DIPLOMOVÁ PRÁCE - i-RU.CZ · - 1 - Úvod Zahrani ční obchod Ve své diplomové práci jsem se...

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů

D I P L O M O V Á P R Á C E

2008 Olga Trusková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Změny v teritoriální a komoditní struktuře ZO Ruské federace

od poloviny 90. let do současnosti

(diplomová práce)

Autor: Bc. Olga Trusková

Vedoucí práce: doc. Ing. Emílie Kalínská, CSc.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne ………… …………………

podpis studenta

Obsah

Úvod.......................................................................................................................................- 1 - 1. Teoretická východiska....................................................................................................- 4 -

1.1 Definování základních pojmů ................................................................................- 4 - 1.1.1 Zahraniční obchod..........................................................................................- 4 - 1.1.2 Dovoz a vývoz................................................................................................- 4 - 1.1.3 Struktura zahraničního obchodu a její determinanty......................................- 5 -

1.2 Zpracování statistických dat...................................................................................- 6 - 1.2.1 Federální služba státní statistiky RF...............................................................- 7 -

1.3 Regulace zahraničního obchodu RF.......................................................................- 8 - 1.3.1 Ochrana domácího trhu ..................................................................................- 9 - 1.3.2 ČR a RF........................................................................................................- 10 -

2. Praktická část................................................................................................................- 11 - 2.1 Odkaz SSSR.........................................................................................................- 11 - 2.2 Souhrnné údaje.....................................................................................................- 14 -

2.2.1 Rok 1995 vs 2005.........................................................................................- 14 - 2.2.2 Rok 2006 ......................................................................................................- 16 - 2.2.3 Vývoj cen ropy.............................................................................................- 17 -

2.3 Rozbor teritoriální struktury.................................................................................- 20 - 2.3.1 Země vzdáleného zahraničí ..........................................................................- 20 - 2.3.2 Země SNS ....................................................................................................- 23 - 2.3.3 Nejvýznamnější obchodní partneři...............................................................- 24 -

2.4 Rozbor komoditní struktury .................................................................................- 26 - 2.4.1 Zbožová struktura exportu a importu ...........................................................- 27 - 2.4.2 Ropa a zemní plyn........................................................................................- 28 -

2.5 Zahraniční obchod v r.2006 .................................................................................- 31 - 2.6 Služby...................................................................................................................- 33 -

2.6.1 Sektor služeb v Rusku..................................................................................- 33 - 2.6.2 Zahraniční obchod se službami ....................................................................- 35 -

2.7 Obchod RF a EU ..................................................................................................- 42 - 2.7.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury ......................................................- 42 - 2.7.2 Rok 2006 ......................................................................................................- 45 -

2.8 Obchod RF a ČR ..................................................................................................- 46 - 2.8.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury ......................................................- 46 - 2.8.2 Obchod se službami .....................................................................................- 52 - 2.8.3 Ropa a zemní plyn........................................................................................- 53 - 2.8.4 SWOT analýza .............................................................................................- 54 - 2.8.5 České investice a priority pro export............................................................- 57 -

Závěr.....................................................................................................................................- 58 - Literatura a prameny ............................................................................................................- 65 - Seznam tabulek a grafů ........................................................................................................- 69 - Příloha ..................................................................................................................................- 70 -

Seznam zkratek

APEC Asijsko-pacifické hospodářské společenství

BBC British Broadcasting Corporation (Britská vysílací korporace)

CZK Česká koruna

ČR Česká republika

ČSFR Československá federativní republika

EAHS Euro-asijské hospodářské společenství

EU Evropská unie

EU-15 15 členských států Evropské unie (do rozšíření v roce 2004)

Eurostat Statistical Office of the European Communities (Statistický úřad

Evropského společenství)

GKS Federální služba státní statistiky Ruské federace

HS Harmonizovaný systém

KN Kombinovaná nomenklatura

NATO Severoatlantická aliance

OSN Organizace spojených národů

RF Ruská federace

RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci

SITC Standard International Trade Classification (Standardní mezinárodní

obchodní klasifikace)

SNS Společenství nezávislých států

SSSR Svaz sovětských socialistických republik

SWOT Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

USA Spojené státy americké

USD Americký dolar

WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace)

- 1 -

Úvod

Zahraniční obchod

Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zabývat zahraničním obchodem Ruské

federace a podrobně rozebrat jeho strukturu jak z hlediska komoditního, tak i teritoriálního.

Co nejpřesnější definici pojmu „zahraniční obchod“ bych uvedla v teoretické části této práce,

přesto se již na úvod pokusím objasnit, čím je toto téma tak důležité a čeho se týká.

Abych mohla zdůraznit význam zahraničního obchodu pro hospodářství země, musím

jej nejdříve alespoň obecně zařadit. Zahraniční obchod je jedním z prvků světové ekonomiky,

patří dokonce mezi nejrychleji se rozvíjející a měnící se. „Je historicky nejstarší a dosud

významnou formou vnějších hospodářských vztahů.“ (1)

Zahraniční obchod se může stát faktorem ekonomického růstu („jestliže existuje

správná poptávka v zahraničí a správná nabídka doma“ (2)) nebo naopak tento růst

zpomalovat. V drtivé většině země díky zahraničnímu obchodu rozšiřují své zdroje, zvyšují

blahobyt a tím, že se zapojují do mezinárodní dělby práce, spoří národní práci. (3) Díky dovozu

a vývozu překonávají omezující faktory produkce, jimiž jsou například malá vybavenost

výrobními faktory (tj. nedostatek přírodních, lidských a kapitálových zdrojů), nepříznivé

přírodní podmínky, nedostatečná technologická vybavenost a jiné.

Jestliže země obchoduje se zahraničím, může si dovolit spotřebovávat takové výrobky,

které by sama nevyprodukovala, nebo jen s vysokými náklady, a zároveň se soustředit

na produkci pro ni výhodných komodit. Zahraniční obchod přináší dané zemi mimo jiné

i informace o vyráběných komoditách v zahraničí a umožňuje srovnávat domácí výrobky

a služby se zahraničními. (4) V neposlední řadě může být navíc stabilizujícím faktorem,

jestliže domácí ekonomika zažívá depresi, neúrodu, boom nebo jiné poruchy. To platí

především pro vyspělé země, jak uvádí Ch. P. Kindleberger, které mají kontrolu nad

základními faktory ovlivňujícími důchod, což znamená, že investice a vládní výdaje mohou

být na vývozu nezávislé. (5)

1 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 2 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 3 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 4 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 5 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.

- 2 -

Jen zhruba jsem nastínila výhody, které zahraniční obchod přináší, a snažila jsem se

v krátkosti objasnit jeho důležitost. Žádná země si nemůže dovolit ignorovat existenci

zahraničního obchodu, vždy je více či méně zapojena do mezinárodních toků zboží, služeb

a kapitálu. Jednotlivé státy se liší pouze intenzitou zapojení do těchto vztahů, ale důležité je,

že ve všech ekonomikách hraje zahraniční obchod významnou roli. Postupně je tak pasivní

koncepce zahraničního obchodu (tj. zahraniční obchod jako prostředek, jak se zbavit

přebytečné produkce a jak dovézt tu chybějící) nahrazen aktivní koncepcí, která „zdůrazňuje

úlohu zahraničního obchodu jako činitele úspory národní práce a ekonomického růstu.“ (6)

Cíl mé diplomové práce

Ve své práci bych ráda ukázala vývoj zahraničního obchodu Ruské federace

za posledních deset let a zdůraznila bych velký rozdíl v jeho struktuře těsně po rozpadu SSSR

a na počátku 21. století. Celá má práce by měla směřovat k tomu, abych se na jejím konci

mohla pokusit souhrnně vyjádřit důležité změny, ke kterým v průběhu více jak desetiletí

došlo. Také bych po důkladném rozboru těchto změn v jednotlivých letech chtěla na závěr

formulovat určitou hypotézu o budoucím vývoji zahraničního obchodu Ruské federace.

Po rozpadu SSSR se ekonomika v Rusku začala měnit a transformoval se i zahraniční

obchod. Struktura vývozu a dovozu byla po dlouhá léta určována plánem, neuvažovalo se, zda

je daný plán pro ekonomiku výhodný. Rusko se orientovalo na deformované trhy, kde svoji

roli nehrály náklady, ceny ani měnový kurz. (7) S postupným rozvojem tržní ekonomiky se

zvyšovala role zahraničního obchodu, měnila jeho teritoriální a komoditní struktura a zapojení

Ruské federace do mezinárodní směny začínalo být produktivnější.

Struktura práce a použité metody

Ve své práci se pokusím ukázat vývoj zahraničního obchodu Ruské federace od roku

1995 do současnosti. Chtěla bych zachytit a popsat řadu změn ve struktuře dovozu a vývozu,

která byla značně pokřivena během socialismu, jak jsem uvedla v předchozím odstavci,

a která se postupem času stávala efektivnější a začíná tak být v souladu s ruskými

komparativními výhodami.

V teoretické části práce bych nejprve definovala základní pojmy, kterými jsou

zahraniční obchod, export a import, a poté uvedla determinanty struktury exportu a importu.

Dále bych stručně popsala zpracovávání statistiky zahraničního obchodu a její specifika

6 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 7 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky.

- 3 -

v Ruské federaci, jež je důležitá vzít v úvahu při interpretaci dat získaných Federální službou

státní statistiky (ruským statistickým úřadem). Nakonec bych shrnula regulaci zahraničního

obchodu RF.

V praktické části bych nejprve stručně charakterizovala stav ekonomiky

a zahraničního obchodu po rozpadu SSSR, srovnala makroekonomické údaje za rok 1995

a 2005 a uvedla podrobnější údaje ilustrující vývoj ruské ekonomiky v roce 2006. V této části

bych také uvedla vývoj cen ropy, které výrazně ovlivňují zapojení RF do mezinárodní směny.

Poté bych popsala dovoz a vývoz z hlediska teritoriálního, kde bych zvýraznila největší

dodavatele a odběratele, a následně bych stejným způsobem zachytila změny v komoditní

struktuře. Dále bych detailněji charakterizovala ruský zahraniční obchod v roce 2006.

Po rozboru struktury ruského zahraničního obchodu se zbožím bych se soustředila

na zahraniční obchod se službami. Závěrem bych se zaměřila na obchod Ruské federace

s Evropskou unií a Českou republikou. Uvedla bych SWOT analýzu (tj. analýzu slabých

a silných stránek, příležitostí a hrozeb) českých podnikatelských subjektů s ohledem na ruský

trh a nastínila bych příležitosti pro české podnikatele v Rusku. Na konci práce bych shrnula

nejdůležitější poznatky a pokusila bych se formulovat hypotézu o budoucím vývoji ruského

zahraničního obchodu.

Hlavními metodami při zpracování této práce budou komparace, abstrakce, indukce,

analýza, syntéza a zobecnění. Metoda komparace, spočívající ve zjišťování rozdílů mezi

určitými prvky, mi dovolí srovnat například komoditní strukturu ruského exportu roku 1995

a roku 2005. Díky abstrakci, zabývající se pouze podstatnými záležitostmi a odhlížející

od detailů, budu moci určit například trendy v celkovém vývoji zaměření ruského

zahraničního obchodu. Metoda indukce, tedy uvažování z části na celek, umožní mimo jiné

po podrobném rozboru Ruskem vyvážených komodit posoudit, je-li RF nadále jednostranně

zaměřena na export přírodního bohatství. Metoda analýzy znamenající rozklad na jednotlivé

části mi pomůže např. detailněji rozebrat strukturu exportu Ruska. Postupnou syntézou,

spojováním oddělených jednotek do výsledného celku, se naopak dostanu např. od důvodů

nízkých investic do energetického průmyslu po jejich následky. Zobecnění mi naopak dovolí

vyslovit teorii, že mimo jiné i díky solidním makroekonomickým výsledkům a zkvalitňující

se struktuře obchodu se službami se RF přibližuje k rozvinutým státům.

- 4 -

1. Teoretická východiska Tato část práce je vyhrazena pro definování základních pojmů, kterými jsou zahraniční

obchod, export a import. Ve stručnosti se pokusím objasnit, co určuje strukturu dovozu

a vývozu. Pro lepší orientaci ve statistických tabulkách a přehledech bych chtěla popsat

základní používané klasifikační systémy a uvedla bych, jak ruský statistický úřad člení země

pro potřeby statistiky. Poté bych se zmínila o problematice statistiky v Ruské federaci

a o regulaci zahraničního obchodu RF.

1.1 Definování základních pojmů

1.1.1 Zahraniční obchod

Zahraniční obchod je jednou z forem mezinárodních ekonomických vztahů. Jedná se

o hmotné i nehmotné toky, tj. toky zboží a výrobních či nevýrobních služeb, které překračují

hranice státu. „Spojuje národní hospodářství země se světovým hospodářstvím.“ (8)

Relativní postavení dané země v zahraničním obchodě je podle Ch. P. Kindlebergera

závislé na tom, „zda se její vývoz těší vysoké důchodové pružnosti, či zda jde o tradiční

a standardizované základní výrobky nebo snad dokonce o méně kvalitní zboží, jehož spotřeba

s růstem důchodu klesá.“ (9)

1.1.2 Dovoz a vývoz

Pod pojmem zahraniční obchod se skrývají dvě jeho části - dovoz a vývoz. Český

statistický úřad uvádí, že „dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které

přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku“ (10)

(to znamená, že zahrnuje zboží pro spotřebu, na opravu, zušlechtění i reexport). Analogicky

můžeme definovat i vývoz.

Součet dovozu a vývozu se nazývá obrat zahraničního obchodu, jejich rozdíl je uváděn

pod názvem obchodní bilance (de facto se jedná o saldo obchodní bilance). Převyšuje-li

hodnota dovozu hodnotu vývozu, mluvíme o pasivní obchodní bilanci. Je-li však hodnota

vývozu vyšší než dovozu, obchodní bilance je aktivní.

8 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 9 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 10 ČSÚ: Když se řekne…Zahraniční obchod.

- 5 -

1.1.3 Struktura zahrani čního obchodu a její determinanty

„Zahraniční obchod se sleduje ve dvojí základní struktuře, a to územní (teritoriální)

a zbožové (komoditní).“ (11) Podle Encyklopedie zahraničního obchodu můžeme územní

skladbu zahraničního obchodu definovat jako „podíl jednotlivých územních celků zemí,

seskupení zemí, kontinentů, na úhrnu obchodních operací, vyjádřeném v hodnotě nebo

množství.“ (12) Teritoriální struktura nám tedy jednoduše říká, se kterými zeměmi náš stát

nejčastěji obchoduje, do kterých zemí nejčastěji vyvážíme a které země jsou našimi

největšími dovozci.

Sledujeme-li zbožovou strukturu zahraničního obchodu, zkoumáme tím podíl

jednotlivých skupin zboží na dovozu a vývozu. To znamená, že hledáme, jaké zboží vyvážíme

a jaké dovážíme.

Ve své práci se spokojím s pouhým vyjmenováním činitelů, které ovlivňují zahraniční

obchod, protože jejich vysvětlení by vyžadovalo další odbornou studii. Myslím si, že je

důležité uvědomit si před samotnou analýzou struktury dovozu a vývozu Ruské federace,

co vše ji určuje, mění a vytváří.

Různé teorie uvádějí rozdílné faktory determinující strukturu zahraničního obchodu.

Základní přístupy jsou shrnuty např. ve skriptech Zahraniční ekonomické vztahy České

republiky(13). Dovoz a vývoz je tedy podle jednotlivých koncepcí určován rozdíly:

v absolutních nákladech práce, v relativních nákladech práce, ve vybavenosti výrobními

faktory; přičemž mimo jiné platí, že čím více jsou zdroje nerovnoměrné, tím více země

obchodují; v technologii a technice, v know-how a v geografické poloze.

Ch. P. Kindleberger ve svém díle Zahraniční obchod a národní hospodářství (14) udává

další činitele: dopravní náklady (zvláště u těžkých hromadných komodit jako uhlí, obilí,

nafta…), státní zásahy do ekonomiky (obrana, důležité zdroje zdanění), informovanost

o možnostech obchodu, schopnost transformace (změn, neboli schopnost přerozdělovat zdroje

z jednoho odvětví do druhého podle potřeby, přizpůsobení struktury zahraničního obchodu

nové situaci ekonomickým způsobem), nahodilé a nepředvídatelné okolnosti (válka je

„inkubátorem růstu faktorů a technologických změn“ ale i nástrojem protekcionismu, dále

do této skupiny patří epidemie, stávky a neúroda, která způsobí jen krátkodobé změny

zahraničního obchodu).

11 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 12 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 13 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 14 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.

- 6 -

1.2 Zpracování statistických dat

Pro usnadnění sběru, srovnání a rozboru statistických dat týkajících se mezinárodního

obchodu, byly vypracovány následující zbožové klasifikace:

� Harmonizovaný systém

� Kombinovaná nomenklatura

� Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC)

Harmonizovaný systém „je mezinárodní klasifikace zboží, která se dělí na kapitoly

označované dvoumístným numerickým kódem (HS2). Tyto kapitoly se dělí na čísla

označovaná čtyřmístným numerickým kódem (HS4), která se dále dělí na položky

označované jako HS6 (šestimístný numerický kód).“ (15)

Kombinovaná nomenklatura představuje „harmonizovaný systém rozšířený o dvě

místa a poskytuje vyšší stupeň podrobnosti pro klasifikaci zboží než harmonizovaný systém.

Podpoložky Kombinované nomenklatury jsou označovány 8-místným numerickým kódem

(KN8). Aktualizovaná verze je každým rokem vydávána nařízením EU.“ (16)

Nejběžněji používanou zbožovou klasifikací je Standard International Trade

Classification, česky Standardní mezinárodní obchodní klasifikace. Byla vypracována

Statistickým úřadem OSN roku 1950 pro uspořádání údajů o zahraničním obchodě, původní

verze byla již několikrát revidována. (17) Zahraničně obchodované druhy zboží jsou členěny

do 10 tříd, které mají své oddíly, skupiny, podskupiny a položky, tj. bylo zvoleno

pětistupňové dekadické třídění. Cílem je třídit jednotlivé komodity nejen podle druhu

materiálu, z něhož vznikly, ale také podle ekonomického účelu a stupně zpracování. Třídy

jsou pojmenovány následovně: (18)

0 Potraviny a živá zvířata

1 Nápoje, a tabák

2 Surové materiály nepoživatelné s výjimkou paliv

3 Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

5 Chemikálie a příbuzné produkty

6 Tržní výrobky klasifikované hlavně podle materiálu

7 Stroje a přepravní zařízení

15 ČSÚ: Zahraniční obchod – metodika. 16 ČSÚ: Zahraniční obchod – metodika. 17 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 18 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu.

- 7 -

8 Různé průmyslové výrobky

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezařazené

1.2.1 Federální služba státní statistiky RF

Statistická analýza obchodu Ruské federace je velmi složitá a shromážděná data

je nutno brát s určitou mírou rezervy. Jejich vypovídací hodnota je narušena mimo jiné

existencí pašeráctví; regulovaných cen, které se liší od světových; nestabilitou směnného

kurzu a daňovými úniky spojenými s exportem (kdy se exportéři snaží skrýt příjem měn)

i importem (pokud importéři skrytě přesunují kapitál do zahraničí). (19) Určitou roli, zvláště

po vzniku Ruské federace, hrála neexistence tradice a zkušenosti se statistikou mezinárodního

obchodu. O tom svědčí např. fakt, že na počátku devadesátých let přesahovalo množství chyb

a opomenutí v platební bilanci Ruska objem exportu zboží a služeb. (20)

Pro potřeby statistiky mezinárodního obchodu dělí Federální služba státní statistiky

země do dvou velkých skupin – země tvořící Společenství nezávislých států (SNS) a země

vzdáleného zahraničí. Dále je podrobněji sledován obchod se zeměmi Evropské unie, se státy

sdruženými v Asijsko-pacifickém hospodářském společenství (APEC) a v Euro-asijském

hospodářském společenství (EAHS).

Společenství nezávislých států vzniklo roku 1991 se sídlem v Minsku „jako volný

svazek postsovětských států s nově získanou samostatností“ (21) zahrnující 12 z 15 bývalých

republik SSSR bez pobaltských států: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán,

Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán. Seskupení

je spíše formální: „V. Putin otevřeně přiznává, že šlo především o nástroj pro civilizovaný

„rozvod“ (22) po rozpadu SSSR“. Členské státy si navzájem vyměňují informace a koordinují

obchodní, finanční, legislativní a bezpečnostní otázky a dohodly se na vytvoření zóny volného

obchodu. Hospodářské systémy těchto postsovětských zemí si zůstávají i nadále blízké

a přetrvává silná vazba na ruskou ekonomiku. Ruská federace se snaží v SNS prosazovat své

zájmy a upevňovat tak roli regionální velmoci. Společenství nezávislých států je tudíž spíše

platformou pro politický dialog. Bez výraznější reformy nebude hrát žádnou vážnější roli

v mezinárodní ani regionální politice.

Euro-asijské hospodářské společenství bylo založeno roku 2001 s cílem postupně

sjednocovat ekonomiky členských států - Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu,

19 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 20 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 21 Wikipedie: Společenství nezávislých států. 22 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko 2005.

- 8 -

Tádžikistánu, Ruské federace a od roku 2005 Uzbekistánu. (Rusko si tak „upevnilo své

postavení v daném regionu a staví se do pozice hegemona integračních procesů ve Střední

Asii.“ (23)) Ruská federace je také od roku 1998 členem Asijsko-pacifického společenství,

které vzniklo roku 1989 se sídlem v Singapuru a s cílem prohlubovat ekonomické a politické

vazby mezi členskými státy (Austrálií, Brunejí, Čínou, Filipínami, Chile, Indonésií,

Japonskem, Kanadou, Korejskou republikou, Malajsií, Mexikem, Novým Zélandem, Papuou-

Novou Guineou, Peru, Ruskem, Singapurem, Spojenými státy americkými, Vietnamem,

Taiwanem a Thajskem). (24)

Komodity člení ruský statistický úřad na následujících devět skupin: (25)

1. Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny

2. Minerální produkty

3. Produkce chemického průmyslu a kaučuk

4. Kožedělní a kožešnické suroviny a výrobky z nich

5. Produkce dřevařského a papírenského průmyslu

6. Textil, textilní výrobky a obuv

7. Kovy, drahokamy a výrobky z nich

8. Stroje, zařízení, dopravní prostředky

9. Ostatní

1.3 Regulace zahraničního obchodu RF

Pro ruské podnikatelské prostředí je charakteristická vysoká míra zasahování státu

do ekonomiky. Rusko zdědilo z dob SSSR „velmi rigidní systém kontroly vnějších

ekonomických vztahů.“ (26) Zůstávají zde „četné administrativní překážky v podnikání

a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení.“ (27)

Obchod s Ruskou federací je bržděn zdlouhavými, finančně nákladnými a mnohdy

netransparentními procedurami, tarifními i netarifními překážkami, nestandardním procesem

proclívání, nedodržováním principu nediskriminace v některých sektorech služeb (např. dvojí

ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě). Existují zde vysoká politická a komerční

rizika spojená s nestabilitou a nejistotou v legislativě, regulacích a politikách zahraničního

obchodu (časté změny pravidel hry, které znamenají pro zahraniční investory a obchodníky

23 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko 2005. 24 Wikipedia: Asia – Pacific Economic Cooperation. 25 Federální služba státní statistiky RF: External economic activities. 26 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 27 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.

- 9 -

dodatečné náklady). Neexistuje zde ani všeobecně akceptovaný a vynutitelný obchodní

zákoník, vláda rozhoduje téměř o všem udělením výjimky z pravidel. Časté jsou také

nejasnosti ohledně toho, která autorita a na jaké úrovni musí schválit určitou transakci,

a situaci navíc komplikuje nedostatek informací pro zahraniční investory a obchodníky

(o ekonomice, regionálních trzích, jednotlivých podnicích, úřednících, regionálních zdrojích,

dopravní a telekomunikační infrastruktuře) a neexistence federální podpory investorů. Vstup

na ruský trh je nákladný kvůli omezení víz, cestovním komplikacím, problémům

se zakládáním kanceláří a jiným překážkám. Liberální politika státu je oslabována podniky,

které se snaží dostat od státu rentu, a korupcí. Transparenty International řadí Rusko federaci

na přední místa v žebříčku zemí s nejvyšší korupcí.

V posledních letech jsme svědky intenzivnějšího otevírání trhu především díky snaze

Ruska o vstup do Světové obchodní organizace. (V roce 2006 se Ruské federaci podařilo

uzavřít bilaterální dohodu s USA.) Ruské podnikatelské prostředí se tak zlepšuje. RF je řazena

mezi země s vysokou investiční přitažlivostí, má druhý stupeň investičního ratingu

u vedoucích ratingových společností. Došlo ke „snížení úrovně zdanění, zlepšení ekonomické

stability v zemi, zjednodušení daňové administrace, snížení státní regulace, zjednodušila se

možnost získání kapitálu, snížil se tlak nerovných podmínek konkurence a korupce, poklesla

úroveň vydírání ze strany kriminálního prostředí.“ (28) V roce 2006 byly odstraněny také

poslední formální překážky směnitelnosti rublu. (29) Ruská federace se mimo jiné snaží

o postupné sblížení celní legislativy s Evropskou unií a nahrazení totální celní kontroly

„cílenou kontrolou zaměřenou na specifické zboží a na významné objemy.“ (30)

1.3.1 Ochrana domácího trhu

Dovozní podmínky jsou určeny celním zákoníkem a normativními akty vydávanými

zejména Federální celní službou. Pro ochranu domácí trhu jsou zavedena dovozní, zvláštní

a sezónní cla, DPH, spotřební daně, dovozní kvóty a licence. Zvláštní clo zahrnuje speciální,

antidumpingové a kompenzační clo. Sezónní clo je aplikováno maximálně na 6 měsíců

a slouží k operativní regulaci obchodu. Spotřební daň (“akcíz”) je stanovena v procentech

z celní hodnoty, nebo v závislosti na množství či obsahu určité komponenty. Je uvalována

na 10 druhů zboží (líh, alkoholické výrobky, pivo, produkce tabákového průmyslu, klenoty,

automobily, nafta, motorový benzín, motorové oleje), na suroviny (ropa, plyn) a některé

obchodní operace.

28 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 29 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 30 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.

- 10 -

Po roce 1990 byly pro přilákání zahraničních investic do Ruska zakládány zóny

volného obchodu, které měly však spíše obchodní charakter. Dnes prakticky nefungují,

některé byly transformovány na zvláštní ekonomické zóny a plánuje se budování průmyslově-

výrobních zón a technicko-aplikačních zón. Nově zřizovaným zvláštním ekonomickým

zónám jsou státem poskytovány různé výhody: nulové dovozní clo a osvobození od DPH

pro importované výrobní zařízení, což představuje úsporu cca 30 % (31); osvobození

od majetkové a pozemkové daně; úlevy z daně ze zisku, rychlejší odpisy výrobního zařízení,

nákladů na výzkum a vývoj i v případě neúspěchu; odepsání celé ztráty z hospodaření

v předchozím roce. Do budoucna se počítá také s vytvářením turisticko-rekreačních

a přístavních zón. (32)

1.3.2 ČR a RF

Vstup do Evropské unie znamenal pro Českou republiku posílení jejího postavení

na ruském trhu. Roku 1997 vstoupila v platnost Dohoda o partnerství a spolupráci, díky které

EU (a tedy i ČR) rozvíjí hospodářské, politické a kulturní vztahy s Ruskem. Roku 2005 byl

podepsán projekt čtyř „road maps“, které zakládají spolupráci a harmonizaci v obecných

obchodních a ekonomických otázkách, v celní problematice, telekomunikacích a dopravě,

energetice, kosmu a ochraně životního prostředí.

Ve vztazích ČR k Rusku je vstupem ČR do EU uplatňována unijní Společná obchodní

politika, zejména množstevní omezení na dovozy ruských ocelářských výrobků, antidumping

a pro některé zboží i celní preference v rámci Všeobecného systému preferencí.

Česká republika má navíc upraveny vztahy k RF bilaterálně. Byly uzavřeny

mezivládní a meziresortní dokumenty týkající se hospodářské spolupráce: „ochrany investic,

zamezení dvojího zdanění, zadluženosti, jaderné energetiky, zemědělství, dopravy, vědy

a techniky, certifikace, bankovnictví“ a další. (33) Po vstupu do EU Česká republika nově

uzavřela mezivládní dohodu s RF o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci,

která zakládá i společný orgán - Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou

a vědeckotechnickou spolupráci.

31 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 32 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 33 MPO: Strategie prosazování obchodně – ekonomických zájmů ČR v RF.

- 11 -

2. Praktická část V této části práce bych nejprve stručně popsala situaci v ruském zahraničním obchodě

po rozpadu SSSR. Poté bych shrnula makroekonomické údaje pro ruskou ekonomiku v roce

1995 a údaje za rok 2005, aby bylo možné si udělat přesnější představu o současné situaci

ekonomiky a srovnat počáteční a konečné zkoumané období. Stav ekonomiky v roce 2006

bych pak rozebrala podrobněji. Následně bych uvedla vývoj cen ropy, které výrazně ovlivňují

zapojení Ruské federace do mezinárodní směny. V další části bych sledovala teritoriální

a komoditní změny v dovozu a vývozu, kde bych zvýraznila největší dodavatele a odběratele.

Podrobně bych charakterizovala ruský zahraniční obchod v roce 2006. Po zahraničním

obchodu se zbožím bych popsala ruský obchod se službami. Poté bych se soustředila

na obchod Ruska s Evropskou unií jako celkem. Závěrem bych se zaměřila na obchod Ruské

federace a České republiky, uvedla bych SWOT analýzu, tj. analýzu slabých a silných

stránek, příležitostí a hrozeb českých podnikatelských subjektů s ohledem na ruský trh,

a nastínila bych příležitosti pro české podnikatele v Rusku. Na konci práce bych se pokusila

formulovat hypotézu o budoucím vývoji ruského zahraničního obchodu.

2.1 Odkaz SSSR

Struktura zahraničního obchodu nově vzniklé Ruské federace byla podle Ch. P.

Kindlebergera (34) zkreslena kvůli:

1. Marxistické teorii: ta neuvažovala produktivitu půdy a kapitálu a uznávala jen

práci, čímž došlo v dovozu k preferenci pracovně náročných výrobků

a k levnému vývozu produkce náročné na kapitál a půdu.

2. Znevýhodňování spotřebního zboží oproti investičnímu: spotřeba byla

utlumována vysokými daněmi.

3. Tlaku na splnění plánu: určoval, s čím se má obchodovat.

4. Snaze získat politický vliv: Ch. P. Kindleberger uvádí například ochotu

vykupovat nadúrodu egyptské bavlny, kubánského cukru a tím si vynutit

politický vliv.

34 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.

- 12 -

5. Ideologickým důvodům, které ovlivňovaly importy a exporty (zvláště

vojenského vybavení a investičního zboží) do socialistických a rozvojových

zemí (chyběla zpětná ekonomická vazba). (35)

6. Neexistenci konkurence pro domácí zboží: importy do SSSR nepředstavovaly

konkurenci pro domácí zboží, protože oficiální politika soběstačnosti

povolovala import, jen pokud byla domácí produkce přechodně nedostačující

anebo chyběla, a vládní kontroly importu nedovolily vytlačit domácí výrobce

importéry. (36)

7. Téměř nulovému dopadu cenových změn: fluktuace cen na surovinových

trzích neměla velký dopad na sovětskou ekonomiku – ze zvýšení cen SSSR

profitoval, ale nepřeměnil je v růst nebo ekonomický blahobyt kvůli všeobecné

neefektivnosti ekonomiky a vojenskému zaměření; pokles cen byl vyrovnáván

zvýšením exportovaného množství. (37)

Po rozpadu SSSR se vláda snažila liberalizovat ekonomiku. První vlna liberalizace

v roce 1991 přinesla odbourání tarifů a netarifních omezení pro importy (ale ne pro exporty),

všem firmám bylo uděleno právo podílet se na mezinárodním obchodě bez potřeby speciální

registrace. Kvůli sílící reálné apreciaci rublu a z fiskální nutnosti byla brzy importní cla

zavedena. Výjimky však byly udělovány lobbistickým skupinám. Nejvíce rostla cla

v sektorech s nejsilnějším lobbingem – obrana, mikroelektronika, letectví a kosmonautika,

motorová vozidla, zemědělství. Liberalizace zahraničního obchodu bez stabilizovaného

domácího trhu vedla k zvýhodnění neruských partnerů, odrazovala od substituce importů

a od vývozních aktivit ruských podniků. Navíc do roku 1993 nebyly pro žádné importy

vybírány spotřební daně ani daň z přidané hodnoty, které byly uvaleny na domácí zboží. Tím

pádem mělo importované zboží daleko výhodnější postavení, které bylo ještě podpořeno

apreciací ruské měny a vysokou inflací.

Na exporty se zpočátku nevztahovala žádná explicitní omezení, byly pouze

kontrolovány. 90 % hodnoty všech exportů podléhalo licencování, většina podléhala

exportním kvótám. (38) Zásah vlády k omezení exportů byl však nevyhnutelný kvůli velkému

rozdílu mezi světovými a domácími cenami, který brzdil importy a podporoval exporty. Vláda

zredukovala seznam zboží, které mohlo být vyváženo, vytvořila seznam obsahující více než

190 strategických komoditních skupin, které mohly být vyváženy jen podniky vytvořenými

35 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 36 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 37 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 38 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation.

- 13 -

a registrovanými Ministerstvem zahraničních věcí (což představovalo 75 % podniků v roce

1992 (39)). Opatření sloužila mimo jiné i ke zvýhodňování favoritů a k potrestání těch, kteří

nebyli loajální. Postupem času následoval chaotický proces uvolňování mnoha komodit

z exportních cel a kvót (díky reálné apreciaci rublu a snižujícímu se rozdílu mezi světovými

a domácími cenami).

Ekonomika bojovala s nekonkurenceschopností a malou výnosností exportů. Příčinami

byly cenová liberalizace, ceny inputů se zvýšily a nákladová inflace tak rostla; stabilní

měnový kurz, který naopak udržoval stabilní importní ceny; ekonomická recese v západních

zemích a sílící konkurence Číny. Ruský export stagnoval i kvůli nedostatečným

(organizačním) schopnostem využívání komparativních výhod – cenově podhodnoceného

lidského kapitálu; dobře trénované a diverzifikované průmyslové pracovní síla; vysoce

kvalifikovaných vědců a inženýrů; schopnosti mnoha manažerů získat fondy od svých

zákazníků nebo bank za nižší úrokovou míru díky své reputaci; nízkonákladové manažerské

schopnosti proniknout na nové trhy. (40)

Odstranění politických bariér vedlo ke změnám v teritoriální i komoditní struktuře

ruského zahraničního obchodu. Obchod s vyspělými zeměmi rostl (export 36 %, import

40 % (41)), ale export byl zpomalován vysokými náklady na vstup na trh (výdaje na marketing,

na vybudování dopravní a komunikační infrastruktury). Došlo k růstu obchodu s asijskými

zeměmi, především s Čínou – díky vládní angažovanosti obou zemí v obchodu; díky existenci

dobře zavedených dodavatelských kanálů, což snižovalo náklady na vstup na trh; a díky

nižším nárokům na kvalitu, kdy důležitou roli hrála cena.

Obchod s bývalými členy Rady vzájemné hospodářšké pomoci prudce klesl (export

43,2 %, import 44,4 % (42)). Zhoršení směnných relací nově nezávislých států (SNS) vedla

k drastickému snížení jejich importů energií z Ruska. U obchodu s rozvojovými zeměmi

došlo k růstu importu (9,5 %), export (14 %) zůstal prakticky nezměněn. (43) Podíl obchodu

s bývalými centrálně plánovanými ekonomikami se snížil (export 50 %, import 50,7 %), zato

rostl podíl jiných centrálně plánovaných ekonomik – Číny, Severní Koreje, Laosu a bývalé

Jugoslávie (export 6,9 %, import 6,3 %). (44)

39 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 40 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 41 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 42 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 43 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 44 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation.

- 14 -

V komoditní struktuře nadále převládaly energetické materiály. Světové ceny energií

klesaly, a tak Rusko zvyšovalo objem jejich exportu. Nejvíce rostl vývoz potravin

a zemědělských produktů (2,1 %), kovů (12,9 %) a chemikálií (4,6 %).(45) Klesal vývoz

ruských strojů, přepravních a jiných zařízení. Exportní příjmy byly zasaženy klesajícími

světovými cenami. Jednotková hodnota mnoha exportovaných komodit byla nižší než

u jiných exportujících zemí. To znamená, že se ruská produkce lišila od jiných kvalitou,

spolehlivostí dodání, dostupností dopravních a komunikačních kanálů. Navíc ruští exportéři

nebyli dobře zavedeni na světovém trhu, a tak museli nabízet nízké ceny, aby se prosadili.

Co se týče importů, klesal dovoz pro výrobní účely (stroje a zařízení, chemikálie) a rostl

dovoz spotřebního zboží (zejména textilu a obuvi).

Ruský export byl soustředěný na suroviny. Jednostrannost vývozu byla dána hrozbou

bankrotů (nebyla zde ochota investovat do zásob a dlouhodobých exportních strategií);

problémy s kvalitou výrobků a dopravními kapacitami; chybějící exportní infrastrukturou

(zejména komunikace a služby); tím, že obchod a domácí liberalizace nepostačily k vytvoření

odpovědi na straně nabídky (změny byly příliš čerstvé a nejistota příliš velká pro změnu

exportního chování); vysokým zdaněním (clu podléhalo 70 % hodnoty importu a 75 %

hodnoty exportu, (46) situaci navíc zhoršovaly nejistoty týkající se výše cel a jejich dopadů

a významů oznámených změn v politice).

2.2 Souhrnné údaje

2.2.1 Rok 1995 vs 2005

Podle údajů Světové banky (47) lze vývoj ekonomiky Ruské federace za poslední

desetiletí shrnout jako celkově pozitivní. Hrubý domácí produkt Ruska vzrostl

na 763,7 miliard amerických dolarů (v roce 1995 činil 395,5 miliard USD). Po deset let tak

hrubý domácí produkt posiloval ročně v průměru o 4,4 %. Zvyšoval se však podíl celkového

dluhu na HDP z 30,7 % na 33,1 % (údaj za rok 2004). Podíl hrubých domácích úspor na HDP

se zvýšil z 28,8 % na 34,7 %. Inflace klesala ze 197,5 % na 12,7 % měřeno indexem

spotřebitelských cen. Rozpočet se dostal z deficitu 6,5 % v poměru k HDP do 7,6 % přebytku.

Došlo k podstatnému posílení čistého přílivu přímých zahraničních investic o více jak

10 milionů amerických dolarů (na 12 milionů – údaj za rok 2004) a růstu čistého

portfoliového majetku téměř o 500 milionů USD. (48)

45 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 46 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 47 Worldbank: Russian Federation at a glance. 48 Worldbank: Russian Federation at a glance.

- 15 -

Během desetiletí se měnila také struktura ekonomiky, jak dokazují následující

statistické údaje Světové banky. (49) Klesal podíl zemědělství ze 7,2 % na HDP na 5,6 %,

o 1 % vzrostl podíl průmyslu (na 38 % HDP), o půl procentního bodu posílil podíl služeb

na hrubém domácím produktu a dosáhl tak 56,4 % (různé metodiky však poskytují jiná čísla,

a tak je tento údaj nutno brát s rezervou). Zemědělství a služby rostly během deseti let ročně

v průměru o 4,1 %, průmysl o necelých 5 %. Spotřební výdaje domácností také posílovaly

(každoročně téměř o pět procent). V roce 2005 představovaly téměř polovinu hrubého

domácího produktu, ale jejich podíl na HDP nepatrně oslaboval. Podíl vládních výdajů

na spotřebu v poměru k HDP klesal o něco rychleji (z 19 % na 16 %), i když to prakticky

znamenalo průměrný růst těchto výdajů o 1,4 % ročně v průběhu sledovaného desetiletí. (50)

Malé a střední podniky se však nadále jen velmi málo podílejí na tvorbě HDP – jejich přínos

nepřesahuje 15 procent (v rozvinutých státech mají 50-70 % podíl). (51)

Zahraniční obchod Ruska se rozvíjel velmi dynamicky. Podíl exportu zboží a služeb

na HDP vzrostl o 6 % na 35,3 % v roce 2005. (52) Export rostl ročně o více jak 7 % celých

deset let. (53) Absolutní hodnota exportu zboží a služeb se tak v roce 2005 přiblížila hranici

270 milionů USD, vývoz ropy zaujímal vysoký podíl – přes 80 milionů USD. (54) Nárůst

exportu je patrný i z dat Eurostatu porovnávajících podíly nejdůležitějších zemí světa

na světovém vývozu. Zatímco roku 1995 měla Ruská federace 2,1 % podíl (v předchozích

letech se pohyboval dokonce jen okolo 1 %), o deset let později dosáhl podíl Ruska

na světovém exportu 3,2 %. (55) Také import zboží a služeb rostl rychlými tempy, 8 % ročně,

a jeho podíl na HDP přesáhl 20 %. (56) Absolutní hodnota importu v roce 2005 překročila

160 milionů USD, kde necelou čtvrtinu představoval import kapitálových statků. (57) Z dat

Eurostatu lze vyčíst, že roku 1995 představoval import do RF 1,2 % světového dovozu

a do roku 2005 se prakticky nezměnil. (58) Aktivum obchodní bilance Ruské federace tedy

stále roste a zvyšují se tím pádem i ruské devizové rezervy. Kromě toho se po Rusko velmi

příznivě vyvíjely také směnné relace. Ceny exportu vzrostly oproti cenám importu od roku

2000 o 62 %. (59)

49 Worldbank: Russian Federation at a glance. 50 Worldbank: Russian Federation at a glance. 51 Primakov, J.: Rok velkých změn. 52 Worldbank: Russian Federation at a glance. 53 Worldbank: Russian Federation at a glance. 54 Worldbank: Russian Federation at a glance. 55 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 56 Worldbank: Russian Federation at a glance. 57 Worldbank: Russian Federation at a glance. 58 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 59 Worldbank: Russian Federation at a glance.

- 16 -

2.2.2 Rok 2006

Rok 2006 přinesl ruské ekonomice pozitivní vývoj. Podle souhrnných teritoriálních

informací o Rusku na portále BusinessInfo (60) dosáhl růst hrubého domácího produktu 6,7 %.

Ruská ekonomika tak rostla o něco rychleji než v předchozím roce a HDP na obyvatele

se vyšplhal na nejvyšší úroveň od roku 1989 – na 188 tisíc rublů (61), což představuje zhruba

7500 amerických dolarů. Ekonomice se dařilo díky posilování investiční a spotřebitelské

poptávky (umožněné růstem reálných příjmů obyvatelstva a rozvojem spotřebitelských

úvěrů). Rubl pokračoval v apreciaci. Průmyslová výroba nestoupala dynamicky, posílila jen

o necelá 4 %.(62) Investice do fixního kapitálu rostly tempem 13,5 % a směřovaly zejména

do energetického sektoru, do obchodu, dopravy a rychle se rozvíjejícího stavebnictví

(stavebnictví zaznamenalo nejvyšší růst za posledních osm let). (63) Inflace, která dosáhla

9,7 %, se oproti roku 2005 snížila o tři procentní body. (64) Státní rozpočet skončil přebytkem

odpovídajícím 7,5 % hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se nadále snižovala

a dostala se podle statistik na Ruském serveru zahraničního obchodu těsně pod 7 %. (65)

Restrukturalizace ekonomiky Ruské federace pokračovala dále, o čemž vypovídají

následující data Světové banky pro rok 2006. Klesal podíl zemědělství pod pět procent

ruského hrubého domácího produktu, váha průmyslu se udržovala stabilní na úrovni těsně pod

40 % HDP a podíl služeb na hrubém domácím produktu posílil o jeden procentní bod

na 55,8 % podle metodiky Světové banky. (66) (Je ale možné setkat se s různými čísly

v závislosti na zvolené metodice – např. podíl služeb podle Federální služby statistiky činil

dokonce 63 % roku 2007. (67)) Spotřební výdaje domácností zůstaly prakticky beze změny,

zatímco vládní výdaje mírně stoupaly.

Vývoj exportu a importu Ruské federace je zachycen grafem č. 1. Podíl exportu zboží

a služeb na HDP sice v roce 2006 ve srovnání s předchozím rokem klesl na 33,9 %, ale růst

exportu byl o něco vyšší než v roce 2005 (meziroční nárůst činil 7,2 %). (68) Import se rozvíjel

velmi dynamicky a zaznamenal meziroční nárůst o 21,7 %. (69) Hodnota exportu se oproti

roku 2005 kvůli poklesu dynamiky růstu cen ropy a posilování rublu zvýšila méně (o 25 %)

60 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 61 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 62 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 63 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 64 Worldbank: Russian Federation at a glance. 65 Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г.

(Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 66 Worldbank: Russian Federation at a glance. 67 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 68 Worldbank: Russian Federation at a glance. 69 Worldbank: Russian Federation at a glance.

- 17 -

a dosáhl tak 304,5 miliard amerických dolarů. (70) Hodnota importu rostla o necelých šest

procent více než exportu a celkové dovozy činily 163,9 miliard amerických dolarů. (71) Ceny

ropy posílily oproti předešlému roku zhruba o 21 % a průměrná cena ropy Ural se vyšplhala

na 61,1 USD za barel. (72) Aktivum obchodní bilance Ruské federace tedy kvůli masivnímu

importu nepatrně pokleslo.

2.2.3 Vývoj cen ropy

Změny cen ropy významně ovlivňují ruský zahraniční obchod. Ruská federace je totiž

největším světovým producentem a exportérem zemního plynu a po Saudské Arábii druhým

největším producentem a exportérem ropy na světě. (73) V Rusku se nacházejí osmé největší

zásoby ropy na světě (74) a třetina světových zásob plynu. (75) Tyto suroviny tak představují

bezmála 65 %(76) ruského vývozu a tím zajišťují podle některých odhadů 40 % HDP. (77)

Přesto závislost Ruska na obchodu s těmito surovinami není fatální, země by podle odborníků

dosahovala pozitivních ekonomických výsledků i při poklesu cen ropy. Například odborníci

z ruské investiční společnosti ATON uvádějí: „Jsme toho názoru, že tempo růstu hrubého

70 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 71 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 72 Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г.

(Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 73 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 74 i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 75 Primakov, J.: Rok velkých změn. 76 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 77 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň.

Graf č. 1: Úroveň a růst exportu a importu RF 2000 - 2006 (v mil USD a %)

Zdroj: www..worldbank.org

- 18 -

domácího produktu převýší 5 % v letech 2007–2010, pokud by se cena ropy snížila až na 30–

40 dolarů za barel.“ (78)

Ceny ropy na světových trzích jsou velmi variabilní. Jejich pohyb naznačuje

následující graf č. 2, který ilustruje vývoj ceny barelu ropy v amerických dolarech

na světových trzích za období let 1970–2006. Jejich nestabilita vyplývá z řady faktorů.

Z ekonomických důvodů jsou to „vývoj světové konjunktury, roční období, otevření nových

nalezišť a v neposlední řadě i spekulace na vývoj cen.“ (79) Z ostatních příčin především

dohody o těžebních kvótách zemí vyvážejících ropu, politické napětí a krize (dodávky ropy

jsou často využívány jako politická zbraň), válečné konflikty a přírodní katastrofy postihující

těžební oblasti.

Ceny ropy na světových trzích stoupají, jak také dokazuje graf č. 2. V polovině

devadesátých let stál barel ropy přibližně 20 amerických dolarů, v roce 2005 se pohybovaly

okolo 45 USD, (80) roku 2007 se cena ropy dokonce přiblížila stodolarové hranici (81) a podle

odborníků neklesne pod sedmdesát dolarů. (82) Rostou-li ceny ropy na světových trzích,

78 Gajdamacký, A.: Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE. 79 Česká národní banka: Vývoj cen ropy a její vliv na cenové změny. 80 Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? Ruskodnes.cz 81 Sarkisyan, I.: Cena ropy na rekordních 100 USD za barel. 82 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.

Graf č.1: Cena ropy na světových trzích 1970-2006 (USD/barel)

Zdroj: EIA, WTRG, www.oilmarketreport.org

Graf č. 2: Cena ropy na světových trzích 1970 - 2006 (USD/barel)

- 19 -

průměrné exportní ceny ruské ropy také stoupají. Podle údajů ruského statistického úřadu

stála v roce 1995 tuna ropy 107 USD, od roku 2001 její cena neustále stoupala až na 330 USD

za tunu v roce 2005 a na 411 USD za tunu v roce 2006. (83) Průměrná cena ropy „URAL“

za barel se tak roku 2005 blížila 51 USD a roku 2006 překročila 61 USD. (84)

Rusko dlouhodobě profituje z příznivých cen své hlavní vývozní komodity.

Neprojevila se ani tzv. „holandská nemoc“, kdy do země vyvážející ropu plynou devizy, což

tlačí na zhodnocování měny a tím se stává domácí export nekonkurenceschopný. (85) Podle

prognóz ruské vlády by se však situace vysokých cen ropy měla v budoucnu měnit. Portál

BusinessInfo uvádí, že Ruská federace počítá s „poklesem ceny za barel ropy „URAL“

z 55 USD v roce 2007 na 50 USD v roce 2010.“ (86) Tento pro Rusko nepříliš příznivý vývoj

by měl mít podle odborníků za následek snížení hodnoty exportu o 1–2 % za rok. (87)

Aktuální vývoj cen ropy nicméně tyto pro Rusko nepříznivé odhady nepotvrzuje.

Pokud ceny ropy přesahují 27 USD za barel, získaný přebytek se ukládá

do Stabilizačního fondu, který byl založen roku 2004. Fond představuje jakousi rezervu,

kterou bude možno využít v budoucnu, jestliže ceny ropy poklesnou. V tomto fondu Rusko

udržuje prostředky v amerických dolarech (45 %), eurech (45 %) a britských librách

(10 %). (88) Ty jsou poté investovány do kvalitních zahraničních cenných papírů s ratingem

AAA a vynášejí téměř 10 % ročně. (89) Ze Stabilizačního fondu např. roku 2006 Rusko

splatilo předčasně dluhy u Pařížského klubu věřitelů a ušetřilo tak na úrocích za 14 let,

prostředky z fondu jsou často používány také na různé sociální výdaje státu. (90) John Pollen

uvádí příklad rozpočtu vlády roku 2006, kde je znát „strmý vzestup ve výdajích na takové

položky jako je zdravotnictví a školství.“ (91) Do budoucna je plánováno rozdělení

Stabilizačního fondu na Rezervní fond a Fond budoucích generací. Rezervní fond by měl

zaručit příjmy pro státní rozpočet ve střednědobém horizontu, pokud ceny ropy a zemního

plynu výrazně klesnou. Ostatní prostředky z prodeje těchto surovin by šly do Fondu

budoucích generací. (92) K 1. lednu 2007 dosáhly akumulované prostředky ve stabilizačním

fondu výše 89 miliard amerických dolarů. (93)

83 GKS: Средние экспортные цены на основные товары. (Průměrné ceny na vývozní artikly.) 84 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 85 Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? 86 Petrol.cz, Svět ropy: Ropa pod 70 dolarů? Zapomeňte! tvrdí experti. 87 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 88 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 89 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 90 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 91 Pollen, J.: Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti. 92 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 93 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.

- 20 -

2.3 Rozbor teritoriální struktury

Na základě dat získaných Federální službou státní statistiky Ruské federace jsem si

sestavila tabulky, které uvedu v průběhu a na konci práce. Protože bych chtěla popsat vývoj

teritoriální struktury zahraničního obchodu v čase, vložím do své práce pro názornost několik

grafů demonstrující radikální změny, ke kterým došlo v orientaci zahraničního obchodu

Ruska během desetiletí v porovnání s rokem 1995.

Pro zachycení změn teritoriální struktury ruského zahraničního obchodu od poloviny

devadesátých let do současnosti jsem se rozhodla porovnat strukturu roku 1995 a roku 2005.

Země, s nimiž Ruská federace obchoduje, nejdříve rozdělím podle členství ve Společenství

nezávislých států a podle kontinentů a nakonec uvedu nejvýznamnější ruské obchodní

partnery.

2.3.1 Země vzdáleného zahraničí

Tabulka č. 1 rozdělující ruský zahraniční obchod se státy podle jejich členství

či nečlenství ve Společenství nezávislých států jasně dokazuje, že ruské zboží a služby mířily

stále častěji do zemí mimo SNS. Jejich podíl na exportu se za deset let zvýšil ze 79 % (roku

1995) na 86 %. Dovozy z těchto zemí vykazovaly stejnou tendenci. Jejich podíl rostl ze 71 %

v roce 1995 na 83 % v roce 2005. Se zeměmi, které nejsou členy SNS, Rusko také dosahuje

kladné obchodní bilance, která se nadále zvyšuje.

Tabulka č. 1: Podíly vzdáleného zahraničí a SNS v ruském obchodu 1995-2006 (%)

Váhu jednotlivých kontinentů ilustruje graf č. 3 pro ruský export a graf č. 4 pro import

do Ruska. Evropa je nejdůležitější oblastí, s níž Ruská federace obchoduje. Její podíl

na ruském exportu stále stoupá, u dovozu je situace opačná (viz graf č. 3 a 4). Vezmeme-li

v úvahu pouze nečlenské státy SNS, představoval export do evropských zemí (tedy vyjma

Běloruska, Ukrajiny a Moldavska) téměř 60 % celkového exportu do zemí vzdáleného

Zahraniční obchod RF v % 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vzdálené zahraničí EX 79,4 86,5 85,0 84,7 84,3 83,5 86,2 85,7 IM 70,8 69,9 75,7 80,0 80,2 79,6 82,6 84,6 Saldo 107,1 98,7 95,4 90,9 89,5 88,0 90,1 87,1 SNS EX 20,6 13,6 15,0 15,3 15,7 16,5 13,8 14,3 IM 29,2 29,8 24,2 20,0 19,8 20,4 17,4 15,4 Saldo -7,1 1,3 4,6 9,1 10,5 12,0 9,9 12,9

Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty

- 21 -

zahraničí v roce 1995 a 65 % v roce 2005. U importu se podíl evropských států snížil z 67 %

roku 1995 na 55 % roku 2005. (viz tabulka č. 2 v příloze)

Z evropských států (nečlenů SNS) mířilo v polovině devadesátých let ruské zboží

nejčastěji do Německa (téměř 10 % ruského exportu), Švýcarska a Itálie (okolo 5 %). Během

desetiletí se zvyšoval podíl Itálie, váha Německa a Švýcarska zůstala téměř nezměněna

a postupně rostla důležitost Nizozemí. V roce 2005 tak Ruská federace vyvážela do Nizozemí,

Německa, Itálie a Švýcarska více jak 35 % veškerého svého exportu. (viz tabulka č. 2

v příloze)

V polovině devadesátých let Rusko importovalo zboží především z Německa (téměř

20 % veškerého importu), Finska a Itálie (okolo 6 %). Po deseti letech zůstalo Německo

nadále největším dovozcem do Ruské federace, následováno Itálií a Francií. Podíl Finska

mírně klesal. (viz tabulka č. 2 v příloze)

Jak je patrné z tabulky č. 3 v příloze, se všemi zmiňovanými evropskými státy má

Ruská federace kladnou obchodní bilanci, která se stále zvyšuje. Největší přebytek má Rusko

v obchodu s Nizozemím a Itálií.

Asie (bez členských států SNS – Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie, Kazachstánu,

Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu) je pro Rusko druhým

nejvýznamnějším obchodním partnerem. V exportu si po celé desetiletí udržela svůj podíl

okolo 20 %. Co se týče importu z Ruska, vzrostl její podíl dvojnásobně (na 27 % roku 2005).

Graf č. 3: Ruský export podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)

Export

0 10 20 30 40 50 60

Austrálie a NZ

Afrika

Amerika

Asie

Evropa

Kon

tinen

t

Procenta

2005

1995

Zdroj: GKS + vlastní výpočty

- 22 -

Ruský export do Asie mířil v polovině devadesátých let zejména do Číny a Japonska (5 %

podíl pro obě země) a Turecka. Během následující dekády podíl Číny vzrostl nepatrně, váha

Japonska klesala a váha Turecka naopak stoupala. (viz tabulka č. 2 v příloze)

V importu byla v roce 1995 situace vzhledem k pořadí největších obchodních partnerů

stejná jako v exportu – Čína, Japonsko, Turecko. Za deset let posílily dovozy z Číny a její

podíl tak oproti roku 1995 vzrostl téměř pětkrát, stejně tak stoupal podíl Japonska a Turecka.

Turecko bylo však na třetím místě v pomyslném žebříčku nejdůležitějších asijských importérů

do Ruska postupně vystřídáno Jihokorejskou republikou. (viz tabulka č. 2 v příloze)

Obchodní přebytek, který neustále narůstá, má Ruská federace s Čínou a Tureckem,

jak je možno vyčíst z tabulky č. 3 v příloze. Zajímavý je vývoj obchodní bilance

s Jihokorejskou republikou a Japonskem. V polovině devadesátých let Rusko do těchto států

více exportovalo, než z nich importovalo. Roku 2003 a 2004 se však situace obrátila a Ruská

federace vykazuje v obchodě s Jihokorejskou republikou a Japonskem zvyšující se deficit.

Podíl Ameriky na ruském zahraničním obchodě za poslední desetiletí spíše klesal.

Výrazněji se tak dělo v zaměření ruského exportu (z 8 % podílu na polovinu). Ruské zboží

směřovalo především do USA (přes 3 % roku 2005). Spojené státy jsou dlouhodobě také

největším dovozcem ze zemí amerického kontinentu (necelých 6 % v roce 2005), i když jejich

váha klesá zejména ve prospěch Brazílie. (Ta svůj podíl na importu do Ruské federace během

Graf č. 4: Ruský import podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)

Import

0 10 20 30 40 50 60 70

Afrika

Austrálie a NZ

Amerika

Asie

Evropa

Kon

tinen

t

Procenta

2005

1995


- 23 -

desetiletí zvyšovala z 1 % na 3 %.) Bilance ruského obchodu se Spojenými státy je kladná

a během let se příliš nemění. (viz tabulka č. 2 a 3 v příloze)

Afrika není pro ruský zahraniční obchod příliš významným kontinentem. Její podíl

na ruském exportu nedosahující 1 % a ještě o něco menší podíl na importu do Ruska zůstaly

za deset let téměř beze změny. Více jak polovina ruského zboží mířícího do Afriky je určena

pro Egypt. Rovněž Austrálie a Nový Zéland nezaujímají velký podíl v ruském dovozu ani

vývozu. Jejich váha (který je vyšší u importu) navíc klesá. (viz tabulka č. 2 v příloze)

2.3.2 Země SNS

Z tabulky č. 1 uvedené u zemí vzdáleného zahraničí je patrné, že obchodní vazby

Ruské federace se zeměmi SNS slábnou a Rusko se stále více orientuje na nečleny

Společenství nezávislých států. Roku 1995 vyváželo Rusko do zemí SNS 21 % veškerého

svého exportu. Během desetiletí však docházelo ke snižování podílu těchto zemí až na 14 %

roku 2005. Pokles importu byl ještě markantnější. V polovině devadesátých let dováželo

Rusko ze zemí SNS 29 % celkového importu. Tento podíl se za deset let snížil o více jak

10 %. Obchodní bilance se tak dostala z mírného deficitu do narůstajícího přebytku.

Nejdůležitějšími ruskými obchodními partnery ze zemí sdružených v SNS jsou

Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán – jejich váha mezi ostatními členy SNS je zobrazena

grafem č. 5. Podíl Kazachstánu na ruském exportu se za poslední dekádu pohyboval okolo

20 %. Vývoj podílů Běloruska a Ukrajiny zaznamenal opačné tendence. Zatímco v polovině

Graf č. 5: Podíl zemí SNS na ruském exportu do tohoto regionu (%)

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Gruzie

Turkmenistán

Arménie

Moldavsko

Kazachstán

Ukrajina

Země

Podíl v rámci SNS

2005

1995


- 24 -

devadesátých let mířila na Ukrajinu téměř polovina ruského vývozu a do Běloruska okolo

20 %, během deseti let běloruský podíl vzrostl o 10 % a ukrajinský zaznamenal stejnou

procentní změnu ale opačným směrem.

Ukrajina je sice stále nejvýznamnější zemí patřící do Společenství nezávislých států

z hlediska podílu na ruském exportu, její náskok před Běloruskem se však snižuje. V importu

se kazašský podíl také výrazněji neměnil (okolo 18 %) a vývoj podílů Běloruska a Ukrajiny

vykazoval stejné tendence jako u exportu. V roce 1995 pocházelo z Ukrajiny bezmála 50 %

importu ze zemí SNS, po deseti letech to už bylo jen přes 40 %. Běloruský import do Ruska

se naopak během desetiletí téměř zdvojnásobil (z 16 % v roce 1995 na 30 % v roce 2005).

Zajímavý je rok 2001, kdy importní podíl Běloruska dosahoval téměř 40 % a podíl Ukrajiny

32 %.

2.3.3 Nejvýznamnější obchodní partneři

Pro přehlednost uvádím následující grafy, které zachycují nejvýznamnější obchodní

partnery Ruské federace a kde není rozlišeno členství či nečlenství ve Společenství

nezávislých států.

Z grafu č. 6 je patrné, že v polovině devadesátých let směřovalo nejvíce ruského

exportu na Ukrajinu, do Německa a do Spojených států amerických. Během desetiletí došlo

k zajímavému vývoji, kdy export do Spojených států (a například také do Japonska) nerostl

takovými tempy jako vývoz do ostatních zemí, a tak v novém tisíciletí nejsou USA ani

Graf č. 6 : Kam směřoval ruský export – rok 1995 vs rok 2005 (mld USD)

Vývoj exportu

0 5000 10000 15000 20000 25000

Turecko

Japonsko

Nizozemí

Čína

Itálie

Švýcarsko

USA

Německo

Ukrajina

Země

Objem obchodu v mld USD

2005

1995


- 25 -

zdaleka ve trojici nejvýznamnějších ruských odběratelů. Role Ukrajiny klesala, podíl Číny

na exportu z Ruska naopak stoupal. V roce 2005 byly tudíž nejvýznamnějšími zeměmi, kam

směřoval ruský vývoz, evropské státy – Nizozemí, Itálie a Německo.

Rusko se však snaží o snížení jednostranné teritoriální orientace na evropské státy.

O snahách diverzifikovat export svědčí například dodávky energetických surovin. Ty stále

častěji směřují do USA, Japonska, Jižní Koreje, Indie a Číny oproti dřívějšímu zásobování

států SNS a Evropy. (94) Zejména Asie láká ruské exportéry. „Podíl asijsko-pacifické oblasti

na vývozu plynu z Ruska se má podle ruského ministerstva průmyslu a energetiky zvýšit

ze současných pěti procent až na čtvrtinu do roku 2020.“ (95) K významnějšímu nárůstu

zahraničnímu obchodu mezi Ruskou federací a Čínou pravděpodobně dojde i v důsledku nové

dohody obou zemí, díky které „vzniká nový rusko-čínský vojensko-bezpečnostní blok typu

NATO.“ (96) V rámci této dohody byly například schváleny dodávky ruských zbraní

a vojenského materiálu do Číny. Navíc obě země „plánují postavení ropovodů a plynovodů

umožňujících zvýšit ruský vývoz těchto surovin do Číny“ (dnes tvoří ruský podíl

na dodávkách ropy do Číny přibližně 15 %). (97)

94 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 95 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 96 Müller, J. G.: Nová aliance Ruska a Číny - politická, vojenská i ekonomická spolupráce a stále rostoucí

hospodářská váha. 97 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. Rusko v globální politice.

Graf č. 7 : Odkud Rusko dováželo – rok 1995 vs rok 2005 (mld USD)

Vývoj importu

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000

KoreaJaponsko

ČínaFrancie

ItálieFinsko

BěloruskoUSA

KazachstánNěmecko

Ukrajina

Země

Objem obchodu v mld USD

2005

1995


- 26 -

Graf č. 7 znázorňuje změnu pořadí pro Rusko nejvýznamnějších importérů.

V polovině devadesátých let byly největšími importéři Ukrajina, Německo, Kazachstán

a USA. Německo a Ukrajina si svoje výsadní postavení udržely. Za deset let se do popředí

dostala Čína, Japonsko a Korea, které byly roku 1995 daleko za Itálií. V dovozu tedy nejsou

evropské státy výhradními obchodními partnery Ruské federace, v posledních letech sílí vliv

asijských států.

Pokud bychom se podívali na státy Evropské unie jako na jeden celek (viz graf č. 8)

a znovu provedli srovnání, zjistili bychom, že Unie je se svým 47 % podílem na ruském

exportu a 44 % podílem na importu na prvním místě a je tak seskupením s největší váhou pro

ruský zahraniční obchod. Teprve na druhém a třetím místě jsou Ukrajina a Čína. Podíly těchto

dvou zemí na ruském exportu a importu logicky nemají zdaleka takovou váhu jako obchod

s Evropskou unií (nedosahují ani pětiny podílu EU).

Graf č. 8: Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2005, EU jako celek (%)

Zdroj: Eurostat

2.4 Rozbor komoditní struktury

Pro zachycení změny komoditní struktury ruského zahraničního obchodu od poloviny

devadesátých let do současnosti bych porovnala strukturu roku 1995 a roku 2005. Při popisu

změn hlavních komoditních skupin se budu řídit klasifikací SITC a členěním Federální služby

státní statistiky Ruské federace, které bylo popsáno v teoretické části. Na konci tohoto oddílu

se budu podrobněji zabývat ropou a zemním plynem, jež jsou pro Rusko zásadními

vývozními artikly.

- 27 -

2.4.1 Zbožová struktura exportu a importu

Komoditní struktura exportu Ruské federace se za poslední dekádu příliš nezměnila

(viz tabulka č. 5). V polovině devadesátých let byly ve vývozu nejpočetněji zastoupenou

skupinou minerální produkty (téměř 43 % podíl na ruském exportu v roce 1995). Jejich

význam po celou dobu rostl a roku 2005 tak dosáhla tato skupina zhruba 66 % podílu. Druhou

důležitou skupinou pro ruský vývoz jsou kovy, drahokamy a výrobky z nich. Ty se podílely

na exportu Ruské federace přibližně 27 % v roce 1995. Během deseti let jejich váha klesla

téměř o 10 %. Bezmála na polovinu (z 10 %) se snížil podíl dalších dvou v exportu dříve

hojně zastoupených skupin – produkce chemického průmyslu a kaučuk; stroje, zařízení

a dopravní prostředky. Váha ostatních skupin v celkovém vývozu z Ruské federace spíše

klesala. Nejviditelněji se snižoval export produkce dřevařského a papírenského průmyslu

(z necelých 6 % zhruba na polovinu).

Tabulka č. 5: Komoditní struktura zahrani čního obchodu RF r. 1995, 2005, 2006 (%)

Export Import Skupiny komodit

1995 2005 2006 1995 2005 2006 Potraviny a zemědělské suroviny 1,8 1,9 1,8 28,1 17,7 15,7

Minerální produkty 42,5 64,6 65,7 6,4 3,1 2,4 Produkty chemického průmyslu, kaučuk 10 6 5,6 10,9 16,5 15,8 Kožedělní a kožešnické suroviny a výrobky z nich 0,4 0,1 0,1 0,3 0,3 0,3 Produkce dřevařského a papírenského průmyslu 5,6 3,4 3,2 2,4 3,3 2,9 Textil, textilní výrobky a obuv 1,5 0,4 0,3 5,7 3,7 4 Kovy, drahokamy a výrobky z nich 26,7 16,9 16,4 8,5 7,7 7,7 Stroje, zařízení, dopravní prostředky 10,2 5,6 5,8 33,6 44 47,7

Ostatní 1,3 1,1 1,1 4,1 3,7 3,5 Zdroj: GKS

- 28 -

Podrobnějším zkoumáním vyvážených komodit roku 2005 (98) zjistíme hlavní vývozní

artikly. Jsou jimi surová ropa, ropné produkty, zemní plyn, nafta, železné kovy a stroje

a zařízení. Rusko je tak viditelně i nadále jednostranně zaměřeno převážně na export svého

přírodního bohatství.

Komoditní struktura importu také nedoznala během deseti let žádných převratných

změn, jak demonstruje předchozí tabulka č. 5. Nejzastoupenější skupinou zůstaly stroje,

zařízení, dopravní prostředky, které své místo v ruském dovozu za zkoumané desetiletí ještě

posílily zhruba na polovinu (z přibližně 34 % v roce 1995). V této skupině by měla

v budoucnu vyniknout produkce automobilového průmyslu. Podle odborníků by se z Ruska

měla stát dokonce automobilová velmoc. Ruský trh již nyní láká automobilové výrobce

a dodavatele dílů, a tak by za pár let měl produkovat až 40 % světové výroby automobilů

zahraničních značek. (99) Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny se udržely na druhém

místě, jejich procentní podíl však klesl přibližně o polovinu (na necelých 16 %). Nárůst

naopak zaznamenala produkce chemického průmyslu a kaučuk. Skupina zahrnující kovy,

drahocenné kameny a výrobky z nich zůstala dlouhodobě neměnná (téměř 8 % podíl

na importu do Ruské federace), stejně jako další skupiny kromě minerálních produktů, jejichž

procentní podíl se snížil z 6 % více jak o polovinu.

2.4.2 Ropa a zemní plyn

Podíváme-li se na vyvážené komodity v roce 2005 podrobněji, potvrdí se primární role

ropy a zemního plynu v ruském exportu. Jak už bylo zmíněno, Ruská federace je druhým

největším světovým vývozcem ropy a světovým nejvýznamnějším vývozcem zemního plynu.

Palivo-energetický komplex představuje polovinu příjmů státního rozpočtu. (100) Těžba těchto

surovin od devadesátých let stoupala (101) a v letech 2000–2004 dosahovala nejvyšších temp

přírůstku. (102)

Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Ruska pokud jde o energetické

suroviny. EU je na prvním místě mezi odběrateli ruských energetických zdrojů, Rusko

je zároveň jejím hlavním dodavatelem energetických surovin. Podle BBC produkce zemního

plynu zemí střední a západní Evropy pokrývá 60 % jejich potřeby (nejvíce dodávají Norsko,

98 Rusimpex: Экспорт России основных товаров в 2005 г. (Ruský export hlavních artiklů v r. 2005.) 99 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 100 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 101 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 102 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy.

- 29 -

Velká Británie a Nizozemí), dvě třetiny importovaného plynu pak dodává Ruská

federace. (103)

„Evropská unie dováží z Ruska asi 50 % importů plynu a 30 % importů ropy

(Monaghan a Monatanaro-Jankovski 2006). Celkově se podílí ruský plyn z 19 % na spotřebě

plynu v zemích Evropské unie a ruská ropa z 16 % na spotřebě ropy (Wöllert 2004).“ (104)

Některé země jako například Finsko a Slovensko jsou stoprocentně závislé na ruském zemním

plynu. (105) Závislost Evropy na dodávkách ropy a zemního plynu se v brzké budoucnosti

pravděpodobně ještě zvýší s postupným vyčerpáním nalezišť těchto surovin v Severním moři.

Do roku 2020 bude Evropská unie potřebovat podle odhadů zajistit až 80 % své spotřeby

zemního plynu dovozem (dnes je to jen 40 %), „přičemž podíl ruského plynu se v objemu

dovozu může zvýšit z nynějších 26 % na 40-50 %.“ (106) Evropská unie bude podle prognóz

dovážet více jak 75 % zemního plynu z Ruska. (107)

Ruské energetické zdroje jsou významné i pro neevropské státy. Rostoucí zájem o ně

projevují Spojené státy. (108) Také Čína a Indie zvyšují poptávku po ropě a zemním plynu díky

svým dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám. Některá tradiční naleziště jsou navíc pomalu

vyčerpávána (kromě Severního moře jsou to například ložiska v Indonésii (109)). To znamená,

že světová poptávka po ropě a zemním plynu roste a ruské zásoby jsou tak velmi dobrým

aktivem do budoucna.

Ruská federace bude i nadále hrát velkou roli v dodávkách ropy a zemního plynu, ale

její postavení může být v budoucnu ohroženo. Podle údajů British Petroleum se na ruském

území nachází 26,6 % světových zásob zemního plynu a 6,2 % zásob ropy. (110) Přesto mnozí

odborníci odhadují, že „vrchol ruské produkce obou komodit může nastat již v roce 2010,

pokud nebudou objevena a uvedena do provozu nová naleziště a postaveny nové

produktovody (Monaghan a Monatanaro-Jankovski 2006).“ (111)

Překážek rozvoje dodávek ruských energetických surovin do světa je hned několik.

Tím největším problémem jsou však nízké investice. Ty mají několik důvodů a nemalé

následky. Důvodem, proč ruské firmy přiměřeně neinvestují do rozvoje energetického

sektoru, jsou nízké ceny energií na domácím trhu, monopolizace odvětví a zadlužení hlavních

aktérů. Nízké ceny energií v Rusku ve srovnání se světovými cenami jsou způsobeny

103 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 104 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 105 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 106 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 107 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 108 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 109 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 110 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 111 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost.

- 30 -

intervencí státu. Ceny jsou tak příliš nízké na to, aby umožňovaly dostatečnou akumulaci

kapitálu pro potřebné investice. Ruský energetický sektor je navíc silně monopolizován.

V Rusku jsou v současné době jen dvě velké soukromé ropné společnosti – ruský Lukoil

a britsko-ruský TNK-BP. (112) Vláda v roce 2007 navíc schválila návrh zákona, který by měl

omezit přístup zahraničních společností k těžbě ruské ropy a plynu. (113) Tato struktura odvětví

rozhodně nepodporuje investice stávajících firem ani příchod nových investorů (kteří se navíc

obávají nevyzpytatelných státních zásahů do ekonomiky). Hlavní firmy v energetickém

sektoru Gazprom a Rostněfť, které jsou kontrolovány státem, jsou navíc zadlužené, a tak

nemají prostředky na rozvoj těžebních polí a infrastruktury. (114)

Následkem nízkých investic do rozvoje energetického sektoru jsou téměř mizivý

rozvoj nových ložisek, zastaralost a nedostatečnost energetické infrastruktury.

Podinvestovanost energetického odvětví vede k zanedbávání rozvoje nových ložisek. Ačkoli

jsou stará ložiska pomalu vyčerpávána, nová nejsou rozvíjena. Přes polovinu ruské těžby ropy

a přes 90 % těžby plynu je soustředěno v oblasti Volha-Ural a západní Sibiř, 76 % zemního

plynu je soustředěno na západní Sibiři. (115) Nová ložiska se nacházejí daleko od stávajících

produktovodů, což znamená, že bez nákladných investic zde těžba a doprava nemůže začít.

Slibné jsou například lokality Timano-Pečora, poloostrov Jamal, západní část Arktického

šelfu, Kaspický šelf, Přikaspická oblast, východní Sibiř a Dálný východ. (116)

Zastaralá energetická infrastruktura tlačí nahoru náklady na těžbu a přepravu, které

jsou v Rusku vyšší než v Perském zálivu. (117) Její nedostatečnost navíc znemožňuje touženou

diverzifikaci odběratelů. Rusko se ve svých dodávkách stále soustředí na Evropu, protože

ropovody, plynovody, přístavní terminály, závody na zkapalnění plynu a jiná infrastruktura

pro zásobování Asie a Ameriky jednoduše chybí. Do budoucna je navíc kvůli globálnímu

oteplování ohrožena i přeprava ropy po kolejích. I když železnice není ideálním způsobem

přepravy této suroviny (úniky jsou značné a transport nákladný), přesto umožňuje zásobování

velkých odběratelů jakými jsou například Čína. Dokládá to například článek na portálu

i-RU.CZ, ve kterém se píše, že ruská železnice zvýšila přepravu ropy do Číny v roce 2006

o více jak 33 %. (118) S globálním oteplování bude ale pravděpodobně roztávat věčně zmrzlá

půda, na které jsou sibiřské železnice vystavěné. Rusko bude mít těžko prostředky na to, aby

112 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 113 i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 114 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 115 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 116 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 117 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 118 RBC: Přepravu ropy do Číny v roce 2006 po kolejích zvýšila ruská železnice o 33procent.

- 31 -

Graf č. 9: Hlavní odběratelé ruského exportu v roce 2006 (%)

Top 10 destinací pro ruský export

Bělorusko; 4,3%

Turecko; 4,8%

Ukrajina; 5,0%

Čína; 5,2%Německo; 8,1%

Itálie; 8,3%

Švýcarsko; 4,0%

Polsko; 3,8%

Velká Británie; 3,4%

Nizozemí; 11,9%


postavilo nové tratě, a tak bude de facto odříznuto od svých asijských sousedů.

To zkomplikuje nejen dodávky ropy, ale celý ruský zahraniční obchod směřující východně.

Vezmeme-li v úvahu všechny výše uvedené překážky rozvoje ruské produkce

a dodávek ropy a zemního plynu, nezbývá než souhlasit se závěry článku „Rusko jako

energetická mocnost“ na portálu i-RU.CZ, že „nejpravděpodobnější variantou je zpomalování

produkce, kterou poté vystřídá několikaleté období stagnace velikosti těžby a poté její

pokles.“ (119)

2.5 Zahraniční obchod v r.2006

V roce 2006 se růst exportu zpomaloval, import se naopak rozvíjel dynamicky.

Hodnota exportu se oproti roku 2005 kvůli poklesu dynamiky růstu cen ropy a posilování

rublu zvýšila méně (o 25 %) a celkově tak dosáhl výše 304,5 miliard amerických dolarů. (120)

Hodnota importu vzrostla o necelých šest procent více než exportu a celkové dovozy činily

163,9 miliard amerických dolarů. (121) Devizové rezervy Ruské federace překročily 300

miliard amerických dolarů a země se tím stala třetím státem světa po Číně a Japonsku s

nejvyššími devizovými rezervami. (122) Ceny ropy posílily oproti předešlému roku zhruba o 21

% a průměrná cena ropy Ural se vyšplhala na 61,1 USD za barel. (123)

119 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 120 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 121 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 122 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 123 Rusimpex: Оcновные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006.)

- 32 -

V teritoriální struktuře ruského zahraničního obchodu nastaly mírné změny. Předchozí

graf č. 9 zobrazuje podíl deseti nejvýznamnějších zemí na ruském exportu. Nizozemí, Itálie

a Německo představují stejně jako v předešlém roce tři nejdůležitější země pro ruský vývoz.

Změnilo se pouze pořadí Itálie a Německa v žebříčku zemí podle podílu na celkovém exportu

Ruské federace. U váhy ostatních zemí nedošlo k žádným větším změnám.

Předcházející graf č. 10 znázorňuje podíl deseti nejdůležitějších zemí na dodávkách

do Ruské federace. Mezi největšími importéry do Ruska došlo k dalšímu posílení postavení

Číny, která se stala (po Německu) druhým nejvýznamnějším dovozcem do Ruské federace.

Došlo také k růstu podílů Francie, která předstihla Itálii, a Jižní Koreje, která se vyšplhala

na šestou příčku mezi top deseti importéry do Ruska.

Komoditní struktura ruského zahraničního obchodu roku 2006 zůstala oproti

předešlému roku téměř beze změny, což lze vyčíst z tabulky č. 5 (na straně 31) sestrojené

na základě údajů ruského statistického úřadu. Graf č. 11 na následující straně pak dokládá, že

pro ruský vývoz a dovoz jsou zásadní rozdílné skupiny zboží. V exportu Ruské federace své

postavení nadále upevňovaly minerální produkty, které představovaly bezmála 66 %

veškerého ruského vývozu. Nepatrně vzrostl také podíl strojů, zařízení a dopravních

prostředků. Váha ostatních skupin na ruském exportu mírně klesala, nejvíce to bylo patrné

u kovů, drahokamů a výrobků z nich. V importu do Ruska jako v předchozích letech

převládala skupina strojů, zařízení a dopravních prostředků, jejíž podíl oproti předešlému roku

ještě vzrostl na necelých 48 %. Jen nepatrný nárůst zaznamenal textil, textilní výrobky a obuv.

Graf č. 10: Hlavní dodavatelé do Ruska v roce 2006 (%)

Top 10 dovozc ů do Ruska

USA; 4,6%

Jižní Korea; 4,9%

Japonsko; 5,6%

Bělorusko; 5,0%Ukrajina; 6,7%

Čína; 9,4%

Německo; 13,4%

Francie; 4,2%

Itálie; 4,1%Finsko; 2,9%


- 33 -

Podíl ostatních skupin se většinou neměnil, anebo klesal. Nejvíce ztratila skupina

potravinářských výrobků a zemědělských surovin, jejíž váha se snížila o 2 %.

Export ruské nejdůležitější suroviny, ropy, v roce 2006 zaznamenal podle údajů

Ruského federálního celního úřadu oproti předchozímu roku pokles o 2,4 %. (124) Roku 2006

Rusko vyvezlo celkem 227,539 milionů tun ropy. (125) V peněžitém vyjádření dosáhl export

ropy objemu 102,283 miliard amerických dolarů, což je v porovnání s rokem 2005 zhruba

o 18,5 miliardy více. (126) Hodnota vývozu zemního plynu vzrostla o více jak 12 miliard USD

na 43,806 mld. USD. (127)

2.6 Služby

2.6.1 Sektor služeb v Rusku

Význam sektoru služeb v Ruské federaci stoupá a struktura ekonomiky se tak pomalu

přibližuje rozvinutým zemím, což dokládají následující čísla. Zatímco v polovině

devadesátých let měly služby maximálně 60 % podíl na tvorbě ruského hrubého domácího

produktu, o deset let později to byl už téměř 65 % podíl. (128) (Je nezbytné dodat, že přesné

124 Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. 125 Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. 126 Worldbank: Russian Federation at a glance. 127 Worldbank: Russian Federation at a glance. 128 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

Graf č. 11: Komoditní struktura obchodu RF v roce 2006 (%)

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70

Potraviny

Min. produkty

Chemikálie

Kůže, kožešiny

Dřevo, papír

Textil a obuv

Kovy, drahokamy

Stroje

Ostatní

Kom

odity

%

IM

EX


- 34 -

statistiky kvantifikující sektor služeb jsou v Rusku špatně dostupné, navíc je jako ve všech

zemích i v RF obtížné sledovat zahraniční operace týkající se služeb, takže se můžeme setkat

s různými čísly. Jisté ale je, že ať srovnáváme časové řady jakýchkoli statistik, všechny

ukazují nárůst podílu sektoru služeb na HDP země.) Velkoobchod a maloobchod jsou

hlavními obory z hlediska tvorby hrubé přidané hodnoty (připadá na ně okolo 30 % hodnoty),

poté následují s přibližně 15 % podíly doprava a spoje a obchod s nemovitostmi a pronájem,

stavebnictví vytváří okolo 9 % a finanční služby přibližně 6 % přidané hodnoty v sektoru

služeb. (129) Nejrychleji se za poslední roky rozvíjelo stavebnictví (za čtyři roky do r. 2006

vzrostlo téměř o 60 %), velkoobchod a maloobchod (posílení zhruba o 50 %), poskytování

dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (tyto

služby posílily přibližně o 40 %). (130)

Celkově se sektor služeb podílel přibližně 48 % na objemu zahraničních investic

plynoucích do Ruska ke konci roku 2006. (131) Ve složení zahraničních investic do služeb

převládají investice do velkoobchodu. Zde jsou započítány zejména zahraniční obchodní

řetězce, které aktivně dobývají ruský trh. Proto investice do velkoobchodu představují přes

44 % celkových zahraničních investic nakumulovaných v Rusku do roku 2006. (132)

Po velkoobchodu dosahují vzhledem ke svým vysokým cenám velkých objemů investice

do nemovitostí a pronájmu a překračují tak 19 % podíl na veškerých zahraničních

investicích. (133) (Do Ruské federace začínají přicházet zahraniční banky a pojišťovny

a nakupovat ruská aktiva.) Teprve na třetím místě následuje se 17 % doprava a spoje a o něco

menší váhu mají zahraniční investice do finančních služeb. (134) Pokud nebudeme rozlišovat

zahraniční a domácí investice, zjistíme, že nejvíce investic plyne do dopravy, obchodu

s nemovitostmi a pronájmu, výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody.

Pokud jde o země, ze kterých do Ruska mířilo nejvíce investic, aktivní byly převážně

členské země Evropské unie. Dalšími velkými investory byly ty země, kde sídlí velká ruská

komunita, která začíná repatriovat vyvezené zisky. Nejvýznamnějšími investory v Ruské

federaci byly tedy Velká Británie, Nizozemí, Německo, Lucembursko, Kypr a offshore země

jako Panenské ostrovy a Bahamy.

129 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 130 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 131 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 132 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 133 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 134 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

- 35 -

2.6.2 Zahraniční obchod se službami

Zahraniční obchod se službami vykazuje od počátku 21. století slušná tempa růstu,

stále však nedosahuje hodnot průměrných ve světové ekonomice. Obrat se od roku 2002

do roku 2006 zvýšil téměř 2,4 x, zatímco zahraniční obchod se zbožím vzrostl ve zmíněném

období třikrát. (135) Export služeb prokázal rychlejší vývoj než import, oproti kterému posílil

o 50 % více. (V zahraničním obchodě zbožím tomu bylo přesně naopak – vývoz zboží

zaostával o více jak 5 % za nárůstem dovozu zboží. (136))

Podíl služeb na mezinárodní směně nedosahuje hodnot obvyklých ve srovnatelně

bohatých zemích světa. Služby mají zhruba 15 % váhu na celkovém zahraničně obchodním

obratu zboží a služeb a na samotný export připadalo roku 2006 pouhých 9 % (zatímco

průměrné hodnoty ve světě jsou dvakrát vyšší). (137) Zahraniční obchod se službami se tudíž

podílí na hrubém domácím produktu z přibližně 8 % (na export připadají jen 3 %). (138) A tak

zatímco z hlediska importu je podíl Ruské federace na mezinárodní směně zboží i služeb více

méně stejný (pohybuje se okolo 1,5 %), v exportu služeb (1,1 % podíl) nedosahuje hodnot

podílu vývozu zboží (2,5 % podíl). (139) Světový průměr převyšuje Rusko pouze v poskytování

dopravních služeb; v komerčních, pojišťovacích a finančních službách výrazně zaostává.

Na druhou stranu RF dováží nadprůměrné množství služeb spojených s cestováním, dále také

komerční a dopravní služby.

135 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 136 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 137 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 138 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 139 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

Graf č. 12: Struktura ruského obchodu se službami v roce 2006 (%)

Export

32,6%

24,7%2,6%

22,6%

1,2%

1,9%

9,8%

1,0%

0,8%0,8%

2,0%

Doprava

Cestování

Služby spojů

Stavební služby

Pojišťovací služby

Finanční služby

Služby IT

Autor. odměny a licenč. poplat.

Jiné podnikatel. sl.

Kulturní a rekreační služby

Státní služby

Import

15,0%

40,8%

2,0%

1,4%

18,9%

1,2%

1,6%

4,5%

10,3%2,0%

2,3%

Zdroj: www.businessinfo.cz

- 36 -

Odvětvovou strukturu zahraničního obchodu Ruska se službami znázorňuje

předchozí graf č. 12. Export byl v roce 2006 tvořen ze zhruba jedné třetiny dopravou, druhou

významnou skupinou bylo cestování (necelých 25 %) a dále pak ostatní podnikatelské služby.

Větší podíl tvořily také stavební služby (necelých 10 %). Z údajů na portálu BusinessInfo (140)

je vidět vývoj podílů uvedených služeb na ruském vývozu od roku 2002 – váha největších

dvou položek (dopravy a cestování) postupně klesala, naopak rostl podíl stavebních

a ostatních podnikatelských služeb. Nejvíce za sledované tři roky 2003-2006 sílil vývoz

služeb výpočetní techniky a informačních služeb (4,6 x), stavebních služeb (4,4 x), finančních

služeb (více jak čtyřikrát), kulturních a rekreačních služeb (téměř čtyřikrát), jiných

podnikatelských služeb a pojišťovacích služeb (přibližně 3,5 x). (141) Pro Rusko je pozitivní

jev, že nárůst exportu služeb není představován jen posílením tradičních služeb, ale

i „intelektuálních služeb“ (podnikatelských, profesionálních, technických, služeb výpočetní

techniky a informačních služeb). (142) Přibližně 12 % připadá v exportu na vědecky náročné

druhy služeb, které navíc postupně posilují. (143)

Graf č. 12 zachycuje také odvětvovou strukturu dovozu služeb do Ruské federace

v roce 2006. Největší podíl připadal na cestování (přes 40 %), téměř pětinu importu tvořily

jiné podnikatelské služby, 15 % doprava a o 5 % méně stavební práce. Nejvyšší tempa růstu

dovozu vykázaly za tři roky (2003-2006) autorské odměny a licenční poplatky (které

zaznamenaly rekordní téměř šestinásobný růst), finanční služby (vzrostly 3,8 x), kulturní

a rekreační služby (ztrojnásobení), stavební služby a dopravní služby (posílily

přibližně 2,5 x).

Pro obchod se Společenstvím nezávislých států, Evropské unie a Asijsko-pacifickým

hospodářským sdružením mají různé druhy služeb odlišnou váhu, jak dokazují statistiky

na portálu BusinessInfo.cz. (144) Sdružení nezávislých států je příjemcem téměř poloviny

ruských služeb spojených s cestováním, důležitý je i podíl dopravy a vyšší je také váha služeb

spojů a státních služeb než u zemí vzdáleného zahraničí. Nižší je naopak podíl stavebních,

pojišťovacích, finančních a jiných podnikatelských služeb. Země Evropské unie se podílejí

méně na obchodu s dopravními službami, jsou však důležitým partnerem Ruska co se týče

importu autorských odměn a licenčních poplatků a jiných podnikatelských služeb, na oplátku

přijímají značnou část ostatních podnikatelských služeb (to neplatí o cestování). Skupina zemí

APEC je největším příjemcem dopravních služeb, služeb spojených s cestováním, služeb

140 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 141 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 142 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 143 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 144 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

- 37 -

výpočetní techniky a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků.

Do Ruska z těchto zemí naopak proudí vyšší podíl jiných podnikatelských služeb z Evropské

unie.

Na rozdíl od bilance obchodu se zbožím, která je dlouhodobě v přebytku, bilance

Ruska v obchodu se službami je stále deficitní, i když se pomalu snižuje. Záporné saldo

přetrvává a nesnižuje se u turistických, stavebních, finančních a pojišťovacích služeb,

dopravních služeb a většiny podnikatelských a profesionálních služeb. Největšího deficitu

dosahuje Ruská federace v obchodě se službami týkajících se cestování, které za léta 2002-

2006 představovaly více jak 75 % záporného salda ruského zahraničního obchodu

se službami. (145)

Teritoriální strukturu ruského obchodu se službami znázorňuje graf č. 13.

Nejdůležitějším partnerem pro ruský zahraniční obchod se službami je stejně jako u zboží

Evropská unie. Její váha (i díky přibírání nových členů) neustále stoupá, a tak zatímco roku

2002 měla EU méně jak 30 % podíl na ruském zahraničním obchodu se službami, o čtyři roky

později představovala více jak 40 %. Obchod Ruska s Unií zaznamenal také nejvyšší

dynamiku nárůstu – za zmiňované čtyři roky vzrostl 2,8 x. Zajímavé je, že země EU zůstávají

největším obchodním partnerem Ruska v obchodě se službami, i když odstraníme statistické

zkreslení vyplývající z rozšiřování Evropské unie. Pokud za celé zkoumané období vezmeme

v úvahu 25 členů EU (do východního rozšíření v roce 2004 je totiž ve statistikách pro Unii

145 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

Graf č. 13: Podíl EU, SNS a APEC na obratu zahraničního obchodu se službami RF,

r. 2002 vs r. 2006

Služby r.2002

EU; 29,3%

SNS; 18,0%APEC;

15,7%

Ostatní; 37,1%

Služby r.2006

EU; 40,4%

APEC; 13,6%

Ostatní; 31,3%

SNS; 14,7%

Zdroj: businessinfo.cz + vlastní výpočty

- 38 -

zpravidla započítáno pouze 15 členských zemí), zjistíme, že obrat obchodu se zvýšil 2,2 x

a navíc srovnatelně pro staré i nové členské země Evropské unie. (146)

Váha Společenství nezávislých států a Asijsko-pacifického hospodářského

společenství naopak za sledované období klesala, i když obchod s nimi v absolutním

vyjádření rostl. Na SNS připadá nyní v ruském obchodu se službami méně jak 15 %

a na seskupení APEC ještě o něco méně celkových obchodovaných služeb. Z grafu č. 13 je

patrné, že země vzdáleného zahraničí (mimo SNS) jsou odpovědné za drtivou většinu exportu

a importu služeb ve vztahu k Ruské federaci (mají přibližně 85 % podíl). Zatímco rozvoj

obchodu se službami mezi Ruskem a Evropskou unií vykazoval vysokou dynamiku, obchod

s APEC se za období 2002-2006 zvýšil zhruba o tři čtvrtiny a obchod se zeměmi patřícími

do Společenství nezávislých států přibližně jen o dvě třetiny.

Pokud bychom se zaměřili na služby dodávané a přijímané z jednotlivých zemí, zjistili

bychom, že hlavními obchodními partnery Ruska co se týče obchodu se službami bylo v roce

2006 (podobně jako u obchodu se zbožím) Německo s 8,5 % podílem. (147) Poté následovala

Velká Británie s přibližně stejným podílem (ta od roku 2002 své postavení zlepšovala),

Turecko a Spojené státy s přibližně 8 % podílem (přičemž turecké postavení se výrazně

zlepšilo od roku 2002, váha Spojených států naopak poklesla), okolo 5 % podílu pak dosáhl

Kypr (což znamená nárůst oproti roku 2002) a Finsko (pokles oproti předchozím rokům),

přibližně 4 % připadlo na obchod se Švýcarskem, o něco méně s Francií, zhruba 3 % měla

Čína (oproti roku 2002 to znamená snížení jejího podílu) a Nizozemí (které svoji váhu

na ruském obchodu se službami naopak zvýšilo). (148) Jak uvádí portál BusinessInfo: „na deset

největších partnerských zemí připadalo v roce 2006 56 % celkového obratu služeb se zeměmi

vzdáleného zahraničí.“ (149) Mezi zeměmi Společenství nezávislých států byly

nejvýznamnějšími obchodními partnery v souvislosti se službami (obdobně jako u zboží)

v roce 2006 Ukrajina s téměř třetinovým podílem, Kazachstán s více jak 16 % a Bělorusko

s přibližně 8 %. (150) Ještě jednou bych ocitovala komentář ke statistikám na portále

BusinessInfo: „dohromady na tyto tři země připadalo v roce 2006 56,1 % (…) celkového

obratu služeb se zeměmi SNS“. (151)

Nejvíce ruských služeb směřovalo tedy do zemí vzdáleného zahraničí. První místo

mezi těmito státy připadá Evropské unii, jejíž podíl na importu služeb z Ruska se dynamicky

zvyšoval (od roku 2002 do roku 2006 vzrostl o 184 %, pokud bychom však srovnávali již


- 39 -

od počátku sledovaného období export do všech 25 zemí, výsledek by byl skromnější – růst

o 120 %). (152) Společenství nezávislých států zaujímá druhé místo v pomyslném žebříčku

odbytišť ruských služeb s přibližně 20 % podílem. (153) V rámci zemí SNS se velkého nárůstu

dočkal ruský export služeb do zemí Euro-asijského hospodářského společenství, který se

téměř ztrojnásobil a představuje tak 3,5 % podíl v rámci zemí SNS (statisticky je však

sledování obchodu s tímto seskupením nekonzistentní, protože rok 2006 je zkreslen vstupem

Uzbekistánu – bez něj by se obchod Ruska s EAHS zvýšil jen 2,4 x). (154) Podíl zemí

vzdáleného zahraničí tudíž přesahuje ve zmiňovaném období 80 %, kde přibližně polovina

ruského exportu míří do členských zemí Evropské unie a čtvrtina do zemí APEC. Podíl zemí

SNS a APEC na ruském exportu služeb převyšuje jejich podíl na dovozu služeb do Ruska,

u Evropské unie je tomu naopak.

Hlavní příjemci ruských služeb jsou zobrazeni v grafu č. 14, ze kterého je jasné, že

do deseti nejdůležitějších zemí směřuje polovina ruského exportu služeb. V roce 2006 byly

největšími dovozci ruských služeb Spojené státy americké (jejich podíl přesahoval roku 2006

8 %, což znamenalo mírné zvýšení váhy oproti roku 2002), přibližně o jedno procento méně

připadlo na Německo. Velká Británie přijala téměř 7 % celkového exportu ruských služeb.

Za těmito čtyřmi zeměmi vzdáleného zahraničí se umístila Ukrajina s 5 % podílem

152 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 153 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 154 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

Graf č. 14: Top 10 zemí pro ruský export služeb r. 2006 (%)

Dovozci ruských služeb 8,6%

7,5%

6,9%

5,0%

4,5%

4,1%

4,1%

3,1%2,7%

50,0%

3,5%

USA

Německo

Velká Británie

Ukrajina

Kypr

Švýcarsko

Turecko

Kazachstán

Francie

Čína

Ostatní

Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty

- 40 -

na dodávkách ruských služeb. Kypr, Švýcarsko a Turecko přijaly více jak 4 % služeb z Ruské

federace. Zajímavé je, že Turecko se ze 2,4 % podílu mezi zeměmi vzdáleného zahraničí

v roce 2002 postupně vyšplhalo na 5,1 % v roce 2006 (oproti roku 2002 vzrostl jeho import

služeb z Ruské federace pětkrát). (155) Na osmém místě skončil s 3,5 % podílem Kazachstán,

za ním následovala Francie (3 %) a desítku zemí uzavírala Čína s méně jak 3 % podílem.

Země lze zkoumat nejen z hlediska jejich členství v SNS, ale i z hlediska dynamiky

vývoje importu ruských služeb. Podíl zemí vzdáleného zahraničí v top desítce a Finska se

od roku 2002 zvýšil až na 54,5 % v roce 2006. (156) Z grafu vyplývá, že nejdůležitějšími

partnery z pohledu ruského exportu služeb mířícího do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina

(25 % podíl na dodávkách do SNS), Kazachstán (18,2 %) a země nezachycené

v předchozím grafu – Uzbekistán (8,0 %), Tádžikistán (7,6 %) a Bělorusko (které jako jediná

zde uvedená země utrpěla snížení svého podílu). (157) Pět jmenovaných zemí Společenství

nezávislých států odebíralo 65,7 % celkového ruského vývozu služeb do tohoto regionu

v roce 2006. (158) Nejvyšší dynamiku rozvoje importu ruských služeb vykázalo zmiňované

Turecko (pětinásobné zvýšení do roku 2006 oproti roku 2002). Mezi dalšími 30 státy, jež

nedosahují takových vysokých absolutních objemů v obchodu se službami jako top desítka,

zaznamenaly vysokou dynamiku rozvoje importu z Ruské federace Kanada, Irsko

a Tádžikistán. Jejich dovoz vzrostl více jak 4,5 x. (159) Za těmito zeměmi následovaly

Nizozemí a Panama, u nichž dodávky služeb z Ruska vzrostly téměř čtyřikrát, a Česká

republika a Indie, které zaznamenaly více jak ztrojnásobení. (160)

Hlavní poskytovatelé služeb Ruské federaci jsou zachyceni v grafu č. 15, ze kterého je

také vidět, že z deseti nejdůležitějších zemí do Ruska směřuje více jak polovina celkového

dovozu služeb. V roce 2006 bylo prvních pět míst v importu služeb do Ruské federace

obsazeno zeměmi, které nejsou sdruženy v SNS. Největším poskytovatelem služeb bylo

s téměř 9 % podílem Turecko, které navíc své postavení od roku 2002 zlepšuje. Za Tureckem

se umístily Velká Británie (která od roku 2002 také posílila svůj podíl) a Německo

(s přibližně 7 %), jež se i mezi příjemci služeb z Ruska drží v první trojici. Spojené státy

americké a Finsko dovážely roku 2006 do RF objem služeb odpovídající více jak 5 %

celkového importu. Zatímco podíl Spojených států na importu služeb od roku 2002 klesal,

Finsko posilovalo. Za těmito zeměmi, které nejsou členy Společenství nezávislých států, se

jako jediná z této skupiny států umístila Ukrajina s 4,5 % podílem na dodávkách služeb


- 41 -

do Ruska, což oproti roku 2002 znamenalo navýšení. Po ní následoval Kypr (s více jak 4 %

podílem na importu), Egypt a Francie (obě země měly téměř 3 % podíl) a Švýcarsko s 2,6 %,

všechny země navíc svůj podíl od roku 2002 posilovaly. Nejmarkantněji se tak dělo u Kypru

a Egypta, kdy import z Kypru do Ruska vzrostl 3,4 x a egyptské dodávky byly téměř

čtyřnásobně větší. Nejmenší růst z top desítky poskytovatelů služeb Ruskou federaci naopak

zaznamenaly Spojené státy – 23 % zvýšení. (161)

Země lze zkoumat i z hlediska jejich členství v SNS a z hlediska dynamiky vývoje

importu ruských služeb. Pokud bychom hodnotili podíly na celkových dodávkách služeb

do Ruska z pohledu hlavních dvou skupin – SNS a zemí vzdáleného zahraničí, zjistili

bychom, že import z Turecka, Velké Británie a Německa představoval v roce 2006 více jak

26 % ze zemí, jež nejsou členy Společenství nezávislých států. (162) Kdybychom k těmto třem

státům přidali navíc Spojené státy a Finsko, přesahoval by podíl těchto nejvýznamnějších pěti

států jednu třetinu importu služeb ze zemí vzdáleného zahraničí. (163) Ukrajina, člen

Společenství nezávislých států, má v tomto sdružení zemí výsadní postavení – její dodávky

služeb do Ruské federace představují stejný podíl v rámci této skupiny (38,5 % (164)) jako je

161 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 162 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 163 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 164 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

Graf č. 15: Top 10 zemí pro import služeb do Ruska r. 2006 (%)

Poskytovatelé služeb8,8%

7,2%

7,0%

5,5%

5,2%

4,5%

4,3%

2,9%

49,1%

2,6% 2,9%

Turecko

Velká Británie

Německo

USA

Finsko

Ukrajina

Kypr

Egypt

Francie

Švýcarsko

Ostatní


- 42 -

součet podílů výše zmíněných pěti zemí vzdáleného zahraničí mezi státy vzdáleného

zahraničí. Její podíl se navíc od roku 2002 v rámci skupiny SNS zvýšil. Po Ukrajině následují

ve Společenství nezávislých států Kazachstán s 14,5 % a Bělorusko s 9,5 % váhou

na celkovém dovozu služeb do Ruské federace v roce 2006. (165) Mezi dalšími třiceti státy, jež

nedosahují takových vysokých absolutních objemů obchodu se službami jako top desítka, ale

přesto patří mezi přední obchodní partnery RF, vykázalo nejvyšší dynamiku rozvoje exportu

do Ruska Irsko – vývoz narostl oproti roku 2002 téměř šestkrát. (166) Po Irsku následovala

Indie (více jak zečtyřnásobení dodávek) a Egypt (již zmiňované zečtyřnásobení dovozu),

za těmito zeměmi vykázaly největší dynamiku růstu vývozu služeb do Ruska Nizozemí, Kypr

a Belgie (třikrát větší ve srovnání s rokem 2002). (167)

2.7 Obchod RF a EU

V předchozích kapitolách byl zahraniční obchod Ruska sledován buď vůči

jednotlivým zemím, anebo vzhledem k uskupení zemí SNS. Evropská unie jako celek nebyla

doposud komplexněji rozebrána. Proto bych se teď zaměřila na export a import zboží mezi

Ruskou federací a Evropskou unií.

2.7.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury

Evropská unie a Ruská federace jsou významnými obchodními partnery. Rusko

je po Spojených státech amerických a Číně na třetím místě v žebříčku zahraničního obchodu

Unie. Roku 1995 činil podle statistik Eurostatu podíl evropské patnáctky na exportu do Ruska

3,1 % a za deset let se zvýšil na 5,3 %. (168) Ruská federace se tudíž stala třetí nejlákavější

zemí pro evropský export. Stejné místo obsadilo Rusko i co se týče dovozů do Evropské unie.

Importy z Ruska do Unie zaznamenaly ještě markantnější vzestup než exporty – ze 4,3 %

podílu roku 1995 na 9,2 % v roce 2005. (169) Je patrné, že obchodní přebytek Ruska

s Evropskou unií od poloviny devadesátých let rostl. Je ovšem nutné vzít v úvahu rozšíření

EU o deset nových členských států roku 2004, bez něhož by byl nárůst podstatně skromnější.

Význam Ruské federace pro Evropskou unii ilustruje následující graf č. 16 hlavních

obchodních partnerů EU-27 v roce 2006, který ukazuje nejen podíl SNS na zahraničním

obchodu Unie, ale i samotnou váhu Ruska v rámci tohoto seskupení. (Za RF se umísťovaly

Kazachstán, Ukrajina a Bělorusko.)

165 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 166 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 167 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 168 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 169 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook.

- 43 -

Obchod s jednotlivými zeměmi Unie vykazoval samozřejmě různou dynamiku.

Za posledních šest let podle dat Eurostatu nejvíce narůstal export komodit do Ruské federace

pocházejících z Polska, Německa, Maďarska, Nizozemí a Itálie. U všech těchto zemí vzrostl

vývoz do Ruska každoročně průměrně o více jak 20 % (u Polska dokonce o 26 %)

za sledované období 2000-2006. (170) V importu z RF zaznamenalo nejvyšší průměrné roční

přírůstky od roku 2000 Nizozemí (téměř 28 %), těsně pod 20 % hranici se dostaly Španělsko

a Belgie. (171)

Graf č. 16: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2006 (%)

Zdroj: Eurostat

Zbožová struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace se také měnila. Zatímco

v roce 1995 byly podle údajů Eurostatu do Ruska vyváženy stroje a dopravní zařízení (37,5 %

podíl), průmyslové a tržní výrobky (28,8 %) a potraviny, nápoje a tabák (21,1 %); o deset let

později převládly stroje a dopravní zařízení (47,3 %), průmyslové a tržní výrobky (26 %)

a místo potravin, nápojů a tabáku se na třetí místo dostaly chemikálie (14,5 %). (172)

Nejdůležitější komoditou, která se z Unie vyváží do Ruska, jsou dopravní zařízení. Jejich

vývoz má více jak 10 % podíl na celkových unijních dodávkách do Ruska a představuje 68 %

dovozů této komodity do zemí SNS. (173) Eurostat udává, že v období let 2000-2006 vzrostl

každým rokem unijní export dopravních zařízení průměrně o 32 %. (174) V importu z Ruské

170 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 171 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 172 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 173 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 174 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries.

- 44 -

federace do EU hrála vždy rozhodující roli paliva. V polovině devadesátých let tvořila podle

Eurostatu 35,8 % celkového dovozu z Ruska, za deset let vzrostl jejich podíl dokonce

na 66,8 %. (175) (Dovoz ropy z Ruska představuje 80 % importu této komodity ze zemí SNS

do Unie. (176) ) Za Eurostatem sledovaných 6 let (od roku 2000 do roku 2006) posiloval dovoz

ruské ropy ročně průměrně o 19 %. (177) Průmyslové a tržní výrobky sice zůstaly co do podílu

na druhém místě, ale svoji váhu postupně ztrácely. Zatímco roku 1995 činil jejich podíl

27,9 %, o deset let později už jen 10,9 %. (178) Obdobný trend zaznamenaly ostatní skupiny

komodit.

Díky statistikám Eurostatu (179) (za rok 2005) lze zjistit detailněji, v jakých komoditách

patří Rusko k hlavním obchodním partnerům EU. Ve skupině potravinářských produktů

(SITC 0 + 1) je Rusko jedním z největších dovozců evropského masa a masných výrobků,

mléčných produktů a vajec, obilovin a nápojů. V surovinovém vývozu RF do EU (SITC 2)

zaujímá významné místo dřevo (26 % veškerého dovozu dřeva do EU pochází z Ruska (180))

a železná ruda. Ve skupině paliv (SITC 3) je Ruská federace v čele žebříčku nejdůležitějších

dovozců do EU – na prvním místě v surové ropě (29,7 % podíl v této podskupině) a ropných

výrobcích (37,9 % podíl), na druhém místě v dovozu uhlí, koksu a briket a na třetím

v dodávkách plynu. (181) Ze skupiny chemikálií a produktů z nich (SITC 5) Rusko odebírá

velké množství evropské kosmetiky, lékařských a farmaceutických produktů a plastů.

Z Ruské federace se naopak do EU dováží neorganické chemikálie (RF je největším

dovozcem této podskupiny s více jak 20 % podílem (182)) a organické chemikálie. Se skupinou

tržních výrobků (SITC 6) se obousměrně obchodovalo s produkty z papíru a lepenky

a neželeznými kovy, přičemž RF byla největším dovozcem neželezných kovů do EU s více

jak 17 % podílem v této podskupině a druhým největším dovozcem železa a oceli s 18 %

podílem. (183) Ze strojů a dopravního zařízení (SITC 5) se do RF z EU dováží průmyslové

stroje a zařízení, specializované stroje, telekomunikace, kancelářské stroje a počítače,

elektrické stroje (u všech zmíněných skupin je Rusko třetí nejdůležitější odbytovou zemí EU),

dále pak silniční vozidla (kde je významný podíl osobních aut). Ruská federace je třetím

největším odběratelem oblečení a doplňků (skupina průmyslových výrobků – SITC 8)

a profesionálních, vědeckých a řídících materiálů.

175 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 176 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 177 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 178 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 179 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 180 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 181 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 182 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 183 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook.

- 45 -

2.7.2 Rok 2006

Ruská federace zůstává třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Evropské unie

i v roce 2006. Podle dat Eurostatu se z Ruska do Unie dováží 10,4 % celkového importu EU

a do Ruska naopak ze zemí Unie směřuje 6,2 % evropského exportu. (184) Narůstá nejen

procentuální podíl Ruska na zahraničním obchodě Evropské unie, ale také deficit prakticky

všech zemí (kromě Dánska a Slovinska) v obchodu se zbožím. Tempu zvyšování dovozu

energií z Ruské federace nestačí rostoucí evropský export strojů a dopravních zařízení. Přesto

export Evropské unie do Ruska zaznamenává za poslední roky větší dynamiku než import

z Ruska (roste téměř o 7 % rychleji). (185) V obchodu se službami dosahuje EU celkově

přebytku, kdy je záporné saldo obchodu s dopravou vyváženo přebytkem obchodu

s cestováním a ostatními službami (především finančními, službami z oblasti počítačů

a informatiky, stavebnictvím a ostatními službami pro podnikatelskou sféru). Ruská federace

tak přijme 3 % z Unie vyvážených služeb a v opačném směru z Ruska směřuje do Unie 2,7 %

veškerých do Evropy dovážených služeb. (186)

V teritoriální a komoditní struktuře nenastaly roku 2006 žádné převratné změny.

Největšími exportéry do Ruska byly Německo (32 % exportu EU), Itálie (11 % podíl)

a Finsko (9 % podíl). (187) Největšími dovozci z Ruska byly opět Německo (21 % celkového

184 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 185 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 186 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 187 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27.

Graf č. 17: Komoditní struktura obchodu RF a EU v roce 2006

Import z EU do RF (%)

potraviny +nápoje;

8,2%

ostatní; 4,0%

chemikálie; 15,1%

průmysl.+tržní zboží;

26,2%

stroje +doprav. zařízení; 46,5%

Export z RF do EU (%)

energie; 66,9%

průmyslové a tržní zboží;

10,6%

suroviny; 3,5%

chemikálie; 2,9%

ostatní; 16,1%

Zdroj: Eurostat + vlastní výpočty

- 46 -

importu do EU), Nizozemí (12 % podíl, import rostl dynamicky po několik let) a Itálie (10 %

podíl). (188) Komoditní struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace je ve vývozu

do Ruska jako v předešlých letech tvořena převážně stroji a dopravním zařízením a do Unie se

zpět dováží zejména energie, jak zobrazuje graf č. 17.

Export 27 členských zemí Evropské unie obsahoval téměř z poloviny dodávky strojů

a dopravního zařízení, podstatný podíl vývozu do Ruska byl dále tvořen různým

průmyslovým a tržním zbožím a chemikáliemi. Pro ruský dovoz do EU byly rozhodující

dodávky energií, které představovaly dvě třetiny importu z Ruské federace do Unie. Ostatní

položky nebyly v porovnání s energiemi nikterak významné. Se svým 42 % podílem

v dodávkách zemního plynu a 32 % podílem v dodávkách surové ropy je Rusko na prvním

místě mezi importéry energií do Unie. (189) (S výrazným odstupem za Ruskou federací

následuje Norsko.)

2.8 Obchod RF a ČR

Ruská federace je jednou z prioritních zemí pro Českou republiku. Revolucí

zpřetrhané obchodní vazby se začínají stále více obnovovat a zkvalitňovat. V roce 2007

vzrostl obrat obchodu ČR a RF podle údajů na Ruském serveru zahraničního obchodu o více

jak 14 %, přičemž český export do Ruska se rozvíjel velmi dynamicky (posílil přibližně

o 60 %), import z Ruska zůstal téměř nezměněn, a tak se záporná bilance pro Českou

republiku snížila. (190) Rostoucí zájem českých podnikatelů o kdysi opuštěný ruský trh

ilustruje i věta z článku „Čeští exportéři se ženou do Ruska“ na portále i-RU.cz, který mimo

jiné uvádí, že „Podle průzkumu Hospodářské komory ČR mezi více než čtyřmi sty českých

firem plánuje vývoz svých produktů do Ruska či zemí bývalého Sovětského svazu téměř

třetina tuzemských podniků.“ (191) Jako příklad úspěšného prosazení se na ruském trhu slouží

společnosti Škoda Auto, Hamé a Jablonex.

2.8.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury

Před rokem 1989 představoval SSSR pro Českou republiku nejdůležitějšího

obchodního partnera, postupně se však vzájemné vztahy v zahraničním obchodě narušovaly.

Pro ilustraci tohoto vývoje jsem sestavila následující tabulku č. 6 s údaji za roky 1989, 1995,

2005 a 2006.

188 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 189 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 190 Rusimpex: Экспорт и импорт России в 2007 г. (январь – декабрь). Внешняя торговля Российской

Федерации по основным странам. (Export a import Ruska v r. 2007) 191 Jirsová, M., Luňáková, Z.: Čeští exportéři se ženou do Ruska.

- 47 -

Roku 1989 byl Sovětský svaz socialistických republik naším největším odběratelem

(31 % českého exportu) i dovozcem (30 % českého importu). Statistiky pro samotné Rusko

bohužel k dispozici nejsou, takže ve skutečnosti nebyl podíl ruského exportu a importu tak

vysoký. Postupem času se silná vazba mezi oběma státy narušovala a v polovině

devadesátých let představoval ruský dovoz 7,5 % celkového importu do České republiky

a český vývoz do Ruské federace necelá 3 %. Přes více jak sto procentní nárůst objemu

obchodu ČR a RF, jeho váha neustále klesala. O deset let později činil podíl českého exportu

do Ruska necelé 2 % a z Ruska k nám mířilo méně jak 6 % veškerého dovozu. Změny

doznala přirozeně i bilance. Před revolucí jsme do Sovětského svazu více vyváželi, než z něj

dováželi, to se ale brzy změnilo a deficit se nepřestal prohlubovat. Rok 2006 přinesl

ve vzájemném obchodu určité oživení. Pro Českou republiku je zajímavý trend většího

posílování exportu do Ruska než importu.

Zbožová struktura obchodu s Ruskem se také během let výrazně měnila. Pro rok 1989

musíme bohužel vyjít ze statistik shrnujících všechny socialistické země do jedné skupiny

(viz tabulka č. 7 a tabulka č. 8) a další vývoj bude proto ilustrován na skupině SNS.

Tabulka č. 6: Vývoj obchodu RF a ČR (mil CZK, %)

1989 1995 2005 2006 Index ČR

RF Podíl RF Podíl RF Podíl RF Podíl 2006/2005

2005/1995

EX do RF 66439 30,5 % 16726 3,0 % 33646 1,8 % 42509 2,0 % 126,3 201,2

IM z RF 63792 29,7 % 49778 7,5 % 104598 5,7 % 125867 6,0 % 120,3 210,1 Bilance ČR 2647 -33052 -70952 -83358 Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty

Tabulka č. 7: Skupiny SITC – vývoz r. 1989 (mil CZK)

Skupina SITC 0,1 2 3 4 5 6 7 8,9

VÝVOZ

Celkem 10 846 8 000 11 292 293 16 434 48 814 96 563 25 288 Socialistické země 1 991 2 783 3 547 12 6 923 20 905 78 730 17 398 Socialistické země % 18,4 34,8 31,4 4,1 42,1 42,8 81,5 68,8 Nesocialistické země 8 855 5 217 7 745 281 9 511 27 909 17 833 7 890 Nesocialistické země % 81,6 65,2 68,6 95,9 57,9 57,2 18,5 31,2 Zdroj: Statistická ročenka 1990 + vlastní výpočty

- 48 -

Do socialistických zemí (včetně tehdejšího Sovětského svazu) se z ČSFR vyvážely

v porovnání s nesocialistickými zeměmi převážně skupiny SITC 7, 8 a 9. To znamená,

že do těchto zemí mířily československé stroje a dopravní zařízení (téměř z 80 %),

průmyslové spotřební zboží a ostatní komodity (z necelých 69 %). Důležitý byl rovněž export

chemikálií a chemických výrobků; materiálů, meziproduktů a polotovarů (přibližně 42 %).

Ze socialistických zemí k nám před revolucí byly dodávány zejména komodity zařazené

ve skupinách SITC 3, 6, 7, 8 a 9. To znamená, že nás socialistické země oproti

nesocialistickým zásobovaly převážně nerostnými palivy (z 94 %), průmyslovým spotřebním

zbožím a ostatními komoditami (z více jak 70 %), stroji a dopravním zařízením (z více jak

60 %) a materiály, polotovary a meziprodukty (téměř ze 60 %).

Roku 1995 převažovaly v českém exportu (viz tabulka č. 9 na další stránce) do zemí

SNS stroje a dopravní prostředky (přes 30 %), dále byly vyváženy především suroviny,

polotovary a chemické výrobky (méně jak 30 %) a průmyslové spotřební zboží (25 %).

V dovozu ze zemí SNS hrály hlavní roli suroviny, polotovary a chemické výrobky (viz

tabulka č. 9), které tvořily přibližně 96 % veškerých dodávek z těchto zemí. Z toho 66 %

připadalo na minerální paliva. Stroje a dopravní prostředky měly už jen 3,4 % podíl

na importu do České republiky. Během deseti let ve vývozu z ČR do Společenství nezávislých

států posílila skupina strojů a dopravních zařízení (50 % exportu do zemí SNS), důležitým

vývozním artiklem zůstaly tržní výrobky a chemikálie (dohromady přes 35 %), průmyslové

výrobky naopak ztratily na váze (necelých 10 % exportu). V importu ze Společenství

nezávislých států během deseti let své výsadní postavení ještě posílila nerostná paliva (více

Tabulka č. 8: Skupiny SITC – dovoz r. 1989 (mil CZK)

1989 Potra-

vinářské zboží

Suroviny (nepoži- vatelné)

Nerostná paliva

Živočišné a rostlinné

tuky

Chemikálie a chemické

výrobky

Materiály, meziprod.

a polotovary

Stroje a dopravní zařízení

Průmysl. spotřební

zboží a ost.

komodity Skupina

SITC 0,1 2 3 4 5 6 7 8,9

D O V O Z

Celkem 16 435 18 814 37 164 773 20 056 22 369 79 324 19 767 Socialistické země 6 235 7 904 35 045 131 6 716 13 274 50 380 14 101 Socialistické země % 37,9 42,0 94,3 16,9 33,5 59,3 63,5 71,3 Nesocialistické země 10 200 10 910 2 119 642 13 340 9 095 28 944 5 666 Nesocialist. země % 62,1 58,0 5,7 83,1 66,5 40,7 36,5 28,7

Zdroj: Statistická ročenka 1990 + vlastní výpočty

- 49 -

jak 70 % dodávek do České republiky). Nadále významným zůstal import surovin

a polotovarů (obě skupiny okolo 10 %). Dovoz strojů a dopravních zařízení si udržel stabilní,

byť nízký podíl (3 %).

Dále bych opustila skupinu Společenství nezávislých států jako celek, která mi

posloužila pro větší relevantnost srovnávání údajů roků 1989 a 1995, a rozebrala bych

komoditní strukturu obchodu Ruské federace s Českou republikou v roce 1995, 2005 a 2006.

Graf č. 18: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 1995 (%)

Vývoz z RF do ČR

0,1% 8,7%

77,2%

2,0%

8,7%3,1%

2

3

5

6

7

8

Dovoz do RF z ČR

1,1%

0,5%

28,0%

30,7%

12,9%

8,2%

2,7%

15,7%

0

1

2

4

5

6

7

8

Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka ČR 1996. + vlastní výpočty

Tabulka č. 9: Skupiny SITC – SNS r. 1995 (mil CZK)

SNS 1995 % Dovoz 58423 Zemědělské a potravinářské zboží 132 0,2 % Suroviny, polotovary a chemické výrobky 55888 95,7 % z toho: Minerální paliva a příbuzné materiály 38539 66,0 % Stroje a dopravní prostředky 2014 3,4 % Průmyslové spotřební zboží 389 0,7 % Vývoz 26218 Zemědělské a potravinářské zboží 4077 15,6 % Suroviny, polotovary a chemické výrobky 7141 27,2 % z toho: Minerální paliva a příbuzné materiály 305 1,2 % Stroje a dopravní prostředky 8393 32,0 % Průmyslové spotřební zboží 6607 25,2 %

Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty

- 50 -

Roku 1995 byly v českém exportu do Ruské federace (viz graf č. 18 na předchozí

stránce) nejvíce zastoupeny skupiny SITC 7 a 8, tj. stroje a dopravní prostředky (28 %)

a různé průmyslové výrobky (přes 30 %), které ve vývozu do Ruska zaujímaly vyšší podíl než

v celkových dodávkách do Společenství nezávislých států. O polovinu menší podíl připadl

na potraviny a živá zvířata (téměř 16 %) a tržní výrobky (zhruba 13 %), které tak měly menší

váhu ve srovnání s obchodem se seskupením SNS. Významný byl také import českých

chemikálií a chemických výrobků (více jak 8 % podíl). V ruském exportu do České republiky

tradičně převažovala minerální paliva (přes 77 % veškerých dodávek), což představovalo

o více jak 10 % vyšší podíl než v exportu zemí SNS do ČR. Necelých 9 % pak tvořily ostatní

suroviny (SITC 2) a tržní výrobky (SITC 6). Jiné zde nezmíněné skupiny zboží měly

zanedbatelný podíl na obchodu obou zemí.

Struktura ruského obchodu s Českou republikou se za deset let poněkud změnila.

Ve vývozu Ruské federace do České republiky ještě posílila váha skupiny SITC 3 –

minerálních paliv, ale vzrostl například i podíl chemikálií a chemických výrobků

a průmyslového zboží. Import z České republiky do Ruska se stal jednostrannějším. Za deset

let jsme se zaměřili především na stroje a dopravní zařízení, výrazně pak poklesl dovoz

českých průmyslových výrobků a potravin a živých zvířat.

Podíl jednotlivých skupin SITC na exportu z Ruské federace do Česka roku 2005

ilustruje graf č. 18 na následující stránce. Skupina SITC 3, tedy nerostná paliva, tvořila roku

2005 přes 80 % veškerých dodávek z Ruska do naší země. Za deset let tak minerální paliva

ještě upevnila svoje již výsadní postavení. S velkým odstupem za palivy následovaly ostatní

suroviny (6,3 %) a tržní výrobky (5,8 %). Obě předešlé skupiny během deseti let ztratily pár

procent a zaznamenaly tak oproti roku 1995 pokles váhy v ruském exportu do Česka.

Chemikálie s 4 % podílem roku 2005 naopak své postavení za deset let zhruba o dva

procentní body zlepšily. Dodávky ruských strojů a přepravních zařízení si zachovaly přibližně

nezměněný podíl (více jak 3 %).

Graf č. 19 zobrazuje i strukturu českých dodávek do Ruské federace. Ty jsou oproti

ruskému exportu méně jednostranné, i když také zde má velkou převahu jedna skupina

komodit – stroje a přepravní zařízení představují téměř polovinu ruského importu z České

republiky. Za desetiletí se ukázal jasný trend růstu podílu vývozů českých strojů a dopravních

zařízení do Ruska. V roce 1995 představovala tato skupina komodit necelých 30 %, o deset let

později již tvoří téměř polovinu dodávek z ČR do RF. Náš export tudíž ztrácí na diverzifikaci.

Za skupinou SITC 7 následují dodávky tržních výrobků, které představují zhruba čtvrtinu

dovozu (za deset let jejich váha vzrostla). Přibližně 10 % pak připadá na různé průmyslové

výrobky (SITC 8), které oproti roku 1995 výrazně snížily svůj podíl (zhruba o 20 %)

- 51 -

na celkových českých dodávkách do Ruska. Z dalších skupin mají větší podíl už jen SITC 5 –

chemikálie a chemické výrobky, které během let upevňují své postavení, a SITC 0 – potraviny

a živá zvířata, jež naopak oproti roku 1995 výrazně poklesly. Ve vývozu z Ruska do České

republiky prakticky chyběly průmyslové výrobky, potraviny a nápoje, tuky, oleje a vosky.

Rok 2006 nepřinesl ve zbožové struktuře obchodu obou zemí žádné radikální změny.

Ruský export do ČR stoupnul oproti předešlému roku zhruba o 20 %, český import do Ruské

federace dokonce o více jak 26 %. (192) V exportu Ruské federace do naší země ještě mírně

posílil podíl nerostných paliv (na 81,8 %), o půl procenta vzrostl také podíl tržních výrobků

a nepatrně i průmyslových výrobků; ostatní skupiny zaznamenaly pokles svojí váhy

v celkovém ruském vývozu. (193) V dovozu z České republiky do Ruska také posílila hlavní

skupina komodit. Dovoz strojů a přepravních zařízení tudíž tvoří více jak polovinu českých

dodávek do Ruské federace. (194) O více jak půl procentního bodu vzrostla váha průmyslových

výrobků, podíly ostatních skupin zůstaly buď bez větších změn, nebo poklesly (nejvýraznější

pokles byl zaznamenán u SITC 0 – potravin a živých zvířat – a SITC 2 – surových materiálů,

tyto skupiny vykázaly dokonce absolutní pokles). (195)

192 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 193 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 194 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 195 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006.

Graf č. 19: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 2005 (%)

Dovoz z ČR do RF

3,7

14,2

47,9

10,0

21,2

1,11,4

0

1

2

5

6

7

8

Vývoz z ČR do RF

80,3

4,0

5,8 3,3 0,3 6,3

2

3

5

6

7

8

Zdroj: www.czso.cz + vlastní výpočty

- 52 -

2.8.2 Obchod se službami

Vzájemný obchod Ruské federace a České republiky se službami se v posledních

letech rozvíjel dynamicky, přesto však stále nedosahuje velkých objemů. Obrat obchodu

vzrostl téměř třikrát, srovnáme-li objemy roku 2006 s rokem 2002 (i když oproti roku 2005

nastalo zpomalení a import do Ruské federace dokonce v meziročním srovnání poklesl). (196)

Podíl ruského exportu služeb na celkovém exportu zboží a služeb do České republiky v roce

2006 přesáhl 3 %, podíl importu služeb z ČR do RF na celkovém importu zboží a služeb činil

více jak 20 %. (197) Rusko má v obchodu se službami s Českou republikou na rozdíl od zboží

záporné saldo.

Změny v odvětvové struktuře exportu služeb z Ruské federace do České republiky

svědčí o rostoucí diverzifikaci. Strukturu obchodovaných služeb roku 2006 v procentech

zobrazuje graf č. 20. V roce 2006 připadal v ruském vývozu služeb do ČR největší podíl

na stavební služby (24,2 %), dopravu, cestování a jiné podnikatelské služby (všechny tři

uvedené položky činily více jak 20 %). Od roku 2003 rostly dynamicky nejen tradiční služby

(cestování, dopravní a stavební služby), nejvíce však posiloval export netradičních služeb,

i když z malého počátečního objemu. Autorské odměny a licenční poplatky vzrostly více než

dvěstěkrát, státní služby bezmála sedmdesátkrát, služby výpočetní techniky a informační

služby téměř osmkrát a jiné podnikatelské služby 2,5 x. (198) Útlum zaznamenaly pouze

finanční služby. V exportu ruských služeb do České republiky od roku 2002 tak mírně klesal

podíl dopravy, cestování, finančních a kulturních a rekreačních služeb, rostla naopak váha

služeb výpočetní techniky a informačních služeb (které z 2,5 % roku 2002 kontinuálně

zvyšovaly svůj podíl až na 9 % roku 2006), jiných podnikatelských služeb a nepatrně i podíl

státních služeb na celkovém exportu. (199)

Graf č. 20 zachycuje také strukturu dovozu českých služeb do Ruské federace.

V importu služeb do Ruska zaujímalo v roce 2006 přes polovinu cestování (53,8 %), s velkým

odstupem za cestováním následovaly stavební služby (přibližně 17 %), jiné podnikatelské

služby (téměř 9 %) a doprava (6,5 %). Tradiční služby (cestování, stavební služby a doprava)

tudíž tvoří více jak tři čtvrtiny importu služeb z ČR do Ruska. V dovozu českých služeb

do RF zaznamenal větší pokles od roku 2002 pouze podíl cestování a jiných podnikatelských

služeb; váha stavebních služeb, dopravy, pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky

a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků naopak rostla. (200) Od roku

196 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 197 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 198 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 199 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 200 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.

- 53 -

2003 se nejrychleji rozvíjely finanční služby (vzrostly z 1 tisíce USD na téměř 12 tisíc, i když

oproti roku 2005 se v následujícím roce projevil pokles), autorské odměny a licenční poplatky

(více jak 120 x), služby výpočetní techniky a informační (32 x), pojišťovací služby (20 x),

kulturní a rekreační služby (4,2 x), dopravní služby (3,6 x) a stavební služby (2,8 x). (201)

Z rozboru odvětvové struktury obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou

republikou je patrné, že se mírně liší od obchodu s ostatními zeměmi. Doprava v obchodě

mezi těmito dvěma státy není tak významná jako v obchodě Ruska celkově. V ruském exportu

do Česka jsou méně zastoupeny pojišťovací, finanční a kulturní a rekreační služby.

Důležitější jsou naopak stavební služby, služby výpočetní techniky a informační služby.

V českém importu do Ruské federace hrají významnější roli cestování, stavební služby

a autorské a licenční poplatky; dovoz jiných podnikatelských služeb, pojišťovacích

a finančních služeb však zaostává.

2.8.3 Ropa a zemní plyn

Dovoz ruské ropy a zemního plynu je pro Českou republiku velmi důležitý. Nerostná

paliva tvoří okolo 70 % veškerého importu Ruské federace do ČR. Ruská ropa představuje

přibližně 90 % (202) dodávek této energetické suroviny do Česka. Ruský zemní plyn pak

zaujímá tři čtvrtiny naší spotřeby plynu. (203)

201 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 202 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 203 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost.

Graf č. 20: Odvětvová struktura obchodu se službami mezi RF a ČR v roce 2006 (%)

Export

20,6%

20,8%

2,8%

20,6%

0,4%0,5%

24,2%

0,5%

0,1%0,5%

9,0%

Doprava

Cestování

Služby spojů

Stavební služby

Pojišťovací služby

Finanční služby

Služby IT

Autor. odměny a licenč. poplat.

Jiné podnikatel. sl.

Kulturní a rekreační služby

Státní služby

Import6,5%

53,8%

0,3%

3,1%

8,8%

0,7%

0,8%

6,4%

17,1%

2,5%


- 54 -

Ačkoli je naše závislost na ruských energetických dodávkách vysoká, ostatní země

střední Evropy (Slovensko, Maďarsko a Polsko) jsou na tom z tohoto hlediska ještě hůře.

Podle statistik uvedených ve článku „Rusko jako energetická mocnost“ na portálu i-RU.CZ (204) je například slovenská spotřeba ropy a zemního plynu téměř ze 100 % kryta dodávkami

z Ruska, polská a maďarská spotřeba zemního plynu je ruskými energetickými surovinami

kryta z 90 %. Menší závislosti na ruských dodávkách vděčí Česká republika importům plynu

z Norska a ropovodu z Ingolstadtu, jimž proudí ropa převážně z Ázerbájdžánu a také

z Kazachstánu, Alžírska a Libye. (205)

Se závislostí na ruských energetických dodávkách se však potýká celá Evropská unie,

jak už bylo zmíněno v rozboru zahraničního obchodu EU a RF. Tato závislost by se mohla

v budoucnosti ještě zvýšit kvůli postupnému vyčerpání ložisek v Severním moři. Proto se

Evropská unie (a tím i Česká republika) snaží podporovat rozvoj alternativních zdrojů energie

(především těch obnovitelných) a technologie a programy umožňující úspory energií.

Do budoucna je navíc zásadní definovat společnou energetickou politiku, která by Evropské

unii přinesla lepší vyjednávací pozici s Ruskem (nejednotná EU je v očích Rusů chápána jako

slabý obchodní partner), sjednotila by cíle, jichž chce EU na tomto poli dosáhnout, definovala

by účinné nástroje a celkově by soustředila pozornost na výzvy energetické problematiky. Ke

vztahům s Ruskem je potřeba přistupovat koncepčněji a zdůrazňovat oboustrannou závislost,

jak uvádí ve svém článku „Ropa a plyn jako politická zbraň“ pro Hospodářské noviny

Alexandr Vondra. (206)

2.8.4 SWOT analýza

Silné stránky českých podnikatelských subjektů v obchodě s Ruskou federací jsou

nezanedbatelné. Čeští podnikatelé mají s ohledem na ruský trh komparativní výhody oproti

jiným soutěžitelům, které jsou dány především dlouhodobou tradicí obchodu a z ní

vyplývající znalostí trhu, obchodních partnerů a jazyka; zájmem ČR o rozvíjení hospodářské

spolupráce, který je ztělesněn podporou exportu do RF; dobrým jménem českého zboží

v Rusku; solidní technologickou úrovní výroby; výhodným poměrem kvality a ceny

produkce; dobrou pozicí v určitých regionech RF. O výše zmíněnemé svědčí například úryvek

z rozhovoru s Maximem Khametem, exportním ředitelem české firmy Favey působící ve

farmaceutickém průmyslu, který říká: „České firmy v branži mají v Rusku dobrou image,

vládne o nich povědomí, že nabízejí kvalitní výrobky za rozumnou cenu.“ (207) Čínská

204 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 205 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 206 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 207 Exportér č. 4, duben 2007, HN, str.12.

- 55 -

produkce je podlě něj sice levnější, ale „zákazník přesto žádá spíše prověřenou kvalitu, která

se neustále zvyšuje. Navíc ve střední Evropě jsme flexibilní a dá se s námi jednodušeji

domluvit.“ (208)

Pro české podnikatelské subjekty se otevírá i mnoho nových příležitostí. V prvé řadě

máme možnost hrát roli prostředníka mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Ruští vývozci

totiž vidí v českých podnikatelích prostředníky pro expanzi na západní trhy. („Češi jsou

adaptabilnější ve vztahu k Rusku.“ (209)). To dokládá například plánované zřízení ruského

vědeckého centra v Ostravě na výzkum v oblasti metalurgie, které má komercializovat

teoretické vědomosti ruských expertů a působit jako „předsunutá ruská pozice v Evropské

unii.“ (210) Dále je zde možnost těžit z dynamického ekonomického vývoje ruské ekonomiky,

z postupujících strukturálních reforem, z probíhající modernizace výrobní základny

a zavádění nových technologií, z rozvoje dopravní a telekomunikační infrastruktury. Lépe

proniknout na ruský trh by mohli čeští podnikatelé i díky postupnému otevírání ekonomiky

motivovaného snahou o vstup do WTO (Rusko by si přálo vstoupit do Světové obchodní

organizace co nejrychleji, ale zatím se jako nejbližší možný termín jeví konec roku 2008. (211))

Rusko také láká zvýšenou platební a investiční schopností a růstem příjmů obyvatelstva.

Byly identifikovány mnohé slabé stránky českých podnikatelů, které jsou stále více

potlačovány. Jsou to nedostatek kapitálu, nedostatečné povědomí o realitách ruského trhu

a předsudky, nevyvážený obraz Ruské federace v médiích, nižší inovační úroveň v některých

oborech, nedostatečné seskupování firem za účelem podnikání a rezervy ve zlepšování vztahů

v politické oblasti.

Největší překážkou je nedostatečná kapitálová vybavenost a tudíž omezená možnost

nabízet zboží s odkladem platby nebo na splátky, leasing anebo na úvěr. Tato nevýhoda je

tlumena státní podporou exportu. Česká exportní banka poskytuje úvěry se státní podporou

(ČEB uvádí, že exportní a investiční úvěry do Ruska představují zhruba 20 % celkových

bankou poskytnutých úvěrů (212)) a Exportní garanční a pojišťovací společnost nabízí pojištění

se státní podporou. O tyto služby je mezi exportéry do Ruské federace čím dál větší zájem,

o čemž svědčí i vysoký podíl pojištění u EGAP. V roce 2007 mělo pojištění pro ruský trh

38 % podíl na celkovém úhrnu poskytnutého pojištění exportních úvěrů. (213) Také povědomí

o možnostech a realitách ruského trhu, které bývalo značně omezené a kde hrály velkou roli

208 Exportér č. 4, duben 2007, HN, str.12. 209 Exportér č. 5, květen 2005, HN, str.18 210 Sarišvili, G.: V Ostravě vybudujeme vědecke centrum. 211 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 212 Stolár, J.: Česká exportní banka hraje v obchodu s Ruskem významnou úlohu. 213 Parízek, P.: Nejslibnější trh pro Čechy je Rusko.

- 56 -

předsudky při zpracovávání trhu, je cíleně zvyšováno. Existuje tu nejen oficiální portál pro

podnikání a export BusinessInfo, ale například portál i-RU.CZ – první podnikatelský,

analytický portál pro ruskojazyčnou hospodářskou spolupráci, kde je možné nalézt mnoho

podrobných informací o ruském trhu. Rozvoj takovýchto portálů by měl zároveň odstranit

nevyvážený obraz Ruska v médiích. Překážkou pro české podnikatele v Rusku by mohla být

nižší inovační úroveň v některých oborech, což je řešeno národním programem Ministerstva

průmyslu pro podporu výzkumu a vývoje a nadnárodním Operačním programem Podnikání

a inovace. Na nedostatečné seskupování firem pro účely podnikání reaguje Exportní strategie

České republiky na léta 2006-2010, která klade důraz na rozvoj vývozních aliancí.

Nedostatečné využívání zlepšování vztahů politickou cestou bylo částečně odbouráno

vstupem České republiky do Evropské unie (zájmy evropských podnikatelských subjektů, tj.

podnikatelů členských zemí EU, jsou při jednání se třetími zeměmi zastupovány Evropskou

komisí) a založením společné Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou

a vědeckotechnickou spolupráci. Tato komise má za úkol „projednávat a řešit aktuální klíčové

otázky vzájemných vztahů.“ (214)

I když je ruský trh perspektivní, vyskytují se zde určité jevy, které by mohly

potenciální investici ohrozit. Stručně bych uvedla výčet alespoň těch nejzávažnějších hrozeb.

Jsou to malá jistota udržení dlouhodobě vysokých temp růstu ekonomiky; v řadě odvětví

vysoká koncentrace trhu a monopoly; vysoká míra zasahování státu do ekonomiky

a administrativní překážky; silná závislost vývozu na surovinách, nedostatečná diverzifikace

ekonomiky a zaostávání strukturální přestavby; málo rozvinutá infrastruktura; zdlouhavé,

neprůhledné a drahé obchodní procedury a vysoké transakční náklady vstupu na trh;

porušování principu národního zacházení v některých odvětvích služeb a tendence

protěžování ruských výrobců; nedostatečná vymahatelnost práva a ochrana duševního

vlastnictví; legislativní odlišnosti v regionech; málo rozvinutý bankovní trh; nejisté vlastnictví

zdrojů (zvláště přírodních) a nepřehledné majetkové vztahy; nedostatek informací pro

zahraniční investory; nestabilita a nejistota v legislativě a regulacích (zdanění, cla,

administrativní systém); vysoký podíl šedé ekonomiky (uvádí se dokonce až 80 % (215))

nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi regiony a v neposlední řadě také „propojení

úřednictva s byznysem.“ (216) Obchod s Ruskou federací je tudíž spojen se značnými

politickými a komerčními riziky.

214 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 215 Vlček, R.: Český dům v Moskvě je nástupištěm našich firem v Rusku. 216 Primakov, J.: Rok velkých změn.

- 57 -

2.8.5 České investice a priority pro export

Čeští investoři mají zájem o ruský trh. Podle odborného odhadu zde působí přes 100

komerčních organizací se 100 % českým kapitálem, asi 250 organizací s podílovou účastí

českého kapitálu, 100 filiálek českých společností a 200 zastoupení českých společností. (217)

Celkový objem českých investic byl k 30. červnu 2006 podle údajů Federální služby státní

statistiky Ruské federace 93,8 milionů USD. Z článku „Čím je Rusko jedinečné“ (218)

na portálu i-RU.CZ vyplývá, že Česká republika má nižší než 1 % podíl na evidovaných

přímých zahraničních investicích v Ruské federaci. (Naopak největšími investory v RF jsou

Kypr, Nizozemí a Lucembursko. (219)) Nejvíce investic do Ruska přilákalo zpracovatelské

odvětví, těžba nerostných surovin a finanční sektor.

Českým podnikatelským subjektům se vyplatí soustředit se na určité obory a regiony

Ruské federace, které jsou z našeho hlediska slibné. Nejperspektivnějšími sektory jsou pro

české vývozce energetika a těžba surovin (zpracování ropy, těžba uhlí, modernizace tepelné

a jaderné energetiky, distribučních sítí, komunální energetiky); hutnictví a kovovýroba;

informační technologie a telekomunikace (mobilní pokrytí, internetové služby, technologie

přenosu dat v dopravě, energetice); stavebnictví (infrastruktura, ekologické stavby,

revitalizace bytového fondu); dopravní infrastruktura a dopravní prostředky; zemědělsko-

potravinářský sektor, kde je 20 % výrobků z dovozu (220) (potravinářské stroje a materiály,

balicí stroje, obalové materiály, stroje ke zpracování obilnin); chemie (plasty, barviva a laky,

moderní technologie); investiční strojírenství (linky těžkých obráběcích strojů, zařízení

pro těžbu, cihlářské a sklářské linky, stroje pro dřevozpracující průmysl). (221) Všechny

uvedené oblasti je nutné modernizovat. Také sektor služeb zůstává zatím z hlediska českých

podnikatelů nevyužit. Oblast regionální spolupráce je podporována zejména v Sankt

Petěrburku, Soči (i díky chystané zimní olympiádě roku 2014 (222)), Sverdlovské a Omské

oblasti, Tatarstánu a jiných regionech. Například vzájemný obchod České republiky

a Sverdlovské oblasti vzrostl od roku 2000 za pět let více jak sedmkrát, do Čech míří z této

oblasti z 80 % barevné a nebarevné kovy a 10 % připadá na strojírenskou produkci, na střední

Ural pak české podniky vyvážejí převážně zařízení a obráběcí stroje. (223)

217 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 218 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 219 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 220 Exportér č. 5, květen2005, HN, str.15 221 MPO: Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Ruské federaci. 222 Stingl, T.: Obchodní rada Ruské federace v ČR: Vydělejte na olympiádě v Soči. 223 I-ru.com: Внешнеторговый оборот между Чехией и Средним Уралом в 2006 году составит около 75

миллионов долларов США, считают в свердловском правительстве. (Obrat ZO mezi ČR a Středním Uralem v r. 2006 činil podle sverdlovské vlády okolo 75 mil USD.)

- 58 -

Závěr

Shrnutí

Celá ruská ekonomika a tudíž i komoditní a teritoriální struktura zahraničního

obchodu Ruské federace zaznamenaly od poloviny devadesátých let 20. století do současnosti

nemalé změny. Radikální přeměnu nastartoval již proces liberalizace zahraničního obchodu

po rozpadu SSSR.

Vývoj ekonomiky Ruské federace byl za poslední dekádu celkově pozitivní.

To dokazují například data Světové banky sledující vývoj v Rusku od roku 1995 pomocí

hlavních makroekonomických indikátorů. Hlavní ukazatel – hrubý domácí produkt –

posiloval během desetiletí průměrně o 4,4 % ročně a absolutně tak vzrostl téměř dvakrát (roku

2006 dosáhl HDP na obyvatele nejvyšší úrovně od roku 1989). Inflaci se podařilo časem

zkrotit ze závratných 197,5 % na 12,7 % měřeno indexem spotřebitelských cen.

Nezaměstnanost se také snižovala. Státní rozpočet se dostal z deficitu do přebytku, zvyšoval

se podíl hrubých domácích úspor na HDP a posiloval čistý příliv přímých zahraničních

investic. Struktura ekonomiky se pozvolna přibližovala struktuře vyspělých zemí – podíl

zemědělství na tvorbě HDP klesal, podíl průmyslu a služeb rostl. Spotřební výdaje

domácností vykazovaly rostoucí tendenci, zatímco vládní výdaje na spotřebu v poměru

k HDP klesaly. Investice do fixního kapitálu rostly a směřovaly zejména do energetického

sektoru, do obchodu, dopravy a stavebnictví.

Zahraniční obchod Ruska se za sledovaných deset let rozvíjel velmi dynamicky. Podíl

Ruské federace na světovém exportu se zvyšoval a roku 2005 dosáhl 3,2 %, podíl

na světovém importu se prakticky neměnil a pohyboval se i po deseti letech stále nepatrně nad

1 %. Export posiloval ročně o více jak 7 % celých deset let a jeho podíl na ruském HDP

se tudíž vyšplhal na 35,3 % v roce 2005. Import zboží a služeb rostl dokonce rychleji než

export, 8 % ročně, a jeho podíl na HDP přesáhl 20 %. Aktivum obchodní bilance Ruské

federace vykazuje tedy rostoucí tendenci a ruské devizové rezervy se tím pádem zvyšují.

Kromě toho také směnné relace se pro Rusko vyvíjely velmi příznivě, hodnota exportu oproti

hodnotě importu rostla.

Dobrý výkon ekonomiky Ruské federace je navíc podporován pro Rusko příznivým

vývojem cen ropy na světových trzích. Ceny ropy významně ovlivňují ruský zahraniční

obchod a tím i celou ekonomiku. Ruská federace je totiž největším světovým producentem

a exportérem zemního plynu a druhým největším producentem a exportérem ropy na světě.

- 59 -

Od poloviny devadesátých let 20. století ceny ropy na světových trzích vykazují rostoucí

tendenci a nedávno pokořily sto dolarovou hranici za barel. Průměrná cena ropy „URAL“

za barel tak roku 2006 překročila 61 USD. Ruská závislost na cenách ropy nicméně není

fatální. Odborníci odhadují, že i kdyby došlo k poklesu cen této suroviny, Rusko by

dosahovalo poměrně solidního hospodářského růstu. Navíc pokud ceny ropy přesáhnou

určitou hranici, přebytek se ukládá do Stabilizačního fondu a v něm uložené rezervy bude

možno využít v budoucnu při případném zlevnění ropy.

Z teritoriálního hlediska se zahraniční obchod Ruské federace stále více zaměřuje

na země vzdáleného zahraničí, tj. na země nepatřící do Společenství nezávislých států. Podíl

těchto států na ruském exportu se po deset let zvyšoval až na dnešních 86 %. Dovozy ze zemí

vzdáleného zahraničí vykazovaly stejnou tendenci a za desetiletí se vyšplhaly zhruba na 83 %.

Ruská federace dosahuje navíc s těmito státy kladné obchodní bilance, která se nadále

zvyšuje. Na rozdíl od zemí vzdáleného zahraničí, obchodní vazby Ruska se členy

Společenství nezávislých států slábnou. Během desetiletí docházelo ke snižování podílu

těchto zemí až na 14 %. Import klesal ještě rychleji až na úroveň 19 %. Ruská obchodní

bilance se tudíž se státy SNS dostala z mírného deficitu do narůstajícího přebytku.

Nejdůležitějšími ruskými obchodními partnery ze zemí sdružených v SNS jsou Ukrajina, jejíž

váha klesá, Bělorusko a Kazachstán, jejichž podíly na ruském exportu a importu rostou.

Nejdůležitějším kontinentem pro ruský obchod je Evropa (a to dokonce i bez

členských států SNS – Běloruska, Ukrajiny a Moldavska). Její podíl na ruském exportu stále

stoupá, u dovozu je situace opačná. Nejvýznamnějšími obchodními partnerem jsou pak státy

Evropské unie. Německo, Švýcarsko, Itálie, Nizozemí jsou zásadními trhy pro ruský export,

přijímají více jak 35 % ruských dodávek. Německo, Itálie, Francie a Finsko jsou zase

největšími dovozci do Ruské federace. Se všemi zmiňovanými evropskými státy má Ruská

federace zvyšující se kladnou obchodní bilanci. Rusko se snaží o snížení jednostranné

teritoriální orientace na evropské státy, zejména Asie láká ruské exportéry. Asie je druhým

nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Ruskou federaci. V exportu si po celé desetiletí

udržela svůj zhruba 20 % podíl a v importu se její postavení výrazně zlepšilo na úkor

ostatních oblastí. Z asijských zemí nečlenů SNS pochází okolo 27 % veškerého dovozu

do Ruské federace. Nejdůležitějšími partnery pro ruský zahraniční obchod byly Čína,

Japonsko, Jihokorejská republika a Turecko. V obchodě s Čínou a Tureckem vykazuje RF

rostoucí obchodní přebytek. Tak tomu bývalo přibližně do roku 2004 i v zahraničním obchodě

s Jihokorejskou republikou a Japonskem. Posléze se však situace změnila a Rusko má s těmito

státy stále vyšší deficit. Podíl Ameriky na ruském zahraničním obchodě za poslední desetiletí

spíše klesal a to především z hlediska ruského exportu. Na prvním místě v dovozu i vývozu

- 60 -

jsou Spojené státy, i když jsou doháněny dalšími zeměmi (např. Brazílií). Bilance ruského

obchodu s USA je kladná. Afrika není pro ruský zahraniční obchod příliš významná, zaujímá

zhruba 1 % v ruském exportu i importu. Více jak polovina ruského zboží mířícího na tento

kontinent je určena pro Egypt. Rovněž Austrálie a Nový Zéland nemají v ruském zahraničním

obchodu velkou váhu, ta navíc klesá.

Pokud bychom se zaměřili na jednotlivé země (bez rozdílu jejich členství či nečlenství

v SNS), které byly hlavními obchodními partnery Ruské federace, zjistili bychom, že se

situace za sledované desetiletí poměrně výrazně změnila. Zatímco v polovině devadesátých

let směřovalo nejvíce ruského exportu na Ukrajinu, do Německa a do Spojených států

amerických, během desetiletí se v hlavní trojici příjemců ruského zboží a služeb udrželo

jenom Německo a přibyly Nizozemí a Itálie. Pořadí top importérů do RF se také měnilo.

V polovině devadesátých let byly v popředí Ukrajina, Německo, Kazachstán a USA. Během

následující dekády si Německo a Ukrajina svoje výsadní postavení udržely, ale za nimi se

umístily asijské země – Čína, Japonsko a Korea. Dovozy z Číny a Jižní Koreje vykazují navíc

rostoucí trend.

Nejvíce investic do Ruské federace plynulo z členských zemí Evropské unie (Velké

Británie, Nizozemí, Německa, Lucemburska, Kypru). Dalšími velkými investory byly státy se

silnou ruskou komunitou, která začíná investovat doma zisky, které v předešlých letech ze své

vlasti vyvezla. Za evropskými státy tak v žebříčku významných investorů v RF figurují

offshore země jako Panenské ostrovy a Bahamy.

Komoditní struktura exportu a importu Ruské federace se za poslední dekádu příliš

nezměnila. V importu do Ruské federace během desetiletí ještě posílila hlavní skupina –

stroje, zařízení, dopravní prostředky, které tvoří zhruba polovinu veškerých dodávek.

Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny se udržely na druhém místě, i když jejich podíl

klesl téměř o polovinu. Nárůst naopak zaznamenal import produkce chemického průmyslu

a kaučuk.

V exportu byla situace obdobná – hlavní vývozní skupina za deset let posílila své

výsadní postavení. V polovině devadesátých let byly v ruském vývozu nejpočetněji

zastoupenou skupinou minerální produkty a jejich váha po celou dobu posilovala až na 65 %

podíl. V roce 1995 byly druhou důležitou skupinou kovy, drahokamy a výrobky z nich.

Za deset let však jejich váha na ruském exportu klesala. Obdobný vývoj zaznamenal vývoz

strojů, zařízení a dopravních prostředků a chemikálií a chemických produktů. Nejvýrazněji

klesal vývoz produkce dřevařského a papírenského průmyslu. Hlavními exportními artikly

v roce 2005 tak byly surová ropa, ropné produkty, zemní plyn, nafta, železné kovy a stroje

- 61 -

a zařízení. Rusko je viditelně i nadále jednostranně zaměřeno převážně na export svého

přírodního bohatství.

Ruská ropa a zemní plyn zůstávají určujícími vývozními artikly. Hlavním obchodním

partnerem Ruska pokud jde o energetické suroviny jsou státy Evropské unie. RF je zároveň

hlavním dodavatelem energetických surovin do EU. Některé země (např. Finsko a Slovensko)

jsou stoprocentně závislé na ruském zemním plynu. Závislost EU na ruských dodávkách

podle prognóz v budoucnu ještě zesílí. Rostoucí zájem o ruské dodávky energetických surovin

mají například Spojené státy, Čína a Indie. Světová poptávka po ropě a zemním plynu roste

a ruské zásoby jsou tak velmi dobrým aktivem do budoucna. Postavení Ruské federace

v dodávkách ropy a zemního plynu může být ale ohroženo, pokud nebudou rozvíjena nová

naleziště a stavěny nové produktovody, tedy pokud Rusko nebude do energetického sektoru

dostatečně investovat.

Zahraničně obchodní vazby Ruská federace a Evropská unie jsou pro obě země

významné. Rusko je po Spojených státech amerických a Číně na třetím místě v žebříčku

obchodní partnerů Unie a jeho podíl roste. Zvláště rychle posiloval import z Ruska do EU,

a tak obchodní přebytek RF s EU se od poloviny devadesátých let zvyšoval. Obchod

s jednotlivými zeměmi Unie vykazoval různou dynamiku - narůstal dovoz komodit z Polska,

Německa, Maďarska, Nizozemí a Itálie; nejvyšší průměrné roční přírůstky nárůstu ruských

dovozů zaznamenaly Nizozemí, Španělsko a Belgie. Zbožová struktura obchodu Evropské

unie a Ruské federace se také měnila. Zatímco v polovině devadesátých let byly do Ruska

dodávány evropské stroje a dopravní zařízení, průmyslové a tržní výrobky a potraviny, nápoje

a tabák; o deset let později tvořily téměř polovinu importu z EU stroje a dopravní zařízení,

svůj podíl zvýšily také průmyslové a tržní výrobky a na třetí místo se dostaly chemikálie

a chemické produkty. V ruském exportu do Unie byla vždy primární paliva. Za sledovaných

deset let vzrostl jejich podíl téměř dvakrát a dnes mají více jak 66 % podíl na veškerém

exportu z RF do EU. Průmyslové a tržní výrobky sice zůstaly co do podílu na druhém místě,

ale svoji váhu postupně ztrácejí.

Význam sektoru služeb v Ruské federaci stoupá a struktura ekonomiky se tak pomalu

přibližuje rozvinutým zemím, za kterými v této sféře zaostává. Služby se podílejí zhruba 15 %

na celkovém zahraničně obchodním obratu země a 8 % na tvorbě hrubého domácího

produktu. Hlavními tvůrci přidané hodnoty jsou velkoobchod a maloobchod, poté následují

doprava a spoje, obchod s nemovitostmi a pronájem, stavebnictví a finanční služby. Export

služeb prokázal rychlejší vývoj než import. Vývoz ruských služeb tvoří z velké části tradičně

doprava, cestování, ostatní podnikatelské služby a stavební služby. Lze však pozorovat

tendenci k postupnému růstu intelektuálních služeb (služeb výpočetní techniky

- 62 -

a informačních služeb, podnikatelských a technických služeb), které představují 12 % exportu

služeb z Ruské federace. V dovozu služeb do Ruska připadá největší podíl na cestování,

podnikatelské služby, dopravu a stavební práce. V posledních letech nejvíce posilují autorské

odměny a licenční poplatky a finanční služby. Na rozdíl od kladné bilance obchodu

se zbožím, bilance Ruska v obchodu se službami zůstává záporná, i když se pomalu snižuje.

Největšího deficitu dosahuje Ruská federace v obchodě s cestováním.

Struktura ruských služeb obchodovaných se SNS, EU a APEC je odlišná. Téměř

polovina exportu cestování a velká část dopravy z RF směřuje do Sdružení nezávislých států.,

na které připadá celkově zhruba 15 % ruského obchodu se službami. Vyšší je i váha služeb

spojů a státních služeb než u zemí vzdáleného zahraničí. Státy Evropské unie jsou stejně jako

u zboží i u služeb nejvýznamnějšími obchodními partnery Ruska – jejich váha dosahuje 40 %.

Podílejí se méně na ruském obchodu s dopravními službami, zato jsou důležitým partnerem

Ruska v poskytování autorských odměn a licenčních poplatků a jiných podnikatelských

služeb a příjímání ostatních podnikatelských služeb. Skupina států APEC, dosahující zhruba

podílu SNS v ruském obchodě se službami, je největším odběratelem dopravních služeb,

služeb spojených s cestováním, služeb výpočetní techniky a informačních služeb, autorských

odměn a licenčních poplatků. Opačným směrem naopak proudí vyšší podíl jiných

podnikatelských služeb.

Z pohledu jednotlivých zemí jsou hlavními partnery Ruské federace v obchodu

se službami Německo, Velká Británie, Turecko, Spojené státy, Kypr, Finsko, Švýcarsko,

Franciem, Čína a Nizozemí. Na těchto top deset zemí připadá více jak polovina obratu služeb

se zeměmi vzdáleného zahraničí. V rámci Společenství nezávislých států jsou

nejvýznamnějšími obchodními partnery Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko, které se

dohromady podílejí na více jak polovině obratu služeb v obchodě RF se SNS. Celkově pak

deset nejdůležitějších zemí představuje polovinu ruského exportu i importu služeb. Největšími

příjemci ruských služeb jsou Spojené státy americké, Německo, Velká Británie a Ukrajina.

Do první desítky se dostalo např. Turecko, které své postavení od přelomu tisíciletí výrazně

zlepšilo. Hlavními poskytovateli služeb do Ruska jsou Turecko, Velká Británie a Německo.

Ruská federace je pro Českou republiku prioritní zemí. Přerušené obchodní vazby

po rozpadu Sovětského bloku se začínají obnovovat, o čemž svědčí mimo jiné i vysoká

dynamika nárůstu exportu z ČR do Ruska. Před rokem 1989 představoval SSSR pro Českou

republiku obchodního partnera číslo jedna s téměř třetinovým podílem na českém dovozu

i vývozu. Po revoluci se však vzájemné vazby oslabovaly a dnes dosahuje podíl českého

exportu do Ruska necelých 2 %, z Ruska k nám míří méně jak 6 % veškerého dovozu. Kladná

obchodní bilance z pohledu České republiky se postupně dostala do hlubokého deficitu.

- 63 -

Zbožová struktura obchodu České republiky s Ruskem se během let výrazně měnila.

Do Sovětského svazu mířily převážně československé stroje a dopravní zařízení, průmyslové

spotřební zboží, chemikálie a polotovary. Do Československa se ze SSSR dovážely nerostná

paliva, průmyslové spotřebním zbožím, stroje a dopravní zařízení a materiály, polotovary

a meziprodukty. V polovině devadesátých let pak v českém exportu do Ruské federace

převažovaly stroje a dopravní prostředky, průmyslové výrobky, potraviny a živá zvířata, tržní

výrobky a chemikálie a chemické výrobky. Z Ruska do ČR směřovala tradičně minerální

paliva (přes 77 % veškerých dodávek), nesrovnatelně menší podíl pak připadal na ostatní

suroviny a tržní výrobky. Během desetiletí v ruském exportu do České republiky minerální

paliva ještě posílila a tento trend bude zřejmě pokračovat i do budoucna. (Ruská ropa

představuje přibližně 90 % a zemní plyn zhruba 75 % dodávek těchto energetických surovin

do ČR.) V ruském exportu do ČR vzrostl kromě energií také podíl chemikálií a chemických

výrobků a průmyslového zboží. Český import do RF se za deset let více specializoval

na dodávky strojů a dopravních zařízení, které budou své postavení upevňovat zřejmě

i v příštích letech; poklesl dovoz českých průmyslových výrobků a potravin a živých zvířat.

Obchod Ruské federace a České republiky se službami se rozvíjí dynamicky, ale stále

nedosahuje významnějších objemů. Podíl ruského exportu služeb na celkovém vývozu zboží

a služeb do ČR v roce 2006 představoval více jak 3 %, podíl importu českých služeb do RF

na celkovém dovozu zboží a služeb přesáhl 20 %. Rusko má v obchodu se službami s Českou

republikou na rozdíl od zboží záporné saldo. Ve struktuře vzájemného obchodu se službami

se projevují trendy nárůstu ruského exportu netradičních služeb (autorské odměny a licenční

poplatky, státní služba, služby výpočetní techniky a informační služby a jiné podnikatelské

služby), i když stále převládá poskytování tradičních služeb ve stavebnictví, dopravě

a cestování. Rusko je naopak příjemcem českých služeb spojených s cestováním (zaujímají

více jak polovinu), stavebnictvím, jinými podnikatelskými službami a dopravou. Dovoz

netradičních služeb se za poslední tři roky rozvíjí také dynamicky.

Ruská federace je přes všechny potenciální hrozby pro české podnikatelské subjekty

lákavou zemí. Čeští podnikatelé mají díky tradici obchodu výhody oproti jiným soutěžitelům

například ve znalosti trhu, obchodních partnerů a jazyka, v dobrém jménu českého zboží

v Rusku, v kvalitní úrovni výroby, ve výhodném poměru kvality a ceny produkce. Navíc má

ČR příležitost hrát jakéhosi prostředníka mezi EU a RF, těžit například z příznivého

ekonomického vývoje v Rusku a zvýšené platební a investiční schopnosti, z probíhajících

strukturálních reforem a modernizace výrobní základny, rozvoje dopravní a telekomunikační

infrastruktury a z otevírání ekonomiky díky snaze o vstup země do WTO. Ve využívání těchto

šancí by mohly být překážkou vnitřní a vnější faktory z pohledu českých podnikatelů.

- 64 -

Z vnitřních slabin se jedná např. o nedostatek kapitálu, malé povědomí o realitách ruského

trhu a předsudky, nevyvážený obraz Ruské federace v médiích, nižší inovační úroveň

v některých oborech a rezervy zlepšování vztahů v politické oblasti. Z vnějších hrozeb jsou to

přetrvávající obtíže, se kterými se mohou v Rusku setkat. Jde např. o v řadě odvětví vysokou

koncentraci trhu a monopoly, vysokou míru zasahování státu do ekonomiky a četné

administrativní překážky, málo rozvinutou infrastrukturu, zdlouhavé, neprůhledné a drahé

obchodní procedury a vysoké transakční náklady vstupu na trh, o tendenci protěžování

ruských výrobců, nedostatečnou vymahatelnost práva a ochranu duševního vlastnictví,

o nepřehledné majetkové vztahy a nedostatek informací pro zahraniční investory, nestabilitu

a nejistotu v legislativě a regulacích. Přes veškeré obtíže mají čeští investoři o ruský trh

zájem. Dobrých výsledků pak dosahují v určitých oborech jako například v energetice a těžbě

surovin, informačních technologiích a komunikacích, stavebnictví, investičním strojírenství

a dopravě a v konkrétních oblastech jakými jsou např. Sankt Petěrburk, Tatarstán

a Sverdlovská či Omská oblast.

Výhled do budoucna

Na základě údajů, které jsem o Ruské federaci shromáždila, se domnívám, že se Rusko

bude přes všechny překážky vyvíjet směrem k rozvinutějším zemím. Tím, že se pozornost

nejrůznějších poradců a analytiků světa soustředila spíše na Čínu a ostatní rozvojové země,

které vykazují úctyhodné ekonomické výsledky, má Rusko volnější ruce v provádění reforem

po svém, i když manévrovací prostor mu zmenšuje snaha o vstup do WTO. Ruské formální

a neformální instituce se po celé roky od rozpadu Sovětského bloku pomalu měnily a zdá se,

že se přibližují k institucím obvyklým v tržní ekonomice, což by mohlo podpořit přerod

transformující se ekonomiky v ekonomiku vyspělou.

Ruský zahraniční obchod se jen těžko bude zbavovat jednostranné exportní závislosti

na svém přírodním bohatství. Spíše se podaří diverzifikovat teritoriální strukturu exportu, kde

se Rusko zřejmě zaměří na dynamicky rozvíjející se země – Čínu a Indii – a očekávala bych

také posilování dodávek do zemí SNS, které budou prorusky orientované. V ruském importu

budou asi nadále převládat stroje, zařízení a dopravní prostředky, ale myslím si, že dojde

k postupnému růstu dovozu sofistikovaného zboží a služeb (u kterých už lze tento trend

vysledovat).

- 65 -

Literatura a prameny 1. Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. Rusko v globální

politice, únor 2006. Přístup z internetu: URL: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/14.html (30.12.07)

2. Česká národní banka: Vývoj cen ropy a její vliv na cenové změny. ČNB, červenec 2000. Přístup z internetu: URL: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2000/2000_cervenec/boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_00_cervenec_b1.html (22.1.08)

3. Český statistický úřad: Když se řekne…Zahraniční obchod. Přístup z internetu: URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo (4.4.05)

4. Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 1996. Scientia, s.r.o., Praha 1996, ISBN 80-7183-061-5.

5. Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004 - Zahraniční obchod - metodika. Přístup z internetu: URL: http://www.czso.cz (4.4.05)

6. Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? Ruskodnes.cz, 30.1.2007. Přístup z internetu: URL: http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=422 (22.1.08)

7. Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook, Data 1958-2005. Office for Official Publications of the European Communities 2006. ISBN 92-79-02891-X. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-CV-06-002/EN/KS-CV-06-002-EN.PDF (20.12.07)

8. Eurostat: Russia third trade partner of the EU27, News release. Eurostat Press Office, 25.10.2007. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/pls/portal/docs/PAGE/PGP_PRD_CAT_PREREL/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007_MONTH_10/6-25102007-EN-BP.PDF (20.12.07)

9. Federální služba státní statistiky RF: External economic activities. Přístup z internetu: URL: www.gks.ru (18.1.08)

10. Federální služba státní statistiky RF: Средние экспортные цены на основные товары. Přístup z internetu: URL: http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_11/25-20.htm (22.1.08)

11. Federální statistický úřad, Český statistický úřad, Slovenský štatistický úrad : Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1990, Praha, SNTL1990, ISBN 80-03-00516-7.

12. Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu, Karviná, ECOMIX-OK 1994. ISBN: 80-901546-3-8.

13. Gajdamacký, A.: Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE. Ruskodnes.cz, 3.8.2007. Přístup z internetu: URL: http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=567 (22.1.08)

14. Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries, 2006, Eurostat, 2007. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-07-114/EN/KS-SF-07-114-EN.PDF (22.1.08)

15. Hospodářšké noviny, Exportér č. 5, květen 2005.

- 66 -

16. Hospodářské noviny, Exportér č. 4, duben 2007.

17. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation, A-2361, Laxenburg, Austria, János Gács and Merton J. Peck, March 1995, CP-95-2.

18. Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. Portál i-RU.CZ, 15.2.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=10363 (22.1.08)

19. I-ru.com: Внешнеторговый оборот между Чехией и Средним Уралом в 2006 году составит около 75 миллионов долларов США, считают в свердловском правительстве. (Zahraničněobchodní obrat mezi Českem a Středním Uralem v r. 2006 činí podle sverdlovské vlády okolo 75 mil USD.) 25.9.06. Přístup z internetu: URL: http://i-ru.com/default.asp?lng=ru&kat=523&ID=3421 (25.12.07)

20. I-ru.com: Чехия и Омск заключили пять контрактов на сумму более 200 млн евро. (Česko a Omsk uzavřely pět kontraktů na částku převyšující 200 mil euro.) 26.9.06. Přístup z internetu: URL: http://i-ru.com/default.asp?lng=ru&kat=523&ID=3423 (25.12.07)

21. i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 1.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12856 (22.1.08)

22. Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu, 2. vyd. Praha, SNTL/ALFA 1986. ISBN 04-329-86.

23. Jirsová, M., Luňáková, Z.: Čeští exportéři se ženou do Ruska. Portál i-RU.CZ, 12.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12941 (25.12.07)

24. Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství, 1. vyd. Praha, Svoboda 1968. ISBN 25-083-68.

25. Ministerstvo průmslu a obchodu: Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v RF. Portál BusinessInfo.cz, 8.4.2005. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/strategie-prosazovani-obchodne/1000580/25026/ (22.1.08)

26. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Portál BusinessInfo.cz, 29.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/zahranicni-obchod-rf-sluzby-uloha-sluzeb/1000580/46750/ (22.1.08)

27. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Portál BusinessInfo.cz, 29.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/zahranicni-obchod-rf-sluzby-uloha-sluzeb/1000580/46750/ (25.12.07)

28. Mokráš, L.: Ropa a její deriváty. Ekonomické a strategické analýzy. Česká spořitelna, 22.3.07. Přístup z internetu: URL: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Ropa_2007_03_22.pdf (22.1.08)

29. Mostýn, M.: Komora SNS radí: jděte rovnou do regionů. Exportér, Economia, a.s., 7.6.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nestatni-podpora-exportu/komora-sns-radi-jdete-rovnou-do-regionu/1001634/44674/ (25.12.07)

30. Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? Měšec.cz, 8.3.06. Přístup z internetu: URL: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/ropa-zbran-nebo-cerne-zlato/ (30.12.07)

- 67 -

31. Müller, J. G.: Nová aliance Ruska a Číny – politická, vojenská i ekonomická spolupráce a stále rostoucí hospodářská váha. Portál i-RU.CZ, 14.10.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12434 (22.1.08)

32. Parízek, P.: Nejslibnější trh pro Čechy je Rusko. Portál i-RU.CZ, 6.9.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12145 (25.12.07)

33. Petrol.cz, Svět ropy: Ropa pod 70 dolarů? Zapomeňte! tvrdí experti. Petrol.cz, 28.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=9449 (30.12.07)

34. Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky, 1. vyd. Praha, VŠE, Oeconomica 2003. ISBN 80-245-0608-4

35. Pollen, J.: Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti. www.mesec.cz, 22.2.06. Přístup z internetu: URL: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/rozvijejici-se-trhy-a-jejich-prilezitosti/ (22.1.08)

36. Primakov, J.: Rok velkých změn. Rusko v globální politice, únor 2006. Přístup z internetu: URL: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/18.html (26.12.07)

37. RBC: Přepravu ropy do Číny v roce 2006 po kolejích zvýšila ruská železnice o 33procent. Portál i-RU.CZ, 15.1.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=10059 (22.1.08)

38. Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. Analýza. Portál i-RU.CZ, 29.8.2006 Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=8846 (22.1.08)

39. Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 15.4.07. Přístup z internetu: URL: http://www.rusimpex.ru/index1.htm (22.1.08)

40. Rusimpex: Экспорт России основных товаров в 2005 г. (Ruský export hlavních artiklů v r. 2005.) Přístup z internetu: URL: http://www.rusimpex.ru/index1.htm?varurl=Content/ImpExp_new/Dir_hs/rea%20dcontent.php3 (22.3.08)

41. Rusimpex: Экспорт и импорт России в 2007 г. (январь-декабрь). Внешняя торговля Российской Федерации по основным странам. (Export a import Ruska v r. 2007 (leden-prosinec). Zahraniční obchod Ruské federace s hlavními zeměmi.) Přístup z internetu: URL: www.rusimpex.ru (22.3.08)

42. Sarišvili, G.: V Ostravě vybudujeme vědecké centrum. Portál i-RU.CZ, 13.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12948 (25.12.07)

43. Sarkisyan, I.: Cena ropy na rekordních 100 USD za barel. DůmFinancí.cz, 3.1.2008. Přístup z internetu: URL: http://dumfinanci.cz/stalo-se/cena-ropy-na-rekordnich-100-usd-za-barel (28.1.07)

44. Stingl, T.: Obchodní rada Ruské federace v ČR: Vydělejte na olympiádě v Soči. Portál BusinessInfo.cz, 30.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/vydelejte-na-olympiade-v-soci/1000580/46793/ (25.12.07)

45. Stolár, J.: Česká exportní banka hraje v obchodu s Ruskem významnou úlohu. ČEB, Přístup z internetu: URL: http://www.ceb.cz/content/view/120/60/ (22.1.08)

46. Světová banka: Russian Federation at a glance. 28.9.07. Přístup z internetu: URL: http://devdata.worldbank.org/AAG/rus_aag.pdf (22.1.08)

47. Vlček, R.: Český dům v Moskvě je nástupištěm našich firem v Rusku. Portál i-RU.CZ, 19.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12990 (25.12.07)

- 68 -

48. Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. Portál i-RU.CZ, 15.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12693 (25.12.07)

49. Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 4.1.2006. Přístup z internetu: URL: http://www.alexandrvondra.cz/?item=4-1-2006-ropa-a-plyn-jako-politicka-zbran&category=co-pisu (30.12.07)

50. Wikipedia: Asia-Pacific Economic Cooperation. Přístup z internetu: URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperation (18.1.08)

51. Wikipedie: Společenství nezávislých států. Přístup z internetu: URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF (22.3.08)

52. Zastupitelský úřad Moskva: Souhrnná teritoriální informace Rusko. Portál BusinessInfo. 8.10.07. Přístup z internetu: URL: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rusko-2007-10-08.pdf (18.1.08)

53. Zastupitelský úřad Moskva: Souhrnná teritoriální informace za rok 2005. Portál BusinessInfo.cz. 30.9.06. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/061017_sti_rusko0906.doc (18.1.08)

- 69 -

Seznam tabulek a grafů

Tabulka č. 1: Podíly vzdáleného zahraničí a SNS v ruském obchodu 1995-2006 (%)

Tabulka č. 2: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi vzdáleného zahraničí (%)

Tabulka č. 3: Bilance zahraničního obchodu RF s vybranými zeměmi (mil USD)

Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi SNS (mil USD)

Tabulka č. 5: Komoditní struktura zahraničního obchodu RF r. 1995, 2005, 2006 (%)

Tabulka č. 6: Vývoj obchodu RF a ČR (mil CZK, %)

Tabulka č. 7: Skupiny SITC – vývoz r. 1989 (mil CZK)

Tabulka č. 8: Skupiny SITC – dovoz r. 1989 (mil CZK)

Tabulka č. 9: Skupiny SITC – SNS r. 1995 (mil CZK)

Tabulka č. 10: Vývoj zahraničního obchodu Ruské federace 1995, 2000-2006

Graf č. 1: Úroveň a růst exportu a importu RF 2000-2006 (v mil USD a %)

Graf č. 2: Cena ropy na světových trzích (USD/barel)

Graf č. 3: Ruský export podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)

Graf č. 4: Ruský import podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)

Graf č. 5: Podíl zemí SNS na ruském exportu do tohoto regionu (%)

Graf č. 6: Kam směřoval ruský export – rok 1995 vs rok 2005

Graf č. 7: Odkud Rusko dováželo – rok 1995 vs rok 2005

Graf č. 8 Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2005, EU jako celek ( %)

Graf č. 9: Hlavní odběratelé ruského exportu v roce 2006 (%)

Graf č. 10: Hlavní dodavatelé do Ruska v roce 2006 (%)

Graf č. 11: Komoditní struktura obchodu RF v roce 2006 (%)

Graf č. 12: Struktura ruského obchodu se službami v roce 2006 (%)

Graf č. 13: Podíl EU, SNS a APEC na obratu zahraničního obchodu se službami RF

Graf č. 14: Top 10 zemí pro ruský export služeb r. 2006 (%)

Graf č. 15: Top 10 zemí pro import služeb do Ruska r. 2006 (%)

Graf č. 16: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2006 (v %)

Graf č. 17: Komoditní struktura obchodu RF a EU v roce 2006

Graf č. 18: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 1995 (v %)

Graf č. 19: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 2005 (v %)

Graf č. 20: Odvětvová struktura obchodu se službami mezi RF a ČR v roce 2006 (%)

- 70 -

Příloha

Tabulka č. 2: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi vzdáleného zahraničí (%)

1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Export Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100

Evropa Rakousko 1,40 0,85 0,85 0,80 0,91 0,73 1,13 1,29 Belgie 2,30 0,85 1,00 0,88 1,00 1,20 1,18 1,01 Bulharsko 1,02 0,66 0,60 0,59 0,55 0,70 0,91 1,14 Velká Británie 4,81 5,23 5,02 4,18 4,26 3,71 3,96 3,99 Maďarsko 2,55 2,70 2,79 2,38 2,49 2,14 2,40 2,40 Německo 9,75 10,34 10,77 8,86 9,21 8,74 9,45 9,43 Řecko 0,23 1,43 1,22 1,05 0,84 0,83 0,92 1,06 Dánsko 0,71 0,47 0,32 0,46 0,19 0,34 0,35 0,36 Irsko 4,14 0,32 0,14 0,29 0,82 0,45 0,37 0,24 Španělsko 0,46 1,20 1,05 1,21 1,16 1,15 1,35 0,18 Itálie 5,30 8,13 8,67 8,18 7,52 7,94 9,12 9,67 Nizozemí 5,01 4,87 5,50 8,27 7,66 10,03 11,79 13,81 Norsko 0,40 0,14 0,24 0,31 0,27 0,26 0,33 0,27 Polsko 2,65 4,99 4,92 4,09 4,08 3,75 4,13 4,42 Rumunsko 1,03 1,03 0,93 1,09 1,14 1,20 1,46 1,26 Slovensko 2,73 2,38 2,58 2,23 2,03 1,59 1,53 1,76 Finsko 3,75 3,48 3,65 3,23 3,82 3,83 3,66 3,54 Francie 2,39 2,13 2,64 2,92 3,09 2,91 2,93 2,93 Česká republika 2,63 1,95 1,96 1,66 1,72 1,50 1,83 1,80 Švýcarsko 5,53 4,32 2,71 5,89 5,14 5,06 5,16 4,65 Švédsko 1,01 1,94 1,91 1,10 0,82 1,03 1,11 0,85 Celkem 59,79 59,40 59,45 59,65 58,70 59,07 65,05 66,07

Asie Afgánistán 0,03 0,01 0,01 0,04 0,05 0,05 0,05 0,03 Vietnam 0,51 0,19 0,19 0,35 0,32 0,46 0,35 0,12 Hong Kong 0,49 0,15 0,18 0,20 0,28 0,21 0,17 0,14 Izrael 0,98 1,17 1,11 1,20 1,28 0,94 0,74 0,60 Indie 1,57 1,21 1,32 1,79 2,42 1,64 1,11 1,15 Irán 0,39 0,71 1,06 0,83 1,16 1,26 0,92 0,73 Kypr 0,42 1,93 1,78 1,72 3,97 3,75 2,44 1,75 Čína 5,29 5,88 6,56 7,51 7,29 6,64 6,25 6,07 KLDR 0,11 0,04 0,07 0,08 0,10 0,13 0,11 0,07 Korea 1,17 1,09 1,30 1,40 1,17 1,29 1,13 0,97 Mongolsko 0,31 0,20 0,25 0,25 0,25 0,24 0,21 0,19 Spojené arabské emiráty 0,30 0,20 0,29 0,42 0,24 0,31 0,33 0,18 Pákistán 0,06 0,07 0,07 0,09 0,06 0,15 0,11 0,12 Singapur 0,77 0,53 0,67 0,57 0,14 0,12 0,15 0,30

- 71 -

Sýrie 0,12 0,11 0,15 0,16 0,18 0,21 0,21 0,23 Tajsko 0,61 0,09 0,08 0,11 0,11 0,25 0,26 0,13 Taiwan 0,73 0,45 0,30 0,51 0,74 1,31 0,69 0,36 Turecko 2,58 3,47 3,80 3,69 4,25 4,89 5,19 5,54 Japonsko 4,98 3,10 2,84 1,98 2,14 2,24 1,79 1,80 Celkem 21,43 20,61 22,03 22,91 26,16 26,10 22,21 20,48

Afrika Alžírsko 0,19 0,13 0,23 0,19 0,26 0,12 0,10 0,25 Egypt 0,62 0,50 0,52 0,54 0,33 0,51 0,50 0,48 Maroko 0,10 0,07 0,17 0,22 0,10 0,23 0,19 0,10 Nigérie 0,02 0,09 0,10 0,07 0,07 0,05 0,07 0,06 Celkem 0,93 0,80 1,03 1,02 0,75 0,91 0,87 0,88

Amerika Argentina 0,03 0,04 0,01 0,03 0,01 0,02 0,03 0,06 Brazílie 0,17 0,29 0,22 0,25 0,23 0,24 0,29 0,28 Kanada 0,19 0,10 0,07 0,09 0,24 0,33 0,10 0,14 Kuba 0,33 0,09 0,08 0,04 0,03 0,03 0,06 0,07 Mexiko 0,04 0,13 0,11 0,11 0,09 0,12 0,10 0,10 Panam 0,38 0,16 0,22 0,10 0,08 0,07 0,14 0,03 USA 6,78 5,20 4,92 4,38 3,73 4,35 3,03 3,44

Celkem 7,92 6,01 5,63 5,01 4,39 5,17 3,75 4,11 Austrállie a

NZ Austrálie 0,05 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,02 0,01 Nový Zéland 0,00 0,00 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,00 Celkem 0,05 0,01 0,02 0,02 0,02 0,03 0,02 0,01 Import Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100

Evropa Rakousko 2,97 1,88 1,77 1,69 1,79 1,59 1,52 1,60 Belgie 2,62 2,16 2,11 2,12 2,02 2,03 1,85 1,88 Bulharsko 1,42 0,52 0,45 0,38 0,37 0,35 0,30 0,29 Británie 3,32 3,87 3,27 3,11 3,26 3,57 3,48 3,19 Maďarsko 2,54 1,81 1,46 1,42 1,36 1,28 1,38 1,62 Německo 19,58 17,50 18,93 18,32 18,35 18,25 16,65 16,00 Řecko 0,78 0,56 0,47 0,47 0,32 0,29 0,24 0,20 Dánsko 1,46 1,55 1,63 1,43 1,38 1,24 1,16 1,17 Irsko 0,98 0,48 0,50 0,55 0,53 0,41 0,36 0,40 Španělsko 0,73 1,41 1,61 1,61 1,72 1,52 1,54 1,69 Itálie 5,59 5,44 5,59 6,19 5,44 5,53 5,54 4,96 Nizozemí 4,97 3,32 2,76 2,94 2,85 2,38 2,44 2,33 Norsko 0,53 0,69 0,65 0,80 0,73 0,80 0,94 0,96 Polsko 3,99 3,21 3,14 3,61 3,88 3,99 3,45 2,95 Rumunsko 0,40 0,36 0,30 0,17 0,16 0,23 0,32 0,47 Slovensko 0,89 0,47 0,43 0,44 0,68 0,70 0,63 0,67 Finsko 6,16 4,30 4,19 4,22 4,19 4,04 3,89 3,47 Francie 3,24 5,33 5,01 5,27 5,31 5,31 4,61 5,08 Česká republika 1,32 1,65 1,52 1,57 1,61 1,44 1,24 1,33

- 72 -

Švýcarsko 2,02 1,22 1,27 1,16 1,20 1,12 1,10 1,12 Švédsko 1,65 2,09 2,35 2,85 2,76 2,79 2,33 1,86 Celkem 67,14 59,81 59,41 60,31 59,91 58,85 54,96 53,24

Asie Afgánistán 0,04 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,00 0,01 Vietnam 0,11 0,17 0,26 0,23 0,17 0,17 0,22 0,30 Hong Kong 0,28 0,01 0,05 0,03 0,02 0,02 0,02 0,07 Izrael 0,73 0,49 0,43 0,44 0,47 0,36 0,42 0,35 Indie 1,85 2,50 1,78 1,44 1,32 1,13 0,98 0,84 Irán 0,08 0,24 0,11 0,14 0,14 0,18 0,16 0,21 Kypr 0,29 0,16 0,09 0,04 0,03 0,04 0,06 0,04 Čína 2,61 4,26 5,37 6,67 7,45 8,20 9,11 11,19 KLDR 0,05 0,03 0,05 0,03 0,01 0,01 0,01 0,02 Korea 1,52 1,61 2,37 2,58 3,01 3,50 5,02 5,88 Mongolsko 0,12 0,18 0,12 0,14 0,08 0,04 0,03 0,03 Spojené arabské emiráty 0,22 0,10 0,01 0,04 0,01 0,02 0,11 0,16 Pákistán 0,02 0,03 0,08 0,05 0,04 0,04 0,06 0,10 Singapur 0,81 0,20 0,36 0,25 0,20 0,28 0,40 0,38 Sýrie 0,03 0,05 0,07 0,05 0,03 0,03 0,03 0,03 Tajsko 0,16 0,40 0,35 0,63 0,68 0,61 0,57 0,49 Taiwan 0,27 0,40 0,54 0,58 0,59 0,59 0,62 0,66 Turecko 1,64 1,57 1,70 2,02 2,10 2,13 2,17 2,32 Japonsko 2,30 2,57 2,84 2,72 4,26 6,81 7,32 6,75 Celkem 13,15 15,00 16,58 18,08 20,64 24,17 27,32 29,82

Afrika Alžírsko 0,20 0,03 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Egypt 0,11 0,02 0,04 0,06 0,09 0,10 0,10 0,10 Maroko 0,01 0,27 0,15 0,16 0,18 0,15 0,18 0,20 Nigérie 0,01 0,01 0,02 0,01 0,02 0,01 0,00 0,00 Celkem 0,34 0,33 0,23 0,23 0,28 0,27 0,28 0,30

Amerika Argentina 0,18 0,39 0,33 0,53 0,52 0,61 0,78 0,83 Brazílie 1,08 1,74 3,01 3,62 3,35 2,37 2,94 2,59 Kanada 0,67 0,87 0,77 0,62 0,68 0,58 0,65 0,78 Kuba 0,59 1,36 1,42 0,80 0,41 0,31 0,08 0,04 Mexiko 0,08 0,19 0,17 0,14 0,15 0,11 0,11 0,16 Panam 0,02 0,21 0,00 0,07 0,01 0,00 0,00 0,02 USA 8,00 12,09 10,60 8,28 6,70 5,53 5,72 5,55

Celkem 10,63 16,85 16,30 14,06 11,81 9,52 10,29 9,97 Austrállie a

NZ Austrálie 0,41 0,77 0,46 0,28 0,21 0,26 0,31 0,43 Nový Zéland 0,34 0,12 0,12 0,16 0,14 0,10 0,08 0,08 Celkem 0,74 0,89 0,58 0,44 0,35 0,36 0,39 0,51


- 73 -

Tabulka č. 3: Bilance zahraničního obchodu RF s vybranými zeměmi (mil USD)

Země 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Německo -275 5334 3386 1462 2308 2746 6464 6057 Itálie 1525 6042 5686 5213 6107 8887 14637 19392 Nizozemí 1546 3609 3849 6469 7406 13897 22673 33182 Finsko 345 2146 1828 1416 2465 3492 4551 5203 Francie 445 716 712 763 1144 1353 2438 1750 Švýcarsko 2857 3586 1918 4943 5284 7059 9899 10778 Čína 2506 4299 3950 4436 4957 5359 5783 2862 Korea 245 613 382 341 -7 -63 -1646 -4247 Turecko 1102 2749 2725 2629 3879 6209 9109 11707 Japonsko 2410 2192 1556 823 538 -537 -2094 -3109 USA 1667 1950 945 1009 1254 3424 1760 2525 Zdroj: GKS + vlastní výpočty

Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi SNS (mil USD)

1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Export Celkem 14530 13824 14617 15711 20498 29471 32627 42285 z toho

Azerbájdžán 85,6 136 133 277 410 621 858 1375 Arménie 127 27,5 75,5 94,5 126 135 191 392 Bělorusko 2965 5568 5438 5922 7602 11219 10118 13084 Gruzie 48,9 42,3 58,2 91,4 153 230 353 570 Kazachstán 2555 2247 2778 2403 3279 4664 6524 8969 Kyrgyzstán 105 103 83,3 104 161 268 398 560 Moldavsko 413 210 240 269 306 372 448 664 Tádžikistán 190 55,9 69,4 67,9 128 183 240 377

Turkmenistán 93,1 130 140 143 222 242 224 229 Uzbekistán 824 274 409 453 512 767 861 1086 Ukrajina 7149 5024 5282 5885 7595 10770 12402 14979 Import Celkem 13592 11604 11202 10163 13139 17713 18995 22348 z toho

Azerbájdžán 107 135 81,1 86,8 93 139 206 259 Arménie 75,1 44 51,8 56,6 78,7 73,7 101 103 Bělorusko 2185 3710 3963 3977 4880 6485 5716 6850 Gruzie 57,9 76,6 83,4 69 84,2 107 158 68,4 Kazachstán 2675 2200 2018 1946 2475 3429 3225 3839 Kyrgyzstán 101 88,6 61,9 74,2 104 150 146 194 Moldavsko 636 325 347 281 403 496 548 323 Tádžikistán 167 237 130 66 69,9 75,9 95 125

Turkmenistán 179 473 39,1 32,1 28,4 43,2 77,2 78,9 Uzbekistán 889 663 584 344 484 613 904 1289 Ukrajina 6617 3651 3845 3230 4437 6100 7819 9218 Zdroj: GKS + vlastní výpočty

- 74 -

Tabulka č. 10: Vývoj zahraničního obchodu Ruské federace 1995, 2000-2006

Zahrani ční obchod Ruské federace 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Obrat 145 149,9 155,6 168,3 212 280,6 368,9 468,4 Export 82,4 105 101,9 107,3 135,9 183,2 243,6 304,5 Import 62,6 44,9 53,8 61 76,1 97,4 125,3 163,9 Saldo 19,8 60,1 48,1 46,3 59,9 85,8 118,3 140,7 z toho: Se zeměmi vzdáleného zahraničí Export 65,4 90,8 86,6 90,9 114,6 153 210,1 261,1 Import 44,3 31,4 40,7 48,8 61 77,5 103,5 138,6 Saldo 21,2 59,3 45,9 42,1 53,6 75,5 106,6 122,5 Se státy SNS Export 17 14,3 15,3 16,4 21,4 30,2 33,5 43,4 Import 18,3 13,4 13 12,2 15,1 19,9 21,8 25,2 Saldo -1,4 0,8 2,2 4,2 6,3 10,3 11,7 18,2

V procentech k p ředchozímu roku Obrat 123,1 130,2 103,8 108,1 126 132,4 131,5 127 Export 122,3 139 97 105,3 126,7 134,8 132,9 125 Import 124,1 113,5 119,8 113,4 124,8 128 128,7 130,8 z toho: Se zeměmi vzdáleného zahraničí Export 126,7 142,8 95,4 105 126 133,5 137,3 124,3 Import 121,4 107,8 129,6 119,9 124,9 127 133,5 134 Se státy SNS Export 108 118,8 107,2 107,2 130,4 141,4 111 129,5 Import 131,1 129,4 97,1 93,2 124,1 131,9 109,8 115,6 Zdroj: GKS

Date post:	20-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

DIPLOMOVÁ PRÁCE - i-RU.CZ · - 1 - Úvod Zahrani ční obchod Ve své diplomové práci jsem se...

Documents