EB 74.3 Parlem tre - CS...2011/02/21 · Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a...

DV\864276CS.doc

CS CS

EVROPSKÝ PARLAMENT

Eurobarometr

Eu

roba

rom

ètre

Spé

cial

/ V

ag

ue 7

4.3

– T

NS

Opi

nio

n &

So

cial

Terénní výzkum: listopad – prosinec 2010

Zveřejnění: duben 2011

Zvl

áštn

í Eur

obar

omet

r / v

lna

74.3

– T

NS

Opi

nion

& S

ocia

l

2

OBSAH

ÚVOD................................................................................. 3

SHRNUTÍ ........................................................................... 5

1. ZNALOSTI A POVĚDOMÍ O EVROPSKÉM PARLAMENTU. .. 7 1.1 Evropský parlament a média ..........................................................7

1.2 Úroveň povědomí o činnosti Evropského parlamentu ........................13

1.3 Volba poslanců EP .........................................................................18

2. OBRAZ A ROLE EVROPSKÉHO PARLAMENTU. ............... 23

2.1 Obraz Evropského parlamentu ........................................................23

2.2 Role EP .......................................................................................47

3. PRIORITY A HODNOTY EVROPSKÉHO PARLAMENTU .... 52

3.1 Hodnoty, které by měl EP zastávat přednostně .................................52

ZÁVĚR.............................................................................. 60

3

ÚVOD

Tento nový průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden téměř

po roce od předchozího průzkumu, který proběhl v lednu a únoru 2010. Při

určování výsledků a změn zaznamenaných v posledním průzkumu veřejného

mínění Evropanů týkajícího se činností a role Evropského parlamentu je třeba

přihlížet k tomu, že průzkum byl prováděn od konce listopadu do poloviny

prosince 2010, tedy přibližně 18 měsíců po posledních volbách do Evropského

parlamentu v červnu 2009. Jedním z cílů tohoto průzkumu proto bylo určit, zda

by tyto volby mohly mít stále vliv na to, jak Evropané vnímají Evropský

parlament.

Tak jako předchozí průzkumy Eurobarometr si i tento nový průzkum klade za cíl

zjistit nejen úroveň znalostí a povědomí o Evropském parlamentu, ale také to, jak

občané vnímají jeho obraz a roli, kterou by měl podle jejich názoru hrát. Průzkum

rovněž zjišťuje, jaké hodnoty by měl Evropský parlament podle občanů EU

obhajovat přednostně.

V reakci na návrhy na vytvoření Evropského energetického společenství

iniciované Evropským parlamentem na jaře 2010 byla nyní do průzkumu

doplněna nová dimenze, a to otázka energetiky (zejména problém dodávek

energie). Této záležitosti se věnuje samostatná zpráva.

Tento Eurobarometr zadalo Generální ředitelství Evropského parlamentu pro

komunikaci. Provedla jej společnost TNS Opinion & Social v období od konce

listopadu do poloviny prosince 2010. Průzkum probíhal formou osobních

rozhovorů v domácnostech respondentů, při nichž bylo sítí tazatelů agentury TNS

Opinion & Social osloveno přibližně 26 574 Evropanů starších 15 let. Metodologie

byla stejná jako u standardních průzkumů Eurobarometr prováděných Generálním

ředitelstvím pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze

této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jakým ústavy společnosti

TNS Opinion & Social vedly terénní průzkum. V této poznámce jsou definovány

metody terénního průzkumu a intervaly spolehlivosti.

Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny EB 74.3.

Obsahuje několik otázek, které byly v rámci barometru položeny v předchozích

vlnách a které umožňují zjistit nastalé změny.

4

Poznámka:

Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami:

ZKRATKY

EU27 Evropská unie – 27 členských států DK Nevím

BE Belgie CZ Česká republika BG Bulharsko DK Dánsko DE Německo EE Estonsko EL Řecko ES Španělsko FR Francie IE Irsko IT Itálie CY Kyperská republika LT Litva LV Lotyšsko LU Lucembursko HU Maďarsko MT Malta NL Nizozemsko AT Rakousko PL Polsko PT Portugalsko RO Rumunsko SI Slovinsko SK Slovensko FI Finsko SE Švédsko UK Spojené království

*****

5

SHRNUTÍ

Výsledky tohoto průzkumu Eurobarometr poskytují cenné informace o úrovni

povědomí a znalostí Evropanů o Evropském parlamentu, jeho obrazu a roli, jakou

by měl podle nich zastávat, a o hodnotách, které by měl přednostně podporovat.

Při hodnocení významu výsledků je třeba mít na paměti, že tento průzkum byl

proveden 18 měsíců po volbách do Evropského parlamentu, kdy byla jeho

viditelnost obzvlášť vysoká.

- Většina Evropanů (59 %) si vzpomíná, že v poslední době v médiích

slyšela nebo viděla něco o Evropském parlamentu. Je to však o tři body

méně než na začátku roku 2010. Tento pokles četnosti výskytu v médiích

lze vysvětlit zejména tím, že média věnovala na začátku roku 2010

značnou pozornost zpravodajství ze slyšení nové Komise II předsedy

Barossa.

- Přesto však se více než dvě třetiny respondentů (69 %, tedy o jeden bod více než v průzkumu za období leden – únor 2010) stále domnívají, že jsou o činnosti Evropského parlamentu informovány špatně.

- Nicméně pokud jde o to, jak respondenti rozumí způsobu fungování Evropského parlamentu, více než čtyři z deseti Evropanů (42 %) vědí, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu podle své politické příslušnosti (i když toto skóre kleslo o jeden bod), zatímco 38 % (-1) se mylně domnívá, že je to podle jejich státní příslušnosti.

V otázce týkající se obrazu Evropského parlamentu se odpovědi

respondentů nadále rozcházejí. Skóre pozitivních charakteristik

(„dynamický“, „demokratický“ a „naslouchající evropským občanům“) sice

velmi mírně klesalo, avšak nyní se stabilizovalo. Dříve, tzn. od podzimu

2007, kdy byla tato otázka položena poprvé, skóre těchto charakteristik

nepřetržitě klesalo.

- Většina Evropanů (52 %) se domnívá, že Evropský parlament by měl hrát důležitější roli, než je tomu v současné době, ačkoli od průzkumu za období leden – únor 2010 tento podíl klesl o tři body.

6

- Jak bylo uvedeno v průzkumu na začátku roku 2010, hodnoty, které by

měl podle respondentů Evropský parlament obhajovat přednostně,

souvisejí s veřejnými svobodami a bojem proti diskriminaci:

o Respondenti nejčastěji uváděli ochranu lidských práv: šest

z deseti respondentů se domnívá, že tuto oblast by měl Evropský

parlament prosazovat přednostně, ačkoli tento počet za poslední

rok o dva body poklesl.

o Druhé místo patří společně rovnosti mužů a žen a svobodě

projevu se 36 % (o 24 bodů méně, než získala hodnota

s nejvyšším počtem bodů). Výsledky těchto dvou hodnot se od

posledního průzkumu nezměnily.

7

1. Znalosti a povědomí o Evropském parlamentu.

Abychom posoudili, jak jsou Evropané informováni o Evropském parlamentu,

zeptali jsme se respondentů ve 27 členských státech, zda se v médiích setkali s

informacemi o Evropském parlamentu a zda se domnívají, že jsou o tomto orgánu

dobře informováni.

1.1 Evropský parlament a média [otázka č. A1] 1

- Většina Evropanů si vzpomíná, že v poslední době slyšela nebo viděla

v médiích něco o Evropském parlamentu -

Odpovědi na otázku QA1 nám umožňují zjistit objem informací, které Evropané

získali o Evropském parlamentu, a současně dosažené výsledky porovnat

s hodnotami získanými téměř o rok dříve, v době Eurobarometru 73.1 (leden –

únor 2010).

Nadpoloviční většina (59 %) Evropanů v poslední době četla nebo viděla

na internetu či slyšela něco o Evropském parlamentu. Téměř čtyři z deseti

dotázaných (39 %, +2 body) nic takového nečetli, neslyšeli ani neviděli a 2 %

respondentů se k této otázce nevyjádřila.

Nicméně od posledního průzkumu na začátku roku 2010, který proběhl několik

měsíců po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009, výskyt informací

o Evropském parlamentu v médiích mírně poklesl (-3 body). Tehdy došlo u této

otázky k nárůstu kladných odpovědí o 26 bodů za rok, tedy za období od ledna –

února 2009 do ledna – února 2010. V nynějším průzkumu začíná přínos

posledních evropských voleb, pokud jde o výskyt v médiích, klesat.

42% 44%36%

62%54% 53%

60%

37% 39%

4% 3% 4% 1% 2%

EB68.1 Aut. 2007

EB70.1 Aut. 2008

EB71.1 Jan-Feb. 2009

EB73.1 Jan-Feb2010

EB74.3 Nov.-Dec. 2010

QA1 Have you recently read in the press, seen ont the Internet or heard on the radio or television something about the European

Parliament? - %EU

Yes No DK

59%

1 Otázka č. A1: Četli jste v poslední době v novinách, na Internetu, nebo slyšeli jste v rádiu nebo v televizi něco o Evropském parlamentu?

8

Rozdíly mezi členskými státy

Odpovědi na tuto otázku ukazují 10bodový rozdíl v zemích, které se staly

členy EU do roku 2004, oproti zemím, které k EU přistoupily v období

2004–2007. Respondenti ve druhé skupině zemí si vzpomněli častěji, že v

nedávné době získali informace o Evropském parlamentu, než respondenti v první

skupině zemí (67 %, resp. 57 %).

Z podrobné analýzy vyplývá, že:

- Respondenti v Litvě a Slovinsku (vždy 78 %) a dále v Irsku, Finsku a

Rumunsku (vždy 76 %) si vybaví častěji, že se v poslední době dozvěděli

tyto informace.

- Naopak nejmenší pravděpodobnost, že si respondenti vybaví, že se jim

dostalo takových informací, je ve Francii (42 %), Spojeném království

(49 %) a Itálii (51 %), jak tomu ostatně bylo i téměř před rokem (přičemž

je třeba mít na paměti, že Francie a Itálie patří k zakládajícím členům

Evropské unie).

9

Oproti výsledkům z zaznamenaným téměř před rokem se počet kladných

odpovědí snížil v 19 z 27 členských států, zatímco v šesti zemích se

zvýšil. Ve dvou zemích se výsledky nezměnily.

Četnost zaznamenaného výskytu v médiích nejvíce klesla v Bulharsku (61 %, -24

bodů) a ve Švédsku (69 %, -13 bodů) a naopak nejzřetelněji stoupla v Irsku

(76 %, +17 bodů), s největší pravděpodobností proto, že v Irsku nedávno

proběhly diskuse o dopadu hospodářské krize.

Významný pokles četnosti zaznamenaného výskytu v médiích v Bulharsku lze

snadno vysvětlit tím, kolik prostoru média věnovala Evropskému parlamentu v

době kontroverze okolo slyšení prvního bulharského kandidáta na evropského

komisaře v lednu 2010.

10

EB73.1 Jan.-Feb. 2010

EB74.3 Nov.-Dec. 2010

Diff. EB74.3-EB73.1

EU27 62% 59% -3

IE 59% 76% +17

CZ 67% 57% +10

UK 44% 49% +5

LU 77% 66% -11

SE 82% 69% -13

BG 85% 61% -24

QA1 Have you recently read in the press, seen on th e Internet or heard on the radio or television something about th e European

Parliament? - Yes -

…

Sociodemografická analýza

Tento nový Eurobarometr potvrzuje mnoho sociodemografických rozdílů, které

byly zaznamenány již v předchozích průzkumech:

- Jak tomu bylo v posledních dvou průzkumech Eurobarometr (na začátku

roku 2010 a na začátku roku 2009), četnost zaznamenaného výskytu

v médiích je nepatrně výraznější u mužů než u žen: 64 % mužů

uvedlo, že četli, viděli nebo slyšeli v médiích něco o Evropském

parlamentu, v porovnání s pouhými 55 % žen, což znamená devítibodový

rozdíl.

- Vliv na odpovědi má zřejmě také věk respondentů, protože u nejstarších

respondentů je větší pravděpodobnost, že odpoví kladně (61 % osob ve

věku nad 55 let, v porovnání s 50 % osob ve věku 15–24 let). Starší lidé

jsou obecně skupinou, která věnuje sledování aktuálních informací nejvíce

času, částečně proto, že mají více volného času.

11

Avšak bez ohledu na tyto rozdíly týkající se pohlaví a věku se nejvíce

těchto informací o Evropském parlamentu zřejmě dostává sociálně

nejvíce „zvýhodněným“ kategoriím:

- 70 % respondentů, kteří studovali i po dosažení 19 let, vidělo, četlo nebo slyšelo v médiích něco o Evropském parlamentu (oproti 52 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 15 let).

- Stejně tak je tomu u vedoucích pracovníků (73 %) a osob samostatně

výdělečně činných (69 %), v porovnání s nezaměstnanými (55 %).

- Větší pravděpodobnost zaznamenaných informací o EP v médiích vykazují

také lidé, kteří nemají téměř nikdy problémy s placením svých účtů (62 %

oproti 49 % těch, kteří mají s placením většinou potíže), a lidé, kteří sami

sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (65 %, ve srovnání s 52 % lidí

ve spodní části žebříčku).

- Totéž platí pro 63 % lidí, kteří používají denně internet, ve srovnání s 55

% lidí, kteří jej nepoužívají vůbec.

12

Yes No Don't know

EU27 59% 39% 2%

Male 64% 34% 2%

Female 55% 43% 2%

15-24 50% 48% 2%

25-39 59% 40% 1%

40-54 64% 34% 2%

55 + 61% 37% 2%

15- 52% 46% 2%

16-19 59% 39% 2%

20+ 70% 29% 1%

Still studying 53% 45% 2%

Self- employed 69% 30% 1%

Managers 73% 26% 1%

Other white collars 59% 40% 1%

Manual workers 57% 41% 2%

House persons 50% 49% 1%

Unemployed 55% 44% 1%

Retired 61% 37% 2%

Students 53% 45% 2%

Everyday 63% 36% 1%

Often/ Sometimes 62% 36% 2%

Never 55% 43% 2%

Most of the time 49% 49% 2%

From time to time 59% 39% 2%

Almost never 62% 36% 2%

Difficulties paying bills

QA1 Have you recently read in the press, seen on the Internet o r heard on the radioor television something about the European Parliame nt?

Gender

Age

Education (End of)

Respondent occupation scale

Use of the Internet

13

1.2 Úroveň povědomí o činnosti Evropského parlamentu [otázka č. A2]2

- Více než dvě třetiny Evropanů se domnívají, že jsou o činnosti

Evropského parlamentu informovány špatně -

Jak již bylo zmíněno, Evropané jako celek hodnotí výskyt informací o Evropském

parlamentu v médiích stále kladně.

Nicméně 69 % Evropanů se domnívá, že nejsou dobře informováni, což je o jeden

bod více než před rokem. Pouze 28 % (-2 body) respondentů uvádí, že jsou

dobře informováni, a 3 % respondentů se nevyjádřila.

Tento negativní trend je potřeba chápat v souvislosti se skutečností, že předchozí

průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu proběhl pouze několik měsíců po

evropských volbách v červnu 2009, tedy v době, kdy měli Evropané jako celek

samozřejmě pocit, že jsou více informováni o činnosti Evropského parlamentu. O

rok později, kdy vliv voleb pominul, už tento pocit zřejmě není tak silný.

Měli bychom si také uvědomit, že úroveň výskytu informací o EP v médiích

nemusí být přímo spojena s pocitem dobré nebo špatné informovanosti o činnosti

tohoto orgánu. Z toho vyplývá otázka, zda je tato nízká úroveň četnosti

zaznamenaného výskytu v médiích způsobena typem a obsahem šířených

informací.

2 Otázka č. A2 Považujete se z obecného hlediska za velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně informované o činnosti Evropského parlamentu?

14


Nepatrný rozdíl je mezi členskými státy v závislosti na tom, kdy

přistoupily k EU: 32 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily v roce

2004 a 2007, se domnívá, že jsou dobře informováni, ve srovnání s 27 %

respondentů v zemích, které se staly členy EU do roku 2004. Konkrétněji:

- Nejčastěji se domnívají, že jsou dobře informováni, respondenti na

Slovensku (45 %), na Maltě a v Irsku (vždy 43 %), v Lucembursku (42%)

a v Litvě (41 %).

- Naopak nejmenší pravděpodobnost, že jsou dobře informováni, je u

respondentů ve Španělsku (19 %), Francii (21 %), Švédsku a Rumunsku

(vždy 23 %) a Lotyšsku (24 %).

15

Od ledna 2010 byl nejvýraznější nárůst počtu dobře informovaných respondentů

zaznamenán v Rakousku (37 %, +10 bodů) a Dánsku (30 %, +4). Nicméně

respondenti ve Španělsku (19 %, -9 bodů), Lucembursku (42 %, -8) a Bulharsku

(29 %, -8) se oproti lednu 2010 domnívají v menší míře, že jsou dobře

informováni.

EB73.1 Jan.-Feb. 2010

EB74.3 Nov.-Dec. 2010

Diff. EB74.3-EB73.1

EU27 30% 28% -2

AT 27% 37% +10

DK 26% 30% +4

MT 40% 43% +3

BG 37% 29% -8

LU 50% 42% -8

ES 28% 19% -9

QA2 In general, do you consider that you are very w ell, fairly well, fairly badly or very badly informed about the Europ ean Parliament’s

activities?- Total 'Well informed' -

…


Sociodemografická analýza nám umožňuje určit, které kategorie obyvatel se

domnívají, že jsou o Evropském parlamentu informovány dobře.

- Muži se považují za dobře informované o Evropském parlamentu

častěji než ženy (33 %, resp. 24 %).

- Tento názor je častější také u respondentů ve věku od 40 do 54 let

(30 %) než u nejmladších respondentů (24 % respondentů ve věku 15–24

let).

Jak již bylo uvedeno u předchozí otázky týkající se výskytu informací o EP

v médiích (otázka č. A1), za nejlépe informované o Evropském parlamentu se

považují nejvíce zvýhodněné kategorie obyvatel:

- To se týká především respondentů, kteří studovali i po dosažení 20 let

(36 %, oproti 20 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých

16 let).

16

- Platí to také pro vedoucí pracovníky (41 %, oproti 18 % osob

v domácnosti a 20 % nezaměstnaných).

- 32 % respondentů, kteří nemají téměř nikdy problémy s placením svých

účtů, uvádí, že jsou dobře informováni, ve srovnání s 19 % lidí, kteří mají

většinou problémy s placením svých účtů; totéž si myslí i 37 %

respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (oproti

21 % lidí ve spodní části žebříčku).

17

Total 'Well informed'

Total 'Not well informed'

Don't know

EU27 28% 69% 3%

Male 33% 65% 2%

Female 24% 73% 3%

15-24 24% 73% 3%

25-39 28% 70% 2%

40-54 30% 68% 2%

55 + 29% 68% 3%

15- 20% 77% 3%

16-19 28% 69% 3%

20+ 36% 62% 2%



Managers 41% 57% 2%





Retired 29% 68% 3%

Students 27% 70% 3%

(1-4) Left 30% 68% 2%

(5-6) Centre 29% 69% 2%

(7-10) Right 36% 62% 2%





Left-Right scale


QA2 In general, do you consider that you are very well, fairly well, fairly badly or very badlyinformed about the European Parliament’s activities ?

Gender

Age

Education (End of)

18

1.3 Volba poslanců EP [otázka č. A4]3

- Těsná většina Evropanů ví, že poslanci v EP zasedají podle své politické

příslušnosti -

Podíl respondentů, kteří vědí, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu

podle své politické příslušnosti (42 %, -1 bod) je stále mírně vyšší než

podíl respondentů, kteří se mylně domnívají, že rozhodujícím faktorem je

národnost (38 %, -1).

Míra správných odpovědí se v období mezi průzkumy Eurobarometr, tedy od

začátku roku 2009 do začátku roku 2010, zvýšila o sedm bodů: k lepším

znalostem Evropanů v této oblasti bezpochyby přispěly volby do Evropského

parlamentu v červnu 2009.

Podíl odpovědí „nevím“ se zvýšil o dva body a nyní takto odpovídal jeden z pěti

respondentů (přesně 20 %).

3 Otázka č. A4 Zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle …?

19


Mezi členskými státy jsou velké rozdíly v tom, jakou odpověď

respondenti uvedli (správnou nebo špatnou), i v podílu odpovědí

„nevím“.

- Správně odpovídali nejčastěji respondenti v Nizozemsku (61 %), Belgii

(60 %), Estonsku a Švédsku (vždy 59 %) a Slovinsku (58 %).

- Naopak respondenti v České republice (64 %), na Slovensku (56 %),

v Řecku (54 %) a Itálii (53 %) se nejčastěji mylně domnívali, že poslanci

zasedají v EP podle své státní příslušnosti. Ve všech těchto čtyřech zemích

se počet nesprávných odpovědí za poslední rok zvýšil.

- Nejvyšší podíl odpovědí „nevím“ má Bulharsko (32 %), Německo (29 %),

Spojené království (28 %) a Kypr a Malta (vždy 26 %).

20

Počet správných odpovědí nejvíce vzrostl v Portugalsku (53 %, +12 bodů), ve

Francii (48 %, +7) a v Lotyšsku (46 %, +7).

Počet správných odpovědí („podle své politické příslušnosti“) klesl během roku

nejvíce ve Finsku (56 %, -10 bodů), v Maďarsku (42 %, -9) a na Kypru (52 %, -

9).

Their political affinities

Diff.EB74.3 - EB73.1

Their nationality


Don't know


EU27 42% -1 38% -1 20% +2

PT 53% +12 31% -10 16% -2

FR 48% +7 33% -10 19% +3

LV 46% +7 41% -10 13% +3

LT 51% +5 27% -4 22% -1

ES 47% +3 33% -6 20% +3

PL 40% +3 40% -7 20% +4

BE 60% +1 35% +2 5% -3

RO 52% +1 29% +1 19% -2

EE 59% = 30% = 11% =

NL 61% -2 33% = 6% +2

MT 46% -2 28% -1 26% +3

AT 44% -2 43% +1 13% +1

IT 32% -2 53% +7 15% -5

SE 59% -3 33% +6 8% -3

DE 37% -3 34% -3 29% +6

SK 34% -3 56% +1 10% +2

BG 33% -3 35% +7 32% -4

UK 38% -4 34% -1 28% +5

CZ 26% -4 64% +6 10% -2

EL 32% -5 54% +2 14% +3

DK 52% -6 36% +4 12% +2

LU 50% -6 37% = 13% +6

IE 41% -6 35% +4 24% +2

SI 58% -8 27% +3 15% +5

CY 52% -9 22% +6 26% +3

HU 42% -9 49% +10 9% -1

FI 56% -10 32% +7 12% +3

QA4 And, in your opinion, do members of the Europea n Parliament sit in the European Parliament accordi ng to…?

21


- U Evropanů, kteří na tuto otázku odpovídali správně nejčastěji, je

významný rozdíl pěti procentních bodů (stejně jako před rokem) mezi

muži a ženami (45 % oproti 40 %). Muži však také častěji než ženy

odpovídali nesprávně (39 % a 37 %). Na druhou stranu ženy se častěji

k otázce nevyjadřovaly: 23 % v porovnání s 16 % mužů.

- Rozhodujícím činitelem je také věk, v němž respondenti ukončili

studium, protože správně odpovídalo 48 % lidí, kteří studovali nejméně

do 20 let, oproti pouhým 39 % respondentů, kteří ukončili školní docházku

do 15 let. Avšak tento výsledek je třeba zvažovat v souvislosti s tím, že

většina vzdělaných respondentů také častěji odpovídala nesprávně (40 %,

oproti 33 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 15 let).

Je to proto, že nejméně vzdělaní respondenti mnohem častěji odpovídali

„nevím“: 28 % oproti pouhým 12 % respondentů, kteří studovali nejdéle.

- Vliv na odpověď má zřejmě také skutečnost, že daný respondent patří

do „zvýhodněné“ sociální kategorie, protože 48 % vedoucích

pracovníků uvedlo, že poslanci zasedají podle své politické příslušnosti (ve

srovnání například s 38 % osob v domácnosti). Nicméně správnou

odpověď uvedl stejný počet respondentů, kteří mají většinou potíže

zaplatit své účty i těch, kteří téměř nikdy takové problémy nemají (v obou

případech 43 %).

- Poměrně logicky pak 50 % respondentů, kteří se považují za dobře

informované o činnosti Evropského parlamentu, uvedlo správnou

odpověď (ve srovnání se 40 % osob, které dobře informovány nejsou).

A podobně 23 % respondentů, kteří „nejsou dobře informováni o činnosti

Evropského parlamentu“ (oproti pouhým 9 % dobře informovaných

respondentů), nedokázalo vybrat ani jednu ze dvou variant zasedacího

pořádku.

22

Their political affinities

Their nationality Don't know

EU27 42% 38% 20%

Male 45% 39% 16%

Female 40% 37% 23%

15- 33% 39% 28%

16-19 39% 42% 19%

20+ 40% 48% 12%



Managers 48% 40% 12%





Retired 43% 33% 24%

Students 38% 42% 20%




Informed 50% 41% 9%

Notinformed 40% 37% 23%

Information on EP's activities



QA4 And, in your opinion, do members of the European Parliame nt sit in theEuropean Parliament according to…?

Gender

Education (End of)

23

2. Obraz a role Evropského parlamentu.

Viděli jsme, do jaké míry se Evropané považují za dobře informované o

Evropském parlamentu a jaké mají povědomí o způsobu fungování tohoto orgánu.

Nyní se podrobněji zaměříme na to, jak v současné době Evropané vnímají

Evropský parlament a jaká by podle nich měla být jeho role.

2.1 Obraz Evropského parlamentu [otázka č. A3]4

- Obraz poskytující prostor pro zlepšení -

Abychom zjistili, jak Evropané vnímají obraz Evropského parlamentu, dali jsme

respondentům seznam pěti charakteristik s dotazem, zda tyto charakteristiky

výstižně vyjadřují jejich vnímání Evropského parlamentu.

Skóre pozitivních charakteristik vnímání EP od počátku roku 2010 velmi

mírně pokleslo. Skóre charakteristik „dynamický“ (39 %) a „demokratický“ (63

%) se snížilo vždy o jeden bod a „naslouchá evropským občanům“ o tři body

(35 %).

4 Otázka č. A3 U každého z následujících slov/výrazů prosím uveďte, zda velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně vystihuje, jak vnímáte Evropský parlament: dynamický; demokratický; naslouchá evropským občanům; není moc známý; nevýkonný

24

Naopak skóre charakteristiky „není moc známý“ (51 %) se zvýšilo o dva body a

„nevýkonný“ (38 %) o jeden bod. Tyto změny lze nepochybně vysvětlit opět tím,

že ve srovnání s obdobím po volbách do Evropského parlamentu nyní média

věnovala Evropskému parlamentu méně prostoru: jak je uvedeno výše, poslední

průzkum (EB73.1, leden–únor 2010) byl proveden krátce po volbách do

Evropského parlamentu v červnu 2009. Dopad tehdejšího mediálního pokrytí

samozřejmě v průběhu doby klesal. Přesto jsou výsledky stále příznivější než

v období před volbami.

Z podrobné analýzy výsledků jednotlivých charakteristik, počínaje těmi

pozitivními, vyplývá toto:

Názory na dynamičnost Evropského parlamentu se výrazně rozcházejí.

Výsledky této charakteristiky jsou velmi smíšené: 39 % Evropanů se

domnívá, že o Evropském parlamentu lze říci, že je „dynamický“, zatímco

42 % respondentů zastává opačný názor.

Tyto výsledky se od začátku roku 2010 víceméně nezměnily (obě hodnoty

poklesly pouze o jeden bod).

Nicméně počet odpovědí „nevím“ na tuto otázku se mírně zvýšil, a to o dva body,

a nyní takto odpověděl téměř jeden z pěti respondentů (19 %). V následujícím

textu se dozvíme, že podíl odpovědí „nevím“ se v průběhu roku zvýšil u každé ze

zbývajících čtyř charakteristik, jako by se respondenti stále obtížněji

vyjadřovali k tomu, jak obraz Evropského parlamentu vnímají. Po

vysokém skóre vyplývajícím z voleb do Evropského parlamentu má

Evropský parlament méně častý výskyt v médiích, a Evropané jsou proto

na toto téma méně rozhodní.

25


První věcí, na kterou bychom chtěli upozornit, je významný

patnáctibodový rozdíl mezi zeměmi, které se staly členy EU do roku 2004,

a zeměmi, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007. V první skupině zemí

se pouze 36 % respondentů domnívá, že Evropský parlament je dynamický,

zatímco ve druhé skupině zemí má tento názor většina respondentů (51 %).

- V porovnání s průměrem EU ve výši 39 % považují Evropský parlament za

dynamický orgán nejčastěji respondenti na Slovensku (69 %), v Maďarsku

(62 %), Bulharsku (58 %) a Slovinsku (57 %).

- Naopak země, kde je největší prostor pro zlepšení vnímání Evropského

parlamentu (kde není vnímán jako dynamický orgán), patří k nejstarším

členským státům EU: Nizozemsko (61 %), Spojené království (58 %) a

Německo a Dánsko (obě země 53 %).

Nejvíce negativní vývoj u této charakteristiky byl zaznamenán v Řecku (52 %

souhlasí s tím, že slovo „dynamický“ je výstižným popisem Evropského

parlamentu, -16 bodů). Řecko od konce roku 2009 prochází bezprecedentní

finanční krizí a vůči Evropskému parlamentu je zřejmě dost kritické.

26

Total 'Describes well'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Total 'Describes

badly'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Don't knowDiff.

EB74.3 - EB73.1

EU27 39% -1 42% -1 19% +2

SK 69% +2 24% -2 7% =

HU 62% +3 27% -3 11% =

BG 58% -2 20% +1 22% +1

SI 57% = 31% -1 12% +1

IT 56% +3 30% -5 14% +2

RO 54% -2 13% -4 33% +6

EL 52% -16 43% +14 5% +2

LT 52% +3 20% -1 28% -2

MT 51% -1 13% +1 36% =

CY 50% -8 19% +3 31% +5

PT 50% = 28% -3 22% +3

CZ 49% = 41% = 10% =

FI 48% +3 45% -4 7% +1

LU 46% -13 42% +11 12% +2

BE 45% = 48% -1 7% +1

EE 45% +1 28% +1 27% -2

IE 45% +2 28% +1 27% -3

PL 45% -5 29% -1 26% +6

AT 41% +5 49% -5 10% =

ES 37% -1 35% -3 28% +4

LV 37% +2 36% -7 27% +5

DK 36% +3 53% -2 11% -1

SE 35% -1 52% +3 13% -2

FR 33% = 49% +3 18% -3

DE 32% +2 53% -2 15% =

NL 31% +5 61% -6 8% +1

UK 17% -3 58% = 25% +3

QA3.1 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your percep tion of the European Parliament.

- Dynamic -

27


V rámci sociodemografické analýzy byly určeny kategorie evropské populace,

které jsou vůči dynamičnosti Evropského parlamentu nejkritičtější.

- U této otázky je významný sedmibodový rozdíl mezi muži a ženami:

45 % mužů se domnívá, že Evropský parlament není dynamický; stejný

názor má 38 % žen.

Z hlediska věku mají tento názor častěji respondenti ve věku od 40 do 54

let (46 %, oproti 35 % respondentů ve věku 15 až 24 let).

- Ale pocit nedostatečné dynamičnosti je nejmarkantnější u nejvíce

„zvýhodněných“ respondentů, jichž se na tomto názoru shodla většina:

49 % nejvzdělanějších respondentů si myslí, že EP není dynamický (v

porovnání s 38 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16

let), a stejný názor má také 51 % vedoucích pracovníků (oproti 37 % osob

v domácnosti), 45 % respondentů, kteří téměř nikdy nemají problém

s placením svých účtů (oproti 41 % těch, kteří tento problém většinou

mají), a 44 % respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského

žebříčku (oproti 39 % respondentů v dolní části žebříčku). Avšak největší

polarizace v rámci sociálních kategorií je u podílu odpovědí „nevím“: tuto

odpověď uvedlo 25 % nezaměstnaných, oproti například 9 % vedoucích

pracovníků.

Jako by platilo, že čím více patří respondenti do kategorie sociálně

zvýhodněných, tím větší dynamičnost očekávají od Evropského

parlamentu, zejména proto, že jsou lépe obeznámeni s tím, jak EP

funguje a jaký má potenciál.

- Zajímavá je také skutečnost, že respondenti, kteří se domnívají, že

jsou o činnosti Evropského parlamentu „špatně informovaní“, jsou

vůči němu také nejkritičtější (46 % se domnívá, že slovo „dynamický“

není výstižnou charakteristikou Evropského parlamentu, v porovnání

s 34 % respondentů, kteří se považují za dobře informované). Stejně je

tomu i u respondentů, kteří se domnívají, že Evropský parlament by měl

hrát méně důležitou roli (64 %, ve srovnání s pouhými 38 % těch, kteří si

myslí, že by měl hrát důležitější roli).

28

Dynamic Total 'Describes

well'Total 'Describes

badly'DK

EU27 39% 42% 19%

Male 40% 45% 15%

Female 39% 38% 23%

15-24 43% 35% 22%

25-39 41% 42% 17%

40-54 37% 46% 17%

55 + 37% 42% 21%

15- 34% 38% 28%

16-19 41% 41% 18%

20+ 40% 49% 11%


Self-employed 43% 44% 13%

Managers 40% 51% 9%





Retired 36% 42% 22%





Low (1-4) 35% 39% 26%

Medium (5-6) 40% 42% 18%

High (7-10) 45% 44% 11%

Informed 62% 34% 4%

Not informed 30% 46% 24%

More important 48% 38% 14%

The same 43% 35% 22%

Less important 26% 64% 10%

QA3.1 Please tell me for each of the following words/ express ions whether itdescribes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of theEuropean Parliament.

Sex

Age

Self-positioning on the social staircase


Preference for the EP's role

Education (End of)



29

Šest z deseti Evropanů označuje Evropský parlament za „demokratický“.

Téměř dvě třetiny Evropanů (63 %) se domnívají, že slovo

„demokratický“ výstižně charakterizuje Evropský parlament (který je

jediným evropským orgánech, jejíž členové jsou voleni v přímých

všeobecných volbách). Toto skóre je však velmi nepatrně nižší (-1 bod) než

výsledek zaznamenaný v průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010

(který už tehdy byl o dva body nižší než na začátku roku 2009).

Méně než čtvrtina respondentů (24 %, beze změny) se domnívá, že Evropský

parlament není demokratický, a 13 % (+1 bod) svůj názor na tuto otázku

nevyjádřilo.


Zajímavé je, že názor, že Evropský parlament je demokratický, je

rozšířenější v zemích eurozóny (66 %, oproti 58 % mimo eurozónu), ale také

v zemích, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007 (70 %, oproti 61 %

zemí, které se staly členy EU do roku 2004).

- Respondenti na Slovensku (82 %), v Maďarsku (76 %), Lucembursku

(74 %) a Bulharsku (71 %) častěji uváděli, že Evropský parlament

považují za demokratický.

- Naopak nejskeptičtější jsou respondenti ve Spojeném království (39 %) a

Řecku (49 %, velmi významný pokles o 20 bodů za jeden rok) (tzn.

nejméně často uváděli, že EP je podle jejich názoru demokratickým

orgánem).

Z hlediska vývoje se počet respondentů, podle nichž je EP demokratickým

orgánem, zvýšil v Rakousku (65 %, +10 bodů) a adekvátně tomu se snížil

na Kypru (54 %, -10 bodů).

30

Total 'Describes

well'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Total 'Describes

badly'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Don't knowDiff.

EB74.3 - EB73.1

EU27 63% -1 24% = 13% +1

SK 82% +2 14% -2 4% =

HU 76% +3 17% -3 7% =

LU 74% +1 17% -1 9% =

BG 71% = 13% +1 16% -1

DE 70% -2 21% = 9% +2

PL 70% = 11% -3 19% +3

SE 70% = 24% +1 6% -1

CZ 69% -1 24% = 7% +1

DK 69% -1 25% +3 6% -2

ES 69% +1 18% -3 13% +2

IT 69% +3 22% -4 9% +1

BE 68% -2 28% +3 4% -1

RO 68% -3 11% = 21% +3

EE 67% -3 18% +2 15% +1

LT 66% -1 15% +1 19% =

NL 66% -5 28% +4 6% +1

MT 65% +2 12% +1 23% -3

AT 65% +10 30% -9 5% -1

IE 61% +2 16% +2 23% -4

PT 59% = 22% -5 19% +5

SI 59% -6 34% +5 7% +1

FR 57% -4 27% +6 16% -2

CY 54% -10 18% +5 28% +5

FI 54% -1 39% = 7% +1

LV 51% +1 28% -5 21% +4

EL 49% -20 46% +17 5% +3

UK 39% -3 41% +4 20% -1

QA3.2 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament.

- Democratic -

31


- Jak již bylo uvedeno u předchozích otázek týkajících se toho, do jaké míry

jsou Evropané informovaní (otázka č. A1, A2 a A4), nejlépe jsou na tom

zřejmě nejvíce zvýhodněné kategorie respondentů. Logicky je u nich

proto také největší pravděpodobnost, že si budou vědomi toho, že EP je

orgánem fungujícím v podstatě „demokratickým“ způsobem.

- Nejčastěji se domnívají, že EP je demokratickým orgánem, opět vedoucí

pracovníci (72 %, oproti 56 % nezaměstnaných), nejvzdělanější

respondenti (70 %, oproti 53 % těch, kteří ukončili školní docházku do

svých 16 let) a lidé, kteří téměř nikdy nemají problém s placením svých

účtů (65 %, oproti 51 % těch, kteří tento problém většinou mají).

- Stejný názor mají také nejmladší respondenti (66 % osob ve věku 15–

24 let, oproti 59 % osob ve věku nad 55 let).

- Celkem logicky je téhož názoru také 79 % respondentů, kteří jsou dobře

informováni o činnosti Evropského parlamentu (v porovnání s 57 %

lidí, kteří se považují za špatně informované).

- A tento názor sdílí i 73 % respondentů, kteří jsou pro posílení role

Evropského parlamentu (oproti pouhým 48 % těch, kteří chtějí, aby měl

EP omezenou roli).

32

DemocraticTotal 'Describes


badly'DK

EU27 63% 24% 13%

15-24 66% 18% 16%

25-39 65% 23% 12%

40-54 64% 25% 11%

55 + 59% 27% 14%

15- 53% 28% 19%

16-19 63% 24% 13%

20+ 70% 23% 7%



Managers 72% 22% 6%





Retired 58% 27% 15%





Informed 79% 19% 2%



The same 68% 18% 14%







Age

Education (End of)

33

Polovina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament „nenaslouchá

občanům“.

Jen o něco málo více než třetina Evropanů (35 %) se domnívá, že výrok

„naslouchá evropským občanům“ je výstižnou charakteristikou Evropského

parlamentu (a pouze 4 % uvádí, že jej vystihuje „velmi dobře“). Toto skóre je

nižší oproti průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010 o tři body a

oproti průzkumu EB71.1 na začátku roku 2009 o pět bodů.

Naopak 50 % respondentů (+1 bod, ale +7 od průzkumu Eurobarometr na

začátku roku 2009) se domnívá, že tento výrok není výstižnou charakteristikou

EP.

Tento rys obrazu Evropského parlamentu se tedy od začátku roku 2009 zhoršil.

Podíl odpovědí „nevím“ u této charakteristiky je nyní 15 % (+2 body).


První poznatek: mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do

roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a

2007, je významný 23bodový rozdíl. 55 % respondentů z první skupiny

(oproti pouhým 32 % z druhé skupiny) je vůči Evropskému parlamentu kritických

(v názoru, že nenaslouchá evropským občanům). Platí to také, i když v menší

míře, pro respondenty v eurozóně: 55 % jich je vůči schopnosti Evropského

parlamentu naslouchat občanům kritických, ve srovnání s 42 % lidí v zemích

mimo eurozónu.

- Jak jsme viděli, respondenti v zemích, které se staly členy EU v roce 2004

a 2007, se s největší pravděpodobností domnívají, že Evropský parlament

naslouchá evropským občanům: zejména v Maďarsku (64 %), na

Slovensku (63 %), na Maltě (57 %), v Estonsku (51 %) a v Litvě (50 %).

- Naopak nejkritičtější jsou respondenti v zemích, které k EU přistoupily do

roku 2004: v Řecku (68 %), Německu (64 %), Nizozemsko (63 %), Francii

(61 %) a v Rakousku (61 %).

Řecko je opět zemí, kde byla během roku zaznamenána největší názorová

změna: podíl respondentů, kteří se domnívají, že Evropský parlament občanům

naslouchá, klesl o 21 bodů.

34

Total 'Describes

well'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Total 'Describes

badly'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Don't knowDiff.

EB74.3 - EB73.1

EU27 35% -3 50% +1 15% +2

HU 64% +4 31% -4 5% =

SK 63% -1 32% = 5% +1

MT 57% -3 22% +1 21% +2

EE 51% -2 32% = 17% +2

LT 50% +2 31% -2 19% =

BG 48% +2 29% = 23% -2

IT 48% = 39% -4 13% +4

PL 46% -1 29% -3 25% +4

RO 45% -12 29% +9 26% +3

IE 44% +2 33% +1 23% -3

CY 43% -7 29% +5 28% +2

LV 43% -3 39% -1 18% +4

CZ 42% -4 51% +4 7% =

DK 40% -1 53% +3 7% -2

SE 40% -1 52% +1 8% =

BE 39% +4 58% -3 3% -1

LU 38% -7 51% +6 11% +1

FI 37% +2 57% -4 6% +2

PT 36% +3 43% -8 21% +5

SI 36% -4 54% +1 10% +3

ES 35% -2 49% -1 16% +3

AT 31% +5 61% -7 8% +2

NL 30% -1 63% = 7% +1

EL 26% -21 68% +17 6% +4

FR 25% -8 61% +10 14% -2

DE 24% -7 64% +5 12% +2

UK 24% -3 56% +1 20% +2

QA3.3 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your percep tion of the European Parliament.

- Listening to European citizens -

35


- Zatímco podíl odpovědí „vystihuje dobře“ je u mužů a žen téměř

shodný (36 %, resp. 34 %), muži se mnohem častěji než ženy (53 %,

resp. 48 %) domnívají, že Evropský parlament evropským občanům

nenaslouchá. Tak jako u jiných otázek je i v případě této u žen menší

pravděpodobnost, že vyjádří svůj názor („nevím“ odpovědělo 18 % žen,

oproti 11 % mužů).

- Nejmladší respondenti (41 % osob ve věku 15–24 let oproti 31 % osob

ve věku nad 55 let) nejčastěji uvádějí, že výrok „naslouchá

evropským občanům“ je výstižnou charakteristikou Evropského

parlamentu.

- Platí to i pro respondenty, kteří studovali nejdéle (37 % osob, které

studovaly i po dosažení 19 let, ve srovnání s 29 % osob, které ukončily

školní docházku před dosažením 16 let), a také pro respondenty, kteří

sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (42 %, oproti 30 %

osob v spodní části žebříčku).

- Tento názor je také rozšířenější mezi respondenty na pravé straně

politického spektra: 42 %, v porovnání s 35 % osob na levé straně

spektra.

- Avšak nejčastěji se domnívají, že Evropský parlament „naslouchá

občanům“, ti z respondentů, kteří jsou o činnosti tohoto orgánu

nejlépe informováni: 51 %, oproti 28 % respondentů, kteří se považují

za špatně informované.

- Podobně je významný dvacetibodový rozdíl mezi respondenty, kteří by

chtěli, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, a těmi, kteří jsou

pro méně důležitou roli EP: 43 %, resp. 23 %.

36

Listening to European citizens

Total 'Describes well'

Total 'Describes badly'

DK

EU27 35% 50% 15%

Male 36% 53% 11%

Female 34% 48% 18%

15-24 41% 43% 16%

25-39 38% 49% 13%

40-54 35% 53% 12%

55 + 31% 52% 17%

15- 29% 50% 21%

16-19 36% 50% 14%

20+ 37% 53% 10%


(1-4) Left 35% 54% 11%

(5-6) Centre 34% 53% 13%

(7-10) Right 42% 48% 10%

Low (1-4) 30% 52% 18%

Medium (5-6) 35% 50% 15%

High (7-10) 42% 49% 9%

Informed 51% 44% 5%



The same 38% 45% 17%


Left-Right scale





Sex

Age

Education (End of)

37

Nyní se zaměříme na negativní charakteristiky:

Více než polovina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament „není

moc známý“.

Více než polovina Evropanů (51 %) se domnívá, že Evropský parlament

„není moc známý“, což je oproti průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku

2010 o dva body více.

Naopak v průměru čtyři z deseti Evropanů (41 %, -3 body) si myslí, že tento

výrok nevystihuje Evropský parlament dobře (a že tedy EP je „dobře známý“).

Podíl odpovědí „nevím“ se zvýšil o jeden bod: 8 % Evropanů se k této otázce

nedokázalo vyjádřit.


Nejkritičtější jsou vůči Evropskému parlamentu respondenti v zemích,

které se staly členy EU do roku 2004: 54 % uvádí, že EP podle nich „není moc

známý“ (oproti 42 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a

2007). Tento názor budou pravděpodobněji zastávat také respondenti ze zemí eurozóny

(53 %) než ze zemí mimo eurozóny (47 %).

- Nejčastěji si myslí, že Evropský parlament není moc známý,

respondenti v Nizozemsku a ve Finsku (64 % v obou zemích) a ve Francii

(60 %).

- Názor, že výrok „není moc známý“ se Evropského parlamentu

netýká, nejčastěji zastávají respondenti v Litvě (71 %), Řecku (70 %),

Portugalsku (66 %), na Maltě (63 %) a na Slovensku (62 %).

Co se týče vývoje, negativní vnímání nejvíce posílilo v Bulharsku (47 %, +6

bodů) a Maďarsku (56 %, +6 bodů). Naopak podíl odpovědí „není moc známý“

nejvýrazněji klesl na Maltě (19 %, -7 bodů) a ve Slovinsku (40 %, -6 bodů).

38

Total 'Describes

well'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Total 'Describes

badly'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Don't knowDiff.

EB74.3 - EB73.1

EU27 51% +2 8% +1 41% -3

FI 64% +4 4% +1 32% -5

NL 64% +4 1% = 35% -4

FR 60% +5 9% = 31% -5

LV 58% +5 10% = 32% -5

IT 57% +4 6% = 37% -4

DK 57% -2 4% = 39% +2

BE 57% +1 2% -1 41% =

HU 56% +6 3% = 41% -6

DE 55% +1 5% +1 40% -2

UK 54% +2 9% = 37% -2

ES 52% +5 10% +3 38% -8

CZ 49% +4 3% = 48% -4

BG 47% +6 13% = 40% -6

LU 46% +3 5% -5 49% +2

RO 45% +5 25% +4 30% -9

SE 45% +5 3% = 52% -5

SI 40% -6 5% = 55% +6

AT 38% -3 3% = 59% +3

EE 37% = 13% +4 50% -4

PL 37% = 13% +4 50% -4

SK 36% -4 2% -1 62% +5

EL 28% -2 2% +1 70% +1

IE 27% -5 15% -6 58% +11

PT 20% -3 14% +4 66% -1

MT 19% -7 18% +2 63% +5

CY 16% -4 26% +5 58% -1

LT 15% -2 14% +2 71% =


- Not well known -

39


Je třeba si uvědomit, že tato otázka se týká toho, jak je vnímán Evropský

parlament. Respondenti, kteří se domnívají, že tato instituce „není moc známá“,

mohou vyjadřovat zejména svá očekávání od Evropského parlamentu ve smyslu

jeho kroků a viditelnosti, což bude v podstatě zřetelné z odpovědí na otázku č.

A5, z nichž vyplývá, že většina respondentů si přeje posílení role Evropského

parlamentu.

Evropský průměr 51 % lidí, kteří se domnívají, že výrok „není moc

známý“ výstižně charakterizuje Evropský parlament, v sobě skrývá jisté

sociodemografické rozdíly:

- Sociálně nejvíce „zvýhodnění“ respondenti jsou v této otázce zřejmě

nejkritičtější. Tento názor zastává 55 % nejvzdělanějších respondentů (ve

srovnání s 48 % osob, které ukončily školní docházku před dosažením 16

let), a 57 % vedoucích pracovníků (oproti 50 % manuálních pracovníků).

- Tento názor budou pravděpodobněji zastávat také respondenti v levé

části politického spektra než ti napravo (56 %, resp. 50 %).

- Tyto odpovědi však zřejmě poměrně logicky korelují především s úrovní

informovanosti respondentů. Pouze 41 % osob, které se považují za

dobře informované o činnosti Evropského parlamentu, se domnívá,

že tato instituce není moc známá, v porovnání s 56 %

respondentů, kteří se považují za špatně informované.

40

Not well knownTotal 'Describes


badly'DK

EU27 51% 41% 8%

15- 48% 40% 12%

16-19 51% 41% 8%

20+ 55% 41% 4%



Managers 57% 40% 3%





Retired 51% 39% 10%

Students 48% 43% 9%

(1-4) Left 56% 39% 5%

(5-6) Centre 52% 41% 7%

(7-10) Right 50% 45% 5%

Informed 41% 56% 3%



The same 47% 44% 9%


Left-Right scale




Education (End of)


41

Výrazně polarizované jsou názory na charakteristiku „nevýkonný“

Pro instituci, jako je Evropský parlament, je výkonnost klíčovou charakteristikou.

Evropané byli dotazováni, zda si myslí, že slovo „nevýkonný“ dobře vystihuje

Evropský parlament.

Respondenti se v odpovědích na tuto otázku výrazně rozcházejí, přičemž

40 % se domnívá, že slovo „nevýkonný“ je výstižným popisem

Evropského parlamentu, zatímco 38 % zastává opačný názor.

Obraz Evropského parlamentu se v tomto ohledu od posledního průzkumu

Eurobarometr na začátku roku 2010 mírně zhoršil: podíl respondentů, kteří se

domnívají, že je tato instituce výkonná, klesl o dva procentní body, zatímco podíl

těch, kdo si myslí opak, se o jeden bod zvýšil.

Svůj názor nevyjádřil více než jeden z pěti respondentů (22 %, +1 bod), což

naznačuje určitou obtížnost odpovědi na tuto otázku. Nepřímo je tak posílen dříve

zmíněný pocit určité neznalosti činností Evropského parlamentu.

42


První poznatek: mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do

roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a

2007, je významný rozdíl. 42 % respondentů z první skupiny se domnívá, že

Evropský parlament je nevýkonný, oproti pouhým 25 % respondentů z druhé

skupiny. Respondenti v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007,

častěji uvádějí, že EP je výkonný (49 % oproti 38 %), ale častěji také na toto

téma nevyjadřují názor (26 % oproti 20 %). Konkrétněji:

- Respondenti na Slovensku (65 %), v Litvě (63 %), Maďarsku (58 %), Itálii

(57 %), Lucembursku (56 %) a Bulharsku (55 %) častěji uváděli, že

Evropský parlament považují za výkonnou instituci.

- Naopak největší pravděpodobnost vnímání Evropského parlamentu jako

nevýkonného je u respondentů ve Švédsku (59 %), Spojeném království

(53 %), Nizozemsku (52 %), Dánsku (51 %) a Řecku a Finsku (vždy

50 %).

Navíc jak je uvedeno u ostatních charakteristik Evropského parlamentu

(s výjimkou „není moc známý“), zemí, kde názory na tuto instituci zaznamenaly

nejvíce negativní vývoj, je Řecko. Podíl respondentů, kteří EP považují za

„nevýkonný“, se tak zvýšil o 11 bodů (50 %).

43

Total 'Describes

well'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Total 'Describes

badly'

Diff. EB74.3 - EB73.1

Don't knowDiff.

EB74.3 - EB73.1

EU27 38% +1 40% -2 22% +1

SE 59% +4 30% -2 11% -2

UK 53% +3 23% = 24% -3

NL 52% -2 35% +2 13% =

DK 51% +6 38% +1 11% -7

EL 50% +11 41% -15 9% +4

FI 50% +2 41% -3 9% +1

AT 48% = 39% = 13% =

DE 47% +5 32% -5 21% =

BE 45% +2 49% = 6% -2

SI 43% -2 44% +1 13% +1

ES 39% = 36% -5 25% +5

FR 38% +3 41% -1 21% -2

LV 38% -2 39% -2 23% +4

CZ 36% +3 51% -4 13% +1

PT 34% +5 37% -11 29% +6

LU 33% -7 56% +7 11% =

EE 31% = 48% = 21% =

HU 29% -3 58% +1 13% +2

SK 28% = 65% -1 7% +1

PL 25% = 45% -1 30% +1

IT 24% -2 57% = 19% +2

IE 23% -3 45% +7 32% -4

CY 23% +3 42% -6 35% +3

RO 22% +6 41% -10 37% +4

LT 18% -3 63% +4 19% -1

MT 17% -5 53% +4 30% +1

BG 15% -1 55% = 30% +1


- Inefficient -

44


Ze sociodemografické analýzy vyplývají některé významné rozdíly.

- Muži častěji než ženy označují Evropský parlament jako „nevýkonný“

(42 % oproti 35 %).

- Kritériem odlišností odpovědí je také věk: mezi nejmladšími a nejstaršími

respondenty je desetibodový rozdíl, přičemž 46 % osob ve věku 15–25 let

říká, že Evropský parlament je výkonný (v této kategorii je to stále

většinový názor), ve srovnání s 36 % osob ve věku nad 55 let.

- Avšak analýza úrovně vzdělání respondentů ukazuje, že většina

nejvzdělanějších respondentů nejen nejčastěji považuje tuto instituci za

výkonnou (42 %, oproti 33 % lidí, kteří ukončili školní docházku do svých

16 let), ale rovněž nejčastěji ji považuje za nevýkonnou (44 %, oproti

36 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 15). Názor, že

EP je nevýkonný, zastává v obou kategoriích těsná většina, nicméně

názory nejvzdělanějších respondentů jsou polarizovanější: častěji na tuto

otázku vyjadřují názor, ať už pozitivní nebo negativní.

- Podobná polarizace je v odpovědích vedoucích pracovníků: častěji

(45 %, oproti 33 % osob v domácnosti) považují Evropský parlament za

nevýkonný, ale zároveň 41 % z nich uvádí, že je institucí výkonnou (oproti

37 % osob v domácnosti). Jak tomu bylo i v souvislosti se vzděláním,

názory vedoucích pracovníků jsou polarizovanější než názory osob

v domácnosti: podíl odpovědí „nevím“ je mnohem vyšší u osob

v domácnosti než u vedoucích pracovníků (30 % oproti 14 %). Většina

vedoucích pracovníků se však domnívá, že EP je nevýkonný, zatímco u

osob v domácnosti převažuje opačný názor.

- Stejný trend lze vidět i u respondentů, kteří se řadí na vrchol

společenského žebříčku: jsou vůči Evropskému parlamentu nejen

častěji kritičtí (41 %, ve srovnání s 36 % osob ve spodní části

společenského žebříčku), ale častěji tuto instituci také podporují (44 %

oproti 37 %).

45

- Avšak nejdůležitějšími determinanty jsou tyto dva faktory:

o Za prvé 52 % respondentů, kteří se považují za dobře

informované o činnosti Evropského parlamentu, se domnívá,

že je tato instituce výkonná (v porovnání s 36 % respondentů, kteří

se považují za špatně informované).

o Za druhé, nejčastěji kritizují Evropský parlament jako nevýkonný

respondenti, kteří by chtěli, aby EP hrál méně důležitou roli

(58 %, oproti 37 % osob, které by si přály posílení role EP).

46

InefficientTotal 'Describes


badly'DK

EU27 38% 40% 22%

Male 42% 42% 16%

Female 35% 39% 26%

15-24 31% 46% 23%

25-39 37% 43% 20%

40-54 42% 39% 19%

55 + 40% 36% 24%

15- 36% 33% 31%

16-19 38% 41% 21%

20+ 44% 42% 14%



Managers 45% 41% 14%





Retired 40% 35% 25%


Low (1-4) 36% 37% 27%

Medium (5-6) 38% 41% 21%

High (7-10) 41% 44% 15%

Informed 41% 52% 7%



The same 29% 45% 26%







Sex

Age

Education (End of)

47

2.2 Role EP [otázka č. A5]5

- Více než polovina Evropanů je pro posílení role Evropského

parlamentu -

Ačkoli vnímání obrazu Evropského parlamentu je velmi různorodé,

většina občanů EU si nadále přeje, aby EP hrál důležitější roli.

52 % respondentů (-3 body) je pro posílení jeho role, zatímco opačný názor

zastává jen o něco málo více než jeden z pěti Evropanů (22 %, +3). 16 % (-1)

respondentů se domnívá, že role EP by měla zůstat stejná, a 10 % (+1) svůj

názor nevyjádřilo.

Nicméně podíl respondentů, kteří chtějí, aby EP hrál méně důležitou roli, se od

průzkumu Eurobarometr 68.1 na podzim 2007 sice mírně, ale vytrvale zvyšoval (z

12 % na podzim roku 2007 na 22 % na konci roku 2010).

Jako by nyní, když už jsou evropské parlamentní volby za námi, si byli

respondenti méně vědomi důležitosti role této instituce.

48%44%

48%

55% 52%

22%24% 22%

17% 16%

12%14%

16%19%

22%

18%

18%

14%9% 10%

EB68.1 Aut. 2007

EB70.1 Aut. 2008



EB74.3Nov-Dec. 2010

QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less important role than it currently does? - EU%

More important The same (SPONTANEOUS) Less important DK

5 Otázka č. A5 Chtěli byste vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době?

48


Evropský průměr 52 % respondentů, kteří jsou pro posílení role

Evropského parlamentu, v sobě obsahuje jisté významné rozdíly mezi

členskými státy.

Například významný devítibodový rozdíl je mezi respondenty v zemích

eurozóny (55 %) a respondenty žijícími mimo eurozónu (46 %).

Sedmibodový rozdíl je také mezi respondenty ze zemí, které se staly

členy EU do roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po

roce 2004 a 2007: 50 % respondentů v první skupině chce, aby Evropský

parlament hrál „důležitější roli“, ve srovnání s 57 % respondentů z druhé skupiny.

Z analýzy výsledků podle zemí vyplývá, že:

- Evropané, kteří jsou nejvíce pro posílení úlohy Evropského parlamentu,

vesměs žijí ve středomořských zemích, a to navzdory skutečnosti, že ve všech

třech zemích došlo k poklesu podpory: Kypr (79 %, -3 body), Řecko (72 %, -

8) a Španělsko (72 %, -1).

- Naopak pro omezení úlohy Evropského parlamentu jsou nejčastěji respondenti

v severnějších členských státech:

ve Spojeném království (49 %), Švédsku (39 %), Nizozemsku (37 %) a Dánsku

(36 %).

49

Nejvýraznější změny od začátku roku 2010 jsou především ve výsledcích Irska,

kde podpora „důležitější role“ klesla o 11 bodů (33 %), a Německa (38 %, -10).

Na tříbodovém poklesu evropského průměru se podstatným způsobem podílí

změna zaznamenaná v Německu: vzhledem k počtu obyvatel Německa (více než

80 milionů) mají výsledky Německa značný vliv na výsledky na celoevropské

úrovni. Ale podpora „důležitější role“ prudce poklesla (-8 bodů) také v těchto šesti

členských státech: Spojené království (32 %), Česká republika (45 %), Lotyšsko

(52 %), Bulharsko (54 %), Slovensko (66 %) a Řecko (72 %).

50


EB74.3 Nov-Dec. 2010


EU27 55% 52% -3

HU 55% 61% +6

DK 34% 39% +5

BE 62% 65% +3

RO 63% 66% +3

BG 62% 54% -8

CZ 53% 45% -8

EL 80% 72% -8

LV 60% 52% -8

SK 74% 66% -8

UK 40% 32% -8

DE 48% 38% -10

IE 44% 33% -11

…

QA5 Would you personally like to see the European Pa rliament play a more important or less important role than it curre ntly does?

More important


- Zajímavé je, že v době posledního průzkumu Eurobarometr Evropského parlamentu provedeného během ledna a února 2010 nejčastěji podporovali posílení role Evropského parlamentu respondenti v nejvíce zvýhodněných kategoriích (vedoucí pracovníci, osoby samostatně výdělečně činné a administrativní pracovníci).

Avšak výsledky nynějšího průzkumu jsou poněkud odlišné: nyní jsou

nejčastěji pro posílení role EP nezaměstnaní (55 %) a osoby

samostatně výdělečně činné (54 %), oproti 52 % vedoucích pracovníků.

- Dalšími dvěma faktory, které mají rovněž významný vliv na volbu respondentů, jsou věk a úroveň vzdělání. Mladší respondenti tedy častěji uvádějí, že chtějí, aby Evropský parlament

hrál důležitější roli: 58 % respondentů ve věku 15–24 let v porovnání

s 48 % respondentů nad 55 let.

A čím déle respondenti studovali, tím pravděpodobněji rovněž zastávali

tento názor: 57 % respondentů, kteří studovali i po dosažení 19 let, si

51

přeje, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, ve srovnání s 47 %

respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let.

- Pro posílení role EP je i 60 % osob, které se považují za „dobře informované o činnosti Evropského parlamentu“, v porovnání s 49 % respondentů, kteří se považují za špatně informované.

More importantThe same

(SPONTANEOUS)Less important DK

EU27 52% 16% 22% 10%

Male 53% 16% 24% 7%

Female 51% 17% 19% 13%

15-24 58% 15% 15% 12%

25-39 54% 17% 20% 9%

40-54 51% 17% 24% 8%

55 + 48% 17% 24% 11%

15- 47% 18% 21% 14%

16-19 51% 16% 23% 10%

20+ 57% 14% 23% 6%

Still studying 59% 16% 14% 11%

Self-employed 54% 16% 21% 9%

Managers 52% 15% 27% 6%

Other white collars 52% 18% 22% 8%

Manual workers 51% 17% 23% 9%

House persons 53% 17% 17% 13%

Unemployed 55% 15% 19% 11%

Retired 48% 17% 23% 12%

Students 59% 16% 14% 11%

Informed 60% 15% 22% 3%

Not informed 49% 17% 22% 12%



QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less importantrole than it currently does?

Sex

Age

Education (End of)

52

3. Priority a hodnoty Evropského parlamentu

3.1 Hodnoty, které by měl EP zastávat přednostně [otázka č. A6]6

- Šest z deseti Evropanů stále vnímá jako základní hodnotu ochranu

lidských práv -

Evropský parlament – jediná evropská instituce, jejíž členové jsou voleni v

přímých všeobecných volbách – je díky svému potenciálnímu vlivu symbolem

demokracie a dialogu. Proto bylo považováno za nezbytné zabývat se otázkou

základních hodnot, které by měl EP podle názoru Evropanů zastávat. Respondenti

měli za úkol vybrat ze seznamu osmi hodnot maximálně tři, kterým by podle

jejich názoru měla být dána přednost.

Pořadí těchto hodnot podle respondentů je téměř totožné s pořadím zjištěným na

počátku roku 2010, pouze s nepatrnou změnou skóre jednotlivých hodnot. Větší

důraz je tak kladen na hodnoty týkající se veřejných svobod a boje proti

diskriminaci.

- Nejčastěji zmiňovanou hodnotou byla opět ochrana lidských práv:

60 % respondentů se domnívá, že by ji měl Evropský parlament obhajovat

přednostně, i když podíl respondentů, kteří tuto hodnotu zmínili, klesl od

posledního průzkumu Eurobarometr na toto téma o dva body.

- Na druhém místě, i když poněkud s odstupem od prvního, se společně

umístily rovnost mužů a žen a svoboda projevu (obě 36 %, beze

změny za rok).

- V těsném sledu za nimi se umístila solidarita mezi členskými státy EU,

kterou uvedlo 35 % Evropanů. Je to o pět bodů více než na začátku

roku 2010 a je to také hodnota, u které byla zaznamenána

nejvýznamnější změna: ke zvýšení podpory této hodnoty nepochybně

přispěla solidarita ze strany Evropské unie na jaře roku 2010 v souvislosti

s pomocí Řecku, které čelí závažné krizi veřejného dluhu.

- Na dalším místě se umístila solidarita mezi EU a chudými státy světa,

kterou zmínila čtvrtina respondentů (25 %, mírný pokles o 2 body).

- Pak následovaly dvě hodnoty, z nichž každá získala 22 %: ochrana

menšin (+1 bod) a dialog mezi kulturami a náboženstvími (-1 bod).

6 Otázka č. A6 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat přednostně? 1. rovnost mužů a žen; 2. ochrana menšin; 3. dialog mezi kulturami a náboženstvími; 4. solidarita mezi členskými státy EU; 5. solidarita mezi EU a chudými státy světa; 6. ochrana lidských práv; 7. svoboda projevu; 8. zrušení trestu smrti na celém světě.

53

- Poslední místo zaujímá zrušení trestu smrti na celém světě s 16 % (+1

bod).


Jak bylo uvedeno v posledních dvou průzkumech Eurobarometr Evropského

parlamentu na začátku roku 2009 a na začátku roku 2010, z analýzy výsledků

jednotlivých zemí vyplývají některé zajímavé rozdíly, které odrážejí zejména

datum jejich přistoupení k EU.

- Země, které přistoupily k EU po roce 2004 a 2007, chtějí častěji

než nejstarší členské státy, aby Evropský parlament hájil tyto

hodnoty:

o Ochrana lidských práv (60 %): 65 % respondentů v zemích, které

k EU přistoupily po roce 2004 a 2007, ve srovnání s 58 %

respondentů v zemích, které se staly členy EU do roku 2004. o Solidarita mezi členskými státy EU (35 %): 42 % oproti 33 %.

54

- Podpora šesti dalších hodnot je však nejsilnější v zemích, které

přistoupily k EU do roku 2004:

o Rovnost mužů a žen (36 %) je v těchto členských státech častěji

považována za prioritu: 37 % oproti 29 %. o Svoboda projevu (36 %): 37 % oproti 31 %. o Ochrana menšin (22 %): 24 % a 16 %. o Dialog mezi kulturami a náboženstvími (22 %): 22 % a 18 %. o Zrušení trestu smrti na celém světě (16 %): 17 % a 10 %.

- Výsledky u solidarity mezi EU a chudými státy světa (25 %) jsou stejné

v obou skupinách zemí: 25 % v zemích, které k EU přistoupily do roku

2004, a 25 % v zemích, které se staly členy EU po roce 2004 a 2007.

Podíváme-li se na výsledky jednotlivých států podrobněji, zjistíme

několik poměrně významných rozdílů:

- Ochrana lidských práv (60 %) má zvlášť velkou podporu na Kypru

(85 %), v Litvě (74 %), ve Slovinsku (73 %) a v Maďarsku (72 %). Tato

hodnota byla nejčastěji zmiňována v 26 z 27 členských států. Nejvíce se podpora této hodnoty zvýšila ve Slovinsku (+9 bodů). A naopak

největší pokles podpory této hodnoty byl zaznamenán ve Francii (55 %, -8

bodů).

- Rovnost mužů a žen (36 %) je častěji považována za prioritu ve Francii

(54 %), Švédsku (47 %), Irsku (45 %) a Belgii a Španělsku (vždy 43 %).

K největší změně došlo v Lucembursku (39 %, -11 bodů).

- Svoboda projevu (36 %) byla zmiňována především v Nizozemsku

(55 %), ve Spojeném království (54 %) – kde byla také nejčastěji

uváděnou hodnotou –, ve Švédsku (51 %) a ve Finsku a Dánsku (vždy

49 %). Největší nárůst podpory této hodnoty byl zaznamenán v Dánsku

(49 %, -9 bodů).

55

The protection of human rights

Freedom of speechEquality between men

and womenSolidarity between EU

Member StatesSolidarity between the EU and

poor countries in the worldThe protection of

minoritiesThe dialogue between cultures and religions

The abolition of the death penalty throughout the world

EU27 60% 36% 36% 35% 25% 22% 22% 16%

BE 54% 40% 43% 37% 25% 27% 19% 17%

BG 68% 22% 20% 59% 32% 16% 27% 4%

CZ 68% 36% 30% 47% 25% 12% 13% 8%

DK 61% 49% 34% 28% 31% 18% 44% 19%

DE 69% 22% 33% 43% 25% 25% 28% 22%

EE 66% 43% 25% 38% 21% 25% 26% 5%

IE 63% 39% 45% 31% 22% 33% 16% 15%

EL 62% 38% 21% 56% 35% 19% 15% 16%

ES 62% 33% 43% 30% 27% 19% 14% 14%

FR 55% 45% 54% 30% 29% 21% 21% 19%

IT 50% 30% 27% 36% 28% 28% 23% 20%

CY 85% 35% 35% 44% 42% 20% 15% 12%

LV 63% 36% 15% 35% 22% 17% 17% 5%

LT 74% 37% 23% 37% 22% 11% 13% 5%

LU 47% 36% 39% 34% 33% 31% 26% 16%

HU 72% 27% 30% 43% 28% 22% 20% 7%

MT 53% 26% 37% 30% 31% 38% 21% 9%

NL 62% 55% 39% 37% 18% 25% 26% 12%

AT 62% 29% 42% 35% 24% 24% 17% 34%

PL 64% 31% 29% 37% 23% 13% 17% 11%

PT 47% 22% 32% 33% 38% 30% 20% 19%

RO 59% 30% 34% 42% 25% 22% 18% 12%

SI 73% 37% 37% 38% 23% 13% 22% 16%

SK 66% 34% 27% 49% 26% 15% 19% 12%

FI 68% 49% 34% 29% 24% 30% 20% 18%

SE 68% 51% 47% 26% 32% 20% 27% 19%

UK 51% 54% 33% 17% 17% 21% 24% 9%

QA6 In your opinion, which of the following values should the European Parliament defend as a matter of priority?

Highest percentage per countryHighest percentage by item

Lowest percentage per country

Lowest percentage by item

56

Solidaritu mezi členskými státy EU (35 %) považují za důležitou hlavně

v Bulharsku (59 %), Řecku (56 %), na Slovensku (49 %) a v České republice

(47 %). Podpora této hodnoty výrazně vzrostla v některých členských státech,

zejména v Nizozemsku (37 %) a Německu (43 %), kde se zvýšila o 12 bodů, a

v Dánsku (28 %, +10 bodů).

- Solidarita mezi EU a chudými státy světa (25 %) je považována za

prioritu především na Kypru (42 %), v Portugalsku (38 %) a Řecku

(35 %).

- Ochrana menšin (22 %) má největší podporu na Maltě (38 %), v Irsku

(33 %), Lucembursku (31 %) a ve Finsku a Portugalsku (vždy 30 %).

- Dialog mezi kulturami a náboženstvími (22 %) častěji vnímají jako

prioritu respondenti v Dánsku (44 %), Německu (28 %) a v Bulharsku a

ve Švédsku (vždy 27 %).

- A zrušení trestu smrti na celém světě (16 %) bylo nejčastěji

zmiňováno v Rakousku (34 %), Německu (22 %) a Itálii (20 %).

57


Zaměříme-li se na čtyři nejčastěji zmiňované hodnoty (podporované

alespoň jednou třetinou respondentů), získáme ze sociodemografické analýzy

tyto hlavní poznatky:

- Výsledky ochrany lidských práv (60 %) jsou poměrně homogenní. Mezi

sociodemografickými kategoriemi nejsou v podstatě žádné rozdíly. Jedinou

skutečnou výjimkou je úroveň vzdělání, která zřejmě ovlivňuje názory

respondentů: jako prioritu uvedlo tuto hodnotu 63 % nejvzdělanějších

respondentů, oproti 55 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do

svých 16 let.

- Rovnost mužů a žen (36 %) více zajímá zřejmě ženy než muže: 41 %

oproti 30 %.

- Svoboda projevu (36 %) zajímá patrně všechny respondenty. Dokonce

ani povolání, které je často rozhodujícím faktorem odpovědí, nemá

v tomto případě žádný vliv: tuto hodnotu zmínil stejný podíl (37 %)

vedoucích pracovníků, osob samostatně výdělečně činných, manuálních

pracovníků a nezaměstnaných. Přesto jsou zde jisté rozdíly:

o Muži zmiňovali svobodu projevu častěji než ženy: 39 % oproti

33 %. o Totéž platí i pro nejmladší respondenty: 41 % respondentů ve věku

15–24 let, v porovnání s 32 % respondentů nad 55 let.

58

- Výsledky solidarity mezi členskými státy EU (35 %) se však

u jednotlivých kategorií respondentů značně liší:

o Odpověď ovlivňuje zřejmě pohlaví respondenta: za prioritu tuto

hodnotu považuje 39 % mužů oproti 31 % žen.

o Uvádělo ji také 37 % respondentů ve věku 40–54 let (ve srovnání

s 29 % respondentů ve věku 15–24 let).

o Důležitým faktorem je také úroveň vzdělání: jako prioritu uvedlo

tuto hodnotu 42 % nejvzdělanějších Evropanů, oproti pouhým

29 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let. o Totéž platí i pro nejvíce „zvýhodněné“ profese: 43 % osob

samostatně výdělečně činných a 41 % vedoucích pracovníků,

v porovnání s 29 % nezaměstnaných. o Vliv na odpovědi měla také politická inklinace respondentů:

solidaritu mezi členskými státy EU podporuje 42 % osob na pravé

straně politického spektra, ve srovnání s 34 % respondentů ve

středu nebo na levé straně spektra. o Tuto hodnotu uvádělo jako prioritu také 39 % respondentů, kteří se

považují za dobře informované o činnosti Evropského parlamentu,

v porovnání s 33 % respondentů, kteří se považují za špatně

informované.

o A v neposlední řadě je zde významný desetibodový rozdíl mezi

respondenty, kteří by chtěli, aby Evropský parlament hrál

důležitější roli (39 %), a těmi, kteří požadují méně důležitou roli

(29 %).

59

The protection of human rights

Freedom of speech

Equality between men and women

Solidarity between EU

Member States

EU27 60% 36% 36% 35%

Male 59% 39% 30% 39%

Female 61% 33% 41% 31%

15-24 60% 41% 37% 29%

25-39 61% 37% 35% 34%

40-54 62% 37% 36% 37%

55 + 57% 32% 35% 35%

15- 55% 32% 37% 29%

16-19 61% 37% 36% 35%

20+ 63% 36% 33% 42%

Still studying 59% 42% 36% 30%

(1-4) Left 61% 35% 36% 34%

(5-6) Centre 62% 37% 37% 34%

(7-10) Right 58% 38% 34% 42%

Informed 58% 37% 34% 39%

Not informed 61% 36% 37% 33%

More important 62% 36% 37% 39%

The same 62% 33% 34% 36%

Less important 57% 40% 35% 29%



Left-Right scale

QA6 In your opinion, which of the following values should the European Parliament defend as amatter of priority? (ROTATE – MAX. 3 ANSWERS)

Sex

Age

Education (End of)

*V této tabulce jsou uvedeny pouze čtyři nejčastěji zmiňované hodnoty.

60

ZÁVĚR

Tato pátá vlna průzkumu Eurobarometr Evropského parlamentu byla provedena

za určitých okolností: zaprvé byl průzkum proveden 18 měsíců po volbách do

Evropského parlamentu v červnu 2009, a zdá se, že výhody, které Evropskému

parlamentu zřejmě tehdy plynuly v oblasti četnosti výskytu v médiích a jeho

obrazu, nyní odezněly. Zadruhé jsou některé země Evropské unie nadále velmi

zasaženy hospodářskou krizí, zatímco u jiných zemí se zdá, že postupně vstupují

do fáze zotavení.

Z tohoto posledního průzkumu se lze poučit v několika ohledech. Zaprvé četnost

výskytu Evropského parlamentu v médiích od předchozí vlny průzkumu

na začátku roku 2010 mírně poklesla. Tento výsledek lze nepochybně

vysvětlit snížením prostoru věnovaného Evropskému parlamentu v médiích ve

srovnání s obdobím po volbách do Evropského parlamentu a jmenování nové

Komise II pana Barrosa.

Přestože se Evropané celkově považují za špatně informované o

Evropském parlamentu, na otázku, podle čeho poslanci v EP zasedají,

nadále těsná většina respondentů odpovídala správně. Avšak neměli

bychom mylně předpokládat, že jedna otázka týkající se objektivní znalosti

způsobu fungování EP může dostatečně odhalit skutečný rozsah znalostí role a

činnosti Evropského parlamentu.

Kromě tohoto poklesu znalostí o Evropském parlamentu se zhoršil i obraz této

instituce. EP s velkými potížemi přesvědčuje občany EU o své dynamice a

především o své schopnosti naslouchat jejich očekáváním. Zvláště patrné je to v

Řecku.

Nicméně i v situaci vyznačující se dopady hospodářské krize většina

Evropanů stále chce, aby EP hrál v budoucnu důležitější roli.

Evropané jednoznačně vnímají, že Evropský parlament může praktickými

kroky chránit a zajistit hodnoty, kterým přikládají největší význam,

zejména v oblasti ochrany lidských práv, rovnosti mužů a žen a svobody projevu.

Velmi důležitou hodnotou, kterou by měl Evropský parlament obhajovat

přednostně, je také solidarita mezi členskými státy EU, která od posledního

průzkumu Eurobarometr zaznamenala nárůst o pět bodů.

Date post:	19-Jan-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

EB 74.3 Parlem tre - CS...2011/02/21 · Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a...

Documents