73DINGIR 3/2004

ÈESKÝ HERMETISMUSZdenìk Vojtí�ek

Pøi pøípravì ka�dého èísla Dingiru se potýkáme s nedostatkem místa, alenikdy jsme nebyli v takovém poku�ení roz�íøit poèet stran jako tentokrát. U�u� mohl tento Dingir mít zvlá�tní pøílohu o historii èeského hermetismu;nakonec ale z prùkopnické práce Petra Kalaèe tiskneme jen zaèátek (na str.94-97) a pro zveøejnìní celého jeho díla najdeme jinou cestu.

Téma o èeském hermetismu otevírá souhrnný èlánek religionisty Ivana�tampacha (str. 84-87). Pohled zevnitø zprostøedkovávají výrazné osobnos-ti souèasného hermetismu. Jednak je to znalec pøedev�ím alchymie, alei dal�ích hermetických disciplín Vladislav Zadrobílek, který jako spisovatela editor pou�ívá jméno D. �. Bor (str. 88-90), jednak autor knih o hermetis-mu a první pøedseda obnovené Universalie Milan Nakoneèný (rozhovors ním je na str. 100-101). Z mnoha astrologù jsme pro Dingir získali skuteènìreprezentativní osobnost - Pavla Turnovského (str. 91-93). Èlánek renomo-vaného vìdce Jiøího Grygara (str. 98-99) nám pøipomene, �e v rozhovoru oastrologii (a hermetismu vùbec) se pohybujeme na pùdì duchovních nauk,které nesnesou pomìøení pøísným metrem souèasné vìdy. K tématu se vzta-hují i nìkteré recenze, zprávy a ukázka ze základního spisu Corpus hermeti-cum. Oblast èeského hermetismu pøekraèuje portrét svìtovì proslulého her-metika, Anglièana Aleistra Crowleyho od Jany Mannové (str. 76-79).

Z dal�ích èlánkù upozoròujeme pøedev�ím na ten, který poskytuje infor-maci pro první orientaci v bolestném sporu v pra�ské �idovské obci. Je nastr. 82-83.

n

ÈESKÝ HERMETISMUS

OBSAH

PhDr. Zdenìk Vojtí�ek (*1963) je odborným asistentem na katedøe psychosociálních vìd Husitskéteologické fakulty UK, mluvèím Spoleènosti pro studium sekt a nových nábo�enských smìrù a �éfredak-torem èasopisu Dingir.

Symbolika tapisu na obálce,umístìného v zasedací místnosti Horev-klubuDva sloupy: klad a zápor, korunované trojností v jednom symbolu ini-ciaèního chrámu, poukazují na pøírodní a universální dualismus.

�Bo�ské oko�: z jeho slz, jakvypravuje egyptská legenda,povstali lidé; symbolizuje abso-lutní spravedlnost a Øád.Dvanáct hvìzd pak znaèí doko-nalost.Krychle: symbol v�eho pozem-ského, ale té� otesaný kubickýkámen, poukazující k èlovìku,zu�lechtìnému k obrazu bo�í-mu; se zde stává oltáøem, nanìm� plane oheò.Oheò, symbolizující v�eobjíma-jícího ducha, nebo� duch je vesvé oblasti ohnìm (oheò Horeva s ním spojená �filosofie Svìt-la�, byla pìstována hierofantyPtahova chrámu v Menoferu).

Petr KalaèZmínka o èeském hermetickém

klubu Horevje v èlánku na str. 94-97.

Èeský hermetismus (Zdenìk Vojtí�ek) ............ 73

Sekty a právo I. (Stanislav Pøibyl) ............ 74

Mu� pod vo¾ou (Jana Mannová) ............ 76

Z domova

Buïme Bo�ími posly! (Andrea Hudáková) ............ 79

Se �amany v dolním svìtì (Martina Pekárková) ..... 81

Znepokojující chasidé (Zdenìk Vojtí�ek) ............ 82

Téma

Hermetismus (Ivan �tampach) ............ 84

V alchymii jde o zmìnu vìdomí (D. �. Bor) ............ 88

Zpráva o stavu èeské astrologie ............ 91

(Pavel Turnovský)

Poèátky èeského hermetismu (Petr Kalaè) ............ 94

Proè astrologie nefunguje? (Jiøí Grygar) ............ 98

Rozhovor

Vìci mají svou tváø (Zdenìk Vojtí�ek) .......... 100

rozhovor s Milanem Nakoneèným

Info-servis .......... 102

Recenze

O satanismu a èiernej mágii (Jana Mannová) ....... 104

Souhrnnì a solidnì o souèasné religiozitì .......... 104

(Ivan O. �tampach)

Zprávy

První èarodìjnický obchod v Praze .......... 106

(Linda Hrube�ová)

Lama Ole Nydahl v Praze .......... 106

(Petr Vin�)

Dingir pozván mezi ekumenické èasopisy .......... 108

(Andrea Hudáková)

Stìhování kanceláøe Spoleènosti .......... 108

pro studium sekt (Zdenìk Vojtí�ek)

74 DINGIR 3/2004

SEKTYA PRÁVO (I.)peèení aspoò jedné nábo�enské obce a takénauka islámské církve nesrovnává se v lec-èems se zákony a mravy na�ich zemí. Pro-to vysloveno bylo uznání nauky a obyèejùzmínìné nábo�enské spoleènosti jen s ome-zením - �pokud neodporují zákonùm stát-ním�. Co do organisace dovoleno bylo za-kládati nábo�enské nadace i pøed konsti-tuováním nábo�enských obcí a výslovnìzdùraznìna souvislost s islámskou organi-sací v Bosnì a Hercegovinì. Pro man�elstvímohamedánù pøedepsána byla obligatornìcivilní forma oddavek dle ustanovení záko-na ze dne 9. dubna 1870, ø. z. èíslo 51.�7

Období první republikya komunistického re�imuPo vzniku první Èeskoslovenské republikyu nás zaèaly pùsobit nìkteré nábo�enskésubjekty severoamerického èi obecnìjianglosaského pùvodu, které ov�em z nej-rùznìj�ích dùvodù ne�ádaly o státní uznání,jeho� by jinak mohly dosáhnout na základìrecipovaného rakouského zákona è. 68/ 1874 ø. z. Patøily mezi nì nejen metodis-té, adventisté a Armáda spásy, nýbr� takéNábo�enská spoleènost vá�ných badatelùBible - Svìdkové Jehovovi a Mormonskámise (a� od roku 1929). Svìdkové Jehovoviustavili svoji vlastní organizaèní formuv Èeskoslovensku jako sdru�ení pod ná-zvem �Mezinárodní sdru�ení vá�ných ba-datelù bible - Strá�ná vì� biblická a traktátníspoleènost�. Její vznik oznámili sdìlenímministerstvu vnitra roku 1923. �Minister-stvo vnitra k tomuto podání �ádné stano-visko Sdru�ení nevydalo, nebo� tzv. volnéorganizace nebyly uznány jako právnickéosoby a obyèejnì byly - pokud neohro�o-valy veøejný poøádek - mlèky trpìny s tím,�e jejich èinnost mohla být kdykoli zastave-na�.8

1860 Nazarén�tí.4 Liberální pomìry na-stolil v Rakousku a� státní základní zákonè. 142/1867 ø. z., o v�eobecných právechstátních obèanù, který umo�òuje mj. domá-cí, neveøejný výkon nábo�enství zákonnìneuznaného, zatímco veøejný kult je pøiznánpouze zákonnì uznaným subjektùm: �Ka�-dá církev a spoleènost nábo�enská má prá-vo nábo�enství spoleènì a veøejnì provo-zovati, své zále�itosti vnitøní o své mocipoøádati a spravovati ...�5

Rakousko se sice v té dobì nemuselokonfrontovat s takovou záplavou novýchnábo�enských hnutí, jaké jsme svìdkyv souèasné dobì (i kdy� napø. SvìdkovéJehovovi ji� u nás pùsobili je�tì pøed zá-nikem monarchie),6 av�ak zpùsob, jakýmv roce 1912 uznalo islámské nábo�enskéspoleèenství ukazuje, �e pro zachování ve-øejného poøádku bylo ochotno opustit jinaksnadné podmínky veøejného uznání novýchnábo�enských subjektù.

V dobì po rakouské anexi Bosny a Her-cegoviny se toti� nastolila otázka uznáníislámské komunity. Islámské vyznání hane-fitského ritu v�ak nebylo uznáno na zákla-dì zákona è. 68/1874ø. z., obecnì formulo-vaného pro v�echny po-tenciální zájemce o uzná-ní, nýbr� na základìzvlá�tního, samostatnéhozákona è. 159/1912 ø. z.,a to s ohledem na zvý�e-nou opatrnost v zále�i-tostech veøejného poøád-ku (polygamní man�el-ství):

�Forma zákona bylanutna proto, �e tu nebylopodmínek pro uznání dleuvedeného zákona z roku1874; chybìlo zabez-

Otázky právní ochrany pøed sektami v minulosti a souèasnosti

Stanislav Pøibyl

Na pokraèování otiskujeme studii1 o právním postavení alterna-tivních nábo�enských skupin, obecnì oznaèovaných jako sekty.V této èásti se èlánek zákonodárstvím a� do pøijetí souèasné-ho zákona 3/2002 Sb. Tomuto zákonu �o církvích a nábo�en-ských spoleènostech� se budeme vìnovat pøí�tì. redakce

SEKTYA PRÁVO (I.)Demokratický právní stát má v otázce ná-bo�enských vyznání splòovat dvojí úlohu,pozitivní a negativní. Nemá pouze garan-tovat výkon práv plynoucích z nábo�enskésvobody, nýbr� má také chránit obèany pøedpùsobením takových nábo�enských subjek-tù, které by ohro�ovaly veøejnou bezpeènosta poøádek, zdraví a mravnost nebo právaa svobody druhých.2

Rakouské zákonodárstvíJe snad ponìkud pøekvapivé, �e nejliberál-nìj�ím pøedpisem, na jeho� základì byla nana�em území povolována èinnost novýchnábo�enských subjektù, byl rakouský zákonè. 68/1874 ø. z., jen� se týká zákonnéhouznání spoleèností nábo�enských. Pod-mínky oficiálního uznání církve èi nábo-�enské spoleènosti byly prosté: vìrouka,bohoslu�ba, církevní zøízení a zvolené jmé-no nesmìlo obsahovat nìco protizákonnéhonebo mravnì závadného a dále musela býtzøízena a trvale existovat alespoò jedna ná-bo�enská obec církve nebo nábo�enské spo-leènosti �ádající o uznání.

Oproti obìma právním úpravám plat-ným u nás po roce 19893 je v rakouskémzákonì nápadná pøedev�ím absence jaké-hokoli poèetního cenzu, který by urèoval,kolik èlenù se má k novému subjektu hlásit.Po�adavek zákonnosti a veøejné mravnostipøedstavuje velmi �iroce formulovanoukautelu,* která mìla zabraòovat ne�ádou-cím nábo�enským spoleèenstvím v rozví-jení legální èinnosti.

V souvislosti s tím je tøeba upozornit,�e na rakouském území byly ji� zejménav dobì bachovského absolutismu nìkterénábo�enské subjekty zakázány: v roce 1851tzv. Nìmeètí katolíci, v roce 1858 Johan-nisbrüder (bratøi Johanité) a poté v roce* Kautela - preventivní opatøení.

Pøipomenutí dávných èasù svìdkù Jehovových u nás: titulnístrany pøekladu Ruthefordovy �Harfy Bo�í�.

75DINGIR 3/2004

Významné �eny poèátku mormonskémisie u nás: Martha Králíèková-Gaetho-vá, man�elka prvního misijního preziden-ta (ustanoven roku 1929) A. Gaetha,Franti�ka Brodilová, jedna z prvních èes-kých mormonek, a Martha S. Torontová,man�elka druhého prezidenta, ustano-veného roku 1932.

S pøíchodem svìdkù Jehovových a mor-monù na na�em území poprvé operují sub-jekty, které neodborná veøejnost èasto ozna-èuje pojmem �sekta�. Z hlediska právnic-kého je tento pojem irelevantní: �Upozoròu-jeme na potøebu zdr�enlivosti a opatrnostipøi pou�ívání výrazu sekta, a to vzhledemk jeho pejorativnímu charakteru. Tentovýraz má své opodstatnìní v pojednáníchsociologického nebo religionistického rázu,v nich� ov�em bývá zásadnì definováno,jaká skupina vyznavaèù nábo�enské víry jepod tímto oznaèením mínìna. V právnícha právnických textech se radìji tomutooznaèení vyhneme, a tím i nebezpeèí, �ebychom se mohli dopustit urá�ky nìkterécírkve nebo nábo�enské spoleènosti, a� ji�státem uznané (registrované) nebo dosudneuznané (neregistrované), a tedy jejichèlenù, resp. vyznavaèù jimi reprezentova-ného nábo�enství nebo víry�.9

Takový zdr�enlivý pøístup se zásadnìli�í od pojetí právního postavení nábo�en-ských subjektù neuznaných státem v dobìtotalitního re�imu, které získaly automa-ticky nálepku sekty, jak o tom svìdèí úvodnípoznámky ke sbírce právních pøedpisù�Právní pomìry církví a nábo�enskýchspoleèností v ÈSSR a jejich hospodáøskézabezpeèení státem�, vydané v roce 1977:�Nepovolené nábo�enské sekty nemohouna území ÈSSR veøejnì vùbec pùsobit; je-jich faktická a nelegální èinnost vy�adujezvlá�tì úèinný církevnìpolitický dohleda trvalou kontrolu pøíslu�ných státních orgá-

nù, proto�e je v zásadním rozporu s ès.právním øádem. Jednotliví sektáøi svýmpøepjatým fanatismem èasto poru�ují zá-kladní obèanské povinnosti (napø. jehovistéodmítají vykonávat vojenskou slu�bu)�.10

Situace po roce 1989Skuteènost, �e obnovené demokraticképomìry umo�nily po roce 1989 vydáváníprávních pøedpisù, na jejich� základì mo-hou být státem uznávány nové církve a ná-bo�enské spoleènosti, je dùle�itá právìz hlediska rozli�ování nábo�enských sub-jektù. Mo�nost legálního a veøejného pù-sobení mohou novì získávat taková nábo-�ensky motivovaná sdru�ení obèanù, kterásplní podmínky, pøedepsané zákonem,pøièem� zákon je stanoví tak, aby se státemuznanou a financovanou církví èi nábo�en-skou spoleèností nestal subjekt z hlediskareligionistiky a sociologie nebo prosté ne-gativní lidské zku�enosti zaøaditelný mezisekty.

Právní øád totalitního státu takové roz-li�ování neumo�òoval. Komunistický zá-kon è. 218/1949 Sb. o hospodáøském za-bezpeèení církví a nábo�enských spoleè-ností státem toti� zru�il ve svém § 14 ve�-keré dosavadní právní pøedpisy týkající secírkví a nábo�enských spoleèností, a na-stolil tak prostor pro administrativní své-voli, která smìla �uznávat� èi zakazovatèinnost nábo�enských subjektù bez jakého-koli zákonného podkladu. Proto také nebylooficiální uznání nìkterých církví v 50.letech projevem blahovùle státu, nýbr�naopak touhy ovládnout tyto církve skrzefinanèní a politickou závislost na státu.V roce 1951 byly takto bez zákonného pod-kladu pouhými administrativními akty�uznány� Bratrská jednota baptistù, Církevbratrská, Evangelická církev metodistickáa Církev adventistù sedmého dne, v roce1956 pak je�tì Køes�anské sbory (darbisté)a Novoapo�tolská církev.

Na pøíkladu tìchto církví je mo�no uká-zat, �e pejorativní oznaèení �sekta� nále�elopodle tehdej�í doktríny vlastnì ka�démunábo�enskému uskupení, které se vymyka-lo právní a administrativní reglementacitotalitního státu. O Køes�anských sborechtvrdí ji� citovaná oficiální sbírka pøedpisùo církvích z roku 1977, �e �lo �o døívìj�ísektu známou té� pod názvem Darbisté�,11a obdobnì o Církvi novoapo�tolské se uvá-dí, �e �jde o døívìj�í sektu, její� èinnostnebyla v letech 1951-1956 povolena�.12 Zaprojevy �sektáøství� bylo mo�no také zru�itpùvodní uznání, co� se týkalo konkrétnì

adventistù sedmého dne: �Tato církevvznikla na sektáøském základì (její èleno-vé neuznávají práci v sobotu); v letech 1952-1956 nebyla její èinnost v ÈSSR povole-na�.13 Rozli�ovacím kritériem mezi �sek-tou� a církví bylo tedy pouze pøiznání le-gality pùsobení ze strany totalitního státu.

Skuteèným prùlomem v otázce legál-ního uznávání nových církví a nábo�en-ských spoleèností byl a� první zákon o círk-vích po roce 1989, tedy zákon è. 308/1991Sb., o svobodì nábo�enské víry a postavenícírkví a nábo�enských spoleèností. Obsa-hoval v pøíloze seznam osmnácti církvía nábo�enských spoleèností, které ze záko-na nebo na základì souhlasu státu dosudpùsobily na území Èeské republiky a ètrnác-ti takových církví na území Slovenské re-publiky. Pro novì se ucházející subjektyo státní uznání zavedl zvlá�tní správní øízenío registraci církví a nábo�enských spoleè-ností.

Stojí za upozornìní, �e to bylo právìv dobì, kdy k nám ji� pronikalo znaènémno�ství dosud neznámých nábo�enskýchhnutí a kultù. Negativním dùsledkùm pù-sobení nìkterých z nich se v�ak zákonè. 308/1991 Sb. nepokusil èelit pøímo a ne-zabýval se pùsobením a èinností nábo�en-ských subjektù obecnì. Pøedmìtem zájmuzákonodárce byly tyto subjekty teprvev pøípadì, kdy by �ádaly o registraci. A�tehdy se mohlo uplatnit ustanovení o nále-�itostech návrhu na registraci, který mìlobsahovat mj. �prohlá�ení, �e církev nebonábo�enská spoleènost bude plnì respekto-vat zákony a obecnì závazné právní pøed-pisy a bude tolerantní k ostatním církvíma nábo�enským spoleènostem a k osobámbez vyznání�.14

Za hlavní pojistku proti eventuálnímuuznání nebezpeèného nábo�enského hnutínebo destruktivního kultu v�ak zákonodárcepova�oval stanovení poèetního cenzu osob,které se k nové církvi nebo nábo�enské spo-leènosti hlásí, pøièem� ohlednì jeho vý�eodkázal ve svém § 23 na republikové právnípøedpisy.15 Zákon ÈNR è. 161/1992 Sb.,o registraci církví a nábo�enských spoleè-ností stanovil cenzus desetitisícový, obdob-ný zákon SNR, který je na Slovensku do-sud platný, dokonce dvacetitisícový.16

Za zvlá�tní zmínku v�ak stojí skuteè-nost, �e v seznamu uznaných církví naúzemí Èeské republiky obsahuje pøílohazákona è. 308/1991 Sb. také Církev Je�í�e

ð Dokonèení na dal�ích stranách dole.

76 DINGIR 3/2004

MU�POD VÔ¼OU

Krista Svatých posledních dnù, tedy mor-mony. Ti vyu�ili ihned poèátkem roku1990 dosavadního právního vakua a zá-roveò i vstøícnosti, pøíznaèné pro obdobíbezprostøednì po listopadových udá-lostech roku 1989, a dostalo se jim stát-ního uznání usnesením èeské vlády ji�v únoru 1990.17 Díky této vèasnosti,která ilustruje expanzivní styl jejich své-rázného misijního pùsobení, se mormo-ni nemuseli vyrovnávat s desetitisícovýmcenzem, který by v na�ich podmínkáchdodnes nesplòovali.

Na rozdíl od mormonù rozvíjeli u násSvìdkové Jehovovi svoji nábo�enskouagitaci i v dobì totalitního re�imu, a pro-to mìli dostateènou personální základnupro pøekonání desetitisícového cenzupodle zákona ÈNR a dokonce i dvaceti-tisícového cenzu podle zákona SNR,tak�e v obou dnes samostatných repub-

likách pùsobí jako státem uznaná nábo-�enská spoleènost. Ilustrativní v pøípadìSvìdkù Jehovových jsou ov�em odpovìdina otázky adresované jejich pøípravnémuorgánu registrujícím orgánem, tedy od-borem církví Ministerstva kultury ÈR. Tytootázky mìly konkretizovat ochotu nábo�en-ské spoleènosti, hlásící se k registraci, plnìrespektovat zákony a obecnì závazné práv-ní pøedpisy, ve smyslu ji� citovaného § 12písm. e) zákona è. 308/1991 Sb. Jejich cílembylo zjistit, zda Nábo�enská spoleènostSvìdkové Jehovovi uèí, �e rodiè má bránitposkytnutí transfuze krve svému nezletilé-mu dítìti v pøípadì, kdy neposkytnutí trans-fuze mù�e podle vyjádøení o�etøujícího lé-kaøe zpùsobit dítìti po�kození zdraví nebosmrt, rovnì� zda èlen Nábo�enské spoleè-nosti Svìdkové Jehovovi nemá nastoupita vykonávat jak vojenskou základní èi ná-hradní slu�bu, tak ov�em i civilní slu�bu.Tvrzení èlenù pøípravného výboru, �e Ná-bo�enská spoleènost Svìdkové Jehovovi

tyto postoje neuèí,18 se pak stalo základempro její registraci Ministerstvem kultury.

Úspì�né dokázání nepravdivosti to-hoto postoje by znamenalo zru�ení regis-trace ji� podle tehdy platného ustanovení§ 20 zákona è. 308/1991 Sb.: �Jedná-licírkev nebo nábo�enská spoleènost v roz-poru s tímto zákonem nebo podmínkamiregistrace, provede registrující orgán øí-zení o zru�ení registrace�. Lavírovánív tìchto zále�itostech je ov�em umo�nìnozejména odkazem na individuální svì-domí jednotlivých vìøících, kteøí prýodmítají krevní transfúzi nebo civilníslu�bu pouze za svoji osobu, zatímconábo�enská spoleènost jako celek tytopostoje údajnì nehlásá a navíc se u níprokazuje schopnost svoji nauku úèelovìpøizpùsobovat: �Chyba tedy nebyla nastranì vedoucího sboru, který je tvùrcemideologie organizace, nýbr� v jednotliv-cích. Vina se pøesouvá na èleny, je� mìlina základì svého svìdomí a pøesvìdèení

Východiská a zjavenie Knihy zákonaAleister Crowley (1875-1947), vlastnýmmenom Edward Alexander Crowley, po-chádzal z me�tianskeho prostredia vo Ve¾-kej Británii. Vïaka rodinnej podpore získaldobré vzdelanie vrátane �túdia na Univer-zite v Cambridge, no bigotné nábo�ensképrostredie sa na òom podpísalo v podobenenávisti voèi dogmatickému kres�anstvu.U� v búrlivom detstve sa sna�il �okova�rodièov, tak�e ho matka prezývala �elmou,èo mala by� nará�ka na Zjavenie sv. Jána.Sám Crowley sa v dospelosti k tomuto ti-tulu hrdo hlásil. Ve¾ká èas� fanatizmuv Crowleyho magickom systéme má jasné

korene v tlaku raného detstva. Experimen-tálny spôsob �ivota zahàòajúci �kálu ex-trémných �portov, sexuálnych praktík a do-stupných druhov drog pritiahol pozornos�médií, ktorému sa te�il a� do sklonku �ivota.

Vo svojich dvadsiatich rokoch pri�iel dokontaktu s tradíciou rituálnej mágie; roku1898 sa stal èlenom britského Rádu zlatéhoúsvitu (The Golden Dawn), ktorý sa pova-�uje za dedièa templárskeho poznania. Za-kladatelia rádu boli slobodomurári, ktoríprepojili svoju náuku s rozekruciánskyma okultným symbolizmom, enochiánskymsystémom Johna Dee, �idokres�anskoukabbalou, alchýmiou, astrológiou, tarotomap. Rád zlatého úsvitu bol pova�ovaný za

Kdo byl vlastnì Aleister Crowley?

Jana Mannová

Literárny vedec, a zároveò hermetik, znalec mágie, kabbaly,východných a západných ezoterických systémov a vynálezcavlastného tarotu. Britský vzdelanec prvej polovice 20. storoèia,oznaèovaný ako hypersexuálny psychopat, narkoman, pózer�ijúci na úkor druhých a excentrik posadnutý libidom, od-dávajúci sa zvrhlým èarodejným praktikám. Jeden z hlásate¾ovprichádzajúceho Nového veku (aeónu), a zároveò pova�ovanýza �ve¾kého satanistu 20. storoèia�. Aleister Crowley.

MU�POD VÔ¼OUhermetický, nako¾ko hlavnou zlo�kou jehovýrazne synkretického uèenia mala by�tradièná mágia starovekého Egypta, resp.predstavy èlenov o nej. Organizoval hov tej dobe S. L. Mathers, vzdelanec v okult-ných vedách, ktorý prekladal diela o kab-bale a magických rituáloch. Práve jehopreklad rukopisu z 15. st. Kniha posvätnejmágie Abra-Melina Mága dal podnet kuCrowleyho pokusu magického vyvolaniavlastného anjela strá�neho. Objavil vrajspôsob vyvolávania výhradne zlých du-chov, èo ovplyvnilo jeho celý �ivot a smero-vanie. Crowley si vyvolil magický titul Per-durabo (Vytrvám). Po rôznych nezhodáchbol z Rádu zlatého úsvitu roku 1900 vy-lúèený.

Poèas ciest od Mexika po Indiu a Cey-lon, kde sa zoznámil s jogou, nav�tívil ajKáhiru. Tu sa mu v roku 1904 dostalo �pre-budenia� - pod¾a vlastných slov ho oslovi-la vy��ia inteligencia menom Aiwaz, ktorámu nadiktovala Knihu zákona (Liber Legis).Dovtedy v súlade s uèením Rádu zlatéhoúsvitu stoto�òoval anjela strá�neho s Nad-ja, a� odteraz ho pova�oval za entitu vy�-�iu ne� èlovek, oddelenú od magikovhoducha.

Tri roky na to zalo�il vlastnú magickúspoloènos�: Rád striebornej hviezdy známypod skratkou A. A., pravdepodobne Argen-teum Astrum. Sám Crowley meno rádu ni-kdy neodhalil. Názov mal symbolizova�spojenie tajného spoloèenstva so staroby-lými mystériami. Tu zaèal pou�íva� meno

ð Dokonèení z pøedchozích stran.

77DINGIR 3/2004

JUDr. Stanislav Pøibyl, PhD. (*1966), je soudce Inter-diecézního církevního soudu v Praze a vyuèuje konfesníprávo na Teologické fakultì Jihoèeské univerzity v Èes-kých Budìjovicích. Je katolickým knìzem a pùsobí vefarnosti Praha - Lhotka.

tovej vojne prenesený do Spojených �tátovamerických, kde je dodnes èinný pod náz-vom Thelema.

V roku 1920 A. Crowley zalo�il s dvo-ma milenkami a skupinkou nasledovníkovv Cefalú na Sicílii opátstvo Thelemy, ktorétrvalo tri roky. Aktívnou súèas�ou �ivotakomunity bola rituálna mágia zalo�ená nadramatizácii starovekých kultov v spojeníso sexuálnymi aktivitami, zvieracími obe-�ami a po�ívaním drog. Po �kandálnomúmrtí jedného z èlenov komunity bol Crow-ley zo Sicílie vypovedaný. Odvtedy a� dosvojej smrti �il striedavo vo Francúzsku,Anglicku, Spojených �tátoch americkýcha Taliansku.Individuálna vô¾a v centre uèeniaNové uèenie, Thelema (z gréckeho slovaoznaèujúceho vô¾u), bolo zalo�ené na téze:Rob, èo chce�, a to bude tvoj celý zákon(Liber Legis � Kniha zákona I:40). Thele-ma je pod¾a Crowleyho racionálnym zro-zumite¾ným ideálom samým o sebe, ktorýsiaha a� do 18. storoèia. Práve zjavená Kni-ha zákona ohlasovala príchod novej histo-rickej epochy, ktorá sa bude riadi� spomína-ným thelemickým zákonom.

Vô¾a nemá by� nátlakom, ktorý motivu-je priemerných, ale jednotným, vedomýmzámerom. Dôle�ité je v�ak re�pektova� ajvô¾u a zákony druhých. Pod¾a Crowleyhototi� je nezmyselné posúdi� vinu jednotliv-ca, pokia¾ sa nemô�eme odvola� na zákon,pod¾a ktorého on sám �ije.

odli�ný názor. Oni naru�ili uniformitua vyboèili z øady, oni byli neloajální k or-ganizaci, a pøesto�e organizace opravilasvùj postoj, vinu nesou stále oni�.19

V souvislosti s konkrétním pøípademNábo�enské spoleènosti Svìdkù Jehovo-vých lze pozorovat, jak adresná jsounaopak ustanovení nového zákona o círk-vích a nábo�enských spoleènostech, tedyzákona è. 3/2002 Sb., o svobodì nábo-�enského vyznání a postavení církví a ná-bo�enských spoleèností a o zmìnì nì-kterých zákonù. Zøejmou nará�ku napraxi èlenù Nábo�enské spoleènostiSvìdkù Jehovových nalezneme v § 5písm. c), podle nìho� �církev a nábo�en-ská spoleènost nesmí nezletilým zabraòo-vat pøijmout zdravotní péèi odpovídajícízdravotním potøebám�.

n

Pokraèování v pøí�tím èísle.

Poznámky1 Èlánek v èasopise Dingir je mírnì zkrácenou a upra-

venou verzí studie, která vy�la pod názvem �Právníochrana pøed novými nábo�enskými hnutími a destruk-tivními kulty podle zákona è. 3/2002 Sb.� v èasopisePrávník 2004, 143 (5), str. 502-520.

2 srv. Listina základních práv a svobod, ústavní zákonè. 2/1993 Sb., èl. 16 odst. 4.

3 Zákon è. 308/1991 Sb., o svobodì nábo�enské vírya postavení církví a nábo�enských spoleèností ve spo-jení se zákonem ÈNR è. 161/1992 Sb., o registraci církvía nábo�enských spoleèností, nahrazený zákonem è. 3/ 2002 Sb., o svobodì nábo�enského vyznání a postavenícírkví a nábo�enských spoleèností a o zmìnì nìkterýchzákonù (zákon o církvích a nábo�enských spoleènos-tech).

4 K. HENNER, Základy práva kanonického. Èást druhá� Právo platné, Praha 1921, s. 437.

5 Zák. è. 142/1867 ø. z., èl. 15.6 �Svìdkové Jehovovi (respektive badatelé bible) u nás

pùsobí zhruba od roku 1907. Ve vìt�í míøe v�ak lidézaèali pøijímat uèení spoleènosti Strá�ná vì� a� bìhemdvacátých let.� � B. MARTINEK, Nábo�enská spoleè-nost a stát. Historie svìdkù Jehovových v Èeskoslo-vensku, Praha 2000, s. 58.

7 A. HOBZA, Pomìr mezi státem a církví. Jeho vývoja pøítomný stav, Praha 1931, s. 116.

8 B. MARTINEK, Nábo�enská spoleènost..., s. 9.9 J. R. TRETERA, Stát a církve v Èeské republice,

Kostelní Vydøí 2002, s. 71.

10 Právní pomìry církví a nábo�enských spoleènostív ÈSSR a jejich hospodáøské zabezpeèení státem, Pra-ha 1997, s. 7.

11 Právní pomìry..., s. 21.12 ibid., s. 20.13 ibid., s. 20.14 Zák. è. 308/1991 Sb., § 12, písm. e).15 ibid., § 23: �Zákony národních rad urèí registrující

orgány podle § 10 zákona, poèet osob pøihlá�enýchk církvi nebo nábo�enské spoleènosti podle § 11 záko-na a zpùsob oznamování vzniku a zániku církví a ná-bo�enských spoleèností statistickým úøadùm repub-lik registrujícími orgány podle § 19 odst. 2 zákona.�

16 Zák. è. 192/1992 Zb., o registrácii cirkví a nábo�en-ských spoloèností.

17 Usnesení vlády ÈSR è. 51/1990, o povolení èinnostinábo�enské spoleènosti Církev Je�í�e Krista Svatýchposledních dnù (mormonské) v ÈSR, které vstoupilov úèinnost k 1. 3. 1990.

18 Text odpovìdi Pøípravného výboru Nábo�enské spo-leènosti Svìdkové Jehovovi � in: P. REME�, Svìd-kové Jehovovi. Historický pøehled, Praha 1995, pøílo-ha è. 6.

19 L. HUMPL, Svìdkové Jehovovi a civilní slu�ba, in:Dingir 2003, 6 (1), s. 6.

Mr. Therion (grécky Zviera), pod ktorýmje známy svojim satanistickým stúpencom.Ako oficiálny orgán rádu v rokoch 1909 a�1936 vydával èasopis Equinox, kde pred-stavoval diela ve¾kých mystikov ako napr.Eliphasa Léviho, tarotové systémy (nielenCrowleyho vlastný), literárnu tvorbu svojuako aj svojich nasledovníkov, a rôzny okult-ný materiál. Práve tu zverejnil tajné rituályRádu zlatého úsvitu, èo malo za následokbúrlivé reakcie. Èasopis vychádzal v èasejarnej a jesennej rovnodennosti (odtia¾ ná-zov) a neskôr sa stretol s ve¾kým úspechom.

V roku 1912 ho kontaktoval nemeckýRád východného chrámu (Ordo TempliOrientis) praktizujúci kombináciu tantra-jogy so slobodomurárskymi rituálmi. Na-ko¾ko Crowley nazávisle na nich �objaviltajomstvo� sexuálnej mágie, ponúkli muvedenie britskej vetvy rádu, èo neskôr ajprijal. Názov rádu odkazuje k templároma ich pravdepodobným sexuálnym prak-tikám, preto O. T. O. prebral aj symbol ba-fometa, rohatého kozla. Crowley sa po ini-ciácii v Berlíne rozhodol nazýva� Bapho-met, èo tie� nemalou mierou prispelo k jehooznaèeniu za satanistu. Rád bol po 2. sve-

Z Knihy ZákonaI,39 Slovo Zákona je qelhma.I,40 Kdo nás nazývá Thelemité, neuèiní �patnì, jestli�ese jen na toto slovo podívá peèlivìji. Nebo� jsouv nìm Tøi Stupnì, Poustevník, a Milenec, a èlovìkZemì. Dìlej, co ty chce�, a� je cele Zákon.I,41 Slovo Høíchu je Omezení. Ó èlovìèe! Neodmítejsvoji man�elku, jestli�e ona chce! Ó milenèe, pokudchce�, odluè se! Neexistuje �ádné pouto, které mù�espojit rozdìlené, jen láska: v�echno ostatní je prokletí.

Budi� to zatraceno na aeony! Peklo.I,42 Nech� je stav rozmanitosti a mnohosti spoután a nech� je v ohavnosti. Tak se v�ímokolo tebe; ty nemá� �ádné právo ne� konat svoji vùli.I,43 Tak èiò, a nikdo dal�í nech� neøekne ne.I,44 Proto�e ryzí vùle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je ka�dýmzpùsobem dokonalá.I,45 Dokonalost a Dokonalost jsou jedna Dokonalost a ne dvì; ne, není �ádné!

Aleister Crowley, Kniha Zákona. Kniha CCXX, èást I, 39-45.Horus, Brno 1991.

78 DINGIR 3/2004

Thelemický zákon po-pisuje Crowley takto: ZoZákona vyvierajú �tyriLúèe: Svetlo, �ivot, Láskaa Sloboda. Èlovek narode-ný do tohto sveta protiklad-ných síl musí v prvom radeusilova� o dosiahnutieSvetla ich uzmierením.1Na dosiahnutie Slobody jepotrebné odstráni� vlastnútú�bu, resp. ju presmero-va� a vykoreni� vlastnýstrach. Vyvrcholením v�et-kého má by� sila k �ivotuv spolupráci s vlastnouprirodzenos�ou.2 Crowley bol pod¾a vlast-ných slov iba zapisovate-¾om toho, èo mu poèas troch dní v apríli1904 nadiktoval jeho anjel strá�ny, pred-stavite¾ duchovnej inteligencie ovládajúcejv súèasnosti túto planétu. Kniha zákona jerozdelená do troch èastí; v prvej hovorív prvej osobe �enský princíp - bohyòa Nút;v druhej mu�ský princíp, symbol veènéhopohybu a energie - Hadit a posledná èas� jevýpoveïou ich spojenia, Pána nového eónuThelemy menom Ra-Hór-Khuit (Horus).Ním zaèína Nový vek, do ktorého ¾udstvovstupuje rokom zjavenia 1904. Crowleysvojím následným dielom má rozvádza�etiku novej periódy, kedy má by� rozpo-znané indivíduum ako jednotka spoloènostia zákon Thelemy má by� jediným spôso-bom, ako zachráni� individuálnu slobodua zaisti� budúcnos� tejto rase. Dôkazomprerodu do Nového veku majú by� aj obesvetové vojny.Boh - ved¾aj�ia postava?Synkretická predstava najvy��ej bytosti jepoznamenaná aj východnými uèeniami.Objavuje sa pod menami �Boh�, Logos�,�Ve¾ké V�etko�, �Séth� alebo �Ve¾ký Pan�(nará�ka na nespútanos� a vô¾u k �ivoturovnomenného satyra). Kniha rovnováhydokazuje v tejto postave dostatok toleran-cie: V pravom nábo�enstve niet rozdielu.Preto sa vystríhaj preklínania mena, kto-rým iný nazýva svojho Boha.3 Ma� úctupred najvy��ou bytos�ou akéhoko¾vek uèe-nia je pod¾a neho dôle�ité. Vo vz�ahu k ¾u-ïom hlásiacim sa k nejakému uèeniu v�aknabáda k opatrnosti, preto�e mô�u vytvára�falo�ných bohov zo svojich vlastných pred-stáv.

Pokladá Boha za v�emocného, ale svoj-vo¾ne nezasahujúceho do behu prírody.

Èloveku nikdy nie je zná-my, ten ho pozná len na-to¾ko, ako ním je èloveksám. Preto je tretím naj-vy��ím heslom crowley-anizmu Deus est homo(Boh je èlovek). Na základetrojjedinosti mikrokozmua makrokozmu je pod¾akabbalistickej metódy te-murah Je�i� Kristus sym-bolom zjednotenia Bohaa èloveka.4 Postava Kristau Crowleyho inak nemávýznaèné postavenie; je ibajeden z uèite¾ov, ktorí stálina poèiatku mystickýchtradícií. Nie je mu prisud-zovaná zodpovednos� za

ne��astia, ktoré napáchalo pokrytectvokres�anov stelesnené hlavne v Lutherovi.5Napriek pozitívnemu hodnoteniu KristaCrowley odsudzuje kres�anskú cirkeva dogmatiku a kres�anstvo v�eobecne ozna-èuje ako ne-nábo�enstvo materialistova senzualistov. Týmto tie� imponuje hnu-tiu satanistov.Sexuálna mágia na výslníTzv. crowleyánsky ritualizmus je postavenýna kombinácii metód ceremoniálnej mágie,ktoré sa nauèil v Ráde zlatého úsvitu, s prak-tikami tantrickej jogy, my�lienkami bud-dhizmu, taoizmu a sexuálnymi aktivitami.Crowley svoj rituálny systém nazval Má-gia s pridaným písmenom �k� (staroan-glické Magick), ktoré malo odlí�i� okultnéceremónie od zaklínania. Posvätné ríty smeodhalili z temnoty dejín a teraz v plnostièasu odkrývame, �e svet mô�e by� vykúpe-ný.6

Cie¾om rituálov je dosiahnutie tzv. mys-tickej èi nábo�enskej extázy. Východnámyse¾ je statická; meditácia ponúka cestu,ktorá sa nám zdá (a medziiným sa stala)neznesite¾ne únavná a zdåhavá. Naprotitomu západná myse¾ je dynamická a aktív-na, tak�e si vy�aduje jedine obradovú ces-tu.7 Neoèakávanou kombináciou dvochideí má by� práve extáza. Pri rituáli trebaspoji� myse¾ s èistou ideou vykonávanímVôle, a� pokým posledná myse¾ neakcep-tuje jej dominanciu. Jedine vá�nym hlas-ným opakovaním invokácie oèakávajúcve¾ký a mysteriózny výsledok sa dá za�i�hlboký pocit duchovnej jednoty, odovzda-nie mysle svojmu Pánovi. Toto dosiahnu-tie má robi� z èloveka svätca a umelca.

Súèas�ou crowleyánskeho ritualizmu jesexuálna mágia. Thelemický zákon je do-plnený o ïal�í spomedzi najdôle�itej�ích:Láska je zákon, láska pod Vô¾ou (t.j. ka�dýpohyb je akt lásky a musí by� riadenývô¾ou). Sexuálny akt je �sviatos� Vôle�.Pod¾a Crowleyho sexualita vyjadruje cha-rakter osobnosti - v�etky ve¾ké historickéosobnosti pova�oval za sexuálne silné. Akohermetik Aleister Crowley zameral svojesnahy dovnútra, na seba samého, svoj osob-ný rozvoj. Cti a nezanedbávaj fyzické telo,ktoré je tvojím doèasným spojením s vonkaj-�ím a materiálnym svetom. Av�ak tvojamentálna vyrovnanos� nech stojí nad zmät-kom fyzických udalostí. Opevòuj a kontrolujzvieracie vá�ne, ukázòuj emócie a rozum,�iv vy��ie snahy.8 Crowley sa nebránil anisexuálnym úchylkám. Otvorene súhlasilokrem iného so sodomiou - tvrdil, �e v�etcive¾kí mu�i staroveku boli sodomiti a on nieje taký ve¾ký rebel, aby im oponoval.Satanista Crowley?K charakteristickým znakom satanizmupatria antropocentrizmus a antagonizmusvoèi kres�anstvu. Crowley za najvy��iumo�nú rovinu bo�skosti èloveka pova�ujezjednotenie s Vô¾ou. Na druhú stranu pod¾aviacerých �ivotopiscov, o.i. najznámej�ie-ho J. Symondsa, doktrína (Thelema) malaslú�i� Crowleymu, nie naopak. Okultnézdru�enia, ktorých bol èlenom, mal vyu�i�na vlastné zu�¾achtenie a posilnenie vôlek moci.

Crowleyho negativistický postoj voèikres�anstvu sa z ve¾kej èasti odrazil v uèenísúèasného satanizmu, nielen v diele A. S.La Veya, zakladate¾a Cirkvi Satanoveja najvýraznej�ej postavy novodobého sata-nizmu. Crowley na rozdiel od uèenia CirkviSatanovej nepritakáva zlu. Pova�uje horovnako ako dobro za abstraktné, nepre-javujúce sa v konkrétnej postave Bohaa Satana. Zlo pova�uje len za nedostatokdobra.

Druhou výraznou èrtou satanizmu jeakcent na sexualitua rituálnu zlo�ku. Abola to pravdepodo-bne práve praktizo-vaná sexuálna má-gia, ktorá Crowley-mu verejne prisú-dila titul ��elma666�. Snáï jediné zná-me pritakanie �èier-nym silám� mo�no

Crowley v ceremoniálnomrúchu Rádu východnéhochrámu. Je podpísaný akoBaphomet.

Aleister Crowleyako predstavite¾Rádu zlatéhoúsvitu.

79DINGIR 3/2004

BUÏTEBO�ÍMI POSLY!Kdy� dnes asi �edesátiletý Walsch vyprávío poèátcích svého povídání s Bohem,1 je totémìø typický pøíbìh o tom, jak pøedtím nicnefunguje, a najednou je v�echno perfekt-ní. Ve svých ètyøiceti devíti letech, po èty-øech ztroskotaných man�elstvích a rùznýchjiných �ivotních nezdarech se ocitl - jak sámøíká - a� na dnì. Byl v depresích, nic se munedaøilo, nic nefungovalo, chtìl si vzít �ivot.Ale Bùh prý v�e zmìnil.

Zpùsob, jakým k tomu mìlo dojít, je tro-chu nezvyklý. Jak sám v Lucernì vyprávìl,jednou v depresivním stavu øekl Bohuv my�lenkách: �Buï mi dá� nìjaké odpovì-di, nebo konèí�!�

V tom usly�el hlas zprava (své vyprá-vìní Walsch podporoval velmi sugestivnígestikulací) - Bùh mu odpovìdìl: �A Neale,skuteènì chce� vìdìt odpovìdi na v�echnyotázky, nebo si jen ulevuje�?�

Na to Neal: �Jo, ulevuju, ale jestli promì má� nìjaké odpovìdi, rád si je poslech-nu.�

Walsch mo�ná pøed publikem tro�kupøehánìl, aby byl zábavný. V jeho kniháchmá tento nadpøirozený okam�ik uhlazenìj�ípodobu: v roce 1992 zaèal do svého blokupsát otázky typu �Co mám dìlat, aby mùj�ivot fungoval?� Od okam�iku, kdy k nìmuBùh promluvil a kdy pocítil energii, kteroupopisuje jako pøenos dat z poèítaèe do svéhlavy, zaèal zapisovat své dal�í otázky dozápisníku a dostával na nì hned odpovìdi.

Trvalo to tøi a pùl hodiny a výsledektohoto rozhovoru známe jako první díl tri-logie �Hovory s Bohem�. Udává se, �e sekniha dr�ela dva a pùl roku na �ebøíèkubestsellerù a Walsch tak rozpoznal, �e zprá-va od Boha nebyla jen pro nìj, ale �e se mástát poslem této zprávy pro celý svìt. Sesvou souèasnou man�elkou Nancy zalo�iliv roce 1995 neziskovou vzdìlávací nadaci

nájs� v Liber Agape v kapitole, ktorá inaks kontextom knihy nesúvisí. Popisuje upír-ske vysávanie obete, prièom autor túto prak-tiku nepova�uje za èiernomagickú. Napriektomu èas� literatúry oznaèuje Crowleyhoza prototyp èierneho mága.9

Rozporuplný charakter Aleistra Crow-leyho opísal jeho uznávaný �ivotopisecJohn Symonds v románe Ve¾ká �elma:10Primárnou Crowleyho tú�bou bolo pomôc�¾udstvu. Veril, �e má zvlá�tne poslanie �vies� svetovú misiu. Na�iel si mnoho stúpen-cov medzi tými, ktorí sú nábo�ní, ale nemajúvyznanie viery. Rád sa prezentoval akonadèlovek nietzscheovského typu, ktorý stojínad v�etkými v�ednými problémami �ivota,silný, zdravý, vynaliezavý, praktický mu�èinu bez zá�te, nenávisti a trpkosti. Jeho silav�ak nebola silou nadèloveka; poháòala honespokojnos� s konvenènými hodnotamia tradiènými cestami za ��astím. Preto ichpretváral, aby mohli jasnej�ie slú�i� jehocie¾om. Ponúka sa aj realistickej�ia inter-pretácia: Aleister Crowley bol bohém celo-�ivotne sa zabávajúci mystifikovaním ¾udí.

n

Poznámky1 Crowley, A.: Liber Librae, Book XXX., bod 2.2 Crowley, A: De Lege Libellum. Book CL. Universal,

Detroit, Michigan 1919.3 Crowley, A.: Liber Librae, Book XXX., bod 22.4 Bli��ie pozri Crowley, A.: Liber Agape. Horus, Brno

1996, s. 71.5 Crowley, A.: The World�s Tragedy. In: Collected Works

of Aleister Crowley III., London 1907.6 Crowley, A: The Rites od Eleusis.7 V Crowleyho popisoch rituálov mo�no nájs� paralely

s rituálmi opísanými vo Frazerovej Zlatej ratolesti, ktorúale Crowley vtedy e�te neèítal. Poznámka vydavate¾ak básni The May Queen. In: Collected Works of AleisterCrowley I., London-Edinburgh 1905, s. 177.

8 Crowley, A.: Liber Librae, bod è. 11.9 Nakoneèný, M.: Lexikon magie. Ivo �elezný, Praha

2001, s. 152.10 Symonds, J.: The Great Beast. Rider, London 1915.

Mgr. Jana Mannová (*1981) vystudovala religionistikuna Filozofické fakultì Univerzity Komenského v Bratis-lavì. Dlouhodobì se vìnuje tématu satanismu. Pracujev neziskovém sektoru v Praze.

z d o m o v a

Pìt krokù k míru1. Pøiznejte si, �e nìkterá z va�ich starýchpøesvìdèení o Bohu a �ivotì selhala.2. Pøipus�te, �e existuje nìco o Bohua �ivotì, èemu� nerozumíte a tento novýpohled zmìní v�e.3. Se v�í odpovìdností odkryjte novépravdy o Bohu a �ivotì, které umo�nívytvoøit nový zpùsob �ivota na planetì.4. Dodejte si odvahu a prozkoumejte tytonové objevy a jsou-li v souladu s va�ívnitøní pravdou a svìdomím, roz�iøujtedál svùj systém pøesvìdèení.5. �ijte svùj �ivot jako dùkaz a demon-straci va�ich nejvy��ích a nejskvìlej�íchmy�lenek a pøesvìdèení a nepopírejte je.

Neale Donald Walsch, 2002http://www.hovorysbohem.czN. D. Walsch v Praze. Foto: Jan Pelej.

Hovory s Bohem a organizaci ReCreation,nadaci pro osobní rùst a duchovní poro-zumìní.2 Vydávají knihy, video- a audio-kazety, jezdí po svìtì, poøádají pøedná�kya kurzy. Právì pod dojmem zá�itku z osob-ního setkání s Walschem na pøedná�cev Zürichu uspoøádali jeho pøíznivci Bibia-na Voroòáková a RomanVolák3 podobnouakci i v Praze.

V první èásti veèera Walsch vyprávìlo v�ech fale�ných pøedstavách, které málidstvo o Bohu, a zvìstoval Boha �takové-ho, jaký je, a ne takového, jaký není�. Pøi-�el, aby se s námi podìlil o pøíle�itost vy-tvoøení nového svìta. �Bùh mi právì teïodpovìdìl,� pravil Walsch v jednu chvíli,�teï jsem sly�el, øekl: zajisti, aby uèenílásky nebylo pøekroucené, to neznamenásedìt v této místnosti, to vy jste ten zpù-sob, vy jste ten �ivot a to je pravda.�

Vyvrcholením veèera mìla být jehodruhá èást, ve které mìli posluchaèi �pocítit

Neal Donald Walsch v Praze

Andrea Hudáková

Autor známé kni�ní trilogie �Hovory s Bohem�, Neal DonaldWalsch, zavítal v rámci svého evropského turné ve dnech28.-30. kvìtna poprvé i do Prahy. Pøedná�ka v Lucernì, nakterou navazoval dvoudenní víkendový semináø pro u��í okruhjeho pøíznivcù, mìla motto: �Inspirace pro osobní promìnui promìnu celého svìta�.

BUÏTEBO�ÍMI POSLY!

80 DINGIR 3/2004

z d o m o v a

Boha�. O pøestávce mìla proto vzpru�itunavené obecenstvo ve vydýchaných pro-storách Lucerny mistrynì korejského umìníDahn Hak4 J. Hee, která mìla pomocí po-divných cvikù pøipravit obecenstvo naklíèový zá�itek veèera.

Témìø celá Lucerna nad�enì cvièila, od-hazovala ��patnou energii� a pøijímala tudobrou, i splnit pokyn namasírovat �íji své-ho souseda byli lidé ve zvlá�tní atmosféøeveèera velmi ochotni. Dal�ím vystupujícímbyl skladatel a interpret Roland Santé, kterýka�dou èást veèera uvedl svými nìkolika-minutovými instrumentálními meditaènímiskladbami (programovanými na syntezá-toru).

U pøíle�itosti Walschovy náv�tìvyv Praze byl vydán profesionálnì zpracova-ný leták. Vstupenku na pøedná�ku i na se-mináø bylo mo�né si objednávat pøedem,a to ji� od záøí 2003. Akce byla sponzorskyzaji�tìna nakladatelstvím Pragma, kteréu nás vydává Walschovy knihy, a Top Hote-lem, ve kterém se konal víkendový semi-náø. Mediálními partnery akce byly spøáte-lené servery duse.com a esoterika.cz.

I technické zaji�tìní veèera bylo perfekt-ní: ka�dý z náv�tìvníkù si mohl zapùjèitsluchátka, v nich� sly�el simultánní pøeklad,na pódiu byla instalována velká obrazov-ka, tak�e v�ichni velmi dobøe vidìli. V pro-storách Lucerny bylo k dispozici nìkolikstánkù s literaturou, meditativní hudbouapod. Walschova pøítomnost v Praze se sta-la i pøíle�itostí k propagaci a pozvánkámna jiné akce, jako napøíklad na 11. meziná-rodní ezoterický festival �Miluj svùj �ivot�,který se konal zaèátkem èervence v Plzni.O plánované náv�tìvì Walsche referovalyèasopisy a servery zamìøené na alternativní�ivotní styl. Walschova pøedná�ka se stalapøíle�itostí také pro pøíznivce Ing. Bendy

a vesmírných pøátel.5 Pøed vstupem do Lu-cerny rozdávali své propagaèní materiályjako vhodnou pøíruèku pro pøedná�ku.

N. D. Walsch je i hlavním iniciátoremvzniku celosvìtové organizace Humanity�sTeam, která vznikla v reakci na úspìch po-selství jeho knih. Celosvìtové podpùrnécentrum, tzv. Global Office, sídlí v USA,jednotlivé zemì mají svého kooordinátora.V Èechách jsou aktivní ètyøi skupiny Hu-manity�s Teamu (v Praze, Brnì, Ostravìa Liberci), na Slovensku pùsobí zatím dvì(v �ilinì a Velkém Krtí�i).6

Potøeba zmìnit svìt vychází z Wal-schova dùrazu, �e doba, ve které �ijeme, jedobou velké spirituální krize, kterou jemo�né øe�it jen tím, �e lidstvo dosáhne �no-vé úrovnì spirituálního vìdomí�. Walschnám dává maximálnì 30 let, pak pøijde kul-turní srá�ka civilizací, které lze pøedejít je-dinì duchovní revolucí. �Jsem tu s vámi,abych lidi v této mimoøádné zemi pøizval,aby pomohli zmìnit svìt,� øekl Walschv druhé èásti veèera, kdy� vyzýval v�ech-ny v sále, aby se anga�ovali pro nový, lep-�í svìt. Výzvou zakládat nové skupinkya rozmno�it tak základnu Humanity�s Tea-mu také Walsch ukonèil v pùl jedenáctéveèer své pra�ské vystoupení.

Walsch si ve druhé èásti veèera sedl na kraj pódia, abybyl blí� k lidem, a nechal rozsvítit i v hledi�ti.

Foto: Jan Pelej.

Na úplný závìr je�tì upozornil nakní�ku Jany Kyslíkové �Hovory s Bohem- S tebou lásko kvete láska kolem nás�.7V prohlá�ení k této knize se øíká, �e �pøed-mluvu nenapsal Walsch, nedal svolení kestejnojmennému názvu. Aktivity Jany Kys-líkové nepodporuje ani neschvaluje a ce-lou zále�itost bude øe�it právní cestou.� 8

Walsch si zakládá na tom, �e cesta, kte-rou nabízí, není jediná, je jen jiná. Jiná ne�jakou pøedepisují tzv. organizovaná nábo-�enství, která tak nekompromisnì kritizu-je. Bùh, kterého Walsch zvìstuje, je takéjiný. V tom asi tkví Walschùv úspìch. JehoBùh je toti� - øeèeno souèasným jazykem -úplnì v pohodì. Nic nepøikazuje, nezaka-zuje, netrestá, nic nechce, nemù�ete ho na-�tvat a je�tì k tomu v�emu je i docela vtip-ný spoleèník. Prostì skvìlý kámo�, kterýje vám v�dy k dispozici.

Pøítomnost Bo�ího posla Walsche stálazájemce pomìrnì velké peníze. Pøedná�kav Lucernì a víkendový semináø v hotelupøi�ly na tøi tisíce korun. Snad opravdupro�íváme duchovní krizi, kdy� jsme ochot-ni investovat svùj èas a peníze za podivnoukombinaci návodù z pøíruèek pro ��astný�ivot s tím, co èlovìk v�dy rád sly�í.

n

Poznámky1 Knihy mají v originále název Conversation with God.2 ReCreation. The Foundation for Personal Growth and

Spiritual Understanding.3 Provozují také server http://www.hovorysbohem.cz.4 Podle propagaèního letáku vydaného v souvislosti

s náv�tìvou N. D. Walsche v Praze.5 Více o této nábo�enské skupinì na http://www.universe-

people.cz.6 Na základì údajù na http://www.hovorysbohem.cz.7 O knize Jany Kyslíkové referoval Dingir 2003, 6 (3),

str. 104-105 a Dingir 2003, 6 (4), str. 141.8 Zpøístupnìno i na serveru http://www.hovorysbohem.cz.

Jste dobro a milosrdenství a soucita porozumìní. Jste klid a radost a svìt-lo. Jste odpu�tìní a trpìlivost, síla a odva-ha. Jste pomocníci v dobì nedostatku,utì�ovatelé v dobì zmatku. Nejhlub�ímoudrost a nejvy��í pravda. Jste nejvìt-�í klid a nejkrásnìj�í láska. To v�echnojste. A v nìkterých okam�icích �ivota sito uvìdomujete.Rozhodnìte se, �e si to budete uvìdomo-vat stále.

N. D. Walsch, Hovory s Bohem, s. 92.Mgr. Andrea Hudáková, DiS (*1976), je doktorandkana katedøe religionistiky Evangelické teologické fakultyUK v Praze.

V�echno je relativní, øíká WalschVy lidé nemù�ete vytvoøit nic - ani my�lenku, ani pøedmìt, ani událost -co by se vymykalo Bo�ímu plánu. Nebo� souèástí Bo�ího plánu je, abystetvoøili v�echno, co chcete. V této svobodì spoèívá va�e poznání Bohajako Boha - a pro takové poznání jsem vás stvoøil. Proto jsem stvoøil�ivot.

Zlo je to, èemu øíkáte zlo. A dokonce i to miluji, nebo� jedinì skrze to,èemu øíkáte zlo, mù�ete poznat dobro; jedinì skrze to, èemu øíkáte práceïábla, mù�ete poznat a vykonávat práci Bo�í. Nedávám pøednost horké-mu pøed studeným, vysokému pøed nízkým, pravému pøed levým. Tov�e je relativní. V�echno je souèástí toho, co je.

�Dobro� nemiluji více, ne� miluji �zlo�. Hitler ode�el do nebe. A� topochopíte, porozumíte Bohu.

Neale Donald Walsch, Hovory s Bohem. Neobvyklý dialog.První vydání 1995, èesky 1998 v nakladatelství Pragma, Praha, str. 69-70.

81DINGIR 3/2004

SE �AMANYV DOLNÍM SVÌTÌKromì novodobých Keltù a jiných pohanùbyla té noci na hradi�ti také skupina èes-kých Indiánù. Jejich meditaèní bubnovánítrvalo nepøetr�itì asi pìt hodin. Silný dojemze zvuku bubnù v kombinaci se záøí ohòùve tmì mì podnítil k rozhodnutí, �e se po-kusím s lidmi, kteøí tento zvlá�tní styl hud-by ovládají, zase sejít.

Pøíle�itost se naskytla v èervnu pøi akcipoøádané v èajovnì U cesty. �amanský bub-novací kruh Praha tu pravidelnì poøádápøedná�ky spojené s ukázkou bubnování.Hlavním mluvèím kruhu je Zdenìk Plachý.Pøedstavil sebe a ostatní bubeníky a pro-mluvil o tradici �amanù rùzných národù,o jejich cestování do �dolního a �horního�svìta, léèitelských schopnostech a techni-kách. Následovala krat�í ukázka bubnovánípøi zhasnutých svìtlech. Pøed bubnovánímPlachý provedl rituální oèi�tìní prostoruokuøováním svazkem �alvìje. Pokud si nì-kdo z pøítomných pøál oèistit nìkterý osob-ní pøedmìt, mohl ho polo�it na ozdobnoudeèku s vykuøovadlem. Jako pøíznak dobyse vedle rùzných pøívìskù u vykuøovadlaocitl i mobil.

Posluchaèi sedìli na zemi na pol�táøích,bubeníci stáli. Rychlý rytmus velkých plo-chých bubnù naplnil místnost. Zjistila jsem,�e se mi srdeèní tep pøizpùsobuje rytmububnù, tedy o nìco se zrychluje. Nepøíjem-né pocity to ale nevyvolávalo. Ukázka trva-la asi deset minut, pak následovala diskuseji� pøi rozsvíceném svìtle.

Plachý vysvìtloval zpùsob my�lení �a-manù, vycházející z pøesvìdèení, �e celápøíroda tvoøí nedílný celek. Jeho souèástíje i èlovìk. V�echny bytosti jsou údajnìobdaøeny vìdomím na urèité úrovni. Du�inemají jen lidé a zvíøata, ale i rostliny, ka-meny a krajinné celky. Pro �amany je tedymo�né komunikovat s duchem krajinya získat od nìj pomoc pro své zámìry, mo-hou také mluvit s duchem zvíøete nebo du-

chem jiného èlovìka. Duchové jsou podle�amanù stále kolem nás a zjevují se námv rùzných formách.

Vesmír dìlí �amani na horní, dolnía støední svìt. Horní svìt zahrnuje rùznéúrovnì bytí, které by bylo mo�no nazvatnebem nebo vy��ím astrálem, støední svìtpøedstavuje na�e pozemská úroveò bytía dolní svìt øí�i elementálù (duchù �ivlù)a bytostí a duchù vývojovì ni��ích. V rùz-ných tradicích jsou ov�em rùzné pojmychápány odli�nì.

Pùvodní úkoly �amanù v kmenovýchspoleèenstvích byly podle Plachého ochra-òovat kmen pøed zásahy duchù s nepøátel-skými úmysly, léèit jednotlivé èleny kmene,navazovat a udr�ovat kontakt s duchy pøed-kù spoleèenstva, komunikovat s �dobrýmiduchy� a s duchy zvíøat, odvádìt du�e mrt-vých �do svìtla�, aby se tyto bytosti nepo-tulovaly a neznepokojovaly �ijící, apod. �a-mané také zhotovovali ochranné amulety,chránili pøed kletbami a nebezpeèím, popø.sami nìkoho prokleli. K tomu v�emu potøe-bovali buben, odìv, vìt�inou nìjak pøipomí-nající �amanovo totemové zvíøe, chøestid-la, vykuøovací byliny atd. Nejdùle�itìj�ímspolupracovníkem bylo �amanovo totemo-vé zvíøe. �aman s ním byl úzce spojena nìkdy se s touto bytostí identifikoval.

Po diskusi byla na øadì samotná �aman-ská cesta. Plachý vysvìtlil úèastníkùm, �ecestu mohou zapoèít pøedstavou místa,které je jim známé. Odtud by se mìlipokusit dostat do �dolního svìta�, kde mo-hou potkat své silové (totemové) zvíøe.Úèastníci si lehli si na pol�táøe a Plachýa ostatní �amané opìt pøi zhasnutém svìtlebubnovali.

Bubnování tentokrát trvalo déle. Mùjzá�itek pøipomínal vizualizace pøi medi-taèních cvièeních. Na cestì do �dolního svì-ta� jsem pro�ila setkání s velkým èernýmvlkem. Na mou otázku, nakolik je mo�né

brát takový zá�itek vá�nì, Plachý odpo-vìdìl, �e �amané vìrohodnost zá�itku aninepopírají, ani mu slepì nedùvìøují. Bytos-ti, které se jim zjevují ve stavu zmìnìnéhovìdomí, vìt�inou nepova�ují za zcela reál-né. Zá�itky �amanské cesty pro nì mohoubýt symboly, jimi� se nám na�e vy��í vì-domí sna�í nìco dùle�itého sdìlit.

�amané nezaujímají �ádné vyhranìnéstanovisko k ostatním nábo�enským sys-témùm. Pova�ují �amanismus za nejstar�ínábo�enství, stále existující a stále se obno-vující. Vìøí v reinkarnaci, a jsou tedy pøe-svìdèeni, �e ka�dé nábo�enství mù�e vìøí-címu na urèitém stupni vývoje nìco poskyt-nout. Vnímají pozemské a dal�í bytí jakozpùsob cesty k vìènosti, na ni� ka�dá by-tost podle svých mo�ností a vùle jde rùz-ným zpùsobem.

nPoznámkaNa ilustraèním obrázku je døevìná so�ka z Nikobar (ostrovùsevernì od Sumatry), zhotovená k odpuzování démonù nemo-ci.

Zá�itek �amanského bubnování

Martina Pekárková

Svùj první pøímý kontakt se �amanským bubnováním jsem mìla o le-to�ních oslavách keltského svátku Belthine. U� nìkolik let se v noci naprvního máje na keltském hradi�ti na Závisti u Prahy schází volný okruhlidí, kteøí se cítí být spojeni s pøedkøest�anskými tradicemi.

SE �AMANYV DOLNÍM SVÌTÌ

Martina Pekárková (*1976) nedokonèila studia religio-nistiky. Zajímá se o souèasné pohanství.

Svým vizím dùvìøuji��amani jsou se svými vidìními èilivizemi zvlá�tním zpùsobem spojeni.Zále�í pak na esenciální síle, která viziprostupuje. Pro mne osobnì je výsledek�amanské práce (napø. cesty ve zmìnì-ném stavu vìdomí) stavebním kamenempro dal�í práci v objektivní i neobvyklé(spirituální) realitì. Svým vizím pøi �a-manské práci dùvìøuji.�

Zdenìk Plachý

z d o m o v a

82 DINGIR 3/2004

ZNEPOKOJUJÍCÍCHASIDÉZNEPOKOJUJÍCÍCHASIDÉRozruch kolem komunity lubavièských chasidù není ojedinìlý

Zdenìk Vojtí�ek

V pondìlí 28. èervna odvolali zástupci pra�ské �idovské obcerabína Karola Sidona (*1942) z úøadu vrchního pra�ského rabí-na. Pra�ské Staronové synagogy se místo nìj ujal rabín luba-vièských chasidù, Amerièan Manis Barash (*1971).1 V rozhovorupro Lidové noviny rabín Sidon vzápìtí oznaèil lubavièské chasi-dy za sektu, která chce pra�skou �idovskou obec ovládnout.2

Ve stejných novinách se pøitom pomìrnìnedávno pra�ský rabinát o chasidech vyjád-øil velmi pøejnì.3 Tento rozpor dobøe ilus-truje postavení, které skupina lubavièskýchchasidù (chabad) v souèasném judaismuzaujímá.ChasidéChasidismus4 je hnutí lidové mystickézbo�nosti východoevropských �idù. Jehovznik v polovinì 18. století je mo�nédobøe pochopit jako reakci na pøíli� racio-nální, a� spekulativní rabínskou zbo�nosta zároveò jako výraz touhy po intenzivnímduchovním �ivotì. Roli pøi jeho vzniku jistìhrála i vzpomínka na zklamání, které �idùmpøinesla mesiánská hnutí �abtaje Cvi (1626-1676) a Ja�akova Franka (1726-1791) a je-jich neblahý konec.

Mezi základní rysy chasidismu patøí vì-domí bezprostøední Bo�í pøítomnosti.K Bohu je tak mo�né se pøiblí�it v ka�-dodenní èinnosti, ve skrovných pomìrechbì�ného �ivota, prostì a spontánnì, bezpotøeby dlouhého studia a hlubokých zna-lostí, za pomoci radostného a nad�enéhoplnìní nábo�enských povinností (pøiká-zání). Velký dùraz chasidské hnutí klade namodlitbu, tøeba a� extatické projevy radostia dal�ích citù, hudbu a tanec, zázrakya mocné èiny, provádìné chasidskými pøe-dáky (tzv. cadiky), lásku k Bohu a k bli�-nímu apod.

Uznávaným zakladatelem chasidismu jeIsra�el ben Eli�ezer z Miedzybo�e (1700-1760), zvaný Ba�al �em Tov. Jeho uèenípromyslel a sestavil jeden z jeho nejvliv-nìj�ích �ákù, rabi Dov Bér z Meziøièe(1710-1772), zvaný Velký magid (kazatel).Desítky a snad stovky jeho �ákù roz�íøilychasidismus do rozsáhlých oblastí dne�níhoPolska, Ukrajiny, Litvy, Bìloruska, Maïar-

ska, Rumunska i dále. Nìkteøí z tìchtocadikù vytvoøili vlastní chasidské �koly,vedené rodinnými dynastiemi a nazývanépodle mìst, k nim� se vá�e historie té kterédynastie.

Chasidské hnutí od poèátku nará�elo narozhodný odpor tìch �idovských obcí a je-jich rabínù, kteøí se k nìmu nepøipojili.Chasidé proto vytvoøili svùj specifický zpù-sob bohoslu�by i osobního �ivota, který jedobøe patrný napø. v tradièním obleèení.Více ov�em chasidismus oslabila kritika zestrany velmi vlivného �idovského reform-ního hnutí kvùli jeho iracionálním èi a�povìreèným rysùm. V 19. století tak chasi-dismus pro�íval svùj úpadek. Tì�kou ra-nou pro chasidimus pak bylo hromadné vy-vra�ïování východoevropských �idù zadruhé svìtové války stoupenci a spojencinìmeckého národního socialismu.

Po druhé svìtové válce tak nabyla navýznamu nepøíli� poèetná komunita chasidùv emigraci, zvlá�tì v USA. Do Spojenýchstátù sice chasidé odcházeli v nìkolikavlnách ji� v 19. století, ale vìt�inou se pøipo-jovali k jiným ortodoxním �idovským sku-pinám. Ortodoxní komunity toti� postupnìzaèaly chasidismus oceòovat pro jeho pra-vovìrnost i pro konzervativní �ivotní zpù-sob.

Po druhé svìtové válce za�il chasidis-mus své obrození, a to pøedev�ím zásluhousvé lubavièské vìtve v americké emigraci.Vedle ní v souèasné dobì pùsobí i jiné ménìvýznamné vìtve chasidismu (napø. sadagor-�tí chasidé, braclav�tí chasidé a dal�í).Lubavièský chasidismusJedním z nejvýznamnìj�ích �ákù vý�ezmínìného Dov Béra z Meziøièe byl �neurZalman z Ljady (1745-1813), zvaný Rav.Je autorem nìkolika spisù; nejdùle�itìj�í

z nich je �Tanja� (tj. Uèení). Roku 1772Zalman ode�el jako misionáø chasidismu doLitvy a od následujícího roku 1773 se ob-vykle datuje vznik lubavièského chasidis-mu, zvaného té� chabad. Název chabad jeodvozen z poèáteèních hlásek hebrejskýchvýrazù pro tøi intelektuální kvality (moud-rost, rozum a poznání). Dùrazem na hod-notu my�lení a vzdìlání �neur Zalmanponìkud vyvá�il emocionalitu, typickoupro celý chasidismus. Spontánnímu vy-jadøování radostných emocí v�ak nebylo nicubráno - dodnes je mezi lubavièskými cha-sidy velmi populární tanec pøi nábo�en-ských slavnostech. Úèastníci tance jsouv�ak z nábo�enských dùvodù oddìleni po-dle pohlaví.

Pro své chasidské uèení byl rabín Zal-man pronásledován a vìznìn a zemøel naútìku pøed francouzskou armádou, bojujícíproti Rusùm. Jeho syn rabín Dov Bér (1773-1827) se usadil v bìloruském mìstì Luba-vièi, které dalo Zalmanovì vìtvi chasidis-mu jméno. V èele vìtve pùsobil po smrtiDov Béra rabín Menachem MendelSchneerson (1789-1866), Zalmanùv vnuk(syn jeho dcery). Vedení lubavièskýchchasidù od té doby pøecházelo z otce nasyna, a to a� do roku 1950. �estý cadik lu-bavièské dynastie, rabín Joseph IsaacSchneerson (1880-1950) napomohl ve 20.letech 20. století vzniku lubavièské komu-nity ve Spojených státech. Roku 1940 doSpojených státù uprchnul pøed nacismem.

Skuteèný rozvoj lubavièské komunity(chabadu) nejen v USA, ale na celém svìtìje ov�em spojen a� se jménem jeho zetì,sedmého cadika Menachema MendelaSchneersona. Tomuto rabínovi se podaøilorozvinout tradièní lubavièský dùraz navzdìlání zalo�ením desítek nábo�enských�kol (je�iv) a vysláním stovek mladých ra-bínù po celém svìtì, aby pùsobili jako uèi-telé �idovského nábo�enství a zvìstovatelé�idovské ortodoxie. Vzdìlávání chabadu jetoti� zamìøeno na probouzení víry u seku-larizovaných �idù a na posilování pravovìøíu tìch �idù, kteøí jsou pøíslu�níky reformo-vaných, liberálních, rekonstrukcionistic-kých a jiných neortodoxních komunit. Ten-to zájem o nechasidské �idovské bratrya láska k nim je toti� vedle vzdìlání druhýmnejvìt�ím dùrazem chabadu (jiné vìtve cha-sidismu obvykle setrvávají na pozici exklu-zivistického odstupu od pøíslu�níkù jiných�idovských tradic).

�iroce rozvinutá práce chabadu pøines-la výsledek v prudkém nárùstu poètu pøí-slu�níkù tohoto hnutí: odhaduje se, �e a�

z d o m o v a

83DINGIR 3/2004

na 200 tisíc lubavièských chasidù patøík asi patnácti stùm center po celém svìtì.Samo hnutí udává 4 tisíce tìch, kdo bylivysláni z ústøedí hnutí v newyorskémBrooklynu do celého svìta. Ústøedí chabaduve ètvrti Crown Heights le�í uprostøed své-rázného chasidského svìta, který kombinu-je prvky �ivotního stylu východní Evropykonce 18. století s nejmodernìj�ími techno-logiemi souèasné západní civilizace. Uzav-øenost tohoto svìta je patrnì jednou z pøíèintoho, �e se lubavièská komunita nìkolikrátocitla v napìtí s jinými kulturními skupi-nami brooklynských obyvatel.Menachem Mendel SchneersonRabín Menachem Mendel Schneerson(1902-1994), s ním� je rozvoj novodobéholubavièského chasidismu spojen, se narodilv rabínské rodinì na ukrajinsko-ruskémpomezí. Jako dospìlý �il a získával svìt-ské i nábo�enské vzdìlání ve støední a zá-padní Evropì (v Polsku, Nìmecku a Fran-cii). Roku 1941 se vystìhoval do NewYorku. Po svém pøíjezdu byl ustanoven doèela lubavièského vzdìlávacího programu,nakladatelství chasidské literatury a sociál-ních aktivit. Po smrti svého tchána se roku1950 ujal vedení lubavièských chasidù.

Jednou z hlavních hnacích sil pováleè-ného chabadu byl odpor proti nábo�enskélhostejnosti �idù, frustrovaných zá�itkemholocaustu, který zpùsobil otøes jejich víryv Boha. Podle mínìní chabadu by právì tatolhostejnost znamenala v dùsledkù vítìzstvíHitlerovy snahy o �koneèné øe�ení�.

Aktivismus chabadu se v�ak nesetkals pochopením u v�ech ostatních pøíslu�níkù�idovského nábo�enství. Chabadu byly ost-øe vytýkány agresivní náborové metody(misie se ov�em v�dy týkala pouze �idù),které vedly k oslabování jiných judaistic-kých komunit. Na konci 60. let v dobìvzniku a probuzení desítek alternativníchnábo�enských skupin byly lubaviètí chasidéèástí (hlavnì �idovské) veøejnosti pøiøazo-váni k tzv. sektám. Chabad se toti� stalcílem nezanedbatelného poètu radikálnícha dramatických rozchodù mladých �idov-

ských vysoko�kolákù s neortodoxní tradicíjejich rodiny.

Dal�í a je�tì silnìj�í kontroverzi mezichabadem a jinými judaistickými skupina-mi zpùsobila tradice silného oèekávání me-siá�e a mesiá�ského vìku. Tato tradice sicebyla v chasidismu pøítomná od saméhopoèátku, Menachem Mendel Schneerson jiv�ak v poslední èásti svého �ivota zdùraznilnatolik, �e se stala pøíèinou konfliktus jinými smìry judaismu. V souvislostis pádem svìtového komunismu kolem roku1989 a s válkou v Zálivu roku 1991 (a se�zázraènou� záchranou Izraele pøed irác-kými raketami) hovoøil rabín Schneersono bezprostøedním pøíchodu mesiá�e a jehoøí�e míru a pokoje. Jistým vrcholem mesiá�-ského hlásání chabadu bylo roku 1993umístìní celostránkového inzerátu do novin�New York Times� s oznámením, �e mesiá�je ji� na cestì.

Nezanedbatelnou èástí lubavièskýchchasidù je za tohoto mesiá�e pokládán právìrabín Schneerson, a to i po jeho smrti roku1994. Nìkteøí chasidé ho stále pova�ují zavùdce svého hnutí a oèekávají jeho návrat.Organizace chabadu v�ak tyto postoje ni-kdy oficiálnì nepotvrdila. Na druhou stranuov�em po smrti rabína M. M. Schneersonanebyl �ádný dal�í cadik do èela lubaviè-ských chasidù ustanoven.

Navzdory diskusím a kontroverzímpøiná�ejí poslední léta hnutí lubavièskýchchasidù stále vìt�í uznání ze strany jak orto-doxní, tak neortodoxní èásti spektra juda-ismu. Vìt�ina lubavièských chasidù sezdr�uje vyhranìných stanovisek k osobìmesiá�e a hovoøí spí�e o mesiá�ské dobì èipøípravì jeho pøíchodu. Pojetí mesiá�ea mesiá�ské doby jsou ponechána na osob-ní víøe jednotlivých pøíslu�níkù hnutí cha-bad a � zdá se - vykazují podobnou varia-bilitu jako u jiných judaistických skupin.Chabad v Èeské republiceVyslancem chabadu pro Èeskou republikuz brooklynského ústøedí hnutí se stal rabínManis Barash. Do Prahy se pøistìhoval roku1996 s man�elkou Nechama Dinah Bara-shovou. Doposud jediným pùsobi�tìmhnutí v Èeské republice je novì vybudo-vaná synagoga ve dvoøe domu v Paøí�skéulici 3 v Praze. Na stejném místì fungujei hebrejská �kola pod vedením rabínovyman�elky. Vzdìlávacím i nábo�enskýmaktivitám slou�í obecnì prospì�ná spoleè-nost Chabad Lubavitch � Czech republic,zalo�ená rabínem a jeho man�elkou roku1999. Pra�ská komunita lubavièských

Manis Barash na archivní fotografii, oti�-tìné ji� v Dingiru 1/2001.

chasidù od poèátku slou�ila spí�e cizincùm,v poslední dobì stoupá i poèet èeskýchnáv�tìvníkù synagogy.ZávìrSidonovo odsouzení lubavièských chasidùslovem �sekta� bylo zajisté unáhlené a podvlivem zjitøených citù. Jistì: kdo chce psabíti, hùl si najde a hledat hùl v minulostichabadu není tì�ké. Na druhou stranu vesvìtì roste poèet neortodoxních komunit,které si na uèitelská místa povolávají vzdì-lané, misijnì zamìøené a pøesvìdèivé lu-bavièské chasidy. Rozhodnutí pra�ské �i-dovské obce tedy nemusí být vidìno jakozas a� tak pøekvapivé. nPoznámky

1 Tìmito slovy popsal situaci sekretariát �idovské obcev Praze v telefonickém rozhovoru s autorem. Rozhod-nutí jeruzalémského Rabínského soudu ov�em odmítá,�e by rabín mohl být odvolán, ani� by se záva�nì pro-vinil. Rabínské kompetence reorganizuje toto rozhod-nutí tak, �e rabín Sidon je �Vrchní zemský rabín a prezi-dent rabínù v Èesku a v Praze� a rabín Vysoké synago-gy, zatímco rabín Barash bude do roka �jmenován rabí-nem Staronové synagogy�, pokud �se nauèí èesky a na-lezne vztah ke v�em èástem obce a obzvlá�tì obce míst-ní�. - Rozhodnutí jeruzalémského Rabínského soudua vysvìtlení k nìmu pøinesl èasopis Ro� chode�, záøí2004, str. 9, resp. 17.Rozhovor s Manisem Barashem otiskl Dingir 2001,4 (1), str. 28-29.

2 �Sidon: �idovskou obec chce ovládnout sekta� - roz-hovor Karla Hví�ïaly s rabínem Karolem Sidonem,Lidové noviny 8. 7. 2004.

3 �evela, V., Pra�ská mise brooklynského rabína, PátekLidových novin, 5. 6. 1998.

4 S chasidismem je mo�né se seznámit v èe�tinì prostøed-nictvím beletristických dìl Jiøího Mordechaje Langera,Martina Bubera a Elieho Wiesela. Hesla �chasidismus�jsou obsa�ena ve slovnících �Judaismus, køes�anství, is-lám� (Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003) a �Juda-ismus od A do Z� (Sefer, Praha 1992). Èlánek o chasi-dismu pøinesl i Dingir 2001, 4 (1), str. 12-13.

LiteraturaMelton, J. G., Encyclopedia of American Religions, 6. vy-

dání, Gale: Detroit, London 1999.Williams, P. W., America´s Religions, University of Illinois

Press 2002.Freedman, S. G., Jew vs. Jew, Touchstone 2001.The Rebbe, URL: http://www.chabad.org; 3. 8. 2004.

z d o m o v a

84 DINGIR 3/2004

HERMETISMUSDisciplíny a smìry západní esoterické nauky

Ivan �tampach

V bì�ném jazyce se o nìèem øíká, �e je to hermeticky uza-vøené, chce-li se øíci, �e napøíklad nádoba je uzavøena nepro-dy�nì. Pùvodní význam tohoto slova související s antickýmbohem Hermem se vytratil. Hermetismus jako smìr souèasnéspirituality se v�ak znovu hlásí o slovo.

HERMETISMUSt é m a

Prehistorie novovìkého hermetismuVe 3. stol. n l. byla sestavena sbírka dialogù,v nich� hovoøí v roli uèitele Hermés Tris-megistos a obrací se na syna Tata nebo naAsklépia. Ve ètrnácti èi osmnácti rozpra-vách se probírají otázky, které v té dobìpodobnì øe�il filosofický novoplatonismus(Ammonios Sakkas, Plótínos, Iamblichos),novopýthagoreismus (napø. Apollóniosz Tyany, pøípadnì i významný pøedchùdcekøes�anství �idovsko-helénský myslitelFilón Alexandrijský), jako� i èetné �kolygnosticismu a rùzná mysterijní nábo�enství.

Hlavní postava pøipomíná svým jmé-nem øeckého boha Herma (odpovídajícíhoøímskému Merkurovi). Hermés mìl býtDiùv syn, nejobratnìj�í z bohù, jejich po-sel a prùvodce mrtvých do podsvìtí. Oslav-ný pøídomek Trismegistos znamená Tøikrátmocný. Vzhledem k pøedpokládanémuegyptskému pùvodu tìchto øeckých textùmù�e jít o egyptského boha Thovta, pøi-èem� jiná verze jeho jména, Tat, je v textechdal�í postavou (zmínìným �synem�). Pù-vodní Thovt je písaøem bohù, bohem moud-rosti, uèenosti a magie; tvùrcem a dárcemøádu a zákonù, písma a øeèi, lékaøství

a magie, bohem nebe a pod-svìtí.

Hermovský soubor setradiènì oznaèuje latinskýmnázvem Corpus hermeticum.Byl dokonèen krátce pøeduznáním køes�anství a v ob-dobí konèící nábo�ensképlurality v Øímské øí�i (4.a 5. století) se ho ujali spi-rituálnì orientovaní intelek-tuálové spí�e na okraji tra-dièních nábo�enských smì-rù. Ve starovìkém a ranìstøedovìkém západním køes-�anství je málo znám.

V závìru byzantskýchdìjin pøed dobytím Konstan-tinopole Osmany r. 1453byla oblíbena platónská tra-dice. S Platónovými textyzpøístupnil øeckou pøedlohuhermovského souboru zá-padnímu svìtu uèenec Geór-gios Gemistos Pléthón(1355-1452). Na jeho podnìtzalo�il r. 1459 ve FlorenciiCosimo Medici Akademii.Byla chápána jako obnova

Platónské akademie (387 pø. n. l. - 529 n.l.), ji� uzavøel byzantský císaø Justinán jakoposlední pohanskou instituci. Dílo vydalv latinì její spoluzakladatel, italský platonikMarsilio Ficino (1433-1499).

Ranì novovìký hermetismus studovaltyto spisy a spatøoval v nich zdroj moudrostispoleèné helénské kultuøe, judaismu a køes-�anství. My�lenky spisu se staly základemrenesanèní pøírodní vìdy. Z významnýchosobností blízkých této kulturní tradicimohou být pøipomenuti Mikulá� Kusánský(1401-1464), Giovanni Pico della Miran-dola (1463-1494) a je�tì i Giordano Bruno(1548-1600).1

Samostatným textem názorovì a tema-ticky blízkým hermovskému souboru jeSmaragdová deska Herma Trismegista. Jdeo krátký, jednostránkový literární útvarpøekládaný (v ponìkud odli�ných verzích)od antiky do rùzných jazykù. Byl znám ji�

Smaragdová deska�Jest pravdivé, jest jisté, jest skuteèné,�e to, co jest dole, jest jako to, co jestnahoøe a to, co jest nahoøe, jest jako to,co jest dole, aby dokonány byly divy je-diné vìci.A jako v�echny vìci byly uèinìny z je-diného, za prostøedkování jediného, takv�echny vìci zrodili se z této jediné vìcipøizpùsobením.Slunce jest jeho otcem, mìsíc jest jehomatkou, vítr nosil jej ve svých útrobách,zemì jest jeho �ivitelkou.On jest otcem universálního telesmatucelého svìta.Jeho síla jest celá, kdy� byla promìnìnav zemi.Oddìlí� zemi od ohnì, jemné od hrubé-ho, opatrnì a nanejvý� moudøe.On vystupuje od zemì k nebi a zase zno-va sestupuje z nebe na zemi a pøijímásílu vìcí hoøeních i doleních.Takto bude� míti slávu celého vesmíru;ve�kerá hmota prchne pøed tebou.Tu sídlí síla, ze v�ech sil nejmocnìj�í,která pøekoná ka�dou jemnou vìc a pro-nikne ka�dou vìc pevnou.Takto stvoøen byl vesmír.Odtud vzejdou pøizpùsobení podivuhod-ná, jich� zpùsob jest zde.Proto jsem byl nazván Hermes Trisme-gistos, maje tøi èásti filosofie celého ves-míru.Co jsem povìdìl o magisteriu slunce, jestúplné.�

Pøelo�il Pierre de Lasenic

85DINGIR 3/2004

t é m a

v renesanèním hermetismu a je pokládán zashrnutí alchymického èi obecnì hermetic-kého pohledu na spojitosti svìtù v jedinémduchovním a zároveò tìlesném celku.2

Ve spekulativním hermetismu na�lyoporu praktické disciplíny navazující naantické tradice, které se v pokøes�an�tìnéEvropì pìstovaly nìkdy skrytì, nìkdy ve-øejnì. Jde o takové disciplíny jako magie,alchymie a astrologie. Renesanèní hledaèipramenù se obrátili nejen k antickým øec-kým a øímským zdrojùm, nýbr� i k juda-ismu a jeho tradici. Takoví autoøi jakoJohann Reuchlin (1454-1522) nebo Theo-phrastus Bombastus von Hohenheim, zva-ný Paracelsus (1493-1541) adaptovali kaba-lu a zaøadili ji k hermetickým disciplínám.Jako samostatná, i kdy� s ostatními propo-jená hermetická disciplína se objevuje takétarot.Hermetické disciplínyHermetismus tvoøí strukturovaný celek.Pokud bychom ho chtìli charakterizovatuvedením do �ir�ích souvislostí, mohli by-chom mluvit pøedev�ím o esoterismu, jím�rozumíme vnitøní, skryté, popøípadì i uta-jené vìdìní, k nìmu� vede cesta pøes za-svìcení, zmìnu mysli a �ivota; jeho jazy-kem jsou zejména symboly a obrazy (po-dobenství, mýty). Hermetismus by pak bylzápadním esoterismem v linii, ji� bychommohli schematicky naznaèit slovy antika -judaismus - køes�anství - renesance - zá-padní novovìk. V jistých obdobích, napø.v 19. století, byl pro tuto disciplínu prefe-rován výraz okultismus (od lat. occultus �skrytý). I kdy� mù�eme pojednávat jednot-livé hermetické nauky a umìní oddìlenì,musíme si být vìdomi toho, jak jsou prople-teny. Tak tøeba mág naplánuje významnýevokaèní rituál na astrologicky vhodnoudobu a pou�ije pøitom kabalistické sym-boly.3

�Astrologie

Tento obor hermetismu se zabývá interpre-tací vztahù mezi jednotlivcem èi jinou en-titou a konstelacemi rùzných viditelnýchútvarù (nebo jen teoreticky stanovenýchbodù a segmentù) oblohy. Pøípravná prácenavazuje na astronomii. Do novovìku setyto dva obory neodli�ovaly. Významníastronomové jako Johannes Kepler neboTycho de Brahe byli zároveò astrology.Nìkteøí souèasní astrologové 20. století sepokou�ejí souvzta�nosti odùvodòovat sta-tisticky zpracovanými pozorováními. Vý-klad v�ak bývá èastìji chápán jako umìní.

Ve standardní astrologii sena základì konstelací odha-doval prùbìh vnìj�ích dìjù,napøíklad lidské osudy neboudálosti státního �ivota. Sou-èasná astrologie spí�e hledáspojení mezi konstelacemia psychikou. Horoskop (sche-matické znázornìní oblohyv urèitém okam�iku) se berejako obrazec tendencí sil a ú-tvarù lidského nitra obvykleve smyslu souèasné hlubinnéa transpersonální psychologie.Tranzity, tedy pohyby planet(k nim� se øadí i Slunce a Mì-síc) vzhledem k výchozímuhoroskopu, ukazují psychic-kou dynamiku.

Èasto se pøipomíná, �e to,co �ukazují hvìzdy� není osu-dové. Spí�e má jít o výzvy,k nim� má jednotlivec jakosuverénní subjekt zaujmoutpostoj. Astrologie je podlo�e-na filosofickým pøesvìdèenímo jednotì lidského mikrokos-mu a makrokosmického cel-ku. Zdánlivé pozice nebeských útvarù a ni-terné události v�ak nejsou spojeny jakopøíèina a následek. Slo�itý rytmus oblohyje synchronní s bìhem událostí v na�em lid-ském mìøítku.

Vedle nároèné hermetické disciplínyexistuje populární, znaènì zjednodu�ující,astrologie, která dìlí v�echny lidi na dvanácttypù podle znamení zvìrokruhu a nabízípøedpovìdi na den, týden èi mìsíc. Upro-støed mezi propracovanou astrologií a její-mi popularizacemi je komerèní astrologie,dnes hojnì vyu�ívající pro sestavení horo-skopu (a dokonce i pro jeho výklad) po-èítaèových programù. Nároèná práces výpoèty a nákresy odpadá, ba není potøeb-ná ani imaginace èi intuice. Nepochybnýmrizikem je pochopení horoskopu a jeho in-terpretace jako osudu. Takové pojetí bereèlovìku iniciativu z rukou, èiní ho závis-lým na vykladaèích a vrhá ho do strachu.

�Alchymie

Alchymie je v nesèetných alchymistickýchtraktátech reflektovaná práce s pøírodnímisubstancemi. Cílem Velkého díla (Opusmagnum) je transmutace, tedy pøemìna ne-u�lechtilého kovu, napø. olova ve zlato.Prostøedkem k tomu má být kámen mudrcù(èi filosofù). Alchymie jako�to hermetickádisciplína poèítá s jednotou vnitøního

a vnìj�ího, tìlesného a psychického. Proce-sy v alchymických nádobách jsou mínìnytak, �e znázoròují, ale i podnìcují vnitønítransmutaci prostøednictvím moudrosti.Zlato symbolizuje zu�lechtìnou tìlesnostnebo duchovní záøi.

O alchymii se nìkdy uvádí, �e v námznámé podobì vznikla v Egyptì. �la od sta-rovìku pøes støedovìk vlastními cestamiv køes�anském a islámském svìtì. Pøedpo-kládá se, �e do Evropy ji pøinesli Arabovépøes Pyrenejský poloostrov. Podobné tra-dice v�ak znají i jiné kultury, napø. indickánebo èínská. Nejstar�í latinské alchymickétexty se datují do 9. století. O alchymii refe-rují významní støedovìcí pøírodní filoso-fové, mezi nimi i dva pøedchùdci novovìképøírodovìdy Roger Bacon a Albert Veliký.

Pøi alchymickém experimentování bylyobjeveny rùzné technologické postupy a al-chymie se tak stala pøedchùdkyní moderníchemie. Je v�ak nevhodné oznaèovat alchy-mii jako �støedovìkou spekulativní formuchemie�. Pøemìny prvkù nelze podle dne�-ních poznatkù dosáhnout procedurami po-psanými v alchymických spisech. To alerozhodnì neznamená, �e ve�keré experi-mentování je omylem èi podvodem.

Ménì známé je, �e jisté vìtve alchymic-kého experimentování jsou dodnes �ivé.I dnes existují alchymické dílny. Zamìøují

Matka Alchymia mluví. Vyobrazení z knihy Leonhar-ta Thurneyssera Quinta Essentia, Münster 1570.

Pøevzato z knihy: D. �. Bor,Napøíè øí�í královského umìní, Trigon, Praha 1995.

86 DINGIR 3/2004

t é m a

se dnes spí�e na spagyrii, v ní� pùvodnì �loo vytvoøení pannacea (v�eléku) nebo elixíru�ivota. I dne�ní spagyrik respektuje �ivlovécharakteristiky látek a tøi principy tradiènìreprezentované solí, sírou a rtutí.

Dne�ní spirituální i fyziètí alchymistése podobnì jako astrologové dovolávajíhlubinné psychologie C. Gustava Junga,který sám pøipou�tìl, �e alchymická sym-bolika vyjadøuje proces individuace, tedydozrání komplexní lidské bytosti zahrnu-jící vìdomé i nevìdomé prvky.

�Magie

Magie je v hermetických souvislostech chá-pána jako alternativní kontakt se skuteè-ností. Obvykle se uvádí magie mantická(zvìdná, divinaèní), která poznává nedo-stupné (minulé, budoucí, skryté) vìci a udá-losti mimo bì�nou funkci smyslù a rozu-mu, a magie operativní, která chce skuteè-nost ovlivòovat jinými cestami ne� pracílidských rukou a technikou. Mù�e v�ak jítjen o dílèí cíle a pak tyto praktiky doplòujemagie v �irokém slova smyslu spekulativní,která si klade cíle filosofické a spirituální.

Magie v tomto smyslu je pa-ralelní k cestì mystické.

Kulturní antropologovémluví o èarodìjnictví, o ma-gii, resp. magickém vìdomív archaických kulturách. Po-dle Jeana Gebsera v�ak pomagickém následuje vìdomímýtické a od novovìku se vy-víjí vìdomí racionální, kterémá být vystøídáno vìdomímintegrálním. Magie jako sou-èást renesanèního a pozdìj-�ího hermetismu není regresík archaickému vìdomí. Spí�ezaøazuje magický pøístupk �ivotu do novodobých kul-turních souvislostí, filosofic-ky ho odùvodòuje a dává mudo jisté míry nový obsah.

Mág rozvíjí své schopnos-ti v podstatì meditativní pra-xí, v ní� klade dùraz na vùlia imaginaci. Celá jeho praxemù�e zùstat mentální magií,ale èasto je ve høe i magie ce-remoniální. Obvykle se nepøi-pisuje úèinnost obøadùm sa-motným, ale má se za to, �epodporují vùli a pøedstavi-vost, které zùstávají hlavnímièiniteli.

Mág obvykle nepracuje sám. Pøivolávási k pomoci bytosti z jiných sfér. Jsou-li toandìlé èi bohové, jde o theurgii. Podle cha-rakteru pomáhajících bytostí a cílù se nì-kdy magie rozli�uje na èernou a bílou, aletoto dìlení se èasto relativizuje.

�Kabala

Pùvodnì jde o esoterní nauku a praxi, v ní�se propojuje �idovská tradice výkladu bib-lických textù s novoplatónskými filosofic-kými podnìty. Odvolává se na Knihu stvo-øení a Knihu záøe. Z bo�ského propastnéhoprazákladu emanují hierarchicky uspoøá-dané duchovní sféry. Postup pøes archetypya øí�e duchovních bytostí k èlovìku a hmot-nému vesmíru, jako� i cestu du�e zpìtk bo�skému prazákladu vyjadøuje diagramzvaný Strom �ivota.

V 16. stol. pùvodnì èistì �idovskounauku pøevzali køes�ané a tak vznikla sa-mostatná linie takzvané køes�anské kabalyzapojené do hermetických nauk. Kabalis-tických symbolù, napø. písmen hebrejskéabecedy vykládaných jako samostatné prin-cipy tvoøení, je vyu�íváno v magickýchoperacích. Na tarotových kartách interpre-

tují symboliku jednotlivých arkán. Nìkteøíhermetici jdou je�tì dále a praktikují du-chovní cvièení podle kabalistických návo-dù.

�Tarot

Jde o soubor 78 karet (z toho 22 velkýcharkán) pou�itelných ke karetní høe, vydá-vaných v mnoha variantách. Jejich symbo-lika je u� tak propracována a výklady k nimtak rozsáhlé, �e sotva kdo myslí na hrua soubor se chápe jako jakási volnì lo�enákniha. Karet je vyu�íváno pro vì�tìní, alepøedev�ím pro svéráznou meditativní prácise symbolikou èísel, znakù, barev, geomet-rických tvarù a obsahu obrazù. Hermetické�koly tarotový soubor upravují, roz�iøujía rùznì vykládají.4

Hermetické smìryNení snadné rozhodnout, co v�e øadit dohermetické souvislosti. Pozorovatel tì�komù�e vytváøet nìjakou hermetickou orto-doxii, podle ní� by se rozhodovalo, kdo jeuvnitø a kdo venku. Zde se mù�eme vestruèném pøehledu dotknout rùzných smìrù,�kol a bratrstev, v nich� hrají spekulacekolem hermovského souboru nebo jednot-livé praktické hermetické disciplíny aspoòdílèí roli.

�Theosofie

Jako theosofická se oznaèuje tendence vy-lo�it køes�anský duchovní �ivot s vyu�itímnìkterých hermetických témat, zejménapomocí spirituální alchymie a køes�anskékabaly. Klasikem tohoto pøístupu je JakubBöhme (1575-1624). V jeho spisech se pro-línají køes�anská témata s interpretací kos-mu jako celku. Podobným smìrem se ubíra-ly úvahy dal�ích osobností, jako byl �véd-ský vizionáø Emanuel Swedenborg (1688 -1772) nebo dnes u� málo pøipomínaníJohann Georg Gichtel (1638-1710) a Fried-rich Christoph Oetinger (1702-1782). Zapozdìj�ího pokraèovatele tìchto snah mù�ebýt pova�ován ideolog vídeòského kongre-su (1814-1815) a první z architektù smíøenípravoslavných, katolíkù a protestantù FranzXaver von Baader (1765-1841). Volnì nato navazovali i nìmeètí klasiètí filosofovéa mezi nimi snad nejvíce pozdní FriedrichWilhelm Joseph Schelling (1775 - 1854).

Pozdìji pod tímto názvem vzniklo hnutípodnícené Ruskou Hanou Petrovnou Bla-vatskou, která v�ak záhy opustila své ranéhermetické zájmy a s celým hnutím se pøi-klonila ke svéráznì pojatému tibetskémubuddhismu. Theosofická spoleènost se je�tì

Kabalistický Strom �ivota, symbolický systém desetisefir - èinitelù, jejich� existence a vzájemné vztahypopisují svìt i èlovìkovu duchovní cestu.

Obraz z knihy D. �. Bora�Obrazový atlas hermetismu�, Trigon, Praha 1990

87DINGIR 3/2004

t é m a

Doc. ThDr. Ivan O. �tampach (*1946) je vedoucím ka-tedry religionistiky a filozofie na Fakultì humanitníchstudií Univerzity Pardubice.

pozdìji (v prvních desetiletích 20. století)pøiklonila k hinduismu. Její nìmecká sekcepod vedením Rudolfa Steinera (1861-1925)se vrátila k pùvodnímu významu theosofie.Pìstuje se dnes pod názvem �anthroposo-fie� jako samostatná na hermetismus jenvelmi volnì navazující �duchovní vìda�,spiritualita a praxe.

�Rosikruciánské hnutí

Jako pokus propojit køes�anské hermetickémotivy se ve druhém desetiletí 17. stoletíobjevily tøi spisy, naznaèující existenciBratrstva køí�e s rù�í. První dva, Fama Fra-ternitatis (1614) a Confessio Fraternitatis(1615) vyprávìly o bratrstvu, jeho legendár-ním obnoviteli a o jeho zásadách. Tøetí mánázev Chymická svatba Christiana Rosen-kreuze roku 1459 5 (1616). Za autora je dnespokládán luterský teolog Johann ValentinAndreae. Spisy vyvolaly rozruch a my�len-ky pronikly a� do nejvy��ích kruhù. Èeský�zimní král� Bedøich Falcký (1619-1620)mìl být oddaným stoupencem rosikrucián-ského projektu nápravy svìta.6 Nìkteré rosi-kruciánské my�lenky, napø. o v�enápravì,

pøevzal i ná� Jan Amos Komenský, kterýse k rosikruciánské ideji vyslovuje souhlas-nì i mírnì kriticky.

Zdá se, �e zájem o spisy vedl ke vznikuhnutí, je� produkovalo dal�í literaturu a do-spìlo a� k dne�ním rosikruciánským orga-nizacím. Z nich Mezinárodní �kola ZlatéhoRù�ového køí�e se hlásí spí�e k alternativníkøes�anské tradici, zejména ke katarùm,zatímco u organizací AMORC (Starý mys-tický øád Rù�e a Køí�e)7 a u nás nepùsobící

Rosecrucian Fellowship jsou hermeticképrvky výslovnì pøipomínány.

�Svobodné zednáøství

Øád svobodných zednáøù v rùzných souèas-ných vìtvích mù�e mít pùvod u kamenic-kých cechù, které ve støedovìku stavìli ka-tedrály a mohly navazovat na star�í tradici.Cechy se pozdìji ji� nezabývaly stavbou ka-menných chrámù, tedy tzv. operativnímzednáøstvím, ale staly se komunitami lidí,kteøí se rozhodli pro stavbu chrámu lidství.Pou�ili modifikovanou biblickou legenduo stavbì �alomounova chrámu, doplnili jijinými prvky, vèetnì prvkù kabalistickýcha rosikruciánských, a tak vytvoøili pozdìj�ísvobodné zednáøství pùsobící dodnes.V historické kontinuitì se dá sledovat odr. 1717, i kdy� jednotlivé zmínky jsou star-�í. Nìkteré jeho organizaèní slo�ky jakoobedience, velké orienty, velké ló�e nebojednotlivé ló�e mohly pozdìji poklesnoutna úroveò uzavøených spoleèenských klu-bù. Jistou návaznost na hermetické motivys respektem k tradièním nábo�enstvím sivìt�inou zachovává.8

�Martinismus

Martinismu pøedchází úsilíMartineze de Pasquallyspojit svobodné zednáøstvína konci 18. století s her-metickými koøeny. Slouèilbiblické motivy stvoøenía návratu èlovìka k nepo-ru�enému stavu (�reinteg-race�) s kabalistickýmia theurgickými motivy.Jeho �ák Louis Claude deSaint-Martin (1743-1803)se zabýval esoterníma mystickým køes�an-stvím. Inspirovali ho takéJakub Böhme a EmanuelSwedenborg.

Martinisté uvádìjí, �einiciace se poskytovalaskrytì od St. Martina do

konce 19. století. Francouzský hermetikznámý pod pseudonymem Papus zakládár. 1890 martinistický øád. Dnes tato tradice�ije v nìkolika spøíznìných øádech, z nich�nìkteré (pùvodní Papusùv ji� r. 1891 èi1892, pozdìji napø. øád nizozemský) zasáh-ly do èeských hermetických kruhù.9

�Magické øády

Nìkteøí jednotlivci pìstují magii soukromì.Existují v�ak i seskupení, která se oznaèují

za øády a která uvádìjí zájemce po stup-ních do praxe ceremoniální magie za pøed-pokladu odpovídajícího osobního vývoje.Magické øády zdùrazòují egyptské koøenya na rozdíl od jiných hermetických vìtvínepokládají obvykle za potøebné propojo-vat svou praxi s køes�anstvím. Øád zlatéhoúsvitu (té� pod anglickým názvem GoldenDawn), zalo�ený v Londýnì r. 1888 skupi-nou tamních rosikruciánù, teoreticky má de-setistupòovou �kálu iniciací. Soubì�nì seZlatým úsvitem pùsobil Øád východníhochrámu (O.T.O.),10 s pøevá�nì hermetický-mi zájmy, av�ak i s prvky hinduistickétantry. Jeho pøedstavitelem v letech 1922-1947 byl proslulý mág Aleister Crowley(1875-1947).

n

Poznámky1 V èe�tinì není k dispozici vhodný dostupný pramen.

Nedávno uvedl hermetismus na akademickou pùdu An-toine Faivre, který se starovìkými a renesanèními koøenysouèasného hermetismu zabývá podrobnì mj. ve studiiAncient and Medieval Sources of Modern Esoteric Move-ments na s. 1-70 sborníku Modern Esoteric Spirituality,Crossroad, New York 1995, jeho� editorem byl spolus Jacobem Needlemanem.

2 Tomuto textu se vìnuje Milan Nakoneèný v encyklope-dicky pojatém kompilátu pod názvem Smaragdová des-ka Herma Trismegista, Vodnáø, Praha 1994.

3 Podrobnì, systematicky a s hojnými odkazy probírá her-metismus a jeho dílèí disciplíny (z hermetického hledis-ka) Milan Nakoneèný v èlánku Esoterismus, okkultis-mus, hermetismus. Pokus o vymezení pojmù a urèenísystému, Bollingenská vì� 2/90, s. 41-61.

4 Schéma pro v�ech pìt hermetických disciplín poskytlaEncyklopedie Diderot verze 2000 na CD ROM, obsa-hovì byly kapitoly doplnìny o dal�í údaje, napø.v souladu s kapitolami sborníku Opus magnum, vizpozn. 8.

5 Název pravopisnì a stylisticky kolísá v rùzných vydá-ních vèetnì posledního èeského vydání s komentáøemRudolfa Steinera, Baltazar, Praha 1992.

6 Podrobnìji o tom pí�e Frances Yates v populárnì his-torické kní�ce Rozenkruciánské osvícenství, Pragma,Praha 2000.

7 Zkratka pochází z latinského názvu Antiquus mysticusordo Rosae Crucis.

8 Dostateènì podrobnì o svobodném zednáøství v her-metickém kontextu pojednává Blahoslav Jane� ve svéstudii Co je svobodné zednáøství? na s. 230-246 sborníkuOpus magnum, Tri-gon, Praha 1997, vy-daném ke stejnojmen-né výstavì v Prazev domì U kamennéhozvonu 10. 6. - 30. 9.1997

9 Pøehlednì o martinis-mu s ukázkami pra-menných textù MilanNakoneèný v èlánkuMartinisté, Svìt magieè. 7 (1/2001), s. 5-20.

10 Podle latinského ná-zvu Ordo TempliOrientis.

�Dá rù�e med vèelám.� Z knihy rosikruciána Roberta Flud-da z roku 1633. Obraz z knihy D. �. Bora

Napøíè øí�í královského umìní, Trigon, Praha 1995.

88 DINGIR 3/2004

V ALCHYMIIJDE O ZMÌNU VÌDOMÍ

t é m a

Alchymie neusiluje pøedev�ím o zmìnu hmoty, ale vìdomí

D. �. Bor

Jako v�echny vìdy, také achymie hledá odpovìï na tøi základní otázky: Kdo jsme, odkud jsmepøi�li a kam jdeme? Najít správnou odpovìï na jednu z nich bylo by u� vítìzství.

V ALCHYMIIJDE O ZMÌNU VÌDOMÍNa první a druhou otázku odpovídají velkásvìtová nábo�enství jasnì: jsme lidé a stvo-øil nás Bùh. Do vínku nám dal rozum a svìtz jeho rukou pøe�el do na�í péèe. Darwi-nisté odporují: jsme výsledkem (nepøesnìdefinovaného) pøírodního výbìru, co� jenovìj�í oznaèení za ponìkud dnes matoucí,polysémantické starovìké a støedovìké Na-tura. Rozumnosti nabýváme tím, jak se vesvìtì chováme, jak �ijeme v souladu s Natu-rou (?) a uèíme se pro nás co nejvýhodnìjireagovat na nejrùznìj�í podnìty a situace.A kdo�e jsme? Jsme zázraèný brod rodùa rod brodù; stále úspì�nìji a spì�nìji po-stupujeme �vpøed�, pøièem� si neustále ple-teme spì�nost s rychlostí. �Jsme jediný�ivoèi�ný druh na zemìkouli, který se sna�ísám ze sebe vyvolat zmìnu své vlastní exis-tenèní øí�e,� øekl svého èasu básník a ese-jista Paul Valéry.1

Jeho definici se pokusím pro jedena-dvacáté století pøeformulovat: Jsme jedinýbiologický druh na planetì Zemi, který sepokou�í sám ze sebe vyvolat zmìnu své pøi-rozené evoluce. Objev DNA slibuje radi-kálnì zmìnit to, co a� dosud patøilok situaci na�eho èasného bytí. Na danouotázku lze tedy odpovìdìt: v�ichni víme,

co je èlovìk: èlovìk je to, co v�ichni víme.A ejhle! Zapomenutá minulost se stává mo-dem na�í pøítomnosti! Pomalu zaèínámechápat, �e my jsme ti, pøed kterými nás to-lik varovali!

Co tím myslím: na dlouhý èas jsme bylizbaveni pamìti. Amnézie, která nás doteïchránila pøed traumatizujícími vzpomínka-mi na pravìk, se promìòuje v anamnézu.Z temné noci dnù k nám s kolísavou inten-zitou doléhají pablesky hrùz, pøed jejich�nájezdy nás chránilo milosrdné zapomnìní.Toti�: zvlá�tní náhodou, kterou by bylèlovìk málem v poku�ení pøipsat spiknutí,v�echna velká svìtová nábo�enství se za-èala rodit a ustavovat mezi lety -600 a�+600. Uji��ovala, �e stvoøeni Bohem, jsmejeho obrazem a jako bo�í dìti máme vzdo-rovat starovìkým pøedstavám o vznikua podobì svìta, o pùvodu lidí z opièích ná-rodù (viz mýty a eposy Indie, Ugaritu,Mexika atd.) a podobným nehoráznostem,dokonce proti nim bojovat. Uèení, �e jsmebyli stvoøeni Bohem byl první chvályhod-ný terapeutický zákrok, aby byla úspì�nìnavozena umìlá amnézie: neunesli bychompamì�, plnou vzpomínek na stra�livé pra-vìké události.

Zbytek dokonali mocní této planety.Jako domluveni, vládci a bojovní císaøivelkých civilizací zaèali v tém� èase pocelém svìtì nièit knihy, obsahující zprávyo �pravìku�. Obrovské knihovny v Egyp-tì, ve Støedomoøí, v Èínì, v Indii a napo-sledy v Ji�ní Americe propadly zkáze.Hroznými tresty byli stíháni ti, kdo knihyo pravìku opisovali, uchovávali anebo je-jich obsah vyjevovali. Nièila se pamì�starovìku, sochy, nápisy, svitky, knihy. Takéalchymistické knihy.

Pøerozovali jsme se.Ti, co pøerod odmítli, se potajmu zaèali

sdru�ovat. Sna�ili se obnovit starovìká za-svìcení. Byli pronásledováni a vybíjeni.Zaèas tajné spoleènosti, které tvrdily, �euchovávají v�echnu moudrost pravìku, u�samy této moudrosti nerozumìly. Zforma-lizovaly se, pøemìnily v nejrùznìj�í kasty,skupinky, obklopující rùzné proroky, a vespoleèenstva, pracující v�emi zpùsoby na�promìnì svìta�. Utopisté, blázni, fanaticièehokoli, anarchisté a revolucionáøi, tero-risté tou�ili (a dosud tou�í) po zru�ení hier-archického uspoøádání vládnoucích spo-leèností: volnost, rovnost, bratrství! Pryès nábo�enstvími a církvemi! Pryè s ka�dým

Hermetismus je jiný svìtrozhovor s D. �. BoremJenom letmý pohled na va�eaktivity dìlá impozantní do-jem: nakladatelství Trigona jeho velmi vkusná produkcehermetických titulù, sborníkLogos s va�imi pùvodními pra-cemi i pøeklady, kniha o hra-bìti �porkovi. Co vás motivu-je k tolika aktivitám?Øeknu to jedním slovem:zame�kanost. Pøíli� dlouhojsem byl pozorovatelem. Pozo-roval jsem lidi a stra�nì rád jespojoval; to jsem pova�oval za

dùle�ité, proto�e z jejich setkánívyrùstalo v�dy nìco nového.Ale v jednu chvíli jsem zjistil,�e mi to u� nestaèí, �e nechci býtpouze pozorovatelem a spojo-vatelem, �e chci být pøijímaèemvlivù, které se zhurta do�ado-valy mé pozornosti.Jaká to byla chvíle?Narazil o mne nápad. Znièeho-nic (samozøejmì, nic není znièe-honic) jsem se rozhodl psátknihu o císaøi Rudolfu II. Ten-krát mi pøítel fotograf JindøichMarco vìnoval tøi alchymistickéknihy kladenského sládka Ota-D. �. Bor. Foto: Jiøí Nosek.

89DINGIR 3/2004

t é m a

jiným nábo�enstvím, ne� je na�e! My je-diní známe pravdu, jedinì ná� Bùh je tenpravý Spravedlivý! (Omlouvám se za ne-bezpeènou struènost popisu, ale nepí�u zdeknihu, nýbr� èlánek.)

Jasná chvíle Evropy: stavba katedrál,hudba, sochaøství, malíøství, básnictví,mysticismus, støedovìká filosofie a vìda,jasnì vymezená �nábo�ensko-spoleèenskásmlouva� o èasném zpùsobu bytování nazemi. Retardace pøedèasné spì�nosti. S re-nesancí opìt vyvìrají na povrch punkevníproudy, vyvolávající neklid, a v koneènémvýsledku vedou k pádu monarchií, k osla-bení významu �státních� nábo�enství, k rùs-tu moci �lechty, mì��anù a nakonec v éøenejl�ivìj�í: �vláda lidu�. Byla to zástìrka,zastírající pravé úmysly v�ech, kdo skrytìstáli v èele tìchto snah. Ne�lo jim o nicmen�ího ne� o výmìnu garnitur, o pøístupk moci, po nìm� mìl následovat jen jinýdruh útlaku. Bez výjimky v�em ne�lo o nicvíc? Snad pøece jen mezi odpùrci dosavad-ních poøádkù byli lidé jiného typu, idealis-té, utopisté, usilující marnì o pøemìnu svì-ta v pozemský ráj. Výsledek? To, co prvebylo odsuzováno jako nejvy��í zlo, se v ji-ných rukou nepromìnilo v nic lep�ího, jenbeze zbytku zopakovalo tisíce let nemìnnégesto: mít! a staré schéma: �ít � si!

Kdy� byl v Evropì vynalezen tisk po-hyblivými literami odlitými z písmoviny,stalo se zvykem, �e tiskaøská oficína pøedzapoèetím tisku pøedala objednateli náhledsazby vèetnì otisku �toèkù. Ten náhledypeèlivì prohlédl, oznaèil pøípadné nedo-statky a na poslední stranu vepsal: Impri-matur. Teprve potom, po provedení oprava úprav, se kniha mohla tisknout. Pozdìjise ukázalo, �e je tøeba pøihlédnout takék obsahu knihy: pokud ustanovení cenzoøi

(nemá smysl hledatpro nì �kulantnìj�í�oznaèení) vyslovilis jejím tiskem sou-hlas, dali na prvnístranu vytisknout:Nihil obstat a pode-psali se. Bez svolenípanovníka a MatkyCírkve nebo byro-kratických a poli-tických úøedníkùkniha prostì nemoh-la vyjít. Leda tajnì,anonymnì anebopod fingovanýmjménem a èastoi místem vydání. Tosi snad je�tì v�ichnipamatujeme. A teï si polo�me otázku:Existuje v pøípadì �stvoøení svìta� nìjakýzadavatel, nátiskaø, korektor, mistr tiskaø,knihaø a dal�í povolaní, potøební k tomu,aby vznikl ten nejdokonalej�í ze v�echmo�ných svìtù? Kde a kdo jsou ti povo-laní, kteøí rozhodují, jak má novì zøízenýsvìt vypadat? Jaké jsou jejich pravé cíle?

Na tom v�em se alchymisté jen zøídka-kdy prakticky podíleli. Alchymista �ije sám,v odlouèenosti u svých nádob a pecí; kon-centruje se na dílo, je� nesmí opou�tìt.Nemù�e o své práci nikomu nic vykládat.Jeho zásadou je: ORA ET LABORA, modlise a pracuj! Jedinì tak se v alchymistovimù�e rodit mistr, který jej od jistého oka-m�iku vede. Nìkdy je to vnitøní hlas, jindyúspì�nìj�í souputník z vnìj�ího svìta, ménìèasto svìtelný zjev. A potom neèekané: pro-zøení! Iluminace! Otevøení tøetího oka! Jaknazvat onu fantastickou promìnu? Èlovìkse stane nadbdìlým! Mistr se zrodí v alchy-

mistovi tým� zpùsobem, jako v mystikoviRadost a Svìtelné bo�ství (v Evropì v po-stavì záøícího Krista).

Nemluvím o tìch, kteøí hledali zlatotam, kde u� zlato bylo, u bohatých a moc-ných. Ti mo�ná stáli ve správný èas nasprávném místì, ale vnitønì nebyli pøiprave-ni pochopit nic z toho, co se dìje. Napøedmusí� být pøipravený a bdìlý � teprve potomplatí v�echno ostatní! Ne� alchymista s báz-ní, pokorou a zároveò s vírou ve vítìzstvípøistoupí k dílu, dlouhá léta studuje, pøipra-vuje se. Teprve kdy� dospìl, rozpoznala pøijal poselství �pøedpotopního� uèeníhermetismu, pro�el nìkolikanásobným za-svìcením a poznal uèení rùzných nábo�en-ství, procestoval rùzné zemì a nauèil senìkolika jazykùm, pronikl hloubkou rùzno-rodých mytologií a vìnoval se studiu antic-kých i souèasných vìd, kdy� opìtovnìrozva�oval o tøech nejpodstatnìj�ích otáz-kách a pronikl do spletité øeèi alchymie,

kara Zachara, se slovy: �To byste se mìlzajímat o alchymii.� Knihu o RudolfoviII. jsem nikdy nenapsal (vlastnì krátkounovelu ano), ale objevil jsem Bavora Ro-dovského z Hustiøan a v�echno se pro mnezmìnilo.

Témìø dennì jsem docházel do studov-ny Národního muzea a s lupou v ruce lu�tila pøepisoval alchymické rukopisy, plnétajemnì vyhlí�ejících znaèek. Vstoupiljsem do jiného svìta. Výsledky bádáníjsem potom deset let �íøil prostøednictvímsamizdatu - a v této misi dnes pokraèujiv Trigonu.Èeho byste rád touto misí dosáhl?

mu zase jeden z hlavních klíèù k imagi-naci. Neøeknu nic nového, kdy� prohlá-sím, �e my, lidé, máme za úkol jakýmkolivhodným zpùsobem podat o sobì a dosa-�eném stupni svého vìdomí zprávu, ne-bo�, a zde budu citovat Alberta Velikéhov pøekladu alchymisty Pana Bavora Ro-dovského z Hustiøan: �Koho smrt dosáhnea on nic pamìtihodného za svého �ivotaneuèiní, ten hned spolu s tìlem zahynútimusí.�Dìkuji za rozhovor.

n

Pøipravil Zdenìk Vojtí�ek.

Sna�ím se splatit dluh osobnostem, kterémi v �ivotì mnoho daly, vydáváním jejichknih, nebo o nich samých pí�u. Psal jsemdosud o císaøi Rudolfu II., F. A. hrabìti�porkovi, Otokaru Bøezinovi, GustavuMeyrinkovi, Josefu Váchalovi, Paulu Va-lérym, Oscaru Wildovi, Ladislavu Klímovi,klasicích hermetismu...

V Kni�nici Logosu vydávám pøekladytraktátù významných alchymistù. Jednou zarok vychází Logos, sborník pro esoterníchápání �ivota a kultury, v nìm� - podpo-rován okruhem spolupracovníkù - spojujiumìní s filosofií hermetismu, poeziis vroucností a vizemi mystikù, dionýskéumìní s umìním apollinským. V umìní vìzíobrovská, vyu�itelná energie, a v hermetis-

Døevoryt z knihy Lazara Erckera z roku 1598.Reprodukce z knihy Opus Magnum, Trigon 1997.

90 DINGIR 3/2004

t é m a

ráznì roz�al meèem rozumového pocho-pení víceznaèná enigmata vnìj�ích mistrù,odvá�il se � a pøistoupil k Velkému Dílu.Aby dali pøíklad, støedovìcí adepti Králov-ského umìní toto v�e popsali ve svýchknihách jako svoji vlastní cestu; jedinìvytrvalost a neochvìjná víra, �e cílem jecesta - a ne zlato a prodlou�ení �ivota, ko-runují dílo.

Omlouvám se za neakademický pohledna alchymii, vìøím toti�, �e v�echny velkéPravdy jsou a� neuvìøitelnì prosté; praváalchymická promìna se netýká pøedev�ímkovù, ale otevøení, purifikace, excitace,exaltace a vposled transmutace vrtkavéholidského srdce v ryzí a nedocenitelné �zlatésrdce�. To za prvé. A za dal�í? Poèet øádek,vymezený tomuto èlánku, nedovoluje o dal-�ím pojednávat.

Jenom nìco málo naznaèím: vìt�inamistrù uèila, �e tak, jako se mù�eme noøitdo nitra hmoty, rozkládat ji na stále men�íèásteèky (dnes bychom øekli na atomy, èás-tice, antièástice atd.) a odkrývat jejich vzá-jemné vztahy i to, co tyto vztahy vytváøejí,mù�eme se opaèným smìrem noøit do kos-mického prostoru a setkávat se v nìm s ana-logicky uspoøádaným makrokosmickýmobrazem. To je ono prastaré a vìèné: Jaknahoøe, tak i dole � a vice versa.

Sir Isaac Newton, pravovìrný alchymis-ta laborující po desítky let s nejrùznìj�ímimateriemi, naposledy s èervenou rtutí, sedomníval, �e aktivní Mercurius, vegetativníduch alchymistù, je mo�ná podstatou svìt-la. Hermetik Otec Castel v r. 1728 napsal,�e kdyby se zru�ila tí�e svìta, zru�ilo by sezároveò svìtlo. Franti�kán Roger Bacon (asi1214-1292), vìzeò tøí pape�ù, který pøede-�el svoji dobu o neodhadnutelný poèet sta-letí, pí�e o samohybných vozech, létacíchstrojích, o lodích, které se pohybují bezveslaøù a plachet, o podmoøských lodicích,o výbu�ninì, která v mno�ství zvíci jedno-ho palce je schopna znièit velké mìstoi s armádami, je� je hájí, mluví o daleko-hledu a snad i o mikroskopu. Pí�e o vynále-zu, který umo�òuje vytváøet na nebi pøízraknìkolika sluncí èi velikého mno�ství hvìzd,pøípadnì armád vojenského lidu, tak�e ne-pøítel v dìsu prchne z bitevního pole a navícpøipojuje vìtu: �Nepøátelé by teprve utíka-li, kdyby se jim ukázal pøístroj, jím� se ten-to div pùsobí.�

Nedomnívám se, �e jsou to anticipacegeniálního ducha; kdy� pí�e o létacím stro-ji, poznamenává, �e on sám ho sice ne-sestrojil, ale zná nìkoho, kdo ho vyzkou�el.Dvì kapitoly, pojednávající o Velkém Díle

a o mo�nosti prodlou-�it si �ivot, jsou v tom-to dopisu mnohoná-sobnì za�ifroványa klíè k rozlu�tìní tex-tu, který byl pøedánadresátu zvlá�� vysla-ným kurýrem, se ne-dochoval.2

To, co ve svýchknihách pí�e Fulcanel-li (a� byl, kdo byl),nejsou fantazie. Umípsát poutavì, s erudo-vaností, kterou mumohou mnozí závidìt.Ví mnoho. Snad takémnoho mohl, a protozavèas zmizel. Dovolil nám, abychom jehosdìlení, zaji�tìná pøed vyzrazením pravéhosmyslu dùmyslnou labyrintá�í, pova�ovaliza bajky. V tìchto souvislostech dovolímsi ocitovat jasnozøivého Paula Valéryho:�Na poèátku byla bajka, a bude tam v�dyc-ky,�3 tedy i bajka o svìtì pravìku. To, codnes na�e rodící se globální civilizace, ob-klopena �ni��ími� civilizacemi (omlouvámse za naprosto nevhodné známkování, alejak jinak objasnit to, co mám na mysli?),�ije, pro�ily v pravìku civilizace, které kata-stroficky zanikly a jejich� jsme ��astnìj�ímipotomky. Alchymie traduje, mo�ná ne-úplnì, jednu z dávných technik pøemìòo-vání prvkù a uvolòování energie zpùsobem,který dosud neznáme. Vidím pochybovaènýúsmìv; líbí se mi. Nevìøící Tomá� pøijdev�dycky vhod, hledáme-li pravdu.

Dnes se nalézáme ve fázi, kdy èas sezrychluje: v�ichni cítíme, �e dochází na�lámání chleba�. Reagujeme chybnì: spì-chem. Proè nevyu�ít zrychlení èasu k pro-vedení nutných operací, abychom si tak za-jistili budoucnost? Bylo nám nabídnutomnohé k provedení nejdùle�itìj�ích obratù;vyu�ijeme toho oprávnìným a správnýmzpùsobem? Tak jako mravenci v èase po-hlavní dospìlosti dostávají køídla, aby semohli za letu nad zemí rozplozovat, jsmetaké my, dospívající lidé, dostali køídla,abychom mohli vzlétnout z rodného mrave-ni�tì a oplodnit vzdálené svìty historií. Nadruhé stranì pronikáním do nitra hmotyjsme schopni svùj svìt historie zbavit. Je tovelmi, velmi mo�né.

V�echny spatøitelné skutky jsou zva�o-vány a souzeny na neviditelných vaháchnespatøitelného. Bytí èlovìka je nepøetr-�itým dialogem s nespatøitelným; ze v�echnám známých bytostí tohoto svìta jedinì

èlovìk dokázal zaslechnout otázky, kterému nespatøitelné klade, a pokou�í se na nìodpovídat po svém. V tomto nepøestajnémdialogu tkví nesmírné riziko: na�e nepøes-ná èi dokonce chybná odpovìï mù�e uspí-�it vývoj tak hranièním zpùsobem, �e vy-volaná katastrofa by pøi nejlep�ím zpùso-bila ztrátu celých tisíciletí.

Bujarý kumpán, zevnì lékaø, veselýmilovník dobrého truòku a bájeèný spiso-vatel, uvnitø v�ak zasvìcený hermetik Fran-çois Rabelais, nám z nepøíli� dávného èasuvzkazuje pro danou chvíli snad to nejdùle-�itìj�í: �Vìda bez svìdomí je jen zkázoudu�e!�

Co dodat? � � � . nPoznámky

1 Paul Valéry: Variété I., Praha 1930.2 Rogerii Baconi Angli Epistola de Secretis Operibus Artis

et Naturae et de Nullitate Magiae..., in: Friedrich Roth-Scholtz: Deutsches Theatrum Chemicum, 1732, s. 287ad. Staroèeský pøeklad bez dvou kapitol, v nich� jsouskryta záva�ná sdìlení (Hoec sunt aenigma), se nacházív Národním muzeu, Praha, v alchymistickém sborníku(tzv. Èeská alchymie), jej� uspoøádal rudolfinský alchy-mista Pan Ba-vor Rodovskýz Hustiøan(listy 396-412).

3 Paul Valéry:Viz pozn. 1.

D. �. Bor (*1932), nakladatel. Zabývá se hermetismem,alchymií a mytoetymologií.

Titul knihy �Wo Hermessové ffilozoffiji� Bavora Rodovskéhoz Hustiøan (1526-1600), alchymisty doby Rudolfa II.

Reprodukce z knihy Opus Magnum, Trigon 1997.

Zatím poslední èíslo�sborníku pro esoterníchápání �ivota a kultu-ry� Logos.

91DINGIR 3/2004

ZPRÁVA O STAVUÈESKÉ ASTROLOGIE

t é m a

Ze skromných poèátkù se dostalo èeské astrologii v 90. letech nebývalého rùstu

Pavel Turnovský

Na poèátku zprávy o stavu èeské astrologie bychom si mìli øíci, co je astrologie, co chce a cosleduje. Pou�iji k tomu definici Danea Rudhyara, amerického hudebního skladatele, filosofaa astrologa, zakladatele humanistické a transpersonální astrologie z jeho knihy Astrologietransformace: �Co nejjednodu�eji øeèeno, astrologie je zjevnì úspì�ný pokus o vytvoøeníkomplexní øady logických a spolehlivých souvzta�ností mezi pozorovanými pohyby jasnýchzdrojù svìtla na obloze - Slunce, Luny, planet a hvìzd - a rovnì� tak posti�itelnými sledyzmìn, které se odehrávají v biosféøe a pøedev�ím pak v �ivotì lidských bytostí.�

ZPRÁVA O STAVUÈESKÉ ASTROLOGIE

Taková definice nepøedkládá �ádnou inter-pretaci toho, co pohybující se body èi ko-touèe svìtla na obloze skuteènì znamenají,ani nevysvìtluje druhy zmìn, je� k nim as-trologie vztahuje. Nesna�í se objasòovat,proè a jak takové souvzta�nosti pùsobí. Onapouze øíká, �e dvì øady faktorù - jednu ne-beskou, druhou pozemskou - lze k sobìvztáhnout a �e vytvoøení takových sou-vzta�ností platí do té míry, do jaké se jedná

o dùslednì vyvíjenou snahu lidských bytos-tí pou�ívat mentální (neboli psychické)procesy, které to vy�aduje. Co je v�akúèelem této snahy?

Úèelem astrologie je vyu�ívat zmínì-ných souvzta�ností k pochopení repetitivnípovahy procesù zmìny zakou�ených v�emilidskými bytostmi �ijícími v biosféøe a vý-znamu toho, co se v prùbìhu tìchto procesùodehrává; výsledek takového pochopení se

projevuje jako vy��í schopnost lidskýchbytostí vyrovnávat se se zmìnami, je� za-kou�ejí, a vyu�ívat jich ve svùj prospìch.�1

Ústup, návrat, represeNa úvod musíme øíci, �e èeská astrologiesdílela do roku 1948 osudy kontinentálníastrologie. Co to znamená? Poté, co bylaevropská astrologie s nástupem racionalis-mu postupnì bìhem 18. a 19. století vy-tlaèena z vysokých uèili��, její �ivot se roz-dìlil. Ve Velké Britanii nebyl její vývoj zce-la pøeru�en a byla i nadále praktikována,na kontinentì v podstatì zmizela. Zatímcoanglická roèenka Vox stellarum vycházelave stotisícových nákladech (560 tisíc vý-tiskù v roce 1839) a udr�ovala tak astrologiiv povìdomí anglicky mluvícího svìta, fran-couzský hermetik Papus zmiòuje v roce1891 astrologii jako zapomenutou vì�teb-nou metodu. Nejinak tomu bylo i v Nì-mecku, Rakousko-Uhersku, Rusko nevyjí-maje.

K celosvìtové renesanci a modernizaciastrologie v�ak do�lo a� po tom, co do Teo-sofické spoleènosti v roce 1890 vstoupilWilliam Frederic Allan, známý pozdìji jakoAlan Leo, který v srpnu tého� roku zaèalvydávat mìsíèník Astrologer�s Magazín.2Díky kontaktùm s francouzskými a nìmec-kými okultisty o�ivil zájem o astrologiiu nás Otakar Griese, jeho� kniha Astrolo-gie - mathematický systém moderní horo-skopické astrologie, vydaná v Pøerovì roku1913, je patrnì první moderní èeská astro-logická publikace.

Proto�e byla astrologie pova�ována zajednu z hermetických vìd, byla bìhemmeziváleèného období u nás pìstována napùdì okultních a hermetických spoleènos-tí, zejména v Universalii a pozdìji v Horev

Planetární èlovìkSaturn: pravé ucho, zuby, slezina, mìchýøJupiter: plíce, �ebra, tep, sémì, játraMars: levé ucho, ledviny, genitálie,

�luèníkVenu�e: prsa, slabiny, lùno, genitálie,

hrdlo, játraMerkur: jazyk, ruce, prsty, mozek, pamì�Luna: mozek, levé oko, bøicho, chu�

Zvíøetníkový èlovìkSkopec: u�i, oèi, hlava, tváøBýk: krk, týl, hrdlo, hlasBlí�enci: ramena, pa�eRak: plíce, hruï, �ebra, prsaLev: bránice, záda, boky, �aludek,

srdcePanna: bøicho, vnitønostiVáhy: pupek, slabiny, zadek, ledví�tír: genitálie, mìchýøStøelec: kyèle, stehnaKozoroh: kolenaVodnáø: holenì, lýtkaRyby: nohy, chodidlaLuna: mozek, levé oko, bøicho, chu�

Ilustrace i text (v Dingiru zkrácen):D. �. Bor, Obrazový atlas hermetismu, Trigon,Praha 1990.

92 DINGIR 3/2004

klubu Petra Kohouta -Lasenica. Spí�e výji-meèný byl Hejnùv Vý-zkumný ústav pro teo-retickou a praktickouastrologii v Praze. Vy-nikajícím astrologemv�ak byl napøíklad bás-ník Vítìzslav Nezval,který dokonce iniciovalzalo�ení Skupiny sur-realistù podle astrolo-gické metody a takéastrologické prvky sou-stavnì pou�íval ve svémdíle.

Bìhem dvaceti letbyla vydána øada pùvod-ních seriozních prací,èerpajících zejménaz nìmeckých pramenù,nejdùle�itìj�í z nichbohu�el a� na sklonku30. let, nejspí� díky snaze ukojit potøebulidí nalézt jistotu v dobì nanejvý� chaotickéa nejisté.

S nacistickou okupací se astrologovépodobnì jako okultisté a hermetici stahujíz oèí veøejnosti. Ostatnì v samotném Nì-mecku nemìla astrologie na rù�ích ustlánonejen za nacistù, ale ani za pøedchozí �vý-marské� republiky. Témìø smrtelnou ránuobdr�ela astrologie po Hessovì misi doBritánie, s ní� chtìl dojednat pøímìøí. Eska-páda druhého mu�e v NSDAP byla svede-na na jeho styky s okultisty a astrology.Podobnì jako v Øí�i byli i v protektorátuÈechy a Morava od 9. èervna 1941 postup-nì zatýkáni hermetici, okultisté, mysticii astrologové, byly jim zabavovány knihov-ny, zakazována èinnost, øada z nich bylaposlána do koncentraèních táborù, nìkteøí(napø. Jan Kefer) zde zahynuli.V izolaciPováleèné období urèité svobody bylo na-tolik krátké, �e k zalo�ení nìjaké astrolo-gické spoleènosti nedo�lo. Po únoru 1948se zbylí astrologové opìt ponoøili do pod-zemí. Máme jen kusé zprávy o studijníchkrou�cích napø. kolem Emanuela �imand-la nebo Otakara Solnáøe, které navazovalyna pøedváleèné aktivity. Po celá desetiletíse astrologové u nás museli potýkat s ne-dostatkem odborných pomùcek, zejménaefemerid (tabulek pozic planet), nutnýchpro výpoèet horoskopù.

Zmìkèení tuhého komunistického re�i-mu v druhé polovinì �edesátých let a ze-

jména v letech 1968-69pøinesla návrat astrolo-gických témat do novina èasopisù. Týdeník �Ahojna sobotu� zaèal otiskovatoblíbené týdenní horo-skopy, nìkolik obecnýchèlánkù vy�lo v mìsíèníkuMY 68 a 69. Slavným v tédobì byl brnìnský astro-log Høebaèka a èeská as-trologie dostala transfuzimladé krve. Nìkteøí do-dnes aktivní astrologové(autora tohoto èlánku ne-vyjímaje) se o svùj oborzaèali zajímat právì tehdy.V tìchto letech se takév celosvìtové astrologickékomunitì proslavil slo-venský psychiatr EugenJoná�, který astrologickoumetodou zaèal urèovat

plodné dny u �en a pohlaví poèatých dìtí.Politická obleva v�ak trvala pøíli� krát-

ce na to, aby na�i astrologové stihli asimi-lovat tehdy aktuální trendy, zejména hu-manistickou astrologii, která se po více ne�tøicetileté snaze jejího zakladatele DaneaRudhyara koneènì zaèala na Západì pro-sazovat. Pøesto v�ak do�lo k oplodnìní mo-derními astrologickými my�lenkami. Stalose to zcela neèekanì v roce 1972, kdy spiso-vatel Milan Kundera pod pseudonymemEmil Werner v týdeníku Mladý svìt publi-koval medailony jednotlivých znamenía nakonec i rozsáhlej�í materiál �Hvìzdya lidský osud�. Byl inspirovaný knihamifrancouzského astrologa André Barbaulta,který se sna�il v té dobì obohatit astrologiio my�lenky psychoanalýzy. Nic inspirativ-nìj�ího ani modernìj�ího od ètyøicátých letdo té doby èesky nevy�lo.

Na dal�í informace jsme si museli poè-kat a� do roku 1983 a� 1984, kdy v tehdyslavném T-magazínu publikovali devìtèlánkù na astrologická témata geolog Mi-lan �pùrek a historik vìdy Zdenìk Horský.Hranice v té dobì sice nebyly tak utìsnìné,ale stejnì jen pramálo zájemcù o astrologiimìlo mo�nost seznámit se s nejnovìj�ímitrendy, kterými astrologie �ila ve svobod-ném svìtì. A tak kdy� jsme na jaøe roku1989 v úzkém kruhu okolo Milana Nako-neèného zaèali pøipravovat obnovení èin-nosti Universalie, zaèalo být jasné, �e k za-celení propasti mezi stavem astrologie vesvìtì a u nás bude tøeba zalo�it svébytnouastrologickou spoleènost.

Slavná doba èeské astrologieHned v prvních dnech po listopadovýchudálostech jsme na 19. prosince 1989 svo-lali do Památníku národního písemnictvíschùzku desítky nám známých astrologù.Rozhodli jsme se zalo�it Astrologickouspoleènost (AS). Byla registrována v dubnu1990, v èervnu následovala zakládajícíschùze, na ní� byly zvoleny její statutárníorgány a na podzim zaèala svou praktickoua pøedná�kovou èinnost.

Spoleènost shromá�dila adresy asi pìtiset zájemcù o èlenství a navázala vztahy sezahranièními spoleènostmi. Díky paní Zo�eKinkorové jsme zaèali spolupracovats man�eli Huberovými, kteøí poøádali ve�výcarském Lucernu proslulé Svìtové as-trologické kongresy. Pod jejich zá�titoua díky sponzorství místopøedsedy AS Rad-ko Tobièíka byly v Praze uspoøádány na jaøe1994 a 1997 Evropské astrologické kongre-sy, na nich� vystoupila souèasná svìtováastrologická �pièka. Bìhem prvního sedmi-letí existence se Astrologické spoleènostipodaøilo zaplnit informaèní vakuum, kterétu pùl století panovalo a navázat tak na prácinìkolika osamìlých astrologù, kteøí udr�o-vali v úzkém okruhu astrologické povì-domí. Za v�echny zmiòuji alespoò nedávnozemøelého Josefa Danzera, spolupracovní-ka Jana Kefera, a dodnes agilního Vratisla-va Jana �i�ku. Souèasná situace v astrologiiodpovídá podstatì stavu, v jakém se obornachází ve svìtì.Souèasný stavZmapovat souèasnou situaci astrologieu nás se jeví nad síly jednotlivce.3 Jen pøizadání termínu astrolog v internetovém vy-hledávaèi se objeví dvì stovky profesionál-ních nebo poloprofesionálních astrologù,nabízejících své poradenské slu�by. Stejnýpoèet polo�ek dostaneme pøi zadání termínuhoroskop. Pokud vyhledáváme fulltextovì,jsme zaplaveni v obou pøípadech milionemzmínek o astrologii na èeském internetu.Astrologie je pøedmìtem zájmu nìkolikadesítek duchovnì zamìøených sdru�ení, jevyuèována v nìkolika desítkách kurzù,astrologickými tématy se zabývají nejenjednotlivá odborná periodika, objevují sei na stránkách duchovnì zamìøených i zce-la svìtských periodik. Pronikla na rùznéúrovni do sdìlovacích prostøedkù, zajímajíse o ni jako o pomocnou metodu nejenokultisté, mystici a hermetici, ale i umìlci,lékaøi, psychologové a psychiatøi.

�

t é m a

U poèátku novodobé èeskéastrologie (stejnì jako mnohajiných hermetických oborù)stál Otokar Griese.

Foto z knihyM. Nakoneèného,Novodobý èeský

hermetismus, Vodnáø 1995.

93DINGIR 3/2004

InstituceZa nejstar�í astrologickou instituci u násmù�eme pova�ovat Astrologickou spoleè-nost v ÈR (jejím pøedsedou je od roku 1996Zdenìk Bohuslav, místopøedseda RadkoTobièík, v letech 1990-1996 pøedseda PavelTurnovský). V souèasnosti sdru�uje pøede-v�ím zájemce o tradièní astrologii. S postu-pem doby se aktivity pùvodnì soustøedìnév Praze zaèaly pøená�et do regionù a zaèa-ly se také vytváøet aktivity na AS nezávis-lé. V souèasné dobì vyvíjí èinnost zejmé-na její poboèka v Ostravì, dlouhá léta ve-dená Jaroslavem Popelkou, který se sna�íspojit tradièní astrologii s  mystikou. Na ASje nezávislá Plzeòská astrologická spo-leènost vedená tradièním astrologem JiøímKubíkem. Agilní je i Olomoucká astrolo-gická skupina shromá�dìná kolem doye-na èeských astrologù Josefa Andra. Vímeo skupinkách, které pracují v Liberci, Èes-kých Budìjovicích, Brnì.

Humanistiètí a transpersonální astrolo-gové inspirovaní uèením Danea Rudhyaravytvoøili Sdru�ení pro rudhyarovská stu-dia (pøedsedkynì Martina Luká�ková, mís-topøedseda Pavel Turnovský), které se sna�ío vzdìlávání v dal�ích oborech, jako je psy-chologie, filosofie, semiotika, religionisti-ka apod. Má propracované etické zásadya supervizní skupinu vy�kolenou v inten-cích supervize pomáhajících profesí.

�Uèili�tì

Nejstar�í je �kola humanistické a trans-personální astrologie Pavla Turnovskéhoa Martiny Luká�kové. Zaèala fungovatv Praze na podzim 1992. Její zamìøení jezøejmé z názvu, poskytuje rozsáhlé a uce-lené vzdìlání v øadì astrologických oborù,po dobu pùsobení pro�lo tìmito kurzy natisíc posluchaèù. Výraznì je zamìøena navýchovu profesionálních a poloprofesionál-ních astrologù v intencích Danea Rudhyaraa Alexandra Rupertiho, tedy v astrologiizamìøené na vývoj osobnosti.

Kurs psychologické astrologie vedev Praze Rudolf Starý, vydavatel astropsy-chologické literatury a jungovský psycho-log.

Dal�í kurzy jsou zamìøeny víceménìtradiènì. �kola vì�teckých umìní Via Re-gia (Zuzana Antares a Roman Petr�íla)v Brnì je druhá nejstar�í �kola v zemi.Kromì astrologie jsou zde vyuèovány i dal�ídivinaèní metody (tarot). Tøetí nejstar�í�kolou je pra�ská �kola nativní astrolo-gie a její karmické nadstavby Petra Ras-tokina. Je zamìøena na karmickou a reinkar-

naèní astrologii. Dále jsou dùle�ité Astro-logická �kola Sirrah Alice de Silva Lago,která stojí na pomezí tradièní a moderní as-trologie, Astrologická �kola Kavalle Zde-ny Kavalové se sna�í slouèit prvky esoter-ní a moderní astrologie a tarotu, �kola kla-sické astrologie Zdeòka Bohuslava a Ri-charda Støíbného, Kurzy tradièní astro-logie Antonína Baudy�e seniora a juniorav Praze a Jiøího Kubíka v Plzni, Astrolo-gická �kola Hvìzda Eli�ky Landovské èiPrvní pra�ská astrologicko-léèitelská�kola �árky Sehnalové. Také øada jednot-livých astrologù poøádá pøíle�itostné kurzy,napø. Petr Trnka v Novém Jièínì, HelenaKovalová-Ale�ová nebo Dagmar Mazurováv Praze.

�Nakladatelství

Odbornou astrologickou literaturu sou-stavnì vydávají nakladatelství Vodnáø(technická literatura, jako jsou efemeridya tabulky domù, knihy Milana �pùrka), Pù-dorys (v Kosmoontologické øadì vycházejíspisy Rudhyara), Sagittarius (astropsycho-logická díla Greeneové, Sasportase, Jehle-ho). I ostatní nakladatelství obèas vydávajíastrologickou literaturu vysoké úrovnì,napø. nakladatelství Dobra, Fontána, Mer-kurius, Poznání, Eugenika, ��astní lidé,Trigon, Eminent (knihy Zo�i Kinkorové).Agentura Kdo je kdo vydala v roce 2001encyklopedii, v ní� naleznete pøes sto me-dailonù souèasných èeských astrologù.

�Periodika a sdìlovací prostøedky

Èistì odbornì zamìøené vycházejí u násdlouhodobì dvì revue. V první øadì je toKonstelace, kterou od roku 1991 vydáváAstrologická spoleènost, a TransForMo-tor, který vydává od roku 1999 MartinaLuká�ková pro spoleèenství humanistic-kých a transpersonálních astrologù. Od roku2001 vycházel spoleènì s Rezonancí Pav-la Turnovského jako dvojèasopis. Vý�ezmínìné publikace jsou vydávány spí�e prosubskribenty, veøejnosti jsou dostupné pou-ze v nìkterých vybraných knihkupectvích,které mají �iroký sortiment astrologické li-

t é m a

Pavel Turnovský (*1950), astrosymbolog, výtvarník,publicista, editor, uèitel.

teratury. V Praze je to knihkupectví Dobra,Neoluxor, v Brnì �ení�ek. Zvlá�tní pozor-nost zasluhuje i revue Prostor, která mìlav letech 1990-1999 stálou rubriku Apendixastropsychologica (�éfredaktorem byl Ru-dolf Starý). Od roku 1992 vychází týdeníkAstro, který v�ak trpí odbornou nevyvá�e-ností, co� je pochopitelné, má-li vycházetka�dý týden. Také duchovnì a esoternìzamìøená periodika zveøejòují èasto astro-logické informace a èlánky, zejména se jed-ná o èasopisy Logos, Regenerace, Regena,Fontána esotera, Spirit, Medium. Rozhovo-ry s pøedními èeskými astrology se objevi-ly snad u� ve v�ech novinách a èasopisech,které u nás vycházejí. Podobnì se vyskytlyrozhovory a besedy rùzné úrovnì i ve v�echmo�ných rádiích a televizích. Vzpomeòmezejména na poøad Horoskop, který se ob-jevoval pravidelnì ka�dý týden poèátkem90. let na ÈT, v nìm� mìli mo�nost vystou-pit témìø v�ichni tehdy pùsobící astrolo-gové. Nicménì nelze zastírat, �e prezenta-ci seriozní astrologie zasadily tvrdou ránukomerèní televize, které tento námìt spí�bulvarizují.

�Poèítaèe a internet

Od konce 70. let pronikla astrologie i dosvìta poèítaèù. V souèasné dobì jsou u násk dispozici kromì zahranièního softwarui tøi èeské utility a to Johanes, Astrolog-Apas a Nebeský kalendáø. S nástupem in-ternetu se øada astrologických aktivit pøe-místila na sí�. Èasté jsou prezentace astro-logù, kteøí tu nabízejí své slu�by, naleznemetu øadu odborných fór, z nich� nejdùle�itìj�ía nejnav�tìvovanìj�í jsou v poøadí vznikuÈeská astrologická stránka http://www.astrologie.cz, zamìøená na humanistickoua transpersonální astrologii, a dále tradiènìzamìøené http://www.astrolot.cz, http://www.astrolab.cz, http://www.ceskaastro-logie.cz.

n

Poznámky1 Rudhyar, Dane, Astrologie transformace, Pùdorys, Pra-

ha 1997.2 Howe, Ellic, Astrologická válka - vyu�ití astrologie

v psychologickém boji za druhé svìtové války, Pùdorys,Praha 2003.

3 Pro slo�itost a promìnlivost námìtu mù�eme se tu jenpokusit zmapovat hlavní trendy, osobnosti a instituce,a proto se autor pøedem omlouvá za nedostatky, které setu zákonitì objeví.

94 DINGIR 3/2004

POÈÁTKY ÈESKÉHOHERMETISMUStruèná historie èeské hermetické scény na pøelomu 19. a 20. století

Petr Kalaè

Konec XIX. století, doba oznaèovaná jako �fin de siécle�, nebyla jen koncem století, ale takékoncem tradièních spirituálních hodnot. Hluboko zakoøenìná køes�anská tradice Evropy sehroutila pod náporem narùstajícího pozitivizmu. S postupující industrializací mizela bída chu-dých, zato v�ak narùstala bída duchovní. Pøírodní vìdy a prùmysl prodìlávaly obrovský roz-voj a víru mìlo nahradit vìdìní. Zaèínalo nábo�enství svobody a pokroku.

Jako protitlak k tomuto trendu se kdesi na okraji spoleèenského �ivota rodila lidská touhapo hlub�ím poznání tajemna. Byl to poèátek renesance hermetických nauk, které se dají defino-vat jako soubor uèení o tajných vìdách, jakými byly pøedev�ím alchymie, astrologie a magie.Pøísné tajení tìchto nauk v minulosti se jakoby mávnutím kouzelného proutku mìnilo v témìøveøejné hnutí. Vìdìní starého Egypta se mísilo s �idovskou kabalou a orientálními esoteric�kými smìry, zejména indického typu. Spolu s vlnou rychle se �íøícího spiritismu byly promísenyv tzv. okultismus.

POÈÁTKY ÈESKÉHOHERMETISMU

Touto vlnou byla na konci XIX. stoletízasa�ena celá Evropa, ale i Egypt, Tunis,Indoèína, Kolumbie, Argentina, Kubaa USA. Tøemi nejvìt�ími centry evropskéhohermetického hnutí byly Anglie, Franciea Nìmecko. Vznikaly zde øády a spoleènostis nejrùznìj�í náplní duchovnì zamìøenýchaktivit. Byly to pøedev�ím martinisté, teo-sofové, spiritisté, rosikruciáni, neognosti-kové a ilumináti, jejich� veøejné aktivity senejprve promítaly do publikaèní èinnosti.

Vycházely nejrùznìj�í knihy a èasopisya pozdìji vznikala i specializovaná knihku-pectví, zamìøená na danou problematiku.Zájem spoleènosti byl nakonec tak veliký,�e bylo nutné zalo�it výuková centra, �kolya v roce 1897 i hermetickou univerzitu sesídlem v Paøí�i. Reprezentantùm, mnohdypøíslu�níkùm �lechty, se zde dostávalo za-svìcení a po øádnì slo�ených zkou�káchi diplomù z v�emo�ných oborù hermetis-mu a kabaly. Paøí� se tak stala hlavním støe-diskem hermetického hnutí a vábila neklid-né povahy hledajících.

�A právì jednou z takovýchpovah byl èlen starého�lechtického rodu, baronAdolf Franz Leonhardi(16. 5. 1856 - 11. 2. 1908)z jihoèeské Strá�e nad Ne-�árkou. Díky jeho evrop-ským aktivitám se znovu-vzkøí�ený hermetismus do-stal i do Èech, kde padl do

pøipravené pùdy, zryté ji� dlouho pøed tímse �íøícím spiritismem. Tomu se daøilo ze-jména v Podkrkono�í, ale �íøil se i do vel-kých mìst. V celém svìtì se stal nejroz-�íøenìj�í disciplínou novodobého okultis-mu. Sám baron Leonhardi byl tomuto oboruoddán a na svém zámku poøádal èasté spiri-tistické seance. To v praxi znamenalo vy-volávání duchù zemøelých osob prostøed-nictvím jedince ponoøeného do tranzu, tzv.média.

Rychle se �íøící zájem o tento nenároènýa ka�dému èlovìku pomìrnì snadno do-stupný obor poznávání tajemna si brzyvy�ádal tiskový orgán, jen� by se dané prob-lematice vìnoval podrobnìji. Stalo se jímperiodikum �ivot - èasopis pro spiritism,které roku 1896 zaèal vydávat BedøichLadislav Pícha v Praze - Smíchovì. Vedlepraktických rad, jak pracovat na poli po-smrtných fenoménù, se zde objevovalyi èlánky filozofické a témata dotýkající sekøes�anské mystiky. Pøevá�ná vìt�ina tex-tù byla pøekládána z cizí literatury, hlavnì

francouzské, anglické a nìmec-ké.

Roku 1891 zalo�il baronLeonhardi Teosofickou ló�iv Praze, ve které se anga�ovali Gustav Meyer - Meyrink (19.1. 1868 - 4. 12. 1932). Ten bylv té dobì, stejnì jako baronLeonhardi, èlenem celé øadyevropských esoterních spolkù.Teosofie se pokou�ela o integra-ci východního (pøedev�ím in-

dického) a západního okultismu na báziesoterního køes�anství. Hlavním cílem tétonauky bylo pøedev�ím tzv. bo�ské sebe-poznávání, co� mìlo mít za následek du-chovní povznesení èlovìka a lidství vùbec.Vedle spiritismu reprezentovala teosofienejpoèetnìji zastoupený západní esoterickýsmìr.

Orgánem Teosofického spolku v Prazese stal èasopis Lotus, jeho� první èíslo vy-�lo roku 1897. Vùdèími osobnostmi tohotoperiodika byli teosofové Alois Koch a poz-dìji Jan Bedrníèek. Lotus mìl pomìrnì�irokou publicistiku, ve které vedle témato evropském okultismu, filosofii a praxijógy dominovala problematika smrti a ná-sledné reinkarnace. Toto uèení o posmrtnémznovuvtìlování du�í z indické teosofie pøe-vzala teosofie západní jako svou podstat-nou ideu.

�Vedle vlivu teosofie se na formování her-metického hnutí druhé poloviny XIX. sto-letí podepsalo hlavnì uèení tzv. �Nezná-mého filosofa� Louise Claude de Saint-Martina (1743 - 1803). Bylo syntézou her-metismu a esoterního køes�anství. Marti-nismus se po Evropì �íøil velmi rychle,hlavnì díky tomu, �e byl ideovì velmi tole-rantní (vy�adoval jen víru v Boha, av�akpøipou�tìl jakékoliv jeho pojetí) a také pro-to, �e byl v úzkém vztahu k zednáøskýmló�ím. K ustavení martinistického øádudo�lo v Paøí�i r. 1888 a pravdìpodobnì ji�o tøi roky pozdìji vznikl v Èeských Budì-Adolf F. Leonhardi.

t é m a

95DINGIR 3/2004

jovicích martinistickýkrou�ek, jen� vedl - kdojiný ne� opìt baron AdolfLeonhardi.

Roku 1895 se pakz krou�ku stala ló�e, je�nesla název U modréhvìzdy. Èlenem ló�e bylmimo jiné i básník my-stického zalo�ení JuliusZeyer (26. 4. 1841 - 29.1. 1901). Centrum marti-nistického hnutí se poslé-ze pøestìhovalo do Prahya zde r. 1897 skupina pra�-ských martinistù s finanè-ní podporou Hynka Ti-chého v redakci Emanuela Haunera a HugaKosterky zaèala vydávat Sborník pro filo-sofii, mystiku a okkultismus (1897). Jehoprvní roèník byl zároveò tiskovým orgánemprvní pra�ské martinistické ló�e. Vzoremtomuto periodiku byl francouzský martinis-tický èasopis L� Initiation.

Emanuel Hauner (24. 12. 1875 - 14.6. 1943) byl spiritista, èlen Metapsychickéspoleènosti, aktivista pra�ského martinis-tického hnutí, zednáø (r. 1905 byl jednímze zakladatelù pra�ské ló�e U tøí koruno-vaných sloupù), pøekladatel a literát(Struèný nástin nìkterých tajných spoleè-ností, Spiritualistický slovník). U�íval taképseudonym Aurel Vlach (sbírka básní Volá-

ní do kosmu) a Platon.Hugo Kosterka (9. 4.1867 - 31. 5. 1956) bylpra�ský hermetik a pøe-kladatel - polyglot.

U vzniku sborníkustál v�ak je�tì jedenz pøedních èeských okul-tistù, èlen francouzskéhoøádu Rose-Croix-Cabba-listique, svobodný zed-náø, novognostik a ilumi-nát Karel Pavel Dra�-ïák (1872 - 1921), jen�pøedtím spoleènì s HugoKosterkou pùsobil v re-dakci symbolistického èa-

sopisu Moderní revue, ve kterém se v mno-hém pøípadì také zrcadlila èinnost èeskýchhermetikù. Av�ak Moderní revue nebyla a�tak úzce tématicky zamìøená do oblastiokultismu.

Ve Sborníku pro filosofii, mystiku a ok-kultismus, který vycházel dvakrát roènì,byly prezentovány je�tì jiné esoterické smì-ry, jimi� byly napøíklad iluminátství, je� sipodobnì jako zednáøství pøedsevzalo jakosvùj cíl práci na mravním zdokonalováníèlovìka, a neognosticismus, jen� se sna�iluchovávat tzv. �pravou tradici Kristovu�a souèasnì sluèovat víru s vìdìním. Odroku 1898 vycházel sborník s pøílohamiSfinx a Gnosis. Gnosis se pozdìji stalaorgánem èeské neognostické církve, vzniklér. 1900. Sami redaktoøi byli stoupenci tøíesoterických proudù - Josef R. Adamíra bylneognostik, Hauner martinista a Dra�ïákjako iluminát. Pro svoji vysokou kvalitua univerzálnost se Sborník pro filosofii,mystiku a okkultismus stal tiskovým orgá-nem èeského hermetického hnutí. Josef R.Adamíra (1877 - 1953) se pokou�el o re-konstrukci novognostické církve, vedl pra�-skou Du�evìdnou spoleènost, byl dr�ite-lem titulu Papusova �bakalariátu kabaly�a pozdìji organizátorem soukromého okult-ního krou�ku se zamìøením na Isidin kult.

Jako poslední nám dosud známé perio-dikum s takto úzce vyhranìnou tématikouz konce XIX. století byla Hvìzda záhrobnípra�ského redaktora, vydavatele a pøekla-datele Jaroslava Janeèka (28. 1. 1870 -24. 12. 1953). Podtitul znìl: èasopis prospiritism a vìdy okkultní a vycházel v letech1894 - 97. Janeèek (u�íval pseudonym EmilWiesner) byl známý èeský spiritista, pro-pagátor uèení �védského mystika E. Swe-denborga a zároveò neúnavný �iøitel�pravd� o posmrtné øí�i. Tomu také odpo-

vídala tématická skladba èlánkù Hvìzdyzáhrobní. Pro pøeklad a výklad Swedenbor-gova díla Janeèek zalo�il a redigoval ediciNábo�enství a �ivot, revui Nový Jeruzalém,zøídil Swedenborskou charitní jednotua stal se duchovním správcem sweden-borgiánù u nás.

�Z dal�ích významných osobností, které sepøed vstupem do XX. století zaèínaly an-ga�ovat na èeské hermetické scénì a nezøíd-ka po sobì zanechali i literárnì historickéstopy, pøipomeòme alespoò Jana Øebíka(1867 - padesátá léta 20. stol.) zájemceo spiritismus, teosofii, kabalu, martinistu(pozdìji vùdce první martinistické ló�ev Èeských Budìjovicích), zednáøe (ló�o-vým jménem Origenes), ilumináta a poslézepøedsedu spolku èeských hermetikù Uni-versalia.

Právì tak musíme zmínit Karla Wein-furtera (27. 5. 1867- nìkdy je uvádìn rok1868 - 14. 3. 1942), nejprve spiritistu, teo-sofa a martinistu, �arbitera� v celé oblastiokultismu, pøekladatele, kompilátora a spi-

sovatele (Ohnivý keø, Odhalená magie,Tajná tradice a uèení bratrù Rosekruciánù,Astrologie v�eobecná, Astrologie speciál-ní, Pamìti okultisty, atd.), vydavatele a po-pularizátora esoterních dìl, zakladatelespolku (vznikl 27. 11. 1929) a stejnojmen-ného èasopisu Psyche (1924 - 48, po Wein-furterovì smrti vedl redakci èasopisu dr.Otakar Èapek). Weinfurter redigovali první dva roèníky èasopisu Okultní a spi-ritualistická revue (vycházela v letech 1921- 1924). Nelze zapomenout ani na Otaka-ra Zachara (4. 1. 1870 - 29. 11. 1921),kladenského sládka a vynikajícího znalcestøedovìké alchymie, jejího nad�eného pøe-kladatele, spisovatele a vydavatele (O al-chymii a èeských alchymistech, Bavor Ro-

Louis Claude de Saint-Mar-tin.

t é m a

96 DINGIR 3/2004

Universalia.

dovský z Hustiøan, Praktika testamentuRaymunda Lullua, Z dìjin spiritismu atd.),martinistu Odona Koppa (1870 - 1958),Milo�e Maixnera (4. 1. 1873 - 5. 5. 1937),svérázného pra�ského hermetika, spisova-tele (Okkultismus, Mantika, Praktická tele-patie, atd.), pøekladatele a vydavatele (roku1907 zalo�il a vydával èasopis Kosmickérozhledy), �lechtice Josefa Maria Emanu-ela Le�etického z Le�ehradu (15. 11. 1877- 30. 5. 1955), básníka, prozaika, dramati-ka a kritika, zakladatele cenného literárníhoa historického archivu - Le�ehradeum, his-torika èeského klasického rosikruciánstvía esoterních spoleèností, zednáøe, spoluza-kladatele první pra�ské martinistické ló�e(s ló�ovým jménem Orfeus), èlena ló�e Si-meon a Du�evìdné spoleènosti. Podobnìjako K. Weinfurter redigoval tøetí roèník èa-sopisu Okultní a spiritualistické revue.

�Obrovskou zásluhu na posílení kolísajícíèeské hermetické scény na poèátku XX.století mìl Moravan, èestný doktor a pro-fesor hermetických vìd Otokar Griese (19.

10. 1881 - 2. 10. 1932), v�estranný znaleca praktik snad ve v�ech hermetickýchoborech a neúnavný �iøitel �vzne�enýchidejí okkultických�. Byl zakladatelem èa-sopisù Isis (vycházely v letech 1905 - 1910a 1922 - 1924), Lucifer (1913 - 1914), Za-svìcení (1914) a Pentagram (1919 -1920),zakladatelem pøerovské martinisticlé ló�e(r. 1905), neognostické spoleènosti (roku1908) a pøedev�ím Svobodné �koly vìd her-metických (edièní dru�iny, která pøipravo-vala pøeklady a vydání textù ze v�ech oborùhermetismu), spisovatelem, zakladatelema mecená�em Ústøedního nakladatelstvíokkultních dìl v Pøerovì a zakladatelemBratrstva Bílé ló�e, zasvìcujícího do èes-kého iluminátství, a v neposlední øadì za-kladatelem bratrstva Neznámých samari-tánù �jdoucích ve �lépìjích Mistra Naza-retského�.

Z dìl, které sám napsal pøipomeòmeMumiální hermetickou léèbu - pøíspìvekk tajné medicinì starých (Praha 1908),Problém oèarování (Praha cca 1908),Astrologie (Pøerov 1911), Kosmoskop - jehovýznam a u�ití v okultní praxi (Pøerov1920). Významný je jeho pøeklad SeferJeciry - knihy o utváøení (Pøerov 1921).Svým pøíkladným �ivotem dal podnìti k pozdìj�ímu formování Universalie -spoleènosti èeských hermetikù.

Posledním významnìj�ím hermetikempøelomu XIX. a XX. století byl pøeklada-tel, autor románù a básní s okultní témati-kou (Háj Satyrù, Bitva stínù, Bílá paní, atp.)dr. Josef �imánek (1883 - 1959), spoluza-kladatel pra�ské martinistické ló�e Sime-on.

�Na samém poèátku XX. století se v Èeskékotlinì (tzv. èeském magickém kotlíku, jakse dnes mezi na�imi hermetiky øíká) a kra-jích pøilehlých zrodilo hned nìkolik, pro bu-doucnost významných osobností. Z jejichliterárního odkazu èerpajíhermetikové dodnes.1

Z velièin èeskéhohermetismu je tøeba vy-zdvihnout trojici nejvý-znamnìj�ích aktivistù.První z této trojice je PetrKohout alias Pierre deLasenic (17. 5. 1900 -23. 6. 1944), dynamickáosobnost, která vtisklanovodobému èeskémuhermetismu jedineènoupeèe�, experimentální

magik a spagyrik,velký znalec eso-teriky staréhoEgypta, cestova-tel, vùdce Vol-ného sdru�enípracovníkù ok-kultních (vzniklona zaèátku dvacá-tých let a po od-chodu P. Kohoutado ciziny ho vedling. Robert Mach), èlen pra�ské martinis-tické ló�e Simeon (s ló�ovým jménem Mi-lan), èlen spoleèností New Eulis a Societéegiptienne secréte. Roku 1932 zalo�ilpaøí�skou ló�i Universalia (poboèku pra�-ské Universalie, ve které pøi svých pobytechv Èechách pùsobil). Pøedev�ím je ale Ko-hout znám jako zakladatel hermetickéhosdru�ení Horev-klub.

Horev-klub vznikl r. 1938, rok po té, coLasenic vystoupil z Universalie. Pøedcházelmu neúspì�ný pokus o zalo�ení èeskéhoEulis-klubu. Horev-klub mìl povahu eso-terní ló�e, ve které se konaly rozpravy nanejrùznìj�í esoterická témata, alchymické,spagyrické a magické práce, mimo jinéi s pozorováním a �fotografováním� �iv-lových bytostí. Zalo�il té� martinistickouló�i Paragava. Tiskovým orgánem klubui ló�e byl èasopis Horev. Lasenic pøispívali do èasopisu Logos (1934 - 1940) a Herold(jeho jediné èíslo vy�lo v lednu 1933), bylté� redaktorem v periodiku Medium. Jeznám jako autor stì�ejních èeských herme-tických spisù Universalismus, Sexuální ma-gie (obì Praha 1933), Egyptské hieroglyfya jejich filosofie (Praha 1935), Alchymie -její teorie a prakse (Praha 1936), HermesTrismegistos a jeho zasvìcení (Praha 1936),Hermetická iniciace Universalismu na zá-kladì rhodostaurotickém (Praha 1937), Ta-rot - klíè k iniciaci (Praha 1938) a dal�ích.

�

Karel Weinfurter (uprostøed) se spisova-telem a duchovním uèitelem PaulemBruntonem (1898-1981) a man�elkou. Pierre de Lasenic.

t é m a

97DINGIR 3/2004

Druhý z trojice nejvýznamnìj�ích herme-tikù je vídeòský Èech Frati�ek Kabelák(8. 11. 1902 - 13. 8. 1969), magik, theurga kabalista renesanèního typu, pohybujícíse mezi knihami, laboratoøí a magickýmikruhy, èlen vídeòského krou�ku Magikon,pøední èinovník pra�ské Universalie

(zaslou�il seo vybudovánía vybavení je-jí alchymickélabora toøe ,pøedná�el apsal), redak-tor èasopisuMedium, au-tor øady her-m e t i c k ý c hpøekladù aspisù. Kni�nìvy�lo Kabba-

listické zasvìcení, pøeklad Magia innatu-ralis, Pantakly a charaktery Luny, Knihatajemství velikého �emu, Praktická spagirie,Magia Nigrae, Herbarium spiritualesiderum (v�e Eulis 1940), nedokonèenazùstala Indická astrologie (soukromý tisk,1941. V rukopise je Kniha o jógu, MagiaDivina, Psychurgie v�eobecná a speciální,Uèení mistrù, Merkab�tí jezdci a máloznámé Hvìzdné letoèty. Po válce se stáhlmimo Prahu do Beèova nad Teplou, kdepokraèoval ve svých magických studiícha experimentech.

Kabelák mìl stejnì jako ní�e zmínìnýKefer velkou snahu syntetizovat své vìdìní.Z poznámek v jeho denících je patrné, �epracoval na monumentálním hermetickémdíle. V jeho sepsání mu v�ak bránily tvrdé�ivotní podmínky. V �edesátých letech do-jí�dìl do Prahy za malým krou�kem zájem-cù o hermetismus a pomáhal tak zachová-vat kontinuitu èeského hermetického hnutí.

�Posledním z trojice hermetikù je PhDr. JanKefer (31. 1.1906 - 3. 12. 1941), svérázný,neúnavný a obìtavý èinitel spoleènostièeských hermetikù Universalia, která bylaorganizaèním vrcholem vývoje èeskéhohermetismu. Roku 1927 se z hrstky zájem-cù o hermetismus ustavil volné sdru�eníUniversalia, které se 4. 5. 1930 stalo úøed-nì uznanou spoleèností. V letech 1932 -1940 pak Universalia vydávala obsáhloulístkovou Encyklopedii okultismu, do kterépøispívali pøedev�ím Kefer s Lasenicem.Kefer byl vedoucím duchem spoleènosti,v ní� pracovaly nejrùznìj�í sekce (napø.astrologická), regionální odboèky a roku1937 dokonce laboratoø. Její pøedná�kováa edièní èinnost byla rozsáhlá. Vycházelazde díla z pera Paracelsa, E. Léviho, S. deGuaity, Kefera, Lasenica, Kabeláka, my-stické spisy J. Kmínka, V. Holého a øadydal�ích domácích i zahranièních autorù,dokonce i Tibetská Kniha mrtvých. Vý-znamná byla i edice �pøísnì soukromýchtiskù� Eulis, ve které vy�ly napø. i pøekla-dy nìkterých magických grimoárù.

Roku 1938 se Kefer v Logosu zmínilo tom, �e v na�í vlasti se nalézalo na 700stoupencù hermetismu, zatímco pøed nìko-lika lety jich tu bylo asi jen deset. Na tìch-to èíslech je jasnì vidìt vliv spoleènostiUniversalia, její� hlavní ideou bylo �íøeníuniversalismu, tedy �propagace hermetis-mu a filosofie, syntetické studium nábo�en-ských a okultních nauk v�ech smìrù a dob,aby byl posílen idealistický a duchovníproud v soudobé kultuøe�. Universalia byla

zru�ena v denzatèení Kefe-ra gestapem,9. 6. 1941.

Jan Keferbyl i hlavnímredaktoremè a s o p i s uspoleènosti -Logos, skaut-ským èinov-níkem, kom-ponistou, lek-torem Svobodné �koly vìd hermetických(pokraèování Grieseho �koly), pøekla-datelem, novodobým pøedstavitelem astro-magie - nauky boje proti osudu - a v�estran-ným praktikem hermetických umìní. K in-dickému esoterismu se v�ak stavìl rezer-vovanì.

Narozdíl od Lasenica, který byl za-stáncem ló�ového hermetismu, usilovalKefer o jeho veøejné �íøení. Tou�il po tom,aby se Praha stala jakýmsi centrem herme-tického hnutí a dìlal pro to maximum. Vìøilve významnou roli Slovanù, zejména Èe-chù. Díky svému vlastenectví byl pozdìjitrnem v oku nacistùm (provedl napø. i ma-gickou operaci zamìøenou proti Hitlerovi),kteøí ho nakonec umuèili v koncentraènímtáboøe Flossenbürg.

Duchovním mistrem byl Janu Keferovifrancouzský hermetik Éliphas Lévi, jeho�spisy pøekládal do èe�tiny. Jeho literární díloje slo�eno ze Syntetické magie (ve 30 se-�itech vycházejících v Praze od r. 1935,nebylo dokonèeno), Theurgie (soukromýtisk, Praha 1935), Theutgie magické evo-kace (ló�ový tisk, Praha 1937), Praktickéastrologie aneb umìní pøedvídání a bojeproti osudu (Praha 1939), Encyklopedie za-pomenutého vìdìní (Praha 1940, nedokon-èeno) a Astrologické diagnostiky (Praha1940, nedokonèeno).

n

Bibliografická poznámkaÈlánek je zaèátkem autorovy rozsáhlej�í práce �Struèná his-torie èeské hermetické scény od konce 19. století do roku1989�, která vznikla v srpnu 2004 pro Dingir. V této práci jetaké uveden seznam pou�ité literatury.Poznámka

1 Obdobím tohoto zatím posledního zlatého vìku èeskéhohermetismu (od konce 19. stol. do r. 1938) se ve svémknize Novodobý èeský hermetismus (vy�lo nejprve jakosamizdat a roku 1995v nakladatelství Vodnáø) s velkoupeèlivostí zabýval prof. Milan Nakoneèný.

Franti�ek Kabelák.

t é m a

Petr Kalaè pracuje v oddìlení èasopisù Knihovny Národ-ního muzea. Vede Dokumentaèní centrum èeského her-metismu (viz oznámení na následující stranì dole).Jan Kefer jako vedoucí skautù.

Gnóm, �ivlová bytost,kterou údajnì vyvolalia vyfotografovali èle-nové Horev-klubu u Ká-raného.

98 DINGIR 3/2004

PROÈ ASTROLOGIENEFUNGUJE?

t é m a

Tøi velké námitky proti tvrzením astrologie

Jiøí Grygar

Astrologie je nauka s hlubokými historickými koøeny sahajícími do doby nìkolika tisíciletípøed na�im letopoètem zvlá�tì k �mudrcùm od východu� v krajinách na jihovýchodním pobøe�íStøedozemního moøe, tj. zejména k Babyloòanùm, Chaldejcùm, Sumerùm, Egyp�anùm i �idùm.Astrologie v�ak kvetla i v antice, kdy získala jistý filosofický podklad, ale u� tehdy se zøetelnìvynoøovaly pochybnosti o jejím smyslu. Proti astrologii ostøe vystupovali velcí køes�an�tímyslitelé sv. Augustin i sv. Tomá� Akvinský a rozhodující úder jí zasadili prùkopníci moderní-ho vìdeckého my�lení v 17. stol. v èele s astronomem a matematikem Janem Keplerem (1571-1630).

PROÈ ASTROLOGIENEFUNGUJE?

Proto je ponìkud pøekvapující, �e je�tì napoèátku XXI. století má astrologie své za-stánce, nejenom v málo znalé èásti laickéveøejnosti, leè i mezi nìkterými filosofy, bai pøírodovìdci nebo techniky (u nás napø.Prof. RNDr. et PhDr. Z. Neubauer, CSc.;Doc. Ing. A. Baudy�, CSc.; RNDr. Milan�pùrek, CSc.). Pøitom je zcela zøejmé, �eobhajoba údajného fungování astrologie jepøímým popøením zásad kritického vìdec-kého my�lení, které se tak výbornì osvìdèu-je pøi rozvoji moderní pøírodovìdy právìod zmínìného 17. stol. Zasvìcený rozborslabin a blamá�í astrologie podali v minu-lých letech v èe�tinì Prof. RNDr. V. Vaný-sek a Ing. M. Grün (viz seznam literatury).

Zku�enosti z debat se zastánci astrolo-gie ukazují, �e je témìø nemo�né pøesnìjivymezit, co vlastnì dne�ní astrologie je.Pochopitelnì i její akademiètí zastánci sevíceménì sna�í distancovat od zcela pokles-lé bulvární astrologie, která naplòuje strán-ky mnoha novin a èasopisù, ale i komerèníelektronická média, pøípadnì vede k tako-vým úletùm jako je povìstná pra�ská As-trologická apatyka Emila Havelky. Není

jistì náhodou, �e za propagaci bulvárníastrologie udìlil Klub èeských skeptikùv posledních �esti letech plnou pìtinu Blud-ných balvanù Sisyfa jednotlivcùm, redak-cím novin a èasopisù i elektronickým mé-diím. Nicménì ani akademiètí pìstiteléastrologie nedoká�í objasnit, èím vlastnì se�solidní� astrologie od té bulvární odli�u-je; pouze tvrdo�íjnì opakují, �e si osobnìovìøili, �e astrologie funguje.

Obecnì lze snad vymezit základní astro-logické tvrzení tak, �e z okam�itého úhlo-vého rozestavení význaèných astronomic-kých objektù (Slunce, Mìsíce, planet) vùèihorizontálním souøadnicím na daném místìna povrchu Zemì lze pøedpovìdìt napø.osud èlovìka, jen� se v tom okam�iku nadaném místì narodil (horoskop-radix), pøí-padnì �e podobnì lze pøedvídat i osudystátù, lodí, letadel atd., co� by v dne�ní dobìteroristických a jiných hrozeb mohlo mítvelký praktický význam. Proti tomuto tvr-zení lze vznést nesmírné mno�ství záva�-ných námitek, z nich� aspoò tøi chci nynípodrobnìji rozvést.

Námitkavùèi historické zku�enosti astrologieSoudobí astrologové se rádi odvolávají nazmínìné dávnovìké zku�enosti svých pøed-chùdcù, ulo�ené do hermetických astrolo-gických spisù. Starovìká astrologie v�aknutnì nará�ela na dva problémy, tj. nepøes-nost v mìøení èasu a nepøesnost v mìøeníúhlových poloh. Chyby v urèení èasu po-mocí sluneèních èi vodních hodin dosaho-valy desítek minut za den a chyby v urèeníúhlové polohy hvìzd èi planet na oblozeasi 1 úhlový stupeò. Pøi tìchto nepøesnos-tech nelze objasnit paradox dvojèat, kteráse obvykle narodí v nìkolikaminutovýchintervalech, tak�e mají v rámci zmínìnénepøesnosti nutnì tý� horoskop, a pøestov naprosté vìt�inì pøípadù zcela odli�néosudy.

Dal�í problém spoèívá v tom, �e staro-vìká astrologie mohla v principu poèítatpouze s pìti planetami viditelnými oèima,kde�to pokrok astronomie od 18. stol. pøi-dal dal�í tøi planety, které proto nemohlybýt souèástí oné historické zku�enosti.

Dokumentaèní centrum èeského hermetismuZku�enost ukazuje, �e bádání v minulosti èeského hermetismu je velmi obtí�né. Dùvodem toho je nejen skuteènost, �e tato oblaststojí a patrnì v�dy bude stát stranou pozornosti historikù z povolání, ale hlavnì to, �e pøíslu�né materiály nejsou nikde cílenìarchivovány a zpracovávány.Dìjiny èeského hermetismu zhruba do roku 1948 zmapoval prof. dr. Milan Nakoneèný ve své knize Novodobý èeský hermetismus(Praha 1995). Nakoneèný doslova v poslední chvíli vyslechl pamìtníky a zpracoval dokumenty, které mìl k dispozici. Doba odroku 1948 do roku 1989 v�ak není zatím podchycena prakticky vùbec. Domníváme se, �e je tøeba pouèit se z minulosti a postarat seo to, aby doklady o duchovním usilování jedincù i skupin byly zachovány i pro budoucí generace. Proto v èervnu roku 2001 vznikloDokumentaèní centrum èeského hermetismu (DCÈH). V jeho èele stojí mladý èlovìk, jeho� knihovnické povolání zaruèuje od-borné zpracování archivních materiálù. Cílem DCÈH je doplnit chybìjící údaje o historii èeského hermetismu pøed rokem 1948,shromá�dit údaje o dosud nezpracovaném období mezi roky 1948 - 1989, a prùbì�nì dokumentovat vývoj èeského hermetismu poroce 1989. Obracíme se proto na v�echny, kteøí by nám v tomto zámìru mohli pomoci.Kontakt: Petr Kalaè - DCÈH (archiv), Královská obora 56, 170 76 Praha 7; kalacak@yahoo.com.

99DINGIR 3/2004

t é m a

Koneènì pak starovìcí astrologové ne-tu�ili, �e zemská rotaèní osa opisuje preces-ní kru�nici v periodì pøibli�nì 260 století.Jeliko� zvìrokruh je rozdìlen na 12 zna-mení, pøibli�nì za 22 století se rozejde polo-ha souhvìzdí zvíøetníku a astrologickéhoznamení o jeden úsek. Jeliko� astrologie jemnohem star�í ne� poèátek køes�anskéholetopoètu, èiní tento posuv v souèasnosti u�témìø dva úseky, tj. tzv. jarní bod, kterýv dobách poèátkù astrologie spadal do sou-hvìzdí Berana, byl v køes�anské éøe v sou-hvìzdí Ryb a brzy pøejde do souhvìzdí Vod-náøe (vìk Vodnáøe je ostatnì známou re-kvizitou hnutí New Age). Není jasné, jaktedy mohou astrologické pouèky odvozenépro polohy planet v tehdej�ích souhvìzdíchplatit i pro souèasnost, kdy se planety v té�ekonfiguraci vyskytují v úplnì jiných sou-hvìzdích.

Pro ilustraci uvádím, �e kdy� souèasnýastrolog napí�e, �e Slunce se nachází veznamení Støelce (22. 11. - 21. 12. bì�néhoroku), ve skuteènosti se Slunce mezi 22.a 29. 11. promítá do souhvìzdí �tíra, od 29.11. do 17. 12. do souhvìzdí Hadono�e (kteréastrologové vùbec mezi souhvìzdí zvíøet-níku nepoèítají!) a teprve od 17. do 21. pro-since je v tom Støelci! V r. 2002 se k tomupøidala je�tì dal�í komplikace, kdy� Saturnvstoupil 31. srpna do souhvìzdí Orionu(rovnì� nepatøícího mezi zvíøetníková sou-hvìzdí) a setrval tam a� do 21. listopadu.Námitka kvùli neopakovatelnostivzájemných poloh planetPøipus�me na chvíli, �e starovìcí astrolo-gové ze zku�enosti zjistili, �e urèité posta-vení planet opravdu jednoznaènì ovlivniloosudy konkrétních lidí, a tudí� opakováníté�e polohy by mohlo pøípadnì vést k té�epøedpovìdi pro osudy dne�ních lidí. Mo-derní výpoèty na výkonných superpoèíta-èích v�ak prokázaly, �e v rámci zmínìnéstarovìké pøesnosti poloh planet se tatá�konfigurace mù�e znovu vyskytnout v prù-mìru teprve za deset tisíc trilionù rokù(1022 let), co� je doba nesrovnatelnì del�íne� stáøí vesmíru øádu 10 miliard rokù(1010 let), resp. doba trvání sluneèní sou-stavy. Jinými slovy, ka�dá poloha planet,Slunce a Mìsíce pro daný okam�ik je nová,a nelze proto pøi výkladu horoskopu pou�ítjakoukoliv pøede�lou zku�enost.Námitka proti tvrzení, �e na vzdálenostiplanet od Zemì nezále�íFyzikální zku�enost uèí, �e jakékoliv silovépùsobení mezi tìlesy klesá se vzdáleností.

Gravitace i elektromagnetická síla dokonces druhou mocninou vzdáleností a tzv. slapo-vé síly (napø. pøíliv a odliv na moøi vlivemMìsíce èi Slunce) dokonce s tøetí mocni-nou vzdálenosti, èili tato závislost je vev�ech pøípadech velmi výrazná. Starovìkáastrologie mlèky pøedpokládala geocentris-mus v tom smyslu, �e ve�kerá kosmickátìlesa se otáèejí kolem Zemì po ideálníchkru�nicích, tj. �e jejich vzdálenost od Zemìje nemìnná, a proto lze pøi výkladu horo-skopu tento faktor bez následkù zanedbat.Dnes v�ak víme, �e situace je naprostoodli�ná; ve sluneèní soustavì platí heliocen-trismus, pøièem� dráhy planet jsou více èiménì výstøedné elipsy, v jejich� jednomohnisku se nachází Slunce (pøesnìji tì�i�tìsluneèní soustavy, ale to je zanedbatelnýrozdíl).

To znamená, �e vzdálenosti planet (ze-jména Merkuru, Venu�e a Marsu) od Zemìse bìhem doby mìní ve znaèných mezích(napø. u Marsu od 56 do 400 milionù km,èili v pomìru 7,14 : 1, tj. gravitaèní pùsobe-ní kolísá v pomìru 51 : 1 !), proto bychomoèekávali, �e to astrologové vezmou v úva-hu. Ka�dý astrolog v�ak takovou námitkudùraznì odmítá, proto�e tvrdí, �e ono tajem-né astrologické �pùsobení� vùbec nezávisína vzdálenosti planety od Zemì, nýbr�pouze na ji� zmiòovaných úhlových roz-teèích mezi pøíslu�nými astrologickýmitìlesy. To jsou ty proslulé trigony, kvadratu-ry, domy, aspekty, �vìdra� a dal�í zvýraz-nìné stupnì ekliptiky, které astrologovés pozoruhodnou umínìností poèítají a jimi�pak argumentují ve svých pøedpovìdích.

Jakkoliv je to z fyzikálního hlediskaabsurdní, pøipus�me na chvíli, �e tento ne-dokázaný astrologický pøedpoklad o ne-závislosti �pùsobení� na okam�ité vzdále-nosti planety od Zemì platí. Pak se lzeov�em ptát, proè mezi planety astrologovénezaøazují taková tìlesa jako tøi nejvìt�ídru�ice Jupiteru Ganymed, Kallisto a Io,které jsou vesmìs vìt�í ne� ná� Mìsíc, co�platí té� pro Titan u Saturnu, Titanii a Obe-ron u Uranu a Triton u Neptunu. Mimo-chodem, v�echny tyto dru�ice jsou podstat-nì vìt�í ne� planeta Pluto, je� je naopako polovinu men�í ne� Mìsíc (astrologickáLuna).

Je�tì vìt�í komplikaci v�ak astrologiizpùsobil nedávný pokrok astronomie, kdy�se podaøilo v roce 1995 objevit první extra-solární planetu u hvìzdy sluneèního typu51 Pegasi. Hmotnost této tzv. exoplanetyje dokonce vy��í ne� hmotnost Jupiteru.V tuto chvíli známe ji� na 125 exoplanet

RNDr. Jiøí Grygar, CSc. (*1936) pracuje v Centru èásti-cové fyziky Fyzikalního ústavu AV ÈR v Praze. Souèas-nì je pøedsedou Uèené spoleènosti ÈR a vicepreziden-tem Evropské rady skeptických organizací (ECSO).

o hmotnostech a� nìkolikanásobku hmot-nosti Jupiteru a minimálnì alespoò 2/3hmotnosti Saturnu - a na tyto objevy astro-logie vùbec nezareagovala! Jak lze potomvìøit horoskopùm zalo�eným na sledovánípouhých 8 planet s relativnì velmi nízký-mi hmotnostmi? Znovu pøipomínám, �e dlezákladní astrologické teze na vzdálenosti�planet� od Zemì prý vùbec nezále�í, tak�enení �ádný dùvod, proè bychom mìliupøednostòovat pouze planety na�í sluneènísoustavy.

Je pøitom zøejmé, �e astronomové za-tím objevili pouze povìstnou �pièku ledov-ce - je jisté, �e v Mléèné dráze (a to je poøádrelativnì blízké kosmické okolí Zemì!) seve skuteènosti nacházejí miliardy planet,které by podle astrologických zásad mìlyrozhodující mìrou ovlivòovat v�e, co sedìje na Zemi. Astrologie je zkrátka u� témìøètyøi století mrtvá a úsilí jejích pøíznivcùo jakousi postmoderní resuscitaci je marnéa popravdì docela smì�né. nLiteraturaTomá� Akvinský: Jsou nebeská tìlesa pøíèinou lidských

skutkù?, Universum 10/1993, str. 47.Marcel Grün: Je astrologie vìda?, Horizont, Praha 1990.Jiøí Grygar: Soumrak astrologie?, Zpravodaj Sisyfos 9 (2003),

è. 2-3, str. 1.Otakar Jelínek: Støedovìký vìdec a filozof o astrologii. Uni-

versum 10/1993, str. 44.Vladimír Vanýsek: Co nám mù�e øíci astrologie? in: Vìda

kontra iracionalita (ed. J. Heøt a L. Pekárek); Academia,Praha (1998), str. 9 - 35.

Který astrolog dostane Bludný balvantentokrát? - Jiøí Grygar pøi vyhla�ováníanticeny �Bludný balvan�.

Foto: Jiøí Nosek

100 DINGIR 3/2004

VÌCI MAJÍSVOU TVÁØRozhovor o hermetismu s Milanem Nakoneèným

Zdenìk Vojtí�ek

Prof. PhDr. Milan Nakoneèný (*1932) je psycholog a vysoko-�kolský uèitel, který dosáhl uznání i jako znalec hermetismu.V tomto oboru publikoval knihy Martinismus (1991), Lexikonmagie (1993), Smaragdová deska Herma Trismegista (1994),Novodobý èeský hermetismus (1995), Magie v historii, teoriia praxi (1999). Byl prvním pøedsedou Universalie, spoleènostièeských hermetikù, po jejím obnovení roku 1990.

VÌCI MAJÍSVOU TVÁØ

r o z h o v o r

Prof. Milan Nakoneèný.Foto: Zdenìk Vojtí�ek.

mi vzory (Jiøí Karásek ze Lvovic, EmanuelHauner a dal�í).Dnes se zdá být hermetismus zase po-pulární.Více populární je bohu�el povìreèný okul-tismus, profanovaná astrologie, komerènìzalo�ené sekty, lákající naivní zájemceo získání nadpøirozených sil. Existují v�aki skvìlá pùvodní i pøelo�ená hermetická dílaa vynikající èe�tí hermetikové, nejvýznam-nìj�ím z nich je nepochybnì zaslou�ilýa obìtavý vydavatel a skuteèný znalec Vla-dislav Zadrobílek, v egyptologii vzdìlanýJaromír Kozák, v �irokých historickýchsouvislostech orientovaný Bohumil Vurm,akademickým znalcem hermetismu je filo-sof Zdenìk Kratochvíl.Kdy� jste zmínil tu komerèní podobuhermetismu, mìl jste na mysli tøeba sou-èasnou záplavu horoskopù?Povìreèný okultismus zahrnuje ov�emi rùzné formy pseudohermetismu, jako jeprávì ona èasto výdìleènì provozovaná�astrologie�, prezentující se poèítaèovouvýrobou drahých horoskopù. C. G. Jungpojímal astrologii jako pozoruhodnou ty-pologii a první charakterologii a nìkterá jejípozorování byla i empiricky potvrzena. Aletak jako naprostá vìt�ina léèitelù prodávápochybné recepty na zdraví a vyléèení, pro-

dává mnoho souèasných �astrologù�pochybné povahopisy a zejména recep-ty na �tìstí.Astrologie je jedním ze tøí klasickýchhermetických oborù. Jak jsou dnesna tom dal�í dva?Alchymie byla v�dy pøedev�ím zále-�itostí duchovní transformace, nikolivýrobou zlata: Na�e zlato není zlatemlidu, napsal jeden z pøedstavitelù spir-ituální alchymie. Alchymie zkoumáhmotné transcendentno, je meta-fyzi-kou a meta-chemií a zná nepochybnìmnohá arkána tohoto druhu, tzn. astrál-ního èinitele v pøírodninách v�ehodruhu, �du�i rostlin� atd. Absurdní seto zdá být jen vyznavaèùm neopoziti-vistického scientistního dogmatismu,kteøí si neuvìdomují, �e svìt vìdy ne-podává úplný obraz svìta, �e je v nìmmnoho mezer a �e má své hranice, danévìdecko-empirickou metodologií. Po-dobnì je tomu s magií.Jak si tedy stojí dnes magie?Roger Bacon definoval magii jako

Jak rozumíte pojmu �hermetismus�?Hermetismus je esoterická nauka, nazvanápodle jejího klasika Herma Trismegista(øecké pojmenování staroegyptského bohavìdìní Thovta), jejím� jádrem je staro-egyptský esoterismus. Hermovi pøipisovanédílo bylo shrnuto do souboru traktátù na-zvaných Corpus Hermeticum, ale pravo-vìrní hermetikové odvozují jeho uèení zeSmaragdové desky, souboru nìkolika tezí,pøipisovaných také Hermovi.Jaký je obsah tohoto uèení?Struènì øeèeno má tøi základní znaky: pan-theismus, panpsychismus èi hylozoismus(v�e je �ivé a svým zpùsobem odu�evnìlé)a transcendentalismus (skuteènost neníomezena hranicemi na�í zku�enosti, tzn.vìdecko-empiricky chápaného èasu, pros-toru, vìcí a jevù).

Hermetismus je tedy prastará nauka,zalo�ená na pøesvìdèení o existenci jinýchsvìtù, ne� tìch, které se jeví na�í vìdeckéempirii, na mo�nosti komunikace s tìmitosvìty a skrytých korespondencích mezinimi, které - kromì jiného - vykazuje tváøvìcí (signatura rerum, zjevné znaky okult-ních vlastností vìcí). Ústøední roli tu hrajeastrál, �du�e svìta�, skrytý zdroj �ivotaa velký magický èinitel, na nìm� je zalo-�ena pøevá�ná èást hermetická praxe.Toto uèení bylo u nás velmi silné v dobìmezi svìtovými válkami. Proè?Zaèátek rozkvìtu èeského hermetismu,který dosáhl vrcholu ve tøicátých létechminulého století, je nutno hledat v osobnostia èinnosti barona Adolfa Leonhardiho zeStrá�e nad Ne�árkou, který mìl stykys mnoha významnými okultisty, zejména

teosofy a hermetiky z celé Evropy a byl za-svìcen do martinismu v Paøí�i samotnýmproslulým Papusem.

Martinismus, uèení �Neznámého filo-sofa� L. Claude de Saint Martina, bylo trestíhermetismu, který se pak po Èechách �íøilzejména prostøednictvím martinistickýchló�í a agilního a obìtavého organizátorai autora Otakara Grieseho. Nejvýznamnìj�ípøedstavitelé èeského hermetismu tøicátýchlet minulého století byli - jak uznal jedenz nich - v�ichni Grieseho �áky. Hermetis-mus k nám pronikal i díky spojení èeskýchsymbolistù-dekadentù s jejich francouzský-

101DINGIR 3/2004

O UniversaliiIdeou Universalie byl universalismus, protose jmenovala tak, jak se jmenovala. Byla tosice spoleènost èeských hermetikù, ale ne-uzavírala se vlivùm smìøujícím k syntézeesoterního vìdìní. V pøíslu�ném hesle Encyk-lopedie okultismu, filosofie a mythologie jeUniversalia charakterizována jako �neodvislánedogmatická spoleènost, pracující v zása-dách filosofického i hermetického universa-lismu� a jejím posláním je �propagace her-metismu a filosofie, syntetické studiumnábo�enských a okultních nauk v�ech smìrùa dob, aby byl posílen idealistický a duchov-ní proud v soudobé kultuøe�.

Dále se tu uvádí: �Universalismus jde zajedním hlavním cílem, Prapøíèinou nebo Bo-hem, k nìmu� cílí v�echno bytí po rùznýchindividuálnì vhodných cestách. Nezavrhuje�ádného nábo�enství, ani �ádné metodyk tomuto cíli vedoucí, jestli�e je dobrá a indi-viduálnì vhodná, Universalismus je pokládán nejen za filosoficko-hermetický názor,ale i za urèitou vy��í vývojovou fázi kritického badatele. Za hlavní realizátory univer-salismu jsou mimo jiné pokládáni farao Achuenaton (Amenhotep, IV. stol. pø. Kr.)a Platon, ze spoleèností nìkteré z gnostických, alchymisté, Bratrstvo Rù�e a Køí�e,SES, New Eulis.�

Lasenic, který je nepochybnì autorem tìchto slov, pak jinde (...) charakterizovaluniversalismus tìmito slovy: �Fanatické zápasy nábo�enské, filosofické a esoternízplodily podle tohoto zákona nový syntetický proud, jej� nazýváme universalismem.Universalismus jest porovnávací zpùsob nazírání na rùzné kultury, nábo�enství, filo-sofické smìry a metapsychickou praxi rùzných národù a èasù. Jeho stoupenci zapsalise ji� v nepamìtnu do knihy dìjin. Patøí k nim vìt�ina esoterních filosofù a nábo-�enských reformátorù... Chtìje ukázati na spoleènou pravdu v�ech smìrù nábo�enskýcha esoterních, stavìl pùvodní primitivní universalismus na symbolech spoleèných v�em.Nebo� ony jsou abecedou hermetismu... Kdyby chorobnì skeptický rozum pøelil sepøes víru, postavil si universalismus svoje �koly a chrámy a slouèil se ve spoleènos-tech pod rùznými jmény.�

Z knihy Milana Nakoneèného �Novodobý èeský hermetismus� (Vodnáø, Praha 1995), str. 94-96.O souèasné Univerzalii viz http://univerzalia.mysteria.cz

r o z h o v o r

�praktickou metafyziku�. Praktická evoka-tivní magie, její psychurgická forma, je v�akv podstatì praktickou metapsychologií.Vychází z pamìti �ivoèi�ného druhu homosapiens, stimuluje hluboké animální vrstvytéto pamìti, jejím� dùkazem jsou instinkty,podle Junga také archetypy. Znamená tedysestup do fylogenetických vrstev èlovìka -ale jeho vývoj není chápán evolucioni-sticky, resp. darwinisticky. Jako taková jeto velmi riskantní praxe, která pøivedla øadulidí do psychiatrických léèeben a k tragic-kému �ivotnímu konci.Dobøe, ale evokace dnes pøece nikdo ne-koná.To byste se divil, kolik evokací se konáa v jakém duchu! Podobnì jako u astrolo-gie tu dnes pøevládá egoistický, ziskuchtivýpøístup.Spoleèenství hermetikù je tedy hodnì �i-roké a rùznorodé. Projevuje se to i v Uni-versalii?Roku 1993 jsem u� na vedení Universalienekandidoval, proto�e jsem byl velmi zkla-mán èinností jejího vedení. Od té dobynejsem s touto spoleèností v kontaktu a ne-znám ani její vývoj a souèasný stav. Èest-nou výjimkou byl agilní a obìtavý Zadro-bílek, vydavatel a spiritus agens vynikajícírevue Logos.Co pro vás osobnì hermetismus zna-mená?Hermetismus je pro mne pozoruhodnádoktrína, spojená se vzru�ujícím dobro-dru�stvím objevování øady skrytých smys-luplných souvislostí �ivota, lidských osudù,má zvlá�tní poezii tajemna a napovìdìného,tu�ení jiného svìta. Pøe�ít du�evnì ubíje-jící a pro mne i existenènì tì�ké obdobínormalizace mi umo�nila právì víra v her-metické ideje, která pøiná�í jiné �ivotní per-spektivy, proto�e je vyznáním jinýchhodnot, ne� tìch, které nám nabízel �ivotv totalitì.A po pádu komunismu?Hodnì jsem se vìnoval psychologii, zava-zoval mne k tomu návrat k pøedná�kám navysoké �kole. Vydal jsem nìkolik knihz oblasti hermetismu, ale ty byly pøipravenyji� dlouho pøedtím. Je�tì bych rád vydaljednu, kterou pøipravuji u� velmi dlouho.Jinak se omezuji na èasovì nároèné stu-dium, zejména díla G. Evoly a jeho skupinyUr. Bytostný kontakt s hermetiky a her-metickým hnutím jsem ztratil. Kromì zá-

jmu o psychologii, hermetismus, literaturua novodobou historii mne zaujal postupnýa ji� neodvratný �zánik Západu�, posledníkøeèe jeho úpadku. A samozøejmì i tragi-komedie èeské politické scény.Jak jste se vlastnì k hermetismu dostal?Po maturitì jsem se v Èeských Budìjovi-cích seznámil s èlovìkem, který se stal mýmduchovním Mistrem. Potom jsem �el nej-prve �do výroby� a posléze �na vojnu�a kdy� jsem se vrátil, byl ji� mrtev. Nic-ménì mi dal základy, z nich� �iji dodnes.Trochu vlivu mìl i èerný romantismusgotických sklepení, tajemných komnata mnichù atd. Ale byla tu i ú�asná mo�nostsetkat se s Emanuelem Le�etickým z Le-�ehradu, Franti�kem Kabelákem a Josefem

Loudou-Theofanem Abbou. V 50. letechjsem za�il velké dobrodru�ství objevovánísvìta hermetikù, kteøí jsou také tak trochu�lidé zvlá�tního ra�ení�; výsledkem bylrukopis mé knihy Novodobý èeský herme-tismus, vydaný nejprve v samizdatu a roku1995 kni�nì.K hermetismu se teï chcete vrátit dal�íknihou. Co vás na nìm tak fascinuje?Je to ú�asný kulturní jev, který pøe�il celátisíciletí a jak jsem u� øekl, je to zvlá�tnídruh fascinace transcendencí, tu�ením, �eza obzory �vìdeckého pojetí svìta� jsouje�tì nepopsatelné krajiny transcendentna.Dìkuji za rozhovor.

n

První strana jediného èísla �organi-saèního vìstníku� Herold, který vy-dala Universalia v lednu 1933.

102 DINGIR 3/2004

i n f o - s e r v i s

�idési pøipomínajíznièení chrámùJERUZALÉM 27. èervence - Izraelská po-licie dnes zakázala �idùm vstup na jeruza-lémskou Chrámovou horu z obavy, �e �i-dov�tí extremisté se zde chystají spáchatatentát. �idé si dnes pøipomínají dvì kata-strofy svých dìjin - znièení prvního a dru-hého chrámu. Oba stávali právì na Chrá-mové hoøe.

�idé se v památný den ti�a be-av, nebo-li devátém dni pátého mìsíce �idovskéhokalendáøe, modlí u Zdi náøkù na jihozápadnístranì Chrámové hory. V pondìlí veèer sezde se�lo na 8000 vìøících a dnes je�tì více.Policie k ostraze místa nasadila posily.

Extrémnì pravicová skupina VìrníChrámové hory po�ádala úøady, aby smìlau pøíle�itosti ti�a be-avu polo�it základníkámen ke tøetímu chrámu, který má podletéto organizace vzniknout na prostranstvíhory, kde nyní stojí islámské me�ity. Me�i-ta Al-Aksá je tøetí nejposvátnìj�í místo is-lámu a správa této èásti Jeruzaléma byla jed-ním z nejobtí�nìj�ích bodù dosavadníchizraelsko-palestinských mírových jednání.

�idé mají pøístup na Chrámovou horuza normálních okolností v dobì, kdy se ne-konají muslimské modlitby. Za �ádnýchokolností zde ale nesmìjí poøádat veøejnáshromá�dìní, jak Vìrní Chrámové horyplánovali na dne�ek. Na místo chtìli polo�it�estitunový kámen jako základ pøí�tího�idovského chrámu. ...

Vládní radavaruje pøedprotidrogovoukampaníscientologùPRAHA 27. èervence - Program �Øekni NEdrogám, øekni ANO �ivotu� nemá podlevládní rady zabývající se problematikoudrog za cíl sní�ení poètu narkomanù, alespí�e �íøení názorù scientologù a matení�iroké veøejnosti. Kampaò scientologùzu�uje prevenci na pouhé podepisovánípetic o mìstech bez drog, øekl dnes ÈTKøeditel sekretariátu Rady vlády pro koordi-naci protidrogové problematiky Josef Radi-mecký.

Mluvèí scientologù Jiøí Voráèek po-va�uje stanovisko sekretariátu rady za ryzeúèelové. Nikdo z rady se o tuto akci aktiv-nì nezajímal, a nemohli mít tedy pøístupk výsledkùm programu, sdìlil ÈTK. Vzhle-

je my�lenka multikulturalismu, kterou vlá-da propaguje jako oficiální doktrínu ji�témìø padesát let a která ji� zakoøenilav �ir�ích vrstvách spoleènosti. I minaret jezde vítán, aèkoli lidé jinak chodí do koste-la stále ménì a ménì. Me�it zde v poslednídobì vyrostlo více ne� sto. Ale i tady mátolerance své meze a otázka, kudy vést de-markaèní èáru, by mohla být o�ehavá,zvlá�tì kdy� do zemì pøichází stále vícepøistìhovalcù ze spoleèností s naprosto roz-dílným hodnotovým systémem, pí�e listNew York Times.

Skupina nazvaná Kanadská muslimskáspoleènost tyto hranice testuje tím, �ezalo�ila Islámský institut civilního práva,který by mìl aplikovat islámský právní øád�arí�a na spory týkající se vlastnictví, dì-dictví, man�elství a rozvodù.

Mo�nost, �e by zde �arí�a otevøenì pù-sobila, vyvolává zásadní rozpor, který setoèí kolem problému nepøíjemného pro ja-koukoli liberální spoleènost s rostoucí mus-limskou populací: Mù�e pøevá�nì køes�an-sko-�idovská spoleènost spoléhat na to, �eislámská nábo�enská pravidla ochrání prá-va v�ech jedincù? Muslimská skupina jed-ná na základì ontarijského provinèníhozákona z roku 1991, který dal nábo�enskýmorgánùm pravomoc soudit obèanské sporyza pøedpokladu, �e lidé �ádají o rozsouzenídobrovolnì a mohou se proti rozhodnutíkdykoli odvolat u kanadských soudù.

�idé a køes�ané do tohoto zákona zahr-nuli pomìrnì malé mno�ství otázek, kterése nemusejí øe�it prostøednictvím soudù.Rabínové povolovali nábo�enské rozvody,rozhodovali o otázkách týkajících se ko�erstravy a soudili obchodní spory. Øímsko-katolická církev mohla anulovat sòatkya jiné církve øe�ily spory týkající se nevhod-ného jednání duchovních nebo rùznýchpenì�ních roztr�ek. Islámský institut v�akchce, aby imámové a sudí rozhodovalio mnohem �ir�í �kále problémù.

Sedmasedmdesátiletý Syad MumtazAlí, islámský právník a uèenec indickéhopùvodu, který je hnací intelektuální silouinstitutu, øíká, �e muslim nemù�e být mus-limem, nedodr�uje-li �arí�u. �Muslimové�ijí v zásadì jiným zpùsobem �ivota, ne�je tenzápadní, sekularizovaný,� vyjádøil sev rozhovoru. �V�e, co dìláme, se øídí ná-bo�enským zákonem.�

Pro Alího je naprosto pøirozené, �e syndostane dvakrát vìt�í dìdictví ne� dceraa �e mu� má automaticky právo na rozvod,zatímco �ena ne. Muslim�tí sudí je�tì nevy-nesli jediný veøejný rozsudek, ale je jisté,

dem k tomu, �e rada nemá o projektu �ádnéinformace, prezentuje tisku zkreslené zprá-vy, dodal. Rada má k programu, který sek-ta poøádala bìhem leto�ního i loòskéhoèervna, v podstatì dvì hlavní výhrady.

�V øadì zemí jsou scientologové vnímá-ni negativnì jako sekta, v nìkolika zemíchjsou dokonce zakázáni, napøíklad v Nì-mecku,� uvedl Radimecký. Je tedy podlenìj otázkou, nakolik chtìjí scientologovésvou aktivitou pøispìt ke sní�ení poètuu�ivatelù drog, nebo zda se pouze sna�ízískat publicitu a etablovat se v èeské spo-leènosti.

Podle nìmeckého tisku mohli být sci-entologové v minulých letech sledovániSpolkovým úøadem na ochranu ústavy(kontrarozvìdkou). Správní soud v Berlínìale loni rozhodl, �e pøípadný dozor je pro-tiprávní, nebo� kontrarozvìdce chybí kon-krétní poznatky o protiústavních snaháchscientologù. Ministr vnitra Otto Schily v�akpøesto letos zaøadil scientology mezi �orga-nizace odporující ústavì�, napsal v èervnudeník Die Welt.

Druhým problémem je podle Radimec-kého provádìní scientologického proti-drogového programu. Rada mu vytýká, �enení v souladu se základními po�adavky naprimárnì-preventivní programy, mezi kterépatøí dlouhodobost a systematiènost, ná-vaznost na dal�í aktivity nebo odborná kva-lifikace. Scientologové oslovují starostymìst kvùli podepisování petic a prevencizu�ují na pouhé deklarace, míní Radimec-ký. �Kampaò dává fale�nou informaci ve-øejnosti, �e se problémy odstraní pouhýmpodpisem,� uvedl.

Materiály scientologù také podle nìj ob-sahují zavádìjící a vìdecky nepodlo�enátvrzení. Souèástí leto�ního protidrogovéhoprogramu scientologù bylo prohlá�ení Mìs-ta bez drog, ke kterému se podpisem pøipo-jila øada pøedstavitelù obcí. ...

Podstatné èásti dokumentù, které se tý-kají této kauzy, otiskujeme na str. 107v rubrice �zprávy�.

New York Times:Muslimovév Kanadìchtìjí uplatòovat�aríuTORONTO 10. srpna - Má-li se kimononebo kuøe na kari nakonec pøipojit ke ka-nadským národním znakùm, jako jsou ja-vorový list, hokejka a bobr, budi�. Taková

103DINGIR 3/2004

�e Kanada by nikdy nepøipustila kame-nování nevìrných man�elek nebo uøezávánírukou zlodìjùm, co� jsou tresty pøípustnév té nejextrémnìj�í variantì práva �aría.Odpùrci øíkají, �e �arí�a popírá kanadskouChartu práv a svobod, která zaji��uje rovno-právnost �en a mu�ù.

Podle kanadského rodinného práva majínapøíklad mu�i a �eny stejné nároky na dì-dictví a majetek nabytý bìhem man�elství.... Podle kritikù �arí�i by byly muslimské�eny svých práv zbaveny, nebo� i po pøi-stìhování do cizí zemì �ijí èasto v izolaciod �ir�í spoleènosti a jsou zcela závislé namu�ích, kteøí jim øíkají, co mají dìlat. ...

�Nevím, jak by to mohlo být dobrovol-né, kdy� jsou v�echny ty �eny z Pákistánu,Indie a Afghánistánu dr�eny v izolaci svýchkomunit, neuèí se anglicky a s vnìj�ím oko-lím komunikují pouze skrze své man�elya rodiny svých man�elù,� øíká �ahíra Ha-fazová, anesteziolo�ka egyptského pùvodua pokladnice torontské poboèky Kanad-ského výboru muslimských �en. ...Ministerstvozaregistrovaloprvní muslimskounábo�enskouobecPRAHA 2. záøí - Ministerstvo kultury zare-gistrovalo první muslimskou nábo�enskouspoleènost v Èeské republice. ...

�Je to velmi dùle�itý krok k tomu, aby-chom získali stejná práva jako má vìt�inaji� registrovaných køes�anských církví, �i-dovská obec a dal�í nábo�enské spoleènos-ti,� uvedl pøedstavitel Islámské nadacev Praze Vladimír Sáòka. ...

V Èesku jsou zatím dvì me�ity, jednav Praze a jedna v Brnì. V Teplicích se mìlaletos zaèít budovat tøetí. Arabský investorchtìl v lázeòském mìstì, kde se roènì léèína tisíc Arabù, postavit luxusní hotel s kul-turním centrem a muslimským svato-stánkem. Od svého zámìru ustoupil kvùliprotestu místních obyvatel, kteøí zorgani-zovali petici proti stavbì a sesbírali 4500podpisù. Podobný projekt mìl být reali-zován i v Orlové na Karvinsku. Tamní rad-ní ale nakonec stavbu me�ity nepovolili.Dùvodem byla nedùvìryhodnost orga-nizace Islámský svaz, která ji zastøe�ovala.Starosta mìsta dokonce jednal v Prazes velvyslancem Saúdské Arábie. Ten opa-kovanì zdùraznil, �e neexistuje �ádný saúd-ský projekt týkající se výstavby islámskéhocentra v Orlové.

USA:v Saúdské Arábiineexistujesvobodanábo�enstvíWASHINGTON 15. záøí - Spojené státydnes obvinily svého blízkého spojence naBlízkém východì, Saúdskou Arábii, z hru-bého poru�ování nábo�enské svobody.Saúdská Arábie byla poprvé zaøazena naseznam zemí, které podle amerického mi-nisterstva zahranièí �mimoøádnì ostøe�poru�ují nábo�enskou svobodu a mohouproto proti nim být zavedeny sankce.

Dnes zveøejnìná zpráva ministerstva za-øazuje na tento seznam poprvé Vietnama Eritreu a stejnì jako loni i Barmu, Èínu,Kubu, Írán a Severní Koreu.

V Saúdské Arábii svoboda nábo�enstvíneexistuje, není uznávána a chránìnazákony, uvádí dokument amerického minis-terstva hodnotící situaci v tomto smìru pocelém svìtì. �Základní nábo�enské svo-body jsou upírány v�em kromì tìch, kdose hlásí ke státem prosazované verzi sun-nitského islámu,� tvrdí zpráva. Ve Vietna-mu se podle ní zhor�ily podmínky zejménapro protestanty a nezávislé buddhistya v Eritreji vláda perzekuuje rùzné køes-�anské skupiny. ...Sikhský turbanjako�vedlej�í �koda�zákona o �átcíchve FranciiPAØÍ� 8. záøí - Malá sikhská men�ina veFrancii je rozèarována. Kontroverzní zákonzakazující ve veøejných �kolách nápadnénábo�enské symboly toti� dopadl i na nia nìkolik sikhských chlapcù nemohlo na-stoupit do �kol v tradièních turbanech.

Zákon zakazuje nápadné nábo�enskésymboly v�eobecnì a ponechává na vedení�kol, jak pøísnì ho uplatní. Øeditelé nì-kterých �kol tak sikhské chlapce nepustilido tøíd ani v redukované podobì turbanu,aby pøede�li otázkám typu �proè turban anoa muslimský �átek ne�.

Sikhové øíkají, �e turban není symboljejich nábo�enství, ale praktická souèástobleèení, která kryje jejich nikdy nestøíhanévlasy - ty jsou nábo�enským symbolem.

Sikhské sdru�ení mluví o dvaceti spor-ných pøípadech, co� je relativnì mnoho,vezme-li se v úvahu, �e sikhù je ve Franciijen asi 7000. Muslimù je kolem pìti mili-

i n f o - s e r v i s

onù, a pøitom dnes ministr �kolství FrançoisFillon hovoøil jen o 100 a� 120 muslim-ských dívkách, které dál odmítají ve �kolesundat tradièní �átek. (Jedna z nich se do-konce rozhodla dostudovat radìji v Belgii.)...

Jeden pøedstavitel �kolských odborùøekl listu Libération, �e pøípad sikhskýchturbanù ilustruje �celou vnitøní rozpornostzákona, který byl pøijat proto, aby byly ve�kolách zakázány muslimské �átky, alenepøiznává to. Aby se nemohlo øíct, �e jediskriminaèní, byly do nìho vèlenìny �i-dovské jarmulky, velké køí�e a tak dále. Alepøípad sikhù se nedá rozmotat.� ...

n

Z informaèního servisu ÈTKvybral a zprávy zkrátil Zdenìk Vojtí�ek.

Rozmotat sikhský turban není pro Fran-cii zrovna snadné...

Ilustraèní foto: archiv.

104 DINGIR 3/2004

r e c e n z e

o satanismua èiernej mágii

Josef Veselý: SatanismusNakladatelství Vodnáø, Praha 2003,viazané, 252 strán textu, farebná obrazováprílohaJosef Veselý: Lucifer a LilitNakladatelství Vodnáø, Praha 2003,bro�ované, 60 strán textu vrátane èierno-bielych ilustrácií a reprodukciíV minulom roku sa dostali na pulty kníhku-pectiev dve knihy v èiernom prebale. Obepochádzajú z pera èeského magika a okul-tistu Josefa Veselého.

Prvá z nich s názvom Satanizmus oslovína prvý poh¾ad asi len záujemcov o èaro-dejníctvo, mágiu a okultné vedy vïakaobálke s fotografiou oltára s lebkou. Hlav-ným zámerom autora bolo v�ak predostrie��irokej verejnosti �pravdivý� obraz o tom-to my�lienkovom hnutí a �ivotnom �týle,aby si spoloènos� uvedomila vlastné pred-sudky a zbavila sa ich.

Kniha je rozdelená do viacerých èastí.Prvou z nich je historický preh¾ad predstávo postave Satana èi Diabla od zoroastriz-mu cez najväè�ie monoteistické nábo�en-stvá a� po slobodomurárov a (pod¾a auto-ra) dva najvplyvnej�ie prúdy, ktoré sa u�samé nazývajú satanistickými (Chrám Sé-tov a Cirkev Satanova). Ich uèenie je pod-robne rozoberané v nasledujúcich dvochèastiach (Ideológia a Súèasná prax). Záve-reènú èas� publikácie tvorí poh¾ad na èeskúsatanistickú scénu a jej najvýznamnej�ieosobnosti.

Josef Veselý sa sám pasoval do rolevýskumníka, keï�e je pod¾a vlastných slovve¾mi znepokojený súèasnou situácioua ignoranciou historikov nábo�enstva a re-ligionistov témy satanizmu. Postupoval pre-to svojskou metódou: v prvej èasti svojejknihy èitate¾ovi ponúkol vybrané èastiz vynikajúcich publikácií, o. i. AlfonsoM. di Nola: Ïábel a podoby zla v dìjinách

lidstva (Volvox Globator, Praha 1998) èiGerald Messadié: Obecné dìjiny Ïábla (vy-�lo v nakladate¾stve Odeon, Praha 1996).V èastiach rozoberajúcich Cirkev Satano-vu a Chrám Sétov, kde autor predstavujeich ideový základ, hierarchické usporia-danie a rituály, uvádza aj mno�stvo neko-mentovaných úryvkov z ich nosných dielvrátene viacmenej náhodne vyberanýchopisov rituálov.

Èeskú satanistickú scénu prezentujepomocou vybraných èastí zo spisov naj-známej�ích èeských satanistov. Nechal ima� príli� ve¾ký priestor a o vlastnom vý-skume, ktorý autor viedol prostredníctvomkore�pondencie i internetu s jedincami za-oberajúcimi sa satanistickým uèeníma okultizmom, bohu�ia¾ nepodáva dosta-tok informácií, ktoré by mohli by� tým naj-zaujímavej�ím, èo by takáto publikáciamohla ponúknu�.

V tejto poslednej èasti knihy, konkrétnev kapitole Satanizmus v hudbe, dal Veselýslovo hudobnému vydavate¾ovi a publicis-tovi Ladislavovi Olivovi. Ten sa pokúsilo zhodnotenie svetovej a hlavne èeskejrockovej scény od poèiatkov �týlu zvanéhoheavy metal podnes. Svoju pozornos� za-meral ako na texty skladieb, tak aj na cel-kové vystupovanie a symboliku pou�ívanújednotlivými hudobnými formáciami.L. Oliva si ale ve¾mi zadal, nako¾ko semzaradil aj hudobné skupiny nemajúce s my�-lienkami satanizmu vôbec niè spoloèné.Príkladom je o. i. plzenská skupina Trol-lech oznaèujúca svoju produkciu ako �les-ný black metal�, ktorá so satanistickýmuèením ani len v prezentovaní sa nemá nièspoloèné.

Vydanie knihy Josefa Veselého Satanis-mus by malo by� prínosom pre spoloènos�,ktorá o tomto fenoméne nemá �iadne in-formácie a médiá ich v dostatoènej mierea uhloch poh¾adu neposkytujú. Autor

chcel poveda�, �e toto hedonis-tické uèenie sa nepokú�a o jej de-�trukciu, ale iba o rast jednotliv-ca, ktorý pre svet nepredstavujehrozbu, akurát svojským spôso-bom poukazuje na otázky, ktoréotázkami dávno prestali by�a stali sa skostnatelými dogma-mi. Kniha bohu�ia¾ postrádadostatoèný vedecký odstupa ve¾mi chýbajú aj komentáresamotného autora.

�túdia Lucifer a Lilit (písané zásadnev poèe�tenej verzii bez závereèného �h�)má by� príspevkom autora k problematikemágie, ktorá niekedy býva oznaèovaná akoèierna. Postava Lucifera tu symbolizujemu�ský pól, Lilit zastupuje �enskú polari-tu. Autor sa pod¾a vlastných slov sna�ilpoda� tieto témy v súvislostiach mytolo-gických aj psychologických, aj keï posled-ne menovaných aspektov je dos� málo.

Publikácia sa delí na dve èasti; prvápojednáva o Luciferovi, druhá, pod¾aoèakávania, o Lilit. Sú zoradené ved¾a sebabez akéhoko¾vek prepojenia. Ka�dá èas�predstavuje poòatie danej postavy, arche-typu v rôznych mytologických systémoch(opä� autor výrazne èerpal hlavne zo spo-mínaných diel Messadiého, di Nolu a Sta-nislasa de Guaita; bohu�ia¾ zas bez vlast-ných komentárov). Autor zdôrazòuje her-metické aspekty oboch postáv so zvlá�tnymprihliadnutím k praxi ceremoniálnej mágie.Preto pribli�ne polovicu ka�dej èasti tvoriaskrátené verzie invokaèných a evokaènýchrituálov Lucifera a Lilit.

Napriek urèitejnevedeckosti spisymagika Josefa Vese-lého predstavujúv na�ej aglomeráciinieèo nové a mo�noich pova�ova� do istejmiery za prínos takpre praktikov mágie,pre verejnos� ako aj

pre �túdium okultizmu a nových nábo�en-ských smerov. nJana Mannová

Èást následující recenze vy�la u� v posled-ním èísle Dingiru, technickým nedopat-øením ale nebyla vyti�tina recenze celá.V tomto èísle chybu napravujeme a auto-rovi i ètenáøùm se omlouváme. redakceSouhrnnìa solidnìo souèasnéreligiozitì

Zdenìk Vojtí�ek:Encyklopedie nábo�enských smìrùv Èeské republicePortál, Praha 2004, 462 strany.I kdy� u významných nábo�enských smìrùa tím v celkovém souhrnu pokraèuje poklespoètu lidí, kteøí se hlásí k nìjakému vyzná-Tradièním satanským oltáøem je nahá �ena, tvrdí

Veselý v obrazové pøíloze své knihy.

Podrobnou recenzi na Veselého knihu �Satanis-mus� otiskl ji� minulý Dingir 2/2004, str. 66-67.

105DINGIR 3/2004

r e c e n z e

ní, je u� dnes jasné, �e nábo�enství neníodepsané. Spí�e se individualizuje a mìnísvou podobu. Men�í a relativnì nové kon-fese se udr�ují nebo mírnì rostou. Alterna-tivní, dosud neusazené proudy dokonce ros-tou rychlým tempem. Lidé, kteøí se spo-léhají na útr�ky informací, pokládají sou-èasnou nábo�enskou scénu za panoptikum,èi se nových hnutí bojí, nebo v nich zasevidí v�elék na civilizaèní potí�e. To je situ-ace, kdy v�ichni potøebujeme uspoøádanéa spolehlivé informace.

Souèasnou religiozitu se sna�í analyzo-vat zejména ze sociologických hledisekDu�an Lu�ný ve své publikaci Nová ná-bo�enská hnutí. Spí�e popisnì k nim pøi-stupuje David V. Barret v knize vydanéu nás pod titulem Sekty, kulty, alternativnínábo�enství, kniha v�ak vystihuje ve svém�est let starém èeském vydání spí�e západo-evropskou a americkou situaci. Èeský,v Bratislavì pùsobící vydavatel F. R. Hra-bal s pøispìním èeských odborníkù z rùznìhodnotných pramenù shromá�dil a abeced-nì uspoøádal informace o více ne� 3000nábo�enských a podobných uskupeníchz celého svìta v díle Lexikon nábo�enskýchhnutí, sekt a duchovních spoleèenství.

Do této situace vstupuje èeský specia-lista na nové nábo�enské smìry PhDr.Zdenìk Vojtí�ek novou publikací. Navazu-je na dosavadní informace novým zpraco-váním tématu. Na toto zásadní dílo o 462stránkách se autor pøipravoval men�ímipublikacemi, zejména Netradièní nábo-

�enství u nás (1989). Autor pravdìpodob-nì neèerpal jen ze stovek publikací uvede-ných v soupisu literatury na s. 403-422nýbr� také zpracoval bohatý materiál shro-ma�ïovaný po deset let v prostøedí Spo-leènosti pro studium sekt a nových ná-bo�enských smìrù.

Aè se nová kniha nazývá Encyklopedienábo�enských smìrù v Èeské republice,není podle oèekávání øazena abecednì,nýbr� systematicky. Autor tøídí skupinya smìry pro pøehlednost do okruhù, pøièem�v nìkterých pøípadech se konstrukce celéhookruhu nebo zaøazení jednotlivé skupinydo nìj jeví jako diskutabilní. Podtitul knihyNábo�enství, církve, sekty, duchovní spo-leèenství reaguje na dosavadní literaturu.Vydání knihy se ujalo nakladatelství Portála po del�ím váhání ji uvedlo na trh v bøeznu2004.

Autor se zabývá historií nábo�enskýchsmìrù ve svìtì a u nás spí�e ilustrativnìa okrajovì. Dùle�itá je pro nìj jejich souèas-nost. Tu je v�ak velmi nesnadné pojednats patøiènou nepøedpojatostí. Bro�ureka èlánkù, v nich� se jednotlivé nábo�enskésmìry vzájemnì napadají a nadávají si dosekt, je plno. Podobné je to s texty, v nich�si staøí známí odpùrci nábo�enství vzali zacíl zejména nábo�enské men�iny, proto�ety jsou v dne�ní situaci samozøejmì snad-nìj�ím terèem, ne� velká nábo�enská usku-pení spjatá s politikou. Bohatá je i nabídkanovinových èlánkù nebo vystoupení v roz-hlase a televizi, pro které platí i kolem ná-bo�enského tématu cynická zásada dobrázpráva - �ádná zpráva. Aktuálním úkolempodle v�eho je zachovat rovnováhu meziochranou religiózních minorit pøed politic-kými, �urnalistickými, právnickými, poli-cejními a v�emo�nými byrokratickýmiútoky na jedné stranì a péèí o lidi zasa�enédestruktivním vlivem nábo�enství na stranìdruhé. Vojtí�ek se v uplynulém desetiletípropracovával k této zdravé rovnováze.V recenzované knize se mu to v mnoha pøí-padech daøí. Ka�dému ze smìrù se sna�ívìnovat nejprve vìcný popis, èasto s ukáz-kami z jejich textù a na to navazuje kapi-tolka nazvaná v�dy Diskuse. V ní se uvádìjírùzné názory, vèetnì kritických a odmí-tavých.

Pøi obrovském mno�ství faktù obsa�e-ných v knize se nemù�eme divit, �e se dotextu vloudily nepøesnosti. Jako sídlo leféb-vristického centra bývá v�dy uvádìno �vý-carské mìsto Econe, nikoli Rickenbach(s. 53). Slezská evangelická církev sotva máv souèasnosti kolem 35 000 èlenù (s. 70),

kdy� pøed tøemi lety pøi posledním sèítánílidu se k ní hlásilo 14 038 obyvatel. Maz-daismus dnes ne�ije jen v Indii (s. 77),nýbr� i ve své vlasti, v Íránu, v okolí mìstaYazd mezi tamními Kurdy. Odhaduje se,�e jde o nìkolik desítek tisícù vyznavaèùv pøevá�nì muslimské zemi. Sotva lze mlu-vit o Swedenborgovì neortodoxním výkla-du Bo�í trojice (219); trojièní pojetí Bohaprostì výslovnì odmítá. Jedinou Bo�í oso-bou je Je�í� Kristus.

Rùzné údaje se bìhem pøípravy knihyzmìnily. V èele Evangelické církve aug-sburského vyznání v Èeské republice ji�není Andrej Hliboký (s. 71), nýbr� (od1. ledna 2003) Du�an Tillinger. Sídlo An-throposofické spoleènosti v ÈR se u� pøednìkolika lety pøesunula z Petr�ílkovy 2485(s. 234) do ulice Na vr�ích 1490/3. Ne-aktuální jsou té� informace o rabínechv Èesku na s. 138-139.

Ètenáøe èasto pøekvapí autorovo tøídìníjevù, jim� se vìnuje. Mimoøádnì pøetí�enouse jeví kategorie Západní esoterismus.Hnutí Nového vìku nebo Teozofie k nìmupatøí men�í èástí své agendy, ufologie snadvùbec. Co vede Z. Vojtí�ka k zaøazení rosi-kruciánù, svobodných zednáøù a mystikùk Filantropickým spoleènostem? Nakolik jeCarl Gustav Jung s teozofií my�lenkovìspøíznìn a nakolik se k ní mù�e øadit, jakby se zdálo podle s. 242? U scientologie(s. 258-261) a Silvovy metody (261-263)mù�eme hledat vzdálené souvislosti se zá-padním esoterismem, ale bì�nì se øadík hnutím lidského potenciálu, k nim� jeEncyklopedie pøekvapivì neøadí.

Obsáhlá Vojtí�kova kniha je pøes dis-kutabilní klasifikaci jevù, navzdory obèas-né autorovì jednostrannosti v hodnocenía bez ohledu na nìkolik neaktuálních èinepøesných informací solidním, u�iteènýmzdrojem informací. Poslou�í jako uèebnicea praktická pøíruèka. Mù�e pøispìt k vyrov-nanému a klidnému hodnocení souèasní re-ligiozity veøejností. Budeme-li si její infor-mace doplòovat a podle potøeby ovìøovat,máme v rukou silný nástroj. Zmínìnáspoleènost, jejím� je autor význaèným pøed-stavitelem, se také díky této knize mù�eposunout je�tì o nìkolik dal�ích dlouhýchkrokù od poku�ení být polemicky vyhro-cenou, ideologicky zabarvenou antisektáø-skou organizací k poloze akademického,by� ne ryze teoretického pracovi�tì pro stu-dium souèasné religiozity a mezinábo�en-ských vztahù.

nIvan O. �tampach

U� jsi také v Encyklopedii?Ilustraèní foto: archiv.

106 DINGIR 3/2004

Prvníèarodìjnickýobchod v Praze

Na podzim roku 2003 byl v Praze v Rytíø-ské ulici otevøen obchod s oficiálním náz-vem Svara�s Hexenladen, neboli První èa-rodìjnický obchod Praha. Obchùdky to-hoto typu v na�í metropoli existují ji� øadulet, ale èe�tí vyznavaèi esoteriky se obvykleradìji za�ti�ují vìdeckouterminologií, proto�e slovo�èarodìjnictví� má u násponìkud pejorativní ná-dech zavánìjící teatrálnos-tí a �arlatánstvím. MajiteléPrvního èarodìjnickéhoobchodu, pan Martin Weila sleèna Sabina Gradi-schnik (Svara), jsou obèanéNìmecké republiky, a takzvolili pøístup obvyklýv západní Evropì, kde selidé neváhají takto oznaèit.

V propagaèních mate-riálech se pí�e, �e paní Sva-ra patøí mezi �pièku evrop-ských èarodìjnic a vlastnísí� nìkolika èarodìjnic-kých obchodù v Rakouskua Nìmecku. Dále je prezentována jakoveleknì�ka neopohanské tradice Wicca,zasvìcenec jistého Nava�ského indián-ského kultu a pøedev�ím pak kultu santeriaa voodo.Vydala vlastním nákladem i nì-kolik knih.

Èarodìjnický obchod nabízí �iroký sor-timent zbo�í z mnoha oblastí tajného vì-dìní, bílé a èerné magie a zejména kultusanteria, jeho� magické oleje, svíèky a solitvoøí nepøehlédnutelnou èást nabídky. Dálepak jsou tu slu�by �amanù, èarodìjnic a lé-èitelù od výkladù karetpøes poradnu a� po rituálnípraxi.

Pøi svém pùsobenív obchodì jsem velmirychle zjistila, �e zde má jítv první i poslední øadìo komerèní úspìch. Praxev krámku odhaluje zají-mavé pozadí výroby pro-dávaných magických in-grediencí. Napø. svíce,oznaèené �títkem �Po�eh-náno Svarou�, byly vyrá-bìny z tìch nejlevnìj�íchsurovin bez jakéhokolivpøispìní hlavní èarodìj-

NA PØÍ�TÌMezinárodní skupina s názvem Buddhis-mus Diamantové cesty, o ní� referujeme

na této stránce, je na�ím nejvìt�ímspoleèensvím

tibetského buddhismu.Donedávna u nás okrajové, dnes

pomìrnì silné alternativní nábo�enstvíbude tématem pøí�tího èísla Dingiru.

nice. Magická sùl pak vznikala pouhým pøe-sypáním bì�né koupelové soli do sáèkus nápisem �Magische salz�. Pùvodní magic-ké oleje od americké firmy Anna Riva sezaèaly postupnì nahrazovat levnìj�í varian-tou oznaèenou stejnou etiketou, ov�em vy-robenou v èeských tiskárnách. Odpovìdí naprotesty byla obvykle vìta: �Tohle je byz-nys, a� budu dìlat èarodìjnictví jako hob-by, tak vám dám vìdìt.�

Na jaøe se provozo-vatelé obchodu pokou-�eli zalo�it nejdøívepoboèku Církve satana,pozdìji - kdy� zjistili, �eèeská poboèka u� 13 letexistuje - poboèku sa-tanského øádu Chrámtemnoty (Temple ofDarkness). Oficiálnímèasopisem øádu mìl býtèasopis Temple. Prvníèíslo vy�lo náklademdvou tisíc kusù ve dvouverzích (podle podílureklamy). Na ètyøia-�edesáti stranách bylyèlánky ve tøech jazy-cích, zabývající se pøe-vá�nì magií. Dal�í èís-

lo bylo zastaveno pøed odesláním do tisku.n

Linda Hrube�ová

lama ole nydahlv praze

Ve dnech 21.-23.6. opìt nav�tívil na�i re-publiku vedoucí pøedstavitel populární �ko-ly Buddhismu diamantové cesty lama OleNydahl. Veliký prostor levého køídla Prù-

myslového paláce napra�ském Výstavi�ti sebìhem tøí dnù stal dìji�-tìm Nydahlových pøed-ná�ek i udílení iniciací,jemu� byl v dal�íchdnech pøítomen i XVII.karmapa.

Prvním pøekvape-ním, které se po vstupudo sálu naskytlo, bylskuteènì velký poèetúèastníkù. Podle údajùpoøadatelù jen první dendorazilo pøes dva tisícelidí a (mohu-li souditpodle pozorování u po-

kladny) vìt�ina z nich se nedala odradit vy-sokými úèastnickými poplatky (pøes 1000,-Kè) a mìla v plánu objevit se i ve dnechnásledujících. Musím vyzdvihnout vysokouprofesionalitu organizátorù, celá akce i pøestémìø hodinové zpo�dìní lamy Nydahlanepùsobila nijak rozvláènì. Ba právì na-opak, èesko-anglické informaèní panelyprezentující èinnost, pùsobení a budoucíplány sítì center Diamantové cesty, stánkys obèerstvením a nezbytné pulty s doporu-èenou literaturou (vìt�inou z pera Nydahlasamotného nebo jeho �ákù) se postaralyo zabavení náv�tìvníkù a� do zaèátku pøed-ná�ky. Jen se v tom v�em hem�ení vkráda-la my�lenka, zda zde dnes pùjde o buddhis-mus, nebo spí�e o mno�ství prodaných kniha hamburgerù.

Jak ji� bylo øeèeno, po necelé hodinìod avizovaného zaèátku se na pódiu ozdo-beném kresbami Buddhy a karmapy objevilhlavní aktér veèera - lama Ole Nydahl.V pøedná�ce, která nesla název Buddhismus- svoboda a radost bez hranic, se za ne-ustálého doprovodu záøivých úsmìvù a pøá-telských posunkù vysílaných do publikarozpovídal o svém mládí pro�itém v Indiia o tí�ivé situaci lamù vyhnaných z Tibetu,kteøí nemìli jinou mo�nost, ne� svá tajnáuèení pøedat skupinkám amerických hip-pies, kteøí byli zrovna po ruce. Zde zaèalalogika ponìkud skøípat, a proto jsem bylzvìdav, zda na to nìkdo z pøítomných,pøevá�nì mladých lidí, zareaguje. Marnì.Nic takového se nestalo, témìø v�ichni zasouhlasného pokyvování hlavou sledovaliusmìvavého lamu buï pøímo, nebo navelkoplo�né obrazovce, a ke kladení v�eteè-ných otázek se zjevnì nemìli. V tomtoduchu se nesl i zbytek veèera. Dozvìdìlijsme se leccos zajímavého o seskocíchs padákem a tricích, které pøi nich lama ji�vyzkou�el, obèas se zmínila tí�ivá situacerovníkové Afriky, ve v�ech pádech se sklo-

XVII. karmapa Thaje Dord�e.Fotografie z èasopisu

�Buddhismus dnes�, 2/2000.

ð Dokonèení na stranì 108.

z p r á v y

Obálka prvního a dosud jedi-ného èísla èasopisu �Temple�.Podle vyjádøení pracovnicePrvního èarodìjnického ob-chodu mají dal�í èísla vychá-zet jednojazyènì - v èe�tinì.

107DINGIR 3/2004

Spor o projekt �Øekni NE drogám - øekni ANO �ivotu�TISKOVÁ ZPRÁVA SEKRETARIÁTU RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKYNázev: Aktivity v oblasti primární protidrogové prevence. Spoleèné stanovisko Výboru (VZR), M�MT, MV, NPC a SekretariátuRVKPP. Datum uvolnìní zprávy: 27. 7. 2004... 2) Program �Øekni NE drogám, øekni ANO �ivotu� není v souladu se základními po�adavky na primárnì preventivní programy,stanovenými M�MT. Jedná se zejména o po�adavky (v závorce kurzívou vyznaèeno, které po�adavky zejména nejsou splòovány):a) dlouhodobost a systematiènost (program scientologù má charakter sportovní akce - kampanì),b) návaznost na dal�í programy a aktivity (program scientologù nenavazuje na �ádné odbornì uznávané programy a aktivity),c) spolupráce se �kolami a �kolskými zaøízeními a zaøízeními pro volný èas dìtí a mláde�e,d) pravdivost informací (materiály scientologù obsahují zavádìjící a vìdecky nepodlo�ená tvrzení),e) preference men�ích a cílených aktivit pøed akcemi s vysokým poètem úèastníkù, které se ukázaly být jednoznaènì nejménì

efektivní,f) odborná kvalifikace (scientologové nabízejí programy prostøednictvím osob bez adekvátního vzdìlání a odborných zku�eností)....

STANOVISKOK TISKOVÉ ZPRÁVÌ SEKRETARIÁTU RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKYJsme ohromeni stanoviskem Sekretariátu rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, který se týká celonárodní akce protidrogám s názvem Cyklobìh za ÈR bez drog 2004. Cyklobìh (kombinace bìhu a jízdy) za ÈR bez drog byl zcela urèitì jednouz nejvìt�ích protidrogových akcí, které se uskuteènily v ÈR. Trasa Cyklobìhu mìøila více ne� 1600 kilometrù a vedla pøes v�ech14 krajù na�í zemì. Cyklisté, kteøí si bez nároku na odmìnu na tuto 14-denní akci vzali dovolenou, chtìli pøispìt k øe�eníprotidrogové prevence...Zpráva: dlouhodobost a systematiènost programù (program scientologù má charakter sportovní akce - kampanì)Skuteènost: Cyklobìh za ÈR bez drog 2004 je druhým roèníkem celonárodní akce, která bì�í jako jedna èást projektu Øekni Nedrogám � øekni ANO �ivotu. Projekt Øekni Ano �ivotu � øekni NE drogám bì�í v ÈR od roku 2001. Tento mezinárodní projektzaèal svoji èinnost na zaèátku 80. let minulého století a nezahrnuje jen sportovníakce. Jen za poslední roky sami scientologové a Scientologické církev jednot-livých zemí vydistribuovali kolem 20 milionu bro�urek a letákù o nebezpeèí drog.Zpráva: návaznost na dal�í programy a aktivity (program scientologù nenavazujena �ádné odbornì uznávané programy a aktivity)Skuteènost: Cyklobìh za ÈR bez drog je souèástí projektu Øekni NE drogám �øekni ANO �ivotu. Dal�í souèástí tohoto projektu jsou pøedná�ky a samozøejmìnejdùle�itìj�í je práce na ulici. Projekt má svoji koncepci. Program samozøejmìnenavazuje na aktivity, které jsou propagované Radou vlády pro koordinaci pro-tidrogové politiky jako je napø. výmìna jehel nebo náhra�kové programy typumetadonu (kdy metadon je silnìj�í droga ne� heroin).Zpráva: pravdivost informací (materiály scientologù obsahují zavádìjící a vìdeckynepodlo�ená tvrzení) Skuteènost: Materiály jsou sepsány na základì odborných prací, jsou v nich uvede-ny i citace výrokù a jejich zdroj. Jedná se o bro�urky Fakta o jointu a Extáze �zrádce bez masky. Kromì toho disponujeme odborným posudkem na bro�urku Fakta o jointu (Extáze v souèasné dobì vy�la,tak�e posudek je�tì nemáme k dispozici). V tomto posudku, který zpracoval PhDr. Jiøí Nìmec, tento protidrogový expert zespoleènosti Eteria, øíká: �Vzhledem k tomu, �e uvedený informaèní materiál (Fakta o jointu) je na vysoké odborné úrovni, svouformou oslovuje �irokou veøejnost a ze spoleèenského hlediska je velmi aktuální, jeho vyu�ití pøi pùsobení na mladou generaciv oblasti protidrogové prevence nemá výraznìj�í omezení.� ...

Jiøí Voráèek, tiskový mluvèí Scientologické církve, a Vlastimil �palek, tiskový mluvèí projektu Øekni NE drogám - øekni ANO �ivotu

ÈASOPIS REFLEX: ØEKNI NE SEKTÁM!... Náv�tìva mé osoby v sídle obèanského sdru�ení Øekni ne drogám mìla charakter náv�tìvy sataná�e v chrámu. Paní Leová mì potelefonu odkázala na kolegu, který mi dá bro�uru o trávì a odpoví na základní otázky. Mu� se nepøedstavil (pravdìpodobnì se v�akjednalo o pana Vlastimila �palka, mluvèího projektu) a byl zcela nepøijatelnì hrubý. Na mùj dotaz, z jakých vìdeckých zdrojùjejich kampaò èerpá, byl ochoten odpovìdìt, a� kdy� jsem zatelefonoval paní Leové a ona mu do sluchátka domluvila. Teprve pakvysvìtlil, �e bro�ura je pøevzatá a pøelo�ená, on sám nemá �ádnou odbornou pøípravu v drogové problematice, má prý støednítechnické vzdìlání a bro�uøe vìøí, nebo� jde o materiál jejich církve. Jediné jméno z odborných kruhù, na které se odkazoval, bylojméno plukovníka Komorouse z Národní protidrogové centrály. Nezdálo se mi pravdìpodobné, �e by tato instituce spolupracovalase scientology, a mluvèí Policejního prezídia paní Blanka Kosinová to potvrzuje: �Národní protidrogová centrála není zapojena dokampanì scientologické církve, na kterou se dotazujete. Neposkytovala jí �ádné materiály, nedávala �ádná stanoviska ke kampania nespolupracuje s ní.�...

Jiøí X. Dole�el, Øekni ne sektám, Reflex, http://www.reflex.cz/Clanek28453.htm

z p r á v y

108 DINGIR 3/2004

DINGIRèasopis o souèasné nábo�enské scénì

7. roèníkÈíslo 3/2004 vychází 15. øíjna 2004.

Vydává DINGIR, s.r.o.,Èernokostelecká 36, 100 00 Praha 10

tel.: 274 820 884e-mail: dingir@dingir.czinternet: www.dingir.cz

�éfredaktor:Zdenìk Vojtí�ekRedakèní rada:

Martina Dvoøáková, Pavel Ho�ek,Andrea Hudáková, Martin Koøínek,

Jiøí Koubek, Milo� Mrázek,Tomá� Novotný, Prokop Reme�,

Ivan O. �tampach.Grafický návrh: Richard Bobùrka

Zlom: Zdenìk Vojtí�ekOsvit: CDS - Petr Jandík

Tisk: VS ÈR, Praha 4Cena: 39,- Kè

Objednávky a urgence:SEND - pøedplatné

U Továren 1/770, 100 00 Praha 10tel: 272 706 206; 272 706 213;

272 706 214; 272 706 218e-mail: administrace@send.cz

http://www.send.czISSN: 1212-1371

Registrace:MK ÈR 7943 z 30. 3. 1998

z p r á v y

Je�tì k rozhovoruo Romech a nábo�enství(Dingir 1/2004)Pøi improvizovaném rozhovoru èlovìkvynechá øadu vìcí, na které si vzpomene,kdy� u� je pozdì. Ráda bych dodateènìk rozhovoru o nábo�enství Romù vy-jádøila svùj obdiv k osobnostem jako jeotec Franti�ek Lízna, který pracuje s vìz-ni na Mírovì, nebo témìr osmdesátiletýfranti�kán Vladimír, který se chystá pù-sobit na romském sídli�ti Chanov u Mos-tu. Pøi ne zcela pozitivních zku�enostechs nìkterými pøedstaviteli katolické círk-ve, kteøí pøistupují k Romùm s etnocen-trickou a ideologickou nadøazeností,jsme zapomnìli projevit úctu obìtavýma osvíceným duchovním, kteøí berouRomy jako etnokulturnì svébytné byto-sti a pomáhají tam, kde je tøeba.�

Milena Hübschmannová

Ne, to opravdu není útulek pro delikventy, ale budova Univer-zity Karlovy uprostøed pra�ského sídli�tì. A za oknem, na nìm�nemohou chybìt masivní møí�e, je knihovna a kanceláø Spoleè-nosti pro studium sekt a nových nábo�enských smìrù.

Foto: Zdenìk Vojtí�ek.

òovalo slùvko sex� jenten buddhismus jako byzùstal nìkde za dveømi.Ale zdá se, �e nikomuz pøítomných to pøíli� ne-vadilo. Minimálnì druhápolovina názvu pøed-ná�ky - svoboda a radostbez hranic - se zcela na-plnila a kdo hledal právìtoto, jistì neodcházelzklamán. Slabý vývarz nìkolika zobecnìnýchprincipù Buddhova uèenípohladil po du�i a ujistil,�e být buddhista je poøádje�tì hroznì in� nPetr Vin�

dingir pozvánmezi ekumenickéèasopisyMìstský úøad Rudy Slaºké, mìsta nedale-ko Katovic, uspoøádal v èervnu ve spolu-práci s èasopisem Sekty i Fakty Tøetí mezi-národní sympózium �Spoleèné ekumenickésvìdectví køes�anù proti expanzi sekt�.Pozváni byli hlavnì zástupci redakcí evrop-ských èasopisù, které se z køes�anskéhostanoviska zabývají polemikou s tzv. sek-tami: Berliner Dialog (Nìmecko), Religionie Sette nel mondo (Itálie), Rozmer (Slo-vensko), Sekty i fakty (Polsko), Prozrenie(Rusko). Vìt�ina pozvaných periodik pù-sobí pod zá�titou nìkteré z køes�anskýchcírkví - pøíklademmohou být katolickéSekty i Fakty èi pra-voslavné Prozrenie.Výsledkem bylo vy-tvoøení evropské fe-derace èasopisù, za-bývajících se proble-matikou sekt, podnázvem Eurofakty. Impulsem k orga-nizování ekumenic-kých akcí zamìøe-ných na problema-tiku sekt se v polskéRudì stala tragédie,která se ve mìstì sta-la pøed pìti lety. Dvamladíci tehdy spá-chali v pøedváleè-ném bunkru �rituál-ní satanistickou vra�-du�. Událost velmi

Ole Nydahl.Fotografie z plakátu.

poznamenala �ivot ve mìstìa místní úøady podporují tutomezinárodní akci i jiné pre-ventivní aktivity. nAndrea Hudáková

stìhováníkanceláøespoleènostiprostudiumsektKanceláø Spoleènosti prostudium sekt a nových nábo-�enských smìrù se koncem

srpna pøestìhovala do budovy Fakultyhumanitních studií UK, Husníkova 2075,Praha 13. Náv�tìvní hodiny pro knihovnui poradnu zùstávají v úterý a ve ètvrtek od15,30 do 17,30, telefon 257 31 46 46.

Nová kanceláø je velmi snadno dostup-ná veøejnou dopravou a pì�ky (asi 150 m)podle tìchto instrukcí:1. jeïte metrem �B� na stanici Hùrka;2. po výstupu z metra se dejte ve vestibu-lu vlevo, po schodech dolù, smìrem k vel-kému nápisu ÈALOUNICTVÍ nad prùcho-dem do nitra bloku panelákù;3. pøed prùchodem doprava podle blokupanelového domu a� k dal�ímu prùchodu;4. okno jednopatrové budovy vlevo, kteréz prùchodu uvidíte, patøí kanceláøi Spoleè-nosti. nZdenìk Vojtí�ek

110 DINGIR 3/2004

Ve ètvrtek 23. záøí otevøela Spoleènost pro studium sekt a nových nábo-�enských smìrù kanceláø na novém pùsobi�ti. První náv�tìvníci ji� snadnona�li cestu na pra�ském sídli�ti Hùrka, pro dal�í je popsána na stranì 108.

Foto: Tomá� Novotný.

Èlánkem na str. 79-80 se vracíme ke kvìtnové náv�tìvì Neala DonaldaWalshe, autora populární trilogie �Hovory s Bohem�. Na snímku je pøi prvnímsetkání s èeskými ètenáøi v kavárnì pra�ského knihkupectví Kanzelsberger.

Foto: Luká� Halfar.

PROÈ DINGIR

POZVÁNÍA KONTAKTY

PROÈ DINGIRNìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk,který spoèíval v tom, �e do psaného textu vklá-daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed-

jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno-pisných textech vkládal pøed ka�dou vìc ze døeva (napø.strom, ale i stùl nebo �idli) znak pro døevo. Pøed rybníky,øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis-toval i zvlá�tní znak, který se musel napsat pøed jménojakékoli bo�ské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu-jící na bo�skost toho, co bude následovat, se vìt�inou øíkápodle starého sumerského oznaèení pro boha, DINGIR.Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstar-�ím oznaèením pro bo�skou bytost, jaké známe.

Zajímavé je, �e klínový znak, který se jakooznaèení DINGIR pou�ívá, je ve skuteènostiobrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì-

mu� èlovìk hledí a k nìmu� se upíná. Znak DINGIR setak mù�e pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelnéhorozmìru lidství, který hledá nìco, co ho pøesahuje, na èemse mù�e orientovat a k èemu mù�e smìøovat. Tato lidskátouha nachází nejrozmanitìj�í podoby v nejrùznìj�ích kul-turách a sociálních skupinách. A tak i v na�í souèasnéspoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìj�ích nábo-�enských a pseudonábo�enských skupin, je� jsou výrazemtohoto rozmìru èlovìka.

Chtìli bychom se tedy rozhlí�et kolem sebe, po-zorovat tuto nábo�enskou scénu a zamý�let senad tím, kdo nebo co je DINGIRem tìch, kdo

se k tìmto skupinám hlásí, jak právì jejich DINGIR ovliv-òuje jejich �ivot a jaké formy jejich cesta za tímto cílemnabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci porozumìtoblasti, která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí�ivota lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanoukrajinou. tn

Spoleènost pro studium sekt a nových nábo�enských smì-rù uzavøela dohodu o spolupráci s Fakultou humanitníchstudií (FHS) Univerzity Karlovy v Praze a bìhem prázdninpøestìhovala svou kanceláø do Husníkovy ulice 2075, Pra-ha 13, telefon 257 31 46 46, e-mail sssnns@volny.cz.Náv�tìvní hodiny v úterý a ve ètvrtek od 15,30 do 17,30.Pravidlené semináøe Spoleènosti pro studium sekt a no-vých nábo�enských smìrù se budou v roce 2004 konatje�tì 4. listopadu a 9. prosince, roku 2005 pak první6. ledna, v�dy od 17 h. v budovì FHS na vý�e uvedenéadrese. Cesta je vysvìtlena v rubrice �zprávy� na str. 108.

POZVÁNÍA KONTAKTY

Na 1. stranì obálky je fotografie tapisu z hermetic-kého Horev-klubu. Symbolika na tapisu je vy-svìtlena na protìj�í stranì v rámeèku dole.

Foto: Petr Kalaè.

30. srpna byla v Praze slavnostnì otevøena výstava fotografií z protidrogovéhoprogramu Scientologické církve Cyklobìh za Èeskou republiku bez drog.

Foto: Tomá� Novotný.

111DINGIR 3/2004

1 Kdy� jsi v Obecných øeèech vykládal o bo�ství, otèe, vyjádøil ses hádankovitì a ne zcela zøetelnì. Nepodaljsi mi zjevení, nebo� jsi prohlásil, �e nikdo nemù�e být spasen pøed svým znovuzrozením. Av�ak poté, co jsise mnou rozmlouval, kdy� jsme pøekroèili horu, stal jsem se tvým prosebníkem a �ádal jsem tì, abych smìlpoznat výklad o znovuzrození; nebo� ten jediný ze v�eho jsem doposud neznal. Ty jsi pravil, �e mi ji pøedá�,�jakmile bude� pøipraven odcizit se Kosmu�. Pøipravil jsemse tedy a zocelil jsem svého ducha proti klamu Kosmu. Typak doplò i to ostatní, co mi schází, a pøedej mi tradici zno-vuzrození, jak jsi mi slíbil - a� u� mi ji pøedlo�í� nahlasnebo ve skrytu. Není mi známo, Tøikrát Nejvìt�í, z jakéholùna mù�e být Èlovìk zplozen, a z jakého semene.2 Hermés: Mùj synu, oním lùnem je duchovní Moudrostv mlèení, oním semenem pak pravdivé Dobro.Tat: Kdo zasévá toto símì, otèe? Jsem naprosto bezradný.Hermés: Vùle bo�í, synu.Tat: A co je zaè ten, kdo bude zplozen, otèe? Nebude mítpøece zároveò úèast na duchovním bytostném urèení i natom urèení, které je ve mnì.Hermés: Onen zplozený bude jiný - bùh syn Boha, V�e veV�em, sestávající ze v�ech Mocností.Tat: Mluví� v hádankách, otèe, a ne tak, jak má otec roz-mlouvat se synem.Hermés: Pøíbuznosti s tímto Pokolením se nelze nauèit,synu; bude-li v�ak Bùh chtít, je mo�né se s jeho pomocírozpomenout.3 Tat: Podává� mi nemo�né a násilné výklady, otèe, a protobych chtìl pøímou odpovìï na své otázky. Zrodil jsem sesnad jako syn odcizený od Pokolení Otce? Nebuï skoupý,otèe, jsem tvùj rodný syn. Vylo� mi na rovinu zpùsob znovu-zrození.Hermés: Co ti mám øíci, synu? Nemám, co bych øekl, leda snad toto: Vidìl jsem cosi ve svém nitru, nevytvoøe-nou podívanou, je� vze�la z milosrdenství Boha; vy�el jsem ze sebe sama do nesmrtelného tìla. A nynínejsem tím, kým døíve, nýbr� jsem byl zplozen v Mysli. Tomuto dílu se nelze nauèit, ani to nelze spatøitpomocí onoho vytvoøeného prvku, jeho� prostøednictvím vidíme tady u nás. A proto se mì netýká má pøed-chozí slo�ená podoba, aèkoli mám barvu, lze mì nahmatat a mám i míru: ve skuteènosti je mi v�ak toto v�ecizí. Nyní mì sice vidí� oèima, synu, èím v�ak opravdu jsem, to nechápe�, jakkoli na mì upírá� své tìlo i zrak.Tìmito oèima mì nyní vidìt není, synu.4 Tat: Uvedl jsi mne v naprosté �ílenství a pomátls mì na rozumu, otèe. V�dy� teï u� nevidím ani sám sebe!Hermés: Ké� bys i ty pro�el skrze sebe sama ven, synu, tak jako ti, kterým se ve spánku zdají sny - v tvémpøípadì ov�em beze spánku.Tat: Øekni mi je�tì toto: Kdo je vykonavatelem znovuzrození?Hermés: Syn Boha, jeden Èlovìk, z vùle Bo�í. ...

Corpus Hermeticum, úryvek pøelo�il Dr. Radek Chlup, pracovní verze pro nakl. Hermann a synové.Dostupné na http://www.fysis.cz/hnauky/CH/preklady.htm

Ukázka zde je zbavena komentáøe.

TAJNÁ ØEÈ HERMA TRISMEGISTA NA HOØE K SYNU TATOVI:O ZNOVUZROZENÍ A SLIBU MLÈENÍ

Hermes Trismegistos v knize De chemia, Strassburg,kolem 1560. Pøevzato z knihy D. �. Bora

Napøíè øí�í královského umìní, Trigon, Praha 1995.