CHEMIE RTUTI

Mgr. Radovan Sloup

Gymnázium Sušice

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II

CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20

Druhý ročník čtyřletého gymnázia

postavení v tabulce: 12. (II.B) skupina 6. perioda

protonové číslo 80latinský název: Hydrargyrum = tekuté

stříbro

chemie rtuti

relativní atomová hmotnost: 200,59 elektronová konfigurace: [Xe] 4f14 5d106s2

skupenství: kapalné za normálních podmínekbarva: stříbrná s vysokým leskemteplota tání: - 39°Cteplota varu: 357°C elektronegativita: 2,00hustota: 13,5 g/cm3

oxidační čísla: +II, +I, O

ox. číslo +I je vlastně +II

– Hg – Hg – Hg2

chemie rtuti

2+

VÝSKYT V PŘÍRODĚPrůměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg.V přírodě se rtuť vyskytuje hlavně v sulfidických rudách: cinnabarit (rumělka): HgSlivingstonit: HgSb4S8

laffittit: AgHgAsS3,grumiplucit: HgBi2S4.

rtuť v cinnabaritu

Někdy se vyskytuje i v ryzím stavu, např. na cinnabaritu.

chemie rtuti

chemie rtuti

rtuť známa ve starověku amalgam znám v středověku

chemie rtuti

rtuť, anorganické slouč.

Hg2+, Hg22+

(většina)c ≥ 2 %

R 26/27/28-33-50/53

S (1/2-)13-28-45-60-61

depozice rtuti v organismech (dole na stránce)

rtuť je toxická, nejvíc v plynném stavu, toxickéjsou také její ve voděrozpustné sloučeniny, těžký kov, v přírodě a organismech se hromadí

chemie rtutiPrakticky se můžeme setkat s dvěma řadami

sloučenin rtuti: Hg+1 a Hg+2.sloučeniny Hg+1

svým chemickým chováním připomínají stříbrné soli:

chlorid rtuťný (kalomel)  Hg2Cl2 bílý,ve vodě nerozpustný

sloučeniny Hg+2

svým chemickým chováním připomínají měďnaté soli:

chlorid rtuťnatý, (sublimát) HgCl2 bílý, ve vodě rozpustný

sulfid rtuťnatý HgS červený α nebo černý β nerozpustný

fulminát rtuťnatý Hg(ONC)2 třaskavá rtuťdimethylrtuť Hg(CH3)2 insekticidoxid rtuťnatý HgO červený, ve vodě nerozpustnýdusičnan rtuťnatý Hg(NO3)2 . ½H2O rozpustný ve

vodě

slitiny (amalgámy) slitiny s jinými kovy (Ag, Sn, Sb, Na…)

Slitina NENÍ sloučenina!!! obecně MxHgy

chemie rtutiPříprava a výroba čisté rtuti:Výroba rtuti se nejčastěji provádí oxidačním pražením cinnabaritu v šachtových nebo stříškových pecích s následnou kondenzací kovové rtuti. Výroba rtuti z rumělkyspočívá v jejím pražení za přístupu vzduchu podle rovnice:

HgS + O2 → Hg + SO2

Významným zdrojem rtuti jsou také pražné plyny vznikající při pražení sulfidických rud během výroby železa.

Příprava rtuti probíhá termolýzou oxidu rtuťnatého:

2HgO → 2Hg + O2

chemie rtuti

Hg + HCl → nereaguje

Reakce rtuti s kyselinami: !ušlechtilý kov!

Hg + H2S → nereaguje

Hg + CH3COOH → nereaguje

Hg + HNO3 → Hg(NO3)2 + NO2 + H2O2 24

dopočítej rovnici

Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, Sn, Pb, HH22, Cu, Hg, Ag, Pt, Au

Hg + HNO3 → Hg2(NO3)2 + NO + H2O2 4386

zředěná

Hg v konc. HNO3

 

 

                

 

Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, Sn, Pb, HH22, Cu, Hg, Ag, Pt, Au

Hg + 2AgNO3 → Hg(NO3)2 + 2Ag

Dianin strom:

chemie rtuti

dentální amalgámy se používají v zubařství.

elementární rtuť se používá jako náplň různých fyzikálních přístrojů – teploměrů a tlakoměrů na měření atmosférického tlaku.výbojky a zářivkypolarografie - analytická technika (německy)vakcíny – některé vakcíny obsahují stopové množství rtutianalytická chemiegalvanické články

chemie rtuti

chemie rtuti

Iatrochemie - datově prolíná s alchymií, ale měla za cíl vyrobit všelék. Hlavním představitelem je Paracelsus (Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim) 1493 – 1541. Příčina všech nemocí je prý poruchou rovnováhy solí, síry a rtuti v těle. Léčil přípravky tvořenými kombinací síry a rtuti. Věnoval se i lázeňství.

1779 - Lavoisier - 12 dní zahříval rtuť ve skleněné křivuli, která vedla do kalibrovaného plynojemu se vzduchem. Vznikl mu červený oxid rtuťnatý a vyčerpalo se cca 1/5 objemu z plynojemu – kyslíku je tedy ve vzduchu dle vědce cca 20 %:

2Hg + O2 → 2HgO

1714 - G. D. Fahrenheit - rtuťový teploměr

Historické zajímavosti spojené se rtutí:

redukci sulfidu rtuťnatého železem:

chemie rtutinapiš reakce:

rtuť lze vyrobit ze sulfidu rtuťnatého reakcí s páleným vápnem:

rtuť lze vytěsnit z roztoku dusičnanu rtuťnatého zinkem:

jodid rtuťnatý s jodidem draselným vytváří tetrajodortuťnatan:

4HgS + 4CaO → 4Hg + 3CaS + CaSO4

HgS + Fe → Hg + FeS

Zn + Hg(NO3)2 → Zn(NO3)2 + Hg

HgI2 + 2KI → K2[HgI4]

CHEMIE RTUTIVytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II

Autor: Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium SušicePředmět: Chemie (Anorganická chemie)Třída: Druhý ročník čtyřletého gymnáziaOznačení: VY_32_INOVACE_Ch-3_20Datum vytvoření: duben 2013

Anotace a metodické poznámkyChemie a vlastnosti rtuti jsou velmi zajímavé i pro laiky. Tato prezentace je určena ke shrnutí chemie tohoto kovu, který je kapalný za běžných podmínek. Uvedeny jsou základní vlastnosti rtuti, její zdroje, výroba a využití. Zmíněny jsou základní skupiny sloučenin a slitin rtuti, jejich barevné rozdíly a základní chemické vlastnosti. Materiál je vhodné podle možností doplnit reálnými experimenty, například reakcí rtuti s kyselinou dusičnou, nebo vytěsnění stříbra rtutí z roztoku dusičnanu stříbrného. Pozor: Rtuť a její rozpustné sloučeniny jsou toxické! V závěru je několik cvičení na tvorbu rovnic a základů názvosloví sloučenin rtuti.

Použité materiály:Honza, J.; Mareček, A.; Chemie pro čtyřletá gymnázia (2.díl). Brno: DaTaPrint, 1996;ISBN 80-902200-4-5

Greenwood, N.N.; Earnshaw, A.; Chemie prvků I. a II. Praha: Informatorium, 1993, ISBN 80-85427-38-9

Obrázky a fotografie jsou dílem autora prezentace.Vše je vytvořeno pomocí nástrojů Power Point 2003, ZonerPhotoStudio 14, Malování

Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.