1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz

Tisková konference, 28. srpna 2014, Praha

2013: Ekonomika a kvalita

života

Drahomíra Dubská

Lukáš Kučera

2

Ztráta reálné konvergence

ČR se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 2010 diverguje…

V roce 2013 HDP ČR /obyv. v PPS 80 % průměru EU 28 proti 77 % v roce

2003 (Slovensko 76 % proti 55 % v roce 2003) – 17. pozice stejně jako v roce

2012 (18. pozice v letech 2009-2011)

Kraje 2012: PHA 168,9 %, JM 76,6 %, PLZ 72,2 %...OL 63 %, LB 62,8 %, KVK 57,2 %

HDP na obyvatele v PPS, zdroj Eurostat HDP na obyvatele v korunách PPS, zdroj ČSÚ

82 81 81 81

80 75,9

75,0 75,0 75,0 74,1

68

70

72

74

76

78

80

82

84

86

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

ČR (EU 28=100) ČR (eurozóna=100)

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

ČR celkem

Hlavní město Praha

Kraje ČR mimo Prahu

3

Hrubý domácí produkt

4,7

6,8 7,0

5,7

3,1

-4,5

2,5 1,8

-1,0 -0,9

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Hlavní složky poptávky v roce 2013 (ČR) v %, reálně

Výdaje na konečnou spotřebu domácností +0,1 %

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +1,6 %

Tvorba hrubého fixního kapitálu -3,5 %

Vývoz +0,2 %

Dovoz +0,6 %

Meziroční změna HDP v ČR

(v %, reálně)

4,1 3,5

3,3 2,6

2,1 1,7

1,6 1,6

1,1 0,9 0,9 0,8

0,4 0,4

0,3 0,2 0,2

-0,3 -0,8 -0,9 -0,9

-1,1 -1,2

-1,4 -1,4

-1,9 -3,9

-5,4

-6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

Lotyšsko Rumunsko

Litva Malta

LUX UK

Švédsko Polsko

Maďarsko Slovensko Bulharsko Estonsko Německo

Dánsko Rakousko

Francie Belgie

Irsko Nizozemsko Chorvatsko

ČR Slovinsko

Španělsko Finsko

Portugalsko Itálie

Řecko Kypr

Meziroční změna HDP v roce 2013 v zemích EU28

(v %, reálně)

4

Příjmy a spotřeba domácností Příspěvky ke změně čistého disponibilního důchodu

(meziročně v procentních bodech, běžné ceny)

Změna čistého disponibilního důchodu 2013/2012 (v mld. korun, běžné ceny)

-39,0

Čistý provozní přebytek a smíšený důchod -4,0

Mzdy a platy -9,8

Čisté příjmy z vlastnictví -6,5

Saldo přerozdělení bez sociálních příspěvků zaměstnavatelů

-18,6

Čistý disponibilní důchod a výdaje na konečnou spotřebu

(meziročně v %, reálně)

-2

0

2

4

6

8

10

12

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Čistý provozní přebytek a smíšený důchod

Mzdy a platy

Čisté příjmy z vlastnictví

Saldo přerozdělení bez soc. přísp. zaměstnavatelů

Čistý disponibilní důchod

-0,7

-1,3

-3,1

0,5

-2,2

0,1

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Čistý disponibilní důchod

Výdaje na konečnou spotřebu

5

Zahraniční obchod Saldo zahraničního obchodu (v mld. korun, běžné ceny)

25,7

85,1 101,0 97,4 92,0

151,6 127,1

158,6

215,3

246,8

0

50

100

150

200

250

300

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

13,6 11,6

13,8

11,2

4,0

-10,9

15,4

9,5

4,5

0,2

10,0

5,9

10,8 12,8

2,7

-12,1

15,4

7,0

2,3 0,6

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Vývoz

Dovoz

Vývoz a dovoz (meziročně v %, reálně)

2013 – rekordní přebytek

zahraničního obchodu v

běžných cenách …

… v důsledku příznivého

vývoj cen v zahraničním

obchodě …

Ceny vývozu +1,6 %

Ceny dovozu +0,1 %

=> zlepšení směnných relací

…avšak reálně se výsledek

zahraničního obchodu

zhoršil …

….k tomu došlo naposledy v

roce 2007

6

Ceny potravin Ceny pro spotřebitele celkem, ceny potravin (meziročně v %)

Pekárenské výrobky; obiloviny +2,0 % Ovoce +5,8 %

Maso +4,8 % Zelenina +21,0 %

Ryby +6,8 % Cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky a cukrářské výrobky

+1,1 %

Mléko, sýry a vejce +2,1 %

Oleje a tuky +5,0 % Ostatní potravinářské výrobky +4,0 %

2,8 1,9

2,5 2,8

6,3

1,0 1,5 1,9

3,3

1,4

3,8

-0,2

1,1

5,0

8,3

-4,5

1,7

4,4

6,6

5,4

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Úhrn

Potraviny

Ceny jednotlivých druhů potravin v roce 2013 (meziročně v %)

7

Ceny potravin – srovnání s EU

2003 2013

Potraviny celkem 60,2 82,5

z toho:

Pekárenské výrobky; obiloviny 50,3 72,4

Maso 56,2 72,2

Ryby 62,5 102,6

Mléko, sýry a vejce 64,9 91,0

Oleje a tuky 79,4 100,7

Ovoce, zelenina, brambory 64,1 87,7

Ostatní potraviny 68,2 94,7

Ceny potravin v ČR (EU28=100)

136,1

125,3

122,8

122,8

121,0

115,8

113,2

112,5

109,4

108,4

107,1

101,3

99,4

99,1

99,0

97,5

94,2

91,2

90,0

87,6

86,8

84,7

82,5

79,2

76,2

68,5

67,9

60,1

0 100

Dánsko

Švédsko

Rakousko

Finsko

LUX

Irsko

Itálie

Belgie

Francie

Německo

Kypr

Řecko

Slovinsko

UK

Malta

Nizozemsko

Španělsko

Chorvatsko

Portugalsko

Estonsko

Slovensko

Lotyšsko

ČR

Maďarsko

Litva

Rumunsko

Bulharsko

Polsko

Ceny potravin v zemích EU v roce 2013 (EU28=100)

8

Deficit vládního sektoru se v roce 2013 výrazně zlepšil na 1,5 % HDP,

zadluženost dokonce nepatrně klesla (na 46 % z 46,2 % nom. HDP)

Vnější nerovnováha zůstala fakticky beze změny (deficit běžného účtu

platební bilance 1,4 % HDP, což je však v žebříčku EU méně příznivá pozice)

Potřeba financování investic z vnějších zdrojů i za recese v roce 2013 (ve výši 39 mld. korun, v roce 2012 ve výši 91 mld. korun)

Nerovnováhy v ekonomice

Schodek vládního sektoru ( v % nominálního

HDP)

Potřeba financování investic z vnějších zdrojů

(v mld. korun)

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

EU 28 Eurozóna ČR

0

200

400

600

800

1 000

1 200

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

Potřeba financování investic z vnějších zdrojů

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Hrubé národní úspory

9

Životní hodnoty většiny lidí (zdraví, práce, bydlení, bezpečnost,

vzdělání, volnočasové aktivity, aj.) - příjmy jako potenciál

materiální kvality života

Kvalita života – vybrané faktory

Příjmy na člena domácnosti (čistý disp. důchod)

podle regionů ČR v roce 2012 (v korunách)

Nárůst ČDD na člena domácnosti (2012 proti

2004 , v tis. korun, resp. v %)

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

Pra

ha

Stř

edo

český

Plz

eňský

Jih

om

ora

vský

Krá

lové

hra

d.

Zlín

ský

Jih

oče

ský

Vyso

čin

a

Pa

rdu

bic

ký

Lib

ere

cký

Olo

mo

ucký

Mo

ravsko

sle

z.

Úste

cký

Karl

ovars

ký

2011 Kraje ČR 2012 Kraje ČR

2012 ČR celkem

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

0

10

20

30

40

50

60

Hl. m

. P

raha

Stř

edo

český

Mo

ravsko

sle

zský

Jih

om

ora

vský

Zlín

ský

Plz

eňský

Olo

mo

ucký

Vyso

čin

a

Krá

lové

hra

de

cký

Pa

rdu

bic

ký

Úste

cký

Lib

ere

cký

Jih

oče

ský

Ka

rlova

rský

2012 k 2004 - rozdíl v tis. korun (l. osa)

ČR celkem: 2012 k 2004 - rozdíl v tis. korun (l. osa)

2012 k 2004 - nárůst v % (pr. osa)

ČR celkem: 2012 k 2004 - nárůst v % (pr. osa)

10

Přírůstek disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích vyšší

než přírůstek HDP na obyvatele (kromě Zlínského kraje)

Ohroženost příjmovou chudobou zůstává nejnižší v EU (8,6 % v roce

2013, 9,6 % v roce 2012)

Kvalita života – příjmy a riziko chudoby

Přírůstky ČDD na člena domácnosti a HDP na obyvatele (2012 proti 2001, v % graf 60

Riziko příjmové chudoby (podíl obyvatel v % celkové populace země)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Kraj Vysočina

Ústecký kraj

Středočeský kraj

Pardubický kraj

Plzeňský kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Jihočeský kraj

Hl. m. Praha

Karlovarský kraj

Čistý disponibilní důchod na jednoho člena domácnosti

HDP na obyvatele

0

5

10

15

20

25

ČR

N

izo

ze

mí

Dá

nsko

Slo

ve

nsko

F

insko

Slo

vin

sko

M

aď

ars

ko

F

ran

cie

Š

vé

dsko

Ra

ko

usko

K

yp

r B

elg

ie

Luce

mb

usko

M

alta

Ir

sko

N

ěm

ecko

Sp

oj. k

rál.

EU

15

Eu

rozó

na

Po

lsko

No

vé

ze

mě

(1

2)

Esto

nsko

Po

rtu

ga

lsko

L

itva

Loty

šsko

It

álie

C

horv

ats

ko

B

ulh

ars

ko

Šp

an

ěls

ko

R

um

un

sko

Ř

ecko

2012 Země

2012 EU 28

11

Kvalita života – ohroženost chudobou v regionech

V roce 2013 stouplo proti roku 2012 riziko ohroženosti chudobou

nebo sociálním vyloučením ve třech regionech ČR (NUTS 2)

– přitom na Severozápadě a Moravskoslezsku toto riziko dlouhodobě

nejvyšší a roste (SZ 25,8 % z 19,6 % v roce 2009, MS 22,9 proti 18,6 %,

ČR celkem 14,6 % proti 14,0 % v roce 2009)

Podíly obyvatelstva v riziku chudoby nebo sociálního vyloučení (v % populace regionu)

12

V ČR 6. nejnižší míra nezaměstnanosti v EU podle průměru let

2011-2013 s 6,9 % (Rakousko 4,5 %, Španělsko 24,1 %) i v roce

2013 se 7,0 % (Rakousko 4,9 %, Řecko 27,5 %)

Dlouhodobá nezaměstnanost v ČR

u lidí ve věku 15-64 let od poloviny

roku 2012 v trendu klesala až na

42,2 % z počtu celkově

nezaměstnaných ve 4q2013,

v EU 28 ale dále rostla (na 49,4 %)

V ČR ale klesala i dlouhodobá

nezaměstnanost lidí ve věku 25-49

let (43,4 % z celkově

nezaměstnaných proti 50,8 % v EU)

Kvalita života – práce jako životní hodnota

* Sezónně neočištěno

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v % celkové nezam. (lidé ve věku 15-64 a 25-49 let

25

30

35

40

45

50

55

2009…

2009…

2009…

2009…

2010…

2010…

2010…

2010…

2011…

2011…

2011…

2011…

2012…

2012…

2012…

2012…

2013…

2013…

2013…

2013…

2014…

15-64 ČR

15-64 EU 28

25-49 ČR

25-49 EU 28

13

Českou republiku charakterizuje velmi nízká příjmová nerovnost

Podle tzv. podle Gini koeficientu* je ČR

zemí, kde jsou rozdíly v příjmech lidí

relativně velmi nízké (hodnota 24,9 v

roce 2012 je stejná jako např. v Japonsku;

EU 28 30,6, Německo 28,3, Lotyšsko 35,7,

USA 46,6, Mexiko 54,6, Namíbie 70,7… )

V rámci celé Evropy se nižší příjmovou

nerovností než ČR vyznačuje podle Gini

koeficientu ještě Norsko (22,6) a Island

(24,0)

Kvalita života – příjmová nerovnost

* 0=naprostá rovnost (hypoteticky „všichni berou

stejně“), 100=naprostá nerovnost (hypoteticky „veškeré

příjmy má jeden člověk“)

Pořadí zemí EU v příjmové nerovnosti

podle tzv. Gini koeficientu* v roce 2012

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Slo

vin

sko

Švédsko

Č

R

Slo

vensko

N

izozem

í F

insko

B

elg

ie

Maď

ars

ko

Malta

Rakousko

Lucem

burs

ko

D

ánsko

Něm

ecko

Ir

sko

F

rancie

C

horv

ats

ko

P

ols

ko

K

ypr

Itálie

Litva

E

sto

nsko

S

poj. k

rál.

Rum

unsko

Bulh

ars

ko

Ř

ecko

P

ort

ugaskol

Španěls

ko

Loty

šsko

2012 Země

2012 EU 28

14

Také nerovnost podle poměru pětiny lidí s nejvyššími příjmy a

pětiny lidí s nejnižšími příjmy (tzv. kvintilové rozdělení) vykresluje ČR

jako zemi s velmi nízkou příjmovou nerovností – 2. nejnižší v EU

Kvalita života – příjmová nerovnost

Příjmová nerovnost (tzv. kvintilový poměr

S80/S20)

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

EU celkem EU lidé nad 65 let

ČR celkem ČR lidé nad 65 let

Vysoká příjmová rovnost je v ČR

především u lidí ve věku nad 65 let

(podle tzv. kvintilového poměru) a od

roku 2005 (2,3) se prakticky nemění (2,4

v roce 2013)

Velmi malé změny jsou patrné i v

datech za všechny věkové skupiny, kde

se příjmová nerovnost dále zmenšuje

(3,7 v roce 2005, 3,4 v roce 2013)

Největší nerovnost na jihu Evropy

(Špan. 7,2, Řecko 6,6, ČR 3,5 v roce 2012)

15

Horší úroveň ČR proti průměrné úrovni EU u rozdílů mezd mužů a žen* (4.

nejvyšší v EU) a také mírně vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy**

(18 % proti 17 % v EU) – v ostatních faktorech souvisejících s nerovnostmi

ČR „lepší“ výsledky než průměr EU

Kvalita života – gender gap* a podíl nízkopříjmových**

* Berou méně než dvě třetiny mediánové mzdy; údaje 2010

17,0

18,0

19,0

20,0

21,0

22,0

23,0

24,0

25,0

26,0

2007 2008 2009 2010 2011 2012

* Rozdíl mezi hodinovou mzdou mužů a mzdou žen vyjádřenou průměrem hodinové mzdy mužů

Gender gap* (rozdíly mezi mzdou mužů a žen,

rok 2012)

Podíl nízkopříjmových zaměstnanců** na celkovém počtu zaměstnanců ( v %, rok 2010)

16

Podíl nedobrovolných pracovních úvazků v ČR podstatně nižší než

v EU (14,3 % z celkového počtu částečných úvazků, v EU 28 %)

Podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce 4. nejnižší v EU

(6,8 % proti 10,5 % v EU 28)

Kvalita života – úvazky a nízká intenzita práce*

Nedobrovolné částečné pracovní úvazky (podíl z celkového počtu část. úvazků, v %)

Domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce* v ČR (v % celkové populace; kvintilové rozdělení příjmů

* Domácnosti, v nichž dospělí pracují méně než pětinu své potenciální pracovní doby

0

10

20

30

40

50

60

70

Be

lgie

N

izo

ze

mí

Slo

vin

sko

Lucem

b…

R

ako

usko

Č

R

Ma

lta

Ně

me

cko

Dá

nsko

C

horv

ats

ko

E

sto

nsko

Sp

oj. k

rál.

Fin

sko

Švé

dsko

Po

lsko

Litva

Slo

ve

nsko

P

ort

ug

as…

L

oty

šsko

F

ran

cie

M

aď

ars

ko

Ir

sko

R

um

un

sko

K

yp

r B

ulh

ars

ko

It

álie

Š

paněls

ko

Ře

cko

2013

2013 EU 28

0

5

10

15

20

25

30

35

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem 1. kvintil 2. kvintil

3. kvintil 4. kvintil 5. kvintil

17

Pokles cen na rezidenčním trhu jen mírný (-1,3 % y/y v roce 2013)

Domácnosti v ČR investovaly do hmotných fixních aktiv v letech 2005-

2007 každý rok v průměru o 14,5 % více, v období 2010-2012 však

každoročně v průměru o 3 % méně (-8,7 % y/y v roce 2012)

Kvalita života - bydlení

Ceny na trhu rezidenčního bydlení v roce

2013 (reálně, y/y v %) Domácnosti v ČR – čisté pořízení hmotných fixních aktiv (y/y v %)

-20

-15

-10

-5

0

5

10

Esto

nsko

L

oty

šsko

Š

vé

dsko

Lucem

burs

ko

Dá

nsko

M

alta

Ně

me

cko

Sp

oj. k

rál.

Irsko

L

itva

Bu

lhars

ko

Slo

ve

nsko

F

insko

Be

lgie

Č

R

Fra

ncie

P

ort

ug

asko

l P

ols

ko

Ru

mu

nsko

M

aď

ars

ko

S

lovin

sko

K

yp

r It

álie

N

izozem

í R

ako

usko

Ř

ecko

Š

pan

ěls

ko

C

horv

ats

ko

-20%

-15%

-10%

-5%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Čisté pořízení hmotných fixních aktiv

18

Kvalita života – bezpečnost

Vývoj kriminality v zemi i subjektivní vnímání vlastní bezpečnosti

obyvatelstva patří k důležitým parametrům kvality života

Pokles kriminality v ČR během let 2004-2012 (celkem v průměru ročně -1,7 %, krádeže aut -8,6 %; případy domácího

násilí -2,3%, ale v letech 2009, 2010 a 2012 jejich počty rostly)

Vývoj počtu trestných činů zaznamenaných policií (rok 2012 proti roku 2004, změna v %)

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

160%

180%

200%

Ře

cko

An

glie

a W

ale

s

Isla

nd

Sko

tsko

Če

rná

Ho

ra

Esto

nsko

Po

lsko

Se

ve

rní Ir

sko

Slo

ve

nsko

Niz

oze

mí

Bu

lhars

ko

ČR

Ra

ko

usko

Ma

lta

Ch

orv

ats

ko

No

rwa

y

Dá

nsko

Ně

me

cko

Litva

Fin

sko

Loty

šsko

Po

rtu

ga

sko

Lie

chte

nste

in

Šp

an

ěls

ko

Srb

sko

Be

lgie

Kyp

r

Rum

unsko

Švé

dsko

Ma

ďa

rsko

Itá

lie

Slo

vin

sko

Ma

ke

do

nie

Luce

mb

urs

ko

Švýca

rsko

Tu

recko

19

Nemocnost v ČR klesá, roste však průměrné trvání jednoho

případu pracovní neschopnosti (28 dní v roce 2000, 44 dní v roce 2012)

Výdaje domácností za zdraví (mimo plateb zdravotního pojištění) 46,3

mld. korun v roce 2012 proti 13,9 mld. v roce 2000

V letech 2011 a 2012 meziroční přírůstky výrazně oslabily

Kvalita života – výdaje na zdraví

Vývoj nemocnosti v ČR Výdaje domácností na zdraví (v mld. korun)

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Výdaje domácností na zdravotní

péči

Výdaje domácností na regulační

poplatky

Výdaje domácností na léky, z

toho:

předepsané volně prodejné

2000 2005 2010

2011 2012

0

10

20

30

40

50

0

50

100

150

200

250

300

350

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Průměrný denní stav práce neschopných (v tisících, l. osa)

Průměrná délka hospitalizované doby ve dnech (pravá osa)

Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (pr. osa)

20

ČR má nejvyšší podíl lidí se středoškolským nebo vysokoškolským

vzděláním ve věkové kategorii 15-64 let ze všech zemí unie (87,1 %

populace 15-64 let)

Ve věkové kategorii 25-34 let je tento podíl 2. nejvyšší v EU 28 (94,4 %)

Kvalita života – vzdělání

** Vysoké školy vč. bakalářskýich modulů, Vyšší odborné

skoly a doktorandské studium

* S maturitou vč. učňovského vzdělání s maturitou,

konzervatoře, zkrácená studia s maturitní zkouskou a nástavbová studia

Podíly středoškoláků* v populaci 15-64 let (v %,

2013)

Podíly vysokoškoláků** ve věkové kategorii 25-34 let (v % populace 25-34 let; 2013)

0

10

20

30

40

50

60

70

ČR

S

love

nsko

P

ols

ko

Ra

ko

usko

C

horv

ats

ko

R

um

un

sko

Ma

ďa

rsko

S

lovin

sko

N

ěm

ecko

Loty

šsko

L

itva

Bu

lhars

ko

E

sto

nsko

Švé

dsko

Fin

sko

Fra

ncie

S

poj. k

rál.

Itálie

N

izo

ze

mí

Dá

nsko

Ř

ecko

Kyp

r L

uce

mb

urs

ko

B

elg

ie

Irsko

M

alta

Š

pan

ěls

ko

P

ort

ug

asko

l

0

10

20

30

40

50

60

Kyp

r Ir

sko

L

itva

Lu

ce

mb

u…

Š

vé

dsko

S

poj. k

rál.

Fra

ncie

E

sto

nsko

Niz

oze

mí

Be

lgie

P

ols

ko

D

ánsko

Š

pan

ěls

ko

Loty

šsko

Fin

sko

S

lovin

sko

Ř

ecko

Ma

ďa

rsko

N

ěm

ecko

Slo

ve

nsko

Bu

lhars

ko

Po

rtu

ga

sko

l Č

R

Ma

lta

Ch

orv

ats

ko

R

ako

usko

R

um

un

sko

Itá

lie

21

Kvalita života – kultura jako volnočasová aktivita

Vývoj návštěvnosti kulturních zařízení ukazuje, že lidé v dobách

zhoršování své finanční situace považují ve značné míře tyto výdaje

za výdaje zbytné (patrné např. i na počtech pořádaných koncertů)

Pokles výpůjček ve veřejných knihovnách zhruba od roku 2005 může

souviset s rostoucí vybaveností domácností osobními počítači (v roce

2013 ve více než 68 % domácností, v domácnostech s dětmi 92 %)

Návštěvníci divadel, kin, památkových objektů, muzeí a galerií (v tis. osob)

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Návštěvníci divadel (státních) v tis. Návštěvníci kin v tis.

Návštěvníci památkových objektů v tis. Návštěvníci muzeí a galerií v tis.

22

Na cesty do zahraničí vydávali lidé během let 2002-2012 v

průměru každý rok více o 4,6 % - bylo to víc, než o kolik rostly

jejich celkové výdaje na konečnou spotřebu (+4 % v průměru ročně)

Kvalita života – cestování jako volnočasová aktivita

Výdaje domácností na dovolené s komplexními

službami (nominálneě v mld. korun, změny reálně v % (v cenách roku 2005)

Podíl hostů z České republiky na celkovém počtu hostů v ubytovacích zařízení ČR)

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

0,000

5,000

10,000

15,000

20,000

25,000

30,000

35,000

40,000

45,000

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (v mil. korun běžných cen, ESA 95 národní pojetí)

Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (objemové indexy, 2005=100, ESA 95 národní pojetí)

47%

48%

49%

50%

51%

52%

53%

54%

55%

56%

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Podíl hostů-rezidentů z celkového počtu hostů v ubytovacích zařízení

23

Sociologické změny v charakteru rodin a ekonomická „soběstačnost“

starých lidí – ta je u většiny z nich redukována na příjmy z důchodu

Přírůstky 1993-2012:

Starobní důchod 3,9krát (10 770 korun)

Hrubá mzda 4,3krát (25 112 korun)

Čistá mzda 4,3krát (19 372 korun)

Relace důchodu a hrubé a čisté mzdy:

42,9 % v roce 2012 (47 % v roce 1993)

55,6 % v roce 2012 (60,1 % v roce 1993)

Počet „závislých“* na 100 „živících“**:

v roce 2015 59

v roce 2055 103

Kvalita života - stárnutí

Příjemci starobního důchodu v ČR podle jeho výše (muži a ženy, stavy k prosinci 2012)

0

5

10

15

20

25

30

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

do 3

99

9

4 0

00

- 4

999

5 0

00

- 5

999

6 0

00

- 6

999

7 0

00

- 7

999

8 0

00

- 8

999

9 0

00

- 9

999

10

00

0 -

10

99

9

11

00

0 -

11

99

91

)

12

00

0 -

12

99

9

13 0

00 -

13 9

99

14

00

0 -

14

99

9

15

00

0 -

15

99

92

)

16

00

0 -

16

99

9

17

00

0 -

17

99

9

18 0

00

a

víc

e

Počty mužů (levá osa) Počty žen (levá osa) Muži v % (pravá osa) Ženy v % (pravá osa)

* Děti do 19 let a senioři nad 65 let. ** Populace ve věku 20-64 let.

24

Vlivem ekonomické recese v ČR v posledních dvou letech

ukázal v roce 2013 HDP na obyvatele v PPS měřící vyspělost

zemí mírné oddálení ČR od průměrné ekonomické úrovně

vyspělých zemí unie (na 74,1 % skupiny EU 15 ) po stagnaci

této relace v letech 2010-2012 (75 %)

Divergence patrná především v případě Prahy

Pro obyvatele znamenal tento vývoj tříletý prohlubující se

pokles jejich čistých disponibilních příjmů - nejen reálně (-3,1

% v roce 2013), ale dokonce i v nominálním vyjádření (-39

mld. korun v roce 2013)

Přesto lze život v České republice podle analýzy vybraných

parametrů jeho kvality v dlouhodobém pohledu považovat za

„dobré místo pro život“ – důvody:

Závěry

25

Práce jako životní hodnota – 6. nejnižší míra nezaměstnanosti v EU

v průměru let 2011-2013; pokles dlouhodobé nezaměstnanosti i

mladších lidí (v EU růst); příjmové nerovnosti podle různých měřítek

ukazují jedny z nejnižších hodnot v EU (2. nebo 3. místo); velmi

nízký podíl nedobrovolných částečných pracovních úvazků (6.místo);

malý podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce (4. místo);

nízký podíl osob s prací ohrožujících fyzické nebo duševní zdraví

(30,8 % a 14,5 % proti 30,8 % a 26,5 %v EU)

Vyšší než evropský průměr je však v ČR genderová mzdová

nerovnost a mírně vyšší je i podíl nízkopříjmových zaměstnanců

na jejich celkovém počtu

Absence zjevné bídy – riziko příjmové chudoby nejnižší v EU (8,6

% obyvatel v roce 2013, 9,6 % v 2012 proti16,9 % v EU) – v

ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením

Závěry

26

14,6 % obyvatel ČR, což bylo ale více než v roce 2009 (14 %)

– velmi negativní je však fakt, že v roce 2013 toto ohrožení dále

stouplo v regionech, kde je dlouhodobě nejvyšší (Severozápad 26

% obyvatel, v Moravskoslezsku 22,9 %)

ve většině krajů ČR (kromě Zlínského) stouply za roky 2004-2012 čisté

disponibilní příjmy na člena domácnosti více, než HDP na obyvatele

Vývoj dalších vybraných parametrů kvality života –

Bydlení: za konjunktury silný růst investic domácností do vlastního

bydlení, ale v letech 2010-2012 již v průměru roční poklesy o 3 %

Bezpečnost: snížení kriminality za roky 2004-2012 zhruba stejné

jako v Nizozemí nebo Rakousku

Závěry

27

Zdraví: klesající nemocnost, ovšem velmi rychlý růst výdajů

domácností na zdraví nad rámec plateb pojistného do systému –

13,9 mld. v roce 2000, 46,3 mld. v roce 2013; některé ambivalentní

dopady změn ve zdravotnictví (hlášená vážná onemocnění rostou,

doba hospitalizace klesá)

Vzdělání: vysoký podíl středoškoláků v populaci, růst podílu

vysokoškoláků v kategorii 25-34 let zatím nezlepšil pozici v

žebříčku EU

Volnočasové aktivity: pokles příjmů ovlivnil výdaje domácností

na cesty zejména do zahraničí, domácích hostů v ubytovacích

zařízeních je méně než polovina; návštěvnost kulturních zařízení –

pokles v kinech, stabilní počty u památek, muzeí, galerií

Stárnutí: přírůstek průměrného starobního důchodu od roku 1933

nižší než u mezd (jejich relace zhoršená); počet dětí a seniorů

dosáhne počtu lidí v produktivním věku zhruba po roce 2050

Závěry

28

Děkujeme za pozornost