Duchovní boj a Pokoj duše

8/21/2019 Duchovn boj a Pokoj due

1/454

C t i h o d n h o o t c e V a v i n c e S k u p o l iz du T h e a t i n

D u c h o v n b o ja

pokoj due,s pipojenm zvltnm pojednnm o zpovdiz pobonosti konan (dle ctih. knze J. Boone

z T. J.) a nleitmi modlitbami

peloil a sestavilJan Nep. Frant. Desolda.

Se schvlenm nejd. kn. arcib. konsistoe Prask.

Druh vydn.

V Pr a z e 1 8 9 3 .

Nkladem Cyrillo-Meth odjskh o knihkupectv

(Gustav Francl).


2/454

Vezmte odn Bo , abyste mohli odolativ den zl a ve vem dokonal stti.

Efes. VI. 13.


3/454

Pedmluva.Mezi knihami, kter k utvrzen a

rozmnoen prav zbonosti v crkvi svat

po svatm psm a sv. otcch nejvce psobily, tak e, kdo jejich nvodu svdo

mit pouil, dle nho se toti i v ivot

svm zachovati hled, zajist velik tchy

zakusil a v kesansk dokonalosti znamenit prospl, je st i kn ka, kterou tu to

vydvme, c tihodnho otce V a v i n c e

S k u p o l i D u c h o v n b o j . P id ru

uje se vm prvem k zlat knce Tome Kempenskho o nsledovn Krista

a svatho Frantika Salesskho Bohu

mile; ba jako dobou svho sepsn, tak

i svm sloenm, clem a obsahem s t e d n

e s t n m s t o mezi obma zaujm.

Maj zajist vecky ti jmenovan knky

jeden a tent el, nvod toti ku prav


4/454

4

zbonosti; z obsahu jejich pak tent

jasn, mrn, tich duch evangelick vane,kter se tm prv co Duch Bo jev ;

proe i mnoz znatel prav kesansk

dokonalosti za to maj, e spisy ty tm

svatm Duchem, Duchem svatosti, nadchnuty jsou.

Kdo je pak vecky ti zevrubnji po

rovn, snadno se toho dosoud, e co c t i

hodn T o m K e m p e n s k ve svzlat knize tm rapsodicky a jako rzno

poloil, (jednotliv lnky zajist pln

spojitosti u nho nkdy postrdaj), to ve

lebn otec S k u p o l i ve svm d u c h o v n m b o j i v jasn soustav spodan

podv ; svat F r a n t i e k S a l e s s k

pak soustavn nvod tohoto jednak roz

il a, jakby dle nho osoby velikho

stavu a povoln k dokonalosti kesansk

dospti mly, okzal, jednak i celou tm

andlskou slas, j z milosti Bo oplval,

sv Bohumile vdechl, tak e skoro v ka

dm slov zbon ten j zakou.


5/454

5

e tak jest, e toti sv. F r a n t i e k

S a l e s s k sv Bohumile za zkladpoloil ctihodnho otce Skupoli duchovn

boj, poznati lze, Srovnme-li prvn lnek

obou, a patme-li vbec k pravidlm

zbonosti, je oba podvaj; u jednoho

jest strun zklad, u druhho uten

proveden podobenstvmi, obrazy, pklady.

Toho mme pak i dkaz v samm i

vot tho svatho biskupa. Nebo K a

m u s , biskup Beleysk, jeho ivotopisec,takto o nm dosvduje ka : Otzal jsem

se jednou blahoslavenho biskupa enev

skho, kdoby mu byl vdcem duchovnm.

Tu on vyal z kapsy kneku duc h o v n b o j a e kl: Hle, tato knka

jest po Bohu mm duchovnm vdcem,

ta jest mm uitelem duchovnho ivota,

a to ji od m mladosti. Kdy jsem totibyl studujcm v Padov*) poukzal mi

na ni jeden zbon knz z du Theatinv

a poradil mi, abych se dle pravidel v n

*) r. 1587. Viz Bohumila str. VI.


6/454

6

obsaench dil. I poslechl jsem t rady

a dobe jsem pochodil. A od toho asu,d biskup Kamus dle, nepustil svat

Frantiek knky t po dvacet let z rukou,

mvaje ji s sebou na vech cestch svch,

taje z n kadho dne aspo jeden

lnek a nazvaje ji svou d r a h o u , z a m i l o v a n o u k n k o u . Proto i kdy

r. 1608 prvn pln vydn pask tto

knky jet za iva ctihodnho skladatele

upraveno bylo, vnovno a pipsno jestsvatmu F r a n t i k u S a l e s s k m u ,

b i s k u p u e n e v s k m u . Kdy pak

pape Alexander VII. blahoslavenm p ro

hlsil prv jmenovanho svatho biskupa(r. 1659), osvdil pi t pleitosti ve

lebnmu otci Bonsomovi, tehd generlu

Theatinv, e v slavnm biskupu enev

skm blahoslav vlastn jednoho duchovnho syna du jeho, ponvad (tak

doloil pape), biskup enevsk vil

svou zbonos z knky, d u c h o v n

b o j , sloen od jednoho otce du Thea

tinv.


7/454

7

Ten byl ctihodn otec V a v i n e c

S k u p o l i, an zemel r . 1610 v Neapoli,vku maje asi 80 let. Dle toho souditi

lze, e se narodil okolo r. 1531; ale kde?

nen znmo, jako se ani nic nev

o jeho ivot z mld. Zjitno pak jest ,e vstoupil pozdji do novho tehd a

psnho du T h e a t i n v , nebo jinak

K a j e t n v , * ) pijat jsa od sv. On

deje z Avellina v Neapoli, kde i slavn

sliby sloil r. 1571 jsa tehd str 40 let.

il pak v tom psnm du velmi zbon,

jsa jednak sm modlitbou v stlm sjed

nocen s Bohem, jinak i mocn psob

*) d ten zaloen byl r. 1524 od sv. K a j e t n a z Thieny, Jana Petra Karaffy, biskupatehd Theateskho ( tud j ich pojmenovn) ,Pavla Konsigliera a Bonifacia de Colle. Mezi jinmi sliby nejpsnji zachovvali c h u d o b u ,nejen nic svho vlastnho nemajce, ale ani od

jinch nidn almuny neprosce, nbr ekajce, a co jim kdo z milosrdenstv pinese. Odvem se rovnali knm svtskm a na b l

punochy.


8/454

netoliko horlivm kzanm slova Boho,

ale i, a to jet vce, svm moudrm,opatrnm vedenm zbonch du k doko

nalost kesansk. Ale pes to dopustil

tomu Bh, e horliv tento jeho sluebnk

byl velice a nevinn na cti naen, co

vak on s hrdinskou trplivost snel,

poroue se boskmu svmu takt potu

penmu a umuenmu Spasiteli, a pak

se i jeho nevina objevila. Tak ve svm

knskm ad, co mocn kazatel a horliv duchovn vdce pracoval Skupoli

skoro ve vech mstech italskch: v Nea

poli, Placencii, Miln, enev, (kde

zvlt za doby zhoubnho moru nemocnm slouil), a v Bentkch. Odtud pak

se navrtil do Neapole, kde inn ivot

blaze dokonal, umra v povsti mue sva

tho, co mu Bh popti ril jako nhradou za onen tk kor. jej mu za

iva po njak as trpti bylo.

D u c h o v n b o j jeho, jsa tm

ovocem jeho ja k osobn nbonosti, tak


9/454

9

dlouholet zkuenosti u vrn sprv du

chovn a veden du k dokonalosti kesansk, vydn byl nejprve beze jmna*)

v Bentkch roku 1589, obsahuje tehd

pouze 24 lnk, a tak se hned zalbil,

e do smrti spisovatelovy se pot 50rozlinch vydn jeho. Roku 1608 dv

lta ped mrtm spisovatelovm byla

knka rozmnoena na 66 lnk, jak je

nyn mme. Peloen byl spis ten brzo

do vech skoro e evropskch.

T ctihodn otec Vavinec vydal

i spisek pod nzvem: P o k o j d u e ,

kter maje bti jako blah inek du

c h o v n h o b o j e , slun k nmu sepidruuje. *) A ponvad k utvrzen tho

*) Byl za tehdejho vku zpsob mezi spisovateli zvl eholnmi tajiti se z pokory svm

jm nem ; jako podnes na jisto nen postaveno,kdoby byl vlastn skladatelem knihy o nsledovn K rista, tak bylo i se Skupoli duchovnmbojem. Prvn jeho vydn podepsno bylo: Odjednoho sluebnka Boho.

**) Ob spojeno jest t ve francouzskm


10/454

10

pokoje due nejvce napomh a s t

s v a t p i j m n p o s k r o u e n s v t o s t n z p o v d i , pidvme v tomto

naem eskm vydn t N a u e n o z p o v d i z p o b o n o s t i k o n a n .

Vbor pak obyejnch modliteb a psn(tyto dle kancionlu sv.-Janskho) dopluj

knku tak, e zajist, tume, vhodn poslou kadmu, kdo ke ctnostnmu, ke

sanskmu ivotu dospti si d, jakk soukrommu pouen a vzdln, tak

i co knka modlitebn i k veejnmslubm Bom.

Konen jet slovo k velebnm p

nm bratm, kterm se knka ta povimnut hodna zdti bude. Akoliv vda

svatho bohoslov, ve kolch pednen,

zkladem jest toho, jak se d u c h o v n

s p r v a , t o u m n v e c k a j i n p e v y u j c , vsti m (ars artium re-

nov vydanm dle dle pekladu v. o. J. B r i g n o n a T. J., od nho i sv. Fran t. Sal. B o h u mila vydna jest.


11/454

11

gimen an im aru m ! d sv. eho.): nic vak

mn bude tu, tak tum, mnohm, zvltmladm pnm bratm ponkud poslou

eno, kdy zvd, jak velezkuen a pi

v horlivosti veleopatrn sluebnk Bo

u veden du si ponal, aby pak p kladu jeho nsledujce i sami k duchov

nmu ivotu dospli i jin k tmu bez

pen a jist vedli. Ten byl el, kter

pi spracovn tho dla pekladatel naoch ml, s tm aby se docela neminul,

dej Bh, od nho slu skrovnm pracm

naim zdaru oekvati a prositi!

V P l z n i n a d e n s v . F r a n t i k a X a v e r s k h o 1 8 7 6 .

J. N. F. Desolda.


12/454


13/454

D U C H O V N B O Ja

P O K O J D U E .


14/454


15/454

D u c h o v n b o j .Nikdo nebv korunovn,le by dn bojoval.

(II. Tim. II. 5.)

lnek I.V em zle dokonalost kesansk? bez boje j i nelze doshnouti; eho k vtzstv poteb je s t?

Chceme-li, mil due kesansk,vrchole dokonalosti evangelick dostoupitia s Bohem svm tak se sjednotiti, abychom

byli tm jednm duchem s nm, mme

nejprve poznati, v e m p r v d o k o n a l o s t i v o t a d u c h o v n ho z l e .Mnoz pokldaj ivot duchovn v pouh

zevn vci, jakoby nezleel le v zevnchskutcch kajcch, v noen nnho odvu

nebo pasu, v trznch tlesnch, v postech, v bdn na modlitbch a jinch tmpodobnch vcech.

Jin osoby, zvl enskho pohlav,domnvaj se, e ji dosply k ctnosti,navyke si odkvati stn dlouh mod


16/454

16

litby, slyeti mnoh me svat a obcovati

jinm slubm Bom i trvati hodndlouho v kostelch a choditi asto k svatmu pijmn

Nkter a sice ty osoby, kter sebyly vnovaly ivotu klternmu, mysl,

e k dokonalosti dosta bti ustavinv kru, zalbiti sob v samot a mlen,zachovvati bedliv velik podek akze. A tak pokld kad dokonalostivota kesanskho v nkter bud! ten

nebo ten zbon skutek. A 'e ti vicknijsou zajist na omylu. Nebo jeliko velic zevn skutkov nejsou le bud p

pravami a tm cestou k svatmu ivotu,anebo tak ovocem prav a dokonal sva

tosti ; tud nelze nikoliv ci, e by ti apodobn skutkov pouze o sob psobilidokonalost kesanskou a prav ivot duchovn.

Avak napomhaj nm nicmn velmik tomu, abychom se stali opravdu dokonalmi a svatmi, a opatrn-li jich uvme pispvaj mocn k posilnn pirozenosti na, vdy slab k dobrmu vdy naklonn k zlmu; k odrentokv obecnho nm vem neptelei k uvarovn se lestnch klad jeho;


17/454

17

konen k dosaen od otce veho smilo

vn dostaten pomoci, potebn vemspravedlivm, zvlt pak tm, kte jsounovkov na cest k spasen.

Jsou pak oni zevn skutkov tulechtilm ovocem dokonal ctnosti du

skuten duchovnch a svatch. Nebo tyumrtvuj tla sv, aby je bud trestaly zavzpoury minul, bud pokoily je a pod robily Stvoiteli svmu. Miluj samotu azachovvaj mlen, vzdalujce se svta,

aby se uvarovaly vech poklskv a nemly svho obcovn le v nebesch s andli Bomi. Vnuj se dobroinnosti aslub Bo, modl se asto a vroucn,rozjmaj rdy o ivot a mukch i smrti

Pn, ale nikoliv z pouh zvdavosti, anik zakouen njakch slast duchovnch,nbr aby lpe poznaly jedn ak nesmrnmilosrdenstv Bo, jednak svou vlastnnevdnos. Vynasnauj se, aby m dle

tm vce Boha svho vroucnji milovaly,sebe pak samch psnji v nenvisti mlyaby nsledovaly Spasitele svho, nesoucevelik k sob uloen, odkajce sevlastn vle, uvajce svatch svtosthlavn k vt cti a chvle Bo, samy abyse jednak s Bohem svm tueji v jedno


18/454

18

spojily a jinak se mocnji ozbrojily proti

mocnostem pekelnm.Veskrze opak toho jest u tch dunedokonalch a hrubch, kte r zbonossvou pokldaj pouze v skutcch zevnch;nebo tm bvaj tac skutkov pinou

jejich zahynut, kodce jim nezdka vce,neli zjevn hchov, a sice nikoliv tm,e by nebyl o sob sami dobrmi, nbr,e jich patn uvaj. Vzdvaj se jimtoti tak, e zanedbvaj bdti nad srdcemsvm, dovolujce mu nsti se za velikminklonnostmi svmi, a tak upadaj konenv osidla a pasti belsk. Tak se potomstv, e ten svdce znamenaje, e t e spoutj s prav cesty, pobz je sice,aby svch obvyklch skutk nezanedbvaly,ale napluje t obraznos jejich bjenmi obrazy rajskch blaenost, tak ese jim pak zd, jakoby tam ji byly, kochajce se s andli v pmm patenBoha. Zloba tho oemetnho ducha je stitakov, e jim v modlitb vnuk mylnkyvzneen, podivn, pjemn, tak e po-zapomenouce ponkud svtskch a vezdejch vc, domnvaj se ji bti une-eny a do tetho nebe.

Avak pozorujeme-li sebe mn jich


19/454

19

jednn, seznme brzo, jak zbloudily a

daleky jsou vzneenho vrcholu dokonalosti, k nmu my krme. Nebo vevem, i malm i velkm, chtvaj mtipednost ped jinmi; ned se le dlenhled svch, nein le vle sv, a osl-

nul jsouce k sob samm, vdy jsou bystrho zraku k pozorovn a psnmuposuzovn in svch blinch. Dotkne-lise kdo sebe mn t to jich marn cti,kterou ve svt mti se domnvaj a nan si pemnoho zakldaj; rad-li se jima nebo zakazuje-li, aby upustily od nkterzevn pobonstky, ji si byli uvykly,mrz se ihned a hnvaj se velmi. A kdyBh sm, cht je pivsti k poznn sebesamch a uvsti je na pravou cestu k dokonalosti, sele jim nkte r protivenstv,nemoce, krut pronsledovn, ktermise jistotn vrnost pravch sluh Pnzkouv a k te r jich nepotkvaj lez laskavho zen nebo moudrho dopu

tn jeh o; tu lze pak s us trnutm patiti, jak srdce jejich jest poboueno ana dno a jak zprznno jest pchou, a jcel i petk.

Ve vech ppadnostech ivota tohoto

astnch i neastnch, ani nevd, co jest


20/454

20

to. odevzdati se pln do vle Bo, po-

koiti se pod vemocnou rukou jeho, podrobiti se jeho soudm i spravedlivmi tajemnm a nezpytatelnm, poniti se

pode vecky tvory jeho; za pklademKrista Pna, an za ns tolik trpl a se

ponil, milovati neptele a protivnkysv, jich laskav a moudr prozetelnostpouv, jako nstroj, jimi by je pohnulak umrtven sebe a vedla je netoliko k jichspasen, ale i k jich dokonalosti. Tak se

nachzej v ustavinm nebezpe zahynouti. Nebo pozorujce se oima oslnu-lma lskou k sob samm, nevidouce vesvm zjevnm jednn nic pokrn hodnho, ponvad jich skutkov jsou samio sob dob, ani. nelze, aby nebyly jednaknaklonny k pe domnvajce se, e jsouvelmi pokroily v ivot zbonm, ale

jinak i k posuzovn a zavrhovn svchblinch; ba asto bvaj pchou tak osl-nul, e nelze, le zvltn milost Bo

jich napraviti. I sama zkuenos okazujentp, jak mnohem snadnji d se obrtitizjevn hnk, neli domliv sprave-dlivec, kter neznamen chyb svch a jeschvln si ukrv pod roukou ctnosti.

Z toho meme nyn dobe poznati,


21/454

21

e duchovn ivot nezakld se v nidnm

z prv eench zevnch skutk; nbrzle v tom, abychom mimo to s ne jhlub ctou uznvali svrchovanou lskua vzneenost Bo a se j klanli, spolu

pak ctili iv svou niemnost a nklon

nost k zlmu, abychom milovali Boha,sebe pak mli v nenvisti; abychom sepodrobili netoliko jemu sammu ale i z lskyk nmu poniti se i pod tvory, abychom sevzdali v vle vlastn, hledce nsledovati

ve vem vle Bo a nad to vecko incety vci k vt cti a chvle jeho, na zeteli majce lbiti se toliko jemu, a za toupinou, e On tak chce a zasluhuje, abyjej velic tvorov milovali a jem u jedinmu slouili.

To jest ten zkon napsan Duchemsvatm v srdce spravedlivch; ten nszavazuje k tomu sebezaprn, je KristusPn tak snan pikazuje ve svm evangeliu; ten pak i psob, e jho jeho taksladk a bm jeho tak lehk; vtom pakse zakld i dokonal poslunost, k terns bosk ten mistr uil slovem skutkem. Toume li tedy dostoupiti vyho stupn dokonalosti, mme nutn neustl boj vsti proti sob samm, vm


22/454

22

silm potlaujce sv hn nklonnosti,

zdejte se nm sebe menmi bti. K tomuto nevyhnutelnmu boji chystejme sese v monou odhodlanost a horlivost,nebo n i k d o n e b u d e k o r u n o v n ,l e k d o b y d o b e l e c h e t n

b o j o v a l . Avak pomnme spolu, e sice nenboje tuho nad teo, o nm prv mluvme, jeto bojujce sami proti sob, mmet svho soupee a neptele v sob

samch; ale za to t nen dnho vtzstv Bohu milejho nad pemoen sebesamho. Nebo kdo jest s to, aby umrtvilsv vn, potlail sv choutky, pemohla k nej menmu hnut svou vlastn vli,

vykon zajist dlo u Boha mnohem zslunj, neli kdyby se tlesnm trznnm okrvavl, nebo se posty moil

jako dvn poustevnci, anebo na vruobrtil tisce nevrcv a hnkv, ale pitom od jedin z svch vn opanovati sedal a od n neopoutl.

A zajist akoliv obrcen jedn je din due samo sebou jes t sku tek Bohumilej neli umrtven kterkoliv nezzen dosti; nic mn vak budi p

jednoho kadho k tomu, co Bh zvlt


23/454

od nho d. Ale co Bh pedevm od

ns d jest, abychom pem hal i vnsv; tento vnitn boj je s t mu milej,neli kdybychom mu s srdcem, plnmnezzench dost, seb vt vrnos t

jinak osvdovali.

Ji tedy vdouce, co jest dokonalostkesansk a nahlejce, e chtce j doshnouti, nevyhnuteln poteb mme, pod-stoupiti neustl a tuh boj proti sobsamm ; chystejme a hotovme se k boji

tomu, opatce sebe tverem ctnost, jetojsou jako toliker druh nleitho brnna zbran; jimi bychom vtzstv si do

byli. Toto tvero ctnost jest: 1. nedvrav sebe samy; 2. dvra v Bjha; 3. dobr

uvn mocnost due i tla a 4. bedl;vkonn modlitby. O tchto promluvmes Bo milost v lncch ihned ptch.

lnek II.O nedve v sebe samho.

Nedviti sob sammu jest ctnostv duchovnm boji tak nevyhnuteln potebn, e bez n nelze, neku vecky ne

ptel sv, ale ani sebe men ve

25


24/454

24

pemoci. Toto pesvden si mme hlu

boce v srdce sv i v pam vryti; nebonejsouce nim naprosto, nesmme pojatia chovati o sob nidn vysok myslea domnvati se beze veho dvodu, ebychom nm byli. Takov smlen jest

nsledek na zkaen pirozenosti; alem jest pirozenj, tm jest tie k po znn. Vevidouc Bh pat na takovou vysokomyslnost s oklivost, nebo chce, abychom pesvdeni byli, e do sebe nemmenidn ani ctnosti, ani milosti, ani darule od nho jakoto zdla veho dobra,tak e ani nejsme s to, abychom jedinmylnky pojali, k ter by se lbila jemu.

Avak akoliv tato nedvra v sebesamy je st vlastn darem nebeskm, jejBh dv milujcm ho, a to bu svatmvnuknutm, nebo trapnm navtvenm,nebo pokuenm skoro nepemoitelnm,anebo i jinmi nm skrytmi cestami,chce nicmn a d od ns, abychom

s sv strany piinili se se jsme, abychomtoho daru doshli. Doshneme vak ho

jistotn, uinme-li s milost Bo tototvero, co ihned povm.

Pedevm si asto beme na oi po

nenost a nicotu svc^u, upmn uznv-


25/454

25

jce z% pirozenou silou svou nejsme s to,

abychom cosi dobrho inili, nebo njakou zsluhu pro nebe si zskali.Potom slu Boha pokorn a vroucn

prositi za tu dlelitou ctnos, j se nmnedostane le od nho. I piznejme se

ihned, e j nejenom nemme, nbr eje s t nm zhola nemono j dosci; pak pokleknme k nohm boskho Spasitelesvho a vzvejme ho za to nejsnanji,a potom oekvajce v pevn dve, ens vysly, modleme se na ten mysl takdlouho, a se prozete lnosti jeho zalbnm ji dti.

Dle pak zvykejme zponenhla ned*iti sob samm, obvati se vdy klamnho sudku svho, strachovati se pirozena mocn nklonnosti k hchu, hroziti sevelikho mnostv svch neptel, protinm se vech stran povstvajcm, nadmru lestnch, oemetnch, drzch a mocnch, znajcch se promniti v andlesvtla a nm vudy osidla a nstrahykladoucch a by i na cest k nebesm

bylo.A za tvr t : pi kadm poklesku,

jeho se dopustme, jdm e od sebe, pa

trn pozorujce a povaujce, jak jest


26/454

26

slabos nae, nebo Bh nenechv ns

klesnouti, le aby ns znova osvtil ; atak se lpe neli kdy jindy poznme anaume se pohrdati sami sebou i dosp

jeme k tomu, abychom si i dali povr-hovnu bti od jinch. Jinak nesmmese nadti, e bychom tuto nedvru k sobmli; nebo ta se u kadho z ns zakld na hlubok pokoe a poznn

bdy sv.A zajist kdo se chce pibliti

k pravd nestvoen a k zdlu svta, mnejprve poznati sebe, a na dno, a nesm

bti jako lid hrdopyn, k te se nepoznvaj, le po pdu svm; kte se nevid prve, le byli se pohili nenadlev neesti hanebn. Bh tak na n do

pout, aby poctili sv slabosti a tou trudnouzkuenost dospli k tomu, aby nedvovali silm svm. Ale Bh neuv vdyckya obyejn takovho trpkho lku ku zho

jen domliv hrdosti lidsk, nbr jen

tehd, kdy prv slab a slad nemlytoho inku, jej dle svrchovan sv milosti zamlel.

Konen dopout Bh t, aby lovk klesl astji, vce-mn dle toho jak

jest vce-mn pchou opanovn, tak e


27/454

27

kdyby mon bylo, aby byl lovk nkter

tto nepravosti tak prost, jako j bylaprosta Panna Maria, smli bychom i ci,e by tak, jako ona, t nepoklesl nikdy.Kdykoliv tedy se nm pihod, e v nem poklesneme, utecme se ihned k po

znn sebe samch; prosme pak vroucnKris ta Pna za osvcen jeho, abychom setak poznali jac jsme v och jeho a ustalidviti se ve svou c tn o s t J in ak upadneme do tho poklesku, ba mon t,

e se i dopustme vce a vtch hchva nepravost k svmu vnmu zahynut.

lnek III.

O dve v Bolia.

Nedvra v sebe samho jest sicev naem duchovnm boji velmi potebn,

jak jsme prv dokzali, ale ostavena

jsouc sama beze v pomoci, brzo ns budv tk zaene anebo ns nepteli vyd,kte r pak ns poraz a pote. M se k ntedy pidruit! velik dvra v Boha, pvodce veho dobra, od nho samho lzese nadti vtzstv. Pravda-li jest, e samiz sebe nic nememe, mme se mti be


28/454

28

dliv na pozoru a varovati se opatrn ve

likho nebezpenho a optnho pdu majce takto dosti piny, nedvovatisilm svm. Pesvdeni tedy jsouce pln0 slabosti sv, nabudeme s pomoc Bomnohho prospchu ped protivnky svmi,

pomnce, e upmn dvra v Boha jest1 nejpevnjm ttem proti tokm neptel i nejjistj cestou k dosaen milosti a pomoci s hry. Abychom tto vten ctnosti, pln toti dvry v Boha

doshli, jest nm initi toto tvero.Pedn: mme za ni Boha co nejpokornji prositi.

Druh: patme a povaujme oimavry nesmrnou i vemohoucnost i mou

drost Bo, bytosti svrchovan, jemu nicnen nemono ani tko, jeho dobrota alska nezn mez, kte r v nevyslovitelnlsce sv hotov jest vrnm sluhm svmkadou hodinu, kad okamen dti tde

ve, co potebuj, aby ili ivotem duchovnm a panovali pln sami nad sebou.Za to od nich d to jedin, aby se

k nmu s dvrou utkali. I me-li pakbti cosi spravedlivjho? Mon-li pak,aby ten P a s t d o b r , k ter potiaticeti let neustle hledal ztracenou


29/454

29

oveku po cestch obtnch a trnovitch,

v nesnzch a mukch, v nich i krevsvou pedrahou vylil i smr ukrutnou podstoupil, vida nyn tou oveku svou, anak nmu pichz s pevnm myslem, ne-dreti se budoucn dnho jinho vdce,mimo nho, a s vl sice slabou jet, aleupmnou, e ho chce vrn poslun bti; mon-li pak, pravm, aby ten P a s t d o b r tuto vracejc se ovekuzavrhna, nepohledl na ni okem milosrdnm a nepropjil j ucha laskavho, anevloil ji na ramena sv a nevnesl jiopt v ovinec svj?! Zajist e tak uin,

pate s nevyslovitelnou radost, jak sepidruuje k stdu jeho a vyzve pak i zstupy andlsk, aby se z navrcen jejho

radovali s nm.Nebo jestlie s takovou pilnost vy

hledv penze ztracenho, jm se vyrozumv hnk; jestlie tb vecko,aby jej nalezl: zdali pak zavrhne toho,

kte r jako ztracen ovce a zarmoucennad tm, e j nelze pa tit i na pastesvho, navracuje se do jeho ovince ?Mon-li pak, aby ten bosk enich du,kter neustle tlue na dve srdce na

eho, plana touhou vstoupiti v n ; kter


30/454

30

nejvt poten m z toho, kdy se

nm me sdliti a ns svmi milostmiobdaiti, nalezna ty dve srdce naehooteven a slye jak snan ho prosme,aby k nm zavtal, ten aby nm nedoplt milosti, za kterou ho dme?

Tet , co nm tu spasitelnou dvruv Boha zsk, jest ast upamatovn sena svat psma, tyto vroky vn Pravdy,kter ns na tiscerch mstech ujiuj,e k d o d v v H o s p o d i n a n e

b u d e z a h a n b e n n a v k y. *) tvrt konen, m zskme i nedvru v sebe i dvru v Boha, jest toto.Mme-li bud njak dobr skutek uinitianebo njakou ve potti, tu pohled

nme prve neli ruky k tomu piinmejednak k sv slabosti, jinak k vemohoucnosti a svrchovan moudrosti a dobrotBo; a potom odloce velikou bzeohledem ku pomoci Bo, k te r se nm

od nho dostane, podniknme s sta tnouodhodlanost sebe vt nesnze v prcii sebe vt nebezpe v boji svm. S toutozbran, spojenou s modlitbou, jak dleokeme, budeme s to, abychom sebe t-

*) alm XXX. 2.


31/454

31

mu kolu dostli a veleslavnch vtzstv

dobyli.Nezachovme-li pak se dle toho podku, bude se nm sice asto zdti, jakobychom jednali na zklade dvry v Boha;avak bude to asto klam, ponvad d

vra v sebe jest lovku tak pirozen,e se, ani by to znamenal, stav na mstdvry v Boha. Abychom tedy jednak conejdle od sebe zahnali tu hrdou domlivost a dvru v sebe samy, a jednak

zskali si to dv ctnost, opanch on nepravosti, hle me k tomu, a poznn slabosti na provzeno jes t v duchu naemdvrou ve vemocnou pomoc Bo a aob pedchz ped kadm skutkem, kterkonme.

lnek IV.Dle eho pak lze souditi, mme-li skuten ne

dvru v sebe a dvru v Boha ?

lovk domliv domnv se snadno,e ji m dvru v sebe a nedvru v Boha.Avak klame se zhusta, co nejlpe se poznv, upadne- li v njak hch. Nebo

jestli tehd pli zarmoucen, a trudem


32/454

32

nadje se spout prospti v ctnosti,' jest

to jistm znamenm, e nekladl svou dvru v Boha, nbr v sebe sam ho; a mjeho zrmutek vt jest a zoufalej, tmvce se v t vci chybnm osvduje.

Nebo kdo se mlo dvuje v sebe,ale tm vce, ba hlavn v Boha, menkdy pochjbiti, ale nic se nad tm ne-zar ani mysli pozbv; nemrz nermout se pli, vda dobe, e se takstalo za pinou pirozen slabosti jehoa e mlo spolhal v pomoc Bo. Poklsek jeho u jej naopak, e se m mndvit i v slu svou a vce v pomoc V emohoucho. Zavrhuje ovem hch svjnade vecko; klne sv vni a zlmu nvyku, m k hchu se svsti d a l ; elsrden a upmn toho, e Boha urazil;ale pi svm alu a l tosti pon si klidn,a vrac se jednak ke svmu dvjmuzamstnn, ale i jinak bojuje proti duchovnm svm neptelm statn a na

smr.K by, co pravm, dobe uvili n

kte a nkter, kte by rdi povaovnibyli duchovnmi, a klesnouce jednou v njakou chybu, nemohou a nechtj se upo-

kojiti, nbr s netrplivm chvatem b


33/454

33

k duchovnmu svmu vdci vce z lsky

k sob samm, neli z jin jakkoliv piny, kdetoby hlavn jejich pe mlabti, aby s sebe smyli hchy sv svatmpoknm a ohradili se proti optnm pokleskm svatm pijmnm.

lnek V.Jak mnoz se klamou, domnvajce se jakoby

malomyslnost ctnost byla.

ast a skoro veobecn je st ten klam,pitati k ctnosti tu bze a maltnosmysli, kterou kdo ct po spchanmhchu. By toti takov pobouenos mysli

byla provzena njakm alem z tohohchu poctnm, nic vak mn zklad

jej je s t pcha a tajn domlivost, vesv sly pli dvujc. Kdo toti sebe

povauje za pevn utvrzena v ctnosti, po

kuenm pohrd, ale z truchliv zkuenosti pak poznv, e jest slabm a kehkm hnkem jako kad j in ; ten bvpdem svm zaraen, jako njakou vcneobyejnou, a vida tu podporu, na k t e

rou spolhal, zlomenou a zvrcenou, pout


34/454

34

se v zlostnou omrzelos a plnou zou-falos.

Takov ne tst nepotk nikdy dnch du opravdu pokornch, kter nicnedomlej se v sebe, nbr spolhajv Boha samho. Nebo poklesnou-li, ne

bvaj tm zaraeny, ani poboueny namysli; jsouce zajist svtlem vry osvceny, vd, e jest to vc pirozen a obyejn ovoce jich nestlosti a slabosti.

lnek VI.Nkter jin pravidla, jim i bychom doshli ne

dvry v sebe a dvry v Boha.

Ponvad veker nae sla k odolnnaemu nepteli zakld se na tom, abychom nic nedvili v sebe samy, ale d-vili hlavn jedin v Boha, tume, edobe bude, kdy jet nkter nvt

podme, jak by lze bylo tyto ctnosti zskati.

Pedevm bud! kad pevn pesvden, e velik sv schopnosti, pirozena vzdlnm dosaen, vecky milosti

darmo udlen, jako rozumn svatm


35/454

35

psmm, vrn mnoholet vytrvn v slub

Bo a p. nejsou s to, aby jej uinilyschopna konati vli Bo a dostiuinitipovinnostem svm, le by ho ruka Bohavemohoucho dre la a podporovala v kadnahodil okolinosti, kdy se jedn bu

vykonati nkter dobr skutek, bu pemoci nkter pokuen, bu varovati senkterho nebezpeenstv, bu sneti n kter od bosk prozetelnosti sob uloen k a p . A tuto p ravdu mj na

och kad den, kadou hodinu, ba i kad okamen, a nikdy j nezapomnej. Tm od sebe vzdl a zapudkoen v pchy v hrdou domlivost, anikdy se neodv dviti pouze v slyvlastn.

Abychom pak prav a pevn dvryv Boba doshli, vine pevnou vrou, ej e i t mu rovn snadno pemoci velikneptele a protivnky nae, bu te sisebe etnj a mocnj. Kdy by tedynkter due byla obtena hchy a sebevce, ale marn se piinila sprostiti sesvch nepravost a ti ctnostn a byi denn ctila v sob vt a vt nklon -nos k zlmu a tm vce vzdlenu se vidla dokonalosti; nikdy pes to pese


36/454

36

vecko nesm se dle toho pravidla zbavitia spoutti dvry v Boha svho, animysli pozbvati, ani opomnati svch duchovnch cvien, nbr bud tm horlivj a vdy znova a znova odporuj ne

pteli svmu a odrej toky jeho.Nebo v tomto duchovnm boji dos

hneme vtzstv vdycky, mme-li dosti vytrvalosti, tak abychom nikdy neodloilizbran, ale vdycky dvili v mocn pispn Bo. Tohoto pispn Boho nikdynebude schzeti tomu, kdo se sta tn odv v ptku, by se i stalo, e by nkdya tuze rann byl. Bojovati tedy se m dokonce; od toho poslze zvis pln vtzstv Nebo kdo zpas ve slub Boa v nho samho dv, nalezne u nho

vdy i lku na zhojen svch ran a konen ani se nenadaje, uz svho ne

ptele pemoena a potena u nohou svch.

lnek VII.Jak mme fdn uvati svch schopnost, a 'pedevm ja k nutno jes t sprostiti rozum v i ne

vdomosti a zvdavosti.

Jestlie bychom v boji duchovnm

nemli dn jin zbran mimo nedvru


37/454

37

v sebe a dvru v Boha, nemohli bychom

pouze tmito ani pemoci a potti vnsvch, nbr mohli bychom pes to i kles-nouti v mnoh nepravosti. Je s t tedy nevyhnuteln poteb, abychom k nim pi

pojili jet k tomu dobr pouvn svch

i tlesnch i duevnch schopnost, jakojsme o tom svrchu podotkli, e se tmpichz k dokonalosti kesansk.

Nue tedy uime potek s nlei-m podnm r o z u m u a v le . Rozum

svj hleme pedevm sprostiti dvojchyby, kter zhusta bv podroben, nevdomosti jednak, ale i jinak zvdavosti.Abychom ho vybavili z nevdomosti-, kter

jest mu pekkou, poznati pravdu, svj

prav cl, hle me neustlm cvienm za-puditi od nho velikou temnos a opatiti jej jasnm svtlem, abychom patili ,tm vidli, m bychom dui oistiliod velik nepravosti a ozdobili ji ve

likou ctnost. Toho lze doshnouti dvojcestou.

Jedna a ta hlavn cesta k dosaentoho jest vrouc modlitba, kterou prosme za dar osvcen Ducha svatho, kte

rho on neodpr nikomu, kdo Boha


38/454

38

upmn vyhledvaj, jeho svatou vli

plniti se sna, a v kad ppadnosti hotovi jsou, vlastn vli podrobiti vli svchpedstavench.

Druh pak jest ustavin pozor a b e dliv, upmn zkoumn vech se nm

pedstavujcch vc, abychom seznali arozsoudili, zdali jsou dobr i zl, a tonikoliv ani dle pouhho zdn a smyslnho dojmu, ani dle mnn svta, nbrdle smyslu a nadn Ducha Boho. Takpoznme jasn, e vecko to, co svt miluje tak horliv a eho velesnan a velikmi zpsoby vyhledv, nic nen lemarn klam; e i lid i rozkoe svtskpochzej a minou jako sen, nezanechvajce po sob v dui lovka nic, le ala zrm utek ; e opovren tohoto svtavede k slv, utrpen k r a d o s t i ; e nicnen vzneenjho a ulechtilejho, m

bychom se Bohu podobnjmi a milejmistali, le odpoutti a dobe initi nep

telm svm ; e jest lpe pohrdati, nelivldnouti svtem; e jest prospnjz lsky k Bohu poslouchati i toho poslednho lovka, neli panovati nad krlia knaty; e pokorn poznn sebe sa

mho daleko ped nad vzneen umn


39/454

39

a vdomosti; konen e jest mnohem

chvalitebnji moiti sv choutky v nejmench vcech, neli dobvati mst, vldnoutivelikm vojm, ba neli konati zzraky aksiti mrtv.

lnek TIU.Co nm pek v pravm posuzovn vc vkolns ? a co nm k pravm u jich poznn napo

mh?

Co nm vad v zdravm posuzovntch vc, o nich jsme se prv zmnili,a mnohch jinch jest, e jakmile seduchu naemu pedstav, my ihned si je

bu zamilujeme anebo si je v nenvistbeme. Avak ob ty vn, i lska i nenvist, jsou slep; pedstihe rozum n,l nm kadou vc tak, e se nm veskrze jinou bti zd neli skuten jest.Kdo se koliv uchrniti chce klamu takveobecnho a nebezpenho, bdi bedlivnad srdcem svm, a se dnou nk lonnost nezzenou nenese k nidn ja k koliv vci.

Pijde-li mu njak pedmt na oi,

tu hle jej rozumem pozorliv uviti a


40/454

40

zkoumati., neli se vl rozhodne bupijmouti jej, kdy by se lbil, bu zavrhnouti, kdy by se nelbil. Nebo rozumnejsa jet dojat nidnou vn, mebez pekky rozeznati pravdu ode li arozhodnouti, co jest zlem, skrytm podroukou zdnlivho dobra, a co dobrem,by se i podobalo skutenmu zlu. Alekdy se vle, dojata jsouc njakm pedmtem, ji k nmu klonit i pon, bu jejmilujc anebo zavrhujc, tu ji rozum nebv s to, aby jej poznal, jak jest, po

nvad mu ve neprav pojem o nmvtpila. A kdy pak jej vli jet jednou

pedstavuje veskrze v jin zpsob, nelijak jest, tu ji tato pohnuta jsouc zdvoj-nsobnuje k nmu svou nklonnost nebo

svou proti nmu odpornost, nejsouc jis to, aby drela se mry a slyela rozumu.

Y tto tak nezzen pevrcenobv rozum vdy vce a vce zatemnn,a pedstavuje svobodn vli pedmt onen

vdy bu odpornjm nebo milejm, neliprve. Nezachovme-li se tedy bedliv dledanho pravidla, nevyhnutelnho v ppadtomto, stv se pak, e ob ty lechetnmocnosti duevn, potcej se jako kruhem

a upadaj v chyby a klam a i v zhubu.


41/454

41

Blaen, kdo nen dojat nidnm tvorem

a prve, neli si nco na tom svt zamiluje, rozumn zkoum a poznati hled to,co se mu zd milovn hodno bti, posuzuje to dle rozumu svho, zvl pakdle nadpirozenho osvcen, jeho se mu

do>tv bud! pmo Duchem svatm, aneboprostednictvm tch, kte mu na mstBom vldnou.

Avak znamenejme, e toto pravidlojest mnohdy mnohem potebnj v tako

vch zevnch skutcch, k ter jsou samy0 sob dobr, neli v jinch mn chvalitebnch, ponvad se pi onch snadnjiklameme a si pi nich asto pli horliv a neopa trn ponme. Nesmme jetedy podnikati slep, ponvad mnohdy

jedin pronedban okolinos asu nebomsta me vecko zkaz iti ; i nen dosti,abychom jednali vdy toliko dle jisthozpsobu anebo z dn poslunosti, k uvarovn se velikch chyb, jako vidti lze,e ku p. pemnoz v zhubu pichzej1 ve svatch slubch a cviench.


42/454

42

lnek IX.

Co jet poteb jest ku poznn toho, co jestprospnj ?

Jin vada, kter mme sprostitirozum svj, jest plin a nevhodn zvdavost. Nebo naplnme-li ducha svhomylnkami marnivmi, poetilmi, hnmi, stvme se neschopni pstovati vnou rozvahu, potebnou k umoen nezzench choutek svch, m jedin lzek dokonalosti dospti. Bu me tedy jako

mrtv i ke velikm vcem vezdejm, anijich vyhledvejme mimo nevyhnutelnou potebu, by i nebyly naprosto zakzan.

Nedopoutjme duchu svmu plin volnosti, aby marn tkal po rozlinch ped

mtech; chovejme se jako nejapn ke vemsvtskm znmostem. Nepropjujme sluchu

bnm novinm a povstem vkol ns serozlh aj c m ; varujme se tch, k te ne-obraj se le s zleitostmi svtskmi;

pbhy a pevraty vezdej netknte sens mocnji, neli jako by byly peludyve snch. Bu me zdrelivi i v ohledu navci nebesk, nemyslce a netouce plivysoko, nbr pestvejme na tom, aby

chom mli stle na och ukiovanho


43/454

43

Spasitele, rozjmajce umuen jeho a smr

a poznvajee, eho si od ns d. Ostatnho veho ponechejme, a hle me se za-lbiti boskmu mistru svmu, jeho p ra vmi uednky jsou ti, kte si od nhonedaj , le co by jim njak pisplo, aby

mu bedliv slouili, vrn plnce vli jeho.Ve, co je st nad to, nesmujc nijak k tomucili, velik dos a velik touha, pochz ze samolibosti a z duchovn pchyi jest osidlem belskm.

Kdokoliv se dle toho d, bude mocise ochrniti tok hada starho ; nebo ten,vida vli pevnou a stlou u tch, kteodhodlan a horliv nastoupili drhu duchovnho ivota, napad je se strany ro zumu, aby pak naklon si i jich vli, opanoval a podmanil si ob ty duevn mocnosti. Hled je sklamati, pouv kad

pleitosti, aby v nich vzbudil velikmylnky, pocity vzneen, zvl zna-men-li, e jsou due zvdav, jemn,naklonn k svmysln hrdosti, zaryty jsouceve sv domysly a vidn.

K tomu cli sna se pimti jek tomu, aby se s chut obraly s marnmirozmluvami a se kochaly v nnch citli-

vstkch a tak, hovce klamnmu mru,


44/454

44

domnvaly se, e ij v Bohu. nic nedbajce pi tom, ani aby oistily srdce sv,ani aby poznaly sebe samy, tm pakmn, aby se snaily o prav mrtvensebe. Tak potom v nadu t sv hrdopein si modlu ze sv nadenosti, a ve-zmouce si v obyej, neradit i se v nijakvci, le s rozumem svm, konen se oddaj t domnnce, e nidn rady, nidnho vdce ve svm ivot nepotebuj .

To jest neduh nebezpen a skoronezhojiteln; nebo jest mnohem obtnji

liti domlivou pchu rozumu, nelizbloudilou vli. Nebo vle, pozn-li rozumem svj blud a bezcest, d se snadnnapraviti podrobc se prost tm, jich m

bti poslun; ale kdy si lovk do hlavy

vezme a zaryt se doml, e mnnjeho lep jest, neli uren jeho vrchnch,kdo bude s to, aby jej pesvdil, e seklame a ml? Kdo mu oke, e je st napatn cest? kdo to dovede, aby se pod

robil veden nmu lovk, kter se povauje moudejm a osvcenjm btivech ? Jestlie rozum, isa okem duevnm,tak e jed in tm patiti me hrdounadutost srdce, domlivou pchou oslnul,

jak bude pak lze vynalzti lku pro neduh


45/454

45

jeho? Jestlie svtlo obrt se v temnotu,

jestli to, co by mlo bti pravidlem,porueno a zkaeno, eho lze pak oekvati ?

A se tedy co nejbedlivji varujeme,anebo co nejrychleji sprostme chyby tak

kodliv; nedopoutjme nijak, aby poruila mocnosti v dui na. Za tm elemzvykejme podrobiti svj sudek mnn

jinch, a nemudrujme plin o vcechduchovnch, zamilujce si radji tu pro

sto tu a to blznovstv, k te r sv. apotolnrod tak snan rad a budeme zajistmnohem moudej neli alomoun sm.

lnek X,J a k mme cviiti vli svou a d iti vekery iny

sv ja k vn itn tak zevn ?

Napravce a spodajce svj rozum,hleme takt uiniti s vl, piiujce sek tomu, abychom, odeknouce se velikchsvch zvltnch choutek a nklonnost,srovnali a sjednotili vli svou, s vlBo.

Tu vzme, e nedostauje, abychom


46/454

46

pouze volili a chtli i inili to, co se

Bohu nejvce lb, ale abychom to jetvolili a chtli i inili z hnut a puzenjeho svat milosti, pouze abychom se lbilijemu. Tu jest nm hlavn bojovati protipirozenosti na, ana vdy po rozkochbav, jak ve vem vbec, tak zvlt ahlavn ve vcech duchovnch, vdy vyhledvajc jenom to, co by se j lbilo, anidn pochybnosti si v tom nepipou tjc, tak e nic zlho v tom netuv. Takse stv, -e majce initi nco dobrho,chopvme se toho pli horliv, netolikoabychom poslouchali vle Bo, nbri s jakousi oblibou, kter mnohdy zakoume z toho, e nm Bh nco zvlt poroueti r a e to uiniti meme.

Takov domlivost ned se tak snadnopoznati, ponvad pedmt nklonnosti najest sm o sob lep. Nebo kdo byuvil tomu, e i lska k sob samm,

jsouc sama o sob chybou, bv nm n

kdy pohnutkou, abychom se sjednotilis Bohem? kdo by pomyslil, e bychom,touce zskat i Boha, vce mli pi tomna och prospch svj vlastn, neli esa chvlu Bo a vyplnn jeho svat vle,

co vak m nicmn bti vdy nejh lav


47/454

47

njm elem v ivot a jednn vech,kdo Boha miluj a k plnn zkona jehose zavzali? Abychom se tedy varovalitakovho skal a navykli sob nevoliti aneiniti nieho le dle vnuknut Duchasvatho a s istm myslem vecko podniknouti toliko ke cti a chvle Bo, an

m bti netoliko prvn pohnutkou i namposlednm clem vech in naich, k tomuzachovejme se takto.

Ud-li se nm pleitost k vykonnnjakho dobrho skutku, nedopoutjme

srdci svmu, aby si toho dalo a k nmuse neslo, le bychom prve mysl svou povznesli k Bohu a zvdli vli jeho, zdalichce, abychom to uinili, a le bychom sei zkoumali, zdali si toho dme ist a

pouze, e se tak Bohu lb. Tak bude vlenae vedena a zena vl Bo a naklonna k tomu, aby si zamilovala to, co Bhmiluje, a utvrd se v myslu plniti vevem a veskrze vli jeho a jednati k vt

jeho cti a slv. Tak zachovati se slui ohledem k tomu, co Bh nechce; neboi stran toho mme npodobn povznstimysl svou k nmu, abychom jednak p o znali vli jeho a jinak i jistoty nabjli, e

opominouce to splnme, eho si od nsd a zalbme se jemu.


48/454

48

Avak dobe pozorovati slu, e nensnadno vystihnouti lestn klady sv poruen pirozenosti, ana pod velikouzevnou roukou hled sebe samu, namlouvajc nm velijak, e pi vech inechsvch mme jedin el ten, abychom vykonali nco, co by se lbilo Bohu. Z tohopochz, e volce nebo zavrhujce veckojenom sob k vli a dle choutek svch,pec se domnvme, e to volme a zavrhujeme toliko pro radost, abychom se

jemu lbili, anebo z bzn, abychom honeurazili. Mocn lkastv proti tomuto zlu

jest istota srdce, po n baiti a piinitise m kad, kdo se pout v boj duchovn, aby toti svlkl s sebe lovkastarho a odl se novm.

Abychom pak toho boskho lkudn uvali, mme na potku kadhosvho skutku odstraniti a zapuditi velikel, k nmu by se cosi pirozen apouze lidskho pimovalo, a nieho si

ani zamilovati ani v nenvis t brti , lejedin ohledem k vli Bo; a bychomi pi vem co inme zvl pak pi jednotlivm hnut svho srdce a nkterchtoliko okamitch inech zevnch nectili

znan a skuten psoben tohoto elu,


49/454

49

hle me a je st a trv alespo zkladn

v nitru naem, tak abychom vdy v sobchovali touhu lbiti se jedin Bohu svmu.Ale v inech, dle trvajcch, nedostapouze jednou na potku tento myslvzbuditi, nbr mme jej astji opakovati

a obnoviti, tak abychom mysl svou po celjednn sv v istot a horlivosti zachovali. Neuinme-li takto, budeme vdyv nebezpe vzeti, e lskou sobeckouoslneme; nebo ta, jsouc vdy naklonna

a zvykl dvati ve vem pednost tvormped tvrcem, tak ns svdv, e za nedlouho, ani bychom znamenali svj mysli el zmnme.

Dobr lovk pon obyejn ve, coin, tm jedinm myslem, aby se lbilB o h u ; avak nem-li se bedliv na pozoru, pout si svou vli a upad konen,ani by znamenal, v marnou chloubu. mvce toti zapomn vle Bo, kter bvala jed inou jeho pohnutkou pi kadminu, tm vce se vzdv poten svmu,

je m ze sv prce, a konen pi nnem na och, le svj prospch a svouslvu, kter z n oekv.

Stane-li se, e Bh na njakou pe

kku dopust, kdy te ji domnv na


50/454

50

konci bti, bud njakou nemoc, nebo njakou jinou obt, k ter ho nut petrh-nouti dlo zapoat; tu bv cel pro-mrzel, a i epce na to, co mu pek,a mnohdy proti Bohu sammu; a to jestzejmm znamenm, e mysl jeho ne

byl prav a e ze zlho zkladu a

vnuknut pochz. Nebo kdo se v jednnsvm d dle milosti Bo hled jedink tomu, aby se Bohu lbil, tomu bude

jedno zbon cvien jako druh; d-lisi pak neho, poru to vdy nejsvtj

vli Bo, aby mu to dal, kdy a jakkolivse mu lbiti bude, podrobuje se ve vemmoudrmu zen prozete lnosti jeho, klidna tie jsa spokojen, jakkoliv se mu mysly

jeho zda, ponvad ve vem vudy ne

d nieho, le aby se stala nejsvtjvle Bo.

Kad tedy hle k tomu, abys, seberase sm v sob, vdy se vm, co in,smoval k tomuto vzneenmu a lechet'

nmu cli; a bys i nkdy v nitru svmpuzena se ctil, initi nco dobrho z tohomyslu, abys se uvaroval trest pekelnch a zskal blaenos nebeskou, pidejk tomu vdy jet, jako posledn cl, e

chce v tom posluen bti Boha, an tomu


51/454

61

chce, abychom uli trest pekelnch a do

shli blaenosti nebesk. dn ani nemuviti, jak mocn a zslun takov mysljest. Nebo kad i sebe men a sprostskutek uinn jedin pro Boha, plat vceneli mnoho jinch i velikch a dobrch

a zslunch, uinnch ohledem jinm.Dle toho bude jistotn skrovnink almuna,udlen chudmu jedin ohledem ke cti achvle Bo, Velebnosti jeho milej, neli

by se kdo za jinm elem veho zbosvho vzdal, by se i to stalo v nadjidosaen blaenosti nebesk, akoliv tentoel jest chvalitebn a zasluhuje, abychomk nmu hledli.

Toto svat cvien, initi vecko zatm elem, abychom se lbili Bohu, budese nm z potku zdti nesnadn, ale a sem se nm usnadn a zalb, piln-li siuvykneme ve vem upmn hledti k Bohua touiti neustle po nm, jakoto jedinma nejvym dobru, an toho svrchovan za

sluhuje, aby jej vickni tvorov vyhledvali, jej ctili a milovali nade vecko, cokoliv na svt jest. m vce se vynasname poznvati, jak vzneen a laskavjestBh, tm tlej a vroucnj i horlivj

bude lska nae k nmu, a tak vdy snad-


52/454

52

nji bude nm smovati ve vem, co m yslme a mluvme i inme, jedin ke ctia chvle jeho.

Abychom pak vecko inili dle tohotovzneenho a svatho elu, k tomu nmhlavn pome vroucn a ustavin modlitba za tuto jeho milos, a kdy uvmevecky dary, je nm ji dal a dosavadedv, ne tak pro ns, jako vce ke cti achvle sv.

lnek XI

Co nmi m pohnouti, abychom ve vem nicjinho si nedali, le aby se stala vle Bo ?

Abychom tm ochotnji si dali vevem, aby se stala vle Bo, a my vyhledvali hlavn es a slvu jeho, pipomeme si, e si ns on sm prv zamilo-vati a ns tiscerm zpsobem poctti

ril. On ns z nieho stvoil k svmuobrazu a vecky tvory zdil k slub na;chtje ns vykoupiti, neseslal nm dnhoandla, ale jednorozenho Syna svho,

jen tento svt vykoupil, a to n i k o l i v

z l a t e m a s t b r e m , k t e r p o mi j


53/454

53

a l e k r v s v o u . *) smrt svou pe-

bolestnou, peohavnou; Ont ns t kadm okamikem chrn a opatruje protitokm naich neptel , bojuje za ns amilost svou posiluje slabost nai, podvaje nm tlo Syna svho ve svatm pi

jmn.Nen-li pak to vecko jistotnm d

kazem, jak si ns Bh v a ns miluje?Kdo to pochop, a k emu se pohnoutidala milostn lska Bo k tvorm tak

bdnm a nuznm, jac jsme my? Ale jakbudeme i my za to k dkm a vdnostipovinni, jeto ve od nho mme? Jestlievzneenci pozemt, jsouce poctni od tch,kter jim Bh podrobiti ril, i pes to

povinni se ct, aby jim na vzjem t n

jak cti a sluby prokzali, jakou pene-nou, nejhlub ctou budou povinni bdnervkov tto zem k svmu Tvrci asvrchovanmu Pnu vekerenstva, an

jim tolik a takovch dkaz sv n

klonnosti, sv lsky, sv milosti prokazuje !? A tak mjme i vdy na mysli,e tato neskonal velebnost bosk tohosvrchovan zasluhuje, abychom j slou-

1. Pet. I. 18 9.


54/454

54

ili lskou istou, snace se jedin, aby

chom j se zalbili.

lnek XII.e jest v lovku dvoj vle, dobr a d , a e

ty sob vespolek odporuj.

V lovku jest dvoj vle, vyni. Onu nazvme vbec rozumnou,rozumem; tuto vak jmenujeme obyejn

dostivost, tlesnost, vn. Ale jakonikdo nen (vlastn eeno I) lovkem, lerozumem, tak nelze ci, e by t ncochtl, by i prvn hnut k tomu poctilv dostivosti, kdyby se i vy vlek tomu neklonila a nepidruila.

Cel tedy duchovn boj n zlehlavn v tom, e rozumn vle nae, majc nad sebou vli Bo a pod svou dostivost smyslnou i jsouc uprosted meziobma, s obou stran tok trp; nebos jedn strany vel a pikazuje Bh,s druh pak lk a pobz bez ustn tlesnost, a se pak vle rozhodne bud! k dobrmu

bud k zlmu. Tak se stv, e nsledkemoblestnho toho zpasu mnoz, jito byli

zlm obyejm uvykli z mladosti, potom


55/454

55

se rozhodnou zmniti ivot svj, kratitlo sv, trhnout i se svta a vnovati seveskrze slub Bo; nebo vle jejichmocn a citeln je s t taena i vl Bos jedn i dostivost s druh strany;trhn i se na tu nebo na tu stranu, nelze

j jinak to uiniti, neli s bolest protitak mocnm a silnm tokm.

Tento boj pak nem msta u tch,kte ji dlouhm asem byli uvykli buctnosti, bu hchu, a k te rozhode se

bu na tu nebo na tu stranu chtj pak

ti i dle, jak byli ili prve ; due svatnsleduj vle Bo, due pak poruenhchem nedbaj nieho, neli svch dost smyslnch. Nikdy si vak nemysleme,e bychom si mohli zskati prav ctnosti

a slouiti nleit Bohu, le bychom sepsn rozhodli pemhati sebe a pottivelikou obt, k te r by nm pekelav odeknut se velik hn rozkoe svtsk, na kte r by srdce nae lplo, velk

mal.Tm je s t to, e tak mlokte do

spj na vy stupe dokonalost i; nebopekonave velik pekky, pozbvaj myslimajce pemoci sebe samch, akoliv se

k tomu ned od nich, le aby mal


56/454

56

boj podstoupili a poteli slab ostatky sv

vle i udusili nkter nklonnosti sv,kter by jinak co den vce a vce sezmahajce opanovaly konen cel srdce

jejich.K tm a takovm nleej mnoz,

jito ku p. neujmaj nic ze zbo cizho,ale vniv miluj sv vlastn. Jin optneuvaj nepravch a zakzanch cestk dosaen poct a dstojnost svtsk ch;ale netoliko nepovrhuj jimi, jak by mli,nbr daj si jich a hled dosci cestami,kter za dovolen povauj. Jin zachovvaj sice pikzan posty, ale zase jakonhradou miluj dobr jdla a skvostnhody. Jin jsou sice isti a zdrelivi, aledovoluj si nkte r rozkoe, kte r bvaj

velikou pekkou v ivot duchovnm av dokonalm sjednocen se s Bohem.

Jako tedy jisto jest, e tyto vci jsouvelmi nebezpen vem, zvlt pak tm,kte se nic neobvaj zlch jejich n

sledk; tak by ml i kad vemon sevynasnaiti, aby se jich uvaroval, jinaknen ani mon, abychom vt s svchdobrch skutk neinili s jakousi duchovnvlanost, z lsky k sob samm, s

dost po cti lidsk, s plinou sebe v


57/454

57

nost a dvrou v sebe, z marn okza

losti, bace po chvle svtsk. Kdo sev tom vem zanedbaj, netoliko nijak ne-pokro ku pedu na cest k svmu spasen, nbr vdy od nho zpt se vzdl,tak e brzo v nebezpe se octnou upad

nouti ve sv dvj nepravosti, ponvadse nedr pevn prav ctnosti neuznvajce velikou milost Bo, kter je vyprostila z poddanosti blovy, ani pak znamenajce hrozcho jim nebezpe, a pakse ukoneji v klamnm mru a v podvodn

bezpenosti.V tom povaujme jeden svdn kl

tm nebezpenj, m skrytj, tak enelze ho snadno poznati. Mnoz z tch,kte se vnuj duchovnmu ivotu, puzeni

jsouce plinou lskou k sob samm sm-li toti lskou se to nazvati volsi takov cvien, k te r se jim nejlpelb, zanedbvajce tch, kter jim nejsou

po chuti a p se pirozenm jich n klonnostem, kter by vak slouily k poten jich hrubch vn, proti kterm

by mli vecku svou slu obrtiti v bojiduchovnm. Takovch ani nelze dosti pouovati a napomnati, e by mli oblbiti

sob a zamilovati velikou byt sebe obt


58/454

58

nj prci, k ter je s t poteb k pem o

en jich navyklost, ponvad na tomvecko jin z le ; a e m vce sta tnostidok u vytrvn na drsn cest k ctnosti,tm jistj a skvlej bude jich vtzstv.Bude-li toto pem oen tch obt jed inm jejich clem, budou-li se mu cel vnovati a nebudou-li pedasn si dativtzstv a ovoce jeho, jeto jsou velikctnosti; doshnou tm snadnji a jistjitoho, eho si daj.

lnek XIII.Jak se m bojovati pro ti smyslnosti a ja k mme

cviiti vli, abychom navylcli ctnostem.

Kdy znamenme, e jinak Bh ajinak tlo srdce nae k sob potahuje,zachovejme se dle tchto pravidel, ab y chom obrtili vtzstv na stranu Bo:

1. Jakmile ctme, e smysln n

jak hnut proti rozumu v ns povstv,hle me je co nejbedlivji potlaiti, abynesvedlo vli k svolen.

2. Potlaive takov hnut, lze mu dtimsto opt, abychom je pak poteli tm moc

nji a plnji, neli se po prv stalo.


59/454

59

3. Ba dobe bv v z b u d i t i je

i po tet, abychom tak zvykli odprati mua potti je tm nn silnji, a bychom si jei v opovren vzali. (Avak tu znam enejme, e tato dv pravidla vzbuditi v srdcisvm nktero u ve, abychom se j tm

vce opeli, nemaj msta v hnutch smilnch, o nich bude poteb prom luvitizvltn.)

4. Konen prospje velmi vzbuditiv sob a cviiti se v ctnostech opnch

tm zlm nvyklostem, jich se zbavitichceme. Pklad to vysvtl a dotvrd.

Jsme na p. naklonni k netrplivosti.Sebeme tehd mysl svoji a pozorujme

bedliv, co se v n itru naem dje. Tu poznme zajist, e mrzutos, povstaviz vnitn nechuti, sna se opanovali vlia pivsti tak vy mocnos duevn nasvou stranu . Nue tedy hle me tu dleprvnho svrchu poloenho pravidla vemon to zl hnut zastaviti, aby se nezmohlo nad vli. Sname se statn bojovati a neustoupiti, le a bychom neptelesvho porazili a poteli tak , aby se ro z umu jako vtzi podrobil.

Avak tu pozorujme dobe les ducha


60/454

60

nepravho. Znam enaje on, e my sta tnodporujeme njak mocn nklonnosti n e toliko ustv vzbuzovati ji v srdci naem,nbr i kdy pozoruje, eby ji zancena

byla, hled ji u tu tla ti a shasnouti na as.Cl jeho jest, aby nm odal pleitosti,zskati si statnm a stlm odporemopanou ctnost a nadchnouti ns marnivoudomlivost, namlouvaje nm, e bychom

byli jako bedliv a statn vojn na krtcenepte le svho pemohli. Tu po teb je stdruhho toku ; mme si toti pipom enouti ty mylnky, kter ns probouzelyk mrzutosti a netrplivosti; a potom jakmile poznm e, e v srdci naem opt p o vstvaj, hle me napnouti mocn vli svou,abychom je odrazili a poteli.

Ale stv se asto, e pem ohouceneptele v mylen jak nle a jak seBohu lb, nic vak mn nebvme mimonebezpe, abychom nepodlehli v tokute tm ; nutno t tedy, abychom podstoupili

zpas s nepravost, k te r zbti chcemejet jednou, a bychom si ji nejenomv oklivost, ale i v opovren a postrachvzali.

Chceme-li tedy dui svou ozdobiti

ctnostmi a si je navyknouti, tu teba


61/454

61

konen cviiti se zvlt v tch, k te r

jsou opan naim nezzenm nklonnostem. Chceme-li ku p. doshnouti dokonal tichosti v ppadech, kdeto se o ns

pokouv m rzutost a netrplivost, kdynmi jin pohrdaj, nedostauje pouze po

uiti t troj svrchu udan zbran protitom u pokuen, nbr mme se piiniti,abychom opovren sob prokzan milovali, ba mme si i dati opovrenu btitm zpsobem a od tch osob, jak aktermi se nm bylo stalo, a pevnou vlimti, trpti jet vt urky, neli senm in.

e pak nelze nm utvrd iti se v dokonalosti, le se zvl piln cvimev ctnostech opanch chybm, jich zbtichceme, toho je s t ten dvod, e velic

jin skutkov bu te si sebe lep a e tnj, pec nejsou s to, aby zl nruiv o s t nae vymtili z srdc naich do koen.Tak b \chom (a tho pkladu se pi

drme) ani nesvolovali v hnut hnviv,kdy se nmi pohrd, ba protivili bychomse mu vemi uvedenm i zbranmi nic vakmn jestlie si nezamilujeme trpti opovren a radovati se z nho, nikdy ne

dospjeme k tomu, abychom dokoen vy


62/454

62

vrtili a vymtili netrplivost z srdcsvch, k ter vlastn pochz z plin

bzn zakoueti povren svta a z n e zzen dosti poct lidskch. Nebo z-stane-li ten to zl koen v srdci naem,

poutti bude vdycky sv pmty a oslabctnosti nae, ba mon t, e po delmase velikou ctnost udus a my pak neustle budem e v nebezpe, k lesati a upa-dati ve sv dvj nezzen vn.

Nikdy tedy nedoufejme, e bychommohli dosci dokonalosti, nebudem e-li se

bedliv a piln cviiti v ctnostech prvopnch tm nepravostem, k nim sectm e naklonni bti. J ku bedliv a

p iln ; nebo jakoe teprv mnoh hnpoklesky in nepravost zvynou, tak t

jest poteby i mnohch skutk ctnostnch,aby povstala v dui na pevn a dokonalsvatost, nepstupn velik nepravosti.Ba d se tuto i mnohem vce dobrchskutkv k utvoen ctnostn dokonalosti,

neli hnch poklesk k uspsobenzvyn nepravosti, ponvad pirozen nae

poruenost tuto vdy podporuje, onu pakseslabuje.

Mimo ono pozorujme i toto. Nelze-li

njak ctnosti, po kter toume, dosh


63/454

63

nouti, le jistm i - iny zevnmi, srovnva-jc m e se s city vnitnmi, jako bv,kdy si zskati chceme trplivost, tu mmenetoliko mluviti laskav a vldn s tm,k te r ns jak mon ur, ale i initimu velik dobr sluby na pomylenoua se v ocho tnost; ba zd-li se nm, e

by skutky ty bu zevn nebo vnitn bylynedostaten , anebo e bychom je inilis njakm vn itnm odporem ; pec jichneopomjejme nikdy, nebo by i slab anedostaten byly, udr ns a utvrd

v boji naem, a nm konen i k vtzstv dopomohou.

Bdme tedy bedliv nad srdcem svm,a nikdy nm nebudi dosti, potlaiti tolikonejsilnj hnut nepravosti, nbr dusme

a pem hejm e i sebe slab, jakm ile jeznamenme, nebo ty bvaj potky azrodky mocnjch, tak e z nich i ne jvt nepravosti vzrstvaj. Vme zajist,e mnoz lid, prokzave se dosti s ta t

nmi v poten nruivost! velikch,kdy opomnaj potlaovati a zamtati

pleitost mench, od nich pak bvajtm astji a mocnji pokoueni, a jimmnohdy i podlhaj, co jest patrnm

dkazem , e n ep tel jejich nebyl do


64/454

64

cela pemoen a oni to liko polovin

zvtzili.Jet pak zachovati slu jedno pravidlo, t. j. pem hejm e choutky sv i vevcech dovolench sice, avak nikoliv nutn

potebnch; to nm bude velmi prospno.Nebo tak nabudem e tily pemoci se i pijin pleitosti; tak se tm mocnji ozbrojm e proti prudm u pokuen, a budemetm milej boskmu Spasiteli svmu.Nelze ani toto pravidlo dosti a d iti; neustvejme nikdy a nikdf- je zachovvati,nebo je s t zajist velepotebn k n ap ra ven a nleitmu spodn s-rdce naeho,ta k e bedliv je zachovvajce, brzo slavnho vtzstv nad sebou doshneme,v ctnosti ku pedu pokrome a du

chovnmi budeme netoliko jmnem alei skutkem.

Kdo se domnv, e by jinou cestoutoho cle doshl, jeto se mu zd to neboto cvien bti vbornjm, nebo e

v nm tchy duchovn nalz, anebo ese jm tueji s Bohem sjednocuje; vz, enikdy nezsk pevnch ctnost, ba aninepozn, co je st ivot opravdu duchovnan toti nezle v cviench pjemnch

a sladkch, lichotcch pirozenosti na.


65/454

65

nbr v takovch, ktermi kiuji se ne

zzen vn a dosti nae.Tak kdy se lovk velikmi ctnostmi,je si zskal, vnitn obnov, dospje konen k. plnmu sjednocen se s Stvoitelem a Spasitelem svm, pro nho

ukiovanm . Nebo jako nepochybno jest,e nepravosti v lovku povstvaj mnohmi iny samovolnmi, kdy toti lovksmyslnm choutkm povoluje; tak jesti jisto, e ctnost kesanskch nezsk si

jinak , le mnohmi iny samovolnmi,kdy toti vli svou srovn s vl Bo,an dui povzbuzuje tu k t, t u k jin ctn o sti. Jako nepropad vle nidn vin,

by i choutka vnitn sebe mocnji usilovala, pothnouti ji k sob, ona vak nijaknesvoluje; tak neme vle bti svatou asjednocenou s Bohem, budi i milost sebevce taena, kdy s n nepsob spolu netolikoiny vnitnmi ale i zevnmi, kdy tomuokolinosti dovoluj a nebo toho daj.


66/454

66

lnek XIV.Jak se mme zachovati, kdy se xule pemoena bti zd, jako nemohouc odolati choutce

smysln.

Zd-li se nm nkdy, e by vle naepli byla siaba a nemohla odolatichoutce vnitn nebo jinmu pokuen,l^ter by ji opanovati hrozilo, a kdy senectme mti dosti mysli a odvahy, abychom toky jeho vydreli, neustvejmevytrvati statn v boji, ani se ho vzdvejme, vce tak dlouho, e nm zvtziti mono, dokavade bychom docelanebyli poteni. Nebo jako nem vlenae poteb, aby i nae vnitn choutkasvolila k rozhodnu t se o to, co chce; takneme ani dn nsil tohoto domchoneptele jejho odnti j svobodnho rozhodnut. Takovou za jist svrchovanou mocopatena je s t vle od svho Stvoitele, e

by se vecky smysly, vickni zl duchov,vickni tvorov proti n v jedno shlukli,nicmn nebyli by s to, aby ji pekaziliu vykonn toho, co chce, anebo pohnuli

ji initi to, co nechce, kolikrtkoliv a

jakkoliv i jak dlouhokoliv za dobr uznv.


67/454

67

Dor-li nkdy njak pokuen na

ns tak mocn, e vle nae, slab jsoucmu odolati, skoro ji pemoena bti sezd, nepozbvejme mysli a nepoutjmezbran z rukou, volajce aspo a brncese i kouce: Odstup, pokuiteli! J volm radji tis ckr t um ti, neli v tvhanebn vnuknut svoliti. Jednejme jakolovk, k ter jsa ja t od nepte le zuivho a nem oha jej probodnouti svm meem, ubiti ho hled jilcem a ja k me.I sna se vy trhnouti se mu z rukou,ustou piti na nkolik krokv a pak vrhse opt na svho protivnka, aby mu zasadil rn u sm rtelnou. To nm bud nauenm, abychom astji sami u sebe se-

berouce se uvili, e nejsme nim, a se

pak povzbudili k lechetn dve vevemohoucnost Bo, a tak konen s jehom ilost pemohli ve svu, k ter si nsopanovati usiluje.

Tu eknme vroucn:

Boe! ku pomoci m v zezi! Pane, pispj mi ku po noci! J e i ! M a r i a ! neopoutjte sluebnka svho! Nevydvejte jej v ruce n e

p te le ! Pane! neuve ns v po

kuen!


68/454

Dostani pak se nm njakh dcu, brm mys svu ku pmciv hldc ji psiniti nitmi vahai a vzbudii k statnmu dprnnm tkm. Jsm-i u p bu nspvdiv prnsdvni anb jinakarucni tak s ns mi hubk

npivs zmnia a i bu nic drpti nmm anb nhcm mum a psim vi svu tit a jinmdbnmi vahami:

1. Pva njpv di nzasuhu

jem th h ktr ns ts abnsi h sami pinu. Nb jtis si j pbii sami d j purzm ab trpiv ni rnutru jsm si sai zasdii

2 mmi i nic tai v ptmnsti patm pt na sv minu psy a n ns pradns bk

jt nptr ta ai pk jm j bsami avm pnm napravi. A ua

Bh msrdnstv svh pr n asun trs t by nk bv bu u v istci bu v p v n vn a kam j ntk trpiv a i ra

sn a vdn.


69/454

69

3 Domnme-i se, e jse se nedopust mnohch npravost ba npke jsme yoa oho su ch at ndy pre myslt nez; poee s e se nepch dosy nebes e ou branou strsech a 1trpen

4. A byco oh ta se dostou branou. pomne pec e po on s sy Bohu toho an daan poyst nse pond Syn Ba a n cn st re a sdost nesouce d s estutrnoou

5. Konen e e e dhla na mys 1 B o n ns tatcosy ue e ho nejce t dy

s poe hrnsy onn chcnost a dy sttnou rno se osdme hodn bt t sy erou ncho

Vme pa jet: nespred

j to pronsedon ter trpestranou podce jeho a tud nesnetenj s strany n t e u Pnsttos n ponad se e e stra stech ne nepytaten soud eho

podrobujee se sat jeho proete!


70/454

70

nosti, kter vecken zrmutek zn obrtitiv radosf, vecko zl pivd v dobr, take i zlos neptel naich slou k naemu

blahu, k na spse.

lnek XV.Nkter jin znmky, z nich posouditi lze,zdali dobe bojujeme-, pro ti kterm protivnkm se opiti a kterm i ctnostmi je pemoci

mme ?

Vidli jsme posud, jak bojovati mme,abychom pemohouce sami sebe, zskalisi velik ctnosti; avak nikdy nemysleme,e by bylo dosti toliko jednou bojovati aosvditi statnos svou k snadnmu a

rychlmu dosaen vtzn palm y; nikoliv,nbr mme opt a opt boj podstoupiti,zvl pak proti lsce k sob samm, ato tak dlouho, a bychom i za sv pte le

povaovali a milovali ty, od nich bychom

dyli mnoho krutch a krvavch ran obdreli. Kdo opomine bojovati, nezvtz,anebo jenom z tk a nedokonale a nakrtko. Nue bojujme statn a odhodlan;nikdy se nevymlouvejme svou pirozenou

slabost, a bude-li nm kdysi schzeti


71/454

71

sly, prosm e za ni Boha a jist se nmj dostane.

A by pak sla neptel naich by lanramn a mnostv jich nessln, tu pomnme, e lska Bo k nm jest mnohem mocnj i e mnostv andl, nebeskch strc naich, i svatch, za nsorodujcch, jest mnohem etnj.

Tato mylnka i sprostm a slabmenm tolik sly dodala, e pemohlyvecky k lady svta, potely vecky dosti tla svho i zvtzily nade vemitoky duch pekelnch. Proe nelekejmese nikdy, by se nm i zdlo, jakoby protinsilnm tokm tolikch a takovch ne

ptel nelze bylo odolati, a jakoby bojten nepestal le smrt, i e by nm jist

a pa trn zhuba hrozila se vech stranBudme jisti, e ani sebe vt ns il anisebe oemetnj klady nep tele zlhonebudou s to, aby nm kodili vce, nelidopust Bh, pro jeho es a chvlu b o

jujeme. Nebo jako jest velmi rd ta k o vmu zpasu, an jej toti pikazuje vechnm, bez vjimky lid e m ; tak ned opustnikdy, aby hlavn neptel nai, ukldajc o nai zhubu, svj el vyved li;

nbr bude bojovati s nmi a d nm


72/454

72

vtzstv dve nebo pozdji a to velepro-

spn a by bylo poslednm okamikemnaeho ivota.Co vak od ns d jest, abychom

se bedliv brnili, boje nikdy pak nespoutli se, a bychom byli odevad ranni,a nikdy se nedvali na tk. Abychom se

pak povzbudili k statnm u konn svpovinnosti, pomnme vdycky, e tentoboj je s t nevyhnuteln a e tud nelzejinak neli bojovati anebo um ti: nebojest nm zpasiti s protivnky tak u k ru tnmi a urputnmi, e od nich ani pokojeani pm oekvati nelze.

lnek XVI.rZe se bojovnk kes ansk zh y k boji p ip ra vo va ti m.

Prvn, co initi mme hned pi procitnut svm, jest prohldnouti zrakem

duevnm a patiti, jakobychom s t li nabojiti ped neptelem svm, nemohoucejinak, le bojovati nebo umti. Pedstavm esi toho neptele, an nen nic jinho nehch, nepravos, ve nezzen, s kte

rou dvno ji zpasm e a ji potti usi


73/454

73

lujeme; vyobrazme si tu divokou obludu,kter se chyst, utkati a pohltiti ns..Pedstavm e si dle, jak nm po pravicisto j K r i s t u s Pn, n nepemoenvdce, provzen Pannou Mari, svatmJosefem a zstupy andlv a svatch nebean, zvlt pak mocnm bojovnkemsvatm M ichalem ; po levici pak jak e-stav kne pekeln s nhonmi svmi,hotovi jsouce psobiti vemon, aby tunepravos, pro ti k ter bojujeme, ud reliv ns a vemi silami to dokzali, abychom

podlehli.Pedstavme si pak iv, jakobychom

v hloubi srdce svho slyeli hlas svhoandla strce, an nm takto mluvDnes, dnes je s t as, abys se posleze opel

svmu nepteli a potel vecky pro tiv nky sv, k te se spikli a spojili protitob. Bud! dobr mysli a vzmu s e ! N edejse pemoci ani marnou bzn, ani kte-rmkoliv jinm pstrachem , k ter by po

vstal pro ti tob. Pn J e , slavnvdce tvj je st ti po boku s mocnmizstupy svatch nebeanv, aby t ochrnil pro ti vem, k te bojuj proti tob.On nikdy nedopust, aby si t podmanil,,

ani nsiln, ani lestn. Stj sta tn a vy~


74/454

7 4

t r v e j ! A by t to sebe vce stlo, pe-

mo se; volej Spasitele svho ku pomocico nejvroucnji; vzvej nejsvtj jmna:^ J e ! M a r i a ! p ros vecky svat za

pm luvu, a bu pesvden, e vtzstvobdr.

Bychomf se i sebe slabmi ctili, byse nm neptel nai zdli bti sebehroznjmi i potem i zuivost, nicse nebojme; nebo zstupov, k te nmku pomoci s nebes pichzej, etnj

jsou a mocnj, neli k ter peklo vyslk zhub du naich. Bh, Stvoitel aVykupitel n, je s t vem oh ouc ; ten nsmiluje a chrn i d si mnohem vce,aby ns spasil neli si bel peje, abyns zahubil.

Bojujme tedy bedliv; neustvejmenikdy umrtvovnm zlchnruivost svch';m vce je potlame, tm spe doshnem e vtzstv a dostanem e se konendo slvy nebesk, kdeto due nae vn

bude sjednocena s Bohem svm. Pusmese ted y do boje ve jm nu Pn, ozbro

jen i jsouce meem a ttem nedvryk sob samm a dvry v Boha, vroucnoumodlitbou a svatm cvienm vech svch

schopnost duevnch.


75/454

75

Tou zbran pusme se na neptele

svbo, t. j. na ten hch, k ter hlavnpanuje v ns a k ter jsm e si pemocium nili; pem hejm e jej bud lechetnmopovrenm, bud statnm odporem, budoptovanm cvienm ctnost jem u op-

nch, bud konen i jinou zbran, kterounm k poten jeho milos Bo navrhnea pod. Nedvejme si oddechu, a dokonce si jej podmanme, vytrvalost svouzasloume si koruny od soudce vnho,

an hled pozorn na boj n se v vtzoslavnou crkv nebeskou.Jet jednou pravm, neustvejme

v boji tom to. Pomnme, e vickni lidveskrze povinni jsou slouiti Bohu a lbitise jemu; e pak ostatn nevyhnutelno

je s t vem boj tento podstoupiti, ano nicneprospje, u tka ti ped nm, nbr n e bezpe nastv bti porannu a i zahy-

0nouti. A bychom se i proti Bohu vzpou-zeti chtli a volili si nsledovati svta avzdti se rozkoem jeho, nic by nm toneprosplo; nebo i tehd bylo by nmmnoho trpti i na tle i na dui, abychomdosti uinili smysln dostivosti a svtsk marnivosti sv. Jak velik poetilost

by to byla, nebti se petkch strast


76/454

76

tohoto svta, provzench dle vnmi

mukami, ale hroziti se nkterch levnchnesnz, za n pak se nm dostane blaenosti vn a pokoje nebeskho v radostnm paten Boha!

lnek XVII.Jak podek shi zachovati v boji proti

hnm nruivostem ?

Velmi na tom zle znti podek,kterm si v boji proti hnm nruivostem prospn ponati mme, abychom

jinak nebojovali na slepo ani m chali dovtru, jako se to mnohm stv, k te

pes vecko sv sil dnho ovoce z toho

nemvaj.Ponouti tedy slu tm, abychom se

sami v sob sebrali a se bedliv a ze vrubn zpytovali jak mvme obyejnmylen, jak se v srdci naem ozvaj

nklonnosti, jak ve nm nejvce vldne.Ta jest pak ta, proti kter se, jako protihlavnmu nepteli postaviti a statn boj

podstoupiti mme. Jestlie zl duch, chtjens oklamati, jinou stranou ns utkati

mn, t my se obrame proti nmu,


77/454

77

abychom ho odrazili tam, kde nejvt

nebezpe hroz a pak se proti nmu optna hlavnm mst postavme.

lnek XVIII

Jak mme dusit a po tlaiti p rvn hn hnut.

Nejsme-li jet veskrze zvykl snetitrpliv bezprv, kory a velik n tiskytohoto ivota, uvykneme jim, pedvdajce

je z daleka a chystajce se na n, a nszastihnou. Zpytujeme-li, jak je st ta n klonnost, kter ns nejvce sou, uvidmespolu ihned, s ktermi osobami nm bude

jednati, v jak m sta pijdeme, jak p leitosti a jak pokuen ns potkaj, aa poznme, co se nm m rzutho pihoditime.

Pekvap-li ns nkter nenadl phoda, ani bychom byli se pipravili k takovmu utrpen , tu hle me se tak to zachovati, aby nm byla snesitelnj. J a k mile znamenme, e ns nkter bezprv,nkter urka mimo nae nadn dojm,mjme se na pozoru, a se nepodmem rzutosti. Hle me ihned povznsti mysl

svou k Bohu, pomnce, e ppadnos ta


78/454

7 8 '

je s t milost nebeskou, e Bh sm, nOtec laskav nedopout to na ns, leaby nae srdce tm vce oistil a nss sebou tuzeji spojil, a e rd pat nato, kdy z lsky k nmu velik na nsdoputn strasti trpliv snme.

Obrame pak zete l svj k sob sa

mm, kra jce sebe a kouce: Jak jsemslaboch, e nejsem ani s to, abych ten tok trpliv na se vzal a sta tn nesl,vda pec, e nepochz ani od t ani odt osoby, nbr od laskav dobroty Otce

mho nebeskho! A pak pozorujce kten, beme jej na se netoliko pokorn aodhodlan, nbr i radostn, kouce: mil ki, tebe mi prozetelnost bosk pichystala prve neli jsem v ivot

tento vsto up il! svat ki, k ter milska mho ukiovanho Jee in lehkm, ba sladkm nade vecky slasti tohotosvta pijmi a pitu mne budoucnk sob, abych tebou byl spojen s tm,

kter mne vykoupil, umra v nrutvm.Jes tlie ns nkter ve tak roz

il, e nejsm e s to, abychom mysl svoupovznesli k Bohu, ba e i ponkud vli

nai uchvt, varujme se, a j nepustme


79/454

79*

dle; a by i srdce nae rozbouila, ne

ustvejme pouvati veker zbran, abychom ji pem ohli a poteli, vzvajcesnan a vroucn Boha za pomoc jeho.Abychom pak tmto prvnm tokm svvn odolali, poteb je st hlavn, zhy

zruiti je j piny. Znam enm e-li ku p.e jsme tuze naklonni lskou k njakvci a tud bvme rozileni, kdykolivse nm kdo tto na lsce protiv, zrumetu nklonnost a budeme se z zvltnhomru a pokoje titi.

Avak nepochz-li rozilenost naez nezzen lsky k njak pjemn vci,,nbr z pirozen nelibosti k njak osob,na kter nm bv ve odporn a veckons mrzv, cokoliv in; tu jes t protitakovm u odporu nejlepm lkem, abychom pes vecku svou nelibost snaili se-m ilovati osobu takovou, netoliko e jeststvoenm Bom, nadanm du nesmrtelnou, ana jest obrazem boskho Stvo

itele a vykoupena pedrahou krv PnaJ e e K r i s t a , rovn jako my, nbri proto, e snejce trpliv chyby je ja poklesky, nsledujeme pkladu nebeskho Otce, kter vbec prokazuje lsk u

svou vem bez rozdlu.


80/454

80

lnek XIX.Jak se m bojovati p ro ti hchu smilstva.

Pro ti tom uto hchu m se bojovati

zvltnm zpsobem a mnohem bedlivjineli proti jinm . Abychom pak ho p e mohli, mme rozeznvati t r o j dobu:

prvn ped pokuenm f druhou mezi pokuenm; a tet po pokuen.

1. Ped pokuenm mme co nbedlivji peovati o to, abychom se vyhnuli i sebe men ple itosti, pi nbychom v n upadli, a vzdalovati se vemon tch osob, jich obcovn by nmnebezpen bylo. Jest-li pak to povinnostna, abychom se s takovmi osobamischzeli a je navtvovali, dj se to conejideji a nejkrateji, s tv mrnou,s e poestnou, zpsobem vce vnma psnm , neli ertovnm a dvrnm.

Nedomlejme se do sebe dnjis to ty a bezpenosti, bychom i mnohleta byli ili ve svt a nikdy skoro ne

poctili, co jest osten tlesn; nebo belstv neist dovede mnohdy dokzativ jedn hodin, eho se bylo po mnoh


81/454

81

leta marn domhalo. Mnohdy po dlouhas snov sv k lady; ale toky jehobvaj potom tm hrub a rny tm nebezpenj, ponvad zn a um lisnraniti a vraditi.

I to slu pozorovati a zkuenost kadodenn to dokazuje, e nebezpe bv

nejvt, kdy kdo si in nebo chov nkter znmosti, v kterch se nic zlhona prvn pohled nejev, ponvad se z a kldaj na zvltnch dvodech pbuzenstv, nebo vdnosti a jin povinnosti,

anebo na zvltnch zsluhch a ctno stechnkter osoby, k terou m ilujeme. Lskanezzen, neist vplv se, ani bychom znamenali, v domnl pte lstv astmi nvtvami, delmi rozmluvami,

dvrnostmi neslunmi, a se jedem tohohchu otrv srdce a rozum n mysl sezatem n, oslne. Tak se obyejn za nicnepokldaj pohledy mn slun, slovann, rozmluvy p li svobodn a e r

tovn, akoliv zajist pechzej v hru bpokuen, jim tko lze odolati.Utkejme a varujme se pedevm

velik pleitosti k hchu tomu, uvaujce e jsme chytlav, jako pleva u vel

kho ohn; nic se nedvujm e ve svou


82/454

82

ctnos, nic ve svj pevn mysl, jakm jsm e slbili, e volme radji'um i ti, neli

Boha jedinm hchem uraziti. Bud si ndobr mysl sebe pevnj, lska smysln

bv takovm sladkm a astm obcovnm tak rozncena, a se nim uhasitined. Mocn dos ukojiti ve svou

bude nm pekkou, poslechnouti napomenut svch ptel; my pak zponenhlapozbudeme bzn Bo, pohrdneme ct avnost lidskou i ivotem samm, take ani ohe pekeln nebude nm dosti

hrzy mti do sebe, aby utlumil, udusil,potlail neist ten ohe, kterm jsm ese vzali a rozntili.

Nue nevyhledvejme spsy sv v n iem jinm , le v tku , jinak budem e

zaskoeni a ja ti a odplata za plinoudvru v sob samch bude nm smrvn.

2. Mjme v oklivosti a nenvisti lenos,pam atujce vdy povinnost stavu svho, ne-

zanedbajce je ani ve vcech sebe mench.3. Poslouchejme radostn a ochotnsvch vrchnch, vykonvajce bedliv ve,co nm pikazuj, a vdy co nejhorlivjise chpajce vc sebe sprostjch a vli

na odpornch.


83/454

83

4. Nikdy neposuzujm e m arn aten poklesk blinho svho proti istot spchanch. Byl-li kdo tak neasten,e upadl v takovou nepravost a jestli pd

jeh o vbec znm, nechovejm e se k nmus veejnm opovrenm, ani pro ti nmuhorleme; nbr mjme trpnost s jeho

slabost, a hle me ji obr titi k svmuprospchu, pokoce se ped Bohem avyznvajce, e nejsme nic ne prach zem sk a prav nic, i varujce se pelivjine druhdy vech znmost, rozmluv a

schzek, by se nm i sebe bezpenjmi b ti zdly. Nebo jestlie rdi zle

posuzujem e bratry sv, dopust tomu snadBh, aby ns i potrestal i napravil, nechaje ns upadnouti v podobn chyby,

k ter krm e a zatracujeme, nebo i m nohem hor, a pak nsledkem takov ho

pokoeni poznme svou i pchu i nepro-zetelnost, a budeme vyhledvati lk proti

jedn i druh.

Ale bychom se i uvarovali pdhanebnch, nic vak mn, jestlie neustanem e ve svm nelaskavm posuzovna podezvn jinch, vdy budeme v ne

bezpe zhouby m ravn a vn.

5. Znamenme a ctme-li v srdci


84/454

84

svm duchovn tchy a radosti, nemjme

z nich nidn tajn zliby sami nad sebou domnvajce se, jako bychom byli jidospli na vrch dokonalosti a nemli seco bti nijakho pokuen, mohouce jmtoliko povrhovati a jeho se varovati;spe bume jisti, fy. tko se uchovmeoptnho pdu, le budeme-li nejvt bedlivosti etiti.

Vizme ji, jak se zachovati mmev dob sam njakho pokuen. Pozorujme nejprve, je-li pina jeho vnitn,& zevnj. *

Zevnj pinou mnm vetenostbu o bu u k vcem mn poestnm,jem nost a ndheru v atstvu, plin dvrnosti a obcovn pli svobodn. Protitakovm jes t nejlepm lkem cudnos astydlivost, ktermi se tm uzavraj i oii ui k vcem, jimi by se mysl a obraznost poskvrnila, avak jet lep a jistochranou tk ped vcmi, jako jsm e

ekli.V nitn pina k pokuen pochz

z plin rozmailosti ivota, nebo i z hejnazlch mylnek, pochzejcch opt z nezzench naich obyejv anebo z vnuk

nut blova.


85/454

85

Tlo navykl pli dobrmu bydlu a

rozmailosti budi kroceno postem, bdnma psnostmi velikho druhu, avak vdys moudrm etenm zdrav a v poslunosti duchovnho vdce.

Co se zvlt neistch mylnekte, pochzejte ji z jakhokoliv zdla,tch lze se zbaviti a) psnm a bedlivmkonnm vech povinnost stavu svho;

b) modlitbou a c) rozjmnm.Modlitba se dj takto. Jakmile my

lnky takov se duchu naemu namanoua my dojem jich znam enme, seberoucese v mysli obrame se k ukiovanm uP nu J e i K r i s t u kouce vroucn aby bylo jen duchem : mj nejsladJ e i ! pispj mi ku pomoci, a ne-upaduu v ruce protivnk svch. Mnohdy, mon-li tak, pojmme sv. kdo rukou, a patce na obraz ukiovanho Spasitele, lbejme svat rny jehokouce dvrn a vroucn: nejsvtj,

pebolestn r n y ! proniknete srdcem mm,tm srdcem tak znevaenm, a budtemi ttem ochrannm proti velikmuhchu.

Co do rozjm n v dob pokuen a

nvalu zlch mylnek, tu mnoh knihy


86/454

86

rad, abychom hledli vzbuditi v srdci

svm oklivos a hrzu ped tm hchemneistoty, uvaujce ku p. ja k jest hanebn, jak je s t prudk, jak za nm nsleduje oklivos, nees, z tr ta sta tku, zdrav,ivota atd. K tomu j n e ra d m ; nebo ta

kov vahy nejenom e mysl nai z tohonebezpe nevybavuj, nbr mnohdy nsv nm jet vce zapltaj, ponvad zahnjce takov mylnky s jedn strany,pivolvme je s druh, m pak vle

slbne a klon se k tomu, aby v nsvolila.Abychom se tedy takovho pokuen

zlch mylnek zbavili, je s t nejlpe vy-ratiti z mysli sv nejen velik pomnnna vci neist, nbr i na ty, k te r jsou

jim pmo opn, nebo jest to jis tvlastnost obraznosti na, e uvaovn

pedm tu nkterho, prv pedm t tm uprotivn na mysl uvd. Nejlpe je s t tuvdycky rozjmati muky, trzn, bolesti asmr Pn; a by i tou dobou zbonna vahy opt a opt takov nezzenmylnky ns napadaly (jako se nezdkastv), nebume malomyslni, a nespoutjm e se toho cvien. Ani pak se p lin namhejme, abychom je zahnali a


87/454

87

jich se sprostili, nbr povrhujme jimi,

jako pichzejcmi od ducha zlho a n ikoliv od ns; avak pozornost svou vdyvroucn a horliv obrcenou mjme k smrtiSpasitele svho, ponvad nen mocnjzbran k zapuzen a konenmu poten

ducha neistho, a by ns a do sm rtisvmi toky sthal.Svou zbonou vahu pak skonujme

modlitbou touto, nebo j podobnou, kouce: bosk Tvrce a Spasiteli mj! pro

sv svrchovan m ilosrdenstv a pro zsluhy svho nejsvtjho um uen raimne vyprostiti z rukou neptel m ch!Avak i pi tchto slovech varujme se myslsvou obrtili k nepravosti t, j se chceme

sprostiti, nebo i sebe kra t pomnnkana ni jest nebezpen, jako jisk ra padnoucv ltky holav. Ani pak se obrejme posuzovnm, zdali jsm e v pokuen svoliliili nic; nebo takov zkoumn jest

osidlem cTblovm, an takto pod zstrouklam n povinnosti chce mysl nai mstia srdce pobouiti, anebo mini, abychomse ponkud jenom obrazy takovmi obrali a tm snad njak, bv sebe menzalben v nich mli.

Nejsme vak jisti, zdali jsm e svolili


88/454

v takov pokuen ili nic, budi nm

dosti sdliti krtce nkolika slovy otciduchovnmu, co vme, spokojce se paks tm, co nm ekne. Ale zjevme muvrn, upmn, pln vecko, co v srdcimme, a na dno, nic mu ani netajce,

ani zastrajce, ani z nevasnho studu,ani z marn bzn, ani z jin jakkolivpiny. Nebo jestlie vbec poteb mmepokory k pemoen neptel svch, mvce bude nm t zbran poteb k p o

ten t nepravosti, kter skoro vdyckyje s t trestem za hrdos a pchu?Kdy pak pokuen minulo, mme

uiniti toto. Bychom i sebe utenjhopokoje duevnho povali, bychom sei sebe jistjmi bti zdli, varujme vzdalujme se nic mn, co jen mon,veho, co by nm optn pokuen zpsobilo; nepipoutjme si nidnho pomnn na to, a bu si pod jakoukoliv zm inkou; nebo to jsou klamy poruenna pirozenosti, to jsou osidla blova,an se mnohdy promuje i v andlasvtla, aby ns s sebou strhl do tem nostnejhlubch, do propasti pekeln.

88


89/454

lnek XX.Jak mme bojovati pro ti hchu lenosti?j

Mnoho je s t zleeno na tom, abychomse opeli v moc proti hchu lenosti;nebo ten ns netoliko odvracuje od cestyk dokonalosti, nbr vydv ns, a takdm, v ruce neptel spasen naeho.Chceme-li tedy proti nmu psn bojovati a jej pemoci, ponme tm, abychomse varovali vech zbytench a vetenchvyraen; dle odvrame mysl svou odvc svtskch; zanechejme veho zamstnn, ano se nesrovnv s stavem nama povolnm. Naproti tomu bume bedlivi

a pilni, abychom vykonali velik dobrvnuknut shry, plnili svdomit a vrn

pkazy svch vrchnch, a konali ve svmphodnm asem, svm nleitm zpsobem, nikdy neodkldajce ani na okamik

s tm, co jsm e povinni initi. Tu pozorujme, e jedno otlen thne za seboudruh, a toto te t atd. a e jsm e k tomuvelice naklonni, ponvad i bze pracnobtnosti se asem vzm h i lska k po

hodlnosti ros te, m vce j zakoum e.

89


90/454

9 0

Z toho pak jde, e se k prci odhodl

vme co mon nejpozdji, a m vce jzanedbvm e, tm vce nm t odpornbv.

Tak se stv lenost nvykem, kterhose tm mn lze sprostiti, a pak konen

ani hanba, e jsm e v pouh neinn nedbalosti ili, nm i nic nepohne, abychomse napravili a obrtili k ivotu pilnjmu,pracnjmu.

Pozorujme, e leno je s t jako njakjed , rozrajc se po vech mocnostechduevnch a o travujc netoliko vli nenvist ke velik prci, nbr i rozum, ktertak oslepuje, e nepat, jak mysly lenochovy jsou u vtm dle bez inku, take neince hnedky, k emu jsme povinni,neuinme to nikdy, vdy tm na jin asdle a dle odkldajce.

Pozorujme potom t, e nedostauje toliko vykonati hbit a hned, k emu

jsm e povinni, nbr i e si mme k tomu

t zvoliti dobu, kter nejlpe tomu pslu, a u vyveden toho co nejvce peo-vati, aby se to stalo se v monou dokonalost. Nebo nen to konen dnoupilnost, ale spe klamnou a skrytou le

nost, initi kvapn to, k emu jsme po


91/454

91

vinni, nic nedbajce, aby dobe vyvedeno

bylo, vce vak v myslu, abychom jsouces tm hotovi, bud jak bud tm vce siv pokoji pohodln hovti mohli. Tentonepodek pochz odtud, e neuznvmenleit, jak velikou cenu m dobr sku tek

vykonan s v m asem pes velik obtnosti, je lenos stavv proti tm,kte podstupuj zpas s nepravost touto.

Uvame t asto, e jedin povzdech, jedin modlitba stel, jedin po

kleknut, jedin znam en cty k velebnosti bosk je st dra nad vecky poklady pozemsk, a e kolikrtkoli lovk

peme sebe sm, um rtvuje v sob svzl nklonnosti, to lik r t mu andl nebet podvali slavn vnec na odmnu zadosaen vtzstv nad sebou samm. Alenaopak pomnme t, e Bh odnm svmilosti jednu po druh vlanm nedbalcm,

ponvad si jich oni nev, nepsobces nimi, ale dv je a rozm nouje tm,k te jimi prospvaj a t pro sebe i pro

jin, aby mohli nkdy jakoto s l u e b n c i v r n v e j t i v r a d o s P n as v h o .

Avak zd li se nm, e bychom ne

byli dostaten silni sneti velik n e


92/454

92

snze a obte, potkvajc ns na cest

k dokonalosti, tu hle me si je sami tajitia k ryti, a zajist nalezneme je pak mnohem menmi bti, neli se nm prvzdlo a neli si je obyejn nedbalcipedstavuj. Bude-li k dosaen njakctnosti poteb, abychom ji astji konalia se v n po velikou dobu cviili, abychom bojovali proti mnohm neptelm

protivujcm se naim sebe lepm myslm, ponme tuto prci jakoby jenomskrovn byla; konejme ji, jako by nemlans dlouho zamstnvati; utkejme z protivnk svch jednoho po druhm , jako

bychom, jednoho toliko ku pemoenm l', a bu me pesvdeni, e s pomocBoi je potem e vecky. Tak se sprostm e

hchu lenosti a zskme si ctnos jopnou. To zachovvejme i pi sv modlitb. M-li toti m odlitbi nae trv a tihodinu a nm se to zd pli dlouho,umime si modliti se vroucn alespo pl

tvrti hodiny a po t opt pl tvrti,obnovce svj dobr mysl, a tak vyplnme konen hodinu celou. Poctm e-li

po druh nebo te t pl tvrti hodiny njakou odpornost proti modlitb, setrvejme

v n, a by se nm vesk rze znechutila,


93/454

93

ustanouce ponkud v tom svatm cvien,

a tato vtrka nm nic neukod, ponvad v nm opt za chvli pokraovatimeme.

Toho pravidla tak pouijme i v jinch zevnjch skutcch i pracech. Zd-li senm, e inme bud mnoho prad, anebopli tk, a ponaj-li ns pro naivelikou pohodlnos mr/.eti, dejme se vdyckys chut do prvn, druhch ani nepomn;ce,a, vnujme se j co mon nejdokonaleji;nebot vyvedeme-li tu dobe, nebude paknidn, j bychom nevyvedli s mnohemmen obt, neli se nadjem e. A tak

podnikejme vecky nesnze, jeto nspotkaj, a nikdy se nevzdvejme nidnprce, bojce se jedin toho, aby se ns

nezm ohla lenos tak, abychom za n esn esiteln pokldali obte, provzvajc kadzatek ctnosti, a se jich hrozili.

S tm se potkvaj due m altn abojcn. Povauj vecko, jako by bylo

mocnm neptelem , by i sebe slabmi sebe vzdlenjm, vdy se domlejce,e se jim pikazovati budou vci odporn,m rzu t; a takov m arn bzn psob jimmnohou boui uprosted jich pohodlnho

poklidu. Vzme, e v nepravosti t je st


94/454

94

skryt jed, an netoliko uduuje prvnzrodky ctnosti, nbr i kaz ctnosti jivzro stl; pomnme, e jako kod koroveclesu, tak i lenost ivotu duchovnmu; toustrhv bel mnostv lid ve sv osidla,zvl pak ty, kte po dokonalosti sesna.

Proe bdme vdy nad sebou; bumebedlivi v modlitb a pilni dobrch sku tk ;neprodlvejme hotoviti si svatebn svroucho, nebo jen tmto odni jsouce,

budeme od nebeskho e-nicha pijati

k hodm svatebnm. Pipomnejme sikadodenn, e ten svrchovan Pn, k terns zachovati ril do toho jitra , nedalnm jistoty, e doijeme veera; a byl-litak milostiv, e nm dv doiti veera,

neslbil nm, e dotrvme na iv dojitra . Tak pouvejme tedy kad hodiny,jakoby byla na posledn; nic nemjmena pi, le abychom se lbili Bohu, anieho se nestrachujme neli poslednho

tu, jej nm bude klsti vnmu soudciz kadho okamiku ivota naeho.

Jet slovko! Bychom sebe vce bylise piinil

Date post:	07-Aug-2018
Category:	Documents
Upload:	peter-emanuel-butora
View:	218 times
Download:	0 times

Duchovní boj a Pokoj duše

Documents