Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteRUČKA PRO STUDIUM OBORU NEUROLOGIE NA 1LF UK V PRAZE
Doc MUDr Jan Roth CSc a Prof MUDr Evžen Růžička DrSc
DEFINICE A HISTORIE OBORU
Neurologie je leacutekařskyacute obor zabyacutevajiacuteciacute se přiacutečinami diagnostikou a terapiiacute poruch a chorob
centraacutelniacute a periferniacute nervoveacute soustavy Bliacutezkyacutemi samostatnyacutemi obory jsou dětskaacute neurologie a
neurochirurgie
Neurologie se vymezuje předevšiacutem oproti psychiatrii což je leacutekařskyacute obor zabyacutevajiacuteciacute se
přiacutečinami diagnostikou a terapiiacute duševniacutech poruch a oproti psychologii kterou lze definovat
jako jednu z vědeckyacutech discipliacuten zabyacutevajiacuteciacutech se lidskou dušiacute tj předevšiacutem chovaacuteniacutem a
prožiacutevaacuteniacutem Vědeckyacute vyacutezkum podkladů činnosti nervoveacuteho systeacutemu a mechanismů jeho
poruch je domeacutenou různyacutech odvětviacute tzv neurověd (např neuroanatomie neurofyziologie
neurochemie neurogenetika neuropsychologie atd)
Neurologie se jako samostatnyacute leacutekařskyacute obor konstituovala v druheacute polovině 19 stoletiacute
hlavně zaacutesluhou francouzskyacutech a anglickyacutech internistů a německyacutech a ruskyacutech psychiatrů
Prvniacute učebnice neurologie byla německaacute a napsal ji M Romberg již v r 1846 Prvniacute
neurologickeacute odděleniacute na světě vzniklo v r 1860 v Londyacuteně na Queen Square a jeho prvniacutem
přednostou byl J H Jackson Obrovskyacute vyacuteznam pro rozvoj neurologie pro dosud platneacute
popisy různyacutech klinickyacutech jednotek jejich diagnostiku a leacutečbu měla neurologickaacute klinika
založenaacute v r 1869 v La Salpetriere v Pařiacuteži pod vedeniacutem J M Charcota Dodnes použiacutevanyacute
systeacutem objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacutevznikl v Salpetriere zaacutesluhou J Babinskiho a
dalšiacute Charcotovyacutech žaacuteků na konci 19stoletiacute
V českyacutech zemiacutech se na přelomu 19 a 20 stoletiacute o neurologii zajiacutemali osviacuteceniacute internisteacute J
Thomayer aj Pelnaacuteř a psychiatr A Heveroch ale skutečnyacutem zakladatelem českeacute a
československeacute neurologie se stal až Charcotův žaacutek L Haškovec (1866-1944) kteryacute v r 1926
založil Neurologickou kliniku Univerzity Karlovy v Praze Jeho naacutestupce K Henner (1895-
1967) se zasloužil o dalšiacute rozvoj oboru vytvořeniacute vlastniacute školy a vyacutechovu několika generaciacute
předniacutech československyacutech neurologů na jejichž praacuteci navazujeme
HLAVNIacute NEUROLOGICKAacute ONEMOCNĚNIacute
Vyacuteznam oboru neurologie vyplyacutevaacute z četnosti vyacuteskytu hlavniacutech neurologickyacutech chorob
Předevšiacutem cerebrovaskulaacuterniacute a neurodegenerativniacute onemocněniacute jsou jedny z nejčastějšiacutech a
nejzaacutesadnějšiacutech přiacutečin invalidizace a zvyacutešeneacute mortality staacuternouciacute populace
V naacutesledujiacuteciacute tabulce jsou uvedeny celoživotniacute prevalence vybranyacutech onemocněniacute
Ceacutevniacute mozkovaacute přiacutehoda 91000
Epilepsie 41000
Parkinsonova nemoc 21000
Roztroušenaacute skleroacuteza 21000
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diabetickaacute neuropatie 21000
Subarachnoidaacutelniacute krvaacuteceniacute 11000
Neurologie byla až donedaacutevna braacutena jako obor převaacutežně diagnostickyacute kteryacute je po
terapeutickeacute straacutence velmi neuspokojivyacute Toto již neplatiacute Neurologie dosaacutehla v posledniacutech
20-30 letech enormniacuteho vyacutezkumneacuteho pokroku kteryacute se odrazil v běžneacute klinickeacute praxi Přesto
však zůstaacutevajiacute v neurologii oblasti ktereacute jsou terapeuticky špatně ovlivnitelneacute
neurodegenerativniacute metabolickeacute choroby atd To však neznamenaacute že role leacutekař je omezena
na bezmocneacute přihliacuteženiacute I v nepřiacutetomnosti bdquototaacutelniacutechldquo leacutečebnyacutech řešeniacute se podstatně rozšiacuteřily
možnosti leacutečby symptomatickeacute tj tlumeniacute obtěžujiacuteciacutech přiacuteznaků nemoci Role leacutekaře je i
v psychosociaacutelniacute podpoře a doprovaacutezeniacute nemocneacuteho skrz často dlouheacute obdobiacute straacutedaacuteniacute až do
terminaacutelniacutech staacutediiacute kde je nutno zprostředkovat důstojnost umiacuteraacuteniacute absenci bolestiacute žiacutezně a
hladu Důstojnost leacutekařskeacuteho povolaacuteniacute tkviacute v těchto aktivitaacutech a v respektu k lidskeacutemu životu
a nikoliv pouze v radikaacutelniacutech terapiiacutech
VYacuteZNAM STUDIA NEUROLOGIE
Neurologie je někdy mylně braacutena jako tzv malyacute obor ve srovnaacuteniacute s interniacutem leacutekařstviacutem Ve
skutečnosti však je neurologie - s ohledem na rozsah problematiky množstviacute řešenyacutech
chorobnyacutech jednotek diagnostickyacutech postupů a leacutečebnyacutech metod ndash jedniacutem z nejširšiacutech oborů
současneacute mediciacuteny kteryacute až dosud nepodlehl děleniacute na menšiacute podobory Proto je i studium
neurologie naacuteročneacute a vyžaduje mimo jinyacutech předpokladů i solidniacute znalosti neuroanatomie a
fyziologie Pokud je student maacute ušetřiacute si spoustu nekreativniacuteho a namaacutehaveacuteho biflovaacuteniacute ndash
neurologickaacute diagnostika je naprosto logickaacute a lze ji při adekvaacutetniacutech znalostech a
schopnostech samostatneacuteho kritickeacuteho myšleniacute dovozovat krok po kroku
Zvlaacutednout neurologii nelze pouze pasivniacutem přijiacutemaacuteniacutem znalostiacute nutnyacute je aktivniacute přiacutestup a
snaha dopaacutetrat se souvislostiacute Dotazy a diskuse by měly byacutet přirozenou součaacutestiacute seminaacuteřů i
staacutežiacute
DIAGNOSTICKYacute POSTUP V NEUROLOGII OD SYMPTOMU K SYNDROMU
DIAGNOacuteZE A TERAPEUTICKEacuteMU ŘEŠENIacute
Diagnostickyacute postup v neurologii je postaven na systematickeacutem vyšetřovaciacutem postupu
v němž hraje kliacutečovou roli systematickeacute objektivniacute vyšetřeniacute pacienta Až na některeacute vyacutejimky
(akutniacute stavy - traumata bezvědomiacute epileptickeacute zaacutechvaty) naacutesleduje indikace pomocnyacutech
vyšetřeniacute teprve na zaacutekladě diagnostickeacute rozvahy vychaacutezejiacuteciacute z vyacutesledků neurologickeacuteho
vyšetřeniacute
1Anamneacuteza
Uměniacute odebrat anamneacutezu tj zaznamenat historii onemocněniacute zjistit obtiacuteže pacienta a
adekvaacutetně je interpretovat je studenty někdy podceňovaacuteno Spraacutevně se dotazovat naslouchat a
analyzovat ziacuteskaneacute informace však neniacute samozřejmostiacute a vyžaduje přiacutepravu a treacutenink Typickaacute
anamneacuteza sama o sobě může veacutest k důvodneacutemu diagnostickeacutemu podezřeniacute (např na
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
parkinsonskyacute syndrom u pacienta stěžujiacuteciacuteho si na postupně se rozviacutejejiacuteciacute zpomaleniacute a
nešikovnost praveacute ruky při zapiacutenaacuten knofliacuteků a jinyacutech jemnyacutech činnostech)
2 Neurologickeacute objektivniacute vyšetřeniacute
je standardizovanyacute způsob jak najiacutet znaacutemky chorobneacuteho postiženiacute funkciacute nervoveacuteho systeacutemu
(např naacutelez bradykineze rigidity a klidoveacuteho třesu s převahou na praveacute ruce) Systematickeacute
neurologickeacute vyšetřeniacute nelze nahradit žaacutednou kombinaciacute pomocnyacutech vyšetřovaciacutech metod
3 Syndromologickaacute a topickaacute diagnoacuteza
vznikaacute synteacutezou informaciacute o subjektivniacutech a objektivniacutech přiacuteznaciacutech postiženiacute ziacuteskanyacutech
z anamnestickeacuteho rozhovoru a objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute (např bdquoparkinsonskyacute
syndromldquo) Syndrom tvořenyacute kombinaciacute charakteristickyacutech přiacuteznaků poruchy může veacutest
k topickeacute diagnoacuteze tj k lokalizaci poškozeniacute nervoveacuteho systeacutemu a umožniacute diferenciaacutelně
diagnostickou rozvahu o přiacutečinneacutem onemocněniacute tj stanoveniacute
3 Nozologickeacute diagnoacutezy neboli popisneacuteho označeniacute nemoci
k jehož potvrzeniacute byacutevaacute často zapotřebiacute indikovat adekvaacutetniacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody
(např diagnoacuteza Parkinsonovy nemoci na zaacutekladě zjištěniacute odpovědi přiacuteznaků na daacutevku
levodopy)
4 Kauzaacutelniacute (etiologickaacute) diagnoacuteza
je zjistitelnaacute pouze u některyacutech chorobnyacutech jednotek (např zjištěniacute genetickeacute přiacutečiny
onemocněniacute bakteriaacutelniacuteho původce zaacutenětu apod)
5 Indikace adekvaacutetniacuteho terapeutickeacuteho postupu
na zaacutekladě předchoziacute zkušenosti a dnes staacutele častěji na zaacutekladě mezinaacuterodně přijatyacutech
leacutečebnyacutech doporučeniacute
VEDENIacute VYacuteUKY NA NEUROLOGICKEacute KLINICE 1 LF UK
Přednosta Neurologickeacute kliniky
Prof MUDr Evžen Růžička DrSc (evzenruzickalf1cunicz)
Zaacutestupce přednosty pro vyacuteuku
Prof MUDr Karel Šonka DrSc (karelsonkalf1cunicz)
Odbornyacute garant vyacuteuky
Doc MUDr Jan Roth CSc (JanRothvfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor všeobecneacute leacutekařstviacute
as MUDr Jiřiacute Klempiacuteř PhD (JiriKlempirvfncz)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor stomatologie
as MUDr Michaela Tyacuteblovaacute (MichaelaTyblovavfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro anglickou paralelku a Erasmus
as MUDr David Kemlink PhD (DavidKemlinkvfncz)
Koordinace vyacuteuky
Marek Nykl (mnykllf1cunicz)
ORGANIZACE VYacuteUKY - OBOR VŠEOBECNEacute LEacuteKAŘSTVIacute 5 ROČNIacuteK
Čtyřtyacutedenniacute blok vyacuteuky je tvořen seminaacuteři (denně od 800 do 930 na posluchaacuterně kliniky) a
staacutežemi na odděleniacute (denně od 945 do 1215 dle rozpisu ve skupinaacutech o 6-10 studentech
ktereacute vede vyučujiacuteciacute leacutekař-asistent)
Prezence na seminaacuteřiacutech a staacutežiacutech je sledovaacutena a rozhodnutiacute o omluvě celkem nejvyacuteše 2 dnů
absence je v kompetenci vyučujiacuteciacuteho asistenta Absence delšiacuteho trvaacuteniacute bude nutno nahradit po
dohodě s vedouciacutem vyacuteuky Podmiacutenkou je že zůstane zachovaacutena naacutevaznost obecneacute (1 tyacuteden)
a speciaacutelniacute neurologie (2-4 tyacuteden bloku)
Seminaacuteře pokryacutevajiacute většinu požadovaneacuteho rozsahu vědomostiacute vyžadovanyacutech u zkouškyuml V
průběhu seminaacuteřů je viacutetaacuten aktivniacute přiacutestup studentů diskuse dotazy atd
Povinneacute vybaveniacute na staacuteže zahrnuje biacutelyacute plaacutešť přezutiacute a neurologickeacute kladiacutevko Hlavniacute naacuteplniacute
staacutežiacute je nabytiacute specifickyacutech dovednostiacute (neurologickeacute vyšetřeniacute) schopnosti analyacutezy a synteacutezy
ziacuteskanyacutech poznatků a znalostiacute o hlavniacutech klinickyacutech jednotkaacutech Staacuteže jsou orientovaacuteny
prakticky na samostatnou praacuteci studentů Každyacute student v průběhu staacutežiacute bude odebiacuterat
anamneacutezu neurologicky vyšetřovat a samostatně prezentovat několik pacientů přiacuteslušneacuteho
odděleniacute Kromě pobytu na vyhrazeneacutem odděleniacute každaacute skupina straacuteviacute jeden den staacutežiacute na
jednotce akutniacute peacuteče kliniky Nediacutelnou součaacutestiacute staacutežiacute je průběžneacute zkoušeniacute asistentem
Rozpis seminaacuteřů
1 tyacuteden
Po-St Obecnaacute neurologie I-III
Čt Poruchy vědomiacute
Paacute Zaacuteklady obecneacute dětskeacute neurologie
2 tyacuteden
Po Ceacutevniacute mozkoveacute přiacutehody
Uacutet Parkinsonova nemoc a parkinsonskeacute syndromy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
St Hyperkinetickeacute extrapyramidoveacute syndromy a onemocněniacute
Čt Epilepsie
Paacute Meningitidy encefalitidy myelitidy radikuloneuritidy
3 tyacuteden
Po Nervosvalovaacute onemocněniacute a neuropatie
Uacutet Neuroonkologie
St Traumata kraniocerebraacutelniacute miacutešniacute
Čt Roztroušenaacute skleroacuteza
Paacute
Onemocněniacute paacuteteře včetně cervikaacutelniacute myelopatie lumbago radikulaacuterniacute
a pseudoradikulaacuterniacute sy kauda zaacutekladniacute uacutežinoveacute syndromy periferniacutech
nervů
4 tyacuteden
Po Poruchy spaacutenku
Uacutet Bolest (cefalgie neuralgie neuropatickaacute bolest)
St Demence (hlavniacute jednotky dif dg)
Čt Dětskaacute neurologie
Paacute Zkouškovyacute test + přezkoušeniacute propedeutiky + ZKOUŠKA
Zaacutevěr vyacuteuky ndash zaacutepočet zkouškovyacute test uacutestniacute zkouška
V posledniacute den vyacuteuky (zpravidla paacutetek vyacutejimečně čtvrtek posledniacuteho tyacutedne vyacuteuky) je
studentům udělen zaacutepočet provaacutediacute se zkouškovyacute test a po jeho uacutespěšneacutem absolvovaacuteniacute je
možneacute tentyacutež den sklaacutedat zkoušku v předtermiacutenu
Zaacutepočet uděluje asistent na zaacutekladě prezence studenta na staacutežiacutech a vyacutesledku zaacutevěrečneacuteho
přezkoušeniacute
Zaacutevěrečnyacute test se sklaacutedaacute z 20 otaacutezek každaacute maacute 5 možnyacutech odpovědiacute z nichž pouze jedna je
spraacutevnaacuteo Vyacutesledky testu jsou ihned počiacutetačově vyhodnoceny Uacutespěšneacute složeniacute testu je daacuteno
spraacutevnou odpovědiacute na minimaacutelně 15 (75) otaacutezek
Termiacuten zkoušky v posledniacute den vyacuteuky je rezervovaacuten pouze pro studenty praacutevě končiacuteciacuteho
bloku kteřiacute ziacuteskali zaacutepočet a uacutespěšně absolvovali zaacutevěrečnyacute test (minimum 75 spraacutevně
zodpovězenyacutech otaacutezek) Dalšiacute řaacutedneacute termiacuteny budou vypsaacuteny až ve zkouškoveacutem obdobiacute na
konci semestru
Ciacuteloveacute požadavky vyacuteuky neurologie
Studenti by měli po absolvovaacuteniacute vyacuteuky a studia neurologie prokaacutezat
1 Schopnost přirozeneacute empatickeacute komunikace s pacientem zdvořileacuteho vystupovaacuteniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
2 praktickou znalost systematickeacuteho odběru anamneacutezy jejiacuteho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (viz
Přiacuteloha č 1)
3 praktickou znalost zaacutekladniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute v předepsaneacutem rozsahu
schopnost jeho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (Přiacuteloha č 2 a e-learning Neurologickeacute
vyšetřeniacute)
4 schopnost shrnout vyacutesledky neurologickeacute vyšetřeniacute do syndromologickeacuteho zaacutevěru
znalost zaacutekladniacute symptomatiky a syndromologie v předepsaneacutem rozsahu (Přiacuteloha č 3
a e-learning Obecnaacute neurologie zaacuteklady syndromologie)
5 Schopnost navrhnout zaacutekladniacute diferenciaacutelně diagnostickyacute postup (Přiacuteloha č 4)
6 Znalost klinickyacutech jednotek v předepsaneacutem rozsahu (seminaacuteře učebnice e-learning)
jejich diagnostika a diferenciaacutelniacute diagnostika zaacuteklady medikamentoacutezniacute a rehabilitačniacute
leacutečby indikace neurochirurgickeacute leacutečby Speciaacutelniacute zřetel je daacutena na časneacute rozeznaacuteniacute
akutniacutech stavů v neurologii a naacutevrhu jejich řešeniacute
7 Znalost zaacutekladniacutech diagnostickyacutech metod v neurologii jejich indikace a zaacutekladniacute
vyhodnoceniacute (CT a MR mozku EEG EMG lumbaacutelniacute punkce a vyšetřeniacute likvoru)
UacuteSTNIacute ZKOUŠKA Z NEUROLOGIE
Pokud student obdržiacute zaacutepočet a uacutespěšně zvlaacutedne zaacutevěrečnyacute test je ten samyacute den vyzkoušen a
klasifikovaacuten Každyacute student dostane 2 otaacutezky jednu otaacutezku z obecneacute neurologie jednu ze
speciaacutelniacute neurologie Je mu poskytnut přiměřenyacute čas na přiacutepravu Rozsah zkoušky však neniacute
otaacutezkami zcela omezen Zkoušejiacuteciacute klade doplňujiacuteciacute dotazy se studentem diskutuje o daneacute
problematice Při nepřesvědčujiacuteciacutem vyacutesledku zkoušky daacutevaacute třetiacute rozhodujiacuteciacute otaacutezku
Pokud student neobdržel zaacutepočet či musiacute nahrazovat dny staacutežiacute nezvlaacutedl zaacutevěrečnyacute test nebo
se rozhodl absolvovat zkoušku z neurologie v řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute zaacutevěrečnyacute test již
nemusiacute znovu absolvovat
V řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute examinaacutetoři vypiacutešiacute adekvaacutetniacute přiměřenyacute počet termiacutenů a to
zcela anonymně do studentskeacuteho informačniacuteho systeacutemu Studenti se zapiacutešiacute přes internet na
vybranyacute termiacuten Jmeacuteno zkoušejiacuteciacuteho neniacute do dne zkoušky oznaacutemeno Pokud se student na
zkoušku nedostaviacute a neomluviacute se předem bude to braacuteno jako neuacutespěšnyacute pokus o zkoušku
OTAacuteZKY KE ZKOUŠCE
Obecnaacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Poruchy vědomiacute definice přiacuteznaky hodnoceniacute tiacuteže (GCS) topickaacute dg
2 Poruchy řeči a dalšiacutech
symbolickyacutech funkciacute
přiacuteznaky a topickaacute dg poruch fonace artikulace
fatickyacutech praktickyacutech a gnostickyacutech fciacute
3 Lobaacuterniacute kortikaacutelniacute syndromy sy frontaacutelniacuteho parietaacutelniacuteho temporaacutelniacuteho
okcipitaacutelniacuteho laloku
4 Symptomy postiženiacute hlavovyacutech poruchy zrakoveacute draacutehy okohybnyacutech nervů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diabetickaacute neuropatie 21000
Subarachnoidaacutelniacute krvaacuteceniacute 11000
Neurologie byla až donedaacutevna braacutena jako obor převaacutežně diagnostickyacute kteryacute je po
terapeutickeacute straacutence velmi neuspokojivyacute Toto již neplatiacute Neurologie dosaacutehla v posledniacutech
20-30 letech enormniacuteho vyacutezkumneacuteho pokroku kteryacute se odrazil v běžneacute klinickeacute praxi Přesto
však zůstaacutevajiacute v neurologii oblasti ktereacute jsou terapeuticky špatně ovlivnitelneacute
neurodegenerativniacute metabolickeacute choroby atd To však neznamenaacute že role leacutekař je omezena
na bezmocneacute přihliacuteženiacute I v nepřiacutetomnosti bdquototaacutelniacutechldquo leacutečebnyacutech řešeniacute se podstatně rozšiacuteřily
možnosti leacutečby symptomatickeacute tj tlumeniacute obtěžujiacuteciacutech přiacuteznaků nemoci Role leacutekaře je i
v psychosociaacutelniacute podpoře a doprovaacutezeniacute nemocneacuteho skrz často dlouheacute obdobiacute straacutedaacuteniacute až do
terminaacutelniacutech staacutediiacute kde je nutno zprostředkovat důstojnost umiacuteraacuteniacute absenci bolestiacute žiacutezně a
hladu Důstojnost leacutekařskeacuteho povolaacuteniacute tkviacute v těchto aktivitaacutech a v respektu k lidskeacutemu životu
a nikoliv pouze v radikaacutelniacutech terapiiacutech
VYacuteZNAM STUDIA NEUROLOGIE
Neurologie je někdy mylně braacutena jako tzv malyacute obor ve srovnaacuteniacute s interniacutem leacutekařstviacutem Ve
skutečnosti však je neurologie - s ohledem na rozsah problematiky množstviacute řešenyacutech
chorobnyacutech jednotek diagnostickyacutech postupů a leacutečebnyacutech metod ndash jedniacutem z nejširšiacutech oborů
současneacute mediciacuteny kteryacute až dosud nepodlehl děleniacute na menšiacute podobory Proto je i studium
neurologie naacuteročneacute a vyžaduje mimo jinyacutech předpokladů i solidniacute znalosti neuroanatomie a
fyziologie Pokud je student maacute ušetřiacute si spoustu nekreativniacuteho a namaacutehaveacuteho biflovaacuteniacute ndash
neurologickaacute diagnostika je naprosto logickaacute a lze ji při adekvaacutetniacutech znalostech a
schopnostech samostatneacuteho kritickeacuteho myšleniacute dovozovat krok po kroku
Zvlaacutednout neurologii nelze pouze pasivniacutem přijiacutemaacuteniacutem znalostiacute nutnyacute je aktivniacute přiacutestup a
snaha dopaacutetrat se souvislostiacute Dotazy a diskuse by měly byacutet přirozenou součaacutestiacute seminaacuteřů i
staacutežiacute
DIAGNOSTICKYacute POSTUP V NEUROLOGII OD SYMPTOMU K SYNDROMU
DIAGNOacuteZE A TERAPEUTICKEacuteMU ŘEŠENIacute
Diagnostickyacute postup v neurologii je postaven na systematickeacutem vyšetřovaciacutem postupu
v němž hraje kliacutečovou roli systematickeacute objektivniacute vyšetřeniacute pacienta Až na některeacute vyacutejimky
(akutniacute stavy - traumata bezvědomiacute epileptickeacute zaacutechvaty) naacutesleduje indikace pomocnyacutech
vyšetřeniacute teprve na zaacutekladě diagnostickeacute rozvahy vychaacutezejiacuteciacute z vyacutesledků neurologickeacuteho
vyšetřeniacute
1Anamneacuteza
Uměniacute odebrat anamneacutezu tj zaznamenat historii onemocněniacute zjistit obtiacuteže pacienta a
adekvaacutetně je interpretovat je studenty někdy podceňovaacuteno Spraacutevně se dotazovat naslouchat a
analyzovat ziacuteskaneacute informace však neniacute samozřejmostiacute a vyžaduje přiacutepravu a treacutenink Typickaacute
anamneacuteza sama o sobě může veacutest k důvodneacutemu diagnostickeacutemu podezřeniacute (např na
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
parkinsonskyacute syndrom u pacienta stěžujiacuteciacuteho si na postupně se rozviacutejejiacuteciacute zpomaleniacute a
nešikovnost praveacute ruky při zapiacutenaacuten knofliacuteků a jinyacutech jemnyacutech činnostech)
2 Neurologickeacute objektivniacute vyšetřeniacute
je standardizovanyacute způsob jak najiacutet znaacutemky chorobneacuteho postiženiacute funkciacute nervoveacuteho systeacutemu
(např naacutelez bradykineze rigidity a klidoveacuteho třesu s převahou na praveacute ruce) Systematickeacute
neurologickeacute vyšetřeniacute nelze nahradit žaacutednou kombinaciacute pomocnyacutech vyšetřovaciacutech metod
3 Syndromologickaacute a topickaacute diagnoacuteza
vznikaacute synteacutezou informaciacute o subjektivniacutech a objektivniacutech přiacuteznaciacutech postiženiacute ziacuteskanyacutech
z anamnestickeacuteho rozhovoru a objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute (např bdquoparkinsonskyacute
syndromldquo) Syndrom tvořenyacute kombinaciacute charakteristickyacutech přiacuteznaků poruchy může veacutest
k topickeacute diagnoacuteze tj k lokalizaci poškozeniacute nervoveacuteho systeacutemu a umožniacute diferenciaacutelně
diagnostickou rozvahu o přiacutečinneacutem onemocněniacute tj stanoveniacute
3 Nozologickeacute diagnoacutezy neboli popisneacuteho označeniacute nemoci
k jehož potvrzeniacute byacutevaacute často zapotřebiacute indikovat adekvaacutetniacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody
(např diagnoacuteza Parkinsonovy nemoci na zaacutekladě zjištěniacute odpovědi přiacuteznaků na daacutevku
levodopy)
4 Kauzaacutelniacute (etiologickaacute) diagnoacuteza
je zjistitelnaacute pouze u některyacutech chorobnyacutech jednotek (např zjištěniacute genetickeacute přiacutečiny
onemocněniacute bakteriaacutelniacuteho původce zaacutenětu apod)
5 Indikace adekvaacutetniacuteho terapeutickeacuteho postupu
na zaacutekladě předchoziacute zkušenosti a dnes staacutele častěji na zaacutekladě mezinaacuterodně přijatyacutech
leacutečebnyacutech doporučeniacute
VEDENIacute VYacuteUKY NA NEUROLOGICKEacute KLINICE 1 LF UK
Přednosta Neurologickeacute kliniky
Prof MUDr Evžen Růžička DrSc (evzenruzickalf1cunicz)
Zaacutestupce přednosty pro vyacuteuku
Prof MUDr Karel Šonka DrSc (karelsonkalf1cunicz)
Odbornyacute garant vyacuteuky
Doc MUDr Jan Roth CSc (JanRothvfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor všeobecneacute leacutekařstviacute
as MUDr Jiřiacute Klempiacuteř PhD (JiriKlempirvfncz)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor stomatologie
as MUDr Michaela Tyacuteblovaacute (MichaelaTyblovavfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro anglickou paralelku a Erasmus
as MUDr David Kemlink PhD (DavidKemlinkvfncz)
Koordinace vyacuteuky
Marek Nykl (mnykllf1cunicz)
ORGANIZACE VYacuteUKY - OBOR VŠEOBECNEacute LEacuteKAŘSTVIacute 5 ROČNIacuteK
Čtyřtyacutedenniacute blok vyacuteuky je tvořen seminaacuteři (denně od 800 do 930 na posluchaacuterně kliniky) a
staacutežemi na odděleniacute (denně od 945 do 1215 dle rozpisu ve skupinaacutech o 6-10 studentech
ktereacute vede vyučujiacuteciacute leacutekař-asistent)
Prezence na seminaacuteřiacutech a staacutežiacutech je sledovaacutena a rozhodnutiacute o omluvě celkem nejvyacuteše 2 dnů
absence je v kompetenci vyučujiacuteciacuteho asistenta Absence delšiacuteho trvaacuteniacute bude nutno nahradit po
dohodě s vedouciacutem vyacuteuky Podmiacutenkou je že zůstane zachovaacutena naacutevaznost obecneacute (1 tyacuteden)
a speciaacutelniacute neurologie (2-4 tyacuteden bloku)
Seminaacuteře pokryacutevajiacute většinu požadovaneacuteho rozsahu vědomostiacute vyžadovanyacutech u zkouškyuml V
průběhu seminaacuteřů je viacutetaacuten aktivniacute přiacutestup studentů diskuse dotazy atd
Povinneacute vybaveniacute na staacuteže zahrnuje biacutelyacute plaacutešť přezutiacute a neurologickeacute kladiacutevko Hlavniacute naacuteplniacute
staacutežiacute je nabytiacute specifickyacutech dovednostiacute (neurologickeacute vyšetřeniacute) schopnosti analyacutezy a synteacutezy
ziacuteskanyacutech poznatků a znalostiacute o hlavniacutech klinickyacutech jednotkaacutech Staacuteže jsou orientovaacuteny
prakticky na samostatnou praacuteci studentů Každyacute student v průběhu staacutežiacute bude odebiacuterat
anamneacutezu neurologicky vyšetřovat a samostatně prezentovat několik pacientů přiacuteslušneacuteho
odděleniacute Kromě pobytu na vyhrazeneacutem odděleniacute každaacute skupina straacuteviacute jeden den staacutežiacute na
jednotce akutniacute peacuteče kliniky Nediacutelnou součaacutestiacute staacutežiacute je průběžneacute zkoušeniacute asistentem
Rozpis seminaacuteřů
1 tyacuteden
Po-St Obecnaacute neurologie I-III
Čt Poruchy vědomiacute
Paacute Zaacuteklady obecneacute dětskeacute neurologie
2 tyacuteden
Po Ceacutevniacute mozkoveacute přiacutehody
Uacutet Parkinsonova nemoc a parkinsonskeacute syndromy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
St Hyperkinetickeacute extrapyramidoveacute syndromy a onemocněniacute
Čt Epilepsie
Paacute Meningitidy encefalitidy myelitidy radikuloneuritidy
3 tyacuteden
Po Nervosvalovaacute onemocněniacute a neuropatie
Uacutet Neuroonkologie
St Traumata kraniocerebraacutelniacute miacutešniacute
Čt Roztroušenaacute skleroacuteza
Paacute
Onemocněniacute paacuteteře včetně cervikaacutelniacute myelopatie lumbago radikulaacuterniacute
a pseudoradikulaacuterniacute sy kauda zaacutekladniacute uacutežinoveacute syndromy periferniacutech
nervů
4 tyacuteden
Po Poruchy spaacutenku
Uacutet Bolest (cefalgie neuralgie neuropatickaacute bolest)
St Demence (hlavniacute jednotky dif dg)
Čt Dětskaacute neurologie
Paacute Zkouškovyacute test + přezkoušeniacute propedeutiky + ZKOUŠKA
Zaacutevěr vyacuteuky ndash zaacutepočet zkouškovyacute test uacutestniacute zkouška
V posledniacute den vyacuteuky (zpravidla paacutetek vyacutejimečně čtvrtek posledniacuteho tyacutedne vyacuteuky) je
studentům udělen zaacutepočet provaacutediacute se zkouškovyacute test a po jeho uacutespěšneacutem absolvovaacuteniacute je
možneacute tentyacutež den sklaacutedat zkoušku v předtermiacutenu
Zaacutepočet uděluje asistent na zaacutekladě prezence studenta na staacutežiacutech a vyacutesledku zaacutevěrečneacuteho
přezkoušeniacute
Zaacutevěrečnyacute test se sklaacutedaacute z 20 otaacutezek každaacute maacute 5 možnyacutech odpovědiacute z nichž pouze jedna je
spraacutevnaacuteo Vyacutesledky testu jsou ihned počiacutetačově vyhodnoceny Uacutespěšneacute složeniacute testu je daacuteno
spraacutevnou odpovědiacute na minimaacutelně 15 (75) otaacutezek
Termiacuten zkoušky v posledniacute den vyacuteuky je rezervovaacuten pouze pro studenty praacutevě končiacuteciacuteho
bloku kteřiacute ziacuteskali zaacutepočet a uacutespěšně absolvovali zaacutevěrečnyacute test (minimum 75 spraacutevně
zodpovězenyacutech otaacutezek) Dalšiacute řaacutedneacute termiacuteny budou vypsaacuteny až ve zkouškoveacutem obdobiacute na
konci semestru
Ciacuteloveacute požadavky vyacuteuky neurologie
Studenti by měli po absolvovaacuteniacute vyacuteuky a studia neurologie prokaacutezat
1 Schopnost přirozeneacute empatickeacute komunikace s pacientem zdvořileacuteho vystupovaacuteniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
2 praktickou znalost systematickeacuteho odběru anamneacutezy jejiacuteho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (viz
Přiacuteloha č 1)
3 praktickou znalost zaacutekladniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute v předepsaneacutem rozsahu
schopnost jeho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (Přiacuteloha č 2 a e-learning Neurologickeacute
vyšetřeniacute)
4 schopnost shrnout vyacutesledky neurologickeacute vyšetřeniacute do syndromologickeacuteho zaacutevěru
znalost zaacutekladniacute symptomatiky a syndromologie v předepsaneacutem rozsahu (Přiacuteloha č 3
a e-learning Obecnaacute neurologie zaacuteklady syndromologie)
5 Schopnost navrhnout zaacutekladniacute diferenciaacutelně diagnostickyacute postup (Přiacuteloha č 4)
6 Znalost klinickyacutech jednotek v předepsaneacutem rozsahu (seminaacuteře učebnice e-learning)
jejich diagnostika a diferenciaacutelniacute diagnostika zaacuteklady medikamentoacutezniacute a rehabilitačniacute
leacutečby indikace neurochirurgickeacute leacutečby Speciaacutelniacute zřetel je daacutena na časneacute rozeznaacuteniacute
akutniacutech stavů v neurologii a naacutevrhu jejich řešeniacute
7 Znalost zaacutekladniacutech diagnostickyacutech metod v neurologii jejich indikace a zaacutekladniacute
vyhodnoceniacute (CT a MR mozku EEG EMG lumbaacutelniacute punkce a vyšetřeniacute likvoru)
UacuteSTNIacute ZKOUŠKA Z NEUROLOGIE
Pokud student obdržiacute zaacutepočet a uacutespěšně zvlaacutedne zaacutevěrečnyacute test je ten samyacute den vyzkoušen a
klasifikovaacuten Každyacute student dostane 2 otaacutezky jednu otaacutezku z obecneacute neurologie jednu ze
speciaacutelniacute neurologie Je mu poskytnut přiměřenyacute čas na přiacutepravu Rozsah zkoušky však neniacute
otaacutezkami zcela omezen Zkoušejiacuteciacute klade doplňujiacuteciacute dotazy se studentem diskutuje o daneacute
problematice Při nepřesvědčujiacuteciacutem vyacutesledku zkoušky daacutevaacute třetiacute rozhodujiacuteciacute otaacutezku
Pokud student neobdržel zaacutepočet či musiacute nahrazovat dny staacutežiacute nezvlaacutedl zaacutevěrečnyacute test nebo
se rozhodl absolvovat zkoušku z neurologie v řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute zaacutevěrečnyacute test již
nemusiacute znovu absolvovat
V řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute examinaacutetoři vypiacutešiacute adekvaacutetniacute přiměřenyacute počet termiacutenů a to
zcela anonymně do studentskeacuteho informačniacuteho systeacutemu Studenti se zapiacutešiacute přes internet na
vybranyacute termiacuten Jmeacuteno zkoušejiacuteciacuteho neniacute do dne zkoušky oznaacutemeno Pokud se student na
zkoušku nedostaviacute a neomluviacute se předem bude to braacuteno jako neuacutespěšnyacute pokus o zkoušku
OTAacuteZKY KE ZKOUŠCE
Obecnaacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Poruchy vědomiacute definice přiacuteznaky hodnoceniacute tiacuteže (GCS) topickaacute dg
2 Poruchy řeči a dalšiacutech
symbolickyacutech funkciacute
přiacuteznaky a topickaacute dg poruch fonace artikulace
fatickyacutech praktickyacutech a gnostickyacutech fciacute
3 Lobaacuterniacute kortikaacutelniacute syndromy sy frontaacutelniacuteho parietaacutelniacuteho temporaacutelniacuteho
okcipitaacutelniacuteho laloku
4 Symptomy postiženiacute hlavovyacutech poruchy zrakoveacute draacutehy okohybnyacutech nervů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
parkinsonskyacute syndrom u pacienta stěžujiacuteciacuteho si na postupně se rozviacutejejiacuteciacute zpomaleniacute a
nešikovnost praveacute ruky při zapiacutenaacuten knofliacuteků a jinyacutech jemnyacutech činnostech)
2 Neurologickeacute objektivniacute vyšetřeniacute
je standardizovanyacute způsob jak najiacutet znaacutemky chorobneacuteho postiženiacute funkciacute nervoveacuteho systeacutemu
(např naacutelez bradykineze rigidity a klidoveacuteho třesu s převahou na praveacute ruce) Systematickeacute
neurologickeacute vyšetřeniacute nelze nahradit žaacutednou kombinaciacute pomocnyacutech vyšetřovaciacutech metod
3 Syndromologickaacute a topickaacute diagnoacuteza
vznikaacute synteacutezou informaciacute o subjektivniacutech a objektivniacutech přiacuteznaciacutech postiženiacute ziacuteskanyacutech
z anamnestickeacuteho rozhovoru a objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute (např bdquoparkinsonskyacute
syndromldquo) Syndrom tvořenyacute kombinaciacute charakteristickyacutech přiacuteznaků poruchy může veacutest
k topickeacute diagnoacuteze tj k lokalizaci poškozeniacute nervoveacuteho systeacutemu a umožniacute diferenciaacutelně
diagnostickou rozvahu o přiacutečinneacutem onemocněniacute tj stanoveniacute
3 Nozologickeacute diagnoacutezy neboli popisneacuteho označeniacute nemoci
k jehož potvrzeniacute byacutevaacute často zapotřebiacute indikovat adekvaacutetniacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody
(např diagnoacuteza Parkinsonovy nemoci na zaacutekladě zjištěniacute odpovědi přiacuteznaků na daacutevku
levodopy)
4 Kauzaacutelniacute (etiologickaacute) diagnoacuteza
je zjistitelnaacute pouze u některyacutech chorobnyacutech jednotek (např zjištěniacute genetickeacute přiacutečiny
onemocněniacute bakteriaacutelniacuteho původce zaacutenětu apod)
5 Indikace adekvaacutetniacuteho terapeutickeacuteho postupu
na zaacutekladě předchoziacute zkušenosti a dnes staacutele častěji na zaacutekladě mezinaacuterodně přijatyacutech
leacutečebnyacutech doporučeniacute
VEDENIacute VYacuteUKY NA NEUROLOGICKEacute KLINICE 1 LF UK
Přednosta Neurologickeacute kliniky
Prof MUDr Evžen Růžička DrSc (evzenruzickalf1cunicz)
Zaacutestupce přednosty pro vyacuteuku
Prof MUDr Karel Šonka DrSc (karelsonkalf1cunicz)
Odbornyacute garant vyacuteuky
Doc MUDr Jan Roth CSc (JanRothvfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor všeobecneacute leacutekařstviacute
as MUDr Jiřiacute Klempiacuteř PhD (JiriKlempirvfncz)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor stomatologie
as MUDr Michaela Tyacuteblovaacute (MichaelaTyblovavfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro anglickou paralelku a Erasmus
as MUDr David Kemlink PhD (DavidKemlinkvfncz)
Koordinace vyacuteuky
Marek Nykl (mnykllf1cunicz)
ORGANIZACE VYacuteUKY - OBOR VŠEOBECNEacute LEacuteKAŘSTVIacute 5 ROČNIacuteK
Čtyřtyacutedenniacute blok vyacuteuky je tvořen seminaacuteři (denně od 800 do 930 na posluchaacuterně kliniky) a
staacutežemi na odděleniacute (denně od 945 do 1215 dle rozpisu ve skupinaacutech o 6-10 studentech
ktereacute vede vyučujiacuteciacute leacutekař-asistent)
Prezence na seminaacuteřiacutech a staacutežiacutech je sledovaacutena a rozhodnutiacute o omluvě celkem nejvyacuteše 2 dnů
absence je v kompetenci vyučujiacuteciacuteho asistenta Absence delšiacuteho trvaacuteniacute bude nutno nahradit po
dohodě s vedouciacutem vyacuteuky Podmiacutenkou je že zůstane zachovaacutena naacutevaznost obecneacute (1 tyacuteden)
a speciaacutelniacute neurologie (2-4 tyacuteden bloku)
Seminaacuteře pokryacutevajiacute většinu požadovaneacuteho rozsahu vědomostiacute vyžadovanyacutech u zkouškyuml V
průběhu seminaacuteřů je viacutetaacuten aktivniacute přiacutestup studentů diskuse dotazy atd
Povinneacute vybaveniacute na staacuteže zahrnuje biacutelyacute plaacutešť přezutiacute a neurologickeacute kladiacutevko Hlavniacute naacuteplniacute
staacutežiacute je nabytiacute specifickyacutech dovednostiacute (neurologickeacute vyšetřeniacute) schopnosti analyacutezy a synteacutezy
ziacuteskanyacutech poznatků a znalostiacute o hlavniacutech klinickyacutech jednotkaacutech Staacuteže jsou orientovaacuteny
prakticky na samostatnou praacuteci studentů Každyacute student v průběhu staacutežiacute bude odebiacuterat
anamneacutezu neurologicky vyšetřovat a samostatně prezentovat několik pacientů přiacuteslušneacuteho
odděleniacute Kromě pobytu na vyhrazeneacutem odděleniacute každaacute skupina straacuteviacute jeden den staacutežiacute na
jednotce akutniacute peacuteče kliniky Nediacutelnou součaacutestiacute staacutežiacute je průběžneacute zkoušeniacute asistentem
Rozpis seminaacuteřů
1 tyacuteden
Po-St Obecnaacute neurologie I-III
Čt Poruchy vědomiacute
Paacute Zaacuteklady obecneacute dětskeacute neurologie
2 tyacuteden
Po Ceacutevniacute mozkoveacute přiacutehody
Uacutet Parkinsonova nemoc a parkinsonskeacute syndromy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
St Hyperkinetickeacute extrapyramidoveacute syndromy a onemocněniacute
Čt Epilepsie
Paacute Meningitidy encefalitidy myelitidy radikuloneuritidy
3 tyacuteden
Po Nervosvalovaacute onemocněniacute a neuropatie
Uacutet Neuroonkologie
St Traumata kraniocerebraacutelniacute miacutešniacute
Čt Roztroušenaacute skleroacuteza
Paacute
Onemocněniacute paacuteteře včetně cervikaacutelniacute myelopatie lumbago radikulaacuterniacute
a pseudoradikulaacuterniacute sy kauda zaacutekladniacute uacutežinoveacute syndromy periferniacutech
nervů
4 tyacuteden
Po Poruchy spaacutenku
Uacutet Bolest (cefalgie neuralgie neuropatickaacute bolest)
St Demence (hlavniacute jednotky dif dg)
Čt Dětskaacute neurologie
Paacute Zkouškovyacute test + přezkoušeniacute propedeutiky + ZKOUŠKA
Zaacutevěr vyacuteuky ndash zaacutepočet zkouškovyacute test uacutestniacute zkouška
V posledniacute den vyacuteuky (zpravidla paacutetek vyacutejimečně čtvrtek posledniacuteho tyacutedne vyacuteuky) je
studentům udělen zaacutepočet provaacutediacute se zkouškovyacute test a po jeho uacutespěšneacutem absolvovaacuteniacute je
možneacute tentyacutež den sklaacutedat zkoušku v předtermiacutenu
Zaacutepočet uděluje asistent na zaacutekladě prezence studenta na staacutežiacutech a vyacutesledku zaacutevěrečneacuteho
přezkoušeniacute
Zaacutevěrečnyacute test se sklaacutedaacute z 20 otaacutezek každaacute maacute 5 možnyacutech odpovědiacute z nichž pouze jedna je
spraacutevnaacuteo Vyacutesledky testu jsou ihned počiacutetačově vyhodnoceny Uacutespěšneacute složeniacute testu je daacuteno
spraacutevnou odpovědiacute na minimaacutelně 15 (75) otaacutezek
Termiacuten zkoušky v posledniacute den vyacuteuky je rezervovaacuten pouze pro studenty praacutevě končiacuteciacuteho
bloku kteřiacute ziacuteskali zaacutepočet a uacutespěšně absolvovali zaacutevěrečnyacute test (minimum 75 spraacutevně
zodpovězenyacutech otaacutezek) Dalšiacute řaacutedneacute termiacuteny budou vypsaacuteny až ve zkouškoveacutem obdobiacute na
konci semestru
Ciacuteloveacute požadavky vyacuteuky neurologie
Studenti by měli po absolvovaacuteniacute vyacuteuky a studia neurologie prokaacutezat
1 Schopnost přirozeneacute empatickeacute komunikace s pacientem zdvořileacuteho vystupovaacuteniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
2 praktickou znalost systematickeacuteho odběru anamneacutezy jejiacuteho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (viz
Přiacuteloha č 1)
3 praktickou znalost zaacutekladniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute v předepsaneacutem rozsahu
schopnost jeho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (Přiacuteloha č 2 a e-learning Neurologickeacute
vyšetřeniacute)
4 schopnost shrnout vyacutesledky neurologickeacute vyšetřeniacute do syndromologickeacuteho zaacutevěru
znalost zaacutekladniacute symptomatiky a syndromologie v předepsaneacutem rozsahu (Přiacuteloha č 3
a e-learning Obecnaacute neurologie zaacuteklady syndromologie)
5 Schopnost navrhnout zaacutekladniacute diferenciaacutelně diagnostickyacute postup (Přiacuteloha č 4)
6 Znalost klinickyacutech jednotek v předepsaneacutem rozsahu (seminaacuteře učebnice e-learning)
jejich diagnostika a diferenciaacutelniacute diagnostika zaacuteklady medikamentoacutezniacute a rehabilitačniacute
leacutečby indikace neurochirurgickeacute leacutečby Speciaacutelniacute zřetel je daacutena na časneacute rozeznaacuteniacute
akutniacutech stavů v neurologii a naacutevrhu jejich řešeniacute
7 Znalost zaacutekladniacutech diagnostickyacutech metod v neurologii jejich indikace a zaacutekladniacute
vyhodnoceniacute (CT a MR mozku EEG EMG lumbaacutelniacute punkce a vyšetřeniacute likvoru)
UacuteSTNIacute ZKOUŠKA Z NEUROLOGIE
Pokud student obdržiacute zaacutepočet a uacutespěšně zvlaacutedne zaacutevěrečnyacute test je ten samyacute den vyzkoušen a
klasifikovaacuten Každyacute student dostane 2 otaacutezky jednu otaacutezku z obecneacute neurologie jednu ze
speciaacutelniacute neurologie Je mu poskytnut přiměřenyacute čas na přiacutepravu Rozsah zkoušky však neniacute
otaacutezkami zcela omezen Zkoušejiacuteciacute klade doplňujiacuteciacute dotazy se studentem diskutuje o daneacute
problematice Při nepřesvědčujiacuteciacutem vyacutesledku zkoušky daacutevaacute třetiacute rozhodujiacuteciacute otaacutezku
Pokud student neobdržel zaacutepočet či musiacute nahrazovat dny staacutežiacute nezvlaacutedl zaacutevěrečnyacute test nebo
se rozhodl absolvovat zkoušku z neurologie v řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute zaacutevěrečnyacute test již
nemusiacute znovu absolvovat
V řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute examinaacutetoři vypiacutešiacute adekvaacutetniacute přiměřenyacute počet termiacutenů a to
zcela anonymně do studentskeacuteho informačniacuteho systeacutemu Studenti se zapiacutešiacute přes internet na
vybranyacute termiacuten Jmeacuteno zkoušejiacuteciacuteho neniacute do dne zkoušky oznaacutemeno Pokud se student na
zkoušku nedostaviacute a neomluviacute se předem bude to braacuteno jako neuacutespěšnyacute pokus o zkoušku
OTAacuteZKY KE ZKOUŠCE
Obecnaacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Poruchy vědomiacute definice přiacuteznaky hodnoceniacute tiacuteže (GCS) topickaacute dg
2 Poruchy řeči a dalšiacutech
symbolickyacutech funkciacute
přiacuteznaky a topickaacute dg poruch fonace artikulace
fatickyacutech praktickyacutech a gnostickyacutech fciacute
3 Lobaacuterniacute kortikaacutelniacute syndromy sy frontaacutelniacuteho parietaacutelniacuteho temporaacutelniacuteho
okcipitaacutelniacuteho laloku
4 Symptomy postiženiacute hlavovyacutech poruchy zrakoveacute draacutehy okohybnyacutech nervů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro obor stomatologie
as MUDr Michaela Tyacuteblovaacute (MichaelaTyblovavfncz)
Organizačniacute vedouciacute vyacuteuky pro anglickou paralelku a Erasmus
as MUDr David Kemlink PhD (DavidKemlinkvfncz)
Koordinace vyacuteuky
Marek Nykl (mnykllf1cunicz)
ORGANIZACE VYacuteUKY - OBOR VŠEOBECNEacute LEacuteKAŘSTVIacute 5 ROČNIacuteK
Čtyřtyacutedenniacute blok vyacuteuky je tvořen seminaacuteři (denně od 800 do 930 na posluchaacuterně kliniky) a
staacutežemi na odděleniacute (denně od 945 do 1215 dle rozpisu ve skupinaacutech o 6-10 studentech
ktereacute vede vyučujiacuteciacute leacutekař-asistent)
Prezence na seminaacuteřiacutech a staacutežiacutech je sledovaacutena a rozhodnutiacute o omluvě celkem nejvyacuteše 2 dnů
absence je v kompetenci vyučujiacuteciacuteho asistenta Absence delšiacuteho trvaacuteniacute bude nutno nahradit po
dohodě s vedouciacutem vyacuteuky Podmiacutenkou je že zůstane zachovaacutena naacutevaznost obecneacute (1 tyacuteden)
a speciaacutelniacute neurologie (2-4 tyacuteden bloku)
Seminaacuteře pokryacutevajiacute většinu požadovaneacuteho rozsahu vědomostiacute vyžadovanyacutech u zkouškyuml V
průběhu seminaacuteřů je viacutetaacuten aktivniacute přiacutestup studentů diskuse dotazy atd
Povinneacute vybaveniacute na staacuteže zahrnuje biacutelyacute plaacutešť přezutiacute a neurologickeacute kladiacutevko Hlavniacute naacuteplniacute
staacutežiacute je nabytiacute specifickyacutech dovednostiacute (neurologickeacute vyšetřeniacute) schopnosti analyacutezy a synteacutezy
ziacuteskanyacutech poznatků a znalostiacute o hlavniacutech klinickyacutech jednotkaacutech Staacuteže jsou orientovaacuteny
prakticky na samostatnou praacuteci studentů Každyacute student v průběhu staacutežiacute bude odebiacuterat
anamneacutezu neurologicky vyšetřovat a samostatně prezentovat několik pacientů přiacuteslušneacuteho
odděleniacute Kromě pobytu na vyhrazeneacutem odděleniacute každaacute skupina straacuteviacute jeden den staacutežiacute na
jednotce akutniacute peacuteče kliniky Nediacutelnou součaacutestiacute staacutežiacute je průběžneacute zkoušeniacute asistentem
Rozpis seminaacuteřů
1 tyacuteden
Po-St Obecnaacute neurologie I-III
Čt Poruchy vědomiacute
Paacute Zaacuteklady obecneacute dětskeacute neurologie
2 tyacuteden
Po Ceacutevniacute mozkoveacute přiacutehody
Uacutet Parkinsonova nemoc a parkinsonskeacute syndromy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
St Hyperkinetickeacute extrapyramidoveacute syndromy a onemocněniacute
Čt Epilepsie
Paacute Meningitidy encefalitidy myelitidy radikuloneuritidy
3 tyacuteden
Po Nervosvalovaacute onemocněniacute a neuropatie
Uacutet Neuroonkologie
St Traumata kraniocerebraacutelniacute miacutešniacute
Čt Roztroušenaacute skleroacuteza
Paacute
Onemocněniacute paacuteteře včetně cervikaacutelniacute myelopatie lumbago radikulaacuterniacute
a pseudoradikulaacuterniacute sy kauda zaacutekladniacute uacutežinoveacute syndromy periferniacutech
nervů
4 tyacuteden
Po Poruchy spaacutenku
Uacutet Bolest (cefalgie neuralgie neuropatickaacute bolest)
St Demence (hlavniacute jednotky dif dg)
Čt Dětskaacute neurologie
Paacute Zkouškovyacute test + přezkoušeniacute propedeutiky + ZKOUŠKA
Zaacutevěr vyacuteuky ndash zaacutepočet zkouškovyacute test uacutestniacute zkouška
V posledniacute den vyacuteuky (zpravidla paacutetek vyacutejimečně čtvrtek posledniacuteho tyacutedne vyacuteuky) je
studentům udělen zaacutepočet provaacutediacute se zkouškovyacute test a po jeho uacutespěšneacutem absolvovaacuteniacute je
možneacute tentyacutež den sklaacutedat zkoušku v předtermiacutenu
Zaacutepočet uděluje asistent na zaacutekladě prezence studenta na staacutežiacutech a vyacutesledku zaacutevěrečneacuteho
přezkoušeniacute
Zaacutevěrečnyacute test se sklaacutedaacute z 20 otaacutezek každaacute maacute 5 možnyacutech odpovědiacute z nichž pouze jedna je
spraacutevnaacuteo Vyacutesledky testu jsou ihned počiacutetačově vyhodnoceny Uacutespěšneacute složeniacute testu je daacuteno
spraacutevnou odpovědiacute na minimaacutelně 15 (75) otaacutezek
Termiacuten zkoušky v posledniacute den vyacuteuky je rezervovaacuten pouze pro studenty praacutevě končiacuteciacuteho
bloku kteřiacute ziacuteskali zaacutepočet a uacutespěšně absolvovali zaacutevěrečnyacute test (minimum 75 spraacutevně
zodpovězenyacutech otaacutezek) Dalšiacute řaacutedneacute termiacuteny budou vypsaacuteny až ve zkouškoveacutem obdobiacute na
konci semestru
Ciacuteloveacute požadavky vyacuteuky neurologie
Studenti by měli po absolvovaacuteniacute vyacuteuky a studia neurologie prokaacutezat
1 Schopnost přirozeneacute empatickeacute komunikace s pacientem zdvořileacuteho vystupovaacuteniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
2 praktickou znalost systematickeacuteho odběru anamneacutezy jejiacuteho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (viz
Přiacuteloha č 1)
3 praktickou znalost zaacutekladniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute v předepsaneacutem rozsahu
schopnost jeho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (Přiacuteloha č 2 a e-learning Neurologickeacute
vyšetřeniacute)
4 schopnost shrnout vyacutesledky neurologickeacute vyšetřeniacute do syndromologickeacuteho zaacutevěru
znalost zaacutekladniacute symptomatiky a syndromologie v předepsaneacutem rozsahu (Přiacuteloha č 3
a e-learning Obecnaacute neurologie zaacuteklady syndromologie)
5 Schopnost navrhnout zaacutekladniacute diferenciaacutelně diagnostickyacute postup (Přiacuteloha č 4)
6 Znalost klinickyacutech jednotek v předepsaneacutem rozsahu (seminaacuteře učebnice e-learning)
jejich diagnostika a diferenciaacutelniacute diagnostika zaacuteklady medikamentoacutezniacute a rehabilitačniacute
leacutečby indikace neurochirurgickeacute leacutečby Speciaacutelniacute zřetel je daacutena na časneacute rozeznaacuteniacute
akutniacutech stavů v neurologii a naacutevrhu jejich řešeniacute
7 Znalost zaacutekladniacutech diagnostickyacutech metod v neurologii jejich indikace a zaacutekladniacute
vyhodnoceniacute (CT a MR mozku EEG EMG lumbaacutelniacute punkce a vyšetřeniacute likvoru)
UacuteSTNIacute ZKOUŠKA Z NEUROLOGIE
Pokud student obdržiacute zaacutepočet a uacutespěšně zvlaacutedne zaacutevěrečnyacute test je ten samyacute den vyzkoušen a
klasifikovaacuten Každyacute student dostane 2 otaacutezky jednu otaacutezku z obecneacute neurologie jednu ze
speciaacutelniacute neurologie Je mu poskytnut přiměřenyacute čas na přiacutepravu Rozsah zkoušky však neniacute
otaacutezkami zcela omezen Zkoušejiacuteciacute klade doplňujiacuteciacute dotazy se studentem diskutuje o daneacute
problematice Při nepřesvědčujiacuteciacutem vyacutesledku zkoušky daacutevaacute třetiacute rozhodujiacuteciacute otaacutezku
Pokud student neobdržel zaacutepočet či musiacute nahrazovat dny staacutežiacute nezvlaacutedl zaacutevěrečnyacute test nebo
se rozhodl absolvovat zkoušku z neurologie v řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute zaacutevěrečnyacute test již
nemusiacute znovu absolvovat
V řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute examinaacutetoři vypiacutešiacute adekvaacutetniacute přiměřenyacute počet termiacutenů a to
zcela anonymně do studentskeacuteho informačniacuteho systeacutemu Studenti se zapiacutešiacute přes internet na
vybranyacute termiacuten Jmeacuteno zkoušejiacuteciacuteho neniacute do dne zkoušky oznaacutemeno Pokud se student na
zkoušku nedostaviacute a neomluviacute se předem bude to braacuteno jako neuacutespěšnyacute pokus o zkoušku
OTAacuteZKY KE ZKOUŠCE
Obecnaacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Poruchy vědomiacute definice přiacuteznaky hodnoceniacute tiacuteže (GCS) topickaacute dg
2 Poruchy řeči a dalšiacutech
symbolickyacutech funkciacute
přiacuteznaky a topickaacute dg poruch fonace artikulace
fatickyacutech praktickyacutech a gnostickyacutech fciacute
3 Lobaacuterniacute kortikaacutelniacute syndromy sy frontaacutelniacuteho parietaacutelniacuteho temporaacutelniacuteho
okcipitaacutelniacuteho laloku
4 Symptomy postiženiacute hlavovyacutech poruchy zrakoveacute draacutehy okohybnyacutech nervů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
St Hyperkinetickeacute extrapyramidoveacute syndromy a onemocněniacute
Čt Epilepsie
Paacute Meningitidy encefalitidy myelitidy radikuloneuritidy
3 tyacuteden
Po Nervosvalovaacute onemocněniacute a neuropatie
Uacutet Neuroonkologie
St Traumata kraniocerebraacutelniacute miacutešniacute
Čt Roztroušenaacute skleroacuteza
Paacute
Onemocněniacute paacuteteře včetně cervikaacutelniacute myelopatie lumbago radikulaacuterniacute
a pseudoradikulaacuterniacute sy kauda zaacutekladniacute uacutežinoveacute syndromy periferniacutech
nervů
4 tyacuteden
Po Poruchy spaacutenku
Uacutet Bolest (cefalgie neuralgie neuropatickaacute bolest)
St Demence (hlavniacute jednotky dif dg)
Čt Dětskaacute neurologie
Paacute Zkouškovyacute test + přezkoušeniacute propedeutiky + ZKOUŠKA
Zaacutevěr vyacuteuky ndash zaacutepočet zkouškovyacute test uacutestniacute zkouška
V posledniacute den vyacuteuky (zpravidla paacutetek vyacutejimečně čtvrtek posledniacuteho tyacutedne vyacuteuky) je
studentům udělen zaacutepočet provaacutediacute se zkouškovyacute test a po jeho uacutespěšneacutem absolvovaacuteniacute je
možneacute tentyacutež den sklaacutedat zkoušku v předtermiacutenu
Zaacutepočet uděluje asistent na zaacutekladě prezence studenta na staacutežiacutech a vyacutesledku zaacutevěrečneacuteho
přezkoušeniacute
Zaacutevěrečnyacute test se sklaacutedaacute z 20 otaacutezek každaacute maacute 5 možnyacutech odpovědiacute z nichž pouze jedna je
spraacutevnaacuteo Vyacutesledky testu jsou ihned počiacutetačově vyhodnoceny Uacutespěšneacute složeniacute testu je daacuteno
spraacutevnou odpovědiacute na minimaacutelně 15 (75) otaacutezek
Termiacuten zkoušky v posledniacute den vyacuteuky je rezervovaacuten pouze pro studenty praacutevě končiacuteciacuteho
bloku kteřiacute ziacuteskali zaacutepočet a uacutespěšně absolvovali zaacutevěrečnyacute test (minimum 75 spraacutevně
zodpovězenyacutech otaacutezek) Dalšiacute řaacutedneacute termiacuteny budou vypsaacuteny až ve zkouškoveacutem obdobiacute na
konci semestru
Ciacuteloveacute požadavky vyacuteuky neurologie
Studenti by měli po absolvovaacuteniacute vyacuteuky a studia neurologie prokaacutezat
1 Schopnost přirozeneacute empatickeacute komunikace s pacientem zdvořileacuteho vystupovaacuteniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
2 praktickou znalost systematickeacuteho odběru anamneacutezy jejiacuteho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (viz
Přiacuteloha č 1)
3 praktickou znalost zaacutekladniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute v předepsaneacutem rozsahu
schopnost jeho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (Přiacuteloha č 2 a e-learning Neurologickeacute
vyšetřeniacute)
4 schopnost shrnout vyacutesledky neurologickeacute vyšetřeniacute do syndromologickeacuteho zaacutevěru
znalost zaacutekladniacute symptomatiky a syndromologie v předepsaneacutem rozsahu (Přiacuteloha č 3
a e-learning Obecnaacute neurologie zaacuteklady syndromologie)
5 Schopnost navrhnout zaacutekladniacute diferenciaacutelně diagnostickyacute postup (Přiacuteloha č 4)
6 Znalost klinickyacutech jednotek v předepsaneacutem rozsahu (seminaacuteře učebnice e-learning)
jejich diagnostika a diferenciaacutelniacute diagnostika zaacuteklady medikamentoacutezniacute a rehabilitačniacute
leacutečby indikace neurochirurgickeacute leacutečby Speciaacutelniacute zřetel je daacutena na časneacute rozeznaacuteniacute
akutniacutech stavů v neurologii a naacutevrhu jejich řešeniacute
7 Znalost zaacutekladniacutech diagnostickyacutech metod v neurologii jejich indikace a zaacutekladniacute
vyhodnoceniacute (CT a MR mozku EEG EMG lumbaacutelniacute punkce a vyšetřeniacute likvoru)
UacuteSTNIacute ZKOUŠKA Z NEUROLOGIE
Pokud student obdržiacute zaacutepočet a uacutespěšně zvlaacutedne zaacutevěrečnyacute test je ten samyacute den vyzkoušen a
klasifikovaacuten Každyacute student dostane 2 otaacutezky jednu otaacutezku z obecneacute neurologie jednu ze
speciaacutelniacute neurologie Je mu poskytnut přiměřenyacute čas na přiacutepravu Rozsah zkoušky však neniacute
otaacutezkami zcela omezen Zkoušejiacuteciacute klade doplňujiacuteciacute dotazy se studentem diskutuje o daneacute
problematice Při nepřesvědčujiacuteciacutem vyacutesledku zkoušky daacutevaacute třetiacute rozhodujiacuteciacute otaacutezku
Pokud student neobdržel zaacutepočet či musiacute nahrazovat dny staacutežiacute nezvlaacutedl zaacutevěrečnyacute test nebo
se rozhodl absolvovat zkoušku z neurologie v řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute zaacutevěrečnyacute test již
nemusiacute znovu absolvovat
V řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute examinaacutetoři vypiacutešiacute adekvaacutetniacute přiměřenyacute počet termiacutenů a to
zcela anonymně do studentskeacuteho informačniacuteho systeacutemu Studenti se zapiacutešiacute přes internet na
vybranyacute termiacuten Jmeacuteno zkoušejiacuteciacuteho neniacute do dne zkoušky oznaacutemeno Pokud se student na
zkoušku nedostaviacute a neomluviacute se předem bude to braacuteno jako neuacutespěšnyacute pokus o zkoušku
OTAacuteZKY KE ZKOUŠCE
Obecnaacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Poruchy vědomiacute definice přiacuteznaky hodnoceniacute tiacuteže (GCS) topickaacute dg
2 Poruchy řeči a dalšiacutech
symbolickyacutech funkciacute
přiacuteznaky a topickaacute dg poruch fonace artikulace
fatickyacutech praktickyacutech a gnostickyacutech fciacute
3 Lobaacuterniacute kortikaacutelniacute syndromy sy frontaacutelniacuteho parietaacutelniacuteho temporaacutelniacuteho
okcipitaacutelniacuteho laloku
4 Symptomy postiženiacute hlavovyacutech poruchy zrakoveacute draacutehy okohybnyacutech nervů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
2 praktickou znalost systematickeacuteho odběru anamneacutezy jejiacuteho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (viz
Přiacuteloha č 1)
3 praktickou znalost zaacutekladniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute v předepsaneacutem rozsahu
schopnost jeho zaacutepisu a vyhodnoceniacute (Přiacuteloha č 2 a e-learning Neurologickeacute
vyšetřeniacute)
4 schopnost shrnout vyacutesledky neurologickeacute vyšetřeniacute do syndromologickeacuteho zaacutevěru
znalost zaacutekladniacute symptomatiky a syndromologie v předepsaneacutem rozsahu (Přiacuteloha č 3
a e-learning Obecnaacute neurologie zaacuteklady syndromologie)
5 Schopnost navrhnout zaacutekladniacute diferenciaacutelně diagnostickyacute postup (Přiacuteloha č 4)
6 Znalost klinickyacutech jednotek v předepsaneacutem rozsahu (seminaacuteře učebnice e-learning)
jejich diagnostika a diferenciaacutelniacute diagnostika zaacuteklady medikamentoacutezniacute a rehabilitačniacute
leacutečby indikace neurochirurgickeacute leacutečby Speciaacutelniacute zřetel je daacutena na časneacute rozeznaacuteniacute
akutniacutech stavů v neurologii a naacutevrhu jejich řešeniacute
7 Znalost zaacutekladniacutech diagnostickyacutech metod v neurologii jejich indikace a zaacutekladniacute
vyhodnoceniacute (CT a MR mozku EEG EMG lumbaacutelniacute punkce a vyšetřeniacute likvoru)
UacuteSTNIacute ZKOUŠKA Z NEUROLOGIE
Pokud student obdržiacute zaacutepočet a uacutespěšně zvlaacutedne zaacutevěrečnyacute test je ten samyacute den vyzkoušen a
klasifikovaacuten Každyacute student dostane 2 otaacutezky jednu otaacutezku z obecneacute neurologie jednu ze
speciaacutelniacute neurologie Je mu poskytnut přiměřenyacute čas na přiacutepravu Rozsah zkoušky však neniacute
otaacutezkami zcela omezen Zkoušejiacuteciacute klade doplňujiacuteciacute dotazy se studentem diskutuje o daneacute
problematice Při nepřesvědčujiacuteciacutem vyacutesledku zkoušky daacutevaacute třetiacute rozhodujiacuteciacute otaacutezku
Pokud student neobdržel zaacutepočet či musiacute nahrazovat dny staacutežiacute nezvlaacutedl zaacutevěrečnyacute test nebo
se rozhodl absolvovat zkoušku z neurologie v řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute zaacutevěrečnyacute test již
nemusiacute znovu absolvovat
V řaacutedneacutem zkouškoveacutem obdobiacute examinaacutetoři vypiacutešiacute adekvaacutetniacute přiměřenyacute počet termiacutenů a to
zcela anonymně do studentskeacuteho informačniacuteho systeacutemu Studenti se zapiacutešiacute přes internet na
vybranyacute termiacuten Jmeacuteno zkoušejiacuteciacuteho neniacute do dne zkoušky oznaacutemeno Pokud se student na
zkoušku nedostaviacute a neomluviacute se předem bude to braacuteno jako neuacutespěšnyacute pokus o zkoušku
OTAacuteZKY KE ZKOUŠCE
Obecnaacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Poruchy vědomiacute definice přiacuteznaky hodnoceniacute tiacuteže (GCS) topickaacute dg
2 Poruchy řeči a dalšiacutech
symbolickyacutech funkciacute
přiacuteznaky a topickaacute dg poruch fonace artikulace
fatickyacutech praktickyacutech a gnostickyacutech fciacute
3 Lobaacuterniacute kortikaacutelniacute syndromy sy frontaacutelniacuteho parietaacutelniacuteho temporaacutelniacuteho
okcipitaacutelniacuteho laloku
4 Symptomy postiženiacute hlavovyacutech poruchy zrakoveacute draacutehy okohybnyacutech nervů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
nervů trigeminu centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza n facialis
vestibulocochlearis postranniacuteho smiacutešeneacuteho systeacutemu
n hypoglossus
5 Syndromy postiženiacute
mozkoveacuteho kmene
internukleaacuterniacute oftalmoplegie alternujiacuteciacute kmenoveacute
syndromy bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
poruchy řeči a polykaacuteniacute atd
6 Demence a kognitivniacute poruchy definice projevy a klasifikace demence přiacuteznaky
diacutelčiacutech kognitivniacutech poruch MCI
7 Syndromy postiženiacute
motorickeacuteho systeacutemu
přiacuteznaky a topickaacute dg centraacutelniacute a periferniacute pareacuteza
syndromy z postiženiacute jednotlivyacutech uacuterovniacute
kortikospinaacutelniacute draacutehy a periferniacuteho motoneuronu
8 Extrapyramidovyacute
hypokinetickyacute (parkinsonskyacute)
syndrom
popis přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
9 Hyperkinetickeacute
extrapyramidoveacute syndromy
třes chorea dystonie myoklonus tiky - popis
přiacuteznaků patofysiologie klasifikace přiacutečin
10 Syndromy postiženiacute zadniacute
jaacutemy lebniacute a mozečku
cerebelaacuterniacute syndrom vestibulaacuterniacute syndromy bulbaacuterniacute
a pseudobulbaacuterniacute syndrom syndrom koutu
mostomozečkoveacuteho
11 Poruchy stoje a chůze poruchy drženiacute těla a stability stoje zaacutekladniacute projevy
poruch chůze anatomicko-klinickaacute klasifikace
12 Syndrom meningeaacutelniacute
syndrom nitrolebniacute hypertenze
klinickeacute přiacuteznaky a zkoušky likvoroveacute a zobrazovaciacute
naacutelezy
13 Syndromy z postiženiacute miacutechy a
miacutešniacutech kořenů
syndrom zadniacutech postranniacutech provazců miacutešniacutech
syringomyelickyacute syndrom postiženiacute epikonu konu a
kaudy
14 Syndromy postiženiacute periferniacutech
nervů na horniacute a dolniacute
končetině
projevy a klinickeacute znaacutemky leacuteze n medianus ulnaris
radialis femoralis ischiadicus tibialis peroneus
15 Senzitivniacute poruchy poruchy povrchoveacuteho a hlubokeacuteho čitiacute přiacuteznaky a
topickaacute dg (např u miacutešniacutech leacuteziacute)
16 Svalovaacute slabost syndromy a
zaacutekladniacute diferenciaacutelniacute
diagnostika
myastenickyacute myopatickyacute syndrom dif dg s
periferniacutemi a centraacutelniacutemi pareacutezami
17 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii zobrazovaciacute
metody
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy nativniacutech a
kontrastniacutech vyšetřeniacute rtg CT a MR SPECT a PET
18 Pomocnaacute vyšetřeniacute
v neurologii metody klinickeacute
neurofysiologie
Principy indikace a zaacutekladniacute naacutelezy EEG EMG
evokovanyacutech potenciaacutelů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Speciaacutelniacute neurologie
Otaacutezka Detaily obsahu vysvětlivky
1 Akutniacute paroxysmaacutelniacute a chronickeacute
poruchy vědomiacute
klasifikace projevy diferenciaacutelniacute dg přiacutečin ndash kolaps
synkopa epileptickeacute a neepileptickeacute zaacutechvaty
intoxikace metabolickeacute poruchy
2 Bolesti hlavy neuralgie
neuropatickaacute bolest a jineacute algickeacute
syndromy
klinickeacute projevy dif dg pomocnaacute vyšetřeniacute akutniacute a
chronickaacute terapie profylaxe
3 Nitrolebniacute a miacutešniacute naacutedory primaacuterniacute metastatickeacute a paraneoplastickeacute postiženiacute
nervoveacute soustavy ndash klinickeacute projevy dg a dif dg
zobrazovaciacute naacutelezy terapie
4 Zaacuteněty mozku a miacutechy přehled a projevy neuroinfekčniacutech onemocněniacute
meningitidy encefalitidy a myelitidy abscesy a
parazitaacuterniacute postiženiacute mozku a miacutechy likvoroveacute naacutelezy
terapie
5 Ischemickeacute ceacutevniacute mozkoveacute
přiacutehody
klinickeacute formy a jejich projevy přiacutečiny
patofysiologie zobrazovaciacute naacutelezy terapie prevence
profylaxe
6 Spontaacutenniacute subarachnoidaacutelniacute a
mozkoveacute parenchymoveacute krvaacuteceniacute
klinickeacute projevy přiacutečiny patofysiologie zobrazovaciacute
naacutelezy terapie
7 Traumata kraniocerebraacutelniacute a miacutešniacute komoce kontuze mozkovaacute difusniacute axonaacutelniacute postiženiacute
epiduraacutelniacute a subduraacutelniacute hematom miacutešniacute leacuteze ndash klinickeacute
obrazy dif dg vyšetřeniacute terapie
8 Epilepsie klasifikace zaacutechvatů a epileptickyacutech syndromů
diagnostika včetně typickyacutech EEG obrazů terapie
9 Polyradikuloneuritidy a
polyneuropatie akutniacute a chronickeacute
akutniacute a chronickeacute autoimunitniacute neuritidy metabolickeacute
a toxickeacute neuropatie ndash klin projevy difdg EMG
terapie
10 Nervosvalovaacute onemocněniacute myopatie myastenie myotonie myositis
amyotrofickaacute lateraacutelniacute skleroacuteza klinika EMG naacutelezy
11 Roztroušenaacute skleroacuteza mozkomiacutešniacute
a dalšiacute demyelinizačniacute a
autoimunitniacute onemocněniacute CNS
klinickeacute projevy dg a dif dg likvoroveacute a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
12 Neurodegenerativniacute onemocněniacute anatomickaacute klasifikace (kortikaacutelniacute subkortikaacutelniacute
miacutešniacute mozečkovaacute) genetika patologie klinickeacute
projevy
13 Parkinsonova nemoc a dalšiacute
onemocněniacute s projevy
parkinsonskeacuteho syndromu
klinickeacute projevy dg a dif dg farmakol testy a
zobrazovaciacute naacutelezy terapie komplikace
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
14 Extrapyramidovaacute onemocněniacute
s hyperkinetickyacutemi projevy
esenciaacutelniacute tremor a dalšiacute přiacutečiny třesu Huntingtonova
neoc a dalšiacute choreatickaacute onemocněniacute dystonickeacute a
myoklonickeacute syndromy Touretteův syndrom
15 Alzheimerova nemoc a dalšiacute
demenciaacutelniacute onemocněniacute
epidemiologie nosologickaacute klasifikace patologie
diagnostika terapie
16 Kořenoveacute syndromy plexopatie
mononeuropatie a uacutežinoveacute
syndromy
periferniacute pareacuteza n facialis kořenoveacute syndromy horniacute a
dolniacute končetiny sy brachiaacutelniacuteho a lumbosakraacutelniacuteho
plexu loketniacuteho karpaacutelniacuteho a tarzaacutelniacuteho tunelu hellip
17 Vertebrogenniacute syndromy algickeacute syndromy krčniacute a bederniacute diskopatie
spondylogenniacute myelopatie kořenoveacute syndromy
diagnostika a terapie komplikace
18 Poruchy spaacutenku Choroby s nadměrnou denniacute spavostiacute s nekvalitniacutem
nočniacutem spaacutenkem a abnormaacutelniacute stavy během spaacutenku
19 Dětskaacute mozkovaacute obrna
neurometabolickaacute a
neurodegenerativniacute onemocněniacute
projevy klasifikace dif dg vyšetřeniacute terapie
20 Vyacutevojoveacute dětskeacute poruchy
s abnormaacutelniacutemi pohyby a
poruchami chovaacuteniacute
Touretteův syndrom ADHD OCD autismushellip - dif
dg patofysiologie terapie
ZDROJE PRO STUDIUM
učebnice
Nevšiacutemalovaacute S Růžička E Tichyacute J et al Neurologie Galeacuten Praha 2002 2005
Ambler Z Zaacuteklady neurologie 7 vydaacuteniacute Galeacuten Praha
e-learning
neurologickeacute vyšetřeniacute
obecnaacute neurologie
speciaacutelniacute neurologie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
PŘIacuteLOHY
Přiacuteloha č 1 Anamnesa a objektivniacute neurologickeacute vyšetřeniacute
Uacutevod k odebiacuteraacuteniacute anamnesy
Anamnesou rozumiacuteme strukturovanyacute sběr informaciacute potenciaacutelně vyacuteznamnyacutech k hodnoceniacute
zdravotniacuteho stavu daneacuteho jedince
Ještě před vlastniacutemi uacutedaji o odebiacuteraacuteniacute anamnesy je nutneacute zdůraznit potřebu zachovaacuteniacute
zaacutekladniacutech pravidel rovnopraacutevneacuteho vztahu mezi dvěmi jedinci (leacutekařem a nemocnyacutem) a
společenskeacuteho zdvořileacuteho chovaacuteniacute
Proto nejdřiacuteve pacienta pozdraviacuteme (event podaacuteme ruku) představiacuteme se mu a oznaacutemiacuteme
proč se setkaacutevaacuteme
Při odebiacuteraacuteniacute anamnestickyacutech uacutedajů maacute nemocnyacute praacutevo na diskreacutetnost Celaacute anamnesa
předevšiacutem ale jejiacute některeacute uacutedaje je nutno braacutet jako zcela intimniacute soukromeacute (např pohlavniacute
nemoci antikoncepce potraty některeacute uacutedaje sociaacutelniacute atd) a nemocnyacute maacute praacutevo na bezpečiacute
Anamnesa by měla byacutet proto odebiacuteraacutena beze svědků rozhodně beze svědků ze strany
spolupacientů Takeacute přiacutetomnost dalšiacutech svědků (i zdravotnickeacuteho personaacutelu) může narušovat
komunikaci Pokud je nutneacute nemocneacuteho takeacute můžeme uklidnit poukazem na naši povinnost
zachovaacutevat leacutekařskeacute tajemstviacute
U nemocnyacutech v bezvědomiacute v deliacuteriu s demenciacute s afaacuteziiacute u psychotickyacutech pacientů u
konfabulujiacuteciacutech nemocnyacutech atd je zaacutesadně důležiteacute doplnit anamnesu od svědka či pečovatele
(tzv objektivniacute anamnesa) Vyplatiacute se to vždy i v přiacutepadech pochybnostiacute o pravdivosti
anamnestickyacutech uacutedajů nemocneacuteho Mnoziacute (i psychicky a komunikačně zcela zdraviacute) nemocniacute
totiž nemusiacute byacutet vždy ideaacutelniacutemi pozorovateli vlastniacutech probleacutemů a často situaci ujasniacute uacutedaje
daneacute pečovatelem či jinyacutem svědkem
Anamnesa a jejiacute struktura
Odebiacuteraacuteniacute anamnesy maacute svou strukturu Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na aktuaacutelniacute probleacutem
kteryacute nemocneacuteho k naacutem do ambulance nebo na lůžkoveacute odděleniacute přivedl Pomůže naacutem to
vhodně zahaacutejit hovor pacienta ujistit o sveacutem zaacutejmu o jeho obtiacuteže a zorientovat se v nich
Nemocneacuteho nechaacuteme volně mluvit nepřerušujeme jej hned ciacutelenyacutemi otaacutezkami což byacutevaacute
častou chybou Měli bychom hned v počaacutetku v nemocneacutem vzbudit důvěru že se o jeho
probleacutem skutečně zajiacutemaacuteme a jsme mu ochotni naslouchat
Poteacute co se v zaacutekladniacutem probleacutemu zorientujeme začiacutenaacuteme s vlastniacute strukturou odebiacuteraacuteniacute
anamnesy Je nutneacute ponechat nemocneacutemu dostatek času k vyjaacutedřeniacute předevšiacutem se musiacuteme
vyvarovat sugestivniacutech otaacutezek - mohou naacutes zaveacutest na scestiacute protože nemocneacutemu vnucujiacute naši
logiku dosavadniacuteho posuzovaacuteniacute probleacutemu kteraacute může byacutet mylnaacute
Rodinnaacute anamnesa
Rodinnaacute anamnesa přinaacutešiacute celou řadu důležityacutech informaciacute dědičnyacute charakter některyacutech
nemociacute zvyacutešenaacute rizika v rodině pro určitaacute onemocněniacute těžkaacute rodinnaacute dysfunkce může miacutet
vliv na utvaacuteřeniacute psychickyacutech poruch atd
Ptaacuteme se na přiacutemeacute přiacutebuzneacute (rodiče a sourozence event přiacutemeacute potomky) zda žijiacute jakyacutemi
nemocemi trpiacute přiacutepadně v kolika letech a na jakaacute onemocněniacute zemřeli Hledaacuteme projevy
zaacutevažnyacutech neurologickyacutech a psychiatrickyacutech chorob i v širšiacutem přiacutebuzenstvu Pokud
předpoklaacutedaacuteme že aktuaacutelniacute probleacutem nemocneacuteho může miacutet dědičnou složku ciacuteleně paacutetraacuteme
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
po event existenci obdobnyacutech projevů i v širšiacutem přiacutebuzenstvu (pozor ndash někdy nemocnyacute může
ciacuteleně tajit vyacuteskyt dědičneacute nemoci v rodině) Mimoto zohledniacuteme vyacuteskyt zaacutekladniacutech
sledovanyacutech chorob v populaci (naacutedorovaacute onemocněniacute kardiovaskulaacuterniacute onemocněniacute
vrozeneacute vyacutevojoveacute vady)
Osobniacute anamnesa
Začiacutenaacuteme obvykle dotazem na okolnosti porodu pacienta zda těhotenstviacute matky i saacutem porod
probiacutehaly bez komplikaciacute atd Daacutele se ptaacuteme zda se nemocnyacute vyviacutejel v dětskeacutem věku
normaacutelně (tzv psychomotorickyacute vyacutevoj kdy se začal postavovat chodit kdy začal vyslovovat
prvniacute slova atd)
Poteacute se dotazujeme na choroby dětskeacuteho věku a naacutesledně zohledňujeme důležiteacute uacutedaje za celyacute
život nemocneacuteho operace (jakeacute kdy eventkomplikace) uacuterazy intoxikace alergie
hospitalizace (kdy proč jakaacute diagnosa byla stanovena) a skladbu leacuteků jakeacute nemocnyacute
aktuaacutelně užiacutevaacute Pokud maacuteme podezřeniacute že obtiacuteže nemocneacuteho mohou byacutet navozeny leacuteky
ptaacuteme se na všechny leacuteky užiacutevaneacute po delšiacute dobu kdykoli v průběhu jeho života (např zda
užiacuteval nějakeacute jineacute leacuteky než ktereacute užiacutevaacute nyniacute)
Do osobniacute anamnesy žen patřiacute i uacutedaje ohledně menstruačniacuteho cyklu (odkdy jak pravidelneacute
dlouheacute event poruchy či odkdy menopausa) daacutele gravidity a porody event potraty Ptaacuteme
se takeacute na event použiacutevaacuteniacute antikoncepčniacutech prostředků Důležityacute uacutedaj je datum posledniacute
gynekologickeacute kontroly a zda si žena kontroluje pravidelně prsa či zdakdy byla na
mamografii
Daacutele zjišťujeme škodliveacute zvyky konzumaci společnostiacute akceptovanyacutech (nikotin alkohol) i
kriminalizovanyacutech drog (marihuana pervitin drogy tanečniacute sceacuteny heroin kokain atd)
zvlaacuteštniacute dietniacute naacutevyky vyacutekonnostniacute sporty a tělesnaacute cvičeniacute
Na zaacutevěr se dotazujeme na některeacute obecneacute somatickeacute funkce probleacutemy s vyměšovaacuteniacutem
dušnost bolesti na hrudi porucha peristaltiky střev ve smyslu zaacutecpy či průjmu atd
Z hlediska neurologickeacuteho paacutetraacuteme po poruše paměti chovaacuteniacute řeči poruše smyslovyacutech
funkciacute poruše hybnosti či čitiacute obecně Ptaacuteme se na spaacutenek a jeho poruchy a zjišťujeme
přiacutepadneacute znaacutemky deprese
Sociaacutelniacute anamnesa
Zjišťujeme rodinnyacute stav sociaacutelniacute podmiacutenky v kteryacutech nemocnyacute žije atd Důležityacute uacutedaj
předevšiacutem u staršiacutech osob je zda žije nemocnyacute saacutem či se maacute o něj kdo postarat v přiacutepadneacute
nesoběstačnosti Nezbytneacute je vědět vzdělaacuteniacute nemocneacuteho a jeho minulaacute a současneacute zaměstnaacuteniacute
Některeacute nemoci mohou vzniknout v přiacutemeacute či nepřiacutemeacute souvislosti s vyacutekonem zaměstnaacuteniacute a
důvodem hospitalizace (otrava naacutemahou přetiacuteženiacute některeacute čaacutesti těla atd) jindy byacutevaacute
přiacutetomen i probleacutem pracovniacuteho uacuterazu odškodněniacute či posouzeniacute invalidniacuteho důchodu
Nynějšiacute onemocněniacute
Dotazy na aktuaacutelniacute probleacutem jsou již vedeny orientačniacutemi informacemi z počaacutetku odebiacuteraacuteniacute
anamnesy
Je nutneacute předevšiacutem zjistit uacutevodniacute projev ndash jeho charakter a dobu vzniku Musiacuteme se
informovat o dynamice vzniku a rozvoje chorobnyacutech změn (akutniacute subakutniacute či pomalyacute
rozvoj obtiacutežiacute) Daacutele je velmi důležiteacute ujasnit si jak probiacutehal vyacutevoj přiacuteznaků až do současnosti
Zda se objevovaly dalšiacute obtiacuteže a v jakeacutem sledu v jakeacutem odstupu od sebe Je velmi vyacuteznamneacute
definovat přesně o jakeacute obtiacuteže jde kde jsou lokalizovaacuteny jejich intenzitu a veškereacute časoveacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
uacutedaje o nich (kdy vznikly jak se rozviacutejely jestli se objevujiacute jen v určityacutech obdobiacutech atd)
Často v diagnostickeacutem procesu pomaacutehaacute informace o tom co nemocneacutemu poskytlo uacutelevu či co
naopak stav horšilo Někdy již nemocnyacute byl pro sveacute obtiacuteže hospitalizovaacuten na jineacutem pracovišti
ndash poteacute je nezbytneacute seznaacutemit se s průběhem a zaacutevěrem předchoziacuteho vyšetřovaacuteniacute Je důležiteacute
vyvarovat se zbytečnyacutech duplicitniacutech pomocnyacutech vyšetřeniacute jak z důvodů ekonomickyacutech tak
pro rizika s vyšetřeniacutemi spojenaacute
Přiacuteloha č 2 Neurologickeacute vyšetřeniacute a jeho vzorovyacute zaacutepis
K neurologickeacutemu vyšetřeniacute potřebujeme dostatek času dobreacute pozorovaciacute schopnosti daacutele
neurologickeacute kladiacutevko kapesniacute sviacutetilnu zaviacuteraciacute špendliacutek nebo jinyacute ostryacute předmět vatovou
štětičku uacutestniacute lopatku (bdquošpaacutetlildquo) na jedno použitiacute a ladičku občas ještě jineacute jednoducheacute
naacutestroje
Vyšetřeniacute začiacutenaacuteme zjištěniacutem některyacutech všeobecnyacutech uacutedajů o nemocneacutem a jeho tělesneacutem a
psychickeacutem stavu
- vyacuteška hmotnost končetinovaacute dominance (pravaacutek-levaacutek-ambidexter) krevniacute tlak puls
- zjišťujeme uacuteroveň hydratace a vyacuteživy (kožniacute turgor znaacutemky kachektizace atd) Daacutele naacutes
zajiacutemaacute kolorit kůže nemocneacuteho
- takeacute si všiacutemaacuteme event znaacutemek poraněniacute deformaciacute atd
- v raacutemci odebiacuteraacuteniacute anamnesy jsme již byli schopni zaacutekladně zhodnotit orientaci nemocneacuteho
svou osobou časem a prostorem přiacutepadně zvoliacuteme několik jasnyacutech ciacutelenyacutech otaacutezek typu
Jak se jmenujete
Kde bydliacutete
Kolikaacuteteacuteho je dnes
Jakeacute je ročniacute obdobiacute
Viacutete kde se nyniacute nachaacuteziacutete
V průběhu odebiacuteraacuteniacute anamnesy a vyšetřovaacuteniacute jsme schopni se zaacutekladně zorientovat v
projevech pacientova chovaacuteniacute zda např je agresivniacute zda maacute z něčeho strach zda jeho
psychomotorickeacute tempo je zpomaleneacute normaacutelniacute či urychleneacute atd
Takeacute si všiacutemaacuteme jeho řečoveacuteho projevu a stavu jeho paměti a to jak kraacutetkodobeacute tak i
dlouhodobeacute Poteacute přechaacuteziacuteme k vyšetřovaacuteniacute hlavy a hlavovyacutech nervů (podrobnosti o
hlavovyacutech nervech viz kapitola Hlavoveacute nervy a jejich postiženiacute)
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I n olfactorius
Orientačně se dotaacutežeme na schopnost nemocneacuteho vniacutemat vůně zaacutepachy
Pouze v některyacutech přiacutepadech důvodneacuteho klinickeacuteho podezřeniacute na postiženiacute čichoveacuteho nervu
testujeme např pomociacute kaacutevy myacutedla atd schopnost určit jejiacute vůni (vyšetřujeme každou nosniacute
diacuterku zvlaacutešť při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho) K testovaacuteniacute nemůžeme použiacutet těkaveacute laacutetky typu
octa čpavku atd Ty draacuteždiacute volnaacute zakončeniacute trigeminaacutelniacuteho nervu a ne čichoveacute buňky
Důležiteacute pojmy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
anosmie Uacuteplnaacute ztraacuteta čichu Může byacutet jednostrannaacute či oboustrannaacute Anosmie může byacutet
jedinyacutem přiacuteznakem patologickeacuteho procesu uloženeacuteho na basi frontaacutelniacuteho laloku a utlačujiacuteciacuteho
bulbus olfactorius
hyposmie Čaacutestečnaacute ztraacuteta čichu ndash podrobněji viz anosmie
kakosmie Změněneacute vniacutemaacuteniacute čichu vyacuterazně nepřiacutejemneacuteho raacutezu
unciformniacute krize Čichovaacute pseudohalucinace vznikajiacuteciacute nejčastěji na podkladě iritace v hloubi
spaacutenkoveacuteho laloku (uncus gyri hippocampi)
Hlavovyacute nerv II n opticus
Orientačně můžeme testovat zrakovou ostrost (např čteniacute piacutesmen textu atd) Pokud
potřebujeme jejiacute podrobnějšiacute hodnoceniacute odesiacutelaacuteme nemocneacuteho k očniacutemu leacutekaři
Sami vyšetřujeme rozsah zorneacuteho pole (perimetr)
Nemocnyacute musiacute fixovat zrakem bod uloženyacute přibližně ve středu jeho zorneacuteho pole a to ve
vzdaacutelenosti nejmeacuteně jeden metr před niacutem (např klička okna vypiacutenač atd) Leacutekař stojiacute stranou
před nemocnyacutem Nemocnyacute maacute za uacutekol řiacuteci TEĎ jakmile uvidiacute v periferii sveacuteho zorneacuteho pole
určenyacute předmět např neurologickeacute kladiacutevko kteryacutem leacutekař pohybuje od miacutesta ležiacuteciacuteho za
perifeacuteriiacute zorneacuteho pole pacienta směrem dovnitř zorneacuteho pole Leacutekař stojiacute zepředu aby mohl
registrovat přiacutepadneacute pohyby očiacute do stran hledajiacuteciacute předmět což narušuje hodnoceniacute
Testujeme obě oči najednou zleva zprava seshora zespodu Při zachyceniacute defektu poteacute
testujeme každeacute oko zvlaacutešť abychom zjistili zda se jednaacute o poruchu na jednom oku či na
obou očiacutech
Důležiteacute pojmy
Amauroacuteza Slepota
Hemianopsie homonymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute stejnostranneacute poloviny zorneacuteho
pole obou očiacute Vznikaacute při postiženiacute kontralateraacutelně uloženeacuteho uacuteseku zrakoveacute draacutehy za
chiasmatem (tractus opticus radiatio optica occipitaacutelniacute kortex) Např při postiženiacute leveacuteho
tractus opticus dojde k vyacutepadku praveacute poloviny zorneacuteho pole (na leveacutem oku se jednaacute o
vyacutepadek nasaacutelniacute poloviny na praveacutem oku o vyacutepadek temporaacutelniacute poloviny zorneacuteho pole)
Hemianopsie heteronymniacute Vyacutepadek zorneacuteho pole postihujiacuteciacute nasaacutelniacute (vzaacutecně) či temporaacutelniacute
(častěji) poloviny zorneacuteho pole obou očiacute Bitemporaacutelniacute hemianopsie typicky vznikaacute při
postiženiacute chiasmatu
Hlavovyacute nerv III IV VI n oculomotorius n trochlearis n abducens (okohybnyacute
systeacutem)
V systeacutemu okohybnyacutech nervů pozorujeme a vyšetřujeme celou řadu projevů
Očniacute štěrbiny majiacute byacutet přiměřeně širokeacute a symetrickeacute
Bulby - uloženiacute majiacute byacutet uloženy ve středniacutem postaveniacute tj osy očniacutech bulbů jsou
paralelně uloženy
Bulby - hybnost se pohybujiacute volně všemi směry do krajniacutech poloh Vyšetřeniacute
provaacutediacuteme tak že nemocnyacute maacute za uacutekol sledovat naacuteš prst nebo kladiacutevko kteryacutem
pohybujeme ve vzdaacutelenosti cca 1m od očiacute nemocneacuteho všemi směry - horizontaacutelně i
vertikaacutelně Při vertikaacutelniacutem pohybu směrem dolů je nutneacute podržet si horniacute viacutečka
abychom viděli dobře pohyby bulbů Mimo vlastniacute hybnost zjišťujeme i event
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
pacientovo spontaacutenniacute vniacutemaacuteniacute dvojiteacuteho viděniacute a takeacute event přiacutetomnost nystagmu (viz
niacuteže) Nystagmus se neobjevuje obvykle jen v krajniacutech polohaacutech očiacute (to mohou byacutet jen
drobneacute zaacutechvěvy očniacutech bulbů z přetiacuteženiacute svalů udržujiacuteciacutech oči v krajniacute poloze) ale
sledujeme je již od cca 30-45 stupňoveacute deviaci od středniacute čaacutery či dokonce ve středniacute
poloze
Zornice majiacute byacutet izokorickeacute (obě stejně širokeacute) okrouhleacute a přiměřeneacute osvětleniacute
Fotoreakce fotoreakci vyšetřujeme baterkou Na osviacuteceneacutem oku se zornice zřetelně a
rychle staacutehne (přiacutemaacute direktniacute fotoreakce) a současně se zřetelně a rychle staacutehne i
zornice na neosviacuteceneacutem oku (nepřiacutemaacute indirektniacute konsensuaacutelniacute fotoreakce)
Konvergence při sledovaacuteniacute přibližujiacuteciacuteho se prstu k očiacutem (ze vzdaacutelenosti 1m do cca
20cm od očiacute pacienta) se objeviacute mimo konvergenčniacuteho pohybu obou očiacute i zuacuteženiacute obou
zornic
Důležiteacute pojmy
strabismus Šilhaacuteniacute ndash nesouběžnost očniacutech os Může byacutet způsoben dvěma mechanismy 1
Postiženiacutem některeacuteho z okohybnyacutech nervů či svalů (tzv paralytickyacute strabismus) v jehož
důsledku vznikne diplopie 2 Nevyvaacuteženostiacute funkce okohybnyacutech svalů vrozenou či
vyacutevojovou vznikajiacuteciacute v raneacutem dětskeacutem věku (tzv strabismus konkomitujiacuteciacute) v jehož důsledku
nevznikaacute diplopie ale amblyopie (tupozrakost)
diplopie Dvojiteacute viděniacute Nejčastěji binokulaacuterniacute ndash vznikaacute v důsledku nesouběžnosti očniacutech os
(strabismus) a to pro postiženiacute okohybneacuteho nervu či svalu Může byacutet vzaacutecně monokulaacuterniacute
(diplopie je přiacutetomna i při zakrytiacute jedno oka) ndash ta maacute prakticky vždy lokaacutelniacute očniacute přiacutečinu
(porucha rohovky čočky)
ptosis Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny poklesem viacutečka Ptoacuteza může byacutet totaacutelniacute či parciaacutelniacute Dochaacuteziacute k niacute
buď v důsledku postiženiacute m levator palpebrae superioris (zaacutesoben z N III) kdy může byacutet
ptoacuteza jak totaacutelniacute tak parciaacutelniacute nebo v důsledku postiženiacute m tarsalis Mulleri (sympatikus) kdy
dochaacuteziacute vždy k pouze parciaacutelniacute ptoacuteze - v raacutemci Hornerova syndromu (ptoacuteza mioacuteza
enoftalmus jednostranně)
Enoftalmus Zuacuteženiacute očniacute štěrbiny způsobeneacute např atrofiiacute bulbu uacutebytkem retrobulbaacuterně
uloženeacute tukoveacute tkaacuteně Dojmem enoftalmu působiacute jakeacutekoliv zuacuteženiacute očniacute štěrbiny např v raacutemci
Hornerova syndromu
exoftalmus Protruze očniacuteho bulbu zpravidla provaacutezenaacute rozšiacuteřeniacutem očniacute štěrbiny
Jednostrannaacute může byacutet způsobena strukturaacutelniacutem procesem retrobulbaacuterně uloženyacutem
nejčastějšiacute přiacutečinou oboustranneacuteho exoftalmu je hypertyreoacuteza s endokrinniacute orbitopatiiacute
nystagmus mimovolniacute rychleacute pohyby obou očniacutech bulbů ktereacute majiacute pomalou (patologickou)
a rychlou (kompenzačniacute) složku Nystagmus je projevem poruchy vestibulaacuterniacuteho systeacutemu a
jeho spojů
mioacuteza Zuacuteženiacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mioacuteza může
vzniknout při postiženiacute sympatiku (v raacutemci Hornerova syndromu) asymetrie zornice však
může byacutet i vrozenaacute Oboustrannaacute mioacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute miotik při leacutečbě
glaukomu či uveitidy nebo byacutet projevem intoxikace (např opiaacutety) Vždy nutno hodnotit v
kontextu osvětleniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
mydriaacuteza Rozšiacuteřeniacute zornice může byacutet jednostranneacute či oboustranneacute Jednostrannaacute mydriaacuteza
maacute vyacuteznamnou lokalizačniacute hodnotu ndash předevšiacutem u traumat hlavy může signalizovat uacutetlak n
oculomotorius unkaacutelniacute (temporaacutelniacute) herniaciacute při epiduraacutelniacutem či subduraacutelniacutem krvaacuteceniacute (tzv
Griesingerův přiacuteznak) Oboustrannaacute mydriaacuteza může vzniknout v důsledku podaacutevaacuteniacute leacuteků s
mydriatickyacutem uacutečinkem (sympatomimetik parasympatolytik) nebo byacutet projevem intoxikace
(např kokainem)
Cave Po ldquorozkapaacuteniacute očiacuterdquo (podaacuteniacute parasympatolytika v kapkaacutech) před vyšetřeniacutem očniacuteho
pozadiacute může dojiacutet k přechodně nestejnoměrneacutemu naacutevratu velikosti zornic do normaacutelniacuteho
stavu Takeacute stav po očniacutech operaciacutech či proběhlyacutech očniacutech onemocněniacutech (uveitidy apod)
může způsobit zornicoveacute změny Vždy nutno hodnotit v kontextu osvětleniacute
Anisokorie Nestejně velikeacute zornice ndash viz mioacuteza či mydriaacuteza jednostrannaacute
Hlavovyacute nerv V n trigeminus
Čitiacute na obličeji vyšetřujeme štětičkou vaty a to v I II a III větvi na obou stranaacutech
obličeje Před zahaacutejeniacutem vyšetřeniacute neklademe sugestivniacute otaacutezky ale nemocneacuteho
naacutesledovně informujeme bdquoBudu se Vaacutes dotyacutekat štětičkou vaty na jedneacute a poteacute na
druheacute straně obličeje a Vy mně řeknete zda dotek ciacutetiacutete na obou stranaacutech stejně nebo
na jedneacute ze stran meacuteně viacutece či jinakldquo
Masseterovyacute reflex vybavuje se poklepem kladiacutevka shora dolů na leacutekařův prst
položenyacute napřiacuteč přes bradu pod dolniacutem rtem nemocneacuteho Fyziologickou reakciacute na
podnět je rychlyacute a přiměřenyacute naacuteskok uzaviacuteraacuteniacute uacutest přivřeniacute dolniacute čelisti (stah
žvyacutekaciacuteho svalstva)
Korneaacutelniacute reflex vybavuje se letmyacutem dotekem rohovky pomociacute tenkeacute štětičky z vaty
Pohyb štětičkou nelze veacutest přiacutemo proti oku nemocneacuteho - v raacutemci obranneacuteho reflexu
zprostředkovaneacuteho zrakem by nemocnyacute zavřel při přibliacuteženiacute předmětu oči Pohyb tedy
vedeme šikmo ze strany Nemocnyacute maacute hledět šikmo na druhou stranu např na
rameno leacutekaře Fysiologickou odpovědiacute je sevřeniacute viacutečka mrknutiacute
Důležiteacute pojmy
hypestesie Sniacuteženiacute citlivosti kožniacuteho taktilniacuteho čitiacute
hyperestesie Zvyacutešeniacute citlivosti kožniacuteho čitiacute
dysestesie chybneacute vniacutemaacuteniacute reaacutelneacuteho somatosensorickeacuteho podnětu (dotek jako paacuteleniacute horko
jako chlad apod)
parestesie abnormaacutelniacute somatosensorickyacute vjem vzniklyacute za nepřiacutetomnosti zevniacuteho podnětu
(spontaacutenniacute mravenčeniacute mrazeniacute paacuteleniacute apod)
Hlavovyacute nerv VII n intermediofacialis
Při pozorovaacuteniacute obličeje si všiacutemaacuteme symetrie obličejoveacuteho svalstva tj klidoveacute inervace
(symetrie koutků uacutest nasolabiaacutelniacutech ryacuteh mrkaacuteniacute a vraacutesek na čele) Poteacute přistoupiacuteme ke
zkouškaacutem aktivniacute hybnosti aktivniacute inervace mimickeacuteho svalstva
Z klinickeacuteho hlediska je důležiteacute rozlišovat tzv horniacute a dolniacute větev liacutecniacuteho nervu (hranice
mezi nimi jsou zhruba očniacute koutky)
Zkoušky hybnosti na horniacute větev požaacutedaacuteme pacienta aby pokrčil čelo (zvedl obočiacute) či
se zamračil Vraacutesky na obou stranaacutech čela a nad nosem mezi obočiacutem majiacute byacutet stejně
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
patrny Daacutele požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby všiacute silou sevřel viacutečka - stisk by měl byacutet na
obou stranaacutech symetrickyacute a tak vydatnyacute že viacutečka nelze prsty rozevřiacutet (bez vynaloženiacute
bolestiveacuteho maneacutevru)
Zkoušky hybnosti na dolniacute větev požaacutedaacuteme nemocneacuteho aby vycenil uacutesta nafoukl
tvaacuteře vyšpulil rty či zapiacuteskal Pohyb by měl byacutet oboustranně vydatnyacute symetrickyacute při
nafouknutiacute tvaacuteře by vzduch neměl unikat jedniacutem koutkem atd Lze takeacute testovat m
platysma (při vyceněnyacutech uacutestech nemocnyacute zatlačiacute hlavou proti leacutekařově ruce opiacuterajiacuteciacute
se o nemocneacuteho čelo - napnutiacute svalovyacutech snopců platysmatu je jasně patrno)
Chvostkův přiacuteznak je projevem zvyacutešeneacute idioneuraacutelniacute draacuteždivosti Vyšetřuje se
poklepem na větveniacute faciaacutelniacuteho nervu (pes anserinus) nejleacutepe nad glandula parotis či
ještě poněkud bliacuteže koutku uacutest Pokud je přiacutetomen projeviacute se homolateraacutelniacutem
zaacuteškubem filtra horniacuteho rtu směrem k straně poklepu
Axiaacutelniacute reflexy jsou fyziologicky přiacutetomny pouze u kojenců jinak je jejich přiacutetomnost
projevem deliberace frontaacutelniacutech laloků Vyšetřujeme tzv labiaacutelniacute reflex - jemnyacutem
poklepem kladiacutevka na rty vybaviacuteme jejich sešpuleniacute a daacutele tzv saciacute reflex - dotykem
či přejetiacutem špaacutetliacute mezi rty opět dojde k jejich sešpuleniacute
Důležiteacute pojmy
lagophtalmus Nemožnost zavřiacutet uacuteplně oko Dolniacute viacutečko může i bdquoodstaacutevatldquo s bdquohladinkou slzldquo
Porucha vznikaacute při periferniacutem postiženiacute n facialis
centraacutelniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při centraacutelniacute (supranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute ke kontralateraacutelniacute
pareacuteze dolniacute čaacutesti obličeje (včetně dolniacuteho očniacuteho viacutečka tvaacuteře a uacutest) Čaacutest motorickeacuteho jaacutedra
n facialis uloženeacuteho v pontu určenaacute pro inervaci horniacute čaacutesti obličeje dostaacutevaacute totiž informace z
obou hemisfeacuter kdežto čaacutest jaacutedra pro dolniacute čaacutest obličeje pouze z kontralateraacutelniacute hemisfeacutery
periferniacute obrna liacutecniacuteho nervu Při periferniacute (nukleaacuterniacute či infranukleaacuterniacute) leacutezi dochaacuteziacute k
ipsilateraacutelniacute pareacuteze poloviny obličeje jejiacute horniacute i dolniacute čaacutesti (včetně čela a horniacuteho viacutečka)
Hlavovyacute nerv VIII n vestibulocochlearis
Funkci kochleaacuterniacute čaacutesti zjišťujeme dotazem na sluchovou ostrost a orientačniacutem vyšetřeniacutem
vniacutemaacuteniacute zvuku např šelestěniacutem papiacuteru či prstů o sebe při zavřenyacutech očiacutech nemocneacuteho na
každeacutem uchu zvlaacutešť
Vestibulaacuterniacute čaacutest hodnotiacuteme jednak dotazem na subjektivně vniacutemaneacute poruchy rovnovaacutehy
specificky typu vertiga (zaacutevratě) Sledujeme event přiacutetomnost tonickyacutech uacutechylek trupu a
končetin (viz vyšetřeniacute stoje niacuteže) Přiacutetomnost tinnitu je charakteristickaacute předevšiacutem pro
poruchu vnitřniacuteho ucha Velkyacute vyacuteznam pro zachyceniacute event patologie vestibulaacuterniacuteho uacutestrojiacute
(ale nejen pro ni) maacute přiacutetomnost nystagmu (viz vyšetřeniacute okohybnyacutech nervů vyacuteše)
Důležiteacute pojmy
Hautantova zkouška Nemocnyacute sediacute se zavřenyacutema očima a s předpaženyacutemi pažemi Při
periferniacutem vestibulaacuterniacutem syndromu se končetiny vychylujiacute do strany slabšiacuteho (obvykle
postiženeacuteho) labyrintu
tinnitus falešnyacute sluchovyacute vjem nejčastěji charakteru hučeniacute či piacuteskaacuteniacute vznikajiacuteciacute obvykle při
poruše vnitřniacuteho ucha či N VIII
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Hlavovyacute nerv IX X XI n glossopharyngeus n vagus n accesorius (postranniacute smiacutešenyacute
systeacutem)
Zaacutekladniacutemi rysy postiženiacute postranniacuteho systeacutemu na ktereacute je vždy nutneacute se ptaacutet jsou poruchy
vyacuteslovnosti (artikulace - dysartrie) a polykaacuteniacute (dysfagie)
Měkkeacute patro v klidu a fonaci Poteacute vyšetřujeme patroveacute oblouky a to jejich symetrickeacute
uloženiacute v klidu a jejich symetrickeacute zvedaacuteniacute při fonaci Uvula by při fonaci měla zůstat
ve středniacute čaacuteře Pokud tomu tak neniacute je uchyacutelena na stranu měkkeacuteho patra kteraacute
vydatněji zvedaacute - tedy na stranu zdravou
Patrovyacute reflex vybavujeme dotekem špaacutetle či štětičky na leveacutem a praveacutem patroveacutem
oblouku Odpovědiacute je drobneacute zvednutiacute přiacuteslušneacuteho oblouku
Daacutevivyacute reflex se vybavuje dotekem špaacutetle či štětičky na zadniacute stěně hltanu a to zvlaacutešť
vlevo a vpravo Proto je nutno aby pacient při vyšetřeniacute fonoval (např řiacutekal dlouze aacute
či eacute) Odpovědiacute je drobnyacute naacuteznak daacuteveniacute Pokud byl přiacutetomnyacute daacutevivyacute reflex již při
vybavovaacuteniacute patroveacuteho reflexu neprovaacutediacuteme jej
Hodnoceniacute funkce zevniacute větve N XI (n accesorius) inervuje m
sternocleidomastoideus a trapezius Pacienta tedy požaacutedaacuteme aby co nejvyššiacute silou
zvedal ramena proti odporu naši rukou a otaacutečel hlavu doleva a doprava proti našemu
protiodporu ze strany a srovnaacutevaacuteme symetričnost siacutely
Důležiteacute pojmy
nasolalie nosovyacute přiacutedech řeči vznikajiacuteciacute nejčastěji v důsledku hypotonie měkkeacuteho patra při
bulbaacuterniacutem syndromu
dysfonie Porucha fonace ndash tvorby hlasu Předpona a- označuje ztraacutetu funkce předpona dys-
označuje čaacutestečnou poruchu
dysartrie porucha artikulace vyacuteslovnosti Maacute původ v poruše funkce některyacutech z
podkorovyacutech struktur centraacutelniacuteho nervstva (mozeček bazaacutelniacute ganglia kmen) Předpona a-
označuje ztraacutetu funkce předpona dys- označuje čaacutestečnou poruchu
afaacutezie narušeniacute již vyvinuteacute schopnosti porozuměniacute a produkce řeči Vznikaacute po organickeacutem
poškozeniacute zpravidla leveacute mozkoveacute hemisfeacutery
Hlavovyacute nerv XII n hypoglossus
Jazyk v klidu a při plazeniacute Hodnotiacuteme uloženiacute jazyka v klidu v uacutestech a při plazeniacute Jazyk je
spraacutevně uložen ve středu uacutest a plaziacute středem Daacutele je vyacuteznamneacute zda jazyk či jeho jedna
polovina nevykazuje atrofii a fascikulace
Důležityacute pojem
fascikulace Spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Vyšetřeniacute krku šiacuteje
Vyšetřeniacute krku začiacutenaacuteme testovaacuteniacutem pohyblivost hlavy všemi směry (rotace inklinace
dorsiflexe anteroflexe) a hodnotiacuteme zda pohyb je plynulyacute až do krajniacutech poloha zda
nepůsobiacute bolest Daacutele jemnyacutemi doteky a tlaky břiacutešky prstů vyšetřujeme zda krčniacute
paravertebraacutelniacute svalstvo vykazuje znaacutemky kontraktur bolestivyacutech spasmů
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Fonendoskopem poslechneme obě a karotis zda neniacute přiacutetomnyacute šelest Palpaciacute tepen
hodnotiacuteme puls
Horniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute (hypotonie)
U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu (volnyacute či brzděnyacute
paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute extenze flektovaneacute
končetiny v lokti Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu kteryacute naacutehle povoliacute a
dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen sklapovaciacuteho nože -
ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je rigidita kdy sval klade
zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky) přiacutepadně je narušen
naacutehlyacutemi zaacuterazy v plynulosti pohybu pro naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen ozubeneacuteho kola)
Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech segmentech akraacutelně
i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech segmentech končetiny
proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu v kloubniacutech segmentech
kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů (provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech
segmentech a hodnoiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex bicepsovyacute - C5 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na lacertus fibrosus bicipitoveacuteho
svalu Odpovědiacute je přiměřenaacute flexe předloktiacute Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90
st Patologickyacute reflex může byacutet vyhaslyacute (areflexie) či zvyacutešenyacute (hyperreflexie)
Reflex styloradiaacutelniacute (pronačniacute) - C6 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na distaacutelniacute čaacutest radia
z vnitřniacute strany předloktiacute (nikoliv shora) Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st
Odpovědiacute je přiměřenaacute lehkaacute pronace předloktiacute
Reflex tricepsovyacute - C7 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachu m triceps brachii
Loket musiacute byacutet flektovaacuten zhruba do 90 st Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze předloktiacute
Reflex flexorů prstů - C8 provaacutediacuteme uacutehozem kladiacutevka na šlachy flexorů prstů (zhruba
ve středu na ventraacutelniacute straně karpaacutelniacuteho tunelu) Prsty ruky majiacute byacutet čaacutestečně
flektovaacuteny Odpovědiacute je drobnyacute naacuteskok prstů do flexe Pokud neniacute patrnyacute pacient by
měl vynaložit miacuternou siacutelu do flexe prstů proti odporu leacutekařovyacutech prstů vloženyacutech do
dlaně nemocneacuteho
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely testy na vyacutedrž)
Jev Mingazziniho nemocnyacute předpažiacute obě horniacute končetiny do stejneacute vyacuteše a zavře oči
Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pokles jedneacute nebo
obou končetin Pokles odhadujeme v cm
Jev Dufourův nemocnyacute předpažiacute horniacute končetiny maximaacutelně supinuje dlaně a zavře
oči Takto držiacute ruce minimaacutelně 15 sek Sledujeme zda se neobjeviacute pronace (pokles
končetiny s maximaacutelně supinovanyacutemi dlaněmi je obvykle znaacutemkou simulace)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy spastickeacute iritačniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Justerův vybavujeme tahem špendliacuteku či ostreacute hrany špejle po antithenaru
distaacutelniacutem směrem a poteacute pokračujeme tahem dlaniacute až po metakarpo-karpaacutelniacute skloubeniacute
ukazovaacutečku Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme
pozorovat zvyacutešenou draacuteždivost) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde
k tonickeacute pomalejšiacute miacuterneacute addukci palce s jeho naznačenou opoziciacute
Reflex uacutechopovyacute
Objevuje se často v situaci kdy jsou deliberovaacuteny frontaacutelniacute laloky jakyacutemkoliv patologickyacutem
dějem Při vloženiacute prstů leacutekaře do dlaniacute nemocneacuteho dojde k jejich mimovolniacutemu stisku
uacutechopu Nemocnyacute přitom nedostal instrukci o provedeniacute stisku Často nemocnyacute neniacute schopen
rychle stisk uvolnit a na dotaz proč leacutekaři ruce sevřel odpoviacutedaacute že neviacute
Cerebellaacuterniacute funkce
Taxe nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby se svyacutem ukazovaacutekem dotkl sveacuteho nosu přiacutepadně
sveacuteho ušniacuteho lalůčku Končetina by měl svůj pohyb začiacutet z plneacute extenze a nemocnyacute by
měl miacutet zavřeneacute oči Jinou zkouškou taxe je že nemocnyacute maacute za uacutekol při otevřenyacutech
očiacutech se opakovaně dotknout střiacutedavě sveacuteho nosu a předmětu kteryacute leacutekař držiacute v ruce
(např neurologickeacuteho kladiacutevka) Leacutekař s kladiacutevkem pohybuje v prostoru a hodnotiacute
přesnost a odměřenost pohybů nemocneacuteho event přiacutetomnost třesu v průběhu pohybů
Diadochokinesis nemocneacuteho požaacutedaacuteme aby při zavřenyacutech očiacutech provaacuteděl symetricky
střiacutedaveacute pohyby oběmi končetinami (např supinaci a pronaci) Sledujeme zda pohyby
na obou končetinaacutech jsou provaacuteděny souměrně
Stewartova - Holmesova zkouška nemocnyacute dostane za uacutekol svou flektovanou
končetinu taacutehnout proti našemu odporu směrem k obličeji Při naacutehleacutem povoleniacute
protiodporu (pustiacuteme nemocneacutemu ruku) dojde k rychleacutemu zabrzděniacute pohybu Na
straně s postiženyacutemi mozečkovyacutemi funkcemi dojde k zpožděneacutemu zastaveniacute horniacute
končetiny Proto musiacuteme druhou rukou chraacutenit obličej vyšetřovaneacuteho člověka
Důležiteacute pojmy
ataxie Porucha koordinace volniacutech pohybů ndash narušeno je plynuleacute navazovaacuteniacute jednotlivyacutech
etap pohyboveacute aktivity vaacutezne jejich časovaacuteniacute a uměřenost Ataxie byacutevaacute vyvolaacutena
mozečkovou poruchou vestibulaacuterniacute poruchou či poruchou propriocepce
Hypermetrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute bdquopřestřelovaacuteniacutemldquo ciacuteleneacuteho pohybu
Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Hypometrie Porucha ciacuteleniacute pohybů charakteristickaacute sniacuteženyacutem rozsahem pohybu -
nedosaženiacutem ciacuteloveacuteho bodu Byacutevaacute přiacutetomna při parkinsonskeacutem syndromu
dysdiadochokinesis Porucha rychlyacutech alternujiacuteciacutech pohybů Pohyby nejsou symetrickeacute
a uměřeneacute Vznikaacute při neocerebellaacuterniacute poruše
Břišniacute reflexy
Na břišniacute stěně vybavujeme tzv nociceptivniacute kožniacute reflexy (polysynaptickeacute reflexy na rozdiacutel
od proprioceptivniacutech monosynaptickyacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Reflex epigastrickyacute - Th7-8 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po horniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex mesogastrickyacute - Th 9-10 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle ve středniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex hypogastrickyacute - Th 11-12 vybavujeme škraacutebnutiacutem špendliacuteku či ostryacutem koncem
špejle po dolniacute třetině břišniacute stěny Odpovědiacute je drobnyacute stah břišniacute stěny lokaacutelně
Opakovanyacutem vyšetřovaacuteniacutem se reflex vyčerpaacute (habituuje)
Reflex sumačniacute vybavujeme poklepem kladiacutevka na spodniacute žebra Odpovědiacute je stah
břišniacute stěny
Dolniacute končetiny
Obecneacute hodnoceniacute
Pohledem hodnotiacuteme přiacutetomnost patologickeacuteho drženiacute končetin (flexe extense deviace atd)
Daacutele pohledem a pohmatem hodnotiacuteme troficitu svalstva a event přiacutetomnost svaloveacute atrofie
hypertrofie pseudohypertrofie Velmi vyacuteznamneacute je hodnoceniacute svaloveacuteho napětiacute - tonu
končetinoveacuteho svalstva Provaacutediacuteme pasivniacute pohyby končetinou v jejiacutech segmentech a
hodnotiacuteme zda je svaloveacute napětiacute přiměřeneacute či zvyacutešeneacute (hypertonie) nebo sniacuteženeacute
(hypotonie) U nemocnyacutech v bezvědomiacute takeacute zkoušiacuteme jak se končetina chovaacute při paacutedu
(volnyacute či brzděnyacute paacuted) U nemocnyacutech s vyššiacutem svalovyacutem napětiacutem zkoušiacuteme zkoušku rychleacute
extenze flektovaneacute končetiny v kolenu Pokud zpočaacutetku jde pohyb proti vyacuterazneacutemu odporu
kteryacute naacutehle povoliacute a dalšiacute faacuteze pohybu již jde proveacutest normaacutelně je přiacutetomen tzv fenomen
sklapovaciacuteho nože - ekvivalent spasticity Jinyacutem druhem zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute je
rigidita kdy sval klade zvyacutešenyacute odpor při celeacutem rozsahu pohybu (fenomen olověneacute trubky)
přiacutepadně je narušen naacutehlyacutemi zaacuterazy pohybu pro naacutehleacute naacuteskoky svaloveacuteho napětiacute (fenomen
ozubeneacuteho kola) Naacutesledně hodnotiacuteme aktivniacute hybnost končetiny tj jejiacute siacutelu v jednotlivyacutech
segmentech akraacutelně i proximaacutelně (pacient provaacutediacute všechny možneacute pohyby v jednotlivyacutech
segmentech končetiny proti naacutemi kladeneacutemu odporu) a pasivniacute hybnost tj exkursibilitu
v kloubniacutech segmentech kteraacute je daacutena předevšiacutem hypo či hypertoniiacute okolniacutech svalů
(provaacutediacuteme pohyby v jednotlivyacutech segmentech a hodnotiacuteme jejich rozsah)
Reflexy proprioceptivniacute
Reflex patellaacuterniacute - L2-4 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na ligamentum patellae a to
mezi patellou a uacuteponem šlachy na tibii Končetina musiacute byacutet flektovaacutena na cca 90 st
v kyčli i v koleni Odpovědiacute je přiměřenaacute extenze beacuterce
Reflex Achillovy šlachy - L5-S2 vybavujeme uacutehozem kladiacutevka na Achillovu šlachu
či doprostřed planty Končetina by měla byacutet flektovaacutena do 90 st v kyčli v kolenu i
v kotniacuteku Proto je třeba uchopit nohu za špičku a poněkud ji napnout do
předepsaneacuteho uacutehlu - vniacutemaacuteme tak i leacutepe odpověď - přiměřenou extenzi nohy
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute (projevy poruchy globaacutelniacute svaloveacute siacutely)
Jev Mingazziniho nemocnyacute vleže zvedne dolniacute končetiny flektuje je v kyčliacutech a
kolenou do 90 st a v teacuteto poloze je držiacute Pokles končetiny ať již beacuterce či stehna
hodnotiacuteme jako sniacuteženiacute svaloveacute siacutely tedy pozitivitu přiacuteznaku
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Pyramidoveacute jevy iritačniacute extenčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy)
Jev Babinskeho špendliacutekem či ostrou hranou špejle taacutehneme po zevniacute straně planty od
paty směrem k maliacuteku kde pokračujeme v tahu až po tarso-metatarsaacutelniacute skloubeniacute
palce Za normaacutelniacute situace nepozorujeme žaacutednou odpověď (někdy můžeme pozorovat
tzv draacuteždivou planty) V přiacutepadě postiženiacute pyramidoveacute draacutehy dojde k dorzaacutelniacute extenzi
palce Mimoto pozorujeme abdukci ostatniacutech prstů (přiacuteznak vějiacuteře) a můžeme hmatat
svalovyacute naacuteskok na m tensor fasciae latae (zevniacute strana stehna) Manifestace těchto
projevů avšak bez dorzaacutelniacute extenze palce maacute spornou vyacutepovědniacute hodnotu
Jev Viacutetkův (sumačniacute) špendliacutekem či ostrou hranou špejle opakovaně škraacutebeme břiacuteško
palce Pokud je postižena pyramidovaacute draacuteha dochaacuteziacute k dorzaacutelniacute extenzi palce Drobneacute
zaacuteškuby palce při škrabaacuteniacute však mohou byacutet pouze projevem draacuteždiveacute planty
Jev Strumpellův (Strumpellova synkineze) nemocnyacute maacute za uacutekol pokrčit koleno proti
našemu odporu kteryacute klademe dlaniacute ruky Při snaze o pokrčeniacute kolene dochaacuteziacute
k dorzaacutelniacute extenzi palce či dokonce celeacute nohy
Pyramidoveacute jevy iritačniacute flekčniacute (znaacutemky postiženiacute pyramidoveacute draacutehy obvykle se však
objevujiacute až v delšiacutem časoveacutem odstupu od vzniku poškozeniacute)
Jev Rossolimův svyacutemi prsty klepneme do břiacutešek II-V prstu Reflex lze takeacute vybavit
poklepem kladiacutevka na tarzo-metatarzaacutelniacutem skloubeniacute Pokud je postižena pyramidovaacute
draacuteha objeviacute se bdquochňapavaacuteldquo flexe prstů plantaacuterniacutem směrem
Cerebellaacuterniacute funkce
Z vyšetřeniacute zaměřenyacutech na cerebellaacuterniacute funkce provaacutediacuteme na dolniacutech končetinaacutech předevšiacutem
zkoušku taxe Nemocnyacute vleže na zaacutedech a bez zrakoveacute kontroly dostane za uacutekol patou jedneacute
nohy dotknout se přesně kolena druheacute končetiny a poteacute sjet patou po středu beacuterce až na naacutert
Sledujeme jednak ciacuteleniacute na koleno a poteacute uacutechylky v trajektorii pohybu
Paacuteteř
Nemocneacuteho vyšetřujeme vstoje Pohledem hodnotiacuteme nakolik je stoj vzpřiacutemenyacute zda neniacute
přiacutetomna kyfoskoliosa a dalšiacute deformity Poteacute nemocnyacute provaacutediacute pohyby trupem všemi směry
- hodnotiacuteme rozsah pohybů či přiacutetomnost tzv blokaacuted Naacutesledně břiacutešky prstů palpujeme
paravertebraacutelniacute svalstvo a hledaacuteme přiacutepadneacute spasmy kontrakce Poklepem nad trny
zjišťujeme přiacutepadnou bolestivost obratlů
Maneacutevr Lasseacutegueův provaacutediacuteme u ležiacuteciacuteho pacienta na zaacutedech Extendovanou
končetinu zvedaacuteme od podložky a sledujeme v kolika stupniacutech se začne u nemocneacuteho
objevovat bolest
Maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Posledniacutemi zaacutekladniacutemi vyšetřeniacutemi jsou
maneacutevry na sakroiliakaacutelniacute spojeniacute a kyčle Bolestivost vychaacutezejiacuteciacute ze sakroiliakaacutelniacuteho
skloubeniacute se objevuje předevšiacutem když nemocneacutemu pokrčiacuteme v kyčli dolniacute končetinu
do 90 st nahmataacuteme zespodu oblast sakroiliakaacutelniacuteho skloubeniacute a naacutesledně tlačiacuteme na
koleno přiacutemo dolů či směrem k homolateraacutelniacutemu a poteacute kontralateraacutelniacutemu ramenu Při
postiženiacute kyčle je nejviacutece bolestivyacute pohyb do vnitřniacute rotaci a abdukce kyčle Zde je
takeacute patrno omezeniacute rozsahu pohybu Zde takeacute můžeme registrovat blokaacutedu pohybu
Vyšetřeniacute stoje
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Stoj I Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute stoj pacienta s otevřenyacutema očima Všiacutemaacuteme si
jak široce rozkročenyacute stojiacute jakeacute maacute celkoveacute drženiacute těla zda nejsou přiacutetomny
mimovolniacute pohyby v jakeacutemkoliv tělesneacutem segmentu Hodnotiacuteme takeacute zda nedochaacuteziacute
k spontaacutenniacutem uacutechylkaacutem stoje či dokonce k tendenci k paacutedu
Stoj II spočiacutevaacute v tom že nemocneacuteho vyzveme aby provedl stoj spatnyacute tj dal nohy co
nejbliacuteže k sobě (jak špičky tak paty) V tomto postoji se zvyacuterazňujiacute předevšiacutem obtiacuteže
se stabilitou stoje
Stoj III znamenaacute vydržet staacutet ve stoji spatneacutem při zavřenyacutech očiacutech Pokud se stabilita
stoje zhoršiacute při zavřenyacutech očiacutech hovořiacuteme o tzv pozitivniacutem Rombergově testu
Negativniacute je Rombergův test pokud nedojde k přesvědčiveacutemu zhoršeniacute mezi stojem II
a III
Tonickeacute uacutechylky trupu velmi důležiteacute je zjistit zda přiacutepadneacute uacutechylky těla nesměřujiacute
pouze jedniacutem směrem Proto nemocneacuteho s patrnyacutemi tendencemi k instabilitě
vyšetřujeme takeacute v různyacutech polohaacutech hlavy - otočiacuteme mu hlavu doprava a doleva a
sledujeme zde se neobjeviacute tzv tonickeacute uacutechylky trupu zaacutevisleacute na poloze hlavy ktereacute
svědčiacute pro postiženiacute vnitřniacuteho ucha či n VIII na straně kam nemocnyacute uchyluje
Vyšetřeniacute chůze
Nejprve hodnotiacuteme spontaacutenniacute chůzi nemocneacuteho při otevřenyacutech očiacutech (tzv chůze I) Opět
hodnotiacuteme celkoveacute drženiacute těla při chůzi přiacutepadnou končetinovou slabost kulhaacuteniacute Všiacutemaacuteme
si event abnormniacuteho drženiacute horniacute dolniacute končetiny zda jsou přiacutetomny synkineze (souhyby
horniacutech končetin při chůzi) Daacutele je vyacuteznamneacute hodnoceniacute rychlosti chůze a event uacutechylek od
směru chůze Vždy nechaacuteme pacienta ujiacutet minimaacutelně 15-20 kroků Poteacute u nemocneacuteho
vyšetřujeme schopnost chůze při zavřenyacutech očiacutech (tzv chůze II) Nemocnyacute se postaviacute
několik metrů od naacutes podiacutevaacute se na naacutes zavře oči a vykročiacute našiacutem směrem Sledujeme
předevšiacutem kam uchyluje a nakolik jistyacute je jeho chůzovyacute projev
Vyšetřeniacute čitiacute
Vyšetřeniacute čitiacute orientačniacutem způsobem je nediacutelnou součaacutestiacute neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Vyžaduje spolupraacuteciacute nemocneacuteho Nemocneacuteho vyšetřujeme při zavřenyacutech očiacutech
Povrchoveacute čitiacute zjišťujeme doteky (např špejliacute s vatou) a drobnyacutemi bodnutiacutemi
špendliacuteku Neklademe sugestivniacute otaacutezky formulujeme dotazy neutraacutelně s důrazem na
samostatnost odpovědi nemocneacuteho Důležiteacute je např zjistit zda se schopnost vniacutemat
tyto podněty nesnižuje na končetinaacutech akraacutelniacutem směrem V takoveacutem přiacutepadě
provaacutediacuteme pozvolnyacute tah špejliacute či špendliacutekem podeacutelně s osou končetiny od kořenovyacutech
partiiacute akraacutelniacutem směrem Při hodnoceniacute poruchy čitiacute v dermatomu naopak vyšetřujeme
napřiacuteč končetinou a sledujeme kde se objeviacute porucha ve smyslu hypestesie
hyperestesie dysestesie (viz vyacuteše) Daacutele vyšetřujeme orientačně schopnost rozeznaacutevat
teplo a chlad Nejleacutepe se vyšetřeniacute provaacutediacute za pomoci zkumavek naplněnyacutech teplou a
studenou vodou kteryacutemi si dotyacutekaacuteme nemocneacuteho na různyacutech partiiacutech těla a ptaacuteme se
zda dotek vniacutemal jako chladivyacute či horkyacute
Hlubokeacute čitiacute vyšetřujeme jednak pomociacute ladičky kterou rozvibrovanou přiklaacutedaacuteme na
periost v různyacutech čaacutestech těla a hodnotiacuteme zde nemocnyacute podnět vniacutemaacute a jak dlouho
Nejjednoduššiacute způsob je porovnat vniacutemaacuteniacute intenzity podnětu nemocnyacutem se svyacutem
vlastniacutem Mimo vyšetřeniacute ladičkou můžeme takeacute pomalu pohybovat prstem či
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
končetinovyacutem segmentem nemocneacuteho nějakyacutem směrem a nemocnyacute by měl rozpoznat
o jakyacute prst se jednaacute a jakyacutem směrem jiacutem pohybujeme (polohocit pohybocit)
Meningeaacutelniacute jevy
Tyto jevy se objevujiacute při iritaci mozkomiacutešniacutech plen Nejčastěji vyšetřovanyacutemi přiacuteznaky jsou
Přiacuteznak opozice šiacuteje pacientu ležiacuteciacutemu na zaacutedech provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Pokud je
nemocnyacute meningeaacutelniacute hlava nelze flektovat dochaacuteziacute k tuheacutemu svaloveacutemu odporu a
k provokaci bolesti Opozici měřiacuteme na počet prstů ktereacute se vejdou do prostoru mezi
bradu a sternum
Přiacuteznak Brudzinskeacuteho existuje v několika modifikaciacutech ta nejdůležitějšiacute se provaacutediacute
opět vleže na zaacutedech a opět provaacutediacuteme anteflexi šiacuteje Hodnotiacuteme však zda dochaacuteziacute
k mimovolniacutemu pokrčeniacute původně nataženyacutech dolniacutech končetin v kolenou Pokud ano
je přiacuteznak pozitivniacute
Přiacuteznak Kernigův provaacutediacuteme vleže na zaacutedech Dolniacute končetiny flektovanou
v kolenou zvedaacuteme až do vyacuteše 90 st Poteacute extendujeme končetiny v kolenou Při
meningeaacutelniacutem draacutežděniacute nelze dolniacute končetiny v kolenou pro bolest a tuhyacute odpor
svalstva extendovat prvniacute faacuteze maneacutevru však je proveditelnaacute
Vzorovyacute zaacutepis vyšetřeniacute s normaacutelniacutem naacutelezem
Nemocnyacute je orientovaacuten osobou časem i miacutestem odpoviacutedaacute přileacutehavě bez zjevnyacutech znaacutemek
poruch symbolickyacutech funkciacute bez zjevnyacutech poruch chovaacuteniacute Hydratace a vyacuteživa kolorit kůže
v normě
Hlavoveacute nervy
Hlavovyacute nerv I subj v normě
Hlavovyacute nerv II subj v normě nepoužiacutevaacute bryacutele Perimetr přiměřeneacuteho rozsahu při
orientačniacutem vyšetřeniacute
Hlavovyacute nerv III IV VI očniacute štěrbiny symetrickeacute Bulby ve středniacutem postaveniacute volně hybneacute
všemi směry do krajniacutech polohy bez nystagmu Zornice izokorickeacute okrouhleacute přiměřeneacute
osvětleniacute Přiacutemaacute i nepřiacutemaacute fotoreakce oboustranně vyacutebavnaacute reakce na konvergenci
přiměřenaacute
Hlavovyacute nerv V kožniacute čitiacute oboustranně symetrickeacute masseterovyacute reflex vyacutebavnyacute korneaacutelniacute
reflex oboustranně přiměřenyacute
Hlavovyacute nerv VII mimickeacute svalstvo obou větviacute nervu v klidu i inervaci symetricky hybneacute
Chvostkův jev nevyacutebavnyacute Axiaacutelniacute reflexy nevyacutebavneacute
Hlavovyacute nerv VIII sluch subj v normě bez tinnitu vertigo nepřiacutetomno
Hlavovyacute nerv IX X XI subj bez poruchy řeči polykaacuteniacute Patroveacute oblouky v klidu
oboustranně symetricky klenuteacute při fonaci je zvedaacute symetricky Patrovyacute a daacutevivyacute reflex
vyacutebavnyacute oboustranně M sternokleidomastoideus a horniacute porce m trapezius majiacute vydatnou
symetrickou siacutelu
Hlavovyacute nerv XII jazyk v klidu v uacutestech ve středu plaziacute středem atrofie fasikulace
nepřiacutetomny
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Krk hybnost šiacuteje všemi směry do krajniacutech polohy možnaacute bez bolesti Paravertebraacutelniacute
kontraktury nepřiacutetomny Obě a karotis bez šelestu
Horniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy C5-8 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute
iritačniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy v normě Uacutechop nevyacutebavnyacute
Břišniacute reflexy vyacutebavneacute oboustranně
Dolniacute končetiny
Drženiacute trofika tonus aktivniacute i pasivniacute hybnost v normě
Reflexy L2-4 a L5-S2 oboustranně vyacutebavneacute přiměřeneacute symetrickeacute
Pyramidoveacute jevy zaacutenikoveacute a iritačniacute extenčniacute i flekčniacute nepřiacutetomny cerebellaacuterniacute projevy
v normě
Paacuteteř bez kyfoskoliosy plně hybnaacute všemi směry do krajniacutech poloh bez bolesti PV
kontraktury nepřiacutetomny LS uacutesek plynule rozviacutejiacute Lassegue do 90st oboustranně Maneacutevry na
SI skloubeniacute a kyčle oboustranně nebolestiveacute
Stoj I-III v normě
Chůze I-II v normě
Čitiacute povrchoveacute i hlubokeacute orientačně bez poruchy
Meningeaacutelniacute jevy nepřiacutetomny
Přiacuteloha č3 zaacutekladniacute symptomatika a syndromologie
Definice symptomu
přiacuteznak projev Spraacutevně by se vyacuteraz bdquosymptomldquo měl použiacutevat pouze ve vztahu k
anamnestickyacutem a subjektivniacutem projevům poruchy symptomy jsou např bolest hlavy nausea
a dvojiteacute viděniacute ndash na rozdiacutel od objektivniacutech přiacuteznaků (znaacutemek znameniacute) např divergentniacuteho
strabismu pareacutezy pohybu oka a jednostranneacute mydriaacutezy nereagujiacuteciacute na osvit
Definice syndromu
jsou dva a viacutece subjektivniacutech symptomů nebo objektivniacutech přiacuteznaků seskupenyacutech u daneacuteho
jedince v charakteristickeacute kombinaci (vyacuteznam pro topickou diagnosu např parkinsonskyacute
syndrom - postiženiacute bazaacutelniacutech gangliiacute či patogenezu např meningeaacutelniacute syndrom pro
zaacutenětlivou afekci plen)
Zaacutekladniacute požadavky na znalosti
Leacuteze mozkovyacutech nervů
paresa N III zevniacute vnitřniacute
paresa N IV
paresa N VI
kompletniacute parciaacutelniacute ophtalmoplegie
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
typickyacute nystagmus
vyhaslyacute korneaacutelniacute reflex na jedneacute straně
pareacuteza n VII centr a perif
bulbaacuterniacute a pseudobulbaacuterniacute syndrom
Poruchy řeči a artikulace
Dysfonie
Kmenovaacute cerebellaacuterniacute parkinsonskaacute dysartrie
Expresivniacute a smiacutešenaacute afaacutezie
Končetinoveacute pareacutezy centraacutelniacute ndash spastickaacute hemipareacuteza spastickaacute parapareacuteza DK
Končetinoveacute pareacutezy periferniacute ndash n ulnaris radialis medianus tibialis peroneus
Mozečkovyacute syndrom
Palleocerebellaacuterniacute
Neocerebellaacuterniacute
Extrapyramidoveacute syndromy
Parkinsonskyacute syndrom tremor chorea dystonie myoklonus tik
Meningeaacutelniacute syndrom
Poruchy chůze
mozečkovaacute
parkinsonskaacute
frontaacutelniacute apraxie
Wernickeovo-Mannovo drženiacute
myopatickaacute
Poruchy rovnovaacutehy
ataxie cerebellaacuterniacute
ataxie proprioceptivniacute
Ataxie vestibulaacuterniacute
Rhomberg + -
Pulse
Přiacuteloha č 4 Principy neurologickeacute diagnostiky vychaacutezejiacuteciacute ze znalosti anamnesy a
objektivniacuteho neurologickeacuteho vyšetřeniacute
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Diagnostickaacute rozvaha v neurologii postupuje od zjištěniacute přiacuteznaků onemocněniacute či poruchy k
formulaci syndromologickeacute topickeacute a nosologickeacute diagnosy v ideaacutelniacutem přiacutepadě až k
diagnose etiologickeacute
Syndromologickaacute diagnosa
Rozumiacuteme tiacutem souhrn jednotlivyacutech projevů onemocněniacute (subjektivniacutech symptomů a
objektivniacutech přiacuteznaků nalezenyacutech při neurologickeacutem vyšetřeniacute) ktereacute jsou seskupeny v
kombinaci charakteristickou pro určityacute syndrom (např kombinace hybneacuteho zpomaleniacute s
klidovyacutem třesem a svalovou ztuhlostiacute tvořiacute tzv extrapyramidovyacute hypokineticko-rigidniacute nebo-
li parkinsonskyacute syndrom)
Topickaacute diagnosa
Definuje uacuteroveň (vyacuteši) postiženiacute v raacutemci periferniacuteho či centraacutelniacuteho oddiacutelu nervoveacute soustavy (v
uvedeneacutem přiacutepadě parkinsonskeacuteho syndromu se jednaacute o strukturaacutelniacute nebo funkčniacute postiženiacute
bazaacutelniacutech gangliiacute)
Nosologickaacute diagnosa
Formuluje naacutezev klinickeacute jednotky (nemoci) kterou charakterizuje zjištěnyacute neurologickyacute
syndrom spolu s klinickyacutem průběhem onemocněniacute reakciacute na leacutečbu apod Ve vyacuteše uvedeneacutem
přiacutekladu se bude nejspiacuteše jednat o Parkinsonovu nemoc (parkinsonskyacute syndrom způsobenyacute
deficitem dopaminu ve striaacutetu na podkladu degenerativniacuteho postiženiacute jaacutedra substantia nigra)
Etiologickaacute diagnosa
Přiacutečinu nemoci nelze často s jistotou určit pouze z anamnesy a neurologickeacuteho vyšetřeniacute Zde
majiacute rozhodujiacuteciacute přiacutenos ciacuteleně indikovaneacute pomocneacute vyšetřovaciacute metody (zejmeacutena
morfologickaacute zobrazeniacute metody klinickeacute neurofysiologie biochemickaacute a molekulaacuterně
genetickaacute laboratorniacute vyšetřeniacute) ale takeacute farmakologickeacute testy ndash napřiacuteklad v přiacutepadě
Parkinsonovy nemoci je to positivniacute odpověď (uacutestup parkinsonskeacuteho syndromu) po daacutevce
levodopy
Prvniacute diagnostickeacute kroky
Prvniacutem krokem v diagnostice je určit zda obtiacuteže nemocneacuteho vyplyacutevajiacute z postiženiacute nervoveacuteho
systeacutem a pokud ano zda je postižen periferniacute či centraacutelniacute nervovyacute systeacutem a daacutele přesněji určit
miacutesto poškozeniacute
Etaacuteže periferniacute nervoveacute soustavy
Sval
Nervosvalovaacute ploteacutenka
Periferniacute nerv (sensitivniacute ndash motorickyacute ndash smiacutešenyacute)
Nervovaacute pleteň (plexus)
Kořeny (zadniacute kořen - předniacute kořen - kombinovaneacute kořenoveacute postiženiacute)
Periferniacute motoneuron (dolniacute motoneuron alfa-motoneuron buňka předniacutech rohů
miacutešniacutech)
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
Etaacuteže centraacutelniacute nervoveacute soustavy
Miacutecha (jaacutedra a provazce)
Mozek - infratentoriaacutelniacute čaacutest
- mozkovyacute kmen
- prodlouženaacute miacutecha
- pons
- mesencefalon
- mozeček
Mozek - supratentoriaacutelniacute čaacutest
- kortex (frontaacutelniacute ndash temporaacutelniacute ndash parietaacutelniacute ndash okcipitaacutelniacute)
- biacutelaacute hmota hemisfeacuter (ascendentniacute descendentniacute draacutehy)
- thalamus
- bazaacutelniacute ganglia
- dalšiacute podkorovaacute jaacutedra
U konkreacutetniacuteho nemocneacuteho může byacutet situace ztiacutežena tiacutem že jsou projevy postiženiacute vyjaacutedřeny
neuacuteplně či se vyviacutejejiacute různou rychlostiacute v zaacutevislosti na dynamice vzniku (např rozdiacutelneacute
projevy u pomalu rostouciacuteho naacutedoru oproti naacutehleacutemu krvaacuteceniacute do stejneacute oblasti mozku) Takeacute
se mohou u nemocneacuteho kombinovat přiacuteznaky z několika periferniacutech a centraacutelniacutech etaacutežiacute
Pro potřeby zaacutekladniacuteho rozhodovaacuteniacute však postačujiacute zde uvedeneacute zaacutekladniacute charakteristiky a
rozdiacutely mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Zaacutekladniacute odlišnosti mezi periferniacutem a centraacutelniacutem postiženiacutem
Parametr Periferniacute leacuteze Centraacutelniacute leacuteze+
(s dominujiacuteciacutem postiženiacutem
pyramidovyacutech drah po
odezněniacute akutniacuteho staacutedia)
Proprioceptivniacute
reflexy
Sniacuteženeacute až vyhasleacute Zvyacutešeneacute
Svalovyacute tonus Sniacuteženyacute
(chabaacute paresa)
Zvyacutešenyacute (spasticita)
Pyramidoveacute jevy
iritačniacute (tzv
spastickeacute)
Nepřiacutetomny Přiacutetomny
Poruchy čitiacute Pokud jsou přiacutetomny tak Pokud jsou přiacutetomny jsou
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy
Praha amp EU Investujeme do vašiacute budoucnosti Evropskyacute sociaacutelniacute fond
Reforma pregraduaacutelniacute vyacuteuky neurologie na 1LF UK v Praze
CZ217310033277
v přiacuteslušneacute distribuci
(areae nervinae radiculares
či s akraacutelniacutem maximem)
rozsaacutehleacute celokončetinoveacute
Svalovaacute atrofie Ano od časneacuteho staacutedia
v přiacuteslušneacute distribuci
Pouze v pozdniacutech staacutediiacutech
Fascikulace Ano Ne
Svalovaacute slabost Ano v přiacuteslušneacute distribuci Ano v přiacuteslušneacute distribuci
Vysvětlivky
Pozn Uvedenaacute charakteristika centraacutelniacuteho postiženiacute odpoviacutedaacute přiacuteznakům z leacuteze horniacuteho
motoneuronu
Pseudochabaacute symptomatika pseudochabaacute paresa - několik dnů až tyacutednů po akutniacutem
centraacutelniacutem postiženiacute může byacutet mimo svaloveacute slabosti areflexie a hypotonie Teprve po
odezněniacute tohoto staacutedia tzv miacutešniacuteho šoku (tyacutekaacute se však i postiženiacute mozku) se rozvine typickaacute
centraacutelniacute symptomatika s hyperreflexiiacute a spastickyacutemi jevy
Area nervina - oblast zaacutesobeniacute jedniacutem nervem
Area radicularis - oblast zaacutesobeniacute kořenem
Fascikulace - spontaacutenniacute kontrakce skupin svalovyacutech vlaacuteken pozorovatelneacute jako zaacuteškuby ve
svalech nikoliv však jako zaacuteškuby celeacuteho svalu
Spasticita - specifickyacute typ zvyacutešeneacuteho svaloveacuteho napětiacute vznikajiacuteciacute při postiženiacute pyramidoveacute
(kortikospinaacutelniacute) draacutehy