DigitálníČeskov.2.0

Cestak digitálníekonomice

2

Obsah

1. Manažerské shrnutí........................................................................................................ 3

2. Aktuální stav plnění úkolů vyplývajících ze Státní politiky v elektronických

komunikacích – Digitální Česko ........................................................................................... 6

3. Aktuální stav využívání elektronických komunikací a ICT v České republice........... 10

4. Infrastruktura pro vysokorychlostní přístup k internetu .............................................. 11

4.1. Rozvoj NGA sítí .................................................................................................. 12

4.2. Rádiové spektrum ................................................................................................ 15

4.3. Digitální televizní vysílání .................................................................................. 17

4.4. Digitální rozhlasové vysílání. .............................................................................. 22

4.5. Síťová neutralita .................................................................................................. 25

4.6. Problematika zavádění protokolu IPv6................................................................ 29

4.7. Důvěra při používání internetu – DNSSEC......................................................... 31

5. Internet jako páteř digitální ekonomiky....................................................................... 33

5.1. Podpora legální nabídky digitálního obsahu ....................................................... 40

5.2. Svoboda internetu................................................................................................ 42

5.3. Regulace internetového prostředí ........................................................................ 45

5.4. Využívání informací veřejného sektoru .............................................................. 46

5.5. Ochrana osobních údajů ...................................................................................... 49

5.6. Digitální gramotnost, elektronické dovednosti (e-skills)..................................... 50

5.7. Doménová jména................................................................................................. 53

PŘÍLOHA............................................................................................................................ 56

Glosář .............................................................................................................................. 66

3

1. Manažerskéshrnutí

Racionálním využíváním informačních a komunikačních technologií (dále jen„ICT“)1 se zvyšuje produktivita i konkurenceschopnost. U podnikatelů docházípoužíváním ICT k výrazným úsporám nákladů a k dalším pozitivním efektům,např. kezvyšovánívýnosůzískávanýchna lokálních i světových trzíchzejménarychlou reakcí na aktuální požadavky, možností rozšíření sortimentua efektivnímuzvyšováníkvalitativních parametrů.Každýobčanprostřednictvímmoderních technologií získávámožnost zvýšit produktivitu své práce a zlepšitmožnostikomunikacesesvýmiblízkýmii sespolupracovníky.ProICTodvětvíjespecifické,že jehorozvoj jeúzcesvázáns potřebamispolečnostia rychlenaněreaguje.

Vysokorychlostní přístup k internetu je součástí základní infrastrukturyspolečnosti, stejně jakodálnice, železničníkoridorynebo energetická rozvodnásíť. Bez této základní infrastruktury je nemožná efektivní realizacepodnikatelskýchzáměrů,coždokládá i skutečnost,žekvalitní,rychléa robustnípřipojení k internetu je podmínkou, bez které si nedokáží zahraniční investořipředstavitsvůjvstupdoČeskérepubliky.

Bez vyspělé internetové infrastruktury není konkurenceschopnost Českérepubliky v EU i ve světě dlouhodobě udržitelná. Jako znalostně orientovanáspolečnostmusí i ta česká využívat tuto základní infrastrukturu pro zvyšovánízaměstnanosti a zvyšování exportu. Cenově dostupné a zároveň dostatečněrychlépřipojeník internetu jeprovětšinuobyvatelČeské republiky základnímprostředkem pro získávání informací, audiovizuálního obsahu nebo nástrojemk učení nebo komunikaci a přispívá rovněž k rozvoji elektronizace veřejnýchslužeb nebo k naplněnívizedigitálníhoobčanství.

Vposledníchletechsesnížil rozdílmezivenkovema městyv pohledusubjektivnípotřebnostiexistencevysokorychlostníhopřístupuk internetu.V současnédobějeprovětšinulidíjižjenobtížněpředstavitelnéžítbezinternetua tobezohledunavelikosta místojejich bydliště.

Vláda přivědomízásadnídůležitostiinternetovéinfrastrukturyprobudoucnostČeské republiky schválila svým usnesením č. 50 ze dne 19. ledna 2011 Státnípolitiku v elektronických komunikacích – Digitální Česko, která mimo jinépoukázala na skutečnost, že elektronické komunikace svými sítěmi a službamiurychlujía zkvalitňujíkomunikaci,čímžpřispívajík ekonomickému,kulturnímua sociálnímu rozvojiceléspolečnosti.

Původní dokument Digitální Česko si kladl za cíl především zhodnocenítehdejšího stavu dostupnosti a rozvoje vybraných oblastí elektronickýchkomunikací s největším potenciálem růstu v České republice. Dále měl

1 Informačníakomunikačnítechnologiezahrnujíveškerétechnologiepoužívanéprokomunikacia práci s informacemi. V současné době tyto technologie prostupují horizontálně celouspolečnostía tvořízákladpro digitálníekonomiku.

4

navrhnout potřebné nástroje pro splnění reálných cílů vedoucích ke sníženídigitální propasti mezi městy a venkovem v rozvoji infrastruktury provysokorychlostnípřístupk internetu.

Výše uvedeným usnesením vláda kromě jiného uložila ministru průmyslua obchodu předložit zprávu o naplňování cílů stanovených státní politikou.Vzhledemk neustálémua dynamickému vývojiv oblastirozvojeslužebdigitálníekonomiky, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni, se však jeví jakoúčelnější předložit zároveňaktualizacitétostátnípolitiky.

Tato aktualizovaná Státní politika – „Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitálníekonomice“je koncipovánatak,abyumožnilavyužitísynergickýchefektů,kterés sebou ICT odvětví přináší. K tomu, aby dokument obstál v mezinárodnímsrovnání a zlepšil vztah státu k využívání ICT, musí být nově jeho obsahemi návrhopatřeník řešeníroztříštěnostikoordinaceimplementacestátnípolitikya opatření spojená s ICT vedoucí k podpoře konkurenceschopnosti Českérepubliky. To je rovněž v souladu se Strategií mezinárodníkonkurenceschopnosti.

Všechny evropské státy vytváří podmínky pro investice do rychlých optickýchsítí. Pokud nechce Česká republika do budoucna zaostávat v schopnostikonkurovat svým evropským i mimoevropským partnerům, musí dokázatstimulovatinvesticez komerčnísférydointernetovéinfrastrukturyi efektivníminástrojiz veřejnýchprostředků.

DigitálníagendaproEvropu2 zdůraznila společný konsensusna tom,žedůvěraa bezpečnost jsou zásadními podmínkami pro široké rozšíření ICT, a tím i prodosaženícílůstrategieEvropa20203 založenéna„inteligentnímrůstu“. Protojevhodné pro úplnost zdůraznit potřebu zajištění bezpečnosti a odolnosti ICTinfrastruktur cestou zaměření na prevenci, připravenost a informovanost.Rovněž je nutné, aby byly vypracovány efektivní a koordinované mechanismyreakcenanovéa stálesofistikovanějšíformykyberkriminality.

Hlavnícíle vládydoroku2020stanovenétímtodokumentemjsou:

a) posílení digitální ekonomiky odlišným regulačním přístupem s důrazem nasamoregulačnímechanismy vzhledem ke specifičnosti internetovéhoprostředí,které fakticky nezná hranice a na něž nelze pohlížet stejnou optikou jako natradičníekonomiku,

2Digitálníagendazedne19.května2010představujeprvníz tzv. vlajkovýchlodístrategieEvropa

2020 zaměřenou na roli a využití ICT s cílem odstranění nejrůznějších elektronických bariérv Evropě. Tato strategie usiluje zejména o využívání ICT při řešení globálních problémů, sekterýmisespolečnostpotýká,jakojenapříkladzměnaklimatua stárnutíobyvatelstva.Z hlediskačasové posloupnosti nová evropská strategie vychází z iniciativy i2010 – Evropská informačníspolečnostpro růsta zaměstnanost,na rozdílodnívšakdíkyhorizontálnímuaspektupostihujepraktickyvšechnyoblastiživota.Digitálníagendapředpokládápřibližně100následnýchopatření,z nichž 31 je legislativní povahy. Cílem těchto opatření je vytvoření tzv. jednotného digitálníhotrhu,nakterémnebudouexistovatbariérymezičlenskýmistáty.3 KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010.

5

b)podporarozvojevysokorychlostníchpřístupovýchsítík internetuumožňujícípřenosovérychlostiv souladus cíliDigitálníagendy30Mbit/sdoroku2020provšechny obyvatele a 100Mbit/sminimálněpropolovinudomácnosti,

c)efektivní využitírádiovéhospektraveprospěchkoncovýchuživatelů,k čemužmávéstStrategiesprávyrádiovéhospektra,

d) zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociálnípostavení nebo zdravotní postižení a podpora celoživotního vzdělávání zaúčelemposílenídigitálnígramotnosti,

e)svobodapřístupuk internetu,

f) přístup občanů prostřednictvím internetu k informacím generovanýmveřejnýmsektorem,

g) podpora legální nabídky audiovizuálních služeb a zajištění rovnováhy mezisvobodou podnikání a svobodou šíření a přijímaní informací a ochranouosobních údajů,

h) garance pro obyvatele volně přijímat programy médií veřejné službyprostřednictvímzemskéhovysílání.

Tentodokumentnemáambiciupravovatpodmínkyvýzkumua vývojev oblastiICT,alevládamusí konstatovat,žei tatooblastjerovněžklíčováproformováníkonkurenčnívýhodyČeskérepubliky.O tovícjealarmující,žepodleúdajůz roku2010 byla v ICT zpracovatelskémprůmyslu proinvestována na výzkuma vývojčástka,kteráodpovídápouhým6%výdajůnavýzkuma vývojautomobilovéhoprůmyslu.4

Sledováním, koordinací a vyhodnocováním implementace Digitálního Českav. 2.0budevespoluprácis Ministerstvemprůmyslua obchodu (nakterépřejdegesce za koordinaci Digitální agendy) pověřena Rada vlády prokonkurenceschopnost a informační společnost5. Vláda bude na základě zprávy,kterou zpracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, každý rok vyhodnocovatpřijatáopatřenís cílemjev případěpotřebyaktualizovat.

Cíle Digitálního Česka v. 2.0 budou naplňovány prostřednictvím 17 opatření.Tatoopatření,zejménavevztahuk infrastruktuřeprovysokorychlostnípřístupk internetu, mají prorůstový a proinvestiční charakter a jsou v souladu sestrategickými dokumenty Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj(OECD) a dokumenty Evropské unie. Ekonomické a jiné dopady budouvyhodnocoványv rámcipřípravyrealizacejednotlivýchopatření.

4 ČSÚ, Statistika & My, č. 3/2012, Digitální agenda ze dne 26. srpna 2010, KOM(2010) 245.5 Usnesení vlády č. 585 ze dne 25. července 2012.

6

2. AktuálnístavplněníúkolůvyplývajícíchzeStátnípolitiky

v elektronickýchkomunikacích– DigitálníČesko

Cílem Státní politiky v elektronických komunikacích – Digitální Česko, kterouvláda schválila svýmusnesením č. 50 ze dne 19. ledna 2011, bylo zhodnocenísoučasného stavu dostupnosti a rozvoje vybraných oblastí elektronickýchkomunikacív Českérepublices největšímpotenciálemrůstu.Dálepak navrženípotřebných nástrojů pro splnění reálných cílů vedoucích ke snížení digitálnípropasti mezi hustě a řídce osídlenými oblastmi v rozvoji infrastruktury provysokorychlostnípřístupk internetu.

Pozitivním efektem přijetí této státní politiky bylaskutečnost,ževládapošesti letechdeklarovalasvůjproaktivní postoj k rozvoji vysokorychlostníhopřístupu k internetu. Rovněž se postavila kladněk zlepšení konkurenčního prostředí v odvětvíelektronických komunikací. To je pro stát, který jev roli regulátora, ale současně i v roli největšíhoodběratele těchto služeb, jedním z prvních krokůvedoucích k cílevědomému využití potenciáluinformačnícha komunikačníchtechnologií.

Úkolystanovenévevýšeuvedenémusnesenívládyjsoupodlesvéhocharakterupřevážně plněny průběžně (viz stav plnění v tabulce č. 1). Ačkoliv se jednáo průřezovouoblast,gestorem úkolů sestaloMinisterstvoprůmyslua obchodu.Tato skutečnost znamená v současném procesu projednávání jednotlivýchnávrhů komplikaci při plnění vytyčených úkolů. Resortismus a roztříštěnostproblematikykomplikujíprosazováníkonkrétních krokůa chybějícíkoordinačnírole v digitální ekonomice snižují pozitivní dopady zavádění ICT v Českérepublice. Současně tyto problémy negativně ovlivňují vyjednávací schopnostČeské republiky směrem k Evropské unii při přípravě pozic k návrhům novéevropskélegislativya možnostprosaditkonkrétnípřipomínky.

Ministerstvoprůmyslua obchodusepřiplněníuloženýchúkolůzaměřilov prvnířaděnatyz nich,kterémajípřímýdopadnaodvětvíelektronickýchkomunikací.Přehledplněníobsahuje tabulka č.1.

Úkol Gestor Spolugestor Stavplnění

Zpracovatnávrhnazřízeníregistrupasivníinfrastruktury

MPO ČTÚ Nesplněno.VzhledemkekomplexnostiproblematikynyníMPOvyhodnocujevýsledky veřejné konzultacek návrhuregistrupasivníinfrastruktury.

Zpracovatrozvojovákritériapro přídělyrádiovýchkmitočtův pásmu790– 862MHz

MPO ČTÚ Splněno.Rozvojovákritériabylazahrnutadovyhlášenívýběrovéhořízení,kteréČeskýtelekomunikačníúřadvyhlásil12.července2012.

Zpracovatmetodickoupomůckuprosjednoceníaplikačnípraxeněkterých

MPO MMR Nesplněno.MPOpřerušilozpracovánímetodicképomůckys ohledemnaprojednávánínovelystavebního

● ● ●Cílem vlády je rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu a tržního prostředí

elektronických komunikací.● ● ●

7

ustanovenízákonao elektronickýchkomunikacícha stavebníhozákona

zákonav ParlamentuČR.

Zpracovatanalýzumožnostisníženípoplatkůzavyužíváníkmitočtů

MPO ČTÚ Splněno.Analýzabylapodkladempronovelizacinařízenívládyč.154/2005Sb.,o stanovenívýšea způsobuvýpočtupoplatkůzavyužívánírádiovýchkmitočtůa čísel,vezněnínařízenívládyč. 175/2012Sb.

Zřídita zprovoznitinformačníportál

MPO Nesplněno.V současnédoběprobíháimplementaceinternetovýchstránekdorozhraníportáluBusinessInfo.

Výběrorgánuprodohlednadnaplňovánímstátnípolitiky

MPO Splněno.PozměněstatutuRadyvládyprokonkurenceschopnosta informačníspolečnosta s rozšířenímzaměřeníStátnípolitiky– DigitálníČeskojeúčelné,abybyladohledempověřenaprávěRadavládyprokonkurenceschopnosta informačníspolečnost.

Zpracovatnávrhpodmínekproefektivníčerpánífinančníchprostředkůzestrukturálníchfondůprovýstavbusítíelektronickýchkomunikací

MPO MMR Částečněsplněno– úkoltrvá.Oblastvýstavbyinfrastrukturyprovysokorychlostnípřístupk internetujezahrnutadonávrhuoperačníhoprogramuv rámcimateriálu„PodkladpropřípravuDohodyo partnerstvíproprogramovéobdobí2014-2020–Vymezeníoperačníchprogramůa dalšípostuppřipřípravěČeskérepublikyproefektivníčerpáníevropskýchfondů“,kterýzpracovaloMMR.

PodporaIPv6/DNSSEC MPO všechnaministerstvaa ústřední

orgánystátnísprávy

Splněnočástečně– úkoltrvá.

Tabulkač.1- Přehledúkolůa stavimplementace.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončí nesplněné úkoly uloženéusnesením vlády č. 50 ze dne 19. ledna 2011 s cílem splnit cíle Digitálníagendy v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu, a to rozvojvysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosovérychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/sminimálně pro polovinu domácností. Ministerstvo průmyslu a obchodubude vyhodnocovatdopady implementacepůvodní i aktualizované státnípolitikya jejívlivnakonkurenceschopnostČeskérepubliky.

Nadrámecúkolůuvedenýchv tabulceč.1 vzniklav působnosti pracovnískupinyMinisterstva průmyslu a obchodu pro implementaci Digitálního Českapodskupina pro autorská práva. Náplní této podskupiny je diskutovatproblematiku porušování autorských práv na internetu, konkrétně zkušenostis vymáhánímprávduševníhovlastnictvív prostředíinternetua námětya návrhynalegislativníi nelegislativnízměny,kterébymohlysituacizlepšit.Podskupinarovněž vyhodnocuje při projednávání návrhů změn právních předpisů nebo

8

jiných opatření, zda se jejich přijetím zajistí v internetovém prostředíspravedlivá rovnováha mezi ochranou duševního vlastnictví na straně jednéa svobodou podnikání, ochranou osobních údajů a svobodou volně přijímata šířit informace na straně druhé. Podskupinu pro autorská práva řídíMinisterstvokultury.

Při realizaci a prosazování jednotlivých úkolů Digitálního Česka Ministerstvoprůmyslu a obchodu identifikovalo slabé stránky v rámci úzce pojaté koncepcestátní politiky. Jak již bylo konstatováno výše, resortismus a roztříštěnostproblematiky komplikujíprosazováníjednotlivýchkrokůa chybějícíkoordinačníroledigitálníekonomikynavládníúrovni snižujemožnostipozitivníhodopaduzavádění ICT do běžného života podnikatelů a občanů České republiky.V současné době navíc chybí aktivní přístup v koordinaci naplňování cílůDigitálníagendyproEvropunanárodníúrovni.

Vládasvýmusnesenímč.585zedne25.července2012schválilazměnustatutuRady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost a novýmechanismusobměnyjejíchčlenů.Součástítohotoporadníhoorgánu vládybudenově pracovní výbor „Digitální agenda“, který by měl koordinovat přípravuopatření zahrnutých do strategií v oblasti informační společnosti, včetněkoordinacesouvisejícíproblematikystrukturálníchfondůa Digitální agendyproEvropu. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má v gesci stěžejní právnípředpisy týkající se informační společnosti a rozvoje digitálního prostředí –zákon o elektronických komunikacích a zákon o některých službách informačníspolečnosti – a jeodpovědnézaprováděnístátníprůmyslovépolitikya realizaciStrategiemezinárodníkonkurenceschopnosti,takzískalov koordinacipartnera,který budemoci ze své pozice lépe koordinovat prosazování cílů stanovenýchv aktualizované státní politice – Digitální Česko v. 2.0. Ministerstvo průmyslua obchodu tak přebírá gesci ke koordinaci Digitální agendy. Nový koordinačnímechanismus zajistí nadresortní přístup k prosazování vládou schválenýchprincipů– věcněpříslušnýkoordinačníútvarMinisterstvaprůmyslua obchodubude zodpovědný za přípravu dokumentů pro jednání Rady vlády prokonkurenceschopnost a informační společnost v oblasti Digitální agendy. Radavládypakpřizohledněnínadresortníhopřístupupředkládázpracovanévýstupyvládě. Tímto mechanismem bude zajištěno propojení jednotlivých věcnýchopatření digitální agendy v gesci jednotlivých resortů (například daně, bojs korupcí, reforma zdravotnictví, vzdělávání, výzkum a vývoj, doprava,energetika)a jejichnaplňovánípodlejednotnýchprincipůschválenýchvládou.

Opatřeníč.1:Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost vespoluprácis Ministerstvemprůmyslua obchodupřebírajíkoordinačníroliv problematice Digitální agendy. Nedílnou součástí této koordinace jei konzultační mechanismus se všemi relevantními subjekty a odbornouveřejností,jež mohoubýtkonkrétnímopatřenímdotčeny.

V současnémnastaveníkoordinačníchmechanismůjedokumentDigitálníČeskov.2.0 maximálnímožnouodpovědínaevropskéstrategickédokumentytýkající

9

sedigitálního vnitřního trhu a Digitální agendy jako celku. Po schválení tohotodokumentu vládoupředložíRadavládyprokonkurenceschopnosta informačníspolečnost ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a se všemirelevantními subjekty a odbornou veřejností, jež mohou být konkrétnímopatřenímdotčeny,vláděmateriál,kterýrozpracujenížeuvedenéoblasti s cílemdále zefektivnit zahraniční konkurenceschopnosta investičnípřitažlivostČeskérepubliky.Materiálbudetedyzahrnovat zejménanásledujícíoblasti:

a) jednotnýdigitálnítrh,b) interoperabilita,c) důvěra a bezpečnost při využívání digitálních služeb i s ohledem na

priority České republiky při projednávání nové EU legislativy v oblastiochranyosobníchúdajů,

d) výzkum a inovace včetně podpory vytváření dlouhodobých společnýchvýzkumnýchprojektůnebocenterv oblastiICTs mezinárodnímdosahem,

e) dovednostia začlenění,f) zaměstnanostv oblastiICTs cílempřipravitopatřeníreagujícínaskladbu

pracovního trhu v oblasti ICTa dáleúpravypracovněprávníhoprostředís ohledem na měnící se způsoby organizace práce, kultury zaměstnánía nabídky kariérních příležitostí s cílem mimo jiné zlepšit atraktivitua dostupnostflexibilníchforempracovníchvztahů,

g) využití přínosu ICT pro společnost včetně celkové strategieintegrovaného řešení řízení investic do ICT ve státní správě a postupyk zaváděnísdílenýchcenterslužeb,

h) mezinárodní aspekty Digitální agendy.

Opatřeníč.2:Radavládyprokonkurenceschopnosta informačníspolečnosts cílemdálemaximalizovat mezinárodní konkurenceschopnost České republikyvypracuje materiál,kterýbudezahrnovat zejménanásledující oblasti:

a) jednotnýdigitálnítrh,b) interoperabilita,c) důvěraa bezpečnostpřivyužívánídigitálníchslužebi s ohledemna

priority České republiky při projednávání nové EU legislativyv oblastiochranyosobníchúdajů,

d) výzkum a inovace včetně podpory vytváření dlouhodobýchspolečných výzkumných projektů nebo center v oblasti ICTs mezinárodnímdosahem,

e) dovednostia začlenění,f) zaměstnanost v oblasti ICT s cílem připravit opatření reagující na

skladbu pracovního trhu v oblasti ICT a dále úpravypracovněprávního prostředí s ohledem na měnící se způsobyorganizace práce, kultury zaměstnání a nabídky kariérníchpříležitostí s cílem mimo jiné zlepšit atraktivitu a dostupnostflexibilníchforempracovníchvztahů,

g) využití přínosu ICT pro společnost včetně celkové strategieintegrovaného řešení řízení investic do ICT ve státní správěa postupyk zaváděnísdílenýchcenterslužeb,

h) mezinárodníaspektyDigitálníagendy.

10

3. Aktuálnístavvyužíváníelektronickýchkomunikacía ICT

v Českérepublice

Základní přehled statistických údajů týkajících se aktuálního stavu využíváníelektronických komunikací a ICT v České republice je uveden v příloze tohotodokumentu podle výsledkůšetřenípublikovanýchČeskýmstatistickýmúřadem,Českým telekomunikačním úřadem v dokumentu „Informace o vývoji trhuelektronických komunikací se zaměřením na rok 2011 a vybrané ukazateleprvního pololetí 2012“ a dále podle průzkumu Ministerstva zemědělstvíprovedenéhov roce 2011.Na základě uvedených šetření lzeuvést tyto obecnézávěry:

pokračujepoklespočtupevnýchtelefonníchlinek, ČR nadále zaostává za průměrem EU v ukazateli počtu domácností

s připojenímk internetu, k internetu je dlouhodobě připojeno 96 % podniků s deseti a více

zaměstnanci (podnikyvyužívají zejména internetovébankovnictví,VoIP,školenízaměstnanců),

digitální gramotnost je stěžejním prvkem pro rozvoj znalostnía informační společnosti a proto by informační a komunikačnítechnologiemělyprostupovatcelýmprocesemvýuky,

v lékařství se využívání moderních informačních a komunikačníchtechnologií omezuje pouze na interní potřeby, nabídka internetovýchslužebpropacientyjevelmislabá.

Podle průzkumu Ministerstva zemědělství, které s využitím dat Českéhotelekomunikačního úřadu zpracovalo studii „Aktuální stav pokrytí a využívánívysokorychlostního přístupu k internetu, zejména v malých obcích do 499obyvatel“, lzekonstatovattytozávěry:

maléobcesenijaknelišív zájmuo využíváníinternetuaniv tom,k čemujej používají; lidé žijící v malých obcích využívají internet podobně jakoobyvatelévelkýchměst,i proněsestalintegrálnísoučástíživota,

přestože pomalu dochází k vyrovnání situace ve využívánívysokorychlostního přístupu k internetu mezi venkovem a městy, jev malých obcích nižší míra konkurence a nižší počet poskytovatelůpřístupu k internetu než ve větších městech; je v nich vyšší zastoupenípomalejšího připojení, což snižuje uživatelský komfort využívanýchslužeb nebo znemožňuje využívání některých služeb, jako je napříkladvideonavyžádání,

většiněobyvatel dnes již děláproblémy si představit život bezpřístupuk internetu,

obecně veměstech i na venkově existuje reálná poptávka po rychlejšíma kvalitnějšímpřipojeník internetu,a toi zamírnénavýšeníceny.

11

4. Infrastrukturaprovysokorychlostnípřístupk internetu

Přestože odvětví elektronických komunikací během globální finanční krizeprosperovalo relativnědobře(důvody lzevysledovat napříkladv dlouhodobémtrvání smluv, v nových nabídkách balíčků služeb a zejména ve skutečnosti, žekomunikační služby jsou stále častěji vnímány jakonevyhnutelný výdaj), nelzeignorovatskutečnost,žeodvětvíelektronickýchkomunikacísev současnédoběnachází na křižovatce. Investice a přechod na přístupové sítě nové generace(NGA sítě) je totiž přelomové rozhodnutí, které s sebou nese dopady nadynamikukonkurencea strukturutrhu.

Skutečností ovšem zůstává, že tempo výstavbyNGA sítí v České republice je velmi pomalé6.Minulé regulační zásahy státu i Českéhotelekomunikačního úřadu nemotivovaly velkéoperátory dostatečně k investicím dovysokorychlostních sítí. Z pohledu některýchinvestorů může být však nepředvídatelnáregulaceexantepovažovánazainvestičníriziko.Je zřejmé,žeproinvesticedopevnýchoptickýchsítí v řídce osídlených regionech bude nutnáspoluúčaststátu,cožbymělozároveň pozitivněmotivovat soukromé investice. Mechanismusspoluúčasti státu však musí být nastaven popečlivéanalýze a veřejnékonzultaci s dotčenýmisubjekty, aby veřejné investice v konečnémdůsledku neomezily konkurenci. Musí být

rovněž respektován evropský i národní rámec týkající se pravidel veřejnépodpory. Nicméně i po zkušenostech ze zahraničí je zřejmé, že čistě tržnímechanismynedokážoupřinéstceloplošnépokrytíúzemí České republiky. Nezávislý regulátor, Českýtelekomunikační úřad, musípři regulování trhu zaúčelem zlepšení konkurenčního prostředí zvážit,s ohledem na zvolenou topologii NGA sítěregulovaného subjektu, možný dopad navrženéregulace na konkurenci, zejména v případech, kdyneexistuje dostatečná alternativní infrastruktura.7

Dálemusízároveňaplikovattakováopatření,kteráneodradíodinvestovánídoNGAsítí.

Posilováníkonkurencea inovacehrajeklíčovourolipro zpřístupňování služeb spotřebitelůma podnikatelům za přijatelné ceny a rovněž pro

6 NapříkladDigitalagendascoreboard– Czechrepublic– 2011TelecommunicationMarketandRegulatoryDevelopmentszedne18.června2012.7 Návrhy regulace optických přístupových sítí nové generace podle jednotlivých scénářůvýstavby, ČTÚ, http://www.ctu.cz/cs/download/aktualni_informace/navrhy_regulace-nga_scenare_09-2010.pdf.

● ● ●Opatření na podporu

budování komunikační infrastruktury

a dosažení účinné konkurence je třeba

doplnit o širší iniciativy na straně

poptávky.● ● ●

● ● ●Český telekomunikační úřad musí při zvažování regulačních nástrojů pro

podporu konkurence zohlednit možný dopad výběru topologie NGA

sítě na konkurenci, zejména v případech, kdy

neexistuje dostatečná alternativní

infrastruktura.● ● ●

12

zajištění odpovídající kvality služeb. Liberalizované telekomunikační trhy vesvětědosáhlyurčitéhostupnězralosti.Jejichvývojalenynídorazildozlomovéhobodu, jelikož přesun směrem k NGA sítím může v nadcházejícím desetiletívýrazněproměnit strukturu trhu. Jeprotonutnépodporovat investice, inovacea konkurenci na všech úrovních hodnotového řetězce napříč celým odvětvím.Současný rozvoj lze charakterizovat i postupnou redistribucí příjmů meziposkytovateli přístupu (operátory) a poskytovateli služeb nezávislých naoperátorovi(„OTT“over-the-topslužby).

Opatření na podporu budování komunikační infrastruktury a dosažení účinnékonkurencejetřebadoplnit o širšíúčinnéiniciativynastraněpodporypoptávky,které zvýší motivovanost spotřebitelů a podnikatelů využívat komunikačníslužby, vytvářet nové obchodní modely a poté je začleňovat do svéhokaždodenníhoživota.Aktivnírolimusíhrátpředevším významnépodnikatelskésubjekty (zejména v oblasti audiovizuálních služeb) a stát (zejména v oblastislužebmodernístátnísprávy).

Opatření na podporu poptávky musí motivovat uživatele k vyššímu zájmuo vysokorychlostní přístup k internetu poskytovaný prostřednictvím vyššíchpřenosovýchrychlostía měla byposílit jehoznalostia důvěru vevyužívánítétomodernítechnologie.

4.1. RozvojNGAsítí

Základnímtypem připojení k internetujepřístupv tzv.pevnémmístě.Sestálesezvyšující mobilitou uživatelů se však rovněž zvyšují požadavky navysokorychlostní mobilní přístup k internetu. Navzdory řadě výhod, kteréposkytují rádiové komunikační systémy při využití v přístupových sítích, jev současnédobětřebabrátv úvahu předevšímjejichomezeníz hlediskakapacity.S ohledem na aktuálně využívané technologiepovažuje vláda provětšinulokalitv ČRzavhodnoua dlouhodobě perspektivní infrastrukturu, kteráumožňuje plnohodnotné vysokorychlostnípřipojení k internetu, kabelovou technologiis optickými vlákny, jejichž přenosová kapacitai přenosová rychlost je z fyzikálních důvodůpodstatně větší než u rádiových systémů. Podlemezinárodních zkušeností je infrastrukturazaložená na optických vláknech dostatečněrobustní i pro předpokládaný nárůst kapacity,kterou budou požadovat aplikace v budoucíchletech.Technologiezaloženénaoptickém připojenímohou být z hlediska datové propustnostioboustranně symetrické a tím jsou ideálnínapříklad pro cloudové služby, distančnízaměstnání a podobné aplikace. Ačkoliv je vláda

● ● ●Jesmysluplné

podporovatmožnostiefektivníhovyužitíkofinancování

výstavbyzveřejnýchprostředkůjako

možnéhodoplňujícíhomechanismuvytvářejícího

potřebnéstimulyprosoukroméinvestice.

● ● ●

13

přesvědčena, že kabelová technologie s optickými vlákny je dlouhodoběperspektivní, legislativa a regulační přístup veřejného sektoru k sítímelektronickýchkomunikacímusíbýtvždytechnologickyneutrální.

Na základě dostupných údajů z Českého telekomunikačního úřadu a Českéhostatistického úřadu zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu modeldostupnostivysokorychlostníhopřístupuk internetuprostřednictvímoptickýchsítí rychlostí alespoň 30Mbit/s (viz tabulka č. 2). Tato tabulka dokládá velminízkou penetraci optických sítí v České republice. Navíc v České republice dotěchto sítí na rozdíl od ostatních zemí v EU neinvestuje dříve monopolníoperátoraniostatnívelcíhráčinatrhu.Rozvojoptickésítějetakspíšedoménoulokálních operátorů, kteří začínali jako komunitní poskytovatelé bezdrátovéhopřipojení ve středně velkých obcích. Svou roli v současné době hrajíi provozovatelé televizních kabelových rozvodů, kteří některým svýmzákazníkůmumožňují dosáhnout rychlostínad100Mbit/s.Problematické jsouvšak především malé obce a lokality s nízkou koncentrací obyvatel, neboťnávratnostinvesticprosoukromýsektorjemimolokalitys vysokoukoncentracíobyvatel(typickysídliště)velmiomezená.

Tabulka č. 2: Dostupnost vysokorychlostního přístupu k internetu prostřednictvímoptickýchsítíalespoňrychlostí30 Mbit/s,zdrojMPO,ČTÚ,ČSÚ

Z výše uvedeného vyplývá, že je smysluplné podporovat možnosti efektivníhovyužití kofinancování výstavby z veřejných prostředků jako možnéhodoplňujícího mechanismu vytvářejícího potřebné stimuly pro soukroméinvestice do infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu a vznikprojektů,kterébysepravděpodobněbeztétopodporyvůbecnerealizovaly. Totovyužití je vázané na předchozí analýzu aktuálního pokrytí, kterámusí vyloučitnedovolenou státní podporu, a dále je nutný soulad s Pokyny Společenstvík používání pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zaváděníširokopásmových sítí, které vypracovala Evropská komise. Součástí analýzymusí být stanovení důležitosti projektů v daném regionu a posouzení potřebzvyšováníkapacit.

do 199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 5000-9999 10000 a více

Česká republika - počet obcí 6 249 1 524 1 975 1 356 723 400 140 131

Česká republika - počet obyvatel 9 275 612 189 334 645 742 953 015 1 009 475 1 219 378 960 042 4 298 626

Počet domácností 3 068 385 64 732 179 976 289 841 311 408 398 343 324 983 1 499 102

Počet domácností bez přístupu k vysokorychlostní síti [%] 100% 100% 100% 100% 95% 90% 80%

Počet obcí bez přístupu k vysokorychlostní páteřní síti [%] 67% 47% 25% 5% 0% 0% 0%

VÝCHOZÍ STAV

Základní ukazatele

S vyloučením hlavního města Prahy

Počet obcí

celkem

Kategorie obcí podle počtu obyvatel

14

S ohledem na vývoj datových potřeb domácností a podniků8 vláda podporujev souladu s cíli Digitální agendy rozvoj vysokorychlostních přístupových sítík internetuumožňujícípřenosovérychlosti30Mbit/sdoroku2020provšechnyobyvatelea 100Mbit/sminimálněpropolovinudomácností.

Jelikož některá klíčová opatření k rozvoji NGA sítí jsou obsažena již v původníverzi Státní politiky pro elektronické komunikace – Digitální Česko, zůstávajívšechnydosudnesplněnéúkolyplatnéprodalšíobdobí, tedyzejménavytvořeníregistru pasivní infrastruktury a dokončení přípravy operačníhoprogramu,který bude zahrnovat i podporu výstavby infrastruktury provysokorychlostní přístup k internetu. Tento operační programv části ICTmusí vycházet z navržených ex ante kondicionalit, tak jak jsou upravenyv návrhuEUlegislativypronovéprogramovacíobdobí9. Kritériaobsaženáv obecnémnařízeníprosplněníexantekondicionalitbudou respektovánaa budousplněnapřipřípravěpodmínekpříslušnéhooperačníhoprogramu.Jedná se zejména o pravidelně aktualizovaný plán investic do infrastrukturyprostřednictvímsdružovánía mapováníinfrastrukturya služeb,modelyinvestic,kteréposilujíhospodářskousoutěža kterézajišťujípřístupk otevřeným,cenovědostupným,kvalitníma progresivníminfrastrukturáma službáma v neposlednířadě opatření k podpoře soukromých investic. S ohledemna dosažení synergievyužitíveřejnýcha privátníchinvesticbudou přípravapředmětnéhooperačníhoprogramu a návrhy konkrétních opatření konzultovány ve smyslu zásadyotevřenéveřejnésprávysezástupciICTodvětví.

Vedle využití veřejných zdrojů na budování NGA sítí by měl stát snížitadministrativní a finanční náročnost spojenou se stavebními povoleními,územnímirozhodnutímia věcnýmibřemeny.

Radavládyprokonkurenceschopnosta informačníspolečnostbudeprojednávatdalší opatření potřebná pro rozvoj NGA sítí. Ministerstvo průmyslu a obchodubude vyhodnocovat dopady implementace této státní politiky a její vlivy nakonkurenceschopnost České republiky. Opatření vedoucí ke sníženíadministrativní zátěže při výstavbě musí vycházet ze zkušeností dotčenýchpodnikatelů. Proto po důkladné analýze současného stavu postavené navstupechodtěchtopodnikatelů budenásledovatveřejnákonzultacevedoucíkesjednocení cílů těchto opatření, formulaci tezí a následného rozpracováníjednotlivýchoblastív rámciužšíchpracovníchskupin.

Pro úplnost je nutné upozornit na evropskou legislativu v podobě návrhunařízení k nástroji napropojení Evropy (CEF – ConnectingEuropeFacility), zedne 28. října 2011, KOM(2011) 665 a souvisejícího návrhu nařízení o hlavníchsměrechtransevropskýchtelekomunikačníchsítí,kterýmsezrušujerozhodnutíč. 1336/97/ES, ze dne 19. října 2011, KOM(2011) 657. Nástroj pro propojeníEvropy je jednou z nejvýznamnějších novinek budoucího programovacíhoobdobí 2014–2020. Prostřednictvím tohoto nástroje by měly být poskytnuty

8 Například celosvětově v sítích O2 vzrostl meziročně v letech 2008 – 2009 mobilní datový provoz 18x, v sítích AT&T vzrostl mobilní datový provoz o 5000 % v posledních 3 letech. Zdroj OECD, 2012, Laying the Foundation for Internet Economy.9 KOM(2011) 615 ze dne 6. října 2011.

15

investicev hodnotě50mld. EUR,zaměřenénazlepšeníevropskýchdopravnícha energetických sítí a digitálních sítí informačních a telekomunikačníchtechnologií. Návrhy nařízení senacházejí v dobězpracování tohotodokumentuv legislativnímprocesu.

Opatřeníč.3:Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost vypracujenávrhdalších opatřenípropodporuvýstavbyNGAsítí,kterásezaměří navyužitíveřejnýchzdrojů,zjednodušeníadministrativyspojenés výstavboua na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. Tento návrh poveřejnékonzultacipředložívláděkeschválení.

4.2. Rádiovéspektrum

Efektivnínakládánís rádiovým spektrem je nezbytnék jehoúčelnému využíváníve prospěch digitální společnosti, zavádění rychlých bezdrátových služeb,hospodářského oživení a růstu, včetně vzniku vysoce specializovanýchpracovních míst s cílem posílit digitální ekonomiku a dlouhodoboukonkurenceschopnostČeskérepubliky.

Rádiové spektrum je nespotřebovatelným, ale ne neomezeným přírodnímzdrojem. Je hlavním prostředkem pro základní odvětví elektronickýchkomunikací a služby včetně komunikací vysokorychlostních, prostřednictvímbezdrátových mobilních i pevných sítí a družic, pro služby televizníhoa rozhlasového vysílání, dopravy, radiolokace a aplikací, jako jsou výstražnázařízení, dálková ovládání, přístroje pro nedoslýchavé, pomůcky usnadňujícíorientaciosobámsezrakovýmpostižením,mikrofonya lékařsképřístroje. Je tocennýzdroj,jehožefektivnívyužívánípodporujei veřejnéslužby,jakojenárodníbezpečnosta bezpečnostníslužbyvčetněcivilníobrany,a dálevědeckoučinnost,jako je meteorologie, dálkový průzkum Země, rádiová astronomie a výzkumvesmíru.Regulačníopatřenív oblastirádiovéhospektramajíprotohospodářské,bezpečnostní,zdravotníi sociálnídůsledky,důsledkyv oblastiveřejnéhozájmu,kultury,vědy,životníhoprostředíi techniky.

Pouvolněnífrekvencípoanalogovémteleviznímvysílání,tzv.digitálnídividendy,připravil Český telekomunikační úřad podmínky aukce na tuto uvolněnou částrádiovéhospektra sezáměrempodpořithospodářskousoutěžnatrhu a nabídkunových moderních služeb, zejména mobilního vysokorychlostního přístupuk internetu a vytvořit podmínky pro významnou technologickou inovaci. Vládaschválila usnesením č. 78 ze dne 26. ledna 2011 postup Českéhotelekomunikačníhoúřadu:

realizovat určení kmitočtů v pásmu digitální dividendy pro poskytováníslužeb elektronických komunikací vysokorychlostníhopřístupu, a toodedne 1. ledna2012,

provést výběrové řízení formou společné aukce (na kmitočty z pásmadigitálnídividendya dález pásma1800MHza 2600MHz),

16

zajistit uvolnění kmitočtů z pásma 790–862 MHz v rámci dokončeníprocesu přechodu na zemské digitální televizní vysílání při současnémzajištění ochrany digitálního televizního vysílání a dalších služebv přilehlýchkmitočtovýchpásmech.

Úspěšně realizovaná aukce je předpokladem dalšího rozvoje informačnícha telekomunikačníchslužebv Českérepublice.Protovládausnesenímč.499zedne 4. července 2012 vzala na vědomí informaci o výběrovém řízení a uložilapředsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu zajistit jeho vyhlášenía realizaci.

Podobně jako vývoj v klasických pevných telekomunikačních sítích vedlk přirozenémusjednocovánítechnickýchprvkůprozajištěníinteroperabilitysítí,s nástupem radiokomunikací nabývá na významu proces standardizacea harmonizace využívání rádiového spektra a tím i otázka jeho strategickésprávy.

Tento proces vygradoval v důsledku narůstajícího počtu radiokomunikačníchslužeb a jejich aplikací a fenoménu rádiové interference. Využívání rádiovéhospektra přesáhlo hranice radiokomunikačního sektoru a jeho odborníkůa v současnédobě tvořízákladníprostředekrozvojei dalšíchodvětví.

Na rychlý vývoj v oblasti využívání spektramusí reagovat i jeho regulátor. Dobudoucnajenutnézměnitzpůsobregulacez direktivníhoa detailníhostanovenípodmínek při přidělování kmitočtů k vytvoření podmínek pro flexibilnívyužívánía obchodovatelnostspektra.

Způsob využívání rádiových kmitočtů si již v dávnéminulosti vyžádal potřebumezinárodní unifikace a byl jedním z důvodů vzniku Mezinárodnítelekomunikační unie (v letech 1865–1934 Mezinárodní telegrafní unie).Následný rozvoj výroby rádiových zařízení vedl ke vzniku nadnárodníchstandardizačních institucí. Význam nadnárodních institucí rostl s tím, jak serozvíjel trh rádiových zařízení a jak trh služeb získával stále více globálnícharakter. Touto cestou dochází k nadnárodnímu sjednocení technickýcha regulačních podmínek využívání rádiového spektra. Přínosem je inovativníglobální soutěžní prostředí výrobců zařízení a významné úspory z rozsahu,vedoucík širokédostupnostitechnologickyvyspělýchrádiovýchzařízení.

Výšeuvedenývývojneznamená,žepotřebystátua optimalizaceužitírádiovéhospektrapro jehohospodářský a společenský rozvoj jsou zajištěny samovolnýmprocesem.Vládaprotonemůžerezignovatnatvorbustrategiesprávyrádiovéhospektra, vedoucí k účelnému a efektivnímuužití rádiového spektra pro pokrytínárodních potřeb a národních cílů. Součástí této strategie musí být i obecnépodmínky přístupu k rádiovému spektru (systém autorizace), tedy základnípředpokladefektivníhoužitíspektra.

Následnávýkonnáčástsprávyspektramábýt realizacístrategiesprávyspektrana národní úrovni a vždy by měla zpětně dávat informace o aplikaci strategiea jejímplněnís možnostípřípadnékorekce.

17

Výkonsprávyspektramusírovněžzohledniti dalšíopatřenísměřujícík podpořeostatníchsegmentůtrhuprodosaženícílůtétopolitiky.

Vláda České republiky považuje za zásadní součást strategie správy spektranásledujícískutečnosti:

inventarizace stávajícího využití spektra a přijetí takových následnýchopatření včetně refarmingu kmitočtových pásem, kterými dojdek uvolnění dodatečného množství spektra pro vysokorychlostní přístupk internetu,

problematika využívání spektra pro veřejné bezpečnostní a záchrannésložky s cílem kvantifikovat a zefektivnit využívání spektra ve veřejnémzájmu,

způsob autorizace uživatelů spektra a podpora flexibilního přístupuk přidělováníradiovéhospektra,

další zavádění a podpora sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu,kterájderukuv ruces podporoukonkurenčníhoprostředínatrhu,

zavádění prostředků pro nepersonální komunikaci (např. machineto machine – M2M) s cílem podpořit využívání nových technologiía inovativníchslužeb,

sdílené využívání rádiového spektra s cílem zefektivnit a maximalizovatvyužití jednotlivých kmitočtových pásem, včetně těch, která jsouv současnédoběurčenaprovojenskévyužití,

principy obchodovatelnosti spektra s cílem podpořit sekundárníobchodovatelnostconejvětšíhomnožstvíspektra,

podmínky pro další technologický rozvoj terestrického digitálníhotelevizníhoa rozhlasovéhovysílání,

vhodný způsob zpoplatnění využívání rádiových kmitočtů s ohledemnaplněnícílůtéto politiky.

Výsledný dokument musí být v intencích závazného strategického dokumentu,který byl schválen na úrovni Evropské unie – Rozhodnutí Evropskéhoparlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvořenívíceletéhoprogramupolitikyrádiovéhospektra.

Opatřeníč.4:Český telekomunikační úřad připraví a vydá Strategii správy rádiovéhospektra. Tato strategie v rámci politického směřování a cílů uvedenýchv této státní politice a v souladu se světovými a evropskýmiharmonizačními dokumenty vytvoří předpoklady pro naplnění cílůDigitálníagendya DigitálníhoČeska.

4.3. Digitálníteleviznívysílání

Dne 11. listopadu 2011 byl v České republice formálně dokončen procespřechodu zemského analogového televizního vysílání na digitální televizní

18

vysílání. Tento proces úspěšně proběhl v souladus termíny doporučenými Evropskou unií, přestoževýchozí podmínky byly velmi komplikovanéa musela být přijata několikrát zvláštní právníúprava. Pozitivní roli v tomto procesu rovněžsehrál zejména pracovní orgán vlády – Národníkoordinační skupina pro digitální vysílání v Českérepublice v čele s národním koordinátoremZdeňkemDuspivou.Tentopracovní orgánvládybylz důvodu naplnění svého účelu zrušen ke dni31. srpna2012.

Digitální televizní vysílání přineslo divákůmrozšířenou nabídkuprogramů a zároveň i zlepšeníkvality jejich příjmu díky vlastnostem přenosuobsahu v digitálním vysílacím systému DVB-T.

Poskytovatelům obsahu přinesla digitalizace plnou liberalizaci tohotodlouhodoběomezenéhotrhu.

Podobně se změnil způsob přenosu televizního signálu i prostřednictvímsatelitních a kabelových přenosových sítí, které jsou již také téměř plnědigitalizovány. Digitalizace zemského vysílání přinesla i očekávanou prvníúsporu kmitočtového spektra, digitální dividendu, takže jeho část v rozsahu790 – 862 MHz již byla realokována pro využití při výstavbě mobilníchvysokorychlostních sítí (vizčástvěnovanárádiovémuspektru).

V rámci přechodu ze zemského analogového na digitální televizní vysílání sev domácnostech změnil způsob využívání vysílacích televizních platforem.Přestože došlo k výraznému nárůstu satelitního způsobu příjmu, zachovalo sizemské vysílání stále svoje nezaměnitelné postavení, a to nejen pro hlavnípřijímačv domácnosti,alezejménaprodruhéa dalšípřijímače.

Graf č. 1: Rozdělení platforem pro příjem televizního vysílání vČeské republice v roce2012;zdrojZávěrečnázprávaNárodníkoordinačnískupiny prodigitálnívysílání

● ● ●

Digitální televizní vysílání přineslo

divákům rozšířenou nabídku programů a zároveň přineslo

i zlepšení kvality jejich příjmu díky

vlastnostem přenosu obsahu v digitálním vysílacím systému

DVB-T.● ● ●

19

Zemské digitální televizní vysílací sítě jsou jednou z významných platforem,kterými se přenáší televizní vysílání k divákovi. Kapacita zemských sítí jev důsledku potřeby kmitočtového spektra k jejich provozu omezena. To jedůvodem,proč jenezbytnépoužívanéspektrumvyužívatmaximálněefektivně.Z pohledu diváka je zemská platforma nejstarším, přirozeným,nejekonomičtějším a zatím nejpoužívanějším způsobem příjmu televizníhovysílání.Hlavnímipřednostmijsou:

téměřceloplošnépokrytísignálem,

možnostpoužitív krizovýchsituacíchk informovanostiveřejnosti,

možnost příjmu na pevnou anténu, ale omezeně i pohyblivého nebomobilníhopříjmu,

možnostnabídnoutregionálnía lokálníobsah,

volnědostupnýneplacenýobsah,

technickáa ekonomickádostupnostprodiváka.

Ve smyslu ochrany oprávněných zájmů divákaa nediskriminačních podmínek je nezbytné, abyzemská platforma mohla využívat veškerýchtechnologických výhod, které jí umožní rovnépostavení v soutěži s ostatními platformami.S nástupem nových, efektivnějších přenosovýcha kompresních metod se předpokládá i sníženíekonomické náročnosti využívání této platformyprovozovateli televizního vysílání, neboťs přechodem na efektivní metody zemskéhodigitálního televizního vysílání se výrazně zvýšíužitná hodnota těchto sítí a přitom se neočekávávýraznýnárůstinvestičnícha provozníchprostředkův souvislosti s výstavbou a provozem taktokoncipovaných sítí. Výsledkem by měl být nárůstkvalityvysílánía jehoobsahovározmanitost.

Opatřeníč.5:V souvislosti s připravovanou spektrální strategií provede Českýtelekomunikační úřad revizi využití spektra v pásmu 470 – 790 MHzs cílem harmonizovat zájmy a potřeby televizních vysílacích sítía vysokorychlostních přístupových sítí k internetu. Cílem je zajištěníplošné kontinuity dostupnosti stávajícího rozsahu televizního vysílánía jeho rozvoje a úspora spektra pro další využití zejména provysokorychlostnípřístupovésítě.

Nutnýmpředpoklademk dosaženívýšeuvedeného cíle jeharmonizace spektrana národní i mezinárodní úrovni vhodným způsobem bez ohrožení potřebsoučasnýchvysílacícha přenosovýchslužeb.

● ● ●

Není možné diváka vystavit krátce po

dokončení přechodu na digitální televizní

vysílání dalšímu tlaku na investice do

přijímací technologie pro další etapy

rozvoje digitální televize.

● ● ●

20

Vzhledem k požadavkům na intenzivní rozvoj vysokorychlostního přístupuk internetu se předpokládá, že s rychlým rozvojem sítí, které tento přístupumožní, vznikne intenzivní požadavek na uvolňování dalšího vhodnéhorádiovéhospektrav televizním pásmu(700 MHz,kanály49– 60). Ačkolivvládapreferuje maximální využití tohoto spektra pro sítě pro vysokorychlostnímobilní přístupk internetu, alternativním způsobemřešenímůžebýt zavádění

technologiítzv.kognitivníhorádia(cognitiveradio, context-sensitive smart radio) prosdílený přístup ke spektru v rámci zajištěnívysokorychlostního přístupu k internetua služeb televizního vysílání při maximálněefektivnímvyužitíspektra.

Další vývoj digitálního televizního vysíláníbudeovlivněnněkolikafaktory.V souvislostis přirozeným trendem zvyšování velikostiúhlopříček televizních přijímačů se stávázvyšováníkvalityobrazui dalšíchparametrůvysílání nezbytností. Většina spotřebitelůvnímá kvalitu obrazu a zvuku jako základnívlastnosti televizního vysílání, kterénemohou být opomíjeny. Přirozenou reakcídiváků na tento fakt jsou rychle rostoucípožadavky na zvýšení kvality vysílání, tj.vysílání televize ve vysokém rozlišení(HDTV).

Dlouhodobétrendyukazují,žerozlišenítelevizního obrazuodpovídajícírozlišeníHDTV(1920x1080 zobrazovacíchbodů)sestanev blízkébudoucnostidivákemvyžadovanýmstandardem. Jenesporné,žezvyšováníkvalitytelevizníhovysíláníje jedním z pozitivních sociálních benefitů. Dalšími trendy v oblasti televizníhovysílání jsou významná zvýšení rozmanitosti poskytovaných služeb, ke kterýmpatří interaktivní služby, prostorová televize (3DTV), menšinové programya zejména stále více se prosazující hybridní vysílací systémy spojující výhodyrádiových televizních vysílacích sítí a vysokorychlostního přístupu k internetu.Prudceserozvíjí i službyvideanavyžádání(VoD),které jemožnékonzumovati prostřednictvímmoderních televizorů, které je jižmožné připojit k internetu.Přitažlivý obsah a služby budou nabízeny v interoperabilním a homogennímprostředí,kterévzniknepropojenímvysílacícha internetovýchsítí.Hranicemezimoderními digitálními přístroji pozvolna mizí, digitální služby se sbližujía stanou se obecně přístupné na jakémkoliv přístroji, ať je to chytrý telefon,tablet,osobnípočítač,digitálnírádionebo televizes vysokýmrozlišením.

Divák bude přistupovat k obsahu prostřednictvím různých sítí podle okamžitépotřeby a způsobu využití. V současnosti např. právní úprava rozlišuje mezitradičním televizním vysíláním a audiovizuálními mediálními službami navyžádání,kterélzecharakterizovatjakonelineárnídistribucitelevizníchpořadů,kdy se divák rozhoduje sám podle katalogu, který pořad a v jakém čase bude

● ● ●

Dalšími trendy v oblasti televizního vysílání jsou

zavádění HDTV, významná zvýšení rozmanitosti

poskytovaných služeb, ke kterým patří interaktivní

služby, prostorová televize (3DTV), menšinové

programy a zejména stále více se prosazující hybridní vysílací systémy spojující

výhody rádiových televizních vysílacích sítí

a vysokorychlostníhopřístupu k internetu.

● ● ●

21

konzumovat. Lze předpokládat, že oba způsoby distribuce pořadů konvergujía divákovibudestačitjedenpřijímač,cožsivyžádárevizitzv.mediálnílegislativy.

Požadavek na vysílání HDTV i ostatních pokročilých formátů (3DTV apod.) jeovšem spojen s významně vyššími nároky na přenosové kapacity digitálníchvysílacích sítí. Ten lze uspokojit zvýšením efektivity přenosu, tedy zvýšenímefektivityvyužitíspektrabeznárokunarozšířenípřídělu.Technologickýrozvojv posledníchletechumožnilvýraznězefektivnitvyužíváníkmitočtovéhospektrav zemských televizníchvysílacích systémech, a to vyvinutímvysílacího formátuDVB-T2.Využitívysílacího formátuDVB-T2 jev současnédoběprodalšírozvojzemskýchvysílacíchsítíjedinoumožnoucestou.Napříkladsatelitníplatformajižstandardně využívá systém DVB-S2 a v současnosti umožňuje šíření HDTVv praktickyneomezenémrozsahu.

Ověřovací zkoušky v České republice ukázaly, že zvýšení efektivnosti využitíspektracestouvyužitístandarduDVB-T2dosahujehodnot50až85 %(navýšenídatové propustnosti sítě z 19,9 Mbit/s v případě DVB-T na cca 37 Mbit/sv případě DVB-T2). Dalších spektrálních úspor pak lze dosáhnout výraznouredukcípočtukmitočtovýchkanálůprosítěDVB-T2,kterouumožňujevýstavbarozsáhlýchjednofrekvenčníchsítí.

Dalším nutným krokem, vedoucím ke zvýšení efektivity televizního vysílání, jevyužití pokročilých kompresních algoritmů, sloužících ke zpracování obrazua zvukuprotelevizní vysílání.

Opatřeníč.6:Český telekomunikační úřad zajistí udržování aktuální podobytechnického rámce pro zemské digitální televizní vysílání formounárodního D-booku, který obsahuje minimální požadavky na technickévlastnosti televizních přijímačů zemského vysílání prodávaných v Českérepublice. Český telekomunikační úřad současně vhodnou formou budeprezentovattytominimálnípožadavkynatechnickévlastnostitelevizníchpřijímačů, které budou schopny přijímat signál standardu DVB-T2a kompresníhoformátunejméněH.264/MPEG4sezpětnoukompatibilitouna standardDVB-T formátMPEG2, s cílemzvýšit informovanosto dalšímvývojia ochranuspotřebitele.

Je zřejmé, že postupný přechod na systémy DVB-T2 a pokročilé formátykomprese musí být ještě citlivější, než byl přechod z analogové na digitálnítelevizi. K nezbytnýmpředpokladůmúspěšného přechodu na nové technologiepatří jistotavýrobcůa distributorůpřijímačůa v neposlednířadě i spotřebitelů,že vlastnosti přijímačů distribuovaných na českém trhu korespondujís parametry digitálních vysílacích televizních sítí. K tomu je nutné stanovitminimální požadavky na technické vlastnosti přijímačů na národní úrovnii s ohledemnatechnologickývývojv EU.Přechodnanovýzpůsobvysíláníbudespojen s náklady na straně spotřebitele – diváka, vyvolané nákupem novýchpřijímačů nebo set-top-boxů. Je proto nezbytné provést oba technologicképřechody(zavedenívysíláníDVB-T2a kompreseH264/MPEG-4AVC)současně

22

a nevystavovat spotřebitele dvojímu přechodu. Navíc není možné po divácíchpožadovat krátce po dokončení přechodu na digitální televizní vysílání dalšíinvesticedopřijímacítechnologieprodalšíetapyrozvojedigitálnítelevize.

Všechny etapy přechodu na pokročilé distribuční systémy přenosu televizníhoobsahu k divákovi musejí být dobrovolné a spojené s procesem přirozenétechnologické obnovy přijímačů a akcelerované lepší kvalitou vysílání a širšínabídkou souvisejících služeb, větší rozmanitostí obsahu a komplexníkomunikací směrem k veřejnosti tak, aby tyto výhody převážily nevýhoduspojenous investicídonovépřijímacítechniky,kteroujetřebaminimalizovat.

Postupný přechod bude záviset zejména na rozhodnutí provozovatelů vysílánía operátorůvysílacíchsítí.Strategickárevizeplánuvyužitíspektraproteleviznívysílání bude na mezinárodním poli probíhat hlavně v letech 2013 a 2014,v době zpracování tohoto dokumentu se teprve připravují první vícestrannájednáník ustavenípříslušnýchpracovníchskupin. Tatoskutečnost všaknebránívytvoření podmínek pro zahájení provozu souběžných vysílacích sítí DVB-T2,pokud se tak provozovatelé televizního vysílání s operátory sítí elektronickýchkomunikacídohodnou.

Proúplnostvládamusívyzdvihnout roliČeskételevizev uvedenéproblematice,která je povinna podle zákona vyvíjet činnost v oblastech nových vysílacíchtechnologiía služeb.Lzekonstatovat, žeČeská televizeplní tentosvůjúkola jev čele inovací a aplikací nových způsobů šíření svých programů, což potvrzujei výroční zprávaRadyČeské televize,prostřednictvímkteré seuplatňujeprávoveřejnostinakontrolučinnostiČeskételevize.

Vzhledemk tomu,že naúrovnivládynebyldosudpřijatžádnýzáměrstanovujícírámec pro aktualizaci mediální legislativy zejména v oblasti rozhlasovéhoa televizníhovysílání, resp. médií veřejné služby,nezbývánež respektovat tutoskutečnost, a protoČeskýtelekomunikačníúřadpřizpracováníStrategie správyrádiovéhospektra bude vycházetz platnéprávníúpravy,přičemžzvážíbudoucítechnologické trendy a pokrok v jednánínamezinárodníúrovnipři zohledněnípotřeb zajištění a rozvoje veřejné služby v rozhlasovém a televizním vysílání.Předpokládá se, že bude nezbytná vzájemná spolupráce mezi resorty,regulačnímiorgánya dalšímiinstitucemi,kterémajív působnosti obsahovýnebopřenosovýaspektuvedenéproblematiky.

4.4. Digitálnírozhlasovévysílání

V současnosti je zemské analogové rozhlasové vysílání FM na velmi krátkýchvlnách(87,5– 108MHz) nejdůležitějšíplatformouproposkytovánírozhlasovýchslužeb, mimo jiné z důvodu celoplošného pokrytí, provozování regionálníchstanic, snadné dostupnosti, dostatečné kvality vysílání a příjmu a v neposlednířadě i z důvodu možnosti mobilního příjmu. Velká oblíbenost rozhlasovéhovysíláníjedůvodem,žetotovysíláníjeneoddělitelnousoučástíevropskéi českéekonomiky.Rozhlasové stanice, tisíce redaktorů, reklamníchagentur, techniků,

23

výrobců vysílací i přijímací technikyprofitují z existence rozhlasového vysílání.Rozhlasové vysílání je nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem přenosuaktuálních a důležitých informací a přináší kulturumilionůmposluchačůkaždýden.Nelze ovšem rovněž nezmínit, že v podstatě každýmobilní telefon, pokudnemájenzákladnífunkce,obsahujerádiovýFMpřijímača vzhledemk penetracimobilních telefonů se tradiční analogové vysílání stává stále dostupnější.Vzhledem k omezenému využitelnému rádiovému spektru a velké poptávce porozhlasových službách je další rozvoj rozhlasu na této tradiční platforměv podstatě znemožněn. Tato situace omezuje stávající i budoucí provozovatelerozhlasového vysílání v jejich potřebách na územní i programové rozšířenívysílání.Nelzehovořito rozvojipluralityvysílání,rozvojikomunitníchrádiíneboo rozšiřování možností rozhlasových platforem bez rozvoje technologickézákladny vysílání. Stanovení strategického rozvoje rozhlasového vysílání je téžnezbytnéprostávajícíprovozovatelevysílání a operátorysítís ohledemnadalšíprovozovánía investicedostávajícíchanalogovýchsítíVKVvysílačů.

Rozhlasovévysílánínesmízůstatpouzeanalogovýmmédiemv digitálnímsvětě.Dalšírozvojrozhlasovýchslužebjemožnýpouzepostupnoudigitalizacízemsképlatformy podobně jako je tomu u satelitní a kabelové platformy, jejichždigitalizacejižproběhlaspolečněs digitalizacítelevizní.Podobnějakov případězemskételevizníplatformyjei zemskározhlasováplatformanezastupitelnáprosvé výjimečné vlastnosti:

téměřuniverzálnípokrytísignálem,

možnostpoužitív krizovýchsituacíchk informovanostiveřejnosti,

možnostpříjmunapevnouanténu,alei pohyblivéhočimobilníhopříjmu,

možnostnabídnoutregionálnía lokálníobsah,

širokánabídkapřijímačů,

volnědostupnýneplacenýobsah,

technickáa ekonomickádostupnostproposluchače,

podporaprovozovatelivysílání,

úspěšněakceptovánaposluchačem.

Důležitost tétoplatformy jenepochybnáprodalšírozvoj rozhlasovéhovysílání.Digitální zemský rozhlas musí být vysílací službou, která se bude postupněvyvíjet tak, aby rozšířila a v budoucnu plně nahradila analogové rozhlasovéslužby a mohlo dojít k postupnému útlumu využívání a následnému vypnutíanalogovéhorozhlasovéhovysílánínavelmikrátkýchvlnách(87,5– 108MHz).

Pro přirozený rozvoj digitální zemské rozhlasové platformy je podmínkouvýznamné zvýšení rozmanitosti poskytovaných služeb, ke kterým patříderivovanéa menšinovéprogramy,komunitnírádia,datovéa doplňkovéslužby(např.sofistikovanésystémydopravníchinformačníchsystémů) a zejménastálevíce se prosazující hybridní vysílací systémy spojující výhody rádiovýchrozhlasových vysílacích sítí a vysokorychlostního připojení k internetu.Významnýmmotivátorem je i zvýšení kvality poskytovaných služeb. Přitažlivýobsah a služby budou nabízeny v interoperabilním a homogenním prostředí,kterévzniknepropojenímvysílacícha internetovýchsítí.Jakbylouvedenovýše,

24

i v oblasti digitálního rozhlasového vysílání se hranice mezi modernímidigitálními přístroji pozvolna stírají, digitální služby se sbližují a rozhlasovévysílání se stane obecně přístupným na jakémkoliv přístroji, ať je to chytrýtelefon, tablet, osobní počítač, digitální rádio v domácnosti nebo v dopravnímprostředku. Rozhlasovévysíláníbudoucnosti jeprotodigitální,multiplatformnía hybridní. Posluchači budou poslouchat rozhlas na různých přijímačíchs obrazovkami, které jim zpřístupní doplňkové informace, obrázkya multimediální obsah. K dosažení tohoto cíle bude hybridní rozhlas šířenvysílacími rádiovými sítěmi i internetem,dvěma technologiemi,které sebudounavzájemdoplňovat.

Je nesporné, že analogové rozhlasové vysílání bude nahrazeno digitálním,a z tohotodůvodusejevíjakovhodnéstanovitalespoňrámcovývýhledpřechoduna digitální rozhlasové vysílání, přestože se nejedná o „přechod“ ve smyslupřechodunadigitálníteleviznívysílání,neboť prodigitálnírozhlasovévysíláníjemožnépodleČeskéhotelekomunikačníhoúřadu využítjižv současnédoběvolnétzv. III. TV pásmo a L pásmo a oba systémy mohou relativně dlouhodoběfungovatparalelně.V současnostiprávníúprava(čl. IIbod1zákonač.196/2009Sb.) stanoví, že „Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který vysílá nazákladě licence udělené mu Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen„Rada“)předednemnabytíúčinnostitohotozákonaa kterýsepísemnězaváže,žebudevesvémvysílánípodporovatpřechodnazemskédigitálnírozhlasovévysílánía na základě usnesení vlády o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysíláníukončí analogové vysílání, je oprávněn písemně požádat Radu o udělenítransformačnílicence,nazákladěkterébudeoprávněnvysílatdo10.října2025.“

Vzhledem k dlouhodobému procesu dobrovolného přechodu na digitálnírozhlasové vysílánía potřebydlouhéhosouběhujenezbytnévytvořitpodmínkypro rozvoj digitálních rozhlasových přenosových systémů co nejdříve a jejichzavádění systematicky podporovat tak, aby proces přechodu mohl býtv horizontu roku 2025 v takové fázi, která umožní ukončení analogovéhovysílánírozhlasuv pásmuVKV.

Přestože na mezinárodní ani evropské úrovni nebylo prozatím stanovenojednotné datum ukončení analogového vysílání rozhlasu na velmi krátkýchvlnách (87,5 – 108 MHz), není žádoucí neopodstatněně tento způsob vysíláníprodlužovat, zejména z důvodu omezeného rozsahu služeb a minimálníhoprostoru prodalšírozvojnatétoplatformě10.Pronaplněnítěchtoplánůjeovšemv prvéřaděnutnévyvolatzájemveřejnostia tími provozovatelůvysílání.

PříkladyostatníchstátůEvropy,kteréjižpokročilyv zaváděnízemskéhovysílánídigitálního rozhlasu, ukazují, že jen dobře organizačně, ekonomickya komunikačnězvládnutýproceszaváděnídigitálníhorozhlasovéhovysílánímášanci na úspěch. Společný postup státní správy, provozovatelů rozhlasového

10 NěkteréstátyEUjižstanovilynebodiskutujípředběžnédatumukončeníanalogovéhovysílánírozhlasuvpásmuVKV(např.VelkáBritánievroce2015– DigitalRadioActionPlanv.7;Německov roce 2015 – návrh telekomunikačního zákona; Norsko v roce 2017–2019), ostatní státyvětšinoumajístanovenustrategiidigitalizacerádia,přestoženeníještěstanovenčasovýplánnavyklizeníVKVpásma.

25

vysílání, operátorů, výrobců přijímačů, poskytovatelů doplňkového obsahu,automobilového průmyslu a dalších je předpokladem k vytvoření platformy,která umožní pluralitu obsahu, zvýšení kvality příjmu rozhlasu, vysílánídoplňkových služeb, úsporu spektra, snížení spotřeby energie a tím i akceptacinovéhostandarduposluchačema společností.

Najednustranusejeví jakožádoucí,abybylzahájen dialogo rozvojia propagacidigitálního rozhlasu DAB/DAB+ s provozovateli vysílání, operátory sítíelektronických komunikací, výrobci přijímačů a s odborníky z automobilovéhoprůmyslu,kteříparticipujínapodpořetétotechnologie. Nastranědruhék tomuMinisterstvokultury uvádí,že:„Většina provozovatelů rozhlasového vysílání by transformační licenci, s níž jespojen závazek podpory přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání, mělazískat do roku 2016. Především z tohoto důvodu pokládá Ministerstvo kulturyzahájení dialogu s provozovateli rozhlasového vysílání o rozvoji a propagacidigitálního rozhlasu DAB/DAB+ před rokem 2016 za nepřípadné. Jestliže státzákonem výslovně spojil účast provozovatelů rozhlasového vysílání na podpoředigitálního vysílání udělením transformační licence, neměl by o tuto účast přímoaninepřímousilovatdříve,nežbudetransformační licencevětšiněprovozovatelůrozhlasovéhovysíláníudělena.“

Ministerstvokultury k věcidálekonstatuje,že„V Evropě je proces digitalizace rozhlasového vysílání založen na inovativníchaktivitách výrobců, operátorů sítí elektronických komunikací a provozovatelůvysílání,a tobezintervencestátu. Nenítotiždůvod,prokterýbymělstátpřebíratodpovědnost za průběh procesu přechodu vůči komerčním subjektům, kdyžneexistujípřekážkypro jejich samostatnérozhodovánío digitálnídistribuci svýchprogramů,resp.o ukončeníanalogovéhovysílání.“

Nicméněvládasiplněuvědomuje,žepozdníreakcestátunatechnologickývývojvždypřinášídodatečnénákladynastraněstátu,podnikatelůi uživatelů, a protobude využívat stávající nástroje k prohloubení dialogu o rozvoji a propagacidigitálníhorozhlasu.

ProúplnostjenutnézmínitroliČeského rozhlasu v uvedenéproblematice,neboťjepovinen podlezákonavyvíjetčinnostv oblastechnovýchvysílacíchtechnologiía služeb.Lzekonstatovat,žeČeský rozhlas plnítentosvůjúkola jev čeleinovacía aplikací nových způsobů šíření svých programů v rámci stávajícíchtechnologickýcha legislativníchpodmínek, cožpotvrzuje i výroční zprávaRadyČeského rozhlasu, prostřednictvím které se uplatňuje právo veřejnosti nakontrolučinnostiČeského rozhlasu.

4.5. Síťováneutralita

Zavedenípojmusíťováneutralita(tzv.„netneutrality”) souvisí s požadavkemnazachování otevřenosti internetu. Jedná se o požadavek stanovující, žeposkytovatelé přístupu k internetu nesmí aplikovat jakákoliv omezení a řízení

26

provozu (trafficmanagement)prováděnés ohledemnapřenášenýobsah,místopřipojení, platformu nebo druh zařízení, které je připojováno k internetu. Napřístupu k internetu není povoleno jakékoliv omezování některých foremkomunikace.

Pojem „net neutrality“ je chápán jako obecný princip stanovující, že „veškeráelektronická komunikace procházející sítí je zpracována stejně“. Stejnýmzpracováním elektronické komunikace se rozumí požadavek na zpracováníelektronickékomunikacenezávislena:

přenášenémobsahu,

použitéaplikaci,

využívanéslužbě,

komunikujícíchzařízeních,

lokalitě odesílatele nebopříjemce.

V souvislosti s uspokojovánímpotřeb koncových uživatelů přístupu k internetuje možné, že se v praxi pravděpodobně budou stále častěji vyskytovat různéodchylky od výše uvedeného obecného principu. Některé mohou přispívat kekvalitě služby, například některé druhy odůvodněné prioritizace přenosu,např. za účelem minimalizace časového zpoždění [např. videokonference,televizní vysílání,přenosyhlasovékomunikace v sítích IP (Voiceover IP)nebovideanavyžádání,atd.]nebo optimalizaceprovozuv sítiz hlediskaefektivníhovyužívánídostupnýchkapacitapod.Mohousevšakvyskytnouti odchylky,kterébudou mít negativní dopady na poskytování některých služeb, napříkladblokování služeb, které operátoři vnímají jako ohrožující pro jejich aktuálníobchodnímodel (takzvanéOTT služby,Over-the-Top služby).Výskyt odchylek,jež mají zjevně negativní dopady nebo protisoutěžní charakter, je třebaminimalizovat.

V sítích elektronických komunikací se používají funkce, které zajišťují, aby síťbyla schopna poskytovat dostatečnou přenosovou kapacitu pro zajištěnípodpory jednotlivých služeb. Mezi tyto funkce patří i funkce řízení provozu.Aplikace správných funkcí řízení provozu, které jsou aplikovány na různýchmístech a v různých vrstvách sítě, může přispívat ke zlepšení kvalityposkytovanýchslužeb.Připoskytováníslužebs vysokoua garantovanoukvalitoujepoužívánífunkcířízeníprovozunezbytné.

Řízeníprovozu semůžeprovádětbuďbezohledunapřenášenýobsah,použitouaplikaci nebo službu, druh připojeného zařízení nebo konkrétního uživatele,nebos ohledemnatytookolnosti.Aplikaceřízeníprovozupřitomnemusínutněvyvolávat odchylkuodprincipu síťovéneutrality.Avšakv případech, kdybudeřízeníprovozunapříkladpoužitoproblokováníněkterékonkrétníaplikace,budetato situace znamenatporušení obecného principu zachování síťové neutralitypřiposkytováníslužebpřístupuk internetu.

27

Poskytování služeb v sítích elektronických komunikací lze charakterizovatdvěma kategoriemi přístupu k internetu. Tyto kategorie se liší ve způsobuaplikováníomezovánípřenosovékapacity:

přístuptypu„besteffort“,

přístupprostřednictvímřízenýchslužeb(tzv.managedservices).

Přístup „best effort“ znamená, že se negarantuje úroveň zpracování datovéhotoku (ani pomocí priority, ani zaručením dodávání určitých dat), což ovšemneznamenáautomatickynízkoukvalituzpracovánídatovéhoprovozu.Přitomtořešení přístupu se akceptují veškeré požadavky na datový provoz. Je-li všakvyčerpánatransportníkapacita,docházívzhledemk nepřeneseníněkterýchdatk celkovémusníženíkvality služby.

Řízené služby jsou navrhovány zpravidla tak, aby poskytovaly i některégarantované přenosové vlastnosti, které je možné definovat ve smluvníchvztazích. Z technického hlediska se používají metody nazývané řízení provozua omezování přístupu. Aplikace přístupových restrikcí je důležitým prvkemodlišujícímřízenésítěa sítě„besteffort”.V sítíchs řízenýmpřístupemmůžebýtzákazník odmítnut, ale sítě „best effort” se snaží obsloužit zákazníka, i když jedosaženolimitníkapacitysítě,alev tomtopřípaděsesníženoukvalitou.

Požadavekzachováníprincipusíťovéneutrality přizaváděnířízenýchslužebnapřístupuk internetuvyžadujerealizacioboukategoriíslužebnezávislenasobě.

Používání řízení provozu v sítích elektronických komunikací může mít jakpozitivní, tak i negativní dopady na kvalitu poskytovaných služeb11. Proto jea bude nutné, aby Český telekomunikační úřad na základě zákonao elektronických komunikacích aktivně posuzoval, co bude považováno zapřiměřenéa odůvodněnéřízeníprovozu,zejménas přihlédnutímk evropskémuregulačnímupřístupu.

Proposouzenívlivůjednotlivýchodchyleknadatovépřenosybudepotřeba,abyČeský telekomunikační úřad měl k dispozici dostatečný soubor podkladů proanalýzu vzniklých situací a aktivně využíval svá oprávnění pro řešenínežádoucíchstavů.

Český telekomunikační úřad musí proto průběžně vyhodnocovat potřebupřípadných intervencí a využití vhodných technických nástrojů a pracovníchpostupů umožňujících posuzovánízaváděnířízeníprovozua vyhodnocováníjehovlivunacelkovoukvalituslužebposkytovanýchnainternetu. Dálemusí zkoumat,zdavšeobecnéobchodnípodmínkyposkytovatelůpřipojeníinternetuodpovídajíreálnémustavu poskytovanýchslužeb.

Operátoři musí transparentně popisovat způsob poskytování obou kategoriíslužeb přístupu k internetu. Služby přístupu k internetu typu „best effort”

11 Z tohoto důvodu provedlo sdružení regulátorů BEREC v roce 2011 a 2012 rozsáhlé šetřenímezi všemi evropskými operátory pomocí dotazníku „Questionnaire on traffic management“s cílemzjistit,zdaopatřenínařízeníprovozunejsounadužívána.

28

a pomocí řízených služeb mohou být poskytovány současně a mohou dokoncei sdílet tutéž infrastrukturu prostředků. Koncovým uživatelům (a rovněžposkytovatelůmobsahu, aplikacínebo služeb)bymělbýtumožněnvýběr typupřidělenýchprostředkůpodle jejichpotřeb.Tatoskutečnost však vyžaduje,abyzákazníkům byly podávány transparentní a jasně oddělené informaceo poskytováníoboukategoriíslužebpřístupuk internetu.

Český telekomunikační úřad bude míru transparentnosti informací posuzovats přihlédnutím k příslušným rozhodnutím, doporučením, pokynům astanoviskům vydaných orgány Evropské unie a Sdružením BEREC (Body ofEuropean Regulators for Electronic Communications), které bylo zřízeno naúrovniEUnařízenímč. 1211/2009,jakoži výsledkůmveřejnékonzultace12,kterétvořízákladprodalšíregulačnínávrhy.

Na konkurenčním trhu, na němž jsou zákazníkům poskytovány dostatečnéa transparentní informace, by měl být operátor nebo poskytovatel službypřístupu k internetu, který bude snižovat kvalitu některých poskytovanýchslužeb způsobem poškozujícím zájmy spotřebitelů, ohrožen ztrátou zákazníků.Pokud však nastane situace, že poskytovatelé služby přístupu k internetua operátoři sítí budou běžně zhoršovat kvalitu způsobem „best effort“ připoskytování řízených služeb a bude přitom docházet k poškozování zájmůspotřebitelů, musí Český telekomunikační úřad v případě nedostatečnésamoregulace trhuprovéstintervencea stanovitpožadavkynaminimálníkvalituslužby.

Nazákladěvyhodnocenímonitorováníposkytování služebpřístupuk internetunásledně Český telekomunikační úřad zváží, zda dochází k poškozování zájmůspotřebitelů, a v případěpotřebyzavederegulačníopatření.

Jakbylokonstatovánovýše, Českýtelekomunikačníúřad budevycházetz platnéprávní úpravy (zejména § 71 zákona o elektronických komunikacích) a dálerovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydanýchorgányEvropskéuniea SdruženímBEREC.

VládaČeskérepublikybudenaúrovni EUprosazovattakovénastavenív oblastisíťové neutrality, které zajistí konkurenceschopnost evropského ICT průmyslua nepovede ke zhoršení jeho postavení v porovnání s ICT podnikateli z jinýchsvětovýchregionů.

Opatřeníč.7:Českýtelekomunikačníúřadnazákladěsvýchzjištěnínatrhua v souladus platnou právní úpravou v zákoně o elektronických komunikacícha v souladu s pozicí Sdružení BEREC a Evropské komise vydá obecnápravidla a doporučení pro využívání řízení datového provozu a dálevhodné měřicí prostředky a vyhodnocovací postupy pro určení, zdaposkytovatel přístupu k internetu dodržuje stanovené požadavky nakvalitu.

12 Evropskékomiseuskutečnilav roce2012veřejnoukonzultaci„Consultationonspecificaspectsoftransparency,trafficmanagementandswitchinginanOpenInternet“.

29

4.6. Problematikazavádění protokoluIPv6

Přenosovéprotokoly internetu identifikují jednotlivé zařízenípřipojenédo sítěinternet prostřednictvím adres internetovéhoprotokolu (IP adres), kterémusíbýt z hlediska zajištění bezchybného provozu internetu celosvětově unikátní.V současné době jsou využívány dvě verze internetového protokolu – staršía stále široce používaná technologie IPv4 (např. 217.32.201.43) a novátechnologie IPv6 (např. 2001:0db8:0:0:0:0:1428:57ab) poskytující vedleprakticky neomezené kapacity IP adres rovněž další výhody např. v oblastibezpečnosti.

V roce 2011 byly mezinárodní organizací IANA (Internet Assigned NumbersAuthority) přiděleny poslední volné adresní bloky stávajícího komunikačníhoprotokolu internetu IPv4. V současné době dochází k rozdělování posledníchvolnýchblokův Evropě.Tatosituacev blízkébudoucnostipovedek nedostatkuvolných IPadrespropřipojeníosoba zařízeník internetu13.Tato situacemůžemítpodstatnývlivnadalšírozvojdigitálníekonomikynebo zhoršenípodmínekvstupunatrhpronovéfirmy,včetněinovativníchmalýcha středníchfiremnebonovéhotelekomunikačníhooperátora,kterýnebudemítdostatekadresprosvézákazníky. Další rozvoj komunikační infrastruktury, služeb a připojení novýchuživatelů je možný jedině při zavedení nového protokolu IPv6 a řešení jehokoexistence se stávajícím protokolem IPv4.NazákladěmateriálupředloženéhoMinisterstvem průmyslu a obchodu přijala vláda České republiky usnesení zedne 8. června 2009 č. 727, které má za cíl zajistit včasnou implementaciprotokoluIPv6veveřejnésprávě.

Totousneseníukládáministrůmvládya vedoucímostatníchústředníchorgánůstátnísprávyzajistit:

od 30. června 2009 při pravidelné obnově síťových prvků jejichkompatibilitus internetovýmprotokolemverze6(IPv6),

do 31. prosince 2010 přístup k internetovým stránkám a veřejnědostupným službám eGovernmentu s internetovým protokolem verze 4(IPv4)i internetovýmprotokolemverze6(IPv6).

Toto usnesení zároveň doporučuje hejtmanům a primátorovi hlavního městaPrahypostupovatobdobnýmzpůsobem.

V rámci průzkumu IPv6 Observatory (www.ipv6observatory.eu) realizovanýmproEvropskoukomisiČeskárepublikadlouhodoběudržujesvojivedoucípozicis vícenež15% podporouIPv6u sledovanýchstránek.

Nicméněpřestoževýšeuvedenéusnesenívládyuložiloministerstvůma ostatnímústředním orgánům státní správy zajistit podporu IPv6 u jimi provozovanýchelektronických služeb, průzkum zrealizovaný ke dni 31. srpna 2012 ukázal, žetutopovinnostplnípouze42,9 %ministersteva 50%ústředníchorgánůstátní

13 Norma IPv4 umožňuje přiřadit teoreticky nejvýše 4 294 967 296 různých IP adres, což i s ohledem na nové technologie jako internet věcí bylo shledáno již v devadesátých letech minulého století jako nedostatečné, proto tehdy začala příprava nové normy IPv6.

30

správy. Na úrovni krajů má podporu nového protokolu implementováno jen7,1 %krajskýchúřadů.O mnoholepšínení situaceu města obcí,kdyz 205města obcí s rozšířenou působností má své internetové stránky na novou verziinternetového protokolu připraveno pouze 9,3 %. Zkušenosti ukázaly, žepozitivní roli při podpoře IPv6 mohou sehrát společnosti zajišťující provozwebových prezentací. Tato spolupráce spolu s osvětovými aktivitamirealizovanými ke světovému dni IPv6 dne 6. června 2012 pomohla k nasazeníIPv6 jaku ústředníchorgánůstátní správy, takměst, kdy jakoúspěšnýpříkladlze zmínit např. Frenštát pod Radhoštěm, Hodonín, Jihlavu, Kladno, Milevsko,Neratovice,Přelouč,Slaný,ValašskéKlobouky,Vsetína Vyškov.

Průzkum podpory IPv6 dále ukazuje na nedostatečnou podporu e-mailovýchserverůu těchtoinstitucí.Plněkompatibilnís IPv6jsoue-mailovéserveryúřadůšesti měst, dvou krajských úřadů a třech ústředních orgánů státní správy.Z analýzy také vyplývá, jaká je připravenost DNS serverů jednotlivých úřadů,která je jednou z podmínek pro přístupnost webových služeb prostřednictvímIPv6.

V rámcipraktické implementace IPv6 a jejíhoplného zprovoznění se jakodalšíz klíčových faktorů ukazuje podpora nové verze tohoto protokolu nejen nastraně serverů, ale rovněž telekomunikační infrastruktury, kdy zejména proorgány veřejné správy je stěžejní zajištění podpory IPv6 v rámci KIVS(Komunikační infrastruktura veřejné správy) včetně CMS (Centrální místoslužeb).

Graf č.2:Připravenost jednotlivých prvků informačních systémů státní správy na IPv6,zdrojCZ.NIC 2012

ZaúčelempodporyIPv6veveřejnésprávěsev roce2011 Ministerstvoprůmyslua obchodu společně s Ministerstvem vnitra a sdružením CZ.NIC zapojilo dořešení evropského projektuGEN6 („Goverments enabledwith IPv6“)14, v rámcikterého jsou pořádány praktické kurzy k implementaci IPv6 nebo

14 www.gen6.eu.

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

70,00%

Webové služby

DNS Servery

Poštovní servery

31

poskytována technická podpora proúčastníkyzestátnísprávy. SoučástíprojektujerovněžpravidelnýmonitoringpřipravenostiveřejnésprávynaIPv6.

Opatřeníč.8:Ministerstvo průmyslu a obchodu bude nadále prosazovat plněnípovinností vyplývajících z usnesení vlády č. 727 ze dne 8. června 2009a podporovat přechod na IPv6 a napomáhat k úspěšné implementaci naúrovniveřejnésprávy.

4.7. Důvěrapřipoužívání internetu – DNSSEC

Jeden z klíčových faktorů pro rozvoj digitální ekonomiky představuje důvěrauživatelů v počítačové sítě. Kybernetické útoky, zneužití platebních karetnebo odcizeníosobníchúdajůpromnohéuživatelepředstavujepřekážky,kteréjim brání v plném využití všech výhod, které dnes internet nabízí. Důvěra připoužívání internetuhrajeklíčovourolizejménapřielektronickémobchodovánía využívání služeb eGovernmentu. Z tohoto důvodu je třeba hledat jednakmožnosti, jak ochránit uživatele před počítačovými útoky a zároveň jimposkytnoutjistotu,žeinternetovástránka, nakteroupřistupují, nenípodvržená.

Jednuz nejvýznamnějšíchčástíinternetupřestavujesystémsprávydoménovýchjmen (DNS). Tento systém umožňuje efektivně udržovat a spravovatdecentralizovanédatabázedoménových jmen a jejichpřekladna IPadresy tak,aby si uživatelé nemuseli pamatovat dlouhé číselné adresy, ale mohli doprohlížečezadatinternetovouadresu,např.www.mpo.cz.V praxitopakfungujetak, že kdykoliv uživatel použije jmennou adresu nějaké internetové služby(internetovéstránky,emailovouadresuatd.),jenutnéjipřeložitpomocíDNSnaadresučíselnou(IPadresa)a natutočíselnouadresusepakpočítačobrátí,abysespojilseslužbou,kterouchceuživatelpoužít.

Spolu s rostoucím významem internetu však systém DNS představuje ve stálevětší míře lákavý cíl pro hackery. Jedním z důvodů je rovněž technologickázastaralost systému, který v době svého vzniku nebyl vyvinut tak, aby dokázalčelit současným bezpečnostním hrozbám. Jedním z možných typů útoků jepodvržení IP adresy, kdyuživatel se, anižbude cokoliv tušit, dostanenaúplnějinémísto,a vůbecsenespojíseslužbou,kterouočekával.Tosemůžetýkat jaksystémů elektronického bankovnictví, tak elektronické veřejné správy(např. datových schránek). Tento typ útoků může vzdáleně připomínattzv. phishing15, avšak jemnohemsofistikovanějšía prouživatelenebezpečnější,neboť přesto, že si prohlíží podvrženou stránku, v prohlížeči se mu zobrazujejemu známá adresa. Ještě sofistikovanější systém pak použili v loňském roceútočníci, kteří napadli certifikační autority a vydávali se za renomovanéspolečnosti.

15 Podvodná technika realizována prostřednictvím rozesílání zejména e-mailových zpráv, které vyzývají adresáta k zadání osobních údajů na falešnou internetovou stránku, jejíž podoba je téměřtotožná s tou oficiální.

32

Jednu z možností, jak se výše uvedenému způsobu bránit a jak poskytnoutuživateli jistotu, že si prohlíží správnou stránku, představuje technologieDNSSEC. Česká republika hraje při zavádění této technologie vůdčí roli nejenv evropském, ale rovněž ve světovém měřítku a v současné době je toutotechnologiípodepsánovícenež35 %domén„.cz“.Prozabezpečenísvýchstránekji využívá celá řada internetových obchodů, z veřejné správy pak např. Českýtelekomunikační úřadneboBezpečnostní informační služba.V neposlední řadětechnologii DNSSEC začali podporovat přední poskytovatelé internetu, včetněklíčovýchhráčůnatrhu.

Vzhledem k významu, který technologie DNSSEC představuje při zvyšovánídůvěry uživatelů v počítačové sítě, Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří,podobnějakou IPv6,rozšířenítétotechnologieveveřejnésprávěa připoužíváníjejíchelektronickýchslužeb.

Opatřeníč.9:Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží vládě ke schválení materiálzaměřený na podporu rozšíření technologie DNSSEC ve veřejné správěa přivyužíváníjejíchelektronickýchslužeb.

33

5. Internetjakopáteřdigitálníekonomiky

Rozvoj elektronického obchodu a on-line služeb představuje značný potenciál,kterýpřináší příznivéhospodářské,sociálníi protržnídopady.Zakaždézrušenépracovní místo mimo obor internetu vytváří internetová ekonomika podleEvropskékomise2,6 pracovníchmíst a nabízílepšívýběrspotřebitelům,včetněspotřebitelůve venkovskýchneboizolovanýchoblastech.16

Ziskyspojenés nižšímicenaminainternetu a seširšímvýběremzbožía služebse oceňují na 11,7miliard EUR, což je částka odpovídající 0,12% evropskéhoHDP.Pokudbyelektronickýobchodpředstavoval15%maloobchodua pokudbybyly odstraněny překážky pro vnitřní trh, zisky pro spotřebitele by mohlydosáhnout204miliardEUR,tj.1,7%evropskéhoHDP.

Evropský elektronický obchodnarůstá dokonce i v současné ekonomické krizi.Zastávádůležitou roli v modeluB2B– 27%evropskýchpodnikůnakupujeon-linea 13%on-lineprodává.Nicméně,podílnamaloobchodučiníjen3,4%ve27členských státech EU. Nejvyšší podíl maloobchodního prodeje je ve Spojenémkrálovství(7,7%)17.RozvojelektronickéhoobchodujemezičlenskýmistátyEUvelminevyrovnaný s patrným rozdílemmezi severními a jižními státy. Spojenékrálovství, Francie, Německo se podílí 70 % na evropském elektronickémobchodu. Úroveň přeshraničního maloobchodního prodeje on-line je menší.Pouze 9 % evropských spotřebitelů uvádí, že v roce 2010 nakupovali on-linev jinýchčlenskýchstátechEU.18

Graf č. 3: Počet jednotlivců realizujících nákup prostřednictvím internetu v Českérepublice, hodnota na ose y je procentem z celkového počtu jednotlivců v socio-demografickéskupině 16+,zdrojČSÚ

16http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/10&format=HTML&aged=1&language=CS&guiLanguage=en.17 EuromonitorInternational,2010.18 Eurostat,InformationSocietyStatistics,2010.

34

Nicméně i přes narůstající tendenci zaostává elektronický obchod v Evropě zaJižní Koreou, Japonskem a USA. Pro srovnání, v USA 66% uživatelů internetunakupujeon-line, v JižníKoreji je todokonce94%19, zatímcov EU jen57%20.Tempo růstu elektronického obchodu je však v současné době vyšší v EU nežv USA.

Graf. č.4:Srovnánínárůsturealizacenakupování jednotlivcůprostřednictvím internetuv zemích EU v 2. čtvrtletí 2006 a v 2. čtvrtletí 2010, hodnota na ose x je procentemz celkovéhopočtujednotlivcůvevěku16–74letv danézemi,zdrojEurostat 2011, ČSÚ

Některé sektory se vlivem elektronického obchodu změnily. Týká se tocestovníchkanceláří(vroce2008bylo39%prodejeprovedenoon-line),prodejeelektroniky a kulturních děl (22 %), finančních služeb, hazardních her

19 ForresterResearchInc,TheGlobaleCommerceAdoptionCycle,15.01.2010(using2009data).20 Eurostata,Data inFocus50/2010: InternetUsage in2010– Householdsand Individuals,14.12.2010.

35

a sportovních sázek.Narůstá i prodejoblečení (10%), zatímcoprodejpotravinstálerelativnězaostává(7%)21.

On-lineprodejaudiovizuálních děl lzevyčíslitvelmiobtížně.Velkáčástspotřebyon-line hudby je stále na hraně legality. Rozvoj zajímavé, kvalitní a legálnínabídky je proto klíčový. Výsledky veřejné konzultace Evropské komisek budoucnosti elektronického obchodu na vnitřním trhu potvrdily fakt, žespotřebitelémajíodlišnýpohlednazpůsobzměnyregulacev závislostinazemisvého bydliště a také s ohledem na různé typy obsahu (elektronické knihy,hudba, filmy, kulturní a sportovní události). Trh s on-line hudbou je čtyřikrátvětšív USAnežv Evropě,ačkoli sedá říci, žev současnédobě rostev Evropě22

rychleji.

Ekosystém digitální ekonomiky a informační společnostiv Českérepublice tvořínanabídkovéstraněICTprůmysl,ICTobchod, ICTslužbya obsahovýa mediálnísektor.Probudoucí konkurenceschopnost České republiky jepodstatné,abyČeskárepublikanepodporovalapouzetzv.„montovny“ (od roku 2002 Česko vyváží daleko více ICTzboží než například osobních automobilů)23 , ale abyzejména podporovala ICT služby a služby obsahus přidanou hodnotou – v ICT sektoru to jsou například datová uložiště,startupová komunita v internetové nebo technologické oblasti, softwarovéspolečnosti,společnostivyvíjejícínanotechnologiea kosmickétechnologie.

Obrázekč.1Ekosystémdigitálníekonomiky- nabídka

Nebezpečí orientace České republiky jako na „ICT montovnu“ spočívá veskutečnosti, že může být pouze otázkou času, kdy Česká republika ztratíněkterou ze svých konkurenčních výhod a k montáži bude docházet napříkladv některé z asijských zemí. Česká republika by se proto měla orientovat napodporu vzniku vývojových center, kde by vznikaly nové produkty a postupy

21 Forresterconsulting,May2009,Studyon"ASingleMarketforInformationSociety".22 Stanovisko Evropskéhohospodářskéhoasociálníhovýboruk DigitálníagenděproEvropu.23 Z pohledustrukturydovozuavývozuČeskérepublikyjenegativnískutečností,žezásadníčástdovezenéhoICTzbožítvořínejrůznějšídílyačásti nehotovýchproduktů,směremven senaopakvyváží kompletní hotové výrobky a není tedy pochyb, že na našem území se velké množstvíproduktůmontujeaodvážízasedáls minimálnípřidanouhodnotou.

Digitálníekonomika-

nabídka

ICTprůmysl

ICTobchod

ICTslužby

Obsahovýamediálnísektor

● ● ●

Česká republika nesmí zůstat

pouhou„montovnou“.

● ● ●

36

zvyšujícípřidanouhodnotu ICTproduktů.O tovíc jealarmující, žepodleúdajůz roku2010bylav ICTzpracovatelskémprůmysluvěnovánanavýzkuma vývojčástka,kteráodpovídápouhým6%výdajůnavýzkuma vývojautomobilovéhoprůmyslu. Českárepublika je tedyvýznamnýmexportéremICTzboží,ale firmya podniky, které toto zboží u nás vyrábějí, se jen velmi omezeně věnujívýzkumnýma vývojovýmaktivitám.Nicménědovýzkumua vývojev oblastiICTslužeb přiteklo v roce 20103,6mld. Kč, z čehož by výhledověmohla těžit celáčeská ekonomika, neboť to jsou právě ICT služby, které generují vysokoupřidanouhodnotu.24

Napoptávkové straněstojídomácnosti, firmya státní správa.Přestožeexistujebezpočet studií prokazujících pozitivní vliv ICT, bylo by vhodné, abyv podmínkách České republiky Český statistický úřad mohl průběžněvyhodnocovatekonomickéa sociálnídůsledkyvyužíváníICT(e-inclusion,digitaldivide, e-Business) a změny ve vztahu mezi státní správou, veřejnostía podnikateli (e-government). Toto opatření je v souladu s MinisterskoudeklaracíOECDzeSoulu,vekteréseministřizavázalikezlepšovánístatistickýchsystémů pro měření změn v oblasti přístupu k internetu a souvisejících ICT sítía jejich využívání ze strany občanů, podniků a institucí, za účelem získáváníspolehlivýchstatistiktýkajícíchserozvíjejícíhosepoužívánía dopaduinternetunavýkonekonomikya sociálníblahobyt.25

Vysokorychlostní přístup k internetu umožnil rovněž rozvoj informačníspolečnosti a ICT služeb jako sdílených služeb. Pojmy sdílené služby a CloudComputing,mezikteréječastokladenorovnítko,jsoudnespoužíványjakourčitézastřešujícíoznačeníprocelouřaduefektů,kterépřinášejímodernítechnologiea inovované způsoby jejich využívání. Včetně efektů ekonomických, ježznamenajídnestolikpotřebnéúspory.

Charakteristickýmrysemsdílenýchslužebjemožnostokamžitě jevyužívat,beznutnosti budovat, vlastnit nebo provozovat nezbytné vlastní technologickéřešení,nebo jenčekatnajehozprovoznění.Můžetobýti podstatnělevnějšídíkymnožstevnímu efektu, na rozdíl od outsourcingu, kdy je určité řešeníprovozovánojenprojednohokonkrétníhoklientaa zjehoiniciativy,mohoubýtsdílené služby nabízeny a poskytovány více uživatelům současně. Výhodsdílených služeb pro jejich uživatele je celá řada. Kromě úspor a celkovéekonomickévýhodnostisejedná napříklado změnustrukturyvýdajů, které jsoujižjenprovozní(ažádnéinvestiční).Díkytomuje lzei lépepredikovata plánovat.V neposlednířadě jsousdílenéslužbydobřeškálovatelné,a lze je tedypřidávatnebo ubíratpodleaktuálníchpotřeb.

ProrealizaciICTřešenív podoběsdílenýchslužebsenejvícehodítakovéagendy,aplikacenebo činnosti,které jsouuniverzálnía využitelnéconejvětšímpočtemzákazníků.Napříkladúčetnictví,personalistika, spisové služby, všechnyagendyobcís přenesenoupůsobností,apod.

24 ČSÚ, Statistika & My, č. 3/2012.25 http://www.oecd.org/internet/consumerpolicy/40839436.pdf.

37

Platnálegislativapřitomvyužívánísdílenýchslužeb(CloudComputingu)v rámcikomerční sféry nijak nebrání, omezujícím prvkem v praxi bývají spíše internípředpisya směrnicetohosubjektu,kterýchcesdílenéslužbyvyužívat.Pozornostje ale třeba věnovat správnému nastavení smluvních vztahů meziposkytovatelem a uživatelem sdílených služeb, které by měly ošetřit i takovéotázky, jako je nakládání s osobními údaji nebo rozdělení odpovědnosti meziposkytovatelea jehozákazníka.Proveřejnézadavatele,kteřívynakládajíveřejnéprostředky pro financování svých potřeb, jsou zakázky na sdílené službyklasifikovány jako veřejné zakázky na služby. Rozhodující právní rámec projejichpoptáváníprotovytvářízákono veřejnýchzakázkách.

Cloud Computing lze charakterizovat jako poskytování služeb informačníspolečnosti nebo programových aplikací umístěných na vzdálených serverechprostřednictvíminternetus tím,žeuživatelék nimmohoupřistupovatnapříkladpomocí internetového prohlížeče nebo softwarového klienta dané aplikacea používatjepraktickyodkudkoliv.

Potenciální výhody Cloud Computingu jsou spojeny se snížením nákladů,zlepšením služeb a vytvořením nových podnikatelských příležitostí. CloudComputing by se mohl stát jedním z hlavních odvětví ICT služeb, vzhledemk tomu, že pro telekomunikační a technologické společnosti představujevýznamné podnikatelské příležitosti. Zákazníci z řad podnikatelů a veřejnésprávy mohou prostřednictvím této technologie snížit náklady a využívatnejmodernější služby, aniž by museli instalovat a udržovat vlastní aplikacea výpočetnítechniku.

TechnologieCloudComputingu mávysokýpotenciál,nicméněexistujívýznamnárizikaprojejídalšíefektivnírozvoj.Tatotechnologiejezaloženanainternetua jena něm z velké části závislá, významným rizikem se tudíž stává odolnost tétoinfrastruktury.

Technickézávady,počítačovéútokyneborozhodnutípolitickýchčinitelůmohouzpůsobit výpadky připojení k internetu a poukazují na jeho nestálost,a především na závislost uživatelů na internetu. Dalším velkým nedostatkemzpůsobenýmrůznýmifaktoryjezabezpečeníúdajůsouvisejícípředevšíms jejichvyvedením mimo místo vzniku. Hlavním problémem je tak zajištění stáléhopřístupu k údajům, jejichž takřka okamžitá dostupnostmůže být pro uživateleCloudComputingu kritická,nebodokonceživotnědůležitá.MezinárodnípovahaCloudComputingu rovněžvyvoláváotázkyo možnostechpřemísťovánídatmeziklientema poskytovatelemnebov rámci infrastrukturposkytovatele s ohledemnaochranuosobníchúdajůneboautorskápráva.

PřesveškeráuvedenárizikamáCloudComputingpropodnikatele jednoznačnévýhody, jako jsou snížení počátečních investic, kratší lhůty pro implementacia mobilitazaměstnanců.

Dalšítechnologií,kterásev budoucnostistanevelmivýznamnou, jeidentifikacena základě rádiové frekvence (RFID). Její současné a budoucí aplikace mohoujednoznačně zlepšit celou řadu obchodních postupů ve veřejném i soukromém

38

sektorua býtvýznamnýmpřínosemjakprojednotlivce,takpropodnikatele.Potechnickéstránce jeRFIDtechnologie,kterávyužíváelektromagnetickévlny kekomunikaci s etiketami RFID s možností čtení jedinečných identifikačních číseletiketRFIDnebopřípadnějinýchinformací,kteréjsounanichuloženy.Pomocíetikety RFID se umožňuje přiřazení jednoznačného identifikátoru a jinýchinformací jakémukoli objektu, živočichu nebo dokonce osobě a přečtení těchtoinformacíprostřednictvímbezdrátovéhozařízení.

EtiketyRFIDnejsoupouhými „elektronickýmivisačkami“nebo„elektronickýmičárovými kódy“. Propojením s databázemi nebo komunikačními sítěmi, jako jeinternet, poskytuje tato technologie nesmírně účinný způsob, jak v každémdruhu prostředí doručit nové služby a aplikace. Zároveň může podněcovatk obrovskému rozvoji internetových aplikací a umožňovat to, co je označovánojako „internet věcí“. RFID se totiž považuje za odrazovýmůstek k nové etapěrozvoje informační společnosti, v jejímž rámci již internet nepropojuje pouzepočítače a koncová komunikační zařízení, ale potenciálně veškeré předměty,kterénás každodenněobklopují.

RFID bude postupně stále běžnější, stane se tudíž součástí života jednotlivcův různých oblastech, jako je logistika, zdravotnictví, veřejná doprava,maloobchod, zejména v zájmu větší bezpečnosti výrobků a rychlejšího staženívýrobkůz trhu,zábava,práce,správamýtného,odbavovánízavazadela cestovnídoklady.

Technologie RFID však umožňuje rovněž zpracovávat údaje, včetně osobníchúdajů, na krátké vzdálenosti bez fyzického kontaktu nebo viditelné interakcemezičtecímnebozapisovacímzařízeníma etiketou,takžek tétointerakcimůžedojít,anižbysitohobyldotyčnýjednotlivecvědom.

Vzhledem k potenciálu této technologie být všudypřítomná a praktickyneviditelnájepřizaváděníRFIDnutné věnovatzvláštnípozornostproblematiceochranysoukromía údajů.Doaplikacíbyprotomělybýtpředjejichrozšířenýmpoužívánímzabudoványbezpečnostníprvkys ohledemnasoukromía informace.Posouzení dopadů na soukromí a ochranu údajů provedené provozovatelempřed zavedením aplikace RFID (proces PIA – Privacy Impact Assessments)poskytne informace potřebné pro náležitá ochranná opatření. Tato opatření jevhodnésledovata přezkoumávatpoceloudobupoužíváníaplikaceRFID.

Vládapřivědomískutečnosti,žev rámcidigitálníekonomikyv zásaděneexistujínárodnítrhynebotrhpouzev rámciEU,alepouzejedencelosvětovýtrh,budenaúrovni EU prosazovat takové nastavení pravidel, které podpoříkonkurenceschopnostEUv tétooblasti.

Opatřeníč.10:Ministerstvo průmyslu a obchodu bude sledovat a vyhodnocovat dopadyvyužívání nových technologií v oblasti ICT a podporovat samoregulačnímechanismy,neboťbynemělobýtprimárnímcílemimplementovatstátníregulaci na jakoukoliv novou technologii. Zároveň vždy bude zkoumánazejména otázka bezpečnosti a spolehlivosti, ochrana soukromí,

39

zabezpečení kritické infrastruktury (kybernetická bezpečnost), etiky,interoperability,řízenía technickýchnorem. Stěžejníjepravidelnýdialogmezistátnísprávoua soukromousférou.

Zaúčelemmaximalizacepřínosů internetupro českouekonomiku jenutné,abyvláda ve své činnosti respektovala specifické vlastnosti a postavení tohotofenoménumodernídobyvespolečnostia sledovalaurčitéprincipy.

Těmitoprincipyjsou zejména:

a) respektovánísvobodyinternetu,

b) minimalizace zátěže subjektů při podnikání v prostředí internetu –jakákoliv regulace se dotkne pouze subjektů usazených v Českérepublice,cožsnížíjejichkonkurenceschopnostnaglobálnímtrhu,

c) svobodné a nediskriminační využívání informací státní správy jakofaktormajícípotenciálprozvýšenízájmuobyvatelvyužívatinternet,

d) rozšiřování digitální gramotnosti a rozvíjení elektronickýchdovednostíobyvatel,

e) zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu nebosociálnípostavení,

f) jednoduchá, transparentní a nediskriminační pravidla správyinternetu,

g) rozvojzákonnéa přeshraničnínabídkyon-linevýrobkůa služeb,

h) dostupnost informací poskytovatelům služeb a zlepšení ochranyspotřebitelevčetněefektivnějšíhořešenísporů,

i) spolehlivý, důvěryhodný a efektivní platební systém a systémdoručování,

j) podporaefektivníchsamoregulačníchmechanismůa jejichpreferencepředzákonnouregulací.

40

5.1. Podporalegálnínabídky digitálníhoobsahu

Rozvoj internetu je považován za počátek nového způsobu obchodování seslužbamia zbožím,jejichžspecifickýmznakemjenezávislostnahmotnémnosiči.Hudba, filma knihymohoubýt stahoványnebokonzumoványdálkově, anižbybylo nutné navštívit obchod nebo čekat na doručení domů. Zároveň kulturnía sportovní události mohou diváci sledovat prostřednictvím internetu beznutnosti jítnapř.dodivadlanebonastadion. Rovněžtradičníteleviznívysílání,u kteréhodivákmusísledovatkonkrétnípořadv předemdanémčasenezávislenasvé vůli,nahrazují moderníaudiovizuálnímediální služby navyžádání,kteréumožňují sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem na jehoindividuálnížádost.

Hudba byla prvním digitálním produktem, který byl k dispozici na internetu.Další technologický rozvoj umožnil posílení síťové infrastruktury z hlediskarychlosti, proto mohlo následovat využívání internetu pro konzumaci videí.V dnešní době se do elektronických čteček, tabletů nebo chytrých telefonůstahujíi elektronickéknihy.Díkytomuserozvíjíi novéobchodnímodelyvčetněon-lineplatebníchsystémů.

Přestože nové formy distribuce digitálního obsahu vyvolaly velká očekáváníu konzumentů, dostupnost legální digitální nabídky se rozvíjí v rámcijednotlivých států značně nerovnoměrně a navíc neodpovídá zvyšujícímu serozšířenívysokorychlostníhopřístupuk internetu.Nedostupnostlegálnínabídkydigitálního obsahu podněcuje k negativnímu jevu tzv. „pirátství“,tj. protiprávnímu šíření autorsky chráněného obsahu, ke kterémunedal držitelpráv souhlas. Na druhé straněhudební ani filmovýprůmyslnedokázal v Českérepublice dlouhá léta aplikovat vhodný obchodní model, kterým by umožniluživatelůmjednoduchýpřístupk cenovědostupnémulegálnímuon-lineobsahu.

Jako jedno z řešení se v podmínkách České republiky nabízí vytvořenítzv. „Národnídigitálnífilmové/hudebnídistribučníplatformy“,cožbybylsystémcertifikace komerčních serverů poskytujících službu video/hudbu na vyžádání.Podmínkoucertifikacebybyloposkytováníslužbyuživatelůmv Českérepublice.

Principbyspočívalv tom,žedržitelpráv(autor,umělec,student)byumístilnanárodníplatformusvédílo,kterébybylok dispozicivšem, a topodlesvévolbyzaúplatunebobezplatně.V případěvolbybezúplatnéhošířenídílabyplatformaměla umožnit uživatelům dobrovolně přispět autorovi např. formou SMS,platebníkartyapod.Systémbybyldobrovolný, nicméně pokudbynavytvořenídíla bylo přispěno z veřejných zdrojů (např. prostřednictvím fondukinematografie), měla by existovat povinnost umístit takové dílo na národníplatformu(úplatněnebozadarmopodlerozhodnutídržitelepráv).Rozumíse,žezpřístupnitdílobybylopovinnépouzev případě,žebybylovyrobenodigitálně.

Obdobněbymohlobýtpostupovánoi v případěelektronickýchknih.

41

Lze konstatovat, že než se vytvoří v podmínkách České republiky moderníkonkurenceschopné obchodní modely legální distribuce širokého digitálníhoobsahupřizpůsobenénovým informačníma komunikačním technologiím,nelzev této souvislosti akceptovat ze strany státu represivní opatření za účelem„ochranya zhodnocení“autorskýchprávzejménakriminalizacímládeže.Vládajepřesvědčena, že dostupnost legální nabídky digitálního obsahu, a to zejménacenová dostupnost, způsobí, že nelegální soukromé pořizování rozmnoženinpřijdeo hlavníprveksvépřitažlivosti.

Česká republika nesmí podlehnout tlaku na účelovou změnu právní úpravy veprospěchurčitéskupinypodnikatelůnaúkorspotřebitelů,jejichžzájemječastoignorována vkonečnémdůsledkujsoupovažováni zapotencionálnípodvodníky.

Česká republika musí zvažovat při přijímání opatření na ochranu držitelůautorských práv, zda bude zajištěna spravedlivá rovnováha mezi ochranouautorského práva na straně jedné a svobodou podnikání, právem na ochranuosobníchúdajůa svobodoupřijímata rozšiřovatinformacenastranědruhé.

Vzhledem k tomu, že se jedná o společensky citlivou problematiku, ve které sestřetávají rovněž lidskoprávní aspekty, jeví se jako vhodné nadále diskutovattuto problematiku na široké platformě, a proto by měla být zřízena Pracovnískupina proaplikaciautorskéhoprávav digitálnímprostředí(dálejen„Pracovnískupina“). Pracovní skupina vznikne transformací podskupiny pro autorsképrávo, vytvořené v rámci implementace cílů původního dokumentu DigitálníČeskoke specifickéoblasti ochranyduševníhovlastnictví v prostředí internetua naváženajejídosavadníčinnosta výsledky.Přitomdálerozšířísvojipůsobnosto problematiku podpory legální nabídky digitálního obsahu v České republices cílem prozkoumat možnosti, jak přispět k co nejširší on-line dostupnostiautorskoprávně chráněného obsahu při zachování náležité rovnováhy mezizájmy nositelů práv a společenským zájmem na podpoře a rozvoji uvedenénabídkykuprospěchunejenspotřebitelůjakokoncovýchuživatelů,alei danýchodvětví zábavního průmyslu a dalších zainteresovaných účastníků tohotoprocesu.Stěžejnímúkolemk naplněnítohotocílečinnostipracovnískupinybudeiniciacea projednávánínávrhůopatření,kterápovedouzejména:

a)kezvýšeníprávníjistotyautorůa dalšíchnositelůprávohledněrespektováníjejichosobnostních a zejménamajetkovýchprávpři užívání předmětůochranyv internetovémprostředí,

b) k umožnění a usnadnění cenově dostupného a nediskriminačního on-linepřístupu spotřebitelské veřejnosti k co nejširšímu spektru digitalizovanéhoautorskoprávněchráněnéhoobsahua

c) k podpoře, zjednodušení a žádoucímu rozvoji podnikání v oblasti nabídkya on-linedistribucetohotoobsahu.

42

K dosažení efektivních výstupů práce Pracovní skupiny budou do ní přizványa zapojeny, kromě dosud zúčastněných, podle potřeby i další resorty a státníinstitucea dotčenénestátnísubjekty.

Opatřeníč.11:Ministerstvo kultury ustaví a povede Pracovní skupinu pro aplikaciautorskéhoprávav digitálnímprostředí.

5.2. Svobodainternetu

Mezinárodní, evropské a národní standardy zakotvují svobodu projevu jakojednu z forem svobody vyjadřování, bez ohledu na použité prostředky, včetněinternetu.

Světový summit o informační společnosti (WSIS) přijal v roce 2003 Deklaraciprincipů zdůrazňující demokracii a univerzalitu, nedělitelnost a vzájemnouprovázanost všech lidských práv a základních svobod. Deklarace rovněžspecifickyodkazujenadůležitostprávanasvoboduvyjadřováníproinformačníspolečnost:

„Zdůrazňujeme, jako základ informační společnosti a jak je řečeno v Článku 19Všeobecné deklarace lidských práv, že každý má právo na svobodu názorua vyjadřování,a žetotoprávozahrnujei svobodubezpřekážeksetrvávatnasvýchnázorech a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoliprostředkya bezohledunahranicestátů.Komunikacejezákladnímspolečenskýmprocesem, základní lidskoupotřeboua základemveškeré společenskéorganizace.Je středobodem informační společnosti. Každý by měl mít kdekoli možnost seinformační společnosti účastnit a nikdo by neměl být vyloučen z přínosů, kteréinformačníspolečnostnabízí.“

Blokování internetu je jedním ze způsobů omezujících svobodu projevu,resp. svobodu přijímat a rozšiřovat informace. Blokování internetu lzecharakterizovat jako zavedení technických opatření, jejichž cílem je znemožnitpřístupk produktům, jež jsouposkytoványprostřednictvím internetu, zejménapřístupk internetovýmstránkámnebo službám.Blokování internetulzerozumětrovněž tak, že se znemožňuje přístup pouze k určitému obsahu obvykle sezdůvodněním veřejného zájmu, případně ke specifickým a společenskykontroverznímon-lineslužbám(např.hazardníhry).

Projednoduchostlzerozčlenitproblematikublokováníinternetunásledovně:a)znemožněnípřístupuk internetu,b)znemožněnípřístupuk některýminternetovýmstránkámneboslužbám.

Vzhledemk tomu,žeČeskárepublikajemodernídemokratickýprávnístát,kterýgarantuje právo svobodně šířit a přijímat informace, lze jednoznačněkonstatovat,ženenímožnékomukolivznemožnitpřístupk internetu.

43

Tendence k blokování vybraných internetových stránek, resp. služeb, s určitýmobsahemveveřejném zájmunení nová. Jedná se zejménao případy týkající sedětské pornografie, boje proti terorismu, propagace extremismu, porušováníautorských práv nebo hazardních on-line her. Typickým znakem prostředíinternetu je ovšem jeho omezená vazba na konkrétní lokalitu, resp. jurisdikcikonkrétníhostátu.Veškeráopatřeníprotiurčitémuon-lineobsahuneboslužbámlzetudížreálněa efektivněaplikovatpouzenaúzemíjednéjurisdikce.Pokudsezdroj on-line obsahu a služeb přesune mimo jurisdikci daného státu,vymahatelnostjakéhokoliv opatřeníseznačněkomplikujenebopravděpodobněvůbecnebudemožná.

V praxi některé státy přistoupily k tomu, že vytvářejí seznamy internetovýchstránek,kteréúdajněobsahujíprotiprávníobsaha poskytovateléinternetovéhopřipojenív tomtostátěpakmajípovinnostzablokovat svýmuživatelůmpřístupk těmtostránkám bezohledunato,zdasenatěchtostránkáchnachází i legálníobsah. Uvedené tendence vláda považuje za nebezpečné, neboťmohou vést ažk omezení základních lidskýchpráv (právona informace, ochrana soukroméhoa rodinného života). Protiprávní obsah na konkrétní internetové stránce jeobvykle obtížně rozlišitelný bez znalosti doprovodných informací, zejménav případěautorskychráněnéhoobsahu.Rozhodovánío tom,zdaurčitý obsahnainternetové stránce jenelegální, nelzetudíž jednoduchýma zároveňefektivnímzpůsobemzautomatizovatpočítačovýmalgoritmem.

Navíc koncoví uživatelé mohou jednoduše obejít blokování, neboť internet jepostaven na systému, který nerozlišuje politické členění na státní útvary.Provozovatelénelegálních internetovýchstránekseblokování formouseznamuzakázaných internetových stránek mohou rovněž snadno vyhnout. Zavedeníblokováníby jenavícpodnítilok tvorběsystémů,kterébyobsah internetovýchstránek automaticky přesunovaly v okamžiku zjištění, že tyto stránky bylyzařazenymeziblokované.

Nikdojistěnepochybuje,žebyšířenídětsképornografiemělobýtsankcionováno.Svobodnýprojeva svobodasamabudouvšak nevyhnutelnýmiobětmivýstavby„cenzurní“ infrastruktury, nutné pro blokování internetu. V této souvislosti semůže jevit akceptovatelná samoregulace poskytovatelů připojení k internetu,kteří by blokovali přístup k internetovým stránkám obsahujícím tak zjevněspolečensky nebezpečný obsah, jako je právě dětská pornografie. Nicméněi v tomto případě musí zpracovatel seznamu internetových stránek se zjevněprotiprávním obsahem být osoba odlišná od provozovatelů internetovéhopřipojení a zároveň nezávislá a důvěryhodná tak, aby nevznikaly pochybnostio účelujejího působení. Jakoúčinnéřešeníse jevízvyšovánípovědomízejménazestranyrodičůnebo učitelůa použitítzv.nástrojůrodičovskékontroly.

Rozumíse,žev rámcitrestníhoprávasoudemuloženýtrest, např.zákazčinnosti,ježmůžeznamenati ukončeníprovozováníurčitýchinternetovýchstránek,nelzepovažovatzablokováníinternetu.

Pro úplnost lze uvést, že Soudní dvůr EU uznal význam svobody podnikánív digitálnímprostředívesvýchvýznamnýchrozhodnutíchvevěcechScarlet(věc

44

C-70/10, Scarlet proti SABAM, 24. 11. 2011) a Sabam (věc C-360/10, SABAMprotiNetlog,16.2.2012.).Soudprohlásil, ženutitposkytovatele internetovýchnebo hostingových služeb, aby v zájmu prevence porušování práv duševníhovlastnictví instalovali systém filtrování, porušuje svobodu podnikání danéhoposkytovatele i práva spotřebitelů na ochranu osobních údajů a na získávánía šíření informací.Tatorozhodnutíupozorňují,že jedůležitézohlednitvšechnazákladnípráva,jichžsedanéopatřenídotýká,a zajistitjehoslučitelnostsevšemitěmitoprávy.

Samostatnou problematikou je oblast kybernetické bezpečnosti, neboť sespolečnost obecně stává závislejší na informačních a komunikačníchtechnologiích, resp. na stabilním propojení prostřednictvím internetu. Hrozbya rizikaselhánístěžejníinfrastrukturynezbytnépročinnoststátudosáhlytakovéintenzity, že je nutné přijímat preventivní opatření na národní, evropské26

i mezinárodníúrovni27.

Vláda např. svým usnesením ze dne 30. května 2012 č. 382 schválila návrhvěcného záměru zákona o kybernetické bezpečnosti, ve kterém se konstatujenásledující:

„Navrhovanáúpravabezprostředněnezasahujedoprávanainformačnísebeurčeníčlověka,neboťprimárněnezasahujedoobsahovéstránkykomunikacea nezakládáani přímé pravomoci státu direktivně zasahovat do běžného života informačníspolečnosti– zákontedynepředpokládážádnýstátnízásahdosoukromíuživatelůanidojejichmožnostíkomunikovat.“

„Právo na informační sebeurčení člověka je zákonem zpracováno jako hodnota,k jejíž ochraně zákon primárně směřuje. Bezpečnost totiž nemůže být brána zahodnotuperse,není-li jasné,covlastněmábýtzabezpečeno.V tomtopřípaděmázákon jasně vymezenou teleologii, která spočívá v zabezpečení českéhokyberprostoru, tj. v zabezpečení fungování služeb informační společnosti, aťsoukromých nebo veřejných. Právě prostřednictvím těchto služeb, tj. jejichdostupnosti,spolehlivostia bezpečnosti,lzev doběrostoucíhovýznamuinformačníspolečnostisvobodněrealizovatprávonainformačnísebeurčení.“

26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 460/2004/ES o zřízení Evropské agentury probezpečnostsítíainformacívezněnínařízeníč.1007/2008aonařízeníč.1077/2011/ES, kterýmse zřizujeEvropská agenturaproprovozní řízení rozsáhlých informačních systémůvprostorusvobody,bezpečnostiapráva,SděleníEvropskékomiseoochraněkritickéinformačníinfrastruktury„Dosaženévýsledkyadalšíkroky:směremkeglobálníkybernetickébezpečnosti“zedne31.března2011,ÚmluvaRadyEvropyč.185okybernetickékriminalitě,ÚmluvaRadyEvropyč.196oprevenciterorismu,DoporučeníParlamentníhoshromážděníč.1565(2007)jakpředcházetkybernetickékriminalitěprotistátnímorgánůmvčlenskýchapozorovatelskýchstátech.27 OBSE,Zprávazvláštníhozpravodajekotázkámpodporyaochranyprávanasvoboduprojevuč. A/HRC/17/27,OSN, Rozhodnutí Rady ministrů OBSE č. 3/2004 O boji proti používání Internetu pro účelyterorismuzedne7.prosince2004,AkčníplánzemíG8propotírání„high-tech”zločinu.

45

Věcnýzáměrzákonaa najehozákladěpřipravovanáprávníúpravapředpokládámožnost ukládat ve veřejném zájmu specifická a dočasná opatření v případěohrožení bezpečnosti služeb a sítí elektronických komunikací nebo vybranýchinformačních systémů důležitých pro činnost státu. Ukládání proporcionálníchopatření v souladu s Ústavou, Listinou základníchpráv a svobod a s příslušnýmzákonem, která reagují na kybernetický incident a která směřují ke zvýšeníbezpečnosti sítí elektronických komunikací, nelze považovat za blokováníinternetu, neboť se nejedná o bezprostřední zasahování do obsahu, tedy doprávanainformačnísebeurčení.

Opatřeníč.12:Českárepublikabudegarantovat,ženebudeblokovatkomukolivpřístupk internetu,případněpřístupkekonkrétníminternetovýmstránkámneboon-lineslužbám.

5.3. Regulaceinternetovéhoprostředí

Uživatelé ve velké míře spoléhají na internet jako na základní nástroj svékaždodenní činnosti (komunikace, informace, vědomosti, obchodní transakce,trávení volného času). V tomto ohledu získává internet hodnotu a charakterveřejné služby. Spotřebitelé a firmy oprávněně očekávají, že služby internetubudoupřístupné,dostupné,bezpečné, spolehlivéa nepřetržité.

Vývoj internetu rovněž dokazuje, že se internet stává nepostradatelnýmnástrojem pro podporu demokratických iniciativ, novou platformou propolitickou diskusi (např. internetové kampaně a elektronické hlasování),klíčovýmnástrojemprouplatňovánísvobodyprojevu(např. formoublogování)a pro rozvoj obchodních aktivit a mechanismem pro podporu digitálnígramotnostia šířeníznalostí(e-learning).

Internet přinesl lidem všech věkových skupin rostoucí množství příležitostík tomu, aby například komunikovali s lidmi z jiných částí světa, a rozšířil takprostor k poznávání ostatních kultur. Internet rovněž prohloubil rozmanitostnových informačních zdrojů, neboť v současnosti mají lidé přístupk nepřebernémumnožstvízprávz různýchčástísvěta.

Připřípravěprávníchpředpisůnebo jinýchregulačních opatření jeproto třebapřihlížet ke specifikům internetového, resp. digitálního prostředí. Návrhyprávních předpisů by tudíž měly respektovat principy uvedené v části 5 a dáleby:

a) neměly obsahovat povinnosti, které v internetovém prostředí nejsouvymahatelnéneboaplikovatelné,

b) měly vždy zahrnovat jako způsob komunikace mezi občanem a veřejnousprávoubezpečnouelektronickouformu,

46

c) měly v případě ukládání povinností zveřejňovat informace stanovovat jakohlavní způsob elektronickou formu prostřednictvím internetu v řádnéstrukturovanéformě,kterávyužívápříslušnérozhranía formáty,

d)nemělystanovovat,abypřidodávánídigitálníhoobsahujednotlivcipodléhalilicenčním nebo jiným podobným požadavkům, ani obecným opatřenímblokování nebo filtrování ze strany veřejných orgánů nebo omezením, kterápřesahují působnost omezení uplatňovaných na tradiční prostředky distribuceobsahu,

e) neměly bránit aktivní účasti veřejnosti na používání a vytváření obsahu nainternetu,

f) v případě zakotvení institucionálních rámců na ochranu digitálního dědictvítrvalé kulturní, vědecké nebo jiné hodnotyměly zajistit kompatibilitu a sdílenízdroje,

g) neměly ukládat povinnosti skupině podnikatelů z jednoho odvětví veprospěch podnikatelů jiného odvětví (např. křížové financování mezi různýmipodnikatelskýmisektory),

h)mělybýtzpracoványpodleinovovanýchLegislativníchpravidelvládytak,abypředkladatel návrhu právního předpisu byl povinen zahrnout do obecné částidůvodové zprávy vyhodnocení analýzy navrhované právní úpravy z hlediskadopadů na rozvoj a posílení znalostní a informační společnosti podle výšezmíněnýchaspektů,

ch)mělybrátohlednaglobálnícharakterdigitálníekonomiky.

Opatřeníč.13:Předseda Legislativníradyvlády vyhodnotía případněpředložínávrhnazměnu Legislativních pravidel vlády, který zohlední požadavek, abynávrhy právních předpisů byly posuzovány i s ohledem na dopad nadigitální ekonomiku v případech, které se digitální ekonomiky týkají,a podleprincipůuvedenýchv tétostátnípolitice.

5.4. Využíváníinformacíveřejnéhosektoru

Subjekty veřejného sektoru vytvářejí, shromažďují nebo mají v držení velkémnožství informací a obsahu od statistických nebo ekonomických údajů neboúdajůo životnímprostředípoarchivnímateriálya sbírkyknihnebouměleckýchděl. Digitální revoluce významně zvýšila hodnotu tohoto zdroje pro inovačnívýrobkyneboslužbyvyužívajícíúdajejakosuroviny.Širokéspektruminformacíz mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, zeměpisné, meteorologické,turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání, mávýznamný a v současné době nevyužitý potenciál pro nové produkty a službya zvýšeníúčinnostiveřejnésprávy.

Digitální obsah má ve vývoji směrem k informační a znalostní společnostivýznamnou roli mimo jiné tím, že jí umožňuje nové způsoby přístupuk poznatkům a jejich získávání. Informace veřejného sektoru jsou důležitým

47

výchozím materiálem výrobků a služeb digitálního obsahu a s rozvojembezdrátovýchslužebsestanouještědůležitějšímzdrojeminformací.

Vláda považuje za nutné nepodporovat exkluzivní dohody subjektů veřejnéhosektoru a soukromých firem a uplatnit přístupy, které používají modelyudělování licencí a poplatků, které usnadňují a maximalizují použití informacíveřejnéhosektoru. Je rovněždůležité zvážit a vyjasnit, jakédruhy mechanismůpoužítprotvorbua šíření veřejnýchinformací.

Soukromí poskytovatelé služeb by měli mít stejné podmínky jako veřejnéinstituce,proto chcevládaumožnit soukromýmuživatelůmpřístupk veřejnýminformacím v rámci předem stanovených a jasně definovaných podmínek, zakterýchmohoubýttytoinformacepoužitykekomerčnímúčelům.

Proúplnostjetřebazdůraznit,ženaúrovniEUjerealizovánastrategieOtevřenýpřístupk údajůmproEvropu.TatostrategienazlepšenívýkonnostipoceléEUjetrojí:a) Evropská komise půjde příkladem a otevře své zásoby informací veřejnostiprostřednictvímnovéhobezplatnéhodatovéhoportálu,b) Evropská komise vytvoří stejné podmínky pro otevřenýpřístup k údajůmpoceléEU,c)Evropskákomise tatonováopatřenípodpoří financovánímvýzkumuv oblastizdokonalovánítechnologiízpracováníúdajů.

V současné době Evropská komise předložila návrh na revizi směrnice2003/98/ES o opakovanémpoužitíinformacíveřejnéhosektoru:

zavedenímobecnéhopravidla,ževšechnydokumentyzpřístupněnéorgányveřejného sektoru lze opětovně použít k jakémukoli účelu, komerčnímunebo nekomerčnímu,ledažejsouchráněnyautorskýmprávemtřetístrany,

stanovením zásady, že veřejným orgánům by se nemělo dovolit účtovat sivíce než náklady vzniklé v důsledku jednotlivé žádosti o údaje (marginálnínáklady),v praxitoznamená,ževětšinaúdajůsebudeposkytovatzadarmoneboskorozadarmo,ledažejepožadovanýpoplatekřádněodůvodněn,

zavedením povinnosti poskytovat údaje v běžně používaných a strojověčitelnýchformátech,s cílemzajistitefektivníopětovnépoužíváníúdajů,

zavedenímregulačníhodohleduv zájmuvynucovánítěchtozásad,

masivním rozšířením působnosti směrnice tak, aby poprvé zahrnovalaknihovny, muzea a archivy; stávající předpisy z roku 2003 se použijí naúdajez těchtoinstitucí.

V rámci zásady otevřené a občanům přístupné veřejné správy by instituceveřejnésprávymělymodernizovatsvévnitřnípostupy,procesya předpisy tak,aby mohly být všechny relevantní elektronické elementy užívané pro výkonveřejné správy propojeny s internetovými stránkami těchto institucí a občanmohlv podstatěon-linesledovatčinnosta výstupytěchtoinstitucí.

Proúplnostjenutnézmínit,žeorgányveřejnésprávyjsouv rámciinformačníchsystémů veřejné správy povinny postupovat při uveřejňování informací

48

způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace souvisejícís výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby ses těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby sezdravotním postižením [§ 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 365/2000 Sb.,o informačníchsystémechveřejnésprávy].

KprincipůmotevřenéveřejnésprávyseČeskárepublikapřihlásilarovněžsvýmpřistoupenímk mezinárodní iniciativěPartnerstvíprootevřenévládnutí.Vládausnesením č. 243 ze dne 4. dubna 2012 schválila Akční plán Partnerství prootevřenévládnutí.V rámciplněnítohotoakčníhoplánuvzniklaz iniciativyÚřaduvlády, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj KoncepcekatalogizaceotevřenýchdatVSČR.

Otevřená data lze obecně charakterizovat jako data zveřejněná na internetuzpůsobem, který neomezuje žádné uživatele ve způsobu jejich použitía opravňuje všechny uživatele k jejich dalšímu šíření, pokud při tomto využitía šíření bude uveden autor dat a pokud i ostatní uživatelé budou mít stejnáoprávnění s dále šířenými daty nakládat. Principy otevřených dat popsanév Koncepci jsou plně v souladu se snahou vytvářet veřejnou správu otevřenoua přístupnou občanům a poskytovat informace veřejného sektoru způsobemumožňujícímvyužítjejichpotenciálprovytvářenínovýchproduktůa služeb.

Využívání otevřených dat ve veřejné správě tak může být jednou z cest, jaknaplnit cíle v oblasti využívání informací veřejného sektoru. Aby bylo plněvyužito potenciálu otevřených dat, je třeba, aby takto zveřejněná data bylasnadno dohledatelná jejich potenciálními uživateli. V souladu s Koncepcí by zatímto účelem měl být vybudován katalog otevřených dat zveřejněnýchjednotlivýmiinstitucemiveřejnésprávy.

Opatřeníč.14:V rámci rozvoje znalostní a informační společnosti je nutné zajistit, abyvšichni měli přístup prostřednictvím internetu obecně ke všeminformacím,kterégenerujeveřejnýsektor.Výjimkymůžestanovitpouzezákon.Dálejenutnézavéstspravedlivéa nediskriminačnípodmínkypropřístupsoukromého sektoru k informacím veřejného sektoru. Česká republikamusí usilovat o otevřenou státní správu na základě právních předpisůa praktických opatření, jako je poskytování údajů ve strojově čitelnémformátu.Ministerstvo vnitra proto v rámci přípravy legislativních opatřenísouvisejících s projednávanou revizí směrnice č. 2003/98/ES,o opakovaném použití informací veřejného sektoru, provede analýzurozsahu informací, které jsou podle jednotlivých právních předpisůpovinně zveřejňovány subjekty veřejného sektoru (povinnými subjektypodle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).Nebude-li možné považovat okruh povinně zveřejňovaných informacípodle výsledků analýzy z hlediska cílů tohoto materiálu za dostatečný,navrhne Ministerstvo vnitra změnu právní úpravy k rozšíření okruhupovinně zveřejňovaných informací tak, aby došlo k naplnění zásady

49

otevřenéa občanůmpřístupnéveřejnésprávy.

5.5. Ochranaosobníchúdajů

Důvěra v moderní technologie je hlavním předpokladem růstu digitálníekonomiky.V dnešnídigitálnídobě lidénakupující zbožíneboslužbyčastobezrozmysluposkytujíúdajeo svýchkreditníchkartách.Milionyobyvatel zveřejňujífotky,blogujía píšínasociální sítěo rodině, přátelícha spolupracovnících,anižby věnovali pozornost ochraně osobních údajů. Osobní údaje jsou veškeréinformace o jednotlivci bez ohledu na to, zda se týkají jeho soukromého,profesního nebo veřejného života. Mezi takové údaje patří cokoliv, od jména,fotografie,e-mailovéadresy,bankovníchúdajů,profilůnasociálníchsítíchažpozdravotní informace nebo adresu internetového protokolu osobního počítače.Použitía výměnaosobníchúdajůsestaly hlavními faktorydigitálníekonomiky.Významné marketingové společnosti shromažďují obrovské množství údajů,např.k využitív behaviorálníreklamě28.

Ustanovení čl. 7 a 8 Listiny základních práv EU uznávají respektovánísoukroméhoa rodinnéhoživotaa právonaochranuosobníchúdajů.Pravidlanaochranu údajů stanovují způsob, jakým jsou osobní data zpracovávána. Tatopravidla berou v potaz svobodu vyjadřování a zavádí zvláštní režim využívanýpřizpracováníosobníchúdajů.

Hlavní faktor umožňující jednotlivcům znát proces zpracování svých osobníchúdajů a využít práva garantována směrnicí 95/46/ES je poskytnutí informací(zásada transparentnosti). Poskytovatelé služeb, kteří vystupují jako správciúdajů, musí poskytnout uživatelům jasná, snadno srozumitelná a přístupnáoznámení o ochraně osobních údajů v souladu s požadavky uvedenými vesměrnici95/46/ES.Totoalenenívždydodržováno.

Na jednéstraněhrajíosobníúdajedůležitouroliv rozvojidigitálníhovnitřníhotrhu,nastranědruhénelzenevnímatobavyuživatelůzezneužitíosobníchúdajů.

Dne 25. ledna 2012 Evropská komise navrhla komplexní reformu pravidel EUo ochraně údajů z roku 1995, jejímž cílem je posílit právo na soukromí nainternetu a stimulovat digitální ekonomiku Evropy, neboť sběr, využitíi přístupnostúdajůsev důsledkutechnologickéhopokrokua globalizacezásadnězměnily. Jediný soubor předpisů o ochraně údajů podle Evropské komiseodstraní současnou roztříštěnost i nákladnou administrativní zátěž. Podle

28 Behaviorální reklama, resp. behaviorální cílení, je metoda využívaná on-line vydavateli ainzerenty s cílem zvýšit účinnost marketingové kampaně. Sbírané informace o chováníjednotlivců na internetu (např. jaké navštěvují internetové stránky, co na nich vyhledávají)ovlivňují reklamu, která se jim v závislosti na jejich chování zobrazí. Behaviorální marketingmůže být využíván sám nebo ve spojení s dalšími formami cílení reklamy (např. geografie,demografie,okolnívlivy).Totoumožňujemarketingovýmspecialistůmzaměřiton-linereklamunauživatele,nakterésenejvícehodí.Např. uživatel,kterýčastonavštěvujeinternetovéstránkyosportu,budezahrnutdokategoriesegmenttrhu:„sportovnífanoušek“.Tomutouživatelibudezasílánareklamazacílenánazájmysportovníchfanoušků.

50

Evropskékomisetato iniciativapřispějek posílenídůvěryspotřebitelůveslužbyposkytované on-line a bude tolik potřebným podnětem pro růst, tvorbupracovníchmísta inovacev Evropě.

Materiál Digitální Česko z povahy věci nemůže obsáhnout celou šířiproblematikyosobníchúdajův digitálníekonomice,nicméně jedenz důležitýchprvků ochrany osobních údajů je „právo být zapomenut“. Koordinační roliv oblasti ochrany osobních údajů má v působnosti Úřad na ochranu osobníchúdajů.

Každý člověk by měl mít právo na výmaz osobních údajů, které se ho týkají,tzn. měl by mít „právo být zapomenut“, zejména při využívání sociálních sítí.Obchodnímodelsociálníchsítíjezpravidlazaložennatom,ženazákladěaktivita vzájemných interakcí uživatelů se vytvářejí jejich profily, které umožňujíadresnoureklamu, jež jepakzdrojempříjmůprovozovatelůsociálníchsítí. Jevíse proto jako správné, aby uživatelé, kteří již dále nechtějí využívat služebkonkrétnísociálnísítě,měliprávobezdalšíhonato,abyjejichosobníúdajebylyvymazány a nebyly dále zpracovávány. Toto právo je obzvláště důležitév případech, kdy uživatel působil na internetu v dětském věku, aniž by si bylv plném rozsahu vědom rizik spojených se zpracováním osobních údajů,a pozdějichcetytoosobníúdajeodstranit.Jakjeuvedenovýšev dobězpracovánítohoto dokumentu probíhánaúrovniEUrevize legislativy zaměřené na ochranu osobních údajů (směrnice 95/46/ES).Pozice České republiky k návrhům na revizi je tradičně obsažena v příslušnérámcovépozici.

5.6. Digitálnígramotnost,elektronickédovednosti(e-skills)

Světpřecházíodprůmyslovéhověkukeglobální,propojenéekonomicezaloženéna znalostech a službách, což nevyhnutelně vyvolává nutnost změn nejenv hospodářstvísamotném,alei vinstitucícha systémech,kterébylynavrhoványpro jinoudobu.Proto jenutné zahrnoutdoaktualizovanéhoDigitálníhoČeska,

Opatřeníč.15:Úřadproochranuosobníchúdajůbudevývoja aplikacinovýchtechnologiísledovat a v případě selhání samoregulačních mechanismů v návaznostinadozorovépoznatkyzesvéčinnosti navrhneřešení a dálebudeposilovatinformovanostjednotlivcůa jejichodpovědnénakládánís osobnímiúdaji.Bude-litonezbytné,navrhnei změnuprávníúpravy.Přestože ochrana osobních údajů je do značné míry harmonizována naúrovni EU, Česká republika by měla při přijímání jakýchkoliv dalšíchopatření, zejména legislativních, zajistit vždy spravedlivou rovnováhumezi ochranou osobních údajů na straně jedné a svobodou podnikánía svobodným šířením a přijímáním informacínastranědruhé. Rovněžpřinastavení konkrétních povinností je třeba přihlédnout k jejich účinnostia vymahatelnostiv internetovémprostředí.

51

stejně jako nezpochybnitelný význam transformační síly nových technologií,i důležitost vzdělávání obyvatel s cílem zvýšit digitální gramotnost a rozvíjetelektronické dovednosti a celoživotní učení, jež tvoří jádro úspěšné digitálníekonomikyzaloženénaznalostech.

Digitální gramotnost je schopnost určit, zařadit, rozumět, vyhodnocovata analyzovat informace při používání digitálních technologií. Digitálnígramotnostvyžadujeaktivníznalosttechnologií a porozuměnítomu,jakmajíbýtužívány. Digitálně gramotní lidé jsou pak schopni komunikovat a pracovatefektivněji zvláště s těmi, kteří ovládají stejné znalosti a dovednosti jako oni.Výzkumy o digitální gramotnosti jsou zpravidla zaměřeny velmi široces důrazemnazvládnutípřiužitídigitálníchtechnologiítoho, jakefektivněnajít,užít, shrnout, vyhodnotit, vytvořit a komunikovat informace, nejedná se tedypouze o gramotnost, resp. schopnost užívat počítač. Digitální gramotnostzahrnuje rovněž znalost různých digitálních zařízení, jako je počítačovýhardware,software,internetnebomobilnítelefon.

Elektronickédovednosti(e-skills)zahrnujíširokouškáludovednostínezbytnýchk vykonávání pracovní činnosti v moderním pracovním prostředí. Úspěšnéinovaceslužebinformačnícha komunikačníchtechnologiívyžadujímezioborovéa kognitivní znalosti, stejně tak schopnost řešit problémy včetně pochopenízákladních obchodních a komunikačních dovedností, ale také znalost cizíchjazyků.Naelektronickédovednostibymělobýtnahlíženov širšímkontextu,a tojako na základnu schopností, jimiž disponují všichni občané. Dále by tytodovednostimělybýtzdokonalovány celoživotně.

Digitální gramotnost a elektronické dovednosti jsou navzájem neoddělitelnéa odpovídají celostní a nediskriminační definici začleňování do informačníspolečnostiprovšechny.

Začlenění do informační společnosti předpokládá splnění následujícíchpodmínek:

a) přístupnost k informačním a komunikačním technologiím (což je klíčovýaspekt),

b)znalostovládánízařízení,

c) osvojení technologií, což předpokládá školení a schopnosti v oblastiinformačnícha komunikačníchtechnologiíumožňujícíovládánívšechprogramůnarůznýchplatformácha zařízeních,

d) znalost informací potřebných ke kritickému hodnocení obsahu všechmediálníchnástrojův rámciaktivníhoobčanství.

V této souvislosti se hovoří o osobách vyloučených z informační společnosti,mezi které patří především (ale nikoliv obecně) senioři, osoby s postižením,některé pečující osoby, osoby s nízkým příjmem a s nízkým vzděláním, a tov různémíře– napříkladmezi„seniory“jsoui vzdělaníuživateléinternetu,kteřího využívají od té doby, co se objevil, a kteří v některých zemích představujívýznamnouhnacísíluhospodářství.Cílempromodernístátbymělobýtzajištění

52

základních digitálních znalostí pro všechny občany bez ohledu na jejichpostavenívespolečnosti.

Lzesedomnívat,žezačleňovánídoinformačníspolečnostizdalekanenístabilnía lineární.Technologieseneustálevyvíjejí,jistotazaměstnánísesnižuje,prácejeflexibilnější a profesní dráha roztříštěnější. Vyloučení z informační společnostičasto souvisí s několika příčinami, které se překrývají. Základem začlenění jeceloživotnívzdělávánía doplňováníznalostí.

Výše uvedené skutečnosti si uvědomila vláda, která svým usnesením ze dne5. října 2009č. 1250schválilaNávrhřešeníkoordinacea spoluprácev oblastie-skills v České republice a uložila vytvořit Národní strategii e-skills, jež mělaobsáhnoutzejménanásledujícíaktivity:

a) posílení spolupráce mezi veřejnými orgány a soukromým sektorem,akademickou obcí, odbory a sdruženími prostřednictvím mnohostrannýchpartnerstvízúčastněnýchsubjektůa společnýchiniciativ,

b) podpora rozvoje rámce pro kvalifikace v oblasti práce s počítačem nebointernetema nástrojůpodporujícíchmobilitua transparentnostkvalifikací,

c) podpora investic do lidských zdrojů, zejména prostřednictvím zajištěnídostatečných veřejných i soukromých investic do lidských zdrojů a elektronickýchdovedností,

d)podpora vzájemnéhouznávánía převáděníkreditůa osvědčenímeziformálním,neformálním a průmyslem vedeným vzděláváním v oblasti ICT, propagace vědy,informačnícha komunikačníchtechnologiía elektronickýchdovedností,

e)podpora celoživotníhozískáváníelektronickýchdovedností,

f)šířeníosvědčenýchřešení,jakškolitzaměstnancepomocíelektronickéhoučení,sezvláštnímdůrazemnamaléa střednípodniky,

g)rozvojpočítačovégramotnosti,

h)podpora aktivnípolitikyzaměstnanosti.

Přestože Národní strategie e-skills nebyla vypracována, lze se domnívat,že strategií předpokládaná opatření jsou stále aktuální. Vláda svým usnesenímze dne 29. června 2011 č. 503 proto schválila návrh řešení koordinacea spolupráce v oblasti elektronických dovedností v České republice. Hlavnímgestoremzaproblematikue-skills jeMinisterstvoprácea sociálníchvěcí, jehožhlavnímúkolemjekoordinaceceléoblasti,předevšímvůčiEUa jejímorgánům.

Na evropské úrovni byly identifikovány následující nedostatky v oblastielektronickýchdovedností:

• nedostatečný počet kvalifikovaných lidí na trhu práce nebo v pracovnímsegmentu,

• nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v organizacích v porovnánísoučasnéhostavus budoucímipotřebami,

•rozdílveschopnostechabsolventůa očekávanýchnárokůzaměstnavatelů.

53

Základní principy, které by měly být sledovány s cílem zlepšit podmínkyceloživotníhozískávánídigitálnígramotnosti,jsou:

a) dlouhodobá spolupráce – posílit spolupráci mezi orgány veřejné správya soukromýmsektorem,akademickouobcí,odborya neziskovýmiorganizacemi,propagovatzúčastněnéstranya společnéiniciativyvčetněmonitoringupoptávkya nabídky,přizpůsobeníučebníchosnovzměnám,zaujmoutzahraničnístudentya vysoce kvalifikované pracovníky v oblasti ICT, dlouhodobě propagovatvzdělávánív oblastiICT,

b)investicedolidskýchzdrojů– zajistitdostatečnéveřejnéa soukroméinvesticedolidskýchzdrojůa elektronickýchdovedností,

c)atraktivita – zvýšitzájema povědomío vědě,matematice,ICT,elektronickýchdovednostech,možnostech kariéry a profesního růstu se zaměřením namladélidi, poskytnout rodičům, učitelům a žákům možnost pochopit narůstajícímnožstvímožností,kteréjsouspjatysevzděláníma kariérou v ICT,

d) zaměstnatelnost a začlenění – rozvoj digitální gramotnosti a elektronickýchdovedností ušitýchnamíruzaměstnavatelůmveveřejném i soukromémsektoru,zvláště u malých a středních podniků, avšak zaměřených rovněž na potřebynezaměstnaných,seniorů,lidís nižšímvzděláním,lidísezdravotnímpostiženíma mladýchlidínaokrajispolečnosti,

e) celoživotní získávání elektronických dovedností – zajistit, aby pracovnícimohli pravidelně aktualizovat své elektronické dovednosti (např.prostřednictvíme-learningu).

Opatřeníč.16:Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracuje společně s Ministerstvemškolství,mládežea tělovýchovyStrategiiprozvýšenídigitálnígramotnostia rozvoj elektronických dovedností občanů s cílem rozvíjet optimálnínástroje tak, abybylinovípracovnícipřipraveninavstupdozaměstnánía zároveňabybylipodporovánisoučasní zaměstnanci,kteříčelízměnámv informačních a komunikačních technologiích a globalizaci. Mezi dalšícíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení, celkovéúrovnědigitálnígramotnosti občanůa tímposíleníčeské ekonomiky a jejíkonkurenceschopnosti.

5.7. Doménovájména

Doménová jména nahrazují číselné vyjádření adres internetového protokolu(např. 127.128.129.130) pro člověka srozumitelnějším slovním vyjádřením –doménovým jménem (např. www.vlada.cz nebo www.narodni-divadlo.cz).Vzhledem k tomu, že každé doménové jméno stejně jako adresa internetovéhoprotokolumusí být v rámci internetu jedinečné, je třeba stanovit pravidla propřidělovánídoménovýchjmen.

Systém přidělování doménových jmen v České republice je, podobně jakov jinýchčlenskýchstátechEU,založen naprincipu„first-come,first-served“,kdysprávce národní domény umožňuje registraci domény prostřednictvím

54

tzv. distribuovanéhosystému,kdysamotnépožadavkynaregistracidoményjsoupřijímány smluvními partnery sdružení, tzv. registrátory, kteří obsluhujíkoncovéuživatele– žadateleo registraci.Vícenež40registrátorůpakzajišťujedostatečnou míru konkurence i širokou volbu pro koncového zákazníka(důkazemjsoui klesajícícenyzadoménovájména).

Správu národní domény „.cz“ (včetně nastavení podmínek registrace v Českérepublice) zabezpečuje sdružení CZ.NIC, které v rámci registračních podmínekuplatňuje stejnépožadavkyna subjekty se sídlemv České republice a EU/EHP.Doménu„.cz“si takmohouregistrovat jakprávnické, tak fyzickéosobyz Českérepubliky i ze zahraničí. Z důvodu zajištění lepší vymahatelnosti právaa usnadněníkomunikacevšakmusísubjektysesídlemmimoEU/EHPnazákladěvýzvy sdružení CZ.NIC nebo příslušného orgánu (zejm. rozhodčího soudu)doplnit doručovací adresu na území EU/EHP. Doménu „.cz“ registrují nejentuzemštíregistrátoři,alerovněž18zahraničníchregistrátorů.

Při registraci domény „.cz“ sedlouhodoběodstraňují nejen technické a právníbariéry,ale rovněžseusilujeo odstraněnípřekážek jazykových,kdyse formouhodnocení (ratingu) podporují jednotliví registrátoři v tom, aby umožniliregistraci (včetně vyplnění příslušných formulářů) nejen v českém, ale rovněžanglickém a případně dalším jazyce tak, aby registrace domény netvořilazejména prozahraničníspolečnostipřekážkuvstupunatrh.

V souladu s podmínkamimezinárodní organizace ICANN (Internet CorporationforAssignedNamesandNumbers) spadánastavenípodmínekregistraceplnědopravomocikaždéhosprávcenárodní(nebo jiné)doménya podmínkypřidělováníby neměly být předmětem regulace na úrovni EU. Současná podoba systémupřidělovánídoménovýchjmen fungujepoměrnědobře,a protobyv tétooblastiměl být zachován princip subsidiarity. V neposlední řadě je třeba zohlednitmožnostiregistracenovýchgTLD(generickýchtopleveldomén,např.„.vlada“),kdy by případná regulace mohla dopadnout na mnohem širší okruh subjektůa rovněžregistrátorysesídlemmimoEU,jejichžslužebvšakvyužívajíevropskésubjekty(typickýmpříklademmůžebýtdoména„.com“).

O efektivnosti samoregulace a uplatňování zásad „good governance“ (principdobré správy) svědčí např. to, že velkoobchodní cena české domény od roku2004 poklesla více než 4x, z 600 Kč na 125 Kč a řadí se k jedněm z nejnižšíchv Evropě. Je nutné upozornit na skutečnost, že správce národní domény plnírovněž svou roli v rámci zabezpečení kritické informačníinfrastruktury, informačníbezpečnosti a kybernetickébezpečnosti – nazákladěmemoranda uzavřeného mezi Národním bezpečnostním úřadem a sdruženímCZ.NIC z března 2012 v oblasti kybernetické bezpečnosti, vykonává sdruženíCZ.NIC funkci Národního CERTu (Computer emergency response team)a NárodníbezpečnostníúřadvykonáváfunkcivládníhoCERTu.

Česká republika podporuje transparentní a nediskriminační přístupk doménovým jménům. Dne 25. června 2012 podepsalo MPO se sdruženímCZ.NICmemorandumo spolupráci,kterévycházíz memorandauzavřenéhomezisdruženímCZ.NICa Ministerstveminformatiky.

55

V České republice je rovněž sídlo pro rozhodování doménových sporů (pro„.eu“a „.com“doménu).

Opatřeníč.17:Ministerstvo průmyslu a obchodu bude nadále na národní i mezinárodníúrovnipodporovat,abyv otázkáchsprávyinternetubylypředpřípadnýmilegislativními a regulačními opatřeními upřednostněny principysamoregulacezaloženénakonsensuzúčastněnýchsubjektů.

56

PŘÍLOHA

Aktuálnístavvyužíváníelektronickýchkomunikacía ICTv České

republice

Následujícíinformaceposkytujízákladnípřehledstatistickýchúdajůtýkajícíchseaktuálního stavu využívání elektronických komunikací a ICT v České republicepodle výsledků šetření publikovaných Českým statistickým úřadem29 a dálepodle dokumentu „Informace o vývoji trhu elektronických komunikací sezaměřenímnarok2011a vybranéukazateleprvníhopololetí2012“publikovanéČeskýmtelekomunikačnímúřadem.30

Hlasovépevnéa mobilníslužby,připojeník internetu

Počet pevných telefonních linek se v České republice neustále snižuje. PočetaktivníchpřípojekproVDTS(veřejnědostupnátelefonníslužba)jakov minulýchletech meziročně klesl, o 10,3 % na hodnotu 1,65 milionu aktivních přípojek.Z hlediskarozděleníaktivníchpřípojekpodletechnologiídošlok dalšímusníženípodílukovovýchvodičůna celkovémpočtuaktivníchpřípojek.Tomuodpovídái poklespodílu analogovýchpřípojek a nárůstpodíluVoIP (Voiceover InternetProtocol) přípojek na celkovém počtu aktivních přípojek. Počet účastnickýchstanic VDTS dosáhl hodnoty 2,27 milionu, což představuje meziroční pokleso 3,9%.PenetraceúčastnickýmistanicemiVDTSpokleslaz 22,0%v roce2010na21,6%v roce2011. Penetracepevnýchlinekna100obyvatel(cca18)jev ČRjednou z nejnižšíchmezizeměmiEU.Takjakzaposledníchdesetletklesalpočetpevných telefonních linek, tak zároveň narůstal počet aktivních SIM kareta hodnota tohoto ukazatele patří v evropském srovnání naopak mezi nejvyšší.PočetaktivníchSIMkaretpodlemetodikyEK31 dosáhlv roce2011hodnoty13,4milionů, cožpředstavujemeziročnínárůst o 2,9%a penetraci (počet aktivníchSIMkaretna100obyvatel)vevýši127,6%.Podílaktivníchpředplacených(pre-paid)SIMkaretna celkovémpočtuaktivníchSIMkaretprůběžněklesá (v roce2011dosáhlvýše40%).

Nejrozšířenějšíinformačnítechnologiív ČR jemobilnítelefon,kterýv roce2010vlastnilo 96 % domácností oproti 30 % před deseti lety. Naopak pevnoutelefonní linkuměla pouze čtvrtina českých domácností oproti třem čtvrtinámpřed deseti lety. Na konci roku 2010 se uvádělo, že nemá mobilní ani pevnýtelefonpouze1%domácnostíoproti15%v roce2000.

V roce 2011 bylo vybaveno počítačem bezmála 65 % a k internetu připojeno61%českýchdomácností.I přesvýraznýnárůstpodíludomácnostís připojenímk internetu v posledních letech, Česká republika stále zaostává za průměrem

29 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech.30 http://www.ctu.cz/cs/download/statisticke_udaje/rok_2012/informace_vyvoj_trhu_ek_2011.pdf.31 PodlemetodikyEKjsouzapre-paidSIMkartypovažoványty,kterébylyminimálnějednouzaposlední třiměsíce použity pro originaci nebo terminaci volání, odeslání SMS,MMS nebo prodatovéslužby.

57

EU27 (73%).Mezi jednotlivými kategoriemi domácností jsou zaznamenáványrozdílyvevyužívání informačních technologií.K internetubylopřipojeno84%domácnostís dětmia pouze53%domácností bezdětí.U domácnostíz různýchpříjmových skupin jsou rozdíly ještě významnější, neboť internet mělo 92 %domácnostís nejvyššímipříjmya pouhých24%s těminejnižšími.

NákladyčeskýchdomácnostízaněkteréICTslužby

Výdaječeskýchdomácnostízaslužbyelektronickýchkomunikacísev roce2010podílely 4,3 % na jejich celkových spotřebních výdajích. Přestože domácnostis nejnižšími příjmy utratí ročně v průměru na jednoho člena domácnostio 4 tisíce Kč ménězatytoslužbyneždomácnostis příjmemnejvyšším,zaujímajítytovýdajena jejichcelkovýchspotřebníchvýdajíchvyššípodíl.Zatímcov roce2005 tvořily účty za provoz pevné telefonní linky 36% výdajů domácností zatelekomunikační služby, takv roce2010 tobylapouhádesetina, zbytek tvořilyz 65 % výdaje na provoz mobilních telefonů a z 25 % na provoz internetu.Průměrný roční výnos na uživatele za poskytované služby celkem poklesl nahodnotu5 064Kč bezDPH.

Využíváníinternetujednotlivci– nakupování

Vnejvyššímířejenainternetunakupovánooblečenía obuv,kterépřesinternetobjednal téměř každý druhý nakupující (45 %). Ze služeb pak dominujívstupenky,kterésipřesinternetobjednalo40 %osobnainternetunakupujících.Mezi velmi frekventované produkty patří také kosmetika a zdravotní potřeby(27%), sportovní potřeby (26%), knihy a časopisy (19%) a také elektronika,kterousipřesinternetobjednalo19%nakupujících.

Podnikateléa internet

K internetu je dlouhodobě připojeno cca 96 %podniků s deseti a více zaměstnanci. V průběhu letsevšakvýznamněměnírychlost,jakoujsoupodnikyk internetu připojeny, v roce 2011 mělovysokorychlostní přístup k internetu již 87 %podniků, zatímco v roce 2006 mělo pouze 18 %podniků rychlost připojení k internetu vyšší než 2Mbit/s.Mezičinnosti,kekterým jeinternetpodnikyvyužíván, patří například internetové bankovnictví(89 %), telefonování prostřednictvím internetu(25%)nebo školenízaměstnanců(15%).

V posledních letech významně roste hodnotaelektronických nákupů realizovaných pomocíobjednávek zadaných přes internet. Zatímco v roce 2002 tvořily elektronickénákupypodnikův Českérepublice pouhá4%z objemujejichcelkovýchnákupů,takv roce2010představovalyjižjednučtvrtinu.

● ● ●

V posledních letech významně roste

hodnota elektronických

nákupů realizovaných

pomocí objednávek zadaných přes

internet.● ● ●

58

Podíl zaměstnanců používajících v podnicích usazených v České republicepočítačsev posledníchletechpřílišneměnía pohybujeseokolohodnoty40%,v lednu 2011 se jednalo konkrétně o 43 %. Osobní počítač s přístupem nainternetpakpoužívalo35%zaměstnancůpodnikůa izdejev posledníchletechzaznamenávána obdobná hodnota. Podniky zaměstnancům také umožňujípracovat z domova (homeworking). V lednu 2011 umožňovalo práci z domovasvýmzaměstnancům27%podnikůa tutomožnostvyužiloněcomálopřes3%zaměstnanců.

Z výšeuvedenétendence lzekonstatovat,žev podstatěkaždému zaměstnaneci,u kterého je potřeba, aby využíval ke své práci počítač, mu tento prostředekzaměstnavatelposkytl.

Obcea internet

Stejně jako u podniků je i v případě organizací veřejné správy již dlouhodoběk internetupřipojenavětšinaz nich.Organizaceveřejnésprávynabízejípřístupk internetu i občanům, a to prostřednictvím veřejně přístupného počítače vesvýchprostorách.V roce2010nabízelo tutomožnost občanům73 %obecníchúřadů,avšaktatoslužbanenízestranyobčanůnijakvýrazněvyhledávána.Tutomožnost využilo v roce 2011 pouhých 110 tisíc jednotlivců starších 16 let.Některé obce svým občanům nabízejí také možnost připojit k internetu svoudomácnost, a to prostřednictvím bezplatného bezdrátového připojení. Tutomožnostdlouhodoběnabízí10%obecníchúřadůa v roce2011 ji využila4%domácností.

Školstvía internet

Zatímcov roce2005připadlona100žákův českýchškoláchnecelých9počítačůa 7,4počítačůpřipojenýchnainternet,o šestletpozději,v roce2011,tobylojiž14,7počítačůa 14,2počítačůpřipojenýchnainternet.

Tentotrendsejevíjakopříznivý,nicménějenutnézdůraznit,žepočítačová,resp.digitální, gramotnost je stěžejním prvkem pro rozvoj znalostní a informačníspolečnosti.Informačnítechnologiebymělyprostupovatcelýmprocesemvýukyna základních školách, nikoli jen v předmětech typu „Práce s počítačem“. Plnézapojení moderních technologií do výuky všech předmětů vnímá stát jakonezbytnév rámciposunuvzdělávacíhosystémuodprostéhomentorování faktůk důrazunačtenářskougramotnost,komunikačnídovednostia logickémyšlení.

Zdravotnictvía internet

V roce 2010 bylo v České republice vybaveno osobním počítačem 97 %samostatnýchordinací lékařů, k internetubylopřipojeno79% těchtoordinací(49 % pomocí vysokorychlostního připojení). Podíl zdravotnických zařízenís vlastními internetovými stránkami vyznívá ve srovnání s jinými subjekty

59

(podnikynebo úřady) podstatněhůře, neboťv roce2010 vlastnilo internetovéstránky pouze 20 % samostatných ordinací lékařů. V rámci jednotlivých typůordinací najdeme výrazné rozdíly tohoto ukazatele, např. internetové stránkymělo27%ordinacídětskýchlékařů,alepouze17%ordinacípraktických lékařůprodospělénebo 11%zubníchlékařů.

Internet, ať již doma nebo v ordinaci, využívají lékaři samostatných ordinacínapříklad k získávání informací o praktické medicíně (67 %), pro komunikacis pacienty(39%)nebo k vedenízdravotnickédokumentace(9,5%).

VyužívánímoderníchICTtechnologiíseomezujepouzenainternípotřeby, velmislabájenabídkainternetovýchslužebpropacientynebo předávánídokumentacemezilékaři.

Doménovájména

Jedním z faktorů ovlivňující rozvoj digitální ekonomiky, předevšímelektronického obchodu, je snadnámožnost získání doménového jména, kteréhraje významnou roli pro snadný přístup k dané službě. V této souvislosti seČeskárepublikařadív rámciEUmezistátys jednouz nejnižšíchcenzaregistracidomény.

V roce2011evidovalsprávcenárodnídomény,sdruženíCZ.NIC,vesvémregistru880 708 domén z nichž 41,64 % bylo v držení organizací a 58,36% v rukoujednotlivců. Oproti roku 2010 se počet registrací domény „.cz“ zvýšil téměřo 15%,cožpotvrzujezájemčeskýchsubjektůo registracinárodnídomény.Vedlemožnosti registrace národní domény „.cz“ využívají tuzemské podnikyi jednotlivci i další domény, především „.com“ a „.eu“, která v loňském roceu českýchdržitelůevidovalana150 000registrací.

Grafč.5:Vývojpočtupřidělenýchdoménv Českérepublice,zdrojCZ.NIC

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

199

9

200

0

200

1

200

2

200

3

200

4

200

5

200

6

200

7

200

8

200

9

201

0

201

1

60

Aktuálnístavpokrytía využívánívysokorychlostníhopřístupuk internetu

Aktuální stav využívání vysokorychlostníhopřístupuk internetu jepředmětemsběrudat,kterápropotřebyanalýzypříslušnéhorelevantníhotrhu sbíráČeskýtelekomunikační úřad. Od poslední analýzy se celkový počet maloobchodníchúčastníků zvýšil z 1 770 000 (konec roku 2008) na cca 2 516 000 (konec roku2011).V případězapočítánípřístupůi v mobilníchsítíchsepočetuživatelůzvýšilz cca2 050 000na cca 3 159 000.

Graf č. 6 – Podíly vysokorychlostních přístupů k internetu využívaných rezidentnímimaloobchodnímizákazníky v roce2011,zdrojČTÚ

Graf č.7 - Podíl jednotlivých rychlostí přístupů namaloobchodním trhu na konci roku2011,zdrojČTÚ

xDSL -maloobchod

29,8%

xDSL -velkoobchod

2,3%xDSL - LLU

1,2%

CATV24,7%

WiFi32,5%

FWA0,1%

FTTx9,5%

61

Nicméně z grafu č. 6 a 7 je patrné, že v České republice neexistuje dostatečnáinfrastruktura pro vysokorychlostní přístup k internetu dle cílů stanovenýchDigitálníagendou.

V roce 2011 zpracovalo Ministerstvo zemědělství s využitím dat Českéhotelekomunikačního úřadu studii „Aktuální stav pokrytí a využívánívysokorychlostního přístupu k internetu, zejména v malých obcích do 499obyvatel“.

V rámci studie, jež zkoumala využívání internetu, pak odpovědi „nevyužívám“,jsou nejčastěji zastoupeny na venkově (přes 40 %), zatímco v celé Českérepublicejetonecelých30%.

Nicménějezjevnýtrend,žeintenzitavyužíváníinterneturostemírněs velikostímísta bydliště až na velkoměstské dvě třetiny denních uživatelů. Nejslabšíintenzita je, obdobně jakoproporceuživatelů, v menších, alenikolinejmenšíchobcích.

Graf č. 8 – Četnost využívání internetu mezi obyvateli obcí různých velikostí, zdroj

Ministerstvozemědělství

Na základě provedeného průzkumu lze konstatovat, že došlo k výrazné změněudávanýchdůvodů,prokterélidéinternetnevyužívají.

Po relativnímpoklesu cenADSL a po navýšení nominálních rychlostí připojeník internetu a současně s existencí velkého množství poskytovatelůvysokorychlostního přístupu k internetu pomocí pevných bezdrátových spojů(tzv. wifi) můžeme vysledovat procentuální pokles důvodů typu „je to přílišdrahé“.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

ČR

do499

do999

do2000

do4999

do10000

do19999

do50000

do99999

do900000

Praha

pravidelně(denněčitéměřdenně)

často(alespoň1xtýdně)

občas(alespoň1xměsíčně)

výjimečně

nevyužívám

62

Absenci výpočetní techniky, což byl další možnýdůvod nevyužívání internetu, změnily poslední dvaroky, během nichž nastalo prudké snížení cennotebooků a rozšířenínabídkytzv.chytrýchtelefonůa tabletů, což vedlo k tomu, že mnohé domácnostiinovovalydomácívýpočetnítechnikua staršípočítačepředaly staršígeneraci.

Další významný důvod „jsem už na to starý“ a „jeto moc složité“ pomáhá redukovat nová generacevnučeka vnuků.Vzhledemk tomu,žeužnazákladníškole se dnes přístup k internetu stává základnímpožadavkem a pomůckou při vyučování, používají jepak děti i u prarodičů. Ti tak vidí, že je práci s PCmožné zvládnout, nechají si předvést, jak na to,a naučísesiceomezenou,alepřestoužitečnoupaletudovedností pro základní služby – vyhledávání,telefonování přes internet, posílání emailů,nakupování,sociálnísítě.

Z grafu č. 9 je zřejmé, že odpovědi v nejmenších vesnicích se od celostátníhoprůměrulišíjediněvyššímzastoupenímdůvodu„vyššíhověku“,nikolitím,žebylidépracovats počítačemneuměli.

Graf č. 9 – Důvody nevyužívání internetu mezi obyvateli obcí různých velikostí, zdroj

Ministerstvozemědělství

Subjektivní postoj k internetu dobře ilustrují odpovědi na otázku, zda si umírespondentipředstavitživotbezinternetu,cožjeprovětšinulidíjižjenobtížněpředstavitelné.Podíltétoodpovědiv malýchobcíchsetotižnijakodcelostátníhoprůměru neliší a z toho vyplývá, že subjektivní potřeba internetu uživatelů navenkověa veměstechjestejná.

● ● ●Absenci výpočetní techniky, což byl

další možný důvod nevyužívání

internetu, změnily poslední dva roky,

během nichž nastalo prudké snížení cen

notebooků a rozšíření nabídky

tzv. chytrých telefonů a tabletů.

● ● ●

63

Graf č.10 – Hodnoceníkvalityživotabezinternetumeziobyvateliobcírůznýchvelikostí,

zdrojMinisterstvozemědělství

Potvrzují se teoretické poznatky o tom, že internetpřináší především informační zdroje, ale hned nadruhém místě je místem komunikace a zábavy(pro mladougeneracijetentodůvodsilnějšínežprostarší, ale i zde se situace mění). Oba tyto důvodyjsou v malých obcích silnější, než v obcích o něcovětších. Jen to potvrzuje výše zmíněný poznateko tom, že starší lidé na venkově používají internetkekomunikaci a zábavě, a to jimpomáháodstranithranice dané malou lokalitou, často v kombinacis horšímobilitoua limitydopravy.Možnái protojezdetatoaktivitao něcovyššínežvevětšíchobcích,kdejekontaktůvícea i dopravabýváhustší.

0 20 40 60 80 100

ČR

do499

do999

do2000

do4999

do10000

do19999

do50000

do99999

do900000

Praha

Rozhodněano

Spíšeano

Spíšene

Rozhodněne

● ● ●Potvrzují se

teoretické poznatky o tom, že internet přináší především informační zdroje, ale je také místem

komunikace a zábavy.● ● ●

64

Graf č. 11 – Co by Vám chybělo bez internetu – srovnánímezi obyvateli obcí různých

velikostí podle grafu č. 10, přičemž vnitřní kruh je průměr ČR, zdroj Ministerstvo

zemědělství

Největší rozdíl mezi vesnicí a městem je v dosahovaných rychlostech přístupuk internetu.V tomtoohledu se velmimalé obcepodstatně liší odprůměru i odvětšíchobcí– připojeníjezdepodstatněpomalejší.Jestližecelostátněuvádí54%uživatelů rychlost nad 2 Mbit/s, v malých obcích je to jen 39 %. Rychlostpřipojenípakpozvolnarostes velikostímístabydliště.

Graf č. 12 – Rychlost připojení – srovnánímezi obyvateli obcí různých velikostí, zdroj

Ministerstvozemědělství

Informace,aktuality,dostupnostinformacíKomunikace(e-mail,chat,facebook,skype)

E-shopy,slevomaty

E-banking

Zpravodajství

0% 20% 40% 60% 80% 100%

ČR

do499

do999

do2000

do4999

do10000

do19999

do50000

do99999

do900000

Praha Do256kbit/s

Od257kbit/sdo0,5Mbit/s

Od0,5do1,0Mbit/s

Od1do2Mbit/s

Od2do10Mbit/s

vícenež10Mbit/s

nevím

65

Velikost místa bydliště byla dlouhodobě proměnnou, která diferencovalavyužíváníinternetu.Podíluživatelůinternetuměltendencirůsts velikostímístabydliště.Údaje z posledníchvýzkumůovšemukazují,žesetatosituacepozvolnamění. Využívání internetu v malých obcích pozitivně ovlivnilo rozšíření sítípomocípevnýchbezdrátovýchspojů(tzv.wifi).

64 % respondentů z malých obcí do 499 obyvatel má přístup k internetuz domova,přitomv celéČeskérepublice využíváz domovainternetpouzeo 3%víceobyvatel(67 %).Z 64%domácnostípřipojenýchk internetuv malýchobcíchmátéměřpolovina(48 %)pomalépřipojení(do2Mbit/s),tedypřipojení,kteréneodpovídá vysokorychlostnímu přístupu k internetu podle původní StátnípolitikyDigitálníČesko. V celéČeskérepublice mápomalépřipojení,do2Mbit/s,o pětinuméněuživatelů,pouze28 %.

66

Glosář

3DTV televize s prostorovým obrazem

3G síť mobilní komunikační síť 3. generace

B2B Business-to-business, obchodní vztah mezi podnikateli

B2C Business-to-consumer, obchodní vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem

DAB/DAB+ Digital Audio Broadcasting, standard pro zemské digitální rozhlasové vysílání první/druhé generace

digitální

dividenda část kmitočtového spektra uvolněná použitím efektivnější přenosové technologie

DNSSEC Domain Name System Security Extensions, technologická specifikace umožňující zvýšené zabezpečení provozu internetu

DVB-T/T2 Digital Video Broadcasting – Terrestrial, standard pro zemské digitální televizní vysílání (T2 – druhá generace)

DVB-S/S2 Digital Video Broadcasting – Satellite, standard pro satelitní digitální televizní vysílání (S2 – druhá generace)

DVB-C/C2 Digital Video Broadcasting – Cable, standard pro kabelové digitální televizní vysílání (C2 – druhá generace)

D-book souhrn doporučení vlastností přijímačů ve standardu DVB-T/DVB-T2

ČTÚ Český telekomunikační úřad

EK Evropská komise

EU Evropská unie

Evropa 2020 nosná Evropská strategie s cílem dosáhnout rozvoje evropské ekonomiky

FM frekvenční modulace – nejběžnější způsob vysílání analogového rozhlasu na velmi krátkých vlnách (87,5 – 108 MHz)

HDTV High-definition television, televizní vysílání s vysokým rozlišením obrazu

HbbTV Hybrid Broadcast Broadband television, hybridní televize – používá televizní vysílání k přenosu hlavního obsahu a internetu pro přenos doplňkových a souvisejících informací

ICANN Internet Corporation for Assigned Names and Numbers – nezisková organizace, která se zabývá přidělováním a správou doménových jmen a adres internetového protokolu na mezinárodní úrovni

ICT Information and Communication Technology, informační a komunikační technologie

interoperabilita

schopnost nabízet a přijímat službu pomocí různých technologií

interaktivní

67

služby doplňkové služby k vysílání využívající internetový kanál pro interaktivní komunikaci s poskytovatelem obsahu

IPTV Internet Protocol television, standard pro digitální televizní vysílání prostřednictvím internetového protokolu

LTE Long Term Evolution, mobilní komunikační síť nové generace určenápro vysokorychlostní komunikaci a přístup k internetu

MPEG2 Moving Picture Experts Group, kompresní algoritmus pro digitální zpracování obrazu a distribuci digitálního televizního signálu

MPEG4 pokročilý kompresní algoritmus pro digitální zpracování obrazu s vyšší efektivitou než MPEG2

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

MK Ministerstvo kultury

M2M Machine to Machine, dálková komunikace mezi různými zařízeními

PIA Privacy Impact Assessments, hodnocení dopadů regulace v oblastiochrany soukromí a údajů

RFID Radio Frequency Identification, technologie umožňující identifikaci na základě rádiových vln zpravidla na krátké vzdálenosti

SDTV Standard Definition Television, standardní rozlišení obrazu (typicky v rámci analogového televizního vysílání)

SFN single-frequency network, jednofrekvenční vysílací síť – používá jediný kmitočet pro provoz skupiny vysílačů

SIM karta Subscriber Identity Module, elektronický čip, který se vkládá do mobilního telefonu a který slouží k identifikaci účastníka v rámci mobilní sítě