009 uZÁVĚRKA pŘÍŠTÍHO ČÍSLA 22. 5. 2009

naše principy

4 Budoucnost energetikyLaserové obohacování uranu

6 Svět ČEZPojištění platby záloh za elektřinu využily již tři tisíce domácnostíI vloni jsme v zahraničí dosáhli pozitivních výsledkůVýroční zpráva 2008 na téma Cestou harmonie člověka a přírodyHodonín chce zdvojnásobit výrobu z čisté biomasyNad novým zauhlováním Elektrárny Ledvice bdí infračervené snímače a protivýbušný systémStrategie ICT na období příštích pěti let

12 TémaZvyšujeme výkonnost našich jaderných elektráren

16 O čem se mluvíJasné ne černým odběrům

17 Bez hranicVelikonoce v Polsku, Bulharsku a Rumunsku

18 projektyProjekt Asset Management přechází do procesního řízeníPožadavky na ICT projekty: jak postupovat?

20 TrhPLUS pro přírodu, PLUS 1000 Kč pro vás

21 Oranžová spojeníHledáte odpověď? Zeptáme se za vás…

22 RozhovorMichal Rzyman: Náš byznys je hledání úspor

26 Skupina v pohybuNapříč Skupinou proběhla setkání zaměstnanců

27 pomáhámeČas pro dobrou věc hojně podpořilii Středočeši

28 Jeden z násMilan Málek: Volný čas trávím s roboty

30 LidéVíkend Čézarů ozdobil zámek ZbirohNová organizační struktura výstavby jaderných elektráren

32 TýmObnova sítí Morava ČEZ Distribuce

34 Den s…Den modelem

36 HistorieJezdíme nad zemí

37 Křížovka

38 15 otázekVít Martinovský: Daně nejsou jen nutné zlo

Obsah

34

20 4

223012

ČEZ NEWS 05/2009časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý, Pavel PošustaADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 15 000 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFiCKOu úpRAVu, DTp A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.czuZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 24. 4. 2009 uZÁVĚRKA pŘÍŠTÍHO ČÍSLA 22. 5. 2009

naše principy

Vážené kolegyně, vážení kolegové,v klíčovém projektu programu Efektivi-ta Bezpečně 16 TERA EDU jsme uděla-li významný krok vpřed. Modernizovaný 3. blok Jaderné elektrárny Dukovany do-sahuje nové úrovně výkonu 500 MW mís-to původních projektovaných 440 MW.

Jaderná energetika prožívá renesan-ci. Po letech odmítání se v očích veřej-nosti jaderné elektrárny stávají přiroze-nou součástí portfolia energetických zdrojů, navíc jde o zdroj ekonomicky vý-hodný, schopný přežít v konkurenčním prostředí a – díváme-li se bez předsud-ků – zdroj ekologicky šetrný. V Dukova-nech i v Temelíně běží naplno projekty, jejichž cílem je bezpečné a dlouhodobé zvýšení výroby elektřiny, jde o známé programy Bezpečně 15 TERA v Temelí-ně a Bezpečně 16 TERA pro Dukovany. V letošním roce byl zahájen projekt LTO (Long Term Operation) EDU, který má prodloužit životnost elektrárny po eta-pách až do roku 2030. O jeho významu svědčí i to, že se stal 8. klíčovým projek-tem programu Efektivita.

Naše jaderné elektrárny hrají v tu-zemské produkci elektřiny prim. Spolu s kolegy z divize investice připravujeme výstavbu nových bloků v obou jader-ných elektrárnách. V Temelíně by měly vyrůst dva nové bloky, v Dukovanech zatím jeden, ale v budoucnu možná i tři další nové bloky, které by nahradily ty původní. Je to ovšem běh na dlouhou trať.

Vyšší výroby z jaderných elektráren, při dodržení kultury bezpečnosti jaderných zařízení, však můžeme dosáhnout již teď – splněním harmonogramu odstávek, jejichž délka již byla optimalizována, a minimaliza-cí neplánovaných snížení výkonu a odstá-vek, ať již z důvodu lidské chyby či poru-chy zařízení.

Aktuálním problémem, na jehož řeše-ní spolupracuje divize výroba s persona-listy, je zajištění kvalifikovaného personá-lu jaderných elektráren. Nové odborníky v jaderné oblasti budeme potřebovat ne-jen v Dukovanech a Temelíně, ale i v Jas-lovských Bohunicích na Slovensku, kde bude ČEZ stavět novou jadernou elektrár-nu. Úspěšný nábor lidí sám o sobě ještě nic neřeší. Nezbytná bude i jejich násled-ná kvalitní odborná příprava. Novým kole-gům se musí někdo věnovat, zaučit je, pře-dat jim zkušenosti.

Naším společným cílem je vybudovat tým profesionálů složený z lidí, kteří svou práci dělají s vědomím priority bezpeč-nosti a odpovědnosti, dělají ji napoprvé, plánovaně, v týmu, s předpokládaným vý-sledkem, v předpokládaném čase a s mi-nimem chyb.

Věřím, že se nám tohoto cíle podaří do-sáhnout, a to i při realizaci náročných úko-lů spojených s technickou modernizací a obnovou našich energetických zdrojů.

Vladimír Hlavinkaředitel divize výroba a člen představenstva ČEZ, a. s.

slovo ředitele

budoucnost energetiky připravil: Filip Capandafoto: profimedia.cz4

Laserové obohacování uranu

Požadavky na zvýšení ekologické šetr-nosti, ekonomické atraktivity a bezpeč-nosti provozu nutí vědce po celém svě-tě k hledání nových metod ve všech oblastech jaderné energetiky. Jedním z trendů je i snaha o vylepšení a zefek-tivnění procesu obohacování paliva ja-derných reaktorů – uranu.

Uran je radioaktivní chemický prvek ze skupiny aktinoidů, který se v přírodě nachází ve formě směsi izotopů 238U (99 %), 235U (0,718 %) a 234U (0,004 %). Jako palivo pro jaderné reaktory slouží její obohacená forma, obsahující větší množství izotopu 235U na úkor 238U.

Prvky obohaceného paliva se po nárazu tepelného neutronu štěpí a způsobují řetězovou jadernou reak-ci. Proces obohacování uranu kom-plikuje především to, že izotopy 238U a 235U mají téměř identické chemic-ké vlastnosti a velmi podobnou hmot-nost. Je proto obtížné je navzájem od-dělit. Mezi nejrozšířenější způsoby obohacování patří difuzní a centrifu-gální techniky.

Tradiční způsoby obohacování ura-nu jsou technologicky a energeticky velmi náročné. V současné době se proto zkoumají ekonomicky výhodněj-ší alternativy, jak dosáhnout správné-ho poměru izotopů. Jako nejnadějněj-ší se jeví laserové obohacování uranu. Provádět je lze několika způsoby. Jed-ním z nich je tzv. AVLIS (Atomic Va-por Laser Isotope Separation), založe-ný na selektivní ionizaci izotopu 235U, umožněné díky drobným odchylkám v struktuře elektronového obalu jednot-livých izotopů. Na podobném principu funguje systém MLIS (Molecular Laser Isotope Separation), jenž se zatím vyví-jí nejslibněji. Původ má v Austrálii, kde byl vyvíjen společností SILEX ve spolu-práci s United States Enrichment Cor-poration. V roce 2006 tuto technolo-gii odkoupila společnost GE – Hitachi. Nasazení prvního komerčního lase-rového obohacování uranu by přitom mohlo proběhnout už v roce 2012 pod záštitou amerických společností Exe-lon a Entergy.

V letošním roce se v našem seriálu věnujeme střednědobé a dlouhodobé budoucnosti energetického oboru. V každém čísle ČEZ NEWS vám představíme jednu z důležitých oblastí energetiky, na niž se soustředí pozornost největších vědeckých kapacit současnosti.

Jaderná energetika prochází dynamickým rozvojem, který směřuje ke zvýšení eko-logické šetrnosti, ekonomické atraktivity a bezpečnosti provozu

Metody obohacování uranu

Difuzní techniky pracují s pev-ným fluoridem uranovým (UF6), jenž se zahřívá do zkapalnění a následně protlačuje skrz sadu porézních bari-ér, přes které projdou snadněji lehčí izotopy 235U. Tím se postupně zvyšu-je obsah 235U ve sloučenině a vzniká obohacený uran.

Centrifugální techniky jsou za-loženy na větším počtu vzájemně pro-pojených formací rotujících cylindric-kých útvarů, do kterých je vstřikován UF6. Těžší izotopy 238U mají tenden-ci se usazovat na okrajích těchto útva-rů, zatímco izotopy 235U zůstávají blíže ke středu, odkud se následně izolují.

Při užití systému AVLIS preciz-ně nastavený laserový paprsek ex-cituje izotopy 235U. Ty jsou následně na základě svého ionizovaného sta-vu (mají kladný náboj) separovány a shromažďovány ve sběracím zaří-zení, zatímco neutrální 238U zůstáva-jí netknuté.

Systém MLIS molekuly 235UF6 excituje (nikoliv ionizuje) a molekuly 238UF6 nechává beze změny. Excitova-né molekuly jsou následně druhým la-serem disociovány a tím jsou izotopy odděleny.

6 svět ČEZ

Na konci dubna jsme registrovali dal-ších 95 zamítnutých žádostí, kdy zájem-ci o úhradu zálohových plateb nesplňovali podmínky pojištění. „K pojištění zákazní-ků dostáváme denně několik desítek dota-zů,“ říká Milena Linhartová, ředitelka úseku péče o zákazníka z ČEZ Zákaznické služ-by. „K 19. dubnu jsme automaticky přepoji-li 672 hovorů na call centrum Kooperativy, která žádosti o uplatnění pojistek vyřizuje. Abychom mohli na zájem zákazníků rych-le reagovat, je důležitá dobrá spolupráce s pojišťovnou. Pro její pracovníky jsme pro-to zřídili speciální telefonní linku. Bylo potě-šující slyšet zástupce Kooperativy, jak naše zaměstnance chválí za velmi profesionál-ní spolupráci. Sama bych připojila uznání za to, jak rychle se naši zaměstnanci doká-zali seznámit s celou iniciativou a odbavo-vat dotazy zákazníků,“ dodala Milena Lin-hartová. Další dotazy a žádosti přicházejí od podnikatelů, kteří mají zájem o nabíd-nuté odložení splatnosti záloh. K 3. květ-nu si o tuto formu pomoci zažádalo 645 podnikatelů.

pojištění platby záloh za elektřinu využily již tři tisíce domácnostíV rámci iniciativy ČEZ proti krizi Skupina ČEZ pojistila všechny své zákazníky, aby v případě ztráty zaměstnání nemuseli platit až tři zálohy za odebranou elektři-nu. Zájemci o uplatnění pojistky se mohli registrovat na naší zákaznické lince již od začátku března. K 8. květnu pojištění využilo 2930 domácností.

Zájem je i o nové zakázky S nemalou odezvou se setkal i další pilíř ini-ciativy ČEZ proti krizi – Fond zakázek. Por-tál www.fondzakazek.cz za první tři týdny provozu navštívilo přes 60 000 zájemců o informace. Na konci dubna se průměr-ná návštěvnost stránek pohybovala kolem 200 návštěv denně. Zvýšený zájem doda-vatelů potvrdila i ředitelka útvaru nákup Michaela Hrobská: „V souvislosti se spuš-těním internetových stránek www.fondza-kazek.cz jsme zaznamenali nesrovnatelně vyšší množství dotazů a požadavků na po-drobnější informace jak stávajících dodava-telů, tak nových firem. Přichází nám mnoho elektronických zpráv i velké množství telefo-nických a osobních dotazů.“ Díky navýšení investic o víc než 5 mld. Kč chce Skupina ČEZ vyhlásit na 1500 nových zakázek, což u našich dodavatelů může vytvořit či zachrá-nit až 5600 pracovních míst. Šárka Samková

Konference a výstava o teplárenství V Hradci Králové se 21.–23. dubna konala odborná konference Dálkové zá-sobování teplem a chladem a 15. roč-ník výstavy Teplárenské dny 2009. Sku-pina ČEZ, která se na celé akci podílela i jako významný partner, se na výstavě již počtvrté prezentovala vlastní expo-zicí, zaměřenou na moderní trendy do-dávky tepla v ČR a obnovitelné zdro-je energie. „Poprvé se zde v rámci nové struktury teplárenství ve Skupině pre-zentuje naše dceřiná společnost ČEZ Teplárenská, a. s., která je pro nás ga-rantem zlepšení naší pozice na trhu s teplem v České republice,“ uvedl Ja-roslav Kužel, vedoucí útvaru rozvoj tep-lárenství ČEZ. Kromě naší Skupiny se na výstavě představilo dalších 50 vysta-vovatelů nabízejících technologie a služ-by pro teplárenství.Eva Kalužíková

Chytré sítě, chytré měřeníČEZ Měření uspořádalo 4. mezinárod-ní konferenci, tentokrát zaměřenou na Smart metering, smart grids neboli „chytré měření, chytré sítě“. Ve Špindle-rově Mlýně se jí 15.–16. dubna zúčastni-lo 145 odborníků ze sedmi evropských států. Kromě odborníků ze Skupiny ČEZ se tu prezentovali i zástupci Ener-getického regulačního úřadu, Operáto-ra trhu s elektřinou, Českého metrolo-gického institutu, firem Logica Sweden, Elbatex SK, City Plan, SEVEn, Actaris či Landis+Gyr. „Moderní doba a rychlost zavádění nových technologií vyžadují je-jich vzájemnou sdělitelnost a konfronta-ci, a to se na této konferenci podařilo,“ uvedl Přemysl Vániš, generální ředitel ČEZ Měření. Hana Šitinová

Více na intranetu › infoservis › ČEZ proti krizi nebo na webových stránkách www.fondzakazek.cz.

7

Josef Sedlák se vrací na centrálu, v čele ČEZ Obnovitelné zdroje dočasně Libor Kičmer

Historicky první ředitel společnos-ti ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sed-lák ukončil k 30. dubnu svou misi a vrací se do centrály Skupiny ČEZ. Od 1. května přechází do přímé pod-řízenosti generálního ředitele Martina Romana. Jeho novým úkolem bude vedení významného projektu zaměře-ného na zlepšování služeb a vztahů se zákazníky Skupiny ČEZ. Vedením ČEZ Obnovitelné zdroje je od 1. květ-na dočasně pověřen Libor Kičmer, jed-natel společnosti a ředitel úseku elektrá-ren. Společnost bude řídit do doby, než bude pozice generálního ředitele ob-sazena. Josef Sedlák je zkušený ma-nažer, který za tři roky dokázal vybu-dovat a stabilizovat novou dceřinou společnost Skupiny ČEZ zaměřenou na obnovitelné zdroje. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje pod jeho ve-dením připravila projekty 92 větrných elektráren a získala pro ně souhlas obcí. Pro 70 elektráren jsou již zajiš-těny pozemky a připojení k sítí, u 34 probíhá řízení EIA. Martin Roman si jej vybral pro řízení nového zákaznic-ky orientovaného projektu, kde bude moci uplatnit zkušenosti špičkového manažera, dokonalou znalost ener-getiky i schopnost naslouchat a jed-nat s lidmi. Josef Sedlák vystudoval VŠE v Praze. Před nástupem do ČEZ (od roku 1987) působil v Královopolské strojírně Brno. V letech 1993–2002 byl ředitelem Jaderné elektrárny Dukova-ny, od roku 2000 do roku 2004 členem představenstva ČEZ. Jednatelem a ge-nerálním ředitelem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje byl od roku 2006.Šárka Samková

2 roky Efektivity g Jak hodnotíte první dva roky zvyšování efektivity? g Podařilo se nám pohnout s naší výkonností? g Zvýšili jsme produktivitu našich procesů a činností?

Řekněte svůj názor a zapojte se do

série diskusí výkonného ředitele Daniela Beneše. V květnu se zaměříme na klíčové projekty jaderných elektráren.

Více na intranetu › program Efektivita › Archiv článků

„V roce 2008 jsme ve všech zemích, kde vlastníme energetická aktiva, dosáhli plá-novaných výsledků. Všechny tyto akvizi-ce trvale dosahují stanovené návratnos-ti a přispívají k dobrým výsledkům celé Skupiny. A to dokonce i přes nepřízeň silné české koruny v loňském roce, kte-rá při přepočtu ukazatele výsledků Skupi-ny ČEZ v zahraničí ovlivnila,“ uvedl Daniel Beneš, 1. místopředseda představenstva a výkonný ředitel ČEZ. Ke konci roku 2008 vlastnil ČEZ 39 za-hraničních společností se 7420 zaměst-nanci. Počet zaměstnanců v důsledku restrukturalizačních procesů meziročně poklesl o 1350, tj. o více než 15 %.„Naše akvizice přitom řídíme pouze pro-střednictvím několika desítek českých za-městnanců. Oproti našim konkurentům se snažíme maximálně zapojit místní lidi. Na-víc rotací manažerů v zahraničních společ-nostech dosahujeme optimálního přeno-su know-how z jedné země do druhé,“ řekl 2. místopředseda představenstva a ředitel divize international ČEZ Tomáš Pleskač.Vloni došlo k významnému meziročnímu zvýšení podílu na stálých aktivech Skupi-

i vloni jsme v zahraničí dosáhli pozitivních výsledkůNaše zahraniční akvizice již od doby jejich nabytí vytvořily kumulovaný čistý zisk ve výši téměř 10 miliard korun. Ve stejném období dosáhl ukazatel EBiTDA více než 23 miliard korun.

ny, na nichž se zahraniční společnosti po-dílejí již více než 22 % (ke konci roku 2007 to bylo cca 16 %). V loňském roce rozšířil portfolio zahranič-ních aktivit Skupiny ČEZ dosud nejvyšší počet projektů v historii. Podařilo se nám získat výstavbu největšího evropského vě-trného parku v Rumunsku, kde jsme se stali i vybraným partnerem pro výstavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavo-da. Úspěšně jsme vstoupili na turecký trh a zvítězili v privatizaci distribuční společ-nosti v Albánii. Na konci roku jsme byli slovenskou vládou vybráni za partnera pro výstavbu jaderné elektrárny v Jaslov-ských Bohunicích. V roce 2008 vyrobily zahraniční elektrár-ny Skupiny ČEZ cca 6,5 TWh elektrické energie a dodaly více než 5000 TJ tepel-né energie. Distribuční společnosti v Bul-harsku a Rumunsku prodaly koncovým zákazníkům 11,8 TWh elektřiny a distri-buovaly 17,0 TWh elektřiny. Pro srovná-ní: celá Skupina ČEZ ve stejném období vyrobila 67,6 TWh elektřiny a 14 016 TJ tepelné energie.Eva Nováková

svět ČEZ

8 svět ČEZ

Základní myšlenkou výroční zprávy je pre-zentovat soulad podnikatelských aktivit s roz-vojem a investicemi ve Skupině ČEZ a tvor-bou trvalých hodnot. Plynulosti, dokonalosti a souhry se dá dosáhnout jedině tak, že spo-lečenská odpovědnost zasahuje do celého spektra činností a jde ruku v ruce i s chová-ním a přístupem každého jednotlivce.

Téma má jednoznačný základ v důle-žitosti využívání obnovitelných zdrojů, re-gulování emisí skleníkových plynů, rekul-tivacích, poskytování poradenství v oblasti energetických úspor, spolupráci a podpo-ře zahraničních ekologických projektů, ob-nově energetických zdrojů atd.

Grafické ztvárnění harmonie a soužití člo-věka s přírodou je vyjádřeno spojením fakto-grafických údajů a fotografií spolu s jemnými výtvarnými motivy přírody, člověka a charak-teristických atributů Skupiny ČEZ.

Výroční zpráva bývá dobře hodnocena především díky promyšlenému propojení grafické stránky s obsahem, s předmětem činnosti společností Skupiny ČEZ, jejich fi-lozofií a s firemními hodnotami. Skupina ČEZ výroční zprávu považuje nejen za spl-nění zákonné informační povinnosti, ale

Výroční zpráva 2008 na téma Cestou harmonie člověka a přírodyTaké v nové výroční zprávě se Skupina ČEZ představuje jako významný výrobce a distributor elektrické energie, který staví do popředí svého zájmu nejen naplně-ní ekonomických záměrů, ale také odpovědnost k prostředí, lidem a budoucnosti.

využívá ji především jako komunikační ná-stroj a důležitou součást své firemní identi-ty. Do výroční zprávy proto byla nově zařa-zena i aktuální témata, jakými jsou jaderná bezpečnost nebo systém, vnitřní kontroly. Zájemci o návštěvu informačních center jistě ocení jejich seznam, nově zpracova-ný formou přehledných tabulek, doplněný o možnosti dopravy do těchto center a za-hrnující rovněž informace o možnostech exkurze v uhelných dolech.

Oproti loňské výroční zprávě byla zcela nově zpracována témata obchodní činnosti, ochrany životního prostředí a lidských zdro-jů. Úvodní slovo Martina Romana formou do-pisu akcionářům nahradil rozhovor s ním.

Skupina ČEZ vydala výroční zprávu za rok 2008 k 30. dubnu 2009. Tato výroč-ní zpráva se stane součástí manažerského setu vybraných výročních a ročních zpráv Skupiny ČEZ, kde budou za rok 2008 kro-mě zmíněné výroční zprávy Skupiny ČEZ také výroční zprávy Skupiny Severočes-ké doly, ČEZ Distribuce, a. s., i roční zprá-vy Skupiny ČEZ v Rumunsku, Bulharsku a Polsku. Blanka Babková, Gabriela Říhová

Temelín a Dukovany ve světové špičce v radiační ochraně Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka připadající na jeden světový jaderný blok. Teme-lín je s 0,134 Sv na jeden blok téměř 8x lepší a společně s Dukovany pat-ří ke světové špičce. Vyplývá to z úda-jů Světového sdružení provozovate-lů jaderných elektráren za rok 2008 o všech 438 ve světě provozovaných blocích. Kolektivní dávka představuje součet osobních dávek všech pracov-níků, kteří vstupují do kontrolovaného pásma elektrárny. Každý člověk je ne-přetržitě vystaven radioaktivnímu zá-ření. Na celkové osobní dávce jedince se nejvíce podílejí přírodní zdroje – z 89 %. Zbylých 11 % tvoří umělé zdro-je, zejména lékařské aplikace, 0,04 % pak připadá na jaderné elektrárny.Marek Sviták

Změna v čerpání osobního účtu na rekreaci

Vyřízení rekreace pro zaměstnance in-tegrovaných dceřiných společností je nyní jednodušší a rychlejší. Zaměstnan-ci vyplní pouze žádost o čerpání osobní-ho účtu a doručí ji kontaktním osobám lidských zdrojů. Již nemusí předkládat fakturu (daňový doklad) od dodavate-le. Lidské zdroje pak vystaví objednávku na rekreaci a odešlou ji dodavateli, který vystaví fakturu a doručí ji přímo do síd-la společnosti k úhradě. Pro objednání rekreace použijte nový formulář žádos-ti o čerpání osobního účtu, který nalez-nete na intranetu. V případě požadavku na změnu či zrušení objednané rekrea-ce ihned kontaktujte lidské zdroje. Pro vyřízení rekreace je nutné v žádosti vy-plnit výši čerpání osobního účtu v Kč a identifikační údaje dodavatele. Pokud celková částka za rekreaci převyšuje zů-statek vašeho osobního účtu, uveďte i způsob úhrady rozdílu (z účtu nebo slo-ženkou). Teprve po uhrazení tohoto roz-dílu zaměstnavateli bude rekreace ob-jednána a uhrazena.Renáta Divišová

Více (po přihlášení) na intranetu › mojevyhody › benefity › osobní účet

Využitelný objem55tisíc m3

Největší a nejmodernější úložiště radioaktivních odpadů v ČRse nachází v dukovanské elektrárně. Svým využitelným objememje schopno pojmout více než 180 000 sudů s radioaktivnímiodpady, a to jak z provozu obou českých jaderných elektráren,tak z odpadů vzniklých při jejich budoucí likvidaci.

Monitorování stavu životního prostředí v souvislostis provozem Jaderné elektrárny Dukovany zajišťujeLaboratoř radiační kontroly okolí. Její zaměstnancisoustavně odebírají a analyzují vzorky ovzduší,půdy, vody, vegetace a zemědělských produktů.Laboratoř je držitelem akreditace dokládajícívysokou technickou úroveň měření. Roční úrovněaktivit výpustí, uvolňovaných do ovzduší a vodotečí,představují po celou dobu provozu Jadernéelektrárny Dukovany pouze nepatrné zlomkypovolených hodnot. Srovnání tohoto ukazateles jinými jadernými elektrárnami zařazujedukovanskou elektrárnu mezi světovou špičku.

9 svět ČEZ

Vyhodnocení hlavních sledovaných polo-žek (odzkoušení blokového provozu, dosa-žený parní výkon, stabilita spalovacího pro-cesu, plnění emisních limitů atd.) potvrdilo původní předpoklady a znamená volnou cestu k trvalému provozu fluidního kotle FK2 na čistou biomasu.

Dosud se v Elektrárně Hodonín (EHO) zelená elektřina vyráběla v obou fluid-ních kotlích výhradně formou spoluspa-lování biomasy s lignitem. Nedávno do-končený projekt úprav fluidního kotle FK2 v hodnotě 120 mil. Kč umožňuje jeho pro-voz na čistou biomasu až do 75 % jmeno-vitého výkonu (tj. o 15 % více, než se pů-vodně předpokládalo). Aktuálně je v kotli FK2 spalována pouze čistá biomasa. Dru-hý z fluidních kotlů EHO zůstává v provo-zu na lignit.

„Provozem jednoho z kotlů na čistou biomasu nahradíme biomasou více než 200 000 tun lignitu. Ve srovnání s provo-zem na čistý lignit dojde zároveň k výrazné redukci emisí CO2 vzniklých z neobnovitel-

ných zdrojů a také emisí SO2,“ komento-val pozitivní dopady změn na životní pro-středí v regionu Dušan Timko, ředitel OJ Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítko-vice. Dalším pozitivním efektem je úspo-ra povolenek CO2 za část lignitu nahraze-ného biomasou, snížení spotřeby vápence pro odsíření a redukce nákladů na odsun vedlejších energetických produktů z důvo-du zanedbatelného množství síry a pope-la v biomase. S podobnými úpravami se do budoucna počítá také v elektrárnách Tisová a Poříčí.

Za posledních pět let se zvýšila vý-roba elektřiny z biomasy v EHO téměř na čtyřnásobek. Loni bylo vyrobeno 149 000 MWh zelené elektřiny, po nej-novějších úpravách je letos v plánu vý-roba 220 000 MWh. Výhledově se počí-tá s produkcí na úrovni 300 000 MWh ročně, což by mělo stačit např. k pokrytí spotřeby elektřiny zemědělců v celém Ji-homoravském kraji. Martin Schreier

Hodonín chce zdvojnásobit výrobu z čisté biomasypozitivním výsledkem skončila dubnová zkouška spalování čisté biomasy v Elektrárně Hodonín. Výhledově se předpokládá, že by se zde výroba elektřiny z biomasy mohla posunout z loňských 149 GWh až k hranici 300 GWh. Zdejší kotel je v současnosti nejvýkonnějším zařízením tohoto druhu na spalování čis-té biomasy v ČR.

Více na intranet.cez.cz › pruzkumy

Průzkum spokojenosti s ICT službamiČEZ ICT Services, integrovaný posky-tovatel informačních a telekomunikač-ních služeb ve Skupině ČEZ, zrealizoval v uplynulých měsících (březen–duben 2009) rozsáhlý průzkum spokojenosti svých zákazníků, uživatelů ICT služeb.Zvlášť byli elektronickou formou dota-zováni uživatelé v mateřské společnos-ti, uživatelé v procesních společnostech, manažeři od vedoucích odborů výše, ex-terní zákazníci, zahraniční uživatelé „cen-trálních“ ICT služeb, vedoucí ICT (divizí a firem). V případě uživatelů a manaže-rů to byl již třetí průzkum v řadě s roč-ní periodou. Již tedy můžeme průzku-my mezi sebou srovnávat a odhadovat trendy. Graf uvádí souhrnné výsledky le-tošního a předchozích dvou průzkumů. Hodnocení probíhá vždy zpětně, za uply-nulý kalendářní rok. Reprezentativní vzo-rek respondentů z celkových více než 13 000 uživatelů ICT služeb ve Skupině ČEZ byl vybrán metodou stratifikované-ho náhodného výběru.

Respondenti, uživatelé ICT, hodnotili cel-kem 19 oblastí. Již tradičně bylo nejlépe hodnoceno chování ICT techniků (4,63). Následovaly telekomunikační služby (4,43) a e-mailová komunikace (4,31). Nejnižší hodnocení dostala ICT podpora dalšího vzdělávání (3,38), vzdálené při-pojení k firemní síti (3,58) a prostor pro další zlepšení a inovace v oblasti ICT (3,63). V průběhu května budou navrže-na opatření, která by se měla v následu-jících šesti měsících realizovat, abychom naše ICT služby ještě více přiblížili před-stavám našich zákazníků – uživatelů ICT. Jitka Šmucrová

Respondenti dotazníkových průzkumů spokojenosti s ICT

Uživatelé Manažeři

Hodnoceníspokojenosti

s ICT službami ve Skupině ČEZ

1 = minimum

3 = průměr

5 = maximum

mateřskáspolečnost

procesníspolečnosti

mateřskáspolečnost

procesníspolečnosti

g 2006 g 2007 g 2008 5,0

4,5

4,0

3,5

3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

10 svět ČEZ

Nad novým zauhlováním Elektrárny Ledvice bdí infračervené snímače a protivýbušný systémNové zauhlování s atypickým, do půlkruhu zakřiveným dopravníkem bylo v dubnu zprovozněno v Elektrárně Ledvice. původní zauhlování ze 60. let minulého stole-tí muselo ustoupit výstavbě nového 660MW zdroje. Nový dopravník má převýšení 0–35 m, je 480 m dlouhý a dokáže přepravit 2x 300 tun uhlí za hodinu.

„Právě kvůli budoucí chladicí věži nemo-hl vést dopravník rovně. Prakticky bude kopírovat její bok,“ vysvětluje Michal Hap-šták, technolog provozu a mistr zauhlová-ní Elektrárny Ledvice, proč není dopravník směrován přímo k drticí stanici se sypnou věží. Ty má nové zauhlování hned čtyři, při-čemž pouze věž č. 1 a k ní náležející most prošly rekonstrukcí. Vše ostatní, tedy tři sypné věže, drticí stanice a dalších pět do-pravních mostů, bylo vyprojektováno a po-staveno zcela nově.

Inovace se dočká i skládka paliva o ka-pacitě 40 000 tun uhlí. Kvůli snížení praš-nosti bude obehnána vysokou betonovou zdí a bude mít spouštěcí hubice. „Jejím dalším vybavením budou infrakamery, tedy zařízení, které odhalí případné zápary. K jejich likvidaci pak poslouží stabilní vod-ní děla napojená na hydrant,“ dodal Mi-chal Hapšták.

Rovněž samotné zauhlování má speci-ální protipožární ochranu. Kromě důmysl-ného dvousystémového požárního řadu napojeného na hydranty jsou zde rozmístě-

ny automatické hasiče. Elektronické požár-ní hlásiče pak doplňují infračervené sníma-če na pásech, to aby byla jistota, že po nich nejede žhavé palivo. Nad dopravníky se rov-něž nacházejí snímače teploty, které hlásí do velína každou odchylku od normálu. Sa-mozřejmostí je protivýbušný systém.

Výstavba nového zauhlování zača-la v únoru 2008 a do zkušebního provo-zu pro stávající výrobní bloky bylo uvede-no letos v březnu. „Jde o další akci v rámci výstavby nového zdroje, i když pro něj bu-dou dvě sypné věže a dopravník teprve zbudovány. S jejich výstavbou se počítá od března 2011. Do provozu pak bude za-řízení uvedeno společně s novým blokem 31. prosince 2012, přičemž bude schop-no přepravit až 2x 750 tun uhlí za hodinu,“ uvedl František Strach, ředitel Elektráren Počerady a Ledvice.

Náklady na nové zauhlování byly vyčís-leny na 900 mil. Kč. Celá výstavba nové-ho zdroje v Ledvicích přijde Skupinu ČEZ na více než 30 mld. Kč. Ota Schnepp

Jižní koridor – odpověď na energetickou bezpečnost?V pátek 8. května se v Praze uskutečnil summit Jižní koridor, který odstartoval proces prohlubování spolupráce mezi zeměmi Evropské unie, jižního Kavka-zu a střední Asie s možným přesahem na Blízký východ.

Co to ale vlastně Jižní koridor je? Jed-notlivé země tento pojem vnímají odliš-ně. Některé jej ztotožňují s plánovaným a široce diskutovaným plynovodem Na-bucco, jenž by měl přivést ropu z kaspic-kého regionu přes Turecko do Evropy. Pro jiné do této definice spadá i otáz-ka transportu ropy. Pro ČR představu-je platformu pro širší ekonomicko-po-liticko-společenskou součinnost s tím, že tato spolupráce se nejlépe odstartu-je konkrétními projekty v odvětvích ener-getického průmyslu a dopravy a poslé-ze na sebe naváže další aktivity v jiných oblastech.

Na summit se sjeli nejvyšší zástupci Ev-ropské komise a českého předsednictví a delegáti producentských i tranzitních zemí. Důležitost tohoto setkání a navázá-ní hlubší spolupráce podtrhuje fakt, že dorazili také vrcholní představitelé Turk-menistánu, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Gruzie a Turecka, kteří jsou v současné době hlavními aktéry této iniciativy.

A co koncepce Jižního koridoru zname-ná pro nás? Lednová plynová krize uká-zala, že je nutno pracovat na diverzifika-ci zdrojů a transportních cest zemního plynu do Evropy. Pravděpodobnost, že se takové krize mohou v budoucnu opa-kovat, je velká. Plyn tekoucí z kaspické-ho regionu do Evropy z jihu – a obchá-zející tak Rusko i Ukrajinu – by snížil závislost Evropy na dovozech z Ruska a mohl by významně napomoci zajištění energetické bezpečnosti v EU. Lucie Horová

energetika

Nový, 480 metrů dlouhý dopravník při večerním osvětlení

11 svět ČEZ

Předložená Strategie ICT je založena na:g  kontinuitě s minulou informační strate-

gií a aktivitami programu Transformace ICT,

g  větší orientaci na podporu businessu, projednání a upřesnění vize a strate-gických záměrů pro jednotlivé proces-ní oblasti (divize) – podpora jejich kon-krétních programů,

g  nových trendech v energetice a ICT technologiích,

g  upřesnění cílů pro naplnění vize ICT v oblasti ICT služeb, architektury a pro-cesů,

g  definování konkrétní ICT podpory pro naplnění strategických cílů Skupiny ČEZ,

g  zaměření na rozvoj (pro efektivní, rych-lou a kvalitnější podporu businessu),

g  zapracování strategie pro ZMÚ, TMÚ, sourcingu,

g  zaměření na strukturalizaci investic a kvalitu poskytované ICT podpory.

Jejími základními pilíři jsou cílená podpora business potřeb ze strany ICT a efektivní, flexibilní, rychlé a bezpečné ICT.

V oblasti podpory business potřeb je de-finováno 75 základních rozvojových a kon-solidačních iniciativ po jednotlivých proces-ních oblastech i průřezově; pro samotnou oblast podpory ICT je připraveno pět krát-kodobých a šest dlouhodobých cílů ICT. A to při maximálním zohlednění připomínek z útvarů ČEZ, a. s., a poskytovatele ICT slu-žeb, vzniklých při jejím zpracování a dílčím projednávání.

Schválená Strategie ICT představuje klí-čový dokument pro strategické řízení a smě-řování ICT ze strany ČEZ, a. s., jehož aktu-álnost bude zabezpečena pravidelnou roční aktualizací zohledňující nejen momentální vývoj v ICT prostředí a poskytovaných služ-bách, ale zejména vývoj a připomínky z úrov-ně businessu.Ivan Machala

Strategie iCT na období příštích pěti letGenerální ředitel schválil informační strategii na období 2009–2013Dne 30. března projednala porada divizních ředitelů ČEZ, a. s., Strategii iCT Sku-piny ČEZ na období let 2009–2013. Cílem předloženého dokumentu bylo určit vizi, hlavní řídicí principy, strategické záměry a směry rozvoje iCT ve Skupině ČEZ na dalších pět let.

Příště se Jaroslav Pátek zeptá Josefa Dvořáka, vedoucího od-boru analýzy výkonnosti údržby ČEZ, a. s.

Co je to komoditní nákup?

Martin Vojáčekředitel úseku správa nemovitostí a služby, ČEZ Správa majetku, s. r. o.

Můžete mi vysvětlit po-jem komoditní nákup?

Jaroslav pátekvedoucí útvaru nákup materiálu pro

výrobu (ostatní položky), ČEZ, a. s.

Jedná se o ná-kupní a pro-dejní činnos-ti, které realizu-je útvar nákup pro Skupinu ČEZ. Komodit-ní nákup umož-

ňuje efektivní jednotný nákupní pro-ces a řízení, jednodušší komunikaci a specializaci na příslušnou komo-ditu a vede k automatizaci nákupní-ho procesu a ke zvýšení výkonnosti. Komoditní dělení bude od 1. 7. 2009 následující: CORE služby (služby pro výrobu a distribuci), CORE ma-teriál (materiál pro výrobu, sklady), NONCORE služby a materiál (režij-ní služby a materiál, IT a telco, sprá-va budov a doprava), Nákup pro projekty výstavby a komplexní obno-vy elektráren, ČEZ Logistika, s. r. o. (materiál pro distribuci).

otazníky

12 téma text: Petr Holubfoto: WWA a Jan Sucharda

Jaderná energetika prožívá renesanci. Svět si znovu uvědomuje, že je to ekonomicky výhodný a ekologicky šetrný způsob výroby elektřiny, dnes tak cenného zboží. Také Skupina ČEZ připravuje výstavbu nových bloků v obou svých jaderných elektrárnách. Ty už teď pracují na dalším bezpečném zvýšení výroby, Dukovany zároveň i na prodloužení svého provozu.

Temelín a Dukovany vyrobí společně každý rok cca 28 TWh elektrické ener-gie, což je více než 31 % celkové produk-ce elektřiny v ČR. Obě jaderné elektrár-ny vyrábějí elektřinu maximálně šetrně k životnímu prostředí, připravuje se pro-

to jejich rozšíření o nové bloky. V Temelí-ně by měly vyrůst dva, v Dukovanech za-tím jeden, v budoucnu však možná i další nové bloky, které by nahradily ty původ-ní. V obou případech se uvažuje o reakto-rech s výkonem 1000 MW a více.

Můžeme ale zvýšit výrobu v našich ja-derných elektrárnách už nyní? Ano. Do-sáhneme toho omezením počtu odstávek a jejich zkracováním na nezbytně nutnou dobu. To je však možné jen při minimali-zaci výskytu technických závad a lidských pochybení, tzn. při dodržování vysoké kul-tury bezpečnosti. V Dukovanech navíc i využitím projektových rezerv, spojeným s úpravami a modernizací zařízení.

Dukovany chtějí žít dálPrvní blok JE Dukovany (EDU) byl spuš-těn v roce 1985 s projektovanou životnos-tí 30 let. Měl by být tedy odstaven v roce 2015. S tím se ale Skupina ČEZ ani okol-ní region nechtějí smířit. Dukovany vždy

byly bezproblémovou elektrárnou: patří mezi 25 % nejlepších jaderných elektrá-ren typu PWR na světě. Dávají navíc prá-ci spoustě lidí a firem z blízkého i dale-kého okolí. Byl proto zahájen Program LTO (Long Term Operation) EDU, který má prodloužit životnost elektrárny po eta-pách do roku 2030, možná i dále. O jeho významu svědčí i to, že se stal 8. klíčovým projektem programu Efektivita. „Dlouho-době se připravujeme na to, aby naše bloky mohly pracovat dál i po roce 2015. Elektrárnu za provozu modernizujeme pod přísným dohledem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,“ říká ředitel EDU Zdeněk Linhart.

Zvyšujeme výkonnost našich jaderných elektrárenV Dukovanech i v Temelíně běží naplno projekty, jejichž cílem je bezpečné a dlouhodobé zvýšení výroby elektřiny

K vyšším výkonům našich jaderných zdrojů jdeme bezpečnou cestou

13

Jaderná elektrárna Dukovany je prvním ja-derným zdrojem postaveným na území České republiky. Do provozu byla uvede-na v roce 1985 (1. blok, další bloky byly po-stupně spuštěny do roku 1987). Původní ruský, resp. sovětský projekt ze 70. let mi-nulého století byl tehdejším Energoprojek-tem přeprojektován na české normy a větši-nu zařízení pak vyrobily české firmy, pouze některé komponenty na primárním okruhu jsou ruské produkce.

Temelín byl prototypem nové jaderné elek-trárny, které se měly po odzkoušení v praxi stavět v celém tehdejším východním bloku. Výstavba provozních objektů začala v únoru 1987. Podle původních plánů měl mít 4 blo-ky po 1000 MW. Změna režimu v roce 1989 uvrhla rozestavěnou elektrárnu do dlou-hé nejistoty. Až v březnu 1993 rozhodla vlá-da o její dostavbě v omezené podobě, tedy se dvěma 1000MW reaktory a řídicími systé-my Westinghouse. Ty byly spuštěny v letech 2000–2002.

Zvyšování výkonu: projekt BEZPEČNĚ 16 TERA EDUTechnická modernizace je nutná i pro dal-ší dukovanský projekt z portfolia progra-mu Efektivita – BEZPEČNĚ 16 TERA EDU. Jeho cílem je od roku 2013 pravidelná roč-ní výroba kolem 16 TWh elektrické ener-gie. „Ruští projektanti ponechávali velké bezpečnostní rezervy, protože přesnost je-jich výpočtů nemohla být tehdy stoprocent-ní. My teď chceme tyto projektové rezervy využít pro zvýšení výkonu jednotlivých blo-ků,“ vysvětluje Zdeněk Linhart.

Donedávna činil celkový výkon Dukovan 1760 MW (4x 440 MW). Teď už je to více. Největší zásluhu na tom má 3. blok, který dnes dosahuje výkonu 500 MW. Předchá-zela tomu nejnáročnější odstávka v historii EDU. Byla zahájena letos 10. ledna, skon-čila 5. dubna a podílela se na ní více než tisícovka (!) dodavatelů. Došlo během ní nejen k výměně části paliva a pravidelné kontrole zařízení, ale i k modernizaci 3. blo-ku. Bylo potřeba zvýšit účinnost turbín, vy-měnit generátory a vývodové transformáto-ry, aby byly schopny převést zvýšený výkon a současně vyhovět všem bezpečnostním požadavkům. „Všechny úpravy byly vtěsná-ny do běžných odstávek, takže Dukovany stále dodávaly elektřinu,“ říká uznale Dani-

el Beneš, první místopředseda představen-stva a výkonný ředitel ČEZ.

V příštím roce čekají stejné úpravy 4. blok, v roce 2011 blok č. 1 a o rok později 2. blok. Ty mají zatím po dílčích technických úpravách výkon 456 MW (výměna nízkotlakých dílů turbín zvýši-la jejich účinnost o 3,6 % i s původním generátorem a transformátorem). Po do-končení modernizace bude výkon Duko-van oproti původnímu stavu vyšší celkem o 240 MW.

Rok 2013 by měl být prvním rokem v historii EDU, kdy tento zdroj vyrobí za rok cca 16 TWh elektřiny. Ovšem jen za před-pokladu, že všechny bloky pojedou stejně spolehlivě jako dosud a budou dodrženy délky plánovaných odstávek. „Abychom této výroby dosahovali pravidelně, musí-me při odstávkách dělat pouze nezbytné věci, nesmějí se objevit nečekané problé-my,“ říká dukovanský ředitel. „Navíc nám do všeho vstupuje další velký projekt, po-stupná a náročná modernizace všech sys-témů kontroly a řízení, která skončí až v le-tech 2015, 2016.“

Dobu, kdy je elektrárna mimo provoz, může zkrátit i kvalitní palivo s delší život-ností. EDU používá od začátku ruské pa-livo TVEL, které spolu s výrobcem neu-

14

Zdeněk Linhartředitel JE Dukovany

Co vás těší?Jsem hrdý na tým lidí, kteří tu pracu-jí. Možná dvě třetiny z nich tu dělají už od spuštění elektrárny. Je to jejich ži-vot a pracují pro elektrárnu tak, jako by byla jejich. Podařilo se tu vytvořit tým, který spolu komunikuje, má tzv. tah na branku, nebojí se problémů a věří, že vždy najde řešení. Jen díky těmto lidem se nám daří plnit stále ná-ročnější roční úkoly.

Bez čeho byste se naopak obešel? Určitě bez zbytečných chyb vedoucích k různým provozním problémům. Každý se můžeme splést, ale některé události se stanou jen vinou lidské nepozornos-ti či ukvapenosti. Pak to na nás všechny vrhá nepříjemné světlo i v očích SÚJB, že kultura bezpečnosti „pokulhává“ nebo se zhoršila. My ale musíme kaž-dého přesvědčit, že tomu tak není. Po-třebujeme, aby lidé vnímali čím dál vět-ší důležitost kultury bezpečnosti. To se týká i našich dodavatelů. Také bych si přál, aby se zvýšila důvěra ostatních ko-legů ze Skupiny k požadavkům mana-gementu jaderné elektrárny. Například potřebujeme některé modifikace a akce vyřídit opravdu rychle. K tomuto určité-mu požadavku dojdeme po řadě diskusí a analýz a pak věnujeme spoustu času a úsilí dalšímu zdůvodňování v mnoha útvarech. Zde je určitě prostor ke zlep-šení. Na jaderce probíhá mnohem víc činností než na klasické elektrárně, na-víc vše pod přísným dozorem SÚJB. A k tomu velká pozornost médií a veřej-nosti... Jakákoliv naše porucha je oka-mžitě medializována, má to velký dopad na celou společnost. Nejen na její ima-ge, ale i na cenu jejích akcií.

Slavnostního najetí 3. bloku EDU na nový výkon se 30. dubna zúčastnila i Dana Drábová, ředitelka SÚJB

stále zdokonaluje, aby bylo možné přejít z původního tříletého cyklu jeho výmě-ny až na pět či dokonce šest let. „Kaž-dý rok, když odstavíme reaktor, vymě-níme méně palivových kazet, takže tím zmenšujeme i množství použitého pali-va ke skladování. Má to spoustu efektů, hlavně ekonomických,“ zdůrazňuje Zde-něk Linhart.

Temelín se stabilizuje a chce vyrábět BEZPEČNĚ 15 TERATaké Temelín chce už brzy zvýšit svou roč-ní výkonnost. Vloni vyrobil 12,1 TWh elek-třiny, letošní plán počítá s 13,4 TWh, plán výroby je dán hlavně plánovanou délkou odstávek. „V roce 2012 chceme po úspěš-

né realizaci našeho projektu BEZPEČNĚ 15 TERA ETE poprvé vyrobit 15 TWh elek-třiny. Máme spočítané, že toho dosáhne-me při maximálně 1% poruchovosti a s cel-kovou délkou odstávek pod 100 dní, což je splnitelné,“ věří ředitel JE Temelín (ETE) Miloš Štěpanovský.

Na rozdíl od Dukovan k tomu nepotře-bují dělat velké technické úpravy zařízení. Dva podstatně novější bloky, každý s vý-konem 1000 MW, jsou samy schopny vy-robit více elektřiny než starší sestra z Vy-sočiny. Stačí k tomu jediné: spolehlivost provozu.

Temelín od uvedení do provozu sužo-vala řada poruch a výpadků, způsobených použitím prototypových projektových ře-šení turbín, generátorů a dalších velkých komponent a zařízení. A to vedlo vždy k je-dinému: neplánovaným odstávkám vý-robních bloků. Byl proto zahájen projekt BEZPEČNĚ 15 TERA ETE, který řeší řadu dílčích projektů a programů a jejich vzá-jemnou koordinaci.

Problémy byly i s palivem od americ-ké firmy Westinghouse. „Palivo se musí každé elektrárně přizpůsobit a to něja-ký čas trvá. Bylo vidět, že Westinghouse neměl s tímto typem zkušenosti. Od roku

2010 však i my přejdeme na ruské palivo TVEL. Uplynul totiž kontrakt na dodávky od Američanů a ti v novém tendru nezví-tězili, protože nenabídli nejlepší podmín-ky,“ vysvětluje Štěpanovský.

Situace v Temelíně se díky přijatým sta-bilizačním opatřením podstatně zlepšila. Dnes se elektrárna hlavně snaží dosáh-nout standardní poruchovosti a dodržo-vat dobu plánovaných odstávek. Daří se to i díky programu Dosažení vysoké kvality lidského výkonu, který běží na obou jader-ných elektrárnách. V Temelíně se i jeho zá-sluhou podařilo vloni v porovnání s rokem 2007 5x snížit počet poruch způsobených chybou člověka. „V roce 2008 jsme dosáh-li poruchovosti cca 4,88 %, měli jsme ale

dva velké výpadky. Na jaře jsme museli od-stavit 1. blok pro netěsnost na primárním okruhu, kdy odstávka trvala 25 dní. Bez této události jsme na 1,4 %, což je hodno-ta, se kterou bych už byl spokojen, i když mým cílem je zlepšit se na 1 %. Stejný blok zazlobil i na podzim, kdy došlo k prodlou-žení pravidelné odstávky o dva měsíce, protože se při posledním testu ulomila jed-na lopatka na turbíně. Příčinou byla v obou případech vada materiálu,“ říká Miloš Ště-panovský.

V Temelíně se odstavují každý rok po-stupně oba bloky kvůli výměně paliva. Jed-notlivé odstávky trvají různou dobu, podle množství naplánovaných činností. Letos to bude dohromady asi 150 dní. Po dokon-čení odstávky jednoho z bloků se zhru-ba měsíc provozují oba bloky současně, pak dojde k odstávce bloku dalšího. Bě-hem odstávek se provádí běžná údržba a kontrola zařízení, ale také různé modifi-kace a úpravy – např. příprava na nový typ paliva. Právě nyní probíhá v ETE odstávka pro výměnu paliva na 2. bloku, která za-čala 25. dubna a skončit by měla 15. čer-vence. První blok bude odstaven 1. srpna a všechny práce na něm by měly být hoto-vy za 71 dní.

15

Miloš Štěpanovský ředitel JE Temelín

Co vás těší?Že jdeme správným směrem. Mluvíme spolu a táhneme za jeden provaz. A v po-rovnání s dobou před třemi čtyřmi roky dnes pracujeme i v poměrně klidné době. Ta největší mediální pozornost a protesty ekologických iniciativ už odeznívají.

Bez čeho byste se naopak obešel? Bez zbytečných lidských chyb. Také mě trápí, že nemáme dost času na základní činnosti, protože jsme zavalováni různými projekty a změnami, které se nás přímo nedotýkají, ale zabývat se jimi musíme. Optimalizuje se všechno možné, od au-todopravy po tiskové služby, a pak často to, co fungovalo, už nefunguje, a musíte tomu věnovat energii a čas, tak potřebné pro vaši hlavní práci. Také nastavujeme stále složitější schvalovací postupy, místo toho, abychom systém řízení zjednodušo-vali. A často hodnotíme efekty neobjektiv-ně. Někde sice ušetříme za papír do tis-kárny, ale už nevyčíslíme, co stojí čas člověka, který by měl raději dělat něco, za co je placen, a místo toho musí chodit pro každé lejstro někam o patro níž. Na ja-derkách v západní Evropě lidé nepracují ve stresu. Dělají plynule, ale mají čas si vy-pít kafe, pohovořit si... Přemýšlejí tam způ-sobem „jak vytvořit podmínky pro...“, a to my stále neumíme. Například koupí tech-nikům na chodbu automat na kávu, pro-tože se jim to vrátí v jejich spokojenosti, menší ztrátě času a tím i v lépe odvede-né práci. Pro srovnání: my řešíme tzv. pit-ný režim v kontrolovaném pásmu už de-vět let. Není to nic složitého, ale teprve teď se ta akce snad dostane do rozpočtu pro rok 2010.

Situace v Temelíně se po stabilizačních opatřeních podstatně zlepšila

16 připravila: Šárka Samkováo čem se mluví

Zajímavé výroky (nejen o Skupině ČEZ)

Renesance jádra v Číně Atomová energetika se stává čínskou prioritou. Její podíl na výrobě elektřiny má v roce 2030 dosáhnout 10 %, když dnes je to jen 1,3 %; 77,5 % dodávají uhelné a 20 % vodní zdroje, zbytek při-padá na obnovitelné zdroje. „Nacházíme se před globální rene-sancí atomové energetiky a před je-jím prudkým vzestupem v Číně,“ uve-dl vicešéf čínského Jaderného ústavu Ku Čung-mao na konferenci k budouc-nosti jaderné energetiky pořádané Me-zinárodní agenturou pro atomovou energii, jež včera skončila v Pekingu. Z 9100 megawattů, instalovaných dnes v 11 blocích, se podle něj zvýší výkon čínské jaderné energetiky do roku 2020 na 70 000 MW.(Der Standard, 23. 4.)

Boj o moc v RWE

Boj o moc se rozhořel ve vedení ener-getického koncernu RWE. Při včerej-ší valné hromadě protestovalo před budovou několik desítek osob proti vý-stavbě kontroverzního reaktoru v bul-harském Belene, s čímž se šéf Jürgen Grossmann a jeho kolegové nepochyb-ně smířili. Firmě však působí vrásky struktura elektrárenského parku. Vy-soký podíl uhelných bloků stojí kon-cern miliardy eur na nákladech. Kon-kurenti, jako například E.ON s větším podílem atomové elektřiny, mají daleko menší problémy. Grossmann proto trvá na urychleném rozvoji jaderné energe-tiky. Naráží však na odpor – proti jsou v dozorčí radě koncernu zejména před-stavitelé obcí ovládaných sociální de-mokracií.(Süddeutsche Zeitung, 23. 4.)

Připravil Martin Pavlíček

pohled zvenčí

O problematiku elektrické energie v ČR se zajímá necelá polovina občanů, pouze čtvr-tina veřejnosti se však v této problematice vyzná. Zprávy o černých odběrech elektřiny zaznamenala polovina dospělé populace, přičemž s razantním postupem ČEZu v této kauze souhlasí více než 4/5 občanů. Otázky na toto téma položil STEM/MARK v březnu 2009 reprezentativnímu vzorku dospělé po-pulace ČR (1018 respondentů) v rámci své-ho pravidelného měsíčního výzkumu (osob-ní dotazování prostřednictvím tazatelů).

V poslední době často diskutovanou problematiku elektrické energie – tzn. je-jích cen, distribuce, výroby – sleduje se zá-jmem 45 % občanů. Větší zájem o elektric-kou energii projevují lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se současně i lépe orien-tují v dané problematice.

Oblast výroby, distribuce a cen elek-trické energie se pro laickou veřejnost

jeví jako poměrně složitá, dobře se v ní vyzná pouze 25 % zákazníků z řad popu-lace a naopak vůbec se v ní neorientu-je 28 % občanů. Nejlépe se v ní orientu-jí lidé staršího středního věku (45–60 let), naopak nejhůře mladí lidé (18–29 let). Mezi lidmi s VŠ vzděláním se v dané pro-blematice podle svých slov vyzná 43 % dotázaných.

Pokud se jedná o konkrétní téma, v tomto případě medializovanou kauzu černých odběrů elektřiny a zásahů proti nim, přehled o ní má zhruba polovina ob-čanů (53 %), avšak pouze 11 % lidí se o ni velmi zajímá. Razantní postup ČEZu vůči černým odběratelům veřejnost neodmítá, naopak. Za správný ho považuje 85 % do-tázaných občanů. Tento postoj je plošný a výrazně se neliší u různých sociodemo-grafických skupin populace. Převzato z tiskové zprávy STEM/MARK.

Průzkum STEM/MARK: Jasné ne černým odběrům V problematice elektřiny se veřejnost příliš neorientuje, v jednom má ale jasno – proti černým odběratelům je třeba postupovat přísně.

Určitě ano 50 %

Základ: všichni respondenti, n = 1018

Je podle vás správné, aby ČEZ postupoval takto přísně proti lidem, kteří neoprávněně odebírají elektřinu?

Spíše ano 34 %

Spíše ne 9 %

Určitě ne 4 %Neví, bez odpovědi 3 %

17 bez hranic

PolskoNa Velký pátek se dodržuje půst, v někte-rých regionech se dokonce v jídelníčku ne-objevuje maso až do neděle. Na velikonoční sobotu se v Polsku chodí do kostela s ko-šíkem naplněným nabarvenými vajíčky (pi-sanki), velikonočním pečivem, solí, pepřem a bílými klobásami (święconka). V kostele je košík posvěcen. Na velikonoční neděli cho-dí celé rodiny do kostela, účastní se procesí a velikonoční mše. Poté se sejdou u snída-ně, během níž se na stolech objevuje jídlo posvěcené den předtím v kostele. Na stole by nemělo chybět jehněčí maso. K tradicím patří i velikonoční zajíc, který dětem nosí čo-koládu a bonbony. Peče se také „baranek“. Následujícího dne mají v Polsku Smigus- -Dyngus čili Mokré pondělí. Celý den je po-voleno polévat ostatní vodou. Dívka, která je takto polita, se podle tradice do roka vdá. Kinga Wnuk

BulharskoV Bulharsku jsou pravoslavné Velikonoce asi nejoblíbenější a největší svátky roku. Přípra-vy na ně začínají již týden předem. V neděli před Velikonocemi se na dveře přivazuje vr-bová větvička. Celý následující „svatý týden“ má svá pravidla. V pondělí by se naposle-dy mělo cestovat, v úterý naposledy věnovat úklidu domácnosti a ve středu hospodařit. Ve čtvrtek se barví vajíčka a připravují se ve-likonoční jídla a v pátek se celý den nesmí zpívat, pracovat, oslavovat. Sobotě se v Bul-harsku říká „svatá“ a ženy se smějí věnovat domácím pracím jen dopoledne. Pak už se rodiny připravují na večerní vigilie.

Barvení vajíček má svá pravidla. První vajíčko je červené a symbolizuje zdravou a šťastnou rodinu. Takové vajíčko by se pak mělo schovat doma na zvláštním mís-tě a teprve na další velikonoční čtvrtek ho-dit do řeky. Dříve se vajíčka barvila pomocí odvarů z různých druhů koření.

Na Velký pátek se chodí do kostela. Lidé tam podle tradice přicházejí jeden po dru-hém a podlézají malý dřevěný stolek, za kte-rým čeká kněz a každému, kdo vyleze zpod stolku, dá požehnání. Tento rituál symboli-zuje zbavení se hříchů a nový začátek.

V sobotu večer opět chodí celé rodi-ny do kostela, účastní se velikonoční mše a procesí kolem kostelů. Každý kostel pro-cesí obejde třikrát, všichni mají svíčky a vzá-jemně si přejí štěstí a zdraví. O půlnoci se na věžích chrámů rozezní zvony a následuje velikonoční požehnání od bulharského pat-riarchy a oficiální projev bulharského prezi-denta.

O velikonoční neděli se v Bulharsku na každém stole objevují barevná vajíčka, sladký chléb podobný vánočce – kozu nak, jehněčí maso a tzv. drob sarmi, které se při-pravují z jater, rýže a bylinek. Tradičně se také rozbíjejí velikonoční vajíčka (oťukávají se jedno o druhé) a majitel toho nejméně poškozeného je pak označován za největší-ho „šťastlivce“ pro celý následující rok.Kamelia Todorova

Velikonoce v Polsku, Bulharsku a RumunskuVelikonoce už jsou sice za námi, ale jsou to svátky veskrze milé a veselé, a tak určitě neuškodí, když se k nim ještě vrátíme. Naše zahraniční kolegyně nám přiblíží, jak se Velikonoce slaví ve třech evropských zemích, v nichž Skupina ČEZ rovněž působí.

RumunskoTaké v Rumunsku se slaví pravoslavné Veli-konoce. Před nimi se tradičně sedm týdnů dodržuje půst. Jídelníček se skládá zejména z ovoce, zeleniny a někdy i rybího masa. Po-slední týden (svatý) před Velikonocemi probí-hají v kostelech každodenní mše – Denii. Na velikonoční sobotu chodí lidé na mši, kte-rá končí obvykle po půlnoci, a domů si odná-šejí svaté světlo (lumina) – zapálené svíčky.

Na velikonoční neděli, ještě před sní-daní, si lidé omývají obličej vodou z nádo-by, ve které je červené velikonoční vajíč-ko a mince – symboly zdraví a bohatství. Na svátečním stole pak v poledne nesmí chybět tradiční jehněčí maso (miel), vejce (oua) a velikonoční pečivo (pasca a co-zonac). Andreea Brahastianu

připravil: Pavel Pošustafoto: archiv

18

projekt Asset Management přechází do procesního řízenípředstavenstvo ČEZ, a. s., v dubnu projednalo a schválilo hodnocení projektu Asset Management, vyhlášeného v roce 2005 s cílem změnit systém údržby na elektrárnách divize výroba. po následném projednání dozorčí radou byl tento projekt ukončen a dotažení implementace projektu je nyní jedním z hlavních úko-lů nově vzniklých procesních útvarů divize výroba.

Na počátku byl roční úkol generálního ředi-tele, který zadal provedení systémové změ-ny především v oblasti externích dodavatelů údržby. Ve spolupráci s britskou konzultant-skou firmou Atkins UK byl připraven nový systém, jenž měl tři složky. První z nich byla změna principů údržby (tzv. adaptivní údrž-ba), druhým pak změna organizace práce. Proběhla decentralizace řízení pracovní-ků péče o zařízení, kteří byli navráceni zpět do podřízenosti ředitelů elektráren. Dále vznikly nové centrální útvary asset manage-ment a centrální inženýring, přímo podříze-né řediteli divize výroba. Třetí složkou pak byla změna dodavatelů údržby – postupně se odstraňují desítky malých „garážových“ dodavatelů a nově údržbu provádí několik velkých dodavatelů.Centrální controlling na závěr zpracoval fi-nanční hodnocení. To prokázalo přínos projektu v trvalé úspoře provozních ná-kladů na opravy a udržování ve výši cca

1 mld. Kč ročně. Další část úspor ve výši při-bližně 200 mil. Kč za rok přineslo snížení po-čtu pracovníků na elektrárnách, a to přede-vším v oblasti péče o zařízení.Třetí část projektu, tedy změna dodavatelské-ho systému, byla na obou jaderných elektrár-nách prakticky ukončena převedením údrž-by na velké dodavatele. Snahou bylo uzavřít smlouvy s velkými firmami – výrobci zaříze-ní, u nichž lze očekávat inženýrskou podpo-ru a know-how v oblasti technologie. Údržbu v jaderné části dnes provádí Škoda Jaderné strojírenství, údržbu strojoven Škoda Power, částí elektro a měření a regulace firma I&C Energo a údržbu venkovních objektů firma ČEZ Energoservis. Na jaderných elektrár-nách nás tak čeká pouze dokončit smlou-vy na stavební objekty. Na uhelných elek-trárnách provádí údržbu strojoven Škoda Power, údržbu elektro a měření I&C Energo a v letošním roce budou připraveny smlouvy na vybrané kotelny.

Projekt Zákazník v ČEZ Distribuční službyNa 60 zaměstnanců společnosti ČEZ Distribuční služby se 1. dubna v Par-dubicích setkalo s týmem projektu Zákazník. Oficiálně tak bylo zahájeno působení projektu v této společnosti. Spolupráce byla otevřena velmi žha-vým způsobem. Kongresový sál par-dubického hotelu Labe se totiž promě-nil v území na texasko-mexické hranici, kde se čile obchodovalo s potravina-mi a dalším zbožím. Účastníci akce se tak prostřednictvím zábavného expe-rimentu, hry TEX-MEX, dozvěděli, ja-kým způsobem lze budovat dlouhodo-bé kladné obchodní vztahy.

„Chtěli jsme touto odlehčenou meto-dou pojmenovat konkrétní oblasti, kte-ré je třeba v rámci projektu Zákazník řešit. Musím konstatovat, že přístup kolegů ze společnosti ČEZ Distribuč-ní služby byl velmi aktivní a potvrdilo se nám, že mají zájem na vylepšení pří-stupu k našim zákazníkům,“ zhodno-tila úvodní akci Michaela Vlastníková, členka projektového týmu Zákaznic-ké vztahy. Následně proběhla disku-se v „otevřeném prostoru“ na reálné a aktuální téma zákaznické orientace. V závěru pak dostali účastníci setká-ní příležitost sami pojmenovat slabá místa a příležitosti ke zlepšení ve vzta-hu k zákazníkům. Zároveň mohli nastí-nit potřeby rozvoje těch zaměstnanců, kteří jsou se zákazníky v přímém osob-ním kontaktu.

Letošní zahájení spolupráce se spo-lečností ČEZ Distribuční služby završu-je postupné působení projektu napříč Skupinou a zejména v jejích obsluž-ných společnostech. Projekt Zákazník již spolupracuje se společnostmi ČEZ Zákaznické služby, ČEZ Měření a ČEZ Distribuce. Marta Ctiborová

text: Tomáš Žákfoto: archivprojekty

Požadováno Schváleno

Běžící projekty

Rezerva CIO

Nové příležitosti

Limitní částka CAPEX pro daný fiskální rok

Prioritace ICT příležitostí

Nové příležitosti

Nové ICTpříležitosti

Běžící ICTpříležitosti

Prioritace

1. červenOdevzdání požadavků

na ICT projekt

Vyhodnocenípříležitosti

Rozpracovánípříležitosti

Řízení příležitostí Řízení projektu

Finalizacepreferované varianty

Příprava realizace projektu

Změnové řízení

Monitoring projektu

Monitoring portfolia projektu

Jednotlivé kroky a termíny prioritizace ICT projektů

Realizace projektuUkončení

a vyhodnocení projektuG1 G3 G4 G5 G6 G7

1. záříOdevzdání

podnikatelských záměrů

19 text: Lukáš Tofanprojekty

Ve Skupině ČEZ se realizují stovky projektů z oblasti informačních a telekomunikačních technologií. Jak ale vypadá rozhodování o tom, který projekt bude realizován a který ne? Na koho se obrátit s požadavkem na iCT projekt?

požadavky na iCT projekty: jak postupovat?

O ICT projektu hovoříme tehdy, jsou-li od-hadované investiční náklady na jeho rea-lizaci (tzv. CAPEX) vyšší než 500 000 Kč. Požadavky pod touto částkou se považu-jí za „drobný rozvoj“.

S návrhy na projekty z oblasti ICT je nutné se obracet na tzv. vedoucí ICT (VICT), kteří jsou v každé divizi nebo in-tegrované dceřiné společnosti určeni. Ti pak zajistí další postup. (Podrobnosti o průběhu tohoto procesu je možné na-lézt na intranetu v nově vydaném pracov-ním postupu SKČ_PP_0051r00.)

K rozhodování o tom, které projekty bu-dou realizovány a které ne, dochází jed-nou ročně. Aby bylo možné včas připravit všechny podklady, je nutné dodržet pře-dem stanovený harmonogram. Prvním vý-znamným milníkem pro letošní prioritiza-ci je 1. červen, kdy je poslední termín pro odevzdání prvotních návrhů na projekty v podobě tzv. Požadavků na ICT projekt. Druhým důležitým datem je 1. září, posled-ní termín pro odevzdání detailně rozpraco-vaných návrhů na projekty v podobě tzv. Podnikatelských záměrů ICT.

K samotnému schválení projektové-ho portfolia na příští rok dojde na poradě divizních ředitelů na přelomu září a října. Rozhodnutí, který projekt realizovat a kte-rý nikoliv, není snadné, neboť požadavky z oblasti ICT každý rok značně převyšují finan ční a kapacitní možnosti společnosti.

Nový informační systémRozhodování letos ulehčí nový informační systém PPM, díky němuž budou všechny potřebné informace o požadavcích na pro-jekty na jednom místě.

V průběhu prioritizace si mohou od-povědní pracovníci v informačním systé-mu sestavit z evidovaných projektů jed-notlivé investiční varianty na příští časové období. Ty pak mohou okamžitě srovná-vat podle různých kritérií (např. výnos-nost vyjádřená čistou současnou hod-notou, vytížení interních zdrojů, náklady rozložené v čase, riziko apod.). Díky možnosti využití softwarové podpory je proces prioritizace mnohem transparent-nější a rychlejší.

Princip rozhodování o ICT příležitostech je založen na posouzení přidané hodnoty, kterou daná příležitost může vytvořit. Mezi hlavní hodnotící kritéria patří:g  finanční ukazatele (návratnost, čistá

současná hodnota),g  podpora strategických a klíčových

projektů ve Skupině ČEZ,g  kvalitativní parametry (např. zvýšení

bezpečnosti, zlepšení provozních pa-rametrů),

g  naplnění legislativních požadavků,g  snížení rizik,g  kapacita interních zdrojů na realizaci

(především lidských).

Pro každoroční prioritizaci je stano-vena limitní hranice investičních výdajů, která je určující pro velikost schválené-ho portfolia na následující rok. Do priori-tizace vstupují nově požadované projek-ty i projekty už běžící. Pro nově popsané příležitosti se v prioritizaci rozhodne o je-jich schválení k realizaci, přidělení zdro-jů na další kalendářní rok a na celou dobu trvání projektu. Pro již schválené a běžící projekty se v prioritizaci přehod-notí přidělení zdrojů na další kalendář-ní rok.

Rozpočet zahrnuje i částku na tzv. drob-ný rozvoj (příležitosti s odhadovaným roz-počtem do 500 000 Kč) a rezervu ředitele divize správa (zdroje na projekty schvále-né mimo standardní harmonogram priori-tizace).

Zlepšení procesu prioritizace ICT po-žadavků a jeho podpora informačním sys-témem přispěje ke zvyšování efektivity ve Skupině ČEZ. Významně se zvýší pří-nos ICT projektů pro společnost, a to ni-koliv tím, že by IT začalo pracovat „lépe a rychleji“, ale tím, že bude pracovat na ak-tivitách, které mají nejvyšší přidanou hod-notu. Podstatně se zvýší důvěra mezi IT a obchodními útvary díky tomu, že určo-vání priorit je transparentní. V neposlední řadě dojde k úspoře nákladů, a to záslu-hou kontroly nad syner giemi mezi projekty a odstraněním duplicit.

20 trh text: Šárka Samkováfoto: archiv

PLUS pro přírodu, PLUS 1000 Kč pro vásZa necelý měsíc Skupina ČEZ přispěla na nákup 6200 úsporných spotřebičůOd 15. dubna nabízíme našim zákazníkům tzv. bílé šrotovné – příspěvek 1000 Kč na nákup nového spotřebiče energetické třídy A+ nebo A++. Nabídku na výhod-nější pořízení úsporné pračky, chladničky, mrazáku nebo chladničky s mrazákem mohou naši zákazníci využít při nákupu v sítích DATART a EuRONiCS.

Oba obchodní řetězce díky naší akci zare-gistrovaly zvýšený zájem o nákup úspor-ných spotřebičů. Za prvních 21 dní akce Bílé šrotovné (delší období jsme kvůli uzá-věrce ČEZ News nemohli zmapovat) jsme tisícikorunový příspěvek poskytli cca 6200 zákazníkům. Z toho 4270 nákupů bylo uskutečněno v síti EURONICS a 1930 vý-měn spotřebičů hlásily prodejny DATART.

Zájem o bílé šrotovné registruje i naše call centrum. „Denně přijímáme desítky hovorů. Zákazníci se zajímají o podmínky akce a chtějí poradit, jak mohou příspěvek čerpat. Nabídku výhodného pořízení úspor-ného spotřebiče přijímají s povděkem,“ říká Milena Linhartová, ředitelka úseku péče o zákazníka z ČEZ Zákaznické služby.

Na tisícikorunový příspěvek má ná-rok každý zákazník ČEZ Prodej, který se při nákupu nového spotřebiče prokáže

fakturou a starý spotřebič stejného dru-hu odevzdá u prodejce nebo ve sběrném dvoře k ekologické likvidaci. Akce trvá od 15. dubna do vyčerpání příspěvků, nej-později však do 15. června 2009.

Zaměstnanci Skupiny ČEZ jsou k výmě-ně spotřebiče motivováni i závazkem Sku-piny ČEZ vysadit za každého zaměstnance, který se do akce zapojí, strom v lese Zele-né energie v CHKO Český les. Stačí, když nákup úsporného spotřebiče zaregistrujete do 16. června na stránkách intranet.cez.cz/plus nebo pošlete e-mail na intranet@cez.cz. Navíc můžete být vylosováni a získat jeden z deseti „úsporných setů“ v hodnotě 1000 Kč – digitální časový spínač a sadu úsporných zářivek pro celou domácnost.

Více informací a registrace na intranet.cez.cz/plus

Nabídka FIX 2 od ČEZ je o 6–7 % výhodnějšíV polovině dubna oznámila společnost E.ON, že svým zákazníkům nabízí mož-nost fixovat ceny elektřiny pro rok 2010, a to o 20 % levněji než v roce letošním. Tato nabídka začala být ihned porovná-vána s fixním produktem FIX 2010–2 od ČEZ, kde je garantována cena pro rok 2010 o 15 % nižší než v roce 2009. Zdánlivě se nabízelo srovnání, že E.ON je ve fixaci ceny na příští rok o 5 % lev-nější než ČEZ. Je však třeba si uvědo-mit, že společnost E.ON nabízí slevu z výrazně vyšší ceny než ČEZ.

Skupina ČEZ dlouhodobě nabízí nej-výhodnější garantovanou cenu silové elektřiny na trhu, a tak i když konku-rence přišla s opticky vyšší slevou, zů-stává nabídka FIX 2010–2 od Skupi-ny ČEZ stále cca o 7 % výhodnější než Jistota Plus od E.ON.

„Pro rok 2009 nastavil ČEZ své ceny pro zákazníky nejvýhodněji ze všech velkých hráčů na trhu. Oproti E.ON jsou ceny silové elektřiny u ČEZ levněj-ší cca o 16 %, oproti PRE o 10 %. Když si tedy uvědomíme, z jaké základny E.ON snížení cen na rok 2010 nabízí, dospějeme k závěru, že nabídka FIX 2 od společnosti ČEZ je stále výhodněj-ší,“ vysvětluje Vladimír Vokroj, ředitel podpory prodeje retail z ČEZ Prodej.

Na nabídku konkurence jsme na konci dubna zareagovali inzeráty se sdělením „15 % je více než 20 %“ aneb „Méně znamená více!“. Vybízeli jsme zákazní-ky, aby si výhodnost obou nabídek dob-ře spočítali. Sleva 15 % od Skupiny ČEZ totiž přináší vyšší úsporu než 20% sleva E.ON. Cenová nabídka FIX 2010–2 byla představena v únoru 2009. Do 4. května si produkty s fixací FIX 2010–1 nebo FIX 2010–2 objednalo 2053 zákazníků Sku-piny ČEZ. Zájem o zafixování ceny jich však projevilo daleko více.

„Celkový počet telefonických dotazů na FIX 2010 překročil 8500. O zaslání návrhu smlouvy ke 20. dubnu požáda-lo 3900 zákazníků. Ti teď mají do polo-viny května čas na zaslání podepsané smlouvy zpět,“ upřesnil Vladimír Vokroj. Poslední zájemci si fixaci ceny elektrické energie mohli objednat do 30. dubna. Šárka Samková

21

Oranžová schránka je tu pro všechny, kdo se chtějí zeptat a nevě-dí, komu svůj dotaz adresovat. Dostupná je na intranetu Skupiny ČEZ. Od května tu najdete nový formulář pro vaše příspěvky, kte-rý vám ušetří vyplňování jména a e-mailové adresy a v menu vám na-bídne výběr možných tematických okruhů vašeho příspěvku. pozor – podmínkou je předchozí přihlášení na intranet. Jako každý měsíc i v květnu přinášíme nejzajímavější dotazy, které jsme řešili v uply-nulém měsíci.

Hledáte odpověď? Zeptáme se za vás…

Připravila Věra Marušiaková

Své dotazy posílejte do Oranžové schránky na intranetu Skupiny ČEZ

oranžová spojení

Proč byly zakázány služby AU-DIOTEXT, PREMIUM SMS, PRE-

MIUM MMS, MMS a INFOTEXT, kte-ré se dají využít i pro služební účely – například k placení parkovného, zjištění zpoždění vlaků a další? Ceny za všechny tyto služby platí zaměst-nanec, pokud mu je vedoucí neschvá-lí k proplacení.

Zablokování a zákaz vybraných směrů volání u služebních mobil-

ních telefonů je plně v souladu se sku-pinovou směrnicí SKČ_SM_0024r00 Užívání mobilních služeb elektronic-kých komunikací. Zmíněné služby ne-byly vyhodnoceny jako nezbytné k plně-ní pracovních povinností, případně byla nalezena jejich hospodárnější, vhodná alternativa. Vše bylo důkladně posouze-no také s ohledem na náklady spojené s vyhodnocováním a řešením nadlimit-ních volání, daňových vazeb jednotlivých služeb a další úkony. Cílem je realizovat plánované úspory nákladů v oblasti elek-tronických komunikací.Karel Steinbach, strategie ICT, ČEZ, a. s.

Je v Čechách nutné používat výra-zy typu knowledge management,

kterým určitě většina zaměstnanců ne-může rozumět, protože se neučí an­glicky? I v obchodě musí být k dispozi-ci česky napsaný návod k použití, jinak výrobek nesmí do prodeje.

„Knowledge management“ je odbor-ný termín běžně používaný v oboru

lidských zdrojů a v českém překladu má ekvivalent „řízení znalostí“. V odborné pra-

xi se můžete setkat s oběma termíny, ale z hlediska použití (i mimo ČEZ) jednoznač-ně převažuje používání původní, anglické verze, kterou lze považovat za zažitou. Stej-ně tak je tomu v mnoha dalších oborech, například v oblasti realit v češtině již zdo-mácnělo anglické slovo „developer“, kte-rým se označuje specifická odborná pro-fese. Podobně tomu je i ve sportu, kde upřednostňujeme anglická označení, aniž bychom uvažovali o jejich původu, napří-klad volejbal, hokej, basketbal.Romana Květoňová, trénink a rozvoj LZ, ČEZ, a. s.

Zajímalo by mě, proč jako ne-přihlášený uživatel intranetu vi-

dím aktuálnější informace, než když se přihlásím. V tom okamžiku se to-tiž zobrazí jako nejnovější zprávy sta-ré tak tři dny.

Funkcionalita na intranetu týkají-cí se přihlášení či nepřihlášení uži-

vatele není založena na aktuálnosti dat, ale na jeho oprávněnosti přístupu k in-formacím. To znamená, že každému za-městnanci se po přihlášení zobrazí jiná domovská stránka podle jeho útvaru. Za-městnanci centrálních útvarů ČEZ, a. s., mají nastavenu stránku ČEZ, a. s., za-městnanci elektráren vidí po přihláše-ní stránky svých organizačních jednotek a zaměstnancům dceřiných společnos-tí se zobrazí stránka jejich společnos-ti. Aktuálnost informací na těchto strán-kách je věcí příslušných garantů. Počet zpráv o dění zahrnujícím celou Skupinu ČEZ je samozřejmě nepoměrně vyšší než

počet aktualit odehrávajících se v jedné z jejích společností či v elektrárně. Může vám proto připadat, že články nejsou tak aktuální jako na stránce celé Skupiny. Pokud navštívíte lokální stránky dalších útvarů, uvidíte, že aktuálnost jejich zpra-vodajství bude srovnatelná – vždy však záleží na aktuální situaci a dění v konkrét-ní společnosti nebo organizační jednot-ce. Nejste-li spokojen s obsahem stránek vašeho útvaru, obraťte se na příslušného komunikátora s konkrétními návrhy aktu-álních informací, případně dalšími zlepše-ními. Vaše pomoc bude jistě vítána.Hana Boušková, vnitřní komunikace ČEZ, a. s.

Při práci s intranetem mě obtě-žuje, jak na mě každý den něko-

likrát „vyskakuje“ okno s upoutávkou na on­line rozhovor. Myslím, že úplně stačí, když tato reklama bude uvede-na v rubrice Aktuálně.

Na základě ohlasu uživatelů bude v rámci projektu intranet funkci-

onalita pop-up oken, upozorňujících na možnost zaměstnanců zapojit se do komunikace s vrcholovým manage-mentem, upravena. Nasazení upoutávek bude výrazně omezeno.Hana Boušková, vnitřní komunikace ČEZ, a. s.

22

Michal RzymanNáš byznys je hledání úspor

Úkolem generálního ředitele ČEZ Energetické služby Michala Rzymana je vytvořit z původně lokální výrobně- -údržbářské firmy moderní inženýrsko- -obchodní společnost, která bude stabilním poskytovatelem komplexních energetických služeb a umožní zákazníkům z celé ČR snižovat energetickou náročnost jejich hospodářství.

Které služby vaše společnost nabízí?Navrhujeme a realizujeme energetické projekty v rámci velkých průmyslových podniků a municipalit s cílem dosáhnout benefitů založených obvykle na úspo-rách. Provozujeme energetická hospo-dářství, veřejná osvětlení, zajišťujeme do-dávky plynů a vod, provozujeme čističky odpadních vod. Zajišťujeme také syste-matickou preventivní plánovanou i poru-chovou údržbu, opravujeme, rekonstru-ujeme a modernizujeme provozovaná zařízení.

O co je největší zájem?To je individuální. Mezi nejžádanější však patří modernizace energetického majet-

ku spojená s provozováním a správou energetického hospodářství, tj. obsluhou a údržbou souvisejících zařízení, technic-kým servisem a zajišťováním poruchové služby.

Vašim zákazníkům nabízíte úspory energií, i když jim současně různé ko-modity prodáváte. Není to kontrapro-duktivní?Na první pohled to tak může vypadat. Z úspor, jež nabízíme, máme ale podíl na benefitu, který nám vyrovnává ztrátu z niž-šího prodeje energií. Hledání úspor je obec-ným trendem, a pokud je nenabídneme my, udělá to za nás rád někdo jiný. Pozorně pro-to sledujeme nejnovější trendy v energe-tice a snažíme se je co nejrychleji zavádět do praxe.

Jakými způsoby dosahujete sní-žení energetické náročnosti v praxi?Takzvanou dodávkou úspor na klíč. Nejdří-ve začneme energetická hospodářství kli-enta provozovat efektivněji, např. díky ově-řeným provozně-technickým postupům, kvalifikovanějšímu personálu, nebo tře-ba možnosti levnějšího nákupu některých vstupů. Druhým krokem jsou naše investi-ce do rekonstrukcí a modernizací provo-zovaných technologií, které přinášejí další úspory. Zákazník nám z nich pak celou in-vestici splácí. Úspory jsou na začátku přes-ně vyčísleny a jsou součástí smlouvy, tak-že klient dopředu přesně ví, kolik mu naše úsporná řešení ušetří.

O jak dlouhodobé kontrakty jde?Standardně klienti splácejí od pěti do dese-ti let, ale existují projekty návratné i do něko-lika měsíců.

Jak vnímáte vliv hospodářské krize na obchody vaší společnosti?Naši hlavní zákazníci omezují odběr dodá-vek energetických komodit o 40–70 %. To je samozřejmě velmi nepříjemné. Krize nám paradoxně ale také pomáhá, protože počet klientů, kteří mají zájem o snížení energetic-kých nákladů nebo o spolupráci se stabil-ním partnerem, stále roste.

Co děláte pro další rozvoj společnosti v současné komplikované době?Máme rozpracovaných asi 60 nových pro-jektů. Jde jak o jednorázové investiční akce,

Klientů se zájmem o snížení energetických nákladů v krizi přibývá

23 text: Jaroslav Bílýfoto: WWArozhovor

tak o velké projekty strategického charakte-ru, kdy si energetické hospodářství dlouho-době pronajmeme a v rámci našich nákladů a investic jeho provoz zefektivníme. Dbáme na to, aby každý takový projekt byl už od po-čátku provozování ziskový. Přičemž vydělat musíme jak my, tak zákazník, kterému se snížila energetická náročnost a tím spotře-ba energií. Možnost realizovat tyto náročné investice máme samozřejmě díky síle a po-tenciálu Skupiny ČEZ. Tato skutečnost je jednou z našich největších konkurenčních výhod. Zákazníci i banky totiž přistupují ji-nak ke společnosti, která je členem Skupiny ČEZ, než k malé – tzv. garážové – firmě.

Kolik času uplyne mezi záměrem pro-jekt uskutečnit a jeho realizací?Obvykle je to práce na několik měsíců. Je-den projekt dokonce řešíme už přes rok. Po celou tu dobu samozřejmě do tohoto vztahu investujeme, protože naši specialis-té musejí vypracovat mnoho studií, analýz a absolvovat mnohdy složitá jednání s úřa-dy i zákazníkem. Návratnost našich inves-tičních projektů je dlouhodobá, výsledky stávající práce se projeví až v příštích le-tech.

Máte dostatek pracovních sil na zajiš-tění tolika projektů?Trochu s tím bojujeme. Máme celkem 400 za městnanců, ale projektovému mana-gementu se intenzivně věnuje do 10 % týmu. Ostatní zaměstnanci jsou v nejrůznějších technických a dělnických funkcích, zajišťují provozování a technický servis našich vlast-ních či pronajatých energetických hospo-

dářství. V této oblasti, stejně jako při zajištění investičních akcí, se ale neobejdeme bez po-moci externích pracovníků.

Připravujete technickou projekci k jednotlivým projektům?Zadáváme ji, vlastní projekční kapacity ne-máme.

Se kterými firmami ze Skupiny ČEZ nejvíce spolupracujete?S divizí výroba a s ČEZ Správou majet-ku, kde se podílíme na opravách a udr-žování technických zařízení, a se společ-ností ČEZ Prodej, která svým zákazníkům

doporučuje naše služby. Pro ČEZ Distri-buci zase aktuálně modernizujeme a sta-víme rozvodny. V drtivé většině případů se však orientujeme na trh mimo Skupi-nu ČEZ.

Vaše společnost také provozuje veřejné osvětlení. V kolika městech a obcích?Asi ve 200. Mnoho z nich jsme převza-li v rámci zachování kontinuity od Západo-české energetiky a Energetiky Vítkovice, ale samozřejmě se dál snažíme počet zákazní-ků zvyšovat napříč celou republikou. Máme zájem o města nad 1500 světelných bodů a nad 5000 obyvatel. Těm už naše služby přinesou hmatatelné úspory. Správa veřejné-ho osvětlení je pro naši společnost objemo-vě minoritní záležitostí, ale pokud jsou zákaz-níci s naší službou spokojeni, je možné, že nám nabídnou i další zakázky. To je docela účinné PR pro Skupinu ČEZ.

ČEZ Energetické služby, s. r. o.Pro zákazníky z řad průmyslových fi-rem a municipalit provozuje energetic-ká hospodářství, veřejná osvětlení, čis-tičky odpadních vod, zajišťuje dodávky plynů, vod a stlačeného vzduchu. Kro-mě toho zabezpečuje také systema-tickou plánovanou i poruchovou údrž-bu a opravy provozovaných zařízení. Tyto činnosti dílem převzala vyčleně-ním části podniku z Energetiky Vítkovi-ce v rámci projektu VIZE 2008. Firmu stoprocentně ovládá společnost ČEZ, která ji v roce 2007 založila. ČEZ Energetické služby se v soula-du se zájmy Skupiny ČEZ snaží být pro své zákazníky stabilním poskyto-vatelem komplexních energetických služeb, které jim umožní snižovat ná-ročnost jejich energetického hospo-dářství.

V roce 2008 dosáhl obrat společnos-ti, která zaměstnává přibližně 400 lidí, 1,3 mld. Kč.

Hlavní aktivity a cíle společnosti:g  realizace projektů z jednotlivých ob-

lastí průmyslových a municipálních energetik

g  komplexní řešení energetiky pro prů-myslovou oblast nebo mikroregion

g  provozování energetického dispe-činku

g  komplexní řešení veřejného osvětleníg  provozování energetického hospo-

dářství třetím subjektům (dlouhodo-bý pronájem nebo koupě a efektiv-nější provoz)

g  návrhy energetických úspor a EPC projekty

g  výstavba a provoz decentralizova-ných malých zdrojů elektřiny a tepla (vlastní i pro třetí subjekty)

24

ČEZ Energetické služby pro-vozují veřejné osvětlení v asi 200 městech a obcích ČR

A už se tak stalo?Jistě. Například v Mohelnici, která má 10 000 obyvatel, máme pronajaté tepelné hospodářství a stavíme zde za cca 70 milio-nů korun novou teplárnu a navazující infra-strukturu. Společně s investicemi do lokál-ní distribuční soustavy stlačeného vzduchu ve Vítkovicích, kde realizujeme přemístění chladicích věží a rekonstrukci kompresorů, se jedná o největší současnou investici.

Hledáte zakázky na veřejné osvětlení i mimo republiku?Jednáme s několika zákazníky v Polsku. Naším největším potenciálním klientem je město Krakov, kde nyní jednáme o realizaci menšího pilotního projektu, ale za dva roky bychom se chtěli zúčastnit tendru na správu celého města.

Které firmy patří mezi vaše nejvý-znamnější klienty?EVRAZ Vítkovice Steel, Vítkovice Holding, Colorlak, Arcelor Mittal, VVT-TŽ a jiné.

Vaše společnost také jedná o spolu-práci s některými pivovary?Ve Velkých Popovicích bychom měli provo-zovat kompletní energetické hospodářství pivovaru. Pokud se vzájemná spolupráce osvědčí, mohli bychom stejný model „naklo-novat“ do pivovarů v Nošovicích a také v Plz-ni, kde jsme realizovali studii proveditelnosti přemístění jejich energocentra.

Jakou strategii mají ČEZ Energetické služby do budoucna?Novou strategii v tuto chvíli tvoříme. Naše společnost by měla být jedním z nosných pilířů nově definované rozšířené strategie Skupiny ČEZ. Ta si klade za cíl nepropást rozvoj čistých technologií, jenž v součas-nosti pokračuje raketovou rychlostí pod názvem Cleantech, který je synonymem šesté průmyslové revoluce. Když na ten-to trend nezareagujeme včas, ujede nám vlak. Definovali jsme pět klíčových oblastí,

ve kterých bychom měli sledovat a zavádět nejnovější trendy.

Máte „vykolíkované hřiště“ mezi sub-jekty ze Skupiny ČEZ, se kterými se na něm potkáváte?To „kolíkování“ probíhá. Spolu s ČEZ, a. s, ČEZ Teplárenská, ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ Obnovitelné zdroje a další-mi se snažíme dohodnout na takovém rozhraní, které zamezí neefektivnímu pře-krývání některých podnikatelských aktivit jednotlivých společností. Rozeznat a určit rozhraní je však v případě poskytování kom-plexního energy managementu mnohdy velmi obtížné.

Jaké jsou vaše největší výhody oproti konkurenci?Jsme firma s celostátní působností, konku-renční firmy jsou většinou oblastního cha-rakteru. Máme za sebou silný kapitál, kte-rý nám umožňuje projekt vlastními silami zrealizovat, financovat a provozovat na klíč.

Klient se tak může věnovat svému byzny-su a o provoz energetických hospodářství se nemusí starat. A navíc může naši inves-tici splácet z úspor, které mu naše opatření přináší, aniž by to ovlivnilo jeho další solvent-nost. V neposlední řadě je naší konkurenční výhodou výborný tým ve firmě.

Kde spatřujete do budoucna největší příležitosti pro vaše podnikání?Hodláme co nejvíce vytěžit ze současné všeobecné snahy o energetickou nezávis-lost, tzv. ostrovní provozy. Chceme proto podporovat výstavbu a provozování men-ších lokálních energetických zdrojů a lokál-ních distribučních soustav a podpořit vznik regionálních energetických koncepcí, které mají zájem fungovat nezávisle, ať už v oblas-ti plynu či elektřiny. Tady spatřujeme velký potenciál, stejně jako ve velkých podnicích, které svá energetická hospodářství ještě ne-zefektivnily.

Měli bychom být jedním z pilířů nové strategie Skupiny ČEZ

25

Michal Rzyman

VzděláníEkonomická fakulta VŠB – Technická univerzita Ostrava

Kariéra g makléřská firma zaměřující se na municipality (1996–1998) g poradce v oblasti investic a cenných papírů (1998–2001) g projektový manažer ve firmě Univyc (vypořádání mimoburzovních obchodů na Burze cenných papírů Praha) (2001–2002) g projektový manažer Severomoravské energetiky a poradce ředitele distribuce (2002–2004) g po transformaci Skupiny ČEZ jednatel a ředitel úseku nákup ČEZ Logistika (2004–2008) g generální ředitel ČEZ Energetické služby (od 1. 7. 2008)

RodinaManželka Dorota, dcera Izabelka (3,5) a syn Adam (1)

HobbyLyže, squash, rodinná turistika (nejčastěji po Beskydech), sekání trávy na zahradě

26

Napříč Skupinou proběhla setkání zaměstnancůV průběhu března až května se napříč Skupinou ČEZ i celou republikou sešlo na 34 pracovních setkáních téměř 8000 zaměstnanců. Náplň byla vždy obdob-ná – zejména seznámení s plány roku 2009.

Nechybělo ani hodnocení loňského roku a oznámení jmen jednačtyřiceti držitelů cen ČÉZAR oceněných za vynikající výko-ny při plnění osobních cílů a výrazný pří-nos k výsledkům útvaru. Zaměstnanci byli informováni o plánech a prioritách na ten-to rok a také se mohli zapojit do hodnoce-ní stavu firemní kultury. Nechyběly samo-zřejmě ani diskuse zaměřené na specifika příslušných útvarů. S velkým úspěchem se setkalo využití hlasovacího zařízení, pro-střednictvím něhož účastníci setkání vyjad-řovali své názory na prezentovaná témata.

Série 13 setkání zaměstnanců elektrá-ren se nesla v duchu hlavních cílů a priorit divize výroba na letošní rok, které osobně prezentoval člen představenstva a ředi-tel divize výroba ČEZ, a. s., Vladimír Hla-vinka. Pozornost této divize bude v násle-dujícím období zaměřena na pokračování v projektech Bezpečně 15 TERA a Bez-pečně 16 TERA, řešení emisních stropů, zvy šování energetické účinnosti (klima-ticko-energetický balíček), dodavatelský systém, bezpečnost, obnovu personálu

a další. V diskusi zaměstnance nejvíce za-jímala otázka budoucnosti uhelných elek-tráren ve Skupině, výstavba nových zdro-jů v tuzemsku i zahraničí a problematika jaderných elektráren (dostavba ETE, pro-dloužení životnosti EDU atd.).

Na setkání zaměstnanců ČEZ Zákaz-nické služby účastníci kreativně vymýšleli nové obchodní produkty, v ČEZ Distribu-ce a ČEZ Měření se seznámili s novinka-mi v projektu Nejlepší praxe v distribuci a v ČEZ Distribuční služby řešili záležitos-ti týkající se jejich transformace od 1. čer-vence 2009.

Zaměstnanci projevili zájem také o in-formace z oblasti protikrizových opatře-ní Skupiny ČEZ, bílého šrotovného, vývo-je kauzy útvaru netechnické ztráty apod.

„Jednou z nejdůležitějších věcí je, aby zaměstnanci byli informováni o tom, co ve-dení chystá. A my se dozvíme, co naše lidi trápí a kam bychom měli upřít pozornost do budoucna,“ řekl po skončení jednoho z pracovních setkání generální ředitel ČEZ Distribuce Josef Holub.

Sportovní hry ČEZ v pohybu letos rozhýbou Nymburk

V pořadí třetí sportovní hry ČEZ v po-hybu bude 12.–14. června hostit Nym-burk. Na místních sportovištích se utkají zástupci 36 sportovních druž-stev z celé Skupiny. Kromě týmů slo-žených ze společností a divizí z České republiky přijedou s ostatními změřit své síly i kolegové z Polska, Rumunska a Bulharska. Pro účastníky jsou připra-veny týmové disciplíny v malé kopané, nohejbalu, volejbalu a jízdě zručnos-ti na lodi. Příznivci tartanu se sejdou na atletickém oválu a poměří své spor-tovní schopnosti ve sprintu na 100 m, skoku dalekém, hodu oštěpem a běhu na 800 m. Milovníci vody poplavou 200 m ve volném stylu, příznivci kol či koleček mají možnost volit mezi cyk-listikou a in-line bruslením. Největ-ší pozornost již tradičně vzbudil chys-taný turnaj ve stolním tenisu a tenisu. Na antukových kurtech se dají očeká-vat nejlítější boje. Klidová zóna naopak bude nad šachovnicemi, kde zased-nou příznivci bílých a černých kamenů. Pokud máte chuť podpořit na sportov-ních hrách svůj tým, sledujte intranet Skupiny ČEZ. Najdete na něm soutěž pro fanoušky spojenou se sportov-ní anketou a dozvíte se, jaký další pro-gram účastníky sportovního zápolení na ČEZ v pohybu čeká.Hana Salajková

skupina v pohybu text: Renata Skupníková, Marta Ctiborová

g  Plánujete letní dovolenou nebo wellness víkend?

g  Využijete k úhradě svého osobního účtu?

g  Stačí vyplnit žádost, kterou najdete v záložce Benefity.

g  Tamtéž najdete tipy na výhodné pobyty v tuzemsku.

Více na intranet.cez.cz › mojevyhody

Výhody na dosah

27

Azylový dům pro matky s dětmi v Bohni-cích poskytuje pomoc matkám s malými dětmi v nejrůznějších obtížných životních situacích. Dobrovolníci zde zušlechťovali zarostlá zákoutí, záhonky a růže v užitkové a okrasné zahradě s dětským hřištěm.

Také v rozlehlém parku Olivovy léčebny v Říčanech naši další kolegové zápasili s di-vokým porostem. Dobrovolníci z vodních elektráren si s sebou na pomoc přivezli do-konce své vlastní motorové nářadí.

Další parta se utkala s přerostlým les-ním porostem v Centru služeb Hvozdy ne-daleko Štěchovic. I zde byla potřeba mo-torová pila, kterou – když ztratila dech – „vodníci“ dokázali zanedlouho opravit. Další část skupinky společně vymalova-la všechny členité místnosti i stropy pat-rového domku. Centrum Hvozdy se snaží o adaptaci mentálně handicapované mlá-deže do světa dospělých. Vzdělává je, vy-chovává k samostatnosti a hledá jim pra-covní uplatnění.

Občanské sdružení Zajíček na koni zase zachraňuje starý statek v Bučovicích, který se postupně mění v rehabilitační zá-

zemí se spoustou hospodářských zvířat pro nemocné, handicapované či sociál-ně slabé děti. Dobrovolníci zde čistili za-nesenou strouhu, likvidovali letitou sklád-ku, zbavovali stará prkna hřebíků a stavěli z nich budky na suché WC.

Občanská inspirace v Bubenči je mís-to plné nápaditých aktivit pro maminky s předškoláky. Náš kolega s kolegyní zde zarovnali živý plot okolo celé zahrady, vy-čistili špatně přístupné okenní výklenky a další venkovní prostory. Další kolegové si vybrali pomoc při osvětové a sbírkové akci uvnitř objektu.

V Klubu nemocných cystickou fibrózou v blízkosti pražské nemocnice v Motole dobrovolníci zase pomáhali s přípravou ce-lorepublikové akce, která spočívá ve zdo-bení prázdných lahviček sloužících k inha-laci. Nemocné děti, jejich rodiče, přátelé či spolužáci je zkrášlují barvami na sklo, po-lepováním, mašličkami, korálky a drátková-ním. Zaměstnanci Skupiny ČEZ ozdobené lahvičky plnili solí a označovali ozdobný-mi lístečky s křestním jménem nemocné-ho dítěte.

Čas pro dobrou věc hojně podpořili i StředočešiJako druzí převzali letošní štafetu projektu Čas pro dobrou věc zaměstnan-ci Skupiny ČEZ ve Středočeském kraji a praze. Během dvou prosluněných dní, 15. a 16. dubna, pracovalo v deseti neziskových organizacích 83 dobrovolníků z pražské centrály, z ČEZ Vodních elektráren, Elektrárny Mělník, ČEZ iCT Servi-ces a ČEZ Distribuce.

Skupina ČEZ regionům

Skupina ČEZ je dlouhodobým partne-rem společensky prospěšných organi-zací a projektů v regionech, kde působí. Přispíváme zde do zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání, kultury, sportu, životní-ho prostředí, rozvoje volnočasových akti-vit dětí a mládeže a turistického ruchu. Naši podporu regionů teď chceme vý-razněji přiblížit těm, komu je nejblíže. 25. května zahájíme kampaň, kterou chceme obyvatelům krajů, regionů a jed-notlivých měst představit partnerské projekty a dobročinné aktivity, které v je-jich okolí realizujeme. Chceme je infor-movat o nejbližších Oranžových hřištích, cyklistických nebo turistických stezkách, o konkrétní podpoře místních nemocnic nebo o tom, jaké projekty v jejich okolí vznikly díky Zelené energii Skupiny ČEZ. V médiích se objeví inzeráty a články, na webu spustíme novou prezentaci na-šich společensky prospěšných aktivit, „oživíme“ Oranžová hřiště a zorganizu-jeme na nich sérii akcí pro místní ná-vštěvníky. Věříme, že se nám tak poda-ří veřejnosti více přiblížit, jak sdílíme život v regionech, kde Skupina ČEZ působí. Šárka Samková

pomáháme text: Simona Kaňoková foto: Jan Schejbal

Více o kampani najdete na intranetu › v sekci pomáháme

28

Milan Málek

Čekal na mě s mladším synem v suterénní dílně svého domku v Příbrami. Dva z tříčlenného rodinného týmu amatérských konstruktérů robotů a vítězové národního kola soutěže Eurobot. Předváděli mi krabice na kolečkách, které měly uvnitř neuvěřitelnou spleť různých drátků, a Milanu Málkovi, rozvodnému transformovny, při tom zářily oči. Není pochyb. Tady koníček přerostl v koně.

V transformovně Příbram-Brod pracuje Milan Málek osmým rokem, z toho tři roky jsou jeho zaměstnavatelem ČEZ Distribuční služby. Pů-vodním povoláním je mechanik elektronic-kých zařízení a živil se jako opravář televizí. O elektroniku měl zájem od dětství, protože jeho maminka pracovala v televizní opravně, kde s ní často pobýval. „Vždycky jsem toužil všechno rozebrat, podívat se tomu na ‚střeva‘ a poznat, jak to funguje,“ říká.

Stovky hodin v dílněA jak se Milan Málek dostal k robotice? Přes své dva syny Milana a Martina. Ti cho-

dili na průmyslovce do kroužku mechatro-niky a potřebovali vyrobit na soutěž robota. „Tak jsme se zavřeli v dílně a všechny tři nás to chytlo,“ vzpomíná Milan Málek. „Od té doby trávíme tady v suterénu veškerý volný čas. Je to obrovská výzva začít z ničeho vy-tvářet stroj, který splní zadaný úkol. Bez to-lerance manželky by to ale nešlo, většinou nás vidí jen u večeře,“ usmívá se a rychle se vrací k tématu: „Práci máme rozdělenou. Já se starám o mechanické konstrukce robota, kluci zase o jeho naprogramování.“

Jak se soutěžíMilan Málek a jeho synové se pravidelně zú-častňují mezinárodní soutěže robotů Euro-bot. Cílem amatérských týmů je sestavit sa-mostatného robota, který bude plnit úkol daný pravidly pro aktuální ročník. V tomto roce je to stavění chrámů Atlantidy. Úkolem robota na hřišti přesných rozměrů je posta-

vit za 90 vteřin z barevných puků a trámků co nejvyšší stavbu. Nejprve se Málkovi utka-jí se svými soupeři v národních kolech, je-jichž hlavním organizátorem je Matematicko--fyzi kální fakulta UK. Nejlepší týmy ze všech zemí poté postupují do mezinárodního finá-le. To letošní se koná ve Francii. „Hned první soutěžní účast v roce 2007 pro nás skonči-la prozatím největším úspěchem,“ vzpomíná Milan Málek. „Zvítězili jsme totiž v národním finále a ve finále mezinárodním jsme byli z cca 100 týmů devětadvacátí.“

Bohužel, žádný robot, který se už soutě-že zúčastnil, u Málků nepřežije. Jednotlivé

komponenty prý vždy musejí vymontovat, protože kvůli jejich vysoké ceně v řádu ně-kolika desítek tisíc korun si nemohou do-volit koupit na stavbu dalšího robota nové.

V cizině si talentů váží„V zahraničí si firmy vychovávají z mladých konstruktérů a programátorů, které na po-dobných soutěžích pečlivě monitorují, nové odborníky,“ posteskne si Milan Málek. „Per-spektivní týmy sponzorují a jednotlivcům poskytují stipendium při studiu, aby pro ně v budoucnu pracovali. Něco podobného v ČR zatím funguje jen ojediněle. Jsem rád, že mezi světlé výjimky patří Skupina ČEZ, která je již více než 10 let generálním part-nerem soutěže Vědeckotechnické projekty středoškolské mládeže, pořádané Asociací pro mládež, vědu a techniku. Je fajn praco-vat ve firmě, která má o nové technické ta-lenty zájem,“ pochvaluje si Milan Málek.

Je fajn pracovat ve firmě, která podporuje technické talenty

Volný čas trávím s roboty

jeden z nás text: Jaroslav Bílýfoto: WWA29

30 lidé text: Hana Salajková, Monika Dobiášováfoto: GetPhoto

Na cenu byli nominováni zaměstnan-ci z mateřské ČEZ, a. s., a dceřiných společností Skupiny ČEZ v České re-publice i zahraničí. Cenu ČÉZAR 2009 převzalo 41 nejlepších z nich. Odměnu v podobě Víkendu Čézarů si vedle čes-kých kolegů přijelo užít i sedm zaměst-nanců z Bulharska, čtyři z Rumunska a jeden z Polska.

Slavnostní část programu proběhla za přítomnosti vrcholového managemen-tu Skupiny ČEZ v pátek odpoledne v se-cesním Muchově sále. Generální ředitel Martin Roman této příležitosti využil, aby oceněným poděkoval: „Je pro mě velkým potěšením setkat se dnes s těmi nejlep-šími z téměř 30 000 zaměstnanců Skupi-ny ČEZ, osobně jim předat cenu ČÉZAR a poblahopřát k jejich úspěchu. Bez vás a dalších dobrých zaměstnanců Skupiny ČEZ bychom nebyli tak úspěšnou spo-lečností. Nemohli bychom se stát Svě-tovou energetikou roku. Chci vám pro-to za vaše výjimečné pracovní úspěchy a přínos pro Skupinu ČEZ upřímně po-děkovat.“

Blahopřání připojil i Zdeněk Pasák, ředitel divize personalistika, který letoš-ní Čézary a jejich doprovod zároveň na-vnadil na víkendový program: „Minulý rok to bylo poprvé, kdy jsme pro drži-tele ceny zorganizovali Víkend Čézarů, a jsem rád, že se tato nová forma odmě-ny setkala s velmi pozitivní odezvou zú-častněných zaměstnanců. Pevně věřím, že i vy si letošní Víkend Čézarů skvěle užijete.“

Sobota a neděle Čézarům i jej ich partnerům nabídla skutečně nevšední zážitky. Vyzkoušet si mohli jízdu na psím spřežení, na koních nebo terénních vo-zech. Kdo měl chuť nechat o sebe pe-čovat, zašel do beauty salonu. Skvělé počasí a krásná zámecká zahrada zase lákaly k minigolfu, zájemci o „pravý“ golf prošli golfovou akademií. Další hledali v zámeckém parku poklad s pomocí de-tektoru kovů či navštívili hrad Karlštejn. Velký úspěch měl nový vodní sport aqua-zorbing, při kterém se Čézaři pohybova-li po hladině zbirožského koupaliště uza-vřeni v obrovské plastové kouli. Pohodu

Víkend Čézarů ozdobil zámek Zbirohposlední dubnový víkend přijelo 41 zaměstnanců Skupiny ČEZ na zámek Zbiroh, aby zde z rukou Martina Romana převzali cenu ČÉZAR 2009.

sobotního dne ukončil Ivan Hlas. Zahra-niční účastníky akce potěšil jazzrocko-vými melodiemi, domácí osazenstvo ocenilo hity z filmu Šakalí léta. Posled-ním zážitkem z pestré nabídky Víkendu

Čézarů byla plavba parníkem po Vltavě a prohlídka Prahy.

Že byste si takový víkend také nechali lí-bit? Pozvánka na příští ročník může přijít i vám. Stačí být jedním z nejlepších...

31 lidé

V praxi tato změna znamená:g posun útvaru výše v hierarchii divize

(z úrovně D-2 na úroveň D-1),

g změnu názvu z útvaru analýza výstavby JE na útvar výstavby JE (bez změny po-slání a odpovědností),

g vytvoření nových vedoucích pozic na úrovni D-2 a D-3,

g zvýšení počtu pracovních míst z 35 na 190 (počet míst se bude navyšovat postupně v roce 2009 o 76 zaměstnan-ců a v roce 2013 o 79 míst),

g zrušení všech stávajících pracovních míst v útvaru analýzy výstavby JE a současně zřízení nových míst v útvaru výstavby JE.

Nová organizační struktura rovněž pat-ří k opatřením vedoucím ke zmírnění jed-noho z rizik našich projektů. Vytváří totiž podmínky pro budoucí pokračování a roz-voj činností na dlouhodobých a rozsáh-lých projektech v oblasti jaderné energe-tiky v situaci omezené nabídky odborníků na českém i evropském pracovním trhu.

Hlavním úkolem nového útvaru nadále bude příprava jaderných projektů v tuzem-sku i zahraničí. V jeho čele stanul Petr Zá-vodský, do té doby vedoucí útvaru technic-ký kontrakt.

Stávající manažer útvaru analýza výstav-by JE Ivo Kouklík vede projekt dostavby elektrárny Jaslovské Bohunice na Sloven-sku. „Tento projekt patří společně s dostav-bou Temelína a Dukovan k nejambicióz-nějším a klíčovým akcím nejen naší divize, ale i celé Skupiny ČEZ v nejbližším obdo-bí. To byl také důvod, proč jsem na mís-to vedoucího projektu vybíral ty nejzkuše-nější zaměstnance s patřičnými znalostmi a potenciálem, ke kterým Ivo Kouklík bez-pochyby patří,“ uvedl ředitel divize investi-ce Peter Bodnár. „Určitě je to pro něj velká výzva a já jsem pevně přesvědčen, že v ní obstojí na výbornou.“

Od 1. dubna se změnila organizační struktura útvaru analýza výstavby jaderných elektráren v divizi investice ČEZ, a. s. Nové uspořádání bude lépe vyhovovat potřebám rozvoje jaderných elektráren.

text: Renata Skupníková foto: archiv

Nová organizační struktura výstavby jaderných elektráren

petr Závodskýředitel útvaru výstavby jaderných elektráren

Hlavním úkolem nového útvaru bude dobu-dování jeho organizační struktury a nasta-vení funkčních vazeb tak, aby tým zvládal přípravu a realizaci více jaderných projek-tů (v této chvíli ETE, EBO, EDU). V projek-tu ETE je cílem zdárný průběh procesu EIA a příprava výběru EPC dodavatele, v Jaslov-ských Bohunicích pak nastavení fungování společného podniku a tvorba studie prove-ditelnosti, na EDU dokončení analýz realizo-vatelnosti 5. bloku.

Petr Závodský je absolventem elek-trotechnické fakulty VŠ dopravy a spo-jů v Žilině, obor Sdělovací a zabezpečova-cí technika v dopravě. V energetice pracuje od roku 1994. V ETE působil jako vedou-cí projektu nezávislé verifikace a validace softwaru SKŘ, v divizi investice pak na po-zici vedoucího technického kontraktu.

ivo Kouklíkmanažer útvaru řízení projektu Elektrárna Bohunice (EBO)

Hlavním úkolem útvaru je založit a vybudo-vat společný podnik se slovenskou stranou, připravit studii proveditelnosti a podklady pro hodnocení EIA a poté postavit a provo-zovat nové jaderné bloky v lokalitě Jaslov-ské Bohunice.

Ivo Kouklík je absolventem ČVUT, fakul-ty jaderného a fyzikálního inženýrství (ka-tedra Teorie a techniky jaderných reaktorů). Vystudoval i MBA na Prague Internatio-nal Business School. V energetice pracuje od roku 1983. Začínal jako operátor primár-ního okruhu, vedoucí bloku, zástupce ře-ditele pro jadernou bezpečnost a techni-ku na EDU. Byl zodpovědný za bezpečnost obou jaderných elektráren, pracoval i jako ředitel technického rozvoje ČEZ. Od roku 2006 byl zodpovědný za přípravu studií a analýz pro nové jaderné zdroje, zejména dostavbu Temelína. Jako expert se rovněž zúčastnil řady mezinárodních misí pořáda-ných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.Více na intranetu › ČEZ, a. s. › Aktuálně

32 tým

Energie pro rostoucí region Obnova sítí Morava ČEZ Distribuce

Celý odbor obnovy sítí pro oblast Mora-va čítá zhruba 80 lidí. Ten, který řeší po-dobně významné stavby, jako byla nová rozvodna pro průmyslovou zónu v Nošo-vicích, tedy stavby na úrovni velmi vysoké-ho napětí, reprezentuje dohromady 21 lidí. Ve skutečnosti jde o týmy dvou oddělení – rozvoj sítí a inženýrink. „Jejich práce však navazuje a je v mnoha ohledech propoje-ná, proto musejí být obě oddělení schop-na spolupracovat jako jeden tým,“ říká ve-doucí odboru Jan Csóka. „Útvar rozvoje sítí pod vedením Taťány Macečkové zpra-covává tzv. zadávací návrhy, tedy technic-ké řešení výstavby nových či rekonstrukce stávajících zařízení. Jakmile projdou schva-lovacím procesem, přecházejí do péče od-dělení inženýrink, které vede Ivo Goščík. Zde tyto návrhy zpracují od zadání projek-tové dokumentace přes výběr zhotovitele a uzavření smluv s dodavateli až po samot-nou realizaci,“ vysvětluje.

Pod tlakem ze všech stranTlak na vybudování nových rozvoden ne-ustává, množství odběratelů především na severu Moravy stále narůstá. „Jen za loňský rok připravilo naše oddělení za-dávací návrhy v celkovém objemu zhru-ba 3 mld. Kč,“ potvrzuje vedoucí oddělení rozvoj sítí Taťána Macečková. Zadávací ná-

text: Roman Peterkafoto: Jan Zavřel

vrhy pak přebírají kolegové z inženýrinku. To, jak rychle se stavbu podaří zrealizovat, závisí na řadě okolností – mnohé z nich jsou navíc zcela mimo možnost ovlivnění ze strany pracovníků odboru obnova sítí. „U každé nové stavby, ať je to nová rozvod-na nebo nová linka, je nutné získat souhlas vlastníků příslušných pozemků, což je stá-le složitější. Mnozí lidé chtějí za svá věcná břemena částky mírně řečeno silně nad-hodnocené, takže jednání se už v této fázi často prodlužují,“ říká Ivo Goščík. „To byla výhoda transformovny v Nošovicích, kte-rá byla postavena na obvyklé poměry ve-lice rychle – v podstatě do roka a do dne,“ vzpomíná Jan Csóka. „Bylo to dáno tím, že jsme stavěli na našich vlastních pozem-cích, takže nebylo nutné řešit majetkopráv-ní vztahy, stačilo zjednodušeně řečeno při-pravit projekt a začít stavět,“ vysvětluje. Na stavby nových rozvoden „na zelené lou-ce“ je také nutné získat souhlas se změ-nou územního plánu. K tomu se přidává proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a další legislativní náležitos-ti, které vyžadují svůj čas.

Stavby za stovky milionůJednou z velkých akcí, které tým obno-vy sítí Morava v současné době připravu-je, je výstavba nové transformační stanice

Staré sítě pro distribuci elektrické energie často nestačí. Stavějí se nové bytové domy, administrativní komplexy, nové průmyslové zóny… Mnohdy je pro ně nutné vybudovat nové transformační stanice a další zařízení. Realizaci těchto projektů od vypracování zadávacího návrhu až po převzetí od zhotovitele zajišťuje tým odboru obnova sítí společnosti ČEZ Distribuce.

2 6

11 4

5

33

400/110 kV Kletné, která zajistí stabilněj-ší dodávku elektrické energie pro prud-ce se rozvíjející region. „Jde o stavbu, která nemá v posledních letech obdoby. V současné době se zpracovává projek-tová dokumentace, v příštím roce by měla být zahájena stavba. Hotovo by mělo být do konce roku 2011,“ informuje Ivo Goš-čík. Další významnou akcí, kterou v loň-ském roce připravili lidé z oddělení rozvoj sítí, je úprava rozvodny v Lískovci na Frý-decku-Místecku, která umožní navýšení odběrů a příkonu v lokalitě. Akcí za více než 450 mil. Kč a zároveň technickou ra-ritou bude přemístění a rozšíření elektric-ké rozvodny v Doubravě, která plní roli dů-ležitého energetického uzlu na Karvinsku. „Pod ohradníkem rozvodny je ochranné pásmo, kde společnost OKD, která tu má doly, nesmí těžit – společnost by ale ráda těžila i v těchto místech. Funkčnost rozvod-ny navíc nepříznivě ovlivňují důlní poklesy, dojde proto k jejímu přemístění,“ vysvět-luje Jan Csóka. Protože je ale poddolova-né celé dostupné okolí, musí být rozvodna postavena tak, aby důlní poklesy zvládla. „Veškerá technologie je zmenšena na mi-nimum a bude usazena na tzv. železobe-tonových rektifikovatelných deskách, které umožní zařízení zafixovat, a eliminovat tak jeho pohyby,“ uzavírá.

Oba týmy pracují jako celekJan Csókavedoucí odboru obnova sítí Morava ČEZ Distribuce

Práce oddělení rozvoj sítí a inžený-rink na sebe navazuje. Nakolik fun-guje týmová spolupráce mezi obě-ma odděleními?Funguje – pokud se někde zadrhne, ihned to řešíme. Práce obou oddělení nejen navazuje, ve skutečnosti se čas-to prolíná. Bez komunikace by to ne-šlo. Mnozí lidé tu navíc pracují už mno-ho let, takže se navzájem znají a vědí, co kdo dělá.

Členy týmu jsou tedy samí ostřílení harcovníci?To určitě ne. Máme tu jak zkušené pra-covníky, tak řadu mladších kolegů. Je to dáno i přirozenou generační ob-měnou, která postupně probíhá. Najít nové lidi, kteří by nahradili své zkušené předchůdce, však není jednoduché.

Proč?Takových lidí zase tolik není. Muse-jí mít určité technické znalosti, vyznat se v energetice, ve stavebním právu, které se neustále mění, a také mít zá-jem o tuto práci. A pokud toto všechno kandidát splňuje, trvá další tři roky, než z něj vychováme skutečně samostat-ného pracovníka. Tohle není typ prá-ce, kdy přijde nový člověk, ukážete mu, kde má stůl, a už může bez problémů samostatně pracovat.

1

1

3

8 10 12 9 7

1 Jan Csóka

vedoucí odboru obnova sítí Morava

ČEZ Distribuce

ivo Goščík

vedoucí oddělení inženýrink

Ostrava-venkov

Technici investičního dozoru

technologie

Miroslav paloc

Karel Řezníček

Jiří Fazekaš

Robert Čerňák

Jaroslav Rabe

Marek Sedlík

pavel Kala

Technici investičního dozoru

staveb

Dušan Bilka

petr Limanovský

Technici přípravy technologických

staveb

Martin Klečka

Rostislav Jurák

Technici přípravy staveb

Hana Kasperková

Libuše Sucková

Emilie Grasserová

Taťána Macečková

vedoucí oddělení rozvoj sítí

Ostrava-venkov

Jaroslav Fedor

technik rozvoje sítí NN

a VN-senior

Technici rozvoje sítí VVN

Jiří Chura

Jiří Možiešik

Dušan Begovský

Šárka puklová

Jiří Richterek

Technici transformátorů

Jaroslav Lednický

Michal Tarjan

4

3

5 6

89

1112

7

Obnova sítí Morava ČEZ Distribuce

2

10

8:00 „Každý z nás je v běžném životě zákaz-ník. A každý z nás je rád, když s ním jed-nají jako se zákazníkem férově.“ Kristýna Fialová se v péči maskérek stačí zamýš-let nad významem principu, který nese její tvář.

9:30„Nohy trochu víc rozkročit, bradu dolů, trochu víc ke mně bokem...“ Stejně jako všichni ostatní i Libor Kašpar, reprezen-tant principu Bezpečně tvoříme hodnoty, dostává od fotografa přesné instrukce. Sedm principů,

osm reprezentantů, jedna fotografie. Tak zní ve zkratce náplň dne, ve kterém si představitelé kampaně Naše principy na vlastní kůži vyzkoušeli práci fotomodelů. Od jejich profesí je to role hodně vzdálená, všichni se však shodli, že to sice byla pořádná dřina, ale výsledek určitě stojí za to. A navíc – možnost být tváří firemního principu se přece nenaskytne každý den.

V půl osmé ráno už to ve fotografickém ate-liéru bzučí činorodostí. Na „place“, nasvíce-ném soustavou reflektorů, pobíhají technici a připravují scénu podle pokynů fotografa, který vše pozoruje skrz hledáček fotoaparátu.

Z maskérny vychází Tomáš Žák, repre-zentant principu Pracujeme na sobě. Jak se dostal k roli tváře firemního principu? „Vnímám to jako šanci zviditelnit něco, o co se sám snažím,“ směje se opatrně, aby ne-poškodil maskérčino hodinové dílo.

Ateliér se brzy zaplní nepřetržitou řadou pokynů, přerušovanou cvakáním spouště a pípáním nabíjejících se blesků. Každý do-stává instrukce, jak stát, jak se tvářit a jak bude zapadat do celkového záběru skupiny. Ostří se, zkouší, převléká a vymýšlejí se nové varianty. Na hledání řešení jsou ale dnešní aktéři zvyklí ze své práce. Své o tom ví i Šár-ka Riedlová, tvář stejnojmenného principu. „Hledání nových řešení nevnímám tak, že se snažíme držet krok se změnami,“ říká. „Měli bychom před nimi být vždy o krok napřed.“

Hlavně trpělivostNa otázku, co je na práci fotomodela nej-důležitější, odpovídají všichni představitelé principů shodně: „Trpělivost.“ Než se před kamerou ocitne kompletní osmička, uply-nou celé čtyři hodiny, během kterých se ni-kdo takřka nezastavil. Všichni už jsou ale na svých místech a každý záblesk lamp teď může znamenat, že se vydařil ten jeden dokonalý záběr. Každý se musí soustředit na sebe, cílem je však vytvořit záběr týmu. Přesně, jak to řekl Jiří Veiner, tvář principu Zodpovídáme za výsledky: „Hrajeme za je-den tým. Není to tak, že mám svůj úkol, a když ho splním, tak končí moje zodpo-vědnost. Dokud vše nefunguje jako celek, nekončí práce nikoho z nás.“

Konečně se ozývá osvobozující zvolání: „Děkujeme, máme to.“ Všichni si oddech-nou, protože teď už je čeká ta příjemnější část dne: pohled do zákulisí práce filmařů na Kavčích horách a předpremiéra promí-tání videospotu doprovázejícího kampaň Naše principy.

11:00Lampy pálí a make up rychle odchází, tak-že je potřeba pudrovat. Péči maskérek si užívá dvojice Jsme jeden tým neboli Petr Riesz a Jiří Drábek. Na otázku, jaké to bude vidět sami sebe na fotografiích, od-povídají, že se těší, až se budou kolegové divit, že je vidí v práci dvakrát.

12:10Poslední drobné úpravy kompozice a jede se naostro. Celodenní snažení se musí odrazit v okamžiku trvajícím zlomek sekundy.

14:00Možnost navštívit zákulisí ateliérů České televize se člověku nenaskytne každý den. A možnost vyzkoušet si Arabelin cestovní plášť je ještě vzácnější. Ve chvíli, kdy Jiří Drábek zapínal knoflík, se všem mimoděk zatajil dech. Naštěstí nikam nezmizel.

16:10Vidět sám sebe na obrazovce televize je zvláštní pocit, ale představitelé kampaně si na to budou muset zvyknout. Pak už bu-dou sami sebe vidět v práci každý den.

den s text: Jiří Holubecfoto: Robert Rambousek

Den modelemZákulisí příprav kampaně Naše principy

34

Jezdíme nad zemíPřeplněná centra velkých měst nejsou kupodivu výdobytkem dnešních časů – světové metropole se s tímto problémem potýkaly už o mnoho let dříve. A situace se nijak nezměnila, ani když nastala éra městské hromadné dopravy po kolejích.

a jejich majitelé silně protestovali. Hleda-ly se proto jiné cesty, například lokomoti-vy na stlačený vzduch, na brooklyn ském mostě byla zase zřízena a velmi dlouho provozována kabelová dráha. V běžném provozu to pak na dlouho vyhrály malé parní lokomotivy vytápěné antracitem, kte-rý produkoval málo kouře. Dokázaly utáh-nout až pět vagonů rychlostí 50 km za ho-dinu. Problém nakonec do značné míry vyřešila až elektrifikace. Z postřehu jedno-ho českého cestovatele bychom si však mohli vzít příklad i dnes: „Vozy jsou plny lidí; dámy všechny sedí, poněvadž by žád-ný občan nezůstal na sedadle, kdyby ně-která dáma nenalezla volného sedadla. Všude setkáváme se s nejpřísnější zdvo-řilostí, ano s úctou k dámám. Všichni lidé ubírají se v největším klidu, nikdo nemlu-ví a nehlučí...“

V Evropě vedl BerlínVe stejnou dobu jako v New Yorku zahájila činnost „městská dráha“ v Berlíně. Křižova-la Berlín od východu k západu, navíc byla doplněna okružní dráhou spojující záro-veň nejvýznamnější berlínská nádraží. Byla stavěna mnohem důkladněji než americ-ké dráhy – na zděném obloukovém kle-nutí. Po celé délce trati byly položeny čtyři, někde i šest či více kolejí. Soupravy jezdily v pětiminutových intervalech, další navazo-valy na příjezdy důležitějších „přespolních“ vlaků. Dá se říci, že ruch trval od časného rána až do půlnoci.

Evropské metropole se svými ulicemi na středověkém půdorysu se pro nadzem-ní dráhy příliš nehodily. Výjimkou potvrzují-cí pravidlo se stal Wuppertal, kde byla roku 1901 nad korytem řeky Wupper postavena visutá dráha na ocelové konstrukci. Od po-čátku byla elektrifikována a svézt se v ní mů-žete ještě dnes.

Ulice v žádném případě nestačily, a tak při-šla na řadu otázka, zda dráhy umístit pod zem, nebo nad ni. Pod zemí to bylo – ale-spoň po zavedení elektrického pohonu – jednoznačně výhodnější a estetičtější, nad zemí se ovšem dalo stavět neskonale rych-leji a levněji.

Začalo to v AmericeRelativně široké ulice amerických měst vy-stavěné v pravidelné síti byly pro zřizování nadzemních drah jako stvořené. Od roku 1871, kdy byla do provozu uvedena nad-zemní – tzv. sloupová – železnice v New Yorku, tu rostly jako houby po dešti. Neby-ly to stavby nijak důkladné: železné slou-py nesly ve výši jednoho či dvou pater dře-věnou konstrukci s kolejištěm. Vlaky tahaly parní lokomotivy, takže provoz byl velmi hlučný a špinavý. Nebylo divu, že pozem-ky, přes které dráha vedla, ztrácely na ceně

Sloupová dráha v New Yorku

36 historie text: Pavel Augustailustrace: archiv autora

Křížovka

křížovka37

Rozluštění tajenky z dubnového čísla zní: Žádná moc netrvá dlouho – Ovidius. Z luštitelů, kteří nám poslali správné odpovědi, byli vylosováni: Jakub Čech (Praha), Aljoša Donda (Praha), Josef Kadavý (Praha), Martin Kubík (Sviadnov) a Eva Kubíková (Ostrava). Také tentokrát jsme sáhli do bohatého odkazu antiky a vaším úkolem je odhalit v tajenkách jak autora citátu, tak jeho výrok. Vyluš-tění zašlete do 5. června na ceznews@cez.cz nebo na adresu redakce.

CHEMICKÁZNAČKA

AMERICIA

KONEC1. TAJENKY

TAMTEN

SLOVEN-SKY

„KURIE“

DROBNÁČÁSTKA

VÝTVOR

OVOCNÝŠKŮDCE

ODVOD(ZASTAR.)

DRUH PLA-CHETNICE

DVAKRÁT(V HUDBĚ)

INICIÁLYHERCE

PELLARA

ČAS

DOKONČITPRÁCI NA

STAVU

RÁJ

KEMPY

PŘED-LOŽKA

DÍLENSKÝSTŮL

STAŘEC

ŘÍMSKÝMIČÍSL. 51

ANGLICKY„KRYSY“

BYTOST

HOVOROVÝSOUHLAS

MUŽ

UKAZOVACÍZÁJMENO

„KREVBOHŮ“

KNIHA VÝ-KLADU SNŮ

CHEM. ZN.LUTECIA

ČÁSTMOLEKULY

ZKRATKAPRO CIRKA

JMÉNOSTAŠKA

SPRÁVNÍJEDNOTKA

NÁHLÉZMĚNY

ŽENSKÉJMÉNO

OBYVATELN. ZÉLANDU

RYTMICKÝPŘÍZVUK

NÁBĚRA

JINAM

CITO-SLOVCE

POCHOPENÍ

VODIVÁLÁTKA

ZBROJNOŠ(ZASTAR.)

V TERMÍNU

VEPŘOVÁPEČÍNKA

ČI

SLOVEN-SKY

„JESTLI“

HMOTA

ZNAČKAHEKTARU

DROBNOST(ŘÍDCE)

ČÁST ÚST

KONČETINY

POZOR-NOSTI

DĚLNÍK NAMONTÁŽI

SKOTSKÁSUKNĚ

ASIJSKÝNÁJEZDNÍK

HOUNĚ

VYBÍRATI

ITALSKÝMRAMOR

V PRAVÝČAS (KNIŽ.)

SPOLEČNĚKOMÁR

(ZOOLOG.)

VNADY

ZVÝŠENÝTÓN

DOMÁCKYOLGA

KUBÁNSKÁPLATIDLA

MATERIÁLNA ZÁTKY

RASA PSA

ŠPANĚL.„ZLATO“

RUSKÉPOHOŘÍ

MOZOL

USPO-ŘÁDATSVATBU

SPZTEPLIC

SET

KŘÍŽENCIKOBYLYA OSLA

VLÉTNUTÍ

ZKR. SOU-HVĚZDÍ

BERANA

CHEM. ZN.OSMIA

POJEM ČÍN.FILOZOFIE

PŘED-LOŽKA

ZKR. BRUT.REG. TUNY

ZKR. SOUHV.ORION

BIBLICKÝPRAOTEC

NÁZEVPÍSMENE

NESNÁZE(EXPRES.)

ZKR. HU-DEB. MATICE

JSOUCÍV PĚTI

DRUZÍCH2. TAJENKA

VYLU-ČOVATSLINY

ZVLHATDEŠTĚM

SRDCE(ANATOM.)

ZAČÁTEK1. TAJENKY

ODPORV KARTÁCH

ASIATKORÁLOVÝ

OSTROVSMYČKY

NÁŘEČNÍSOUHLAS

NEKRYTÉ ÚHOR

VÝKON- NOSTNÍSTUPEŇV JUDU

EVROPAN(SLOVEN.)

POMŮCKA:AEDES, A TEMPO,

ICHOR, IKTUS,KILT, RATS, TAO

38

Vít MartinovskýŘeditel útvaru daně ČEZ, a. s. V roce 1992 absolvoval Práv-nickou fakultu Univerzity Kar-lovy v Praze a o rok později se stal členem Komory daňo-vých poradců. Nejdříve praco-val v daňové správě a od roku 1993 působil ve společnos-ti Philip Morris ČR. Do ČEZ, a. s., nastoupil v roce 2006. Je ženatý a má patnáctiletou dceru Terezu. Má rád muzi-ku – hlavně trubku (vojnu si „odkroutil“ u posádkové hud-by v Písku), auta, kola a tro-chu fotí.

39

Daně nejsou jen nutné zloVít Martinovský1 Čím se váš útvar zabývá?

Jako součást divize finance přímo zajišťujeme plnění téměř všech daňových povinností mateřské ČEZ, a. s., a integro-vaných dceřiných společností. Nepřímo se pak podílíme i na řízení daňových zá-ležitostí ostatních členů Skupiny.

2 Máte na starosti i zdanění za-městnanců?

Ne, tato oblast je řízena divizí personalis-tika a naše role spočívá pouze v metodic-ké spolupráci.

3 Pro stát je jistě výhodné mít tak vynikajícího poplatníka,

jakým je Skupina ČEZ. O jaké objemy jde?Jen pro příklad: v roce 2008 Skupina ode-vzdala státu v daních cca 30 miliard Kč a dalších 5,1 miliardy korun odvedli zaměst-nanci na pojištění a dani ze závislé činnosti.

4 Je váš útvar něčím specifický?

Třeba v tom, že jsme stále „rozkročeni“ do několika zdaňovacích období zároveň. Nyní například řešíme daňovou kontro-lu roku 2005, finalizaci daňové povinnos-ti za rok 2008, nastavení procesů v reakci na novelu DPH k 1. 4. 2009 a současně sle-dujeme, jak dopadnou další novely.

5 I laik musí zaznamenat, že daně se neustále mění. Je

právně jasný a předvídatelný vý-klad daní, když už tato daňová soustava platí od roku 1993?V daních se pohybuji od roku 1991 a zpočátku bylo obtížné získat stano-viska daňové správy, soudní rozhodnutí prakticky neexistovala. Naopak po rozjez-du Nejvyššího správního soudu dochází k opačnému extrému: mnoho věcí je již rozhodováno soudně, ale ne vždy konzis-tentně s předchozími výroky.

15 otázek text: Pavel Pošustafoto: WWA

6 A to působíme ještě v zahra-ničí...

V ČR asi není společnost, která by měla tolik zahraničních aktivit jako my. Řešíme proto zajímavé daňové dopady poskyto-vání služeb do zahraničí, prodejů či náku-pů podílů, různých forem financování až po dopady obchodů s elektřinou. Posuzu-jeme transakce z hlediska české daňové legislativy a zároveň komunikujeme s po-radci, kteří posuzují daňové dopady po dle zahraničních jurisdikcí.

7 V čem spatřujete váš největší přínos pro Skupinu?

V tom, že působíme vlastně v roli tlu-močníka požadavků daňové správy, stá-tu, směrem dovnitř společnosti či celé Skupiny.

8 Co je na vaší práci nejtěžší?Překvapivě asi to, jak včas získat

relevantní informaci zevnitř společnos-ti. Často se třeba stává, že jsme žádáni o radu až tehdy, když se faktura likviduje, nikoli v době, kdy se připravuje smlou-va. Zbytečně tak přiděláváme práci sami sobě.

9 Jak tomu předejít?Vždy je jednodušší, když spolu-

pracujeme od počátku, a to se týká ne-jenom daní. Prostě je lepší ptát se na za-čátku než pozdě nebo vůbec ne.

10 Nové technologie pomá-hají v podstatě všude. Jak

je to u vás?Například ministerstvo financí už několik let umožňuje poplatníkům zasílat někte-rá přiznání elektronicky s certifikovaným podpisem. Tento způsob preferujeme v komunikaci za ČEZ, a. s., a letos tuto technologii začínáme nasazovat i u dce-řiných společností.

11 Přináší to nějaké výhody?Takto jednající společnosti jsou

zvýhodněny zkrácenou lhůtou pro vra-cení nadměrného odpočtu DPH a jsou i osvobozeny od správních poplatků.

12 Platí to i u jiných institucí státní správy?

V současnosti pečlivě sledujeme rozbí-hající se projekt Datové schránky, jenž by měl začít fungovat ještě letos pro všech-ny právnické osoby ve vztahu s orgány státní správy. Datové schránky mají elek-tronickou cestou umožnit doručování toho, co známe z běžné pošty jako obál-ky s modrým pruhem.

13 Překvapilo vás něco po vašem nástupu do ČEZu?

Samotná odbornost a znalost daní je jen nutnou podmínkou k úspěšné práci. Sou-časně musíte znát důkladně firmu a její his-torii. Tehdy mě proto překvapilo, že Skupi-na je ve fázi zrodu a její jednotlivé činnosti jsou rozdělovány do nových dcer. A že ne-úplný obrázek nemám jen já coby nová-ček, ale i starší a zkušenější kolegové…

14 Je rozdíl řídit daně v jed-né velké společnosti

a v koncernu, jakým je Skupina?Rozhodně. Většina kolegů třeba vnímá – a správně – Skupinu jako celek, jako jeden velký podnik. My „daňaři“ se však ocitáme ve schizofrenní situaci – musíme neustále připomínat, že z hlediska daní je každá společnost Skupiny samostatný právní subjekt s vlastními daňovými po-vinnostmi.

15 Firma, jejímž majoritním vlastníkem je stát, má u fi-

nančních úřadů určitě protekci...To vůbec ne. Finanční úřady nás „masírují“ stejně jako každého jiného poplatníka ☺.

SKUPINA ČEZ

BLAHOPŘEJEME LETOŠNÍM ČÉZARŮM

Příště to můžete být Vy

INZ_CEZAR2009_var3.indd 1 30.4.2009 15:34:21