Energetická strategie ČR do roku 2040 - fs.cvut.cz · ČR je subjektem i objektem evropské...

Ing. Pavel Šolc náměstek ministra

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Energetická strategie ČR do roku 2040

Vnější a vnitřní podmínky, strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky

1


Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040 2

Vnější podmínky energetiky ČR

Ekonomický a právní rámec EU

Postupně stále více omezovaná suverenita v energetice

Přímá : energetika jako sdílená kompetence podle Lisabonské smlouvy (vice hlasovacích procedur, méně veta)

Nepřímá : pod hlavičkou ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže jsou standardizovány společné regulační mechanismy a omezován prostor pro národní řešení

Řešení podpory OZE

Informace pro spotřebitele

Působí přímo (národní legislativa) a nepřímo (chování ostatních států EU)

2





Liberalizace a integrace trhu s elektřinou

Propojení trhů vs. Společná odpovědnost TSO

Standardizace pravidel připojení k sítí a tržních podmínek

Klimatická politika EU: Podpora OZE, Omezování emisí

Energetická strategie

Nízkouhlíková energetika, podpora OZE, leadership

Společná energetická politika je deklarována

Individuální energetická politika je realizována(DE,FR,IT)

3





ČR je subjektem i objektem evropské legislativy a strategie

V rozsahu minulých rozhodnutí objektem evropská legislativa je součástí výchozí ch podmínek pro tvorbu energetické koncepce (přijaté závazky CO2, OZE, směrnice o emisích, integrace a liberalizace trhu, rozvoj infrastruktury)

V rozsahu tvorby dalších dokumentů a probíhajících jednání subjektem zadání pro diplomacii a zahraniční politiku, představuje stupeň volnosti v rozhodování

Ale jen v rozsahu uskutečnitelného („svoboda je poznaná nutnost“)

Nutnost hledání partnerů v Evropě (společné zájmy – převažující )

4




Mezinárodní politika a světový trh

Suroviny a energie se stávají (opět) jádrem i nástrojem zahraniční politiky (pouze krátká éra „čistě tržního“ prostředí)

v producentských zemích posilují vyjednávací pozici a základ prosperity

Ve spotřebitelských zemích je dlouhodobé zajištění surovin prioritou zahraniční politiky

Národní resp. komunitární legislativa ovlivňuje zásadně (a zatím většinou negativně) konkurenceschopnost Evropy

5




Globalizace a nadnárodní propojení trhů spolu s nedostatkem nadnárodní regulace vytváří vysoce nestabilní prostředí

Tento nedostatek ničí pouze euroamerický prostor, ostatní země respektují vlastní pravidla a nechávají „staré země“ se vyčerpat

I věcně omezené události mohou vyvolat cenové šoky (záplavy v Austrálii, napětí v Iránu atd..)

Ekonomický vývoj vede k rostoucí spotřebě energie v zemích mimo EU/USA; tempo růstu spotřeby vyplývající z rozvoje ekonomiky i požadavku na komfort obyvatel přesahuje ( a ještě pár desítek let bude přesahovat) možnosti vývoje technologií

6




Důsledky :

Integrace do světových trhů nemá alternativu a přináší v běžných podmínkách výhody z velikosti a specializace

Vysoká specializace znamená extrémní závislost a nedostatečnou odolnost při vzniku krizí

Na společnou energetickou politiku a solidaritu v EU nelze spoléhat !!!!

EU si buduje konkurenční výhodu, která je založena na předpokladu, že se podaří ostatním vnutit svá pravidla, pokud se to nepodaří výhoda se obrátí v nevýhodu – je to obrovsky riskantní strategie

7




Strategická reakce :

Posilovat integraci trhů s energií jak v evropském tak i světovém měřítku

Udržovat vysokou míru soběstačnosti ve výrobě elektřiny a ve využití substitutů, v oblasti energetických rezerv a v budování energetické odolnosti

S ohledem na vysokou míru nejistit zajistit co nejvyšší možnou diverzifikaci zdrojového mixu s respektováním výše uvedeného

Snažit se omezit extrémní prvky evropské strategie

Respektovat závazky EU tam, kde nejsou v souladu s národními zájmy pouze v absolutně minimalistické podobě

Budovat bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi



Vnitřní podmínky energetiky ČR

Slabé stránky :

Průmyslová orientace ČR – vyšší nároky na energii a vyšší zranitelnost při jejím nedostatku nebo nestabilní či vysoké ceně /viz. též reindustrializace USA a deklarace téhož v EU)

Nepříliš stabilní politická situace a neefektivní státní správa

Omezené přírodní zdroje OZE

Centrální poloha v („nové“) Evropě

Syndrom NIMBY a BANAN

Zastaralá výrobní základna i infrastruktura (ta i s historicky jednostrannou orientací V-Z)




Silné stránky Rozvinutá infrastruktura Dobrá úroveň technické inteligence (zastarává) Podpora obyvatel rozvoji JE, zvládnutý spolehlivý provoz JE Rozvinuté energetické strojírenství (ne ve všem hi-tech, ne všude komplexní a vysoce efektivní, ale fungující) – účast na jaderných technologiích, výzkum, odborné kapacity Funkční liberalizovaný trh bez zátěží z minulosti Na evropské poměry slušná míra dovozní nezávislosti a energetických rezerv Zdroje energetických surovin na nejméně několik desítek let (hnědé uhlí, černé uhlí, uran) Laciné teplo ze systémů CZT (domácnosti i průmysl)




Strategie Udržet co nejvyšší míru dovozní nezávislosti

Využít efektivně dostupné obnovitelné zdroje Zajistit zvýšení podílu jaderné energetiky (účast průmyslu + vysoký CAPEX, domácí surovina, potenciál na zpracování, snadnost udržení zásob = téměř domácí zdroj)+přiměřeně Efektivní využití domácího uhlí (udržení těžební schopnosti a flexibility, prodloužení role uhlí v energetice) Doplnit plynem s kapacitou zásobníků a diverzifikací tras

Integrace trhu s elektřinou a plynem a využití tranzitní polohy Udržení/Obnova technické inteligence a výzkumu Obnova + Rozvoj infrastruktury (SJ) Udržení teplárenství Posílení odolnosti Energetická efektivnost



Charakteristika ASEK

Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetiky

Komplexní pohled na energetiku

Zajištění všech forem energie pro konečnou spotřebu (elektřina, teplo, kapalná paliva, plyn)

Rozvoj celého řetězce od zdroje ke spotřebě

Diverzifikace zdrojů i přepravních tras

Akcent na energetickou odolnost (rezervy, havarijní procedury, řídící systémy, přiměřená decentralizace)

Kritické faktory rozvoje (výzkum a vývoj, školství a vzdělávání, efektivní státní správa, stabilní prostředí)

Respektování rozvoje technologií a strategická flexibilita (koridory)



Koncepce – hlavní směry

Energetická účinnost a úspory (jako nástroj efektivity a bezpečnosti, nikoliv jako dogma) – limitou je ochota měnit spotřebitelské chování

Rozvoj efektivních OZE (dtto) postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody, krajiny - limitou je potenciál OZE a bezpečnost dodávek

Jádro jako pilíř výroby elektřiny (ale nikoliv jediné – podíl okolo 50%)

Udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí + bio/plyn

Podpora využití odpadů

Udržení uhlí ve zdrojovém mixu (efektivní využití uhlí před limity, v případě potřeby i za nimi)

Nárůst využití plynu

Rozvoj infrastruktury (směr SJ, obnova, bezpečnost, odolnost)

Otevřenost vůči technologickému vývoji



Zdrojový mix primárních zdrojů

Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturou

Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 %

Jaderné palivo 30 – 35 %

Tuhá paliva 12 – 17 %

Plynná paliva 20 – 25 %

Kapalná paliva 14 – 17 %



Elektroenergetika

Přestavba zdrojové základny směrem k cílovému mixu (útlum uhlí, rozvoj spalování odpadů, plynu a biomasy )

Výstavba 2 bloků v ETE a 1 bloku v EDU, prodloužení životnosti existujících na 60 let s podmínkou udržení bezpečnosti

Podpora integrace OZE bez další provozní podpory

Obnova a rozvoj síťové infrastruktury (propojení PS a ochranné prvky, inteligentní sítě v DS, ostrovní systémy)

Integrace trhu s elektřinou a službami se západní Evropou

Podpora akumulace (PVE. Elektro)



Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob) se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě):

Jaderné palivo 50 – 60 %

Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 %

Zemní plyn 5 – 15 %

Hnědé a černé uhlí 15 – 25 %

Udržení přebytkové výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb a zajištění volného pohotového výkonu v rozsahu 10 až 15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy).

Konečné ceny (tržní, regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích (konečné ceny elektřiny na hladině vvn a vn).



Rizika zdrojů

Jádro – politická akceptovatelnost a odpor sousedních zemí, financování výstavby, zásoby paliva, vysoké využití, lowCO2

OZE – omezený potenciál, konkurenceschopnost a nestabilita

VtE – 1500 – 2500 MW = 2,5 až 5 TWh

Biomasa – 180 PJ = 80PJ DZT + 40 PJ CZT + 8 TWh

Fotovoltaika = cca 8 až 12 tis MW = 10 až 14 TWh

Odpady ? = 4 Mt = 0 až (3 TWh + 20 PJ CZT )

Uhlí – dostupnost, externality, klimatická politika pokles

Plyn – omezená skladovatelnost, závislost na vnějších zdrojích, vývoj cen limit podílu na mixu



Limity systému pro výrobu s nízkým využitím a stochastickým průběhem

Vysoké výkony (cca 14 GW) Propustnost sítí a vývoj v čase

Rekonstrukce a modernizace PS a DS (povolování, finance)

Regulační výkony

Trvalá disponibilita cca 400 MW regulace a 700 MW rychlých rezerv

Pokrytí diagramu spotřeby

Den/noc = akumulace (denní objem cca 8 GWh)

Týdenní cyklus = cca 30 GWh skladovací kapacity)

zima/léto = cca 10 TWh skladovací kapacity

Zkratové výkony pro točivé stroje – nezajistí FVE + elektroakum.



Inteligentní sítě – elektřina !!!

Často zaměňované s instalací AMM = zájmy dodavatelů zařízení + závazky v EU Významný nástroj řízení přetížení a stability provozu sítí Řízení bilance = Řešení tržního modelu

demand side response – tržní řešení; nelze použít pro řízení sítě, pouze doplňkový stochastický nástroj nodální systém (úplná změna evropského tržního modelu) demand side management (PDS) - direktivní omezení spotřebitele (HDO) – v rozporu s modelem trhu; potenciál řízení

Elektroakumulace ve fázi vývoje Sama o sobě bude do roku 2020 konkurenceschopným zdrojem výkonu, ale nikoliv skladování velkých objemů energie Elektromobilita závisí na konkurenceschopnosti a vývoji cen (technologie, ropa, plyn)

Nezbytnost lokální akumulace (součást lokálních výrobních zařízení)



Plynárenství a zpracování ropy

Rozvoj plynové infrastruktury S-J (Gazela, Moravia, STORK+,..)

Integrace trhu s plynem (regionální)

Podpora diverzifikace zdrojů plynu

Rozvoj zásobníků (kapacita, těžební výkon) a pohotové rezervy

Podpora rozvoje využití CNG v dopravě

Udržení a posílení role státu v celém řetězci dodávky a zpracování ropy

Navýšení kapacit v TAL a účast, další možné severní propojení

Udržení zpracovatelských kapacit ropy

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů (objem, struktura)



Teplárenství a dodávka tepla

Udržení rozsahu centrální dodávky a významné role uhlí

Zajištění dostatku uhlí (20 až 30 let přechodová fáze)

Podpora kogenerace a energetické účinnosti SCZT (BAT)

Srovnání podmínek pro decentrální a centrální výrobu

Posílení role územních energetických koncepcí v územním plánování a řízení

Dvoupalivové systémy

Podpora transformace CZT (energetická efektivnost)

Rozvoj mikrokogenerací ( rozpad části CZT)

Odchod od uhlí v konečné spotřebě

Podpora přechodu z přímotopů na energeticky významně účinnější tepelná čerpadla



Podíl výroby soustav zásobování teplem z domácích zdrojů minimálně 70 % (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje a odpady), teplo z KVET a OZE vč. tepelných čerpadel na celkové spotřebě tepla minimálně 60 %. Dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo jako dovozový zdroj). Přechod většiny výtopen na vysoceúčinnou kogenerační výrobu s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě nejméně z 80 % na bázi tepelných čerpadel (postupná eliminace přímotopných systémů). Podporovat maximální využití tepla z jaderných elektráren k vytápění větších aglomeračních celků v blízkosti těchto zdrojů. V úvahu tak připadají lokality Brna, Jihlavy, Dukovan, Českých Budějovic, příp. dalších v horizontu do r. 2030.



Doprava

Národní akční plán udržitelné mobility

CNG

elektromobilita

Dopravní telematika

Další elektrizace kolejové dopravy, podpora využití železniční a vodní dopravy (>40% do roku 2040)

Přechod městské hromadné dopravy na alternativní paliva

Účinnost přeměn u všech druhů vozidel

Snížení ztrát v trakčních sítích

Zlepšení letištní infrastruktury a její propojení s dopravní Inf.



Energetická účinnost

Zateplování budov

Nízkoenergetický standard od r. 2020 ( úplné dopady ???)

Rekonstrukce veřejných budov (finanční zdroje a dluhy ??)

Štítkování, oceňování budov (přiměřenost !!!)

Úsporné spotřebiče (standardy účinnosti)

Optimalizace využití elektrických sítí (ztráty, řízení)

Inteligentní sítě (optimalizace a koordinace výroby a spotřeby – omezení ztrát v přenosu je pouze cca 1,7%)

BAT pro energetické technologie

Úspory v technologických procesech

Energetické vzdělávání/osvěta



VaVaI a školství

Zvýšení prostředků na výzkum a vývoj – samostatný výzkumný program

Koncentrace na priority (energetická koncepce)

Orientace na aplikovaný výzkum a vývoj a propojení průmyslu, výzkumu a univerzit

Generační obměna

Celoživotní vzdělávání

Kvalita technické inteligence

Propojení školství a průmyslu

Motivace studentů, vhodná struktura nabídky vzdělání



Energetické strojírenství a průmysl

rozvoj výroby energetických komponent s vysokou technologickou úrovní

zapojení podniků energetického strojírenství do mezinárodních výzkumných energetických programů

Podpořit velké a střední strojírenské podniky zejména v oblasti veřejných zakázek

výstavbu demonstračních jednotek a pilotních projektů u nových projektů s vysokou technologickou úrovní

podporu pro vývoz energetických celků do třetích zemí

vyhledávat exportní příležitosti pro české energetické strojírenství. Zajistit podporu zejména na úrovni vyhledávání vhodných příležitostí, exportních úvěrů a garančních nástrojů



Zahraniční politika

Prosazování zájmů ČR v EU

Formulace priorit (jaderná energie, infrastruktura, OZE, CO2)

Hledání aliancí a podpory

Odborné zázemí a včasná angažovanost

Koordinace, monitoring

Regionální spolupráce

Integrace trhů

Posílení role V4

Bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi

Podpora exportu energetického strojírenství



Realizace ASEK

Nástroje státu na období cca 5 let (legislativa, výkon státní správy, majetkové účasti, daňová a fiskální politika, zahraniční politika, školství a VaVaI)

Vyhodnocení ASEK nejméně po 5 letech

Formulace nástrojů na další období

V případě zásadních změn aktualizace

Přijetím ASEK práce teprve začínají, ale dává jasný směr

Bude –li naplňovaná státní správou ve všech oblastech. Bude i respektovaná investory a tím i skutečně realizovaná


Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Děkuji za pozornost

29

Date post:	09-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Energetická strategie ČR do roku 2040 - fs.cvut.cz · ČR je subjektem i objektem evropské...

Documents