1

ISLÁMNA VZESTUPU

OBSAHIslám na vzestupu (Zdenìk Vojtí�ek) 1Nábo�enství a lidská agresivita (Prokop Reme�) 2Typologie �odpadlíkù� (Luká� Humpl) 4

Z domovaDuchovno dìlá �tìstí (Ale� Pøichystal) 6�amanùv zloèin (Jiøí X. Dole�al) 8Opravdový �ivot v Bohu (Luká� �tursa a Luká� Brzobohatý) 10Èe�tí muslimové (Zdenìk Vojtí�ek) 11

ZahranièíNávrat k jistotám (Adam Fi�er) 12

TémaIslám je podøízení Bohu (Tomá� Novotný) 14D�ihád není �svatá válka� (Milo� Mendel) 16Strom, který roste vzhùru nohama (Tomá� Rataj) 18Korán a Bible (Tomá� Novotný) 20Identita a porozumìní (Farish A. Noor) 21Mírumilovné nábo�enství (Tomá� Novotný) 23

RozhovorÈeský prostor je muslimùm uzavøený- rozhovor s Vladimírem Sáòkou (Zdenìk Vojtí�ek) 24

Info-servis 26

ZprávySvetlá budúcnos� pre slovenské deti (Boris Rakovský) 28

RecenzeNová monografia o psychológii nábo�enstva (Miroslav Lojda) 30Podstata reformy hnutí Haré Kr�na podle Kundalího (Martin Fárek)30

ReflexeV�e, co potøebuje�, je guru (Martina Pekárková) 32Obnovit vztah ke Kri�novi (Trilokátma dás) 33Mistr, èi podvodník? (Jakub Neumann) 34Akademici a sektobijci (Zdenìk Vojtí�ek) 35

Dopisy 36

Vá�ení ètenáøi,rozhodli jsme se ke zmìnì ohlá�eného tématu. Místo inzerovaného novo-pohanství jsme s ohledem na zvý�ený zájem o islám zpracovali toto svìtovénábo�enství. Zmìna mi zpoèátku pøipadala vhodná, ale pokud bych se mìlrozhodovat nyní, asi bych si pro jeho pøípravu vyhradil více èasu. Obávámse toti�, �e islám má tolik podob a �e existuje tolik pohledù na nìj, �e se naplo�e populárnì odborného èasopisu nelze vyhnout zjednodu�ením.

Ano, èekám, �e rùzné pøíspìvky v tomto èísle vyvolají v rùzných ètená-øích nesouhlas. Jinak by to bylo divné. Události poslední tøetiny roku 2001toti� usvìdèily na�i spoleènost z toho, �e téma islámu dlouhodobì zaned-bávala. A tak pokud toto èíslo pøispìje svým malým dílem k napravenítohoto deficitu, nebyly snad zmatky kolem zmìny tématu zbyteèné.

Zdenìk Vojtí�ek

ISLÁMNA VZESTUPU

PhDr. Zdenìk Vojtí�ek (*1963) je odborným asistentem na katedøe psy-chosociálních vìd Husitské teologické fakulty UK, mluvèím Spoleènostipro studium sekt a nových nábo�enských smìrù a �éfredaktorem Dingiru.

20. století zaznamenalo úspìch islámu

Zdenìk Vojtí�ek

Aèkoli to z pozice Evropanù mù�eme pøehlédnout, jed-nou z nejdùle�itìj�ích tendencí ve 20. století byl vzes-tup islámu. Za posledních sto let výraznì vzrostl poèetmuslimù, muslimské spoleènosti pro�ly rychlou moder-nizací a nábo�enství v nich hraje vìt�í roli ne� døíve.Nepøehlédnutelnì vzrostlo i sebevìdomí muslimù.

Britský antropolog a sociolog èeského pùvodu ErnstGellner (1925 - 1995) vysvìtluje tento úspìch islámutím, �e v moderních podmínkách pøevládl tzv. vysokýislám nad nízkým. Vysoký islám je islám uèencù a islámmìstského prostøedí, islám, který klade dùraz na osobnízbo�nost a je ostra�itý pøed zprostøedkovateli nábo�en-ských zá�itkù, islám puritánský, zamìøený na Korána skeptický k zázrakùm. �Vysoký islám byl v�dy v opo-zici vùèi extatické a neukáznìné variantì, zamìøené naduchovní osobnosti,� pí�e v jedné ze svých knih.1

Tuto druhou variantu Gellner nazývá nízkým islá-mem. Je charakteristická pro venkov, který tou�í spí�epo spoleènì pro�ívaném nábo�enství, vedeném ani netak autoritou Písma jako �ejchy a dal�ími osobnostmi.Je to islám smyslového pro�ívání, rituálù, úcty k posvát-ným pøedmìtùm, ke svatým mu�ùm a jejich hrobùm.

Tyto dvì varianty islámu �ily podle Gellnera vìt�i-nou v pøímìøí. Dvacáté století ale naru�ilo vesnickoukomunitu jako základ nízkého islámu. Vykoøenìní ven-kované na�li svou identitu ve vysokém islámu. PodleGellnera vysoký islám �napomohl k pøijetí transformacevenkovské spoleènosti na spoleènost mìstskou a na-bídl formuli pro vyjádøení zmìny spoleèenského statu-tu lidí, kteøí se chtìli zbavit nevzdìlanosti venkovanaa získat rozhled mìstského èlovìka.�2

Budeme-li hledat klíè k pochopení souèasného islá-mu a tøeba i jeho fundamentalistické verze, nesmíme sidovolit tuto Gellnerovu tezi minout. �Fundamentalistickévzepìtí nutno pova�ovat za reakci nedávno urbanizo-vaných, dezorientovaných muslimù, kteøí cítí potøebuvymezit se vùèi exploativní, napùl westernizované vy��íspoleèenské tøídì.�3

Westernizovanou vládu dnes má naprostá vìt�inaislámských zemí. S vìt�í èi men�í nechutí a s vìt�ím èimen�ím úspìchem èelí tlaku vysokého fundamentalis-tického islámu. My, kdo jsme pouhými vnìj�ími pozoro-vateli tìchto dìjù, musíme doufat, �e tento zápas zùs-tane v mezích slovních argumentù a v mezích islám-ského prostoru. n

Poznámky1 Gellner, E., Postmodernism, Reason and Religion, Routledge, 19922 Gellner, E., Nábo�enství jako kultura a antikultura, 1995, pøepis pøed-

ná�ky: Nová pøítomnost 3/98 - �Prorokùv triumf, Marxovo selhání�3 Tamté�.

2

NÁBO�ENSTVÍA LIDSKÁ AGRESIVITA

Agrese ve jménu nábo�enství vzniká jako dùsledek spolupùsobení nìkolika zdrojù

Prokop Reme�

Ve své studiii Nábo�enství v dialogu definuje O. I. �tampach nábo�enství jako vztah èlovìkak numinozní* transcendenci. Podle tohoto pojetí neexistuje nábo�enství jako nìjaká platónská ideanìkde v posvátných knihách, tedy mimo mysl a chování jednotlivých vìøících lidí, ale pouze jakosubjektivnì za�ívaný vztah konkrétního èlovìka k Absolutnu. Pokud si tedy klademe takové popu-lární otázky, jako napø. jaký je �pravý� islám, nebo pokud hovoøíme o lidské agresivitì v souvislostis jednotlivými nábo�enstvími svìta, musíme tato nábo�enství abstrahovat z pro�ívání a chovánívìøících lidí v konkrétních historických souvislostech.

NÁBO�ENSTVÍA LIDSKÁ AGRESIVITA

Vyjdeme-li z tìchto abstrakcí, zjistíme, �ev opakovaných vlnách mezilidské agresi-vity, halící se do roucha nábo�enské moti-vace, mù�eme vysledovat tøi základní zdro-je, vycházející z nejhlub�ích rovin lidsképsychiky: Expanzivního �ivotního modu, fa-natického vnímání svìta a hoøkého pocitunespravedlnosti. Ani jeden z tìchto zdrojùnení omezen na nábo�enské vnímání svìtaa ani jeden z nich nelze pova�ovat za jed-noznaènou patologii. Pøesto jejich koinci-dence mù�e vést k destruktivními chovánítakového rázu, s jakým jsme se setkali pøiútoku na Svìtové obchodní centrum v NewYorku a na dal�í místa 11. záøí 2001.

Expanzivní �ivotní modusKaren Horneyová definuje tøi základní mo�-nosti, jak se lidé mohou vztahovat k ostat-ním lidem, takto: buï mohou èinit kroky

�k� tìmto lidem, nebo �od� nich, nebo �pro-ti� nim. Podle svých pøeva�ujících postojùsi pak lidé vytváøejí odpovídající �ivotníhodnoty a k nim se upínají jako ke svýmideálùm: Pøi krocích �k� ostatním lidem seupínají k hodnotì lásky a chtìjí, aby je v�ich-ni mìli rádi. Pøi krocích �od� ostatních lidíse upínají k hodnotì svobody a chtìjí, abyje v�ichni lidé nechali na pokoji. Pøi krocích�proti� ostatním lidem se upínají k hodnotìsebeprosazení a moci a chtìjí, aby je v�ich-ni lidé brali a uznávali.

Rùzná nábo�enství svìta nabízejí lidemrùzné vztahové hodnoty. Nìkterá preferujízá�itek lásky, jiná zdùrazòují zá�itek mocia sebeprosazení, jiná zase pro�itek osvobo-zení. Kdy� z tohoto pohledu porovnáme dvìnejvìt�í svìtová nábo�enství, køes�anstvía islám, vidíme, �e ka�dé z nich ve své na-bídce akcentuje jiné vztahové hodnoty.

Je zøejmé, �e v køes�anství øe�í v�echnyproblémy láska. Poslední vzkazy lidí, kteøí

se z hoøících budov v New Yorku dovolalipøed smrtí svým blízkým, znìly: �Miluji tì�.Tito lidé ne�ádali posmrtnou pomstu aninehovoøili o nadìji v koneèné vítìzství�Boha� nad �Satanem�. Hovoøili o konkrét-ní lásce ke svým nejbli��ím, proto�e láska,dobrota, velkodu�nost a pokora jsou hod-noty, které jsou v souèasném (post)køes-�anském civilizaèním okruhu cenìny ze v�e-ho nejvíce.

Za tìmito hodnotami se v�ak mohouskrývat pocity viny, nedostaèivosti èi sebe-nenávisti. Co� je paradox tváøí v tváø tech-nologickým úspìchùm západní civilizace.Narozdíl od �zamindrákovaných� køes�anù(v�dy� kolik lidí, kteøí u nás chodí do koste-la, se stydí dát veøejnì najevo, �e jsou køes-�any; kolik lidí vnímá nièení v USA jakone��astný dùsledek �palèivých problémùna�eho postmoderního svìta� atd.) cítí vìt-�ina muslimù sebevìdomou touhu islami-zovat svìt. Narozdíl od vìt�iny køes�anù,zdùrazòujících pocity selhání a vlastníopovr�eníhodnosti, pøijímá vìt�ina muslimùod svého nábo�enství základní poselství:�Nejlépe pro�ije� svùj �ivot, kdy� Alláhzvítìzí�.

Pøedstavitelé tohoto nábo�enství necítípotøebu se omlouvat za �ádné politické èihistorické akty spjaté s islámem, tím ménì�zástupnì� (tøeba za dobytí Jeruzaléma naByzanci pøed tisíci lety nebo za útok v NewYorku v souèasnosti), a zdá se, �e vùèi ji-ným kulturám trpí minimálními pocity viny.Co� má zcela jednoduché vysvìtlení -u velké èásti muslimù souèasnosti pøeva�ujejasnì za�ívaný pocit, �e jsou z morálníhohlediska lep�í, ne� jsou ostatní obyvatelésvìta. Vìdomì èi nevìdomì se py�ní svojínenávistí vùèi �zlu�, ale to podle potøebymù�e zahrnovat i �idy, hinduisty èi stát Izra-

Ji� fundamentalismus je v islámu krajností

Lubo� Kropáèek1 navrhuje následující uspoøádání pojmù, s nimi� se setkáváme pøiuva�ování o spoleèenství muslimù. �Jejich poøadí odrá�í stoupající vzdálenost odnábo�enského jádra islámu a celé �íøe jeho kulturního bohatství. Je na místì pøipome-nout, �e ji� sám fundamentalismus je v islámu krajností.

Fundamentalismus se zakládá na strohém pøesvìdèení o majetnictví pravdy.Vyznaèuje se neústupností, nesná�enlivostí a tvrdostí srdce. Z Koránu si úèelovìvybírá jen nìkterá témata a symboly. Od morálnìprávních úvah, zamìøených silnìkriticky zvlá�tì proti západním kulturním vlivùm, pøechází k tvrdému jednání proti jinaksmý�lejícím. Kolísá mezi skuteènou religiozitou a radikálními kulturními projevy a ten-dencí ke zpolitizování.

V jeho ideologickém poli se formuje u��í proud politického islámu, islamismu,s celospoleèenskými cíli ustavení totalitního islámského øádu.

V krajních polohách islamismus sahá k násilí a projevuje se jako extremismus èiterorismus. Z hlediska islámu jde o heretické vyboèení, o novodobé, násilnì orien-tované sektáøství.� Vybral Zdenìk Vojtí�ek

1 Lubo� Kropáèek, Islámský fundamentalismus. Vyšehrad, Praha 1996, str. 31-32.

* numinózní - budící pocit mimosvìtského tajemství, po-svátné báznì a fascinujícího ú�asu

3

el, pøíli� vysoké mrakodrapy v USA, pøípad-nì �pøíli�nou pýchu západní civilizace� jakocelku.

Fanatické vnímání svìtaBìhem ontogeneze se mìní vnímání svìta.Nikoliv pouze v poznání, co vìci svìta jsou,ale také v hodnocení, co vnímané skuteè-nosti znamenají. V této souvislosti se obje-vuje zajímavý nesoulad: V urèité fázi vývo-je je èlovìk na jedné stranì zasa�en emo-cionálnì silným zaujetím vìcmi a situacemi,které mají nìco spoleèného s obecnýmideálem (víra, svoboda, pravda, spravedl-nost atd.), ale souèasnì na stranì druhév jeho du�i pozorujeme výrazný deficitbì�né mezilidské emocionality (pochopení,velkodu�nosti, soucitu ap.). Tento jev tvoøípøechodnou fázi vývoje jedince a v tomtosmyslu je �normálním� stupnìm zrání jehoosobnosti. Pokud se stává trvalým osob-nostním rysem, tvoøí podklad fungovánímysli, které se oznaèuje jako fanatismus.

Ve fanatismu nejde jednodu�e o èerno-bílé vidìní svìta, jak se èasto soudí. Demon-strovat to lze názornì na jednom z výrokùHeinricha Heineho, který cituje Günter Holeve své knize Fanatismus: �Co je mi po �enì,co je mi po dítìti. Trápí mì nìco mnohemvìt�ího. A� si jdou �ebrat, kdy� mají hlad.Císaø, císaø je zajat!� - Vidíme zde, �eautentické svìdomí je natolik destruovánomy�lenkou ideálu (ideálem císaøství), �e jespojeno a� s nepochopitelnou pøísností,chladem a krutostí vùèi jednotlivému lid-skému osudu (je lhostejné, �e moje dìti trpíhlady). Obecnì øeèeno: Fanatik miluje my�-lenky víc ne� konkrétní lidi a pro my�lenky,jimi� se opájí, je ochoten nechat zatvrdnoutsvé emoce, svìdomí i soucit.

To nás pøivádí k druhé pozoruhodnéskuteènosti týkající se fanatismu: Naprostéoddání se nìjaké vy��í ideji nebo my�lenceposkytuje èlovìku dokonalý a ob��astòujícípocit osobní svobody. Zajatec fanatickéhomy�lení se v�dy natolik identifikuje s ideá-lem, který mu nìkdo pøedkládá, �e je nejens naprostou bezstarostností hluchý ke v�emprotiargumentùm, ale není ani schopen siuvìdomit, �e svojí identifikací s autoritouztrácí konstitutivní znak pravého lidství,toti� svobodu my�lení. V nad�ení, s ním� jespojen, pùsobí fanatismus jako tvrdá dro-ga a jeho nebezpeèí spoèívá pøedev�ímv tom, �e je velmi snadno zneu�itelný lidmi,které daný èlovìk za�ívá jako své vzory,vùdce èi duchovní autority.

Nebezpeèí zneu�ití je tøeba brát nanej-vý� vá�nì: èetné psychologické výzkumy

ukazují, jak snadno lze rekrutovat obyèejnélidi k úèasti na aktivitách, které ubli�ujíbli�ním. V klasické studii Stanleye Milgra-ma poslouchala vìt�ina úèastníkù pokusu- obyèejných amerických obèanù - autorituexperimentátora natolik slepì a do té míry,�e na jeho pokyn udílela neznámým lidemdomnìle bolestivé a smrtící elektro�oky.Albert Bandura zase demonstroval ochotubì�ných vysoko�kolských studentù k ex-trémnì agresivnímu chování vùèi jinýmskupinám studentù, a to jen proto, �e byliautoritou oznaèeni dehumanizaèní nálep-kou, ��e jsou jako zvíøata�. Ale to není nicmimoøádného. Abychom si uvìdomili, �evloha k agresivním vzorcùm chování je po-tenciálnì pøítomna v ka�dém jedinci, staèíse podívat do historie - i ta nejvìt�í zvìr-stva fa�ismu èi stalinismu konali �slu�ní�úøedníci, otcové milující své rodiny èi inte-lektuálové nad�ení pro vá�nou hudbu a vý-tvarné umìní.

Jeden z nejúèinnìj�ích zpùsobù, jakpotlaèovat pocity viny z vlastního agre-sivního chování, pøedstavuje dehumani-zace. Myslí se tím vidìní obìti jako �ménì�ne� èlovìka. Nacisté s tímto pohledem na�idy bez výèitek plnili plynové komoryOsvìtimi. Ale i v dne�ním svìtì se setká-váme s dehumanizaèními prohlá�eními,z nich� pro potenciální obìti èi�í strach.Napøíklad prohlá�ení, podle nìho� obyva-telé západního svìta jsou �ménì ne� zvíøa-ta�. Zdùvodòování (racionalizace) tohotoprohlá�ení nejsou podstatná, dùle�itý jemodus: Je zde sni�ována �lidskost� poten-ciálních obìtí a dùvod toho je zøejmý - po-

tlaèit pocity viny, které by se vlastním agre-sivním chováním mohly spustit ve svìdomítoho, kdo agresi provádí.

Pøesto ani takováto míra racionalizacínedoká�e vysvìtlit v�echno. Zejména neaktivitu v agresivních projevech a zejménane u tìch lidí, kteøí v mocenském vztahustojí na nejvy��ích místech hierarchie (Hit-ler, Kalvín, Robespierre, atd.). K tomu, abyse emocionální necitlivost promìnila v ak-tivní vra�ednou emoci, musí se v jejich mysliobjevit navíc i vystupòovaný zlobný afekt.

Rozhoøèená nespravedlnostTím se dostáváme ke tøetímu zdroji agre-sivního chování, které pozorujeme v sou-èasném, zejména muslimském svìtì, i kdy�nejen tam. Je jím hnìv vycházející z pocitunespravedlnosti a závistivé zloby (co� jev zásadì toté�). Závist není kategorií, o kteréby se hovoøilo v uèebnicích psychologie,ale je to kategorie morální. Pøesto je ji mo�nopopsat exaktními psychologickými pojmy.Jednodu�e øeèeno: závist v sobì zahrnujedva podporující se emoèní vzorce - pocitfrustrace, tedy pocit nenaplnìné touhy èipotøeby, a souèasnì pocit stravující nespra-vedlnosti. Nìkdy mù�e být ohromující vidìt,jak velký objem frustrace dovedou lidésnést, ani� by reagovali hnìvem a nepøátel-stvím. Nepøátelství, arogance a vystupòo-vaná zloba se objevují teprve tehdy, kdy�frustrace, která èlovìka postihuje, je nìja-kým zpùsobem �nespravedlivá�, respektiveje-li jako nespravedlivá poci�ována.

Samozøejmì, �e v kombinaci neuspoko-jené touhy a �spravedlivého� rozhoøèení,

Dìti s uèitelem v muslimské �kole v Indii. Mù�eme udìlat nìco pro to, aby v nich nevznikl hnìva pocit nespravedlivosti? Foto: Vojtìch Vlk.

4

TYPOLOGIE�ODPADLÍKÙ�

Vztah bývalých svìdkù Jehovových k organizaci a spiritualitì

Luká� Humpl

Popsat v�echny zpùsoby, jimi� bývalí èlenové Nábo�enské spoleè-nosti Svìdkové Jehovovi reagují na rozchod se svou organizací,je vzhledem k jedineènosti lidského pro�ívání a emocí praktickynemo�né. Pøesto se domnívám, �e lze vydìlit a definovat nejèastìjise vyskytující modely vztahù tìchto lidí ke skupinì a pota�mok duchovnímu rozmìru obecnì. Studie, je� by tuto problematikuu èeských ex-svìdkù postihovala, dosud chybí. Úèelem tohotoèlánku je tedy umo�nit alespoò základní orientaci v problematice.1

TYPOLOGIE�ODPADLÍKÙ�

Postoj k organizaciS ohledem na postoje, které jedinec zastávávzhledem ke spoleèenství svìdkù Jehovo-vých, jeho� byl v minulosti èlenem, je mo�-né hovoøit o tìchto typech �odpadlíkù�:2

�Pozitivisté�Pøes obvykle nelehký rozchod se skupinoumívá jedinec na �ivot v ní i øadu kladnýchvzpomínek. Pøipou�tí, �e mu spoluvìøícípomohli napø. nalézt smysl �ivota, získaturèité poznání Bible, zbavit se nìkterýchnegativních návykù èi závislostí.

Navzdory konfliktu, k nìmu� mezi orga-nizací a jedincem do�lo, chápe bývalý svìdeksvé èlenství do urèité míry jako obohacujícía pøínosné období �ivota. Cítí, v�ak, �e jehomísto je nyní jinde a jeho názory se ji�prostì nesluèují s cíli èi vìroukou skupiny.Takoví lidé mívají v prostøedí svìdkù Je-hovových èasto i po svém vylouèení nebodobrovolném odchodu pøátele (obvykle ne-ortodoxní èleny), s nimi� zùstávají v kon-taktu. Na skupinu tak mají nadále jakousivazbu, by� nepøímou.

�Pomahaèi�Tyto ex-svìdky lze mnohdy zároveò zaøaditi do pøedchozí kategorie. Sna�í se s dobrýmiúmysly poukazovat na nedostatky a chy-by, jich� se svìdkové Jehovovi svým jed-náním a vìroukou dopou�tìjí. �Pomahaèi�cítí, �e k dìní ve spoleèenství svìdkù Je-hovových nemohou mlèet a svou èinnostíse sna�í pøispìt k �duchovnímu probuzení�ve skupinì nebo varují pøed nebezpeèímpsychické manipulace. Nìkdy se spojujís dal�ími podobnì smý�lejícími lidmi, pub-likují v tisku, zakládají internetové stránkytýkající se problematiky svìdkù Jehovo-vých, poøádají pøedná�ky apod.

Aèkoli jejich úmysly bývají upøímnéa mají opravdový zájem pomoci, jsou ozna-èováni za rafinované odpadlíky, jejich� cílemje �Bo�í� organizaci po�kodit.

�Nev�ímaèi�Jejich vztah k svìdkùm Jehovovým je cha-rakterizován lhostejností a nezájmem vzhle-dem k dìní uvnitø. Obvykle neudr�ují pøá-telství se souèasnými èleny. Své místo majínìkde uprostøed v pomyslném spektru bý-valých pøíslu�níkù organizace. Se svìdkyJehovovými nechtìjí mít nadále ji� nic spo-leèného. Na období svého �ivota mezi svìd-ky se sna�í èasto zapomenout, a tím tuto�ivotní etapu definitivnì uzavøít. Není-li ne-v�ímavost jen snahou o únik z reality, majítito jedinci ji� ustaven nìjaký jiný cíl, nanìj� se soustøedí.

�Odpùrci�Pocit bezmoci, nespravedlnosti a zrady zestrany organizace u èásti posti�ených vy-volávají hnìv, zá�� èi dokonce agresivníchování. Vedeni snahou po odvetì pí�í titolidé roztrpèené dopisy vedení svìdkù Je-hovových i úøadùm, v nìkterých pøípadechsvé bývalé spoluvìøící mohou i fyzicky na-padnout.

Ze strany tìchto jedincù pak pøi líèení�ivota a problémù ve skupinì snadno do-chází ke zkreslování a zvelièování skuteè-ného stavu. Zdaleka ne v�dy se v�ak jednáo úmyslné po�kozování svìdkù Jehovo-vých. Èasto jde pouze o pøechodný stavchování, jen� je výslednicí aktuálního psy-chického stavu v období bezprostøednì poexkomunikaci. V oèích svìdkù se v tomtopøípadì jedná o pøímo uèebnicové �odpad-líky�, kteøí jsou pod vlivem ïábla.

�

kterou pøedstavuje závist, jde v�dy o zranìnésebevìdomí èlovìka; chcete-li, o zranìnípýchy, jí� se èlovìku bohatì dostává v jehofantazii. Èlovìk se ve své fantazii (a zejmé-na èlovìk expanzivního �ivotního modu)stává tím nejdokonalej�ím, nejúspì�nìj�íma nejmocnìj�ím èlovìkem na svìtì a nesmínás mást, �e svoji zranìnou pýchu èastopromítá do druhých lidí. Má tedy pocit, �epy�ný není on, ale �e py�ní jsou právì tidruzí, tøeba �idé, Amerièané... ad libitum.

Psychologie v této souvislosti ví, �enejúèinnìj�í zpùsob, jak se pro èlovìka sezranìnou pýchou vypoøádávat, je nutkánímstít se za to, co on pova�uje za poní�ení.Signifikantní je, �e cílem tohoto nutkání není�vyrovnat si úèty�, ale porazit protivníkatím, �e ho udeøím silnìji, ne� udeøil on mì.Nic men�ího ne� triumf nedoká�e obnovitzranìné veliká�ství, které takový èlovìkpoci�uje. Dokonce èím ménì je jeho hnìvoprávnìný, tím více pøehání køivdu, kteráse mu stala, a èím více je sám arogantnía náchylný k pomstychtivosti, tím více si jejist, �e svojí akcí pouze prokazuje slu�buSpravedlnosti (samozøejmì s velkým �S�).U takového èlovìka dokonce nìkdy platí,�e pokud by netrval na prosazení svých�práv�, zaèal by obracet svùj hnìv protisobì a zaèal by si spílat a poci�ovat vinu zato, �e je pøíli� mìkký (sic!).

Výzva dne�ní dobyJak vidno, geneze agresivity v na�ich mys-lích pøedstavuje slo�itý proces a pokuso prùzkum jejího psychologického pozadímù�e být proveden jen v omezené míøe. Nic-ménì je jasné, �e nábo�enská agresivita, její�nárùst sledujeme poslední dobou, vycházíz psychických pochodù, které se týkají ka�-dého z nás. Nikdo pøed nimi není chránìna �ádné uèení ani my�lenkový systém je ne-mù�e plnì eliminovat. Agresivita se generu-je z nejhlub�ích úrovní na�eho nevìdomía dodateènì mù�e být racionalizována ja-kýmkoliv svìtonázorovým systémem. A�u� je jím nábo�enství, a to jakékoliv nábo-�enství, nebo a� u� je jím ateismus, a to ja-kýkoliv ateismus. Právì vzhledem k této si-tuaci je zøejmé, �e objasnìní vzniku agre-sivních nábo�enských postojù by mìlo býtjedním z nejdùle�itìj�ích úkolù nábo�ensképsychologie. V�dy� jejich koøeny vycháze-jí z psychických zdrojù, které jsou vlastníka�dému èlovìku. n

MUDr. et Mgr. náb. vìd Prokop Reme� (*1952) je gyne-kologem, psychiatrem, zabývajícím se psychoterapiízávislostí a hagioterapií, a lektorem psychodynamické-ho výcviku SUR.

5

celý svùj dal�í �ivot jakýmisi �osamocený-mi bojovníky�.

Mnohdy aktivnì hledají svùj nový �du-chovní domov�, nav�tìvují bohoslu�byrùzných køes�anských uskupení, av�akv �ádném nedoká�í zakotvit.

�Duchovní troseèníci�Tito lidé po opu�tìní organizace svìdkù Je-hovových zároveò ztratili i svou víru v du-chovní svìt. Jsou skeptiètí nejen pokud jdeo církevní instituce, ale i k samotné existen-ci Boha. Nìkdy se jedná jen o hlubokoukrizi, ji� se podaøí posti�enému pøekonat,nebo mù�e jít o trvalou skepsi, èi úplnézavr�ení ve�kerých duchovních, a dokoncei morálních hodnot.

�Obdobnì jako u problematiky vztahu �od-padlíkù� k organizaci svìdkù Jehovových,i zde dochází ke zmìnám vzhledem k èasu.Zejména to platí v pøípadì �samotáøù� a �ob-rozencù� (av�ak nejen u nich), kteøí velmièasto po urèité dobì dospìjí do jiné pozice.Stejnì tak se jedinec mù�e identifikovats více kategoriemi souèasnì. Kupøíkladu�obrozenci� bývají nezøídka zároveò �kon-vertity�.

Problematika bývalých èlenù organizacesvìdkù Jehovových je pochopitelnì dale-ko slo�itìj�í. Vztahy nìkdej�ích pøíslu�níkùke spoleèenství svìdkù Jehovových a kespiritualitì vùbec jsou proto determinová-ny øadou faktorù. Kromì osobnostníchvlastností lze jako pøíklad uvést délku èlen-ství nebo zpùsob opu�tìní skupiny (exko-munikace, dobrovolný odchod).

n

Poznámky:1 Informace uvedené v tomto èlánku jsem èerpal ze své

diplomové práce �Svìdkové Jehovovi v Èeské repub-lice - pro�ívání a postoje bývalých èlenù� (Olomouc2001). V jejím rámci bylo na území Èeské republiky pro-vedeno výzkumné �etøení a osloveno celkem 187 býva-lých pøíslu�níkù organizace. Údaje týkající se vlastníchzku�eností v prostøedí svìdkù Jehovových poskytlo101 z nich. Respondenti pocházejí z dvaceti jedna mìstna�í republiky a v minulosti byli èleny ètyøiceti dvourùzných sborù svìdkù Jehovových.

2 �Odpadlík� je v oficiální terminologii svìdkù Jehovo-vých ka�dý, kdo z jakéhokoli dùvodu opustí jejich spo-leèenství. Termín je chápán a u�íván v negativním smys-lu slova. Ka�dý �odpadlík� je vlastnì nevìrný Bohu,proto�e se roze�el s jedinou správnou a Bohem uznáva-nou organizací.Výraz zde pou�ívám z dùvodu jeho autenticity s termino-logií svìdkù Jehovových, aèkoli jeho aplikace vùèi bý-valým èlenùm má hanlivý pøídech a je podle mého ná-zoru nesprávná.

3 VELECHOVSKÝ, P.: Svìdkové a odpadlíci. In: Din-gir. 2, 1999, è. 1, s. 2-3.

4 Tamté�, s. 3.

Mgr. Luká� Humpl (*1974) je psycholog; pracuje veStátní slezské nemocnici v Opavì a na operaèním støe-disku Zdravotnické záchranné slu�by v Opavì.

V organizaci bylo jasné, co je pravda. Po odchodu se ale tatoPilátova otázka mù�e stát i noèní mùrou.

Uvedená typologie je pochopitelnì umìláa bývalé èleny nelze jednodu�e zaøadit dopøihrádek. Nìkteøí mohou zapadat do obra-zu více kategorií souèasnì - napø. �pozitivis-ta� a �pomahaè�, ale pomìrnì pøekvapivìlze pozorovat i kombinaci �pozitivista�a �odpùrce�. Navzdory odporu k vedenínebo organizaci jako totalitnímu celku toti�mohou pøetrvávat pøátelství s jednotlivýmisvìdky a vìdomí jistého pøínosu z nìkdej-�ího èlenství.

Stejnì tak mù�e docházet i ke zmìnámpostojù v závislosti na èase. Kupøíkladubezprostøednì po odchodu se jedinec stavído role �odpùrce�, který zoufalstvím a zlo-bou reaguje na vzniklou situaci. Po urèitédobì, kdy� dojde k dostateèné abreakcia tento zpùsob chování nepøiná�í zøetelnýefekt, stává se z dotyèného napø. �nev�í-maè�.

Vztah k duchovnímu rozmìruTak jako v pøípadì pohledu na spoleèen-ství svìdkù Jehovových, bývá po rozchoduse skupinou revidován i vztah ke spiritua-litì vùbec. V této souvislosti bychom moh-li bývalé svìdky rozdìlit do následujícíchkategorií:

�Konvertité�Èást èlenù se záhy po svém rozchodu s or-ganizací svìdkù Jehovových nebo po urèitédobì, ji� potøebují k tomu, aby se zoriento-vali na nábo�enské scénì, pøidávají k nìkte-ré køes�anské církvi èi spoleèenství. Volbaje èasto závislá na místì bydli�tì, nebo� vevìt�ích mìstech má své sbory daleko vícecírkví. Obecnì v�ak lze øíci, �e novým �du-chovním pøístavem� se namnoze stávajíprotestantské církve nebo charismatickáspoleèenství (Církev bratrská, Køes�anskésbory, R.O.F.C., adventisté aj.). Do tìchtokøes�anských denominací se pak lépe nebohùøe, aktivnìji èi pasivnìji zaèleòují.

�Obrozenci�Jiní oddìliv�í se èlenové vytváøejí skupinky,v nich� se scházejí ke studiu Bible. Jenv Praze je v souèasné dobì asi pìt tìchtomalých spoleèenství. Èasto se seskupujíkolem bývalých svìdkù, kteøí mìli v prostøe-dí svìdkù Jehovových nìjaké vy��í posta-vení, napø. byli star�ími sboru. Takto se zfor-movaly skupinky okolo Karla Dole�ela(Plzeò), Stanislava Ferfeckého (Havíøov) èiOndøeje Novotného (Praha).3

Tyto nevelké skupiny ne v�dy fungujípodle pùvodních pøedstav. Pøirozenì zdehrozí nebezpeèí pomìrnì snadného odklo-

nu od poèáteèních ideálùa vyskytne-li se v nich jed-na èi více silných osobnos-tí se schopností strhnoutna sebe ve�kerou autoritu,mù�e spoleèenství nabýt a�sektáøských rysù. Bývalísvìdkové pak jdou z jed-noho extrému do dal�ího.

Pøíkladem mohou býtod�tìpenecké skupiny Ing.Jiøího Holeèka nebo Ing.Pavla Baráka (oba v Praze-Ruzyni) èi tzv. Janova tøída,spoleèenství kolem Venu�eSmr�ové (Kyn�perk nadOhøí).4

�Samotáøi�Dal�í èást bývalých svìd-kù Jehovových, je� zùsta-nou vìøícími, není schopnanalézt denominaci, s ní� byse ztoto�nili. Poznamenánisvou pøedchozí zku�enostís organizovaným nábo�en-stvím, nejsou s to zaèlenitse do jiné existující církve.Zùstávají tak po rùznìdlouhou dobu a nìkdy i po

6

DUCHOVNODÌLÁ �TÌSTÍ

Hvìzdná dráha èeského gurua Járy Dobe�e

Ale� Pøichystal

�Skuteèné duchovno, to je nalezení zaprvé toho, kdo jsem, a zadruhé odpovìdi, jaký smysl má moje existence na Zemi. Kdy� èlovìkspojí tyto dvì vìci, kdy� je jen bude tu�it, pak z toho vznikne pocitCesty. Jeho �ivotní poutì.� - �Nic silnìj�ího na svìtì není, jen to,co �íøíte. V�echny výhry, setkání jsou jen zále�itosti této energie.Není nic cennìj�ího, ne� to, co máte. Nikdy jste nic cennìj�íhonemìli. Ani mít nebudete. V�echno kolem, to venku, je jenom nìja-ká zábava. Chvíli je to drama, chvíli komedie, pak je to zasenedùle�ité.� Jára Dobe�

DUCHOVNODÌLÁ �TÌSTÍ

z d o m o v a

Èeská veøejnost je pomìrnì dobøe sezná-mena s èinností øady mezinárodních skupin,vìt�inou zaøazovaných mezi nové nábo�en-ské smìry nebo sekty. Stranou pozornostimédií i velké èásti odborné veøejnosti v�akdoposud zùstává stále poèetnìj�í skupina,soustøedìná kolem mladého charismatické-ho gurua Járy Dobe�e (v souèasnosti po-u�ívá transkripci svého jména v podobì:JáRa DoBe¡), alias guru Anahdána.

Není pochybnost o tom, �e J. Dobe�pomohl celé øadì lidí nalézt svoje místov tomto svìtì. Pomohl jim najít nejen vnitøníklid, ale ovlivnil také jejich vnìj�í �ivoty -mezilidské vztahy, zamìstnání, zdravotnístav. Pro èást lidí, se kterými se v posled-ních letech setkal, se stal skuteèným gu-ruem, jeho� bezvýhradnì následovali. Nì-kterým napomohl �nastartovat� vlastníduchovní rùst a tito lidé jsou dnes ji� na�Mistru Járovi� nezávislí. Jiní zùstali zcelazávislí na svém duchovním vùdci a kolekti-vu jeho blízkých spolupracovníkù. Tøetískupina, kterou tvoøí zejména lidé s ji� vy-

tvoøeným duchovním postojem, èást jehoaktivit kritizuje a odmítá.

Pan J. Dobe� je svými stoupenci oslovo-ván jako Mistr, Zasvìcenec z Pyramidy v Gí-ze, Zasvìcenec Pyramid, Mystik, Cestova-tel, karmický astrolog, uèitel léèebných me-ditací, mystik, duchovní uèitel a cestovatel.Podle jejich názoru je to �ná� mezinárodnìnejuznávanìj�í odborník souèasnosti v ob-lastech s duchovní tématikou, ji� 12. rokvìt�inu èasu pùsobí v zemích Asie, Støedo-moøí a Ji�ní Ameriky. Pravidelnì pøibli�ujeduchovno posluchaèùm a studentùm z celé-ho svìta, napø. z Holandska, Spojenýcharabských emirátù, Tibetu, Austrálie, Egyp-ta�.1 Dosahuje úrovnì mistra v oborechmeditace, astrologie, tarot a léèitelství. Podí-vejme se tedy na Mistra Járu podrobnìji�

Z oficiálního Mistrova �ivotopisuInternetové stránky �Lucerna svìta� hovoøío Mistrovi �ivotì takto: Jára Dobe� se na-rodil (�do tohoto fyzického tìla vstoupil�)v Praze v lednu roku 1971. Byl pokøtìn

jménem Franti�ek, co� je jeho ob-líbený køes�anský mystik (svatýFranti�ek z Assisi). První stavsamádhi pro�il ji� v prùbìhu dìt-ství. Nìkolikrát byl proto pro-hlí�en odbornými lékaøi. Do roku1982 se u nìj pouze projevily pøí-znaky mimosmyslových schop-ností. Také mystické sklony jejodli�ují od ostatních dìtí. Teprvepøímá zku�enost na prahu �ivotav�e zmìnila.

Vìnuje se realizaci svých du-chovních, nábo�enských a cesto-vatelských snù. Ve vietnamské

komunitì se poprvé setkává s uèením bud-dhismu, starou naukou Feng Shui a bojo-vým umìním Kung Fu. Od svého odbor-ného lékaøe získává první poznatky o tech-nikách alternativních a relaxaèních metodléèení (napø. akupresura nebo autogennítrénink).

Po dosa�ení plnoletosti �odchází dovìèného putování bez domova a návratu.�V èervenci roku 1989 odjí�dí do Vìènéhomìsta - Øíma, kde se naplno vìnuje duchov-nímu rùstu a horám. Výuka u vatikánskýchmnichù mìní jeho �ivot. Roky studia, mistøia zemì plynou. Nìkolik let tráví vìt�inu dnía nocí v horách a jeskyních. Ji� nikdy se nadel�í dobu neusazuje na jednom místì. Nej-èastìji je k zasti�ení v Dolomitech, Proven-ce, Severní Indii a v Egyptì.

Realizaci dosáhl v jeskyni u Arca (Itálie)v roce 1991. Studoval súfijské praktiky naBlízkém Východì, praxi vykonával takéu duchovních mistrù indického subkon-

Guru Jára Dobe� bìhem jedné z poutí po Blízkém Vý-chodì. Foto: internet.

Anotace nakladatelství BestCelernìkterých dìl Járy Dobe�e:

Poutník nesmrtelnosti I., BestCeler 1999.Støípky z duchovních poutí, políbení na-uk o Vìènosti, koánové básnì a citáty,vybrané èásti z abecedního prùvodce,který vám pomù�e najít va�i vlastní ces-tu ve spleti toho, co je dnes nazývánoduchovnem. To v�e si mù�ete pøeèístv I. díle Mistrových vybraných spisùz let 1988 - 1998.Poutník k nesmrtelnosti II., Zlatá BulaPoutníkova, BestCeler 2000. Hlavami senám honí mnoho otázek a mnoho odpo-vìdí, zvlá�tì v oblasti duchovní. Protovy�la, v poøadí ji� druhá, kniha, jejím� au-torem je JáRa DoBe¡, mystik a cestova-tel, zasvìcenec Mykerínovy egyptsképyramidy. Nese název Zlatá Bula Pout-níkova a jde hloubìji pod kù�i, ne� pøed-cházející kniha Poutník k nesmrtelnosti,který byl pohlazením, branou do esote-riky, mystiky a osobitého autorova ru-kopisu. Byl urèen spí�e �ir�í veøejnostia ukazoval, co vùbec lze hledat. Volnìnavazující Zlatá Bula nás vede hloubìjike zdroji moudrosti a jiné nesmrtelnosti,ne� jak si ji vìt�ina pøedstavuje.Guru Anahdán pod oblouky hvìzd, Best-Celer 2001. Na�e hledání smyslu a �tìstí...Pokud se chcete v této spleti informacía otazníkù cítit lépe, jistìji, nahlédnìtedo tohoto nového titulu, který pøiná�ímoudrost a pohlazení výjimeèného GuruAnahdána�

7

Oficiální plakát na jeden z mnoha festivalù, poøádaných skupinoukolem J. Dobe�e.

z d o m o v a

tinentu. Nejvy��í egyptské zasvìcení získalv roce1995, kdy� strávil �zasvìcovací� nocv Mykerínovì (Menkauréovì) pyramidìv Gíze. Ráno byl zatèen egyptskými vojáky.Je tak jediným �ijícím zasvìcencem ve Støed-ní Evropì, který pro�il zasvìcovací obøadv jedné ze tøí nejznámìj�ích pyramid Egyp-ta.2

O svém nev�edním zá�itku vypráví: �Pa-ne, ji� brzy zavøou møí�. Svìtlo se zhaslo.Je�tì vèera jsem se louèil se svými mistryv nejtemnìj�ích ulièkách Jeruzaléma. Tìlopøepadl pocit du�ení. Klid. Klid. Saharaa kámen Pyramidy. Ruch Gízy. Hlasy strá�cù.V�e se vzdalovalo. Tma a vrzání klíèe. Je�tìmáme hodinu, ne� zaène obøad. �tìstí mítiinstrukce. Mozek omílá pozdrav Sfinze. Ara-by pøezdívané Otec hrùzy� Najednouvidím, jak mì v jedenácti letech lékaøi vracídech i �ivot. Najednou vidím, jak v osmnáctiutíkám za ostnaté dráty. První uèitele ve Va-tikánu. Vidím mìsíce v lesích, horách a sta-ré chý�i. Vidím okam�ik u studny, kdy zachladného de�tì pøi�lo probuzení a s ními pochopení toho, èím jsem jako dítì obtì-�oval materialistický svìt. Dokonce vidímruské, indické i jeruzalémské uèitele, jak mìpøesvìdèují, abych uèil.

V�echno splývá nad letním Egyptem.Jsem uvnitø jedné z pyramid v Gíze. Sám.S instrukcemi. Posvátnými nástroji, je� sepo desetiletích opìt doèkají. Odevzdán èe-kám, a� se otevøe Poslední pou� k nekoneè-nu. Pou� vìèná.�3

Pan Dobe� je skuteèný cestovatel, ne-klidná du�e, je� v rùzných konèinách svìtatráví velkou èást roku. Nìkdy cestuje sám,jindy ho na jeho cestách doprovázejí jehopøíznivci v rámci tzv. velkých poutí (mezi nej-èastìj�í destinace patøí Indie, Egypt a jinéislámské zemì). Zvlá�tní vztah má také kestøední a jihovýchodní Moravì, kde pro�ilnìkolik let svého �ivota, a k horolezeckémusportu.

Co je pravda a co neKa�dý pozorný ètenáø ze stránek oficiálníhoguruova �ivotopisu musí vyèíst jednu pod-statnou informaci - není zde jediný ovìøi-telný fakt. Prezentované skuteènosti jsouformulovány natolik vágnì, �e je mo�né jimuvìøit (co� dìlají jeho pøíznivci), nebo jeoznaèit za evidentní le� (co� èiní jeho od-pùrci). Formulace typu �výuka u vatikán-ských mnichù� nebo �vykonával praxi u du-chovních mistrù indického subkontinentu�jsou zcela neurèité a neovìøitelné.

Podle Dobe�ových vlastních slov jehohlavní duchovní mistøi a uèitelé pocházeli

údajnì z Vatikánu,Izraele, Egypta, In-die, Tibetu a dal�íchzemí. Byli to pøed-stavitelé ètyø svìto-vých nábo�enstvía jednoho mysticko-magického øádu.Mateøskou naukouje mu prý zejména taegyptská.

Mù�eme jen há-dat, proè asi. Ale jepøíznaèné, �e uèenínovodobých západ-ních guruù pocházívìt�inou z ji� vymøe-lých nábo�enstvía civilizací - napø. z uèení keltských druidùnebo staroegyptských knì�í. Èím je civi-lizace mrtvìj�í, tím má více domnìlýchnásledovníkù a �zasvìcencù�. Málokdoz údajných zasvìcencù se odvolává na do-sud �ivé nábo�enské smìry, v nich� by je-jich zasvìcení bylo ovìøitelné.

Navíc chrámy v Egyptì jsou ji� dávnomrtvé a dnes v nich panuje pøísný zákazpøebývání mimo bì�ný èas prohlídek. Pokudse pøesto nìkomu podaøí dostat se i mimoprohlídku dovnitø, musí poèítat s velkýmnedostatkem kyslíku, který je zde ostatnìi bìhem normálního turistického provozu.

Akce Járy Dobe�e a jeho skupinyPoprvé zaèal veøejnì pøedná�et 30. kvìtna1996. Nejprve jako host v rámci zavedenýchesoterických festivalù, pozdìji zaèal mítvlastní pøedná�ky a semináøe, vìt�inouv rùzných èeských a moravských èajov-nách, galeriích a klubech. Jeho témata jsounapø.: Objevování vlastní aury, Èarovná je

mysl lidská, Léèebné tóny v nás apod. Èástvíkendových semináøù probíhá v tìlocviè-nách základních a støedních �kol.

Od konce 90. let je J. Dobe� sám iniciá-torem duchovních festivalù, které nesoujeho jméno. Jedná se napø. o Jihlavský du-chovní festival, festival �Láska + Nirvána�v Olomouci, Zlínský duchovní festival apod.

Èást akcí se v souèasnosti odehrává nabývalé selské usedlosti v hanácké obci Odr-lice nedaleko Olomouce. Postupnou nená-roènou rekonstrukcí zde bylo vybudovánoduchovní centrum - á�rám (�klá�ter�) s ná-zvem KI-TAK, kde se odehrává vìt�ina ví-kendových setkání. Bìhem prázdninovýchmìsícù zde probíhají také vìt�í akce, napø.týdenní kurzy, napø. �Poutníci, poustevnícia dìti�, �Jako starý Tibet�, �Letní klá�terníuniverzita� atd.

V posledním období je èást akcí pouzeza�títìna jeho jménem. J. Dobe� se nìkte-rých akcí pro èastou nepøítomnost na územína�í republiky ji� neúèastní. Bìhem �esti let

Pøi studiu materiálù

skupiny Járy Dobe�e je mo�né setkat se s tìmito základními pojmy:DOBARA - presti�ní duchovní univerzita cesty Kitak. Adepti, kteøí splní podmínky najedné ze ètyø velkých akcí roku (Tibet, Poustevníci, Zasvìcení, Kámen mudrcù) majíjistou úèast na 12 mìsícù. Potom musí obhájit svoje kvality a pokud se jim to podaøí,mohou pokraèovat v dal�ím studiu.BestCeler - nakladatelství a vydavatelství se zamìøením na èinnost Mistra JáRy Dobe¡e.Èeská telepatická asociace - na duchovních festivalech poøádá Mistrovství ÈRv telepatiiPoetrie - nový èasopis pro esoterické fandy, duchovní srdíèka a hledaèe nových cestmapující cestovatelský a esoterický �ivot planety, èasopis mìsíèních cyklù mapujícícestovatelský, duchovní a esoterický �ivot, vychází soubornì jednou za 3 mìsíce,vydáván ve Zlínì, cena 200 KèMagazín Titicaca - spoleèenský duchovní kulturní internetový magazín a tiskovýobèasník.Bli��í informace o skupinì Járy Dobe�e: www.kitak.cz. A. P.

8

�AMANÙVZLOÈIN

aktivního pùsobení na území Èeské repub-liky získal okruh blízkých spolupracovníkù,kteøí se podílejí na pøípravách a samotnéorganizaci vìt�iny akcí - zejména tìch urèe-ných pro �irokou veøejnost. Dobe�ovi spo-lupracovíci také sami pøedná�ejí na rùznátémata - napø. astrologie, numerologie, ta-rot, mystika, léèitelské praktiky, meditace,Feng Shui, alchymie, magie, karma, reinkar-nace, telepatie atd. a vykonávají èajovéobøady. Spolupráce s mnoha èajovnami naúzemí celé republiky umo�òuje propagacia konání nìkterých akcí právì v tìchto zaøí-zeních.

Mistrovo díloMotto: �Duchovno dìlá �tìstí.� (J. Dobe�)Jára Dobe� je autorem nìkolika drobnìj�íchdílek, popisujících vìt�inou jeho zá�itkyz cest nebo krat�í úvahy na rùzná duchov-ní témata. Jeho jazyk, pou�ívaný v knihách,ale i na plakátech a oficiálních dokumen-tech je neurèitý, plný kvìtnatých výrazùa frází, bez pevné vìtné stavby a logickémy�lenkové struktury. Pro nìkteré ètenáøeje takový neobvyklý jazykový styl bezpo-chyby pøita�livý, nebo� nepostrádá nádechexotiènosti a tajemnosti. Najdete zde velkáslova i nadbytek velkých písmen: Univerzál-ní mysl, Vy��í Já, Velkou Pravdu, Kosmic-kou Lásku, Jedinou Pravdu, Koneèný Cíl,Kosmický Zákon, Padlé Andìle, Bo�ství,Nejvy��í Bo�ské osoby aj.

Bude nepochybnì zajímavé a pouèenésledovat dal�í vývoj Járy Dobe�e a jehoskupiny. A to ji� z toho dùvodu, �e poèetjeho stoupencù a jimi poøádaných akcí serok od roku zvy�uje a zasahuje stále vìt�ípoèet lidí. Je jen otázkou èasu, kdy dojdek prolomení mediální bariéry - J. Dobe� setak mù�e stát �mediální hvìzdou�, po-rovnatelnou s americkými �televizními gu-ruy�. Ménì pravdìpodobnìj�í vývoj mù�eznamenat odchod J. Dobe�e do ústranía vznik uzavøené skupiny vlastních �ákùpodle klasického modelu �guru - �ák�. Tøe-tím modelem je �duchovní vedení� skupiny,která bude stále více akcí poøádat samostat-nì, bez pøímého Dobe�ova vlivu. Pouze èasuká�e, který z uvedených modelù se stanerealitou. n

Poznámky:1 Reklamní poutaè na �Jihlavský duchovní festival�,

kvìten 20002 Lucerna svìta. In: www.kitak.cz3 Dobe�, J., Uvìznìn v Pyramidì, Lucerna svìta, www.

kitak.cz

Ale� Pøichystal (*1965) je novináø a publicista (pí�ícípod jménem A. P. Tycho). Pracuje jako statutární zástupcenìkolika nakladatelství.

z d o m o v a

Zpravodajský popis kauzy Petra Chobota

Jiøí X. Dole�al

V sobotu �estnáctého kvìtna poøádal Petr Chobot v ulici JoséMartího v Praze �Celodenní semináø zamìøený na velice intenzivnívýcvik lucidního snìní, podpoøený prací s úèinnými amazonskýmipsychoterapeutickými prostøedky. Cena: základní: 1100Kè - kur-zovné + 900Kè fytoterapeutické prostøedky (=2000Kè), Studenti,dùchodci: 700Kè - kurzovné + 900Kè fytoterapeutické prostøedky(=1600Kè)�. Kolem poledne - hodinu poté, co úèastníci semináøidostali vypít èaj z �fytoterapeutických prostøedkù� - se zaèali prvníz nich skládat, a� je nakonec záchranná slu�ba odvezla v�echny -dvaatøicet pøiotrávených.

�AMANÙVZLOÈIN

spásu a øe�ení v�ech problémù. Medicin-man ví, �e ka�dá látka má svoji svìtloui �stínovou� tváø - jako mandala. Napø.ona proslulá superhalucinogenní smìsAYAHUASKA je klasickým výtvorem tohotosystému. Je to kombinace vzájemnì se pod-porujících rostlinných alkaloidù, jejich�vliv se naprosto li�í od úèinkù jejich samo-statných slo�ek. Pøístup na�í kultury k ha-lucinogenùm je ve srovnání se �amanskýmzpùsobem pøijetí dìtsky naivní. Chemickémolekuly nejsou ani dobré ani �patné.Musíme se s nimi pouze nauèit pracovat.�

(Z rozhovoru s P. Ch. pøed událostí1)

�amanùv zloèinJakékoliv pochybnosti o tom, zda se PetrChobot provinil proti pravidlùm �amanù,zmizely v momentì, kdy deníky pøineslyzprávu o tom, �e se odvaru své smìsi nena-pil. �aman pracuje jako prùvodce, ukazatelcesty - a musí jít první. �aman, který uvaøílektvar - a je celkem jedno, zda lektvar zesubstancí legálních, èi nelegálních - a ne-ochutná jej, je hor�í ne� dealer, který ne-ochutnává tablety, co prodává.

Ayahuyasca a kultura �amanùAyahuyasca je mimoøádnì slo�itá a nároènádroga, která se pøipravuje nìkolikadennímvaøením døeva nìkteré z lián Banisteriopsis(napøíklad B. caapi, inebrians èi quitensis)s øadou pøísad. �aman od �amana, kraj odkraje, se pøísady li�í. Obèas se jako pøísadau�ívá (hlavnì v Kolumbii) i durman, èi je�tìèastìji pøíbuzná rostlina rodu Brugmansia,která, stejnì jako durman, obsahuje atropina skopolamin. Uvaøit ayahuyascu (èi yage)

Petr Chobot mezi nimi nebyl, nebo� �fyto-terapeutické prostøedky� nepil. Zdravotní-ci zjistili otravu atropinem a skopolaminem.Co� jsou pøí�erná svinstva, která zabíjejí...

Chobot o sobìPetr Chobot sám o sobì tvrdíval, �e se po-dobnými pøedná�kami a semináøi �iví desetlet. Na síti dodnes kolují jeho recepty na�meditaèní èaje� z pu�kvorce a chmele. Poté,co nav�tívil Peru a nìco omrkl u tamních�amanù, pu�kvorec zavrhl...

�Otázka: O tobì vím, �e jsi se intenzivnìzabýval výzkumem vy��í nervové èinnostiv bývalém Leningradì a od revoluce se ji�10 let vìnuje� výzkumu �amanských tech-nik na v�ech kontinentech svìta. Dá se tedyøíci, �e jsi fundovaným odborníkem právìv oblasti výzkumu psychotropních látek.Proto bych se chtìl zeptat, jaký je tvùj po-hled jako�to vìdce na dne�ní prostøedky,které pou�ívají náv�tìvníci parties. Mys-lím tím chemické halucinogeny jako jsouExtáze a LSD.

P. CH. hovoøí o tom, kterak probíral stej-nou otázku s pralesním �amanem: Díky svéschopnosti vnímat barevná pole kolem rost-lin, organismù a chemických látek hnednavrhl, �e se vydá na nìkolikadenní ob-chùzku své �zahrady� - tedy d�ungle -a nalezne vhodné �duchy - dvojèata�,kteøí umo�ní odstranit stinné stránky pù-sobení bìlo�ských halucinogenù a naopakznaènì zesílí jejich pozitivní vlivy a pøida-jí jim silnou schopnost léèit. To je klasickýpøístup tradièního medicinmana - nevidív chemických stimulantech ani dìsuplnédrogy, ani v nich nevidí jednoznaènou

9

z d o m o v a

doká�e jen pokroèilý, znalý �aman. Ne ka�dejchobot. A tak se po sobotì 16. kvìtna zvedlavlna protestù lidí, kteøí praktikují �amanskoukulturu, jezdí za Indiány do Peru, pijí tams nimi ayahuascu a nechtìjí s událostmi�typu Chobot� mít nic spoleèného. Od Cho-bota se distancoval kde kdo...

Odborový svaz �amanù�1. Petr Chobot nikdy nedokonèil �ádnástudia na katedøe vy��í nervové èinnostiv Leningradì, jak udává na svých propa-gaèních materiálech a je velmi pochybné,zda vùbec na této �kole jako student nì-kdy pùsobil.2. Znalosti Petra Chobota v oblasti biolo-gie a psychologie jsou velmi omezené (pod-prùmìrné).3. Petr Chobot se nikdy vá�nì nezabývalstudiem �amanských technik v peruánskéAmazonii. U místních �amanù a léèitelù jevelmi neoblíbený, pova�ují ho za bláznaa podvodníka, který �piní jejich jméno, prá-ci a kulturu.4. Amazon�tí �amani pou�ívají durmanjen velmi výjimeènì, vìt�inou pouze jakojednu z mnoha pøísad pøi zasvìcovacíchceremoniích. Znají pøesné dávkovánía zpùsob pou�ití této rostliny (znalosti roz-vinuté za tisíce let).5. Petru Chobotovi nikdo �ádné bylinyz Peru nepøivezl, jak udává v médiích -pøivezl si je sám, pøi nedávné náv�tìvì Peru,kde vedl výpravu èeských turistù, která do-padla katastrofálnì. Nìkolik �okovanýchèlenù této výpravy se od Petra Chobotaodlouèilo s tím, �e je to blázen a podvod-ník (podobnì dopadly i pøedcházející sku-piny).6. V Peru se durman pro komerèní úèelynesbírá a pravdìpodobnost podvodu zestrany peruánských prodejcù bylin je nu-lová (naprosto to také odporuje kultuøea my�lení místních lidí).7. �ádná válka mezi peruánskými �amanyneexistuje - je to pouhý výmysl a dùkaz cho-robné fantazie P. CH.8. Ji� del�í dobu se na internetu objevujenìkolik nezávislých svìdectví o psychickénevyrovnanosti tohoto èlovìka a o podvo-dech, kterých se dopou�tí pøi manipulacis lidmi.9. Petr Chobot nechal po�ít nìkolik de-sítek lidí smìs obsahující durman, ani� bytento nápoj pøedem otestoval a sám po�il.10. Petr Chobot nebyl schopen u úèastníkùrozeznat otravu a zøejmì by ani sám po-moc lékaøù nepøivolal, èím� pøímo ohrozilzdraví tìchto lidí.

11. Bìhem posledního roku jsou v �práci�Petra Chobota jasnì patrné prvky odbornénekompetentnosti, fanatismu a ziskuchti-vosti.12.Jediné, co je na osobì Petra Chobotazáhadné, je jeho �ivnostenský list, zpùsobhospodaøení a odvádìní daní.

Petr Chobot svou èinností po�pinil jmé-no a kulturu peruánských medicinmanùa �amanù, kteøí svými schopnostmi a zna-lostmi po tisíce let prokazatelnì napomá-hají v oblasti duchovního rùstu, spirituál-ního poznání a léèbì mnoha nemocí, vèet-nì tìch, které pova�ujeme za nevyléèitel-né.

Projekt INSPIRITUAL o této politování-hodné události bude informovat nìkolikpøedních �amanù z oblasti peruánské Ama-zonie, o jejich� vyjádøení budeme informo-vat. V pøípadì, �e Petr Chobot nebudezadr�en, po�ádá projekt INSPIRITUAL pe-ruánskou vládu o zákaz jeho vstupu naúzemí republiky Peru.�

(Zdenìk Ruprecht za projekt Inspiritual2)

�amanO nìkolik dnù se pak skuteènì na duchov-ních serverech mù�eme doèíst: �Obdr�elijsme vyjádøení peruánského �amana An-tonia Barrery Bandy k události ze soboty16. èervna, kdy Petr Chobot pøi semináøipøiotrávil na tøicet lidí: �Je zajímavé vìdìto zprávách z ÈR, pøedev�ím o tom, jak ten-to èlovìk (P. CH.) dìlá Peru �patnýobraz. V tomto okam�iku nevím, coøíct na v�echny ty �patné øeèi o �a-manech. Nepøijde mi správné, �e setento èlovìk, který se pravdìpodobnìpova�uje za èlovìka s vy��í duchovníhodnotou, pokou�el svést své omylyna lidi, kteøí nemají vùbec nic spoleè-ného s jeho prací. Kromì toho by setento èlovìk mìl stydìt za to, �e seplete do vìcí, kterým nerozumí, a tímménì do �amanismu, proto�e �ama-nismus není �ádná hra, je to pro-støedek, kterým �aman poskytuje po-moc svým bli�ním, aby na�el výcho-disko z jejich problémù nebo zpùsobjejich léèby. Tím, �e se tento èlovìksna�il hrát s city a potøebami lidí,upadl do prázdnoty zmatení. Pro-mluvím s nìkolika pøáteli �amany,abychom se poradili a spoleènì pod-poøili oèi�tìní �patného obrazu, kterýna nás tento èlovìk vrhá. Doufám �ecelý tento problém, který ten �íleneczpùsobil, brzy skonèí a dobøe dopad-ne.��3

Chudák Chobot...A tak nám vlastnì nemusí být nebohéhoChobota líto. Proto�e kdy� jej po pár dnechvìzení prohlédl vìzeòský psychiatr, bylojasné, �e to s tím Chobotovým trestním stí-háním nebude a� tak horké, proto�e mù�emena základì vy�etøení psychiatrem s úspì-chem pochybovat, �e Petr Chobot je za svéjednání trestnì zodpovìdný. Kulatnì øeèe-no...

A tak má vlastnì zradiv�í �aman nesku-teèné �tìstí. V libovolné primitivní �aman-ské kultuøe, kde by se duchovnímu - �ama-novi - stala podobná nehoda, toti� vzná�ejípøíbuzní tìch, kteøí se po �amanovì èajíèkuválejí v køeèích, reklamaci na místì motykoumezi oèi. Je�tì �e se mu to nestalo v Peru...

n

Prameny1 http://web.spinet.cz/solidsession/pallmall/chobot.

html)2 www.spirala.cz a www.inspiritual.com3 primární: www.inspiritual.com, pøeklad Vlastimil Rataj,

sekundární: www.spirala.cz.

Pozvánka na kurz Petra Chobota v roce 1996.

Jiøí X. Dole�al (*1965) je absolvent FF UK (1988), kat-edry psychologie, autor 6 knih o psychedelii a od r. 1991do souèasnosti reportér spoleèenského týdeníku Reflex.

10

OPRAVDOVÝ�IVOT V BOHU

z d o m o v a

Vassula se svým pøíznivcùm v Èeské repub-lice pøedstavila v nedìli 30. záøí v Prùmys-lovém paláci na pra�ském Výstavi�ti. O ko-nání této akce informovaly letáky. Na nichblí�e nespecifikované modlitební skupinkyOpravdového �ivota v Bohu zvaly veøej-nost na akci, charakterizovanou jako posel-ství smíøení, lásky a pokoje.

Vassulino poselství v PrazeSetkání s Vassulou se zúèastnilo asi osmset lidí. V hledi�ti bylo 40 øad plnì obsa-zených �idlí a desítky náv�tìvníkù muselypo celou dobu stát. Pøeva�ovala star�í ge-nerace. Domníváme se, �e vìt�ina z pøítom-ných byla více èi ménì zasvìcena èetbounìkterého ze svazkù knih �Opravdový �ivotv Bohu� nebo èlenstvím v nìjaké modliteb-ní skupince. Tyto skupinky, inspirovanéVassuliným poselstvím, jsou zakládány po

celém svìtì. Nìkolik jich také existuje v na�írepublice (Praha, Brno, Ostrava, Èeské Bu-dìjovice).

Organizátoøi v jednom z køídel budovyzøídili malé pódium, které ozdobili kvìtinamia so�kami panny Marie. Paní Rydenovoudoprovázelo nìkolik katolických knì�í. Se-tkání zaèalo spoleènou modlitbou rù�ence.I z toho lze soudit, �e se jedná o pøevá�nìkatolickou aktivitu. Po modlitbì vystoupilfrancouzsky mluvící knìz a pøedstavil Vas-sulu nìkolika údaji o jejím �ivotì. Potomk mikrofonu pøistoupila sama prorokynì.

Vassula Rydenová je sedmaètyøicetiletá�ena, pøíjemného zevnìj�ku a klidného,pøímého a jistého hlasu. V hodinovém pro-jevu pøedstavila hlavní my�lenky svéhoposelství, popisovala svùj �ivot pøed obrá-cením, první okam�iky svého obrácenía následný �ivot v Kristu, který vyústil v se-

psání Poselství a podnítiljejí misijní úsilí. Její pro-jev byl charakteristickýklidnou a nenásilnou vý-zvou po obrácení k Bohua sjednocení køes�an-stva, nebyly zde �ádnéextatické výjevy, �ádnéchrastìní pekelnými øetì-zy, pouze výzva k návra-tu k Bohu a intenzivní-mu �ivotu v nìm.

Lidé její slova po-slouchali velice soustøe-dìnì, nìkteøí bìhem vy-stoupení kleèeli. Závì-rem pronesla Vassulamodlitbu, k ní� se pøítom-ní v tichosti pøipojili.Potom se zpívalo je�tìnìkolik písní (Veni crea-tor, chorál Svatý Václave

aj.). Setkání bylo ukonèeno závìreènýmpo�ehnáním jednoho z knì�í a výzvou or-ganizátorù o finanèní podporu k pokrytínákladù.

Vassula Rydenová tvrdí, �e je v pøímémosobním spojení s Kristem, Marií, andìlya svatými. Sám Kristus ji diktuje poselstvíOpravdového �ivota v Bohu, které vycházíve více ne� 40 jazycích, u nás ji� vy�lo9 svazkù tohoto poselství v nakladatelstvíMatice cyrilometodìjské.

Bo�í diktát oficiálnì neuznánVassula se narodila 18. ledna 1942 v Egyptìv pravoslavné rodinì. Její rodièe pocházeliz Øecka. Podle jejích slov se jí roku 1985,kdy �ila v Bangladé�i se svým �védskýmman�elem a dvìma syny, neoèekávanì zje-vil Bùh. Nejprve se jí ukázal její strá�nýandìl, oèistil ji a pøivedl k Bohu. Od té dobyse její poselství, zapisovaná majestátnýmrukopisem, který je odli�ný od jejího vlast-ního, roz�iøují po celém svìtì. Právì odli�-nost rukopisu �Bo�ího� od Vassulina jezdùrazòována jako jeden z dùkazù pravdi-vosti jejího poselství. Tato diference je údaj-nì potvrzena také grafologickým rozborem.

Od roku 1988 nav�tívila se svým posel-stvím více ne� 50 zemí. Na veøejných vy-stoupeních vypráví svùj osobní pøíbìho setkání s Bohem, jen� jí diktuje poselství,která sám pojmenoval �Opravdový �ivotv Bohu�. Hovoøí se i o zázracích prováze-jících její misijní putování, napø. o uzdravení.

Charakter poselství je obecnì køes�an-ský se znaènì ekumenickým zamìøením.Pøesto se zdá, �e poselství je namíøeno témìøvýhradnì do øad øímskokatolické církvea �e zde také nachází nejvìt�í odezvu. Námjediný známý oficiální dokument Svaté kon-gregace pro nauku víry z roku 1996 ov�empaní Vassule není pøíli� naklonìn. Dopou�tíse prý matení jmen a specifických funkcíosob Bo�ích. Dokument také nesouhlasís jejím pøíli� �irokým pojetím ekumenismuani nepova�uje její spisy a øeèi za nadpøiro-zené. Kongregace pro nauku víry paní Vas-

Poselství køes�anské prorokynì Vassuly Rydenové v Praze

Luká� �tursa a Luká� Brzobohatý

Dne�ní doba je jako stvoøená pro pùsobení novodobých prorokù,kteøí napadají �íøící se atheismus, sekularismus a v�eobecnou rela-tivizaci hodnot. Jedna taková prorokynì, kterou legitimní zástupcikøes�anských církví neuznávají - Vassula Rydenová, na�i dobu nazý-vá vìkem odpadnutí od víry. Mù�eme pouze konstatovat, �e - cose týká køes�anských církví - to pro Evropu v podstatì platí.

OPRAVDOVÝ�IVOT V BOHU

K výzdobì pøi Vassuliných vystoupeních patøí i so�ky a Je�í�ùvdomnìlý portrét. Tak to bylo i na Výstavi�ti v Praze. Foto: archiv.

Je�í� Kristus v poselství Vassuly Ryden:

� �Já, Je�í� Kristus, jsem ti diktoval svùjsmrtelný zápas. Nes Mùj køí�, Vassulo,nes jej pro Mne.� (str. 37)� �Ó Vassulo, Vassulo, jsem Jeden, Já,Bùh, jsem Jeden. Mé dìti byly stvoøenymou rukou. Proè jsou rozptýleny? Chcijednotu.� (str. 111)� �Vassulo, nekoneènì tì miluji. Dám tipocítit Svou lásku tím, �e tì nechám do-tknout se Mého srdce.� (str. 111)

11

ÈE�TÍMUSLIMOVÉ

z d o m o v a

Elegantní, kultivovanáa pøesvìdèivá - Vas-sula Ryden v Praze.Foto: archiv.

Luká� �tursa (*1979) a Luká� Brzobohatý (*1979) jsoustudenty IV. roèníku Husitské teologické fakulty UKoborù husitská teologie, religionistika a psychosociál-ní vìdy, a dobrovolnými pracovníky PONS (Poradnyo nábo�enských sektách) pøi HTF UK.

sule dále vyèítá, �eje stále pravoslav-nou køes�ankou,aèkoliv se podílína svátostechøímské církve.Z tohoto doku-mentu èerpá i po-slední vyjádøeníèeských biskupù,které bylo uveøej-nìno v Katolic-kém týdeníku ze14. øíjna 2001.

Jedenze spodníchproudù�ivota církve

Není jistì nic divného na tom, kdy� si zájemcipøijdou do Hole�ovic vyslechnout svìdec-tví a poselství zbo�né køes�anky. Zvlá�tníby se ov�em mohlo zdát, �e tato akce nemáoficiální schválení tak, jak bývá v øímsko-katolické církvi zvykem. Navzdory nega-tivnímu vyjádøení Svaté kongregace se set-kání úèastnili i katoliètí knì�í a také laici,kteøí jsou jistì aktivními a pravovìrnýmioporami svých farností.

Vassulu Rydenovou tak mù�eme zaøaditmezi neoficiální kulty øímskokatolické církve,které v prùbìhu dìjin vznikaly kolem vý-znaèných osobností (vizionáøù, prorokù,charismatických kazatelù, léèitelù a dal�íchlidí, disponujících zvlá�tními schopnostmi)èi na význaèných místech (hroby svatých,místa zjevení, uzdravení, nadpøirozenýchjevù apod.). Èetnost takových kultù se zdábýt tím vìt�í, èím více je doba jejich vznikusouèasníky pova�ována za úpadkovou.Nìkteré projevy této lidové zbo�nosti bylycírkví potlaèovány, nìkteré tolerovány, nì-které po èase uznány a oficiálnì potvrzeny.

Jaké bude z tohoto hlediska postaveníhnutí Opravdového �ivota v Bohu kolemVassuly Rydenové, uká�e a� èas. Ale i kdy-by byla sama Vassula oficiálními pøed-staviteli zatracena, hnutí, které uvedla dopohybu, má potenciál �íøit se i bez její osob-ní pøítomnosti. Jedním z dùvodù je jistì to,�e Vassulino vnímání souèasnosti jako �èa-su odpadnutí od víry� není zdaleka ojedi-nìlé.

n

Muslimské nábo�enské obce i muslimskéorganizace u nás zastøe�uje Ústøedí mus-limských nábo�enských obcí (Al-Ittihad Al-Islamí). Tato organizace byla obnovenaroku 1991 a pùsobí bez státní registrace,nebo� zatím nesplòuje podmínky k registracijako nábo�enské spoleènosti. PøedsedouÚstøedí je emeritní gymnaziální profesorMohammad Ali �ilhavý z Tøebíèe. Ústøedívydává èasopis Hlas muslimských nábo-�enských obcí.

Z dùvodu, �e nemohou mít právní sub-jektivitu, jednotlivé nábo�enské obce ne-pracují, a proto byly zalo�eny Islámská na-dace v Praze (1992) a Islámská nadacev Brnì. V poslední dobì na nì byly pøeve-deny i nìkteré kompetence Ústøedí. Tytodvì nadace spravují me�ity a islámská cen-tra ve dvou uvedených mìstech, kde jsounejvìt�í komunity muslimù u nás. V Praze -Krèi fungovala provizorní modlitebna odroku 1992, stálé islámské centrum bylootevøeno r. 1999 na Èerném Mostì - v Blat-ské ulici 1275 v Praze 9. V Brnì byl provozme�ity zahájen r. 1998 na Vídeòské ulici 38.

Data a fakta o souèasné islámské komunitì u nás

Zdenìk Vojtí�ek

Muslimové u nás tvoøí asi desetitisícovou nábo�enskou men�inu.Aèkoliv zdaleka ne v�ichni z nich �ijí spoleèným duchovním �ivotem,jedná se o aktivní nábo�enskou komunitu.

ÈE�TÍMUSLIMOVÉ

V me�itách je k dostání èasopis pro muslim-ské �eny Al-Manára.

V Praze je je�tì jedna men�í modlitebnapøevá�nì pro turecké muslimy. Zøídilo ji Is-lámské kulturní støedisko pro ÈR. V roce1995 obdr�ely severoèeské Teplice nabíd-ku na výstavbu me�ity, která mìla být urèe-na hlavnì lázeòským hostùm. Kvùli odporunìkterých obèanù a nìkterých místníchcírkví byla tato nabídka r. 1996 odmítnuta.

Po celé Èeské republice pùsobí V�e-obecný svaz muslimských studentù, kterýsdru�uje pøedev�ím zahranièní studenty.V roce 2001 vznikla iniciativou nìkolikaèeských muslimù Muslimská unie. Ostatnímuslimské organizace (napø. Liga èeskýchmuslimù, Islámský svaz ad.) nevykazujív posledních letech èinnost.

Informace o muslimech u nás jsou k dis-pozici na internetových adresách www.islamcz.cz; www.muslim.cz; www.muslim-inform.cz; www.islamkultur.cz.

n

PoznámkaZa ovìøení údajù v èlánku dìkuji dr. Sáòkovi.

Modlitba v mu�ské èásti pra�ské me�ity pøi páteèní bohoslu�bì. Foto: Vojtìch Vlk.

12

NÁVRATK JISTOTÁM

z a h r a n i è í

Prvním køes�anským státem byla Arménie

Adam Fi�er

Pouhý rok po velkém jubileu roku 2000, které coby ponìkud ne-jisté výroèí narození Je�í�e Krista slavila hlavnì øímskokatolickácírkev a kterému se díky tøem magickým nulám dostalo velké pub-licity, si køes�anský svìt pøipomíná dal�í významnou událost, jí� seov�em vìnuje podstatnì ménì pozornosti. V zakavkazské Armé-nii, bývalé sovìtské republice, v�ak ka�dé malé dítì ví, �e právìletos uplynulo 1700 let od roku 301 n.l., který mìl pro dìjiny tétozemì zásadní význam.

NÁVRATK JISTOTÁM

K arménským kostelùm neodmyslitelnì patøí zvyk zapalování svíèek. Zábìr je z mateøskéhochrámu v Eèmiadzinu. Foto na této stránce: Adam Fi�er.

Pùvod køes�anství v Arménii se podle tra-dice klade do souvislosti s misií apo�tolùTadeá�e a Bartolomìje. Podobnì jakov øímské øí�i, tak i zde byla tato nová vírazprvu pronásledována. Mezi její velké ne-pøátele patøil i arménský král Trdat (Tiri-dates) III. (287-330), který dal do podzemníkobky uvrhnout vzdìlaného køes�anskéhomisionáøe Grigora, je� byl navíc synem vra-ha králova otce.

Stala se v�ak je�tì hor�í vìc. Trdatovipadla do oka Hrispimé, patøící ke skupinìkøes�anských panen zasvìcených Bohu.Poté, co tato zbo�ná dívka krále odmítla, dalura�ený Trdat celou skupinu popravit. Zato jej stihnul bo�í trest v podobì du�evníchoroby a �ílený král se zaèal chovat jakodivoké zvíøe. Králova sestra ve snaze po-moci svému bratrovi se pøimluvila za pro-

pu�tìní Grigora, který byl nadán bo�í mocía který ani po dvanácti letech �aláøe neztra-til svoji víru. Bùh vysly�el jeho modlitbu zakrále a uzdravený Trdat nejen�e ho nedalznovu uvìznit, ale nechal se od nìj i se svýmdvorem pokøtít a povìøil ho misijní èinnostíve svém království.

To se stalo roku 301 n.l. O rok pozdìjipøijal Grigor v Caesareji biskupské svìcení,a tak se podle zásady �ubi episcopus ibiecclesia�1 zrodila arménská církev (arm. haj-kakan jegecheci). Grigorovi ve snu Kris-tus ukázal místo pro vybudovaní mateø-ského chrámu v tehdej�ím hlavním mìstìVagar�apat pozdìji pøejmenovaném naEèmiadzin (= místo Pánova sestoupení).2,3

Tak to alespoò líèí tradice a legenda.Dnes lze øíci, �e pro zmìnu postoje TrdataIII. vùèi køes�anùm hovoøily i politické

dùvody. Král patrnì doufal, �e bude mocilépe èelit øímsko-perskému spojenectví.3

Bylo to vùbec poprvé, co se køes�anstvístalo nìkde státním nábo�enstvím - na územídne�ní Gruzie k tomu do�lo r. 337, rovnì�díky misii Sv. Grigora (Øehoøe) zvaného Os-vìtlitel, Iluminátor, a v øímské øí�i a� r. 380,køes�anství zde v�ak bylo zlegalizováno u�r. 313 ediktem milánským. Arméni (arm. Hajnebo Hajk) jsou na toto své prvenství ná-le�itì hrdí a arménská apo�tolská církev(AAC, jde o církev s apo�tolskou posloup-ností) je jedním z jejich národních symbolù.

Následnou evangelizaci Arménie usnad-nilo vytvoøení arménského písma r. 406 sv.Mesropem Ma�tocem, který také pøelo�ilbibli z øeètiny do armén�tiny. Jeho pøekladse dodnes pou�ívá a jím vytvoøená abece-da je dal�ím arménským národním symbo-lem. Samostatnost a izolace AAC se pro-hloubila poté, co r. 508 odmítla chalkedon-ský koncil4,6 a distancovala se od dal�íchekumenických koncilù. Patøí do rodiny tzv.východních církví blízkých pravoslaví, alepøesto zùstává dodnes pomìrnì svébytnou.Pokusy o její sjednocení s øímskou církvíbyly èinìny od 12. st. zejména v dobì køi-�áckých výprav. Jejich výsledkem je nepo-èetná arménská katolická církev s tradiènímarménským obøadem. K ní patøí dva vý-znamné klá�tery øádu mchitharistù v Benát-kách a ve Vídni. V 19. st. se rovnì� podvlivem americké misie zformovali armén�típrotestanté. Tyto tøi celky lze chápat jakosouèást jedné arménské církve v �ir�ím slo-va smyslu. Mimo to existuje mnoho dal�íchmalých arménských evangelikálních skupin(hlavnì v USA).

Nejvy��í hlavou AAC je katolikos v�echArménù sídlící v Eèmiadzinu, arménskémVatikánu, v dne�ní Republice Arménii (RA).Jde tedy o církev autokefální. Ní�e posta-vený je kilikijský katolikos se sídlem v liba-nonském Bejrútu, dále patriarchové jeruza-lémský a konstantinopolský. Knì�í se mo-hou �enit, postupu v církevní hierarchii alemohou dosáhnout pouze ti, co �ijí v celi-bátu. Laikové se prostøednictvím farnícha diecézních rad významnì podílejí na øízenícírkve. K jejím velkým zvlá�tnostem patøípraktikování zvíøecích obìtí.

AAC sehrála pomìrnì významnou roliv dramatických dìjinách Arménie po 4. st.,kdy museli Arméni odolávat politickému,nábo�enskému a ozbrojenému tlaku Per-�anù, Arabù a Turkù. Neustálé válèenía cizí nadvláda se staly fakticky náplní ar-ménských dìjin. Ov�em hajkakan jegeche-ci v èele s katolikosem v�ech Arménù tu

13

Chaèkari, køí�ové kame-ny, jsou typickou armén-skou památkou. Kromìnezbytného køí�e nanich najdeme pohanskéa �idovské ornamenty.

z a h r a n i è í

Adam Fi�er (*1978) je studentem oboru uèitelství Ma-tematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

byla i v dobách nejtì��ích, kdy selhaly zbra-nì i politici, a poskytovala národu oporuduchovní, kulturní a nìkdy i politickou.

Hovoøíme-li o historické Arménii (arm.Hajastan), nesmíme se nechat zmást pohle-dem na dne�ní politickou mapu svìta, naní� najdeme malou postsovìtskou repub-liku o rozloze necelých 30 tis. km2, mající asi3 miliony obyvatel. A� do prvních let 20.století se toti� Arménií rozumìlo území zhru-ba jedenáctkrát vìt�í, zasahující dne�ní RA,Írán, Gruzii, Ázerbajd�án a zejména východ-ní Turecko, aèkoli toto oznaèení mìlo spí�evýznam geografický a nikoli politický. Armé-ni tu v�dy byli hlavními, i kdy� ne jedinýmiobyvateli.

Nespoèet válek a tragédií pøinutil znaènémno�ství Arménù opustit svoji vlast. Ti pocelém svìtì vytvoøili poèetnou diasporu za-stoupenou nejvíc v USA (1 milion), Rusku(500 tis.), Gruzii (500 tis.), Francii (450 tis.)dále pak na Blízkém Východì a v Ji�níAmerice.5 Mezi nejznámìj�í Armény patøízpìvák Aznavour, spisovatel Saroyan, skla-datel Chaèaturjan, konstruktér letadel MiGMikojan, �achisté Kasparov a Movsesjan(hrající za ÈR). Pøes asimilaèní tendence siArméni v�ude zachovali národní svébytnosta prosluli jako pøièinliví lidé.

Na pøelomu 19. a 20. st. bylo územíArménie souèástí Persie, Ruska a Turecka.Tam se v této dobì stejnì jako v Evropìformovala nová podoba státního a národ-nostního uspoøádání. Mezi Turky se o slo-vo hlásili nacionalisté a reformátoøi, na

stranì arménské pak �lo o radikální národ-nì osvobozenecké hnutí. Situaci vyostøilaprvní svìtová válka, kdy Turecko a Ruskostály na opaèných stranách fronty a armén-ské nadìje na samostatnost zaèaly být spo-jovány s vítìzstvím Ruska. Existenci nepo-hodlné men�iny zaèala øe�it turecká vládar. 1915 popravami pøíslu�níkù arménskéinteligence a organizováním masovýchdeportací Arménù do syrských a mezo-potámských pustin. Ti pøi nich byli vystave-ni do té doby nevídaným krutostem a jenmalá èást deportovaných pøe�ila. Odhadyhovoøí o 1,5 milionu mrtvých.

Arménská genocida dodnes zùstávánezhojenou ranou - spolu se ztrátami na�ivotech a kulturním bohatství pøi�li Armé-ni o znaènou èást své vlasti, nebo� podlepozdìj�ích dohod pøipadlo území západníArménie i s biblickou horou Ararat (proArmény posvátný národní symbol) Turec-ku. Tyto a dal�í ztráty zadìlaly Arménùm napocit ukøivdìní, ménìcennosti a naciona-lismu, na nedávný váleèný konflikt v Ná-horním Karabachu a napjaté vztahy s Ázer-bajd�ánem a Tureckem a pøedev�ím natouhu po celosvìtovém uznání genocidy.

Souèasná RA se pozvolna vzpama-tovává z dal�ích ran, které osud Arménùmu�tìdøil - zemìtøesení, rozpad SSSR, válka,hospodáøská krize a izolace. Ze sousedníchstátù navázala perspektivní vztahy pouzes islámským Íránem, kde �ije poèetná armén-ská men�ina. V RA je Íráncù-muslimù jenpár stovek pøedev�ím v hlavním mìstì Je-revanu. Správce tamního islámského cen-tra je ov�em arménský køes�an. Nevidí v tomproblém, v�dy� sám ajatoláh Chomejní prýprohlásil, �e se �nikdo nesmí dotknoutArménù�.

Typickými køes�anskými památkamiv Arménii jsou kostely, klá�tery a tisícechaèkari - kamenných desek s vytesanýmkøí�em a dal�ími ornamenty. I po sedmdesá-ti letech prosazování ateismu je otázka �Jstevìøící?� v Arménii skoro zbyteèná. Drtivávìt�ina obyvatel jsou køes�ané hlásícík AAC. V Jerevanu najdeme ale poèetnézastoupení dal�ích i ménì tradièních køes-�anských skupin - pøítomni jsou charismati-ci, adventisté, mormoni, mezinárodní církevKristova, svìdkové Jehovovi a jiní.

Pomìrnì výmluvnou skuteèností je to,�e obrovskou sochu Lenina na jerevanskémNámìstí Republiky (døíve Lenina) nahradilstejnì obrovský køí�, který se díky svémuosvìtlení stal atrakcí noèního Jerevanu. Vírav�ak pro Armény v drtivé vìt�inì neznalékatechismu neznamená �ádnou velkou

zbo�nost. Spí�e jde o jakousi národní tradi-ci, je� jim velí obèas zajít do kostela a zapálittam svíèku, dát pokøtít své dítì, mít církevnísvatbu apod. Národní církev, abeceda, dia-spora, genocida a ztracená vlast, to v�e vy-tváøí v Arménech velmi specifický �ivotnípocit blízký �idovství.

Leto�ní velkolepé oslavy6 1700 let odpøijetí køes�anství v RA i v diaspoøe majíprohloubit vztah Arménù ke své církvia národní hrdost. Tu lze tì�ko získat v sou-èasné neutì�ené hospodáøské a politickésituaci RA, která vede její obyvatele k ma-sové emigraci. Dá se v�ak èerpat ze slavnýchepoch minulosti, napø. právì z roku 301.Letos do RA proudili armén�tí poutníci z ce-lého svìta, na pozvání katolikose GareginaII. sem také pøijela celá øada vysokých pøed-stavitelù rùzných církví ze zahranièí vèetnìpape�e Jana Pavla II. Nedílnou souèástíoslav se stalo vzpomínání genocidy. Obakatolikové vykonali mimoøádnou svatoupou� do Sýrie, kde nav�tívili Dajraz Zor, jed-no z dìji�� tragédie roku 1915, aby uctilipamátku zavra�dìných.

Armén�tí církevní pøedstavitelé se sho-dují na velké dùle�itosti jubilea. Petros Mir-yatyan, arcibiskup arménské katolické církvev syrském Allepu, øíká: �Tisíc sedm set let,to je pro nás velmi dùle�itý svátek. Je tonávrat k na�im duchovním jistotáma pro�itku sebeuvìdomìní na�í víry, nebo�Øehoø Osvìtlitel byl duchovním otcemcelého arménského národa. Je to pro náspøíle�itost pøihlásit se k obnovení víry, za-myslet se nad tím, èím jsme byli, jakými his-torickými promìnami jsme pro�li, proè dnes-ka jsme a jaká bude na�e budoucnost.�7

n

Poznámky1 Kde je biskup, tam

je církev.2 Katolický týdeník

29/20013 www.armenian

highland.com/christendom/4 AAC setrvala

v uèení o jedné pøiro-zenosti Je�í�e Krista(monofyzitismu).5 �aginjan Vagar-

�ak: Dìjiny Arménie(Karolinum 2001), str.198; údaje jsou z roku19906 www.1700.am,

www.etchmiadzin.com7 Hajkakan jegeche-

ci, dokument Èeské te-levize uvedený 17. 6.2001 na ÈT2

Známým poutním místem v Arménii je klá�terGeghard, zèásti vytesaný do skály. Údajnìse tu nachází hrot kopí, kterým byl probodenKristus.

14

ISLÁMJE PODØÍZENÍ BOHU

a výluènému Bohu, nazývanému prostì Al-láh (arabsky Bùh).

Muhammad tak vystoupil proti polyteis-tickému nábo�enství arabských kmenù. Nadruhou stranu ale do svého systému zahr-nul i øadu prvkù tohoto nábo�enství vèetnìstaré pohanské svatynì Ka�by. Ta se do-konce stala ústøedním místem islámskéhonábo�enství. K této starobylé krychlovitéstavbì se zazdìným èerným meteoritem(v mìstì Mekka v dne�ní Saudské Arabii),pøijí�dejí ka�doroènì miliony poutníkù po-dobnì, jako k tomuto místu putovaly zá-stupy ji� dávno pøed Muhammadem. Smysltéto svatynì je v�ak pøeznaèen pøíbìhemo Abrahamovi a jeho synovi Izmaelovi, jen�je pova�ován za praotce Arabù.

Ostatnì celé uèení bylo od poèátku ne-jen nábo�enstvím, ale i ideologií slou�ící kesjednocení arabských kmenù. Proto nelzev islámu nikdy definitivnì oddìlit èistì ná-bo�enskou stránku od aplikací praktickýcha� politických. K základním naukám islámupatøí, �e podøízení Allahovi musí pronikatcelý �ivot èlovìka vèetnì rozhodování stát-ních orgánù a politikù. Soubor islámskýchzákonù, tzv. �arí�a (stezka), je pak prosa-zována jako závazné pravidlo pro v�echny,kdo v dané oblasti �ijí, nehledì na jejichosobní pøesvìdèení nebo pøání.

Svìt je toti� v islámském pojetí zcela jed-noznaènì rozdìlen na dvì oblasti. Jedna senazývá Dar ul-Islam (pøíbytek islámu)a oznaèuje zemì, kde je �arí�a ji� uplatòová-na. Druhou oblastí je Dar ul-Harb (pøíbytekválky), tedy zbytek zemì, kde je teprvepotøeba islám prosadit. O to usiluje islámjako silnì misijní nábo�enství s nesmírnýmnasazením. Tomuto úsilí ve jménu islámu seøíká d�ihád (arabsky usilování). Pøeklad to-hoto výrazu termínem svatá válka v�ak neníúplnì pøesný. Nìkdy mù�e jít skuteènìo pouhé �usilování� a islám mù�e být pro-pagován velice mírumilovnými prostøedky.V�dy v�ak jde o to uchránit islám a jeho�pøíbytek� od �patných vlivù. V�dy� podle

Kdy� se kdysi na konci 6. století pìtad-vacetiletý Abul Kassim �enil s bohatou,o patnáct let star�í vdovou Chadid�ou, asimálokoho napadlo, �e by to mohlo býtdùle�ité pro nìkoho jiného ne� pro samot-né snoubence a jejich rodiny. Domnívám sev�ak, �e to byla právì tato událost, kteráodstartovala øetìz následkù, je� jsou záva�népro celé lidstvo a� dodnes. Kdyby toti�chudý sirotek Abul Kassim nespojil svùj�ivot s Chadid�ou, asi by po celý svùj �ivotpohánìl karavany velbloudù nebo se vìno-val obchodu a nikdy by se z nìj nestalslavný Muhammad (Chválený). Rozhodnìby nemìl tolik èasu na své nábo�enské medi-tace a u� by asi vùbec nena�el pøíle�itostutíkat se do ústraní jeskynì v pohoøí Hira.

Bylo to toti� právì tam, kde se mu zaèalzjevovat archandìl Gabriel (arabsky D�ib-ríl). Ten mu postupnì diktoval nábo�enskébásnì, je� byly pozdìji sebrány a vytvoøily

Velmi struèný úvod do nábo�enství, které vyznává jedna pìtina souèasného lidstva

Tomá� Novotný

Nìkdy se stane, �e jedna zdánlivì malá událost zmìní celý bìh na�eho �ivota. Jindy mù�e zasáhnouti vývoj celého národa. A jsou momenty, které ovlivní celé lidstvo.

ISLÁMJE PODØÍZENÍ BOHU

Pøi modlitbì. Foto: Vojtìch Vlk.

základní nábo�enskou knihu islámu, Ko-rán. A i pøi této zále�itosti sehrála základníroli právì Chadid�a.

Kdy� se zaèal Muhammadovi zjevovatGabriel, nebyl to pro nìho pøíli� pøíjemnázku�enost. Vyprávìl, �e cítil, jak ho Gabriel�krtí, a� myslel, �e zemøe. Byl to pro nìhovelice nepøíjemný zá�itek a sám domníval,�e je buï nemocný, nebo posedlý zlýmd�inem. Kdy� se v�ak se svým problémemsvìøil man�elce Chadíd�e, pøesvìdèila ho,�e se jistì jedná o Bo�í zjevení a on sám jetím pádem Bo�ím vyvoleným mu�em a pro-rokem.

I Muhammad tak postupnì nabyl pøe-svìdèení, �e to je právì on, kdo má zavr�itdlouhou øadu Bo�ích poslù a stát se tak�peèetí prorokù�, po ní� ji� �ádný Bo�í po-sel nemù�e pøijít. Za pøedchùdce svého zje-vení pak prohlásil i mnohé biblické postavya svou zvìst uvádìl jako pokraèování

(a zavr�ení) dvou pøed-cházejících monoteis-tických systémù - ju-daismu a køes�anství.Proto také svým zpùso-bem pøijímá i jejich pís-mo. A� je to na jednéstranì Starý zákon,o nìm� mluví vìt�inoujako o Tauøe (Tóøe), ne-bo na druhé stranì No-vý zákon, jen� je nazý-ván Ind�íl (evange-lium). �idy a køes�anypak díky tomu nazýváAhl Ul-Kitábi (lid Kni-hy) a dodnes se tatodvì nábo�enství tì�íjisté toleranci ze stranyislámských vlád. Svévlastní koneèné nábo-�enství pak nazývá islá-mem - podøízením.Myslí se tím absolutnípodøízení jedinému

t é m a

15

t é m a

Pokud je vùbec úèelné dnes hovoøit o nìjakém svìtovém støetu,jistì to není støet mezi civilizací køes�anství a civilizací islámu. Spí�emezi modernizací se v�ím, co k ní patøí, a tradicí. Foto: Vojtìch Vlk.

Koránu �svádìní od víry je hor�í ne� za-bíjení� (2:191).

V mnohých islámských fundamentalis-tických skupinách je pak v dne�ní dobì ten-to ��patný vliv� jednoznaènì ztoto�òovánse západním zpùsobem �ivota. V tom se dáislámsky myslícímu èlovìku i do jisté míryrozumìt. Zvlá�tì, kdy� si uvìdomíme, �e ten-to èlovìk vidí na jedné stranì zcela ne-sporné kvality �ivota islámských zemí (napø.v oblasti morálky) a na druhé stranì spo-leènost posedlou konzumem a podøizujícíve�keré hodnoty finanènímu zisku a úspì-chu i za cenu obìtování morálky a víry. Neníproto výsti�né, kdy� je souèasná napjatásituace prezentována jako boj kladnéhokøes�anského svìta proti zlému islámu.V�dy� v jistém ohledu jsou islámské zemì�køes�an�tìj�í� ne� tzv. západní kultura.

Stejnì vá�nivì jako hájí opravdový mus-lim svùj Dar ul-Islam, hájí i èistotu a je-dineènost svého Boha. Dokonce se zdá, ja-koby tzv. �irk, tedy pøidru�ování k Bohu,byl vùbec nejhor�í høích, jakého se mù�eèlovìk dopustit. Jedná se také o jedinýhøích, který nemù�e být èlovìku odpu�tìn.Typický je i pøíbìh, zachovaný v islámské

tradici a vyprávìjícío tom, jak byl jednouMuhammad dotázán,zda vrah a cizolo�ník,jen� v�ak vyznává je-diného Boha, pøijde doráje. Odpovìï proro-kova byla, �e pokudskuteènì vyznávápouze jediného Boha,tak ano. Na druhé stra-nì kdokoli, kdo se do-pustí �irku tím, �ek Bohu pøidru�í úctuke komukoli jinému,musí oèekávat pekelnýoheò.

Jedineènost Bo�íse tak stává alfoua omegou islámské víry. Proto je také vyjád-øena v základním vyznání, v tzv. �ahádì. Tazní: Není boha, kromì Alláha a Muhammadje jeho poslem (Lá iláha illá lláh, waMu-hammad rasúl láh). Prostým pøihlá�ením sek této vìtì se stává èlovìk muslimem. Totovyznání je také pova�ováno za první z tzv.pìti sloupù, na nich� islám stojí.

Pro úplnost uveïme, �e druhým slou-pem islámu je modlitba (arabsky salát). Tase provádí pìtkrát dennì v urèenou dobua pøedepsaným arabským textem. Tedy i ne-arab�tí muslimové (tvoøící dnes v islámskémsvìtì absolutní vìt�inu) se modlí jazykemMuhammadovým.

Za tøetí sloup islámu se pova�uje pùst(saum), tedy povinnost vyvarovat se jaké-hokoli jídla, pití a dal�ích potì�ení po celýden, od východu a� do západu slunce pov�echny dny mìsíce ramadánu.

Ètvrtým sloupem je povinná dobroèin-nost, tedy podporování nemajetnýchz vlastních prostøedkù. Nazývá se zakát(almu�na) a je tradiènì formulována jakoodevzdání 2,5% z pøíjmu. Posledním slou-pem je nábo�enská povinnost vykonat pou�na posvátná místa islámu v Mekce - mìstì,kde Muhammad �il a zalo�il toto nábo-�enství. Nazývá se had� (arabsky pou�)a ten, kdo øádnì vykoná ve�keré úkony s níspojené, dostává èestný titul had�i, jím� sepak mù�e py�nit pøed svým jménem.

Av�ak není to jen tìchto pìt základníchsloupù, co ka�dý den urèuje jednání vícene� miliardy Muhammadových následov-níkù. Celý �ivot muslima je protkán jehovírou v absolutní nárok jediného Boha, takjak je formulován ve stovkách pokynù za-chovaných v Koránu i v islámské tradici.A tak dnes u� zùstává jen v oblasti speku-lace, jak by vypadal �ivot tìchto lidí a jakby mohl vypadat dne�ní svìt, kdyby ne-do�lo k jedné svatbì pøed ètrnácti sty lety.

n

Islám je nejmlad�í svìtové mono-teistické nábo�enství. Odhadujese, �e toto nábo�enství v souèas-né dobì vyznává asi 1,2 miliardylidí, tedy asi pìtina lidstva. Je pokøes�anství druhým nejroz�íøe-nìj�ím nábo�enstvím svìta. Musli-mové tvoøí vìt�inu v 36 zemíchv pásu od západní a severní Afrikypøed Blízký východ, Støední Asii a�po Bangaladé�, Indonésii a Filipíny.Arabové tvoøí dnes asi 25% z cel-

kového poètu muslimù. Nejvìt�í muslimskou zemí svìta je Indonésie, muslimy je vícene� polovina obyvatel Afriky. V Evropì má nejvìt�í muslimskou komunitu Francie(4-5 milionù), v Nìmecku jsou dva miliony a ve Velké Británii 1,7 milionu muslimù.Ve Spojených státech se poèet muslimù odhaduje na 3-4 miliony.

Tato celosvìtová komunita ale není - podobnì jako tøeba komunita køes�anù - napros-to jednolitá. Základní rozdìlení na sunnitskou vìt�inu (dnes asi 90%) a �íitskou men�inupochází ji� z raného islámu. �íité tvoøí vìt�inu pouze v Íránu a Bahrajnu; v Iráku jepoèet sunnitù a �íitù pøibli�nì vyrovnaný. - �Kontrastnì pùsobí ... dva velké muslim-ské státy odli�ných etnik a odli�ného pojetí islámu: sunnitské, sekulární, modernistickéa prozápadní Turecko a �íitský, islámsky radikální a protiamerický Írán. Pomyslná umma*zahrnuje pohádkovì bohaté ropné monarchie (pøi Perském zálivu a Brunej) i hladovìjícízemì pøi ji�ním okraji Sahary, hospodáøsky dynamickou Malajsii s Indonésií i neko-neènou vnitøní válkou rozervané Somálsko a Afghánistán.�1 - Stejnì i zpùsob osobnízbo�nosti se u jednotlivých muslimù znaènì li�í �od fundamentalistù a tradicionalistùk reformnì, nebo silnì sekulárnì smý�lejícím muslimùm a nakonec i k muslimùm �matriko-vým�...�.2 Zdenìk Vojtí�ek. Foto: Vojtìch Vlk.* umma - obec muslimù1 Kropáèek, L., Islámský fundamentalismus, Vy�ehrad, Praha 1996, str. 1092 tamté�, str. 111

Doc. ThDr. Tomá� Novotný (*1952) je docentem na ka-tedøe filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzitya na katedøe religionistiky Evangelické teologické fakul-ty Univerzity Karlovy v Praze

16

D�IHÁD NENÍ�SVATÁ VÁLKA�

Vágní islámský pojem ve slu�bách ideologií

Milo� Mendel

V souvislostmi s tragickými událostmi 11. záøí v USA se v�eobec-nì pøiostøila mezinárodnìpolitická situace. Ukázalo se mj., �e sto-py pachatelù vedou k subverzivní struktuøe s arabským názvemal-Ká�ida (Základna) a saúdskoarabskému obèanu Usámovi ibn Ládi-novi, jen� je pravdìpodobný sponzor a organizátor této struktury.Události jsou z obou stran souèasného konfliktu provázeny masivníideologickou kampaní, je� k dosa�ení patøièného mobilizaèníhoúèinku neváhá nasazovat ty pojmy z vlastních kulturních(nábo�enských) tradic, je� mohou navozovat rùzné asociace, a taknejspolehlivìji zasáhnout emoce tìch spoleèenských vrstev, nanì� jsou ty které výzvy smìrovány.

D�IHÁD NENÍ�SVATÁ VÁLKA�

t é m a

Pøed me�itou. Vìt�ina souèasných muslimù �bojuje� pøedev�ím d�ihád srdce - pøekonávánímpoku�ení a prohlubováním osobní zbo�nosti. Foto: Vojtìch Vlk.

Na �muslimské stranì� jsme svìdky poku-su vyu�ít jednorázové teroristické akcea vojenské reakce USA k vyvolání masovéodezvy ve veøejnosti jednotlivých islám-ských státù a destabilizovat vnitropoliticképomìry v tìch zemích, je� jsou nahlí�enyjako �proamerické�, �prozápadní�, a tedyamorální, neislámské.

Mezi zmínìnými termíny jednoznaènìkraluje d�ihád, termín, jeho� vyu�íváníradikálními islámskými skupinami je zcelasystematické a jen� na Západì nahání hrù-zu mnohému èlovìku, který nekriticky sledu-je svìt jen skrze senzacechtivé sdìlovacíprostøedky. Na jedné stranì s d�ihádem -zcela v rozporu s normami islámského prá-va (arabsky �arí�a) - svévolnì nakládajínezpùsobilí politiètí aktivisté, kteøí tak vejménu �správného� islámu zneva�ují zásadya odkaz klasického i moderního konform-ního proudu islámského nábo�enství. Nadruhé stranì s tímto pojmem jako s magic-kým zaklínadlem manipulují západní (takéèe�tí) novináøi, kteøí èasto o islámu nevízhola nic. D�ihád je toti� mnohem slo�itìj�ítermín, ne� aby ho bylo mo�no vulgárnìinterpretovat a zneu�ívat jako úèelovouvýzvu k v�eobecnému boji proti bezvìrec-kému nepøíteli. Na druhé stranì by se v�aknemìl ani zjednodu�enì pøekládat jako�svatá válka� a zneu�ívat pøi zkreslováníreality v islámské civilizaci, jak se nìkdy dìjev èeských sdìlovacích prostøedcích.

D�ihád je jedním z klíèových pojmù is-lámské vìrouky a právní teorie, pilíø islám-ského pohledu na svìt a místo islámuv nìm. Termín má své historické aspekty

(vojenské úspìchy, politický a hospodáøskýrozkvìt, obrana pøed evropským kolonia-lismem, rozsáhlá misijní èinnost v modernídobì), ale není jen formativním právnímnástrojem politické praxe èi dìjinnéhoprocesu. Je mo�né, dokonce nezbytné hovidìt rovnì� ve smyslu teologickém, resp.exegetickém - jako jedno ze základníchnaøízení a povinností (fard, farída), jejich�plnìní je nezbytným pøedpokladem toho,aby èlovìk v �ivotì nevyboèil ze stavumuslim - tedy ten, který se beze zbytkuodevzdává do vùle Bo�í. Pøedpokladem za-chování sebe sama v tomto bohulibém sta-vu je modlit se pøedepsaným zpùsobem,

postit se ve stanovených èasech, dávatalmu�nu potøebným, vykonat alespoò jed-nou v �ivotì pou� do Mekky ke svatyniKa�bì, konat dobro v souladu s islámskýmetickým kodexem a potírat zlo v sobì samémi zlo pøicházející zvnìj�ku. To v�echno,a je�tì mnohem víc, v sobì skrývá pojemd�ihád.

D�ihád ov�em pøedpokládá také aktivní�íøení islámu, a to tøeba i silou. Klasické is-lámské právo v tom nepøipou�tí pochyb-nosti. Pøísná hanbalovská právní �kola jejdokonce uvádí jako �estý pilíø víry a dávájej tak na úroveò s modlitbou èi povinnostípùstu, zatímco umírnìnìj�í výklady spí�epoukazují na to, �e d�ihád je vlastnì v�ech-no, co posiluje individuální i kolektivnízbo�nost. To mù�e být i obranná válka protibezbo�ným vetøelcùm. Liberální èi moder-nistiètí uèenci vyzdvihují nìkteré prorockétradice (hadísy), které pojmem d�ihád mínípøedev�ím bezchybné a vroucné plnìní sta-novených nábo�enských a etických povin-ností.

Podobnì jako øada jiných pojmù islám-ské vìrouky je tedy d�ihád pojem znaènìvágní. Promìnlivost jeho obsahu a inter-pretace podléhá øadì aktuálních podmínek.Proto je sice tøeba d�ihád analyzovat a defi-novat jako kamének v mozaice islámskénábo�enské doktríny, ale vzápìtí je v�dy nut-no dávat ho do souvislosti s konkrétnímhistorickým èi politickým kontextem.

Znaèná rozvolnìnost obsahu termínu jezalo�ena u� v samých poèátcích islámu, kdyse dynamika vývoje první muslimské obcev prùbìhu dvaadvaceti let (610 - 632), kdy

17

pro zjednodu�ení nazývat �islámským svì-tem�, mìjme na pamìti, �e soudobé islám-ské my�lení je pomìrnì spletitý a nepøehled-ný konglomerát názorù a postojù, je to ideo-vé vyjádøení trvalého a stejnì spletitéhospoleèensko-politického konfliktu. Tentokonflikt má zpravidla nìkolik frontových liniía nesmiøitelných táborù, které se témìø v�dyidentifikují pomocí nábo�enských komu-nikaèních znakù, jakými jsou vìt�inou ter-míny a pojmy islámské politické teorie. Právìpro tuto skuteènost je tøeba vyvarovat sezjednodu�eného pohledu na islámské my�-lení i na islámskou politiku jako na temnýprostor, v nìm� se rodí nebezpeèný funda-mentalismus, který chce skoncovat s demo-kratickým Západem.

Pokud jde o sám termín d�ihád, je ne-sporné, �e stále je�tì nepøestal rezonovatv myslích muslimské civilizace a �e prota-gonistùm �rychlých øe�ení� stále stojí za toosvìdèené magické zaklínadlo pou�ívat(zneu�ívat) pøi pokusech o mobilizaci islám-ského veøejného mínìní. Tìmto �pravovìr-ným� pøitom vùbec nevadí, �e ozbrojenouformu d�ihádu nemá právo vyhla�ovat anisvìtský vladaø (Saddám Husajn v roce 1990za války v Perském zálivu), ani jakkoli zbo�nýlaický islámský aktivista, který chce ve jmé-nu Alláha zboøit západní svìt (multimilionáøUsáma ibn Ládin). Tato výsada v�dy patøilajen nejvy��ímu nábo�enskému a zákono-dárnému orgánu toho kterého státu - radìduchovních, její� doporuèení (fatwa) zplno-mocní svìtskou moc, aby d�ihád uskuteè-nila. A tak jsme i v tìchto pohnutých do-bách svìdky hrubé manipulace nábo�en-skými duchovními hodnotami v zájmu poli-tických cílù. Av�ak není tøeba se tomu di-vit, ani být vá�nìji znepokojen. Nejde pøeceo nic nového v lidských dìjinách. n

t é m a

Omarova me�ita v Jeruzalémì. Foto: Vojtìch Vlk.

prorok Muhammad formuloval své reform-ní uèení, odrazila v koránském textu nejed-noznaènými soudy. V prvním mekkánskémobdobí se zmínky o d�ihádu jako �úsilí nastezce Bo�í� soustøedily výhradnì na otáz-ku vnitøní individuální zbo�nosti a d�ihádve smyslu násilného �íøení zvìsti se tehdydokonce zakazoval, jak se alespoò dnes in-terpretuje 94. a 95. ver� 15. súry: �Ohlastedy to, co ti bylo pøikázáno, a odvra� seod modloslu�ebníkù, v�dy� my staèíme tiproti posmìváèkùm.� Teprve po odhodumuslimù do Medíny roku 622, kdy� se tamzrodila nová obec vìøících, která nikterakneskrývala výrazné politické ambice, sed�ihád ve smyslu násilného �íøení víry staljednou z klíèových povinností. Ale ani paknebyl jeho výklad ve v�ech naøízeních jed-noznaèný. Tím spí�e se rùznost výkladùprojevila ve sbírkách tradic o Prorokovì�ivotì (souèásti islámského práva), kterénejen�e je�tì plastiètìji odrá�ely slo�itouspoleèenskou situaci ve støední Arábii, alenavíc v sobì skrývaly pøíle�itost k vytváøenífalzifikátù tak, aby urèitá cílenì vykon-struovaná tradice vyhovovala politickýmzámìrùm rodící se islámské øí�e, nebo naopaknìkteré opozièní skupiny.

Pojetí d�ihádu se u� ve druhém stoletíislámského letopoètu stalo tak záva�nýmprávním a ideologickým problémem, �e kla-sická islámská exegetika i právní vìda muse-ly postupnì zaujmout zásadnìj�í stano-visko: sjednotit výklady o d�ihádu a vymezitmu zcela jednoznaèné místo v systému islá-mu, který se mezitím stal státní ideologií roz-sáhlé øí�e mezi Pyrenejemi a povodím Indu.Potøeba d�ihádu jako konceptu pro ospra-vedlnìní �íøení víry meèem se po obdobírozsáhlé arabské expanze u� nìkdy koncem8. století vyèerpala. Islámská øí�e nemìlav této dobì konkurenta, okolní svìt byl vevojenském a namnoze i kulturním smysluslab�í. Dal�í limity spoèívaly v neochotìmuslimù zlézat svahy nehostinných hora také v ekonomickém a kulturním rozkvìtuøí�e, který s sebou pøiná�el stále men�í ocho-tu spoleènosti bojovat a dával pøednost vý-hodnému obchodu a prohlubování vnitøníprosperity. Do znaèné míry tehdy zapùso-bil i faktor rozpadu dosud jednotného im-péria na víceménì nezávislé provincie a stá-ty, jejich� vládci zastávali stále pragmatiè-tìj�í politické postoje, pøi jejich� uplatòováníse ideové pouèky �ryzího� islámu leckdymohly stávat pøítì�í.

Proto v období �zlatého vìku� chalífátu- tedy nìkdy v 9.- 11. století - se kdysi takdùle�itý termín d�ihád stal zcela okrajovým

tématem teologických roz-prav a jeho pojetí bylo vý-raznì pozmìnìno ve pro-spìch oné dobroèinnosti, mi-sie a individuální sebekulti-vace. Øí�e se teritoriálnì sta-bilizovala a s tehdej�í støedo-vìkou Evropou radìji obcho-dovala, ne� válèila. Situace sezmìnila teprve po nìkterýchkvalitativních zmìnách v Ev-ropì, souvisejících s tamìj-�ím stagnujícím hospodáø-ským vývojem a charakteremdr�by pùdy. Nikoli obavy pape�ské kurieo osud Bo�ího hrobu v Jeruzalémì, nýbr�tlak vytvoøený nedostatkem dìdièných lénpro druhorozené syny køes�anských feu-dálù byl hlavním dùvodem, proè západníkøes�anstvo zahájilo dvousetleté obdobíkonfrontace s islámským svìtem v podobìkøí�ových výprav do Svaté zemì. Jakkolitato významná kapitola evropských dìjinbyla pro dìjiny islámu pomìrnì okrajovouepizodou, termínu d�ihád se dostalo nové-ho, by� doèasného zhodnocení - tentokrátpoprvé výraznìji ve smyslu obranné války.Dal�í staletí znamenala opìt úpadek diskusío d�ihádu, který se stal pouze formálnífloskulí v nìkterých obdobích osmanského(tureckého) soupeøení s evropskými moc-nostmi o vliv ve støední a východní èástikontinentu.

D�ihád se plnohodnotnì zapojil do ideo-vých koncepcí muslimù a� v 18.-19. století -jednak v souvislosti s rùznými pokusyo reformu islámu v podobì rùzných bojov-ných hnutí (wahhábovské hnutí na Arab-ském poloostrovì, fulbské d�ihády na Sa-haøe), jednak jako souèást konceptu obranyislámu proti koloniálnímu pronikání Evropydo islámského svìta. Nakonec se ve stoletídvacátém d�ihádu ochotnì chopili tvùrci doislámské rétoriky zahalených �akèních pro-gramù�, mezi nimi� nejznámìj�í patøili k roz-sáhlé organizaci Muslimských bratøí. Tichtìli pøedev�ím propojit nìkteré z kontex-tu vytr�ené my�lenky islámských textù (ko-rán, tradice) s ambicemi násilného svr�ení�prohnilých� a bezbo�ných re�imù, pøípad-nì obrátit hnìv �pravých� muslimù protizápadnímu imperialismu, sionismu, komu-nismu a v�em ïáblùm tohoto svìta, je� titoradikálové èiní odpovìdnými za v�echnyneúspìchy, bídu, poni�ování a vojensképorá�ky, je� musel fiktivní �svìt islámu�v soudobých dìjinách pro�ít.

V�dy, kdy� sledujeme dìní v onom he-terogenním prostoru, který jsme si zvykli

Doc. PhDr. Milo� Mendel (*1952), vìdecký pracovníkOrientálního ústavu AV ÈR, docent politologie na Masa-rykovì univerzitì v Brnì, externì pøedná�í na Ústavu re-ligionistiky tamté�, specialista na problematiku islámu.

18

STROM, KTERÝ ROSTEVZHÙRU NOHAMA

Reflexe islámu v èeské rané novovìké spoleènosti

Tomá� Rataj

�I dobyta jest a ukázána mi tabule, na ní� stál strom koøenem zhùru do povìtøí se pnoucí, ratolestmipak v zemi strmící; okolo kterých� mno�ství krtic rylo a jeden veliký krt vùkol chodì jiné svolávala v práci tu zavodil. I povídali mi, �e na ratolestech toho stromu pod zemí v�elijaké libé ovoce roste,kterého� prý ti ti�í a pracovití �ivoèí�kové dobývají. �I to jest,� dí V�ezvìd, �suma nábo�enství toho.�I porozumnìl sem, �e základ jeho na vìtru domnìní jest; cíl a ovoce jeho, pýskati se v zemi a tro�-tovati se neviditelnými, kde� nerostou, rozko�emi, a slepì hledati, nevìda èeho.�

t é m a

STROM, KTERÝ ROSTEVZHÙRU NOHAMA

Touto ponìkud sofistikovanou metaforoucharakterizoval islám Jan Amos Komenskýv Labyrintu svìta a ráji srdce (1623). Patrnìchtìl jejím prostøednictvím vykreslit obrazislámu jako nábo�enství iracionálního, pøe-vracejícího pøirozený svìt naruby, pøízem-ního, bláhového a oddaného chimérickýmsmyslovým po�itkùm. Ale reflexe muslim-ského nábo�enství v èeské, pota�mo evrop-ské spoleènosti v minulosti tvoøí problema-tiku mnohem èlenitìj�í a ko�atìj�í. A mìlau� tehdy za sebou pomìrnì dlouhou his-torii.

Vzájemná interakce køes�anského a mu-slimského svìta probíhala samozøejmì odsamého vzniku islámu v 7. století. Jejím plo-dem na teologické rovinì byl na køes�an-ské stranì zvlá�tní �literární �ánr� - nábo-�enské polemiky. Tyto texty, oznaèovanévìt�inou jako �vyvrácení�, pou�ívaly dvazákladní nástroje - líèení �ivota a pùsobeníProroka Mohameda a rozbor konkrétních

muslimských èlán-kù víry. Zvlá�tìv oblasti Moha-medovy biografietak vzniklo znaènémno�ství variant,je� se sice li�ilyv detailech, alev obecných ry-sech tvoøily kom-paktní celek - Mo-hamed byl vykres-lován v krajnì ne-gativních barváchjako podvodníka fale�ný prorok,který za pomocinejrùznìj�ích trikù(pøedstírání pa-doucnice, lákání

holuba na zrní v uchu - toho pak vydával zaDucha svatého, který mu sdìluje Bo�ípravdy) vytvoøil novou sektu. Jeho skuteè-ným cílem mìlo být údajnì politické ovlád-nutí Arábie a pak dal�ích zemí. Polemikas dogmatikou islámu spoèívala zpravidlav prostém porovnání jednotlivých èlánkùs èlánky køes�anské vìrouky, pøièem� pou-hý fakt rozporu staèil jako dùkaz fale�nostikoránu.

U ka�dého èlánku bylo navíc poukázá-no na podobnost s dogmatem nìjaké køes-�anské hereze (ariánství, nestoriánstvíapod.), co� mìlo sugerovat obraz islámujako smìsi heretických odchylek od pravéKristovy víry.

Základní motivy a postupy protimuslim-ských polemik se ustáli-ly bìhem støedovìkua tvoøily pak pomìrnìstabilní celek, na nìm�u� dal�í staletí pøíli� ne-zmìnila. Tradièní podo-bu si ponechaly i v dobì,kdy zájem o problema-tiku islámu obnovilaa roz�íøila osmanská ex-panze na Balkánì a veStøedomoøí.

V dobì po pádu Ca-øihradu a zbytku byzant-ské øí�e do turecké moci(1453) navíc vynálezknihtisku umo�nil ne-obyèejné roz�íøení infor-mací o islámu a muslim-ském svìtì v Evropì.Nepøekvapí proto, �ei mezi èeskými prvotisky(tedy tisky vydanými doroku 1500) se nacházíspisek o Mohamedovi

(�ivot Machometa a jeho uèenie, Plzeò1498).

Vpád Turkù do my�lenkového svìtakøes�anské Evropy byl razantní a mìl dlou-hodobé následky. Minimálnì pro období 16.- 18. století se slovo Turek stalo obecnýmoznaèením muslima - v podstatì podobnì,jako dnes v obecném pojetí bývají musli-mové ztoto�òováni s Araby. Sémantickypøesnìj�í pojmy musulman èi mohamedán(resp. machometán) byly tehdy známy jenhrstce vzdìlancù; islám býval oznaèovánza turecké nábo�enství, pro korán se vedlepojmu alkorán pou�ívalo spojení tureckýzákon.

Obecná znalost islámu se pohybovalana velmi povrchní úrovni - pojmenování

Zobrazení me�ity veznámém cestopisuèeského �lechticeKry�tofa Harantaz Pol�ic a Bezdru�ic(1608). Harant na-v�tívil Blízký východjako poutník k Bo�ímuhrobu v Jeruzalémì.

Jedno z alegorických vyobrazení v Antialkoránu od Václava Bu-dovce z Budova (1614). Je na nìm zachycen Mohamed jako vlkv rou�e beránèím (tedy �zamaskovaný� jednotlivými èlánky zeStarého a Nového zákona), vystøelující proti nebi (Bohu) �ípysvého rouhání.

19

odsuzují jako pokrytectví a zástìrku fale�-né podstaty.

Rovnì� pøedev�ím protestanti sdílelipøesvìdèení o oèividné hlouposti a nero-zumnosti islámu, k jejímu� odhalení by staèi-lo vydání koránu v evropských jazycích(naopak katolíci se takových edic koránuv Evropì velmi obávali a bránili jim). Islámbyl diskreditován také jako nábo�enstvípohodlné tìlesným chtíèùm (napø. s odkazyna muslimské pojetí ráje).

Vìt�ina tìchto obrazù byla ov�em ome-zena spí�e na sféru vzdìlaných, pøedev�ímmì��anských konzumentù literatury. Pøed-stavy �ir�ích vrstev obyvatelstva, odkáza-ných ve znaèné míøe na nedìlní kázánív kostele a nejrùznìj�í fámy, se patrnì ome-zovaly na mlhavou pøedstavu muslima (Tur-ka) jako úhlavního nepøítele a pohana, kterýse rouhá Kristu a chce vyhladit (resp. po-turèit) køes�an-stvo. Do jaké mírya jakým zpùso-bem se tyto obra-zy v dal�ích do-bách zmìnily èinezmìnily, by by-lo námìtem prosamostatný vý-zkum - a právìna�e souèasnostposkytuje mnohopodnìtù k úva-hám na toto téma.

n

t é m a

Süleymanova me�ita v Caøihradì, jak ji v roce 1570 zachytil dánský umìlec Melchior Lorck. Metropoli osmanské øí�e nav�tívil v doprovoducísaøského poselstva.

Mgr. Tomá� Rataj(*1973) pùsobí v Ar-chivu hl. m. Prahy, jeredaktorem kulturnìhistorického èasopi-su Kudìj.

Boha Alláh bylo obecnì neznámé (v nìkte-rých textech figuruje pouze jako tureckýbojový pokøik), Mohamed bývá nìkdy myl-nì oznaèován za muslimského Boha atd.

Evropská, tedy i èeská gramotná veøej-nost se o islámu dovídala z velmi bohatékni�ní produkce o Turcích (nauèná literatu-ra, cestopisy, noviny a publicistika, propa-gandistická literatura apod.). Nìkterá dílase vìnovala speciálnì islámu - navazovalavìt�inou na vý�e zmínìnou tradici køes-�anské polemické tvorby. Napø. v roce 1542vydal Bartolomìj Dvorský spis Proti alcho-ranu, toti� zákonu tureckému a saracen-skému a fale�nému jich nábo�enství �kní�ky dvoje. O pùlstoletí pozdìji vzniklodílo pod názvem Antialkorán (sepsáno1593, vyti�tìno 1614) od èeského �lechticebratrského zamìøení Václava Budovce z Bu-dova, známého dnes pøedev�ím jako jedno-ho z pøedstavitelù èeského stavovskéhopovstání v letech 1618�1620, popravenéhona Staromìstském námìstí pøi známé exeku-ci. Budovec vycházel jednak ze star�íchpolemik s koránem, jednak z vlastní zku�e-nosti (pobýval v roce 1577 v Caøihradì jakosekretáø císaøského poselstva).

V roce 1604 vydal �imon Lomnickýz Budèe èeský pøeklad listu pape�e Pia II.tureckému sultánovi Mehmedu Dobyvateli- tento propagandistický spisek ve formìlistu vznikl krátce po tureckém dobytí Caøi-hradu a hlava katolické církve v nìm pøe-

svìdèuje osmanského panovníka k pøijetíkøes�anství.

A jako poslední pøíklad uveïme tvorbukøes�ana, pocházejícího z Blízkého vý-chodu a známého pod italským jménem Gior-gio Diodato (èi latinsky Georgius Deoda-tus), který se stal na poèátku 18. století prv-ním pra�ským kavárníkem. Jejím specifikemje, �e ke klasické polemické motivaci vùèiislámu pøistupuje dal�í rovina - snaha diskre-ditovat judaismus, resp. dokázat, �e �idov-ské nábo�enství je køes�anskému je�tì vzdá-lenìj�í ne� muslimské.

V jakých základních obrysech se tedyvytváøely obrazy islámu v èeském vnímání?Ji� jsme naznaèili základní motiv islámu jakosnù�ky tradièních køes�anských herezí, kte-rý jej v podstatì staví na úroveò odpadlic-ké sekty. Islám byl navíc vnímám jakonábo�enství fale�né, jako lidský výtvor bezúèasti Boha (právì to se skrývalo v otitulo-vání pohanské nábo�enství; vzácnì bylimuslimové dokonce oznaèeni za ateisty).Islám údajnì ukrývá svoji pravou povahu -ryze svìtskou snahu ovládnout nové zemì(to je jakýsi leitmotiv Budovcova Antialko-ránu, v nìm� je Mohamed nazýván jako�vlk v rou�e beránèím�). Ve vztahu ke køes-�anùm jsou muslimové vykresleni jakoúhlavní nepøátelé, jim� jde jedinì o vykoøe-nìní Kristovy víry.

Ponìkud ambivalentnìj�í postojeov�em nalézáme ve vztahu k muslimskýmrituálním pøedpisùm (modlitby, oèista, al-mu�ny, zákaz konzumace vína) - zatímcomnozí oèití svìdkové (pøedev�ím katolíci)velmi vyzdvihují upøímnou zbo�nost Moha-medových ctitelù a dávají ji za pøíklad zka-�enému køes�anstvu, jiní autoøi (pøedev�ímprotestanti) tyto �pìknotváøné obyèeje�

Titulní ilustrace drob-ného nauèného spis-ku o reáliích islámu,vydaného v Prazev dobì jedné z �váleks Turkem� (1594).Je na ní zachycenmuezín, svolávajícíz minaretu vìøícík modlitbì.

�...Mahomet byl atheista... s Ismaelepo�lý pankhart, posvìvaè a rouhaè, tenzjevný Antikrist, jen� nic o Bohu ne-vìøil...�

Václav Budovec z BudovaAntialkorán

20

Srovnání základních spisù islámu a køes�anství

Tomá� Novotný

Korán a køes�anská Bible (�idovský Starý zákon i køes�anský Novýzákon) jsou èasto kladeny vedle sebe jako dvì Písma obsahujícíBo�í zjevení a pøedstavující tak dvì cesty k tému� Bohu. Je protodobré je srovnat a podívat se, v èem jsou stejné a v èem se li�í.

ti Písmo, v nìm� nìkteré ver�e jsou pevnìstanovené, a ty jsou podstatou Písma, za-tímco jiné jsou víceznaèné.� (Viz rámeèek -pozn. redakce.)

Pøekvapivý zùstává i názor nìkterýchvykladaèù na výrok z 22:52, kde se øíká:�Nevyslali jsme pøed tebou posla ani pro-roka, aby satan nebyl podvrhl do pøání jehonìco nevhodného, av�ak Bùh zru�í to, cosatan podvrhne.� Vysvìtlují k nìmu, �e jed-nou, kdy� Muhammad recitoval ver�e z 53.súry (19-20): �Co myslíte o bohyních Allát,Al-Uzza a Manat?� (tedy o tøech tehdej�íchpohanských bohyních), satan mu prý vnuklvýrok, jen� znìl: �Jsou to vzne�ené dívky,v jejich pøímluvu máme doufat.� Muham-mad prý tento, tzv. satanský ver� v neo-patrnosti opakoval. Andìl Gabriel mu v�akpøipomnìl, èeho se dopustil, a Muhammadse nad tím velice zarmoutil. A tak mu Alláhk potì�ení seslal vý�e uvedený ver� 22:52o tom, �e satan ka�dému z jeho prorockýchpøedchùdcù vnukl nìjakou lest.4

Jisté rozpaky zpùsobují i tzv. hurúf mu-katta�a, co� jsou na zaèátku mnohých súrvyskytující se jednotlivá písmena, o nich�nikdo neví, co znamenají.

Jedním ze základních rozdílù mezi tìmitodvìma knihami je to, �e narozdíl od Bible,která je svìdectvím celých generací �idov-ských i køes�anských pisatelù, Korán jevýtvorem pouze jediného mu�e. Celá sbírka114 nábo�enských básní, tzv. súr, vzniklana základì zapsaných zjevení Abul-Kassi-ma (zvaného Muhammad) na zaèátku 7. sto-letí n.l.

Jeho básnì - zvlá�tì umìlecky pøedná�e-né - se nespornì vyznaèují velkou zvuko-vou pùsobivostí. Snad i proto platí v islá-mu zásada, �e Korán je Koránem pouze vesvém arabském originále. Pøelo�ením ji�pøestává být Písmem v pravém slova smys-lu a mluví se pouze o �významu Koránu�.

Snad je v pozadí tohoto názoru i pøe-svìdèení, vycházející z pøedstavy, �e pozem-ská podoba Koránu má svoji ideální pøed-lohu v tzv. Umm Al-Kitáb (Matce Knihy),která je uchovávána u Boha a je vlastnìnemìnným vzorem Koránu. Ten je jejímpozemským otiskem.1 Tedy narozdíl od Bib-le, v ní� vìt�ina køes�anù vnímá i pøíslu�nélidské autory, Korán je chápán pouze jakozjevení nemìnného nebeského vzoru. Jis-tou obdobou tohoto uèení by snad mohlabýt nauka o preexistující Toøe v judaismu.2 

V souvislosti s vírou v takovouto ne-mìnnou nebeskou pøedlohu je pøekvapivé,�e sami muslim�tí bohoslovci hovoøí o tzv.výrocích ru�ících (násich) a zru�ených (ma-nsúch).3 Toto uèení vychází z výroku 2:106,kde se øíká: �Pokud nìjaký výrok zru�ímeanebo zpùsobíme, �e bude zapomenut, pøi-neseme místo nìj výrok lep�í anebo stejný.Co�pak neví�, �e má Bùh v�echno ve svémoci?� Na základì tohoto uèení je pakmo�né omluvit jakékoli vnitøní rozporyv textu Koránu tím, �e se jeden z ver�ù pro-hlásí za mansúch (zru�ený) a druhý za ná-sich (ru�ící).

Jindy se pøi nejasnostech odkazuje navýrok 3:7, kde èteme: �On je ten, jen� seslal

t é m a

KORÁN A BIBLENarozdíl od Bible také vìt�ina pøíbìhù

v Koránu pùsobí spí�e jen jako urèité glosynebo pøipomenutí. Bez znalosti biblické,talmudské èi jiné pøedlohy jsou tak èastovelice tì�ko srozumitelné. Nenachází se tamani ucelené oddíly pøíkazù nebo naøízení(jako napø. desatero, aèkoli urèitou obdo-bou desatera jsou ver�e 17:22-395).

Jednotlivé súry také nejsou øazeny anitématicky ani chronologicky, ale vcelkumechanicky podle své délky. A tak zpoèátkunacházíme súry nejdel�í (s výjimkou první,úvodní súry, tzv. Fátihy) a na konci Koránuty nejkrat�í.

Sám Korán se mnohokrát zmiòuje jako �idech, tak i o køes�anech a dokonce pronì má zvlá�tní oznaèení, jako Ahl Al-Kitábi- tedy �lid knihy�. Korán je toti� chápán jakopokraèování svìdectví Starého a Novéhozákona. Tomuto �lidu Knihy� má muslimdokonce podle 29:46 øíci: �Uvìøili jsme v to,co bylo sesláno nám, i v to, co bylo seslánovám, a ná� Bùh a vá� Bùh jedno jsou.�

Muhammad v�ak zjevnì neznal skuteè-ný text Starého a Nového zákona, ale nava-zoval spí�e na ústní tradici vèetnì pøíbìhùpocházejících z Talmudu nebo na rùzné køes-�anské legendy. A tak vedle øady zmíneko starozákonních biblických postavách na-cházíme i nejrùznìj�í variace a obmìny bib-lické verze. Tak napø. u Kaina nacházímevyprávìní o tom, jak Alláh poslal havrana,který mu ukázal, jak je potøeba mrtvolu za-hrabat (5:3). U Abrahama je zmínìn pøíbìho tom, jak trhal na kusy a zase køísil ptáky(2:260) nebo apokryfní vyprávìní o tom, jakse klanìl slunci a mìsíci (6:75nn), neboo tom, jak provokoval a boøil pohanské bù�-ky (37:92nn).

U Josefa Korán pøejímá napø. vyprávìnío tom, jak Putifarova �ena chtìla svým pøí-telkyním dokázat, jak je Josef ú�asný. Roz-

Výklad Koránu

si na tomto místì mù�eme pøiblí�it citací komentáøe k ver�i 3:7. O tomto ver�i se zmiòujeèlánek �Korán a Bible�. Komentáø je dílem Abdalla Yousifa Aliho:1

�Tento odstavec je dùle�itým vodítkem k výkladu svatého Koránu. V nej�ir�ím smyslujej lze rozdìlit na dvì èásti, nepojímané oddìlenì, nýbr� souvzta�nì. 1) Jádro èi podsta-ta Písma, doslova �matka Písma�. 2) Pasá�, je� není zcela jasná. Je vzru�ující chopit sedruhé èásti a ostøit vlastní dùvtip, pokud jde o její vnitøní smysl. Ten se v�ak vztahujek tak hlubokým vìcem, �e jazyk, jeho� èlovìk u�ívá, je není schopen vyjádøit. Aèkolimoudrým lidem se mù�e dostat schopnosti v ní èíst, nikdo by nemìl být dogmatikem,nebo� koneèný smysl zná toliko Bùh sám. Komentátoøi obvykle uvádìjí, �e ver�e�jednoznaèné� (muhkam) se vztahují ke kategorickým pøíkazùm �aríy, zákona, je� jsouv�em srozumitelné. Mo�ná ale, �e smysl je �ir�í: �Matka Písma� by mìla v sobì zahrnoutzáklad, na nìm� stojí celý zákon, esenci Bo�ího poselství, jak je patmo z rùzných podo-benství, alegorií, rituálù atd.� Vybral Zdenìk Vojtí�ek1 Pøeklad významu Koránu od Ivana Hrbka a jeho komentáø od Abdullaha Josufa Alliho v èe�tinì s tematickým

rejstøíkem, Nakladatelství AMS, Praha, 2000, str. 67, pozn. 347

21

t é m a

dala jim proto na hostinì no�e na oloupánípomeranèù. Poté, co nechala Josefa vstou-pit, se v�echny �eny poøezaly, jak jím bylyohromeny (12:31).

Nìkdy dochází i k (anachronickému)propojení nìkolika biblických pøíbìhù - takmù�e mít faraon slu�ebníka Hamana, které-mu porouèí vypálit cihly a postavit (baby-lonskou?) vì�, která dosáhne a� k Bohu.

Muhammadovou velice oblíbenou po-stavou je také �alomoun, o nìm� opìt pøe-jímá øadu nebiblických vyprávìní. Tak napø.pøíbìh o tom, jak kvùli svým oblíbenýmkoòùm zapomnìl na veèerní modlitbu a pakjim na znamení pokání pøetínal �lachy i �íje(38:32-34), nebo o tom, jak pro nìj muselid�inové pracovat, a to dokonce i tehdy, kdy��alomoun zemøel. Stál toti� je�tì rok mrtvý,opøen o hùl, a d�inové se domnívali, �e je�ivý. Teprve kdy� èerv hùl rozvrtal a �alo-moun spadl na zem, poznali, �e jsou osvo-bozeni z jeho podruèí (34:12-14).

Z novozákonních postav musíme naprvním místì zmínit Marii. U ní se v�ak Mu-hammad dopou�tí dvojího omylu: jednak jizamìòuje se starozákonní Miriam, sestrouMoj�í�e a mluví o ní jako o dceøi Imránovì(Amramovì - 3:31 a 66:12) a sestøe Hárú-novì (Áronovì - 19:29). Kromì toho se do-mnívá, �e ji køes�ané pova�ují vedle BohaOtce a Je�í�e za tøetí osobu Svaté Trojice(5:116).

Mariin syn Je�í� (Ísa) k ní mluví hnedpo narození zpod jejích nohou a upozoròu-je ji na èerstvé datle a øíèku (19:24-25).Vzápìtí také mluví k lidem a hájí svou matkupøed obvinìním z neèestného poèetí (19:30-33). Pozdìji manifestuje svoji moc napø.vdechnutím �ivota podobì ptáka vytvoøenéz hlíny (3:49).

Av�ak nejpodstatnìj�í rozdíl mezi bib-lickou zprávou o Je�í�ovi a podáním Ko-ránu je to, �e Korán zcela jednoznaènì øíká,�e �idé Je�í�e neukøi�ovali ani jinak nezabili,

ale omylem zabili nìkoho Je�í�i podobného(4:157).

Problematické je navazování Koránu na�idovská a køes�anská Písma i v tom, �e mlu-ví pouze o Tóøe, která byla zjevena Moj�í-�ovi, a o evangeliu (Ind�íl), které chápe jakoknihu zjevenou Je�í�ovi.6 Výjimeènì jsouzmínìny i �almy (Zubúr), zjevené Davidovi(21:105).

Pøes tuto nespornou inspiraci základ-ního spisu islámu v �idovském a køes�an-ském prostøedí (i kdy� ne pøímo v jejich ori-ginálních textech) se na druhé stranì protivyznavaèùm obou tìchto star�ích nábo�en-ství èasto velice ostøe obrací (napø. 4:171,5:51 nebo 98:6 aj.). O �idech se dokonce øíká,�e pøesto�e jim byla svìøena Tóra, jsou jakoosel, na nìj� byl nalo�en náklad knih - ten

�aháda (�Není bo�stva kromì Boha a Mu-hammad je posel Bo�í�) z pøedsádky èeské-ho vydání Koránu s komentáøem.

Nalézat shodu a vzájemné pochopení v rituálech identity

Farish A. Noor, pøeklad a úvodní poznámka Zdenka Vasiljevová

Farish A. Noor je malajsijský intelektuál, který v souèasnosti pù-sobí na univerzitì v Berlínì. Pravidelnì pøispívá do New StraitsTimes, nejvìt�ího malajsijského deníku, který je pova�ován zapolooficiální provládní list. Jeho úvaha z 23. prosince 2000 se napoèátku muslimských i køes�anských svátkù, které v roce 2000 pøi-padly na stejné období, obracela k multietnické a multireligioznímalajsijské spoleènosti, ale my�lenky v ní vyslovené jsou výzvou,která má co øíci i Evropì.

Pøipomeòme, �e v souèasné Malajsii, kde je islám státním nábo-�enstvím, pùsobí mno�ství jiných církví a vyznání. Islám je závaznýpro v�echny Malajce a vyznávají ho také usedlíci pocházející z mus-limských oblastí Indie, z Pákistánu a Bangladé�e. K buddhismu sehlásí Èíòané a nevelká thajská men�ina. Mezi køes�anskými církve-mi má nejvíce stoupencù anglikánská, øímskokatolická a metodis-tická, pøièem� køes�anství vyznává èást èínských a indických used-líkù a pøíslu�níci domorodých etnik v Sarawaku a Sabahu na Borneu.Vìt�ina imigrantù z Indie jsou hinduisté. Sikhù je asi 40 tisíc. Shodaa vzájemné pochopení mezi jednotlivými vyznáními pøi respektováníidentity ka�dého z nich a zaruèení svobody konání obøadù podlevlastního ritu jsou proto dùle�itým pøedpokladem vnitøní harmoniea politického i ekonomického rozvoje malajsijské spoleènosti.

IDENTITAI POROZUMÌNÍ

také neví, co to vlastnì nese (62:5). Stejnìtak i závìr nejznámìj�í a neju�ívanìj�í súry,tedy úvodní Fátihy se tradiènì vysvìtlujetak, �e ti, o nich� se zde øíká, �e se na nìAlláh zlobí, jsou �idé, a ti, kteøí bloudí, jsoukøes�ané (1:7).

n

Poznámky1 Pøeklad významu Koránu od Ivana Hrbka a jeho komen-

táø od Abdullaha Josufa Alliho v èe�tinì s tematickýmrejstøíkem, Nakladatelství AMS, Praha, 2000, str. 580,pozn. 4606

2 Newman, J., Sivan, G., Judaismus od A do Z, Sefer, Praha1992

3 Kropáèek L., Duchovní cesty islámu, Vy�ehrad 1993,str. 35

4 Korán, z arab�tiny pøelo�il Dr. Ignác Veselý, Orientálníbibliotéka, Praha 1945, str. 285, pozn. 2

5 Tyto ver�e jsou uvedeny na 3. stranì obálky - pozn.redakce.

6 Kropáèek L., Duchovní cesty islámu, Vy�ehrad 1993,str. 235

V�ichni dobøe známe bì�ná kli�é o takzva-ném postmoderním vìku, v nìm� dnes�ijeme. V�ude kolem nás neustále sly�ímeo pøekonaných mezích, pøekrývajících sezemìpisných celcích, pozicích zaujímanýchvíce subjekty èi uvolòujících se pøehradách.Trh a soudobá kultura popu nám nabízejízdánlivé øe�ení na�ich �ivotních problémù,

které jsou ve skuteènosti problémy struk-turálními, to jest politickými, ekonomickýminebo historickými. Av�ak a� se sna�ímesebevíc, nedoká�eme prostì dostát náro-kùm �ivota v tomto postmoderním svìtì,který se v ka�dém okam�iku sám promì-òuje. ð

Pokraèování na dal�í stranì

22

t é m a

Arabský �enich. Foto: Vojtìch Vlk

va, hledání pocitu pøíslu�nosti, hledání mís-ta v tomto bezdomovském svìtì, který jakoby postrádal jasné a stabilní koordináty.

Jestli�e se berlín�tí muslimové a køes-�ané doká�í sejít a poznat, �e mají podobnýsvìtový názor, jeho� koøeny tkví v celé øadìspoleèných zásad, pak zøejmì existuje nadìjena mezikulturní dialog. Ten musí být jed-nou z nejnaléhavìj�ích výzev, které pøednás staví souèasná doba.

My, kteøí �ijeme v postmoderním svìtì,ve svìtì posunujících se hranic a prolína-jících se spoleèenství, potøebujeme nezbyt-nì a naléhavì poznat, pochopit a respekto-vat specifické prvky, zvyky a rituály, z nich�odvozujeme identitu svou stejnì jako iden-titu jiných.

Pøitom je tøeba vytváøet vzájemné svaz-ky a upevòovat humánní pouta, která násv�echny spojují. Hledání nového, univer-zálního jazyka, který umo�ní lidem rùznýchvyznání a doktrín (jak nábo�enských, takpolitických) setkávat se a pøitom si podr�etvlastní specifiku a rozdílnost, se stane zku-�ebním kamenem doby, v ní� �ijeme.

Zaèátkem je porozumìní a úcta k jiným.A na konci stojíme my, kteøí doká�eme popøátsi navzájem ��astné a veselé Vánoce a EidMubarak, ani� se nám zdá, �e tím ztrácímesvou identitu nebo �e se ocitáme v ohro�ení.

n

Slavné pøíbìhy minulosti sice ponìkudztratily ze své gnoseologické hodnoty a jis-toty, ale pøesto tou�íme po jednoduchýchøe�eních a prostých odpovìdích. Snaha zno-vu nalézt vlastní identitu v chodu ka�do-denního �ivota nás nechrání pøed nejisto-tami na�í doby. Hledáme prostøedky a vy-svìtlení, je� by nám pøinesly klid a útìchu -to je obecná touha, kterou v�ichni sdílímea která nás v�echny zlid��uje. Bezprostøed-nì ji poci�ujeme v té roèní dobì, kdy dona�í pøítomnosti vstupují zvyky a rituály,jim� jsme se nauèili v dìtství.

S pøibývajícím vìkem vzpomínám víca víc na v�echno to kouzlo a radosti post-ního mìsíce ramadánu. Jak se tak potulujisvìtem jako koèující vìdec, který nikde ne-�ije natrvalo, bezdìky se mi v mysli vyba-vuje doba, kdy pro mne ramadán znamenalpøedev�ím jiskøící rakety a spoustu bájeè-ných lahùdek. V my�lenkách se vracím zpìtdo onìch èasù, kdy jsme my, dìti, sedìlyu prostøeného stolu a do volání k veèernímodlitbì zbývalo u� jen pár okam�ikù. Jed-ním okem jsme visely na hodinách a druhýmpo�ilhávaly po sklenici ledové limonády, pojejím� povrchu stékaly kapièky vody, a pøed-stavovaly jsme si, jak nádherný bude prvnídou�ek.

Letos se postím v Nìmecku, které je tøetíevropskou zemí, v ní� za posledních ètrnáctlet �iji a pracuji. Kdy� jsem pøed tìmi mnohalety pøijel poprvé do Evropy, pøipadl rama-dán na léto a konec ka�dodenního pùstunastával teprve po deváté veèer. �il jsemtehdy mezi lidmi, kteøí nebyli muslimové,a musím pøiznat, �e nebylo snadné a nìkdydokonce bývalo velmi kru�né postit se sám.A je�tì hor�í bylo, �e jsem musel ostatnímvysvìtlovat a zdùvodòovat to, co mnì sa-motnému pøipadalo naprosto pøirozené.Èasto mezi námi docházelo k nedorozu-mìním, kdy� mì ostatní pova�ovali za ne-zdvoøilého èi pový�eného, proto�e jsemodmítal pozvání k veèeøi. Pak pøicházely naøadu otázky, proè nìco takového dìlám,k èemu je to dobré a hlavnì zda je to vùbecnutné.

Teï po ètrnácti letech musím konstato-vat, �e v názorech a posuzování islámudo�lo u evropských nemuslimù k mnohapozitivním posunùm. Bylo by samozøejmìnaivní tvrdit, �e vymizely ve�keré bývalépøedsudky a nedùvìra. Ale toté� je mo�néøíci o muslimech, nebo� nelze zamlèet sku-teènost, �e mezi muslimy v Evropì je právìtak hodnì tìch, kdo mají málo pochopenípro sekularizovanou spoleènost, v ní� �ijí.Proti ka�dému islamofobovi, který vyvstane

v mocenských kuloárech západníhosvìta, mù�e muslimský svìt postavitnìkoho z vlastních demagogù a euro-fobù. Tak�e v tomto skóre si jsou obìstrany rovné, pøinejmen�ím co do hlou-posti a vzájemné ignorance.

Ale ten, kdo hledá pozitivní signá-ly, je mù�e najít. Dne�ní Evropa je dovelké míry postmoderní a postreligiozníspoleèností, v ní� i církev bojuje o pøe-�ití. A pøece právì na Západì mù�emevidìt obrovské o�ivení alternativníchnauk a vìrouèných systémù. Prodáváse tu více knih o spiritualismu, mysti-cismu a tradièní medicínì ne� kdekolijinde ve svìtì. Po pùlstoletí rychléhoa pøevratného sociálního vývoje a ma-teriálního rozvoje zaèínají zdej�í lidéchápat, proè prosté zvyky a rituály, je�jsou výrazem vzájemnosti a spoleèen-ství, tolik znamenají pro pøíslu�níkyonoho zvlá�tního lidského druhu, kteøí�ijí mezi nimi a nazývají se muslimové.

Zdá se, �e díky  tomuto obnovené-mu zájmu o víru a její úlohu pøi formováníidentity a spoleèenství postupujemevpøed k novému chápání nábo�enství,které je zalo�eno na kulturním dialogu,vzájemném porozumìní a souladu. (Co� mi-mochodem existovalo pøed mnoha staletí-mi mezi islámem a køes�anstvím, ale potomupadlo v zapomenutí.) Právì odtud mù�emeèerpat nadìji do budoucnosti a vùli pokra-èovat v úsilí vybudovat smysluplné a etic-ké vztahy s jinými.

Já sám jsem pøíklad takového posunuv mentalitì za�il tento týden. Dostal jsempozvání, abych zakonèil svùj pùst v berlín-ské Katolické akademii. V minulém rocebyla hostitelkou berlínská Muslimská fede-race. Kdy� se takovéto setkání konalo prvnì,bylo rozesláno na 400 pozvánek. Dostavilose pouze sedm lidí. Letos se slavnosti úèast-nilo mnohem více hostù. Pøi�li muslimovéa køes�ané, pøi�li i ti, kdo se nehlásí ani k jed-nomu z tìchto vyznání nebo kdo nevìøí vù-bec. Pøesto se se�li, aby spoleènì v duchubratrství a respektování vzájemných rozdíl-ností oslavili konec pùstu.

Nìkomu se mù�e zdát divné, �e musli-mové a køes�ané jsou s to najít spoleènýdùvod pro oslavu v dobì ramadánu. Av�akkromì prostého faktu, �e svátky po skon-èení ramadánu a køes�anské Vánoce ten-tokrát následují tìsnì za sebou, je tøebarovnì� pøipomenout, �e obì tato spoleèen-ství se ve skuteènosti stala na souèasnémpostmoderním Západì minoritami. Pøitommají cosi, co je sbli�uje. Je to hledání domo-

23

t é m a

Pøíèinu tohoto stereotypu je mo�né vysvìt-lovat rùznì. Vysvìtlení je napø. mo�né hle-dat u� v samotných termínech �islám�, �mus-lim� nebo �salám (arabsky - mír, pokoj)�.Zvlá�tì, kdy� jsou propagandisticky vyu�í-vány muslimskou stranou. Abychom tutoskuteènost pochopili, musíme si uvìdomittypickou vlastnost v�ech semitských jazykù- mezi nì� patøí i arab�tina, jako islámskýliturgický jazyk - toti�, �e význam jakéhoko-li slova je zalo�en na tzv. koøeni. Jsou tov naprosté vìt�inì tøi souhlásky, které jsoupak prokládány samohláskami a obohaco-vány pøedponami a pøíponami. K pochopenípravého významu slova je pak potøeba èas-to uva�ovat tento koøen a seznámit se taki s etymologickými souvislostmi pøíbuznýchslov.

A tak nás v tuto chvíli zajímá arabskýkoøen s-l-m (obsa�ený ve v�ech tøech zmí-nìných slovech), jen� má svùj blízký ekvi-valent napø. i v hebrejském �-l-m. Pro tytoa v�echny pøíbuzné semitské koøeny je zá-kladním významem my�lenka nenaru�enostia øádu. Tak se ji pokusil vyjádøit i prof. Danìk

ve svém slovníèku pro bohoslovce, kdy�tento hebrejský koøen pøekládal jako �úplno,spokojno�.1

Stejnì tak i arabský koøen s-l-m znamenáve svém základním významu �být zdravý,být v poøádku�.2 Kdykoliv se tedy setkámes výrazem pro mír a pokoj, a� v arabské po-dobì �salám� nebo v hebrejské podobì��alóm�, musíme mít na pamìti, �e se nejed-ná o pokoj ve smyslu klidu a neèinnosti, aleo pokoj, který nastává pøiladìním se k øádua poøádku.

Nejde tedy jen o mír, ale takovýto øád semù�e pro�ívat napø. i pøi válce. Velice ilus-trativní je v této souvislosti situace, kdypøibìhne mladý král David ke svým bratrùmdo vojska seøazeného k bitvì a ptá se jichdoslova, jaký je jejich ��alóm�.3 To názornìukazuje, jak je koøen �-l-m (stejnì tak jakoarabský koøen s-l-m) spojen spí�e s øádema nále�itým chodem vìcí ne� s mírem v na-�em slova smyslu.

A tak zákonitì i v�echny odvozeninytohoto slova mají více spoleèného s tímtozákladním významem øádu ne� s mírema pokojem. Proto také tento koøen ve svéslovesné podobì mù�e v hebrej�tinì zna-menat �zaplatit�, tedy nahradit to, co bylodlu�eno, a tím obnovit poøádek. V arab�tinìpak ve slovesné formì �aslama� znamenápoddat se, podrobit se, tedy opìt svým jed-náním obnovit klid a øád. A právì od to-hoto slovesa je pøímo odvozeno oznaèenínábo�enství, je� hlásal Muhammad, tedy�islám�. Snad je ho tedy nejlépe pøekládatjako �podøízení� nebo �podrobení se (Al-láhovi)�. Muslim je pak ten, kdo se podøídil.

Pouze tendenèním zdùrazòováním jed-noho významu tohoto koøene na úkor vý-znamù základnìj�ích je mo�né zdùvodòo-vat, �e islám je mírumilovným nábo�enstvím,proto�e u� ve svém názvu má obsa�en koøen,známý veøejnosti pøedev�ím z muslimskéhopozdravu Salám alajkum - Mír vám.4 Tako-véto vysvìtlení pak manipuluje skuteènos-tí tak, aby na veøejnosti vznikl pøíznivý do-jem. Ten v�ak rozhodnì není pøesným obra-zem skuteènosti. Ka�dý, kdo se trochu za-jímá o historii a seznámil se i s poèátkyislámského hnutí, ví, �e tomu tak nemohlobýt, proto�e islám ji� od svého vzniku bylvedle nábo�enského uèení koncipován i ja-ko státní ideologie.5 A sjednocování arab-ských kmenù rozhodnì neprobíhalo míro-vou cestou.

Ne�lo tedy, jako u køes�anství, a� o po-zdìj�í zneu�ití pùvodnì men�inovéhoa pokojného nábo�enství k mocenskýmúèelùm, ale o programatickou státnickouideologii. Ostatnì i v�ichni první chalifové(nejvy��í pøedstavitelé islámu) zahynulinásilnou smrtí ve vzájemných rozporechmezi samotnými muslimy a ne muèednickousmrtí z ruky pohanských vládcù tak, jaktomu bylo u prvních køes�anù. Ani zpùsob,jakým sám Muhammad odstraòoval své kri-tiky, rozhodnì nekvalifikuje islám na titulmírumilovného nábo�enství.6

Jisté je, �e i mezi muslimy - stejnì tak,jako ve vìt�inì jiných nábo�enství - naj-deme veliké procento laskavých a mírumi-lovných lidí, kteøí nemají zájem o jakýkolikonflikt. Rozhodnì také není mo�né klástzjednodu�ující rovnítka mezi islám a tero-rismus. Nedomnívám se v�ak, �e by samot-ná etymologická podobnost nebo skuteè-nost, �e se nìkdo zdraví slovy Salám alaj-kum, opravòovala k tomu, pova�ovat se zavýjimeènì mírumilovné nábo�enství. Stejnìtak jako judaismus si pro své stálé �alom,�alom nemù�e nárokovat tento titul. Svoumírumilovnost a toleranci by mìl islám doka-zovat na jiných frontách. Napø. tím, �e by seoficiálnì vzdal svého nároku trestat smrtíty, kdo �odpadnou� od islámské víry k jiné-mu nábo�enství. n

Poznámky1 Danìk Slavomil, Vocabula Hebraica Primitiva, Praha

19352 Kropáèek Lubo�, Arabsko èeský slovník, Praha 19723 Bible, 1. Samuelova 17,22.4 Viz napø. Co jest Islám, leták Al Ittihad al Islami - Ústøedí

muslimských nábo�enských obcí: �Islám jest nábo�en-ství míru. Slovo Islám znamená doslovnì: 1. mír, 2.odevzdání.�

5 Slovník judaismus - køes�anství - islám, Praha 1994,str. 340

6 Viz napø. www.answering-islam.org/Silas/terrorism.htm

Vyhnout se zjednodu�ením na v�ech stranách

Tomá� Novotný

Od jisté doby se stalo normou a spoleèenskou nutností pøidatv�dy ke slovu islám pøívlastek mírumilovný. Platí to nejen o na�ichnovináøích. I za na�imi hranicemi se stalo zvykem mluvit o islámujako o �peaceful religion�. A tak se stále znovu setkáváme s obratyjako �pøesto�e je islám mírumilovné nábo�enství, do�lo k teroris-tickým útokùm� nebo: �Usáma bin Ládin je skvrnou na mírumilov-ném nábo�enství� atp. Proto se musíme ptát, proè si tento stereo-typ nevyslou�il nikdo z daleko �havìj�ích kandidátù na takový titul.V�dy� by jistì slu�el nejrùznìj�ím skupinám z východu, které seprogramovì hlásí k nenásilí k jakékoli formì �ivota. Pøesto u nichmálokdy takovouto charakteristiku sly�íme.

MÍRUMILOVNÉNÁBO�ENSTVÍ

9:5 �A a� uplynou posvátné mìsíce, pakzabíjejte modloslu�ebníky, kdekoliv je na-jdete, zajímejte je, obléhejte je a chys-tejte proti nim v�emo�né nástrahy. Jest-li�e se v�ak kajícnì obrátí, budou dodr-�ovat modlitbu a dávat almu�nu, nechteje jít cestou jejich, v�dy� Bùh je vìruodpou�tìjící, slitovný.�2:256 �Nebudi� �ádného donucovánív nábo�enství!�

Korán, pøeklad Ivan Hrbek

24

ÈESKÝ PROSTOR JEMUSLIMÙM UZAVØENÝ

Rozhovor s RNDr. Vladimírem Sáòkou, pøedstavitelem pra�ského islámského centra

Zdenìk Vojtí�ek

Dr. Vladimír Sáòka je zastupujícím pøedsedou Ústøedí muslimských nábo�enských obcí a organizacív Èeské republice a øeditelem Islámského centra v Praze.

ÈESKÝ PROSTOR JEMUSLIMÙM UZAVØENÝ

Dr. Vladimír Sáòka. Foto: Vojtìch Vlk.

r o z h o v o r

Jaká byla va�e cesta k islámu?

Zaèala asi pøed sedmi lety tím, �e jsem sikladl otázky, které se týkaly vesmíru, jehovzniku a jeho zákonù, smyslu �ivota èi exis-tence Boha jako vy��í spravedlnosti. V �ivo-tì mi také chybìl duchovní rozmìr. Postup-nì jsem do�el k tomu, �e víra je pøirozenáa logická a zaèal jsem se zabývat nábo�en-stvími.

O jakých nábo�enstvích jste uva�oval?

V úvahu pro mne pøicházel pouze monote-ismus. Shledával jsem podobnosti mezi juda-ismem, køes�anstvím a islámem a zjistil jsem,�e mezi tìmito nábo�enstvími existuje kon-tinuita. Do�el jsem k názoru, �e islám je urèenprávì pro tuto dobu a je jím tato posloup-nost zavr�ena.

Nevadily vám rozpory mezi tìmito nábo-�enstvími?

Islám monoteistická nábo�enství pøijímáa není s nimi v rozporu. Muslim musí vìøiti v poselství prorokù pøed Muhammadem,vìøí tedy v Moj�í�e i v Je�í�e a nedìlá mezinimi rozdíl. Pokud nyní vidíme odli�nostimezi tìmito nábo�enstvími, vìøím, �e v pù-vodních poselstvích rozpory nebyly a �ese sem dostaly a� pozdìji, ji� jako lidskýfaktor.

Jak jste pøijal islámskou �ivotní praxi?

Zásady islámského zpùsobu �ivota jsemodhaloval postupnì. Zjistil jsem, �e to jevelmi jasný, srozumitelný a praktický zpù-sob �ivota. Islám není jen soukromá vìc, nejen vnitøní cítìní Boha, ale øe�í i praktickézále�itosti ka�dodenního �ivota - øe�í vztahmuslima k rodièùm, k man�elce, sousedùma dal�ím lidem, dává zásady chování a mo-rálky, dìdictví, je to celý právní systém.Klade dùraz na víru i skutky. Nebylo promne tì�ké tyto islámské principy akcepto-vat, proto�e jsem nehledal nábo�enství snad-né a jednoduché èi exotické, ale hledal jsempravdu a cítil jsem, �e islám je pravda.

Asi vás také ovlivnil pobyt v islámské zemi.

Asi pøed 15 lety jsem byl slu�ebnì v Sýriia �il jsem tam skoro tøi roky. Seznámil jsemse tam se �ivotem prostých lidí a u� tehdyjsem velmi oceòoval jejich otevøenost a po-hostinnost. Tehdy jsem je�tì neuva�ovalo konverzi, ale tento pobyt jistì v mém�ivotì sehrál velkou roli, proto�e jsem pakpøistupoval k islámu bez pøedsudkù.

Ovlivnil vás pak je�tì nìkdo po návratu dovlasti?

K rozhodnutí pro islám jsem do�el samo-statnì. O praktických zále�itostech jsemèasto hovoøil s jedním doktorandem z Egyp-ta, s ním� jsem tehdy pracoval.

Byli to také asi hlavnì cizinci, s kým jstese mezi muslimy stýkal.

Muslimskou obec u nás dosud tvoøípøevá�nì cizinci, i kdy� podíl Èechùstále stoupá. Cizinci jsou takévzdìlanìj�í v islámských vìdách.Vìt�ina jich je zde na pøechodnoudobu, napø. studenti, nìkteøí jsouuprchlíky z muslimských zemí, nì-kteøí se zde ji� usadili. Jsou to mus-limové z arabských zemí, ale takéz Pákistánu, Afghánistánu, Indo-nésie, Bosny, Srí Lanky, zemí bý-valého Sovìtského svazu a dal�ích.

Kolika z nich slou�í tato pra�skáme�ita?

Jsou odhady, �e v Èeské republicev souèasnosti �ije asi 10 tisíc mus-limù. Øada z nich ale muslimskénábo�enství nepraktikuje. V pátekpøichází do pra�ské modlitebny asitøi sta a� pìt set muslimù - nesmímezapomenout, �e pátek je u nás nor-mální pracovní den. Na sváteèníbohoslu�by pøijde a� tisíc lidí.

Kolik je u nás èeských muslimù?

Odhaduji, �e asi 400 a� 500. Èeský

prostor byl v minulosti vùèi muslimùm dostuzavøený. V Evropì je islám bì�ný, na Zá-padì jsou miliony muslimù a také tím pá-dem více místních konvertitù na islám, aleu nás je mezi veøejností islám stále máloznámé nábo�enství. Pøesto zde novýchmuslimù pøibývá.

Kdy� mluvíme o muslimech z rùznýchcizích zemí - jsou mezi nimi i �í´ité?

Jsou, ale je jich velmi málo. U nás se rozdílmezi sunnou a �í´ou neprojevuje, vídámezde i Íránce, kteøí pøijdou do me�ity stejnìjako sunnité.

Co v�echno se v me�itì dìje kromì páteèníbohoslu�by?

Islámské centrum je otevøené dennì a na-

25

r o z h o v o r

bízí slu�by knihovny s knihami i kazetami.Vìt�ina titulù je v arab�tinì, ale najdou sei tituly v jiných jazycích. V sobotu sesna�íme dìlat rùzné pøedná�ky, vìt�inouv arab�tinì, ale s mo�ností pøekladu, ète seKorán, uèí se výklad Koránu, ètou se Pro-rokovy výroky atp. V sobotu odpolednemají svùj program dìti. Dvakrát týdnì sevyuèuje arab�tina. Tyto akce jsou urèenyspí�e pro muslimy, i kdy� jsou otevøeny proka�dého. Ka�dou druhou sobotu se konajípøedná�ky s islámskou tematikou v èe�tinì.

Máte je�tì nìjaké jiné osvìtové aktivity?

Ano, tiskneme bro�urky i pøedná�íme takémimo me�itu, i kdy� v souèasnosti zájemo pøedná�ky pøevy�uje na�e mo�nosti. Ne-máme profesionální zázemí na to, abychomuspokojili souèasný zvý�ený zájem o islám.Na�e mo�nosti - i finanèní - jsou dost ome-zené.

Jednou z námitek proti me�itám u nás kdy-si bylo údajné nebezpeèí, �e se stanou cen-try radikalizace a ohniskem problémù.

Døíve byly rùzné obavy ze strany veøejnos-ti, ale v praxi se ukázalo, �e byly zbyteèné.Tøeba brnìnská radnice se obávala, �e me-�ita bude zdrojem nebezpeèí, ale lidé brzyzmìnili názor. Brnìnská me�ita tøeba poøádádny otevøených dveøí a aktivnì se sna�í od-

stranit pøedsudky. Podobná je situ-ace v Praze.

V Londýnì jsem byl svìdkem vel-mi bouølivých politických debatv Centrální me�itì, pøi nich� bylyostøe kritizovány Spojené státyi Velká Británie. Pøedpokládám,�e u nás se nic takového nedìje.

Zatím jsme se nesetkali s tím, �e bynìkdo mìl ambice agitovat pro poli-tiku. Myslím, �e by nena�el �ádnouodezvu. Jsme registrováni jako kul-turní organizace a sna�íme se or-ganizovat i nábo�enský �ivot.V islámu sice nelze oddìlit nábo-�enství od politiky, ale tady se�ádné politické debaty nevedou.

Takové aktivity, jako je tøeba Hiz-balláh, jeho� èeské stránky se ob-jevily na internetu, jdou tedy zcelamimo me�itu.

S tìmito internetovými stránkami,kterým dal jejich autor toto jméno,nemají Islámská centra u nás vùbecnic spoleèného. Pokud je mi zná-mo, Hizballáh je organizace, která

pùsobí pouze na jihu Libanonu a sna�í seo osvobození libanonského území od oku-pace.

V souvislosti s islámem se èasto pou�ívápojem fundamentalismus. Jak tomu pojmurozumíte?

U nás toto slovo bohu�el nabylo nespráv-ného významu. Fundament znamená základa fundamentalismus je vycházení z koøenùvlastní víry. V principu fundamentalismusnemusí znamenat nic negativního. U nás alelidé ztoto�òují fundamentalismus s extré-mismem. A fundamentalismus i extrémismuspochopitelnì nalezneme ve v�ech nábo�en-stvích.

Dr�et islámský fundament tedy není nic�patného.

Pokud bychom jako fundament vzali Korána Prorokovu tradici, tak ka�dý muslim bymìl z tìchto koøenù vycházet. Ale sdìlo-vací prostøedky mají fundamentalismus jakosynonymum pro pøehánìní. Pøitom islámneuznává �ádné pøehánìní ve vìcech nábo-�enství.

Jak jste jako muslim pro�íval události 11.záøí leto�ního roku?

Musím øíci, �e to byl pro mne velký �ok.Jako muslimská obec - a vìøím, �e stejnì taki vìt�ina muslimù po celém svìtì, v èeles islámskými autoritami a uèenci - jsme tako-vé akce jednoznaènì odmítli. Mrzelo nás,�e od prvního dne byli za jediné podezøeléoznaèeni muslimové. Pokud jsou dùkazyproti konkrétním osobám, mìla by být vinaprokázána a viníci potrestáni, ale pau�álníobviòování muslimù jsme odmítli. Od tédoby se sna�íme vysvìtlovat, �e terorismusnemá v islámu �ádné ospravedlnìní.

Doufáte, �e vìt�ina muslimù odmítla tako-vé akce. Je to ale pravda? Nemá protiame-rický terorismus výraznou podporu mezimuslimy v zemích, kde je islám vìt�inovýmnábo�enstvím?

Mù�e se to tak zdát, pokud vidíme demon-strace v Pákistánu, ale myslím si, �e se tytodemonstrace týkají jen men�iny obyvatel.A pak - tito demonstranti jistì neschvalují,�e ve Spojených státech zahynuli nevinnílidé. Výhrady k americké zahranièní politicev muslimských zemích, a nejen tam, prostìexistují. Ale jsou to výhrady ke konkrétnímpolitickým krokùm a nikoli k západní civi-lizaci ani vùèi jejímu obyvatelstvu.

Podpora teroristických èinù je zøetelnáu hnutí tálibánù, kteøí se pova�ují za pravé,èi dokonce nejpravìj�í muslimy. Myslítesi tedy, �e tálibáni nejsou správnými mus-limy?

K tálibánùm a k jejich chápání islámu by-chom mohli mít výhrady. Podle mého ná-zoru do islámu pøíli� promítají místní tradi-ce, tak�e dochází ke znaèným odchylkám.Je to vidìt napø. v otázkách vztahu k �enám.Podle Koránu a Prorokovy tradice se �enymají vzdìlávat a musí mít minimálnì základ-ní vzdìlání a mohou mít jakékoli dal�í, pokudjim to situace a schopnosti dovolí. Také mo-hou pracovat. - Ale nemìli bychom zapome-nout, �e v Afghánistánu je ji� desítky let situ-ace, kterou si Evropan ani nemù�e pøed-stavit. V �ádném pøípadì v�ak podle islámunelze ospravedlnit �ádné teroristické èiny.

Dìkuji za rozhovor.

n

Imámova promluva v pra�ské me�itì.Foto: Vojtìch Vlk.

NA PØÍ�TÌ Prvním tématem Dingiru v novém, ji� pátém roèníku,bude novopohanství. Ètenáøe jsme na toto téma zvali

u� v posledním èísle, nakonec jsme ale dali pøednost aktuálnímu islámu.

26

i n f o - s e r v i s

Èe�tí muslimové odsoudiliterorismus ve v�ech formách

PRAHA 13. záøí - Èe�tí muslimové odsou-dili terorismus a v reakci na úterní útok pro-ti Spojeným státùm vyjádøili soucit s jehoobì�mi. ...

�Pøipojujeme se k projevùm solidaritys lidem Spojených státù a pomoci nabízenévládou Èeské republiky posti�eným,� uvádíse v prohlá�ení Islámské nadace poskyt-nutém dnes ÈTK. �Muslimská obec v Èeskérepublice odsuzuje terorismus ve v�ech for-mách,� dodali vyznavaèi islámu v èeskýchzemích.

Spojené státy spojují teroristický útoks islámským extrémismem, svìt po katastrofìv New Yorku a Washingtonu obletìly tele-vizní zábìry radujících se Palestincù. Pøed-stavitel pra�ských muslimù Vladimír Sáòkaje v�ak v souvislosti s mo�nými protiarab-skými náladami pøesvìdèen, jak øekl ÈTK,�e extremismus �nemá národnost� a �e aninelze obecnì spojovat fanatismus s tímtonábo�enstvím. ...

Orientalisténìmeckých univerzitkritizují informování o útocích

BERLÍN 16. záøí - Desítka orientalistù z nì-meckých univerzit v Kolínì nad Rýnem, Bo-chumi a Münsteru o víkendu kritizovala in-formování o útocích v USA jako �èásteènìzavádìjící a nedostateèné�. Málo pozornostise podle nich ve sdìlovacích prostøedcíchvìnuje pozadí atentátù a motivùm pachatelùsouvisejícím s politickou situací na Blízkémvýchodì.

Orientalisté postrádají v médiích zevrub-né analýzy palestinského konfliktu a úlohy

Spojených stá-tù na Blízkémvýchodì v po-sledních 50 le-tech. Kromì to-ho podle nichnìkterá médiaabsurdnì su-gerují rovnici�muslim = fun-damentalista�.

�Tyto tero-ristické zloèinynejsou svázá-ny s nábo�en-ským nebo kul-turním konflik-tem,� konsta-

tuje prohlá�ení vìdcù. Ve skuteènosti jdeo rozdìlování mocenských pozic na Blíz-kém východì, �pøièem� prvky islámské víryslou�í teroristùm jako vítané opory vlast-ních ideologických pozic�. Obraz nepøítelepìstovaný radikálními muslimy není namí-øen ani tak proti západní civilizaci jako tako-vé, ale proti USA jako supervelmoci, její�vliv na politické pomìry v oblasti se pova�ujeza pøemr�tìný a nesnesitelný, konstatujeprohlá�ení deseti vìdcù.

V onlineovém magazínu FAZ.NET zá-roveò varuje orientalista Navid Kermanipøed tím, aby se dával do souvislosti tero-rismus a korán. Ten zakazuje jak vra�du, taki sebevra�du. V koránu jsou ver�e, kteréhovoøí o sebeobranì, jestli�e se nábo�enstvícítí ohro�eno. �Kdy� se tyto ver�e vytrh-nou ze souvislosti, pak je lze zneu�ít.�

Kermani poukazuje na to, jak snadné jev bídì centrální Asie získat lidi pro sebe-vra�edná komanda. �Pak nìkdo pøijde a øek-ne, to je islám a to je tvùj nepøítel. Pøesnìtak vznikl Tálibán, který nyní nabízí útoèi�tìteroristùm.� Podle vìdce je nyní nutné roz-bít sítì teroristù. Na druhé stranì se musejíUSA dlouhodobì sna�it, aby dùvìryhod-nou politikou pøipravily o pùdu antiameri-kanismus roz�íøený v islámském svìtì.

Bush se znovu zastalmuslimù a islámu

WASHINGTON 17. záøí - Prezident USAGeorge Bush dnes znovu vyzval Amerièa-ny, aby respektovali své spoluobèany mus-limského vyznání, proto�e islám je nábo�en-ství míru a teroristé jeho zásady poru�ují.Bush to prohlásil v Islámském støedisku veWashingtonu, které nav�tívil ve snaze zdù-

raznit rozdíl mezi øádnými muslimy a fana-tiky.

�Teror není skuteènou vírou islámu, nenísmyslem islámu. Islám pøedstavuje mír, za-tímco teroristé ztìlesòují zlo války,� øekl pre-zident. �I pøes zlobu a emoce, které poci�u-jeme, se musí správní Amerièané chovatvùèi sobì s respektem. Ti, kteøí si myslí, �emohou zastra�ovat øádné spoluobèany, abysi vybili zlost, nejsou dobrými Amerièany.Pøedstavují lidskou spodinu a mìli by sestydìt,� dodal.

Reagoval tak na informace americkýchmuslimských spoleèenství, �e hrozby, urá�-ky a napadení vyznavaèù islámu se po úter-ních teroristických útocích v New Yorkua Washingtonu prudce narostly. Bush ji�jednou, vzápìtí po teroristických útocích,vyzval Amerièany neklást rovnítko mezi te-ror s islám, proto�e za teror mohou jen fa-natici bez ohledu na to, jakého jsou nábo-�enství.

Prezident svou náv�tìvu Islámskéhostøediska zavr�il citátem ver�e z koránu:Z dlouhodobého hlediska zlo nakonec v�dydopadne na toho, kdo zlo páchá. ...

Odborníci: V islámu je tøebapodporovat pokrokové síly

PRAHA 22. záøí - Podpora pokrokovýcha humanistických smìrù v islámu je podleodborníkù cestou, jak lze zabránit narùsta-jícím teroristickým tendencím nìkterýchmuslimù. Podle úèastníkù konference �Kon-trastní hodnoty a multikulturní spoleènost�,která dnes skonèila v Praze, by Západ nemìldopustit sjednocení liberálních muslimùs extrémisty.

�Sjednocení islámského svìta v�ak hrozív pøípadì útoku USA na Afghánistán,� øeklÈTK øeditel Støediska pro výzkum sociálnìkulturní plurality Filozofického ústavu Aka-demie vìd ÈR Jaroslav Krejèí. �Nesmíme pøi-jmout, �e je to válka proti islámu, to je protivýstøedníkùm, kteøí jsou sami proti islámu,�uvedl. Islám podle nìj není jednotný, alejakmile USA zaútoèí na Afghánistán,afghán�tí muslimové z útoku udìlají pan-islámskou zále�itost. ...

Pokrokové a humanistické síly v islámujsou podle Krejèího v souèasné dobì ponì-kud na ústupu. Proto se úèastníci konfe-rence shodli na v�emo�né podpoøe vlád is-lámských zemí, které jsou pro spolupráci seZápadem. �Je to napøíklad Tunis, Egypt,Jordánsko, k liberálnìj�í situaci se vyvíjíi Maroko. Mìli bychom zvát lidi na univer-zity a vzdìlávat je,� naznaèil mo�nou pod-

Palestinský muslim. Foto: Vojtìch Vlk.

27

i n f o - s e r v i s

poru. Hlavní proud islámu podle nìj tvoøíslu�ní lidé. Ka�dé nábo�enství se mù�e zvrh-nout, i v køes�anství jsou rùzné skupiny,dodal Krejèí.

Vahhábismus:radikální doktrína islámua inspirace Tálibánu

PRAHA 3. øíjna - Vahhábovské hnutí sun-nitské vìtve islámu, které ve znaènì striktnípodobì vyznává afghánské vládnoucí hnutíTálibán, je pøísná doktrína islámu, kterávznikla v Saúdské Arábii (rodi�ti nejhleda-nìj�ího teroristy svìta Usámy bin Ládina),kde je státním nábo�enstvím. Vahhábismus,který je nìkdy pova�ován za jeden ze zdro-jù islámského fundamentalismu, se díky fi-nanèní síle Saúdské Arábie �íøí do dal�íchzemí Støední Asie vèetnì napøíklad Pákis-tánu, kde vznikl Tálibán. ...

Vahhábovské hnutí vzniklo ve 40. letech18. století na Arabském poloostrovì. Za-vedl jej Muhammad ibn Abdal Vahháb (1703- 1792), který chtìl bojovat proti úpadkuislámu, jeho� obrodu vidìl v návratu kekoránu a tradici. Pozdìji byl vahhábismuspodepøen vojenskou mocí beduínskéhoemírského rodu Saúdù v èele s princemMuhammadem ibn Saúdem - toto spojenípøipomíná symbolicky i saúdská vlajka: nazelené barvì islámu kaligrafický text �ahády(vyznání víry) a pod ním meè.

Pod vlajkou vahhábismu sjednotila dy-nastie Saúdù v 19. století støední Arábii,pozdìji bojovala s osmanskou øí�í, boøilaèetné hrobky svatých, pronásledovala here-tiky a v roce 1926 zalo�ila Saúdskou Arábii.Vahhábismus jako základ státní ideologiesaúdského re�imu platí dodnes - korán jeústavou zemì a �aría (islámské právo) je plnìuplatòována v praxi.

Podle francouzského odborníka na is-lám Oliviera Roye lze zaèátek vlivu vahhá-bismu a Saúdské Arábie na rodící se hnutíTálibán zaøadit do 80. let 20. století. V Pákis-tánu se tehdy s finanèní pomocí Rijádustavìly nábo�enské �koly, na kterých uèiliprávì Saúdové. Tálibán pozdìji s finanèníi politickou pomocí Pákistánu v roce 1996dobyl afghánskou metropoli Kábul a Pá-kistán je nyní jedinou zemí svìta, kteráudr�uje s Tálibánem vztahy.

Interpretace vahhábismu v SaúdskéArábii a tálibánském Afghánistánu se aleznaènì li�í. Striktní výklad Tálibánu napøí-klad zakazuje �enám chodit do zamìstnánía do �kol, ukazovat na veøejnosti tváø, líèitse, chodit na veøejnost bez mu�ského do-

provodu èi øídit auto. Nikdo nesmí sledovattelevizi, nav�tìvovat kino, poslouchat hud-bu, tancovat, pou�ívat internet nebo �íøitjiné nábo�enství ne� islám.

V Saúdské Arábii je výklad vahhábis-mu mírnìj�í, pro západní svìt jsou ale nì-které jeho prvky nepøijatelné. V zemi lze svo-bodnì sledovat televizi, poslouchat rozhlasèi být napojen na internet, �eny mají posta-vení slo�itìj�í. V roce 1948 zemì odmítlapodepsat V�eobecnou deklaraci lidskýchpráv s poukazem na to, �e korán v�echnapráva zabezpeèuje. V zemi není dovolena�ádná jiná bohoslu�ba ne� islámská, nesmìjíse stavìt kostely ani prodávat bible. Napøí-klad za války v Perském zálivu se køes�an�tía �idov�tí duchovní museli vydávat za �mo-rální poradce�.

I postavení �en, které jsou nyní vy-louèeny témìø ze v�ech vládních míst kromìfunkcí ve zdravotnictví a �kolství, nemajínárok na penzi ani dùchod, nesmìjí øídit au-tomobil a bez svolení man�elù èi otcù nemo-hou samy cestovat do zahranièí, se lep�í.�eny se mohou vzdìlávat a� po vysoko-�kolskou úroveò, mohou podnikat a majíbrzy dostat své vlastní doklady.

V zemi ale té� podle Amnesty Interna-tional (AI) dochází k hrubému poru�ovánílidských práv hlavnì v oblasti justice, kdedochází k nepodlo�eným zatýkáním, muèenía popravám (od zaèátku 80. let bylo popra-veno pøes 1000 lidí).

Vahhábismus, který je jako státní dokt-rína islámu uplatòován je�tì jedinì v Kata-ru (ale mírnìj�í verze), proniká napøíkladi do Ruska. V roce 1994 se vahhábité zapo-jili do bojù na stranì Èeèenska ve válces Ruskem a napìtí zpùsobili i o tøi roky poz-dìji v sousedním Dagestánu. V záøí 1999dagestánský parlament zakázal v�echny or-ganizace hlásící se k vahhábismu. Letosv dubnu zase proruský muftí v ÈeèenskuAchmad-Chad�í �amajev obvinil Rijád, �estojí za nárùstem vahhábismu v celé oblastiKavkazu.

The Guardian:Salafíja spojovacím èlánkemútoèníkù na USA

LONDÝN 26. øíjna - Spojovacím èlánkemteroristù zatèených v posledních deseti mì-sících v Evropì je salafistická, tedy puris-tická, interpretace islámu. Vliv salafíji sepøedpokládá také u lidí, kteøí 11. záøí zaúto-èili na USA. Ve vìcech jednoho z nich bylynalezeny dokumenty, které o tom svìdèí,

pí�e deník The Guardian, který se odvolávána zdroje blízké vy�etøování.

Salafisté neboli ti, kdo se chtìjí vrátitk podobì islámu uctívané pøedky, dùvìøujívýhradnì koránu a hledají èistou formu víry.Vìt�ina z nich jsou ultrakonzervativci, aleexistuje mezi nimi ozbrojené køídlo, k nìmu�patøí terorista Usáma bin Ládin a jeho spolu-bojovníci.

Odhalení spojitosti terorismu se sala-fisty nebude ráda sly�et pøedev�ím Saúd-ská Arábie. Tamní královská rodina toti�vydala nemalé sumy na �íøení salafíji v za-hranièí. Hlavním �vývozcem� tohoto uèeníje Islámská univerzita v Medínì. Král ji zalo�ilv roce 1961 s cílem �vyslat poselství islámudo celého svìta�.

Vy�etøovatelé, kteøí se sna�í dopátratèlenù a èinnosti Usámovy sítì Al-Káida,na�li v devíti evropských státech nevyvra-titelnou spojitost teroristù a salafíji. ...

Islamisté v Ka�míruvyhro�ují nezahaleným �enámzabitím

�RÍNAGAR (Indie) 13. záøí - Málo známáskupina islámských extrémistù operujícív indickém Ka�míru dnes pohrozila, �e odpátku zaène zabíjet muslimské �eny, kterénebudou na veøejnosti zahaleny. Informo-val o tom dnes místní deník vycházejícív urd�tinì Alsafa.

Organizace La�kar-i-D�abar tak vystup-òovala svùj nátlak na �eny, kterým naøídilapovinné zahalení koncem srpna. Pro vý-strahu její pøíslu�níci polili dvì ne��astnicekyselinou. V minulých dnech hnutí po�a-dovalo také od �en vyznávajících jinou víru,aby se nìjakým viditelným znamením odli-�ovaly. Napøíklad hinduistky si mají malo-vat teèku na èelo, co� je ale obyèej, kterýdodr�ují vdané vyznavaèky tohoto nábo-�enství.

Naøízení o zahalování je �platné� od1. záøí, pøièem� od 14. záøí �se stanou terèikulek� �eny, které je nebudou respektovat.D�ammú a Ka�mír je jediným státem hindu-istické Indie s pøevá�nì muslimským oby-vatelstvem. Zejména v tamních mìstechbyla doposud muslimská spoleènost znaènìtolerantní.

n

Z informaèního servisu ÈTKvybral a zprávy zkrátil Z. V.

28

z p r á v y

svetlá budúcnos�pre slovenské deti

Redakce èasopisu Dingir si vy�ádala zprá-vu o �kauze jóga�, která v létì tohoto rokuzpùsobila rozruch na slovenské veøejnéscénì. Jednalo se v ní o projekt �R.A.S.T. -Jogové cvièenia v dennom re�ime práce �ia-kov v�etkých stupòov a typov �kôl a prí-prava pedagogických pracovníkov na ichrealizáciu�, který pøedlo�ila Spoloènos�Joga v dennom �ivote (SJD�). Zprávuposkytl Mgr. Boris Rakovský, øeditel Cen-ta pro studium sekt, specializovaného pra-covi�tì Ekumenické rady cirkví v Sloven-skej republike (ERC). Redakce

Viaceré jogové techniky a ásany sa vyu�í-vajú aj v rôznych odborných rehabilitaè-ných centrách po celej Európe, tak preèopotom taký rozruch okolo jogy? Av�ak exis-tuje hneï nieko¾ko dôvodov, pre ktoré pro-jekt R.A.S.T. vzbudil pozornos� verejnosti,1

cirkevných èinite¾ov, no najmä samotnýchpedagógov a �irokej rodièovskej obce. Vy-menujem iba tie najpodstatnej�ie:1. Schva¾ovacie konanie bolo od poèiatkuvedené v tajnosti a jednostranne so záme-rom presadi� práve tento konkrétny projektSJD�; iní �pecialisti a odborné in�titúciea pracoviská, dokonca ani ïal�ie jogovéspoloènosti, ktoré na Slovensku pôsobia,neboli v tejto veci oslovené.2. Verejnos� nebola vôbec informovanáo autorovi, ale ani o predkladate¾ovi pro-jektu - SJD�. Aj v prípade, �e by �lo ibao nepovinný predmet, sa preto vo¾ba rodi-èov nemô�e pova�ova� za slobodnú. Do-konca aj samotný minister �kolstva M.Ftáènik neskôr priznal, �e údajne nemal

�iadne informácie o nábo�enskom charak-tere, uèení a praxi SJD�.3. Projekt sa vôbec nezaoberal rizikami,ktoré mô�u nasta� v súvislosti s celoplo�-ným zavádzaním jogových ásan nezoh¾ad-òujúcim individuálny prístup k cvièencovi.Ani rizikami spojenými s neodborným prak-tizovaním meditaèných a relaxaèných tech-ník ani ich mo�ným ideologickým zne-u�ívaním. Výkonný riadite¾ SJD� �. Michal-ko v rozhovore pre èasopis Plus 7 dní k tomuu� vopred alibisticky poznamenal: �Je po-lemika, ako skontrolova� uèite¾a, èi ne-siahne do meditaènej oblasti. Opýtam sa:ako zabráni� dejepisárovi alebo sloven-èinárovi, aby do výuèby nevná�al nacio-nalistické my�lienky. Garantova� nieèotaké sa nikdy nedá. (�) Lebo my ruèímelen za bezpeènos� systému Joga v dennom�ivote. Ale u� neruèíme za bezpeènos��iadneho iného systému.�4. Preto�e zákon o slobode nábo�enskejviery a postavení cirkví a nábo�enskýchspoloèností povo¾uje pôsobi� na �koláchiba registrovaným cirkvám a nábo�enskýmspoloènostiam, predstavitelia ministerstva�kolstva preto tvrdo�ijne odmietali akú-ko¾vek súvislos� projektu s duchovnými èinábo�enskými koreòmi tvrdiac, �e projektR.A.S.T. nezávisí na �iadnej filozofii èinábo�enstve. Hathajogu prezentovali akonajvhodnej�iu alternatívu rie�iacu problémdu�evného a telesného zdravia �kolopovin-nej mláde�e.

GenézaU� v októbri minulého roku, keï celá kauzavypukla, vystúpili katolícka Konferenciabiskupov Slovenska (KBS) a Ekumenickárada cirkví v SR (ERC) a Ekumenická spo-

loènos� pre �túdium siekt s odmietavýmistanoviskami k projektu R.A.S.T. Takátoreakcia okam�ite vyprovokovala viaceréohlasy v tlaèi, �ia¾, diskusia sa zvrtla úplnezavádzajúcim smerom. Nik sa nezaoberalpodstatou sporu, ktorá spoèíva v tom, èi jealebo nie je hathajoga - tak ako ju uèí a prak-tizuje guru Mahé�varánanda - súèas�ounábo�ensko-filozofického systému. Nik ne-skúmal uèenie a prax SJD�, nik sa neveno-val duchovnému vodcovi svámi Mahé�va-ránandovi a nik ani nebral vá�ne hlasy jehobývalých �iakov. Celá kauza po èase upad-la do zabudnutia.

Zlom nastal a� koncom mája t. r., keïsvámi Mahé�varánanda spolu s ministromFtáènikom slávnostne odovzdali certifiká-ty o absolvovaní �kolenia v rámci projektuR.A.S.T. prvým 30 uèite¾om základnýcha stredných �kôl. Na tomto stretnutí Mahé�-varánanda povedal pamätné slová: joga dáva�im de�om �svetlú budúcnos� a ��astný�ivot�. Neviem, èo tým mal presne na mysli,ale v súvislosti s ministrovým tvrdením, �eprojekt poèíta iba s telesnými cvièeniami,znel tento výrok z úst indického guru pri-najmenej podivne.

Reakcie predstavite¾ov majoritných cirk-ví na seba nenechali dlho èaka�. Generálnybiskup Evanjelickej a. v. cirkvi na Sloven-sku a predseda ERC biskup J. Filo sa listomobrátil na premiéra M. Dzurindu a po�iadalho, aby sa zasadil za zru�enie projektuR.A.S.T., ktorý je pre cirkvi jednoznaèneneprijate¾ný. Katolícki biskupi Slovenskanapísali pastiersky list, v závere ktorého vy-zvali v�etkých rodièov, �aby reagovali naich výzvu a aby sa obrátili na �kolské radyrodièov i na kompetentné úrady, odbory�kolstva a� po ministerstvo a �iadali zru�enie

Tálibáni jsou vlastnì sekta

Volný pøepis besedy na vlnách FM 105Èeského rozhlasu 3, Vltava, poøad �Na�etéma�, moderovala Vìra Nosková.Téma: Islámský fundamentalismus,host: prof. Lubo� Kropáèek.

Vìra Nosková: �Muslimové jsou vnímánioèima na�í kultury jako svým zpùsobempuritáni. Víra jim zakazuje mimoman�elskýsex, alkohol, odhalování tìla na veøejnos-ti, antikocepci, hazard, interr=upci. Musli-mové jsou naopak znechuceni západnímzpùsobem �ivota, v nìm� se vyskytuje nar-komanie, sexuální nevázanost, pornogra-fie, alkoholismus, notorické hráèství. Stej-nì tak ale muslimský svìt èasto drá�dí

dùraz na jedincovu svobodu, na svoboduprojevu, na kodex lidských práv, ateismus,rovnoprávnsot �en. Dá se tedy øíci, �e my jelitujeme, a oni námi pohrdají?�

Na tuto otázku prof. Kropáèek reaguje mír-ným souhlasem. S tou výhradou, �e stejnìjako na Západì vìt�ina lidí neholduje nevá-zanostem v�eho druhu, tak muslimové mo-hou být a nìkdy jsou ve své víøe vla�nía v naplòování jejích pøikázaní nedùslední.I kdy� je pravda, �e v islámských zemíchpøevládá názor, �e �ivot by mìl mít pevnápravidla a øád. Pokud jde o postavení �en,shoda je mezi na�imi kulturami tì�ká. �Mus-limové by s vámi nesouhlasili v názoru, �eislám �enu nìjak poni�uje. Pro nì je pøiro-

zené, �e �ena má v ro-dinì poslouchat man-�ela a rodina je organi-zována patriarchálnì,naproti tomu mu� mástoprocentní povinnostu�ivit rodinu.�

Vìra Nosková: �Na de-strukci buddhistických a dal�ích pøed-islámských památek v Afghánistánu letosna jaøe dohlí�elo ministerstvo pro prosa-zování ctnosti a potírání neøesti. Ten ná-zev nápadnì pøipomíná Orwellovo minis-terstvo lásky èi ministerstvo pravdy z kni-hy �1984�. Jsou podobná ministerstvai v ostatních islámských zemích?�

Prof. Lubo�Kropáèek

29

pripravovaného projektu jogy, kým nie jeneskoro�.

Prudká odozva bola v radoch zástan-cov projektu znepokojených tým, �e sicirkev vôbec dovolila vyjadri� svoj postojk nieèomu, èo �nespadá do jej kompeten-cie�, ale predov�etkým zareagovali oponen-ti - najmä rodièia - neoèakávanou vlnouprotestov vyjadrených svojimi podpismi natakmer 80 tisíc petièných hárkoch. Svoj pro-test dali najavo aj viaceré obèianske a sta-vovské in�titúcie a politické strany, z kto-rých KDH ministrovi Ftáènikovi dokoncapohrozilo, �e v prípade zavedenia jogy do�kôl bude v parlamente iniciova� jeho od-volanie.

V takejto napätej atmosfére sa v polovi-ci júla konalo stretnutie ministra �kolstvaM. Ftáènika s predstavite¾mi cirkví. V úvoderokovania minister oznámil svoje rozhod-nutie, �e sa projekt R.A.S.T. nebude reali-zova� na hodinách povinnej telesnej vý-chovy, ako to pôvodne bolo plánované, aleiba v rámci nepovinného predmetu pohy-bová výchova. Potom dal priestor druhejstrane a tá po vy�e dvojhodinovej vecnejargumentácii jednoznaène projekt R.A.S.T.odmietla a trvala na jeho celkovom zru�ení.

Joga: telocvik, alebo nábo�enstvo?Na tomto rokovaní som bol prítomný aj ja,a preto mô�em potvrdi�, �e na òom padlove¾a vecných a konkrétnych výhrad podo-prených viacerými citátmi z odborných pub-likácií, medzi ktorými nechýbali ani tie, ktorévyslovil svámi Mahé�varánanda. Z nichvyberám jeden, ktorý jasne vypovedá o tom,èo pod pojmom �joga� rozumie guru Mahé�-varánanda:

z p r á v y

�Joga patrí k pradávnej múdrostia svetlu tejto planéty. Mô�eme ju chápa�z rôznych h¾adísk. Napríklad ako vedomie,ktoré je ustaviène bdelé, alebo ako svetloo�arujúce v�etko vo vesmíre, kozmickúdu�u. Kozmická du�a, kozmické vedomie,pravda, to, èo je veèné, nesmrte¾né, prazá-klad v�etkého. Ak vychádzame z takéhotopoznania, je v�etko iba urèitým prejavomtohto kozmického vedomia a na konci sato vracia naspä� a opä� splýva s kozmick-ým vedomím. To je joga, èas� kozmickéhovedomia, ktorú nachádzame sami v sebe.(�) Nemali by sme s dobrými vecamiotá¾a�. Nemali by sme strati� ani minútu,ale mali by sme sa sna�i� vies� skutoènýduchovný �ivot. Joga je kozmické svetloa súèasne cesta k nemu. A tak cvième jogu,skrze ktorú sa s týmto svetlom znovu zjed-notíme. Prajem vám, aby ste jedného dòasplynuli v jedno s Bohom. Nech vám Boh�ehná.�2

Kauza vrcholíPod �archou spomenutých tlakov, ale i vec-ných posudkov, stanovísk a argumentovrôznych odborníkov a �pecializovanýchpracovísk zo Slovenska a z ÈR nakoniecminister Ftáènik kapituloval. Posudky väè�i-nou poukazovali na dominantné postaven-ie guru Mahé�varánandu, závislos� jehostúpencov a na ich manipulácii, ude¾ovaniea meditovanie guru mantry, duchovnú ini-ciáciu èlenov, zaraïovanie nábo�enskýcha rituálnych prvkov, usilovanie o okultnésily siddhi, ale aj na psychické riziká spo-jené s celoplo�ným zavádzaním jogy beznále�itej prípravy a lekárskej prehliadkycvièencov.

Koncom augusta minister Ftáènik natlaèovej konferencii povedal, �e po pre�tu-dovaní zaslaných materiálov chápe obavypredstavite¾ov cirkví, ktoré väè�inou smeru-jú k autorovi projektu svámimu Mahé�va-ránandovi a ku predkladate¾ovi SJD� a nazáklade toho sa rozhodol projekt R.A.S.T.stiahnu�. Nezabudol v�ak zdôrazni�, �e tie-to obavy priamo nesúvisia s predlo�enýmprojektom a jogové cvièenia i naïalej po-va�uje za tie, ktoré by nemali chýba� na slo-venských �kolách, a dodal: �Ak boli výhra-dy voèi SJD�, voèi jej predstavite¾ovi, topredsa nie je ná� problém. (�) Ja som v�akpresvedèený, �e existujú prvky jogy, ktorémô�u by� prospe�né pre na�e deti zo zdra-votného h¾adiska, telesnej kultúry a v tom-to zmysle teda pokraèujeme ïalej.�

K tomu minister ustanovil komisiu, abypredlo�ila vhodný systém cvièení, ktoré bypozitívne vplývali na zdravie �kolákov a ne-boli by spájané s akouko¾vek ideológiou.V drvivej väè�ine je v�ak komisia zlo�enápráve z tých predstavite¾ov ministerstva,ktorí sa donedávna vehementne zasadzovaliza presadenie projektu R.A.S.T., ako ajz predstavite¾ov iných jogových spoloè-ností. Osobne mám z toho pocit, �e tí istí¾udia chcú ok¾ukou docieli� rovnaký cie¾�Ako to v�etko dopadne, na to si budememusie� e�te chví¾u poèka�.

nBoris Rakovský

Poznámky1 Pod¾a výsledkov posledného sèítania ¾udu (máj 2001)

sa ku niektorej z registrovaných kres�anských cirkvía nábo�enských spoloèností prihlásilo spolu vy�e 84%obyvate¾ov, z toho iba ku katolíckej cirkvi takmer 69%.

2 Z predná�ky v Èeských Budìjoviciach v r. 1990.

Prof. Lubo� Kropáèek: �Ta fráze v názvuministerstva je velmi dùstojná, proto�e jepøevzata pøímo z Koránu. Jak známo, mus-limové jsou pøesvìdèeni, �e Korán je au-tentickým slovem bo�ím. Ministerstvas takovýmto názvem zaèala vznikat prak-ticky v kontextu prohlubování islámské-ho charakteru spoleènosti, k nìmu� do-chází od sedmdesátých let. Je pravda, �etyto instituce leckde existují, ale s rùznounáplní. Je smutnou skuteèností, �etálibánské ministerstvo s tímto názvemprosazuje pod hlavièkou ctnosti takovénekulturní èiny jako je nièení kulturníchpamátek. Napøíklad v Saudské Arábii exis-tuje urèitá instituce, která nese stejné jmé-no, k ní je dal�í alternativou nábo�enská

policie. To jsou lidé, kteøí dohlí�ejí na veøej-nou morálku.�

Vìra Nosková: �U nás je ctnost a neøestvìcí svìdomí. Proto èlovìk na�í kulturytì�ko chápe, �e ctnost mù�e být vymáhánamocensky státní institucí. Jako by se namuslimy muselo stále dohlí�et, jako by je-jich víra a muslimské ctnosti nebyly jejichskuteènou potøebou, ale museli se pod hroz-bou trestù vymáhat. Tøeba to tak není, aletakový dojem to vyvolává vidìno zvenèí.�

Prof. Lubo� Kropáèek: �Jednak je tady his-torická pøíèina. Je�tì v �edesátých letechv arabských a dal�ích muslimských zemíchexistovala ministerstva národní orientace.To byla ministerstva vyslovenì ideologická,

jako tøeba bývalo v Èeskoslovensku v pa-desátých letech ministerstvo informací. Vyjste pøipomnìla Orwella. U nìj jsou názvytìchto ministerstvev ironická. Ale ta�mese, nemá stát povinnost vùèi svým obèa-nùm dbát na to, aby urèité morální stan-dardy nebyly pøekraèovány zpùsobem,které mnohé obèany urá�í? Nemìl by sestát starat o zamezení korupce?�

Vìra Nosková: �Do jaké míry se podílí nachování extrémisticky naladìných mus-limù nevzdìlanost? Jaké jsou jejich pøed-stavy o svìtì?�

Prof. Lubo� Kropáèek: �Napøíklad u táli-bánù jsou pøedstavy o svìtì velmi kusé,

ð Pokraèování na dal�í stranì

30

r e c e n z e

Nová monografiao psychológiinábo�enstva

Michal Strí�enec:Súèasná psychológia nábo�enstvaIRIS, Bratislava, 2001, 237s.

Na kni�nom trhu sa nedávno objavil novýtitul zakladate¾a psychológie nábo�enstvana Slovensku - Michala Strí�enca. Po kni-hách Psychológia nábo�enstva a Aktuálneproblémy psychológie nábo�enstva ide u�o jeho tretiu monografiu venujúcu sa tejtotéme.

Publikácia je rozdelená do �trnástich ka-pitol. Na zaèiatku autor vymedzuje predmetpsychológie nábo�enstva prièom ju definu-je ako �vednú disciplínu v rámci aplikova-ných psychologických vied skúmajúcupsychologické zákonitosti nábo�enskéhosprávania a pre�ívania, nábo�enských po-stojov a hodnôt ¾udí, ktorí veria v existenciua vplyvy bo�stva alebo iných nadprirod-zených síl� (s.11). Ide tu o nestrannú ana-lýzu nábo�enských javov ako objektov po-zorovania, v èom sa lí�i od nábo�enskej psy-chológie predstavujúcej psychologickýprístup z poh¾adu urèitej nábo�enskej kon-cepcie.

V ïal�ích kapitolách sa venuje súèas-ným trendom vývoja v tejto disciplíne i me-todologickým otázkam. Za základné pojmypsychológie nábo�enstva pova�uje: nábo-�enstvo, vieru, religiozitu, spiritualitu, vedo-mie, ortodoxnos� a fundamentalizmus. Ïalejsa dozvedáme o vývine religiozity, jej dimen-ziách ako i o jej vz�ahu k nábo�enstvu. V ka-pitole venovanej nábo�enskému zá�itkuautor upozoròuje nielen na potrebu skúma-

nia siekt, ale najmä fenoménu nových laic-kých duchovných hnutí (Focoláre, Com-munione e liberazione apod.) v katolíckejcirkvi.

Radi by sme upozornili na èas� knihyvenujúcej sa fenoménu glosolálie (hovore-nie jazykmi), kde autor prezentuje i zaují-mavé výsledky svojich výskumov. Publiká-cia sa zaoberá i vz�ahom medzi osobnost-nými charakteristikami a religiozitou. Pod-robne analyzuje a dopåòa výsledkami z em-pirických výskumov najmä problematikuhodnotovej orientácie a konverzie. Autorsa tu ïalej zaoberá i vz�ahom medzi nábo-�enstvom a zdravím a s tým úzko súvisiacimzvládaním zá�a�ových situácií. V�íma sii fenomén nábo�enských siekt a kultov. Odich definícii a klasifikácii prechádza k popisuich nepriaznivých dôsledkov na osobnos�indivídua a� k organizáciám venujúcim satejto problematike. Práve kvôli �irokémuzáberu tejto témy a nedostatku miesta sanevyhol niektorým nepresnostiam. Posled-ná kapitola sa venuje psychológii ateizmu,ktorú chápe ako odmietavý a kritický po-stoj èloveka k nábo�enskému h¾adisku a toz ¾udských nielen z èisto logických a metafy-zických motívov.

Mô�eme poveda�, �e publikácia (a� napár nepresností) vo svojej preh¾adnostia ucelenosti spåòa svoj zámer informova�o novej psychologickej disciplíne - psycho-lógii nábo�enstva, ktorá sa vo freudovskoma behaviorálnom prostredí nepresadzovala¾ahko, ale dnes u� má svoju sekciu (36)i v rámci Americkej psychologickej asociá-cie. Pre lep�iu orientáciu v spleti rôznychdefinícií, koncepcií a klasifikácií autor obo-hatil titul o mno�stvo výskumov, ktorédostatoène ilustrujú danú tému a robia titul

èítavej�ím. Monografiu by som odporuèil�tudentom psychólogie, psychológom, le-károm, teológom ako i v�etkým, ktorých za-ujímajú vz�ahy medzi psychológiou a nábo-�enstvom. nMiroslav Lojda

podstata reformyhnutí haré kr�napodle kundalího

Kundalí dása: Our MissionPart Four. The Heart of Reform.First ed., New Delhi, ABHAYA, 1999

Série ,,Na�e mise� je dùkladnou analýzoua hodnocením stavu vìcí v Mezinárodníspoleènosti pro vìdomí Kr�ny, populárnìhnutí Haré Kr�na. Její autor je �ákem Bhak-tivédánty Svámího Prabhupády, zakladatelezmiòované organizace. Kundalí dása podlouholetém pùsobení v hnutí Haré Kr�nastále více vnímal ,,pøíznaky nezdravé spiri-tuality� a kdy� se na nì pokusil v prvnímdíle série Na�e mise poukázat, byl nejprveostøe kritizován a nakonec exkomunikován.

Perzekuce jej utvrdila v dùle�itosti na-stoupeného kursu, a tak postupnì publiko-val druhý díl série s podtitulem ,,Rùzné po-doby dysfunkèní zku�enosti� a tøetí dílo �Víøe, analytickém my�lení a uttama-adhikárím� (ve vi�nuistickém uèení èlovìkna nejvy��ím stupni duchovního rozvoje).Kundalí dása dochází k závìru, �e hlavnímproblémem èlenù souèasného hnutí HaréKr�na je odcizování se sobì samým (self-alientation). Ètvrtý díl série toto téma nejendále rozebírá, ale zároveò navrhuje i øe�ení.

ð Pokraèování z pøedchozí strany

pøedev�ím jsou nábo�enské. Pokud jdeo islamistické hnutí, existuje mno�stvídùkazù, �e v èele tìchto hnutí, která sedomáhají ustavení islámských státù, stojílidé se západním vzdìláním a velmi èastose vzdìláním technickým. Proto se jim takéøíká bradatí in�enýøi. Proè - to je otázka,kterou si odborníci èasto kladli, a shodlise na tom, �e jde o osoby, kteøí upøednost-òují pevné axiomy, záchytné body ve spo-leèenském �ivotì. Nelíbí se jim ta uvol-nìnost postmoderny. Chtìjí, aby byl �ivottak pøesný, jako jsou technická pravidla.Ale mìlo by být øeèeno toto: Islámská radi-kální hnutí, která vzbuzují tolik pozornos-ti, jsou zále�itostí lidí, kteøí se pohybují

v mìstském prostøedí a odpoutali se od ven-kovských koøenù. V klimatu islamofobie,která se objevila z pøíèin naprosto pocho-pitelných, by se nemìlo zapomínat na to, �enaprostá vìt�ina muslimù jsou lidé, kteøí �ijíprostým �ivotem, �iví se poctivou pracía starají se - a to vìt�inou velmi dobøe -o svou rodinu a podle svých mo�ností plnípøedpisy své víry. Nemìli bychom na nì za-pomínat, vyplòují ty stamiliony na�ichsouèasníkù, kteøí tvoøí islámskou ummu.�

Vìra Nosková: �Jak by mìl vypadat podlemuslimù posmrtný ráj?�

Prof. Lubo� Kropáèek: �Pøedev�ím si pøed-stavují, �e je to zahrada. Pro obyvatele pou�-tì je symbolem ráje zelená krajina, kde je

dostatek vody. Arabské pøísloví øíká, �ev ráji èekají na vìøícího tøi �ivotní blaha:voda, zeleò a krásná tváø. Ov�em je tu je�tìpeklo. Peklo pøedev�ím týrá ohnìm.�

Vìra Nosková: �Teroristé - masoví vraziz 11. záøí si jistì pøedstavovali, �e pøijdoudo ráje...�

Prof. Lubo� Kropáèek: �Oni si to pøed-stavují, ale vìt�ina jejich souvìøících sito nemyslí.�

Vìra Nosková: �Nìkteré chud�í islámskézemì mo�ná hospodáøsky stagnují taképroto, �e nevyu�ívají intelektového a veøe-jnì prospì�ného potenciálu poloviny po-pulace - a sice �en. Jsou v islámském svì-tì tendence ke zmìnám v této oblasti?

31

r e c e n z e

Kundalí dása pøi loòskénáv�tìvì Èeské repub-liky. Foto: Jan Kotrè.

Co je pøíèi-nou sebe-odci-zování èlenùsouèasnéhohnutí Haré Kr�-na? Podle Kun-dalího dáse pøe-dev�ím �iroceroz�íøená pøed-stava, �e plnìnícílù vytyèenýchvedením nábo-�enské organi-

zace automaticky zaruèuje osobní duchov-ní rùst. Identifikací èlenù se skupinou do-chází nakonec k podvìdomému ztoto�-òování organizace s Bohem, realitou, prav-dou.

Následnì èlovìk, který se svou konverzívzdává sociálních kli�é, pøedsudkù a iluzí�iroké spoleènosti, pøijímá nové iluze vejménu osvobození, pravdy a lásky. Konver-tita pak nerozli�uje mezi skuteèností a kla-mem, pravdou a l�í, ale mezi pøevládajícímnázorem skupiny (nezøídka diktovanýmvedením) a v�ím ostatním. V tomto procesuztrácí spojení se svými nejvnitønìj�ími pro-�itky, se svým svìdomím, má tendenci po-tlaèovat vlastní kritické my�lení a zpochyb-òovat svou zku�enost. Stává se z nìj uni-formní èlen skupiny. Kundalí dása v prvníèásti ètvrtého dílu Na�í mise zdùrazòuje, �evyhnout se takovým deformacím je mo�né,pokud se nad�ení pro cíle organizace spojís osobním rozvojem v�ech èlenù.

Ka�dý se podle nìj mù�e rozvíjet pro-støednictvím sebezkoumání a sebeuvìdo-mování v rùzných podobách: soustøedìnos-ti, vedení deníku, modlitbì, rozjímání, sebe-dotazování. Velmi hezky shrnuje pøeká�ky

na cestì sebezkoumání, jako je �patnáspoleènost, tlachání, pøedsudky, èi pøístup,,za málo penìz hodnì muziky�. Varuje pøedrùznými zpùsoby manipulativní rétoriky(uvádí praktický seznam trikù a fint, jejich�cílem je pøesvìdèit druhého o svém názoru,nikoli dobrat se k pravdì). Podtrhuje dùle-�itost upøímnosti ke svìtu i sobì samým,která je mu jednou z hlavních vlastností �ákana duchovní cestì, proto�e jej udr�uje vespojení s jeho svìdomím.

V èásti ,,Strach a sociální vìzení� vyvo-zuje, �e fanatická, tj. zaslepená identifikaceèlena s organizací vychází ze strachu.Srovnáváním názorù nìkterých západníchautorù s vi�nuistickou filosofií docházíKundalí dása k závìru, �e je to v jádru strachze smrti. Na tomto místì bych uvítal dùklad-nìj�í rozvedení této my�lenky. Autor toti�o nìco dále popisuje dal�í typy strachu, jakonapøíklad strach z neúspìchu èi �vyboèeníze stáda�, ani� ukazuje jejich souvislost sestrachem ze smrti.

Rùzné podoby strachu jsou pro Kun-dalího pøíèinou popírání reality, pøíèinouracionalizování zøejmých problémù. Vý-teèný je postøeh, �e v hnutí Haré Kr�na vlád-ne podvìdomá obava: ,,Pokud mì skupinaodmítne èi vyobcuje, nebudu schopen ná-sledovat základní zásady a vìnovat dostatekèasu a pozornosti své duchovní praxi.� His-torie mladé organizace ukazuje smutné ná-sledky takového strachu: ospravedlòovánípodvodného získávání penìz, vydávánínìkdy a� zloèinného jednání nìkterých gu-ruù za nepochopitelnì správné, ignorovánínespravedlivých rozhodnutí, manipulacedruhými ,,pro jejich dobro� apod.

Závìr knihy je výzvou k pøebudováníhnutí Haré Kr�na ve spoleènost oriento-vanou pøedev�ím na blaho a rozvoj svýchèlenù, nikoli jen na získávání dal�ích kon-vertitù a udr�ování stávajích center. V tom-to procesu mù�e ka�dý pøispìt rozvíjenímsvého nezávislého a kritického my�lení.Kundalí dása tvrdí, �e plným pøijetím zod-povìdnosti za sebe i spoleènost a sebe-zkoumáním najdou jednotliví èlenové or-ganizace své talenty, svá ,,povolání�.

V duchu vi�nuistické teologie autor øíká,�e právì takovýmto ,,nalezením sebe�, tojest rozvinutím pøirozených sklonù a nadáníve slu�bì Kr�novi, je tøeba zaèít pøi øe�enímnoha sociálních a ekonomických pro-blémù souèasného hnutí Haré Kr�na. Tímse vrací k my�lence, kterou pova�uje zajeden z klíèových bodù èaitanjovskéhouèení: ,,Nejvìt�ím dobrodiním je uèit druhérozli�ovat mezi pravdou a fal�í.� Navrhuje

tedy reformu zdola, reformu zaèínající vev�ech aspektech �ivota ka�dého oddanéhoKr�novi. Jeho ideálem je nezávislý myslitel,který se nebojí øíkat nahlas, co vidí a co simyslí.

Kniha Na�e mise, èást ètvrtá, je ana-lýzou situace i návodem, kritikou i výzvou.Je urèena nepochybnì pøedev�ím lidemz hnutí Haré Kr�na. Autor pøitom kromìèaitanjovské tradice staví zejména na ná-zorech Ericha Fromma. Pro zasvìcenìj�íhoètenáøe bude zajímavé sledovat odvá�néparalely vedené mezi Frommovými my�len-kami a èaitanjovskou vi�nuistickou teologiív podání Bhaktivédánty Svámího Prab-hupády. Napøíklad Frommùv modus bytíztoto�òuje Kundalí dása se zpùsobem �ivotav modu dobra (sattva-guna). Najdeme zdev�ak i my�lenky dal�ích západních autorù,jako M. Scott Pecka, S. Freuda, A. Maslowaa dal�ích.

Úsilí o analýzu situace se u Kundalíhodáse nevyluèuje se silnou emotivní anga�o-vaností. Zejména druhý a tøetí díl série jsouzároveò osobní výpovìdí autora a obsahu-jí mno�ství konkrétních pøípadù, jmena situací, kterými dokazuje záva�nost svékritiky. Myslím ale, �e knihu pro její snahuo zobecòování zku�eností ocení i ti zájemcio nábo�enství, kterým není hnutí HaréKr�na nìjak blízké. Ètivost knihy zvy�ujeshrnutí hlavních my�lenek na konci ka�dékapitoly. Na�e mise nese i prvky jakési ná-bo�enské satiry. Kreslené vtipy knihu najedné stranì odlehèují, na druhé stranì èas-to dobøe vyjadøují jádro problému. Autortaké tu a tam prohodí ironickou poznámku,co� patøí k jeho osobitému stylu i v mlu-veném projevu.

Kundalí dása zøejmì neusiluje o akade-mickou práci v bì�ném slova smyslu. Pøes-to pova�uji za záva�ný nedostatek nepøes-né odkazy na citované pasá�e knih, kekterým by se ètenáø mohl obrátit pro dal�írozvedení zajímavých my�lenek (napø. nas. 153 je citována pasá� Stevense, ale bezudání názvu díla a strany, podobnì i R. Frostna s. 159, G. Swift a H. Arendtová na s. 203).Stejnì tak bych uvítal seznam pou�ité li-teratury a alespoò vìcný rejstøík na konciknihy. V tisku do�lo evidentnì k pøehozenístran vyti�tìných jako s. 259 a� 261. Tytovýtky v�ak nemìní nic na tom, �e ètvrtý dílNa�í mise pro mne zùstává velmi podnìt-ným ètením.

nMartin Fárek

Prof. Lubo� Kropáèek: Této skuteènos-ti si v�imli u� ve støedovìku arab�tí filo-zofové. Od 19. století se postavení �enmnohde zlep�ilo. Intelektuální produkcenìkterých muslimských �en je opravdupozoruhodná. Muslimský svìt mìl svépremiérky: v Pákistánu, v Bangladé�i,v Turecku. To v�echno svìdèí o tom, �etálibánské pojetí úlohy �eny a její ome-zování je normálními muslimy vnímánojako cosi nepøirozeného. Muslimský svìtje témìø zajedno v tom, �e tálibáni dìlajíislámu ostudu. Tálibáni - to je sekta. n

Prof. Lubo� Kropáèek je orientalista. Pøedná�í klasic-kou a moderní islámskou kulturu na Filosofické fakultìUK v Praze. Pøekládá z arab�tiny a ze svìtových jazykù,uèí afrikanistiku a svahil�tinu. Publikuje èasopiseckyi kni�nì.

32

V�E, CO POTØEBUJE�,JE GURU

r e f l e x e

V rubrice �reflexe� uveøejòujeme té� názory, které nemusejí zcela vyjadøovat stanovisko redakce.

Problém, který byl v èlánku Faktor èasu a hnutí Haré Kr�na (Dingir 3/2001) zmínìn jen okrajovì

Martina Pekárková

Tradice pøijímání gurua - duchovního uèitele - pro sna��í pokrok v duchovním �ivotì, je velmi stará.V Indii funguje minimálnì ètyøi tisíce let. Pøi pozornìj�ím pohledu zjistíme, �e tento fenomén duchov-ního rádce ve skuteènosti �ije tak èi onak ve v�ech kulturách - jen ne tak vyhranìnì a jasnì.V køes�anství býval jeho obdobou osobní zpovìdník, v buddhismu existuje obdobná tradice jakov hinduismu. Islám zná tradici putujících svìtcù, v kmenových nábo�enstvích tuto roli zastávají �amani.Obecnì platí, �e ten, kdo se sna�í o duchovní �ivot, èasem potøebuje nìkoho zku�enìj�ího, z jeho�poznatkù by mohl èerpat. Pokud ho najde, jejich dal�í vztah závisí èasteènì na osobních dispozicích,èásteènì na nábo�enské tradici, z ní� oba vycházejí.

V�E, CO POTØEBUJE�,JE GURU

Nìkdy jsou tyto techniky velmi dobøepropracované a slou�í pøedev�ím k získanípracovních sil a penìz, jindy je �guru� po-u�ívá prostì proto, aby si udr�el postavení.Obecnì platí, �e èím více �ákù, tím více klesákvalita pøípadného vedení. Guru mù�e mítsebelep�í úmysly, ale stále je omezen reali-tou. Pokud má nìkolik tisíc �ákù ve v�echkoutech Evropy, prostì se nemù�e odpoví-dajícím zpùsobem vìnovat v�em, bez ohleduna to, jak velkou duchovní osobností je.�áci jsou pak odkázání na jeho knihy, a to jejen èásteèné øe�ení. Pøípadnì mohou komu-nikovat se star�ími �áky, guru se pak alestává spí�e symbolickou postavou.

Zajímavé je sledovat v tìchto souvis-lostech hnutí Haré Kr�na, oficiálním názvemMezinárodní spoleènost pro vìdomí Kr�ny(ISKCON). Zalo�il ho v New Yorku r. 1965Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda, indickýkazatel a duchovní vùdce. Patøil k vi�nu-istickému reformnímu hnutí. Koøeny tétoskupiny sahají k bengálskému mystikoviÈaitanjovi Maháprabhuovi, je� svým pùso-bením v Indii v �estnáctém století bojovalproti kastovním pøedsudkùm a propagovalosobní vztah k Bohu, nezávislý na vnìj�íchomezeních.

Prabhupádùv zámìr byl vytvoøit celo-svìtovou organizaci, jen� by tyto principybhaktijógy (cesty lásky k Bohu) propago-vala. To se zdaøilo: ne� Prabhupáda v roce1977 zemøel, ISKCON byl u� velká a pomìrnìbohatá organizace. Prabhupáda vycházelz indické tradice guru - �ák, podle ní� byl onjako zakladatel ISKCONu duchovní uèitelv�ech jeho èlenù. Opìt podle tradice by simìl zvolit pøed smrtí nástupce ze svých nej-pokroèilej�ích �ákù, je� pøevezme jeho au-toritu.

Konkrétnì v hinduismu je tento vztah jas-nì definován tradicí a pokyny véd. Gurumá právo na poslu�nost �áka, jeho povin-ností je mu pøedávat duchovní poznánía napomáhat v osobním vývoji. Volba gu-rua je soukromou a naprosto osobní vìcí,do ní� nemá nikdo právo budoucímu �ákovizasahovat. Podle hinduistické tradice je takévztah mezi guruem a �ákem velmi silnýa nadèasový. Gurua, zneu�ívajícího svéhopostavení, má �ák právo opustit. V Indii jepomìrnì bì�né, �e adept nìkterého duchov-ního smìru hledá �svého� gurua celé ro-ky.

Jsou guruové známí a s velkým poètem�ákù. Nìkteøí �ijí v á�ramech a chrámechs dlouhou tradicí. Jiní mají jen nìkolik �ákùa témìø nikdo o nich neví. Nìkteøí �áci �ijí sesvým uèitelem léta, jiní ho vidí jen obèasa udr�ují kontakt písemnì. V tradici nicménìplatí, �e ka�dý �ák by mìl mít mo�nost sesvým uèitelem nìjakou dobu �ít a poznatho - a také ho vyzkou�et, ne� se opravdurozhodne ho následovat.

Tento systém je v Indii provìøený sta-letími. V Evropì a v Americe dospìl bohu�elmísty k podivným koncùm. Uèitel má �ákavést a �ák jeho rady pøijímá, proto�e vìøí, �ejsou dobré. Tedy nikoliv sebrat hromadupøíkazù a zákazù a pøedlo�it je �ákùms ultimátem, �e je buï budou dodr�ovat,nebo musí odejít. Guruovo vedení má býtnenásilné a pøizpùsobené mo�nostem a po-tøebám �áka. To ov�em vy�aduje osobnostzralou psychicky i duchovnì a lidé takovéúrovnì nejsou ani v Indii èastí. V Evropìse proto èasto setkáme s duchovními vùd-ci, kteøí si nedostatek skuteèné autorityvynahrazují psychickou manipulací a vy-u�ívají neznalosti a naivity svých �ákù.

Prabhupáda se chtìl vyhnout pøípad-ným sporùm mezi takovým nástupcema jeho spolubratry a místo toho ustanovilradu dvanácti nejstar�ích �ákù, kteøí mìli pojeho smrti fungovat jako guruové pro novéèleny hnutí. Ke sporùm pøesto do�lo, nì-kteøí nástupci zaèali vytváøet od�tìpenéfrakce, jiní pøestali dodr�ovat Prabhupádouurèená pravidla. Dal�í za èas ode�li.

Kdy� se situaci podaøilo jak�tak� stabi-lizovat, objevil se dal�í problém. Noví zájem-ci stále pøicházeli a podle tradice si mìl ka�dýèlen za èas vybrat vlastního gurua. Jen�eguruové nepøibývali. Nìkteøí �áci své uèiteletémìø neznali - �ili tak daleko jeden od dru-hého, �e se vidìli dvakrát nebo tøikrát zarok. Vedení se tento problém pokusilo vyøe-�it diskutabilním manévrem: spojili zemì,v nich� ISKCON pùsobil, do zón a ka�dézónì pøidìlili urèitý poèet guruù, kteøí v níbyli jako jediní oprávnìni pøijímat �áky. Novíèlenové mohli pøijmout jen nìkteréhoz tìchto guruù, chtít pøijmout jiného guruaz øad ISKCONu sice nebylo zakázano, aletaké nijak schvalováno.

Z hlediska hinduistického my�lení byltento pokus kacíøský: �ák má mít ke svémuguruovi velmi úzký vztah a za v�ech okol-ností se sna�í vykonávat jeho pokyny. A tonikoliv proto, �e to po nìm guru chce neboproto�e se bojí trestu v pøípadì neuposlech-nutí, ale proto�e má uèitele rád a dùvìøujemu. Chvíle strávené ve spoleènosti guruapatøí v jeho �ivotì k tìm nejdùle�itìj�íma ka�dou radu èi pokyn se sna�í peèlivì zvá-�it a následovat. ISKCONský systém zónál-ních aèárjù (uèitelù) spojil guruy a �áky,jejich� zamìøení a povahy se k sobì èastonehodily. Dùsledkem byly spory, �patné za-cházení s �áky ze strany guruù a naopak

33

OBNOVIT VZTAHKE KRI�NOVI

Tiskový mluvèí hnutí Haré Kri�na (ISKCON) o jeho vývoji

Trilokátma dás

V èlánku nazvaném �Faktor èasu a hnutí Haré Kr�na� v Dingiru3/2001 se PhDr. Vojtí�ek pokou�í o analýzu hnutí na základì studiíbritské sociolo�ky Eileen Barkerové. Èlánek obsahuje pøevá�nì vesvé první èásti øadu zajímavých my�lenek a postøehù, ov�em v èástidruhé je uvedeno mnoho chyb a nepøesností, které mohou vyvolá-vat zkreslený obraz o hnutí a jeho èinnostech. Jsem èlenem hnutívíce ne� 11 let a myslím, �e se mohu zodpovìdnì vyjádøit jakk historii hnutí v Èeské republice, tak i k jeho souèasným èinnos-tem.

OBNOVIT VZTAHKE KRI�NOVI

Skuteèné cíle hnutí nejsou �ádným tajem-stvím, nebo� si je ka�dý mù�e pøeèíst v kni-hách jako je Bhagavad-gítá a �rímad Bhá-gavatam, které èlenové hnutí distribují.Pøedev�ím chceme co nej�ir�ímu okruhu lidípøiblí�it zpùsob poznání vlastního já, nebo-li du�e, poznání Boha - Kri�ny, který je stvo-øitelem, udr�ovatelem a nièitelem tohotohmotného svìta, a obnovení na�eho pùvod-ního vztahu ke Kri�novi, Nejvy��í Osob-nosti Bo�ství, pøíèinì v�ech pøíèin. S tímsouvisí rozvoj morálních hodnot jako jemilosrdnost a s ní spojené nenásilí, pocti-vost, èistota, tolerance, zbo�nost, odøíkání,ovládání hnìvu, chamtivosti a nenávistivùèi ostatním, atd. V�ichni zájemci se mo-hou do tohoto procesu bhakti-jógy zapojita velmi brzy sami na sobì pozorovat výraznýpokrok v rozvoji zmínìných vlastností.

I kdy� nepøedpokládáme, �e ka�dý siosvojí v�echny principy, které doporuèuje-

me (vyhýbat se jedenímasa, ryb a vajec, ne-dovolenému sexu mimoman�elství, po�íváníomamných látek a ha-zardním hrám), pøestoi jenom èásteèný po-krok v tomto smìru po-va�ujeme za úspìcha velký pøínos pro ce-lou spoleènost. Sna�í-me se trénovat v�ech-ny zájemce, aby doká-zali zodpovìdnì rozho-dovat sami za sebe, mìlijasnou vizi budoucnos-ti a byli schopni se vy-poøádat se v�emi �ivot-

ními situacemi. Individuální pokrok v tomtoúsilí závisí pøedev�ím na upøímnosti a moti-vaci a je zøejmé, �e je pøímo úmìrný tomu,jak kdo vezme tento proces vá�nì. Nejsouvýjimkou osoby, je� pøijmou filosofii a uèeníISKCONu jenom jako módní zále�itost nebozpùsob, jak se doèasnì zbavit mentálníhoutrpení, a po èase pøestanou principy bhakti-jógy následovat.

Na cestì duchovní seberealizace sesna�íme pomoci ka�dému, kdo má zájemzapojit se do èinností hnutí, je ochotný po-stupnì zanechat v�ech ne�ádoucích a �kod-livých návykù a tou�í po zmìnì k lep�ímu.Èím aktivnìj�í je na�e kazatelské úsilí, tím jepravdìpodobnìj�í, �e budeme pøicházet dokontaktu s osobami, které mají problémynajít své místo v dne�ním moderním svìtì.Sociální a psychické problémy, plynoucíz po�ívání drog a dal�ích omamných látek,neuspoøádaných rodin a partnerských vzta-hù a z celkového morálního úpadku, èastovedou k touze zbavit se zodpovìdnosti zasvoje jednání a najít útoèi�tì tam, kde mo-hou být ochránìni pøed tìmito negativnímivlivy. Jedním z takových pøita�livých útoèi��se mù�e zdát hnutí Hare Kri�na se svýmjasnì definovaným a zdánlivì bezstarost-ným zpùsobem �ivota.

Snaha zbavit se vlastní zodpovìdnostije pøitom spojena s oèekáváním, �e lídr vy-øe�í moje osobní problémy, a pak u� chybípouze krùèek k tomu, �e z filosofie závislostina Bohu se v mysli �slepého� následovní-ka pøemìní na filosofii závislosti na lídrovi.V pøípadì, �e se v roli lídra setká mladýa nezku�ený vedoucí se slepým následov-níkem a oba se s tìmito fale�nými rolemiztoto�ní, máme zadìláno na problémy.

r e f l e x e

Kr�na jako Góvinda - ten, který miluje zemi a krávy.

Pøíspìvky v rubrice �reflexe� v redakci procházejí pouze minimální jazykovou úpravou.

Martina Pekárková (*1976) je studentkou religionis-tiky na Husitské teologické fakultì UK v Praze.

odpírání poslu�nosti ze strany �ákù. ISK-CON tento systém nakonec opustil a nynímù�e jeho èlen (èlenka) pøijmout jakéhokoligurua, bez ohledu na zemi, v ní� pùsobí.

V Èechách byly v devadesátých letechje�tì patrné dozvuky tohoto systému. ISK-CONským vedením byli pro oblast východníEvropy urèeni tøi guruové: Bhaktivaibhavasvámí, Suhotra svámí a Hariké�a svámí.Mezi tìmito guruy a správními vùdci èeskéskupiny rychle do�lo k dohodì: vý�e jmeno-vaní nepøijmou v Èechách jako �áka niko-ho, koho jim vedení pøímo nedoporuèí. Novíèlenové zároveò budou moci vybírat jenz tìchto tøí uèitelù, jiné budou moci pøijmoutjen ti, kteøí jsou vedením obzvlá�� provìøení.Vezmeme-li v úvahu, �e �ák je v ISKCONuguruovi povinován témìø absolutní poslu�-ností, systém dvojité kontroly tak dosáhldokonalosti. Nováèci byli vystavení znaè-nému tlaku a ne�ádoucí jedinci zároveò ry-chle eliminováni. Vedoucí skupina v èeles pra�ským chrámovým prezidentem Nára-kritim získala nad èleny témìø absolutní moc.

To se pøíli� nezmìnilo ani po odchoduHariké�i svámího z ISKCONu. Èeský ISK-CON zaèal svým jednáním s èleny silnìpøipomínat tvrdou sektu a pøes tvrzení vede-ní, �e byl tento stav zavinìn nezku�enostívedoucích a postupnì se zlep�uje, není za-tím vidìt nìjaké zásadní zmìny.

Je tedy zøejmé, �e se zájemce o duchov-ní �ivot pøi hledání gurua mù�e snadno spá-lit. Je tøeba poèínat si racionálnì a pou�ívatvíce rozum ne� city. Guru není zdaleka ka�dý,kdo se za nìj vydává. Nìkteøí lidé ale k to-muto vìdomí musí dojít pøes bolestnou zku-�enost. n

34

MISTR,ÈI PODVODNÍK?

r e f l e x e

V rubrice �reflexe� uveøejòujeme té� názory, které nemusejí zcela vyjadøovat stanovisko redakce.

�Byl jednou jeden osiøelý chlapec. Jmeno-val se Madal Chinmoy. Pocházel z malièkévesnice Shakpura. Svého otce ztratil v je-denácti letech. Rok na to byla jeho matkapovolána nebem. Do Pondocherry pøi�elve vìku dvanácti let, aby byl pasa�éremÈlunu svého Mistra. Mìl rád sporty a stalse vrcholovým �ampiónem. Neopomíjel alesvùj sen o jednotì s Bohem.� Tak o svémmládí napsal sám mistr v jedné z jeho mno-ha básní. Skuteènì ve dvanácti letech na-stoupil do Aurobindova1 á�ramu v bengál-ském Pondicherry. (Á�ram je hinduistickýklá�ter, v nìm� �ijí adepti jógy.) Zde vy-rùstal, sportoval a dlouhé hodiny meditoval.Kdy� dosáhl znaèných duchovních výsled-kù, pøestal ji� být nadále �ákem, ale stal seskuteèným mistrem jógy. V roce 1964 bylposlán do prostøedí nejménì pøejícího du-chovnímu �ivotu, do hektického New Yorku,aby tam �íøil uèení o integrální józe. Jehopùsobení v Americe bylo ze zaèátku plnékomplikací a obtí�í. Pøijel tam sám, nemìldostateèné jazykové znalosti a je�tì ménìpenìz. Nicménì díky shodì ��astných okol-ností brzy získal místo na tamìj�ím indic-kém konzulátu. Ale ani zde nemìl na rù�íchustláno. V jedné své knize o sobì pí�e, �emísto obìda se zamìstnanci chodil do parkua �ivil se levnými potravinami z blízké sa-moobsluhy.

Zanedlouho v�ak díky jeho obrovské-mu duchovnímu dosa�ení a díky pøející dobìhippies a východní filozofii, mohl zaèítplnit svoji úlohu, kvùli ní� do New Yorku

Sri Chinmoy spojuje moudrost Východu s dynamikou Západu

Jakub Neumann

V odborných pracích i v populárních èasopisech toho bylo o in-dickém mistru �ijícím v New Yorku napsáno ji� mnoho. Pøesto jsemse rozhodl i já pøispìt svým skromným pøíspìvkem, aby mozaikanázorù a pochybností byla ucelenìj�í, kompletnìj�í. Pevnì vìøím,�e svým upøímným èlánkem, mo�ná spí�e osobní výpovìdí, se mipodaøí pøesvìdèit novináøe i odborníky, aby se na problematiku�exotických guruù� dokázali podívat i z jiného úhlu. Také aby pøe-stali pou�ívat nesmyslné hanlivé oznaèení �mistøi v adidaskách�apod. Copak velikost duchovního èlovìka se pozná podle bot, je�nosí?! Jsem hluboce pøesvìdèen o tom, �e velikost èlovìka ne-spoèívá v tom, co nosí, nebo jak dobøe hraje na koncertech, nýbr�v celém jeho �ivotì a skutcích. Pokusím se vám proto ve struènos-ti pøiblí�it �ivotní pøíbìh Sri Chinmoye, ponìvad� jiné zatím neznám.

MISTR,ÈI PODVODNÍK?

pøijel. Tím úkolem bylo �íøení jeho systémujógy v západním, pøetechnizovaném svìtì.Jógy, zalo�ené na skloubení meditace a spor-tu, moudrosti východu a dynamiky západu.Potøebnost sportu i pohybu vùbec v moder-ní sedavé civilizaci nemusím nijak zvlá��komentovat, av�ak meditace? Ta je pro násstále nìèím zvlá�tním a neobvyklým. �Proèmeditujeme? Meditujeme, proto�e tentosvìt nás nemù�e naplnit. Takzvaný mír,který cítíme v denním �ivotì, je pìt minutklidu po deseti hodinách úzkostí, starostía frustrace. Jsme stále odkázáni na milostnegativním silám, které jsou kolem nás:�árlivosti, strachu a pochybám, starostem,úzkostem a beznadìji. Tyto síly jsou jakoopice. Kdy� se unaví kousáním a nìkolikminut odpoèívají, øíkáme, �e se radujemez míru. Ale to vùbec není skuteèný mír,proto�e v dal�ím okam�iku nás opìt na-padají.�2

Hnutí �ákù a následovníku Sri Chinmoyese postupnì zaèalo �íøit po celé Americe,ale i v Evropì a Austrálii. Díky neskuteènéaktivitì a odhodlání jeho �ákù se toto �vý-chodo-západní� uèení �íøí i ve východníEvropì, Africe a v Rusku. Dokonce jsem sesetkal ve Var�avì i s mongolskými �áky, kteøípøijeli na jeho mírový koncert. S rostoucímpoètem vyznavaèù se v�ak toto nové nábo-�enské hnutí stává více organizovanýma strukturovaným. Pøes neutuchající nad-�ení èlenù zaèal být chaos a neustálé im-provizace v hnutí ji� neúnosné. �ivot èlenùje proto nyní svázán mnoha pravidly a pøíka-

I kdy� scénáø rozdìlení �na vùdce a oveèky�není filosofií hnutí Hare Kri�na, pøiznáváme,�e se mohl v jednotlivých pøípadech u jed-notlivých osob vyskytovat. Jsme otevøenípøipomínkám èi kritikám na�ich èinností,které usilují o nápravu a sna�íme se uèit jakz vlastních chyb, tak i z chyb druhých a pøe-konávat lidské nedostatky, kterých se nevy-hnutelnì ve svém podmínìném stavu do-pou�tíme.

Paní Barkerová ve své studii uvádí, �enábo�enská hnutí prochází osmi zmìnami.Jednou ze zmìn má být, �e vìrouèný sys-tém se s pøibývajícím èasem mìní. S toutoteorií nemù�eme v pøípadì ISKCONu zcelasouhlasit, nebo� jedním z principù pøedá-vání védského poznání je zachovávat pù-vodní uèení beze zmìn. Pouze mimoøádnìzplnomocnìný áèárja, duchovní mistr, kterýuèí vlastním pøíkladem, mù�e nìkteré prak-tiky pøizpùsobit souèasným okolnostem.Napøíklad �ríla Prabhupáda sní�il pøede-psaný poèet odøíkávání Hare Kri�na mahá-mantry na rù�enci pro zasvìcené oddané,aby vytvoøil pro své �áky více prostoru prokázání. Takové zmìny ov�em musí býtv pøísném souladu s uèením a filosofií �áster- zjevených písem a pøedcházejících áèárjù.Naopak mù�eme souhlasit s tvrzením paníBakerové, �e pokud se nìkdo významnì od-chýlí od pùvodní nauky, dochází ke krizím,rozkolu a zklamání.

Pøiznáváme, �e právì odklon od pùvod-ního uèení ISKCONu ze strany vedoucíhoekologické farmy Kri�nùv dvùr zpùsobilvelká zklamání a odchod nìkterých èlenùz hnutí. Není ov�em pravda, �e málokterýèlen v hnutí setrvá i po nìkolika letech. Pøitéto úvaze zøejmì vycházel PhDr. Vojtí�ekze svých náv�tev a pozorování Kri�novadvora po roce 1997, kdy do�lo k vyvrcho-lení krize. Od té doby a� dodnes z farmyskuteènì ode�la vìt�ina pùvodních obyva-tel. Dnes mù�eme vidìt, �e po nástupu no-vého vedoucího a pøijetí nìkterých orga-nizaèních opatøení, do�lo na farmì k vý-znamným zmìnám k lep�ímu a pomìrné sta-bilizaci situace. Posuzovat celkovou situa-ci v hnutí na základì pozorování výhradnìjednoho z projektù, není zajisté objektivnímetodika, nebo� zahrnuje pouze minimálníprocento v�ech èlenù. Hnutí Hare Kri�namá v souèasnosti pøes 500 aktivních èlenùa nìkolik tisíc pøíznivcù a sympatizantù.

Co øíci k samotným obvinìním autorùPetice? Snad jen to, �e umìle vykonstruo-

ððDokonèení èlánku na str. 36

35

AKADEMICIA SEKTOBIJCI

K odpovìdi I. �tampacha P. Reme�ovi (Dingir 3/2001, str. 35)

Zdenìk Vojtí�ek

Kdy� v druhé polovinì 60. let a v 70. letech zaèaly na Západìpùsobit desítky nových nábo�enských smìrù, znamenalo to protamní spoleènost �ok. O tuto novou nábo�enskou vlnu se zaèalizajímat akademiètí religionisté, sociologové nábo�enství a psycho-logové; kauzy moonistù, hnutí Haré Kr�na èi sóka gakkai plnilystránky novin a jitøily rány tìch, kdo se kvùli netradiènímu nábo-�enství cítili posti�eni ochlazením èi pøetrháním rodinných svazkù.

AKADEMICIA SEKTOBIJCI

r e f l e x e

Jakub Neumann (*1979) je stu-dentem psychosociálních vìd naHusitské teologické fakultì UK.

Pøíspìvky v rubrice �reflexe� v redakci procházejí pouze minimální jazykovou úpravou.

zy, které se týkají v�ech oblastí �ivota. Ten-to direktivní a pøísný pøístup vedl k tomu,�e ode�lo mnoho zajímavých lidí, mezi nimii já.

Byl jsem aktivním �ákem Sri Chinmoyeod roku 1994 a� do zaèátku roku 2000. Díkysvé vla�nosti a pochybovaènosti jsem v�aknikdy nepatøil mezi nejaktivnìj�í následov-níky. Díky tomu jsem neopustil rodièe, �ko-lu ani dìtský oddíl, v nìm� jsem vyrùstala pozdìji ho vedl. Ani mùj odchod z hnutínebyl nijak problematický a dramatický.Prostì jsem se rozhodl, �e chci �ít jiným zpù-sobem, tak jsem Chinmoyovi následovníkyopustil. Pøesto jsem v�ak stále hlubocevnitønì pøesvìdèen o nesmírné duchovnívelikosti tohoto indického mistra. A� buduèíst v odborné literatuøe èi èasopisech ja-kékoliv polopravdy o manipulaci a nebez-peèném sektáøství v tomto hnutí, v�dy mojeosobní duchovní zá�itky s mistrem budoupøednìj�í a dùle�itìj�í. Pøipou�tím ale, �eurèité sektáøské znaky tam jsou a zvlá�tìv poslední dobì jich pøibývá.

Doufám, �e se mi podaøilo doplnit tychybìjící, pozitivnìj�í stránky, tohotozvlá�tního a rychle se rozvíjejícího novéhonábo�enského hnutí, o nich� se tak mnohonehovoøí a nepí�e. V�dy� ka�dá mince mádvì strany a je chybné, kdy� lidé znají jentu jednu, je�tì k tomu tu temnou a negativ-ní. - Uvítám va�e pøipomínky a kritiku naadrese: Jneumann@email.cz n

Literatura:Lexikon východní moudrosti, Votobia, Olomouc 1996Sri Chinmoy, Meditace, Madal Bal, Zlín 1997dal�í nepublikované prameny od Sri Chinmoye

Poznámky 1 Aurobindo Ghose (1872 - 1950) byl jedním z nejvý-

znamnìj�ích mistrù jógy dvacátého století. Pro správnépochopení �ivotní filozofie Sri Chinmoye musím pøi-blí�it i neobyèejnì zajímavé a komlikované �filozoficképodhoubí� jeho pøedchùdce. Uèení Sri Aurobindao moderní integrální józe spojuje starou východní mou-drost a duchovnost moderním zá-padním zpùsobem my�lení. �To,co se vytratilo v pøeintelektua-lizovaném mentálním vìdomímsouèasné Evropy, je duchovnístezka, která pøekonává rovinuintelektu, pøechod od vnìj�íhobytí k nejniternìj�ímu pravémujá (Briefe über den Yoga, I. s.171,cit. podle Lexikonu vých. mou-drosti). Domnívám se, �e ducho-vnì-psychologický systém SriAurobinda je na západì napros-to nepochopen a nedocenìn. Za-bývá se v nìm rùznými úrovnìmivìdomí. Nejvy��í oznaèuje jakosupramentální úroveò bo�skéhovìdomí.

2 Sri Chinmoy, Meditace, MadalBal, Zlín 1997

Ve vztahu k nové religiozitì tak pomalu krys-talizovaly dvì fronty.1 Zjednodu�enì je mù-�eme nazývat akademiky (proto�e jejichjádro tvoøí vysoko�kol�tí uèitelé a pøíslu�-níci vìdeckých pracovi��) a antikultovnímhnutím, slo�eným vìt�inou z rodièù a dal-�ích �posti�ených� a jejich odborných pøí-znivcù.

Mezi tìmito frontami brzy zaèalo na mno-ha místech západního svìta docházet k os-trým odborným støetùm. Zavilost tohotoboje je v nìkterých zemích a� pøekvapivá.Jde toti� o mnoho: nejen o akademickou èestna jedné stranì a o poci�ované ohro�enírodinných hodnot na druhé stranì, alei o finance a pøízeò organizací, udìlujícíchgranty, spoleèenskou presti� apod. Bojprovází zranìná je�itnost, a nìkdy dokoncea� nenávist. Netøeba dodávat, �e nìkterénové nábo�enské smìry tento zápas mezisvými kritiky vítají a pøilévají olej do ohnì.

V èem je jádro tìchto sporù? Akademic-ká fronta (velmi èasto právem) vyèítá anti-kultovnímu hnutí malou odbornost a ne-

schopnost posou-zení problematikyv �ir�ím kontextu.Antikultisté bývajíjednostrannì nega-tivnì zaujati (protonadávka �sektobij-ci�) a nespravedlivìpøièítají novým ná-bo�enským smì-rùm své nebo cizírodinné problémy,které by patrnìv jiné formì stejnìnastaly. Svým poci-tem ohro�ení a ne-gativismem doká�í

antikultisté vyvolávat ve spoleènosti pani-ku, která mo�nost nebezpeèného vývojenové religiozity je�tì zvy�uje. Jízlivì, i kdy�oprávnìnì, pak akademici mezi nové nábo-�enské smìry zaøazují antikultovní hnutísamotné.

Antikultovní hnutí naopak (a také velmièasto právem) vyèítá akademikùm nedo-stateènou znalost konkrétních reálií, kterése nových nábo�enství týkají, a ochotu vy-ná�et autoritativní soudy pouze od stolu.Akademiky toti� èasto charakterizuje pøe-kvapivá naivita, s ní� jsou schopni pova�o-vat propagaèní materiály a úèelová pro-hlá�ení za bernou minci a postavit na nichsvùj akademický výzkum. A nejen �sekto-bijce� pochopitelnì drá�dí intelektuálskápóza tìch, kteøí se tváøí �být nad vìcí�.

V tom je ale patrnì zakopaný pes. Zjed-nodu�enì mù�eme øíci, �e antikultisté jsoupøíli� �uvnitø� - to v�ak pøiná�í nejen dobréfaktické znalosti, ale èasto i nepøijatelnéemocionální anga�má. Akademici jsou pakpøíli� �nad�, co� sice znamená vidìní sou-vislostí, ale také to, �e individuální osudya mnoho dùle�itých detailù zùstává �podjejich rozli�ovací schopností�.

Do èeských zemí dorazila vlna novýchnábo�enských smìrù ze 60. a 70. let 20. sto-letí se znaèným zpo�dìním a ji� oslabená.Snad i proto se u nás �ádné fronty nevy-tvoøily a �ádná ze snah o ustavení antikul-tovních skupin nebyla úspì�ná. Nemáme�ádné akademiky typu Bainbridge, Barke-rové nebo Meltona, ale na�tìstí nemáme ani�ádné sektobijce. Vná�et cizí staré sporys jejich nadávkami do na�í situace neník nièemu dobré. nPoznámka

1 Pokud je autorovi známo, vy�la èesky zatím jen jednapráce na toto téma: Lu�ný, D., Antikultovní hnutí, Re-ligio 1/1996.

Sri Chinmoy pøi svém pra�ském kon-certì v roce 1999. Foto: archiv.

36

DINGIRèasopis o souèasné nábo�enské scénì

Èíslo 4/2001 vychází 17. prosince 2001

Vydává DINGIR, s.r.o.,Jankovcova 31, 170 00 Praha 7

tel: 02/ 8387 2223; fax: 02/ 8387 2222e-mail: dingir@dingir.czinternet: www.dingir.cz

�éfredaktor:PhDr. Zdenìk Vojtí�ek

tel: 02/ 8387 2222e-mail: vojtisek@dingir.cz

Redakèní rada:Martina Dvoøáková, Jiøí Koubek

doc. Tomá� NovotnýMUDr. Prokop Reme�doc. Ivan O. �tampach

Fotografie na obálce: Vojtìch VlkGrafický návrh: Richard Bobùrka

Zlom: Zdenìk Vojtí�ekOsvit: CDS - Petr Jandík

Tisk: VS ÈR, Praha 4

Cena: 39,- Kè / 40,- Sk

Objednávky a urgence:SEND - pøedplatné, P.O. BOX 141Antala Sta�ka 80, 140 21 Praha 4

tel: 02 / 6100 6608; 6100 6609fax: 02 / 6100 6563; e-mail: send@send.cz

http://www.send.cz

ISSN: 1212-1371

Registrace:MK ÈR 7943 z 30.3.1998

d o p i s y

O pochybnostech

V èlánku �Ovlivnìní mimo osnovy� (Dingir2/2001) pan PhDr. Zdenìk Vojtí�ek mj. pí�e:�Jistì je docela rozumné pochybovat o tom,zda svìdek Jehovùv mù�e podporovat ob-èanské ctnosti svých �ákù. Nejde jen o úctuk hymnì èi vlajce, ale hlavnì o úèast vevolbách a tøeba i ochotu bránit svùj stát.�

Ano, pochybovat lze kdykoli a o èem-koli. Otázkou v�ak je, nakolik je to v danémkonkrétním pøípadì rozumné a na jakém zá-kladì je pochybnost zalo�ena.

Jak je naznaèeno, o první dvì vìci (hym-na a vlajka) vlastnì ani nejde. Vyøe�il je toti�ji� v roce 1943 Nejvy��í soud Spojenýchstátù, kdy� v kauze Státní �kolská správaZápadní Virginie proti Barnettovi rozhodl,

�e ��ádný úøedník, vysoký ani místní, ne-mù�e pøedepsat, co je ortodoxní v politice,nacionalismu, nábo�enství nebo jiných zá-le�itostech názoru, ani nutit obèany, abyv to slovem nebo skutkem vyznávali víru�.

Pokud jde o úèast ve volbách, obèanémají podle èlánku 21 odstavce 1 Listiny zá-kladních práv a svobod �právo [nikoli po-vinnost] podílet se na správì veøejných vìcí� svobodnou volbou svých zástupcù�.(Mimochodem, jestli�e se v Èeské repub-lice posledních voleb do Senátu úèastnilapouhá tøetina volièù, urèitì to není vlivemtoho, �e by dvì tøetiny volièù jednali podlezásad Svìdkù Jehovových.)

A co se týká obrany vlasti, podle èlánku15 odstavec 3 zmínìné Listiny �nikdo ne-mù�e být nucen vykonávat vojenskou slu�-bu, pokud je to v rozporu s jeho svìdomímnebo s jeho nábo�enským vyznáním�. (Uèi-tel tedy není povinen podporovat obèan-ské ctnosti svých �ákù tím, �e je bude po-vzbuzovat k zabíjení bli�ních.)

A pøesto, pochybnosti lze �íøit kdykolia o komkoli. Proto je také dobré èas od èasusi pøipomenout, kdo se zaséváním nepodlo-�ených pochybností zaèal. (Viz Genesis,3. kapitola, 1. ver�.)

JUDr. Lubomír Müller17. èervence 2001

Odpovìï na èlánek �Svìdkové ve srubu�(Dingir 3/2001)

Pan Tomá� Novotný, religionista Ostravskéuniversity, o mnì u uvedeném èlánku tvrdí,�e jsem byl veden jako agent Státní bez-peènosti, a není proto divu, �e se mi údajnáilegální práce daøila.

K tomu chci uvést, �e jsem svìdek Je-hovùv a ne agent Státní bezpeènosti. Stát-ní bezpeènost se naopak pøièinila o to,abych byl v roce 1983 uvìznìn za trestnýèin maøení dozoru nad církvemi a nábo�en-skými spoleènostmi.

Tvrzení pana religionisty pova�uji zastejnou hanebnost jako to, kdy� mne tehdyStB bez jakýchkoliv dùkazù obvinila z trest-né èinnosti a poslala mne do vìzení.

Herbert Adamy, 10. øíjna 2001

K vysvìtleníChtìl bych ubezpeèit pana Adamyho, �e bymne rozhodnì velice mrzelo, kdybych jehoèi kohokoli jiného køivì obvinil. Proto bybylo dobré, aby se pokusil vysvìtlit, kdo jetedy tou osobou, vedenou v seznamu agen-tù StB, její� jméno i datum narození se sho-dují právì s jeho vlastními.

Tomá� Novotný, 15. listopadu 2001

Marie a Gathie Barnettovy, jejich� odmítnutízdravení vlajky bylo projednáváno u Nej-vy��ího soudu Spojených státù. Rozsudekznamenal obrat v posuzuvání tohoto typupøípadù ve prospìch svìdkù Jehovových.

Foto z publikace �Svìdkové Jehovovi- hlasatelé Bo�ího království�

Dokonèení ze strany 34ðvaná a v mnoha pøípadech zcela nepravdi-vá obvinìní vedoucích ISKCONu jsoujenom odrazem toho, s èím sami signatáøizápasí a projektují na ostatní: slepé násle-dování (øada z nich ode�la po krizi na farmì),pøekrucování filosofie a významný odklonod pùvodní nauky, vytváøení konfliktùa zneu�ívání nauky pro dosa�ení osobníchcílù. Jeden z hlavních iniciátorù Petice na-znaèuje mo�nou motivaci pro její sepsánívýrokem, �e �dal�í odcházející se u� nebu-dou muset trápit palèivým pocitem, �e vinaje na jejich stranì�. Jakoby chtìl také zdù-vodnit a ospravedlnit svùj vlastní odchodz hnutí.

Antonín Valer - Trilokátma dás (*1960) je tiskovýmmluvèím Mezinárodní spoleènosti pro vìdomíKri�ny (ISKCON). Èlenem tohoto hnutí je od r. 1990.

Pøesto v�echno doufáme, �e s chladnouhlavou a s odstupem èasu alespoò nìkteøíze signatáøù Petice pochopí, �e èas, kterýv hnutí strávili, a èinnosti, které v nìm vy-konali, byly u�iteèné. I kdy� se dnes odhnutí distancují, zmìnili k lep�ímu svoji�ivotosprávu, zpívají Hare Kri�na, jsouvegetariány a následují urèité principy, kteréjsou stále pro mnoho lidí nedosa�itelné.V mnoha pøípadech získali a obohatili i svémateriální poznání a nauèili se praktickýmèinnostem (aktivní ovládání anglickéhojazyka, management, pobyty v zahranièí,øidièské oprávnìní, vaøení, atd). n

38

PROÈ DINGIR

POZVÁNÍA KONTAKTYPOZVÁNÍA KONTAKTY

PROÈ DINGIRNìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk,který spoèíval v tom, �e do psaného textu vklá-daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed-

jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno-pisných textech vkládal pøed ka�dou vìc ze døeva (napø.strom, ale i stùl nebo �idli) znak pro døevo. Pøed rybníky,øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis-toval i zvlá�tní znak, který se musel napsat pøed jménojakékoli bo�ské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu-jící na bo�skost toho, co bude následovat, se vìt�inou øíkápodle starého sumerského oznaèení pro boha, DINGIR.Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstar-�ím oznaèením pro bo�skou bytost, jaké známe.

Zajímavé je, �e klínový znak, který se jakooznaèení DINGIR pou�ívá, je ve skuteènostiobrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì-

mu� èlovìk hledí a k nìmu� se upíná. Znak DINGIR setak mù�e pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelnéhorozmìru lidství, který hledá nìco, co ho pøesahuje, na èemse mù�e orientovat a k èemu mù�e smìøovat. Tato lidskátouha nachází nejrozmanitìj�í podoby v nejrùznìj�ích kul-turách a sociálních skupinách. A tak i v na�í souèasnéspoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìj�ích nábo-�enských a pseudonábo�enských skupin, je� jsou výrazemtohoto rozmìru èlovìka.

Chtìli bychom se tedy rozhlí�et kolem sebe,pozorovat tuto nábo�enskou scénu a zamý�letnad tím, kdo nebo co je DINGIRem tìch, kdo se

k tìmto skupinám hlásí, jak právì jejich DINGIR ovlivòu-je jejich �ivot a jaké formy jejich cesta za tímto cílemnabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci porozumìtoblasti, která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí�ivota lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanoukrajinou. tn

Dal�í veøejné semináøe Spoleènosti pro studium sekta nových nábo�enských smìrù: 11. 1. 2002 (Eckankar,host: Ivan Milota); 1.3. a 5. 4. v�dy od 10 h. v Pasto-raèním støedisku pra�ského arcibiskupství, Kolejní 4,Praha 6.Spoleènost pro studium sekt a nových nábo�enskýchsmìrù, Jankovcova 31, 170 00 Praha 7, hodiny pro veøej-nost: ètvrtek 15,30 - 17,30, tel/fax: (02) 8387 2222, e-mail:sssnns@volny.cz, internet: www.sekty.cz; poboèka Brno,Gorkého 2, 602 00, hodiny pro veøejnost: pondìlí 16,00 -18,00, tel: (05) 4124 8780, e-mail: sssnns.brno@post.cz;Poradna o nábo�enských sektách, HTF UK, Pacovská350/4, 140 00 Praha 4, tel.: (02) 433 386, linka 37. Obèan-ská poradna Jihlava, Palackého 50, Jihlava, úøední hod-iny: èt 15,00 - 17,00, tel.: (066) 733 0164 nebo (0604) 928733, e-mail: poradcex@centrum.cz.

Snímek krámku v pra�ské me�itì slou�í jako pozvání k tématu tohoto èísla Dingiru.Foto: Vojtìch Vlk.

Èistí, neudýchaní a nezpocení dobìhli 27. 9. ze smìru od pra�ského Dianetickéhocentra scientologové, kteøí se úèastnili Evropského maratónu za lidská práva natrase Budape�� - Praha. Maratón poøádala Scientologická církev a kromì scien-tologù se akce úèastnilo jen nìkolik málo posluchaèù a øeèníkù, kteøí uvìøili, �enábo�enská práva jsou v Èeské republice ohro�ena a �e to jsou právì scientolo-gové, kteøí by je mìli hájit. Foto: Zdenìk Vojtí�ek

V sobotu 8. záøí se na Pra�ském hradì se�li ke II. svìtovému sympoziu o láscekontaktéøi s mimozem��any, sdru�ení kolem ing. Ivo A�tara Bendy. Asi po pùlhodi-nové spoleèné meditaci popisovali nìkteøí úèastníci zá�itky kontaktu s láskyplnýmibytostmi z kosmu. Po meditaci následovaly pod vedením ing. Bendy rozhovoryo lásce a evakuaci z ohro�ené Zemì. - Ani ne za týden pøijal pan Benda poselstvíè. 1508 od velitele Vesmírné flotily A�tara a velitele Vesmírné flotily z Plejád Ptaaha,které se týkalo �oèistné události� z 11. záøí 2001. Pøi ní bylo znièeno Svìtové obchod-ní centrum v New Yorku, �jeden z nejvìt�ích hrubovibraèních záøièù na této planetìZemi�. Foto: Zdenìk Vojtí�ek

39

Strany arabského Koránu s textem 17. súry �Noèní ces-ta� (�Dítka Izraele�) s ver�i 18 - 37.

17. súra �Noèní cesta�...

22 A nepøidávej k Bohu bo�stva jiného, abys nezùstal zahanbena opu�tìn.

23 Pán tvùj rozhodl, abyste nikoho kromì Nìho neuctívali a abysterodièùm dobré prokazovali. A jestli�e jeden èi oba z nich u tebezestárnou, neøíkej jim �Fuj!� a neodbývej je stroze, nýbr� mluvs nimi slovem laskavým!

24 Skloò k nim obìma z milosrdenství køídla pokory a øekni: �Panemùj, smiluj se nad nimi obìma, tak jako oni mì vychovali, kdy�jsem byl malý!�

25 Pán vá� nejlépe ví, co v du�ích va�ich je a jste-li zbo�ní, Onvìru ke kajícníkùm je odpou�tìjící.

26 A dávej pøíbuznému po právu, a také chuïasovi a po cestìBo�í jdoucímu, v�ak nerozhazuj rozhazováním,

27 v�dy� marnotratní jsou bratøi satanovi a satan byl vùèi Pánusvému nevdìèný.

28 Jestli�e se od nich odvrátí� èekaje na milosrdenství Pána svého,ve které doufá�, potì� je alespoò slovem útì�ným!

29 A nemìj ruku svou pøivázanou ke krku svému ani ji nerozevírejpøíli� �iroce, abys nebyl pomlouván a neupadl v nouzi.

30 Pán tvùj otevøenou rukou u�tìdøuje ob�ivu anebo ji odmìøuje,komu chce; nebo� On dobøe je zpraven o slu�ebnících Svýcha jasné je zøí.

31 Nezabíjejte dìti své z obavy pøed zchudnutím, v�dy� My jimi vám ob�ivu u�tìdøíme. A jejich zabíjení je høíchem velkým.

32 A nepøibli�ujte se k cizolo�ství, nebo� to ohavnost je i �patnácesta.

33 A nezabíjejte osoby, je� Bùh zakázal zabíjet, leda podle práva.A byl-li nìkdo zabit nespravedlivì, dali jsme jeho nejbli��ímupravomoc jej pomstít, nech� v�ak pøi zabití nepøehání, v�dy�zajisté mu bude pomo�eno.

34 A nepøibli�ujte se k majetku sirotka, leda zpùsobem co nejlep-�ím; pokud nedosáhne dospìlosti. Dodr�ujte vìrnì závazkysvé, nebo� �ádáno bude zúètování o závazku!

35 A buïte spravedliví v míøe, kdy� odmìøujete, a va�te vahamipøímými - to pro vás je lep�í i nejlep�í co do výsledku.

36 A nenásleduj to, o èem vìdìní nemá�, v�dy� sluch, zrak i srdcebudou v�echny �ádány, aby poèet vydaly.

37 A nevykraèuj si po zemi troufale, v�dy� zemi nemù�e� rozpoltita nedosáhne� vý�kou svou hor vrcholku.

38 To v�echno je �patnost u Pána tvého a je mu to odporné.39 A toto je èást toho, co vnukl ti Pán tvùj z moudrosti své.

A nedávej vedle Boha bo�stvo jiné, bys nebyl do pekla uvr�en,potupen a zatracen! �

Korán, pøelo�il Ivan Hrbek, Academia, Praha 1972

NEDÁVEJ VEDLE BOHABO�STVO JINÉ