1. Ano; ano; ne (Za předchůdce savců jsou považováni někteří drobní plazi.); ne (Nejdříve se na Zemi objevili vejcorodí savci asi před 135 miliony lety, živorodí savci se objevili asi před 100 miliony lety.); ano.
2. Obrázky zleva: druhohory – masivní rozvoj plazů, dinosauři dosáhli nebývalých rozměrů, někteří drobní plazi se stali předchůdci savců; třetihory – největší rozvoj savců, osídlili všechny ekosystémy, jejich rozmach umožnilo mimo jiné i vyhynutí dinosaurů, kteří představovali konkurenci při získávání potravy, později se objevili i živočišní předchůdci člověka; čtvrtohory – střídání doby ledové a meziledové, po skončení poslední doby ledové vyhynuli velcí savci (mamut, medvěd jeskynní), pokračuje vývoj člověka.
3. Vejcorodí savci – jsou vývojově starší, kladou vejce, živí se mateřským mlékem, mají kloaku; živorodí savci – jsou vývojově mladší, zárodek se vyvíjí v těle matky, živí se mateřským mlékem.
4. K vymření mamutů došlo přibližně před 10 000 lety. Velká část biologů je přesvědčena, že mamuti vyhynuli kvůli změně klimatu. Mamuti byli perfektně adaptováni na chlad a s nástupem teplejšího podnebí na konci poslední doby ledové se nedokázali vypořádat, což se jim stalo osudným. Někteří paleontologové se domnívají, že za vyhynutí mamutů mohou lidé, protože na konci poslední doby ledové se lidé začali rozšiřovat i do dříve méně přívětivých oblastí. Zde lovili mamuty hlavně kvůli masu, kožešině, ale i kostem.
Můžeme se ale setkat i s dalšími hypotézami. Jednou z nich je dopad asteroidu nebo komety na území dnešní Severní Ameriky. K tomu mělo údajně dojít před 10 000 lety. Dopad způsobil oteplení. To vedlo k tání ledovců, úbytku přirozeného prostředí mamutů a jiných velkých zvířat, a tím vyhynutí veškeré megafauny.
5. Zdeněk Burian.
Savci se přizpůsobují prostředí strana 7
1. Suchozemské prostředí – krtek, tygr, ježek, králík, žirafa, liška, šimpanz, antilopa, slon, hraboš; vodní prostředí – delfín; střídavě vodní a suchozemské prostředí – vydra, bobr, hroch.
2. Traviny, listy rostlin – daněk (chrup přizpůsoben přežvykování a silnému proslinění potravy); plankton – velryba (kostice); jiní savci – vlk (mohutné a ostré špičáky); drobný hmyz – krtek (ostré drobné zuby).
4. Mláďata holá a bezmocná – křeček polní, myš domácí, kočka divoká; mláďata dobře vyvinutá – kůň domácí, zebra stepní, jelen lesní.
5. Letní hnědá srst hranostaje se na zimu mění v hustší čistě bílý kožich, který ho chrání před chladem. Bílá zimní srst roste nejdříve na břiše, na krku a pod ocasem. V jižnějších oblastech výskytu může být línání letní srsti pouze částečné, nebo nemusí hranostaj měnit srst vůbec. Odedávna byla zimní kožešina hranostaje vysoce ceněná a byla používána i na typická slavnostní roucha králů (tzv. hermelín). Línání hranostaje je v závislosti na délce dne řízeno hormony.
Vnitřní stavba těla savců strana 8–10
1. Pokožka – je tvořena více vrstvami buněk, které rohovatí a postupně se odlupují; škára – obsahuje cévy, nervy, svalová vlákna, tuk; podkožní vazivo – je tvořeno především tukovými buňkami, slouží k termoregulaci; potní žlázy – odvádějí přebytečnou vodu z těla; cévy – prokrvují kůži, zásobují buňky kyslíkem a živinami.
1. Škrtnout slova: nekladou, neživí, mají, nevyskytují.2. Ježura australská – hustá srst a silné ostny, hrabavé nohy a drápy, mravenci a termiti, souš, lepkavý jazyk –
lov hmyzu; ptakopysk podivný – tuhá a nesmáčivá srst, plovací blána na nohou, vodní živočichové, břehy řek, bezzubé čelisti s rohovinou – cedí vodu.
3. Znaky připomínající plazy (P) – snáší vejce, mají kloaku; znaky typické pro savce (S) – mají srst, mají úplně rozdělené srdce, mají 3 sluchové kůstky, mláďata se živí mateřským mlékem, mají bránici.
4. Austrálie a Nová Guinea – odtržení australského kontinentu.
Vačnatci strana 12
1. Nedokonale; vaku; nemají; mléčné bradavce.2. Samice vačnatců nemají placentu (výživa, dýchání, odvod zplodin metabolismu).3. Klokan rudý – Austrálie; vačice opossum – Severní Amerika ; ďábel medvědovitý – Tasmánie.4. Koala medvídkovitá – listy blahovičníku. Potravní specialista – druh úzce specializovaný jen na určitý druh potravy. 5. Vakoplšík létavý, 6–8 cm (bez ocasu), 10–17 gramů.
1. Mají vyvinutou placentu, rodí živá mláďata, mláďata se rodí dobře vyvinutá, dospělí se živí hlavně hmyzem, mají dobře vyvinutý čich a hmat.
2. Ne (hmyzožravci mají dobře vyvinutý čich); ano; ano; ne (hraboš patří mezi hlodavce).3. Zleva na obrázku: ježek západní – živí se hmyzem a různými měkkýši. Na zimu se zahrabává do úkrytů a upadá
do stavu strnutí. Před zimou si tvoří v těle tukové zásoby; krtek obecný – má dobře vyvinutý čich, zakrnělé oči a nohy přizpůsobené k hrabání. Živí se larvami hmyzu a žížalami; rejsek obecný – žije skrytý v husté trávě. Živí se drobným hmyzem, jehož spotřebuje velké množství.
4. Hmyzožravci mají nejvíce vyvinutý čich a hmat, někteří i sluch – slouží k jejich orientaci. Slabší zrak patrně souvisí s převládající noční aktivitou.
5. Rejsek obecný patří na rozdíl od myši mezi hmyzožravce. Má malé oči, hlavu protaženou do úzkého čenichu a zahnuté načervenalé zuby.
Letouni strana 15
1. Noční aktivita, hmyzožravci, mají srst, orientace v prostoru sluchem.2. KALONI, OVOCE, AKTIVNĚ, ECHOLOKACE, TUKU, VRÁPENCI, ŽIVORODÍ; tajenka: letouni.3. Echolokace – vysílají ultrazvukové signály tlamičkou a jejich odraz zachycují sluchem.4. Vrápenec.5. Upír obecný, někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní
Americe. Je plně přizpůsoben ke konzumaci krve. Stoličky má téměř úplně redukované, zato řezáky jsou velmi ostré a slouží k naříznutí kůže hostitele.
Chudozubí strana 16
1. Obrázky zleva: lenochod tříprstý – živí se býložravě, životní pohyby má zpomalené, pohybuje se po větvích pomocí drápů; mravenečník velký – dlouhým lepkavým jazykem sbírá mravence a termity, ostré drápy používá k vyhrabávání potravy a k soubojům; pásovec velký – živí se hmyzem, má nápadný kostěný krunýř, jen břišní strana je volná a porostlá srstí.
2. Střední a Jižní Amerika.
3. Dobrý čich – protažený čenich.4. Lenochod prospí od 10 do 20 hodin denně. Spí převážně zaháknutý za své drápy na větvích hlavou a hřbetem dolů.5. Pásovec svůj krunýř používá k obraně. Když hrozí nebezpečí, svine se do klubíčka a je jím chráněn ze všech stran.
Hlodavci, zajíci strana 17
1. Vyškrtnout: malá, jedno, málo, nemohou, dva páry, špatně.2. Označeni: potkan, bobr, veverka, myš, křeček, dikobraz, sysel.3. Vlevo: králík – mláďata se rodí holá a slepá, kratší uši, kratší přední končetiny, dva páry řezáků;
vpravo: zajíc – mláďata se rodí osrstěná a vidí, delší uši, delší přední končetiny, dva páry řezáků.
4. Obrázky zleva: křeček polní, sysel obecný, hraboš polní.5. Jeden pár hlodavých zubů v každé čelisti – neustále dorůstají.
Šelmy strana 18–19
1. Zleva: kočka (zatažitelný dráp); pes (dráp není zatažitelný).2. Psovité šelmy: vlk obecný, liška obecná; kočkovité šelmy: kočka divoká, rys ostrovid, lev východoafrický, puma
americká; medvědovité šelmy: medvěd hnědý, medvěd lední, panda velká; lasicovité šelmy: jezevec lesní, vydra říční, hranostaj, lasice kolčava, kuna lesní.
3. Panda, vydra, puma, rys, tygr.4. c) gepard Gepardi jsou mezi kočkami jedineční tím, že kořist štvou, což je znak jinak spíše typický pro psovité šelmy.
Gepardi jsou stvořeni pro rychlý běh. Mají neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu slouží jako pružina. Gepard se při běhu prakticky nedotýká země, pohybuje se až 7 m dlouhými skoky. Drápy mu slouží jako hřeby treter, společně s hrubými chlupy na chodidlech mu umožňují co nejlepší odrazy. Ocas při běhu slouží jako kormidlo a umožňuje manévrovat i při vysoké rychlosti. Běh je pro geparda velice vyčerpávající, přehřívá se a rychle se unavuje. Pokud kořist do 10–20 sekund nedostihne, lov vzdává. Po zabití kořisti dlouho odpočívá, teprve pak se snaží zkonzumovat najednou co nejvíce masa. O kořist často přichází, lvi nebo hyeny ho snadno odeženou.
5. Obrázky zleva: tchoř tmavý – žije na vlhčích místech, kde loví hlavně žáby. V nebezpečí vylučuje silně páchnoucí výměšek z řitních žláz.; jezevec lesní – žije v lesích, kde si vyhrabává hluboké nory. Je všežravec. V zimě spí ve své noře.; kuna skalní – dobře se pohybuje na zemi, ale šplhá i v korunách stromů. Živí se hlodavci, plení však také ptačí hnízda.
6. Panda velká – bambusové výhonky; medvěd lední – ryby, tuleni; medvěd hnědý – všežravec – rostliny, lesní plody, hmyz.
7. Lev.8. Panda velká.9. Fenek – žije v pouštních oblastech severní Afriky, Sinajského a Arabského poloostrova. Vyskytuje se
v Maroku, Tunisku, Libyi, Alžírsku, Egyptě i Saúdské Arábii a také v Mali, Mauretánii, Čadu, Nigeru a Súdánu. Fenek má nápadné obrovské ušní boltce, které mohou být dlouhé až 15 cm. Společně s velkou bubínkovou výdutí
zodpovídají za velmi jemný sluch. Ušní boltce také slouží jako tepelný výměník a pomáhají tak fenkovi ochladit se.
Ploutvonožci strana 20
1. Krátká hustá srst, končetiny přeměněné v ploutve, silná vrstva podkožního tuku, uzavíratelné nosní a ušní dírky.2. Obrázky zleva: lachtan jižní, mrož lední, tuleň obecný.3. Ano, ano; ano; ne (Kly vznikly přeměnou horních špičáků.).4. Kly slouží mrožům k rozrážení ledu, používají je i při vylézání z vody a pohybu na souši. Dále je používají
k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna a jsou také rozeznávacím znakem pohlaví. Kly samců dosahují délky až 1 metr. Samice má také kly, ale poměrně kratší – dorůstají kolem 50 cm. Mláďata mají kly od svého jednoho roku života, kdy jsou dlouhé 2,5 cm a do jejich dvou let jsou ukryty za převislým horním rtem. Hmotnost klů může dosahovat až 6 kg, ale obvyklejší je váha od 3 do 5 kg.
5. viz Fakta o lovu tuleňů Evropská unie zakázala dovoz kožešin tuleních mláďat (tzv. whitecoats, mláďat tuleně grónského mladších
12 dnů). V roce 1996 však kanadská vláda zvýšila přípustnou kvótu pro odlov a zavedla dotace s cílem dosáhnout vyšších kvót u lovu mladých tuleňů, kterým je více než dvanáct dnů (tzv. ragged-jackets, mláďat tuleně grónského ve věku 12 dní – 4 týdnů). Tito tuleni nespadají pod zákaz dovozu Evropské unie.
Kanadský lov tuleňů pro komerční účely spadá do působnosti Ministerstva rybolovu a oceánů, které v roce 1993 vydalo novou Vyhlášku o ochraně mořských savců ke kanadskému zákonu o rybolovu, kterou musejí lovci tuleňů dodržovat. Tento předpis určuje, jak má lov probíhat. Vyhláška stanovuje, jakým způsobem mají být tuleni usmrcováni. Lovci tuleňů nesmí nechat tuleně vykrvácet ani je zaživa stahovat z kůže.
1. Obrázky zleva: delfín obecný, kosatka dravá, plejtvák obrovský.2. Velryba grónská – cedí drobný plankton; vorvaň tuponosý – živí se především hlavonožci; delfín obecný – loví ryby.3. Ne (Kytovci dýchají plícemi.); ano; ano; ne (Největším kytovcem je plejtvák obrovský.).4. Kostice. Kostice byly lidmi využívány k mnoha účelům, od zpevňování luků po vyztužování deštníků,
límců košil, korzetů a podprsenek. V současné době jsou již nahrazovány plasty. 5. Velryby před vynořením vydechují otvorem na hlavě vlhký vzduch, který kondenzuje, a tím vzniká známý vodotrysk.
Chobotnatci strana 22
1. Zleva: slon africký – větší ušní boltce, na chobotu dva hmatové prstíky, delší kly u samců i samic; slon indický – menší ušní boltce, na chobotu jeden hmatový prstík, kratší kly pouze u samců.
2. 22 měsíců.3. Chobot vznikl prodloužením nosu a spojením s horním pyskem. Sloni využívají chobot k čichání, hmatání
a k uchopování různých předmětů.4. Ano; ne (K práci je využíván slon indický.); ano; ano.5. Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, údaj Mezinárodního svazu ochrany
přírody z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců. Kvůli pytláctví se podle svazu snížila od roku 2006 populace slonů v Africe o 111 tisíc. Ohrožení pro slony představuje především vysoká poptávka po slonovině v Číně.
6. Sloni jsou společenská zvířata a drží se pohromadě ve vysoce organizovaných matriarchálních (samičích) skupinách, tzv. rodinách, ve kterých nalezneme pouze samice a dospívající mláďata. Základ rodiny tvoří dominantní samice, často již neplodná, a její příbuzné (většinou dcery). Při ztrátě dominantní samice je stádo dezorientováno. Nejstarší slonice se však brzy ujme vedoucí role ve stádě.
Lichokopytníci strana 23
1. Prsty zakončené kopytem; váhu těla nese 1 prostřední prst; býložravci.2. Obrázky zleva: zebra stepní, nosorožec tuponosý, tapír čabrakový.3. Kůň Převalského.4. Osel domácí pochází z osla afrického.5. Nosorožec tuponosý, zebra stepní, osel domácí.6. Zkříží-li se osel s klisnou, vznikne neplodná mula podobající se spíše koni. Zkřížením oslice s hřebcem
vznikne mezek, který se podobá více oslovi. 7. Klubáci se živí především hmyzem a klíšťaty nasáklými krví, která vybírají z kůže velkých zvířat. Tím svým
hostitelům prospívají (vztah protokooperace – vztah sice vzájemně prospěšný, ale není závazný). Rádi také olizují krev z drobných ranek, ale někdy je sami úmyslně způsobují, a dokonce vyštipují kusy masa. Tyto rány pak přitahují různé parazity, takže se nedá říct, že by vliv klubáků byl pouze kladný. Zvířata je ale přesto tolerují.
Sudokopytníci strana 24
1. Přežvýkavci – žaludek se skládá ze čtyř částí, zástupci jsou srnec, jelen, zubr, daněk. Nepřežvýkavci – mají jednoduchý žaludek a potravu nepřežvykují, zástupci jsou prase a hroch.
2. Obrázky zleva: muflon (R), tur domácí (R), jelen lesní (P), srnec obecný (P).3. Kráva má dvojí mechanické zpracování potravy. Po ulehnutí se částečně natrávená potrava ze žaludku vrací po
malých částech do dutiny ústní, kde je znovu dobře rozžvýkána.4. Prsty jsou zakončeny rohovitými kopýtky; většinou jsou býložravci; nepřežvýkavci mají jednoduchý žaludek;
přežvýkavci mají žaludek složený ze 4 částí.5. Zubr evropský.6. U nás byl zubr vyhuben již asi ve 14. století. Dříve byli poměrně hojně rozšíření, o čemž svědčí celá řada
místopisných názvů Zubří, Zubrnice u několika obcí, říček Zubřina a Zubřinka, byli znázorňováni v erbech pánů z Pernštejna i Auerspergů. Zubří hlava je také ve znaku města Přerova. Zubr je v současnosti v Česku chován v Zooparku Chomutov, v zoo v Praze, Plzni, Olomouci a Táboře, kde se snaží o návrat zubra do volné přírody.
Mezi lidoopy patří šimpanz, orangutan, gorila.4. Primáti mají ze všech savců nejlépe vyvinutý mozek. Lidoopi se díky vyspělému mozku velmi dobře učí.
Jsou schopni řešit i složité problémy a komunikovat s člověkem posunkovou řečí.5. Např. zoo v Brně – nový venkovní výběh pro šimpanze (cca 2 000 m2); Zoo Praha – moderní pavilon goril
s venkovním výběhem; Zoo Dvůr Králové – nový pavilon lidoopů aj.6. Gorily – Afrika, orangutani – Sumatra, Kalimantan.
7. Makak magot – Gibraltar (jih Španělska).8. Šimpanz – všežravec, gorila – ovoce, listy, výhonky, komba – hmyz, sladká šťáva akácií.9. S kácením tropických deštných lesů ubývá přirozeného životního prostředí lidoopů. Tím se snižují jejich
1. Chování vrozené – krmení mláďat, značkování teritoria močí, boj o vůdčí postavení ve stádě, péče o srst, páření, útěk, lov ve smečce; chování získané – reakce na naučený povel.
2. Zleva: kočka si olizuje tlapku – chování komfortní; pes cení zuby – chování obranné; námluvy tetřeva (tokání) – rozmnožovací chování.
3. Chování podmíněné látkovou výměnou – zahrabávání výkalů do písku; chování obranné a ochranné – strnutí na místě; varování – cenění zubů; komfortní chování – zbavování se parazitů v bahenní koupeli; rozmnožovací chování – námluvy; sociální chování – postavení ve smečce; dorozumívání – označování teritoria močí.
4. Feromony jsou přírodní chemické látky vylučované jedním jedincem a přijímané druhým stejného druhu. Slouží k vnitrodruhové komunikaci. Feromony jsou vydávané matkou, trubcem, včelou dělnicí nebo kladoucí dělnicí, které vyvolávají reakci u ostatních včel. Tyto chemické zprávy přijímá včela tykadlem a jinými částmi těla.
Jeden z feromonů, který produkuje matka, se ve včelařství nazývá „mateří látka“. Včely-dělnice tento feromon z matky olizují a předávají ho dál jedna druhé. Tato chemická informace ve včelstvu neustále koluje. Pokud bude matka ve včelstvu chybět, tento feromon přestane kolovat, a včelstvo tak zjistí, že je osiřelé, a proto začne zakládat nouzové matečníky.
Biologie člověkaÚvod do biologie člověka strana 29
1. Antropologie – věda o člověku v nejširším slova smyslu; sociologie – zkoumá sociální život jednotlivců, skupin a společností; psychologie – studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění; archeologie – studuje minulé lidské společnosti prostřednictvím archeologických pramenů; fyziologie – studuje fungování živých organismů; genetika – věda zabývající se dědičností a proměnlivostí organismů a jejich příčinami; hygiena – zabývá se dodržováním zásad pro uchování zdraví; patologie – věda zabývající se studiem a diagnostikou nemocí a poruch živých organismů.
3. Urologie.4. Gynekologie – lékařský obor zabývající se péčí o ženu a ženskými nemocemi; ARO – oddělení nemocnice
poskytující péči u akutních stavů ohrožujících život; alergologie – lékařský obor zabývající se léčbou alergických onemocnění; histologie – vědní obor zkoumající mikrostruktury orgánů a tkání; diabetologie – obor zabývající se diagnózou cukrovky a její léčbou; imunologie – obor zabývající se imunitním systémem; parazitologie – obor zabývající se parazity a jimi vyvolanými nemocemi.
5. EKG – elektrokardiografie je základní vyšetřovací metoda v kardiologii. Jejím principem je snímání elektrické srdeční aktivity a v podobě elektrokardiogramu (časový záznam EKG křivek) umožňuje její hodnocení. EKG vyšetření je většinou neinvazivní. Pomocí elektrod umístěných na kůži, ale i na stěně jícnu či přímo v srdci, měříme rozdíl napětí jako projev šíření akčního potenciálu myokardem.
ECHO – echokardiografie je ultrazvukové vyšetření srdce. Používá se ve všech případech, kdy je potřeba zobrazit srdce v pohybu, ověřit jeho schopnost pumpovat krev, změřit jeho rozměry nebo ověřit stav chlopní. Používá se gel a sondou se krouživě přejíždí po hrudníku.
Postavení člověka mezi primáty strana 30
1. Podobné znaky člověka s primáty (s lidoopy): stavba kostry i svaloviny, prsty s nehty, 1 pár mléčných žláz, podobná stavba mozku, redukce kostrče (nemají ocas), červovitý přívěsek slepého střeva, podobné nemoci. Výhradně lidské znaky: vzpřímená postava, chůze po dvou, širší pánev, větší mozkovna, opozice palce na ruce (jemná motorika prstů).
2. Kostra člověka: velká mozkovna, krátké čelisti, malé špičáky, chybí ocas, předozadní zploštění hrudníku, dlouhá stehenní kost, chůze po dvou, široká pánev, noha s nožní klenbou a velkou patou.
Kostra lidoopa: středně velká mozkovna, dlouhé čelisti, velké špičáky, dlouhý trup, chybí ocas, krátká stehenní kost, čtyřnohá chůze, vyšší pánev, noha i ruka s dlouhými prsty, chápavý palec na noze.
Kostra opice: malá mozkovna, dlouhé čelisti, ostré špičáky, dlouhý trup, mají ocas, pánev úzká a dlouhá, delší zadní končetiny a kratší přední přizpůsobené životu na stromech.
3. Opozice palce – postavení palce proti ostatním prstům. Jde o jednu z typických vlastností, kterými se vyznačuje lidská ruka a která je významná pro práci. Ruka postupně ztratila funkci pohybovou a vyvinula se jako orgán práce. Prsty na lidské ruce jsou schopny jemné motoriky.
4. Chytrý jako opice (někdo ze sebe dělá příliš chytrého), drzý jako opice (nevhodně se chová), opičí se po něm (něco směšně napodobuje), dělat opičárny (vyvádět, blbnout), řve jak pavián (křičí hlasitě, překřikuje ostatní – nesprávné: paviáni patří mezi „tiché“ primáty, správně by mělo být řve jak vřešťan), opičí láska (láska k dítěti bez skutečného vztahu – nesprávné: vyšší primáti a zejména lidoopi mají k mláďatům velmi blízký vztah), probudil se s opicí (když se někdo velmi opije a má kocovinu – nesprávné: opice nepijí alkohol), má svoje gorily (myslí se tím, že má agresivní bodyguardy, kteří každého hned zmlátí – nesprávné: gorily jsou mírumilovné a útočí jen v krajním případě).
Původ a vývoj člověka strana 31–32
1. Evoluce – změna skupin organismů v průběhu generací v čase a v prostoru. Jde o historický vývoj a druhové rozrůzňování lidoopů, lidských předků a člověka od konce třetihor do dneška.
2. Australopiték (Australopithecus) člověk zručný (Homo habilis) člověk vzpřímený (Homo erectus) moderní člověk (Homo sapiens).
3. Neandrtálci se prokazatelně (genetické důkazy) mohli křížit s jinými moderními lidmi a anatomicky moderním člověkem, a proto i přes své značné odlišnosti ve stavbě těla nemohou být samostatným druhem.
4. Horní končetina: postupně se zkracovala, palec se přizpůsobil k vyspělé manipulační schopnosti ruky. Dolní končetina: prodloužila se, dlouhá stehenní kost, pánev široká a prostorná, na noze se zvětšil patní hrbol
a vytvořila se nožní klenba. Hrudník: páteř se dvojesovitě prohnula, hrudník se zploštil a rozšířil, větší pohyblivost horní končetiny. Chrup a čelisti: postupně se zmenšily špičáky a potom i stoličky a třenové zuby, čelisti se zkrátily a jsou méně
robustní.5. Lebka člověka – malá obličejová část, malé zuby, málo výrazné nadočnicové oblouky, velká mozkovna, připojení
páteře více posunuto naspod.6. Neandrtálec používal robustní kamenné nástroje, které se využívaly k lovu a zpracování ulovených zvířat.
Anatomicky moderní člověk používal specializované nástroje z kamene, kostí i dřeva.7. Australští Aboriginci.8. Neandrtálec měl robustní postavu, kratší dolní končetiny a mohutnou svalovinu, která umožňovala zahřívání
v zimě a ochlazování v horku.9. Australopithecus je rod vyhynulých hominidů žijící v pliocénu a pleistocénu (asi před 4,2–1,3 miliony let)
v Africe. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky. 10. Věstonická venuše – soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná
do období 29 000–25 000 let př. n. l. Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v prostoru archeologického naleziště.
11. Prof. MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček, DrSc. (1925–2006) byl český paleontolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. LF UK. Zabýval se mimo jiné kosterními pozůstatky našich panovníků a dalších významných historických osobností.
Vznik moderních lidských populací strana 33
1. Lidská etnická skupina.2. Vědecké poznatky, získané výzkumem v uplynulém 20. století, se shodují v názoru, že mladopaleolitická etnika
osidlující evropský kontinent přicházela z oblastí severních částí Afriky. Přes Středozemní moře přecházela tato civilizační vlna směrem na sever ve třech migračních proudech. Východní migrační proud přes Přední a Střední východ Asie. Západní migrační trasa vedla ze severní Afriky přes Gibraltar. Střední migrační proud, směřující ze severní Afriky severním směrem do Evropy, využíval k přechodu Středozemního moře suchou nohou pevninský most spojující severní Afriku v oblasti dnešního Tunisu a Libye s jižní Evropou.
3. Tmavá pigmentace se objevuje zpravidla v tropech a horku, velmi světlá pak u populací žijících v arktickém
a subarktickém prostředí. Ale pozor na možné migrace. U populací žijících v zimě a sněhu je postava menší a zavalitá a je dlouhý trup a kratší nohy, horalé jsou buď vysocí a svalnatí, nebo menší a štíhlí. V horku se může vyvinout velmi štíhlá a vysoká postava s dlouhými končetinami a krátkým trupem, v pralese často žijí naopak menší až velmi malí lidé.
4. Strach je typicky lidskou reakcí na neznámo. Neznámá nebo málo známá etnická skupina lidí je o to problematičtější, protože nevíme, jak se k nim chovat a jak se oni budou chovat k nám. V případě malé vzájemné tolerance může dojít až k agresivnímu chování.
5. Xenofobie.6. Pygmejové je název pro různé etnické skupiny po celém světě, jejichž průměrná výška je neobvykle
nízká. Nejznámějšími Pygmeji jsou Aka, EFE a Mbuti ze střední Afriky. Populace drobných lidí nalezneme také v Thajsku, Malajsii, Indonésii, na Filipínách, v Papui-Nové Guineji a v Brazílii. Lze mezi ně počítat Negrity z jihovýchodní Asie a Andamanských ostrovů.
Od buňky k člověku strana 34
1. Jádro – řídí životní děje buňky; mitochondrie – dýchání; cytoplazma – vyplňuje vnitřek buňky; plazmatická membrána – výměna látek mezi buňkou a prostředím.
1. a) tvary kostí: dlouhé (stehenní kost), krátké (zápěstní kosti), nepravidelné (obratle), ploché (lebeční kosti); b) typy spojení kostí: pevné (švy na lebce, chrupavkou připojená žebra, srůst obratlů v kosti křížové, vklínění zubů), málo pohyblivé (spojení v páteři), pohyblivé (ramenní kloub); c) typy kloubů: kulovitý (kyčelní kloub), sedlový (spojení palce a zápěstí), elipsovitý (spojení ruky a zápěstí), kladkový (loket)
2. 18–25 let3. Ramenní kloub.4. Stehenní kost – snese velké zatížení (nese váhu celého těla).
13. Ortopedie se zabývá léčbou zranění pohybového aparátu (zlomeniny, vymknutí kotníku apod.). 14. Zlomenina holenní kosti.15. Jednorázové nebo občasné rentgenování by nemělo u drtivé většiny lidí zanechat žádné problémy a následky.
Časté rentgenování může vést k vyššímu riziku vzniku zhoubných nádorových onemocnění.
Svalová soustava strana 38
1.
2. Zdvihač hlavy, sval deltový, prsní, trapézový, velký sval hýžďový, svaly zádové a břišní.3. Mezižeberní svaly, bránice, prsní a břišní svaly.4. Sportovci se před závodem rozcvičují, aby si prohřáli, protáhli a uvolnili svalstvo a připravili je na zvýšenou
3. Zabraňují zpětnému toku krve.4. 1 – shlukování krevních destiček u rány; 2 – rozpustná bílkovina fibrinogen se mění na nerozpustný fibrin.
3 – z bílkovinných vláken vzniká krevní koláč; 4 – vytlačí se nažloutlá tekutina (krevní sérum) a vysycháním vzniká strup.
5. A, 0, B, AB6. Krevní skupina se zjišťuje z odběru krve. Tento údaj je zapsán v lékařské dokumentaci. V lékárnách je také možno
sehnat domácí test na určení krevní skupiny.7. Dárce krve od 18 let. Ženy mohou darovat krev 3× ročně, muži 4× ročně. Doporučovaný minimální interval mezi
dvěma takovými odběry je 10 týdnů. 8. Krevní skupina A – 4 366 418; krevní skupina 0 – 4 046 924; krevní skupina B – 1 490 972;
krevní skupina AB – 745 486.9. Odkysličená krev – od pravé komory plicnicí do plic,
z těla zpět horní a dolní dutou žílou do pravé síně.
vápenatých solí a cholesterolu; prevence: správná životospráva, nekonzumovat nadměrné množství živočišných tuků, nekouřit, dostatek pohybu, vyhýbat se stresovým situacím.
14. 70krát za minutu, 70 ml krve; 294 litrů za 1 hodinu, 7 056 litrů za 1 den, 180 280 800 litrů za 70 let.
Mízní soustava strana 41
1. Byl proti příušnicím očkován.2. VIRY, MÍZA, INKUBAČNÍ, SLEZINA, INFEKČNÍ, PROTILÁTKY, AIDS; tajenka: imunita.3. Např. tetanus, pravé neštovice, záškrt, spalničky, dětská obrna, příušnice.4. Mízní uzliny – filtrují mízu, nacházejí se zde bílé krvinky
tvořící protilátky; brzlík – obsahuje lymfatickou tkáň, v níž dozrávají bílé krvinky a vznikají tu hormony; slezina – zásobárna červených krvinek a místo jejich zániku, bílé krvinky zde tvoří protilátky.
5. Přirozená imunita: kůže s baktericidními účinky, slzy, sliny, žaludeční šťáva s obsahem kyseliny chlorovodíkové, bílé krvinky tvořící protilátky; umělá imunita: očkování.
3. Nosní dutina je vystlána sliznicí s řasinkami na povrchu (řasinky zachytávají nečistoty obsažené ve vzduchu), zvlhčuje a otepluje vzduch.
4. Při kašlání jsou vykašlávány drobné kapénky hlenu obsahující choroboplodné zárodky, jimiž je možné nakazit okolí.5. Hrtanová příklopka; mezižeberní svaly a bránice; plicních sklípcích; dechová frekvence.6. Kyslíkový dluh – při zvýšené námaze nestačí přísun kyslíku pokrýt potřebu pracujících svalů, vyrovnává se
zrychleným dechem.7. Smog a prachové částice z komínových zplodin, cigaretový kouř, výfukové plyny automobilů, jedovaté látky
a látky s leptavými účinky produkované továrnami, různé alergeny, např. pyl, srst zvířat. Kvalitu vzduchu zlepšují květiny pěstované v bytě, pravidelné větrání, čističky vzduchu apod.
8. Při kouření 20 cigaret denně se riziko zvýší za 27,4 let, při kouření 40 cigaret denně se riziko zvýší za poloviční dobu (13,7 roku).
9. V autolakovně (výpary z barev a rozpouštědel), panelákový byt s ústředním topením (suchý vzduch), v zakouřené restauraci (kouř), na nejvyšší hoře světa (řidší vzduch).
10. Námět na domácí pozorování.
11. Spirometr. Kapacitu plic zvyšuje správná technika dýchání, trénovanost, hra na dechové nástroje aj.12. VENTILACE, NOS, HRTAN, SPIROMETR, KAŠEL; tajenka: astma. Astma způsobují alergeny, které vyvolají stahy hladké svaloviny průdušek. Jako první pomoc se používá
inhalátor na vdechnutí léčebné látky.13. Žáci budou vycházet ze zkušenosti v příslušném regionu.
2. 1 – příjem potravy; 2 – mechanické zpracování potravy zuby; 3 – promíchání potravy se slinami; 4 – chemické trávení; 5 – vstřebávání látek; 6 – odvádění nestravitelných zbytků ven z těla.
3. Sacharidy – dutina ústní, tenké střevo; bílkoviny – žaludek, tenké střevo; tuky – tenké střevo; voda – tlusté střevo.4. Ptyalin. Je obsažen ve slinách a využívá se ke štěpení škrobu v potravě na jednoduché cukry.5. Bakterie mají v prostředí tlustého střeva vhodné podmínky k životu. Za jejich účasti zde probíhají hnilobné
a kvasné procesy a vzniká stolice. Střevní mikroflóru lze posilovat například konzumací aktivních mléčných výrobků (s přídavkem živých mléčných bakterií).
čaje, vynechat velké množství kávy, silný černý čaj a alkohol.11. Cukry – mouka, rýže, ovoce; tuky – máslo, slunečnicový olej, vlašské ořechy; bílkoviny – sýr, vaječný bílek, mléko,
luštěniny.12. Hranolky, cola, hamburger, brambůrky (jídla mastná, slaná nebo s vysokým obsahem cukru).13. Snídaně: asi 20–25 % celkového denního příjmu energie (např. celozrnné pečivo s rostlinným tukem, sýr nebo
šunka, snídaňové cereálie s mlékem nebo bílým jogurtem); dopolední svačina: 10 % celkového denního příjmu energie (např. celozrnné pečivo, jogurt, zelenina, ovoce); oběd: 30–35 % celkového denního příjmu energie (např. polévka, bílé maso, ryby, rýže, ovoce, zelenina); odpolední svačina: 10 % celkového denního příjmu energie (např. pečivo s rostlinným tukem, zelenina, méně sladké druhy ovoce); večeře: 15–20 % celkového denního příjmu energie, nemusí být v každém případě teplá, poslední jídlo asi 3 hodiny před spaním (např. zeleninový nebo těstovinový salát, pečivo s pomazánkou, zelenina).
14. Ovoce a zelenina jsou hlavní zdroj vitaminů, minerálů a vlákniny; nacházejí se u základny potravní pyramidy, protože těchto potravin tělo potřebuje větší množství. Obilniny obsahují složitější sacharidy (polysacharidy), které dodají lidskému organismu energii a vstřebávají se postupně, dokážou tak zasytit na dlouhou dobu a necítíme se po nich hladoví.
15. Námět na domácí pozorování.
16. Lidé často hladovějí např. ve Středoafrické republice, Čadu, Zambii, Angole, Etiopii, Rwandě. Příčiny hladomorů: klimatické (sucho, mrazy, bouře), války, stále vzrůstající lidská populace.
17. Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického body mass index) je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou.
BMI = hmotnost (kg) : výška těla2 (m)18. Zásady správné výživy – vyvážená strava, dostatek zeleniny, omezení konzumace živočišných tuků, uzenin,
tučných mas a máslových moučníků, náhrada bílého pečiva celozrnným, omezení soli a koření, pravidelný čas příjmu potravy (více menších porcí denně).
2. Ano; ne (Denně se vytvoří asi 1,5 litru moči.); ne (Močovody spojují ledviny s močovým měchýřem.); ano; ano.3. Ledvina – 1; močovod – 2; močový měchýř – 3; močová trubice – 4.4. Močovina, voda, soli.5. Dýchací soustava – voda, oxid uhličitý; trávicí soustava – nestravitelné zbytky potravy; vylučovací soustava –
moč; kožní soustava – pot.6. Dialýza. Dnes je v Česku přes 90 dialyzačních středisek (přehled dialyzačních středisek na Průvodce životem
s dialýzou); nejstarší dialyzační středisko založeno v roce 1955 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.7. Zánět ledvin, cukrovka, přítomnost drogy, zánět močového měchýře, příznaky žloutenky.
Kožní soustava strana 48
1.
2. Vlasy – pokryv hlavy, ochrana; chlupy – ochrana, druhotné pohlavní znaky; obočí – ochrana před potem, oslněním; řasy – ochrana proti prachu a oslnění; nehty – ochrana a zpevnění konce prstu.
3. Individuální odpověď. Nehty pravidelně a správně zastřihovat, pilníkem srovnat nerovnosti, odstraňovat špínu pod nehty, používat krém na ruce (zvláště v zimě) atd.
4. Ano; ne (tuková tkáň je v podkožním vazivu.); ne (pro termoregulaci mají význam potní žlázy); ano; ne (zuby nepatří mezi kožní útvary).
5. Dermatoglyfy jsou otisky papilárních linií z prstů rukou, dlaní, nohou a plosek nohou (chodidel). Papilární linie na prstech se odvozují od hmatových papil ve škáře a tvoří obrazce, zvané dermatoglyfy, které jsou pro každého člověka charakteristické. Obor, který tuto problematiku zkoumá, se nazývá daktyloskopie. Uplatnění nachází zejména v soudní antropologii, v kriminalistice při identifikaci osob nebo v lékařství. Základní dermatoglyfy jsou plochý oblouk (1), stanový oblouk (2), ulnární smyčka (3, otevřená směrem k loketní kosti), radiální smyčka (4, otevřená směrem k vřetenní kosti), dvojsmyčka (5), spirální vír (6), koncentrický vír (7).
4. Při poklepání pod čéšku na hlavu čtyřhlavého svalu stehenního dochází k vykopnutí nohy. Tento reflex patří mezi míšní reflexy.
5. Druhé tvrzení je správné: bílá je na povrchu, šedá uvnitř.6. 4–5 minut.7. Vzruchy jsou vedeny dostředivými nervy do CNS zadními kořeny a odpovědi odstředivými nervy předními kořeny.8.
9. Prodloužená mícha – nepodmíněné reflexy; Varolův most – propojení mozečku a míchy s ostatními částmi mozku; mozeček – koordinace pohybů a rovnováhy; střední mozek – zrakové a sluchové vjemy; mezimozek – řízení tělesné teploty, žláz s vnitřním vyměšováním; koncový mozek – myšlení.
10. Postižen byl mozeček, protože v něm se nachází centrum koordinace pohybů a rovnováhy.11.
12. a) Čelní lalok zodpovídá za řeč, myšlení a pohyb končetinami. b) Týlní lalok zodpovídá za zrakové vnímání.13. Správné tvrzení: používá buňky šedé hmoty mozkové.14. HYPOFÝZA, MOZEČEK, MOZKOMÍŠNÍ, MEZIMOZEK, SYNAPSE, REFLEX, ŠEDÉ, CENTRÁLNÍ, LEBKA;
činnost, zužuje zornici, zesiluje peristaltiku střev.16. EEG – elektroencefalogram – vyšetření registrující aktuální elektrickou aktivitu mozku. Slouží k odhalení změn
v elektrické aktivitě mozku při podezření na jeho poškození. Indikuje se obvykle při záchvatových onemocněních, poruchách vědomí, při zánětech, úrazech nebo otřesech mozku a také při psychiatrických onemocněních. Na hlavu se připevní čepice se snímacími elektrodami. Vyšetření není bolestivé a nezatěžuje pacienta, probíhá v bdělém stavu.
17. Epilepsie je onemocnění mozku charakterizované výskytem epileptických záchvatů. Epileptické záchvaty jsou epizody náhlé a přechodné abnormální funkce mozkové aktivity, které se projevují dočasnou změnou vědomí či vnímání, chování, hybnosti či citlivosti.
První pomoc při epileptickém záchvatu: a) Odstranění okolních předmětů, o které by se mohl nemocný během záchvatu poranit. Podložení hlavy,
eventuálně uvolnění oděvu kolem krku. b) Záškubům či tonické křeči (propnutí) nebránit, pokud pacienta nebo okolí neohrožují. Nerozevírat ústa,
nesnažit se do nich nic vkládat. Vyčkat konce záchvatu. c) Při trvající poruše vědomí nemocného uvést do stabilizované polohy. Eventuálně pootevřít a vyčistit ústa,
předsunout dolní čelist. d) Vyčkat návratu do plného vědomí. e) V případě následné zmatenosti slovně pacienta uklidnit. f) Zjistit, zda nedošlo k poranění. g) Zjistit, zda jde o pacienta již s léčenou epilepsií. V případě, že se jedná o léčeného epileptika, nedošlo ke
kumulaci (nakupení) záchvatů, pacient se nezranil a probírá se do plného kontaktu a je následně plně orientovaný, není nutný převoz pacienta do nemocnice.
1. Čich – čichové buňky ve sliznici dutiny nosní; chuť – chuťové pohárky na sliznici jazyka, dutina ústní; zrak – vizuální podoba jídla.
2.
3. Námět na domácí pozorování.
4. Mohlo by dojít k poškození zdraví, v některých případech až ke smrti.5. Zrak – zaznamenává dopadající světlo. Jeho intenzitu a barvu. Díky zraku vnímáme okolní prostředí, předměty,
prostorové uspořádání a pohyb.6. Při silné rýmě, u kuřáků, při delším působení stejného podnětu.7. Vnější ucho:
ušní boltec + zevní zvukovod; střední ucho: kladívko + kovadlinka + třmínek; vnitřní ucho: hlemýžď s 3 polokruhovými kanálky.
8. Eustachova trubice propojuje nosohltan se středoušní dutinou a umožňuje v nich vyrovnávat rozdílné tlaky; při změně nadmořské výšky vzniká ve středním uchu podtlak, který vnímáme jako zalehnutí uší.
9. Při zánětu středního ucha vždy vyhledat lékařskou pomoc, vyhýbat se nadměrnému hluku, dodržovat hygienu uší, chránit si uši při skocích do vody.
10. Žáci budou vycházet ze zkušenosti v příslušném regionu.
52 Procvičuj si více na www.skolasnadhledem.cz, zadej kód 482 052
Smyslové orgány➊ Každé jídlo vnímáme především čichem a chutí. Napiš, jak se tyto smyslové orgány nazývají a kde jsou
uloženy. Uveď ještě další smysly, které se na posouzení jídla podílejí.
➋ Na obrázku jazyka vyznač šipkou oblasti jednotlivých chuťových vjemů.
➌
Soutěž našich smyslů: Vytvoř si soubor různých složek, které se běžně vyskytují v kuchyni a v domácnosti. Zkus je poznávat nejprve pouze čichem, pak podle chuti a nakonec hmatem. Který smysl je nejúčinnější?
➍ Zamysli se nad tím, proč nemáme ochutnávat žádné neznámé látky ani k nim čichat. Uveď, možná rizika takového počínání.
➎
Vyber ze smyslů ten, jehož prostřednictvím získává člověk nejvíce informací o svém okolí(až 80 %). Svůj výběr zdůvodni.
➏ Označ situace, při kterých má člověk snížené čichové vnímání.
v teplé místnosti při silné rýmě u kuřáků při delším působení stejného podnětu
52 Procvičuj si více na www.skolasnadhledem.cz, zadej kód 482 052
Smyslové orgány➊ Každé jídlo vnímáme především čichem a chutí. Napiš, jak se tyto smyslové orgány nazývají a kde jsou
uloženy. Uveď ještě další smysly, které se na posouzení jídla podílejí.
➋ Na obrázku jazyka vyznač šipkou oblasti jednotlivých chuťových vjemů.
➌
Soutěž našich smyslů: Vytvoř si soubor různých složek, které se běžně vyskytují v kuchyni a v domácnosti. Zkus je poznávat nejprve pouze čichem, pak podle chuti a nakonec hmatem. Který smysl je nejúčinnější?
➍ Zamysli se nad tím, proč nemáme ochutnávat žádné neznámé látky ani k nim čichat. Uveď, možná rizika takového počínání.
➎
Vyber ze smyslů ten, jehož prostřednictvím získává člověk nejvíce informací o svém okolí(až 80 %). Svůj výběr zdůvodni.
➏ Označ situace, při kterých má člověk snížené čichové vnímání.
v teplé místnosti při silné rýmě u kuřáků při delším působení stejného podnětu
52 Procvičuj si více na www.skolasnadhledem.cz, zadej kód 482 052
Smyslové orgány➊ Každé jídlo vnímáme především čichem a chutí. Napiš, jak se tyto smyslové orgány nazývají a kde jsou
uloženy. Uveď ještě další smysly, které se na posouzení jídla podílejí.
➋ Na obrázku jazyka vyznač šipkou oblasti jednotlivých chuťových vjemů.
➌
Soutěž našich smyslů: Vytvoř si soubor různých složek, které se běžně vyskytují v kuchyni a v domácnosti. Zkus je poznávat nejprve pouze čichem, pak podle chuti a nakonec hmatem. Který smysl je nejúčinnější?
➍ Zamysli se nad tím, proč nemáme ochutnávat žádné neznámé látky ani k nim čichat. Uveď, možná rizika takového počínání.
➎
Vyber ze smyslů ten, jehož prostřednictvím získává člověk nejvíce informací o svém okolí(až 80 %). Svůj výběr zdůvodni.
➏ Označ situace, při kterých má člověk snížené čichové vnímání.
v teplé místnosti při silné rýmě u kuřáků při delším působení stejného podnětu
52 Procvičuj si více na www.skolasnadhledem.cz, zadej kód 482 052
Smyslové orgány➊ Každé jídlo vnímáme především čichem a chutí. Napiš, jak se tyto smyslové orgány nazývají a kde jsou
uloženy. Uveď ještě další smysly, které se na posouzení jídla podílejí.
➋ Na obrázku jazyka vyznač šipkou oblasti jednotlivých chuťových vjemů.
➌
Soutěž našich smyslů: Vytvoř si soubor různých složek, které se běžně vyskytují v kuchyni a v domácnosti. Zkus je poznávat nejprve pouze čichem, pak podle chuti a nakonec hmatem. Který smysl je nejúčinnější?
➍ Zamysli se nad tím, proč nemáme ochutnávat žádné neznámé látky ani k nim čichat. Uveď, možná rizika takového počínání.
➎
Vyber ze smyslů ten, jehož prostřednictvím získává člověk nejvíce informací o svém okolí(až 80 %). Svůj výběr zdůvodni.
➏ Označ situace, při kterých má člověk snížené čichové vnímání.
v teplé místnosti při silné rýmě u kuřáků při delším působení stejného podnětu
12. U krátkozrakého člověka se obraz promítá před sítnici, u dalekozrakého člověka za sítnici a u zdravého člověka na sítnici. Nejostřejší vidění je v místě žluté skvrny. Odstranění odchylek řeší použití vhodných brýlí nebo operace.
13. a) na obrázku lze vidět 6 i 7 kostek – černá stěna buď levou stěnou, nebo pravou horní stěnou; b) všechny čáry jsou rovnoběžky; c) oba středové kruhy jsou stejné; d) všechny čáry jsou rovnoběžky; e) schody lze vidět dvojím způsobem – klasicky, nebo jako zavěšené; f) středy jsou bílé; g) nohy slona jsou chybně.
Hormonální soustava strana 55
1. Ne (Hormony jsou vylučovány do krve.); ne (Hormony jsou organické sloučeniny.); ano; ne (Hormony působí pomaleji než nervová soustava.).
3. Slinivka břišní.4. Hypofýza.5. Adrenalin – vylučován dření nadledvin. Připravuje tělo na zvýšenou námahu, stres, zrychluje metabolismus.6. Za nadměrný vzrůst může hypertrofie hypofýzy, při které tělo vykazuje vysokou úroveň lidského růstového
hormonu, který může za další růst i v dospělosti, kdy se obvykle růst lidského těla zastaví.
5. Ženský pohlavní hormon progesteron; vajíčka dozrávají do věku asi 50 let, tzv. přechod (klimakterium); vajíčko putuje do dělohy.
6. V nadvarleti.7. Zárodek – období vývoje jedince do 3. měsíce; plod – období vývoje jedince od 3. měsíce do porodu.8. Placenta – blána sloužící k výživě plodu; pupeční šňůra – přivádí okysličenou krev s živinami od matky k plodu;
plodová voda – ochranné prostředí kolem vyvíjejícího se plodu.9. Novorozenecké období – do 1. měsíce (dítě uplatňuje hlavně sací a obranný reflex), kojenecké období – do
1. roku (dítě se vyvíjí rychle tělesně i duševně, první mléčné zuby), batolecí období – do 3 let (dítě leze a chodí), předškolní věk – do 6 let (vypadávají mléčné zuby, mění se tělesné proporce, dítě touží po kolektivu), mladší školní věk – do 10 let (tělesné tvary se zaoblují, prořezávají se trvalé zuby), starší školní věk – do 14 let (vstupují v činnost pohlavní žlázy, nastává puberta), dorost – do 18 let (rozvoj druhotných pohlavních znaků), dospělost – do 30 let (vrchol fyzické zdatnosti), zralost – do 45 let (vyzrálost tělesná i duševní), střední věk – do 60 let (u žen končí období plodnosti), stáří – do 75 let (orgány a tkáně se zmenšují, kosti řídnou), vysoké stáří – nad 75 let (ochabuje činnost vnitřních orgánů).
10. Nepřítomnost očekávané menstruace, ranní nevolnost; návštěva gynekologa, těhotenský test – lze zakoupit v lékárně.
11. a) léky, drogy a alkohol užívané budoucí matkou, kouření, stresové situace matky, infekce přenesené krví z matky na plod (zarděnky, toxoplazmóza), onemocnění matky (diabetes), její věk; b) špatné stravovací návyky, drogy, kouření, alkohol, hazardní způsob života, nekvalitní okolní životní prostředí.
12. Plánované rodičovství – partneři se rozhodnou mít dítě až v době, kdy jsou obvykle zajištěni ekonomicky i sociálně; antikoncepce – ochrana proti početí; předčasné těhotenství – těhotenství ženy v mladistvém věku, bez dostatečných ekonomických a sociálních podmínek; interrupce – umělé přerušení těhotenství.
13. Řízená diskuze ve třídě.
14. V dřívějších dobách rodily ženy doma za účasti porodní báby. Při porodu zemřelo mnohem více žen a dětí než dnes (špatná výživa, nedostačující hygiena, infekce). Dnes je možné vybrat si místo, kde chce žena rodit – doma či v porodnici. Vznikly také tzv. rooming-in. Kdy všechny fáze porodu i zotavování proběhnou v jedné místnosti a maminka má dítě stále u sebe.
1. Ano – M; ano – E; ne – N; ano – D; ne – E; ano – L. Tajenka: Mendel.2. Všechny uvedené vlastnosti jsou znaky organismů.3. Žena XX, muž XY.4. Schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí – proměnlivost.5. Hemofilie, barvoslepost, Downův syndrom.6. Matka bb x BB otec; děti: Bb – hnědé oči.
Význam genetiky strana 60
1. Šroubovice DNA – v jádře každé tělní buňky (kromě červených krvinek savců, jsou bezjaderné).2. Genové inženýrství.3. Geny pro tvorbu inzulinu se přenesou z lidské buňky a pomocí plazmidu (doplňková genetická informace) se
umístí do bakteriální buňky, která začne tvořit inzulin.4. Organismy, které jsou geneticky zcela identické s rodiči, se nazývají klony. Geneticky upravené rostliny obsahují
geny z jiných organismů. Genetické poradny pomáhají uplatnit genetické poznatky v praxi, předpovědět přenos dědičné choroby na dítě.
5. Obrázek psa vlevo P, vpravo U. Umělý výběr – u vyšlechtěných druhů jsou zvýrazněny vlastnosti, které by jim v přírodě spíše vadily.
Pro klonování lidí v současnosti již neexistují technické překážky. Ale riziko, že se lidské klony narodí postižené, je velmi vysoké. Hlavní důvody negativního přístupu ke klonování lidí jsou: etické, náboženské, nepřípustné zasahovat do lidské výjimečnosti, nebezpečnost technologického postupu, zneužití klonování.
1. Zdraví – stav úplné duševní, tělesné a sociální pohody. Zlepšení zdraví přispívá zdravý životní styl, správná výživa, neznečištěné životní prostředí, dostatek pohybu,
pravidelné preventivní lékařské prohlídky. Člověk by neměl kouřit, konzumovat nadměrné množství alkoholu, měl by se vyhýbat stresovým situacím aj.
2. Žáci vychází ze svých zkušeností a zvyklostí. Pro každého může daný pojem znamenat něco jiného.3. Je vhodné vybrané faktory ovlivňující zdraví vyhodnotit mezi žáky ve třídě. Každý může za nejdůležitější považovat něco jiného.
4. Tělesné zdraví – člověk netrpí vadou nebo onemocněním některého tělesného orgánu. Duševní zdraví – souvisí s psychickým stavem organismu (negativní vliv hluku, znečištěného prostředí, stresu, závislosti na chemických látkách aj.).
6. Kyselé deště – zánět průdušek; chemická hnojiva – alergie; odpadní látky ve vodě – žloutenka, střevní potíže; oxid siřičitý ve vzduchu – zánět průdušek.
Poskytování první pomociPrvní pomoc při bezvědomí strana 63
Záchranná akce krok za krokem:1. Muže se zástavou oběhu a dechu uložíme urychleně do polohy na zádech. Pozor, musí ležet na pevné podložce
(asfalt, dlažba, trávník, podlaha apod.).2. Aby se uvolnily dýchací cesty, zakloníme mu hlavu tak, aby brada trčela vzhůru.3. V dolní polovině hrudní kosti začneme s masáží srdce. Jsem-li jeden zachránce, pak provádím 30 stlačení
hrudníku a poté vždy dva vdechy z úst do úst. Pokud jsme dva zachránci, provádíme střídavě dva vdechy po 15 stlačeních hrudníku. Stlačení musí být dostatečně hluboké, aby se srdce dostatečně stlačilo. Vdechy z úst do úst provádíme pouze u známého člověka nebo malého dítěte!
4. Pokud jsem na místě sám, volám ihned, ještě před započetím resuscitace, záchrannou službu. Pracovník na dispečinku může radit přes telefon, co dělat.
První pomoc při krvácení strana 64
Záchranná akce krok za krokem:1. Ihned se snažím Petra uklidnit, zbavit ho paniky a strachu. V tuto chvíli ještě nejde o život.2. Okamžitě postiženého uchopím za krvácející končetinu a stisknu ji rukou či oběma rukama v místě krvácení.3. Pokusím se najít, nebo požádám toho, kdo je na blízku, o nalezení nějakého vhodného oblého tvrdého předmětu.
Ten obalíme do kousku látky a pevně ho vtlačím do krvácející rány proti pažní kosti a obvážu pevně (čímkoliv, např. opaskem apod.).
Záchranná akce krok za krokem:1. Veroniku společnými silami posadíme na okraj silnice, mimo ohrožení jedoucími vozidly.2. V okolí nalezneme nebo upravíme rovný pevný klacek. Obalíme ho látkou, např. tričkem. Postiženou nohu
násilím nenapravujeme do původní polohy. Pouze při velké úhlové změně můžeme postupovat tak, že jeden ze zachránců pevně drží Veroniku za stehno nad kolenem postižené nohy, druhý táhne končetinu za kotník v ose.
3. Poté přiložíme improvizovanou dlahu a fixujeme pruhem látky nebo opasky přes dva klouby (dlaha musí přesahovat kloub pod a nad postiženým místem – v tomto případě kotník a koleno.
4. Přivolám záchrannou službu (155 nebo 112).5. V případě, že k události došlo někde v terénu, kam se nedostane sanitní vůz, a jsme alespoň dva zachránci,
uděláme z rukou improvizovanou sedačku a přepravíme Veroniku na bezpečné příjezdové místo k silnici. Záchranáři pak přenesou Veroniku k sanitce na speciální přepravní pomůcce.
První pomoc při popáleninách strana 66
Záchranná akce krok za krokem:1. Kamila násilím povalíme na zem.2. Vhodíme na jeho hořící oděv na končetině hutnou látku, kterou máme po ruce (deku, bundu apod.). Nesmí jít
o silonovou či jinou umělou tkaninu, která je snadno hořlavá. Zabráněním přístupu kyslíku k ohni zamezíme dalšímu hoření a pokračování tak dalšímu vzniku popálenin.
3. Okamžitě sundáme Petrův ohořelý oděv z končetiny. Případné kousky tkaniny přiškvařené ke kůži neodstraňujeme!
4. Jeden ze skupiny začne okamžitě chladit místo popálení studenou vodou (až 20 minut). Nejlepší je na postižené místo položit mokrý savý ručník nebo jinou dobře sající tkaninu nasáklou studenou vodou. Nadále tuto tkaninu v pravidelných intervalech poléváme studenou vodou. Tkanina se totiž ohřívá tělesnou teplotou a musí se stále ochlazovat.
5. Během chlazení voláme záchrannou službu.
První pomoc při dušení cizím předmětem strana 67
Záchranná akce krok za krokem:1. Dusící se Jitku opakovaně a důrazně nutíme ke kašli. Můžeme jí pomoci několika silnými údery do zad mezi
lopatky.2. Při neúspěchu tohoto postupu provedeme Heimlichův manévr.3. Pokud se do půl minuty nepodaří pecku vypudit a Jitka začne kolabovat, voláme ihned záchrannou službu.
První pomoc při uštknutí hadem strana 68
Záchranná akce krok za krokem:1. Martina uklidníme, nejde o život, máme dost času na první pomoc a přesun do zdravotnického zařízení.2. Postižené místo opláchnu ihned jakoukoli tekutinou, kterou mám u sebe.3. Místo překryji čistou tkaninou a nohu mu znehybním dlahou. Použiji rovný klacek. Postupuji jako u zlomeniny
(nad a pod místem přes dva klouby).4. Ránu nerozřezávám ani nevysávám ústy! Nad ránu nepřikládám žádné škrtidlo!5. Pokud došlo k události v místě, kam může dojet vozidlo záchranné služby a lze toto místo přesně určit, zavolám
155 nebo 112 a vyčkáme na jeho příjezd. Pokud nelze místo dobře záchranářům určit, vydáme se s Martinem pomalou chůzí k silnici nebo místu, které bude možné určit záchranné službě a bude dostupné pro sanitku.
