Coach Level One

VZDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCH TRENÉRŮ

ÚROVEŇ 1

TRENÉRSKÁ PŘÍRUČKA

PODĚKOVÁNÍSvětová badmintonová federace (BWF) by ráda poděkovala následujícím organizacím a jednotlivcům, kteří významně napomohli vývoji tohoto materiálu a dalších součástí BWF vzdělávacího kurzu pro trenéry Úrovně 1.

AUTOR MATERIÁLŮ

● Mike Woodward

EDITOR

● Ian Wright

KONTINENTÁLNÍ KONFEDERACE

● Badminton Africa www.badmintonafrica.org● Badminton Asia www.badmintonasia.org● Badminton Europe www.badmintoneurope.com● Badminton Pan Am www.badmintonpanam.org● Badminton Oceania www.oceaniabadminton.org

PřEKLAD DO čESKéhO jAzyKA

● Pavel Florián

jAzyKOVÁ ÚPRAVA ODBORNÁ ÚPRAVA

● Mgr. Tamara Lehoczká ● Mgr. Markéta Osičková, Mgr. Martina Bernaciková

VÍCE INFORMACÍ

zdroje pro BWF trenéry Úrovně 1 jsou k dispozici ve více jazycích. Materiál je možné stáhnout z webových stránek BWF.

BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala Lumpur

Tel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155

[email protected]

© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016

OBSAh

MODUL 1PřEhLED

01. Struktura vzdělávání trenérů v rámci BWF 1

02. Obsah kurzu 2

03. Videoklipy 3

04. základy badmintonu 4

05. Cíl hry 5

06. Pravidla hry 5

07. Proč se badminton líbí 5

08. Badminton na vrcholové úrovni 6

09. Olympijský sport 6

10. Kořeny badmintonu 7

11. Celosvětové řízení badmintonu 7

12. Vize, poslání a cíle BWF 8

MODUL 2PRINCIPy TRENéRSTVÍ

01. Úvod 9

02. Pozitivní přínos badmintonu pro život 9

03. Posilování pozitivních prožitků 9

04. Role trenéra 10

05. Odpovědnost trenéra 10

06. Důležitost trenérské filozofie 11

07. Vytvoření vlastní trenérské filozofie 12

08. Trenérské styly 12

09. Shrnutí 13

10. Kontrolní otázky 14

MODUL 3VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU

01. Úvod – Vedení tréninkového procesu 15

02. Krok 1 – Plánování 16

a. Proč plánovat? „Selhání v plánování je plánováním selhání” 16

b. Posouzení rizik 17

c. Sběr informací o hráčích 18

d. Docházka 19

e. Pozorování a analýza 20

f. Stanovení cílů 21

g. Plánování tréninkové jednotky 23

03. Krok 2 – Vedení tréninku 24

a. Efektivní tréninkové jednotky v badmintonu 24

b. Učební styly 25

c. Komunikace tváří v tvář 26

d. Dotazování 27

e. zpětná vazba 28

f. Význam ukázky 29

g. Metody rozvoje dovedností 30

h. Fáze motorického učení 31

i. řízení tréninku 32

j. řízení skupiny 33

k. Vytváření progresivních cvičení 33

l. Nahrávací dovednosti 35

m. Uchopení míčku 36

n. Nahazování 36

o. Nahazování spodem 37

p. „Plochý” rychlý nához 37

q. Nahazování horem 38

r. Nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding) 38

s. Nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem 38

04. Krok 3 – Kritické posouzení a krok 4 – Vyhodnocení vedení tréninkového procesu 39

05. Shrnutí: Vedení tréninkového procesu 41


MODUL 4TRéNINK DĚTÍ

01. Úvod 44

02. Děti dozrávají rozdílným tempem 44

03. Důležitost růstového spurtu 45

04. Přizpůsobení sportu dětem 45

05. Shrnutí 46


MODUL 5VÝKONNOSTNÍ FAKTORy

01. Výkon v badmintonu 47

02. Důležitost slova ‘včas’ pro badmintonový výkon 47

03. Faktory ovlivňující badmintonový výkon 48

04. Vývojová stadia hráče 48


MODUL 6VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 – TEChNIKA (POhyBOVé DOVEDNOSTI)

01. Úvod 51

02. Složky badmintonového pohybu 51

03. Aktivační krok (split step) 53

04. Přiblížení a návrat 57

05. Pohyby spojené s odehráním 61

06. Pohybové vzorce 64

07. Shrnutí 70

08. Kontrolní otázky – Pohybové dovednosti 71

MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 – TEChNIKA (ÚDEROVé DOVEDNOSTI)

01. Úvod 73

02. Představení úderových technik – děti / začátečníci 74

03. Biomechanické principy 74

04. Chytání a házení 75

05. hry s chytáním a házením 76

06. Rozvíjení schopnosti zasáhnout (míček) 77

07. Odbíjení rukou 77

08. Odehrání s použitím velmi krátkého držení rakety 78

09. Odehrání s použitím dlouhého držení rakety 78

10. základní údery 84

11. Úvod do podání 85

a. Vystřelené bekhendové podání 86

b. Krátké bekhendové podání 88

c. Vystřelené forhendové podání 90

d. Krátké forhendové podání 92

e. Vysoké forhendové podání 94

12. Úvod do úderů v přední části kurtu 96

a. Bekhendový kraťas (na síti) 97

b. Forhendový kraťas (na síti) 99

c. Bekhendový výhoz (od sítě) 101

d. Forhendový výhoz (od sítě) 103

e. Bekhendové sklepnutí (na síti) 105

f. Forhendové sklepnutí (na síti) 107

13. Úvod do úderů ve střední části kurtu 109

a. Blok od těla 110

b. Bekhendový drajv 112

c. Forhendový drajv 114

14. Úvod do úderů v zadní části kurtu 116

a. Forhendový klír 117

b. Forhendová smeč 119

c. Forhendový drop 121

d. Obranný forhendový drop 123

e. Bekhendový klír 125

f. Obranný bekhendový drop 127

15. Shrnutí 129

16. Kontrolní otázky – Úderové dovednosti 130

MODUL 8VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 3 – TAKTIKA

01. Definice badmintonu 132

02. Badmintonové „situace“ 132


04. Definice taktiky 133

05. Související trenérské schopnosti 134

06. Tázací dovednosti 134

07. základní postavení hráče 135

08. Taktika dvouher 136

09. Taktika čtyřher 148

10. Taktika smíšené čtyřhry 170


MODUL 9VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 4 – FyzICKÁ KONDICE

01. Úvod 182

02. Fyzická kondice 182

03. Složky fyzické kondice 184

04. Rozcvička 185

05. Cvičení zvyšující tepovou frekvenci 186

06. Cvičení na pohyblivost 187

07. Rovnováha 189

08. Reakční rychlost a frekvenční pohybová cvičení 191

09. Rozehrávka 193

10. zklidnění 194

11. Shrnutí 196


MODUL 10VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 5 – SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE

01. Úvod 199

02. Sportovní psychologie – klíčové oblasti 200

03. Odhodlání 201

04. Sebedůvěra 202

05. Kontrola 202

06. Koncentrace 202

07. Soudržnost 203

08. Shrnutí 203


MODUL 11VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 6 – žIVOTNÍ STyL

01. Úvod 205

02. Charakteristika faktorů životního stylu 205

03. Předcházení zranění 206

04. zvládání zranění 207

05. R.I.C.E. – základní rady jak, zvládat zranění 207


MODUL 12SOUTĚžE

01. Úvod 209

02. Vyřazovací soutěže 209

03. Ligové soutěže 211

04. žebříkové systémy 212

05. Pyramidové systémy 213

06. Klubové zápasy 214

VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ

TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1

MODUL 1PřEhLED

MODUL 1PřEhLED

01. Struktura vzdělávání trenérů v rámci BWF 1

02. Obsah kurzu 2

03. Videoklipy 3

04. základy badmintonu 4

05. Cíl hry 5

06. Pravidla hry 5

07. Proč se badminton líbí 5

08. Badminton na vrcholové úrovni 6

09. Olympijský sport 6

10. Kořeny badmintonu 7

11. Celosvětové řízení badmintonu 7

12. Vize, poslání a cíle BWF 8

BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com


VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

1

01. STRUKTURA VzDĚLÁVÁNÍ TRENéRŮ V RÁMCI BWFVítejte u příručky pro BWF vzdělávání trenérů Úrovně 1, která je navržena tak, aby pomohla při studiu kandidátům usilujícím o získání diplomu pro BWF trenéry Úrovně 1. Tento diplom je součástí struktury, která je nastíněna v tabulce níže.

KURz / DIPLOM CÍLOVÁ SKUPINA

FORMÁT OBSAh VÝSLEDEK / hODNOCENÍ

OSVĚDčENÍ VzDĚLÁVACÍhO PROGRAMU PRO BADMINTON

Současní nebo studující učitelé / učitelé tělesné výchovy.

Osmihodinový kurz – jednodenní formát nebo 8 hodinových modulů.

základní badmintonové dovednosti a znalosti – technické, kondiční a taktické prvky – a jak vést bezpečný a zábavný badmintonový trénink pro děti.

Učitelé dokáží plánovat a vést bezpečné, strukturované a zábavné badmintonové aktivity a tréninkové jednotky.

hodnoceno lektory kurzu.

TRENéR ÚROVNĚ 1

Motivovaní kandidáti se základními badmintonovými zkušenostmi / znalostmi; učitelé tělocviku, kteří získali osvědčení vzdělávacího programu.

Devítidenní kurz nebo 2 x dvoudenní kurz s řízenou trenérskou praxí ve dnech mezi kurzy.

základní principy trenérství.

Rozvíjené dovednosti – Úroveň 1 – technické, taktické a kondiční prvky.

způsoby výuky – Úroveň 1 – základní trenérská metodologie.

Plánování a vedení progresivních tréninkových jednotek.

Absolventi prokazují základní trenérské kompetence skrze efektivní plánování, vedení, kritické posuzování a vyhodnocování propojených tréninkových jednotek.

Bezpečné vedení skupinových aktivit.

hodnoceno lektorem kurzu.

TRENéR ÚROVNĚ 2

Trenéři Úrovně 1 nebo s ekvivalentní kvalifikací.

hráči s celostátními / mezinárodními badmintonovými zkušenostmi.

Minimálně 6 dní aktivit pod vedením lektora. řízená trenérská praxe a plánování spolu s plněním úkolů.

Principy trenérství.

způsoby výuky – Úroveň 2 – techniky koučinku.

Rozvíjené dovednosti – Úroveň 2 – technické, taktické a kondiční prvky opírající se o vědecké principy a poznatky.

Plánování a vedení celoročních tréninkových a soutěžních programů pro jednotlivé hráče.

Absolventi schopni sestavit a vést celoroční tréninkové a soutěžní plány.

Individuální tréninkové plány a programy opírající se o principy sportovní vědy.

Schopní vedoucí hráčských skupin až po nejvyšší výkonnostní úroveň.

hodnoceno externím lektorem kurzů.

TRENéR ÚROVNĚ 3

Trenéři Úrovně 2 nebo s ekvivalentní kvalifikací a minimálně tříletou trenérskou praxí.

Lektorem vedené obecné a specializované moduly.

Prokázání kompetencí prostřednictvím dlouhodobého studia vybrané oblasti.

Pokročilé plánování a vedení tréninkových jednotek určených vybrané skupině:

● Dětem.● Špičkovým hráčům.● Vzdělávajícím se trenérům.

Absolventi prokazují hluboké znalosti ve vybrané oblasti specializace.

Schopnost řídit a integrovat další trenéry a experty do tréninkových plánů na kurtu i mimo kurt.

Dlouhodobé studium vybrané oblasti zkoumání k prokázaní odborné způsobilosti.

hodnoceno skupinou významných trenérských odborníků.

TRENéR ÚROVNĚ 4

Vysoce zkušení trenéři se zkušenostmi s řízením programů.

Magisterská/postgraduální úroveň studia schváleného specializovaného předmětu (minimálně 12 měsíců).

Pokročilá úroveň dlouhodobého plánování, vedení a řízení ve zvolené odborné oblasti.

Aplikace sportovně-vědeckého výzkumu, inovativního a nejlepšího tréninku.

Absolventi demonstrují dlouhodobé vývojové programy a plánování ve specializované oblasti, jejichž součástí je výzkum a inovativní trénink.

Diplomová práce na odborné téma.

hodnoceno externí skupinou významných trenérských odborníků / sportovních vědců se zkušenostmi z oblasti badmintonu.

TRENéRŠTÍ PEDAGOGOVé – LEKTOřI / ŠKOLITELé

Trenéři se stávajícími zkušenostmi v oblasti vzdělávání trenérů nebo velmi zkušení trenéři s odpovídajícími kompetencemi.

Délka kurzu odpovídá úrovni diplomu.

Odpovídající úrovni diplomu – jako například:

● lektoři badmintonu ve školách;● badmintonoví trenéři ve

školách;● lektoři trenérů Úrovně 1.

Absolventi schopni vést dospělé trenéry a učitele tělocviku s ohledem na různé učební styly a zařazovat různé vyučovací / učební techniky. Vysoká úroveň komunikačních schopností.

hodnoceno přizvaným externím odborníkem.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

2

02. OBSAh KURzUV následující tabulce je uveden krátký souhrn obsahu jednotlivých modulů této trenérské příručky.

MODUL NÁzEV KRÁTKÝ POPIS

MODUL 1 Přehled Struktura vzdělávání trenérů a badminton jako sport.

MODUL 2 Principy trenérství Role trenéra, filozofie trenérství, trenérské styly.

MODUL 3 Vedení tréninkového procesu Plánování, vedení tréninku, kritické posuzování a vyhodnocování tréninkových jednotek a cyklů.

MODUL 4 Trénink dětí Trénink dětí, jejich dozrávání, přizpůsobení sportu dětem.

MODUL 5 Výkonnostní faktory Faktory ovlivňující badmintonový výkon.

MODUL 6 Výkonnostní faktor 1 – Technika – Pohybové dovednosti

Pohybové vzorce a technika pohybu v badmintonu.Videoklipy s technikou pohybu.

MODUL 7 Výkonnostní faktor 2 – Technika – Úderové dovednosti

Všechny základní údery v badmintonu – technika a kontext, v jakém se nejčastěji využívají. Videoklipy s podáním a s údery v přední, střední a zadní části kurtu.

MODUL 8 Výkonnostní faktor 3 – Taktika Kombinace technických prvků hry s taktickými – strategie, jak vyhrávat. Videoklipy s taktikou dvouher, čtyřher a smíšené čtyřhry.

MODUL 9 Výkonnostní faktor 4 – Fyzická kondice

Kondiční nároky badmintonu a fyzická příprava na hru. Videoklipy s cvičeními na rozvoj fyzické kondice, rozcvičením a zklidněním.

MODUL 10 Výkonnostní faktor 5 – Sportovní psychologie

Krátký přehled sportovní psychologie a využití psychologie v přípravě na soutěž.

MODUL 11 Výkonnostní faktor 6 – životní styl Faktory životního stylu ovlivňující výkon na kurtu.

MODUL 12 Soutěže hlavní typy soutěží: vyřazovací, ligové, žebříkové systémy, pyramidové systémy, klubové zápasy.

Videomateriál slouží k podpoře modulů 6, 7, 8 a 9.

Videoklipy je možné zhlédnout a stáhnout z webových stránek BWF bwfcorporate.com.

Tyto klipy obsahují názorné ukázky technických prvků, které jsou obsaženy v Úrovni 1 Trenérské příručky – Pohybové dovednosti, Úderové dovednosti, Taktika a Kondiční složky badmintonu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

3

03. VIDEOKLIPyNíže uvedené videoklipy upřesňují obsah modulů 6, 7, 8 a 9. Tabulka níže obsahuje názvy těchto 47 videoklipů včetně čísla modulu a názvu tématu, se kterým souvisejí.

Tyto klipy je možné zhlédnout a stáhnout online – bwfcorporate.com

MODUL / OBSAh NÁzEV VIDEOKLIPU

MODUL 6 VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 – TEChNIKA POhyBOVé DOVEDNOSTI

● Introduction / Úvod● Movement cycle – Start phase / Pohybový cyklus – startovací fáze● Movement cycle – Approach phase / Pohybový cyklus – přibližovací

fáze● Movement cycle – hitting phase / Pohybový cyklus – fáze odehrání● Movement cycle – Recovery phase / Pohybový cyklus – návratová

fáze● Movement patterns – Forehand forecourt / Pohybové vzorce – přední

forhendový roh● Movement patterns – Backhand forecourt / Pohybové vzorce – přední

bekhendový roh● Movement patterns – Forehand rearcourt / Pohybové vzorce – zadní

forhendový roh● Movement patterns – Backhand rearcourt / Pohybové vzorce – zadní

bekhendový roh

MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 – TEChNIKA ÚDEROVé DOVEDNOSTI – ÚDERy

● Introduction / Úvod● Biomechanics / Biomechanika● Grips / Držení rakety● Forehand low serve / Krátké forhendové podání● Forehand flick serve / Vystřelené forhendové podání● Forehand high serve / Vysoké forhendové podání● Backhand low serve / Krátké bekhendové podání● Backhand flick serve / Vystřelené bekhendové podání● Forehand net shot / Forhendový kraťas (na síti)● Forehand net lift / Forhendový výhoz (od sítě)● Forehand net kill / Forhendové sklepnutí (na síti)● Backhand net shot / Bekhendový kraťas (na síti)● Backhand net lift / Bekhendový výhoz (od sítě)● Backhand net kill / Bekhendové sklepnutí (na síti)● Backhand block off body / Bekhendový blok od těla● Backhand drive / Bekhendový drajv● Forehand drive / Forhendový drajv● Forehand clear / Forhendový klír● Forehand smash / Forhendová smeč● Forehand drop shot / Forhendový drop● Forehand pulled drop shot / Obranný forhendový drop● Backhand clear / Bekhendový klír● Backhand pulled drop shot / Obranný bekhendový drop


● Tactics introduction / Úvod do taktiky● Singles introduction / Úvod do dvouhry● Singles serve and return / Podání a příjem ve dvouhře● Singles rallying / Vedení výměny ve dvouhře● Doubles introduction / Úvod do čtyřhry● Women’s doubles serve and return / Podání a příjem ve čtyřhře žen● Women’s doubles rallying / Vedení výměny ve čtyřhře ● Men’s doubles serve and return / Podání a příjem ve čtyřhře mužů ● Men’s doubles rallying / Vedení výměny ve čtyřhře mužů ● Mixed doubles introduction / Úvod do smíšené čtyřhry● Mixed doubles serve and return / Podání a příjem ve smíšené čtyřhře● Mixed doubles rallying / Vedení výměny ve smíšené čtyřhře


● Components of fitness / Složky kondice● Warm up / Rozcvička● Cool down / zklidnění (docvičení)

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

4

04. zÁKLADy BADMINTONU

Badminton:

● se hraje přes síť;

● na obdélníkovém kurtu;

● je hra, při níž se míčky odehrávají „z voleje“ a při níž výměny začínají podáním hraným spodem;

● je hra, ve které se hraje 5 disciplín – dvouhra (mužů / žen), čtyřhra (mužů / žen a smíšená).

Ve dvouhře se podává křížem do dlouhého pole pro podání. Výměna poté probíhá na dlouhém kurtu ohraničeném vnitřní postranní čárou.

Podává se křížem do soupeřova pole pro podání.

Vyznačená část ohraničuje kurt pro dvouhru. Míček, který dopadne mimo toto území,

znamená vyhraný / prohraný bod.

Ve čtyřhře se podává křížem do kratšího, širšího pole pro podání než ve dvouhře. Po podání výměna probíhá na ploše celého kurtu.

Podání ve čtyřhře se hraje křížem do kratšího, širšího pole pro podání.

Po podání se výměna odehrává na ploše celého kurtu.

Pro handicapované hráče se velikost kurtu upravuje podle příslušné kategorie klasifikačního systému. Pro více informací na toto téma si stáhněte Pravidla badmintonu (Laws of Badminton) z webových stránek BWF.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

5

05. CÍL hRyCílem hry je získávat body, čehož můžeme dosáhnout tím, že:

● námi zahraný míček dopadne na soupeřovu stranu kurtu;

● soupeře donutíme zahrát míček mimo oblast kurtu;

● soupeře donutíme zahrát míček do sítě;

● soupeře zasáhneme míčkem do těla.

06. PRAVIDLA hRyKompletní soubor pravidel (Laws of Badminton) a předpisů (Regulations), jimiž se sport řídí, lze stáhnout z webové stránky BWF – bwfcorporate.com

07. PROč SE BADMINTON LÍBÍBadminton je možné hrát v každém věku a na všech úrovních. začátečníci se brzy naučí základním technickým dovednostem, dokáží udržet míček ve hře a dobře si zahrát.

Na vrcholové úrovni je badminton velmi dynamickým sportem, při němž jsou míčky zasahovány v rychlosti přes 300 km/h a hráči předvádějí fyzické výkony nejvyšší kvality.

Badminton:

● je určený všem lidem bez rozdílu – chlapcům i dívkám, mužům i ženám;

● je bezpečný, nenáročný sport pro děti a dospělé;

● pomáhá budovat základní fyzickou kondici dětí, poskytuje vynikající aerobní trénink a na vrcholové úrovni je vysoce kondičně náročný;

● dává každému možnost neustále se zdokonalovat, čímž se z badmintonu stává „sport pro život“;

● je určený také handicapovaným sportovcům. Pravidla para-badmintonu zohledňují různé typy postižení a díky tomu umožňují férové a bezpečné soutěžení.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

6

08. BADMINTON NA VRChOLOVé ÚROVNIBadminton na vrcholové úrovni je sportem, který vyžaduje výjimečnou kondici a technické dovednosti, vynikající vjemové schopnosti, schopnost předvídat či extrémně rychlé reakce.

Špičkoví hráči musí disponovat mimořádnými kondičními parametry včetně:

● aerobní vytrvalosti;● obratnosti;● síly;● výbušnosti;● rychlosti.

Vrcholový badminton je vysoce technickým sportem, který vyžaduje velmi dobrou pohybovou koordinaci, sofistikované pohyby raketou a přesnost v situacích pod tlakem. Badminton je zároveň hrou, v níž důležitou roli hrají taktika a klamání.

09. OLyMPIjSKÝ SPORTOd roku 1992 je badminton letním olympijským sportem. V badmintonu se hraje celkem o 15 olympijských medailí – zlato, stříbro a bronz v každé z pěti disciplín:

● dvouhra mužů;● dvouhra žen;● čtyřhra mužů;● čtyřhra žen;● smíšená čtyřhra.

Na Olympijský hrách soutěží badmintonisté ze všech kontinentů (Asie, Afriky, Evropy, Oceánie a Severní a jižní Ameriky).

Od roku 1992 vybojovali na Oh medaile hráči z číny, Koreje, Indonésie, Malajsie, Dánska, Velké Británie, Nizozemska, Indie, Ruska a japonska.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

7

10. KOřENy BADMINTONUI když přesný původ badmintonu není zcela jasný, hry na podobném principu odbíjení „míčku“ byly známy v číně, japonsku, Indii, Siamu a řecku již před více než 2000 let.

Mezi lety 1856 až 1859 se v Anglii, v „Badmintonovém domě” (angl. Badminton house) na venkovském sídle vévody z Beaufortu, hra známá jako „battledore and shuttlecock“ začala vyvíjet v moderní badminton a nabývat svou dnešní podobu. Podobná hra existovala v téže době v indické Pooně.

V roce 1877 byla poprvé sepsána pravidla badmintonu.

Cílem hry „battledore and shuttlecock“ hrané v “Domě badmintonu” bylo udržet odbíjený míček co nejdéle ve vzduchu mezi dvěma nebo více lidmi. Dnes je tomu právě naopak. Cílem současné hry je ukončit výměnu co nejrychleji a získávat vítězné body na úkor svého soupeře.

V roce 1893 vznikla na Britských ostrovech Anglická badmintonová asociace (Badminton Association of England), aby odtud sport mezinárodně řídila.

11. CELOSVĚTOVé řÍzENÍ BADMINTONUMezinárodní badmintonová federace (IBF) byla založena v roce 1934 devíti zakládajícími členy: badmintonovými asociací Kanady, Dánska, Anglie, Francie, Irska, Nizozemska, Nového zélandu, Skotska a Walesu.

V roce 2006 IBF změnila svůj název na Světovou badmintonovou federaci (BWF).

BWF je světovým řídícím orgánem badmintonu a je oficiálně uznávána Mezinárodním olympijským výborem (MOV).

členy BWF jsou, až na několik výjimek, národní řídící orgány badmintonu. Ty jsou rozděleny do pěti konfederací podle systému MOV, kdy každá kontinentální konfederace zastupuje jeden z pěti olympijských kruhů (Afriku, Asii, Evropu, Oceánii a Severní a jižní Ameriku).

KONTINENTÁLNÍ KONFEDERACE

● Badminton Africa www.badmintonafrica.org● Badminton Asia www.badmintonasia.org● Badminton Europe www.badmintoneurope.com● Badminton Pan Am www.badmintonpanam.org● Badminton Oceania www.oceaniabadminton.org

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 1

►

PřEh

LED

8

12. VIzE, POSLÁNÍ A CÍLE BWFBWF úzce spolupracuje s národními badmintonovými asociacemi a pěti kontinentálními konfederacemi ve prospěch badmintonu, který propaguje, rozšiřuje jeho členskou základnu, rozvíjí a celosvětově řídí.

VIzE

● Badminton je globálním sportem přístupným všem, předním sportem co do šíře členské základny, fanouškovských zážitků a mediálního pokrytí.

POSLÁNÍ

● Vést a inspirovat všechny, kdo se na činnosti badmintonového hnutí podílejí, pořádat akce světové úrovně a přinášet rozvojové iniciativy s cílem, aby se badminton stal předním celosvětovým sportem.

CÍLE

Cíle BWF:

● zveřejňovat a propagovat pravidla a principy, jež jsou základním pilířem fungování BWF.

● Podporovat formování nových členů, posilovat vazby mezi členy a řešit spory mezi členy.

● řídit a regulovat hru z mezinárodní perspektivy ve všech zemích a na všech kontinentech.

● Propagovat a popularizovat badminton v celosvětovém měřítku.

● Podporovat a stimulovat rozvoj badmintonu jako sportu pro všechny.

● Pořádat, řídit a prezentovat badmintonové akce světové úrovně.

● Udržovat antidopingový program v souladu s kodexem Světové antidopingové agentury (WADA).





01. Úvod 9

02. Pozitivní přínos badmintonu pro život 9

03. Posilování pozitivních prožitků 9

04. Role trenéra 10

05. Odpovědnost trenéra 10

06. Důležitost trenérské filozofie 11

07. Vytvoření vlastní trenérské filozofie 12

08. Trenérské styly 12

09. Shrnutí 13


UčEBNÍ VÝSTUPy

Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:

● charakterizovat pozitivní přínos badmintonu pro život;● vysvětlit roli trenéra ve vytváření pozitivních badmintonových zážitků; ● vyjmenovat role a odpovědnosti trenéra BWF; ● popsat svou vlastní trenérskou filozofii; ● porovnat charakteristiky autokratických a demokratických trenérských stylů.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 2

►

PRIN

CIP

y TR

ENéR

STVÍ

9

01. ÚVODBadminton jako sport může mít příznivý vliv na všechny, kteří jsou součástí badmintonového hnutí. Mají-li trenéři napomáhat k vytváření pozitivního prostředí, pak musí jasně chápat svou vlastní roli a odpovědnost s ní spojenou.

Schopní trenéři se drží své vlastní trenérské filozofie a stylu, které však dokáží podle situace upravovat a přizpůsobovat potřebám těch, s nimiž pracují.

02. POzITIVNÍ PřÍNOS BADMINTONU PRO žIVOTBadminton skýtá příležitost zapojovat se do sportu po celý život. Přináší celou řadu výhod po stránce tělesné, sociální, emoční a intelektuální.

VÝhODy BADMINTONU

TĚLESNé SOCIÁLNÍ EMOčNÍ INTELEKTUÁLNÍ

● Přínos pro zdraví a kondici

● Přátelství● Společné zážitky● Práce ve skupině

● zábava● Touha po dosažení

výsledku● Sebedůvěra● Sportovní chování

● řešení problémů● Rozvoj myšlení

03. POSILOVÁNÍ POzITIVNÍCh PROžITKŮBadminton, stejně jako každý jiný sport, může mít bohužel i negativní dopady, např. zranění, obsedantní chování, ztráta sebedůvěry či nesportovní chování.

zatímco hráč může většinu výše uvedených faktorů kontrolovat sám, trenér může významně ovlivnit to, zdali hráčovy zážitky z badmintonu budou pozitivní či negativní.

Rozcvička a zklidnění po výkonu, upřednostňování osobnostního růstu oproti vyhrávání, důraz na sportovní chování, vytváření prostředí, kde všichni pracují společně – to všechno jsou způsoby, jimiž může trenér pozitivně ovlivňovat své okolí.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 2

►

PRIN

CIP

y TR

ENéR

STVÍ

10

04. ROLE TRENéRASchopný trenér by na sebe měl dokázat vzít celou řadu mnohdy vzájemně provázaných rolí. Na schématu níže jsou vyjmenovány typické role, jež trenér může/musí plnit.

05. ODPOVĚDNOST TRENéRATrenéři mají velmi silnou pozici, a tak i značnou zodpovědnost. Odpovědnost se týká mnoha oblastí, seskupených níže:

RESPEKT KE VŠEM, KDO jSOU SOUčÁSTÍ BADMINTONOVéhO hNUTÍ

ODPOVĚDNé TRENéRSTVÍ

VyTVÁřENÍ A UDRžOVÁNÍ VzTAhŮ

ÚCTA KE SPORTU

RESPEKT KE VŠEM, KDO jSOU SOUčÁSTÍ BADMINTONOVéhO hNUTÍ

PRINCIP

Trenéři by si měli uvědomovat, že každý člověk má hodnotu a zasluhuje si respekt.

● zacházet s lidmi jako sobě rovnými bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, herní potenciál, barvu pleti, sexuální orientaci, politické názory, ekonomické postavení, věk, handicap atd.

● Podporovat jejich práva včetně aspektů, jako je důvěra, sdílení společných rozhodnutí a férovost jednání.

● Pracovat s druhými tak, aby jim umožnili zachovat si důstojnost.● Vzájemně se podporovat s ostatními trenéry, rozhodčími, hráči, učiteli a členy rodiny.

PORADCE

TRENéR

RÁDCE

ORGANIzÁ-tor

hODNOTITEL

MOTIVÁTOR MENTOR

zASTÁNCE

INSTRUKTOR

UčITEL

ROLE TRENéRA

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 2

►

PRIN

CIP

y TR

ENéR

STVÍ

11

ODPOVĚDNé TRENéRSTVÍ

PRINCIP

Trenéři by se měli zapojovat do aktivit, jež maximalizují přínos a minimalizují rizika pro společnost a pro hráče především.

● jednat v nejlepším zájmu vývoje osobnosti sportovce.● Uvědomovat si, jakou má trenér ve své roli moc.● Být si vědom svých osobních kvalit a jak ovlivňují jeho trenérskou praxi.● Uznat limity své odbornosti.● Přijmout odpovědnost spolupráce s dalšími trenéry a odborníky ve sportu.● zavázat se k neustálému profesnímu rozvoji a držet ve své trenérské praxi krok s moderními

trendy.● Rozvíjet trenérskou profesi prostřednictvím sdílení znalostí a zkušeností s ostatními v rámci

sportu.

VyTVÁřENÍ A UDR-žOVÁNÍ MEzILID-SKÝCh VzTAhŮ

PRINCIP

Od trenérů se očekává, že budou vytvářet a udržovat efektivní vztahy.

● Přemýšlet o tom, jak vlastní trenérská filozofie ovlivňuje jejich vztahy s ostatními v rámci sportu.● Komunikovat čestně a otevřeně s hráči, rodiči, učiteli, jinými trenéry a všemi, kdo jsou součástí

badmintonového hnutí.● Plnit vzniklé závazky.● Vyhnout se využívání vztahů způsobem, jenž jim brání chovat se a jednat v nejlepším zájmu

ostatních.● Urovnávat neshody – vyhledávat řešení v nejlepším zájmu všech zúčastněných.● Povzbuzovat hráče k vytváření a udržování skutečných vztahů s ostatními.

ÚCTA KE SPORTU PRINCIP

Obecně by trenéři měli smýšlet a jednat tak, aby posílili hodnotu badmintonu v očích hráčů i společnosti jako takové.

● Udržovat morální zásady a normy v osobním vystupování a jednání.● Vystupovat proti užívání drog a jiných zakázaných prostředků v jakékoliv podobě. ● Vyzdvihovat a propagovat pozitivní hodnoty trenérství obecně a badmintonu zvláště, jako jsou

fair-play, sebekázeň, charakter, osobnostní rozvoj a překonávání sebe sama.● Respektovat literu i ducha pravidel, jež vládnou badmintonem, a vést k respektu hráče, rodiče,

učitele a ostatní trenéry.● Respektovat funkcionáře a ostatní trenéry.

06. DŮLEžITOST TRENéRSKé FILOzOFIETrenérská filozofie může být definována jako:

„Soubor osobních zásad a přesvědčení, které tvoří základ vaší trenérské práce.“

Například upřímnost může být osobní zásadou, o kterou se opírá trenérská práce.

Všichni trenéři mají nějakou trenérskou filozofii – osobní zásady a přesvědčení, které jsou výsledkem utváření osobnosti, výchovy, vzdělání a životních zkušeností.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 2

►

PRIN

CIP

y TR

ENéR

STVÍ

12

Mnozí trenéři mají svou trenérskou filozofii v podvědomí. Takoví trenéři si jen málo uvědomují, jak moc tato filozofie ovlivňuje jejich práci. Ve výsledku jsou takoví trenéři málo „sebeuvědomělí“. Tato problematika se dá shrnout následovně:

● Trenér postrádá vnímání sebe sama a není si tak vědom svých trenérských silných a slabých stránek.

je tedy méně pravděpodobné, že se mu podaří vytěžit maximum ze svých trenérských předností nebo že se pokusí odstraňovat své trenérské slabiny.

● Trenér postrádá schopnost dělat vědomá rozhodnutí, která by mu umožnila přizpůsobit svůj styl konkrétní situaci. To je slabina, protože ne všichni hráči, rodiče, trenéři se věnují badmintonu ze stejných důvodů. Trenér se musí umět přizpůsobit potřebám ostatních ve sportu, zejména hráčů!

Pečlivá volba vlastní trenérské filozofie může pomoci:

● zvýšit úroveň vlastního sebeuvědomění;● ocenit své silné stránky a odstraňovat slabiny;● přizpůsobit své trenérské vedení rozdílným potřebám hráčů.

To vše vám může pomoci stát se lepšími trenéry.

07. VyTVOřENÍ VLASTNÍ TRENéRSKé FILOzOFIEzodpovězení a splnění následujících otázek a úkolů vám pomůže jasně určit svoji trenérskou filozofii.

● Sepište své osobní zásady a přesvědčení, jimiž se ve svém životě řídíte.● jak byste charakterizovali svůj trenérský styl a jak je ovlivněn vašimi osobními zásadami

a přesvědčeními?● Co o vašich osobních zásadách/trenérském stylu říkají druzí?● jak své trenérské myšlenky a přesvědčení sdělujete druhým v rámci sportu (např. hráčům,

rodičům atd.)? ● jakými osobními kvalitami, které vám napomáhají v praxi, jako trenér disponujete?● jaké jsou slabiny vaší trenérské práce a jak se je snažíte zlepšit?● jaké jsou potřeby lidí, jež vedete, např. čeho chtějí v badmintonu dosáhnout?● jak využíváte svých osobních zásad a trenérského stylu k tomu, abyste vyšli vstříc potřebám

druhých?

08. TRENéRSKé STyLyV praxi může trenér využívat mnoha stylů, avšak všechny ve své podstatě spadají mezi dva extrémy: trenérské styly autokratické a demokratické.

Autokratický trenérský styl znamená, že trenér určuje, co se má udělat a jak. Trenér k hráčům často promlouvá tímto způsobem a hráči nijak nezasahují do rozhodování. Trenérovi tento styl práce umožňuje jednodušší a rychlejší řízení. Nevýhodou pro hráče je to, že při tomto přístupu nerozvíjejí svou schopnosti řešit problémy a rozhodovat se.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 2

►

PRIN

CIP

y TR

ENéR

STVÍ

13

O demokratickém stylu mluvíme tehdy, když trenér dovolí hráči více určovat, co potřebuje rozvíjet a jakým způsobem. Výhodou tohoto přístupu je, že se hráči učí spoléhat sami na sebe, zlepšují svou schopnost řešit problémy a rozhodovat se. Nevýhodou může být, že je to pomalejší proces, který je pro trenéra složitější na řízení a je při něm nutný flexibilnější přístup a častější dotazování.

Odlišné styly je nutné využívat také v závislosti na velikosti skupiny, zkušenostech hráčů a konkrétní situaci.

09. ShRNUTÍBadminton v mnoha směrech příznivě ovlivňuje hráče každého věku. Badmintonoví trenéři hrají důležitou roli při vytváření a udržování pozitivního badmintonového prostředí.

K budování tohoto pozitivního prostředí přispívají i Pravidla chování trenérů BWF (BWF Coaches Code of Conduct), jejichž obsah je totožný se sekcí věnovanou roli a odpovědnostem trenérů v tomto dokumentu.

Aby se nadále zlepšovali, trenéři BWF by měli:

● vnímat existenci rozdílných trenérských stylů;● prohlubovat své vlastní sebeuvědomění přemýšlením o své osobní filozofii;● přizpůsobovat svůj trenérský styl potřebám různých lidí, s nimiž v badmintonu pracují.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 2

►

PRIN

CIP

y TR

ENéR

STVÍ

14

10. KONTROLNÍ OTÁzKy

1 Možný společenský přínos badmintonu spočívá v:

Sebedůvěře.

Přátelství, společných zážitcích a práci ve skupině.

zdraví a kondici.

zábavě.

2 z následujících možností vyberte 3 oblasti, za něž je trenér odpovědný.

Respekt ke všem, kteří jsou součástí badmintonového hnutí.

Odpovědné trenérství.

Úcta ke sportu.

Prosazování přístupu „vítězství za každou cenu“.

3 jaké jsou výhody vytvoření vlastní trenérské filozofie? Vyberte 3 možnosti.

Identifikace vlastních trenérských silných stránek.

Umožňuje dát hráčům najevo, co po nich vyžadujete.

Identifikace vlastních trenérských slabin.

zlepšení (prohloubení) sebeuvědomění.

4 V čem spočívá výhoda demokratického stylu trenérského vedení? Vyberte 1 možnost.

Trenér řídí vše.

hráči se učí spoléhat sami na sebe.

Trenér hráčům říká, co mají dělat.

Trenér určuje, jakým způsobem bude dosaženo cílů.





01. Úvod – Vedení tréninkového procesu 15

02. Krok 1 – Plánování 16

a) Proč plánovat? „Selhání v plánování je plánováním selhání“ 16

b) Posouzení rizik 17

c) Sběr informací o hráčích 18

d) Docházka 19

e) Pozorování a analýza 20

f) Stanovení cílů 21

g) Plánování tréninkových jednotek 23

03. Krok 2 – Vedení tréninku 24

a) Efektivní tréninkové jednotky v badmintonu 24

b) Učební styly 25

c) Komunikace tváří v tvář 26

d) Dotazování 27

e) zpětná vazba 28

f) Význam ukázky 29

g) Metody rozvoje dovedností 30

h) Fáze motorického učení 31

i) řízení tréninku 32

j) řízení skupiny 33

k) Vytváření progresivních cvičení 33

l) Nahrávací dovednosti 35

m) Uchopení míčku 36

n) Nahazování 36

o) Nahazování spodem 37

p) „Ploché” rychlé nahození 37

q) Nahazování horem 38

r) Nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding) 38

s) Nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem 38

04. Krok 3 – Kritické posouzení a Krok 4 – Vyhodnocení vedení tréninkového procesu 39

05. Shrnutí: Vedení tréninkového procesu 41


UčEBNÍ VÝSTUPy


● vysvětlit, jak funguje model vedení tréninkového procesu;● vyjmenovat popořadě jednotlivé části tohoto modelu;● popsat dovednosti užívané v každé z nich.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

15

01. ÚVOD – VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESUVedení tréninkového procesu si lze představit jako čtyřfázový model, který trenérům pomáhá:

● plánovat efektivní tréninkové jednotky;

● účelně vést tréninkové jednotky;

● krticky posuzovat odvedenou práci;

● vyhodnocovat kvalitu odvedené práce.

Tento přístup je důležitý pro vedení tréninkového procesu všech hráčů, včetně postižených sportovců.

PLÁNOVÁNÍ

VEDENÍ

TRéNINKU

VyhODNO-

CENÍ

KRITICKé

POSOUzENÍ

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

16

02. KROK 1 – PLÁNOVÁNÍ

a. Proč plánovat? „Selhání v plánování je plánováním selhání.”

Dobrý plán poskytuje následující výhody:

● nastavuje cíle, na základě kterých je možné vyhodnocovat efektivitu tréninku/série tréninků;● odhaluje zdroje potřebné k dosažení úspěchu; ● zefektivňuje využití času v průběhu tréninkové jednotky;● poskytuje alternativy;● zvyšuje bezpečnost;● může být využíván i jinými trenéry.

PLÁNOVÁNÍ

VEDENÍ

TRéNINKU

VyhODNO-

CENÍ

KRITICKé

POSOUzENÍ

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

17

b.

Poso

uzen

í riz

ik

Poso

uzen

í riz

ik je

jedn

oduš

e ře

čeno

peč

livým

prů

zkum

em, z

dali s

e v

okol

í mís

ta, k

de b

ude

tréni

nk p

robí

hat,

nena

cház

í něc

o, c

o by

moh

lo lid

em u

blíž

it. N

ásle

dně

se m

ůžem

e ro

zhod

nout

, jes

tli js

ou s

táva

jící b

ezpe

čnos

tní o

patře

ní již

dos

tate

čná,

neb

o je

můž

eme

dále

zdo

kona

lit.

Poso

uzen

í riz

ik s

está

vá z

pět

i jed

nodu

chýc

h kr

oků

a m

ělo

by b

ýt p

rove

deno

v k

aždé

m z

aříz

ení,

ve k

teré

m b

ude

tréni

nk p

robí

hat.

za p

ředp

okla

du, ž

e za

řízen

í ne

měn

í pra

vide

lně

svůj

pro

voz,

je p

osou

zení

rizi

k je

dnou

za

šest

měs

íců

dost

ačuj

ící.

MÍS

TO:

POSO

UzE

NÍ P

RO

VED

L:

Krok

1ja

ká js

ou ri

zika

? Kr

ok 2

Kdo

můž

e ut

rpět

újm

u a

jak?

Krok

3ja

ká je

úro

veň

rizik

a (1

–5;

1 =

velm

i níz

ká, 5

= v

elm

i vy

soká

)?

Krok

3ja

ká s

táva

jící o

patře

ní ji

ž fu

nguj

í?

Krok

4C

o je

dál

e nu

tné

zajis

tit?

Krok

5ja

k bu

de n

avrh

ovan

é op

atře

ní z

ajiš

těno

?

Kým

bud

e pr

oved

eno

Do

kdy

bude

pr

oved

eno

Spln

ěno

/ ne

plně

no

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

18

c. Sběr informací o hráčích

REGISTRAčNÍ FORMULÁř hRÁčE Klub/Název skupiny

Příjmení Křestní jméno/jména Titul M/ž Datum narození

Adresa bydliště Telefon (domů)

Telefon (mobil)

Kontaktní telefon v případě nouze

E-mail:

Svůj původ bych popsal takto

řekl Vám někdy lékař, že trpíte srdeční vadou a smíte podstupovat fyzickou zátěž pouze s lékařským souhlasem?

Ano Ne

Pociťujete někdy při fyzické námaze bolest v hrudníku? Ano Ne

Pociťujete někdy bolest v hrudníku i tehdy, když nevykonáváte žádnou fyzickou aktivitu? Ano Ne

Míváté stavy na omdlení a trpíte závratěmi? Ano Ne

Trpíte problémem/problémy s klouby, které by cvičení mohlo zhoršit? Ano Ne

Byl vám někdy diagnostikován vysoký krevní tlak? Ano Ne

Berete v současné době nějaké léky, o nichž by měl být váš trenér informován? Pokud ano, jaké?

Ano Ne

jste těhotná nebo porodila jste před méně než 6 měsíci? Ano Ne

Existuje jakýkoliv jiný další důvod, který by vám mohl bránit ve výkonu fyzické aktivity? Pokud ano, jaký? Ano Ne

Trpíte nějakou tělesnou vadou nebo poruchou učení? Pokud ano, prosím, popište podrobněji.

Ano Ne

jestliže jste u některé z předchozích otázek vybrali odpověď ANO, pak, dříve než začnete s badmintonem, navštivte svého lékaře a řiďte se jeho doporučeními.

jestliže jste u všech předchozích otázek vybrali odpověď NE, můžete s badmintonem začít ihned. Pokud na fyzickou zátěž nejste zvyklí, přidávejte si zátěž postupně.

Pokud se váš zdravotní stav náhle změní způsobem, že byste u některé z předchozích otázek vybrali odpověď ANO, informujte o tom neprodleně svého trenéra nebo lékaře.

Přečetl jsem si, rozumím obsahu a odpověděl jsem na všechny výše uvedené otázky.

Podpis

Kontakt v urgentních případech: tato sekce se vyplňuje pouze v případě, že hráč, jehož se dotazník týká, je mladší 16 let

Celé jméno Vztah k hráči

Adresa (pokud není shodná s výše uvedenou) Telefon (domů)

Telefon (mobil)

E-mail

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

19

d. Docházka

Vedení tréninkové docházky je nezbytné z několika důvodů:

● Bezpečnost (v případě požární evakuace je nutné vzít docházku s sebou).● Selekce (pokud je váš výběr založen na docházce).● Finance (jestliže docházku využíváte k monitorování úhrady poplatků za trénink).

Sloupec označený (***) – použijte tento k diskrétnímu označení hráčů se zdravotními problémy.

KURz/SKUPINA MÍSTO

TRENéřI SPRÁVCE zAřÍzENÍ (KONTAKTNÍ TELEFON)

jMéNO hRÁčE *** DATA DOChÁzKy

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

20

e.

Pozo

rová

ní a

ana

lýza

Úvo

dní t

réni

nky

s je

dnot

livce

m n

ebo

skup

inou

hrá

čů js

ou p

ro tr

enér

a př

edev

ším

příl

ežito

stí k

poz

orov

ání a

ana

lýze

jejic

h vý

konu

. Nás

ledu

jící t

abul

ka p

osky

tuje

ná

vod,

jak

moh

ou b

ýt p

ozor

ován

í a n

ásle

dný

rozb

or e

fekt

ivně

vyu

žity

při

hled

ání n

ejvh

odně

jšíh

o zp

ůsob

u, ja

k hr

áčům

pom

oci v

jejic

h ro

zvoj

i v p

říštíc

h tré

nink

ovýc

h je

dnot

kách

.

POzO

RO

VÁN

ÍAN

ALÝz

A

● Ko

mbi

nujte

pra

vide

lná

cvič

ení a

trén

inko

vé s

ety

nebo

záp

asy.

● Vy

tvoř

te s

i sys

tém

poz

orov

ání,

při n

ěmž

se v

dan

ém m

omen

tu z

aměř

íte v

ždy

jen

na je

dnu

souč

ást h

ry (n

apř.

na p

ráci

noh

ou,

post

aven

í a ro

vnov

áhu,

prá

ci s

rake

tou,

takt

ické

pov

ědom

í, ro

zhod

ovac

í sch

opno

sti).

●

Pozo

rujte

svě

řenc

e z

různ

ých

úhlů

, aby

ste

získ

ali ú

plný

pře

hled

o to

m, c

o se

při

hře

a v

průb

ěhu

tréni

nku

jako

tako

vého

od

ehrá

vá.

● Př

inuť

te s

e za

piso

vat p

ouze

to, c

o vi

díte

, ani

ž by

ste

hodn

otili,

zda

je to

dob

ré, n

ebo

špat

né.

Poro

vnej

te s

vá

pozo

rová

ní s

„ide

ální

m

mod

elem

“ a v

yber

te

nejd

ůlež

itějš

í obl

asti,

kt

eré

chce

te z

lepš

it.

jMéN

O h

RÁč

EPR

ÁCE

NO

hO

UPO

STO

j A

RO

VNO

VÁh

APR

ÁCE

S R

AKET

OU

TAKT

ICKÁ

VyS

PĚLO

ST

Na

konc

i tré

nink

ovéh

o cy

klu

doká

že h

ráč

/ dok

áží h

ráči

:

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

21

Následující tabulka obsahuje typické základní cíle stanovené na základě hodnocení vybraného hráče. Při stanovování cílů pro skupinu hráčů stojí za zvážení vybrat takové cíle, které budou mít největší přínos pro skupinu jako celek.

f. Stanovení cílů

Na základě pozorování a analýzy je následně potřeba podle důležitosti určit, na čem se bude pracovat a jaké si stanovíme cíle. Stanovení cilů je důležité, protože pomáhá:

● zaměřit trénink správným směrem.● Motivovat svěřence.

● Sledovat progresi hráčů.● Monitorovat efektivitu vedení tréninkového

procesu.

Dvě užitečné pomůcky pro sepsání reálných cílů:

● začněte každý cíl slovy: „Do doby [vybrané datum/čas] dokáže hráč ……”.● Neopomeňte, aby každý váš cíl obsahoval slovo vyjadřující nějakou schopnost (činnost), jako např.

ukázat, předvést, vysvětlit, porovnat, vybrat, vytvořit atd.

Užitečné cíle se obvykle vyznačují charakteristikami popsanými v následujícím schématu.

PROSTŘEDÍ – očekává se, že hráč zvládne prove- dení dané dovednosti během pravidel-ného cvičení (herní kombinace).

MĚŘITELNÝ – vzdálenost od sítě. Trvalému zvládnutí by mohlo odpovídat 7 zvládnutých pokusů z 10.

ZAZNAMENANÝ – sepsání cíle/cílů pomůže trenérovi/hráči zaměřit se na jejich dosažení.

KONKRÉTNÍ – přesný ve smyslu vyžadované dovednosti.

ODSOUHLASENÝ – většího odhodlá-ní bude dosaženo, pokud budou hráči s nastavenými cíli souhlasit.

ČASOVĚ OMEZENÝ – cíl obsahuje stanovené datum, do kdy musí být splněn.

REALISTICKÝ – cíle musí být dosažitelné, jinak demotivují.

Do 24. dubna 2010 hráč trvale zvládne odehrání forhendového kraťasu po čáře do vzdálenosti „délky jedné rakety“ od sítě v situaci po očekávaném dropu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

22

POzO

RO

VÁN

ÍAN

ALÝz

A

● Ko

mbi

nujte

pra

vide

lná

cvič

ení a

trén

inko

vé s

ety

nebo

záp

asy.

● Vy

tvoř

te s

i sys

tém

poz

orov

ání,

při n

ěmž

se v

dan

ém m

omen

tu z

aměř

íte v

ždy

jen

na je

dnu

souč

ást h

ry (n

apř.

na p

ráci

noh

ou,

post

aven

í a ro

vnov

áhu,

prá

ci s

rake

tou,

takt

ické

pov

ědom

í, ro

zhod

ovac

í sch

opno

sti).

●

Pozo

rujte

svě

řenc

e z

různ

ých

úhlů

, aby

ste

získ

ali ú

plný

pře

hled

o to

m, c

o se

při

hře

a v

průb

ěhu

tréni

nku

jako

tako

vého

od

ehrá

vá.

● Př

inuť

te s

e za

piso

vat p

ouze

to, c

o vi

díte

, ani

ž by

ste

hodn

otili,

zda

je to

dob

ré, n

ebo

špat

né.

Poro

vnej

te s

vá

pozo

rová

ní s

„ide

ální

m

mod

elem

“ a v

yber

te

nejd

ůlež

itějš

í obl

asti,

kt

eré

chce

te z

lepš

it.

jMéN

O h

RÁč

EPR

ÁCE

NO

hO

UPO

STO

j A

RO

VNO

VÁh

APR

ÁCE

S R

AKET

OU

TAKT

ICKÁ

VyS

PĚLO

ST

Pet

r N

ovák

● Sp

ouju

je p

ohyb

y s ak

tiva

čním

kr

okem

.●

Při

poh

ybu č

asto

po

uží

vá p

řísu

ny.

● Vý

pad n

a sí

tˇ

na

bekh

endu

„zkr

ouce

ný”

.

● Při

výp

adu d

rží

paže

u t

ěla.

● Těl

o př

i ak

tiva

čním

kr

oku v

elm

i vz

přím

ené.

● Tru

p se

při

výp

adu

sklá

ní

dol

ů

● Ši

roký

rej

stří

k fo

rhen

dov

ých

úder

ů h

ranýc

h ze

zad

níh

o be

khen

dov

ého

rohu.

● Úder

y od

těl

a s dlo

uhým

švi

hem

● Ve

dvo

uhře

na

styl

sou

peřo

vy h

ry

(skl

adba

úder

ů,

tem

po h

ry, …

) re

aguje

def

enzi

vní

hro

u

● Vý

pad s k

olen

em /

ch

odid

lem

v r

ovin

ě –

zle

pšit

pos

tave

ní

hor

ní

část

i tě

la/

polo

hu p

aže

● Ve

dvo

uhře

si

musí

vyt

voři

t ví

ce

úto

čnýc

h ře

šení

Na

konc

i tré

nink

ovéh

o cy

klu

Petr:

● Trv

ale

zvlá

dne

stab

ilní

výpa

d n

a sí

ťˇ s

e sp

rávn

ým n

atoč

ením

kol

ene/

chod

idla

v p

ravi

del

ném

cvi

čení

(her

ní

kom

bin

aci).

● Trv

ale

zvlá

dne

stab

ilní

výpa

d n

a sí

ťˇ v

uvo

lněn

é, a

však

kon

trol

ovan

é po

loze

hor

ní

část

í tě

la v

pra

videl

ném

cvi

čení

(her

ní

kom

bin

aci).

● R

ozpo

zná

příl

ežit

osti

dos

tat

soupe

ře p

od t

lak

pros

třed

nic

tvím

sníž

ení

výšk

y úder

ů z

ahrá

vanýc

h do

zadní

část

i ku

rtu a

dok

áže

toho

běžn

ě vy

uží

vat

v pr

ůbě

hu h

ry.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

23

g. Plánování tréninkových jednotek

Poté, co jsme stanovili cíle, je třeba zvážit, jakým způsobem můžeme těchto cílů dosáhnout. K tomu nám slouží plánování tréninkových jednotek.

Níže je uveden jeden z typů tréninkového plánu. Váš záznam by měl být tak podrobný, aby v případě, že váš plán použije jiný trenér, byl na jeho základě schopen vést vlastní tréninkovou jednotku. Cíle, které vyberete pro každou tréninkovou jednotku, by měly hráči napomáhat k dosažení cílů stanovených pro celé tréninkové období.

MÍSTO Badmintonový sportovní klub Praha

DATUM: čAS: DOBA TRVÁNÍ

23/02/2012: 19.00: 1 hodina

SKUPINOVÝ / KLUBOVÝ / INDIVIDUÁLNÍ

IndividuálníDODATEčNé VyBAVENÍ

BEzPEčNOST (jAKÁKOLI AKCE)

Bez problémů

CÍLE TRéNINKUNa konci tréninkové jednotky hráči:● trvale zvládnou provádět stabilní výpad se správným postavením kolene/chodidla

při odehrávání úderu (nahrávka nahazováním);● porozumí principu využití výšky úderu při vytváření příležitosti k útoku při zahrávání

výhozu od sítě na bekhendové straně.

NÁzEV POPIS CÍL č. čAS

Rozcvička Krátké série přeběhů/cval stranou/překřížený krok. Dřepy se stupňující se hloubkou, přechod do výpadů, vyvažování míčku na hlavě pro zdůraznění dobrého držení těla.

1 5m

BH výhoz – důraz na výpad

BH výhoz (z nahrávky nahozením) s důrazem na dobré postavení kolene/chodidla. Postupně zvýšit rozsah pohybu při úderu, pokud se podaří udržet kvalitu výpadu.

1 15m

BH výhoz – výška výhozu

Nahrávač nahazuje míček z přední části kurtu, hráč hraje výhoz (udržet dobré postavení ve výpadu). Nahrávač běží dozadu, aby chytil míček v zadní části kurtu. Hráč postupně snižuje výšku výhozů, aby nahrávači chycení míčku co nejvíce ztížil .

2 15m

BH výhoz – dohrání výměny do konce

Hráči hrají na síti (ne příliš vysoko). Jeden z hráčů se v momentu přípravy na kraťas na bekhendové straně může rozhodnout, že zahraje výhoz (po čáře, nebo křížem) – po zahrání výhozu se výměna dohrává do konce. Hráč , který zahrál výhoz, získává 3 body, vyhraje-li výměnu během svých dvou následujících úderů. Diskutujte o výhodách/nevýhodách rozdílných výšek výhozů.

2 15m

Zklidnění a souhrn

Vyklusání s protažením rukou. Protažení dolních končetin vsedě společně s diskuzí o tréninku.

10m

KRITIKA ● Rozcvička byla delší (10 min).● Řeč těla hráčů pozitivní .● Zpětná vazba k dohrávání výměny do konce pozitivní .

VyhODNO-CENÍ

● Nutné častěji střídat partnery, aby skupina více pracovala společně.● Pokládat více otevřených otázek, aby hráči sami více přemýšleli .

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

24

a. Efektivní tréninkové jednotky v badmintonu

Pro efektivní vedení tréninkových jednotek v badmintonu je nutné využívat řady trenérských dovedností:

● ohled na učební styly hráčů;● komunikační schopnosti;● zpětná vazba;● tázací dovednosti;● rozvíjení dovedností;● organizace času;● řízení skupiny;● nahrávací dovednosti.

Schopný trenér dokáže tyto dovednosti využívat tak, aby v co největší míře dal hráčům to, co doopravdy potřebují, bez ohledu na jejich fyzickou či duševní kapacitu.

VyhODNO-

CENÍ

VEDENÍ

TRéNINKU

PLÁNOVÁNÍ

KRITICKé

POSOUzENÍ

03. KROK 2 – VEDENÍ TRéNINKU

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

25

b. Učební styly

Pokud má být práce trenéra efektivní, je důležité brát ohled na preferované učební styly hráčů (žáků). z celé řady modelů popisujících učební styly lze na sport aplikovat následující jednoduchý model, tzv. model „VAK“.

● Vizuální (zrakový) typ žáka

● Akustický (sluchový) typ žáka

● Kinestetický (motorický) typ žáka

Více charakteristik jednotlivých typů žáka nám poskytne následující schéma.

ChARAKTERISTIKA TRENéRSKÁ APLIKACE

KINESTETICKÝ TyP žÁKA

● Učí se vlastním konáním (learning by doing).

● Má rád pohyb.● Sport je pro tuto skupinu

atraktivní.

● zadávejte velké množství podnětů pro práci.

● Nabádejte ke zkoušení


AKUSTICKÝ TyP žÁKA

● Dobře reaguje na slovní pokyny.

● Má rád vysvětlování a dobře na ně reaguje.

● Podávejte krátká, ale přesná vysvětlení.

● Spojujte klíčová slova s dovednostmi.

● Spojte správnou techniku se zvukem dobře udeřeného míčku.

● Používejte metodu otázek a odpovědí.

● Vybízejte k diskuzi.


VIzUÁLNÍ TyP žÁKA

● Učí se pozorováním druhých při ukázce.

● Dobře si dokáže představit, jak sám danou dovednost provádí.

● Provádějte přesné ukázky. ● Provádějte tiché ukázky.● Nabádejte ke sledování

videa.● Ke zdůraznění klíčových

bodů používejte obrázky, fotografie.

● Přimějte hráče ke snaze představit si sami sebe, jak dovednost provádějí.

● Pokud to jde, používejte zrcadlo.

● Odstraňte jiné rušivé elementy.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

26

UžITEčNÝ TIP

Pozorovat způsoby, jakými se lidé učí, je stejně důležité i u postižených hráčů. Vynasnažte se odhalit ten nejlepší způsob, jak člověku v učení pomoci. Ptejte se proto, co jim více vyhovuje, a dle toho následně upravte své postupy.

c. Komunikace tváří v tvář

Komunikace tváří v tvář tvoří základ, na němž je možné vystavět efektivní tréninkovou jednotku. Komunikace je proces fungující dvěma směry. Diagram níže navrhuje způsob a několik rad, jak různých komunikačních schopnosti využít co nejefektivněji.

UžITEčNÝ TIP

Pokud pracujete s hráči se sluchovou vadou, mluvte normálně a ujistěte se, že na vás při vysvětlování vidí tak, aby mohli:

● odezírat;● sledovat váš výraz a řeč těla; ● sledovat, jak předvádíte techniku.

VERbáLNÍ krátká, dlouhá, pozitivní, jednoduchá atd. slovní sdělení

Využíváme k:– vysvětlení– zadání instrukcí– podání zpětné vazby– dotazování.

PřEDÁVÁNÍ INFORMACÍ

KOMUNIKACE TVÁřÍ V TVÁř

POZOROVáNÍz různých míst

Využíváme k:– získání informací– motivování.

POSLECHnaslouchání, důležitá plná pozornost

Využíváme k:– získání informací– vybudování vztahu– motivování.

NEVERbáLNÍ postoje, gesta, výrazy obličeje

Využíváme k:– získání kontroly– ukáznění– ujištění– uklidnění– motivování.

PARAVERbáLNÍ intonace a rychlost mluveného projevu

Využíváme k:– získání kontroly– ujištění– ukáznění– uklidnění– motivování.

PřIjÍMÁNÍ INFORMACÍ

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

27

d.

Dot

azov

ání

Scho

pnos

t pok

láda

t vho

dné

a do

bře

míře

né o

tázk

y je

pro

tren

éra

velic

e dů

leži

tá. D

íky

ní to

tiž:

● tre

nér h

ráče

mot

ivuj

e k

vlas

tním

u př

emýš

lení

;●

učen

í zís

kává

trva

lejš

í efe

kt;

● vz

nika

jí po

dnět

y k

disk

uzi.

Obe

cně

rozl

išuj

eme

dva

typy

otá

zek,

otá

zky

uzav

řené

a o

tevř

ené.

DEF

INIC

EC

hAR

EKTE

RIS

TIKA

čÍM

zAč

ÍTK

Dy

jE V

hO

DN

é T

EN

TO

TyP

OTÁ

zEK

PO

UžÍ

TPř

ÍKLA

D

UzAVřENé OTÁzKy

Otá

zka,

kte

rá m

ůže:

● bý

t zod

pově

zena

je

dním

slo

vem

neb

o kr

átko

u frá

zí;

● vy

bíze

t k u

žití

pouz

e om

ezen

ého

počt

u m

ožný

ch o

dpov

ědí.

● Lz

e na

ni o

dpov

ědět

sn

adno

a ry

chle

.●

Posk

ytuj

e fa

kta.

● Ta

zate

l si u

držu

je

kont

rolu

.

● js

i?●

Dok

ážeš

?●

zvlá

dneš

?●

Bude

š?●

Roz

umíš

?

jako

úvo

dní o

tázk

u.js

i přip

rave

n za

čít t

réno

vat?

Pro

ujas

nění

situ

ace.

Chc

eš te

dy p

raco

vat n

a sm

eči?

Chc

eme-

li do

stat

mys

l do

pozi

tivní

ho ro

zpol

ožen

í.D

okáž

eš s

e na

ten

pohy

b pl

ně s

oust

ředi

t?

jako

záv

ěreč

nou

otáz

ku.

Víš

tedy

, co

je tv

ým ú

kole

m v

tom

to

cvič

ení?

OTEVřENé OTÁzKy

Ote

vřen

á ot

ázka

vyb

ízí:

● k

delš

ím o

dpov

ědím

;●

k už

ití š

iroké

šká

ly

mož

ných

odp

ověd

í.

● N

utí d

otaz

ovan

ého

hlou

běji

se z

amys

let n

ad

svou

odp

ověd

í.●

jejím

výs

ledk

em je

vy

jádř

ení n

ázor

ů a

poci

tů.

● Ko

ntro

lu p

řebí

rá

dota

zova

ný.

● C

o?●

Proč

?●

jak?

Chc

eme-

li sv

ěřen

ce p

řimět

k

sam

osta

tném

u m

yšle

ní.

jaký

úde

r bys

odt

ud m

ohl z

ahrá

t?

jako

nab

ídku

mož

ných

ře

šení

.ja

k by

s vy

řeši

l tak

ovou

situ

aci?

jako

pom

ůcku

při

řeše

ní

prob

lém

u.Kt

eré

cvič

ení b

y ti

moh

lo p

omoc

i zle

pšit

tent

o úd

er?

K vy

volá

ní d

isku

ze.

jaký

m d

alší

m z

půso

bem

byc

hom

moh

li pr

ocvi

čova

t ten

to ú

der?

Nau

čit s

e ef

ektiv

ně p

oklá

dat o

tázk

y vy

žadu

je h

odně

pra

xe a

tato

dov

edno

st s

e ro

zvíjí

jen

post

upně

. Nic

mén

ě ja

kmile

ji tr

enér

zvl

ádne

, bud

e vý

sled

ek v

e sm

yslu

vý

chov

y hr

áčů,

kte

ří do

káží

uva

žova

t, ře

šit p

robl

émy

a ry

chle

ji se

uči

t, ve

lmi u

spok

ojiv

ý.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

28

e. zpětná vazba

zpětnou vazbu můžeme definovat jako:

„Poskytnutí informací o výsledku procesu nebo činnosti.”

Důležitost zpětné vazby v trenérství vyjadřuje obecně platný princip, že „zpětná vazba je základem veškerého učení“.

zpětnou vazbu bychom mohli rozdělit do dvou kategorií – vnitřní a vnější.

VNITřNÍ zPĚTNÁ VAzBA

jakmile hráč získá určité základní povědomí o určité dovednosti, pak má i vizuální obraz toho, jak by měla dovednost vypadat a jak by se při jejím provedení měl cítit. Své vlastní pokusy o provedení dovednosti pak hráč vcelku přirozeně porovnává s tímto „ideálním modelem”, jeho podobou a svým pocitem.

Trenér by měl hráče v užívání této zpětné vazby podpořit co nejdříve tak, aby se hráč dokázal samostatně opravovat. To hráče motivuje k vlastnímu rozvoji a nestává se tak závislým na trenérovi.

Klíčovým aspektem tohoto příkladu je, že trenér hráče vede k tomu, aby se naučil opravovat sám sebe namísto toho, aby mu vše neustále říkal trenér sám.

VNĚjŠÍ zPĚTNÁ VAzBA

Tuto zpětnou vazbu nazýváme zpětnou vazbou vnější, protože nevychází od hráče samotného. I když je pro hráče vybudování schopnosti užití vnitřní zpětné vazby vhodnější, jsou chvíle, kdy je nutné, aby trenér poskytl dodatečnou vnější zpětnou vazbu.

jako příklad uveďme situaci, kdy začátečník nemá vytvořenou představu, jak by měla konkrétní procvičovaná technika vypadat, a v důsledku toho nemá s čím svůj výkon porovnávat. Pro poskytnutí vnější zpětné vazby:

● Pozorujte cvičení z několika různých míst (úhlů).● Nejprve dejte hráčům prostor k tomu, aby použili svou vlastní vnitřní zpětnou

vazbu. ● Pokládejte otázky, které hráče povzbudí k užití vlastní vnitřní zpětné vazby. ● Omezte svou vnější zpětnou vazbu na 1–2 jednoduché konkrétní body.● Podejte zpětnou vazbu pozitivním způsobem, například:

○ Konstatujte něco pozitivního. Např.: „zasahuješ míček ve velmi dobré výšce.”

○ Podejte konstruktivní zpětnou vazbu. Např.: „Pokud více zapojíš rotaci předloktí, odehraješ míček prudčeji.“

○ Konstatujte něco pozitivního. Např.: „Stále zasahuj míček v té správné výšce. V tom jsi udělal veliký pokrok a vypadá to velmi dobře.“

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

29

f. Vý

znam

uká

zky

Prot

ože

opra

vdu

velk

á čá

st u

čení

pro

bíhá

pro

stře

dnic

tvím

zra

kový

ch v

jem

ů, n

ení r

adno

, aby

tren

ér d

ůlež

itost

pře

sné

ukáz

ky p

odce

ňova

l.

CO

jE

UK

ÁzK

AU

žITÍ

zDR

OjE

PR

O

UKÁ

zKU

NÁ

VO

D, j

AK

SP

RÁ

VN

Ě P

RO

Vé

ST

UK

ÁzK

U

Vizu

ální

inte

rpre

tace

ký

žené

pra

ktic

ké

dove

dnos

ti.

● D

ává

hráč

ům

sprá

vnou

př

edst

avu

tech

niky

/ta

ktik

y, s

níž

moh

ou

srov

nat s

vé v

last

ní

prov

eden

í. ●

zdůr

azňu

je u

rčité

pr

vky

tech

niky

ne

bo ta

ktik

y.●

Mot

ivuj

e.

● Ši

kovn

ý hr

áč.

● Tr

enér

.●

Vide

o.●

Foto

grafi

e.

● Pl

ánuj

te s

vé u

kázk

y.●

Ujis

těte

se,

že

hráč

i dáv

ají d

obrý

poz

or (n

eroz

ptyl

ují s

e dě

ním

kol

em s

ebe)

.●

zam

ěřte

uká

zku

na d

aný

bod,

jem

už s

e ch

cete

věn

ovat

.●

Nec

hte

hráč

e sl

edov

at u

kázk

u ne

jčas

teji

ze s

trany

, kde

mát

e ra

ketu

, nic

mén

ě je

do

bré

umož

nit p

ozor

ován

í i z

jiný

ch m

íst.

● Pr

oveď

te u

kázk

u tiš

e, a

by v

izuá

lní i

nfor

mac

e ne

byly

nič

ím ru

šeny

. ●

Prov

eďte

uká

zku

s m

íčke

m, a

by h

ráči

vid

ěli v

ýsle

dnou

traj

ekto

rii le

tu m

íčku

. ●

Poté

pro

veďt

e uk

ázku

bez

míč

ku, a

by s

e hr

áči m

ohli

zam

ěřit

na p

odob

u úd

eru.

●

Před

veďt

e cv

ičen

í, kt

eré

bude

te p

o hr

áčíc

h vy

žado

vat.

● Po

pře

dved

ení u

kázk

u po

dpoř

te s

lovn

ě je

dním

až

dvěm

a kl

íčov

ými b

ody

a ot

ázka

mi.

● D

ejte

pro

stor

dot

azům

.●

Pro

jedn

otliv

é hr

áče

moh

ou b

ýt m

alé

stín

ové

ukáz

ky v

prů

běhu

trén

inku

už

itečn

ou p

omůc

kou.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

30

g. Metody rozvoje dovedností

K rozvíjení dovedností lze využívať mnoha výukových metod. V tabulce níže jsou uvedeny některé nejčastěji používané výukové metody.

METODA POPIS PřÍKLAD VÝhODA NEVÝhODA

„FORMOVÁNÍ“(KOMPLEXNÍ)

● hráčům je předvedena celá technika dovednosti a tu následně zkoušejí.

● Trenér koriguje, ale nechává hráče dokončit celý pohyb.

● Trenér předvede bekhendový klír.

● hráči jej zkouší.● Trenér nabádá

hráče, aby se během úderu zaměřili na rotaci v ramenním kloubu a rotaci předloktí.

Dovednost neztrácí plynulost. Prvky dovednosti jsou tak úzce propojené, že rozdělit je na příliš malé kousky by narušilo její průběh.

Může způsobit, že hráč bude řešit příliš mnoho věci najednou.

„OD CELKU – PO čÁSTECh – K CELKU“(SyNTETICKO–ANALyTICKO–SyNTETICKÁ)

● hráčům je předvedena celá technika dovednosti a tu následně zkoušejí.

● Trenér oddělí jeden prvek dovednosti, který se bude procvičovat.

● hráči procvičují oddělený prvek dovednosti.

● Prvky jsou vloženy zpět do celé dovednosti.

● hráči zkoušejí celou dovednost.

● Trenér předvede aktivační krok, přísun, výpad a přísun jako jeden ze způsobů pohybu a návratu do/z předního forhendového rohu. hráči jej zkouší.

● Trenér izoluje vybraný pohyb – přísuny – a ten s hráči procvičuje.

● Dovednost se následně znovu procvičuje jako celek.

Umožňuje hráčům zaměřit se na určitý prvek.

Pokud jsou prvky dovednosti vzájemně příliš úzce propojené, může to narušit její průběh.

„řETĚzENÍ“(ANALyTICKÁ)

hráčům je předvedena základní technika a následně se k ní přidávají další prvky dovednosti v postupném, logicky sestaveném pořadí.

● Trenér učí hráče forhendový klír se zaměřením pouze na pohyb horní končetiny.

● Následuje postoj bokem k síti.

● Dále přenesení váhy.

● Poté se přidá pohyb vzad směrem k míčku.

● A nakonec následuje pohyb vpřed směrem ke středu kurtu.

Užitečný způsob pro budování pohybových dovedností přímo souvisejících s odehráním míčku.

Pokud jsou prvky dovednosti vzájemně příliš úzce propojené, může to narušit její průběh.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

31

h. Fáze motorického učení

Motorické učení můžeme definovat jako „proces, při nemž si lidé osvojují pohybové dovednosti“.

Bylo sepsáno mnoho teorií o tom, jakým způsobem si lidé pohybové dovednosti osvojují. Určitá znalost těchto teorií může trenérům pomoci upravit způsob vedení tréninkového procesu tak, aby co nejvíce vyšli vstříc učebním potřebám hráčů.

jeden ze základních modelů, který fáze motorického učení popisuje, navrhli Fitts a Posner (1967). Učení nových motorických úkolů rozdělují do 3 fází. Tyto fáze, společně s příklady, jak se způsob vedení hráčů může měnit v těchto jednotlivých fázích, popisuje níže uvedená tabulka.

NÁzEV FÁzE POPIS FÁzE INFORMACE PRO TRENéRA

KOGNITIVNÍ ● „začátečnická“ fáze.● Krátká fáze učení.● hráč ve své mysli přichází na to,

„co má dělat“.● Fáze je ukončena, když:

○ si hráč vytvořil představu dané dovednosti;

○ je schopen vykonávat tuto dovednost v její základní podobě.

Držet se jednoduchosti.

● zajistit přesnou ukázku.● Použít minimum opěrných bodů –

„právě dost“.● Používat krátká, přesná vysvětlení.● Dávat pozitivní zpětnou vazbu.

ASOCIATIVNÍ ● Středně pokročilá fáze.● Nejdelší fáze učení.● hráč staví na své představě

dovednosti, zaměřuje se na formu (podobu) a plynulý průběh nově získané základní dovednosti.

● zadávat progresivní tréninková cvičení, která postupně budou nabývat na komplexnosti a rychlosti.

● zvyšovat obtížnost cvičení pouze v případě, že se daří udržet kvalitu procvičované dovednosti.

● Nabádat hráče k hodnocení vlastního výkonu (vnitřní zpětná vazba), s dodatečnou vnější zpětnou vazbou od trenéra, pokud je to nutné.

AUTONOMNÍ ● Expertní, automatická fáze. ● Úkol může být dokončen, aniž

by mu byla věnována přílišná pozornost.

● hráč se při vykonávání dovednosti dokáže zaměřit na další aspekty, například týkající se postavení svého soupeře.

● zadávat náročná a podnětná cvičení, při nichž se bude dovednost procvičovat:

○ v zápas simulujících cvičeních;○ v plném zápasovém tempu.

zdroj:FITTS, P.M. a POSNER, M.I. (1967) human performance.Oxford, England: Brooks and Cole

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

32

i. řízení tréninku

Trénink může být řízen mnoha způsoby. jako výchozí bod je možné použít níže navrženou strukturu (IDEAS) a dále experimentovat podle toho, jak budete získávat zkušenosti a jistotu.

SEKCE OBSAh PřÍKLAD

I ÚVOD

INTRODUCE

Velmi krátký úvod do problematiky. často nic jiného než prosté pojmenování dovednosti.

„Dnes si ukážeme, jak se hraje bekhendový kraťas na síti.“

D UKÁzKA

DEMONSTRATION

Předvést přesnou, tichou ukázku úderu s odehráním míčku.

Trenér, šikovný hráč (lze využít i video) předvede bekhendový kraťas na síti tak, aby hráči viděli míček v letu.

Předvést přesnou, tichou, stínovou ukázku úderu.

Trenér nebo šikovný hráč stínově předvede bekhendový kraťas na síti tak, aby si hráči mohli vytvořit představu podoby úderu.

E VySVĚTLENÍ

EXPLANATION

Krátké vysvětlení s důrazem na 1–2 klíčové učební body a následné ověření, zda hráči vědí, co mají dělat.

● „zaměřte se na postavení palce a průběh odehrání míčku.“

● „Pracujte ve dvojicích, jeden z dvojice nahazuje a druhý odehrává míčky.”

● „Na jaké dva body se zaměříš?”

A AKTIVITA

ACTIVITy

● Aktivita začíná.● Trenér pozoruje.● Trenér vyhodnocuje.● zpětná vazba podána

jednotlivcům nebo celé skupině.● Trenér upravuje cvičení – těžší

nebo lehčí – dle situace.

● Trenér zajistí podporu tak, že:○ požádá dva hráče, aby

zopakovali dva klíčové učební body;

○ předvede stínovou ukázku pro jednoho hráče.

● Upravte cvičení pro čtyři lepší hráče tak, aby úder procvičovali ve výměně.

S SOUhRN

SUMMARy

Trenér svolává skupinu, aby společně diskutovala o cvičení (tréninku).

Trenér se ptá hráčů:● „jaké byly klíčové učební body?“● „jaká další z věcí, které jste

vyzkoušeli, pro vás zafungovala?“● „Pokud byste měli stejné cvičení

/ trénink absolvovat znovu, co byste udělali jinak?“

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

33

j. řízení skupiny

Následující návod může trenérovi pomoci vést tréninkovou skupinu co nejúčelněji.

PřÍPRAVADobře připravená tréninková jednotka udržuje pozornost ve skupině.

PRAVIDLA VE SKUPINĚVytvořte soubor pravidel, aby hráči věděli, kde jsou hranice přijatelného a nepřijatelného chování.zvláštní pozornost by měla být věnována:

▪ bezpečnosti; ▪ respektu k druhým;▪ fair-play a sportovnímu chování;▪ stoprocentnímu nasazení.

Dbejte na to, aby bylo zcela jasné, v čem překročení pravidel chování spočívá (např. pití v pauze na hrací ploše místo na místě k tomu určeném).

SVOLÁVÁNÍ CELé SKUPINy● Určete stálé místo, kde se skupina bude scházet a společně hovořit.● zdůrazněte důležitost rychlého příchodu na místo svolání, aby se neplýtvalo časem. Mělo by to

být běžnou záležitostí.● Skupinu svolávejte jen tehdy, když potřebujete něco sdělit všem najednou.

UKÁzKy● zajistěte, aby se skupina při sledování ukázky ničím nerozptylovala.● Při předvádění dovedností s raketou shromážděte skupinu tak, aby všichni dobře viděli, jak držíte

raketu, např. jste-li pravák, nejlépe po vaší pravé ruce (nicméně vždy uvažte i možné výhody sledování ukázky z jiného úhlu).

CITLIVĚ VNÍMEjTE UčEBNÍ STyLy VE SKUPINĚ ● Mějte na paměti, že ve skupině budou hráči, kteří preferují různé styly učení (vizuální, akustické a

kinestetické). ● Dávejte důraz na pozorování a následné zkoušení dovedností, herních kombinací apod.

DyNAMIKA SKUPINy● Střídejte pravidelně tréninkové partnery, aby se skupina naučila vzájemně si pomáhat. ● jestliže některý z hráčů vyniká v určité dovednosti, využijte ho k ukázce. Tím získá sebedůvěru

a zároveň to bude motivovat i skupinu („Když to dokáže on, tak já to zvládnu také.“).● zvažte, zda nedat více odpovědnosti dětem, o nichž víte, že jsou potenciálními narušiteli. ● zapojujte do tréninku i hráče, kteří nemohou trénovat v plném rozsahu (zranění/tělesné postižení).

VyVAžOVÁNÍ POTřEB SKUPINy/jEDNOTLIVCE● Věnujte stejnou pozornost všem členům skupiny.● Umožněte hráčům pracovat na různých úrovních.

k. Vytváření progresivních cvičení

Badmintonová cvičení by se vždy měla provádět v taktickém kontextu. Tím je myšleno, že když hráče učíme nějaké dovednosti, existuje přímé spojení mezi tím, co se hráč učí, a tím, jak může novou dovednost využít v samotné hře. Toto umožňuje hráčům lépe porozumět vybrané problematice a zároveň je to dále motivuje. K uvedení cvičení do souvislosti s taktikou nám pomůže:

● vysvětlení;● ukázka;● zkoušení.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

34

Cvičení by měla postupovat od:

● jednoduchého k složitému

● pomalého k rychlému ● pravidelného k nepravidelnému

Následující seznam nabízí řadu nápadů, jak určitou dovednost postupně rozvíjet.

Taktický kontext

Takt

ický

kon

text

Postup Pravidelné Pomalé jednoduché

Takt

ický

kon

text

Stínové kopírování úderu podle trenéra.

Stínové kopírování úderu samostatně.

Procvičování odbíjecí fáze úderu s použitím míčku zavěšeného na šňůře.

Procvičování odbíjecí fáze úderu – odehrávání nahozeného míčku.

Procvičování odbíjecí fáze úderu – odehrávání nastřeleného míčku.

Odehrávání nastřeleného míčku, postupné zvyšování rozsahu pohybu do/z místa odehrání úderu.

začlenění úderu do jednoduché pravidelné kombinace.

začlenění úderu do nepravidelné kombinace, při níž hráč neví, kdy bude muset úder zahrát.

Cvičení/kombinace, kdy se bude hrát až do chvíle, kdy je zahrán klíčový úder – poté se výměna dohraje do konce.

hra na body, bonusové body za úspěšně zahraný úder, který ukončí výměnu nebo připraví následný vítězný úder.

Postup Nepravidelné Rychlé Složité

Taktický kontext

jak rychle hráči tuto progresi zvládnou, záleží na tom, jak rychle se učí. Klíčové je nepřecházet k pokročilejším cvičením, dokud hráči nebudou přiměřeně zdatní na stávající úrovni.

Poznámka: Schopný trenér připraví skupinový trénink tak, aby celá skupina mohla pracovat na rozvíjení téže dovednosti. hráči ale využívají různé úrovně cvičení v závislosti na svých schopnostech. Tomuto postupu říkáme diferenciace.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

35

l. Nahrávací dovednosti

Nahrávání je:

„Schopnost zahrávat/nahazovat míček způsobem, který hráči vytvoří reálnou tréninkovou situaci.“

Nahrávání můžeme rozdělit na:

● nahazování;● nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding);● nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem.

Při nahrávání jakýmkoliv způsobem vždy zvažujte:

BEzPEčNOST

Abyste se vyhnuli zraněním, zejména zraněním oka, nahrávejte z bezpěčného místa. To někdy znamená udělat malý kompromis ohledně místa, které si pro nahrávání zvolíte.

LETOVÁ KřIVKA

Udělte míčku takovou letovou křivku, aby se nahrávka co nejvíce podobala skutečné herní situaci. Například chcete-li napodobit drop, nahazujte míček horem ze zadní do přední části kurtu.

TEMPO

Míček není možné nahazovat se stejnou razancí, jako když je odehráván raketou. Tam, kde je razance potřeba, přejděte co nejdříve k nahrávání raketou.

DOBA LETU

Dbejte na dostatečně dlouhou dobu letu nahrávek, aby hráč stihl zadaný úkon provést. Např. když se hráč při nácviku kraťasů posouvá stále blíž a blíž k síti, může nahrávač ustoupit mírně dozadu, aby hráč získal dostatek času na správné provedení dovednosti (dostatečný návrat).

FREKVENCE NAhRÁVEK

Frekvence nahrávek by měla být dostatečně pomalá na to, aby hráči měli dostatek času: ● v duchu si přehrát předchozí pokus; ● řádně se přípravit na následující pokus.

MOC A SÍLA NAhRÁVKy

Nahrávač má ve svém držení míček, který hráč touží zasáhnout. Nahrávač může trenérský záměr podpořit tím, že nenahraje míček do chvíle, dokud hráč neprovede požadovaný úkon (např. správně uchopí raketu, připraví si raketu do správného postavení).

Soustředěný pohled nahrávače do oblasti chybného provedení určitého prvku je velmi účinným způsobem, jak hráče přimět, aby se pokusil sám sebe opravovat.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

36

m. Uchopení míčku

Účinným způsobem, jak udržet více míčků naráz, je naskládat si je na druhou ruku tak, jak to vidíte na obrázku vpravo.

Míček je pro nahazování možné uchopit zespodu. V takovém případě bychom pro lepší kontrolu měli v prstech držet celý míček (včetně hlavičky).

Nebo je možné míček uchopit shora.

n. Nahazování

VÝhODy NAhAzOVÁNÍ NEVÝhODy NAhAzOVÁNÍ

● je snazší než nahrávání raketou.● Velký počet příležitostí k procvičení úderu

během krátké doby. ● Vhodné k imitaci úderů směřujících dolů

(nahazování horem) a úderů směřujících vzhůru (nahazování spodem).

● hráči si mohou brzy dobře nahazovat sami.● Nahazování horem může zároveň přispět

ke zlepšení techniky vrchního úderu.

● je obtížné udělit míčku razanci. ● hráč nemá možnost číst pohyb rakety

při odehrání míčku.● Při tréninku vrchního úderu prostřednictvím

odhazování míčku se obtížně docílí přesnosti.● Při tréninku vrchního úderu prostřednictvím

odhazování míčku má hráč jen omezenou možnost vnímat letovou křivku míčku.

● Vyžaduje velké množství míčků.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

37

o. Nahazování spodem

Nahazujte dlouhým spodním švihem.

Patřičné výšky a přesnosti (pro trénink vrchních úderů) docílíte následovně:

● zaujměte široký postoj.● Pokrčte kolena, poté se narovnejte.● Míček odhazujte dlouhým švihem zpoza těla

vycházejícím z ramene.● Vypusťte míček do vzduchu.● Skončete s rukou zdviženou vzhůru.

p. „Ploché“ rychlé nahození

Pro tento typ nahrávky je obvykle lepší míček uchopit shora.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

38

q. Nahazování horem

horem nahazujte tehdy, když chcete imitovat vrchní údery.

Nahazování horem použijte jako pomůcku pro vytvoření správných návyků pro vrchní úder:

● postoj bokem (ke směru odhodu);● zatížení zadní nohy;● přenesení váhy ze zadní na přední nohu

(pohyb kyčle vpřed);● zasahování míčku vysoko nad hlavou.

r. Nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding)

Naskládejte si na ruku řadu míčků, jak bylo popsáno výše.

Rukou, v níž držíte raketu, uchopte první míček za hlavičku za pomoci palce a ukazováčku.

Připravte si míček před/vedle sebe. Švihem propněte zápěstí a vyhoďte míček.

Odehrajte míček.

s. Nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem

I když nastřelování může být v tréninku velmi produktivní, badminton se nakonec vždy hraje pouze s jedním míčkem. Mějte proto na paměti, že podstatnou část vámi připravovaného tréninku by se mělo hrát právě s jedním míčkem.

Měňte tempo nahrávky podle toho, v jaké fázi učení se hráč nachází, např. při tréninku obrany smeče letící na tělo.

Měňte výšku nahrávky, např. dejte hráči více času, když se učí pohybový vzorec.

Pozvolna začleňte do hry prvek, který do ní „nepatří», tj. prvek, který hráče donutí očekávat ještě jinou, než procvičovanou variantu. Například:

● hráč hraje výhozy po čáře.● Trenér hraje dropy po čáře.● Takto se pokračuje až do chvíle, než trenér zahraje klír. ● hráč vrací klír.● V dropech a výhozech se pokračuje do chvíle, než trenér zahraje další klír.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

39

04. KROK 3 – KRITICKé POSOUzENÍ A KROK 4 – VyhODNOCENÍ VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU

Kritika a vyhodnocování tvoří podstatnou součást trenérského vývoje. Trenérovi pomáhají zjistit, která část jím vedených tréninků fungovala dobře a naopak, co mohl udělat lépe.

S přibývajícími zkušenostmi tak trenér dokáže připravovat stále efektivnější tréninkové jednotky. Kritické posouzení a vyhodnocení je možné provádět vždy na konci tréninku nebo na konci celého tréninkového cyklu.

KRITICKé POSOUzENÍ

Užitečné tipy pro efektivní kritické posuzování:

● jednoduše popište, co se na tréninku událo, bez toho aniž byste hodnotili, jestli to bylo dobré, špatné atd.

● Své poznámky zaměřte na:○ trénink – na čem se ve skutečnosti pracovalo a jak proběhl;○ hráče – co dělali hráči;○ sebe – co jste dělali vy jako trenéři.

● Do kolonky pro kritické posouzení vepište na konci každého tréninku krátké poznámky.

VyhODNOCENÍ

Užitečné tipy pro efektivní vyhodnocování:

● Podařilo se dosáhnout cílů stanovených pro tréninkovou jednotku?● jak byste v budoucnu změnili obsah tréninkové jednotky? ● jak byste vy sami změnili svůj postup při vedení tréninku? ● Vyhněte se vágním výrazům jako „špatný”, „dobrý”, „slabý”, „vynikající”, které neposkytují v podstatě

žádnou užitečnou informaci.

VyhODNO-

CENÍ

VEDENÍ

TRéNINKU

PLÁNOVÁNÍ

KRITICKé

POSOUzENÍ

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

40

UKÁzKA KRITICKéhO POSOUzENÍ A VyhODNOCENÍ NA KONCI TRéNINKU

MÍSTO Badmintonový sportovní klub Praha

DATUM: čAS: DOBA TRVÁNÍ

23/02/2012: 19.00: 1 hodina

SKUPINOVÝ / KLUBOVÝ / INDIVIDUÁLNÍ

SkupinovýDODATEčNé VyBAVENÍ

BEzPEčNOST (jAKÁKOLI AKCE)

Bez problémů

CÍLE TRéNINKUNa konci tréninkové jednotky hráči:1. trvale zvládnou provádět stabilní výpad se správným postavením kolene/chodidla

při odehrávání úderu (nahrávka nahazováním);2. porozumí principu využití výšky při vytváření příležitosti k útoku prostřednictvím

výhozu od sítě na bekhendové straně.

NÁzEV POPIS CÍL č. čAS

Rozcvička Krátké série přeběhů/cval stranou/překřížený krok. Dřepy se stupňující se hloubkou, přechod do výpadů, vyvažování míčku na hlavě pro zdůraznění dobrého držení těla.

1 5m

BH výhoz – důraz na výpad

BH výhoz (z nahrávky nahozením) s důrazem na dobré postavení kolene/chodidla. Při úderu postupně zvýšit pohybový rozsah , pokud se podaří udržet kvalitu výpadu.

1 15m

BH výhoz – výška výhozu

Nahrávač nahazuje míček z přední části kurtu, hráčhraje výhoz (udržet dobré postavení ve výpadu). Nahrávač běží dozadu, aby chytil míček v zadní části kurtu. Hráč postupně snižuje výšku výhozů, aby nahrávači chycení míčku co nejvíce ztížil .

2 15m

BH výhoz – dohrání výměny do konce

Hráči hrají na síti (ne příliš vysoko). Jeden z hráčů se v momentu přípravy na kraťas na bekhendové straně může rozhodnout, že zahraje výhoz (po čáře, nebo křížem) – jakmile došlo k zahrání výhozu, dohrává se výměna do konce. Pokud hráč , který zahrál výhoz, výměnu vyhraje během svých dvou následujících úderů, získává 3 body. Diskuze o výhodách/nevýhodách rozdílných výšek výhozů.

2 15m

Zklidnění a souhrn

Vyklusání s protažením rukou. Protažení dolních končetin vsedě společně s diskuzí o tréninku.

10m

KRITIKA ● Rozcvička byla delší (10m). ● Řeč těla hráčů pozitivní .● Zpětná vazba k dohrávání výměny do konce pozitivní .

VyhODNO-CENÍ

● Častěji pokládat otevřené otázky, aby se hráči naučili přemýšlet víc samostatně.

● Hráči splnili stanovené cíle .

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

41

05. ShRNUTÍ: VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU

Vedení tréninkového procesu sestává ze 4 fází – plánování, vedení tréninku, kritické posouzení a vyhodnocení. Správný postup trenérům umožňuje:

● Připravovat progresivní tréninkové jednotky, které povedou ke zlepšení hráčů.

● Poučit se z chyb, získávat tak nové zkušenosti a neustále zlepšovat své trenérské kvality.

Každá z fází vyžaduje jiné dovednosti, které jsou shrnuty v následující tabulce.

PLÁNOVÁNÍ VEDENÍ KRITIKCKé POSOUzENÍ

VyhODNOCENÍ

● Posouzení rizik● Sběr informací

o hráčích● Evidence tréninkové

docházky● Proces plánování● Pozorování

a analýza● Stanovení cílů● Plánování

tréninkových jednotek

● Učební styly● Komunikační

schopnosti● Technika dotazování● zpětná vazba● Ukázka techniky/

taktiky● Rozvoj dovedností● řízení tréninku● Vytváření

progresivních cvičení

● řízení skupiny● Nahrávací

dovednosti

zamyslete se zpětně a popište, co se odehrálo:● obsah tréninku;● jak pracovali hráči;● jak pracoval trenér.

Rozhodněte:● zdali bylo dosaženo

stanovených cílů;

● jak byste změnili obsah tréninku;

● jak byste změnili způsob, jímž trénink vedete.

základem dobrého trenérského výkonu je odhalit a dát hráčům to, co doopravdy potřebují pro svůj růst. Trenéři by tento princip měli uplatňovat u všech hráčů bez rozdílu a své jednání vždy vhodně přizpůsobit situaci.

PLÁNOVÁNÍ

VEDENÍ

TRéNINKU

VyhODNO-

CENÍ

KRITICKé

POSOUzENÍ

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

42


1 Uveďte 4 složky vedení tréninkového procesu ve správném pořadí:

Plánování, vedení, vyhodnocení a kritické posouzení.

Kritické posouzení, plánování, vedení a vyhodnocení.

Vedení, kritické posouzení, plánování a vyhodnocení.

Plánování, vedení, kritické posouzení a vyhodnocení.

2 Uveďte 3 hlavní typy žáků podle preferovaného učebního stylu:

Vizuální, kinestetický a kopírující.

Akustický, vizuální a kinestetický.

Vykonávající, slyšící a kinestetický.

Akustický, naslouchající a vykonávající.

3 Sdělení je možné předávat prostřednictvím:

Neverbální komunikace.

Paraverbální komunikace.

Verbální komunikace.

Všech výše uvedených možností.

4 Otevřené otázky vybízejí: Pouze ke krátké odpovědi „ano“.

K celé řadě možných odpovědí.

Pouze ke krátké odpovědi „ne“.

Ke krátkým odpovědím „ano“ nebo „ne“.

5 Dovednosti nejlépe rozvíjíme od: jednoduchého k složitému, pomalého k rychlému, pravidelného k nepravidelnému.

Složitého k jednoduchému, pomalého k rychlému, pravidelného k nepravidelnému.

jednoduchého k složitému, rychlého k pomalému, pravidelného k nepravidelnému.

jednoduchého k složitému, pomalého k rychlému, nepravidelného k pravidelnému.

6 „Moc a síla“ nahazování spočívá: Ve zrychlení tempa, aby se hráči museli více snažit.

V uchopení míčku s palcem uvnitř.

Ve zpomalení tempa nahazování.

V pozdržení nahrávky do chvíle, než dojde ke správnému technickému provedení.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 3

►

VE

DE

NÍ T

Ré

NIN

KO

Vé

hO

PR

OC

ES

U

43

7 Trenér, který vybízí hráče k užití vlastní vnitřní zpětné vazby:

Pomáhá hráčům učit se myslet samostatně.

Dává mnoho slovních instrukcí.

říká hráči, co má dělat.

Rozsáhle vysvětluje.

8 Autonomní fáze učení je: Expertní fáze učení.

začátečnická fáze učení.

Vyžaduje od hráče při zahrávání úderu velkou pozornost.

Středněpokročilá fáze učení.

9 Součástí kritického posouzení tréninkové jednotky je:

Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku dobře.

Popis toho, co se na tréninku odehrávalo.

Rozhodnutí, co by se příště mohlo udělat jinak.

Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku špatně.

10 Vyhodnocením tréninkové jednotky máme na mysli:

Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku dobře.

Popis toho, co se na tréninku odehrávalo.

Rozhodnutí, co by se příště mohlo udělat jinak.

Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku špatně.





01. Úvod 44

02. Děti dozrávají rozdílným tempem 44

03. Důležitost růstového spurtu 45

04. Přizpůsobení sportu dětem 45

05. Shrnutí 46


UčEBNÍ VÝSTUPy

Na konci tohoto modulu trenéři:

● si budou vědomi toho, jak velký vliv na vývoj dítěte může trenér mít;● dokáží rozpoznat potenciální rozdíly mezi dětmi dozrávajícími rozdílným tempem;● pochopí, jak důležitou roli ve vývoji dítěte hraje ‘růstový spurt’.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 4

►

TRé

NIN

K D

ĚTÍ

44

01. ÚVODPři práci s dětmi je důležité si uvědomit, že trenér má ve své pozici velikou moc a s ní spojenou obrovskou zodpovědnost. Prostřednictvím badmintonu by měl na děti působit pozitivně a pomáhat jim v tělesném, citovém, společenském a intelektuálním vývoji. Trenér může mít značný vliv na pozdější vývoj hráčů.

OBLAST VÝVOjE DÍTĚTE PřÍKLAD z OBLASTI BADMINTONU

TĚLESNÁ (FyzICKÁ) Badminton může být prostředkem ke zlepšení zdraví či tělesné kondice a pomoci může vytvořit správné návyky, které dítě dobře připraví do života.

CITOVÁ (EMOčNÍ) Badminton může napomáhat k vybudování sebeúcty, sebedůvěry a disciplíny.

SPOLEčENSKÁ (SOCIÁLNÍ) Prostřednictvím badmintonu si děti mohou najít nové přátele, naučí se pracovat v kolektivu a také chápat podstatu sportovního chování.

ROzUMOVÁ (INTELEKTUÁLNÍ) Skrze taktické aspekty hry se děti velice jednoduše učí řešit problémy.

02. DĚTI DOzRÁVAjÍ ROzDÍLNÝM TEMPEMTrenér by si měl uvědomit, že děti dozrávají rozdílným tempem, a podle toho k nim přistupovat. V níže uvedené tabulce je popsána situace, kdy se dva stejně staří hráči nacházejí v rozdílných fázích tělesného, intelektuálního, citového a sociálního vývoje. Všimněte si také položky „roky tréninku“.

DÍTĚ A DÍTĚ B

SKUTEčNÝ VĚK 12 12

FyzICKÁ VySPĚLOST

Rodiče dítěte A jsou nadprůměrně vysocí, avšak dítě je oproti průměru spíše malé a nepříliš silné.

Dítě B rychle roste a je vysoké, avšak má potíže s rovnováhou.

INTELEKTUÁLNÍ VySPĚLOST

Dítě A je inteligentnější než velká část dětí jeho věku.

Dítě B je podobně rozumově zdatné jako ostatní dvanáctileté děti.

EMOčNÍ VySPĚLOST

Dítě A je emočně poměrně nezralé a snadno se rozruší, pokud mu něco hned nejde.

Dítě B je emočně zralé, při tréninku nebo při soutěži si věří a dokáže se ovládat.

SOCIÁLNÍ VySPĚLOST

Dítě A je sociálně poměrně vyspělé, dobře pracuje v malé skupině kamarádů a nechá se přesvědčit i k práci s ostatními dětmi mimo tuto skupinu.

Dítě B je sociálně velmi vyspělé, snadno navazuje nová přátelství a dobře spolupracuje v různých skupinách.

ROKy TRéNINKU Dítě A trénuje pravidelně po dobu 1 roku. Dítě B trénuje pravidelně po dobu 3 let.

Porovnejte oba profily a zamyslete se nad tím, jak byste podle informací, které máte k dispozici, ke každému z uvedených dětí přistupovali.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 4

►

TRé

NIN

K D

ĚTÍ

45

03. DŮLEžITOST RŮSTOVéhO SPURTUNěkdy mezi 10. a 16. rokem života prožívají děti období rychlého růstu, tzv. růstový spurt. zde jsou nejdůležitější fakta o růstovém spurtu a o tom, jak může ovlivňovat způsob práce s dětmi:

● U některých dětí nastane období růstového spurtu dříve (např. v 10 letech), u jiných později (např. ve 14 letech).

● Růstový spurt obvykle přichází dříve u dívek než u chlapců.

● Doba 2–3 let před růstovým spurtem je obdobím, kdy se dá naučit a zlepšit mnoho sportovních dovedností díky relativní stabilitě dětského těla a zvýšené vyspělosti jejich nervové soustavy.

● Během růstového spurtu se u dětí mohou projevovat problémy s držením rovnováhy a koordinací pohybů. je nutné jim vysvětlit, že tato fáze je pouze dočasná.

● Děti mohou být během růstového spurtu náchylné ke zranění, a to především kvůli: ○ zhoršené rovnováze a koordinaci, které mohou vyústit v pády nebo špatnou techniku; ○ růstovým destičkám tvořeným měkčí chrupavkou, jež jsou potenciálním místem vzniku

zranění; ○ ztrátě flexibility.

Trenéři mohou hráčům během růstového spurtu pomáhat tím, že:

● budou trpěliví;● zaměří trénink na správnou techniku;● při cvičení se vyhnou přílišnému počtu opakování, které by mohlo vést ke vzniku únavových

zranění; ● budou klást důraz na ohebnost (flexibilitu);● budou-li mít na výběr, zvolí pro hru nejvhodnější možný povrch.

04. PřIzPŮSOBENÍ SPORTU DĚTEMjednou z věcí, které v dětech vyvolávají radost, je prožitek úspěchu. Úspěchem nemusí nutně být vítězství, ale i když se dobře naučí například nové dovednosti.

Existuje navíc celá řada způsobů, jak lze hru upravit tak, aby učení nových dovedností bylo pro děti co nejefektivnější.

PřIzPŮSOBENÍ/ÚPRAVA

VÝhODy

KRATŠÍ RAKETy ● Snazší ovládání, kratší páka.● Odbíjený předmět není tak daleko od osy těla, což je pro děti snazší.

NIžŠÍ SÍŤ ● Údery u sítě mohou děti provádět stejně, jako kdyby je hrál dospělý (např. kraťas zahraný přibližně ve výši ramen).

● je větší šance, že děti budou do hry zařazovat také údery směřující od sítě směrem dolů.

zPOMALENÍ ODBÍjENéhO PřEDMĚTU

● Odbíjení nafukovacích balónků dětem v začátcích umožňuje úspěšně zasahovat letící objekt a zároveň vnímat držení rakety, změny držení rakety a provedení úderů (např. rotaci předloktí).

zMĚNA PRAVIDEL ● Příležitostná změna pravidel může hráčům pomoci k lepšímu osvojení dovednosti. Například:○ střídání podání, aby děti dostaly stejný počet příležitostí k jeho procvičení;○ povolení druhých podání, aby děti dostaly „druhý pokus“, pokud se jim podání napoprvé

nepovede;○ udělení bonusových bodů za vítězství ve výměně zahráním určitého úderu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 4

►

TRé

NIN

K D

ĚTÍ

46

05. ShRNUTÍKlíčové body pro tento modul:

● Pracujeme-li s dětmi, je třeba si uvědomit, že trenér má velice odpovědnou roli. Badmintonový trenér může pozitivně přispět k tělesnému, emočnímu, intelektuálnímu a sociálnímu vývoji dítěte.

● je třeba si neustále uvědomovat, že děti dozrávají různým tempem a podle toho je nutné k nim i přistupovat.

● Starší děti procházejí růstovým spurtem, který může mít vliv na jejich radost ze hry (tréninku) i jejich pokrok. Pečlivá pozornost trenéra pak může udržet v dítěti radost, snížit tak riziko zranění a napomoci jeho dalšímu vývoji.


1 V jaké oblasti se dítě rozvíjí, má-li za úkol vyřešit taktickou situaci při hře (např. ve dvouhře)?

Tělesné.

Sociální.

Emoční.

Intelektuální.

2 Která z nabídnutých možností neplatí?

Chlapci obecně dozrávají dříve než dívky.

Růstový spurt může způsobit ztrátu flexibility.

Během růstového spurtu se může zhoršit rovnováha.

Cvičení s přílišným počtem opakování může vést ke vzniku únavových zranění.

3 Růstové destičky, které jsou potenciálním místem vzniku zranění během období růstového spurtu, jsou tvořeny:

Svalovou tkání.

Kostní tkání.

Vazivem.

Chrupavkou.

4 Emoční vyspělost dítěte bere v úvahu:

jak inteligentní je jedinec ve srovnání s podobně starými dětmi.

jak vysoký je jedinec ve srovnání s podobně starými dětmi.

jak dlouho dítě badminton hraje.

Nálady, temperament atd. ve srovnání s podobně starými dětmi.

5 Aby se snáze naučily novým badmintonovým dovednostem, lze hru pro potřeby dětí upravit následujícími způsoby:

Použití kratších raket.

Snížení sítě.

změna pravidel.

Všechny výše uvedené možnosti.





01. Výkon v badmintonu 47


03. Faktory ovlivňující badmintonový výkon 48

04. Vývojová stadia hráče 48


UčEBNÍ VÝSTUPy


● definovat pět výkonnostních faktorů, bez kterých nelze v badmintonu obstát;● určit různá vývojová stadia hráče.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 5

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

y

47

01. VÝKON V BADMINTONUPro dobrý výkon si badmintonisté musí umět poradit se třemi základními typy situací, které souhrnně označujeme jako:

● útočné;● neutrální; ● obranné (defenzivní).

Typ situace určujeme podle výšky a vzdálenosti od sítě, kde se míček v okamžiku zásahu nachází (viz následující schéma).

02. DŮLEžITOST SLOVA ‘VčAS’ PRO BADMINTONOVÝ VÝKON

Dokáže-li hráč míček odehrávat ‘včas’, tj. v co nejoptimálnější výšce (největší) a vzdálenosti (nejkratší) od sítě, pak:

● se bude častěji dostávat do útočných pozic a vytvoří si větší počet příležitostí zahrát míček směrem dolů na soupeřovu stranu kurtu;

● dokáže na své soupeře vytvořit větší tlak tím, že jim dá méně času;● bude mít na výběr více možností, jaký typ úderu zahrát.

Včas

Útok

Neutrální situace

Obrana

Síť

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 5

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

y

48

03. FAKTORy OVLIVŇUjÍCÍ BADMINTONOVÝ VÝKONVýkonnostní faktory definujeme jako:

„Součásti tréninku, které ovlivňují schopnost podávat optimální výkon.“

Pro správný vývoj hráče je třeba, aby se naučil pracovat s pěti klíčovými výkonnostními faktory.

VÝKONNOSTNÍ FAKTORy

PřÍKLADy

TEChNIKA způsob, jakým se pohybujeme a hrajeme údery.

TAKTIKA způsob vědomého rozhodování v průběhu hry.

FyzICKÁ KONDICE Síla, rychlost, vytrvalost, flexibilita atd.

PSyChOLOGIE Soběstačnost, sebedůvěra, sebeovládání, soustředění, odhodlání.

žIVOTNÍ STyL Vyváženost aktivit, organizace času, vliv rodičů, výživa, zvládání zranění.

Předchozí rozdělení pomáhá trenérům lépe si utřídit informace, ale jednotlivé výkonnostní faktory jsou značně vzájemně provázané. Např.

● Správná výživa (životospráva) je podmínku dobré vytrvalosti nezbytné k tomu, abychom vydrželi dlouhý zápas (fyzický faktor).

● Lepší pohyb a údery (technika) nám dávají více možností, kdy a jak zaútočit (taktika).● Přizpůsobení se soupeřovým úderům (taktika) vyžaduje soustředění a klid v situacích pod tlakem

(psychologie).

04. VÝVOjOVÁ STADIA hRÁčEChceme-li svým svěřencům umožnit komplexní rozvoj, pak nestačí brát v úvahu pouze pět zmíněných výkonnostních faktorů, ale také vývojová stadia hráče. Na následující stránce je popsán model, který bere v úvahu nejen výkonnostní faktory, ale i vývojová stadia, jimiž hráč prochází. Tento souhrn je pro trenéra velmi užitečný, protože mu pomáhá určit, na jaký výkonnostní faktor svého svěřence/svých svěřenců se v daném vývojovém stadiu zaměřit.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 5

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

y

49

TEC

hN

IKA

TAKT

IKA

FyzI

CKÁ

KO

ND

ICE

PSyC

hO

LOG

IEžI

VOTO

SPR

ÁVA

STř

EDN

Í čÁS

T D

ĚTST

VÍ●

6–9

Ch

LAPC

I●

6–8

DÍV

Ky

● Po

hyby

(akt

ivač

ní k

rok,

př

esou

vání

z m

ísta

na

mís

to,

výpa

dy, v

ýsko

ky).

● Ú

dero

vé d

oved

nost

i (dů

raz

na ro

taci

pře

dlok

tí) –

spo

dní

a vr

chní

úde

ry.

● Ú

vod

do m

odifi

kova

ných

her

(m

alý

kurt,

žád

ná s

íť –

nízk

á sí

ť, m

odifi

kace

míč

ku).

● D

vouh

ry.

● O

sobn

í vní

mán

í pro

stor

u (ro

zsah

).

● za

měř

ení n

a ob

ratn

ost,

rovn

ováh

u, k

oord

inac

i a

rych

lost

.●

Roz

cvič

ka a

zkl

idně

ní ja

ko

pros

třede

k k

řízen

í sku

piny

.

Úvo

d:●

zákl

ady

prav

idel

hry

;●

etik

a hr

y.

● Pr

áce

s ro

diči

–

jedn

oduc

hý ú

vod

do p

ravi

del a

etik

y sp

ortu

Uč

ÍME

SE h

RÁT

● 9–

12 C

hLA

PCI

● 8–

11 D

ÍVKy

● Sp

ojov

ání p

ohyb

ů do

odl

išný

ch,

pro

badm

into

n sp

ecifi

ckýc

h vz

orců

.●

Úde

rová

tech

nika

nab

ývá

na ro

zsah

u, k

lam

avé

úder

y.

● Př

echo

d z

mod

ifiko

vaný

ch h

er

na c

elý

kurt.

● D

vouh

ry s

e pr

olín

ají s

pos

tup-

ným

úvo

dem

do

čtyř

her.

● Pl

ánov

aný,

pos

tupn

ý úv

od

do s

outě

ží.

● Vn

ímán

í pro

stor

u (v

ýška

, ší

řka

+ hl

oubk

a) ja

ko p

omůc

ka

při r

ozho

dová

ní.

● Po

dmín

ěné

hry

jako

pro

stře

dek

k ře

šení

pro

blém

ů (s

ituac

í).

● zá

klad

y fy

zick

é ko

ndic

e (a

le n

e př

íliš

ucel

ený

prog

ram

).●

V po

zděj

ší fá

zi o

bdob

í po

stup

ný ú

vod

do ro

zcvi

čová

ní

a zk

lidně

ní p

o tré

nink

u v

ucel

ené

form

ě.

získ

ání p

oziti

vníh

o př

ístu

pu k

: ●

sobě

sam

ému;

● dr

uhým

ve

spor

tu;

● sp

ortu

sam

ému.

● Pr

ogra

m

rodi

čovs

kého

vz

dělá

vání

(nap

ř. dl

ouho

dobý

plá

n,

kom

unik

ace

rodi

č–tre

nér–

hráč

atd

.)

TRéN

INK

PRO

BU

DO

UC

Í TR

éNIN

K●

12–1

6 C

hLA

PCI

● 11

–15

DÍV

Ky

● N

eust

álé

zdok

onal

ován

í po

hybo

vých

vzo

rců

a úd

erů,

kv

alitn

ě pr

ovád

ěnýc

h ve

stá

le

slož

itějš

ích

nepr

avid

elný

ch

cvič

eníc

h a

zápa

sech

pro

ti vr

stev

níků

m.

● U

rčen

í ind

ivid

uáln

ích

obla

stí

vhod

ných

pro

dal

ší ro

zvoj

.

● Vn

ímán

í pro

stor

u, s

ebe

sam

a,

soup

eře

a pa

rtner

a ja

ko

pom

ůcka

při

rozh

odov

ání.

● Po

dmín

ěné

hry

jako

pro

stře

dek

k ře

šení

pro

blém

ů (s

ituac

í).●

Prol

ínán

í dvo

uher

se

zdok

o-na

lová

ním

spe

cific

kých

takt

ik

v pá

rech

(sm

íšen

á čt

yřhr

a až

ve

dru

hé č

ásti

obdo

bí).

● Ú

vod

do ro

zvoj

e vy

trval

osti,

ry

chlo

sti,

oheb

nost

i a s

íly.

● Po

stup

ný p

řech

od k

uce

lený

m

kond

iční

m tr

énin

kový

m

prog

ram

ům, j

akm

ile js

ou h

ráči

do

stat

ečně

em

očně

vys

pělí.

● Im

plic

itní m

entá

lní t

réni

nk ja

ko

souč

ást t

réni

nku.

● D

ůraz

na

rozv

oj o

sobn

í od

olno

sti.

● O

pora

ve

scho

pnos

tech

:○

sebe

ovlá

dání

;○

sebe

důvě

ry;

○ so

ustře

dění

;○

odho

dlán

í.

● zv

ýšen

á oč

ekáv

ání

od h

ráčů

ohl

edně

od

pově

dnos

ti za

jejic

h vl

astn

í vo

lby

týka

jící s

e ži

votn

ího

styl

u a

kont

roly

(pře

nese

ní

odpo

vědn

osti

z ro

dičů

na

hráč

e).

TRéN

INK

PRO

SO

UTĚ

žE●

16–1

8 C

hLA

PCI

● 15

–17

DÍV

Ky

● N

eust

álé

zdok

onal

ován

í poh

y-bo

vých

vzo

rců

a po

doby

úde

rů

v so

utěž

ních

záp

asec

h pr

oti

vrst

evní

kům

(ve

větš

í ryc

hlos

ti).

● U

rčen

í oso

bníc

h ob

last

í pr

o da

lší r

ozvo

j.●

Uve

dení

per

iodi

zova

ného

tech

-ni

ckéh

o tré

nink

u.

● Př

edzá

paso

vé p

láno

vání

.●

Pozá

paso

vý ro

zbor

.●

Vide

oana

lýza

.●

Využ

ití z

ápas

ovýc

h pl

ánů

prot

i vy

bran

ým s

oupe

řům

.●

Perio

diza

ce ta

ktic

kého

trén

inku

. ●

Prác

e s

trené

ry b

ěhem

sou

těží

.

● č

astě

jší p

řech

od k

per

iodi

cky

plán

ovan

ému

fyzi

ckém

u tré

nink

u.●

Indi

vidu

ální

trén

inko

vé

prog

ram

y.●

Mož

né z

apoj

ení s

peci

alis

tů

(rozv

oj s

íly/k

ondi

ční t

rené

r).

● Po

stup

né v

ysta

vení

víc

e ex

plic

itním

u ps

ycho

logi

ckém

u tré

nink

u, s

píše

ved

eném

u sp

ecia

listo

u.

● h

ráč

přeb

írá

význ

amno

u ro

li v

rozh

odov

ání

týka

jícím

se

jeho

ži

voto

sprá

vy a

ve

dení

(stra

va,

orga

niza

ce č

asu,

ro

vnov

áha

vzdě

lání

/ t

réni

nk, t

réni

nkov

ý de

ník,

turn

ajov

ý pl

án,

vyba

vení

atd

.).TR

éNIN

K PR

O

VÍTĚ

zSTV

Í●

18+

Ch

LAPC

I●

17+

DÍV

Ky

● Pe

riodi

zova

né a

indi

vidu

ální

trén

inko

vé p

rogr

amy.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 5

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

y

50


1 Kolik výkonnostních faktorů v badmintonu rozeznáváme?

4

6

5

3

2 V jakém pořadí na sebe navazují vývojová stadia hráče? (Označte čísly 1–4).

Trénink pro vítězství.

Trénink pro soutěže.

Učíme se hrát.

Trénink pro budoucí trénink.



MODUL 6VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 TEChNIKA (POhyBOVé DOVEDNOSTI)

MODUL 6VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 – TEChNIKA (POhyBOVé DOVEDNOSTI)

01. Úvod 51

02. Složky badmintonového pohybu 51

03. Aktivační krok (split step) 53

04. Přiblížení a návrat 57

05. Pohyby spojené s odehráním 61

06. Pohybové vzorce 64

07. Shrnutí 70

08. Kontrolní otázky – pohybové dovednosti 71

UčEBNÍ VÝSTUPy


● vyjmenovat součásti efektivního badmintonového pohybu;● roztřídit složky efektivního pohybu podle modelu pohybového cyklu;● popsat cvičení vhodná k tréninku jednotlivých složek badmintonového pohybu;● spojovat složky badmintonového pohybu v charakteristické vzorce;● popsat metody tréninku pohybových vzorců.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

51

01. ÚVODBadminton je velmi rychlý sport, který se hraje na poměrně malém kurtu proti soupeři, který se vás snaží dostat z rovnováhy a dobrého postavení. Chce-li být badmintonista konkurenceschopný, musí se naučit rychle a efektivně pohybovat.

02. SLOžKy BADMINTONOVéhO POhyBUPokud sledujete špičkový badmintonový zápas a zaměříte se na pohyb hráčů, zjistíte, že znovu a znovu opakují ty samé pohyby. Všimnout si můžete základních složek badmintonového pohybu:

● aktivační krok;● běžecké kroky;● přísuny; ● překřížený krok;● odskok/otočení;● výpad;● výskok;● dopad.

jednotlivé pohybové složky je možné trénovat izolovaně, ale nakonec je nutné spojit je dohromady, aby se hráč dokázal po kurtu pohybovat plynule a efektivně. Pohybové složky se spojují do tzv. „pohybového cyklu“ (viz následující strana), který má čtyři fáze::

● StArt, reakce na zásah míčku soupeřem, která umožňuje zahájit pohyb směrem k míčku;● PřIBLÍžENÍ, způsoby pohybu při přesunu po kurtu na cestě k míčku;● ÚDER, lépe řečeno pohyby, které naše tělo provádí ve chvíli, kdy zahráváme míček;● NÁVRAT, způsoby pohybu směrem, kterým očekáváme, že bude směřovat následující soupeřův

úder.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

52

Všimněte si zcela běžných pohybů ve fázích PřIBLÍžENÍ a NÁVRAT

StArtAKTIVAčNÍ

KROKy

ÚDERVÝPAD

VÝSKOK

POhyBOVÝ CyKLUS

NÁVRATBĚžECKé KROKy

PřÍSUNyODSKOK/OTOčENÍ

PřIBLÍžENÍBĚžECKé KROKy

PřÍSUNyPřEKřÍžENÝ KROKODSKOK/OTOčENÍ

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

53

03.

AK

TIVA

čN

Í KR

OK

(SP

LIT

STE

P)

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

POh

yBU

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

Aktiv

ační

kro

k

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

S

StAr

t

Aktiv

ační

kro

k ná

m u

mož

ňuje

:

● sp

ojov

at p

ohyb

y;●

měn

it sm

ěr p

ohyb

u;●

rych

le v

yběh

nout

v re

akci

na

úder

so

upeř

e.

Dro

bný

výsk

ok tě

sně

před

tím, n

ež s

oupe

ř za

sáhn

e m

íček

. Um

ožňu

je tě

lu o

draz

it se

od

pod

lahy

a s

dop

adem

rych

le v

ysta

rtova

t.

Běhe

jte p

o tě

locv

ičně

tam

a z

pět,

v da

ných

in

terv

alec

h dě

lejte

akt

ivač

ní k

rok.

Vyu

žijte

čár

y ja

ko p

omůc

ku.

Pro

snaz

ší u

drže

ní ro

vnov

áhy

je a

si

nejv

hodn

ější

uči

t akt

ivač

ní k

rok

jako

dop

ad

na o

bě n

ohy

souč

asně

. Ve

skut

ečno

sti a

le

tém

ěř v

ždy

jedn

a no

ha d

opad

á dř

íve

než

druh

á. N

oha,

kte

rá d

opad

ne ja

ko p

rvní

, urč

uje

směr

, kte

rým

hrá

č vy

běhn

e:

● Le

vá d

opad

á pr

vní,

pohy

b do

prav

a.●

Prav

á do

padá

prv

ní, p

ohyb

dol

eva.

● Př

ední

dop

adá

prvn

í, po

hyb

doza

du.

● za

dní d

opad

á pr

vní,

pohy

b do

před

u.

Širš

í pos

toj a

pok

rčen

á ko

lena

při

dopa

du. T

ato

polo

ha p

omáh

á hr

áči u

drže

t rov

nová

hu. D

opad

na

stáv

á v

mom

entě

zás

ahu

nebo

těsn

ě po

té,

co s

oupe

ř zas

áhl m

íček

.

hor

ní č

ást t

ěla

uvol

něná

, těž

iště

v o

se tě

la

s m

írným

nak

loně

ním

pán

ve s

měr

em d

opře

du.

Těži

ště

v os

e tě

la p

omáh

á ud

ržet

rovn

ováh

u.R

ychl

ý st

art z

ávis

í na

expl

oziv

ním

odr

azu

při

dopa

du a

co

nejk

ratš

ím k

onta

ktu

s po

dlož

kou.

Aktiv

ační

kro

k se

pro

vádí

na

kurtu

kde

koliv

v

závi

slos

ti na

tom

, kdy

sou

peř z

asah

uje

míč

ek.

Aktiv

ační

kro

k je

mož

né p

rová

dět s

noh

ama

vedl

e se

be;

Uvě

dom

te s

i, že

nee

xist

uje

aktiv

ační

kro

k,

kter

ý by

hrá

či u

mož

nil s

tejn

ě sn

adno

vy

běhn

out v

šem

i sm

ěry.

S př

ibýv

ajíc

ími z

kuše

nost

mi s

e hr

áči p

ostu

pně

učí d

opad

at p

ři ak

tivač

ním

kro

ku ta

k, a

by

pokr

yli ú

dery

, kte

ré js

ou z

e st

rany

sou

peře

v

dano

u ch

víli

nejp

ravd

ěpod

obně

jší.

S ve

douc

í lev

ou n

ohou

;

S ve

douc

í pra

vou

noho

u.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

54

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A AK

TIVA

čN

Í KR

OK

CVI

čEN

ÍIL

UST

RAC

ETR

ENéR

SKé

RAD

y A

TIPy

Aktiv

ační

kr

ok

na m

ístě

.

Tren

ér p

řešl

apuj

e na

mís

tě.

Tren

ér d

ělá

aktiv

ační

kro

k (n

ohy

vedl

e se

be).

Tren

ér d

ělá

aktiv

ační

kro

k (je

dna

noha

ved

e).

Tren

ér d

ělá

aktiv

ační

kro

k (d

ruhá

noh

a ve

de).

Nec

hte

hráč

e pr

acov

at v

e dv

ojic

ích

nebo

ve

skup

inác

h, k

dy je

den

z hr

áčů

před

cvič

uje

osta

tním

.

hrá

č př

ešla

puje

na

mís

tě.

hrá

č dě

lá a

ktiv

ační

kro

k (n

ohy

vedl

e se

be).

hrá

č dě

lá a

ktiv

ační

kro

k (je

dna

noha

ved

e).

hrá

č dě

lá a

ktiv

ační

kro

k (d

ruhá

noh

a ve

de).

Aktiv

ační

kr

ok

v re

akci

na

kle

pnut

í do

míč

ku.

Tren

ér d

rží r

aket

u a

míč

ek.

Tren

ér k

lepn

e do

míč

ku

před

seb

ou.

Tren

ér k

lepn

e do

míč

ku z

jedn

é st

rany

.Tr

enér

kle

pne

do m

íčku

z d

ruhé

st

rany

.C

viče

ní je

mož

né d

ále

rozš

írit t

ak,

že p

o ak

tivač

ním

kro

ku b

udou

mít

hráč

i za

úkol

vyb

ěhno

ut u

rčitý

m

směr

em.

hrá

č př

ešla

puje

na

mís

tě.

hrá

č dě

lá a

ktiv

ační

kro

k (n

ohy

vedl

e se

be).

hrá

č dě

lá a

ktiv

ační

kro

k(p

ravá

noh

a ve

de).

hrá

č dě

lá a

ktiv

ační

kro

k (le

vá n

oha

vede

).

Skup

ina

přeš

lapu

je n

a m

ístě

, tre

nér s

tojí

čele

m k

nim

, v ru

kách

dr

ží ra

ketu

a m

íček

.

Když

tren

ér k

lepn

e do

míč

ku

přím

o př

ed s

ebou

, maj

í hrá

či

za ú

kol u

děla

t akt

ivač

ní k

rok,

př

i něm

ž se

noh

y po

suno

u ší

řeji

do s

tran

do p

ozic

e ve

dle

sebe

.

Když

tren

ér k

lepn

e do

míč

ku

z le

vé s

trany

, maj

í hrá

či z

a úk

ol

uděl

at a

ktiv

ační

kro

k s

prav

ou

noho

u vp

ředu

.

Když

tren

ér k

lepn

e do

míč

ku

z pr

avé

stra

ny, m

ají h

ráči

za

úkol

ud

ělat

akt

ivač

ní k

rok

s le

vou

noho

u vp

ředu

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

55

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A AK

TIVA

čN

Í KR

OK

CVI

čEN

ÍIL

UST

RAC

ETR

ENéR

SKé

RAD

y A

TIPy

Aktiv

ační

kr

oky

na

zadn

ích

čará

ch

kurtu

.

12

34

● C

viče

ní je

nut

né z

počá

tku

prov

ádět

po

mal

u, p

ostu

pně

by s

e al

e hr

áči m

ěli

snaž

it o

co n

ejry

chle

jší p

rove

dení

. ●

Před

stav

a, ž

e po

vrch

, na

nějž

doš

lapu

jí,

je ž

havý

, můž

e hr

áčům

pom

oci

ke z

krác

ení d

oby

kont

aktu

se

zem

í. ●

hrá

či b

y se

měl

i nau

čit p

rová

dět c

viče

ní

směr

em v

před

i po

zpát

ku.

● Pr

acuj

te v

e dv

ojic

ích,

jede

n z

hráč

ů m

ůže

zakř

ičet

„zm

ěna“

neb

o tle

skno

ut

ve c

hvíli

, kdy

chc

e, a

by p

artn

er z

měn

il sm

ěr.

Aktiv

ační

kro

k, p

ravá

noh

a ve

de

a do

padá

pře

d je

dnu

ze z

adní

ch

čar.

hrá

č po

souv

á sv

é tě

žišt

ě sp

olu

s po

hybe

m a

přis

unou

vá

zadn

í noh

ou

Levá

noh

a se

pře

souv

á a

dopa

dá m

ezi z

adní

čár

y ve

dle

prav

é no

hy.

Prav

á no

ha p

řekr

ačuj

e za

dní

čáru

.D

robn

ý po

skok

a p

ooto

čení

vy

tvář

ejí n

ovou

poz

ici

pro

aktiv

ační

kro

k s

levo

u no

hou

uvni

tř ča

r.

Chy

tání

m

íčku

s

využ

itím

ak

tivač

ního

kr

oku.

A B

A B

A B

A B

● C

hytá

ní m

íčku

obě

ma

ruka

ma

souč

asně

a

před

těle

m u

čí h

ráče

rych

le p

řesu

nout

no

hy n

a m

ísto

, ani

ž by

se

nakl

áněl

i. ●

Tuto

dov

edno

st je

mož

né ro

zvíje

t i c

hytá

ním

míč

ku je

dnou

ruko

u (o

dhod

na

obě

stra

ny tě

la),

je v

šak

nutn

é oh

lídat

, ab

y:

○ hr

áč a

ktiv

ační

kro

k pr

ovád

ěl n

eust

ále;

○ ne

doch

ázel

o k

příli

šném

u na

klán

ění

horn

í pol

ovin

y tě

la.

● h

ráči

A a

B s

tojí

napr

oti s

obě.

● h

ráč

A dr

ží v

ruce

míč

ek.

● h

ráč

A sp

odem

odh

azuj

e m

íček

ved

le h

ráče

B.

● h

ráč

B dě

lá a

ktiv

ační

kr

ok a

odr

áží s

e ve

sna

ze

míč

ek c

hytit

.

● h

ráč

B se

pře

souv

á (p

řísun

) a

zauj

ímá

tak

novo

u po

zici

.●

hrá

č B

obou

ruč

a př

ed

těle

m c

hytá

míč

ek.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

56

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A AK

TIVA

čN

Í KR

OK

CVI

čEN

ÍIL

UST

RAC

ETR

ENéR

SKé

RAD

y A

TIPy

Aktiv

ační

kr

oky

přes

tě

locv

ičnu

.

Post

upně

zkr

acuj

te č

asov

ý ús

ek tr

áven

ý v

pozi

ci a

ktiv

ační

ho k

roku

, zdů

razň

ujte

kr

átký

kon

takt

se

zem

í a ry

chlé

ods

unut

í z

mís

ta d

opad

u.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

57

04.

Př

IBLÍ

žEN

Í A N

ÁV

RAT

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

POh

yBU

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

PřIB

LIžO

VÁN

Í A N

ÁVR

AT

Plno

poh

ybů,

kte

rých

pou

žívá

me

pro

přib

lížen

í k m

íčku

je to

tožn

ých

s po

hyby

, kte

ré p

ouží

vám

e k

návr

atu

po je

ho o

dehr

ání.

záro

veň

je d

obré

ov

láda

t růz

né p

ohyb

y sm

ěrem

do

před

u, d

ozad

u a

do s

tran.

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

SP

řIB

LÍžE

NÍ

NÁV

RAT

Běže

cké

krok

y.●

Běží

me-

li do

před

u:○

dopa

dá n

ejpr

ve p

ata,

pot

é šp

ička

;○

krok

y js

ou z

prav

idla

del

ší.

● Bě

žím

e-li

doza

du:

○ zů

stáv

áme

na š

pičk

ách;

○ kr

oky

jsou

zpr

avid

la k

ratš

í a ry

chle

jší.

Dop

ředu

Doz

adu

Přís

uny:

● je

dna

noha

stíh

á dr

uhou

, avš

ak

nikd

y se

zce

la n

edos

tane

na

její

úrov

eň.

● Př

ísun

y je

mož

né p

rová

dět

s ch

odid

ly v

pos

tave

ní k

olm

o na

seb

e.

● Př

ísun

y je

mož

né p

rová

dět

s ch

odid

ly v

rovn

oběž

ném

po

stav

ení v

ůči s

obě

(poh

yb

do s

trany

).●

Při d

obré

m z

vlád

nutí

bude

poh

yb

vypa

dat,

jako

kdy

by s

e hr

áč

vzná

šel t

ěsně

nad

zem

í.

● zd

ůraz

něte

krá

tký

kont

akt s

pod

ložk

ou, j

ako

kdyb

y ze

mě

byla

hor

ká.

● Vy

berte

mís

to n

a zd

i, na

něž

se

hráč

so

ustře

dí. P

okud

se

zam

ěří n

a pe

vný

bod,

kt

erý

zůst

ává

„v k

lidu“

, pak

i hl

ava

hráč

e zů

stan

e v

jedn

é úr

ovni

, což

hrá

či n

a po

můž

e ke

spr

ávné

mu

prov

eden

í poh

ybu.

●

Přís

uny

se v

e hř

e ob

jevu

jí je

dnot

livě

nebo

na

nejv

ýš v

e dv

ojic

ích.

je

třeba

si u

vědo

mit,

že

pro

pře

koná

ní d

elší

vzd

álen

osti

(nap

ř. úh

lopř

íčky

kur

tu) j

sou

příli

š po

mal

é a

v ta

kové

m p

řípad

ně je

vho

dné

zvol

it jin

ý dr

uh p

ohyb

u.

Přek

řížen

ý kr

ok:

● N

evýp

adov

á no

ha p

roch

ází

za v

ýpad

ovou

noh

ou.

Více

než

jedn

o př

ekříž

ení z

a se

bou

v je

dnom

ok

amži

ku s

e ve

hře

obj

evuj

e ve

lmi v

zácn

ě.

Ods

kok/

otoč

ení

● M

alé

skok

y, p

ři ni

chž

se o

dráž

íme

z je

dné

nohy

a d

opad

áme

na

stej

nou

nohu

. V b

adm

into

nu je

od

skok

čas

to s

poje

n s

otoč

ením

.

Ods

koky

nám

pom

áhaj

í zís

kat v

ýšku

, nic

mén

ě ve

lmi č

asto

se

využ

ívaj

í pro

lepš

í pok

rytí

vzdá

leno

sti,

zejm

éna

v ko

mbi

naci

s o

toče

ním

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

58

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A Př

IBLÍ

žEN

Í A N

ÁVR

AT

Všec

hna

násl

eduj

ící c

viče

ní lz

e pr

ovád

ět v

rám

ci ro

zcvi

čky.

CVI

čEN

ÍIL

UST

RAC

ETR

ENéR

SKé

RAD

y A

TIPy

Běže

cké

ruce

.Ač

koliv

k u

žití

větš

ího

počt

u bě

žeck

ých

krok

ů na

ráz

dojd

e je

n vz

ácně

, kdy

ž už

se

tak

stan

e, je

tře

ba, a

by b

ěh b

yl c

o ne

jefe

ktiv

nějš

í.

Úče

lný

pohy

b ho

rníc

h ko

nčet

in to

mu

napo

máh

á.

● Pr

áce

na m

ístě

.●

Paže

jsou

pok

rčen

y v

prav

ém ú

hlu.

● D

laně

jsou

nat

očen

y do

vnitř

.●

Uvo

lněn

á ra

men

a.●

Stříd

avě

pohy

bujte

paž

emi d

opře

du a

doz

adu.

● U

držu

jte p

ravý

úhe

l v lo

ktec

h.●

Před

ní ru

ka s

e do

stáv

á do

výš

ky o

čí.

● za

dní r

uka

konč

í poh

yb v

úro

vni k

yčlí.

Stej

é cv

ičen

í je

mož

né p

rová

dět t

aké

vsed

ě.

Ryc

hlé

zved

ání

kole

n.U

toho

to c

viče

ní b

y vž

dy je

dna

noha

měl

a jít

pře

s př

ekáž

ku a

dru

há z

ůsta

t dol

e,

tj. o

bě d

vě n

ohy

se p

ohyb

ují v

e sm

ěru

šipk

y a

zatím

co rů

žová

noh

a vž

dy

přek

onáv

á př

ekáž

ku, č

erve

ná s

e po

hybu

je

vedl

e ní

.

Toto

cvi

čení

zdů

razň

uje

rych

lý,

ostrý

zdv

ih k

olen

e, k

terý

je d

ůlež

itý

v ak

cele

račn

í fáz

i běh

u.

To je

pro

bad

min

ton

velm

i důl

ežité

v

situ

acíc

h, k

dy je

nut

né ry

chle

vy

star

tova

t.

● C

hůze

vpř

ed.

● Po

třec

h kr

ocíc

h ry

chle

zve

dnět

e je

dno

kole

no v

úhl

u 4

5o . Ve

ste

jnou

dob

u by

ste

záro

veň

měl

i zdv

ihou

t opa

čnou

ru

ku.

● Bě

žte

podé

l řad

y m

alýc

h př

ekáž

ek.

● je

dna

noha

se

pohy

buje

pod

él

přek

ážek

.●

Dru

há n

oha

přek

ážky

pře

krač

uje.

●

Ryc

hle

zved

ejte

kol

eno

a zá

rove

ň př

idej

te e

nerg

ický

poh

yb ru

kou.

●

Ces

tu z

pět a

bsol

vujte

opa

čně,

aby

ste

obě

nohy

zat

ížili

stej

ně.

● Př

ebíh

ejte

řadu

mal

ých

přek

ážek

. ●

Ryc

hle

zved

ejte

kol

ena

a př

idej

te

ener

gick

ý po

hyb

ruko

u.

● je

dna

noha

po

celo

u do

bu v

ede

(pře

krač

uje

přek

ážku

vžd

y ja

ko p

rvní

).●

Opa

kujte

s v

edou

cí d

ruho

u no

hou.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

59

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A Př

IBLÍ

žEN

Í A N

ÁVR

AT

Všec

hna

násl

eduj

ící c

viče

ní lz

e pr

ovád

ět v

rám

ci ro

zcvi

čky.

CVI

čEN

ÍIL

UST

RAC

ETR

ENéR

SKé

RAD

y A

TIPy

Přeb

ěhy

dopř

edu

a zp

ět.

● Př

i běh

u vp

řed

budo

u kr

oky

delš

í ne

ž př

i běh

u po

zpát

ku.

● Po

stav

te s

e na

zad

ní č

áru

boke

m k

síti

.●

Dob

ěhně

te n

a př

ední

pod

ávac

í čár

u.●

Pozp

átku

dob

ěhně

te z

pět k

zad

ní č

áře.

● Vz

dále

nost

pro

běhn

ěte

mírn

ým o

blou

kem

tak,

aby

ste

opět

sk

onči

li v

post

aven

í bok

em k

síti

.

Přís

uny

na z

adní

ch

čará

ch k

urtu

.1

23

4●

Cvi

čení

je z

počá

tku

nutn

é pr

ovád

ět p

omal

u, c

o ne

jdřív

e by

se

ale

hráč

i měl

i dos

tat k

co

nejry

chle

jším

u pr

oved

ení.

● Př

edst

ava,

že

povr

ch, n

a ně

jž

došl

apuj

í, je

žha

vý, m

ůže

hráč

ům

pom

oci k

e zk

ráce

ní d

oby

kont

aktu

se

zem

í. ●

hrá

či b

y se

měl

i nau

čit p

rová

dět

cvič

ení s

měr

em v

před

i po

zpát

ku.

● Pr

ovád

ějte

cvi

čení

ve

dvoj

icíc

h,

jede

n z

hráč

ů m

ůže

zakř

ičet

„z

měn

a“ n

ebo

tlesk

nout

ve

chví

li,

kdy

chce

, aby

par

tner

zm

ěnil

směr

.Ak

tivač

ní k

rok,

pra

vá n

oha

vyrá

ží v

před

a d

opad

á př

ed

zadn

í čár

u. z

důra

znět

e po

sun

horn

í pol

ovin

y tě

la a

těži

ště

ve s

měr

u po

hybu

a je

ho

udrž

ení v

ose

těla

.

Přes

uňte

levo

u no

hu m

ezi

zadn

í čár

y ve

dle

prav

é.

Prav

á no

ha v

yráž

í šik

mo

vpře

d př

es z

adní

čár

u.D

robn

ým o

dsko

kem

s

otoč

ením

se

dost

aňte

do

poz

ice

pro

nový

akt

ivač

ní

krok

s le

vou

noho

u vp

ředu

uv

nitř

zadn

ích

čar k

urtu

. Př

ísun

y

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

60

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A Př

IBLÍ

žEN

Í A N

ÁVR

AT

Všec

hna

násl

eduj

ící c

viče

ní lz

e pr

ovád

ět v

rám

ci ro

zcvi

čky.

CVI

čEN

ÍIL

UST

RAC

ETR

ENéR

SKé

RAD

y A

TIPy

Přek

řížen

ý kr

ok.

● Pr

ovád

íte-li

cvi

čení

čel

em k

síti

, sl

eduj

te n

eust

ále

pásk

u, a

by h

lava

zů

stal

a v

klid

u.

● Pr

ovád

ějte

cvi

čení

sm

ěrem

vpř

ed

i poz

pátk

u.●

Ačko

liv v

záp

ase

je to

tém

ěř

vždy

jedn

a a

ta s

amá

noha

, kte

rá

přek

řižuj

e dr

áhu

té d

ruhé

, zku

ste

do ro

zcvi

čky

a tré

nink

u za

řadi

t i p

ohyb

opa

čný.

Po

hybu

jte s

e po

kur

tu c

ik–c

ak s

vyu

žitím

pře

kříž

enéh

o kr

oku

(nev

ýpad

ová

noha

míjí

výp

adov

ou n

ohu

zade

m).

Ods

kok/

otoč

ení.

● C

viče

ní m

ůže

prob

íhat

jako

záv

od

s os

tatn

ími h

ráči

. ●

Při c

viče

ní lz

e pr

acov

at v

e tro

jici

a m

ísto

sbí

rání

míč

ků z

e ze

mě

si

je h

ráči

moh

ou n

avzá

jem

pod

ávat

. ●

Nau

čte

se o

táče

t na

prav

é i n

a le

vé n

oze

a ob

ěma

směr

y (p

o a

prot

i sm

ěru

hodi

nový

ch

ruči

ček)

.

● St

oupn

ěte

si je

dnou

noh

ou n

a zn

ačku

(jak

naz

naču

je z

elen

é ko

lečk

o).

● N

a ze

m p

osta

vte

3 m

íčky

do

vzdá

leno

sti r

ozsa

hu v

ašeh

o vý

padu

.●

Udě

lejte

výp

ad, s

eber

te m

íček

a p

rost

ředn

ictv

ím o

dsko

ku/

otoč

ení o

180

° na

noze

sto

jící n

a zn

ačce

se

přem

ístě

te

ve s

měr

u ši

pky.

● Po

stav

te m

íček

na

zem

.●

Oto

čte

se z

pět a

seb

erte

dal

ší m

íček

. ●

Stej

ným

způ

sobe

m z

a se

be p

řem

ístě

te v

šech

ny tř

i míč

ky.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

61

05.

PO

hy

By

SP

OjE

Né

S O

DE

hR

ÁN

ÍM

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

Pohy

by s

poje

né s

ode

hrán

ím.

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

S

ÚD

ER

VÝPA

Dy

● Vý

pad

je v

pod

stat

ě dl

ouhý

kr

ok. O

bráz

ky v

prav

o uk

azuj

í, kd

e a

v ja

kých

si

tuac

ích

se v

ýpad

y na

kur

tu p

ouží

vají.

●

Ve v

ětši

ně p

řípad

ů se

pro

vý

pady

pou

žívá

výp

adov

á no

ha (u

pra

váků

pra

vá, u

le

váků

levá

). N

astá

vají

ale

i situ

ace,

v n

ichž

se

výpa

d pr

ovád

í na

nohu

opa

čnou

.

● Šp

ička

cho

didl

a ve

douc

í (v

ýpad

ové)

noh

y sm

ěřuj

e k

míč

ku.

● Kv

ůli o

chra

ně k

olen

a a

kotn

íku

by k

olen

o a

chod

idlo

výp

adov

é no

hy v

oka

mži

ku d

opad

u m

ěly

být

nato

čeny

ste

jným

sm

ěrem

.●

Vyto

čte

zadn

í cho

didl

o pr

o do

saže

ní le

pší r

ovno

váhy

a

větš

ího

pohy

bové

ho ro

zsah

u.

● Po

krčt

e za

dní k

olen

o, s

níží

te tí

m

nápo

r na

klou

by.

● N

atáh

něte

zad

ní p

aži,

lépe

tak

udrž

íte ro

vnov

áhu.

Na

síti

při o

dehr

áván

í kr

aťas

ů, v

ýhoz

ů a

skle

pává

ní m

íčku

.

Ve s

tředn

í čás

ti ku

rtu, k

dyž

se m

íček

nac

hází

ved

le tě

la.

V za

dní č

ásti

kurtu

, kdy

ž se

míč

ek n

achá

zí z

a tě

lem

hr

áče,

kte

rý je

j ode

hráv

á.

zÁKL

ADy

SKO

KŮ

(Vý)

skok

defi

nuje

me

jako

po

hyb

s pr

odlo

užen

ou

leto

vou

fází

, kdy

se

obě

nohy

na

cház

ejí v

e vz

duch

u.

Skok

má

tři fá

ze –

př

ípra

vnou

, let

ovou

a

dopa

dovo

u.

12

34

● Ve

lkou

pom

ůcko

u př

i výs

koku

je

spr

ávné

tech

nick

é pr

oved

ení

dřep

u. S

práv

ný p

ohyb

efe

ktiv

ně

pom

áhá

zlep

šit t

echn

iku

skok

ů.●

Špič

ky s

měř

ují d

opře

du, c

hodi

dla

spoč

ívaj

í cel

ou p

loch

ou n

a ze

mi

běhe

m c

eléh

o po

hybu

.●

Prov

eďte

dře

p po

krče

ním

kot

níků

, ko

len

a ky

člí.

● Vz

přím

ená

hruď

.●

Snaž

te s

e, a

by z

áda

a ho

leně

byl

y ro

vnob

ěžné

.

● Po

krčt

e no

hy

v ko

tníc

ích,

ko

leno

u a

kyčl

ích,

to

to p

ředp

ětí v

ám

umož

ní z

íska

t ze

sval

ů na

noh

ách

více

síly

.●

Ve s

tejn

ý ok

amži

k zh

oupn

ěte

paže

za

sebe

sm

ěrem

dol

ů.

● h

ruď

vzpř

ímen

á.

● Vy

švih

něte

paž

e do

před

u a

vzhů

ru.

● N

arov

nejte

se

v k

yčlíc

h,

kole

nou

a ko

tníc

ích.

● So

ustře

ďte

svou

od

razo

vou

sílu

př

ímo

do z

emě.

● zc

ela

napn

ěte

všec

hny

klou

by.

● D

opad

něte

nej

dřív

e na

špi

čky.

● Př

i dop

adu

pokr

čte

kotn

íky,

kol

ena

a ky

čle,

ztlu

míte

tak

dopa

d.●

Udr

žte

vzpř

ímen

ou

hruď

.

SKO

KOVé

VAR

IAC

E

Krom

ě zá

klad

ního

výs

koku

(o

draz

a d

opad

) exi

stuj

e řa

da

dalš

ích

mož

nost

í, ja

k sk

oky

tréno

vat.

Odr

az z

obo

u no

hou,

dop

ad

na o

bě n

ohy.

Odr

az z

obo

u no

hou,

dop

ad

na je

dnu

nohu

.

Odr

az z

jedn

é no

hy, d

opad

na

obě

nohy

.

Odr

az z

jedn

é no

hy, d

opad

na

jedn

u (s

tejn

ou)

nohu

.

Odr

az z

jedn

é no

hy, d

opad

na

jedn

u (o

pačn

ou)

nohu

.

Každ

ý sk

ok je

mož

né p

rová

dět t

řem

i sm

ěry:

● ze

stra

ny n

a st

ranu

;●

dopř

edu

a do

zadu

;●

skok

y s

otoč

ením

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

62

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: C

VIč

ENÍ N

A VÝ

PAD

y

CVI

čEN

ÍPO

PIS

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

Form

ován

í sp

rávn

ého

výpa

du.

● za

ujm

ěte

širo

ký p

osto

j s je

dnou

noh

ou

vpře

du a

dru

hou

vzad

u.●

Špič

ka p

ředn

ího

chod

idla

se

dotý

ká

stěn

y.●

zadn

í cho

didl

o je

nat

očen

é v

prav

ém

úhlu

k p

ředn

ímu.

●

zadn

í paž

e je

nat

ažen

á (p

roti

směr

u vý

padu

) pro

lepš

í rov

nová

hu.

● Po

krče

ním

obo

u ko

len

sniž

te s

vé

těži

ště.

● za

dní p

ata

se le

hce

nadz

vedá

vá.

Pokr

očile

jší f

orm

ou v

ýpad

u by

byl

o za

čít

s no

ham

a ve

dle

sebe

, vyk

roči

t do

výpa

du

a ná

sled

ně s

e vr

átit

do v

ýcho

zí p

ozic

e.

● St

ěna

zabr

ání t

omu,

aby

se

kole

no

dost

alo

příli

š da

leko

dop

ředu

. ●

Stříd

ejte

výp

ady

na le

vou

a pr

avou

noh

u na

př. v

ždy

po tř

ech

opak

ován

ích.

Sprá

vný

post

oj p

ři vý

padu

.●

Vzpř

ímen

ý po

stoj

, mírn

ý st

oj ro

zkoč

ný.

● Po

stav

te s

i míč

ek n

a hl

avu

a vy

važu

jte

jej.

● Př

ejdě

te d

o vý

padu

.●

Snaž

te s

e m

íček

udr

žet n

a hl

avě.

● Vr

aťte

se

z vý

padu

do

půvo

dníh

o po

stav

ení.

● Sn

ažte

se

míč

ek s

tále

udr

žet n

a hl

avě.

● To

to c

viče

ní je

záb

avné

.●

Vyva

žová

ní m

íčku

na

hlav

ě uč

í hr

áče

drže

t tru

p ve

vzp

římen

é po

loze

. ●

U p

řech

odu

do v

ýpad

u zd

ůraz

něte

fá

zi, k

dy je

pře

d do

pade

m n

oha

nata

žená

.

Výpa

d a

nata

žení

. ●

Dvo

jice

tréni

nkov

ých

partn

erů

stoj

í pro

ti so

bě, j

eden

z d

vojic

e dr

ží m

íček

. ●

Oba

hrá

či u

děla

jí vý

pad

vpře

d sm

ěrem

k

sobě

a m

íček

si p

ředa

jí.

● Vr

aťte

se

do v

ýcho

zí p

ozic

e a

opak

ujte

na

dru

hou

nohu

. ●

zdůr

azně

te d

obrý

poh

ybov

ý ro

zsah

(dél

ku v

ýpad

u).

● zd

ůraz

něte

vzp

římen

ou p

oloh

u tru

pu.

● zd

ůraz

něte

vyu

žití

nata

žené

zad

ní

ruky

jako

pom

ůcky

pro

udr

žení

ro

vnov

áhy.

Výpa

d a

úder

.●

hrá

č st

ojí t

ak, ž

e je

ho c

hodi

dla

jsou

k

sobě

nat

očen

a v

úhlu

90°

.●

Partn

er s

tojí

prot

i něm

u a

drží

míč

ek.

● Pa

rtner

zle

hka

odho

dí m

íček

.●

hrá

č př

echá

zí d

o vý

padu

a z

asah

uje

míč

ek.

● Pa

rtner

míč

ek c

hytá

.●

hrá

č se

vra

cí z

pět d

o pů

vodn

ího

post

aven

í.

● To

to c

viče

ní s

e dá

pro

vádě

t na

bekh

endo

vé i

forh

endo

vé s

traně

.●

Výpa

dy lz

e pr

ocvi

čova

t sm

ěrem

do

před

u i d

o st

rany

.●

Cvi

čení

je m

ožné

pro

vádě

t na

kur

tu a

s n

ataž

enou

sítí

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

63

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: S

KOKO

VÁ C

VIč

ENÍ

CVI

čEN

ÍPO

PIS

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

Skák

ání p

odle

ho

din.

● Lz

e pr

ovád

ět v

mno

ha o

bměn

ách.

● Ex

perim

entu

jte s

různ

ými

kom

bina

cem

i sko

ků n

a je

dné

noze

a

snož

mo.

●

hrá

č m

ůže

být č

elem

nat

očen

st

ále

stej

ným

sm

ěrem

, neb

o se

na

opak

ve

vzdu

chu

otoč

it.

● h

ráči

moh

ou p

raco

vat v

e dv

ojic

ích

nebo

mal

ých

skup

inác

h.

● Po

stav

te s

e do

pros

třed

imag

inár

ního

/ na

znač

enéh

o ci

fern

íku.

●

Přej

děte

do

podř

epu

a v

této

přip

rave

né

pozi

ci č

ekej

te n

a si

gnál

.

● Tr

enér

vyk

řikne

čas

(nap

ř. 3

hodi

ny).

● h

ráč

skáč

e ur

čený

m s

měr

em.

● Tr

enér

vyk

řikne

„stře

d“.

● h

ráč

skáč

e zp

ět d

opro

stře

d ci

fern

íku.

Přes

kako

vání

po

stra

nníc

h ča

r ku

rtu.

● Ex

perim

entu

jte s

různ

ými

kom

bina

cem

i sko

ků n

a je

dné

noze

a

snož

mo.

● C

hcet

e-li

zvýš

it ná

ročn

ost c

viče

ní,

přes

kaku

jte č

áry

v za

dní č

ásti

kurtu

.

● Pa

rtneř

i sto

jí če

lem

pro

ti so

bě v

edle

po

stra

nníc

h ča

r kur

tu.

● Př

ejdě

te d

o př

ipra

vené

poz

ice

(pod

řep)

.

● O

ba p

artn

eři s

ouča

sně

přes

kaku

jí po

stra

nní č

áry.

●

Pom

áhej

te s

i ruk

ama.

● D

opad

ejte

na

špič

ky.

● Pr

o ko

ntro

lu d

opad

u po

krčt

e ko

tník

y,

kole

na a

kyč

le.

Výsk

ok a

chy

cení

.●

Dvo

jice

hráč

ů st

ojí p

roti

sobě

.●

jede

n z

nich

drž

í míč

ek.

● h

ráč

vyha

zuje

míč

ek d

o vý

šky,

par

tner

vy

skak

uje

do v

zduc

hu a

obě

ma

ruka

ma

jej c

hytá

.

● D

opad

ejte

nej

dřív

e na

špi

čky.

● Pr

o ko

ntro

lova

ný d

opad

pok

rčte

kot

níky

, ko

lena

a k

yčle

.

● Ex

perim

entu

jte o

pět s

var

iace

mi

skok

ů na

jedn

é no

ze a

sno

žmo.

● N

ahaz

ujte

míč

ky v

pra

vide

lném

, po

zděj

i nep

ravi

deln

ém ry

tmu.

Výsk

ok a

oto

čení

.●

hrá

č st

ojí s

noh

ama

u se

be

čele

m k

síti

mez

i zad

ním

i ča

ram

i kur

tu.

● U

děle

jte ú

krok

doz

adu

a př

enes

te v

áhu

na z

adní

(v

ýpad

ovou

) noh

u.

● za

dní n

oha

je n

atoč

ena

v pr

avém

úhl

u k

před

ní.

● Vy

skoč

te a

ve

vzdu

chu

se

přet

očte

.●

Pozi

ce n

ohou

se

proh

odí.

● D

opad

něte

nej

prve

na

zadn

í, po

té n

a př

ední

noh

u.

● za

dní n

oha

dopa

dá k

olm

o k

před

ní n

oze.

● C

viče

ní lz

e za

jímav

ě ob

ohat

it há

zení

m s

i s m

íčem

ve

dvoj

ici

nebo

o z

eď.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

64

06.

PO

hy

BO

Vé

VzO

RC

E

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

POh

yBO

Vé V

zOR

CE

Abyc

hom

se

doká

zali

po k

urtu

poh

ybov

at e

fekt

ivně

, je

nut

né s

pojo

vat j

edno

tlivé

sl

ožky

bad

min

tono

vého

po

hybu

do

urči

tých

vzo

rců.

Ty

to v

zorc

e js

ou p

oměr

ně

indi

vidu

ální

a č

asto

odv

islé

od

kon

krét

ní s

ituac

e. T

ato

část

př

íručk

y ob

sahu

je n

ejbě

žněj

ší

pohy

bové

vzo

rce,

ne

však

zd

alek

a vš

echn

y, k

teré

se

ve h

ře m

ohou

obj

evov

at.

StA

rt

ÚD

ER

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

SN

ÁV

RAT

Př

IBLÍ

žEN

Í

Pohy

b do

př

ední

ho

bekh

endo

vého

ro

hu.

● Př

i přís

unec

h zd

ůraz

něte

kr

átký

čas

kon

takt

u se

zem

í. ●

Doh

lédn

ěte

na to

, aby

vý

pad

měl

ade

kvát

ní

rozs

ah v

četn

ě fá

ze, k

dy je

př

ední

noh

a na

taže

ná.

● D

bejte

na

sprá

vné

drže

ní

horn

í čás

ti tě

la.

Aktiv

ační

kro

k.Př

ísun

.Vý

pad.

Krok

neb

o př

ísun

zpě

t.

Aktiv

ační

kro

k.Bě

žeck

ý kr

ok.

Výpa

d.Př

ísun

/kro

k zp

ět.

Aktiv

ační

kro

k.N

evýp

adov

á no

ha v

ede.

Ods

kok/

otoč

ení

na n

evýp

adov

é no

ze.

Výpa

d.Př

ísun

/kro

k zp

ět.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

65

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

POh

yBO

Vé V

zOR

CE

Abyc

hom

se

doká

zali

po k

urtu

poh

ybov

at e

fekt

ivně

, je

nut

né s

pojo

vat j

edno

tlivé

sl

ožky

bad

min

tono

vého

po

hybu

do

urči

tých

vzo

rců.

Ty

to v

zorc

e js

ou p

oměr

ně

indi

vidu

ální

a č

asto

odv

islé

od

konk

rétn

í situ

ace.

Tat

o čá

st

příru

čky

obsa

huje

nej

běžn

ější

po

hybo

vé v

zorc

e, n

e vš

ak

zdal

eka

všec

hny,

kte

ré s

e ve

hře

moh

ou o

bjev

ovat

.

StA

rt

ÚD

ER

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

SN

ÁV

RAT

Př

IBLÍ

žEN

Í

Pohy

b do

za

dníh

o be

khen

dové

ho

rohu

.

● D

bejte

na

to, a

by o

toče

ní

s od

skok

em o

bsáh

lo

urči

tou

vzdá

leno

st

a po

moh

lo ta

k hr

áči

v po

hybu

do

rohu

.

Aktiv

ační

kro

k.O

toče

ní/o

dsko

k na

ne

výpa

dové

noz

e.Vý

skok

a p

řeto

čení

ve

vzd

uchu

– m

íček

za

sáhn

ěte

ve c

hvíli

, kdy

no

hy n

ejso

u v

kont

aktu

se

zem

í.

Přís

un n

ebo

běže

cký

krok

zpě

t.

● D

ráha

běh

u po

zpát

ku

by s

e m

ěla

stáč

et

do m

írnéh

o ob

louk

u ta

k,

aby

byl h

ráč

v ok

amži

ku

zása

hu k

míč

ku n

atoč

en

boke

m.

Aktiv

ační

kro

k.Bě

h po

zpát

ku.

Výsk

ok a

pře

toče

ní

ve v

zduc

hu –

míč

ek

zasá

hnět

e ve

chv

íli, k

dy

nohy

nej

sou

v ko

ntak

tu

se z

emí.

Přís

un n

ebo

běže

cký

krok

zpě

t.

● č

ím v

e vě

tší n

ouzi

úde

r hr

ajet

e, o

to h

lubš

í bud

e i p

ři úd

eru

prov

áděn

ý vý

pad.

Aktiv

ační

kro

k.Př

ísun

zpě

t.

Nat

očte

se

zády

k s

íti.

Polo

výpa

d.R

ychl

é ot

očen

í zpě

t do

kur

tu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

66

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

POh

yBO

Vé V

zOR

CE

Abyc

hom

se

doká

zali

po k

urtu

poh

ybov

at e

fekt

ivně

, je

nut

né s

pojo

vat j

edno

tlivé

sl

ožky

bad

min

tono

vého

po

hybu

do

urči

tých

vzo

rců.

Ty

to v

zorc

e js

ou p

oměr

ně

indi

vidu

ální

a č

asto

odv

islé

od

kon

krét

ní s

ituac

e. T

ato

část

př

íručk

y ob

sahu

je n

ejbě

žněj

ší

pohy

bové

vzo

rce,

ne

však

zd

alek

a vš

echn

y, k

teré

se

ve

hře

moh

ou o

bjev

ovat

.

StA

rt

ÚD

ER

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

SN

ÁV

RAT

Př

IBLÍ

žEN

Í

Pohy

b do

př

ední

ho

forh

endo

vého

ro

hu.

● Př

i přís

unec

h zd

ůraz

něte

kr

átký

čas

kon

takt

u se

zem

í.●

Doh

lédn

ěte

na to

, aby

vý

pad

měl

ade

kvát

ní

rozs

ah v

četn

ě fá

ze, k

dy

je p

ředn

í noh

a na

taže

ná.

● D

bejte

na

sprá

vné

drže

ní

horn

í čás

ti tě

la.

Aktiv

ační

kro

k.

Výpa

dová

noh

a ve

de.

Přís

un.

Výpa

d.Př

ísun

a k

rok

zpět

ne

bo p

ouze

kro

k zp

ět

(na

obrá

zku)

.

Aktiv

ační

kro

k.

Běže

cký

krok

.Vý

pad.

Přís

un a

kro

k zp

ět n

ebo

pouz

e kr

ok z

pět.

Aktiv

ační

kro

k.

Výpa

dová

noh

a ve

de.

Přek

řížen

ý kr

ok

(pře

kříž

ení z

adem

).Vý

pad.

Přís

un a

kro

k zp

ět n

ebo

pouz

e kr

ok z

pět.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

67

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

POh

yBO

Vé V

zOR

CE

Abyc

hom

se

doká

zali

po k

urtu

poh

ybov

at e

fekt

ivně

, je

nut

né s

pojo

vat j

edno

tlivé

sl

ožky

bad

min

tono

vého

po

hybu

do

urči

tých

vzo

rců.

Ty

to v

zorc

e js

ou p

oměr

ně

indi

vidu

ální

a č

asto

odv

islé

od

kon

krét

ní s

ituac

e. T

ato

část

př

íručk

y ob

sahu

je n

ejbě

žněj

ší

pohy

bové

vzo

rce,

ne

však

zd

alek

a vš

echn

y, k

teré

se

ve

hře

moh

ou o

bjev

ovat

.

StA

rt

ÚD

ER

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

SN

ÁV

RAT

Př

IBLÍ

žEN

Í

Pohy

b do

př

ední

ho

forh

endo

vého

ro

hu.

● Př

i přís

unec

h zd

ůraz

něte

kr

átký

čas

kon

takt

u se

zem

í.●

Doh

lédn

ěte

na to

, aby

vý

pad

měl

ade

kvát

ní

rozs

ah v

četn

ě fá

ze, k

dy

je p

ředn

í noh

a na

taže

ná.

● D

bejte

na

sprá

vné

drže

ní

horn

í čás

ti tě

la.

Aktiv

ační

kro

k.

Výpa

dová

noh

a ve

de.

Přís

un.

Výpa

d.Př

ísun

a k

rok

zpět

ne

bo p

ouze

kro

k zp

ět

(na

obrá

zku)

.

Aktiv

ační

kro

k.

Běže

cký

krok

.Vý

pad.

Přís

un a

kro

k zp

ět n

ebo

pouz

e kr

ok z

pět.

Aktiv

ační

kro

k.

Výpa

dová

noh

a ve

de.

Přek

řížen

ý kr

ok

(pře

kříž

ení z

adem

).Vý

pad.

Přís

un a

kro

k zp

ět n

ebo

pouz

e kr

ok z

pět.

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

STPO

PIS

ILU

STR

ACE

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

POh

yBO

Vé V

zOR

CE

Abyc

hom

se

doká

zali

po k

urtu

poh

ybov

at e

fekt

ivně

, je

nut

né s

pojo

vat j

edno

tlivé

sl

ožky

bad

min

tono

vého

po

hybu

do

urči

tých

vzo

rců.

Ty

to v

zorc

e js

ou p

oměr

ně

indi

vidu

ální

a č

asto

odv

islé

od

konk

rétn

í situ

ace.

Tat

o čá

st

příru

čky

obsa

huje

nej

běžn

ější

po

hybo

vé v

zorc

e, n

e vš

ak

zdal

eka

všec

hny,

kte

ré

se v

e hř

e m

ohou

obj

evov

at.

StA

rt

ÚD

ER

PO

hy

BO

VÝ

Cy

KLU

SN

ÁV

RAT

Př

IBLÍ

žEN

Í

Pohy

b do

za

dníh

o fo

rhen

dové

ho

rohu

.

● č

ím v

e vě

tší n

ouzi

úde

r hr

ajet

e, o

to h

lubš

í bud

e i p

ři úd

eru

prov

áděn

ý vý

pad.

Aktiv

ační

kro

k.Př

ekříž

ený

krok

(p

řekř

ížen

í zad

em).

Výpa

d.Př

ísun

(na

obrá

zku)

neb

o ot

očen

í.

● je

dná

se o

spí

še

přím

očar

ý po

hyb,

kte

rý

vás

dove

de p

římou

ces

tou

do z

adní

ho fo

rhen

dové

ho

rohu

.

Aktiv

ační

kro

k.Př

ísun

.Vý

skok

– z

ásah

míč

ku

v le

tu.

Přís

un.

● Ak

tivač

ní k

rok

a př

ísun

y m

ají t

ende

nci v

ytvá

řet

oblo

uk, k

terý

hrá

či lé

pe

umož

ní n

atoč

it se

k m

íčku

bo

kem

.

Aktiv

ační

kro

k.Př

ísun

y do

zadu

.Př

esko

k (v

ýsko

k s

přet

očen

ím) –

zás

ah

míč

ku v

letu

.

Přís

uny/

běžě

cký

krok

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

68

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: P

Oh

yBO

Vé V

zOR

CE

Před

choz

í poh

ybov

á cv

ičen

í byl

a za

měř

ena

na ro

zvoj

kon

krét

ních

poh

ybov

ých

prvk

ů (a

ktiv

ační

kro

k, v

ýsko

ky, p

řísun

y) re

lativ

ně o

dděl

eně.

Nás

ledu

jící s

ekce

obs

ahuj

e ur

čité

náp

ady,

jaký

m

způs

obem

se

lze

nauč

it sk

láda

t poh

ybov

é vz

orce

, do

nich

ž se

tyto

prv

ky s

poju

jí. K

vůli

rozs

ahu

a ko

mpl

exno

sti t

éto

obla

sti n

ení m

ožné

pok

rýt v

tom

to m

ater

iálu

vše

chny

poh

ybov

é vz

orce

. „S

pojo

vací

“ met

oda

nast

íněn

á ní

že m

ůže

být p

ouži

ta p

ro v

ýuku

poh

ybov

ých

vzor

ců v

e vš

ech

část

ech

kurtu

. V z

ásad

ě za

číná

me

úder

em a

pos

tupn

ě př

idáv

áme

pohy

b do

a z

mís

ta o

dehr

ání.

CVI

čEN

ÍPO

PIS

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

Výpa

d.●

Post

avte

se

těsn

ě za

pře

dní p

odáv

ací č

áru

a ud

ělej

te

výpa

d.●

zahr

ajte

forh

endo

vý k

raťa

s z

naho

zené

ho m

íčku

.●

zdůr

azně

te d

obrý

poh

ybov

ý ro

zsah

výp

adu.

● Ko

leno

a c

hodi

dlo

jsou

nat

očen

y st

ejný

m s

měr

em (s

měr

em

k m

ístu

pra

vděp

odob

ného

do

padu

míč

ku).

Přís

un a

výp

ad.

● za

ujm

ěte

širo

ký p

osto

j, př

ední

no

ha s

e na

cház

í těs

ně z

a př

ední

po

dáva

cí č

árou

.

● U

děle

jte p

řísun

.●

Před

ní n

oha

vyrá

ží d

o vý

padu

.●

zdůr

azně

te, ž

e př

ísun

je ry

chlý

po

hyb,

při

něm

ž do

cház

í pou

ze

ke k

rátk

ému

kont

aktu

se

zem

í.

● zd

ůraz

něte

, že

přís

un je

rych

lý

pohy

b, p

ři ně

mž

doch

ází p

ouze

ke

krá

tkém

u ko

ntak

tu s

e ze

mí.

Aktiv

ační

kro

k, p

řísun

a

výpa

d.●

Vykr

očte

(chů

ze)

směr

em k

síti

.●

Udě

lejte

akt

ivač

ní k

rok

s ve

douc

í výp

adov

ou

noho

u.

● Př

ísun

.●

Před

ní n

oha

vyrá

ží

do v

ýpad

u.

● D

okon

čete

výp

ad,

zahr

ajte

forh

endo

vý

kara

ťas

ve c

hvíli

, kdy

do

konč

ujet

e vý

pad.

● D

íky

přec

hodu

z c

hůze

se

akt

ivač

ní k

rok

stáv

á re

alis

tičtě

jším

a ro

zvíje

ná

dove

dnos

t se

více

bliž

í sku

tečn

é hř

e.●

Roz

víje

jte a

ktiv

ační

kro

k ja

ko

výbu

šný

pohy

b, p

ři kt

erém

do

cház

í jen

ke

krát

kém

u ko

ntak

tu

se z

emí.

● U

držu

jte u

voln

ěný,

ale

vzp

římen

ý po

stoj

.

Aktiv

ační

kro

k, p

řísun

, vý

pad

a př

ísun

zpě

t.●

Vykr

očte

sm

ěrem

k

síti.

● Ak

tivač

ní k

rok

s ve

douc

í výp

adov

ou

noho

u.

● Př

ísun

.●

Před

ní n

oha

vyrá

ží

do v

ýpad

u.

● D

okon

čete

výp

ad,

zahr

ajte

forh

endo

vý

kara

ťas

ve c

hvíli

, kd

y do

konč

ujet

e vý

pad.

● U

děle

jte je

den

přís

un

zpět

.●

Při n

ávra

tu u

držu

jte

sprá

vný

post

oj.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

69

zPŮ

SOB

VÝU

Ky: P

Oh

yBO

Vé V

zOR

CE

Prac

ujem

e-li

s již

zda

tněj

ším

i sku

pina

mi,

lze

použ

ít al

tern

ativ

ní p

řístu

p ke

spo

jová

ní, a

sic

e ne

chat

hrá

če z

opak

ovat

cel

ý po

hybo

vý c

yklu

s.

CVI

čEN

ÍPO

PIS

TREN

éRSK

é R

ADy

A TI

Py

Prov

eden

í cel

ého

pohy

bové

ho c

yklu

. Tr

enér

pře

dved

e po

hybo

vý v

zore

c a

hráč

i se

díva

jí.

● N

echt

e sk

upin

u po

zoro

vat u

kázk

u z

více

úhl

ů.

Tren

ér p

ředv

ádí p

ohyb

ový

vzor

ec a

hrá

či je

j nap

odob

ují.

● Pr

o hr

áče

je s

nazš

í nap

odob

ovat

váš

poh

yb, s

tojít

e-li

k ni

m z

ády.

Opr

avov

ání

chyb

přij

de n

a řa

du a

ž v

dalš

í fáz

i. ●

jste

-li p

ravá

k, s

toup

něte

si p

roti

levá

kům

čel

em a

bud

ete

se p

ohyb

ovat

zr

cadl

ově.

Opa

čně,

jste

-li le

vák,

stů

jte k

levá

kům

zád

y a

k pr

avák

ům č

elem

.

hrá

či p

rocv

ičuj

í poh

ybov

ý vz

orec

sam

osta

tně

bez

trené

ra.

hrá

či p

rová

dějí

pohy

bový

vzo

rec

a za

sahu

jí za

věše

ný m

íček

. U

žite

čné

pro

tréni

nk v

rchn

ích

úder

ů.

hrá

či p

rová

dějí

pohy

bový

vzo

rec

a od

ehrá

vají

míč

ek z

nah

rávk

y (n

ahoz

ení/n

ástře

l).Vě

nujte

nál

ežito

u po

zorn

ost k

valit

ně p

rove

dené

náv

rato

vé fá

zi.

Spoj

ován

í poh

ybov

ých

cykl

ů.N

ásle

dným

přir

ozen

ým p

ostu

pem

je s

pojit

doh

rom

ady

jedn

otliv

é po

hybo

vé v

zorc

e bu

ď př

i stín

ovém

poh

ybu

po k

urtu

, neb

o př

i cvi

čení

ch s

míč

kem

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

70

07. ShRNUTÍSložkami účelného badmintonového pohybu jsou:

● aktivační krok;● běžecké kroky;● přísuny; ● překřížený krok;● odskok/otočení;● výpad;● výskok;● dopad.

Tyto složky lze uspořádat do pohybového cyklu podle následujícího schématu:

StArtAKTIVAčNÍ

KROKy

ÚDERVÝPAD

VÝSKOK

POhyBOVÝ CyKLUS

NÁVRATBĚžECKé KROKy

PřÍSUNyODSKOK/OTOčENÍ

PřIBLÍžENÍBĚžECKé KROKy

PřÍSUNyPřEKřÍžENÝ KROKODSKOK/OTOčENÍ

Každý pohybový cyklus začíná v okamžiku, kdy soupeř zahrává svůj úder.

jednotlivé pohybové složky lze spojovat mnoha způsoby. Tento materiál se proto věnuje popisu celé řady pohybových cyklů, jež tvoří kvalitní základ, který je možné dále rozvíjet.

Při tréninku badmintonového pohybu je možné:

● rozvíjet jednotlivé pohybové složky izolovaně;● spojovat složky tak, aby vytvořily úplný pohybový cyklus;● pracovat na pohybovém cyklu jako celku;● spojovat pohybové cykly dohromady.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

71

08. KONTROLNÍ OTÁzKy – POhyBOVé DOVEDNOSTI

1 jaké je správné pořadí základních fází pohybového cyklu?

Úder – přiblížení – start – návrat.

Start – úder – přiblížení – návrat.

Návrat – přiblížení – úder – start.

Start – přiblížení – úder – návrat.

2 U dvou fází pohybového cyklu využíváme podobné pohyby:

Přiblížení a návrat.

Úder a start.

Start a návrat.

Úder a přiblížení.

3 Který z těchto pohybů se nepoužívá pro přiblížení do předního forhendového rohu?

Běžecký krok.

Přísuny.

Otočení na nevýpadové noze.

Překřížený krok.

4 Výpady se mohou ve hře objevovat při odehrávání míčku:

V zadní části kurtu.

V přední části kurtu.

Ve střední části kurtu.

Všechny tři uvedené možnosti.

5 Součástní efektivně provedeného dřepu je:

Rovnoběžné postavení holení a zad.

zdvižené paty.

Přenesení váhy těla do špiček.

hlava směřující dolů.

6 Aktivační krok: Vychází z šířeji rozkročeného postoje.

Pomáhá propojit pohyby.

Napomáhá aktivnímu odrazu ze země.

Všechny výše uvedené možnosti.

7 „jedna noha stíhá druhou, avšak nikdy ji zcela nedostihne.“ Takto bychom mohli charaktizovat:

Přísuny.

Běžecký krok.

Překřížený krok.

Odskok.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 6

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

1 –

TE

Ch

NIK

A (P

Oh

yB

OV

é D

OV

ED

NO

STI

)

72

8 Při provádění výpadu je pro dosažení lepší rovnováhy vhodné:

Protáhnout zadní paži (proti směru výpadu).

Udržet malou vzdálenost mezi zadním a předním chodidlem.

Naklonit tělo směrem dopředu.

Natočit špičky nohou směrem dopředu.

9 Pro lepší skokovou techniku je vhodné:

Udržet při výskoku ruce u těla.

Udržet při výskoku ruce natažené nad hlavou.

Vyšvihnout ruce zespodu zpoza těla až nad hlavu.

Překřížit při výskoku paže.

10 Součástí přibližovací fáze do zadního bekhendového rohu na úder hraný forhendem (tj. přes hlavu) může být:

Odskok/otočení na nevýpadové noze.

Běžecký krok pozpátku.

Výpad.

Aktivační krok.



MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 TEChNIKA (ÚDEROVé DOVEDNOSTI)

MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 – TEChNIKA (ÚDEROVé DOVEDNOSTI)

01. Úvod 73

02. Představení úderových technik – děti / začátečníci 74

03. Biomechanické principy 74

04. Chytání a házení 75

05. hry s chytáním a házením 76

06. Rozvíjení schopnosti zasáhnout (míček) 77

07. Odbíjení rukou 77

08. Odehrání s použitím velmi krátkého držení rakety 78

09. Odehrání s použitím dlouhého držení rakety 78

10. základní údery 84

11. Úvod do podání 85

a) Vystřelené bekhendové podání 86

b) Krátké bekhendové podání 88

c) Vystřelené forhendové podání 90

d) Krátké forhendové podání 92

e) Vysoké forhendové podání 94

12. Úvod do úderů v přední části kurtu 96

a) Bekhendový kraťas (na síti) 97

b) Forhendový kraťas (na síti) 99

c) Bekhendový výhoz (od sítě) 101

d) Forhendový výhoz (od sítě) 103

e) Bekhendové sklepnutí (na síti) 105

f) Forhendové sklepnutí (na síti) 107

13. Úvod do úderů ve střední části kurtu 109

a) Blok od těla 110

b) Bekhendový drajv 112

c) Forhendový drajv 114

14. Úvod do úderů v zadní části kurtu 116

a) Forhendový klír 117

b) Forhendová smeč 119

c) Forehendový drop 121

d) Obranný forhendový drop 123

e) Bekhendový klír 125

f) Obranný bekhendový drop 127

15. Shrnutí 129

16. Kontrolní otázky – Úderové dovednosti 130

UčEBNÍ VÝSTUPy


● vyjmenovat základní biomechanické principy, jež jsou podstatou efektivního odehrávání úderů; ● popsat cvičení vhodná pro výuku chytání a házení;● vyjmenovat různá držení rakety používaná v badmintonu a popsat aktivity/cvičení vhodná

pro jejich rozvoj;● popsat různé badmintonové údery, včetně toho:

○ kde je hrajeme;○ kdy je hrajeme;○ proč je hrajeme;○ jak vypadají;○ jak je procvičujeme.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

73

01. ÚVODNásledující sekce se zaměřuje na:

Biomechanické principy

Tato část se krátce věnuje důležitosti ohýbání a narovnávání, rotací a způsobů generování síly při odehrávání badmintonového míčku.

ChyTÁNÍ, hÁzENÍ A ÚDEROVé DOVEDNOSTI

Dříve, než se děti naučí zahrávat míček, je třeba je naučit chytat, házet a zasahovat letící nebo jinak se pohybující objekty. Při těchto aktivitách se rozvíjí:

● schopnost efektivně sledovat přibližující se objekt;● správné koordinace v ose ruka–oko–noha, díky níž se děti naučí chytat;● odhodové schopnosti, které jsou základem úderových dovedností, jež se rozvíjejí později;● schopnost zasáhnout letící nebo jinak se pohybující objekt rukou.

DRžENÍ RAKETy

jakmile si děti osvojí výše uvedené základní dovednosti, seznamujeme je s raketou. Postupně se učí správnému držení rakety v řadě různých situací.

ÚDERy

Tato část je věnována široké škále úderů používaných v badmintonu. U každého úderu se dozvíte:

● odkud a kam se úder hraje;● kdy se vybraný úder hraje;● proč se hraje;● jak daný úder vypadá;● jak jej můžeme procvičovat.

Cílem při výuce každého úderu by mělo být:

● pochopení taktického využití úderu;● zdůraznění technicky správného provedení;● připravit cvičení v různých stupních náročnosti tak, aby hráči mohli úder úspěšně procvičovat, bez

ohledu na jejich aktuální hráčskou úroveň;● aby cvičení (tréninky) díky tomu byla zábavná a motivující.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

74

02. PřEDSTAVENÍ ÚDEROVÝCh TEChNIK – DĚTI / zAčÁTEčNÍCI

Neexistuje sice žádné přesně určené pořadí, ve kterém bychom měli jednotlivé údery uvádět, ale pro práci se začátečníky a malými dětmi můžeme využít následující návod:

1. bekhendové podání;2. bekhendové údery v přední části kurtu, včetně výhozů, sklepnutých míčů a kraťasů;3. forhendové údery v přední části kurtu, včetně výhozů, sklepnutých míčů a kraťasů;4. vysoké forhendové podání;5. bekhendové údery ve střední části kurtu (drajv, blok a polodrajv);6. forhendové údery ve střední části kurtu (drajv, blok a polodrajv);7. vrchní forhendové údery;8. obranné forhendové a bekhendové dropy.

zdůvodnění uvedeného pořadí:

● Na bekhendové údery se obvykle zaměřujeme nejdříve, protože pohyby a provedení jednotlivých prvků jsou všeobecně kratší a je snazší je načasovat.

● Údery v přední části kurtu se hrají zejména spodem, což je pro začátek jednodušší, a zároveň poskytují dobrou přípravu na pozdější vrchní úder.

03. BIOMEChANICKé PRINCIPyRozlišujeme 4 klíčové oblasti, které jsou základem úderových dovedností v badmintonu. jsou to:

NÁPřAh

Abychom úderu dodali větší razanci (sílu), je jeho nezbytnou součástí nápřah. NÁPřAh vytvoří svalové předpětí. V reakci na toto předpětí se svaly následně velmi rychle smrští a dodají tak úderovému švihu razanci.

KOORDINACE: OD VELKÝCh SVALŮ K MALÝM SVALŮM

Úder (odehrání míčku) v badmintonu je výsledkem působení svalové síly, která v těle vyvolá sérii koordinovaných kloubních pohybů.

Konečná vygenerovaná síla je největší tehdy, když byl pohyb zahájen velkými a dokončen menšími svaly.

ROTACE

Rotace celého těla.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

75

Rotace paže.

Vnější rotace. Vnitřní rotace.

Rotace předloktí.

Předloktí: supinace (vnější rotace).

Předloktí: pronace (vnitřní rotace).

OhÝBÁNÍ A NAROVNÁVÁNÍ

Ohýbání a narovnávání kloubů je důležitou součástí úderu.Ohýbání je součástí nápřahu, narovnání je pak přímo spjaté s úderovým švihem při zasažení míčku.

Pokrčená paže. Narovnaná paže.

04. ChyTÁNÍ A hÁzENÍPráce s odhody a chytáním pomáhá dětem rozvíjet schopnost:

● pečlivě sledovat objekt, když letí;● nastavit své tělo a ruce do správné pozice pro jeho zachycení.

Tyto schopnosti jsou pilířem následného rozvoje vlastních úderových dovedností. Níže v tabulce je popsána řada cvičení, která lze pro tento účel použít.

KUTÁLENÍ A zASTAVOVÁNÍ

Malé děti se mohou naučit mnoho věcí, když si budou kutálet s míčem:

● Pomůže jim to pochopit, že je důležité objekt, který se k nim přibližuje, sledovat, a že jim jeho sledování může pomoci k jeho úspěšnému zachycení.

● Umožní jim to experimentovat s užitím různě velké síly, aby míč mohly úspěšně dopravit na různě dlouhé vzdálenosti.

(OD)hODy SPODEM

● K házení použijte předměty různých velikostí a hmotností. ● Naučte děti pracovat s rozdílnými vjemy, když do předmětů strčí, převrátí je nebo jimi hodí, a to

včetně míčků, aby poznaly, že je mohou ovládat a různými způsoby měnit jejich trajektorii.● zkoušejte forhendové (dlaní napřed) i bekhendové (hřbetem ruky napřed) odhody. ● Vymýšlejte hry, jejichž součástí bude házení spodem, například „golf s házením spodem“, kdy

k zasažení cíle míčkem (např. obruč) je potřeba alespoň několik odhodů.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

76

ChyTÁNÍ zESPODA

Vybízejte k pečlivému sledování přibližujícího se předmětu a jeho chycení s dlaněmi natočenými vzhůru (malíčky se dotýkají). začněte s chytáním přímo před tělem a postupně přejděte k chytání:

● na obou stranách vedle těla;● jednou rukou.

VRChNÍ ODhOD (NAD hLAVOU)

Velmi důležité je přimět děti ke správnému osvojení odhodové techniky v oblasti nad hlavou. Tento pohyb je totiž základem vrchního úderu v badmintonu. Tuto dovednost můžete rozvíjet házením si ve dvojicích:

● vsedě s překříženýma nohama;● vkleče na obou kolenou (kotníky se dotýkají země);● vkleče na obou kolenou (zapřené špičky a zvednuté paty);● vkleče na jednom koleni (praváci pravé koleno);● ve stoje čelem naproti sobě;● ve stoje s nohama u sebe, bokem naproti sobě;● ve stoje s rozkročenýma nohama, bokem naproti sobě;● ve stoje s nohama u sebe udělejte úkrok dozadu a při odhodu si pomozte odrazem (zhoupnutím)

ze zadní nohy;● ve stoje s nohama u sebe udělejte úkrok dozadu a při odhodu si pomozte odrazem ze zadní nohy

a ihned po odhodu míčku dokončete pohyb překrokem vpřed;● ve stoje s nohama u sebe, udělejte úkrok dozadu, odrazte se do vzduchu, přetočte se a dopadněte

na zem (přeskok).

Tato cvičení děti učí zapojit tělo tak, aby hodu dodaly patřičnou sílu.

ChyTÁNÍ zEShORA

Vybízejte k chytání letícího předmětu s palci u sebe (hřbet ruky natočený vzhůru). začněte s chytáním přímo před tělem a poté přejděte k chytání:

● na té či oné straně vedle těla;● jednoruč.

05. hRy S ChyTÁNÍM A hÁzENÍMjde o zábavné hry, které podporují rozvoj schopností házení a chytání.

hRy S ChyTÁNÍM

● Dvě nanejvýš pětičlenná družstva. Míček se zátěží (snáze se odhazuje).● hra ve vymezeném prostoru, každý z týmů se snaží zmocnit míčku, se kterým se hraje.● Kontakt mezi hráči není dovolen. jakmile se hráč ocitne v držení míčku, nesmí se pohnout do té

doby, dokud nenahraje jinému členovi svého týmu.● Tuto hru lze využít ke zlepšením odhodové techniky horem. Tomu lze napomoci vytvořením určitých

pravidel, která správnou techniku vyžadují. Např. ztráta míčku, pokud se hráč ke svém hodu nepostaví bokem.

„hÁzECÍ“ BADMINTON

● Dva hráči proti sobě soupeří na polovině kurtu s jedním míčkem.● Míček si přehazují tam a zpět přes síť s cílem, aby dopadl na soupeřovu stranu kurtu, nebo aby svým

hodem soupeře donutili k chybě (např. hodit míček do sítě).● jakmile jeden z hráčů míček chytí, musí jej zpátky hodit z téhož místa, kde jej chytil.● Pokud se míček nachází v přední polovině kurtu, musí být odhozen spodem. Pokud došlo k jeho

chycení v zadní části kurtu, musí být odhozen horem. ● Tuto hru lze opět využít ke zlepšení odhodové techniky horem, pokud zabudujeme vhodná pravidla

zdůrazňující správnou techniku. Např. při odhodu míče horem musí hráč vyskočit do vzduchu a udělat přeskok. Pokud tak neučiní, ztrácí bod.

● hráči sami mohou vymyslet týmovou podobu této hry, která by se dala hrát na celém kurtu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

77

06. ROzVÍjENÍ SChOPNOSTI zASÁhNOUT (MÍčEK)Při házení a chytání se ruka dostává do přímého kontaktu s předmětem. zásah (úder) raketou vyžaduje, aby hráč upravil své postavení tak, aby předmět zasáhl hlavou rakety, která se nachází v určité vzdálenosti od ruky. Cvičení by proto měla hráčům pomoci lépe zvládnout tento přechod.

07. ODBÍjENÍ RUKOUOdbíjení rukou je rozvíjením dovedností spojených s chytáním a házením. Vyžaduje pozorné sledování letícího předmětu a nastavení nohou a rukou do takové pozice, ze které bude možné předmět úspěšně zasáhnout.

hráči pracují každý sám, dlaní se ve vzduchu snaží zasahovat nafukovací balónek nebo míč. zkoušejte zasahovat balónek jednou rukou, pak druhou, pak ruce střídejte. Pokuste se udržet balónek ve vzduchu a zkoušet při tom různé triky (např. sednout si na zem a znovu se postavit).

hráči pracují každý sám, hřbetem ruky se ve vzduchu snaží zasahovat nafukovací balónek nebo míč. zkoušejte zasahovat balónek jednou rukou, pak druhou, pak ruce střídejte. Pokuste se udržet balónek ve vzduchu a zkoušet při tom různé triky (např. sednout si na zem a znovu se postavit).

hráči pracují každý sám. Nafukovací balónek nebo míč se snaží ve vzduchu udržet odbíjením dlaní i hřbetem obou rukou. zkuste předvést celou sérii triků.

Vezměte balónek do ruky a zvedněte jej nad hlavu. zdvihněte a natočte druhou ruku tak, abyste viděli její dlaň.

Dlaní pak udeřte do balónku a vyrazte si jej z ruky. zdůrazněte dotažení pohybu, při kterém hráč uvidí hřbet své ruky (pronace předloktí).

Dvojice si pinkají s nafukovacím balónkem nebo míčem, který odbíjejí dlaní i hřbetem ruky. Lze provádět ve stoje i vsedě.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

78

08. ODEhRÁNÍ S POUžITÍM VELMI KRÁTKéhO DRžENÍ RAKETy

S použitím velmi krátkého držení rakety může hráč odehrávaný předmět zasahovat snadno a úspěšně, protože se stále nachází relativně blízko ruky, která jej odbíjí.

● Držení rakety u jejího krčku se hřbetem ruky vzhůru.

● Udržujte ve vzduchu nafukovací balónek, pěnový nebo badmintonový míček a využívejte při tom rotace předloktí.

● Držení rakety u jejího krčku s ukazováčkem zespodu a podél rámu.

● Udržujte ve vzduchu nafukovací balónek, pěnový nebo badmintonový míček a využívejte rotace předloktí.

● Držení rakety u krčku s ukazováčkem zespodu a podél rámu. Přiložte výplet k míčku.

● Oddalte hlavu rakety za použití rotace předloktí.

● Udeřte míček za použití rotace předloktí (hráč po odehrání vidí hřbet své ruky).

09. ODEhRÁNÍ S POUžITÍM DLOUhéhO DRžENÍ RAKETyNáměty, jak procvičovat dlouhé držení rakety, najdete níže v sekci věnované jeho jednotlivým typům.

DRžENÍ RAKETy – ÚVOD

Chceme-li hrát badminton efektivně, pak je pro nás zcela zásadní zvládnout umět raketu uchopit vhodným způsobem v celé řadě situací. Následující návod nám pomůže při výuce různých držení rakety:

● Držení rakety by mělo být uvolněné. V tom je skryta řada výhod, např. snazší změna držení, zlepšená razance úderů, menší únava a větší klamavost úderů.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

79

● K pevnějšímu sevření držátka rakety přirozeně dojde při zásahu. Sevření je výraznější u razantních úderů (např. drajv) než u jemných úderů (např. kraťasy na síti).

● Držení rakety vyžaduje neustálé úpravy podle toho, jestli se míček nachází:

○ před tělem, vedle těla nebo za tělem;○ na bekhendové nebo forhendové straně.

● Držení rakety může být dlouhé a krátké:

○ Dlouhé držení je lepší tam, kde je potřeba větší dosah a větší razance. Např. u většiny úderů ze zadní části kurtu se používá dlouhé držení. Při dlouhém držení se spodní část dlaně zlehka opírá o konec držátka rakety, který je rozšířený, aby raketa z ruky nevyklouzla.

○ Krátké držení rakety se obvykle využívá k rychlým pohybům nebo pokud chceme dosáhnout lepší kontroly úderů.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

80

A) zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy (BASIC GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST

základní držení rakety se používá v situacích, kdy se míček nachází na úrovni hráče, a sice na bekhendové i forhendové straně.

Palec a ukazováček svírají na držátku rakety tvar písmene „V“. Pozice špičky písmene „V“ je velice důležitá a je naznačena níže. základní držení rakety nazýváme také jako tzv. „V“ držení.

zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy: NA ÚROVNI hRÁčE

zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy: PřIBLÍžENÍ

zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy: POzICE ŠPIčKy PÍSMENE „V“ SVÍRANéhO PALCEM A

UKAzOVÁčKEM

ÚVODNÍ CVIčENÍ NA zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy

● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování.

● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu za zády – jednou, dvakrát nebo třikrát!

● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu:

○ pod nohou;○ pod jednou, pak pod druhou nohou.

● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. Odehrávejte míček pod jednou i pod druhou nohou nebo za zády.

● Práce ve dvojici. zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. hráči se střídají.

● Práce ve dvojici. Nahrávejte si navzájem míček přes čáru tam a zpět s dlaní ruky napřed.

● zasahujte předmět (balónek, pěnový míček, míček) zavěšený nad hlavou za použití základního držení rakety. Užijte stejného pohybu jako při házení, jehož cílem bude zasáhnout míček nad nebo lehce před ramenem ruky, kterou raketu držíte.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

81

B) PALCOVé DRžENÍ RAKETy (ThUMB GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST

Palcové držení rakety se používá k odehrávání základních bekhendových úderů před tělem, jako jsou kraťasy, výhozy, sklepnuté míče, bekhendová podání a bekhendové drajvy (pokud dojde k jejich odehrání před tělem). Palec se zapře o širokou stranu držátka rakety, mezi rukou a držátkem je malá mezera.

PALCOVé DRžENÍ RAKETy: POhLED z DÁLKy

PALCOVé DRžENÍ RAKETy: PřIBLÍžENÍ

PALCOVé DRžENÍ RAKETy: POSTAVENÍ PALCE

PALCOVé DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy

ÚVODNÍ CVIčENÍ NA PALCOVé DRžENÍ RAKETy

● Uchopte raketu a palec opřete o držátko rakety. ● Přetočte ruku tak, aby klouby vašich prstů byly natočeny vzhůru.

● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování.

● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec pevně přitisknutý ke spodní straně držátka rakety). Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu za zády – jednou, dvakrát nebo třikrát!

● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu:

○ pod nohou;○ pod jednou, pak pod druhou nohou.

● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si klekněte na jedno, pak druhé koleno, sedněte si na zem, lehněte si a znovu vstaňte.

● Práce ve dvojici. zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování. hráči se střídají v odehrávání míčku.

● Práce ve dvojici. Nahrávejte si navzájem míček přes čáru tam a zpět s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

82

C) ROhOVé DRžENÍ RAKETy (CORNER GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST

Rohové držení rakety je alternativou používanou pro bekhendové údery, když se míček nachází na úrovni hráče nebo mírně za tělem. Těmito údery jsou bekhendové drajvy a bloky (když se míček nachází vedle těla), bekhendové klíry, bekhendové dropy a bekhendové smeče.

ROhOVé DRžENÍ RAKETy: POhLED z DÁLKy

ROhOVé DRžENÍ RAKETy: PřIBLÍžENÍ

ROhOVé DRžENÍ RAKETy: POSTAVENÍ PALCE

ÚVODNÍ CVIčENÍ NA ROhOVé DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy

Stoupněte si zády k síti a zasahujte zavěšený předmět mírně zpoza těla, buď ve výši ramen, nebo nad hlavou.

Stoupněte si zády k síti a odehrávejte nahozené míčky mírně zpoza těla, buď ve výši ramen, nebo nad hlavou.

Nastřelujte míčky tak, aby je hráč stojící zády k síti mohl odehrávat mírně zpoza těla.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

83

D) PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy (PANhANDLE GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST

Plácačkové držení rakety používáme při:

● bekhendových úderech, když se míček nachází poměrně daleko za tělem (např. bekhendové dropy);

● forhendových úderech, když se míček nachází poměrně dost daleko před tělem (např. sklepnutí na síti).

PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy: POhLED z DÁLKy

PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy:

PřIBLÍžENÍ

PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy: POzICE ŠPIčKy PÍSMENE „V“ SVÍRANéhO PALCEM A UKAzOVÁčKEM

ÚVODNÍ CVIčENÍ NA PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy

Pro nácvik plácačkového držení rakety v předním forhendovém rohu se věnujte stejným cvičením jako při nácviku sklepnutí na síti.

Pro nácvik plácačkového držení rakety v nouzi v zadním bekhendovém rohu se věnujte stejným cvičením jako při nácviku obranných bekhendových dropů.

E) ÚVODNÍ CVIčENÍ NA zMĚNy DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy

zahrávejte míček do vzduchu pětkrát za použití základního držení rakety (forhend), pak pětkrát za použití palcového držení rakety (bekhend). Postupně snižujte počet na 4, 3, 2 a 1 zásah, až nakonec budete střídat držení rakety po každém úderu.

Nahazujte si míčky a odehrávejte je zpět na svého tréninkového partnera. Pětkrát se základním držením rakety na forhendu, pětkrát s palcovým držením rakety na bekhendu. Postupně snižujte počet zásahů na 4, 3, 2 a 1 zásah, až nakonec budete střídat držení rakety po každém úderu.

Vrchním forhendovým úderem se základním držením rakety zasáhněte zavěšený míček, pak utíkejte dopředu a odehrajte nahozený míček s bekhendovým palcovým držením rakety.

Vrchním forhendovým úderem se základním držením rakety zasáhněte zavěšený míček, poté se otočte a zasáhněte stejný předmět vrchním bekhendovým úderem s rohovým držením rakety.

Sklepněte míček nahozený na síť s použitím plácačkového držení rakety (forhendové sklepnutí). změňte na palcové držení a sklepněte míček nahozený na síť (bekhendové sklepnutí).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

84

10. zÁKLADNÍ ÚDERyTato sekce se věnuje široké škále úderů používaných v badmintonu. U každého z nich se dozvíte:

● odkud a kam se úder hraje;● kdy úder používáme;● proč úder hrajeme;● jak úder vypadá (včetně přípravy, nápřahu, švihu a dotažení);● jak úder procvičovat;● rady, tipy a variace (podseknuté míče, sekané míče a příležitosti zahrát klamavý úder).

V následující sekci věnované úderům se pracuje s touto barevnou tabulkou.

KAM ÚDER LETÍ KDy ÚDER POUžÍVÁME PROč ÚDER hRAjEME

PODOBA ÚDERU

PřÍPRAVA NÁPřAh ÚDEROVÝ ŠVIh DOTAžENÍ

jAK ÚDERy UVéST

RADy, TIPy A VARIACE

A) KLAMAVé ÚDERy

Schopnost přelstít soupeře je v badmintonu neoddělitelnou součástí hry. Kdykoliv to jen jde, měl by úder vypadat stejně jako všechny jemu příbuzné údery, aby soupeř nikdy nevěděl, který z nich má očekávat. To se nyní promítne i v průběžně podávaných technických informacích k provedení jednotlivých úderů.

B) ODEhRÁNÍ A POhyB

Přestože se tato sekce zaměřuje na samotné odehrání míčku, je důležité zařadit do praktikovaných cvičení co nejdříve i pohyb. z dřívější sekce věnované rozvoji dovedností můžete čerpat nápady, jak úder s pohybem spojit, Pozornost věnujte zejména rozvíjení dovedností metodou řetězení.

C) ÚDERy PO čÁřE A ÚDERy KřÍžEM

Údery lze zahrávat tzv. po čáře (přímé údery) anebo křížem. Křížem zahrajete úder tak, že:

● budete míček zasahovat před tělem;● změníte držení rakety, což umožní změnit postavení hlavy rakety;● ohnete zápěstí, čímž změníte postavení hlavy rakety;● míček „seknete“.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

85

11. ÚVOD DO PODÁNÍPravidla hry vymezují, co smí při podání podávající hráč udělat. jak by správně provedené podání mělo vypadat, je uvedeno níže.

Poznámka: Uvedená pravidla jsou aktuální v době vydání knížky. Úkolem trenéra je s využitím webových stránek BWF sledovat veškeré změny, které se pravidel hry týkají.

Správné provedení podání:

● Ani jedna ze stran nesmí způsobit zbytečné zdržování při provedení podání od okamžiku, kdy podávající a přijímající hráči zaujali příslušná postavení. Při ukončení zpětného pohybu hlavy rakety podávajícího je jakékoliv zdržování v začátku podání považováno za zbytečné zdržování.

● Podávající a přijímající hráč musí stát uvnitř diagonálně protilehlých polí pro podání, aniž se dotýkají čar ohraničujících tato pole pro podání.

Pole pro podání – dvouhra (dlouhé a úzké) Pole pro podání – čtyřhra (krátké a široké)

● Některá část obou chodidel jak podávajícího tak přijímajícího hráče se musí dotýkat podlahy dvorce a musí zůstat bez pohybu od doby, kdy je podání zahájeno až do okamžiku, kdy je podání provedeno.

● Raketa podávajícího musí nejprve udeřit základnu (hlavičku) míčku.

● V okamžiku zásahu raketou by se celý míček měl nacházet pod úrovní pasu podávajícího. za pas se považuje pomyslná čára kolem těla v úrovni nejspodnějšího žebra podávajícího.

● hřídelka rakety podávajícího hráče musí v okamžiku zásahu míčku směřovat směrem dolů.

● Pohyb rakety podávajícího hráče musí pokračovat kupředu od okamžiku zahájení podání do okamžiku provedení podání.

● Let míčku od rakety podávajícího hráče musí směřovat vzhůru přes síť, a pokud není zachycen, dopadne do pole pro podání přijímajícího hráče (tzn. na nebo mezi čáry ohraničující tuto oblast). Při pokusu o podání podávající nesmí míček minout.

jakmile hráči již zaujali své pozice, první pohyb rakety podávajícího hráče směrem vpřed je zahájením podání.

Podání je provedeno, když je po jeho zahájení míček zasažen raketou podávajícího hráče, nebo při pokusu podat podávající hráč míček mine.

Podávající hráč nesmí podávat, dokud přijímající hráč není připraven, ale pokud se přijímající hráč pokusí podání vrátit, má se za to, že byl připraven.

Ve čtyřhrách během provádění podání mohou spoluhráči zaujmout jakoukoliv pozici, která nebrání ve výhledu podávajícímu hráči nebo přijímajícímu protihráči.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

86

a.

Vyst

řele

né b

ekhe

ndov

é po

dání KA

M Ú

DER

LET

ÍKD

y Ú

DER

PO

UžÍ

VÁM

EPR

Oč

ÚD

ER h

RAj

EME

Podl

e pr

avid

el h

ry m

usí m

íček

letě

t z je

dnoh

o po

le p

ro p

odán

í do

druh

ého,

dia

goná

lně

prot

ilehl

ého

pole

. Ve

dvou

hře

můž

e vy

stře

lené

po

dání

letě

t k z

adní

čář

e. V

e čt

yřhř

e m

usí

vyst

řele

né p

odán

í dop

adno

ut d

o pr

osto

ru, k

terý

oh

rani

čuje

vni

třní d

eblo

vá č

ára

pro

podá

ní.

Vyst

řele

né b

ekhe

ndov

é po

dání

se

použ

ívá

na z

ačát

ku v

ýměn

y, m

íček

zah

rává

me

z ne

utrá

lníh

o/de

fenz

ivní

ho p

osta

vení

.

Snaž

íme

se s

oupe

ře d

onut

it k

pohy

bu d

ozad

u a

vyvé

st je

j z ro

vnov

áhy

tím, ž

e ho

přim

ějem

e uv

ěřit,

že

se c

hyst

áme

zahr

át k

rátk

é po

dání

.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● Po

stoj

se

můž

e rů

znit,

nej

běžn

ější

je

s vý

pado

vou

noho

u vp

ředu

, pob

líž „t

éčka

“ (s

pojn

ice

stře

dové

a p

ředn

í pod

ávac

í čá

ry).

● Po

užijt

e kr

átké

, uvo

lněn

é pa

lcov

é dr

žení

ra

kety

(pro

čty

řhru

).●

Vytá

hnět

e ra

ketu

dop

ředu

pře

d tě

lo.

● Po

ložt

e m

íček

na

rake

tu.

NÁP

řAh

● O

hnět

e zá

pěst

í a le

hce

vyto

čte

před

lokt

í. ●

Stáh

něte

rake

tu o

kou

sek

zpět

.●

„Ote

vřet

e“ h

lavu

rake

ty.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Šv

ihně

te h

lavo

u ra

kety

sm

ěrem

vpř

ed

(zry

chlu

jící s

e po

hyb)

.

●

Vyst

řelte

míč

ek z

ruky

.

DO

TAžE

NÍ

● Ki

netic

ká e

nerg

ie ra

kety

pře

cház

í v ro

taci

pa

že.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

87

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A V

yS

TřE

LEN

é B

EK

hE

ND

OV

é P

OD

ÁN

Í

Vyst

řelu

jte m

íček

z ru

ky n

a te

rč (o

bruč

, kra

bice

atd

.) be

z po

užití

sítě

. Vzd

álen

ost m

ezi h

ráče

m a

terč

em b

y m

ěla

být d

osta

tečn

ě dl

ouhá

na

to, a

by d

ošlo

ke

skut

ečné

mu

vyst

řele

ní m

íčku

(tj.

odeh

rání

s

nále

žito

u ra

zanc

í).

V m

alýc

h sk

upin

kách

stří

lejte

bek

hend

ovým

pod

áním

na

bodo

vané

terč

e (n

apř.

1 bo

d =

velk

ý te

rč, 5

bod

ů =

stře

dně

velk

ý te

rč, 1

0 bo

dů =

mal

ý te

rč).

Po o

dehr

ání m

íčku

utík

ejte

pro

míč

ek, s

eber

te

jej a

zař

aďte

se

na k

onec

řady

. Poč

ítejte

si s

vé s

kóre

a p

orov

nejte

je s

ost

atní

mi v

e sk

upin

ě ne

bo je

přič

těte

k v

ýsle

dku

celé

ho v

ašeh

o tý

mu

a po

rovn

ejte

s v

ýsle

dky

osta

tníc

h tý

mů

po u

plyn

utí

urči

tého

čas

ovéh

o lim

itu (n

apř.

3 m

inut

y). V

zdál

enos

t mez

i hrá

čem

a te

rčem

by

měl

a bý

t dos

tate

čně

dlou

há n

a to

, aby

doš

lo k

e sk

uteč

ném

u vy

stře

lení

míč

ku (t

j. od

ehrá

ní s

nál

ežito

u ra

zanc

í).

Dva

hrá

či, k

aždý

sto

jí na

své

stra

ně s

ítě. P

oblíž

zad

ní p

odáv

ací č

áry

svéh

o po

le p

ro p

odán

í um

ístí

terč

. Tito

dva

hrá

či s

e pa

k st

řídaj

í v p

okus

ech

(vys

třele

né b

ekhe

ndov

é po

dání

) a p

očíta

jí si

, kol

ikrá

t kd

o te

rč tr

efil.

Po u

plyn

utí č

asov

ého

limitu

(nap

ř. 3

min

uty)

se

výsl

edky

por

ovna

jí a

vyhl

ásí s

e ví

těz.

Při

rem

íze

vyst

řelte

míč

ek d

o vz

duch

u a

vyhr

ává

ten,

na

jeho

ž st

ranu

hla

vičk

a po

dop

adu

ukáž

e.

Vítě

zové

se

poso

uvaj

í pře

s tě

locv

ičnu

na

jedn

u, p

oraž

ení n

a dr

uhou

stra

nu, a

by m

ohli

hrát

pro

ti no

vým

sou

peřů

m.

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e sm

í zač

ínat

pou

ze v

ystře

lený

m b

ekhe

ndov

ým p

odán

ím.

Na

zváž

ení:

● do

volit

hrá

čům

dva

pok

usy,

aby

v p

řípad

ě, ž

e pr

vní p

odán

í let

í do

autu

/sítě

, měl

i mož

nost

opr

avy;

● v

podá

vání

se

stříd

ejte

, aby

kaž

dý d

osta

l rov

ný p

očet

příl

ežito

stí k

pro

cvič

ení p

odán

í;●

přijí

maj

ící s

i sto

upá

do rů

znýc

h po

zic

(jiné

mís

to, j

inak

pos

tave

ná ra

keta

). Po

dáva

jící p

odle

toho

mus

í přiz

půso

bit s

vé p

odán

í (na

př. d

o st

rany

, ke

stře

du a

td.).

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● h

rajte

své

vys

třele

né p

odán

í tak

, aby

vyp

adal

o ja

ko k

rátk

é po

dání

. zm

atet

e tím

své

ho s

oupe

ře.

● Ve

dvo

uhře

lze

vyst

řele

né b

ekhe

ndov

é po

dání

hrá

t s d

elší

m d

ržen

ím ra

kety

a z

ahrá

vat j

ej h

loub

ěji d

o ku

rtu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

88

b.

Krát

ké b

ekhe

ndov

é po

dání

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Podl

e pr

avid

el h

ry m

usí m

íček

letě

t z je

dnoh

o po

le p

ro p

odán

í do

druh

ého,

dia

goná

lně

prot

ilehl

ého

pole

. Krá

tké

bekh

endo

vé p

odán

í pr

olét

ává

těsn

ě ko

lem

sítě

a d

opad

á do

pře

dní

část

i dia

goná

lně

prot

ilehl

ého

pole

pro

pod

ání.

Ve č

tyřh

rách

a d

vouh

ře m

užů

k za

háje

ní

vým

ěny

z de

fenz

ivní

ho/n

eutrá

lníh

o po

stav

ení.

● N

edáv

á so

upeř

i tol

ik p

řílež

itost

í k ú

toku

.

● Po

dáva

jícím

u hr

áči n

apom

áhá

vytv

ořit

siVú

točn

é př

íleži

tost

i pro

seb

e sa

ma.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● Po

stoj

se

můž

e rů

znit,

nej

běžn

ější

je

s vý

pado

vou

noho

u vp

ředu

, pob

líž „t

éčka

“ (s

pojn

ice

stře

dové

a p

ředn

í pod

ávac

í čá

ry).

● Po

užijt

e kr

átké

, uvo

lněn

é pa

lcov

é dr

žení

ra

kety

(pro

čty

řhru

).●

Vytá

hnět

e ra

ketu

dop

ředu

pře

d tě

lo.

● Po

ložt

e m

íček

na

rake

tu.

NÁP

řAh

● St

áhně

te ra

ketu

o k

ouse

k zp

ět.

● Le

hce

„poo

tevř

ete“

hla

vu ra

kety

.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Po

hnět

e ra

keto

u ve

sm

ěru

míč

ku.

● Vy

pusť

te m

íček

z ru

ky.

DO

TAžE

NÍ

● Po

krač

ujte

v d

opře

dném

poh

ybu.

● zd

vihn

ěte

rake

tu p

ro z

astra

šení

sou

peře

př

i jeh

o př

íjmu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

89

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A K

RÁ

TKé

BE

Kh

EN

DO

Vé

PO

DÁ

NÍ

Ode

hráv

ejte

míč

ek z

ruky

na

terč

(obr

uč, k

yblík

apo

d.) b

ez p

ouži

tí sí

tě.

V m

alýc

h sk

upin

kách

hra

jte k

rátk

é be

khen

dové

pod

ání n

a bo

dova

né te

rče

(nap

ř. 1

bod

= ve

lký

terč

, 5 b

odů

= st

ředn

ě ve

lký

terč

, 10

bodů

= m

alý

terč

). Po

ode

hrán

í míč

ku u

tíkej

te p

ro m

íček

, seb

erte

je

j a z

ařaď

te s

e na

kon

ec řa

dy. P

očíte

jte s

i své

skó

re a

por

ovne

jte je

s o

stat

ním

i ve

skup

ině

nebo

je p

řičtě

te k

výs

ledk

u ce

lého

vaš

eho

tým

u a

poro

vnej

te s

výs

ledk

y os

tatn

ích

tým

ů po

upl

ynut

í ur

čité

ho č

asov

ého

limitu

(nap

ř. 3

min

uty)

.

Dva

hrá

či, k

aždý

sto

jí na

své

stra

ně s

ítě. P

oblíž

pře

dní p

odáv

ací č

áry

svéh

o po

le p

ro p

odán

í um

ístí

terč

. Tito

dva

hrá

či s

e pa

k st

řídaj

í v p

okus

ech

(krá

tké

bekh

endo

vé p

odán

í) a

počí

tají

si, k

olik

rát

kdo

trefil

terč

. Po

uply

nutí

časo

vého

lim

itu (n

apř.

3 m

inut

y) s

e vý

sled

ky p

orov

nají

a vy

hlás

í se

vítě

z. P

ři re

míz

e vy

stře

lte m

íček

do

vzdu

chu

a vy

hráv

á te

n, n

a je

hož

stra

nu h

lavi

čka

po d

opad

u uk

áže,

bu

de v

ítěz.

Vítě

zové

se

poso

uvaj

í pře

s tě

locv

ičnu

na

jedn

u, p

oraž

ení n

a dr

uhou

stra

nu, a

by m

ohli

hrát

pro

ti no

vým

sou

peřů

m.

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e sm

í zač

ínat

pou

ze k

rátk

ým b

ekhe

ndov

ým p

odán

ím.

Na

zváž

ení:

● do

volit

hrá

čům

dva

pok

usy,

aby

v p

řípad

ě, ž

e pr

vní p

odán

í let

í do

autu

/sítě

, měl

i mož

nost

opr

avy;

● v

podá

vání

se

stříd

ejte

, aby

kaž

dý d

osta

l rov

ný p

očet

příl

ežito

stí k

jeho

pro

cvič

ení;

● př

ijím

ajíc

í si s

toup

á do

různ

ých

pozi

c (ji

né m

ísto

, jin

ak p

osta

vená

rake

ta).

Podá

vajíc

í pod

le to

ho m

usí p

řizpů

sobi

t své

pod

ání (

např

. do

stra

ny, k

e st

ředu

, na

hráč

e at

d.).

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● h

rajte

krá

tké

podá

ní ta

k, a

by v

ypad

alo

jako

vaš

e dl

ouhé

pod

ání.

zmat

ete

tím s

vého

sou

peře

. ●

Při č

tyřh

ře p

odáv

ejte

zej

mén

a na

stře

d. U

mož

ní v

ám to

ste

jně

dobř

e po

krýt

příj

my

jdou

cí n

a ob

ě st

rany

. I ta

k se

nau

čte

vario

vat s

vé k

rátk

é po

dání

pod

él p

ředn

í pod

ávac

í čár

y, a

by v

áš s

oupe

ř ne

vědě

l, co

zah

raje

te a

nem

ěl p

otře

bný

klid

na

své

oblíb

ené

příjm

y.

● Ve

dvo

uhře

pod

ávej

te o

něc

o hl

oubě

ji do

kur

tu, a

by v

áš s

oupe

ř nem

ohl t

ak s

nadn

o hr

át p

řesn

é kr

aťas

y na

síť.

● Ve

dvo

uhře

lze

krát

ké b

ekhe

ndov

é po

dání

zah

ráva

t s d

elší

m d

ržen

ím ra

kety

a v

ětší

raza

ncí.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

90

c.

Vyst

řele

né fo

rhen

dové

pod

ání KA

M Ú

DER

LET

ÍKD

y Ú

DER

PO

UžÍ

VÁM

EPR

Oč

ÚD

ER h

RAj

EME

Podl

e pr

avid

el h

ry m

usí m

íček

letě

t z je

dnoh

o po

le p

ro p

odán

í do

druh

ého,

dia

goná

lně

prot

ilehl

ého

pole

. Ve

dvou

hře

můž

e vy

stře

lené

po

dání

letě

t k z

adní

čář

e.

Vyst

řele

né fo

rhen

dové

pod

ání h

raje

me

na z

ačát

ku v

ýměn

y, k

dy js

me

v de

fenz

ivní

m/

neut

ráln

ím p

osta

vení

. Pou

žívá

se

zejm

éna

ve d

vouh

ře ž

en, a

le m

ůže

být p

ouži

to

v kt

erék

oliv

z d

isci

plín

.

Snaž

íme

se s

oupe

ře d

onut

it k

pohy

bu d

ozad

u a

vyvé

st je

j z ro

vnov

áhy

tím, ž

e ho

přim

ějem

e uv

ěřit,

že

se c

hyst

áme

zahr

át k

rátk

é po

dání

.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● Po

stoj

bok

em u

vnitř

pol

e pr

o po

dání

.●

zákl

adní

drž

ení r

aket

y.●

Rak

eta

a m

íček

ve

zvýš

ené

polo

ze.

● Vá

ha s

počí

vá n

a za

dní n

oze.

NÁP

řAh

● za

čnět

e př

enáš

et v

áhu

směr

em d

opře

du.

● Pu

sťte

míč

ek z

ruky

(ved

le/p

řed

sebe

).●

Sniž

te ra

ketu

.●

Ohn

ěte

zápě

stí a

vyt

očte

pře

dlok

tí (s

upin

ace)

.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Po

krač

ujte

v p

řeno

su v

áhy

na p

ředn

í ch

odid

lo.

● Šv

ihně

te ra

keto

u vp

řed.

● zr

ychl

ete

pohy

b ra

kety

pro

nací

pře

dlok

tí a

naro

vnán

ím z

ápěs

tí.

● Tv

rdě

udeř

te m

íček

– p

řed

sebo

u a

vedl

e tě

la.

DO

TAžE

NÍ

● Ki

netic

ká e

nerg

ie v

ynáš

í rak

etu

do v

ýšky

a

prot

ahuj

e ce

lý p

ohyb

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

91

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A V

yS

TřE

LEN

é F

OR

hE

ND

OV

é P

OD

ÁN

Í

Forh

endo

vá p

odán

í jso

u o

něco

slo

žitě

jší n

ež b

ekhe

ndov

á, p

roto

že s

e př

i nic

h za

sahu

je p

adaj

ící m

íček

. jak

se

s to

uto

slož

itost

í vyr

ovna

t je

pops

áno

v ní

že u

vede

ných

cvi

čení

ch.

Pro

okam

žité

dos

ažen

í úsp

ěšno

sti:

● vy

bídn

ěte

hráč

e k

užití

zák

ladn

ího

drže

ní ra

kety

;●

polo

žte

míč

ek n

a vý

plet

rake

ty (a

by s

e m

u to

pov

edlo

, mus

í se

hráč

mírn

ě př

edkl

onit)

;●

prov

eďte

krá

tký

nápř

ah tí

m, ž

e za

lom

íte z

ápěs

tí;●

vyst

řelte

míč

ek z

ruky

.

● M

alé

skup

inky

(nap

ř. tro

jice)

, kaž

dý z

hrá

čů v

opa

čné

ruce

, než

ve

kter

é dr

ží ra

ketu

, třím

á m

íček

a č

eká

na z

adní

čář

e ku

rtu.

● h

ráči

pos

tupn

ě vy

bíha

jí do

pře

dní č

ásti

kurtu

, kde

je p

osta

vená

tuba

na

míč

ky. z

e vz

přím

ené

pozi

ce v

e st

oje

se p

okou

šejí

míč

ek u

pust

it př

ímo

do tu

by.

● Po

kud

min

ou, s

eber

ou m

íček

ze

zem

ě a

běží

zpě

t na

kone

c řa

dy. j

akm

ile s

e vš

echn

y př

ipra

vené

míč

ky o

citn

ou v

tubě

, tub

a se

vyp

rázd

ní a

dru

žstv

o se

v n

ovém

kol

e sn

aží v

ylep

šit s

vé s

kóre

.●

hra

kon

čí p

o vy

prše

ní d

ohod

nuté

ho č

asov

ého

limitu

.

Spoj

ením

dvo

u př

edch

ozíc

h cv

ičen

í v je

dno

se h

ráči

pos

tupn

ě na

učí:

● po

uště

t míč

ek z

vět

ší v

ýšky

;●

prod

louž

it dé

lku

švih

u;

● př

i úde

ru lé

pe p

řená

šet v

áhu.

Dva

hrá

či, k

aždý

sto

jí na

své

stra

ně s

ítě. P

oblíž

zad

ní p

odáv

ací č

áry

svéh

o po

le p

ro p

odán

í um

ístí

terč

. Tito

dva

hrá

či s

e pa

k st

řídaj

í v p

okus

ech

(vys

třele

né fo

rhen

dové

pod

ání)

a po

číta

jí si

, kol

ikrá

t kd

o te

rč tr

efil.

Po u

plyn

utí č

asov

ého

limitu

(nap

ř. 3

min

uty)

se

výsl

edky

por

ovna

jí a

vyhl

ásí s

e ví

těz.

Při

rem

íze

vyst

řelte

míč

ek d

o vz

duch

u a

vyhr

ává

ten,

na

jeho

ž st

ranu

hla

vičk

a po

dop

adu

ukáž

e.

Vítě

zové

se

poso

uvaj

í pře

s tě

locv

ičnu

na

jedn

u, p

oraž

ení n

a dr

uhou

stra

nu, a

by m

ohli

hrát

pro

ti no

vým

sou

peřů

m.

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e sm

í zač

ínat

pou

ze v

ystře

lený

m fo

rhen

dový

m p

odán

ím.

Na

zváž

ení:

● do

volit

hrá

čům

dva

pok

usy,

aby

v p

řípad

ě, ž

e pr

vní p

odán

í let

í do

autu

/sítě

, měl

i mož

nost

opr

avy;

● v

podá

vání

se

stříd

ejte

, aby

kaž

dý d

osta

l rov

ný p

očet

příl

ežito

stí k

pro

cvič

ení p

odán

í;●

přijí

maj

ící s

i sto

upá

do rů

znýc

h po

zic

(jiné

mís

to, j

inak

pos

tave

ná ra

keta

). Po

dáva

jící p

odle

toho

mus

í přiz

půso

bit s

vé v

ystře

lené

pod

ání (

např

. do

stra

ny, k

e st

ředu

atd

.).

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Po

dáve

jte ta

k, a

by v

aše

krát

ké i

dlou

hé p

odán

í vyp

adal

o st

ejně

. zm

atet

e tím

sou

peře

a z

area

guje

-li c

hybn

ě, m

ůže

se v

ám p

odař

it vy

chýl

it je

j z ro

vnov

áhy.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

92

d.

Krát

ké fo

rhen

dové

pod

ání

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Podl

e pr

avid

el h

ry m

usí m

íček

letě

t z je

dnoh

o po

le p

ro p

odán

í do

druh

ého,

dia

goná

lně

prot

ilehl

ého

pole

. Krá

tké

podá

ní le

tí do

pře

dní

část

i sou

peřo

va p

ole

pro

podá

ní.

zejm

éna

ve d

vouh

ře ž

en k

zah

ájen

í vým

ěny

z de

fenz

ivní

ho/n

eutrá

lníh

o po

stav

ení.

● N

edáv

á so

upeř

i tol

ik p

řílež

itost

í k ú

toku

.

● Po

dáva

jícím

u hr

áči n

apom

áhá

vytv

ořit

si ú

točn

é př

íleži

tost

i pro

seb

e sa

ma.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● Po

stoj

bok

em u

vnitř

pol

e pr

o po

dání

.●

zákl

adní

drž

ení r

aket

y.●

Rak

eta

a m

íček

ve

zvýš

ené

polo

ze.

● Vá

ha s

počí

vá n

a za

dní n

oze.

NÁP

řAh

● za

čnět

e př

enáš

et v

áhu

směr

em d

opře

du.

● Pu

sťte

míč

ek z

ruky

(ved

le/p

řed

sebe

).●

Sniž

te ra

ketu

.●

Ohn

ěte

zápě

stí a

vyt

očte

pře

dlok

tí (s

upin

ace)

.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Šv

ihně

te ra

ketu

vpř

ed.

● U

držu

jte o

hnut

é (z

alom

ené)

záp

ěstí.

● za

sáhn

ěte

míč

ek p

řed

sebo

u a

vedl

e tě

la.

● D

okon

čete

poh

yb ra

kety

ve

směr

u m

íčku

.

DO

TAžE

NÍ

● zd

vihn

ěte

rake

tu d

o př

ipra

vené

poz

ice.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

93

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A K

RÁ

TKé

FO

Rh

EN

DO

Vé

PO

DÁ

NÍ

Forh

endo

vá p

odán

í jso

u o

něco

slo

žitě

jší n

ež b

ekhe

ndov

á, p

roto

že s

e př

i nic

h za

sahu

je p

adaj

ící m

íček

. jak

se

s to

uto

slož

itost

í vyr

ovna

t je

pops

áno

v ní

že u

vede

ných

cvi

čení

ch.

Pro

okam

žité

dos

ažen

í úsp

ěšno

sti:

● vy

bídn

ěte

hráč

e k

užití

zák

ladn

ího

drže

ní a

pol

ožen

í míč

ku p

římo

na v

ýple

t rak

ety

(aby

se

mu

to p

oved

lo, m

usí s

e hr

áč m

írně

před

klon

it);

● ud

ělej

te k

rátk

ý ná

přah

, kte

rého

doc

ílíte

ohn

utím

záp

ěstí

a su

pina

cí p

ředl

oktí;

●

se z

ápěs

tím v

této

nap

nuté

pol

oze

hráč

pro

vede

poh

yb ra

keto

u ve

sm

ěru

míč

ku.

● M

alé

skup

inky

(nap

ř. tro

jice)

, kaž

dý z

hrá

čů v

opa

čné

ruce

, než

ve

kter

é dr

ží ra

ketu

, třím

á m

íček

a č

eká

na z

adní

čář

e ku

rtu.

hrá

či p

ostu

pně

vybí

hají

do p

ředn

í čás

ti ku

rtu, k

de je

pos

tave

ná tu

ba n

a m

íčky

. ze

vzpř

ímen

é po

zice

ve

stoj

e se

pok

ouše

jí m

íček

upu

stit

přím

o do

tuby

.Po

kud

min

ou, s

eber

ou m

íček

ze

zem

ě a

běží

zpě

t na

kone

c řa

dy. j

akm

ile s

e vš

echn

y př

ipra

vené

míč

ky o

citn

ou v

tubě

, tub

a se

vyp

rázd

ní a

dru

žstv

o se

v n

ovém

kol

e sn

aží v

ylep

šit s

vé s

kóre

.●

hra

kon

čí p

o vy

prše

ní d

ohod

nuté

ho č

asov

ého

limitu

.

Spoj

ením

dvo

u př

edch

ozíc

h cv

ičen

í v je

dno

se h

ráči

pos

tupn

ě na

učí:

○ po

uště

t míč

ek z

vět

ší v

ýšky

; ○

prod

louž

it dé

lku

švih

u,

● us

nadn

it si

pře

nese

ní v

áhy

tím, ž

e za

dní b

ok p

ooto

čí p

lynu

le d

opře

du.

Cvi

čení

s t

erče

m

● S

použ

itím

výš

e uv

eden

é te

chni

ky h

rajte

míč

ek n

a te

rče

rozm

ístě

né v

e vz

dále

nost

i 4–6

m o

d po

dáva

jícíh

o. N

epou

žíve

jte s

íť.

● D

va h

ráči

, kaž

dý s

tojí

na s

vé s

traně

sítě

. ●

Pobl

íž p

ředn

í pod

ávac

í čár

y sv

ého

pole

pro

pod

ání u

mís

tí te

rč.

● Ti

to d

va h

ráči

se

pak

stříd

ají v

pok

usec

h (k

rátk

é fo

rhen

dové

pod

ání)

a po

číta

jí si

, kol

ikrá

t kdo

terč

trefi

l.●

Po u

plyn

utí č

asov

ého

limitu

(nap

ř. 3

min

uty)

se

výsl

edky

por

ovna

jí a

vyhl

ásí s

e ví

těz.

Při

rem

íze

vyst

řelte

míč

ek d

o vz

duch

u a

vyhr

ává

ten,

na

jeho

ž st

ranu

hla

vičk

a po

dop

adu

ukáž

e. V

ítězo

vé

se p

osou

vají

přes

tělo

cvič

nu n

a je

dnu,

por

ažen

í na

druh

ou s

tranu

, aby

moh

li hr

át p

roti

nový

m s

oupe

řům

.

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e sm

í zač

ínat

pou

ze k

rátk

ým fo

rhen

dový

m p

odán

ím.

Na

zváž

ení:

○ do

volit

hrá

čům

dva

pok

usy,

aby

v p

řípad

ě, ž

e pr

vní p

odán

í let

í do

autu

/sítě

, měl

i mož

nost

opr

avy;

○ v

podá

vání

se

stříd

ejte

, aby

kaž

dý d

osta

l rov

ný p

očet

příl

ežito

stí k

pro

cvič

ení p

odán

í;

● př

ijím

ajíc

í si s

toup

á do

různ

ých

pozi

c (ji

né m

ísto

, jin

ak p

osta

vená

rake

ta).

Podá

vajíc

í pod

le to

ho m

usí p

řizpů

sobi

t své

vys

třele

né p

odán

í (na

př. d

o st

rany

, ke

stře

du a

td.).

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● h

rajte

svá

krá

tká,

vys

třele

ná a

vys

oká

podá

ní ta

k, a

by v

ypad

ala

stej

ně. z

mat

ete

tím s

vého

sou

peře

. ●

Podá

vejte

do

různ

ých

mís

t, vs

tup

do h

ry ta

k bu

de p

ro s

oupe

ře o

btíž

nějš

í. ●

Ve d

vouh

ře p

odáv

ejte

o n

ěco

hlou

běji

do k

urtu

, sou

peř t

ak b

ude

mít

mén

ě ša

ncí z

ahrá

t pře

sný

krať

as.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

94

e.

Vyso

ké fo

rhen

dové

pod

ání

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Podl

e pr

avid

el h

ry m

usí m

íček

letě

t z je

dnoh

o po

le p

ro p

odán

í do

druh

ého,

dia

goná

lně

prot

ilehl

ého

pole

. Vys

oké

podá

ní le

tí do

zad

ní

část

i sou

peřo

va p

ole

pro

podá

ní a

dop

adá

verti

káln

ě. V

ysok

é po

dání

se

hraj

e sp

íše

do b

lízko

sti s

tředu

, což

sou

peři

dává

mén

ě m

ožno

stí v

e vo

lbě

křiv

ky je

ho p

říjm

u.

Vyso

ké fo

rhen

dové

pod

ání s

e po

užív

á ve

dvo

uhře

k z

aháj

ení v

ýměn

y z

neut

ráln

ího/

defe

nziv

ního

pos

tave

ní.

Vyso

ké fo

rhen

dové

pod

ání s

e po

užív

á ve

dvo

uhře

žen

, něk

dy i

ve d

vouh

ře m

užů.

● ja

ko z

měn

u (p

řijím

ajíc

í hrá

č m

usí

zare

agov

at n

a zc

ela

jinou

leto

vou

křiv

ku n

ež

při k

rátk

ém n

ebo

vyst

řele

ném

pod

ání).

● N

utí p

řijím

ajíc

ího

hráč

e po

hléd

nout

vys

oko

do v

ýšky

, což

mu

ztěž

uje

vním

ání p

osta

vení

po

dáva

jícíh

o hr

áče.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● za

ujm

ěte

post

oj b

okem

uvn

itř p

ole

pro

podá

ní.

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● R

aket

a a

míč

ek v

e zv

ýšen

é po

loze

.●

Váha

na

zadn

í noz

e.

NÁP

řAh

● za

čnět

e př

enáš

et v

áhu

směr

em d

opře

du.

● Pu

sťte

míč

ek z

ruky

(ved

le/p

řed

sebe

).●

Sniž

te ra

ketu

● O

hnět

e zá

pěst

í a v

ytoč

te p

ředl

oktí

(sup

inac

e).

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Po

krač

ujte

v p

řeno

su v

áhy

na p

ředn

í ch

odid

lo.

● Šv

ihně

te ra

keto

u vp

řed.

●

zryc

hlet

e po

hyb

rake

ty p

rona

cí p

ředl

oktí

a na

rovn

áním

záp

ěstí.

●

zesp

odu

udeř

te m

íček

– tv

rdě,

pře

d se

bou

a ve

dle

těla

.

DO

TAžE

NÍ

● Ki

netic

ká e

nerg

ie v

ynáš

í rak

etu

do v

ýšky

a

prot

ahuj

e ce

lý p

ohyb

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

95

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A V

yS

OK

é F

OR

hE

ND

OV

é P

OD

ÁN

Í

Pro

osvo

jení

spr

ávné

tech

niky

vys

okéh

o fo

rhen

dové

ho p

odán

í je

dopo

ruče

no n

auči

t se

nejp

rve

vyst

řele

né p

odán

í a a

ž pa

k se

zač

ít uč

it šv

ih p

rodl

užov

at a

zas

ahov

at m

íček

víc

e ze

spod

u.

Pro

dosa

žení

oka

mži

té ú

spěš

nost

i veď

te h

ráče

k u

žití

zákl

adní

ho d

ržen

í rak

ety

a po

lože

ní m

íčku

přím

o na

výp

let r

aket

y. A

by s

e m

u to

pov

edlo

, mus

í se

hráč

mírn

ě př

edkl

onit.

Pro

veďt

e kr

átký

ná

přah

zal

omen

ím z

ápěs

tí a

pak,

se

zápě

stím

fixo

vaný

m v

této

pol

oze,

míč

ek v

ystře

lte.

● M

alé

skup

inky

(nap

ř. tro

jice)

. Kaž

dý z

hrá

čů v

opa

čné

ruce

, než

ve

kter

é dr

ží ra

ketu

, třím

á m

íček

a č

eká

na z

adní

čář

e ku

rtu.

● h

ráči

pos

tupn

ě vy

bíha

jí do

pře

dní č

ásti

kurtu

, kde

je p

osta

vená

tuba

na

míč

ky. z

e vz

přím

ené

pozi

ce v

e st

oje

se p

okou

šejí

míč

ek u

pust

it př

ímo

do tu

by.

● Po

kud

min

ou, s

eber

ou m

íček

ze

zem

ě a

běží

zpě

t na

kone

c řa

dy. j

akm

ile s

e vš

echn

y př

ipra

vené

míč

ky o

citn

ou v

tubě

, tub

a se

vyp

rázd

ní a

dru

žstv

o se

v n

ovém

kol

e sn

aží v

ylep

šit s

vé s

kóre

.●

hra

kon

čí p

o vy

prše

ní d

ohod

nuté

ho č

asov

ého

limitu

.

Spoj

ením

dvo

u př

edch

ozíc

h cv

ičen

í v je

dno

se h

ráči

pos

tupn

ě na

učí:

● po

uště

t míč

ek z

vět

ší v

ýšky

;●

prod

louž

it dé

lku

švih

u (m

noho

hrá

čů b

ude

nako

nec

svůj

náp

řah

začí

nat s

rake

tou

přip

rave

nou

mno

hem

výš

e);

● př

i úde

ru lé

pe p

řená

šet v

áhu.

● V

zadn

í čás

ti ku

rtu ro

zmís

těte

terč

e.●

Pro

mén

ě zd

atné

hrá

če p

ouži

jte v

ětší

terč

e, p

ro le

pší h

ráče

pou

žijte

terč

e m

alé.

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e sm

í zač

ínat

pou

ze v

ysok

ým fo

rhen

dový

m p

odán

ím.

Na

zváž

ení:

○ do

volit

hrá

čům

dva

pok

usy,

aby

v p

řípad

ě, ž

e pr

vní p

odán

í let

í do

autu

/sítě

, měl

i mož

nost

opr

avy;

○ v

podá

vání

se

stříd

ejte

, aby

kaž

dý d

osta

l rov

ný p

očet

příl

ežito

stí k

pro

cvič

ení p

odán

í.

● Po

dání

mus

í dos

áhno

ut u

rčité

výš

ky. j

e m

ožné

vyu

žít t

řetíh

o hr

áče

jako

„výš

kové

ho ro

zhod

čího

“ neb

o po

suzo

vat k

valit

u po

dání

pod

le o

rient

ační

ch b

odů

na s

těně

hal

y. P

okud

pod

ání

nevy

stou

pá d

o do

hodn

uté

výšk

y, p

odáv

ajíc

í ztrá

cí b

od.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● U

něk

terý

ch h

ráčů

neb

ude

nutn

é za

čína

t poh

yb ra

kety

z v

elké

výš

ky, n

ýbrž

pom

ěrně

hod

ně z

poza

těla

, s o

hnut

ým (z

alom

eným

) záp

ěstím

a p

ředl

oktím

vyt

očen

ým d

o su

pina

ce. P

o ně

koho

totiž

te

nto

způs

ob p

rove

dení

můž

e bý

t přir

ozen

ější

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

96

12.

ÚV

OD

DO

ÚD

ER

Ů V

Př

ED

NÍ č

ÁS

TI K

UR

TUÚ

dery

v p

ředn

í čás

ti ku

rtu d

efinu

jem

e ja

ko ú

dery

hra

né z

pro

stor

u m

ezi s

ítí a

pře

dní p

odáv

ací č

árou

, kte

rý je

na

obrá

zku

níže

vyz

nače

n če

rven

ou b

arvo

u. h

ráč

na p

ravé

stra

ně o

bráz

ku b

ude

své

úder

y z

před

ní č

ásti

kurtu

hrá

t prá

vě z

toho

to p

rost

oru.

Mez

i úde

ry h

rané

v p

ředn

í čás

ti ku

rtu p

atří:

● Be

khen

dové

a fo

rhen

dové

výh

ozy

(net

lifts

), kt

eré

moh

ou b

ýt ú

točn

ou, o

bran

nou

nebo

neu

tráln

í (př

ípra

vnou

) vol

bou.

● Be

khen

dové

a fo

rhen

dové

kra

ťasy

na

síti

(net

sho

ts),

kter

é m

ají s

píše

úto

čný

char

akte

r.●

Bekh

endo

vá a

forh

endo

vá s

klep

nutí

na s

íti (n

et k

ills),

kter

á js

ou je

dnoz

načn

ým ú

točn

ým ře

šení

m.

Sam

ozře

jmě

exis

tují

i situ

ace,

kdy

lze

tyto

úde

ry z

ahrá

t i z

jiné

čas

ti ku

rtu (n

apř.

výho

zy a

kra

ťasy

ze

stře

dní č

ásti

kurtu

), ni

cmén

ě za

čína

jící h

ráč

nebo

tren

ér b

y m

ěl ty

to ú

dery

zař

adit

pod

hlav

ičku

„úde

rů v

pře

dní č

ásti

kurtu

“. Tí

m z

íská

výc

hozí

bod

pro

jejic

h vý

uku.

je

dnot

livé

sekc

e se

zam

ěřuj

í na

varia

nty

těch

to ú

derů

hra

né p

o čá

ře (p

římo)

neb

o kř

ížem

. Pro

vede

ní k

řížem

lze

však

rozv

íjet i

pod

le p

rinci

pů n

astín

ěnýc

h v

sekc

i 10

. čás

ti c)

Úde

ry p

o čá

ře a

úde

ry k

řížem

(viz

výš

e).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

97

a.

Bekh

endo

vý k

raťa

s (n

a sí

ti)

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Při k

raťa

su le

tí m

íček

z p

ředn

í čás

ti ku

rtu

do p

ředn

í čás

ti ku

rtu s

oupe

ře c

o ne

jblíž

e pá

sce.

Když

se

nach

ázím

e v

před

ní č

ásti

kurtu

a

míč

ek k

lesl

pod

pás

ku (d

efen

zivn

í/neu

tráln

í zó

na).

● Ab

ycho

m s

oupe

ře v

ytáh

li do

před

u a

otev

řeli

tak

pros

tor v

zad

ní č

ásti

kurtu

.

● Ab

ycho

m s

oupe

ře p

řinut

ili za

hrát

výh

oz

a zí

skal

i tak

příl

ežito

st k

úto

ku.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● Vy

táhn

ěte

rake

tu p

řed

tělo

.

NÁP

řAh

● Př

ehm

átně

te n

a uv

olně

né p

alco

vé d

ržen

í.●

Uvo

lněn

ě se

nat

áhně

te s

měr

em k

míč

ku.

● Př

etoč

te p

aži.

● N

atoč

te v

ýple

t rak

ety

prot

i míč

ku.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Vy

užijt

e po

hybo

vou

ener

gii c

eléh

o tě

la.

● Po

hnět

e ra

keto

u ve

sm

ěru

míč

ku a

od

ehra

jte je

j.

DO

TAžE

NÍ

● zv

edně

te ra

ketu

do

přip

rave

né p

ozic

e a

oček

ávej

te d

alší

sou

peřů

v úd

er.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

98

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A B

EK

hE

ND

OV

Ý K

RA

ŤAS

NA

SÍT

I

● U

chop

te ra

ketu

pal

cový

m d

ržen

ím a

vyt

áhně

te ji

pře

d tě

lo.

● Pa

rtner

nah

azuj

e m

íčky

.●

hrá

č m

íčky

zle

hka

odeh

rává

do

vzdu

chu

a sn

aží s

e jim

i zas

ahov

at te

rč (b

ez s

ítě).

● U

chop

te ra

ketu

pal

cový

m d

ržen

ím a

drž

te ji

pře

d tě

lem

.●

Partn

er n

ahaz

uje

míč

ky p

řes

síť.

● h

ráč

míč

ky z

lehk

a od

ehrá

vá z

pátk

y př

es s

íť.

● Vr

acej

te ra

ketu

do

vých

ozí p

ozic

e.

● h

ráč

A st

ojí v

zad

ní č

ásti

kurtu

a p

řes

síť n

ahaz

uje

míč

ky h

ráči

B.

● h

ráč

B se

sna

ží p

rost

ředn

ictv

ím b

ekhe

ndov

ého

krať

asu

zahr

át m

íček

do

pros

toru

pře

dní č

ásti

kurtu

.●

hrá

č A

vyrá

ží d

opře

du, a

by m

íček

chy

til, a

však

ne

dřív

e, n

ež d

ošlo

k o

dehr

ání m

íčku

.●

hrá

č B

má

10 p

okus

ů a

získ

ává

1 bo

d, k

dyž

hráč

A b

ude

mus

et v

kroč

it do

pro

stor

u př

ední

čás

ti ku

rtu, a

3 b

ody,

kdy

ž m

íček

dop

adne

přím

o na

zem

do

tého

ž pr

osto

ru.

● za

pojte

do

cvič

ení v

íce

hráč

ů. D

va n

ahaz

ovač

e a

dva

hráč

e s

rake

tou,

kte

ří se

v ú

dere

ch s

třída

jí.

● h

ráči

A a

B h

rají

vým

ěnu

na s

íti p

ouze

bek

hend

em.

● h

ráči

zko

ušej

í pod

seká

vat m

íček

s d

ůraz

em n

a pr

ůběh

zás

ahu

zpra

va d

olev

a.

● Vy

tvoř

te d

vě tř

í– a

ž čt

yřčl

enná

dru

žstv

a. K

aždé

z d

ružs

tev

jde

na s

vou

stra

nu s

ítě.

● h

ráči

se

stříd

ají v

ode

hráv

ání b

ekhe

ndov

ých

krať

asů

a př

i stří

dání

rotu

jí sm

ěrem

do

stře

du k

urtu

.●

Aut j

e, k

dyž

míč

ek d

opad

ne z

a př

ední

pod

ávac

í čár

u.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

Pods

eknu

tí m

íčku

při

krať

asu

(ang

l. sp

inni

ng) z

těžu

je s

oupe

ři je

ho v

ráce

ní. M

íčku

lze

uděl

it ro

taci

tak,

že

jej u

deřím

e př

es z

ákla

dnu

po m

írně

zakř

iven

é tra

jekt

orii.

Přir

ozen

ější

rota

ce m

íčku

doc

ílím

e po

hybe

m ra

kety

zpr

ava

dole

va, a

však

rota

ci m

u lz

e ud

ělit

i opa

čným

sm

ěrem

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

99

b.

Forh

endo

vý k

raťa

s (n

a sí

ti)

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Při k

raťa

su le

tí m

íček

z p

ředn

í čás

ti ku

rtu d

o př

ední

čás

ti ku

rtu s

oupe

ře c

o ne

jblíž

e pá

sky.

Když

se

nach

ázím

e v

před

ní č

ásti

kurtu

a

míč

ek k

lesl

pod

pás

ku (d

efen

zivn

í/neu

tráln

í zó

na).

● Ab

ycho

m s

oupe

ře v

ytáh

li do

před

u a

otev

řeli

tak

pros

tor v

zad

ní č

ásti

kurtu

.

● Ab

ycho

m s

oupe

ře p

řinut

ili za

hrát

výh

oz

a zí

skal

i tak

příl

ežito

st k

úto

ku.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● Vy

táhn

ěte

rake

tu p

řed

tělo

.

NÁP

řAh

● U

voln

ěné

nata

žení

sm

ěrem

k m

íčku

.●

Rot

ace

paže

.●

Nat

očen

í výp

letu

pro

ti m

íčku

.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Vy

užijt

e po

hybo

vou

ener

gii c

eléh

o tě

la.

● Po

hnět

e ra

keto

u ve

sm

ěru

míč

ku

a od

ehra

jte je

j.

DO

TAžE

NÍ

● zv

edně

te ra

ketu

do

přip

rave

né p

ozic

e a

oček

ávej

te d

alší

sou

peřů

v úd

er.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

100

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

VÝ

KR

AŤA

S N

A S

ÍTI

● U

chop

te ra

ketu

zák

ladn

ím d

ržen

ím a

vyt

áhně

te ji

pře

d tě

lo.

● Pa

rtner

nah

azuj

e m

íčky

. ●

hrá

č m

íčky

zle

hka

odeh

rává

do

vzdu

chu

a sn

aží s

e jim

i zas

ahov

at te

rč (b

ez s

ítě).

● U

chop

te ra

ketu

zák

ladn

ím d

ržen

ím a

vyt

áhně

te ji

pře

d tě

lo.

● Pa

rtner

nah

azuj

e m

íčky

pře

s sí

ť.●

hrá

č m

íčky

zle

hka

odeh

rává

zpá

tky

přes

síť.

●

Vrac

ejte

rake

tu d

o vý

choz

í poz

ice.

● h

ráč

A st

ojí v

zad

ní č

ásti

kurtu

a p

řes

síť n

ahaz

uje

míč

ky h

ráči

B.

● h

ráč

B se

sna

ží p

rost

ředn

ictv

ím fo

rhen

dové

ho k

raťa

su z

ahrá

t míč

ek d

o pr

osto

ru p

ředn

í čás

ti ku

rtu.

● h

ráč

A vy

ráží

dop

ředu

, aby

míč

ek c

hytil

, avš

ak n

e dř

íve,

než

doš

lo k

ode

hrán

í míč

ku.

● h

ráč

B m

á 10

pok

usů

a zí

skáv

á 1

bod,

kdy

ž hr

áč A

bud

e m

uset

vkr

očit

do p

rost

oru

před

ní č

ásti

kurtu

, a 3

bod

y, k

dyž

míč

ek d

opad

ne p

římo

na z

em d

o té

hož

pros

toru

.●

zapo

jte d

o cv

ičen

í víc

e hr

áčů.

Dva

nah

azov

ače

a dv

a hr

áče

s ra

keto

u, k

teří

se s

třída

jí.

● h

ráči

A a

B h

rají

vým

ěnu

na s

íti p

ouze

forh

ende

m.

● h

ráči

zko

ušej

í pod

seká

vat m

íček

s d

ůraz

em n

a pr

ůběh

zás

ahu

zpra

va d

olev

a.

● Vy

tvoř

te d

vě tř

í– a

ž čt

yřčl

enná

dru

žstv

a. K

aždé

z d

ružs

tev

jde

na s

vou

stra

nu s

ítě.

● h

ráči

se

stříd

ají v

ode

hráv

ání f

orhe

ndov

ých

krať

asů

a př

i stří

dání

rotu

jí sm

ěrem

do

stře

du k

urtu

. ●

Aut j

e, k

dyž

míč

ek d

opad

ne z

a př

ední

pod

ávac

í čár

u.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

Pods

eknu

tí m

íčku

při

krať

asu

(ang

l. sp

inni

ng) z

těžu

je s

oupe

ři je

ho v

ráce

ní. M

íčku

lze

uděl

it ro

taci

tak,

že

jej u

deřím

e př

es z

ákla

dnu

po m

írně

zakř

iven

é tra

jekt

orii.

Přir

ozen

ější

rota

ce m

íčku

doc

ílím

e po

hybe

m ra

kety

zpr

ava

dole

va, a

však

rota

ci m

u lz

e ud

ělit

i opa

čným

sm

ěrem

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

101

c.

Bekh

endo

vý v

ýhoz

(od

sítě

)

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Výho

zy lé

tají

z př

ední

čás

ti ku

rtu d

o za

dní

část

i kur

tu s

oupe

ře. Ú

točn

é vý

hozy

se

hraj

í jen

o

kous

ek v

ýše,

než

kam

je s

oupe

ř sch

open

do

sáhn

out s

vou

rake

tou.

Obr

anné

(def

enzi

vní)

výho

zy js

ou v

yšší

.

● N

achá

zím

e-li

se v

pře

dní č

ásti

kurtu

a m

íček

na

naš

í stra

ně v

oka

mži

ku o

dehr

ání k

lesl

jen

těsn

ě po

d úr

oveň

pás

ky (d

o ne

utrá

lní z

óny)

, vz

niká

příl

ežito

st z

ahrá

t úto

čný

výho

z.

● N

achá

zím

e-li

se v

pře

dní č

ásti

kurtu

a m

íček

na

naš

í stra

ně v

oka

mži

ku o

dehr

ání k

lesl

vý

razn

ě po

d úr

oveň

pás

ky (d

o de

fenz

ivní

zó

ny),

můž

e se

stá

t, že

bud

e nu

tné

zahr

át

obra

nný

výho

z.

● C

ílem

úto

čnýc

h vý

hozů

je p

řeho

dit s

oupe

ře

(zah

rát m

íček

za

tělo

sou

peře

) a p

řimět

jej

tak

zahr

át n

ásle

dný

úder

mén

ě kv

alitn

í.

● Vy

šší o

bran

ný v

ýhoz

má

za ú

kol v

ytla

čit

soup

eře

doza

du a

hrá

či, k

terý

jej z

ahrá

l, ta

k po

skyt

nout

víc

e ča

su n

a zn

ovun

abyt

í ro

vnov

áhy

a ná

vrat

do

přip

rave

ného

po

stav

ení.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● Vy

táhn

ěte

rake

tu p

řed

tělo

.

NÁP

řAh

● Př

ehm

átně

te n

a pa

lcov

é dr

žení

.●

Uvo

lněn

ě se

nat

áhně

te s

měr

em k

míč

ku.

● Př

etoč

te p

aži s

měr

em d

ovni

tř.●

Lehc

e po

krče

ný lo

ket.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Vy

táhn

ěte

paži

a p

řeto

čte

ji sm

ěrem

ven

. ●

Ude

řte m

íček

.

DO

TAžE

NÍ

● Pa

že s

e uv

olňu

je a

kin

etic

ká e

nerg

ie

rake

ty ji

pře

táčí

sm

ěrem

ven

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

102

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A B

EK

hE

ND

OV

Ý V

Ýh

Oz

● M

ěkký

míč

(nap

ř. m

olita

nový

míč

ek) k

ontro

lova

ně o

dehr

ávej

te p

roti

zdi.

Nec

hte

míč

vžd

y do

padn

out n

a ze

m a

odr

azit

se. z

aměř

te s

e na

pos

tave

ní p

alce

, rot

aci p

ředl

oktí

a m

omen

t vys

třele

ní.

● Po

stup

ně p

řejd

ěte:

1.

k od

ehrá

vání

míč

e pr

oti z

di „z

vol

eje“

;2.

ke

hra

ní o

zeď

s b

adm

into

nový

m m

íčke

m.

● h

ráč

A st

ojí v

pře

dní č

ásti

kurtu

a p

řes

síť n

ahaz

uje

míč

ky h

ráči

B.

● h

ráč

B hr

aje

bekh

endo

vé v

ýhoz

y a

snaž

í se,

aby

míč

ky d

opad

aly

do z

adní

čás

ti ku

rtu.

● h

ráč

A m

ůže

vybí

hat d

ozad

u a

míč

ky c

hyta

t, al

e:

1.

smí v

yběh

nout

až

poté

, co

byl m

íček

zas

ažen

;2.

ne

smí s

e ot

očit

zády

k s

íti.

● h

ráč

B m

á 10

pok

usů

a zí

skáv

á 1

bod,

kdy

ž do

nutí

hráč

e A

vkro

čit m

ezi z

adní

čár

y ku

rtu, a

3 b

ody,

kdy

ž m

íček

dop

adne

přím

o na

zem

do

tého

ž pr

osto

ru.

● za

pojte

do

cvič

ení v

íce

hráč

ů. D

va n

ahaz

ovač

e a

dva

hráč

e s

rake

tou,

kte

ří se

stří

dají.

● h

ru lz

e ro

zšíři

t tak

é ta

k, ž

e se

bud

ou h

rát v

ýhoz

y po

čář

e i v

ýhoz

y kř

ížem

.

● Pr

avid

elné

kom

bina

ce, j

ež lz

e vy

užít

k ro

zvoj

i úde

rové

tech

niky

bek

hend

ovéh

o vý

hozu

:

1.

dva

hráč

i – je

den

hraj

e vý

hozy

a d

ruhý

dro

py;

2.

tři h

ráči

– d

rop,

kra

ťas,

kra

ťas,

výh

oz a

zno

vu;

3.

dva

hráč

i – k

lír, d

rop,

kra

ťas,

výh

oz a

zno

vu.

● D

va h

ráči

spo

lu h

rají

krať

asy

na s

íti.

● je

den

z ni

ch s

e ná

sled

ně ro

zhod

ne, ž

e za

hraj

e be

khen

dový

výh

oz.

● Vý

měn

a se

pot

é do

hraj

e do

kon

ce.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Pr

ůběh

úde

ru p

ři vý

hozu

kříž

em je

o n

ěco

krat

ší, p

roto

že m

íček

zas

ahuj

eme

ze s

trany

. Prů

běh

úder

u př

i výh

ozu

po č

áře

mus

í být

o n

ěco

delš

í, ab

ycho

m s

e do

stal

i pod

míč

ek.

● Ve

lmi d

efen

zivn

í, vy

soké

výh

ozy

mív

ají v

elm

i dlo

uhý

průb

ěh s

víc

e po

krče

ným

lokt

em.

● Sn

ažte

se

výho

zy h

rát t

ak, a

by to

vžd

y vy

pada

lo, ž

e se

chy

stát

e za

hrát

kra

ťas.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

103

d.

Forh

endo

vý v

ýhoz

(od

sítě

)

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Výho

zy lé

tají

z př

ední

čás

ti ku

rtu d

o za

dní

část

i kur

tu s

oupe

ře. Ú

točn

é vý

hozy

se

hraj

í jen

o

kous

ek v

ýše,

než

kam

je s

oupe

ř sch

open

do

sáhn

out s

vou

rake

tou.

Obr

anné

(def

enzi

vní)

výho

zy js

ou v

yšší

.

● N

achá

zím

e-li

se v

pře

dní č

ásti

kurtu

a m

íček

na

naš

í stra

ně v

oka

mži

ku o

dehr

ání k

lesl

vý

razn

ě po

d úr

oveň

pás

ky (d

o de

fenz

ivní

zó

ny).

● N

achá

zím

e-li

se v

pře

dní č

ásti

kurtu

a m

íček

na

naš

í stra

ně v

oka

mži

ku o

dehr

ání k

lesl

jen

těsn

ě po

d úr

oveň

pás

ky (d

o ne

utrá

lní z

óny)

.

● Vy

šší o

bran

ný v

ýhoz

má

za ú

kol v

ytla

čit

soup

eře

doza

du a

hrá

či, k

terý

jej z

ahrá

l, ta

k po

skyt

nout

víc

e ča

su n

a zn

ovun

abyt

í ro

vnov

áhy

a ná

vrat

do

přip

rave

ného

po

stav

ení.

● C

ílem

úto

čnýc

h vý

hozů

je p

řeho

dit s

oupe

ře

(zah

rát m

íček

za

tělo

sou

peře

) a p

řimět

jej

tak

zahr

át n

ásle

dný

úder

mén

ě kv

alitn

í.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● Vy

táhn

ěte

rake

tu p

řed

tělo

.

NÁP

řAh

● U

voln

ěně

se n

atáh

něte

sm

ěrem

k m

íčku

.●

Vyto

čte

paži

sm

ěrem

ven

. ●

Ohn

ěte

(zal

omte

) záp

ěstí.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

záp

ěstí.

● U

deřte

míč

ek.

DO

TAžE

NÍ

● Pa

že s

e uv

olňu

je a

kin

etic

ká e

nerg

ie

rake

ty ji

pře

táčí

sm

ěrem

dov

nitř.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

104

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

VÝ

VÝ

hO

z

● M

ěkký

míč

(nap

ř. m

olita

nový

míč

ek) k

ontro

lova

ně o

dehr

ávej

te p

roti

zdi.

Nec

hte

míč

vžd

y do

padn

out n

a ze

m a

odr

azit

se. z

aměř

te s

e na

zák

ladn

í drž

ení r

aket

y, z

ápěs

tí, ro

taci

pře

dlok

tí a

mom

ent v

ystře

lení

. Pos

tupn

ě př

ejdě

te:

1.

k od

ehrá

vání

míč

e pr

oti z

di „z

vol

eje“

; 2.

ke

hra

ní o

zeď

s b

adm

into

nový

m m

íčke

m.

● h

ráč

A st

ojí v

pře

dní č

ásti

kurtu

a p

řes

síť n

ahaz

uje

míč

ky h

ráči

B.

● h

ráč

B hr

aje

forh

endo

vé v

ýhoz

y a

snaž

í se,

aby

míč

ky d

opad

aly

do z

adní

čás

ti ku

rtu.

● h

ráč

A m

ůže

vybí

hat d

ozad

u a

míč

ky c

hyta

t, al

e:

1.

smí v

yběh

nout

až

poté

, co

byl m

íček

zas

ažen

;2.

ne

smí s

e ot

očit

zády

k s

íti.

● h

ráč

B m

á 10

pok

usů

a zí

skáv

á 1

bod,

kdy

ž do

nutí

hráč

e A

vkro

čit m

ezi z

adní

čár

y ku

rtu, a

3 b

ody,

kdy

ž m

íček

dop

adne

přím

o na

zem

do

tého

ž pr

osto

ru.

● za

pojte

do

cvič

ení v

íce

hráč

ů. D

va n

ahaz

ovač

e a

dva

hráč

e s

rake

tou,

kte

ří se

stří

dají.

● h

ru lz

e ro

zšíři

t tak

é ta

k, ž

e se

bud

ou h

rát v

ýhoz

y po

čář

e i v

ýhoz

y kř

ížem

.

● Pr

avid

elné

kom

bina

ce, j

ež lz

e vy

užít

k ro

zvoj

i úde

rové

tech

niky

forh

endo

vého

výh

ozu:

1.

dva

hráč

i – je

den

hraj

e vý

hozy

a d

ruhý

dro

py;

2.

tři h

ráči

– d

rop,

kra

ťas,

kra

ťas,

výh

oz a

zno

vu;

3.

dva

hráč

i – k

lír, d

rop,

kra

ťas,

výh

oz a

zno

vu.

● D

va h

ráči

spo

lu h

rají

krať

asy

na s

íti.

● je

den

z ni

ch s

e ná

sled

ně ro

zhod

ne, ž

e za

hraj

e fo

rhen

dový

výh

oz.

● Vý

měn

a se

pot

é do

hraj

e do

kon

ce.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Pr

ůběh

úde

ru p

ři vý

hozu

kříž

em je

o n

ěco

krat

ší, p

roto

že m

íček

zas

ahuj

eme

ze s

trany

. Prů

běh

úder

u př

i výh

ozu

po č

áře

mus

í být

o n

ěco

delš

í, ab

ycho

m s

e do

stal

i pod

míč

ek.

● Ve

lmi d

efen

zivn

í, vy

soké

výh

ozy

mív

ají v

elm

i dlo

uhý

průb

ěh s

vět

ším

pod

ílem

poh

ybu

vych

ázej

ícíh

o z

ram

ene.

● Kd

ykol

iv to

jen

jde,

hra

jte s

vé v

ýhoz

y ta

k, a

by p

ři př

ípra

vě n

a úd

er v

ypad

aly

stej

ně ja

ko k

raťa

s.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

105

e.

Bekh

endo

vé s

klep

nutí

(na

síti) KA

M Ú

DER

LET

ÍKD

y Ú

DER

PO

UžÍ

VÁM

EPR

Oč

ÚD

ER h

RAj

EME

Skle

pnut

í na

síti

je ú

der,

při k

teré

m m

íček

letí

znač

nou

rych

lost

í z p

ředn

í čás

ti ku

rtu s

měr

em

dolů

do

stře

dní č

ásti

soup

eřov

a ku

rtu. Ú

der

můž

e sm

ěřov

at b

uď d

o pr

osto

ru, n

ebo

na tě

lo

soup

eře.

Bekh

endo

vé s

klep

nutí

na s

íti m

ůžem

e za

hrát

te

hdy,

kdy

ž se

nac

hází

me

v př

ední

čás

ti ku

rtu

a m

íček

je v

oka

mži

ku z

ásah

u na

d úr

ovní

pá

sky

(úto

čná

zóna

).

Bekh

endo

vé s

klep

nutí

na s

íti u

žívá

me

k za

konč

ení v

ýměn

y ne

bo c

hcem

e-li

si

na s

oupe

ři vy

nutit

nás

ledn

ý sl

abý

úder

.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● Vy

táhn

ěte

rake

tu p

řed

tělo

.

NÁP

řAh

● Př

ehm

átně

te n

a pa

lcov

é dr

žení

.●

zdvi

hnět

e a

pokr

čte

loke

t.●

Přet

očte

pře

dlok

tí sm

ěrem

dov

nitř.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

paž

i.●

Přet

očte

pře

dlok

tí sm

ěrem

ven

.

DO

TAžE

NÍ

● Pa

že s

e uv

olňu

je a

kin

etic

ká e

nerg

ie

rake

ty ji

pře

táčí

sm

ěrem

ven

.●

Ryc

hle

vrať

te ra

ketu

do

přip

rave

né p

ozic

e a

oček

ávej

te p

řípad

ný d

alší

úde

r.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

106

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A B

EK

hE

ND

OV

é S

KLE

PN

UTÍ

NA

SÍT

I

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ové

ukáz

ce ú

deru

, poz

ději

stín

ujte

úde

r sam

osta

tně.

●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima,

aby

ste

získ

ali l

epší

cit

pro

jeho

pro

vede

ní.

● N

ahaz

ujte

hrá

či m

íček

na

proc

viče

ní s

klep

nutí

(bez

sítě

). ●

Dej

te p

ozor

, aby

nah

ráva

č st

ál n

a be

zpeč

ném

mís

tě a

hrá

če u

pozo

rnět

e, ž

e m

usí s

klep

ávat

tak,

aby

nah

ráva

če n

etre

fil.

● Lz

e př

idat

i „c

hyta

če“,

kter

ý sk

lepn

uté

míč

ky c

hytá

(nap

ř. do

tuby

od

míč

ků).

Chy

tač

míč

ek ih

ned

vrac

í zpá

tky

na n

ahrá

vače

a c

yklu

s se

opa

kuje

.

● O

paku

jte v

ýše

pops

ané

cvič

ení,

ale

přes

síť

(pro

mla

dší h

ráče

pou

žijte

niž

ší s

íť).

● O

bměň

ujte

nah

rávk

u ta

k, a

by s

e hr

áč v

ždy

mus

el ro

zhod

nout

, zda

míč

ek s

klep

nout

, neb

o za

hrát

kra

ťas.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Bl

ízko

sítě

je p

růbě

h úd

eru

velic

e kr

átký

.●

zasa

huje

me-

li m

íček

blíz

ko s

ítě, p

ak n

ěkdy

poh

yb ra

kety

mus

í jít

tzv.

pře

s m

íček

, aby

chom

se

vyhn

uli m

ožné

mu

kont

aktu

se

sítí.

● R

ozm

ysle

te, z

da m

íček

skl

epno

ut d

o tě

la s

oupe

ře, p

o čá

ře n

ebo

kříž

em.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

107

f. Fo

rhen

dové

skl

epnu

tí (n

a sí

ti) KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Skle

pnut

í na

síti

je ú

der,

při k

teré

m m

íček

letí

znač

nou

rych

lost

í z p

ředn

í čás

ti ku

rtu s

měr

em

dolů

do

stře

dní č

ásti

soup

eřov

a ku

rtu. Ú

der

můž

e sm

ěřov

at b

uď d

o pr

osto

ru, n

ebo

na tě

lo

soup

eře.

Forh

endo

vé s

klep

nutí

na s

íti m

ůžem

e za

hrát

te

hdy,

kdy

ž se

nac

hází

me

v př

ední

čás

ti ku

rtu

a m

íček

je v

oka

mži

ku z

ásah

u na

d úr

ovní

pá

sky

(úto

čná

zóna

).

Forh

endo

vé s

klep

nutí

na s

íti u

žívá

me

k za

konč

ení v

ýměn

y ne

bo c

hcem

e-li

si

na s

oupe

ři vy

nutit

nás

ledn

ý sl

abý

úder

.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● Vy

táhn

ěte

rake

tu p

řed

tělo

.

NÁP

řAh

● Př

ehm

átně

te n

a pl

ácač

kové

drž

ení.

● Po

krčt

e lo

ket.

● Vy

točt

e pa

ži a

pře

dlok

tí sm

ěrem

ven

.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

atáh

něte

se

směr

em d

opře

du tí

m, ž

e na

rovn

áte

loke

t. ●

Přet

očte

paž

i a p

ředl

oktí

směr

em d

ovni

tř.

● R

azan

tně

udeř

te m

íček

sm

ěrem

dol

ů.

DO

TAžE

NÍ

● Pa

že s

e uv

olňu

je a

kin

etic

ká e

nerg

ie

rake

ty ji

dál

e př

etáč

í sm

ěrem

dov

nitř.

● R

ychl

e vr

aťte

rake

tu d

o př

ipra

vené

poz

ice

a oč

ekáv

ejte

dal

ší ú

der.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

108

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

Vé

SK

LEP

NU

TÍ N

A S

ÍTI

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ové

ukáz

ce ú

deru

, poz

ději

stín

ujte

úde

r sam

osta

tně.

●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima,

aby

ste

získ

ali l

epší

cit

pro

jeho

pro

vede

ní.

● N

ahaz

ujte

hrá

či m

íček

na

proc

viče

ní s

klep

nutí

(bez

sítě

). ●

Dej

te p

ozor

, aby

nah

ráva

č st

ál n

a be

zpeč

ném

mís

tě a

hrá

če u

pozo

rnět

e, ž

e m

usí s

klep

ávat

tak,

aby

nah

ráva

če n

etre

fil.

● Lz

e př

idat

i „c

hyta

če“,

kter

ý sk

lepn

uté

míč

ky c

hytá

(nap

ř. do

tuby

od

míč

ků).

Chy

tač

míč

ek ih

ned

vrac

í zpá

tky

na n

ahrá

vače

a c

yklu

s se

opa

kuje

.

● O

paku

jte v

ýše

pops

ané

cvič

ení,

ale

přes

síť

(pro

mla

dší h

ráče

pou

žijte

niž

ší s

íť).

● O

bměň

ujte

nah

rávk

u ta

k, a

by s

e hr

áč v

ždy

mus

el ro

zhod

nout

, zda

míč

ek s

klep

nout

, neb

o za

hrát

kra

ťas.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Bl

ízko

sítě

je p

růbě

h úd

eru

velic

e kr

átký

.●

zasa

huje

me-

li m

íček

blíz

ko s

ítě, p

ak n

ěkdy

poh

yb ra

kety

mus

í jít

tzv.

pře

s m

íček

, aby

chom

se

vyhn

uli m

ožné

mu

kont

aktu

se

sítí.

● R

ozm

ysle

te, z

da m

íček

skl

epno

ut d

o tě

la s

oupe

ře, p

o čá

ře n

ebo

kříž

em.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

109

13.

ÚV

OD

DO

ÚD

ER

Ů V

E S

TřE

DN

Í čÁ

STI

KU

RTU

Úde

ry v

e st

ředn

í čás

ti ku

rtu d

efinu

jem

e ja

ko ú

dery

hra

né z

pro

stře

dní t

řetin

y ku

rtu, k

terá

je n

a ob

rázk

u ní

že v

yzna

čena

čer

veno

u ba

rvou

. hrá

č na

pra

vé s

traně

ob

rázk

u bu

de s

vé ú

dery

ze

stře

dní č

ásti

kurtu

hrá

t prá

vě z

toho

to p

rost

oru.

Úde

ry h

rané

ze

stře

dní č

ásti

kurtu

, jim

iž s

e za

bývá

tent

o m

ater

iál:

● be

khen

dový

a fo

rhen

dový

dra

jv, k

teré

moh

ou b

ýt ú

točn

ou n

ebo

neut

ráln

í (př

ípra

vnou

) vol

bou;

● be

khen

dové

blo

ky o

d tě

la, k

teré

také

moh

ou b

ýt ú

točn

ou n

ebo

neut

ráln

í (př

ípra

vnou

) vol

bou.

Sam

ozře

jmě

exis

tují

i situ

ace,

kdy

lze

tyto

úde

ry z

ahrá

t i z

jiné

čas

ti ku

rtu (n

apř.

draj

vy z

e za

dní č

ásti

kurtu

), ni

cmén

ě za

čína

jící h

ráč

nebo

tren

ér b

y m

ěl z

ařad

it ty

to ú

dery

pod

hla

vičk

u „ú

derů

ve

stře

dní č

ásti

kurtu

“. Tí

m z

íská

výc

hozí

bod

pro

jejic

h vý

uku.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

110

a.

Blok

od

těla

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Bekh

endo

vé b

loky

od

těla

léta

jí ze

stře

dní č

ásti

kurtu

do

před

ní/s

tředn

í čás

ti ku

rtu s

oupe

ře.

Bekh

endo

vé b

loky

pou

žívá

me

v de

fenz

ivní

ch

situ

acíc

h př

i obr

aně

smeč

e na

tělo

. Pou

žíva

jí se

zej

mén

a v

páro

vých

dis

cipl

ínác

h, m

éně

čast

o ve

dvo

uhrá

ch.

Bekh

endo

vý b

lok

nám

um

ožňu

je:

● sn

ížit

poče

t mož

nost

í k ú

toku

, jež

má

soup

eř

k di

spoz

ici;

● vy

tvoř

it si

vla

stní

příl

ežito

st k

úto

ku tí

m,

že z

ahra

jem

e bl

ok d

o od

kryt

ého

pros

toru

a

soup

eře

přim

ějem

e za

hrát

jeho

nás

ledu

jící

úder

sm

ěrem

nah

oru.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● R

aket

u vy

táhn

eme

před

tělo

.

NÁP

řAh

● Př

ehm

átně

te n

a uv

olně

né p

alco

vé d

ržen

í.●

Loke

t dop

ředu

.●

Pokr

čte

loke

t.●

„Ote

vřet

e“ h

lavu

rake

ty (r

otac

e pa

že

i pře

dlok

tí, o

hnut

é zá

pěst

í).

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

loke

t.●

Nec

hte

hlav

u ra

kety

„ote

vřen

ou“

a za

sáhn

ěte

míč

ek m

írně

zesp

odu.

● O

dehr

ajte

míč

ek.

● (N

a fo

togr

afii h

ráčk

a dě

lá k

rok

výpa

dovo

u no

hou

směr

em p

roti

míč

i – n

elze

vžd

y pr

ovés

t).

DO

TAžE

NÍ

● Pa

že s

e uv

olňu

je a

kin

etic

ká e

nerg

ie

rake

ty ji

pře

táčí

sm

ěrem

ven

.●

znov

u př

ehm

átně

te n

a zá

klad

ní d

ržen

í ra

kety

a p

osuň

te ji

pře

d tě

lo.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

111

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A B

EK

hE

ND

OV

Ý B

LOK

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ován

í úde

ru.

● St

ínuj

te ú

der s

amos

tatn

ě.●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima

– s

nažt

e se

zís

kat c

it pr

o úd

er.

● N

ahaz

ujte

míč

ky (v

rchn

í odh

od) a

hra

jte b

lok

zpát

ky n

a na

hazo

vače

.

● h

rajte

blo

ky m

ezi s

ebou

(bez

sítě

).

● h

ráč

v př

ední

čás

ti ku

rtu h

raje

sm

ěrem

dol

ů na

tělo

hrá

če s

tojíc

ího

ve s

tředn

í čás

ti ku

rtu, k

terý

nás

ledn

ě za

hráv

á bl

ok.

● zo

paku

jte s

tejn

é cv

ičen

í ve

čtyř

ech,

kdy

blo

kujíc

í hrá

č m

usí p

o úd

eru

po č

áře

zahr

át b

lok

kříž

em a

po

úder

u kř

ížem

zah

rát b

lok

po č

áře.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● C

hcet

e-li

nam

ísto

blo

ku z

ahrá

t výh

oz, s

nažt

e se

míč

ek z

asáh

nout

zes

podu

a u

deřit

jej r

azan

tněj

i.●

Chc

ete-

li na

mís

to b

loku

zah

rát d

rajv,

zas

áhně

te m

íček

víc

e na

ploc

ho a

ude

řte je

j raz

antn

ěji.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

112

b.

Bekh

endo

vý d

rajv

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Bekh

endo

vý d

rajv

je p

loch

ý úd

er, k

terý

zp

ravi

dla

letí

ze s

tředn

í čás

ti ku

rtu d

o st

ředn

í ne

bo z

adní

čás

ti ku

rtu s

oupe

ře.

Bekh

endo

vý d

rajv

se

obvy

kle

použ

ívá

v ne

utrá

lníc

h si

tuac

ích,

kdy

míč

ek n

ení

dost

ateč

ně v

ysok

o, a

by je

j byl

o m

ožné

zah

rát

útoč

ně s

měr

em d

olů,

a a

ni ta

k ní

zko,

aby

byl

o nu

tné

hrát

def

enzi

vní ú

der s

měr

em n

ahor

u.

Bekh

endo

vé d

rajv

y hr

ajem

e ne

jen

na

bekh

endo

vé s

traně

, ale

také

tehd

y, k

dyž

se

míč

ek n

achá

zí p

římo

před

těle

m.

Bekh

endo

vý d

rajv

nám

um

ožňu

je:

● sn

ížit

poče

t mož

nost

í k ú

toku

, jež

má

soup

eř

k di

spoz

ici;

● vy

tvoř

it si

vla

stní

příl

ežito

st k

úto

ku tí

m, ž

e za

hraj

eme

draj

v do

odk

ryté

ho p

rost

oru

nebo

na

tělo

sou

peře

.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● R

aket

a př

ed tě

lem

.

NÁP

řAh

● h

raje

te-li

míč

ek v

edle

těla

, pon

echt

e zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety;

hra

jete

-li m

íček

př

ed s

ebou

, pře

hmát

něte

na

palc

ové

drže

ní ra

kety

(viz

foto

).●

Loke

t nah

oru,

dop

ředu

a p

okrč

ený.

●

Přet

očte

paž

i a p

ředl

oktí

směr

em d

ovni

tř.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

loke

t.●

Přet

očte

pře

dlok

tí a

paži

sm

ěrem

ven

. ●

Tvrd

ě ud

eřte

míč

ek.

DO

TAžE

NÍ

● S

využ

itím

přir

ozen

é fy

ziol

ogie

ruky

(p

ři do

taže

ní ú

deru

do

kraj

ní p

oloh

y se

ra

keta

aut

omat

icky

vym

rští

zpět

) vra

ťte

rake

tu z

pět d

o př

ipra

vené

ho p

osta

vení

a

přip

ravt

e se

na

dalš

í úde

r.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

113

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A B

EK

hE

ND

OV

Ý D

RA

jV

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ován

í úde

ru.

● St

ínuj

te ú

der s

amos

tatn

ě.●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima

– s

nažt

e se

zís

kat c

it pr

o úd

er.

● O

dbíje

jte z

avěš

ený

míč

ek, j

ako

byst

e hr

áli s

kute

čný

bekh

endo

vý d

rajv.

● N

ahrá

vač

naha

zuje

míč

ky. h

ráč

se s

oust

ředí

na

ploc

hý p

růbě

h pr

oved

ení ú

deru

(bez

sítě

). Sn

ažte

se

míč

ky n

ahaz

ovat

ved

le tě

la n

a st

ranu

nev

ýpad

ové

nohy

hrá

če, a

byst

e sn

ížili

rizik

o,

že b

udet

e za

saže

ni m

íčke

m.

● D

va h

ráči

spo

lu n

avzá

jem

hra

jí dr

ajvy

, avš

ak b

ez p

ouži

tí sí

tě.

● N

ahrá

vač

naha

zuje

míč

ky o

d sí

tě (v

rchn

í odh

od) s

měr

em d

olů

a po

každ

é se

hne

d sc

hová

za

síť.

hrá

č hr

aje

draj

v po

čář

e ne

bo k

řížem

.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Be

khen

dový

dra

jv lz

e hr

át i

s př

ekro

čení

m n

a vý

pado

vou

nohu

, kte

ré m

ůže

být n

utné

v p

řípad

ě, ž

e m

íček

letí

dale

ko o

d tě

la.

● R

ohov

é dr

žení

rake

ty m

ůžem

e po

užít

k od

ehrá

ní d

rajv

u, k

dyž

se m

íček

nac

hází

ved

le tě

la n

a úr

ovni

hrá

če n

ebo

chce

me-

li m

íček

zah

rát k

řížem

. ●

Mén

ě ča

su z

nam

ená,

že

nebu

dem

e m

oci p

rové

st p

rona

ci p

ředl

oktí

v pl

ném

rozs

ahu

– úh

el m

ezi p

aží a

rake

tou

bude

vět

ší.

● je

stliž

e m

íček

zas

ahuj

eme

před

těle

m, j

e pr

ůběh

dra

jvu

krat

ší.

● zm

ěkče

ním

úde

ru lz

e za

hrát

blo

k na

síť.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

114

c.

Forh

endo

vý d

rajv

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Forh

endo

vý d

rajv

je p

loch

ý úd

er, k

terý

zp

ravi

dla

letí

ze s

tředn

í čás

ti ku

rtu d

o st

ředn

í ne

bo z

adní

čás

ti ku

rtu s

oupe

ře.

Forh

endo

vý d

rajv

se

obvy

kle

použ

ívá

v ne

utrá

lníc

h si

tuac

ích,

kdy

míč

ek n

ení

dost

ateč

ně v

ysok

o, a

by je

j byl

o m

ožné

zah

rát

útoč

ně s

měr

em d

olů,

a a

ni ta

k ní

zko,

aby

byl

o nu

tné

hrát

def

enzi

vní ú

der s

měr

em n

ahor

u.

Forh

endo

vý d

rajv

nám

um

ožňu

je:

● sn

ížit

poče

t mož

nost

í k ú

toku

, jež

má

soup

eř

k di

spoz

ici;

● vy

tvoř

it si

vla

stní

příl

ežito

st k

úto

ku tí

m,

že z

ahra

jem

e dr

ajv

do p

rost

oru

nebo

na

tělo

so

upeř

e.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● R

aket

a př

ed tě

lem

.

NÁP

řAh

● h

raje

te-li

míč

ek v

edle

těla

, pon

echt

e zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety;

hra

jete

-li m

íček

př

ed s

ebou

, pře

hmát

něte

na

plác

ačko

vé

drže

ní ra

kety

(viz

foto

).●

zved

nutý

, ale

pok

rčen

ý lo

ket.

● Př

etoč

te p

aži a

pře

dlok

tí sm

ěrem

ven

. ●

Ohn

ěte

zápě

stí.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

loke

t.●

Přet

očte

paž

i a p

ředl

oktí

směr

em d

ovni

tř.

● U

deřte

míč

ek p

řed

těle

m (p

láca

čkov

é dr

žení

rake

ty) n

ebo

vedl

e tě

la (z

ákla

dní

drže

ní ra

kety

).

DO

TAžE

NÍ

● R

otac

e př

edlo

ktí b

ude

po z

ásah

u po

krač

ovat

. ●

Ryc

hle

vrať

te ra

ketu

do

přip

rave

né p

ozic

e pr

o da

lší ú

der.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

115

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

VÝ

DR

AjV

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ován

í úde

ru.

● St

ínuj

te ú

der s

amos

tatn

ě.●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima

– s

nažt

e se

zís

kat c

it pr

o úd

er.

● O

dbíje

jte z

avěš

ený

míč

ek, j

ako

byst

e hr

áli s

kute

čný

forh

endo

vý d

rajv.

● N

ahrá

vač

naha

zuje

míč

ky. h

ráč

se s

oust

ředí

na

ploc

hý p

růbě

h pr

oved

ení ú

deru

(bez

sítě

). Sn

ažte

se

míč

ky n

ahaz

ovat

ved

le tě

la n

a st

ranu

výp

adov

é no

hy h

ráče

, aby

ste

sníž

ili riz

iko,

že

bude

te

zasa

ženi

míč

kem

.

● D

va h

ráči

spo

lu n

avzá

jem

hra

jí dr

ajvy

bez

pou

žití

sítě

.

● N

ahrá

vač

naha

zuje

míč

ky o

d sí

tě (v

rchn

í odh

od) s

měr

em d

olů

a po

každ

é se

hne

d sc

hová

za

síť.

hrá

č hr

aje

draj

v po

čář

e ne

bo k

řížem

.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Pl

ácač

kové

drž

ení r

aket

y lz

e po

užít

k od

ehrá

ní d

rajv

u ve

chv

íli, k

dy h

ráč

míč

ek z

asah

uje

před

těle

m.

● M

éně

času

zna

men

á, ž

e ne

bude

me

moc

i pro

vést

pro

naci

pře

dlok

tí v

plné

m ro

zsah

u –

úhel

mez

i paž

í a ra

keto

u bu

de to

tiž v

ětší

. ●

změk

čení

m ú

deru

lze

zahr

át b

lok

na s

íť.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

116

14.

ÚV

OD

DO

ÚD

ER

Ů V

zA

DN

Í čÁ

STI

KU

RTU

Úde

ry v

zad

ní č

ásti

kurtu

defi

nuje

me

jako

úde

ry h

rané

ze

zadn

í tře

tiny

kurtu

, kte

rá je

na

obrá

zku

níže

vyz

nače

na č

erve

nou

barv

ou. h

ráč

na p

ravé

stra

ně o

bráz

ku

bude

své

úde

ry z

e za

dní č

ásti

kurtu

hrá

t prá

vě z

toho

to p

rost

oru.

Úde

ry h

rané

ze

zadn

í čás

ti ku

rtu, j

imiž

se

zabý

vá te

nto

mat

eriá

l:

● fo

rhen

dové

klír

y, k

teré

moh

ou b

ýt ú

točn

ou, o

bran

nou

nebo

neu

tráln

í (př

ípra

vnou

) vol

bou;

● fo

rehe

ndov

é sm

eče,

kte

ré js

ou ú

točn

ým ře

šení

m;

● fo

rhen

dové

dro

py, k

teré

moh

ou b

ýt ú

točn

ou, o

bran

nou

nebo

neu

tráln

í (př

ípra

vnou

) vol

bou;

● be

khen

dové

klír

y, k

teré

jsou

obr

anný

m ře

šení

m;

● fo

rhen

dové

a b

ekhe

ndov

é ob

rann

é dr

opy,

kte

ré js

ou n

eutrá

lní (

příp

ravn

ou) v

olbo

u.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

117

a.

Forh

endo

vý k

lír

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Klíry

léta

jí ze

zad

ní č

ásti

naší

stra

ny k

urtu

do

zadn

í čás

ti ku

rtu s

oupe

ře.

Úto

čné

klíry

léta

jí ve

výš

ce, k

terá

je tě

sně

mim

o do

sah

soup

eřov

y ra

kety

. Def

enzi

vněj

ší

klíry

jsou

o n

ěco

vyšš

í.

Klíry

hra

jem

e z

pozi

c v

zadn

í čás

ti ku

rtu.

Klír

vytla

čí s

oupe

ře d

ozad

u, č

ímž

vzni

kne

pros

tor v

pře

dní č

ásti

kurtu

.

Úto

čným

klír

em s

e m

íček

sna

žím

e do

stat

za

sou

peře

, vyt

vořit

na

něj t

lak

a po

tenc

iáln

ě si

vyn

utit

násl

edný

sla

bý ú

der.

Obr

anný

(def

enzi

vní)

klír

dává

hrá

či, k

terý

jej

zahr

ál, v

íce

času

na

znov

unab

ytí r

ovno

váhy

a

návr

at d

o př

ipra

vené

ho p

osta

vení

.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● R

aket

a v

přip

rave

né p

ozic

i pro

vrc

hní

úder

. ●

Před

ní ru

ka z

vedn

utá.

●

Post

oj b

okem

.

NÁP

řAh

● ze

zad

ní n

ohy

se o

draz

te s

měr

em n

ahor

u a

dopř

edu.

● za

dní b

ok tl

ačte

sm

ěrem

dop

ředu

. ●

zadn

í ram

eno

a lo

ket s

e po

hybu

jí sm

ěrem

nah

oru

a do

před

u.●

Paže

a p

ředl

oktí

se p

řetá

čejí

směr

em

ven.

●

Před

ní p

aže

se ta

ké z

apoj

uje

a po

máh

á ko

ntro

lova

t rot

aci t

ěla.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Pa

že a

pře

dlok

tí se

pře

táče

jí sm

ěrem

do

vnitř

. ●

Nat

áhně

te s

e a

siln

ě ud

eřte

míč

ek n

ad/

lehc

e př

ed ra

men

em ru

ky, v

e kt

eré

drží

te

rake

tu.

● za

dní n

oha

se d

ostá

vá p

řed

před

ní n

ohu

(po

dopa

du).

DO

TAžE

NÍ

● Pa

že s

e uv

olňu

je a

kin

etic

ká e

nerg

ie

rake

ty ji

pře

táčí

sm

ěrem

dov

nitř.

● Pů

vodn

ě za

dní n

oha

dopa

dá a

stá

vá

se n

ovou

pře

dní n

ohou

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

118

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

VÝ

KLÍ

R

● U

chop

te ra

ketu

v k

rčku

(za

„téčk

o“).

● D

o dr

uhé

ruky

uch

opte

míč

ek a

zve

dnět

e je

j nad

/mírn

ě př

ed ra

men

o ru

ky, v

e kt

eré

drží

te ra

ketu

. ●

Um

ístě

te d

ržát

ko ra

kety

ved

le m

íčku

. ●

Rot

ací p

ředl

oktí

vyst

řelte

míč

ek z

ruky

.

● za

věst

e m

íček

do

výšk

y vh

odné

pro

uvo

lněn

é od

ehrá

ní.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

. ●

Nat

áhně

te s

e a

přilo

žte

výpl

et ra

kety

k m

íčku

. ●

Přet

očte

pře

dlok

tí ta

k, a

by s

pode

k dr

žátk

a uk

azov

al n

a m

íček

. ●

Rak

eta

a př

edlo

ktí s

víra

jí ur

čitý

úhe

l (ne

smí b

ýt v

rovi

ně).

● Pr

oveď

te z

pětn

ou ro

taci

a z

asáh

něte

míč

ek.

● za

věst

e m

íček

do

výšk

y vh

odné

pro

uvo

lněn

é od

ehrá

ní.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

. ●

Post

avte

se

boke

m a

zau

jmět

e uv

olně

né p

řipra

vené

pos

tave

ní.

● za

dní b

ok tl

ačte

dop

ředu

, lok

et s

měř

ujte

nah

oru

a do

před

u a

před

lokt

í pře

točt

e ta

k, a

by s

pode

k dr

žátk

a uk

azov

al n

a m

íček

. Rak

eta

a př

edlo

ktí o

pět s

víra

jí ur

čitý

úhe

l. ●

Prov

eďte

zpě

tnou

rota

ci, n

atáh

něte

se

a za

sáhn

ěte

míč

ek.

● za

věst

e m

íček

do

výšk

y vh

odné

pro

uvo

lněn

é od

ehrá

ní.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

. ●

zauj

mět

e uv

olně

né p

řipra

vené

pos

tave

ní a

úkr

okem

doz

adu

přen

este

váh

u na

zad

ní n

ohu.

● ze

zad

ní n

ohy

se a

gres

ivně

odr

azte

sm

ěrem

nah

oru

a do

před

u.

● Vy

skoč

te a

hla

vou

rake

ty š

vihn

ěte

prot

i míč

ku.

● D

okon

čete

pře

skok

(pře

toče

ní) a

dop

adně

te n

a za

dní n

ohu

– př

ední

noh

a ná

sled

uje

rych

le p

o ní

● O

paku

jte ja

kéko

liv z

výš

e uv

eden

ých

cvič

ení,

nam

ísto

vyu

žití

zavě

šený

ch m

íčků

si j

e na

hazu

jte.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● „z

adrž

ení“

úder

u m

ezi n

ápřa

hem

a ú

dero

vým

švi

hem

vám

můž

e po

moc

i okl

amat

vaš

eho

soup

eře,

pro

tože

tak

naru

šíte

jeho

poh

yb.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

119

b.

Forh

endo

vá s

meč

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Smeč

e lé

tají

ze z

adní

čás

ti va

ší s

trany

kur

tu

do s

tředn

í čás

ti ku

rtu s

oupe

ře.

Smeč

e lz

e hr

át d

o pr

osto

ru n

ebo

na tě

lo

soup

eře.

Smeč

e hr

ajem

e ze

své

úto

čné

zóny

sm

ěrem

do

lů.

Forh

endo

vá s

meč

je p

okus

em o

vítě

zné

zako

nčen

í vým

ěny

nebo

o v

ynuc

ení v

elm

i sl

abéh

o ná

sled

ného

úde

ru.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

● U

voln

ěné

přip

rave

né p

osta

vení

.●

Úkr

ok d

ozad

u (z

atíž

ení z

adní

noh

y),

post

oj b

okem

.

NÁP

řAh

● Vy

skoč

te a

zah

ajte

vzd

ušno

u ro

taci

(p

řeto

čení

), lo

ket n

ahor

u a

dopř

edu,

su

pina

ce p

ředl

oktí

(„pro

čísn

ěte

si v

lasy

“).●

Paže

a ra

keta

sví

rají

urči

tý ú

hel.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Po

krač

ujte

ve

vzdu

šné

rota

ci, m

ocně

šv

ihně

te h

lavo

u ra

kety

(pro

nace

př

edlo

ktí).

● N

atáh

něte

se

a za

sáhn

ěte

míč

ek.

Bod

zása

hu s

e na

cház

í pře

d hr

ajíc

ím

ram

enem

.

DO

TAžE

NÍ

● D

okon

čete

rota

ci a

dop

adně

te.

● U

voln

ění u

mož

ňuje

dok

onči

t rot

aci

před

lokt

í. ●

Rak

et z

ůstá

vá p

řed

těle

m.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

120

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

VO

U S

ME

č

● Vš

echn

a zá

klad

ní c

viče

ní n

a vr

chní

odb

ití (v

iz. M

odul

7, k

apito

ly 0

4. a

05.

) bud

ou h

ráčů

m p

ři hr

aní f

orhe

ndov

é sm

eče

užite

čná.

● za

věst

e m

íček

do

výšk

y vh

odné

pro

uvo

lněn

é od

ehrá

ní.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

. ●

zauj

mět

e uv

olně

ný p

řipra

vený

pos

toj a

úkr

okem

doz

adu

přen

este

váh

u na

zad

ní n

ohu.

● ze

zad

ní n

ohy

se a

gres

ivně

odr

azte

nah

oru

a sm

ěrem

dop

ředu

. ●

Vysk

očte

a h

lavo

u ra

kety

švi

hnět

e pr

oti m

íčku

.●

Míč

ek z

asáh

něte

pře

d se

bou

a př

edst

avte

si,

že m

íček

hra

jete

sm

ěrem

dol

ů.

● D

okon

čete

pře

skok

(pře

toče

ní) a

dop

adně

te n

a za

dní n

ohu

– př

ední

noh

a ná

sled

uje

rych

le p

o ní

.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

. ●

zauj

mět

e uv

olně

né p

řipra

vené

pos

tave

ní a

úkr

okem

doz

adu

přen

este

váh

u na

zad

ní n

ohu.

● N

ahrá

vač

spod

em n

ahaz

uje

míč

ky v

ysok

o do

vzd

uchu

. ●

ze z

adní

noh

y se

agr

esiv

ně o

draz

te n

ahor

u a

směr

em d

opře

du.

● Vy

skoč

te a

hla

vou

rake

ty š

vihn

ěte

prot

i míč

ku.

● M

íček

zas

áhně

te p

řed

sebo

u a

udeř

te je

j sm

ěrem

dol

ů.

● O

paku

jte p

ředc

hozí

cvi

čení

– n

ahrá

vač

nast

řelu

je ra

keto

u.

● Po

užijt

e př

i cvi

čení

terč

e, p

omůž

e vá

m to

hrá

t sm

eče

strm

ější

a p

řesn

ější

.

● Sm

eč –

blo

k –

blok

– v

ýhoz

.

● h

rajte

trén

inko

vý z

ápas

. Dvo

uhru

neb

o čt

yřhr

u. j

estli

že je

vítě

zným

úde

rem

ve

vým

ěně

smeč

neb

o úd

er n

ásle

dujíc

í bez

pros

tředn

ě po

sm

eči,

získ

ává

vítě

zná

stra

na tř

i bod

y na

mís

to je

dnoh

o.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● M

ěňte

raza

nci s

meč

í, ok

lam

ete

tím s

vého

sou

peře

, pro

tože

pro

něj

bud

e ob

tížně

jší s

práv

ně n

ačas

ovat

svo

u re

akci

.●

Smeč

ujte

do

pros

toru

, jak

o al

tern

ativ

u po

užív

ejte

sm

eč n

a tě

lo.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

121

c.

Forh

endo

vý d

rop

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Dro

py lé

tají

ze z

adní

čás

ti va

ší s

trany

kur

tu

do s

oupe

řovy

pře

dní č

ásti

kurtu

. D

elší

dro

py o

bvyk

le d

opad

ají t

ěsně

za

před

ní

podá

vací

čár

u. K

ratš

í dro

py d

opad

ají

do p

rost

oru

mez

i pře

dní p

odáv

ací č

arou

a s

ítí.

Dro

py s

e hr

ají z

úto

čné

zóny

zad

ní č

ásti

kurtu

.D

ropy

slo

uží:

● k

vytv

ořen

í pro

stor

u v

zadn

í čás

ti ku

rtu;

● k

vyve

dení

sou

peře

z ro

vnov

áhy;

● k

přin

ucen

í sou

peře

zah

rát m

íček

nah

oru

(výh

oz).

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní d

ržen

í rak

ety.

●

Rak

eta

v př

ipra

vené

poz

ici p

ro v

rchn

í úd

er.

● zv

edně

te p

ředn

í paž

i.●

zauj

mět

e po

stoj

bok

em.

NÁP

řAh

● za

zad

ní n

ohy

se o

draz

te n

ahor

u a

dopř

edu.

●

zadn

í bok

tlač

te d

opře

du.

● za

dní r

amen

o/lo

ket s

e po

hybu

jí.●

Paže

a p

ředl

oktí

se p

řetá

čejí

směr

em

ven.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● Pa

že a

pře

dlok

tí se

pře

táče

jí sm

ěrem

do

vnitř

.●

Nat

áhně

te s

e, a

byst

e m

íček

zas

áhli

nad/

lehc

e př

ed h

rajíc

ím ra

men

em.

● Tě

sně

před

zás

ahem

se

rota

ce p

řeru

ší

– s

dota

žení

m p

ohyb

u pa

že o

dehr

ajte

m

íček

.

DO

TAžE

NÍ

● Pů

vodn

ě za

dní n

oha

dopa

dá a

stá

vá s

e no

vou

před

ní n

ohou

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

122

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A FO

Rh

EN

DO

VÝ

DR

OP

● Vš

echn

a zá

klad

ní c

viče

ní n

a vr

chní

odb

ití (v

iz. M

odul

7, s

ekce

04.

a 0

5.) b

udou

hrá

čům

při

hran

í for

hend

ové

smeč

e už

itečn

á.

● za

věst

e m

íček

do

výšk

y vh

odné

pro

uvo

lněn

é od

ehrá

ní.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

. ●

zauj

mět

e uv

olně

nou

přip

rave

nou

pozi

ci p

ro v

rchn

í úde

r a ú

krok

em d

ozad

u př

enes

te v

áhu

na z

adní

noh

u.●

ze z

adní

noh

y se

agr

esiv

ně o

draz

te s

měr

em n

ahor

u a

dopř

edu.

●

Vysk

očte

a š

vihn

ěte,

těsn

ě př

ed tí

m, n

ež z

asáh

nete

míč

ek, h

lavu

rake

ty z

pom

alte

.

● U

chop

te ra

ketu

s p

ouži

tím z

ákla

dníh

o dr

žení

.●

zauj

mět

e uv

olně

nou

přip

rave

nou

pozi

ci p

ro v

rchn

í úde

r a ú

krok

em d

ozad

u př

enes

te v

áhu

na z

adní

noh

u.●

Nah

ráva

č sp

odem

nah

azuj

e m

íčky

vys

oko

do v

zduc

hu.

● ze

zad

ní n

ohy

se a

gres

ivně

odr

azte

sm

ěrem

nah

oru

a do

před

u.●

Vysk

očte

a š

vihn

ěte,

těsn

ě př

ed tí

m, n

ež z

asáh

nete

míč

ek, h

lavu

rake

ty z

pom

alte

.

● O

paku

jte p

ředc

hozí

cvi

čení

– n

ahrá

vač

nast

řelu

je ra

keto

u.●

Použ

ijte

při c

viče

ní te

rče,

pom

ůže

vám

to h

rát s

meč

e st

rměj

ší a

pře

sněj

ší.

● D

rop

– vý

hoz

– dr

op –

výh

oz.

● h

rajte

trén

inko

vý z

ápas

. Dvo

uhru

neb

o čt

yřhr

u. j

estli

že je

vítě

zným

úde

rem

ve

vým

ěně

drop

neb

o úd

er n

ásle

dujíc

í bez

pros

tředn

ě po

dro

pu, z

íská

vá v

ítězn

á st

rana

tři b

ody

nam

ísto

jedn

oho.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● Vý

še p

opsa

ný p

říkla

d po

pisu

je k

lam

avý

drop

, při

kter

ém a

gres

ivní

poh

yb tě

la a

rych

lost

hla

vy ra

kety

v p

očát

eční

fázi

úde

ru v

yved

ou s

oupe

ře z

rovn

ováh

y, p

roto

že s

i mys

lí, ž

e hr

aným

úde

rem

je

klír

nebo

sm

eč.

● Ex

perim

entu

jte s

tzv.

„sek

áním

míč

ku“ (

angl

. slic

ing)

jak

zpra

va d

olev

a, ta

k i z

leva

dop

rava

, čím

ž ro

zšíří

te s

vůj ú

dero

vý re

jstří

k a

zvýš

íte k

lam

avos

t svý

ch v

rchn

ích

úder

ů.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

123

d.

Obr

anný

forh

endo

vý d

rop

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Obr

anný

forh

endo

vý d

rop

je ú

dere

m,

při k

teré

m m

íček

letí

ze z

adní

čás

ti na

ší s

trany

ku

rtu d

o př

ední

čás

ti so

upeř

ovy

stře

dní č

ásti

kurtu

a m

íček

při

něm

letí

směr

em (a

však

ne

přím

o) d

o st

ředu

kur

tu.

Obr

anné

forh

endo

vé d

ropy

se

hraj

í v

defe

nziv

ních

situ

acíc

h, k

dyž

se m

íček

na

cház

í za

těle

m v

pro

stor

u za

dníh

o fo

rhen

dové

ho ro

hu.

Obr

anný

forh

endo

vý d

rop

nám

pom

áhá

zmírn

it tla

k a

zmen

šit m

ožný

poč

et ú

točn

ých

řeše

ní,

kter

á m

á so

upeř

k d

ispo

zici

, pro

tože

:

● pr

o ně

j bud

e ob

tížně

jší z

ahrá

t pře

sný

úder

na

síť;

● kř

ivka

mož

ného

nás

ledu

jícíh

o so

upeř

ova

úder

u ne

bude

tak

nebe

zpeč

ná.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● Ve

ďte

hlav

u ra

kety

nad

úro

vní r

uky.

●

Pokr

čený

loke

t.●

Přet

očte

v ru

ce ra

ketu

dov

nitř

spíš

e na

pal

cové

drž

ení (

výra

znej

ší p

řeto

čení

, ch

cete

-li h

rát k

řížem

).

NÁP

řAh

● Př

etoč

te p

aži a

pře

dlok

tí sm

ěrem

ven

. ●

Udr

žujte

pok

rčen

ý lo

ket.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

paž

i (uv

olně

né n

ataž

ení).

● Př

etoč

te p

aži a

pře

dlok

tí sm

ěrem

dov

nitř.

●

Poku

ste

se ru

ku, k

terá

úde

r hra

je, d

osta

t po

d úr

oveň

míč

ku.

● Tě

sně

před

zas

ažen

ím m

íčku

om

ezte

ro

taci

a s

dot

ažen

ím p

ohyb

u pa

že m

íček

od

ehra

jte.

● Bo

d zá

sahu

se

nach

ází l

ehce

za

těle

m.

DO

TAžE

NÍ

● D

okon

čete

dot

ažen

í poh

ybu.

●

Využ

ijte

dota

žení

k ry

chlé

mu

otoč

ení z

pět

směr

em d

o ku

rtu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

124

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A O

BR

AN

NÝ

FO

Rh

EN

DO

VÝ

DR

OP

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ován

í úde

ru.

● St

ínuj

te ú

der s

amos

tatn

ě.●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima

– sn

ažte

se

získ

at c

it pr

o úd

er.

● Po

stav

te s

e bo

kem

k s

íti n

ebo

ke z

di.

● St

ínuj

te ú

der.

● Př

i dop

ředn

ém d

otaž

ení p

ouži

jte s

íť/ze

ď ja

ko p

omůc

ku p

ro u

drže

ní ru

ky n

íže,

než

je h

lava

rake

ty.

● za

věst

e m

íček

.●

Post

avte

se

k m

íčku

tak,

aby

byl

lehc

e za

vám

i a v

edle

těla

.●

Nak

ročt

e sm

ěrem

k m

íčku

a p

oté

jej u

deřte

. ●

Vrať

te s

e do

výc

hozí

ho p

osta

vení

.

● N

ahrá

vač

rake

tou

nahr

ává

míč

ek p

řes

síť.

● N

atoč

te s

e a

vkro

čte

do ú

deru

. ●

Ude

řte m

íček

. ●

Nat

očte

se

zpát

ky č

elem

k s

íti.

● N

ahra

jte n

ový

míč

ek.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● zk

ouše

jte m

ěnit

drže

ní ra

kety

a tí

m i

nato

čení

její

hlav

y ta

k, a

byst

e m

ohli

úder

hrá

t po

čáře

i kř

ížem

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

125

e.

Bekh

endo

vý k

lír

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Bekh

endo

vé k

líry

léta

jí ze

zad

ní č

ásti

vaší

st

rany

kur

tu d

o za

dní č

ásti

kurtu

sou

peře

.Be

khen

dový

klír

hra

jem

e v

neut

ráln

í neb

o de

fenz

ivní

situ

aci.

Bekh

endo

vý k

lír u

mož

ňuje

hrá

či, k

terý

jej

zahr

ál, z

íska

t čas

oto

čit s

e a

na k

urtu

zno

vu

zauj

mou

t rov

nová

žné

post

aven

í.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● zá

klad

ní n

ebo

roho

vé d

ržen

í rak

ety

(pře

hmát

něte

na

plác

ačko

vé d

ržen

í, na

cház

í-li s

e m

íček

hlo

uběj

i za

těle

m).

● Př

iblíž

ení k

míč

ku s

lokt

em d

ole

a zv

ednu

tou

hlav

ou ra

kety

.

NÁP

řAh

● U

držu

jte p

okrč

ený

loke

t.●

začn

ěte

zved

at lo

ket a

hla

vu ra

kety

po

uště

t dol

ů (p

aže/

před

lokt

í se

přet

áčej

í sm

ěrem

dov

nitř)

.●

Dbe

jte n

a to

, aby

náp

řah

ihne

d pl

ynul

e př

ešel

v ú

dero

vý š

vih.

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

paž

i (uv

olně

né n

ataž

ení).

Př

etoč

te p

aži/p

ředl

oktí

směr

em v

en.

● Bo

d zá

sahu

se

nach

ází v

edle

/lehc

e za

těle

m s

ruko

u po

d úr

ovní

míč

ku.

● Př

edst

avte

si,

že c

hcet

e m

íček

„ude

řit

pěst

í“, tv

rdým

úde

rem

, kte

rý a

le ih

ned

po z

asaž

ení m

íčku

zas

taví

te.

DO

TAžE

NÍ

● R

uka

se z

asta

vuje

, ale

rake

ta s

e oh

ýbá

a je

jí hl

ava

tak

pokr

ačuj

e v

pohy

bu.

● ja

k se

ruka

uvo

lňuj

e, ra

keta

se

přiro

zeně

od

ráží

zpě

t.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

126

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A B

EK

hE

ND

OV

Ý K

LÍR

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ován

í úde

ru.

● St

ínuj

te ú

der s

amos

tatn

ě.●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima

– s

nažt

e se

zís

kat c

it pr

o úd

er.

● za

věst

e m

íček

. ●

Post

avte

se

zády

k s

íti, m

íček

mírn

ě za

těle

m.

● U

deřte

míč

ek.

● O

točt

e se

zpá

tky

čele

m k

síti

.

● Po

stav

te s

e zá

dy k

e st

ěně.

● za

čnět

e se

nap

řaho

vat.

● N

ahoz

ený

míč

ek z

ahra

jte d

o zd

i. ●

Oto

čte

se č

elem

ke

zdi.

● N

ahrá

vač

rake

tou

nahr

ává

míč

ek p

řes

síť.

● N

atoč

te s

e zá

dy k

síti

.●

Ode

hraj

te m

íček

.●

Nat

očte

se

čele

m k

síti

.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● zk

ouše

jte m

ěnit

drže

ní ra

kety

a rů

zně

ohýb

at z

ápěs

tí, tí

m m

ěnit

nato

čení

hla

vy ra

kety

a d

okáz

at ta

k hr

át k

líry

po č

áře

i kříž

em.

● Vě

tším

ohn

utím

záp

ěstí

při d

opře

dném

švi

hu lz

e m

íček

nas

měr

ovat

víc

e do

lů a

úde

r tak

zm

ěnit

na b

ekhe

ndov

ou s

meč

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

127

f. O

bran

ný b

ekhe

ndov

ý dr

op

KAM

ÚD

ER L

ETÍ

KDy

ÚD

ER P

OU

žÍVÁ

ME

PRO

č Ú

DER

hR

AjEM

E

Obr

anné

bek

hend

ové

drop

y lé

tají

ze z

adní

čá

sti v

aší s

trany

kur

tu d

o př

ední

čás

ti st

ředu

ku

rtu s

oupe

ře (t

ěsně

za

před

ní p

odáv

ací č

áru)

.

Obr

anný

bek

hend

ový

drop

se

hraj

e sp

íše

v de

fenz

ivní

ch s

ituac

ích,

kdy

se

míč

ek n

achá

zí

za tě

lem

v z

adní

m b

ekhe

ndov

ém ro

hu.

Obr

anný

bek

hend

ový

drop

nám

pom

áhá

zmírn

it tla

k a

zmen

šit m

ožný

poč

et ú

točn

ých

řeše

ní, k

terá

má

soup

eř k

dis

pozi

ci, p

roto

že:

● pr

o ně

j bud

e ob

tížně

jší z

ahrá

t pře

sný

úder

na

síť;

● kř

ivka

mož

ného

nás

ledu

jícíh

o so

upeř

ova

úder

u ne

bude

tak

nebe

zpeč

ná.

POD

OBA

ÚD

ERU

PřÍP

RAV

A

● R

ohov

é dr

žení

rake

ty (p

láca

čkov

é,

nach

ází-l

i se

míč

ek h

loub

ěji z

a tě

lem

).●

Přib

lížen

í k m

íčku

s lo

ktem

dol

e a

zved

nuto

u hl

avou

rake

ty.

NÁP

řAh

● U

držu

jte p

okrč

ený

loke

t.●

začn

ěte

zved

at lo

ket a

hla

vu ra

kety

po

uště

t dol

ů (p

aže/

před

lokt

í se

přet

áčej

í sm

ěrem

dov

nitř)

.●

Dbe

jte n

a to

, aby

náp

řah

ihne

d pl

ynul

e př

ešel

v ú

dero

vý š

vih

(v té

to p

ozic

i se

však

nez

ůstá

vá).

ÚD

ERO

VÝ Š

VIh

● N

arov

nejte

paž

i (uv

olně

né n

ataž

ení).

● Př

etoč

te p

aži/p

ředl

oktí

směr

em v

en.

● Tě

sně

před

zás

ahem

om

ezte

rota

ci

a s

dota

žení

m p

ohyb

u pa

že o

dehr

ajte

m

íček

. ●

Bod

zása

hu m

írně

za tě

lem

hrá

če, r

uka

pod

úrov

ní m

íčku

.

DO

TAžE

NÍ

● D

okon

čete

dot

ažen

í poh

ybu

a vy

užijt

e ki

netic

kou

ener

gii r

aket

y k

rych

lém

u ot

očen

í zpě

t sm

ěrem

do

kurtu

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

128

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– Ú

VO

DN

Í CV

IčE

NÍ N

A O

BR

AN

NÝ

BE

Kh

EN

DO

VÝ

DR

OP

● N

apod

obuj

te tr

enér

a př

i stín

ován

í úde

ru.

● St

ínuj

te ú

der s

amos

tatn

ě.●

Stín

ujte

úde

r se

zavř

eným

a oč

ima

– s

nažt

e se

zís

kat c

it pr

o úd

er.

● Po

stav

te s

e bo

kem

k s

íti n

ebo

zdi.

● St

ínuj

te ú

der.

● Př

i dop

ředn

ém d

otaž

ení p

ouži

jte s

íť/ze

ď ja

ko p

omůc

ku p

ro u

drže

ní ru

ky n

íže,

než

je h

lava

rake

ty.

● za

věst

e m

íček

.●

Post

avte

se

zády

k s

íti, m

íček

za

těle

m.

● N

akro

čte

směr

em k

míč

ku a

ude

řte je

j. ●

Oto

čte

se z

pátk

y če

lem

k s

íti.

● R

aket

ou n

ahrá

vejte

míč

ek p

řes

síť.

● O

točt

e se

zád

y k

síti.

● O

dehr

ajte

míč

ek.

● O

točt

e se

zpá

tky

čele

m k

síti

. ●

Nah

rajte

nov

ý m

íček

.

RAD

y, T

IPy

A VA

RIA

CE

● č

ím h

loub

ěji z

a tě

lem

se

míč

ek n

achá

zí n

ebo

čím

víc

e kř

ížem

chc

eme

míč

ek z

ahrá

t, tím

víc

e je

třeb

a př

ehm

átno

ut n

a pl

ácač

kové

drž

ení r

aket

y.

● D

ošlá

pnět

e ve

douc

í noh

ou (p

ravá

noh

a pr

o pr

avák

a) v

oka

mži

ku z

ásah

u m

íčku

neb

o tě

sně

před

ním

. Dík

y to

mu

se ry

chle

ji ot

očíte

z ú

deru

zpá

tky

do h

ry.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

129

15. ShRNUTÍOblasti pokryté v sekci úderových dovedností:

● základní biomechanické principy, jež jsou základem efektivní úderové techniky;● cvičení na rozvoj chytání a házení;● různé typy držení rakety používané v badmintonu a popis cvičení k jejich tréninku;● různé badmintonové údery, včetně informací:

○ kde je hrajeme;○ kdy je hrajeme;○ proč je hrajeme;○ jak vypadají;○ jak je procvičovat.

Protože úderová pestrost a klamání jsou pro badmintonistu velmi důležitými taktickými nástroji, povzbuzujte hráče v experimentování, zejména v pokusech o „sekání“ vrchních úderů (angl. slicing) a „podsekávání“ míčků u sítě (angl. spinning). Tento materiál nabízí základní metody, jejichž prostřednictvím lze tyto dovednosti a jejich procvičování do tréninku uvést, avšak detailněji budou rozvíjeny v BWF kurzu pro trenéry úrovně 2.

Nejvíce vzájemně propojenými částmi příručky jsou:

● pohyb, pohybové a úderové dovednosti;● vymýšlení progresivních (postupných cvičení).

Na otázky na následující stránce odpovězte výběrem jedné či více z nabízených možností a otestujte si, co jste si ze sekce úderových dovedností zapamatovali.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

130

16. KONTROLNÍ OTÁzKy – ÚDEROVé DOVEDNOSTI

1 Držením rakety používaným při forhendovém klíru je:

Palcové držení.

Rohové držení.

základní držení.

Pevné držení.

2 Při přípravě na údery by držení rakety mělo být:

Uvolněné.

Pevné.

Volné.

Krátké.

3 Při dokončení nápřahu na vrchní forhendový úder (fáze, kdy se hlava rakety dostává za tělo), by loket měl:

zůstat dole.

Vysunout se daleko od těla.

Pohybovat se kolem hlavy.

Směrovat nahoru a dopředu.

4 Součástí krátkého bekhendového podání je odehrání:

Míčku z ruky.

Upuštěného míčku.

Nadhozeného míčku.

Kývajícího se míčku.

5 Nápřah na forhendový výhoz lze nejlépe popsat jako:

Švih vycházející z ramene.

Natažení, ohnutí (zalomení) zápěstí a supinaci předloktí.

Posunutí hlavy rakety za tělo.

Odehrání míčku.

6 Bod zásahu při vrchním bekhendovém úderu se nachází:

Před tělem.

Mírně za tělem.

Na úrovni hráče.

Nad hlavou hráče.

7 Vhodným držením rakety pro vrchní bekhendový úder je:

Palcové držení.

Rohové držení.

základní držení.

Pevné držení.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 7

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

2 –

TE

Ch

NIK

A (Ú

DE

RO

Vé

DO

VE

DN

OS

TI)

131

8 Při zahrávání forhendového kraťasu by se hlava rakety měla nacházet:

V úrovni ruky.

Výše než ruka.

Níže než ruka.

za rukou.

9 Větší rotaci míčky u sítě získají, pokud jsou udeřeny:

zprava doleva.

zleva doprava.

zprava doleva (forhend), zleva doprava (bekhend).

zleva doprava (forhend), zprava doleva (bekhend).

10 Při přípravě na vrchní forhendový úder je pro získání větší síly v přípravné fázi důležité:

Postoj bokem, přesunout zadní nohu dopředu.

zaujmout kolmé postavení (vodorovně se sítí).

Postoj bokem, úkrok a přenesení váhy na zadní nohu.

Postoj bokem, nechat obě nohy v klidu.



MODUL 8VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 3TAKTIKA


01. Definice badmintonu 132

02. Badmintonové „situace“ 132


04. Definice taktiky 133

05. Související trenérské dovednosti 134

06. Tázací dovednosti 134

07. základní postavení hráče 135

08. Taktika dvouher 136

09. Taktika čtyřher 148

10. Taktika smíšené čtyřhry 170


UčEBNÍ VÝSTUPy


● definovat badminton jako sport, včetně cílů hry;● definovat taktiku, včetně rozpoznání klíčových opěrných konceptů;● navrhnout základní taktická cvičení, která povedou ke zlepšení taktické vyspělosti

a rozhodovacích schopností ve:

1. dvouhrách;2. čtyřhře můžu a čtyřhře žen;3. smíšené čtyřhře.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

132

01. DEFINICE BADMINTONUBadminton je hra:

● která se hraje přes síť;● na obdélníkovém kurtu;● při níž se míček odehrává „z voleje“ a při níž výměny začínají spodem zahraným podáním.

Cílem hry je získávat body tím, že:

● námi zahraný míček dopadne na soupeřovu stranu kurtu;● soupeře donutíme zahrát míček mimo oblast kurtu;● soupeře donutíme zahrát míček do sítě;● soupeře zasáhneme míčkem do těla.

02. BADMINTONOVé „SITUACE“Pro dobrý výkon si badmintonisté musí umět poradit se třemi základními typy situací, které souhrnně označujeme jako:

● útočné;● neutrální; ● obranné (defenzivní).

Typ situace určujeme podle výšky a vzdálenosti od sítě, kde se míček v okamžiku zásahu nachází (viz následující schéma).

Aby se dokázal prosadit, musí se hráč při hře rychle a efektivně rozhodnout, jaký typ úderu zvolí. To bude většinou záležet na situaci, v níž se zrovna nachází: obranné, neutrální nebo útočné.

03. DŮLEžITOST SLOVA ‘VčAS’ PRO BADMINTONOVÝ VÝKON

Dokáže-li hráč míček odehrávat ‘včas’, tj. v co nejoptimálnější výšce (největší) a vzdálenosti (nejkratší) od sítě, znamená to, že:

● se bude častěji dostávat do útočných pozic a vytvoří si větší počet příležitostí zahrát míček směrem dolů na soupeřovu stranu kurtu;

● dokáže na své soupeře vytvořit větší tlak tím, že jim dá méně času;● bude mít na výběr více možností, jaký typ úderu zahrát.

Včas

Útok

Neutrální situace

Obrana

Síť

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

133

04. DEFINICE TAKTIKyTaktiku lze definovat jako:

„Schopnost efektivně se rozhodovat na základě povědomí o situaci na kurtu.“

z této definice je patrné, že taktika sestává ze dvou vzájemně provázaných složek:

Taktické povědomí spočívá především ve schopnosti „přečíst“ každou situaci, která na kurtu vznikne, zatímco rozhodování je reakcí na informace, které jsme „přečetli“. Tyto dvě složky, které tvoří taktiku, jsou dále rozvedeny v následující tabulce.

TAKTICKé POVĚDOMÍ (čTENÍ)

ProStor jÁ SOUPEř TEMPO PARTNER

● Efektivní využívání šířky kurtu.

● Efektivní využívání délky kurtu.

● Efektivní využívání výšky haly (tělocvičny).

● Mé silné stránky.

● Mé slabiny.● Vnímání

pozice, ve které se nacházím.

● Vnímání rovnováhy.

● V čem je dobrý?

● V čem není dobrý?

● Co se na mě snaží hrát?

● Pomáhá mi tempo, ve kterém hraji, k dosažní vítězství?

● jaké jsou jeho silné stránky?

● jaké jsou jeho slabiny?

● Kde na kurtu se právě nachází?

ROzhODOVÁNÍ (REAKCE)

● Předzápasová rozhodnutí, např. volba herního plánu. ● Rozhodnutí mezi výměnami, např. změna taktiky podle toho, jak dopadly předchozí výměny. ● Rozhodnutí učiněná mezi jednotlivými údery výměny, např. kam se pohnout, abych co nejlépe

pokryl následující soupeřův úder.

Taktika

Povědomí(čtení)

Rozhodování(reakce)

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

134

05. SOUVISEjÍCÍ TRENéRSKé DOVEDNOSTIExistují dvě trenérské dovednosti, které mohou být velmi účinné při rozvoji taktických dovedností hráčů.

CVIčENÍ NA řEŠENÍ PROBLéMŮ

Součástí taktiky je i schopnost hráčů reagovat na těžké situace, které jim soupeř připraví. Proto je logické, že zlepšením schopnosti řešit problémy hráči mohou pokročit také v taktických dovednostech. Velmi efektivní jsou cvičení, při nichž hráči mají šanci nalézt správnou odpověď sami, namísto toho, aby se vše dozvídali od trenéra.

06. TÁzACÍ DOVEDNOSTIProzrazení správné odpovědi při řešení úkolů snižuje u hráčů schopnost rozvoje po taktické stránce, protože trenér v podstatě řeší problémy za ně. Efektivní dotazování je proto skvělým trenérským nástrojem, jenž hráčům pomáhá v rozvoji schopnosti samostatně řešit problémy a podporuje je ve snaze přijít s vlastním řešením.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

135

07. zÁKLADNÍ POSTAVENÍ hRÁčEzákladní postavení hráče definujeme jako:

„Pozici na kurtu, ze které si hráč nejlépe dokáže poradit s pravděpodobnými odpověďmi ze strany svého soupeře.“

Další klíčová fakta související se základním postavením hráče na kurtu:

● základní postavení je proměnlivé, nejedná se o konkrétní bod na kurtu;● základní postavení je místo, kde hráč udělá aktivační krok, načasovaný do okamžiku, kdy

soupeř zahrává míček.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

136

08.

TAK

TIK

A D

VO

Uh

ER

Dvo

uhry

muž

ů a

dvou

hra

žen

maj

í spo

lečn

é ur

čité

zák

ladn

í tak

tické

prv

ky. j

sou

jimi n

apř.

vním

ání p

rost

oru,

vyu

žívá

ní v

last

ních

pře

dnos

tí, o

dhal

ován

í sla

bin

soup

eře

apod

. Dvo

uhra

muž

ů je

obe

cně

útoč

nějš

í, co

ž je

důs

ledk

em v

ětší

rych

lost

i a s

íly, j

imiž

muž

i dis

ponu

jí. P

roto

se

ve d

vouh

ře m

užů

hraj

e m

éně

klírů

(čas

těji

se h

raje

sm

ěrem

dol

ů) a

mno

hem

víc

e kr

átký

ch p

odán

í než

ve

dvou

hře

žen.

Ta

napr

oti t

omu

vyža

duje

trpě

livěj

ší p

řístu

p k

vytv

ářen

í úto

čnýc

h př

íleži

tost

í.

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vyso

ké p

odán

í ve

dvou

hře

● Po

užív

á se

zej

mén

a ve

dv

ouhř

e že

n, p

roto

že

vytla

čuje

sou

peřk

u do

zadu

a

tím s

nižu

je ú

činn

ost

jaké

hoko

li út

oku

a po

dáva

jící

hráč

ce d

ává

čas

zare

agov

at

na p

říjem

.●

Ve d

vouh

ře m

užů,

obz

vláš

tě

na š

pičk

ové

úrov

ni, s

e vy

soké

pod

ání p

ouží

vá

mén

ě, p

roto

že m

uži j

sou

z to

hoto

pod

ání s

chop

ni

zaút

očit

mno

hem

výb

ušně

ji.Vy

soké

pod

ání j

e ob

vykl

e sm

ěřov

áno

ke s

tředu

kur

tu, c

ož u

mož

ňuje

po

dáva

jícím

u lé

pe p

okrý

t křiv

ky p

říjm

u.

Po z

ahrá

ní v

ysok

ého

podá

ní p

osuň

te s

vé p

osta

vení

mírn

ě na

tuté

ž st

ranu

, na

kte

rou

jste

pod

ával

i. To

vám

pom

ůže

pokr

ýt p

říjm

y po

čář

e, k

teré

vzd

uche

m

letí

krat

ší d

obu

než

příjm

y kř

ížem

.

zPŮ

SOB

VÝU

Ky:

Vyso

ké p

odán

í ve

dvou

hře

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● Vy

znač

te v

zad

ní č

ásti

kurtu

terč

e, k

teré

bud

ou n

utit

hráč

e hr

át m

íček

hlu

boko

doz

adu

a ke

stře

dové

čář

e. č

ím z

datn

ější

hrá

či, t

ím v

zdál

eněj

ší a

men

ší

terč

e po

užív

ejte

. z to

hoto

cvi

čení

lze

uděl

at s

outě

ž, p

ři ní

ž se

bud

ou p

odáv

ajíc

í stří

dat.

● h

rajte

trén

inko

vý s

et, z

ápas

, kdy

vým

ěna

smí z

ačín

at p

ouze

vys

okým

pod

áním

. Ať s

e hr

áči v

zah

ajov

ání v

ýměn

y st

řídaj

í, ab

y ka

ždý

z ni

ch m

ěl s

tejn

ý po

čet

příle

žito

stí k

pro

cvič

ení p

odán

í. ●

Vyzn

ačte

na

kurtu

terč

e (n

apř.

lepi

cí p

ásko

u), k

teré

bud

ou h

ráče

nut

it po

dáva

t ke

stře

dové

čář

e a

hlub

oko

doza

du. h

rajte

trén

inko

vý s

et, z

ápas

, kd

y vý

měn

a sm

í zač

ínat

pou

ze v

ysok

ým p

odán

ím. A

ť se

hráč

i v z

ahaj

ován

í vým

ěny

stříd

ají,

aby

každ

ý z

nich

měl

ste

jný

poče

t příl

ežito

stí k

pro

cvič

ení

podá

ní. j

estli

že p

řijím

ajíc

í hrá

č m

íček

nec

há s

padn

out a

ten

dopa

dne

mim

o te

rč, p

ak z

íská

vá (a

pod

ávaj

ící z

trácí

) bod

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

137

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

ST:

Příje

m v

ysok

ého

podá

ní

Ploš

ší ú

točn

ý kl

ír, k

terý

zah

rála

vzd

álen

ější

hr

áčka

na

tom

to s

ním

ku, m

ůže

být v

e dv

ouhř

e že

n př

i příj

mu

dost

ateč

ně d

louh

ého

a vy

soké

ho

vyso

kého

pod

ání p

rost

ředk

em k

vyt

voře

ní tl

aku

a vy

chýl

ení s

oupe

řky

z ro

vnov

áhy.

Ve

srov

nání

s

klíre

m k

řížem

je p

okry

tí ná

sled

ného

úde

ru

po k

líru

po č

áře

snaz

ší. P

o kl

íru m

á ví

ce č

asu

na

svůj

úde

r ale

i př

ijím

ajíc

í hrá

č.

je-li

vys

oké

podá

ní k

rátk

é, lz

e ef

ektiv

ně p

ouží

vat

smeč

e. P

o sm

eči p

o čá

ře je

pok

rytí

násl

edné

ho

úder

u sn

azší

než

po

smeč

i kříž

em.

Po k

rátk

ém v

ysok

ém p

odán

í lze

jako

úto

čnou

va

riant

u za

hrát

také

dro

p. D

ropy

kříž

em v

elic

e do

bře

kont

rast

ují s

e sm

ečí p

o čá

ře, a

však

je tř

eba

si u

vědo

mit,

že

po ta

kto

umís

těné

m d

ropu

mus

í hr

áč p

okrý

t del

ší v

zdál

enos

t.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m v

ysok

ého

podá

ní

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

dvo

uhru

, při

níž

jede

n z

hráč

ů po

dává

vžd

y de

setk

rát z

a se

bou

a po

té s

e vy

stříd

á s

partn

erem

. Vým

ěny

se h

rají

jako

obv

ykle

, ale

jest

liže

vým

ěnu

vyhr

aje

hráč

pot

é, c

o za

hrál

urč

itý p

říjem

(nap

ř. kl

ír po

čář

e), z

íská

vá d

va b

ody

nam

ísto

jedn

oho.

Tot

o cv

ičen

í můž

e zl

epši

t pov

ědom

í o to

m, j

ak e

fekt

ivně

př

ijím

at p

odán

í.●

hrá

či p

racu

jí ve

troj

icíc

h, k

dy je

den

z hr

áčů

stoj

í mim

o ku

rt. z

býva

jící d

vojic

e hr

aje

dvou

hru

do p

ěti b

odů,

jest

liže

však

přij

ímaj

ící h

ráč

vyhr

aje

vým

ěnu

smeč

í z p

říjm

u ne

bo h

ned

násl

eduj

ícím

úde

rem

, vyh

rává

cel

ý zá

pas.

hrá

č, k

terý

ček

á m

imo

kurt

tak

přijd

e na

řadu

, kdy

ž:

○ je

den

z hr

áčů

získ

á 5

bodů

– k

do p

rohr

ál, o

dchá

zí z

kur

tu;

○ je

den

z hr

áčů

vyhr

ává

vým

ěnu

smeč

í z p

říjm

u ne

bo s

vým

nás

ledu

jícím

úde

rem

.

● h

ráči

sm

í pou

žíva

t pou

ze d

va rů

zné

příjm

y po

dání

(nap

ř. kl

ír a

drop

kříž

em).

jina

k se

hra

je n

orm

ální

vým

ěna.

Na

konc

i hry

tren

ér d

isku

tuje

s k

aždý

m

z hr

áčů

o to

m, j

aké

typy

příj

mu

budo

u pr

oti k

onkr

étní

mu

soup

eři ú

činn

ější

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

138

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

dvou

hře

Krát

ké p

odán

í, ze

jmén

a kr

átké

bek

hend

ové

podá

ní,

se v

e dv

ouhř

e m

užů

použ

ívá

opra

vdu

čast

o. V

e dv

ouhř

e že

n se

krá

tké

forh

endo

vé p

odán

í po

užív

á sp

íš ja

ko z

měn

a. K

rátk

é po

dání

můž

e př

imět

sou

peře

za

hrát

výh

oz.

Krát

ké p

odán

í ve

dvou

hře

se o

bvyk

le h

raje

ke

stře

du k

urtu

, čím

ž do

jde

k om

ezen

í poč

tu m

ožný

ch k

řivek

příj

mu

soup

eře.

Krát

ké p

odán

í lze

také

nas

měr

ovat

víc

e k

tělu

přij

ímaj

ícíh

o hr

áče.

Lze

mu

tak

zabr

ánit

v to

m, a

by p

říjem

pod

ání z

ahrá

l jím

pre

fero

vaný

m z

půso

bem

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Krát

ké p

odán

í ve

dvou

hře

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● V

před

ní č

ásti

pole

pro

pod

ání a

víc

e ke

stře

du k

urtu

um

ístě

te n

a ka

ždé

stra

ně s

ítě te

rče.

hrá

či s

třída

vě p

odáv

ají a

vítě

zí te

n, k

do b

ěhem

3 m

inut

nej

víck

rát

zasá

hl te

rč. h

ru lz

e dá

le ro

zšíři

t tak

, že

mez

i seb

ou b

ěhem

dal

ších

3 m

inut

bud

ou s

outě

žit v

šich

ni h

ráči

v tě

locv

ičně

.●

hra

jte d

vouh

ru, p

ři ní

ž se

sm

í zač

ínat

pou

ze k

rátk

ým p

odán

ím. P

řijím

ajíc

í by

měl

do

vým

ěny

vstu

pova

t ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í na

příje

m a

nem

ěl

by p

oruš

ovat

pra

vidl

a tím

, že

bude

vyb

íhat

dřív

e, n

ež d

ojde

k p

rove

dení

pod

ání.

hrá

či s

e m

ohou

v p

odáv

ání s

třída

t, ab

y ka

ždý

z ni

ch d

osta

l ste

jný

poče

t př

íleži

tost

í k p

rocv

ičen

í pod

ání.

Tren

ér h

ráče

vyb

ízí k

urč

ité v

aria

bilit

ě po

dání

, hrá

t jej

ke

stře

dové

čář

e ne

bo n

a tě

lo h

ráče

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

139

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve d

vouh

ře

Krať

as m

ůže

být e

fekt

ivní

m p

rost

ředk

em k

vyn

ucen

í výh

ozu,

ze

kter

ého

můž

ete

zaút

očit.

Ke

zváž

ení:

● za

hrát

míč

ek v

čas;

● za

hrát

kra

ťas

tak,

aby

vyp

adal

jako

výh

oz;

● po

dsek

nout

míč

ek;

● za

hrát

příj

em b

líže

ke s

tředu

sítě

kvů

li le

pším

u po

kryt

í křiv

ek n

ásle

dnéh

o so

upeř

ova

úder

u.

Při v

ýhoz

u je

opr

oti k

raťa

su s

nazš

í zah

rát p

říjem

bez

chyb

ně, h

ráč

má

více

pr

osto

ru n

a př

ípad

nou

nepř

esno

st. S

nažt

e se

své

ho s

oupe

ře d

osta

t pod

tlak

tím

, že

míč

ek z

ahra

jete

za

něj d

o za

dníc

h ro

hů. A

byst

e to

ho b

yli s

chop

ni,

snaž

te s

e:

● za

hrát

míč

ek v

čas;

● za

hrát

úde

r tak

, aby

vyp

adal

jako

kra

ťas;

● hr

át ú

der d

o vý

šky,

v n

íž b

ude

míč

ek ta

k ak

orát

mim

o do

sah

vaše

ho

soup

eře;

● m

ířit d

o za

dníc

h ro

hů.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve d

vouh

ře

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

● U

děle

jte s

i v p

olov

ině

sítě

(od

pásk

y do

lů) v

e st

ředu

kur

tu z

načk

u. D

vojic

e pa

k hr

aje

dvou

hru,

při

níž

smí z

ačín

at p

ouze

krá

tkým

pod

áním

. Roz

hodč

í pa

k oh

lásí

„chy

bu“ v

ždy,

kdy

ž do

jde

k od

ehrá

ní p

říjm

u po

d úr

ovní

zna

čky.

Tot

o cv

ičen

í nut

í přij

ímaj

ícíh

o hr

áče

odeh

rát m

íček

při

příjm

u kr

átké

ho p

odán

í ve

dvo

uhře

vča

s.●

hra

jte n

orm

ální

záp

as, a

le u

díle

jte b

onus

ové

body

za

to, k

dyž

hráč

vyh

raje

vým

ěnu

poté

, co

přijí

mal

urč

itým

způ

sobe

m.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

140

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

dvou

hře

Vyst

řele

né p

odán

í se

ve d

vouh

ře

použ

ívá

jako

zm

ěna,

zej

mén

a ja

ko p

řekv

apen

í po

sérii

krá

tkýc

h po

dání

.

Cíle

m v

ystře

lené

ho p

odán

í je

vych

ýlit

přijí

maj

ícíh

o př

i ode

hráv

ání p

říjm

u z

rovn

ováh

y.Vy

stře

lené

pod

ání s

e ča

sto

zám

ěrně

hra

je d

o st

rany

ve

snaz

e vy

nutit

si

pře

dvíd

atel

ný p

říjem

po

čáře

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

dvou

hře

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte d

vouh

ru, p

ři ní

ž se

sm

í zač

ínat

pou

ze k

rátk

ým a

vys

třele

ným

pod

áním

. za

vítě

zstv

í ve

vým

ěně,

kte

rou

hráč

nav

íc z

aháj

il vy

stře

lený

m p

odán

ím, z

íská

vá

bonu

sový

bod

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

141

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

dvo

uhře

jste

-li v

ychý

leni

z ro

vnov

áhy

a hr

ajet

e sm

ěrem

do

lů, s

oust

řeďt

e se

na

kval

itní,

dolů

sm

ěřuj

ící

křiv

ku a

úde

rovo

u př

esno

st. O

bojíh

o do

cílít

e od

ehrá

ním

míč

ku s

men

ší ra

zanc

í, co

ž dá

zár

oveň

př

ijím

ajíc

ímu

hráč

i víc

e ča

su n

a ná

vrat

a p

řípra

vu

na d

alší

úde

r.

Pro

příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í do

stra

ny lz

e vy

užív

at k

líry

po č

áře,

avš

ak d

bejte

na

dost

ateč

nou

délk

u úd

eru.

Klír

dáv

á př

ijím

ajíc

ímu

více

čas

u na

ná

vrat

do

přip

rave

ného

pos

tave

ní.

S př

íjmem

vys

třele

ného

pod

ání h

raný

m k

řížem

za

cház

ejte

opa

trně,

zej

mén

a po

kud

jste

vyc

hýle

ni

z ro

vnov

áhy.

V té

to s

ituac

i je

totiž

slo

žité

nás

ledn

é po

kryt

í kur

tu.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

dvo

uhře

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● za

čnět

e vý

měn

u vy

stře

lený

m p

odán

ím, k

ontro

lova

ným

úde

rem

po

čáře

sm

ěřuj

ícím

dol

ů a

násl

edně

zah

rajte

blo

k kř

ížem

. Pot

é vý

měn

u do

hraj

te d

o ko

nce.

●

začn

ěte

vým

ěnu

vyst

řele

ným

pod

áním

, klír

em p

o čá

ře, a

pak

ji d

ohra

jte d

o ko

nce.

●

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e hr

áči b

udou

stří

dat a

zač

ínat

vým

ěnu

vyst

řelo

vaný

m p

odán

ím. U

díle

jte b

onus

ové

body

za

vítě

zstv

í ve

vým

ěně,

pok

ud b

yla

ukon

čena

urč

itým

příj

mem

(nap

ř. sm

ečí p

o čá

ře).

Přijí

maj

ící b

y m

ěl d

o vý

měn

y vs

tupo

vat z

e sv

ého

obvy

kléh

o po

stav

ení n

a př

íjem

a n

eměl

by

se p

ohno

ut

dřív

e, n

ež d

ojde

k p

rove

dení

pod

ání.

Přijí

maj

ící h

ráče

byc

hom

moh

li po

žáda

t, ab

y sv

ou v

ýcho

zí p

ozic

i pos

unul

i o n

ěco

více

dop

ředu

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

142

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

EN

DO

ST:

Neu

tráln

í (př

ípra

vná)

fáze

hry

ve

dvo

uhře

(1)

Ve d

vouh

ře d

ochá

zí v

čás

tech

vým

ěn k

situ

acím

, př

i nic

hž a

ni je

den

z hr

áčů

není

v je

dnoz

načn

ě út

očné

m p

osta

vení

. V tě

chto

neu

tráln

ích

část

ech

hry

by s

e ob

a hr

áči m

ěli s

naži

t roz

pohy

bova

t své

ho

soup

eře

a vy

užít

vešk

erý

pros

tor,

kter

ý si

vyt

voří.

Tr

pěliv

ost j

e dů

leži

tou

souč

ástí

neut

ráln

ích

fází

hry

.

Úde

ry p

o čá

ře o

becn

ě um

ožňu

jí m

ít hr

u ví

ce

pod

kont

rolo

u, p

roto

že v

zdál

enos

t pro

náv

rat d

o zá

klad

ního

pos

tave

ní z

mís

ta ú

deru

je k

ratš

í. To

sam

ozře

jmě

nezn

amen

á, ž

e ne

mát

e hr

át ú

dery

kř

ížem

. Pok

ud s

e vš

ak p

ro n

ě ro

zhod

nete

, měl

i by

ste

si b

ýt ji

sti,

že n

ásle

dný

úder

své

ho s

oupe

ře

doká

žete

pok

rýt.

Běhe

m n

eutrá

lní f

áze

hry,

kdy

se

snaž

íte s

oupe

ře

po k

urtu

rozp

ohyb

ovat

, vyu

žíve

jte p

ro h

ru c

elý

pros

tor k

urtu

(tj.

využ

ívej

te s

píše

rohy

než

nap

ř. je

n je

ho s

tředn

í čás

t).

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Neu

tráln

í (př

ípra

vná)

fáze

hry

ve

dvo

uhře

(1)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

vým

ěny,

v n

ichž

bud

ou m

ít hr

áči z

a úk

ol h

rát v

elké

mno

žstv

í úde

rů p

o čá

ře, p

o kt

erýc

h bu

de n

ásle

dova

t úse

k no

rmál

ní h

ry. T

rené

r pot

é ve

de d

isku

zi

o m

ožný

ch v

ýhod

ách

a ne

výho

dách

úde

rů p

o čá

ře a

úde

rů k

řížem

. ●

Dva

hrá

či p

roti

sobě

hra

jí dv

ouhr

u, k

aždé

ho z

nic

h po

zoru

je je

den

partn

er. P

ozor

ovat

el z

azna

men

ává,

kol

ik ú

derů

míře

ných

do

zadn

í čás

ti ku

rtu (v

ýhoz

y a

klíry

) by

dolé

tlo a

ž k

zadn

ím č

arám

. Po

odeh

rání

set

u hr

áči o

bdrž

í zpě

tnou

vaz

bu (n

apř.

8 z

15 k

lírů

by d

opad

lo m

ezi z

adní

čár

y). P

ak h

rají

znov

u a

snaž

í se

vyl

epši

t si s

vou

stat

istik

u.

● h

rajte

záp

as, v

e kt

erém

ozn

ačíte

rohy

kur

tu. h

rají

se s

outě

žní z

ápas

y, p

ři ni

chž

úder

y, k

teré

dop

adno

u m

imo

tyto

rohy

, jso

u ho

dnoc

eny

jako

aut

. Tre

nér

vede

dis

kuzi

o v

yuži

tí to

hoto

cvi

čení

a z

árov

eň o

situ

acíc

h, k

dy v

yuži

tí ro

hů n

emus

í být

až

tak

vhod

né (v

iz n

ásle

dujíc

í sek

ce).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

143

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Neu

tráln

í (př

ípra

vná)

fáze

hry

ve

dvo

uhře

(2)

Soup

eře,

kte

rý s

e po

ode

hrán

í kaž

dého

úde

ru

obtíž

ně v

rací

do

zákl

adní

ho p

osta

vení

, zko

ušej

te

přim

ět p

řebí

hat k

urt p

o úh

lopř

íčce

. Pro

tože

hra

jete

kř

ížem

, mus

íte s

i vša

k dá

t poz

or n

a to

:

● ab

yste

byl

i sch

opni

pok

rýt n

ásle

dujíc

í úde

r so

upeř

e. T

ato

takt

ika

totiž

● ne

mus

í být

úči

nná

prot

i sou

peři,

kte

rý s

i do

káže

vyt

vořit

tlak

rych

lým

i úde

ry p

o čá

ře.

Nut

it so

upeř

e ke

zm

ěnám

sm

ěru

pohy

bu m

ůže

být

dobr

ou ta

ktik

ou, c

hcem

e-li

jej v

ychý

lit z

rovn

ováh

y.

Můž

e to

být

nap

říkla

d:

● ot

áčen

í v ú

hlu

90° (

obrá

zek

výše

);●

opak

ovan

é hr

aní d

o st

ejné

ho ro

hu k

urtu

(hra

do

pro

tipoh

ybu)

.

zahr

át k

raťa

s tě

sně

nad

sítí,

avš

ak o

něc

o ví

ce

do k

urtu

můž

e př

ijít v

hod,

pro

tože

sou

peř t

ak z

trácí

ša

nci z

ahrá

t pře

sný

pods

eknu

tý k

raťa

s. z

važt

e va

riant

u př

íleži

tost

ně z

ahrá

t kra

ťas

ke s

tředu

sí

tě, a

byst

e ro

vnom

ěrně

dok

ázal

i pok

rýt k

řivky

ná

sled

ných

úde

rů.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Neu

tráln

í (př

ípra

vná)

fáze

hry

ve

dvo

uhře

(2)

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

● D

va h

ráči

pro

ti so

bě h

rají

dvou

hru.

jed

nom

u z

nich

zad

ejte

takt

ický

úko

l nut

it so

upeř

e co

nej

víc

běha

t po

úhlo

příč

kách

. Dru

hý z

hrá

čů m

á za

úko

l po

užív

anou

takt

iku

odha

lit a

nás

ledn

ě pr

oti n

í boj

ovat

. Na

konc

i hry

hrá

či p

rodi

skut

ují t

aktik

u a

její

rela

tivní

úči

nnos

t pro

ti rů

zným

typů

m s

oupe

řů.

● D

va h

ráči

pro

ti so

bě h

rají

dvou

hru.

jed

nom

u z

nich

zad

ejte

takt

ický

úko

l nut

it so

upeř

e co

nej

víc

se v

race

t do

stej

ného

rohu

kur

tu. D

ruhý

z h

ráčů

má

za ú

kol

takt

iku

uhod

nout

a p

odle

toho

pro

ti ní

boj

ovat

. Na

konc

i hry

hrá

či p

rodi

skut

ují t

aktik

u a

její

rela

tivní

úči

nnos

t pro

ti rů

zným

typů

m s

oupe

řů.

● h

rajte

dvo

uhru

, při

níž

bude

obl

ast p

ředn

í čás

ti ku

rtu (o

d sí

tě k

pře

dní p

odáv

ací č

áře)

brá

na ja

ko a

ut. D

opro

stře

d sí

tě v

e vz

dále

nost

i zhr

uba

3 m

od

sebe

um

ístě

te d

vě z

načk

y. h

ráči

mus

í vše

chny

své

úde

ry z

ahrá

t skr

ze tu

to „b

rank

u“. N

a ko

nci h

ry h

ráči

dis

kutu

jí o

výho

dách

hra

ní o

d sí

tě a

vyu

žití

stře

du s

ítě.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

144

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Úto

k ve

dvo

uhře

Vytla

čit h

ráče

z p

rost

oru,

v n

ěmž

má

slab

inu,

a

násl

edně

do

toho

to p

rost

oru

zaút

očit

můž

e bý

t úč

inno

u ta

ktik

ou.

Na

obrá

zku

hráč

na

bliž

ší s

traně

kur

tu ro

zehr

ává

do tř

ech

zbýv

ajíc

ích

rohů

, až

nako

nec

využ

ije

před

ní fo

rhen

dový

roh

svéh

o so

upeř

e.

jakm

ile s

e vy

tvoř

í příl

ežito

st k

úto

ku, č

asto

doj

de

ke z

rych

lení

tem

pa.

Na

obrá

zku

hráč

na

vzdá

leně

jší s

traně

reag

uje

na

krát

ký v

ýhoz

rych

lým

poh

ybem

doz

adu

a pr

udký

m

úder

em le

tícím

sm

ěrem

dol

ů.

čím

víc

e je

váš

sou

peř p

od tl

akem

, tím

víc

e by

ste

měl

i pos

unou

t své

zák

ladn

í pos

tave

ní s

měr

em

dopř

edu.

Na

obrá

zku

hráč

na

bliž

ší s

traně

zah

rál p

řesn

ý a

včas

ný k

raťa

s, k

terý

m s

oupe

ře d

osta

l pod

tlak

, a

prot

o zů

stáv

á vy

sunu

t víc

e vp

ředu

. Příp

adný

vý

hoz

od h

ráče

na

vzdá

leně

jší s

traně

by

mus

el

být v

elm

i vys

oký

a pr

avdě

podo

bně

by a

ni n

eměl

do

stat

ečno

u dé

lku.

hrá

č na

bliž

ší s

traně

tak

můž

e zů

stat

blíž

u s

ítě a

ček

at n

a př

íleži

tost

skl

epno

ut

míč

ek.

zPŮ

SB

O V

ÝU

Ky:

Úto

k ve

dvo

uhře

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte z

ápas

, ve

kter

ém s

e bu

dou

udíle

t bon

usov

é bo

dy z

a to

, kdy

ž vy

hraj

ete

vým

ěnu

úder

em z

ahra

ným

do

urči

tého

rohu

kur

tu n

ebo

dalš

ím ú

dere

m

násl

eduj

ícím

bez

pros

tředn

ě po

úde

ru z

ahra

ném

do

toho

to ro

hu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

145

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve d

vouh

ře –

zad

ní č

ást

kurtu

Dos

tane

te-li

se

do s

ituac

e, k

dy s

e m

íček

nac

hází

za

vaší

m tě

lem

v z

adní

čá

sti k

urtu

, dos

tate

čně

dlou

hý k

lír v

ás m

ůže

vrát

it do

vým

ěny.

Lze

vyu

žíva

t i k

líry

kříž

em, a

le je

to ri

skan

tněj

ší, p

roto

že z

ahrá

t dos

tate

čně

dale

ko a

pok

rýt

násl

eduj

ící ú

der j

e ob

tížně

jší.

Dos

tane

te-li

se

do s

ituac

e, k

dy s

e m

íček

nac

hází

za

vaší

m tě

lem

v z

adní

čás

ti ku

rtu, d

o vý

měn

y vá

s m

ůže

vrát

it ob

rann

ý dr

op. j

eho

výho

dou

je, ž

e so

upeř

ne

můž

e ta

k sn

adno

zaú

toči

t. D

rop

by m

ěl le

tět o

něc

o hl

oubě

ji do

kur

tu, a

by

pro

soup

eře

bylo

obt

ížně

jší z

ahrá

t pře

sný

krať

as.

Bekh

endo

vý o

bran

ný d

rop

lze

použ

ít st

ejný

m z

půso

bem

. ja

ko z

měn

u lz

e po

užív

at ta

ké d

ropy

kříž

em, a

le p

o je

jich

zahr

ání j

e tě

žší

pokr

ýt n

ásle

dný

soup

eřův

úde

r.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve d

vouh

ře –

zad

ní č

ást

kurtu

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hrá

č A

stoj

ící v

jedn

om z

pře

dníc

h ro

hů n

ahrá

vá h

ráči

B p

řipra

vené

mu

v zá

klad

ním

pos

tave

ní v

e st

ředu

kur

tu. h

ráč

A na

hráv

á m

íček

do

obla

sti p

ředn

í čás

ti ku

rtu

(del

ší k

raťa

s ne

bo p

olod

rajv

) na

tuté

ž st

ranu

, ze

kter

é hr

aje

on s

ám. S

vé n

ahrá

vky

směř

uje

ke s

tředo

vé č

áře,

míč

ek ta

k ne

lítá

přím

o, a

le m

írně

šikm

o. h

ráč

B m

íček

ode

hráv

á po

uze

zpět

na

hráč

e A.

Tak

to s

e po

krač

uje

až d

o ch

víle

, kdy

se

hráč

A ro

zhod

ne z

ahrá

t plo

chý

výho

z po

čář

e do

zad

ní č

ásti

kurtu

, kte

rým

hrá

če

B do

stan

e po

d tla

k. h

ráč

B ná

sled

ně re

aguj

e po

hybe

m d

o za

dní č

ásti

kurtu

, zah

rává

klír

neb

o ob

rann

ý dr

op a

pot

é se

vým

ěna

dohr

aje

do k

once

. To

to c

viče

ní lz

e ro

zšíři

t tak

, že

vým

ěna

bude

zač

ínat

různ

ými z

půso

by –

lze

začí

t čím

koliv

, co

vyús

tí v

situ

aci,

že je

den

z hr

áčů

bude

mus

et o

dehr

át m

íček

zpo

za

těla

v z

adní

čás

ti ku

rtu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

146

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve d

vouh

ře –

stře

dní č

ást

kurtu

Obr

anný

úde

r kříž

em z

a sí

ť zah

raný

po

smeč

i po

čáře

bud

e pr

o út

oční

ka

slož

itějš

í zas

áhno

ut v

čas.

Blok

po

čáře

zah

raný

po

smeč

i kříž

em z

tíží ú

točn

íkov

i pok

rytí

násl

eduj

ícíh

o úd

eru.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve d

vouh

ře –

stře

dní č

ást

kurtu

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● D

va h

ráči

zah

ájí v

ýměn

u a

vytv

oří s

ituac

i, v

níž

hráč

A d

ostá

vá p

řílež

itost

zah

rát s

meč

po

čáře

. hrá

č B

by m

ěl n

a sm

eč p

o čá

ře re

agov

at p

řevá

žně

blok

em

kříž

em, a

čkol

iv p

řílež

itost

ně m

ůže

zahr

át i

jiný

úder

. hrá

či n

ásle

dně

vým

ěnu

dohr

ají d

o ko

nce.

● D

va h

ráči

zah

ájí v

ýměn

u a

vytv

oří s

ituac

i, v

níž

hráč

A d

ostá

vá p

řílež

itost

zah

rát s

meč

kříž

em. h

ráč

B by

měl

na

smeč

kříž

em re

agov

at p

řevá

žně

blok

em

po č

áře,

ačk

oliv

příl

ežito

stně

můž

e za

hrát

i jin

ý úd

er. h

ráči

nás

ledn

ě vý

měn

u do

hraj

í do

konc

e.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

147

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve d

vouh

ře –

pře

dní č

ást

kurtu

Výho

zy z

pře

dní č

ásti

kurtu

by

měl

y m

ít do

brou

dél

ku a

být

dos

tate

čně

vyso

ké n

a to

, aby

elim

inov

aly

rake

tu s

oupe

ře a

dal

y hr

áči,

kter

ý vý

hoz

zahr

ál, d

osta

tek

času

na

návr

at d

o př

ipra

vené

ho p

osta

vení

. Po

výho

zu p

o čá

ře je

vzd

álen

ost p

otře

bná

k ná

vrat

u do

přip

rave

ného

pos

tave

ní k

ratš

í než

po

výho

zu k

řížem

, a ta

k je

i n

ávra

t sna

zší.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve d

vouh

ře –

pře

dní č

ást

kurtu

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte d

vouh

ru, v

níž

se

smí h

rát p

ouze

výh

ozy

po č

áře.

Po

odeh

rání

jedn

oho

setu

zm

ěňte

na

mož

nost

hrá

t po

čáře

i kř

ížem

. Nás

ledn

ě di

skut

ujte

o v

yuži

tí tě

chto

úde

rů v

e dv

ouhř

e.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

148

09.

TAK

TIK

A č

Tyř

hE

RÚ

VO

D

čty

řhra

muž

ů a

čtyř

hra

žen

maj

í mno

ho s

pole

čnýc

h zn

aků.

zej

mén

a pa

k út

očné

pos

tave

ní „z

a se

bou“

a o

bran

né p

osta

vení

„ved

le s

ebe“

. Poj

etí č

tyřh

ry m

užů

je

však

spí

š vý

bušn

ější

a k

líry

se v

e hř

e ob

jevu

jí je

n zř

ídka

. Sch

opno

st ú

čeln

ě po

dat a

přij

mou

t pod

ání j

e ta

k pr

o čt

yřhr

u m

užů

klíč

ová.

čty

řhra

žen

je m

éně

výbu

šná,

za

lože

ná n

a trp

ěliv

ější

příp

ravě

vým

ěny

nutn

é k

násl

edné

mu

prol

omen

í obr

any

soup

eřek

. Nej

delš

í vým

ěny

v ba

dmin

tonu

se

větš

inou

obj

evuj

í prá

vě v

e čt

yřhř

e že

n.

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

žen

(1)

Ve č

tyřh

ře ž

en p

odáv

ajíc

í hrá

čka

podá

vá z

blíz

kost

i „té

čka“

(spo

jnic

e př

ední

pod

ávac

í a s

tředo

vé č

áry)

, za

tímco

její

partn

erka

sto

jí up

rost

řed

stře

dní č

ásti

kurtu

.

Krát

ké p

odán

í se

obvy

kle

hraj

e ke

stře

dové

čář

e,

čím

ž do

cház

í k o

mez

ení p

očtu

mož

ných

křiv

ek

příjm

u.

● ja

ko z

měn

u lz

e kr

átké

pod

ání s

měř

ovat

na

tělo

přij

ímaj

ící h

ráčk

y, a

tak

jí zn

emož

nit

zahr

át p

říjem

jí p

refe

rova

ným

způ

sobe

m.

● Př

íleži

tost

ně lz

e po

dat i

do

stra

ny

k po

stra

nním

čar

ám, a

le to

je ri

skan

tněj

ší,

prot

ože

podá

vajíc

í pár

tak

soup

eři d

ává

mož

nost

zah

rát p

říjem

po

čáře

do

odkr

ytéh

o pr

osto

ru.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

žen

(1)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte č

tyřh

ru ž

en, p

ři ní

ž bu

de d

ovol

eno

začí

nat p

ouze

krá

tkým

pod

áním

. Přij

ímaj

ící h

ráčk

y by

měl

y:

● za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;●

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;●

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

í hrá

čky)

;●

obm

ěňov

at s

vé p

osta

vení

při

příjm

u (tz

n. p

osun

out s

e m

írně

do s

trany

neb

o o

troch

u ví

c ke

stře

du);

● př

ipra

vova

t si r

aket

u do

různ

ých

pozi

c (v

íce

na fo

rhen

dovo

u st

ranu

, pře

d tě

lo, v

íce

na b

ekhe

ndov

ou s

tranu

).

Podá

vajíc

í stra

na b

y pa

k m

ísto

, kam

pod

ává,

měl

a m

ěnit

podl

e tě

chto

zm

ěn v

pos

tave

ní a

příp

ravě

rake

ty p

řijím

ajíc

í hrá

čky.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

149

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

žen

(2)

Po z

ahrá

ní k

rátk

ého

podá

ní b

y se

pod

ávaj

ící

hráč

ka m

ěla

snaž

it po

krýt

vše

chny

úde

ry s

měř

ujíc

í na

síť.

Podá

vajíc

í hrá

čka

by s

e m

ěla

záro

veň

snaž

it oč

ekáv

at d

rajv

y a

polo

draj

vy s

měř

ujíc

í do

pros

toru

st

ředn

í a z

adní

čás

ti ku

rtu. T

o ob

vykl

e zn

amen

á vy

brat

si s

tranu

, kte

rou

se ro

zhod

ne p

okrý

t.

Partn

erka

pod

ávaj

ící h

ráčk

y m

á na

sta

rost

pok

rytí

příjm

ů le

tícíc

h do

stře

dní a

zad

ní č

ásti

kurtu

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

žen

(2)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte č

tyřh

ru ž

en, p

ři ní

ž bu

de d

ovol

eno

začí

nat p

ouze

krá

tkým

pod

áním

. Přij

ímaj

ící h

ráčk

y by

měl

y:

● za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;●

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;●

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

í hrá

čky)

;

hra

je b

odov

ána

jako

obv

ykle

s v

ýjim

kou

situ

ace,

kdy

pod

ávaj

ící d

vojic

e vy

hraj

e vý

měn

u v

průb

ěhu

prvn

ích

3 úd

erů

vým

ěny.

V to

m p

řípad

ě zí

skáv

á dv

a bo

dy.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

150

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e že

n (1

)

Po p

říjm

u na

síť

by p

řijím

ajíc

í hrá

čka

měl

a pr

osto

r sí

tě z

ačít

stře

žit a

skl

epno

ut v

šech

ny d

alší

úde

ry,

kter

é po

dáva

jící h

ráčk

a na

síť

zahr

aje.

Příje

m p

o čá

ře s

měř

ujíc

í do

stře

dní č

ásti

kurtu

by

měl

být

nás

ledo

ván

snah

ou p

řijím

ajíc

í hrá

čky

zach

ytit

jaký

koliv

nás

ledn

ý úd

er z

ahra

ný p

o čá

ře.

Také

příj

em p

o čá

ře d

o za

dní č

ásti

kurtu

by

měl

bý

t nás

ledo

ván

snah

ou p

řijím

ajíc

í hrá

čky

zach

ytit

jaký

koliv

nás

ledn

ý úd

er z

ahra

ný p

o čá

ře.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e že

n (1

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte č

tyřh

ru ž

en, p

ři ní

ž bu

de d

ovol

eno

začí

nat p

ouze

krá

tkým

pod

áním

. Přij

ímaj

ící h

ráčk

y by

měl

y:

● za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;●

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;●

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

í hrá

čky)

.

hra

je b

odov

ána

jako

obv

ykle

s v

ýjim

kou

situ

ace,

kdy

přij

ímaj

ící d

vojic

e vy

hraj

e vý

měn

u v

průb

ěhu

prvn

ích

4 úd

erů

vým

ěny.

V to

m p

řípad

ě zí

skáv

á dv

a bo

dy.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

151

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e že

n (2

)

Přijí

maj

ící h

ráčk

a se

můž

e ro

zhod

nout

, že

zaút

očí n

a tě

lo p

artn

erky

pod

ávaj

ící

hráč

ky. V

tom

příp

adě

by s

e m

ěla

přip

ravi

t na

to, ž

e bu

de m

uset

pok

rýt o

bě

stra

ny, k

am ta

to h

ráčk

a sv

ůj n

ásle

dný

úder

můž

e za

hrát

.

Poku

d př

ijím

ajíc

í hrá

čka

zahr

aje

příje

m n

epře

sně,

můž

e se

stá

t, že

se

bude

m

uset

od

sítě

stá

hnou

t a s

par

tner

kou

zauj

mou

t pos

tave

ní v

edle

seb

e.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e že

n (2

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

čty

řhru

žen

, při

níž

bude

dov

olen

o za

čína

t pou

ze k

rátk

ým p

odán

ím. P

řijím

ajíc

í hrá

čky

by m

ěly:

○ za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;○

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;○

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

í hrá

čky)

.

h

ra je

bod

ován

a ja

ko o

bvyk

le s

výj

imko

u si

tuac

e, k

dy p

řijím

ajíc

í dvo

jice

vyhr

aje

vým

ěnu

v pr

ůběh

u pr

vníc

h 4

úder

ů vý

měn

y. V

tom

příp

adě

získ

ává

dva

body

.

● h

rajte

čty

řhru

žen

, žád

ná v

ýměn

a vš

ak n

esm

í trv

at d

éle

než

pět ú

derů

. Po

pěti

úder

ech

je v

ýměn

a uk

onče

na a

bod

zís

kává

ta d

vojic

e, k

terá

je v

tu c

hvíli

v

útok

u/ko

ntro

luje

vým

ěnu.

Obč

as s

e m

ůže

stát

, že

bude

nut

né s

ehrá

t „no

vý m

íč“.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

152

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

čtyř

hře

žen

Vyst

řele

né p

odán

í lze

pou

žít j

ako

příh

odno

u zm

ěnu.

Vyt

lačí

sou

peřk

u do

zadu

a č

asto

ji

donu

tí za

hrát

míč

ek v

situ

aci,

kdy

je v

ychý

lena

z

rovn

ováh

y. P

odán

í hra

né d

o st

rany

je p

ro

přijí

maj

ící h

ráčk

u ča

sto

obtíž

něji

zvlá

dnut

elné

, ze

jmén

a po

kud

letí

směr

em v

en n

a fo

rhen

dovo

u st

ranu

.

Vyst

řele

né p

odán

í do

stra

ny č

asto

přim

ěje

soup

eřku

zah

rát p

ředv

ídat

elný

příj

em p

o čá

ře,

na k

terý

si m

ůže

počí

hat p

artn

erka

pod

ávaj

ící

hráč

ky.

Po v

ystře

lené

m p

odán

í do

stra

ny, k

teré

přij

ímaj

ící

hráč

ku v

idite

lně

zask

očilo

, si p

odáv

ajíc

í hrá

čka

můž

e do

volit

zůs

tat b

líže

síti.

že

by s

oupe

řka

zahr

ála

dost

ateč

ně d

louh

ý kl

ír kř

ížem

je to

tiž

v da

né s

ituac

i nep

ravd

ěpod

obné

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

čtyř

hře

žen

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte tr

énin

kový

set

/záp

as, v

něm

ž bu

de v

ětší

pod

íl vy

stře

lený

ch p

odán

í než

obv

ykle

. za

vítě

zstv

í ve

vým

ěně

zahá

jené

vys

třele

ným

pod

áním

zís

kává

po

dáva

jící d

vojic

e bo

nuso

vé b

ody.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

153

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

čty

řhře

žen

Poku

d na

vás

pod

ávaj

ící h

ráčk

a vy

stře

lila p

odán

í do

stra

ny a

jste

v ro

vnov

ážné

m p

osta

vení

, za

smeč

ujte

na

hráč

ku s

tojíc

í přím

o pr

oti v

ám n

ebo

dopr

ostře

d po

dáva

jící d

vojic

e. V

hodn

ou z

měn

ou

můž

e bý

t též

dro

p za

hran

ý m

ezi p

odáv

ajíc

í dvo

jici.

Poku

d na

vás

pod

ávaj

ící h

ráčk

a vy

stře

lila p

odán

í do

stře

du a

jste

v ro

vnov

ážné

m p

osta

vení

, za

smeč

ujte

na

stah

ujíc

í se

podá

vajíc

í hrá

čku

nebo

do

pros

třed

mez

i obě

hrá

čky.

Dal

ší m

ožno

stí j

e op

ět

drop

hra

ný m

ezi p

odáv

ajíc

í dvo

jici.

Při p

říjm

u vy

stře

lené

ho p

odán

í, kt

eré

vás

vych

ýlilo

z

rovn

ováh

y, z

važt

e za

hrát

pol

osm

eč, d

rop

nebo

klír

po

čáře

. Vše

chny

tyto

mož

nost

i dáv

ají

přijí

maj

ící h

ráčc

e ví

ce č

asu

znov

u zí

skat

ztra

ceno

u ro

vnov

áhu.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

čty

řhře

žen

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte tr

énin

kový

set

/záp

as, v

něm

ž bu

de v

ětší

pod

íl vy

stře

lený

ch p

odán

í než

obv

ykle

. Bon

usov

é bo

dy z

íská

vá k

terá

koliv

dvo

jice,

kte

rá z

vítě

zí v

e vý

měn

ě, je

ž za

čala

vys

třele

ným

pod

áním

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

154

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

čty

řhra

žen

Vede

ní v

ýměn

y –

útok

ze

zadn

í čá

sti k

urtu

Při ú

toku

ve

čtyř

hře

žen

je h

lavn

í pov

inno

stí z

adní

hr

áčky

:

● po

kryt

í stře

dní a

zad

ní č

ásti

kurtu

;●

trpěl

ivě

čeka

t na

dobr

ou p

řílež

itost

k ú

toku

;●

přip

ravo

vat ú

točn

é po

zice

pro

pře

dní h

ráčk

u.

zadn

í hrá

čka

využ

ívá:

● st

rmé

drop

y, k

teré

dos

tano

u so

upeř

ky p

od

tlak;

● úd

ery

dopr

ostře

d br

áníc

í dvo

jice,

čím

ž sn

íží

poče

t var

iant

úde

rů, k

teré

moh

ou s

oupe

řky

násl

edně

zah

rát (

nazn

ačen

o vý

še);

● sm

eče,

nej

čast

ěji h

rané

po

čáře

neb

o do

pros

třed

mez

i sou

peřk

y, k

vyn

ucen

í sla

bého

ná

sled

ného

úde

ru n

ebo

hran

é ja

ko v

ítězn

ý m

íč;

● dr

opy

kříž

em a

sm

eče

jako

zm

ěnu;

● kl

íry ja

ko z

měn

u.

hrá

čky

si p

roho

dí p

ozic

e, p

okud

:

● pr

o za

dní h

ráčk

u na

stal

a vh

odná

situ

ace

přej

ít po

své

m ú

toku

dop

ředu

a●

před

ní h

ráčk

a do

bře

přeč

etla

vzn

iklo

u si

tuac

i a

drží

se

pobl

íž s

tředu

tak,

aby

moh

la p

okrý

t zb

ývaj

ící č

ást k

urtu

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

čty

řhra

žen

Vede

ní v

ýměn

y –

útok

ze

zadn

í čá

sti k

urtu

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● je

dna

hráč

ka u

silo

vně

prac

uje

v za

dní č

ásti

kurtu

, odk

ud h

raje

dro

py m

ezi d

vojic

i hrá

ček

v po

stav

ení v

edle

seb

e. T

ato

dvoj

ice

hraj

e vý

hozy

a s

naží

se

zadn

í hrá

čku

rozp

ohyb

ovat

pod

él z

adní

čár

y.●

jede

n pá

r v p

osta

vení

za

sebo

u (ú

točn

ém) a

dru

hý v

pos

tave

ní v

edle

seb

e (o

bran

ném

). Br

áníc

í dvo

jice

se s

naží

rozp

ohyb

ovat

zad

ní h

ráčk

u po

dél z

adní

čá

ry, n

a co

ž on

a re

aguj

e dr

opy

mez

i dvo

jici b

rání

cích

hrá

ček.

jed

na z

brá

nící

ch h

ráče

k ná

sled

ně z

áměr

ně z

ahra

je k

ratš

í výh

oz d

o st

rany

, čím

ž dá

zad

ní

hráč

ce p

řílež

itost

:

○ za

smeč

ovat

;○

přej

ít na

síť.

Př

ední

hrá

čka

se m

írně

odso

uvá

např

íč, a

by z

adní

hrá

čce

umož

nila

jít z

a sv

ou s

meč

í. h

ráčk

y ná

sled

ně d

ohra

jí vý

měn

u do

kon

ce.

● Bo

nuso

vé b

ody

za ú

dery

ze

zadn

í čas

ti ku

rtu, k

teré

jsou

vítě

zné,

přin

utí s

oupe

řky

k ch

ybě

nebo

přip

raví

kon

ečný

(vítě

zný)

míč

pro

pře

dní h

ráčk

u př

i nás

ledu

jícím

úde

ru.

● U

pevn

ěte

na s

íť dv

ě zn

ačky

a s

íť ta

k ro

zděl

te n

a tře

tiny.

Um

ístě

te je

ště

jedn

u zn

ačku

do

stře

du s

ítě. (

-----

--●---

-----●

------

--●---

------

). h

rajte

nor

mál

ní

čtyř

hru,

při

kter

é al

e dr

opy

z le

vé s

trany

zad

ní č

ásti

kurtu

mus

í pro

letě

t „br

anko

u“ v

ymez

enou

těm

ito z

načk

ami ●

------

---●

, zat

ímco

dro

py z

pra

vé s

trany

za

dní č

ásti

kurtu

mus

í pro

letě

t tou

to „b

rank

ou“ ●

------

---●.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

155

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

čty

řhra

žen

Úto

k př

ední

hrá

čky

(1)

Při ú

toku

ve

čtyř

hře

žen

je h

lavn

í pov

inno

stí p

ředn

í hrá

čky:

● po

krýt

stře

dní a

pře

dní č

ást k

urtu

;●

zahr

ávat

míč

ek v

čas;

● za

chyc

ovat

dra

jvy

a po

lodr

ajvy

;●

zahr

ávat

vítě

zné

míč

e;●

udrž

ovat

úto

k.

Po v

ýhoz

u br

áníc

í dvo

jice

do z

adní

čás

ti ku

rtu b

y př

ední

hrá

čka

z út

očíc

í dv

ojic

e m

ěla

zauj

mou

t poz

ici v

e st

ředu

kur

tu n

a st

ejné

stra

ně, k

de s

e na

cház

í m

íček

. Tot

o út

očné

pos

tave

ní je

nej

efek

tivně

jší,

je-li

úto

k sm

ěřov

án n

a hr

áčku

st

ojíc

í přím

o na

prot

i (út

ok p

o čá

ře) n

ebo

do s

tředu

, čím

ž m

ůže

ze s

trany

út

očíc

í dvo

jice

dojít

k p

řečí

slen

í 2 n

a 1

(„cha

nnel

atta

ck p

ositi

on“).

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

čty

řhra

žen

Úto

k př

ední

hrá

čky

(1)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

ráčk

y js

ou o

znač

eny

čísl

em n

ebo

písm

enem

(1 a

2 n

a je

dné

stra

ně s

ítě, A

a B

na

druh

é st

raně

). O

bě d

vojic

e za

čína

jí v

post

aven

í ved

le s

ebe.

Tot

o cv

ičen

í pro

bíhá

bez

míč

ků. T

rené

r vyv

oláv

á čí

slo,

pak

pís

men

o, p

ak č

íslo

, pak

pís

men

o (n

apř.

1, A

, 1, B

, 2, B

atd

.). j

akm

ile u

slyš

í své

čís

lo n

ebo

písm

eno,

přes

ouvá

se

daná

hrá

čka

na li

bovo

lnou

stra

nu d

o za

dní č

ásti

kurtu

a je

jí pa

rtner

ka z

aujím

á ký

ženo

u př

ední

poz

ici v

úto

čném

pos

tave

ní z

a se

bou

(„cha

nnel

atta

ck p

ositi

on“).

Dvo

jice

napr

oti b

y m

ěla

auto

mat

icky

pře

jít d

o po

stav

ení v

edle

seb

e.●

4 hr

áčky

na

kurt,

dvě

na

každ

é st

raně

v p

osta

vení

ved

le s

ebe.

jed

na h

ráčk

a „p

odáv

á“ d

o vý

šky

na je

dnu

stra

nu (t

zn. v

ýhoz

po

čáře

) a p

řijím

ajíc

í dvo

jice

se a

utom

atic

ky p

řeso

uvá

do ú

točn

ého

post

aven

í za

sebo

u („c

hann

el a

ttack

pos

ition

“). h

ráčk

y ná

sled

ně d

ohra

jí vý

měn

u do

kon

ce.

● h

ráčk

y m

ohou

dos

tat z

a úk

ol v

ymys

let k

rátk

é úv

ody

vým

ěn, k

teré

jim

pom

ohou

při

form

ován

í pos

tave

ní v

edle

seb

e a

post

aven

í za

sebo

u. h

ráčk

y ná

sled

ně

dohr

ají v

ýměn

u do

kon

ce.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

156

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

čty

řhra

žen

Úto

k př

ední

hrá

čky

(2)

hra

je-li

její

partn

erka

dro

p(y)

, měl

a by

se

před

ní h

ráčk

a vy

suno

ut n

a sí

ť, čí

mž

zvýš

í tla

k na

brá

nící

dvo

jici a

lépe

dok

áže

pokr

ýt p

řípad

né ú

dery

hra

né n

a sí

ť. že

její

partn

erka

zah

rála

dro

p, p

ozná

pře

dní h

ráčk

a po

dle

pohy

bu b

rání

cí

dvoj

ice.

Má-

li za

dní h

ráčk

a př

íleži

tost

pře

jít p

o sv

ém ú

toku

do

stře

dní a

pře

dní č

ásti

kurtu

, pře

dní h

ráčk

a jí

můž

e na

znač

it, ž

e je

přip

rave

na n

a tu

to z

měn

u tím

, že

se p

osun

e ví

ce k

e st

ředo

vé č

áře

kurtu

, či d

okon

ce n

a je

ho d

ruho

u po

lovi

nu. T

o um

ožňu

je ú

točí

cí d

vojic

i pok

rýt p

rost

or u

voln

ěný

zeza

du p

ostu

pujíc

í hrá

čkou

(n

a ob

rázk

u dv

ojic

e vl

evo)

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

čty

řhra

žen

Úto

k př

ední

hrá

čky

(2)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● D

vě h

ráčk

y za

ujm

ou p

osta

vení

za

sebo

u (ú

točn

é) a

dvě

hrá

čky

post

aven

í ved

le s

ebe

(obr

anné

). je

dna

z hr

áček

v ú

točn

ém p

osta

vení

usi

lovn

ě pr

acuj

e v

zadn

í čás

ti ku

rtu a

hra

je d

ropy

mez

i brá

nící

dvo

jici.

Brán

ící d

vojic

e hr

aje

výho

zy a

sna

ží s

e dr

opuj

ící h

ráčk

u ro

zpoh

ybov

at p

odél

zad

ní č

áry.

Pře

dní h

ráčk

a se

vys

ouvá

dop

ředu

pok

aždé

, kdy

ž je

zah

rán

drop

, aby

pok

ryla

síť

(viz

prv

ní fo

to).

Když

opě

t doj

de k

zah

rání

výh

ozu,

pos

ouvá

se

mírn

ě do

zadu

.●

jedn

a dv

ojic

e v

útoč

ném

pos

tave

ní (z

a se

bou)

, dru

há d

vojic

e v

obra

nném

(ved

le s

ebe)

. Brá

nící

pár

se

snaž

í roz

pohy

bova

t zad

ní h

ráčk

u po

dél z

adní

čár

y,

na c

ož o

na o

dpov

ídá

drop

y do

pros

třed

brán

ící d

vojic

e. j

edna

z b

rání

cích

hrá

ček

násl

edně

zám

ěrně

zah

raje

kra

tší v

ýhoz

do

stra

ny, č

ímž

dá z

adní

hrá

čce

příle

žito

st:

○ za

smeč

ovat

;○

přej

ít na

síť.

Před

ní h

ráčk

a se

mírn

ě od

souv

á na

příč

, aby

zad

ní h

ráčc

e um

ožni

la jí

t za

svou

sm

ečí.

hrá

čky

násl

edně

doh

rají

vým

ěnu

do k

once

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

157

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve č

tyřh

re ž

en (1

)

Při o

bran

ě ve

čty

řhře

žen

zau

jímaj

í hrá

čky

post

aven

í ved

le s

ebe.

Na

výho

zy s

měř

ujíc

í víc

e do

stra

ny s

e ce

lý p

ár

přes

ouvá

příč

ně n

a st

ejno

u st

ranu

, kam

byl

za

hrán

míč

ek. T

o pá

ru u

mož

ňuje

lépe

si p

orad

it s

úder

y hr

aným

i po

čáře

neb

o s

úder

y sm

ěřuj

ícím

i do

stře

du k

urtu

, kte

ré js

ou o

d út

očíc

í dvo

jice

zpra

vidl

a ne

jčas

tějš

í.

jest

liže

se je

dna

z út

očíc

ích

hráč

ek d

osta

ne

v za

dním

rohu

pod

urč

itý tl

ak, o

bě b

rání

cí h

ráčk

y se

moh

ou v

ysun

out h

loub

ěji d

opře

du. h

ráčk

a st

ojíc

í ve

stře

du k

urtu

(a te

dy č

elíc

í příp

adné

mu

útok

u kř

ížem

) se

můž

e vy

suno

ut je

ště

výra

zněj

i:

● pr

otož

e úd

ery

kříž

em k

ní p

olet

í dél

e, a

tak

bude

mít

více

čas

u za

reag

ovat

;●

prot

ože

bude

s p

ředs

tihem

přip

rave

na

reag

ovat

na

drop

do

stře

du.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve č

tyřh

re ž

en (1

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

ráčk

y js

ou o

znač

eny

čísl

em n

ebo

písm

enem

(1 a

2 n

a je

dné

stra

ně s

ítě, A

a B

na

druh

é st

raně

). O

bě d

vojic

e za

čína

jí v

post

aven

í ved

le s

ebe.

Tot

o cv

ičen

í pro

bíhá

bez

míč

ků. T

rené

r vyv

oláv

á čí

slo,

pak

pís

men

o, p

ak č

íslo

, pak

pís

men

o (n

apř.

1, A

, 1, B

, 2, B

atd

.). j

akm

ile u

slyš

í své

čís

lo n

ebo

písm

eno,

přes

ouvá

se

daná

hrá

čka

na li

bovo

lnou

stra

nu d

o za

dní č

ásti

kurtu

a je

jí pa

rtner

ka z

aujím

á ký

ženo

u př

ední

poz

ici v

úto

čném

pos

tave

ní z

a se

bou

(„cha

nnel

atta

ck p

ositi

on“).

Dvo

jice

napr

oti b

y m

ěla

auto

mat

icky

pře

jít d

o po

stav

ení v

edle

seb

e.

● Tr

enér

můž

e hr

áčky

v p

osta

vení

ved

le s

ebe

nabá

dat:

○ ab

y se

pos

unul

y le

hce

např

íč n

a tu

též

stra

nu ja

ko z

adní

hrá

čka

napr

oti n

im (v

iz 2

. fot

o vý

še);

○ ab

y se

hrá

čka

čelíc

í příp

adné

mu

útok

u kř

ížem

vys

unul

a o

troch

u hl

oubě

ji vp

řed.

● je

dna

z hr

áček

v ú

točn

ém p

osta

vení

usi

lovn

ě pr

acuj

e v

zadn

í čás

ti ku

rtu a

hra

je d

ropy

mez

i dvo

jici h

ráče

k v

obra

nném

pos

tave

ní. B

rání

cí d

vojic

e hr

aje

výho

zy a

sna

ží s

e za

dní h

ráčk

u ro

zpoh

ybov

at p

odél

zad

ní č

áry.

hrá

čky

v ob

rann

ém p

osta

vení

upr

avuj

í svo

u po

zici

:

○ ta

k, ž

e se

spo

lečn

ě po

souv

ají n

apříč

na

stej

nou

stra

nu, n

a kt

erou

zah

rály

výh

oz;

○ ta

k, ž

e hr

áčka

, kte

rá č

elí p

řípad

ném

u út

oku

kříž

em, s

e vy

sune

hlo

uběj

i dop

ředu

pod

le to

ho, j

ak v

elký

je tl

ak v

yvin

utý

na z

adní

hrá

čku.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

158

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve č

tyřh

re ž

en (2

)

Pro

přec

hod

z ob

rany

do

útok

u by

brá

nící

hrá

čky

měl

y vy

užív

at b

loky

a d

rajv

y do

pro

stor

u. B

loku

jící

nebo

dra

jvuj

ící h

ráčk

a by

se

měl

a vž

dy, k

dyž

to b

ude

mož

né, s

naži

t pře

jít d

opře

du, a

by p

okry

la

síť a

po

tom

to s

vém

úde

ru p

řiměl

a so

upeř

ky z

ahrá

t vý

hoz.

V ně

kter

ých

situ

acíc

h, z

ejm

éna

jedn

á-li

se o

blo

k kř

ížem

, můž

e bý

t něk

dy le

pší,

aby

se d

opře

du

přes

unul

a pa

rtner

ka b

loku

jící h

ráčk

y.

hra

jete

-li v

ýhoz

, ať u

ž od

sítě

neb

o ze

stře

dní č

ásti

kurtu

, zva

žte:

● po

úto

čném

úde

ru h

rané

m p

o čá

ře z

ahrá

t vý

hoz

kříž

em;

● po

úto

čném

úde

ru k

řížem

zah

rát v

ýhoz

po

čáře

.

Tato

takt

ika

zpra

vidl

a nu

tí út

očíc

í dvo

jici k

vět

ším

u po

hybu

, a m

ůže

tak

pro

ni b

ýt s

loži

tějš

í udr

žet

si ú

tok.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve č

tyřh

re ž

en (2

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

čty

řhru

žen

, avš

ak p

o sm

eči n

ikdo

nes

mí z

ahrá

t výh

oz. h

ráčk

y ta

k m

usej

í být

kre

ativ

ní, p

okud

cht

ějí p

řejít

z o

bran

y do

úto

ku.

● h

rajte

set

y/zá

pasy

, kdy

:

○ po

sm

eči p

o čá

ře je

dov

olen

o za

hrát

pou

ze v

ýhoz

kříž

em;

○ po

úto

čném

úde

ru k

řížem

je d

ovol

eno

zahr

át p

ouze

výh

oz p

o čá

ře.

T

rené

r by

měl

nás

ledn

ě vé

st d

isku

zi o

výh

odác

h a

nevý

hodá

ch tě

chto

řeše

ní.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

159

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

muž

ů (1

)

Ve č

tyřh

ře m

užů

podá

vajíc

í hrá

č po

dává

z m

ísta

po

blíž

„téč

ka“ (

spoj

nice

pře

dní p

odáv

ací a

stře

dové

čá

ry),

zatím

co je

ho p

artn

er z

aujím

á po

stav

ení

upro

stře

d st

ředn

í čás

ti ku

rtu.

Krát

ká p

odán

í se

zpra

vidl

a hr

ají k

e st

ředo

vé č

áře,

ab

y do

šlo

k om

ezen

í poč

tu v

aria

nt p

říjm

ů, k

teré

př

ijím

ajíc

í hrá

č m

ůže

zahr

át.

● ja

ko z

měn

u lz

e kr

átké

pod

ání n

asm

ěrov

at

na p

řijím

ajíc

ího

hráč

e, a

tak

mu

znem

ožni

t, za

hrát

příj

em jí

m p

refe

rova

ným

způ

sobe

m.

● Př

íleži

tost

ně lz

e po

dat i

do

stra

ny

k po

stra

nním

čar

ám, a

le to

je ri

skan

tněj

ší,

prot

ože

podá

vajíc

í pár

tak

soup

eři d

ává

mož

nost

zah

rát p

říjem

po

čáře

do

odkr

ytéh

o pr

osto

ru.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

muž

ů (1

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte č

tyřh

ru m

užů,

při

níž

bude

dov

olen

o za

čína

t pou

ze k

rátk

ým p

odán

ím.

Přijí

maj

ící h

ráči

by

měl

i:

● za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;●

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;●

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

ího)

;●

obm

ěňov

at s

vé p

osta

vení

při

příjm

u (tz

n. p

osta

vit s

e ví

ce k

e st

raně

, víc

e ke

stře

du);

● př

ipra

vova

t si r

aket

u do

různ

ých

pozi

c (v

íce

na fo

rhen

dovo

u st

ranu

, pře

d tě

lo, v

íce

na b

ekhe

ndov

ou s

tranu

).

Podá

vajíc

í hrá

či b

y pa

k m

ísto

, kam

pod

ávaj

í, m

ěli m

ěnit

podl

e tě

chto

zm

ěn v

pos

tave

ní a

příp

ravě

rake

ty p

řijím

ajíc

ího

hráč

e.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

160

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

muž

ů (2

)

Po z

ahrá

ní k

rátk

ého

podá

ní b

y se

pod

ávaj

ící h

ráč

měl

sna

žit p

okrý

t vše

chny

úde

ry s

měř

ujíc

í na

síť.

Podá

vajíc

í hrá

č by

se

měl

zár

oveň

sna

žit o

čeká

vat

draj

vy a

pol

odra

jvy

sm

ěřuj

ící d

o pr

osto

ru s

tředn

í a

zadn

í čás

ti ku

rtu. T

o ob

vykl

e zn

amen

á vy

brat

si

stra

nu, j

iž s

e ro

zhod

ne p

okrý

t.

Partn

er p

odáv

ajíc

ího

hráč

e m

á na

sta

rost

i pok

rytí

příjm

ů le

tícíc

h do

stře

dní a

zad

ní č

ásti

kurtu

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Krát

ké p

odán

í ve

čtyř

hře

muž

ů (2

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

čty

řhru

muž

ů, p

ři ní

ž bu

de d

ovol

eno

začí

nat p

ouze

krá

tkým

pod

áním

.

● Př

ijím

ajíc

í hrá

či b

y m

ěli:

○ za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;○

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;○

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

ího)

.

● h

ra je

bod

ován

a ja

ko o

bvyk

le s

výj

imko

u si

tuac

e, k

dy p

odáv

ajíc

í dvo

jice

vyhr

aje

vým

ěnu

v pr

ůběh

u pr

vníc

h 3

úder

ů vý

měn

y. V

tom

příp

adě

získ

ává

dva

body

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

161

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e m

užů

(1)

Po p

říjm

u na

síť

by p

řijím

ajíc

í hrá

č m

ěl p

rost

or s

ítě

začí

t stře

žit a

skl

epno

ut v

šech

ny d

alší

úde

ry, k

teré

po

dáva

jící h

ráč

na s

íť za

hraj

e.

Příje

m p

o čá

ře s

měř

ujíc

í do

stře

dní č

ásti

kurtu

by

měl

být

nás

ledo

ván

snah

ou p

řijím

ajíc

ího

hráč

e za

chyt

it ja

kýko

liv n

ásle

dný

úder

zah

raný

po

čáře

.

Také

příj

em p

o čá

ře d

o za

dní č

ásti

kurtu

by

měl

bý

t nás

ledo

ván

snah

ou p

řijím

ajíc

ího

hráč

e za

chyt

it ja

kýko

liv n

ásle

dný

úder

zah

raný

po

čáře

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e m

užů

(1)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

čty

řhru

muž

ů, p

ři ní

ž bu

de d

ovol

eno

začí

nat p

ouze

krá

tkým

pod

áním

.

● Př

ijím

ajíc

í hrá

či b

y m

ěli:

○ za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;○

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;○

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

ího)

.

● h

ra je

bod

ován

a ja

ko o

bvyk

le s

výj

imko

u si

tuac

e, k

dy p

řijím

ajíc

í dvo

jice

vyhr

aje

vým

ěnu

v pr

ůběh

u pr

vníc

h 4

úder

ů vý

měn

y. V

tom

příp

adě

získ

ává

dva

body

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

162

RO

zVÍj

ENÁ

DO

VED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e m

užů

(2)

Přijí

maj

ící h

ráč

se m

ůže

rozh

odno

ut, ž

e za

útoč

í na

tělo

par

tner

a po

dáva

jícíh

o hr

áče.

V to

m p

řípad

ě by

se

měl

přip

ravi

t na

to, ž

e bu

de m

uset

pok

rýt o

bě

stra

ny, k

am n

ásle

dný

úder

od

toho

to h

ráče

můž

e le

tět.

Poku

d př

ijím

ajíc

í hrá

č za

hraj

e př

íjem

nep

řesn

ě, m

ůže

se s

tát,

že s

e bu

de

mus

et o

d sí

tě s

táhn

out a

s p

artn

erem

zau

jmou

t pos

tave

ní v

edle

seb

e.

zPŮ

SOB

VÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní v

e čt

yřhř

e m

užů

(2)

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

● h

rajte

čty

řhru

muž

ů, p

ři ní

ž bu

de d

ovol

eno

začí

nat p

ouze

krá

tkým

pod

áním

.

● Př

ijím

ajíc

í hrá

či b

y m

ěli:

○ za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;○

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;○

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

ího)

.

h

ra je

bod

ován

a ja

ko o

bvyk

le s

výj

imko

u si

tuac

e, k

dy p

řijím

ajíc

í dvo

jice

vyhr

aje

vým

ěnu

v pr

ůběh

u pr

vníc

h 4

úder

ů vý

měn

y. V

tom

příp

adě

získ

ává

dva

body

.

● h

rajte

čty

řhru

muž

ů, ž

ádná

vým

ěna

však

nes

mí t

rvat

dél

e ne

ž pě

t úde

rů. P

o pě

ti úd

erec

h je

vým

ěna

ukon

čena

a b

od z

íská

vá ta

dvo

jice,

kte

rá je

v tu

chv

íli

v út

oku/

kont

rolu

je v

ýměn

u. O

bčas

se

můž

e st

át, ž

e bu

de n

utné

seh

rát „

nový

míč

“.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

163

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

čtyř

hře

muž

ů

Vyst

řele

né p

odán

í lze

pou

žít j

ako

příh

odno

u zm

ěnu.

Vyt

lačí

sou

peře

doz

adu

a ča

sto

jej d

onut

í zah

rát m

íček

v s

ituac

i, kd

y je

vyc

hýle

n z

rovn

ováh

y. P

odán

í hr

ané

do s

trany

je p

ro p

řijím

ajíc

ího

hráč

e ča

sto

obtíž

něji

zvlá

dnut

elné

, ze

jmén

a po

kud

letí

směr

em v

en n

a fo

rhen

dovo

u st

ranu

.

Vyst

řele

né p

odán

í do

stra

ny č

asto

přim

ěje

soup

eře

zahr

át o

čeká

vate

lný

příje

m

po č

áře,

na

kter

ý si

můž

e po

číha

t par

tner

pod

ávaj

ícíh

o hr

áče.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

čtyř

hře

muž

ů

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y:

hra

jte tr

énin

kový

set

/záp

as, v

něm

ž bu

de v

ětší

pod

íl vy

stře

lený

ch p

odán

í než

obv

ykle

. za

vítě

zstv

í ve

vým

ěně

s vy

stře

lený

m p

odán

ím z

íská

vá p

odáv

ajíc

í dv

ojic

e bo

nuso

vé b

ody.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

164

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

čty

řhře

muž

ů

Poku

d na

vás

pod

ávaj

ící h

ráč

vyst

řelil

podá

ní d

o st

rany

a js

te v

rovn

ováž

ném

pos

tave

ní, z

asm

ečuj

te

na h

ráče

sto

jícíh

o př

ímo

prot

i vám

neb

o do

pros

třed

podá

vajíc

í dvo

jice.

Vho

dnou

zm

ěnou

můž

e bý

t též

dr

op z

ahra

ný m

ezi p

odáv

ajíc

í dvo

jici.

Poku

d na

vás

pod

ávaj

ící h

ráč

vyst

řelil

podá

ní k

e st

ředo

vé č

áře

a js

te v

rovn

ováž

ném

pos

tave

ní,

zasm

ečuj

te n

a st

ahuj

ícíh

o se

pod

ávaj

ícíh

o hr

áče

nebo

dop

rost

řed

mez

i dvo

jici h

ráčů

. Dal

ší m

ožno

stí

je o

pět d

rop

hran

ý m

ezi p

odáv

ajíc

í dvo

jici.

Při p

říjm

u vy

stře

lené

ho p

odán

í, kt

eré

vás

vych

ýlilo

z

rovn

ováh

y, z

važt

e za

hrát

pol

osm

eč n

ebo

drop

. O

bě v

aria

nty

dáva

jí př

ijím

ajíc

ímu

hráč

i víc

e ča

su

získ

at z

trace

nou

rovn

ováh

u.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

čty

řhře

muž

ů

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte tr

énin

kový

set

/záp

as, v

něm

ž bu

de v

ětší

pod

íl vy

stře

lený

ch p

odán

í než

obv

ykle

. Bon

usov

é bo

dy z

íská

vá k

terá

koliv

dvo

jice,

kte

rá z

vítě

zí v

e vý

měn

ě, je

ž za

čala

vys

třele

ným

pod

áním

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

165

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

čty

řhra

muž

ůVe

dení

vým

ěny

– út

ok z

e za

dní

část

i kur

tu

Při ú

toku

ve

čtyř

hře

muž

ů je

hla

vní p

ovin

nost

í za

dníh

o hr

áče:

● po

krýt

stře

dní a

zad

ní č

ást k

urtu

;●

trpěl

ivě

čeka

t na

dobr

ou p

řílež

itost

k ú

toku

;●

přip

ravo

vat ú

točn

é po

zice

pro

pře

dníh

o hr

áče;

● za

hráv

at v

ítězn

é m

íče.

zadn

í hrá

č vy

užív

á:

● st

rmé

drop

y, k

teré

dos

tano

u so

upeř

e po

d tla

k;●

úder

y do

pros

třed

brán

ící d

vojic

e, č

ímž

sníž

í po

čet v

aria

nt ú

derů

, kte

ré m

ohou

sou

peři

násl

edně

zah

rát (

nazn

ačen

o vý

še);

● sm

eče,

nej

čast

ěji h

rané

po

čáře

neb

o m

ezi

soup

eře

k vy

nuce

ní s

labé

ho n

ásle

dnéh

o úd

eru,

neb

o hr

ané

jako

vítě

zný

míč

;●

drop

y kř

ížem

a s

meč

e ja

ko z

měn

u.

hrá

či s

i pro

hodí

poz

ice,

pok

ud:

● pr

o za

dníh

o hr

áče

nast

ala

vhod

ná s

ituac

e př

ejít

po s

vém

úto

ku d

opře

du;

● př

ední

hrá

č do

bře

přeč

etl v

znik

lou

situ

aci

a dr

ží s

e po

blíž

stře

du ta

k, a

by m

ohl p

okrý

t zb

ývaj

ící č

ást k

urtu

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

čty

řhra

muž

ůVe

dení

vým

ěny

– út

ok z

e za

dní

část

i kur

tu

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● je

den

hráč

usi

lovn

ě pr

acuj

e v

zadn

í čás

ti ku

rtu, o

dkud

hra

je d

ropy

mez

i dvo

jici h

ráčů

v p

osta

vení

ved

le s

ebe.

Tat

o dv

ojic

e hr

aje

výho

zy a

sna

ží s

e za

dníh

o hr

áče

rozp

ohyb

ovat

pod

él z

adní

čár

y.●

jede

n pá

r v p

osta

vení

za

sebo

u (ú

točn

ém) a

dru

hý v

pos

tave

ní v

edle

seb

e (o

bran

ném

). Br

áníc

í dvo

jice

se s

naží

rozp

ohyb

ovat

zad

ního

hrá

če p

odél

zad

ní

čáry

, na

což

on re

aguj

e dr

opy

mez

i dvo

jici b

rání

cích

hrá

čů. j

eden

z b

rání

cích

hrá

čů n

ásle

dně

zám

ěrně

zah

raje

kra

tší v

ýhoz

do

stra

ny, č

ímž

dá z

adní

mu

hráč

i příl

ežito

st:

○ za

smeč

ovat

;○

přej

ít na

síť.

Př

ední

hrá

č se

mírn

ě od

souv

á na

příč

, aby

zad

ním

u hr

áči u

mož

nil j

ít za

svo

u sm

ečí.

hrá

či n

ásle

dně

dohr

ají v

ýměn

u do

kon

ce.

● Bo

nuso

vé b

ody

za ú

dery

ze

zadn

í čas

ti ku

rtu, k

teré

jsou

vítě

zné,

přin

utí s

oupe

ře k

chy

bě n

ebo

přip

raví

kon

ečný

(vítě

zný)

míč

pro

pře

dníh

o hr

áče

při n

ásle

dujíc

ím ú

deru

.●

Upe

vnět

e na

síť

dvě

znač

ky, a

síť

tak

rozd

ělte

na

třetin

y. U

mís

těte

ješt

ě je

dnu

znač

ku d

o st

ředu

sítě

. ( --

-----●

------

--●---

-----●

------

---).

hra

jte n

orm

ální

čt

yřhr

u, p

ři kt

eré

ale

drop

y z

levé

stra

ny z

adní

čás

ti ku

rtu m

usí p

role

tět „

bran

kou“

vym

ezen

ou tě

mito

zna

čkam

i ●---

------

● , z

atím

co d

ropy

z p

ravé

stra

ny

zadn

í čás

ti ku

rtu m

usí p

role

tět t

outo

„bra

nkou

“ ●---

------

●.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

166

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

čty

řhra

muž

ů –

útok

pře

dníh

o hr

áče

(1)

Při ú

toku

ve

čtyř

hře

muž

ů je

hla

vní p

ovin

nost

í pře

dníh

o hr

áče:

● po

krýt

stře

dní a

pře

dní č

ást k

urtu

;●

zahr

ávat

míč

ek v

čas;

● za

chyc

ovat

dra

jvy

a po

lodr

ajvy

;●

zahr

ávat

vítě

zné

míč

e;●

udrž

ovat

úto

k.

Po v

ýhoz

u br

áníc

í dvo

jice

do z

adní

čás

ti ku

rtu b

y př

ední

hrá

č z

útoč

ící d

vojic

e m

ěl z

aujm

out p

ozic

i ve

stře

du k

urtu

na

stej

né s

traně

, kde

se

nach

ází m

íček

. To

to ú

točn

é po

stav

ení j

e ne

jefe

ktiv

nějš

í, je

-li ú

tok

směř

ován

na

hráč

e st

ojíc

ího

přím

o na

prot

i (út

ok p

o čá

ře) n

ebo

do s

tředu

, čím

ž m

ůže

ze s

trany

úto

čící

dv

ojic

e do

jít k

pře

čísl

ení 2

na

1 („c

hann

el a

ttack

pos

ition

“).

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

čty

řhra

muž

ů –

útok

pře

dníh

o hr

áče

(1)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

ráči

jsou

ozn

ačen

i čís

lem

neb

o pí

smen

em (1

a 2

na

jedn

é st

raně

sítě

, A a

B n

a dr

uhé

stra

ně).

Obě

dvo

jice

začí

nají

v po

stav

ení v

edle

seb

e. T

oto

cvič

ení p

robí

há b

ez m

íčků

. Tre

nér v

yvol

ává

čísl

o, p

ak p

ísm

eno,

pak

čís

lo, p

ak p

ísm

eno

(nap

ř. 1,

A, 1

, B, 2

, B a

td.).

jak

mile

usl

yší s

vé č

íslo

neb

o pí

smen

o,př

esou

vá s

e da

ný h

ráč

na li

bovo

lnou

stra

nu d

o za

dní č

ásti

kurtu

a je

ho p

artn

er z

aujím

á ký

ženo

u př

ední

poz

ici v

úto

čném

pos

tave

ní z

a se

bou

(„cha

nnel

atta

ck p

ositi

on“).

Dvo

jice

napr

oti b

y m

ěla

auto

mat

icky

pře

jít d

o po

stav

ení v

edle

seb

e.●

4 hr

áči n

a ku

rt, d

va n

a ka

ždé

stra

ně v

pos

tave

ní v

edle

seb

e. j

eden

hrá

č „p

odáv

á“ d

o vý

šky

na je

dnu

stra

nu (t

zn. v

ýhoz

po

čáře

) a p

řijím

ajíc

í dvo

jice

se

auto

mat

icky

pře

souv

á do

úto

čnéh

o po

stav

ení z

a se

bou

(„cha

nnel

atta

ck p

ositi

on“).

hrá

či n

ásle

dně

dohr

ají v

ýměn

u do

kon

ce.

● h

ráči

moh

ou d

osta

t za

úkol

vym

ysle

t krá

tké

úvod

y vý

měn

, kte

ré ji

m p

omoh

ou p

ři fo

rmov

ání p

osta

vení

ved

le s

ebe

a po

stav

ení z

a se

bou.

hrá

či n

ásle

dně

dohr

ají v

ýměn

u do

kon

ce.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

167

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

čty

řhra

muž

ů –

útok

pře

dníh

o hr

áče

(2)

hra

je-li

jeho

par

tner

dro

p(y)

, měl

by

se p

ředn

í hrá

č vy

suno

ut n

a sí

ť, čí

mž

zvýš

í tla

k na

brá

nící

dvo

jici a

lépe

dok

áže

pokr

ýt p

řípad

né ú

dery

hra

né n

a sí

ť. že

jeho

par

tner

zah

rál d

rop,

poz

ná p

ředn

í hrá

č po

dle

pohy

bu b

rání

cí d

vojic

e.

Má-

li za

dní h

ráč

příle

žito

st p

řejít

po

svém

úto

ku d

o st

ředn

í a p

ředn

í čás

ti ku

rtu, p

ředn

í hrá

č m

u m

ůže

nazn

ačit,

že

je n

a tu

to z

měn

u př

ipra

ven

tak,

že

se

posu

ne v

íce

ke s

tředo

vé č

áře

kurtu

, či d

okon

ce n

a je

ho d

ruho

u po

lovi

nu. T

o um

ožňu

je ú

točí

cí d

vojic

i pok

rýt p

rost

or u

voln

ěný

zeza

du p

ostu

pujíc

ím h

ráče

m.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

čty

řhra

muž

ů –

útok

pře

dníh

o hr

áče

(2)

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

● D

va h

ráči

zau

jmou

pos

tave

ní z

a se

bou

(úto

čné)

a d

va h

ráči

pos

tave

ní v

edle

seb

e (o

bran

né).

jede

n z

hráč

ů v

útoč

ném

pos

tave

ní u

silo

vně

prac

uje

v za

dní

část

i kur

tu a

hra

je d

ropy

mez

i brá

nící

dvo

jici.

Brán

ící d

vojic

e hr

aje

výho

zy a

sna

ží s

e dr

opuj

ícíh

o hr

áče

rozp

ohyb

ovat

pod

él z

adní

čár

y. P

ředn

í hrá

č se

vy

souv

á do

před

u po

každ

é, k

dyž

je z

ahrá

n dr

op, a

by p

okry

l síť

(viz

prv

ní fo

to).

Když

opě

t doj

de k

zah

rání

výh

ozu,

pos

ouvá

se

mírn

ě do

zadu

.●

jedn

a dv

ojic

e v

útoč

ném

pos

tave

ní (z

a se

bou)

, dru

há d

vojic

e v

obra

nném

(ved

le s

ebe)

. Brá

nící

pár

se

snaž

í roz

pohy

bova

t zad

ního

hrá

če p

odél

zad

ní č

áry,

na

což

on

odpo

vídá

dro

py d

opro

stře

d br

áníc

í dvo

jice.

jed

en z

brá

nící

ch h

ráčů

nás

ledn

ě zá

měr

ně z

ahra

je k

ratš

í výh

oz d

o st

rany

, čím

ž dá

zad

ním

u hr

áči

příle

žito

st:

○ za

smeč

ovat

;○

přej

ít na

síť.

Př

ední

hrá

č se

mírn

ě od

souv

á na

příč

, aby

zad

ním

u hr

áči u

mož

nil j

ít za

svo

u sm

ečí.

hrá

či n

ásle

dně

dohr

ají v

ýměn

u do

kon

ce.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

168

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve č

tyřh

ře m

užů

(1)

Při o

bran

ě ve

čty

řhře

muž

ů hr

áči z

aujím

ají

post

aven

í ved

le s

ebe.

Po

své

m v

ýhoz

u sm

ěřuj

ícím

víc

e do

stra

ny s

e ce

lý

brán

ící p

ár p

řeso

uvá

příč

ně n

a st

ejno

u st

ranu

, kam

by

l zah

rán

míč

ek. T

o pá

ru u

mož

ňuje

lépe

si p

orad

it s

úder

y hr

aným

i po

čáře

neb

o s

úder

y sm

ěřuj

ícím

i do

stře

du k

urtu

, kte

ré js

ou o

d út

očíc

í dvo

jice

zpra

vidl

a ne

jčas

tějš

í.

jest

liže

se je

den

z út

očíc

ích

hráč

ů do

stan

e v

zadn

ím ro

hu p

od u

rčitý

tlak

, oba

brá

nící

hrá

či s

e m

ohou

vys

unou

t hlo

uběj

i dop

ředu

. hrá

č st

ojíc

í ve

stře

du k

urtu

(a te

dy č

elíc

í příp

adné

mu

útok

u kř

ížem

) se

můž

e vy

suno

ut je

ště

výra

zněj

i:

● pr

otož

e úd

ery

kříž

em k

něm

u po

letí

déle

, a ta

k bu

de m

ít ví

ce č

asu

zare

agov

at;

● pr

otož

e bu

de s

pře

dstih

em p

řipra

ven

reag

ovat

na

dro

p do

stře

du.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve č

tyřh

ře m

užů

(1)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

ráči

jsou

ozn

ačen

i čís

lem

neb

o pí

smen

em (1

a 2

na

jedn

é st

raně

sítě

, A a

B n

a dr

uhé

stra

ně).

Obě

dvo

jice

začí

nají

v po

stav

ení v

edle

seb

e. T

oto

cvič

ení

prob

íhá

bez

míč

ků. T

rené

r vyv

oláv

á čí

slo,

pak

pís

men

o, p

ak č

íslo

, pak

pís

men

o (n

apř.

1, A

, 1, B

, 2, B

atd

.). j

akm

ile u

slyš

í své

čís

lo n

ebo

písm

eno,

př

esou

vá s

e da

ný h

ráč

na li

bovo

lnou

stra

nu d

o za

dní č

ásti

kurtu

a je

ho p

artn

er z

aujím

á ký

ženo

u př

ední

poz

ici v

úto

čném

pos

tave

ní z

a se

bou

(„cha

nnel

at

tack

pos

ition

“). D

vojic

e na

prot

i by

měl

a au

tom

atic

ky p

řejít

do

post

aven

í ved

le s

ebe.

● Tr

enér

můž

e hr

áče

v po

stav

ení v

edle

seb

e na

báda

t k to

mu:

○ ab

y se

pos

unul

i leh

ce n

apříč

na

tuté

ž st

ranu

jako

zad

ní h

ráč

napr

oti n

im (v

iz 2

. fot

o vý

še);

○ ab

y se

hrá

č če

lící p

řípad

ném

u út

oku

kříž

em v

ysun

ul o

troc

hu h

loub

ěji v

před

.

● je

den

z hr

áčů

v út

očné

m p

osta

vení

usi

lovn

ě pr

acuj

e v

zadn

í čás

ti ku

rtu a

hra

je d

ropy

mez

i dvo

jici h

ráčů

v o

bran

ném

pos

tave

ní. B

rání

cí d

vojic

e hr

aje

výho

zy a

sna

ží s

e za

dníh

o hr

áče

rozp

ohyb

ovat

pod

él z

adní

čár

y.●

hrá

či v

obr

anné

m p

osta

vení

upr

avuj

í svo

u po

zici

:

○ ta

k, ž

e se

spo

lečn

ě po

souv

ají n

apříč

na

stej

nou

stra

nu, n

a kt

erou

byl

zah

rán

výho

z;○

tak,

že

hráč

, kte

rý č

elí p

řípad

ném

u út

oku

kříž

em, s

e vy

sune

hlo

uběj

i dop

ředu

pod

le to

ho, j

ak v

elký

je tl

ak v

yvin

utý

na z

adní

ho h

ráče

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

169

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve č

tyřh

ře m

užů

(2)

Pro

přec

hod

z ob

rany

do

útok

u by

brá

nící

hrá

či

měl

i vyu

žíva

t blo

ky a

dra

jvy

do p

rost

oru.

Blo

kujíc

í ne

bo d

rajv

ujíc

í hrá

č by

se

měl

vžd

y, k

dyž

to

bude

mož

né, s

naži

t pře

jít d

opře

du, a

by p

okry

l sí

ť a p

o to

mto

své

m ú

deru

přim

ěl s

oupe

ře z

ahrá

t vý

hoz.

V ně

kter

ých

situ

acíc

h, z

ejm

éna

jedn

á-li

se o

blo

k kř

ížem

, můž

e bý

t něk

dy le

pší,

aby

se d

opře

du

přes

unul

par

tner

blo

kujíc

ího

hráč

e.

hra

jete

-li v

ýhoz

, ať u

ž od

sítě

, neb

o ze

stře

dní č

ásti

kurtu

, zva

žte:

● po

úto

čném

úde

ru h

rané

m p

o čá

ře z

ahrá

t vý

hoz

kříž

em;

● po

úto

čném

úde

ru k

řížem

zah

rát v

ýhoz

po

čář

e.

Tato

takt

ika

zpra

vidl

a nu

tí út

očíc

í dvo

jici k

vět

ším

u po

hybu

, a m

ůže

tak

pro

ni b

ýt s

loži

tějš

í udr

žet

si ú

tok.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve č

tyřh

ře m

užů

(2)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

čty

řhru

, avš

ak p

o sm

eči n

ikdo

nes

mí z

ahrá

t výh

oz. h

ráči

tak

mus

ejí b

ýt k

reat

ivní

, pok

ud c

htěj

í pře

jít z

obr

any

do ú

toku

.●

hra

jte s

ety/

zápa

sy, k

dy:

○ po

sm

eči p

o čá

ře je

dov

olen

o za

hrát

pou

ze v

ýhoz

kříž

em;

○ po

úto

čném

úde

ru k

řížem

je d

ovol

eno

zahr

át p

ouze

výh

oz p

o čá

ře.

Tr

enér

by

měl

nás

ledn

ě vé

st d

isku

zi o

výh

odác

h a

nevý

hodá

ch tě

chto

řeše

ní.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

170

10.

TAK

TIK

A S

MÍŠ

EN

ÝC

h č

Tyř

hE

RÚ

VO

D

Smíš

ená

čtyř

hra

(mix

) má

mno

ho s

pole

čnýc

h ta

ktic

kých

zna

ků ja

ko č

tyřh

ry, v

nic

hž p

roti

sobě

hra

jí hr

áči s

tejn

ého

pohl

aví.

hla

vní r

ozdí

l spo

čívá

v to

m, ž

e že

ny

nejs

ou s

tejn

ě si

lově

vyb

aven

é ja

ko m

uži.

z to

hoto

dův

odu

se p

ři sm

íšen

é čt

yřhř

e hr

áči s

naží

vyt

váře

t situ

ace,

ve

kter

ých

se ž

ena

bude

poh

ybov

at p

řede

vším

v

před

ní a

stře

dní č

ásti

kurtu

, zat

ímco

u m

uže

to b

ude

stře

dní a

zad

ní č

ást.

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e –

muž

(1)

Poku

d m

už p

odáv

á z

prav

é st

rany

ku

rtu, ž

ena

zauj

ímá

pozi

ci m

írně

vlev

o v

před

ní č

ásti

kurtu

.

Poku

d m

už p

odáv

á z

levé

stra

ny

kurtu

, žen

a ta

ké z

aujím

á po

zici

mírn

ě vl

evo

v př

ední

čás

ti ku

rtu.

Poku

d m

už p

odáv

á z

levé

stra

ny,

žena

můž

e za

ujm

out t

aké

pozi

ci

mírn

ě vp

ravo

. Tak

lze

soup

eřům

zt

ížit

zahr

át p

říjem

jim

i pre

fero

vaný

m

způs

obem

, zej

mén

a po

kud

čast

o př

ijím

ají p

o čá

ře.

Krát

ká p

odán

í se

obvy

kle

hraj

í ke

stře

dové

čář

e, č

ímž

se s

nižu

je

poče

t mož

ných

var

iant

příj

mů

soup

eře,

neb

o je

lze

jako

zm

ěnu

nasm

ěrov

at n

a př

ijím

ajíc

ího

hráč

e.

Po p

odán

í má

muž

na

star

osti

úder

y le

tící d

o st

ředn

í a z

adní

čás

ti ku

rtu.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Krát

ké p

odán

í ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e –

muž

(1)

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

hra

jte s

míš

enou

čty

řhru

a e

xper

imen

tujte

s p

osta

vení

m ž

eny

v si

tuac

i, kd

y m

už p

odáv

á zl

eva.

Ať n

ěkdy

žen

a st

ojí v

levo

, jin

dy v

prav

o.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

171

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Krát

ké p

odán

í ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e –

žena

(2)

Když

pod

ává

žena

, jej

í par

tner

zau

jímá

post

aven

í up

rost

řed

kurtu

. Kv

ůli s

níže

ní p

očtu

mož

ných

var

iant

příj

mů

se

krát

ká p

odán

í obv

ykle

hra

jí ke

stře

dové

čář

e. j

ako

změn

u je

lze

nasm

ěrov

at i

na p

řijím

ajíc

ího

hráč

e.

Pro

oživ

ení l

ze n

ěkdy

pou

žít i

pod

ání d

o st

rany

.

Po p

odán

í má

žena

na

star

ost ú

dery

letíc

í do

pře

dní a

stře

dní č

ásti

kurtu

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Krát

ké p

odán

í ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e –

žena

(2)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

sm

íšen

ou č

tyřh

ru, p

ři ní

ž je

dov

olen

o za

čína

t pou

ze k

rátk

ým p

odán

ím a

pok

aždé

pod

ává

pouz

e že

na.

● Př

ijím

ajíc

í hrá

či/h

ráčk

y by

měl

i:

○ za

hajo

vat p

říjem

ze

svéh

o ob

vykl

ého

post

aven

í;○

dodr

žova

t pra

vidl

o, ž

e se

nep

ohno

u, d

okud

ned

ojde

k o

dehr

ání m

íčku

;○

citli

vě v

olit

příjm

y (n

apř.

nehr

át p

rudk

ý úd

er n

a hl

avu

podá

vajíc

ího)

;○

obm

ěňov

at s

vé p

osta

vení

při

příjm

u (tz

n. p

osou

vat s

e m

írně

do s

trany

/víc

ke

stře

du);

○ př

ipra

vova

t si r

aket

u do

různ

ých

pozi

c (v

íce

na fo

rhen

dovo

u st

ranu

, pře

d tě

lo, v

íce

na b

ekhe

ndov

ou s

tranu

).

● Po

dáva

jící h

ráčk

a by

svá

pod

ání m

ěla

měn

it po

dle

toho

, kam

se

přijí

maj

ící h

ráč/

hráč

ka p

osta

ví a

jak

si p

řipra

ví ra

ketu

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

172

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– že

na (1

)

Poku

d že

na p

řijím

á ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e, p

ak je

jí pa

rtner

zau

jímá

post

aven

í up

rost

řed

kurtu

. Po

své

m p

říjm

u na

síť,

by

se ž

ena

měl

a vy

suno

ut d

opře

du a

stře

žit p

ředn

í čás

t ku

rtu.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– že

na (1

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte s

et/z

ápas

, v n

ěmž

přijí

maj

í pou

ze ž

eny.

zva

žte

také

klá

st d

ůraz

na

urči

tý ty

p př

íjmu

(po

čáře

, kříž

em, d

o za

dní č

ásti

kurtu

atd

.). V

yvol

ejte

mez

i par

tner

y di

skuz

i o e

fekt

ivitě

kon

krét

ních

úde

rů a

pov

inno

stec

h hr

áčů

po k

aždé

m z

nic

h.

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– že

na (2

)

Po p

říjm

u po

čář

e do

stře

dní n

ebo

zadn

í čás

ti ku

rtu b

y že

na m

ěla

být

přip

rave

na p

okrý

t úde

ry le

tící p

o čá

ře.

žena

můž

e př

i příj

mu

zahr

át d

rajv

/pol

odra

jv n

a tě

lo p

artn

era

podá

vajíc

í hrá

čky.

Po

dle

kval

ity s

vého

příj

mu

by s

e ná

sled

ně m

ěla

poku

sit p

okrý

t jak

úde

ry le

tící

na s

íť, ta

k i d

o st

ředu

kur

tu.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– že

na (2

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte s

et/z

ápas

, v n

ěmž

přijí

maj

í pou

ze ž

eny.

zva

žte

také

klá

st d

ůraz

na

urči

tý ty

p př

íjmu

(po

čáře

, kříž

em, d

o za

dní č

ásti

kurtu

atd

.). V

yvol

ejte

mez

i par

tner

y di

skuz

i o e

fekt

ivitě

kon

krét

ních

úde

rů a

pov

inno

stec

h hr

áčů

po k

aždé

m z

nic

h.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

173

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– m

už

Poku

d m

už p

řijím

á po

dání

ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e, p

artn

erka

sto

jí ob

vykl

e po

jeho

bok

u.

Muž

bud

e hr

át m

nožs

tví p

říjm

ů do

stře

dní a

zad

ní č

ásti

kurtu

, čím

ž zí

ská

čas

na p

ohyb

zpě

t, ab

y do

káza

l po

krýt

pro

stor

ve

stře

dní a

zad

ní č

ásti

kurtu

, kte

rý m

á na

sta

rost

.

Příjm

y po

čář

e m

u zá

rove

ň um

ožní

ča

stěj

i pok

rýt t

řetí

úder

vým

ěny.

jak

o zm

ěnu

využ

ívá

muž

příj

my

na s

íť,

kříž

em a

na

tělo

sou

peře

Muž

se

snaž

í hrá

t tak

ové

příjm

y, k

teré

je

ho p

artn

erce

um

ožní

pře

suno

ut s

e do

před

u, n

icm

éně

partn

erka

mus

í mít

na p

amět

i, že

se

můž

e st

át, ž

e bu

de

mus

et v

ypom

oci v

zad

ní č

ásti

kurtu

.

Poku

d př

íjem

pod

ání d

osta

l sou

peře

po

d ve

lký

tlak,

muž

by

se m

ěl p

okus

it zů

stat

vep

ředu

a d

okon

čit v

ýměn

u,

aneb

o př

ipra

vit d

obro

u po

zici

na

zako

nčen

í pro

svo

ji pa

rtner

ku.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m k

rátk

ého

podá

ní

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– m

už

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

hra

jte s

et/z

ápas

, v n

ěmž

přijí

maj

í pou

ze m

uži.

zvaž

te ta

ké k

lást

důr

az n

a ur

čitý

typ

příjm

u (p

o čá

ře, k

řížem

, do

zadn

í čás

ti ku

rtu a

td.).

Vyv

olej

te m

ezi p

artn

ery

disk

uzi o

efe

ktiv

itě k

onkr

étní

ch ú

derů

a p

ovin

nost

ech

hráč

ů po

kaž

dém

z n

ich.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

174

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

smíš

ené

čtyř

hře

Vyst

řele

né p

odán

í do

stra

ny lz

e ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e vy

užív

at z

ejm

éna

prot

i žen

ě a

vytla

čit j

i tak

do

zad

ní č

ásti

kurtu

. jes

tliže

vys

třele

né p

odán

í za

hrál

a že

na, m

ěla

by p

o úd

eru

mírn

ě po

odst

oupi

t od

sítě

. jak

dal

eko

usto

upí,

zále

ží n

a to

m, j

ak

účin

né p

odán

í byl

o –

čím

víc

e by

l/a p

řijím

ajíc

í hr

áč/k

a vy

vede

n/a

z ro

vnov

áhy

a čí

m p

ozdě

ji úd

er

zahr

ává,

tím

blíž

e sí

ti m

ůže

podá

vajíc

í hrá

čka

zůst

at.

jako

zm

ěnu

lze

zahr

át ta

ké v

ystře

lené

pod

ání

ke s

tředo

vé č

áře.

Po

kud

vyst

řele

né p

odán

í zah

rává

muž

, pak

vžd

y,

když

je to

mož

né, b

y se

jeho

par

tner

ka m

ěla

snaž

it př

esun

out d

o po

stav

ení k

řížem

pro

ti út

očíc

ímu

hráč

i. To

jí d

á ví

ce č

asu

na z

prac

ován

í příp

adné

ho

úder

u kř

ížem

i m

ožno

st z

ůsta

t blíž

e sí

ti.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Vyst

řele

né p

odán

í ve

smíš

ené

čtyř

hře

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte s

et/z

ápas

s v

ětší

m n

ež o

bvyk

lým

pod

ílem

vys

třele

ných

pod

ání.

Bonu

sové

bod

y zí

skáv

á kt

erák

oliv

dvo

jice

za v

ítězs

tví v

e vý

měn

ě, k

terá

zač

ala

vyst

řele

ným

pod

áním

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

175

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e

Poku

d na

vás

sou

peř v

ystře

lil po

dání

do

stra

ny, z

aúto

čte

na tě

lo h

ráče

st

ojíc

ího

přím

o pr

oti v

ám n

ebo

dopr

ostře

d po

dáva

jící d

vojic

e. U

rčitý

m u

brán

ím

raza

nce

při p

říjm

u zí

skát

e ví

ce č

asu

na n

ávra

t do

přip

rave

ného

pos

tave

ní.

Alte

rnat

ivou

, je-

li to

mož

né, j

e za

hrát

klír

na

ženu

.

Poku

d na

vás

sou

peř v

ystře

lil po

dání

ke

stře

dové

čář

e, z

aúto

čte

dopr

ostře

d ku

rtu n

ebo

na tě

lo ž

eny.

I zd

e pl

atí,

že u

rčité

ubr

ání r

azan

ce p

ři úd

eru

dává

př

ijím

ajíc

ímu

hráč

i/hrá

čce

více

čas

u na

náv

rat.

Alte

rnat

ivou

je z

ahrá

t klír

kř

ížem

, kte

rý p

osky

tne

více

čas

u na

náv

rat d

o př

ipra

vené

ho p

osta

vení

.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Příje

m v

ystře

lené

ho p

odán

í ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte s

et/z

ápas

s v

elký

m p

odíle

m v

ystře

lený

ch p

odán

í, hr

anýc

h ze

jmén

a na

žen

y. z

kouš

ejte

zah

ráva

t růz

né ty

py p

říjm

ů. D

isku

tujte

s h

ráči

o to

m, d

o ja

ké m

íry

jsou

kon

krét

ní p

říjm

y ef

ektiv

ní (n

apř.

jako

u čá

st k

urtu

bud

e tře

ba p

o ko

nkré

tním

úde

ru p

okrý

t).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

176

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vede

ní v

ýměn

y

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– út

ok (1

)

Při ú

toku

ve

smíš

ené

čtyř

hře

je u

před

nost

ňova

nou

form

ací p

osta

vení

za

sebo

u, k

dy m

už p

okrý

vá

stře

dní a

zad

ní č

ást k

urtu

, kde

můž

e up

latn

it sv

ou

sílu

, jíž

opr

oti ž

eně

disp

onuj

e.

žena

by

se m

ěla

vyso

uvat

dop

ředu

a p

okrý

vat

stře

dní a

pře

dní č

ásti

kurtu

.Bě

hem

vým

ěn b

uďte

trpě

liví,

hraj

te p

řesn

ě a

využ

ívej

te s

trmé

křiv

ky –

ček

ejte

na

vhod

nou

příle

žito

st k

úto

ku, k

dy h

ru m

ůžet

e zr

ychl

it a

přitv

rdit.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Vede

ní v

ýměn

y

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– út

ok (1

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

jede

n pá

r zač

íná

v po

stav

ení v

edle

seb

e, d

ruhý

v p

osta

vení

za

sebo

u. h

ra s

e za

hájí

roze

hrán

ím m

íčku

vys

oko

a hl

ubok

o do

jedn

oho

ze z

adní

ch ro

hů. h

ráči

ná

sled

ně d

ohra

jí vý

měn

u do

kon

ce.

Vyvo

lejte

mez

i pár

y di

skuz

i a v

yuži

jte d

otaz

ován

í ke

zdůr

azně

ní k

líčov

ých

bodů

pro

dob

rý tr

énin

k za

měř

ený

na ú

tok

(n

apř.

post

aven

í, trp

ěliv

ost,

zryc

hlen

í tem

pa h

ry a

td.).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

177

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Vede

ní v

ýměn

y

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– út

ok (2

)

hra

jte m

noho

úto

čnýc

h úd

erů,

kte

ré s

měř

ují:

● na

hrá

če p

osta

vené

ho p

římo

prot

i vám

, kte

rý

tak

má

mén

ě ča

su re

agov

at;

● m

ezi d

vojic

i hrá

čů, č

ímž

dojd

e k

omez

ení

počt

u m

ožný

ch v

aria

nt n

ásle

dnýc

h úd

erů

(viz

vý

še).

jako

zm

ěnu

lze

využ

ívat

úde

ry k

řížem

.

Úto

čné

klíry

moh

ou b

ýt ú

čeln

ým n

ástro

jem

k to

mu,

ja

k vy

tlači

t žen

u do

zad

ní č

ásti

kurtu

a v

yuží

t jej

í m

enší

síly

ve

svůj

pro

spěc

h.

Dej

te s

i vša

k po

zor n

a to

, aby

ste

takt

iku

útoč

ení

na s

oupe

řovu

par

tner

ku n

evyu

žíva

li až

příl

iš č

asto

, pr

otož

e by

ste

tak

o út

ok m

ohli

i přij

ít, z

ejm

éna

poku

d va

še ú

dery

sou

peřo

vu p

artn

erku

vta

hují

do p

ředn

í čás

ti ku

rtu a

do

situ

ací,

ve k

terý

ch v

ás

můž

e př

ehrá

t.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Vede

ní v

ýměn

y

ve s

míš

ené

čtyř

hře

– út

ok (2

)

zPŮ

SOB

VÝU

Ky –

Př

ÍKLA

Dy

jede

n pá

r zač

íná

v po

stav

ení v

edle

seb

e, d

ruhý

v p

osta

vení

za

sebo

u. h

ra s

e za

hájí

roze

hrán

ím m

íčku

vys

oko

a hl

ubok

o do

jedn

oho

ze z

adní

ch ro

hů. h

ráči

ná

sled

ně d

ohra

jí vý

měn

u do

kon

ce.

Vyvo

lejte

mez

i pár

y di

skuz

i a v

yuži

jte d

otaz

ován

í ke

zdůr

azně

ní k

líčov

ých

bodů

pro

dob

rý tr

énin

k za

měř

ený

na ú

tok

(n

apř.

post

aven

í, trp

ěliv

ost,

zryc

hlen

í tem

pa h

ry a

td.).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

178

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST

Obr

ana

ve s

míš

ené

čtyř

hře

(1)

Upř

edno

stňo

vaný

m o

bran

ným

pos

tave

ním

ve

sm

íšen

é čt

yřhř

e je

pos

tave

ní v

edle

seb

e, k

dy

žena

zau

jímá

post

aven

í ze

svéh

o po

hled

u pr

oti

míč

ku k

řížem

.

Vynu

tí-li

si s

oupe

ř na

ženě

výh

oz, p

ak b

y je

j m

ěla

zahr

át z

prav

idla

kříž

em. j

e ta

k m

éně

prav

děpo

dobn

é, ž

e ná

sled

ný ú

tok

bude

sm

ěřov

at

na n

i. Vý

hoz

po č

áře

využ

ívá

jako

alte

rnat

ivu

jen

za

před

pokl

adu,

že

toto

řeše

ní jí

a p

artn

erov

i v d

ané

situ

aci s

píš

ulev

í, ne

ž ab

y je

dos

talo

pod

tlak

.

Velm

i vys

oký

a hl

ubok

o do

jedn

oho

ze z

adní

ch

rohů

zah

raný

výh

oz m

ůže

ženě

um

ožni

t vys

unou

t se

hlo

uběj

i dop

ředu

sm

ěrem

k s

íti.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

na v

e sm

íšen

é čt

yřhř

e (1

)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

hra

jte s

et/z

ápas

sm

íšen

é čt

yřhr

y, v

e kt

erém

žen

a po

dro

pech

a s

meč

ích

smí h

rát v

ýhoz

y po

uze

kříž

em. N

ásle

dně

hraj

te d

ruhý

set

/záp

as, v

e kt

erém

je d

ovol

eno

hrát

výh

ozy

oběm

a sm

ěry.

Par

tneř

i pot

é di

skut

ují o

výh

odác

h ta

ktik

y, k

dy ž

ena

hraj

e ob

rann

é vý

hozy

pou

ze k

řížem

, a v

ěnuj

í poz

orno

st s

ituac

ím, k

dy ta

to ta

ktik

a ne

mus

í být

vho

dným

řeše

ním

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

179

RO

zVÍj

EN

Á D

OV

ED

NO

ST:

Obr

ana

ve s

míš

ené

čtyř

hře

(2)

Muž

obv

ykle

brá

ní p

o čá

ře, d

íky

čem

už ta

k i n

ásle

dný

útok

po

čáře

bud

e sm

ěřov

at n

a ně

j. O

bran

ný v

ýhoz

kříž

em b

y m

ěl p

ouží

vat p

ouze

jako

al

tern

ativ

u za

pře

dpok

ladu

, že

toto

řeše

ní je

mu

a pa

rtner

ce v

dan

é si

tuac

i spí

š ul

eví,

než

aby

je d

osta

lo p

od tl

ak.

Ve s

naze

o p

řech

od z

obr

any

do ú

toku

by

v ho

jné

míře

měl

y bý

t vyu

žívá

ny

polo

draj

vy a

blo

ky, h

rané

pře

devš

ím d

o pr

osto

ru s

tředn

í čás

ti ku

rtu tě

sně

za p

ředn

ího

hráč

e.

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky:

Obr

ana

ve s

míš

ené

čtyř

hře

(2)

zPŮ

SO

B V

ÝU

Ky

– P

řÍK

LAD

y

● h

rajte

set

/záp

as s

míš

ené

čtyř

hry,

ve

kter

ém m

už p

o dr

opec

h a

smeč

ích

smí h

rát v

ýhoz

y po

uze

po č

áře

(blo

ky a

pol

odra

jvy

však

sm

í i n

adál

e hr

át

kter

ýmko

liv s

měr

em).

Nás

ledn

ě hr

ajte

dru

hý s

et/z

ápas

, ve

kter

ém je

dov

olen

o hr

át v

ýhoz

y ob

ěma

směr

y. P

artn

eři p

oté

disk

utuj

í o v

ýhod

ách

takt

iky,

kdy

m

už b

rání

pou

ze p

o čá

ře, a

věn

ují p

ozor

nost

situ

acím

, kdy

tato

takt

ika

nem

usí b

ýt v

hodn

ým ře

šení

m.

● h

rajte

set

/záp

as, v

e kt

erém

se

po s

meč

i nes

mí z

ahrá

t výh

oz.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

180


1 čtyřmi prvky taktického povědomí, které hráči potřebují jako pomůcku pro své rozhodování ve dvouhrách, jsou:

Prostorové vnímání, rychlost, rovnováha, já.

Soupeř, partner, rovnováha, únava.

Prostorové vnímání, já, soupeř a tempo hry.

Síla, prostorové vnímání, rychlost, okolí.

2 základní postavení lze definovat jako:

Střed kurtu.

Pozice na kurtu, ze které si nejlépe dokážeme poradit s pravděpodobnými odpověďmi ze strany soupeře.

„Téčko“.

zadní čáry kurtu.

3 Velmi vysoké údery hrané do zadní části kurtu vašeho soupeře:

Dávají vám i vašemu soupeři čas na návrat do připraveného postavení.

Vám dávají méně času na návrat do připraveného postavení.

Dávají vašemu soupeři příležitost zachytit míček dříve.

Dávají vašemu soupeři méně času na návrat do připraveného postavení.

4 čím větší je tlak vámi vyvinutý na soupeře, tím:

Víc dozadu posouváte své základní postavení.

Víc dopředu posouváte své základní postavení.

Víc dole držíte svou raketu.

Víc diagonálně vůči němu posouváte své základní postavení.

5 Ve čtyřhrách jsou smeče častěji směřovány zpravidla:

Do středu kurtu a na křížem postaveného hráče.

Mezi dvojici hráčů a na hráče postaveného přímo proti útočícímu hráči.

Rovnoměrně na hráče postaveného křížem i na hráče postaveného přímo proti útočícímu hráči.

Pouze do středu kurtu.

6 Abyste zefektivnili své krátké podání, můžete:

Podávat po celou dobu ke středové čáře.

Měnit umístění svého podání podél přední podávací čáry.

Podávat po celou dobu do strany.

Při každém podání změnit průběh provedení úderu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 8

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

3 –

TA

KTI

KA

181

7 Aby napomohli hráčům zdokonalit se ve schopnosti řešit problémy, měli by trenéři:

Radit hráčům v co největší míře.

Vysvětlovat v co největší míře.

V co největší míře názorně ukazovat jejich řešení.

Využívat tázacích dovedností a napomáhat jim tak v samostatném řešení problému.

8 Dvě složky, které definují taktiku, jsou (taktické) povědomí a:

Rozhodování.

Naslouchání trenérovi.

hraní množství úderů po čáře.

Neustálý útok.

9 Upřednostňovaným útočným postavením ve smíšené čtyřhře je:

Muž vepředu, žena vzadu.

Vedle sebe, muž vybírá údery po čáře.

žena vepředu, muž vzadu.

Vedle sebe, křížem postavený hráč ve vysunutém postavení.

10 zahraje-li po krátkém podání ve čtyřhře mužů přijímající hráč příjem do střední části kurtu, měl by následně pokrýt:

Údery směřující křížem do střední části kurtu.

zadní část kurtu – údery po čáře.

zadní část kurtu – údery křížem.

Údery po čáře hrané na síť a do střední části kurtu.



MODUL 9VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 4FyzICKÁ KONDICE


01. Úvod 182

02. Fyzická kondice 182

03. Motorické složky fyzické kondice 184

04. Rozcvička 185

05. Cvičení zvyšující tepovou frekvenci 186

06. Cvičení na pohyblivost 187

07. Rovnováha 189

08. Reakční rychlost a frekvenční pohybová cvičení 191

09. Rozehrávka 193

10. zklidnění 194

11. Shrnutí 196


UčEBNÍ VÝSTUPy


● rozpoznat klíčové složky kondice, o něž se opírá badmintonový výkon;● určit vhodné metody pro trénink klíčových složek kondice u různých skupin;● vytvářet vhodné rozcvičky a zklidnění po tréninku.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

182

01. ÚVODNa začátečníky badminton neklade příliš vysoké fyzické nároky. Postupným zdokonalováním úderových dovedností se fyzická náročnost rapidně zvyšuje. Na špičkové herní úrovni je také úroveň fyzické kondice velmi vysoká a zápasy vyžadující opakovaný usilovný výdej energie trvají až hodinu i déle.

znalosti potřebné pro tvorbu a dohled nad kondičními programy jsou mimo rozsah této sekce. Podrobněji se této problematice bude věnovat Úroveň 2. Tato sekce trenérům nabízí:

● přehled složek fyzické kondice, které jsou základem pro úspěchu v badmintonu;● znalosti potřebné k vytvoření vhodných rozcviček a zklidnění na konci tréninku.

02. FyzICKÁ KONDICEFyzickou kondici lze definovat jako „schopnost hráče plnit fyzické úkoly“. Dále ji můžeme rozdělit na různé složky (viz níže), které jsou detailně popsány v tabulce na následující stránce.

Tělesné složky fyzické kondice:

● tělesná stavba;

● síla;

● ohebnost;

● vytrvalost;

● rychlost.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

183

TĚLE

SN

Á S

LOžK

A K

ON

DIC

E

PO

PIS

DŮ

LEžI

TOS

T P

RO

BA

DM

INTO

NTR

EN

éR

SK

Á R

AD

A

TĚLE

SN

Á S

TAV

BA

z če

ho s

e sk

ládá

tělo

.Ú

spěš

ní b

adm

into

nist

é m

ívaj

í níz

ké h

odno

ty

těle

snéh

o tu

ku a

sva

lnat

é no

hy, k

teré

jim

um

ožňu

jí si

lný

a ry

chlý

poh

yb.

● Ú

rove

ň tě

lesn

ého

tuku

lze

kont

rolo

vat k

ombi

nací

spr

ávné

výž

ivy

a cv

ičen

í.●

Tren

éři b

y ra

dy tý

kajíc

í se

výži

vy m

ěli p

odáv

at c

itliv

ě, z

ejm

éna

děte

m

a m

ladý

m li

dem

. jst

e-li

na p

ochy

bách

, vyh

lede

jte p

rofe

sion

ální

ho

výži

vové

ho p

orad

ce.

SÍL

A●

MA

XIM

ÁLN

Í SÍL

A N

ejvě

tší s

íla, k

tero

u hr

áč d

okáž

e vy

vino

ut b

ěhem

jedn

oho

poku

su.

● Ba

dmin

toni

sté

nem

usí d

ispo

nova

t ext

rém

ní

max

imál

ní s

ílou.

●

Avša

k na

dprů

měr

ná s

íla n

ohou

je d

obrý

m

před

pokl

adem

, kte

rý h

ráčů

m b

ude

dodá

vat e

nerg

ii k

pohy

bu.

● Ve

věk

ové

skup

ině

6–9

let b

y si

lový

trén

ink

nem

ěl b

ýt p

riorit

ou.

● Ve

věk

u 9–

13 le

t zno

vu s

ilový

trén

ink

není

výz

nam

nou

prio

ritou

, a p

okud

do

jde

k je

ho z

ačle

nění

do

tréni

nkov

ého

proc

esu,

měl

by

být d

ůraz

kla

den:

○

na s

práv

nou

tech

niku

a v

ytvo

ření

rovn

ováh

y v

těle

;○

na c

viče

ní s

vla

stní

těle

snou

vah

ou, d

opln

ěné

prac

í s

gym

nast

ický

mi m

íči,

med

icin

baly

a e

last

ický

mi p

ásy.

● V

pozd

ější

ch fá

zích

pub

erty

lze

uvés

t spr

ávně

tech

nick

y pr

ovád

ěné

posi

lová

ní s

lehk

ými z

átěž

emi.

● Tr

énin

k s

těžš

ími z

átěž

emi b

y m

ěl b

ýt z

aháj

en p

ouze

: ○

po u

konč

ení r

ůsto

vého

spu

rtu;

○ po

uko

nčen

í obd

obí t

echn

ické

ho p

osilo

vací

ho tr

énin

ku;

○ po

d kv

alifi

kova

ným

doh

lede

m.

● Po

silo

vání

hor

ní p

olov

iny

těla

je d

ůlež

ité p

ro h

ráče

na

vozí

čku

kvůl

i te

chni

ce /

prev

enci

zra

nění

.

● SI

LOVÁ

VyT

RVA

LOST

Sc

hopn

ost s

valů

vyd

ržet

opa

kova

né

silo

vé k

ontra

kce,

ani

ž by

doc

háze

lo

k ún

avě.

● Ba

dmin

toni

sté

mus

í běh

em z

ápas

u m

noho

krát

op

akov

at p

ohyb

y (n

apř.

výpa

dy, ú

dery

), si

lová

vy

trval

ost j

e te

dy d

ůlež

itá.

● D

yN

AM

ICK

Á (E

XP

LOzI

VN

Í) S

ÍLA

Scho

pnos

t sva

lů v

yvin

out s

ílu v

e vy

-so

ké ry

chlo

sti p

o ry

chlé

m p

ředp

ětí.

● D

ynam

icko

u sí

lu n

ěkdy

také

oz

naču

jem

e ja

ko „v

ýbuš

nost

“.

● Ba

dmin

toni

sté

potře

bují

velk

é m

nožs

tví d

ynam

ické

sí

ly.●

Raz

antn

ím ú

dero

vým

švi

hům

rake

tou

před

cház

í ry

chlé

nat

ažen

í sva

lů p

ři ná

přah

u.

Oh

EB

NO

ST

(FLE

XIB

ILIT

A)

● R

ozsa

h a

lehk

ost p

ohyb

u v

okol

í kl

oubu

. Ba

dmin

toni

sté

potře

bují

být o

hebn

í, ab

y:

● se

dok

ázal

i vyt

áhno

ut a

nat

áhno

ut k

míč

ku;

● do

káza

li te

chni

cky

sprá

vně

prov

ádět

poh

yby,

úde

ry

atd.

;●

efek

tivně

gen

erov

ali s

ílu;

● př

edch

ázel

i zra

nění

m.

● Tr

énin

k po

hybl

ivos

ti (d

ynam

ická

flex

ibilit

a) p

omáh

á ud

ržet

pln

ý ro

zsah

po

hybů

a m

ěl b

y bý

t roz

víje

n ne

ustá

le.

● zv

yšov

ání s

tatic

ké fl

exib

ility

(stre

čink

) lze

pos

tupn

ě za

řadi

t u h

ráčů

kol

em

11 le

t věk

u a

násl

edně

udr

žova

t jak

o st

álou

sou

část

trén

inku

. ●

Výdr

ž u

stat

ické

ho p

rota

žení

by

měl

a bý

t 15–

60 s

ekun

d.

Vy

TRVA

LOS

T●

Scho

pnos

t těl

a od

oláv

at ú

navě

. ●

Vytrv

alos

t je

závi

slá

na

kard

iova

skul

ární

m a

dýc

hací

m

syst

ému,

kte

ré s

valů

m d

odáv

ají

kysl

ík a

živ

iny

a od

vádě

jí ox

id u

hlič

itý

a od

padn

í lát

ky.

● Po

máh

á hr

áčům

vyd

ržet

dlo

uhé

zápa

sy.

● N

apom

áhá

odpo

čink

u m

ezi v

ýměn

ami.

● N

apom

áhá

odpo

čink

u m

ezi z

ápas

y a

tréni

nkov

ými

jedn

otka

mi.

● U

cele

ný v

ytrv

alos

tní t

réni

nk b

ude

neje

fekt

ivně

jší,

bude

-li z

aháj

en v

e vě

ku

okol

o 13

let.

● Bě

h a

jako

dru

há m

ožno

st c

yklis

tika

v dé

lce

trván

í 20–

40 m

inut

, 2–3

krá

t tý

dně

můž

e pr

o tré

nink

zna

men

at v

ýzna

mný

přín

os.

Ry

Ch

LOS

T●

Scho

pnos

t ryc

hle

pohy

bova

t cel

ým

těle

m (n

ebo

část

mi t

ěla)

.h

ráči

se

mus

í um

ět p

ohyb

ovat

rych

le, a

by:

● se

k m

íčku

dos

tali

‘vča

s’ a

sou

peře

dos

tali

pod

tlak;

● by

li sc

hopn

i vyb

írat ú

dery

sou

peře

.

● Vě

tšin

a et

ap b

adm

into

nové

ho tr

énin

ku b

y m

ěla

být z

aměř

ena

práv

ě na

ry

chlo

stní

trén

ink,

avš

ak ja

ko z

ákla

d je

nej

prve

nut

né o

svoj

ení s

práv

ných

po

hybo

vých

dov

edno

stí.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

184

03.

MO

TOR

ICK

é S

LOžK

y Fy

zIC

Ké

KO

ND

ICE

Souč

ástí

fyzi

cké

kond

ice

jsou

také

čty

ři m

otor

ické

slo

žky,

kte

ré v

bad

min

tonu

nab

ývaj

í kon

krét

nějš

í pod

obu.

MO

TOR

ICK

Á S

LOžK

A K

ON

DIC

E

PO

PIS

DŮ

LEžI

TOS

T P

RO

BA

DM

INTO

NTR

EN

éR

SK

Á R

AD

A

Dy

NA

MIC

KÁ

RO

VN

OV

Áh

A●

Scho

pnos

t hrá

če u

drže

t své

těži

ště

nad

neus

tále

se

měn

ící z

ákla

dnou

. h

ráč

s do

brou

dyn

amic

kou

rovn

ováh

ou d

okáž

e ud

ržet

sta

bilit

u i v

e ch

vílíc

h, k

dy s

e po

hybu

je ry

chle

. Ta

kový

hrá

č bu

de p

ři po

hybu

vyn

aklá

dat m

éně

ener

gie,

bud

e zd

atně

jší p

o te

chni

cké

strá

nce

a pr

o so

upeř

e bu

de tě

žší v

yvés

t jej

z ro

vnov

áhy.

● Tr

énin

k dy

nam

ické

rovn

ováh

y je

vho

dný

ve v

šech

fází

ch v

ývoj

e hr

áče.

● C

viče

ní n

a je

dné

noze

, se

zavř

eným

a oč

ima,

cvi

čení

na

udrž

ení h

lavy

ve

ste

jné

pozi

ci, u

držo

vání

dob

rého

pos

toje

a p

ro s

port

spec

ifick

á cv

ičen

í na

obr

atno

st m

ohou

pom

oci k

e zl

epše

ní d

ynam

ické

rovn

ováh

y.

● h

ráči

s a

mpu

tova

ným

i kon

četin

ami a

moz

kovo

u ob

rnou

moh

ou m

ít s

rovn

ováh

ou p

otíž

e, k

teré

vyž

aduj

í dod

ateč

ný tr

énin

k ne

bo a

dapt

aci

obvy

klýc

h cv

ičen

í.

RE

AK

čN

Í A

FRE

KV

EN

čN

Í R

yC

hLO

ST

Scho

pnos

t zar

eago

vat a

zry

chlit

poh

yb

v re

akci

na

soup

eřův

úde

r. Ba

dmin

toni

sté

čast

o m

usí r

ychl

e za

reag

ovat

na

úder

sv

ého

soup

eře:

● ry

chlý

m o

draz

em z

e ze

mě;

● ry

chlo

u m

anip

ulac

í s ra

keto

u.

● R

ychl

ost a

pos

třeh

by m

ěly

být r

ozví

jeny

ve

větš

ině

etap

hrá

čské

ho v

ývoj

e,

avša

k te

nto

tréni

nk b

y m

ěl b

ýt v

ybud

ován

na

zákl

adec

h př

edch

ozíh

o sp

rávn

ého

osvo

jení

poh

ybov

ých

dove

dnos

tí.

KO

OR

DIN

AC

E●

Koor

dina

ce je

sch

opno

st e

fekt

ivně

ča

sova

t odd

ělen

é po

hyby

těla

. ●

Koor

dina

ce v

bad

min

tonu

je č

asto

zn

áma

jako

koo

rdin

ace

„oko

–ruk

a–no

ha“.

Badm

into

n od

hrá

čů v

yžad

uje

scho

pnos

t koo

rdin

ovat

rů

zné

část

i těl

a:

● kv

ůli z

měn

ě po

stav

ení v

reak

ci n

a dr

áhu

letu

m

íčku

;●

pro

efek

tivní

pro

vede

ní k

ýžen

ého

úder

u.

● Tr

énin

k ko

ordi

nace

je v

last

ně to

též

jako

trén

ink

tech

nky

(úde

r a p

ohyb

).●

Ve v

ěkov

é sk

upin

ě 6–

9 le

t je

vhod

né z

aměř

it se

na

obec

né k

oord

inač

ní

scho

pnos

ti ja

ko h

ázen

í, ch

ytán

í, sk

ákán

í a z

půso

by p

ohyb

u z

mís

ta n

a m

ísto

.●

Na

spec

ifick

ou k

oord

inac

i by

měl

být

kla

den

důra

z u

věko

vé s

kupi

ny 9

–13

let,

aby

došl

o k

osvo

jení

spr

ávný

ch ú

dero

vých

a p

ohyb

ovýc

h ná

vyků

hne

d v

úvod

u vý

voje

hrá

če.

OB

RAT

NO

ST

Scho

pnos

t měn

it ry

chle

sm

ěr a

udr

žet

při t

om ro

vnov

áhu.

Po

měr

ně m

alý

kurt,

rych

lost

a o

dehr

ání m

íčku

z

„vol

eje“

děl

ají z

bad

min

tonu

spo

rt, v

něm

ž je

vys

oká

míra

obr

atno

sti n

utný

m p

ředp

okla

dem

úsp

ěchu

.

● O

becn

é či

nnos

ti ja

ko z

asta

vit s

e a

rozb

ěhno

ut s

e, z

měn

it sm

ěr, v

ysko

čit/

dopa

dnou

t a rů

zné

způs

oby

přem

ístě

ní z

mís

ta n

a m

ísto

jsou

u d

ětí v

e vě

-ku

6–9

let n

epos

trada

teln

ými p

ilíři

pozd

ější

ho b

adm

into

nové

ho v

ývoj

e.●

Spec

ifick

ý tré

nink

obr

atno

sti b

y m

ěl b

ýt s

oučá

stí v

šech

poz

dějš

ích

fází

vý

voje

hrá

če, v

četn

ě st

ínov

ého

proc

vičo

vání

pro

bad

min

ton

spec

ifick

ých

pohy

bový

ch v

zorc

ů a

pohy

bů v

pra

vide

lnýc

h, p

ozdě

ji ne

prav

idel

ných

he

rníc

h cv

ičen

ích

atd.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

185

04.

RO

zCV

IčK

AC

ílem

rozc

vičk

y je

dos

tat h

ráče

ze

stav

u, k

dy tě

lo o

dpoč

ívá,

do

stav

u, v

e kt

erém

je fy

zick

y i d

ušev

ně s

chop

en e

fekt

ivně

zvl

ádno

ut h

lavn

í čás

t tré

nink

ové

jedn

otky

.

r o z C V I č K A

DŮ

VOD

y R

OzC

VIč

ENÍ

Sníž

ení r

izik

a zr

aněn

í.

zryc

hlen

í kre

vníh

o ob

ěhu.

zvýš

ení t

ěles

né te

plot

y.

Roz

voj d

oved

nost

í.

Duš

evní

příp

rava

hrá

če.

zopa

ková

ní d

oved

nost

í uží

vaný

ch v

záp

ase.

FAKT

OR

y, K

TER

é O

VLIV

ŇU

jÍ

SKLA

DBU

RO

zCVI

čKy

hla

vní n

áplň

trén

inku

.

Věk/

zkuš

enos

ti hr

áče.

Pros

tředí

.

Pros

tor.

Vyba

vení

.

Poče

t hrá

čů.

CO

By

MO

hLO

BÝT

SO

Uč

ÁSTÍ

R

OzC

VIč

Ky *

zvýš

ení t

epov

é fre

kven

ce.

Roz

hýbá

ní.

Cvi

čení

na

udrž

ení r

ovno

váhy

.

Cvi

čení

na

post

řeh

a ry

chlo

st.

Cvi

čení

na

obra

tnos

t.

Roz

ehrá

vka.

● So

učás

tí ro

zcvi

čky

nebu

dou

poka

ždé

všec

hny

výše

uve

dené

prv

ky. T

rené

r by

měl

tent

o se

znam

brá

t jen

jako

nab

ídku

, ze

kter

é vy

bere

pou

ze ty

čás

ti,

kter

é hr

áčům

pom

ohou

pře

jít z

e st

avu

odpo

čink

u do

sta

vu, k

dy js

ou fy

zick

y i d

ušev

ně p

řipra

veni

efe

ktiv

ně z

vlád

nout

hla

vní č

ást t

réni

nkov

é je

dnot

ky.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

186

05.

CV

IčE

NÍ z

Vy

ŠU

jÍC

Í TE

PO

VO

U F

RE

KV

EN

CI

● C

viče

ní n

a zv

ýšen

í tep

ové

frekv

ence

by

měl

a trv

at 3

–10

min

ut.

● č

ím v

yšší

je o

koln

í tep

lota

, tím

kra

tší m

ůže

být t

ato

část

.

NÁ

zEV

PO

PIS

PO

zNÁ

MK

y

BĚ

hÁ

NÍ

DO

Př

ED

U A

D

OzA

DU

● h

ráči

na

kurtu

běh

ají d

opře

du a

doz

adu,

po

cel

ou d

obu

čele

m k

síti

.Př

idán

ím p

ohyb

u pa

ží lz

e cv

ičen

í roz

šířit

o m

noho

va

riant

. Pro

dět

i zva

žte

zařa

zení

poh

ybu

paží

jako

př

i pla

vání

.

CVA

L S

TRA

NO

U●

hrá

či, č

elem

k s

íti, s

e cv

alem

pře

mis

ťují

na š

ířku

kurtu

.

CVA

L (P

řÍS

UN

y)

CIK

–CA

K

● h

ráči

se

pohy

bují

vpře

d sm

ěrem

k s

íti

po d

ráze

, kte

rá p

řipom

íná

sérii

pís

men

„z

“. ●

jedn

a no

ha s

tíhá

druh

ou, a

le n

ikdy

ji

zcel

a ne

dost

ihne

.●

Snaž

te s

e do

cílit

efe

ktu

„vzn

ášen

í se

těsn

ě na

d ze

mí“.

● Po

hybu

jte s

e ry

tmic

ky.

● O

paku

jte p

ohyb

do

zadn

í čás

ti ku

rtu,

ale

pozp

átku

.

Pro

docí

lení

efe

ktu

„vzn

ášen

í se“

sle

dujte

bed

livě

pásk

u sí

tě. S

nažt

e se

, aby

se

nepo

hybo

vala

an

i nah

oru

ani d

olů.

Pok

ud s

e pá

ska

jeví

jako

ne

hybn

á, p

ak i

vaše

hla

va z

ůstá

vá v

e st

ále

stej

né

úrov

ni a

vy

se m

ezi o

draz

y „v

znáš

íte tě

sně

nad

zem

í“.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

187

06.

CV

IčE

NÍ N

A P

Oh

yB

LIV

OS

Tza

řadí

te-li

do

rozc

vičk

y cv

ičen

í na

pohy

bliv

ost:

● za

měř

te s

e na

kon

trolu

poh

ybů;

● od

zač

átku

jedn

otliv

ých

cvič

ení p

ostu

pně

zvyš

ujte

rych

lost

a ro

zsah

poh

ybu.

NÁ

zEV

EFE

KT

PO

PIS

PO

zNÁ

MK

y

zVE

DÁ

NÍ P

AT●

Proc

viču

je

lýtk

a v

dobr

ém

pohy

bové

m

rozs

ahu.

● R

ozhý

bává

ko

tník

y.

● St

ůjte

na

mís

tě a

stří

davě

zve

dejte

pat

y ze

zem

ě.

zAK

OP

ÁV

ÁN

Í●

Prot

ahuj

e př

ední

st

ranu

ste

hen.

● R

ozhý

bává

ko

lena

.

● M

írně

se ro

zkro

čte,

ruce

v b

ok.

● „h

oupe

jte s

e“ z

jedn

é no

hy n

a dr

uhou

, přič

emž

patu

nez

atíž

ené

nohy

vžd

y př

itáhn

ete

k hý

ždím

.

Lze

prov

ádět

také

při

běhu

vpř

ed,

přič

emž

nohy

drž

íme

blíz

ko u

seb

e (v

iz o

bráz

ek).

Př

ED

KLO

Ny

V C

hŮ

zI●

Prot

ahuj

í zad

ní

stra

nu s

tehe

n.●

Roz

hýbá

vají

kyčl

e.

● za

čnět

e kr

átký

m k

roke

m v

před

. ●

Před

ní n

ohu

nech

te n

arov

nano

u.

● Po

krčt

e za

dní k

olen

o.●

Před

kloň

te s

e (o

hnut

í v k

yčli)

a ry

chle

opř

ete

ruce

o s

tehn

o za

dní n

ohy.

●

Udr

žujte

rovn

á zá

da (v

ypnu

tou

hruď

).●

Pohy

bujte

se

tímto

způ

sobe

m v

před

a s

tříde

jte n

ohy.

● Po

stup

ně z

vyšu

jte m

íru p

okrč

ení

v bo

cích

. ●

Udr

žujte

vzp

římen

ou h

ruď

(rovn

á zá

da).

Př

ÍMé

ŠV

Ihy

NO

hO

U●

Prot

ahuj

í zad

ní

stra

nu s

tehe

n.

● R

ozhý

báva

jí ky

čle.

● St

ůjte

na

jedn

é no

ze s

ruka

ma

v bo

k.

● h

oupe

jte u

voln

ěnou

noh

ou v

před

a v

zad.

●

Snaž

te s

e no

hu p

ři ho

upán

í udr

žet c

o ne

jvíc

e na

taže

nou.

●

začn

ěte

pom

alým

i výš

vihy

do

mal

é vý

šky

a po

stup

ně z

vyšu

jte ry

chlo

st

i roz

sah

pohy

bu.

● za

měř

te s

e na

pev

ný b

od a

sna

žte

se ta

k ho

rní p

olov

inu

těla

i s

hlav

ou

udrž

et c

o ne

jvíc

e v

klid

u.

● za

pře

dpok

ladu

, že

se h

orní

po

lovi

nu tě

la a

hla

vu p

odař

í udr

žet

v kl

idu,

je te

nto

cvik

také

skv

ělým

tré

nink

em d

ynam

ické

rovn

ováh

y.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

188

ŠV

Ihy

NO

hO

U D

O

STR

AN

● Pr

otah

ují v

nitřn

í/vn

ější

stra

nu

steh

na a

hýž

ďové

sv

aly.

● R

ozhý

báva

jí ky

čle

(do

stra

n).

● St

ůjte

na

jedn

é no

ze s

ruka

ma

v bo

k.●

hou

pejte

uvo

lněn

ou n

ohou

ze

stra

ny n

a st

ranu

, drž

te ji

nat

ažen

ou.

● U

držu

jte h

orní

pol

ovin

u tě

la a

hla

vu c

o ne

jvíc

e v

klid

u tím

, že

se z

aměř

íte n

a pe

vný

bod.

● za

pře

dpok

ladu

, že

se h

orní

po

lovi

nu tě

la a

hla

vu p

odař

í udr

žet

v kl

idu,

je te

nto

cvik

také

skv

ělým

tré

nink

em d

ynam

ické

rovn

ováh

y.

VÝ

PAD

y●

Roz

hýbá

vají

kole

na a

kyč

le.

● Ko

ordi

nují

prot

ahov

ání s

valů

na

noh

ách.

● R

ozkr

očte

se

ze š

iroka

tak,

aby

se

jedn

a no

ha d

osta

la v

ýraz

ně p

řed

druh

ou.

● Př

edst

avte

si,

že s

tojít

e na

dvo

u ko

lejn

icíc

h.

● R

ozpa

žte,

sná

ze ta

k ud

ržíte

rovn

ováh

u.

● Po

krčt

e ob

ě ko

lena

a s

nižt

e se

dol

ů.●

Třik

rát o

paku

jte, p

ak n

ohy

vyst

řídej

te.

● C

vik

lze

ztíž

it tím

, že

se z

ačín

á ze

sto

je, n

ásle

duje

výp

ad v

před

a

po n

ěm n

ávra

t zpě

t do

vých

ozí

pozi

ce v

e st

oje.

Dř

EP

y●

Roz

hýbá

vají

kole

na a

kyč

le.

● Ko

ordi

nují

prot

ahov

ání s

valů

na

noh

ách.

● R

ozkr

očte

se

přib

ližně

na

šířk

u ra

men

. ●

začn

ěte

mírn

ým p

okrč

ením

v b

ocíc

h, p

okra

čujte

v p

řech

odu

do d

řepu

, př

ičem

ž ch

odid

la p

ři po

hybu

dol

ů zů

stáv

ají p

lně

v ko

ntak

tu s

e ze

mí.

● C

vik

lze

prov

ádět

také

jako

výd

rž

ve d

řepu

. ●

Prov

áděj

te v

řádn

ém p

ohyb

ovém

ro

zsah

u.

RO

TAC

E tr

UP

U●

Prot

ahuj

í zád

ové

sval

y.●

Roz

hýbá

vají

páte

ř.

● U

chop

te ra

ketu

pře

d se

bou

oběm

a ru

kam

a.

● za

ujm

ěte

širo

ký p

osto

j.●

Páne

v zů

stáv

á v

rovn

oběž

ném

pos

tave

ní v

ůči c

hodi

dlům

.●

Otá

čejte

se

stříd

avě

dole

va a

dop

rava

.

● Po

stup

ně z

vyšu

jte ro

zsah

a

rych

lost

poh

ybu.

ÚK

LON

y D

O

STR

AN

● Pr

otah

ují z

ádov

é sv

aly.

● R

ozhý

báva

jí pá

teř.

● U

chop

te ra

ketu

nad

hla

vou

oběm

a ru

kam

a.

● za

ujm

ěte

širo

ký p

osto

j. ●

Páne

v zů

stáv

á v

rovn

oběž

ném

pos

tave

ní v

ůči c

hodi

dlům

.●

Stříd

ejte

úkl

ony

na je

dnu

a na

dru

hou

stra

nu.

● Po

stup

ně z

vyšu

jte ro

zsah

a

rych

lost

poh

ybu.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

189

07.

RO

VN

OV

Áh

AC

viče

ní n

a ro

vnov

áhu

by m

ěla

být z

aměř

ena

na č

inno

sti,

kter

é js

ou to

tožn

é s

náro

ky s

portu

.

PřÍM

é ŠV

Ihy

NO

hO

U●

Stůj

te n

a je

dné

noze

s ru

kam

a v

bok.

●

hou

pejte

uvo

lněn

ou n

ohou

vpř

ed a

vza

d.

● Sn

ažte

se

nohu

při

houp

ání u

drže

t co

nejv

íce

nata

ženo

u.

● za

čnět

e po

mal

ými š

vihy

do

mal

é vý

šky

a po

stup

ně z

vyšu

jte

rych

lost

i ro

zsah

poh

ybu.

●

zam

ěřte

se

na p

evný

bod

a s

nažt

e se

tak

horn

í pol

ovin

u tě

la

i s h

lavo

u ud

ržet

co

nejv

íce

v kl

idu.

● za

pře

dpok

ladu

, že

se h

orní

pol

ovin

u tě

la a

hla

vu p

odař

í ud

ržet

v k

lidu,

je te

nto

cvik

také

skv

ělým

trén

inke

m d

ynam

ické

ro

vnov

áhy.

● Sn

ažte

se

prov

eden

í těc

hto

cvik

ů (š

vihů

) těl

u zt

ížit

tím,

že je

bud

ete

prov

ádět

s p

ažem

i v rů

znýc

h po

lohá

ch (n

apř.

zdvi

žený

mi n

ad h

lavo

u).

ŠVIh

y N

Oh

OU

D

O S

TRAN

● St

ůjte

na

jedn

é no

ze s

ruka

ma

v bo

k.●

hou

pejte

uvo

lněn

ou n

ohou

ze

stra

ny n

a st

ranu

, drž

te ji

na

taže

nou.

●

Udr

žujte

hor

ní p

olov

inu

těla

a h

lavu

co

nejv

íce

v kl

idu

tím, ž

e se

zam

ěříte

na

pevn

ý bo

d.

● za

pře

dpok

ladu

, že

se h

orní

pol

ovin

u tě

la a

hla

vu p

odař

í ud

ržet

v k

lidu,

je te

nto

cvik

také

skv

ělým

trén

inke

m d

ynam

ické

ro

vnov

áhy.

● Sn

ažte

se

prov

eden

í těc

hto

cvik

ů (š

vihů

) těl

u zt

ížit

tím,

žeVj

e bu

dete

pro

vádě

t s p

ažem

i v rů

znýc

h po

lohá

ch (n

apř.

zdvi

žený

mi n

ad h

lavo

u).

VÝPA

Dy

● Pr

oved

ení z

ačně

te z

e st

oje,

s n

oham

a u

sebe

a ru

kam

a v

bok.

●

Udě

lejte

výp

ad n

a je

dnu

nohu

.●

Vrať

te s

e do

výc

hozí

ho p

osta

vení

a v

ýpad

opa

kujte

na

dru

hou

nohu

. ●

zam

ěřte

se

na u

drže

ní tě

la v

e vz

přím

ené

pozi

ci.

● O

paku

jte v

ýpad

y, e

xper

imen

tujte

při

tom

s rů

zným

i poh

yby

horn

í čás

ti tě

la, a

to v

četn

ě:

○ ro

tace

trup

u vl

evo

nebo

vpr

avo;

○ úk

lony

dol

eva

nebo

dop

rava

.●

Tím

nut

íte tě

lo u

drže

t pev

né v

ýpad

ové

post

aven

í, za

tímco

jeho

ho

rní p

olov

ina

se rů

zně

pohy

buje

.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

190

SKO

Ky●

Odr

az s

nožm

o –

dopa

d sn

ožm

o.●

Skok

y pr

ovád

ějte

v u

rčité

m s

ledu

(nap

ř. ze

stra

ny n

a st

ranu

, ja

ko n

a ob

rázk

u).

● D

opad

ejte

způ

sobe

m š

pičk

a–pa

ta.

● Kd

yž s

cvi

čení

m z

ačín

áte,

po

dopa

du s

e vž

dy k

rátc

e za

stav

te,

abys

te z

íska

li ro

vnov

áhu.

● S

post

upný

m z

doko

nalo

vání

m z

krac

ujte

čas

pře

stáv

ky

a od

ráže

jte s

e ih

ned

po d

opad

u.●

Vlev

o js

ou z

názo

rněn

é po

uze

varia

ce s

koků

v p

rove

dení

do

stra

n. j

e vš

ak n

utné

pro

cvič

ovat

také

var

iant

y:

○ vp

řed

a vz

ad;

○ s

rota

cí;

○ ko

mbi

nova

né.

● O

draz

sno

žmo

– do

pad

na je

dnu

nohu

.

● O

draz

z je

dné

nohy

– d

opad

sno

žmo.

● O

draz

z je

dné

nohy

– d

opad

na

druh

ou n

ohu

(pře

skok

y).

● O

draz

z je

dné

nohy

– d

opad

na

stej

nou

nohu

(pos

koky

).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

191

08.

RE

AK

čN

Í Ry

Ch

LOS

T A

FRE

KV

EN

čN

Í PO

hy

BO

VÁ

CV

IčE

NÍ

NÁz

EVPO

PIS

ILU

STR

ACE

POzN

ÁMKy

Ry

Ch

Lé

NO

hy

● St

oupn

ěte

si m

ezi p

ostra

nní č

áry

kurtu

(noh

y uv

nitř

dvoj

ice

post

rann

ích

čar)

čele

m k

e sv

ému

tréni

nkov

ému

partn

erov

i. ●

Na

sign

ál (n

apř.

zasa

žení

míč

ku ra

keto

u, tl

eskn

utí a

td.)

hráč

i tři

krát

co

nejry

chle

ji za

seb

ou v

ysko

čí v

en a

zpá

tky

dovn

itř

(poh

yb n

ohou

od

sebe

k s

obě)

.●

Ryc

hlej

ší v

yhrá

vá.

● C

viče

ní lz

e pr

ovád

ět i

sam

osta

tně,

ale

prv

ek s

outě

žení

s s

ebou

ob

vykl

e př

ináš

í vyš

ší ry

chlo

st.

● St

oupn

ěte

si s

trén

inko

vým

par

tner

em v

edle

seb

e, č

elem

k

post

rann

ím č

arám

kur

tu.

● N

a si

gnál

(nap

ř. za

saže

ní m

íčku

rake

tou,

tles

knut

í atd

.) hr

áči t

řikrá

t co

nejry

chle

ji za

seb

ou v

stou

pí m

ezi č

áry

(pře

šlap

ován

í vpř

ed/v

zad)

.

● C

viče

ní lz

e pr

ovád

ět i

sam

osta

tně,

ale

prv

ek s

outě

žení

s s

ebou

ob

vykl

e př

ináš

í vyš

ší ry

chlo

st.

● h

ráči

moh

ou č

áry

spíš

e př

ekra

čova

t (vs

tupo

vat m

ezi n

ě) n

ež

přes

kako

vat.

KO

OR

DIN

Ač

NÍ

žEB

řÍK

(LA

DD

ER

W

OR

K)

● Po

stav

te s

e na

pra

vou

nohu

ved

le k

oord

inač

ního

žeb

říku.

●

Odr

azte

se

z pr

avé

nohy

.●

Vkro

čte

do o

kna

žebř

íku

(levá

–pra

vá).

● Vy

stup

te z

okn

a že

břík

u (n

a le

vou

nohu

). ●

Odr

azte

se

z le

vé n

ohy.

● Vk

ročt

e do

okn

a že

břík

u (p

ravá

–lev

á).

● Vy

stup

te z

okn

a že

břík

u (n

a pr

avou

noh

u).

● R

ytm

us je

nás

ledu

jící:

odra

z–1–

2–od

raz–

1–2–

odra

z–1–

2.●

Opa

kujte

cvi

čení

také

poz

pátk

u.●

Lze

prov

ádět

také

bez

žeb

říku,

pou

ze s

vyu

žitím

pos

trann

ích

čar k

urtu

. ●

S vy

užití

m ž

ebřík

u/po

stra

nníc

h ča

r kur

tu lz

e vy

tvoř

it m

noho

cv

ičen

í toh

oto

typu

(foo

twor

k).

Ry

Ch

Lé

NO

hy

/ V

yB

Ěh

NU

TÍ

● Tř

ikrá

t ryc

hle

za s

ebou

vys

tupt

e/vs

tupt

e z/

mez

i pos

trann

ích

čar k

urtu

. ●

Při t

řetím

opa

ková

ní a

dop

adu

noho

u vn

ě po

stra

nníc

h ča

r ku

rtu s

e hr

áč o

dráž

í ze

zem

ě a

sprin

tuje

vpř

ed.

● O

paku

jte c

viče

ní, a

le u

tíkej

te p

ozpá

tku.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

192

zAS

Ah

OV

ÁN

Í M

ÍčK

U

RU

KO

U

● Po

stav

te s

e če

lem

k tr

enér

ovi,

kter

ý dr

ží 8

–12

míč

ků.

● Tr

enér

míč

ky v

rych

lém

sle

du o

dhaz

uje

a hr

áč s

e je

sna

ží

ruko

u za

saho

vat.

Ozn

ačte

(nab

arvě

te) n

ěkte

ré m

íčky

tak,

aby

byl

y če

rné.

hrá

či s

e sn

aží z

asah

ovat

bílé

míč

ky, a

uhý

bat s

e tě

m č

erný

m.

OB

RAT

NO

ST

K z

EM

I, V

STy

K, B

Ěž!

● h

ráči

si v

pře

dní č

ásti

kurtu

lehn

ou n

a zá

da, n

oham

a sm

ěrem

k p

ředn

í pod

ávac

í čář

e.

● N

a si

gnál

vst

anou

a s

prin

tují

k za

dní č

áře.

● Vy

zkou

šejte

různ

é va

riace

, jak

o na

př.:

○ le

h na

zád

ech,

ruce

zkř

ížen

é na

prs

ou. h

ráči

nes

mí p

ouží

vat p

aže

ani l

okty

jako

pom

ůcku

př

i vst

áván

í;○

leh

na b

řiše.

STÍ

NO

VÝ

PO

hy

B /

STÍ

NO

VÁ

NÍ

● Př

ed z

ápas

em d

vouh

ry b

y so

učás

tí st

ínov

ání m

ěl b

ýt p

ohyb

po

celé

m k

urtu

.●

Stín

ován

í pře

d tré

nink

em b

y m

ělo

obsa

hova

t poh

yby

rele

vant

ní p

ro o

bsah

trén

inko

vé je

dnot

ky (n

apř.

před

ní

část

kur

tu, s

tředn

í čás

t kur

tu, z

adní

čás

t kur

tu).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

193

09.

RO

zEh

RÁ

VK

A

KO

NTE

XT

RO

zEh

RÁ

VK

yIL

US

TRA

CE

PO

zNÁ

MK

y

zÁPA

S●

Roz

ehrá

vka

před

záp

asem

by

vám

měl

a v

ideá

lním

příp

adě

umož

nit p

rocv

ičit

si ú

dery

a p

ohyb

y po

třebn

é k

tom

u, a

byst

e v

dané

dis

cipl

íně

uspě

li. R

ozeh

rávk

a na

dvo

uhru

by

měl

a po

krýt

cel

ý ku

rt.

● R

ozeh

rávk

a pr

o čt

yřhr

y by

měl

a ob

saho

vat v

ětší

pod

íl úd

erů

od tě

la a

pro

cvič

ení s

ituac

í při

podá

ní/p

říjm

u.

TRé

NIN

K●

Roz

ehrá

vka

před

trén

inke

m b

y m

ěla

obsa

hova

t prv

ky h

lavn

í čás

ti tré

nink

ové

jedn

otky

. Tre

nér t

ak m

á m

ožno

st v

ypoz

orov

at, j

akým

způ

sobe

m h

ráči

urč

itou

dove

dnos

t pro

vádě

jí,

a na

vrhn

out j

im, j

akým

způ

sobe

m m

ohou

v h

lavn

í čás

ti tré

nink

u na

jejím

zdo

kona

lení

pra

cova

t.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

194

10.

zKLI

DN

ĚN

ÍKl

íčov

á fa

kta

týka

jící s

e zk

lidně

ní p

o vý

konu

jsou

uve

dena

v n

ásle

dujíc

í tab

ulce

.

čÁS

T zK

LID

NĚN

ÍPR

Oč

TO

DĚL

ÁME

PřÍN

OSy

zKL

IDN

ĚNÍ

POzN

ÁMKy

Plyn

ulé

aero

bní c

viče

ní v

dél

ce tr

vání

5–1

5 m

inut

s p

ostu

pně

se s

nižu

jící i

nten

zito

u.

Přík

lade

m b

y m

ohlo

být

lehk

é vy

klus

ání,

kter

é př

echá

zí v

nor

mál

ní c

hůzi

.

Nap

omáh

á od

vést

teku

tiny

nahr

omad

ěné

ve

sval

ech.

M

á se

za

to, ž

e po

máh

á sn

ižov

at z

tuhl

ost

sval

ů.

čím

inte

nziv

nějš

í byl

o cv

ičen

í, tím

důl

ežitě

jší j

e i t

ato

část

, pro

tože

kon

trolo

vaný

m z

půso

bem

po

máh

á tě

lu v

náv

ratu

do

klid

ovéh

o st

avu.

zde

jsou

vho

dná

také

spi

nnin

gová

kol

a a

roto

pedy

. Po

stup

ně s

nižu

je s

rdeč

ní te

povo

u fre

kven

ci

a kr

evní

tlak

. Sn

ižuj

e riz

iko

omdl

ení.

Pom

áhá

při o

dvod

u ky

selin

y m

léčn

é (p

rodu

ktu

inte

nziv

ního

cvi

čení

).Ky

selin

a m

léčn

á od

vede

ná d

o ja

ter m

ůže

být

znov

u př

eměn

ěna

na u

žite

čný

zdro

j ene

rgie

.

Stat

ické

pro

taho

vání

sva

lů, v

ýdrž

e v

délc

e trv

ání 1

5–30

sek

und.

N

avra

cí s

valy

do

jejic

h no

rmál

ní k

lidov

é dé

lky.

St

atic

ký s

treči

nk p

ři zk

lidně

ní p

omáh

á za

braň

ovat

dlo

uhod

obém

u zk

raco

vání

sva

lů.

Poku

d je

sva

lům

um

ožně

no d

louh

odob

ě se

zk

raco

vat,

můž

e to

vés

t k c

hybn

é te

chni

ce

a zn

amen

at v

ětší

rizi

ko v

znik

u zr

aněn

í.

Sous

třeďt

e se

na

hlub

oké

dých

ání a

uvo

lněn

í, kt

eré

stre

čink

u do

dají

větš

í efe

kt.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

195

Dolní část lýtka (šikmý sval lýtkový). horní část lýtka (trojhlavý sval lýtkový).

Přední strana stehna (kvadriceps). zadní stehenní svaly.

Třísla (krátké přitahovače). Třísla (dlouhé přitahovače).

hýždě. Rotace trupu (1).

Rotace trupu (2). Úklony do stran.

Prsní svaly. zadní strana paže (triceps).

Protažení ramene.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

196

11. ShRNUTÍ ● Fyzická kondice je jedním z pěti faktorů, které ovlivňují výkonnost hráče.

● Rozlišujeme devět složek fyzické kondice, které, chceme-li v badmintonu uspět, musíme rozvíjet. Lze je rozdělit na:

● pět složek tělesných (tělesná stavba, síla, rychlost, vytrvalost, ohebnost); ● čtyři složky motorické (obratnost, reakční a frekvenční rychlost, dynamická rovnováha

a koordinace).

● V různých fázích vývoje hráče lze pro optimální zlepšení fyzické kondice klást důraz na její rozdílné složky.

● Tréninku i zápasům by měla předcházet rozcvička. Konkrétní podoba rozcvičky se může lišit v závislosti na:

○ prostředí;○ vývojové fázi hráče/skupiny;○ druhu zátěže (trénink/soutěž, typ tréninku atd.);○ dostupném vybavení;○ počtu hráčů.

● zklidnění by se mělo provádět po zátěži na konci tréninku nebo soutěže. Efektivní zklidnění:

○ navrací svaly do jejich obvyklé klidové délky;○ pomáhá odvést tekutiny vyplavené do svalů a jejich okolí;○ postupně snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak;○ napomáhá odstraňovat kyselinu mléčnou (produkt intenzivního cvičení).

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

197


1 Součástmi zklidnění jsou: Dynamický strečink, pak statický strečink.

Aerobní cvičení, pak dynamický strečink.

Dynamický strečink, pak aerobní cvičení.

Aerobní cvičení, pak statický strečink.

2 čtyřmi motorickými složkami fyzické kondice jsou:

Koordinace, dynamická rovnováha, reakční a frekvenční rychlost, obratnost.

Síla, koordinace, reakční a frekvenční rychlost, obratnost.

Koordinace, dynamická rovnováha, vytrvalost, obratnost.

Ohebnost, rychlost, koordinace, reakční a frekvenční rychlost.

3 Přímé švihy nohou se využívají k tréninku:

Rychlosti.

Vytrvalosti.

Síly.

Pohyblivosti.

4 „Schopnost měnit rychle směr a udržet při tom rovnováhu“ je definicí:

Obratnosti.

Síly.

Ohebnosti.

Tělesné stavby.

5 V průběhu zklidnění by výdrž při statickém strečinku měla trvat:

0–5 sekund.

15–30 sekund.

5–10 sekund.

1–2 minuty.

6 Koordinační žebřík lze využít jako pomůcku pro trénink:

Ohebnosti.

Síly.

Dynamické síly (výbušnosti).

Frekvenční rychlosti.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 9

►

VÝ

KO

NN

OS

TNÍ F

AK

TOR

4 –

Fy

zIC

KÁ

KO

ND

ICE

198

7 Kromě pohyblivosti lze přímými švihy nohou trénovat také:

Vytrvalost.

Sílu.

Reakční a frekvenční rychlost.

Dynamickou rovnováhu.

8 Aerobní systém jé závislý na krevním oběhu, který jej zásobuje:

Tuky a sacharidy.

Oxidem uhličitým.

Bílkovinami a minerály.

Oxidem uhličitým a vitamíny.

9 Na tomto obrázku vidíte hráče, který si protahuje:

horní část lýtka.

Triceps.

Prsní svaly.

hýžďové svaly.



MODUL 10VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 5SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE

MODUL 10VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 5 – SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE

01. Úvod 199

02. Sportovní psychologie – klíčové oblasti 200

03. Odhodlání 201

04. Sebedůvěra 202

05. Kontrola 202

06. Koncentrace 202

07. Soudržnost 203

08. Shrnutí 203


UčEBNÍ VÝSTUPy


● definovat pojem sportovní psychologie;● pochopit, kde začíná hranice pro uplatnění sportovní psychologie;● vyjmenovat klíčové oblasti sportovní psychologie;● určit způsoby, jimiž mohou využít sportovní psychologii ve své trenérské praxi.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 10

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 5

– S

PO

RTO

VN

Í PS

yC

hO

LOG

IE

199

01. ÚVOD Sportovní psychologii bychom mohli definovat jako:

„Duševní procesy a chování jednotlivců a skupin v rámci sportu.“

Sportovní psychologie má obrovský vliv na sportovní výkon, ovlivňuje techniku, taktiku, fyzickou kondici a trénink. Trenéři by sportovní psychologii měli využívat:

● k tomu, aby hráčům pomáhali těšit se ze sportovních zážitků a zlepšit tak kvalitu jejich života;● ke zlepšení výkonnosti svých svěřenců.

Sportovní psychologii lze rozdělit do třech profesních oblastí: klinické, trenérské a výzkumné. Tyto oblasti jsou zastoupeny ve výše uvedeném schématu.

● Klinickou sportovní psychologii vykonávají vysoce kvalifikovaní lidé s akademickým vzděláním a zkušenostmi ze sportovní psychologie. jsou odborně vyškoleni v poradenských službách a obvykle držiteli licence uznávaných kontrolních profesních orgánů. jejich práce přichází na řadu obvykle tehdy, když hráči potřebují podporu při řešení potíží (např. emocionálních, osobnostních atd.), které brání jejich sportovnímu růstu. Tato problematika je již mimo rámec práce sportovního trenéra.

● Výzkumná sportovní psychologie využívá výzkumných prostředků, jako jsou pozorování, dotazníky, rozhovory, experimenty atd., ke zvýšení úrovně porozumění konceptům sportovní psychologie. Tito výzkumníci často pracují v rámci akademických zařízení, například na univerzitách. Trenéři se někdy této práce účastní, ale spíše jen jako spolupracovníci, než aby celý proces řídili.

● Princip trenérské sportovní psychologie spočívá v tom, že se trenér snaží aplikovat základní psychologické principy ve své běžné praxi. znalosti z oblasti sportovní psychologie mohou trenéři čerpat například na vzdělávacích kurzech, spolu s trenérským diplomem nebo při soukromém studiu. Trenéři často v oblasti sportovní psychologie váhají a mnohem lépe se cítí na poli technického, taktického a kondičního rozvoje. V rámci své praxe ale sportovní psychologii do určité míry využívá každý trenér.

„KLINICKÁ“SPORTOVNÍ

PSyChOLOGIE

„TRéNERSKÁ“SPORTOVNÍ

PSyChOLOGIE

„VÝzKUMNÁ“SPORTOVNÍ

PSyChOLOGIE

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 10

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 5

– S

PO

RTO

VN

Í PS

yC

hO

LOG

IE

200

● Užitečné mohou být i následující rady:

○ Využívejte pouze přístupů sportovní psychologie, které jsou relativně přímočaré a jejichž užití vám není nepříjemné. Většina trenérů například bez potíží dokáže pracovat se stanovováním cílů.

○ zapojujte sportovní psychologii do své běžné trenérské praxe, kdykoliv to je možné.○ Vyhněte se pokusům o využití technik klinické sportovní psychologie. Pracujete-li s hráči, kteří

vyžadují tento typ asistence, vyhledejte profesionální pomoc.○ Vyvarujte se experimentování na poli výzkumné sportovní psychologie, s výjimkou situací, kdy:

○ máte požadovanou kvalifikaci nebo zkušenosti;○ pracujete po boku kvalifikovaných/zkušených výzkumníků.

02. SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE – KLÍčOVé OBLASTINíže uvedené schéma rozděluje různé psychologické pojmy do souhrnných skupin: kontrola, sebedůvěra, odhodlání, koncentrace a soudržnost. zároveň je třeba brát v úvahu, že mnoho pojmů se překrývá a jsou vzájemně provázané.

Detailní rozpracování problematiky je v obsahu BWF vzdělávacího kurzu Úrovně 2, zde se podíváme pouze na určité aspekty:

● ilustraci, jak lze psychologii aplikovat v trenérské praxi;● ukázku toho, jak velké množství pojmů a myšlenek je vzájemně provázáno.

KONTROLAPROBUzENÍ zÁjMU

OBAVASTRES

VyROVNÁVÁNÍ SE S ChyBAMIRELAXACE

AGRESIVITAVNITřNÍ řEč

SEbEDůVĚRASEBEÚCTAOčEKÁVÁNÍ

STRACh z NEÚSPĚChUPERFEKCIONISMUS

PřIjETÍ SPOLEčNOSTÍ

SOUDRžNOSTzAčLENĚNÍ DO SPOLEčNOSTI

STRESTÝMOVÁ PRÁCE

VŮDCOVSTVÍ SPORTOVNÍPSYCHOLOGIE

KONCENTRACESOUSTřEDĚNÍPOzORNOSTDŮSLEDNOST

OBRAzOTVORzNOST

ODHODLáNÍSTANOVOVÁNÍ CÍLŮ

MOTIVACESNAhA

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 10

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 5

– S

PO

RTO

VN

Í PS

yC

hO

LOG

IE

201

Pro trenéra je dobré si na začátku položit otázku, zda „jE hráč v pořádku, nebo NENÍ“. Pokud odpověď zní „NE“, pak může zvolit psychologický přístup, který je běžnou součástí jeho trenérské praxe a jehož prostřednictvím se hráči rozhodne pomoci.

03. ODhODLÁNÍKdyž touha po dosažení výsledků vychází z externích zdrojů, pak hovoříme o vnější motivaci. Takto motivovaného hráče budou pohánět následující faktory:

● chvála/uznání od rodičů, trenéra, přátel atd.;

● vyhrávání trofejí;● vydělávání peněz;

● publicita;● být vybrán (např. do nominace atd.).

Pokud touha po dosažení výsledků vychází z interních zdrojů, pak hovoříme o motivaci vnitřní. Takto motivovaného hráče budou kupředu hnát jiné faktory:

● radost z tréninku a soutěží;● čas strávený s přáteli;

● osobní rozvoj;● touha být fit.

Většinu hráčů bude motivovat směsice vnějších a vnitřních faktorů. Pokud se rovnováha přesune příliš na stranu vnější motivace, mohou nastat potíže, protože její hnací mechanismy jsou většinou mimo kontrolu hráče. Taková situace může být pro hráče velmi stresující, např. když hrál velmi dobře, a přesto prohrál. Vnitřně motivovaný hráč hraje pod menším tlakem, protože má větší kontrolu nad tím, čeho se snaží dosáhnout. Klíčovým úkolem trenéra je tedy zdůrazňovat spíše vnitřní motivační faktory než vnější.

Stanovování cílů je velice vhodnou metodou, jak hráče motivovat a přimět jej zaměřit se na vnitřní faktory, které dokáže kontrolovat. Metoda efektivního stanovování cílů byla již podrobněji rozpracována v části nazvané Vedení tréninkového procesu. Typ stanovených cílů bude mít u hráče zásadní vliv na vytvoření vnitřní či vnější motivace. Rozlišujeme cíle procesní a cíle výsledkové.

PROCESNÍ CÍLEjsou to cíle, které se zabývají osobním zlepšením technických, fyzických, taktických, psychologických či životosprávy se týkajících faktorů. jsou často krátkodobé a slouží k rozvoji vnitřní motivace.

VÝSLEDKOVé CÍLETyto cíle jsou spojené s vyhráváním nebo dosahováním lepších výsledků než druzí. jsou často dlouhodobé a vedou k rozvoji vnější motivace.

KONTROLOVATELNéProcesní cíle jsou velmi dobře kontrolovatelné a lze je využít jako prostředek vedoucí ke zlepšení výkonnosti hráče.

NEKONTROLOVATELNéVýsledkové cíle nejsou kontrolovatelné, protože jsou závislé na ostatních lidech. Obvykle jsou spojené s pojmy: být vybrán, vítězství, dosažení žebříčkového postavení atd.

PřÍKLADNa konci tréninku budu z pravidelné nahrávky nahozením umět bez chyby zahrát drop po čáře ze zadního bekhendového rohu.

Během tohoto turnaje budu k odpočinku mezi výměnami využívat hluboké dýchání.

PřÍKLADDo konce září tohoto roku se stanu mistrem republiky ve dvouhře.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 10

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 5

– S

PO

RTO

VN

Í PS

yC

hO

LOG

IE

202

Pro rozvoj vnitřní motivace může trenér hráče nabádat, aby si stanovili procesní cíle, které dokáží snadno kontrolovat sami. To ale neznamená, že si hráči nebudou sami určovat cíle výsledkové (pravděpodobně budou). Nicméně trenér by měl větší důraz klást na procesy, které:● pomohou hráčům se zlepšit;● zmírní psychický tlak na hráče tím, že bude menší důraz kladen na výsledky, které nejsou

kontrolovatelné.

04. SEBEDŮVĚRAhráči mívají tendenci od sebe očekávat mnoho a trenéři, rodiče a učitelé (neúmyslně) tato očekávání často ještě zvyšují. Problém očekávání spočívá v tom, že:

● jsou většinou spojena s výsledky;● hráč neustále posuzuje své výkony (např. výhra/prohra, dobré/špatné atd.);● zvyšují psychický tlak;● podkopávají sebedůvěru.

Trenéři mohou hráčům napomoci k získání větší sebedůvěry, a to tím, že je povedou k tomu, aby se zaměřili na procesy, které mají šanci kontrolovat.

05. KONTROLABěhem zápasů mohou být hráči nervózní a neklidní, zejména v případech, kdy sami od sebe očekávají velmi mnoho. Takový hráč bude pravděpodobně neustále posuzovat své výkony i výkony svých soupeřů. jednou z možností, jak zlepšit tento stav, je užití technik, které hráče naučí uvolnit se mezi výměnami.

Lze využít například hlubokého dýchání, které má zklidňující efekt. Vyzkoušejte následující postup:

1. Postavte se s rukama podél těla.2. zaměřte svou mysl na střed svého těla. 3. zhluboka se nadechněte do břicha. 4. S výdechem uvolněte veškeré napětí z horní poloviny svého těla: hlavy, obličeje, krku, ramen

a hrudníku.5. Postup opakujte.6. V duchu si můžete říkat slovo, které přesně vystihuje stav, do kterého se chcete dostat

(např. uvolněný, klidný atd.).

Při užívání této techniky stojí za zvážení i následující doporučení:

● Naučte se techniku hlubokého dýchání ovládat nejprve při tréninku, až pak ji použijte při zápase.● Mezi výměnami možná budete mít čas jen na jeden takový nádech, i přesto tato technika může být

efektivním způsobem, jak uvolnit napětí.● Při použití této techniky je obtížné myslet na cokoliv jiného, a tak je to dobrý způsob, jak si „vyčistit“

mysl.

06. KONCENTRACEPředstavivost může hráčům pomoci zaměřit se na určitou věc, díky níž mohou zlepšit svoji hru. jednoduchým příkladem je následující situace. Trenér pracuje s hráčem, který při hře často chybuje v úderech od postranní čáry a zahrává je do autu. Trenér hráči poradí, aby si zkusil na kurtu představit ještě další, vnitřní dvojici postranních čar. hráč se následně musí usilovně snažit „vyvolat“ ve své mysli tuto

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 10

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 5

– S

PO

RTO

VN

Í PS

yC

hO

LOG

IE

203

představu. Dalším pokynem trenéra je doporučení, aby si hráč i v zápasech představoval, že skutečným hřištěm je právě tento zúžený kurt. Trenér poté sleduje hráče v zápasech a po určitém časovém úseku vyhodnotí, jak byla tato metoda efektivní.

07. SOUDRžNOSTK vytvoření efektivního tréninkového prostředí musí trenéři často najít způsob, jak naučit skupiny lidí vzájemně spolu lépe vycházet a pracovat pro dosažení společného cíle. Například:

● společně s hráči vytvořit pravidla chování ve skupině, která jim pomohou zaujmout jednotný postoj k trénování;

● zapojit rodiče do výše uvedeného procesu;● pravidelně střídat skupiny a tréninkové partnery při cvičeních.

08. ShRNUTÍSportovní psychologii definujeme jako:

„Duševní procesy a chování jednotlivců a skupin ve sportu.“

Sportovní psychologii lze rozdělit do 3 oblastí:

● klinické sportovní psychologie;● výzkumné sportovní psychologie;● trenérské sportovní psychologie.

Trenéři budou pracovat hlavně na poli trenérské sportovní psychologie a své zapojení do oblastí klinické a výzkumné sportovní psychologie bez potřebné instruktáže a profesionální asistence by měli pečlivě zvážit. Techniky sportovní psychologie mohou trenéři úspěšně využívat, pokud jsou přirozenou součástí jejich trenérské praxe.

Sportovní psychologie je rozsáhlé téma s množstvím různých vzájemně provázaných teorií, myšlenek a technik. jednou z možností, jak je utřídit, je jejich zařazení do skupin:

● soudržnost;● odhodlání;● koncentrace;● sebedůvěra;● kontrola.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 10

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 5

– S

PO

RTO

VN

Í PS

yC

hO

LOG

IE

204


1 Sportovní psychologii definujeme jako:

Fyzické procesy a chování jedinců v rámci sportu.

Pracovní vztahy mezi rodiči, trenéry a hráči.

Duševní procesy a chování jednotlivců a skupin ve sportu.

Schopnost kontrolovat na kurtu svůj přístup.

2 Sportovní psychologii lze rozdělit na:

Klinickou, cvičební a fyziologickou.

Výzkumnou, trenérskou a klinickou.

Cvičební, trenérskou a výzkumnou.

Výzkumnou, trenérskou a technickou.

3 Techniky dýchání lze využít ke zlepšení:

Soudržnosti.

Odhodlání.

Sebedůvěry.

Kontroly.

4 Představivost lze využít ke zlepšení:

Odhodlání.

Soudržnosti.

Koncentrace.

Kontroly.

5 Střídání tréninkových partnerů lze využít ke zlepšení:

Soudržnosti.

Kontroly.

Sebedůvěry.

Odhodlání.



MODUL 11VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 6žIVOTNÍ STyL

MODUL 11VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 6 – žIVOTNÍ STyL

01. Úvod 205

02. Charakteristika faktorů životního stylu 205

03. Prevence zranění 206

04. zvládání zranění 207

05. R.I.C.E. – základnÍ rady, jak zvládat zranění 207


UčEBNÍ VÝSTUPy


● určit faktory životního stylu, které mohou ovlivňovat sportovní výkon.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 11

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 6

– ž

IVO

TNÍ S

TyL

205

01. ÚVODhráč, badmintonista, který má excelentní technické, taktické, fyzické a psychologické předpoklady a chce podávat své nejlepší výkony, musí také zvládat oblasti týkající se jeho životního stylu (životosprávy). Faktory životního stylu jsou krátce shrnuty v tabulce níže. Návod, jak s nimi dále pracovat, a vliv těchto faktorů na výkonnost jsou součástí BWF kurzu pro trenéry Úrovně 2.

02. ChARAKTERISTIKA FAKTORŮ žIVOTNÍhO STyLU

FAKTOR žIVOTNÍhO STyLU

POzNÁMKy

RODIčE Rodiče mají významný vliv na životní styl svých dětí. Otázky stravy, spánkových návyků či vyváženosti povinností (např. mezi sportem a vzděláním) jsou faktory, které jsou kontrolovány spíše rodiči než dětmi.

ORGANIzACE čASU čím více času sportu věnujete, tím důležitější je pro efektivní organizaci času plánování. Týdenní, měsíční a roční plány nabývají na důležitosti ve snaze najít optimální rovnováhu mezi sportem, vzděláním, prací, rodinou, společenskými závazky, odpočinkem atd.

VÝžIVA hlavní složky stravy (sacharidy, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny a voda) musí být správně vyvážené, aby tělu poskytly dostatek toho, co potřebuje:

● pro růst a obnovu;● pro kontrolu váhy; ● aby zůstalo zdravé;● pro sportovní výkon.

Nejdůležitějším zdrojem energie pro sportovní výkon jsou sacharidy.

PREVENCE zRANĚNÍ Nejlepším způsobem, jak zvládat zranění, je učinit co nejvíce praktických kroků, které zajistí, aby k nim vůbec nedošlo! Správná technika, rozcvička, zklidnění po záteži, správné oblékání a vybavení, to všechno může pomoci zabránit jejich vzniku. Více podrobností k tématu se objeví dále v této části.

zVLÁDÁNÍ zRANĚNÍ

Pokud ke zranění opravdu dojde, je pro zdraví a další sportovní dráhu zásadní dokázat se z něj efektivně zotavit. Více podrobností k tématu se objeví dále v této části.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 11

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 6

– ž

IVO

TNÍ S

TyL

206

03. PREVENCE zRANĚNÍ

ÚVOD

Nejlepším způsobem, jak zranění zvládat, je podniknout co nejvíce kroků, které zabrání jejich vzniku. Užitečné rady pro prevenci úrazů a únavových zranění najdete v tabulce.

OBUV ● Noste vhodnou sálovou obuv s neklouzavou podrážkou, minimalizujete tak riziko vzniku zranění uklouznutím na kurtu.

● Vyhněte se hraní ve sportovních botách se zvýšenou podrážkou, např. běžecké boty, protože mohou zvýšit riziko vymknutí kotníku.

● Měňte častěji staré boty za nové, protože starší boty chodidlu poskytují menší oporu. ● řádně si utahujte tkaničky a dejte také pozor na to, aby nebyly příliš dlouhé kvůli možnému zakopnutí. ● Pokud to jde, pokuste se nové boty předtím, než v nich půjdete na kurt, prošlápnout (např. nosit je

v krátkých časových úsecích okolo domu, po bytě atd.).

OBLEčENÍ ● Noste oblečení, které umožňuje pohyb ve volném rozsahu. Kromě bránění ve správné technice (pohybu, odehrání) může těsné oblečení z určitých materiálů také odřít pokožku.

ŠUSŤÁKOVé (TEPLÁKOVé) SOUPRAVy

● V chladném prostředí noste mezi zápasy šusťákovou soupravu, abyste se udrželi v teple. zahřáté svaly jsou méně náchylné ke zranění.

● Některé typy souprav mají po stranách kalhot zipy, které pomáhají při jejich sundávání. Rozehráváte-li se v šusťákové soupravě, pak ovšem dbejte na to, abyste zipy měli zapnuté a vyhnuli se tak možnému zakopnutí.

ŠPERKy ● Pokud nepředstavují přílišné riziko, lze při hře nosit i některé šperky. zatímco například malé šroubovací náušnice mohou být v pořádku, dlouhé náušnice už určité riziko představovat mohou.

RAKETy ● Na raketu používejte neklouzavou omotávku (grip) a pravidelně ji měňte. Kluzká omotávka může: ○ představovat nebezpečí pro vašeho spoluhráče, soupeře a diváky;○ znamenat, že raketu budete muset uchopit pevněji, čímž se zvyšuje šance svalového přetížení

a vzniku tenisového lokte. ● zkontrolujte, zdali hřídelka a držátko rakety nejsou naprasklé – hlava rakety se pohybuje vzduchem

rychlostí až 300 km/h, a tak je lepší mít v ruce raketu, u které je jisté, že zůstane vcelku!

ROzCVIčKA ● zahřátí svalů prostřednictvím obecné aerobní aktivity (jogging, skákání atd.) je před začátkem hry nezbytné. Prohřáté svaly jsou méně náchylné ke zranění, na rozdíl od svalů studených.

● Dynamický strečink (např. výpady), včetně postupného zvyšování rozsahu a rychlosti prováděného pohybu, je také vhodnou součástí rozcvičky. zařazeny by měly být i pohyby se střídáním směru vpřed/pozpátku, ze strany na stranu a rotace.

zKLIDNĚNÍ ● Po skončení zápasů je vhodné zařazovat lehké vyklusání, které postupně zpomaluje a přechází ve volnou chůzi. Různým mechanismům probíhajícím v těle tak pomůžete v návratu ke klidovým hodnotám. Statický strečink pomáhá svalům vrátit se do jejich původní klidové délky a tím snížit riziko, že se budou dlouhodobě zkracovat.

KURT ● Kdykoliv to jen jde, vyhněte se hraní na tvrdém povrchu. Pokud se mu nelze vyhnout, střídejte typy cvičení a tréninků, snížíte tím nápor na určité klouby a svaly.

● hrajete-li na kluzkém špinavém povrchu, je dobré mít vedle kurtu připravený navlhčený hadr, o který si vždy můžete otřít podrážky svých bot. Než pak ale vstoupíte na kurt, nezapomeňte z bot setřít přebytečnou tekutinu.

● Odkliďte volně poházené míčky, tuto „zkázu kotníků“, z povrchu kurtu a jeho okolí. jsou potenciálně nebezpečné.

● Pokud jste ve čtyřhře na pozici předního hráče a míček vás přeletí, neotáčejte se za sebe ve snaze zjistit, co dělá váš spoluhráč. Výrazně byste tím zvýšili riziko, že budete míčkem zasaženi do oka.

TEChNIKA ● Využíváním uvolněného držení rakety snížíte možnost vzniku tenisového lokte.

● Při výpadu nasměrujte špičku chodidla ve směru pravděpodobného místa zásahu míčku a koleno pokrčte ve stejném směru.

● Naučte se správně dělat dřepy. Umožní vám to bezpečněji vyskakovat a dopadat. Důležité je dostat se do pozice, ve které jsou záda a holeně v rovnoběžném postavení.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 11

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 6

– ž

IVO

TNÍ S

TyL

207

04. zVLÁDÁNÍ zRANĚNÍExistuje mnoho typů zranění, která mohou nastat, a každé z těchto zranění vyžaduje odbornou diagnózu a léčbu. Následující část podává pouze všeobecný přehled tohoto tématu. Pokud jste ohledně zranění z jakéhokoliv důvodu na pochybách, vyhledejte lékařskou pomoc u odborně kvalifikovaných fyzioterapeutů.

TyPy zRANĚNÍ

zranění lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií:

● Úrazy jsou obvykle způsobeny určitou událostí, jako například pádem, přetočením nebo zasažením nějakým předmětem (raketou, míčkem). Typickým „badmintonovým“ akutním úrazem by byl např. vymknutý kotník, natažený sval či zranění oka.

● Chronická zranění pramení z dlouhodobého přetěžování a vznikají postupně. Příkladem takového zranění v badmintonu může být skokanské koleno nebo tenisový loket.

05. R.I.C.E. – zÁKLADNÍ RADy, jAK zVLÁDAT zRANĚNÍNejzákladnější kroky, které je v případě zranění třeba podniknout, shrnuje následující schéma pojmenované akronymem „R.I.C.E.“ (angl. rýže).

r REST

ODPOčINEK

jakmile ke zranění dojde, je nutné probíhající činnost (trénink, zápas, cvičení) ihned ukončit. Snaha i nadále pokračovat ve hře může přinést:

● riziko zvětšení rozsahu zranění;● prodloužení doby léčby; ● nebezpečí vzniku dalšího zranění.

I ICE

LED

Ledování zasažené oblasti:

● zmírňuje bolest;● zpomaluje činnost buněk v dané oblasti;● snižuje množství buněk, které v této oblasti mohou odumřít.

Led nepřikládejte přímo na pokožku ani jej neaplikujte po dobu delší než 15 minut. Mohlo by tak dojít k dalšímu poškození tkání. Po jedné hodině je možné led na 15 minut aplikovat znovu.

C COMPRESSION

STLAčENÍ

Stlačení, například s pomocí vhodného elastického obvazu, může pomoci výrazně snížit otok. To je důležité, protože čím menší otok, tím kratší bude i doba léčení.

E ELEVATION

zVÝŠENÁ POLOhA

Uvedením poraněné části těla do zvýšené polohy využijeme gravitační sílu, která svým působením pomůže udržet tekutiny způsobující otékání mimo postiženou oblast.

Dodržujte postup „R.I.C.E“, vyhledejte obornou lékařskou pomoc a řiďte se lékařskými pokyny, zejména co se týče plnění rehabilitačních úkolů (např. cvičení) po vyžadované časové období.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 11

►

V

ÝK

ON

NO

STN

Í FA

KTO

R 6

– ž

IVO

TNÍ S

TyL

208


1 Který z následujících pojmů je faktorem životního stylu, jenž může ovlivňovat sportovní výkon?

Taktika.

Technika.

Fyzický trénink.

Organizace času.

2 Nejdůležitějším zdrojem energie pro sportovní výkon jsou:

Sacharidy.

Tuky.

Bílkoviny.

Voda.

3 Příkladem chronického zranění může být:

zranění oka (např. po zasažení míčkem).

Vymknutý kotník.

Skokanské koleno.

Natažený sval.



MODUL 12SOUTĚžE

MODUL 12SOUTĚžE

01. Úvod 209

02. Vyřazovací (K.O.) soutěže 209

03. Ligové soutěže 211

04. žebříkové systémy 212

05. Pyramidové systémy 213

06. Klubové zápasy 214

UčEBNÍ VÝSTUPy


● uspořádat různé formáty soutěží.



VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 12

►

S

OU

TĚžE

209

01. ÚVODPřínos badmintonu je všestranný: přináší potěšení, pomáhá v získávání nových přátel a zlepšuje kondici. Nicméně pro mnoho lidí je hlavní motivací, proč sportují, možnost soutěžit. V této části naleznete přehled, který vám umožní uspořádat různé formáty soutěží.

02. VyřAzOVACÍ SOUTĚžEVyřazovací (K.O.) systém je vhodný při velkém počtu přihlášek do soutěže, na jejíž odehrání je málo času. V tomto formátu soutěže však hráči sehrají velmi málo zápasů. Tento typ turnajů je nejsnazší uspořádat, pokud je počet přihlášených 2, 4, 8, 16, 32, 64 nebo 128. Soutěžící jsou náhodně vybírání a postupně vepsáni do vyřazovacího pavouka.

Tento základní vyřazovací formát lze uzpůsobit následovně:

● je-li počet přihlášených jiný než 2, 4, 8, 16, 32, 64 a 128, je potřeba udělit některým hráčům pro první kolo volný los (angl. bye). Při počtu 14 přihlášených by tak bylo nutné udělit 2 volné losy, abychom došli k číslu 16.

● Nejlepší hráči mohou být na základě svých předchozích výsledků nasazeni. Tito hráči jsou před hlavním losováním umístěni do oddělených částí pavouka. za předpokladu, že zvítězí ve svých předchozích zápasech, narazí na sebe nasazení hráči až v pokročilé fázi turnaje.

Příklad rozlosování se 14 soutěžícími, z nichž 4 jsou nasazení, najdete na další stránce. Všimněte si, že:

● hráči A, P, I a h jsou nasazeni, a tak pokud budou své zápasy vyhrávat, narazí na sebe až v pozdější fázi turnaje;

● hráči A a P mají v prvním kole volný los (tzn. nehrají žádný zápas a postupují přímo do druhého kola), protože do soutěže je přihlášeno pouze 14 hráčů;

● číslování pomáhá pořadateli turnaje v přípravě harmonogramu zápasů.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 12

►

S

OU

TĚžE

210

PRVN

Í KO

LOD

RU

hé

KOLO

SEM

IFIN

ÁLE

FIN

ÁLE

čÍS

LO

zÁPA

SUh

RÁč

ISK

ÓR

Eč

ÍSLO

zÁ

PASU

hR

ÁčI

SKÓ

RE

čÍS

LO

zÁPA

SUh

RÁč

ISK

ÓR

Eč

ÍSLO

zÁ

PASU

hR

ÁčI

VÍTĚ

z A

SKÓ

RE

hrá

č A

(nas

azen

ý č.

1)

7h

ráč

A11

13

------

------

1h

ráč

C

hrá

č D

2h

ráč

E8

hrá

č F

3h

ráč

G

hrá

č h

(nas

azen

ý č.

4)

4h

ráč

I (na

saze

ný č

. 3)

912

hrá

č j

5h

ráč

K

hrá

č L

6h

ráč

M10

hrá

č N

------

------

-h

ráč

P

hrá

č P

(nas

azen

ý č.

2)

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 12

►

S

OU

TĚžE

211

03. LIGOVé SOUTĚžEV ligových soutěžích proti sobě hráči hrají systémem každý s každým. Tento formát má tu výhodu, že všichni hráči sehrají stejný počet zápasů. Tabulka níže uvádí jako příklad ligový formát pro 5 hráčů.

hR

Áč A

hR

Áč B

hR

Áč C

hR

Áč D

hR

Áč E

Vyh

RAN

é zÁ

PASy

PRO

hR

ANé

zÁPA

Sy

Vyh

RAN

é SE

Ty

PRO

hR

ANé

SETy

RO

zDÍL

SET

Ů

KON

EčN

é PO

řAD

Í

hRÁč A

hRÁč B

hRÁč C

hRÁč D

hRÁč E

V ligovém formátu, jako je tento, lze zápasy sehrát následovně:

1. KOLO 2. KOLO 3. KOLO 4. KOLO 5. KOLO

A proti B A proti C A proti E A proti ---- A proti D

C proti D E proti B --- proti C D proti E B proti ---

E proti --- --- proti D D proti B B proti C C proti E

Všimněte si, že hráč A je ve všech kolech uveden vždy jako první, ostatní hráči (včetně toho, jež má volný los) se pak posouvají o jedno místo ve směru hodinových ručiček, čímž dojde k vytvoření dvojic pro nové kolo zápasů. hráč B je zvýrazněn tučně a kurzívou na ukázku tohoto posunu.

Pro případ remízy, kdy dva hráči vyhrají stejný počet zápasů, je potřeba stanovit, jakým způsobem se určí vítěz. Postupovat lze například:

● výpočtem rozdílu setů;● výpočtem bodového rozdílu;● podle výsledku vzájemného zápasu hráčů, jichž se remíza týká.

Počet zápasů, které je nutno v ligovém formátu soutěže sehrát, značně stoupá s počtem přihlášených. z tabulky na následující stránce lze vyčíst, kolik zápasů je potřeba sehrát v závislosti na počtu soutěžících.

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 12

►

S

OU

TĚžE

212

POčET SOUTĚžÍCÍCh CELKOVÝ POčET zÁPASŮ POčET KOL POčET zÁPASŮ NA SOUTĚžÍCÍhO

3 3 3 2

4 6 3 3

5 10 5 4

6 15 5 5

7 21 7 6

8 28 7 7

9 36 9 9

10 45 9 9

11 55 11 10

12 66 11 11

13 78 13 12

14 91 13 13

04. žEBřÍKOVé SySTéMyžebříkový systém je typem ligové soutěže, ve které jsou soutěžící řazeni podle svých hráčských schopností a kde níže postavení hráči mají možnost vyzvat výše postavené soupeře. jestliže níže postavený hráč vyhraje, nahrazuje soupeře, kterého porazil. Na příkladu dole hráč D vyzývá hráče A. Když vyhraje, prohodí si s ním své místo.

1. hráč A 1. hráč D

2. hráč B 2. hráč B

3. hráč C 3. hráč C

4. hráč D 4. hráč A

5. hráč E 5. hráč E

6. hráč F 6. hráč F

7. hráč G 7. hráč G

8. hráč h 8. hráč h

9. hráč I 9. hráč I

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 12

►

S

OU

TĚžE

213

05. PyRAMIDOVé SySTéMyPyramidové systémy jsou typem žebříkových systémů, ale s jiným počtem hráčů na každé úrovni. hráči mohou:

● vyzvat ostatní hráče z téže úrovně, na níž jsou i oni sami (vítěz se posouvá nahoru);● vyzvat hráče z vyšší úrovně (pokud vyhrají, vymění si s nimi místo jako v žebříkovém systému).

hRÁč A

hRÁč B hRÁč C hRÁč D

hRÁč E hRÁč F hRÁč G hRÁč h hRÁč I

hRÁč j hRÁč K hRÁč L hRÁč M hRÁč N hRÁč O hRÁč P

VzD

ĚLÁV

ÁNÍ B

ADM

INTO

NO

VÝC

h T

REN

éRŮ

►

TR

ENéR

SKÁ

PřÍR

Uč

KA

►

ÚR

OVE

Ň 1

MO

DU

L 12

►

S

OU

TĚžE

214

06.

KLU

BO

Vé

zÁ

PAS

yM

noho

klu

bů p

ořád

á př

ebor

y, k

de p

roti

sobě

sou

těží

hrá

či v

rám

ci k

lubu

. Nás

ledu

jící s

chém

a zo

braz

uje

jede

n ze

způ

sobů

, kte

rý lz

e pr

o po

třeby

toho

to ty

pu

sout

ěže

využ

ít. S

ysté

m lz

e uz

půso

bit t

ak, a

by c

o ne

jlépe

vyh

ovov

al k

onkr

étní

m p

otře

bám

klu

bu.

BAD

MIN

TON

OVÝ

KLU

B PR

AhA

KUR

T 1

KUR

T 2

KUR

T 3

KUR

T 4

KUR

T č

. 1 č

EKAj

ÍCÍ

KUR

T č

. 2 č

EKAj

ÍCÍ

Úča

stní

ci p

řebo

ru (v

olba

ze

7 hr

áčů)

● ja

k čl

enov

é kl

ubu

post

upně

přic

háze

jí, u

mís

ťují

své

kolíč

ky (o

patře

né jm

ény)

na

spod

ní p

říčku

des

ky (č

erve

ná =

žen

y, m

odrá

= m

uži)

v po

řadí

, ve

kte

rém

přiš

li.●

Prvn

í hrá

č ze

spo

dní p

říčky

vyb

ere

sám

seb

e a

tři d

alší

hrá

če/h

ráčk

y, p

roti

kter

ým b

ude

hrát

z c

elko

vého

poč

tu s

edm

i sou

peřů

(či j

inéh

o pr

efer

ovan

ého

počt

u).

● Ty

to č

tyři

kolíč

ky s

e př

emís

tí na

kur

t „čí

slo

1“ a

záp

asy

začí

nají.

● zb

ývaj

ící k

olíč

ky v

e sp

odní

řadě

se

posu

nou

dole

va.

● Te

nto

proc

es s

e op

akuj

e do

té d

oby,

než

se

napl

ní v

šech

ny č

tyři

kurty

i dv

a „k

urty

“, kt

eré

čeka

jí, a

ž na

ně

přijd

e řa

da.

● Kd

yž z

ápas

sko

nčí,

čtve

řice

hráč

ů př

emís

tí sv

á jm

éna

(kol

íčky

) na

kone

c sp

odní

řady

a p

rvní

sku

pina

ček

ajíc

ích

hráč

ů se

pře

sune

na

uvol

něný

kur

t.●

Byť t

ento

přík

lad

popi

suje

situ

aci,

kdy

se n

a čt

yřec

h ku

rtech

hra

jí čt

yřhr

y, je

sna

dné

uzpů

sobi

t ten

to s

ysté

m p

ro d

vouh

ry a

vyš

ší/n

ižší

poč

et k

urtů

.

BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurMalaysia

Tel +603 2141 7155Fax +603 2143 [email protected]

Date post:	08-Feb-2017
Category:	Documents
Upload:	phamdan
View:	227 times
Download:	1 times

Coach Level One

Documents