42

plus

EU pro sledovatelnost doporučuje standardy GS1Přijetí standardů GS1 v rámci globálního dodavatelského řetězce představuje nejlepší způsob zlepšení sledovatelnosti, rychlejšího stažení defektních produktů z trhu a zvýšení bezpečnosti spotřebitelů. To konstatovala začátkem letošního roku expertní skupina pro sledovatelnost ustavená před třemi lety Evropskou komisí s cílem vyřešení otázky sledovatelnosti a bezpečnosti produktů.

Mezinárodní standardizační organizace ISO definuje pojem sledovatelnost jako „schop‑nost zpětné identifikace vzniku konkrétní položky, její aplikace a místa výskytu v lo‑gistickém řetězci“. Snaha evropských států vytvořit pravidla pro povinné zajištění sledo‑vatelnosti sílila s rostoucím objemem mezi‑národního obchodu a stále větší komplex‑ností dodavatelsko‑odběratelských řetězců. A především – se stále větším výskytem problematických produktů. Expertní skupina pro sledovatelnost produktů při Evropské unii proto doporučila přijetí globálních stan‑dardů Systému GS1 jako nejvhodnější, praxí ověřený nástroj pro zlepšení sledovatelnosti.

UŽ ŽÁDNÉ DIOXINOVÉ AFÉRYZlomovým bodem byla tzv. dioxinová aféra, která vypukla v Belgii. V roce 1999 se nezná‑mým způsobem dostal motorový olej z vy‑řazených automobilů, určený k ekologické likvidaci, do tanku s uskladněným rostlinným olejem. Z kontaminované suroviny byl vyro‑ben ztužený tuk pro výrobce krmiv a dodán do cca 1600 výkrmen v Beneluxu, Francii a Německu. Následně byla zjištěna onemoc‑nění drůbeže a snížená kvalita vajec. Všech‑na belgická vejce a drůbeží produkty byly plošně staženy z trhu. Veškerý export uve‑dených výrobků byl zastaven. Uzavřeny byly

čtyři velké závody na výrobu krmiv; tři z nich pravděpodobně nikdy žádné kontaminované krmivo nevyrobily. Evropská komise odhadla celkové ekonomické ztráty přímo související s dioxinovou aférou na 1,5 miliardy eur.

Belgická vláda nebyla schopna identifi‑kovat všechny výrobce, jimž bylo dodáno asi 80 tun kontaminovaných krmiv. Okolní státy stáhly veškeré dovezené potraviny z Belgie z trhu a odmítly jakýkoli další dovoz. USA a další země uvalily na evropské zboží po omezenou dobu plošný zákaz importu.

Důvody dioxinové aféry byly nasnadě: jen několik společností uchovávalo data o vý‑robcích, ingrediencích a surovinách. Firmy jen výjimečně uchovávaly informace o šar‑ži, datu výroby apod. Za těchto podmínek byla jakákoli forma řízeného stažení výrobků nemožná, neboť nelze průkazně oddělit pro‑dukci kontaminovanou a nezávadnou.

POVINNÝ SYSTÉM VYSLEDOVATELNOSTI PODÉL CELÉHO LOGISTICKÉHO ŘETĚZCEV reakci na dioxinovou aféru bylo vydáno Nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se sta‑noví obecné zásady a požadavky potravino‑vého práva. Regulace se soustředí na povin‑nost zajištění systému sledovatelnosti podél celého logistického řetězce potravinářských

výrobků, který zahrnuje i výrobky importo‑vané do EU, a ukládá informační povinnost. Direktiva neurčila způsob a metody naplnění legislativní povinnosti. Počátkem letošního roku však EU jako vhodný nástroj k zajištění sledovatelnosti doporučila globální standar‑dy Systému GS1.

Expertní skupina pro sledovatelnost (EU Product Traceability Expert Group) byla za‑ložena Evropskou komisí v roce 2011 s cílem řešení otázek sledovatelnosti a bezpečnosti produktů. Patnáctičlenný orgán v lednu letoš‑ního roku konstatoval, že „… standardy GS1 jsou globálně masivně využívány pro iden‑tifikaci produktů, sběr a sdílení dat. Funkční systém sledovatelnosti založený na sdíle‑ní spolehlivých informací není možný bez standardizovaného systému automatického zpracování dat“. Nezbytnou podmínkou je využití společného, všem srozumitelného globálního jazyka – Systému GS1. Dokument uzavírá doporučení adopce globálních stan‑dardů Systému GS1 jako nejvhodnějšího, praxí ověřeného nástroje pro zajištění sledo‑vatelnosti a rychlejšího stahování defektních výrobků z trhu (tzv. recall). Expertní komise ocenila pozitivní dopad využívání Systému GS1 na evropský systém Rapex (Rapid Alert System), neboť zajišťuje snazší a přesnější identifikaci nebezpečných produktů na trhu.

ZAJIŠTĚNÍ VYSLEDOVATELNOSTIZpětné vysledovatelnosti produktů až na úroveň palety lze dosáhnout nejlépe s využi‑tím standardní identifikace logistických jed‑notek pomocí logistické etikety GS1 ELE, ob‑sahující sériové číslo SSCC (Serial Shipping Container Code). Pracovníci výrobního závo‑

Logistická etiketa podle standardu GS1 LL s kódem SSCC je základem účinného systému pro vysle‑dovatelnost.

GS1‑GTS je založen na již existujících ob‑chodních praktikách, neboť využívá exis‑tující globální standardy. Sledovatelnost na bázi GS1‑GTS je podnikový proces nezávislý na volbě použitých technolo‑gií. GS1 GTS je univerzální multioborový standard vhodný pro všechny zúčastněné strany v rámci logistického řetězce.Je kompatibilní i se široce využívanými kvalitativními standardy HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), BRC (British Retail Consorcium), IFS (Interna‑tional Food Standard) nebo SQF (Safe Quality Food).

GS1 GTS (GLOBAL TRACEABILITY STANDARD) – GLOBÁLNÍ STANDARD

PRO SLEDOVATELNOST

43

plus

logistika 11/2014

du v zóně příjmu vstupních surovin evidují kódy SSCC všech palet. Informační systém data propojí s globálním lokalizačním číslem (GLN) příslušných dodavatelů. Každý pohyb logistické jednotky je sledován, dané SSCC je zaznamenáno a propojeno s GLN nového umístění.

Ve výrobě jsou SSCC logistických jednotek nebo GTIN (Global Trade Item Number) a čís‑la šarží materiálů využitých v procesu výroby nahrány a propojeny s GTIN vzniklých pro‑duktů a příslušnými čísly šarží. Na konci vý‑robního procesu jsou produkovány obchodní jednotky, tj. skupinová balení, kterým jsou přiřazována unikátní GTIN a čísla šarží.

V procesech balení, skladování a expedice informační systém GTIN vzniklých standard‑ních obchodních jednotek asociuje s SSCC nově vzniklých palet, na kterých jsou loženy. SSCC expedovaných palet jsou propojeny s GLN konkrétních destinací.

PŘÍKLAD Z PRAXE: BOHEMIA SEKTNejvětší tuzemský zpracovatel vinných hroz‑nů, společnost Bohemia Sekt, realizoval roz‑sáhlý projekt vysledovatelnosti výrobních šarží, vyžadované normou EU č. 178/2002. „Kontroly zpětné sledovatelnosti v režimu, tzv. krok vpřed, krok vzad, provádíme dva‑krát ročně u všech typů výrobků (sekty, tichá vína, nápoje, lihoviny),“ prozrazuje Vítězslav Šuhájek, manažer kvality ve společnosti Bohemia Sekt. Test vyhlašuje manažer kva‑lity, týmu jsou k dispozici pouze čísla šarže na hotovém výrobku (lahvi).

Od tohoto okamžiku se rozběhne přesně definovaný systém, který provede následují‑cí činnosti: identifikuje čárový kód standardu GS1‑128 uvedený na kartonu a šarži uvede‑nou na paletovém lístku, v zavedeném účet‑ním a informačním systému společnosti se identifikuje vlastní výroba a šarže surovin a výrobních materiálů, které byly do výroby použity, současně se rozběhne elektronické

vyhledávání zákazníků, jimž byla identifikova‑ná šarže hotového výrobku dodána. „Výsled‑kem časově omezeného testu jsou detailní in‑formace o tom, z jakých surovin jsme výrobek vyrobili, odkud a kdy jsme suroviny nakoupili, výsledky vstupní kontroly, monitoring výrob‑ních operací a mezioperační rozbory výrob‑ku, odkud, kdy a jaké výrobní materiály jsme použili (lahve, korky, agrafy, etikety, kartony, fixační fólie), kdy a jak jsme výrobek vyrobi‑li, výstupní rozbor a finální uvolnění výrobku do distribuce,“ uzavírá Vítězslav Šuhájek.

PŘÍKLAD Z PRAXE: MADETAV roce 2012 zavedla společnost Madeta v pi‑lotním projektu systém pro identifikaci ex‑pedovaných palet. Na počátku každé směny zodpovědná osoba (mistr) přiřadí v datovém

centru prostřednictvím aplikace ApliControl výrobu a tisk: podle výrobního plánu vybe‑re konkrétní výrobek z databáze. „Pro každý výrobek, který je takto vybrán, musí mistr také do konkrétního pole ručně vepsat údaj o exspiraci. Bez vepsání exspirace není mož‑né ukončit proces přiřazení tisku. Změnu ex‑spirace pro tento výrobek je možné provést opět jen ručně, a to novým zadáním tisku,“ doplňuje Roman Trtík, obchodní zástupce společnosti Eprin, která řešení dodala.

Tisk a označování logistických jednotek probíhají na tzv. ručním pracovišti. Pracov‑ník přiveze dokončenou homogenní paletu k ovinovačce, kde ji pomocí smršťovací fó‑lie zajistí. Před ovinutím pomocí mobilního terminálu naskenuje čárový kód z obchodní jednotky umístěné na paletě. Podle tohoto kódu tiskárna vytiskne pro daný výrobek pa‑letový štítek – standardní evropskou logistic‑kou etiketu (GS1 LL). Po ovinutí palety ope‑rátor nalepí první etiketu, naskenuje sériový kód logistické jednotky (SSCC), a tím dojde současně k ověření kvality vytištěné identi‑fikace a následně k pokynu k vytištění druhé etikety. Po jejím načtení se paleta zaeviduje do systému. K ovinovačce se podle zadání během dne mohou přivážet palety různých výrobků v náhodném pořadí.

Software zajišťuje průběžnou kontrolu identifikace jednotlivých položek i kontrolu čitelnosti čárového kódu. Robustnost řešení tak blokuje chyby lidského faktoru, neumož‑ňuje automaticky vytisknout shodnou sérii etiket pro další logistickou jednotku. Díky zajištěné vysledovatelnosti může uživatel garantovat transparentnost v celém logis‑tickém řetězci. Pohyb produktů v rámci vý‑robně‑logistických kapacit Madety je možné snadno řídit, a díky tomu optimalizovat skla‑dovací kapacity a další logistické náklady. 6

Mikuláš ČernýFOTO: GS1

Identifikace palet pomocí logistické etikety GS1 LL v závodě Madeta v Pelhřimově