EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN · EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ...

Zvláštní EUROBAROMETR „Krize a zajišťování potravin“

- 1 -

EUROBAROMETR 75.2

KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN

Průzkum uskutečnila společnost TNS Opinion & Social na žádost

Evropského parlamentu

Průzkum koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci

TNS Opinion & Social 40 Avenue Herrmann Debroux

1160 Brusel Belgie


- 2 -

Obsah

KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN .............................................................. 1

ÚVOD ....................................................................................................... 3

SHRNUTÍ.................................................................................................. 6

1. Politiky, které by měl EP prosazovat přednostně ................................. 8

2. Evropané a návrat k růstu.................................................................. 21

3. Evropané a úloha eura ....................................................................... 28

4. Způsoby, jakými mají členské státy řešit krizi ................................... 34

4.1 Jak by podle názoru Evropanů měly členské státy jednat? ...................34

4.2 Priorita: omezit veřejné výdaje nebo podpořit hospodářství? ................39

5. Evropané a daň z finančních transakcí ............................................... 44

5.1 Princip zavedení daně z finančních transakcí Evropané celkem široce akceptují................................................................................................44

5.2 Daň z finančních transakcí: zastánci principu této daně jsou obecně pro její zavedení bez ohledu na to, zda se jedná o celosvětovou nebo evropskou úroveň...................................................................................................49

5.3 Důvody pro podporu daně z finančních transakcí ................................54

5.4 Důvody pro nesouhlas se zavedením daně z finančních transakcí nejprve v Evropské unii .......................................................................................59

6. Evropané a zajišťování potravin......................................................... 64

6.1 Veřejné mínění silně podporuje opatření EU na podporu zajišťování

potravin.......................................................................................64

6.2 Jako nejúčinnější opatření v boji proti rostoucím cenám potravin se jeví poskytování zemědělské podpory v rozvojových zemích...............................71

ZÁVĚR.................................................................................................... 76

PŘÍLOHY

Technická poznámka


- 3 -

ÚVOD

Přestože hospodářské ukazatele pro druhou polovinu roku 2010 vykazovaly mírný

pokles růstu v EU, prognózy pro rok 2011 jsou celkem povzbudivé. Odhaduje se, že

HDP vzroste o 1,8 %, přičemž tento nárůst bude způsoben zejména oživením

světového hospodářství a větší důvěrou v rámci společností1. Hospodářská situace

na úrovni EU se nicméně neodráží v každém členském státě stejným způsobem.

Ačkoli Německo a Francie vykazují pozitivní výsledky, situace zejména v Řecku,

Irsku, Portugalsku a Španělsku je stále znepokojivá. Demonstrace a stávky svědčí o

znepokojení významného podílu obyvatelstva těchto zemích. „Arabské jaro“,

k němuž dochází blízko hranic Evropské unie, navíc v Evropské unii vyvolává řadu

otázek, které se týkají především přistěhovalectví.

Právě v tomto kontextu byla ve dnech od 13. dubna do 2. května 2011 prováděna

vlna Eurobarometru 75.2. Průzkum, který je zde analyzován, se primárně

snaží zdůraznit vývoj evropského veřejného mínění, pokud jde o

hospodářskou krizi. Je to třetí průzkum, který se specificky věnuje tomuto

tématu a který provádí generální ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci

(Oddělení pro sledování veřejného mínění). První průzkum se uskutečnil v lednu až

únoru 2009, tedy několik měsíců pro propuknutí krize, druhý průzkum se uskutečnil

o rok a půl později, v srpnu až září 2010. Budeme tak mít příležitost porovnat

výsledky tohoto Eurobarometru s výsledky dvou předchozích průzkumů. Poté se

budeme zabývat obavami a očekáváními Evropanů, pokud jde o zajišťování

potravin.

Aby to bylo možné, tazatelé společnosti TNS Opinion & Social položili otázky

v rámci osobních rozhovorů přibližně 27 000 evropských občanů ve věku

15 let a více (dotazník byl vyplňován tazatelem v domově respondenta). Byla

použita metodologie generálního ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci

(Oddělení pro sledování veřejného mínění). K této zprávě je přiložena technická

poznámka o rozhovorech, které provedly instituty sítě tazatelů společnosti TNS

Opinion & Social. V této poznámce jsou definovány metody terénního výzkumu a

intervaly spolehlivosti.

Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny

Eurobarometru 75.2.

V této zprávě budeme nejprve analyzovat různé politiky, o nichž se Evropané

domnívají, že by je měl Evropský parlament prosazovat přednostně.

1 Viz tisková zpráva Evropské komise k tomuto tématu: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/243&format=HTML&aged=0&language=FR&guiLanguage=en


- 4 -

Následně budeme zjišťovat, zda se Evropané domnívají, že zaznamenali

období nového hospodářského růstu, nebo zda si myslí, že krize bude

pokračovat.

Poté budeme zkoumat, jakou úlohu Evropané přisuzují euru: napomohlo

zmírnit negativní dopady krize či nikoli?

Dále se zaměříme na nejlepší způsob, jak se vypořádat s krizí, aby bylo možné

se z ní rychle zotavit. Nejprve provedeme analýzu postojů členských států ke krizi:

cítili by se Evropané lépe chráněni, pokud by jejich země jednaly v rámci Unie

koordinovaně? Aby bylo možné vymanit se z krize rychleji, měly by členské státy

upřednostňovat omezování veřejných výdajů, nebo investice do opatření na

podporu hospodářství? Zadruhé budou Evropanům kladeny otázky ohledně principu

a metod, které mají být použity v souvislosti se zavedením daně z finančních

transakcí.

Na závěr se budeme věnovat otázce zajišťování potravin s cílem odhalit nejlepší

způsoby, jak bojovat proti rostoucím cenám potravin a zároveň chránit zemědělské

odvětví.


- 5 -

Poznámka

Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami.

ZKRATKY

EU27 Evropská unie – 27 členských států NV Neví, bez odpovědi

BE Belgie CZ Česká republika BG Bulharsko

DK Dánsko DE Německo EE Estonsko EL Řecko

ES Španělsko FR Francie IE Irsko

IT Itálie CY Kypr LT Litva LV Lotyšsko

LU Lucembursko HU Maďarsko MT Malta

NL Nizozemsko AT Rakousko PL Polsko PT Portugalsko

RO Rumunsko SI Slovinsko SK Slovensko FI Finsko

SE Švédsko UK Spojené království

Internetovou stránku Eurobarometru lze navštívit na adrese: http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticDisplay.do?&id=40

Rádi bychom touto cestou poděkovali všem respondentům v celé Evropské unii, kteří účasti v tomto průzkumu věnovali čas.

Bez jejich aktivní účasti by tato studie nebyla možná.


- 6 -

SHRNUTÍ Tento průzkum odráží aktuální postoj Evropanů téměř tři roky po vypuknutí největší

hospodářské a sociální krize, jakou od 30. let 20. století zažívá západní svět,

v souvislosti s mírným hospodářským oživením.

Toto jsou hlavní zjištění průzkumu:

- Tyto výsledky nejprve ukazují, že většina Evropanů tvrdě zasažených krizí,

jež vypukla na podzim roku 2008, stále tvrdí, že boj proti chudobě a

sociálnímu vyloučení by měl být prioritou na úrovni EU (51 %).

- Výrazný podíl evropského obyvatelstva navíc opět zasáhl určitý

pesimismus. Více než třetina Evropanů (36 %) se totiž domnívá, že

hospodářská krize potrvá ještě mnoho let. Tento výsledek je o

10 procentních bodů vyšší ve srovnání s průzkumem Eurobarometr ze srpna

až září 2010.

- Většina Evropanů (57 %) se domnívá, že euro nepřispělo ke

zmírnění negativních dopadů krize, přičemž tento podíl vzrostl ve

srovnání s průzkumem ze srpna až září 2010 o sedm procentních bodů.

- Většina respondentů (56 %, +4 procentní body) by se nicméně cítila

lépe chráněná před krizí, pokud by jejich země přijímala a

uplatňovala opatření v koordinaci s ostatními členskými státy, zatímco

více než třetina respondentů (36 %, +3 procentní body) by upřednostnila,

kdyby jejich země postupovala individuálně.

Stejně jako u výsledků u ostatních otázek v tomto průzkumu Eurobarometr

jsme si všimli určité polarizace názorů. Počet lidí, kteří nemají žádný názor,

totiž prudce klesá; nyní poklesl na 8 % (–7 procentních bodů).

- S ohledem na to jsou Evropané stále rozděleni, pokud jde o to, která

opatření by měla být upřednostňována. Relativní většina respondentů

(40 %, +2 procentní body) se domnívá, že členské státy by nejprve měly

investovat do opatření na podporu hospodářství, zatímco 34 % (–

1 procentní bod) si myslí, že členské státy by se měly rozhodnout pro

omezování veřejných výdajů, a 22 % by uplatnilo obě metody zároveň.

- Více než šest z deseti lidí (61 %) uvádí, že podporují zavedení daně

z finančních transakcí.


- 7 -

o Celkem 85 % z nich by pak podporovalo, aby se toto opatření

uplatňovalo po celém světě. Nicméně 81 % by takovou daň

podporovalo, i kdyby se měla nejprve uplatňovat pouze

v Evropské unii (v případě, že se nepodaří dosáhnout mezinárodní

dohody).

o Dva hlavní důvody, které ospravedlňují daň z finančních transakcí,

jsou tyto: daň by zaprvé pomohla bojovat proti nadměrným

spekulacím a přispěla tak k předcházení budoucím krizím

(41 %) a zadruhé by po finančních subjektech vyžadovala, aby

přispěly na náklady finanční krize (35 %).

- Naopak odpůrci zavedení takové daně „nejprve na evropské úrovni“

prosazují svůj názor částečně proto, že se domnívají, že to není

proveditelné (26 %), neboť si myslí, že takovou daň z finančních

transakcí lze zavést pouze na celosvětové úrovni.

- Pokud jde o otázku potravin, velká většina Evropanů naprosto

podporuje navrhovaná opatření, která napomohou zemědělskému

odvětví a zároveň zachovají bezpečnost dodávek potravin po celém

světě.

o Více než devět z deseti Evropanů souhlasí, že potraviny mají být

spotřebitelům dostupné za rozumné ceny, přičemž má být zajištěna

slušná životní úroveň zemědělců (95 %), a dále podporují myšlenku,

že Evropská unie musí zabezpečit dodávky potravin pro své občany

tím, že bude chránit zemědělskou činnost v EU (92%).

o Téměř stejný podíl souhlasí, že EU by se měla zapojit do boje proti

nedostatku potravin, jenž je v několika rozvojových zemích příčinou

nepokojů a stávek, a že by EU měla přispět ke zřízení celosvětové

potravinové banky, která by lidem zabezpečovala dodávky potravin,

a bojovat proti spekulacím s cenami potravin (86 % u obou tvrzení).

o Názory Evropanů se však nadále výrazně rozcházejí, co se týče

nejúčinnějšího opatření pro boj proti rostoucím cenám potravin.

„Pomoc zemědělství v rozvojových zemích“ byla nejčastějším

uváděným opatřením (34 %) a následoval rozvoj celosvětového

mechanismu na podporu koordinace a prevence nadměrných

spekulací (32 %).


- 8 -

1. Politiky, které by měl EP prosazovat přednostně [QA1]

- Většina Evropanů se stále domnívá, že boj proti chudobě a

sociálnímu vyloučení by měl být prioritou -

V obzvláště složité hospodářské a sociální situaci se zdálo vhodné ještě jednou se

evropských občanů zeptat na jejich očekávání, pokud jde o politické priority

Evropského parlamentu. Respondenti byli nejprve požádáni, aby vybrali politiku,

kterou považují za prvořadou prioritu, přičemž vybírat mohli z dvanácti politik

(QA1a) (na prvním místě).

Poté byli požádáni, aby z uvedeného seznamu vybrali nanejvýše tři politiky, které

rovněž považují za důležité (QA1b) („a jaké další“).

o QA1a (na prvním místě): řešení chudoby a sociálního

vyloučení jednoznačně převažuje

Pokud analyzujeme pouze politiky, které Evropané uváděli na prvním

místě, pak jasně vyniká boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: uvádí ho

téměř čtvrtina respondentů (24 %).

Druhou nejžádanější politikou, kterou vybralo 10 % respondentů, je koordinace

hospodářských, rozpočtových a daňových politik.

Na třetím místě (9 %) je zlepšení ochrany spotřebitele a veřejného zdraví.

Po těchto třech politikách následovalo dalších devět návrhů, přičemž každý z nich

uvedlo méně než 9 % respondentů:

- bezpečnostní a obranná politika, která EU umožní reagovat na mezinárodní

krize (8 %);

- boj proti změně klimatu (7 %);

- boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce (7 %);

- přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu (7 %);

- společná energetická politika, jež zajistí energetickou nezávislost EU (6 %);

- zemědělská politika, která je šetrná k životnímu prostředí a přispívá ke

globální potravinové rovnováze (6 %);

- zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na

mezinárodním poli (5 %);

- politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci (3 %);

- a prosazování evropského sociálního modelu (3 %).

Pokud nyní vezmeme v úvahu všechny odpovědi (otázka QA1T), to

znamená souhrn poskytnutých odpovědí, získáme poněkud odlišné pořadí

ve srovnání s výsledky u „odpovědi na prvním místě“ (QA1a). Je třeba poznamenat,

že výsledky u otázky QA1T nám umožňují představit všechny odpovědi, a to jak


- 9 -

z kategorie politik, jejichž prosazování si Evropané přejí „na prvním místě“, tak

z kategorie ostatních politik.

o QA1T (na prvním místě a „jaké další“): boj proti chudobě a

sociálnímu vyloučení uvádí polovina Evropanů, poté následuje

ochrana spotřebitelů a veřejného zdraví

Tvrzením, které respondenti sdílejí nejčastěji (51 %), je stále „boj proti

chudobě a sociálnímu vyloučení“, ačkoli podíl této odpovědi ve srovnání

s Eurobarometrem 74.1 mírně poklesl (–1 procentní bod), ale stále je výrazněji

vyšší než na začátku roku 2010, kdy byl proveden průzkum Eurobarometr 73.1

(+7 procentních bodů).

Druhým nejčastěji uváděným tvrzením je opět „zlepšení ochrany spotřebitele a

veřejného zdraví“, které tvoří téměř jednu třetinu odpovědí (32 %), ačkoli podíl

této odpovědi je zde rovněž nižší ve srovnání s posledními dvěma průzkumy

Eurobarometr: –1 procentní bod ve srovnání s průzkumem ze srpna až září 2010 a

–3 procentní body ve srovnání s průzkumem z ledna až února 2010.

Pořadí politik, které se nyní nachází na třetím a čtvrtém místě, se od doby

předchozího průzkumu výrazně změnilo. Politiku, která se nyní nachází na

třetím místě, tedy „koordinaci hospodářských, rozpočtových a daňových

politik“, v současné době uvedlo 28 % respondentů. Před osmi měsíci se tato

politika umístila až na pátém místě s 27 % odpovědí.

Čtvrtá nejčastěji uváděná politika, „boj proti změně klimatu“, byla podobně

v průzkumu Eurobarometr EB74.1 uváděna až na šestém místě, přičemž v obou

průzkumech ji volilo 26 % respondentů.

Po těchto politikách následoval soubor pěti návrhů, které uváděla čtvrtina nebo o

něco méně než čtvrtina respondentů. První z nich, „zemědělská politika, která je

šetrná k životnímu prostředí a přispívá ke globální potravinové rovnováze“,

a druhý, „boj proti terorismu při současném respektování svobod

jednotlivce“ (v obou případech 25 %), zaznamenaly od průzkumu ze srpna až září

2010 pokles o dva a tři body v témže pořadí. Poté 24 % respondentů (+1 procentní

bod oproti průzkumu ze srpna až září 2010) uvádělo „bezpečnostní a obrannou

politiku, která EU umožní čelit mezinárodním krizím“, 23 % respondentů

(+3 procentní body) uvádělo „společnou energetickou politiku, jež zajistí

energetickou nezávislost EU“, a 22 % respondentů (+2 procentní body) uvádělo

„přistěhovaleckou politiku prováděnou po konzultaci se zeměmi původu“.

Naopak následující tři politiky se setkaly s menší podporou, protože je uváděl méně

než jeden z pěti respondentů. Jedná se o „zahraniční politiku, která umožňuje

EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli“ (16 %, –1 procentní bod),

„politiku výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci“


- 10 -

(13 %, –1 procentní bod) a „prosazování evropského sociálního modelu“

(12 %, –1 procentní bod).


- 11 -

Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy

Pokud jde o tyto politiky, analýza výsledků podle jednotlivých zemí poukazuje na

nejčastější volby respondentů v různých členských státech.

Z analýzy odpovědí vyplývá, že odlišnosti mezi těmito dvěma průzkumy někdy

mohou být v některých zemích výrazné. Jsou přímým důsledkem měnících se

hospodářských, sociálních a energetických podmínek a stejně tak i měnící se

mezinárodní situace.

Rozhodli jsme se analyzovat výsledky otázky QA1T, která poskytuje

souhrnné odpovědi.

- První poznatek: zjistili jsme, že „řešení chudoby a sociálního vyloučení“

je častěji uváděno v zemích, které k EU přistoupily v roce 2004/2007

(56 %), než v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (49 %),

přičemž v Evropské unii jako celku tento podíl činí 51 %.

Mezi členské státy, v nichž respondenti uváděli tuto politiku nejčastěji, patří

Portugalsko (71 %), Řecko a Litva (v obou případech 69 %), Kypr (64 %),

Finsko (63 %), Bulharsko (62 %) a Belgie (61 %).

Méně podstatné se to však zdá být v Itálii (32 %), na Maltě (35 %),

v Nizozemsku (38 %), Spojeném království (39 %) a České republice

(43 %).

Respondenti, jejichž názor na tuto politiku se od průzkumu ze srpna až září

2010 vyvinul nejpříznivěji (kteří tuto politiku uvádějí častěji), pocházejí

z Kypru (+10 procentních bodů), Estonska, Portugalska a Litvy (ve všech

případech o 7 procentních bodů více) a Bulharska, Rumunska a Lotyšska (ve

všech případech o 6 procentních bodů více).

Naopak méně respondentů ve srovnání s průzkumem ze srpna až září 2010

tuto politiku v současnosti uvádí v Nizozemsku (–10 procentních bodů) a

Itálii a České republice (v obou případech –8 procentních bodů).


- 12 -

- „Zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví“ (EU27 32 %) je

rovněž o něco častěji uváděno v zemích, které k EU přistoupily v roce

2004/2007 (37 %), než v zemích, které přistoupily před rokem 2004

(31 %).

Tato politika je uváděna obzvláště často na Kypru (62 %) a v Bulharsku a

Irsku (v obou případech 48 %), méně často je zmiňována ve Švédsku

(15 %), Lucembursku (23 %, Spojeném království (25 %) a Portugalsku

(27 %).

- Politiku, která je považována za třetí prioritu, konkrétně jde o „koordinaci

hospodářských, rozpočtových a daňových politik“ (EU27 28 %), častěji

uváděli respondenti ze zemí eurozóny (29 %) než ze zemí mimo eurozónu

(24 %).

O prosazování této politiky mají zájem zejména respondenti z Litvy (51 %),

Lotyšska (48 %), Maďarska (46 %), ale ve velmi malé míře ji volili


- 13 -

respondenti z Dánska (8 %), Lucemburska (14 %) a Švédska a Malty

(v obou případech 15 %).

- „Boj proti změně klimatu“ (EU27 26 %) zůstává ve středu zájmů zejména

v severoevropských zemích, ale často v menší míře, než jak tomu bylo při

průzkumu ze srpna až září 2010, zvláště ve Švédsku (56 %, –13 procentních

bodů), Dánsku (43 %, –4 procentní body), Rakousku (38 %, –6 procentních

bodů) a Slovinsku (36 %, –6 procentních bodů). Totéž si myslí rovněž 38 %

respondentů z Německa, což je o dva procentní body více než v rámci

průzkumu ze srpna až září 2010.

Tento názor však vyjadřuje mnohem méně respondentů z pobaltských států:

Estonska (7 %), Lotyšska (10 %) a Litvy (12 %).

Oddanost myšlence bojovat proti změně klimatu je rozšířenější v zemích,

které k EU přistoupily před rokem 2004 (27 %), než v zemích, které

přistoupily v roce 2004/2007 (20 %); totéž platí o zemích eurozóny (27 %

ve srovnání s 22 % mimo eurozónu).


- 14 -

- „Zemědělskou politiku, která je šetrná k životnímu prostředí a

přispívá ke globální potravinové rovnováze“ (EU27 25 %), považují za

zásadní zejména Evropané dotazovaní v Lotyšsku (48 %), Rumunsku

(45 %), Bulharsku (41 %) a na Slovensku a ve Slovinsku (v obou případech

40 %) a za mnohem méně důležitou ji považují respondenti na Maltě

(17 %), v Portugalsku a Španělsku (v obou případech 18 %) a ve Spojeném

království (19 %).

- „Boj proti terorismu při současném respektování svobod

jednotlivce“, který rovněž volilo 25 % respondentů na úrovni EU, je ve

středu pozornosti hlavně v Dánsku (39 %), na Kypru (35 %), v Bulharsku

(34 %) a Spojeném království (32 %). Za mnohem méně důležitý ho

považují v Lotyšsku (10 %), Estonsku (11 %) a Slovinsku (13 %).

Oproti průzkumu ze srpna až září 2010 získala tato politika v rámci

stávajícího průzkumu menší podporu ve 20 z 27 členských států.

- Šesté uváděné tvrzení, „bezpečnostní a obranná politika, která EU

umožní čelit mezinárodním krizím“ (EU27 24 %), volili zejména

respondenti v Rumunsku (38 %), Itálii a na Kypru (v obou případech 35 %)

a v České republice, na Slovensku a v Maďarsku (ve všech případech 31 %),

naproti tomu v menší míře ho podpořili respondenti v Litvě (14 %),

Slovinsku (15 %) a v Belgii a Lotyšsku (v obou případech 17 %).

- „Společná energetická politika, jež zajistí energetickou nezávislost

EU“ (EU27 23 %), je častěji uváděna v Německu (42 %, +15 procentních

bodů), Rakousku (38 %) a Maďarsku (35 %) a mnohem méně v Portugalsku

(12 %), Španělsku, Rumunsku, Spojeném království a Francii (ve všech

případech 14 %) a na Kypru (15 %).

- Osmé tvrzení, „přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se

zeměmi původu“ (EU27 22 %), je mnohem více podporováno v zemích,

které k EU přistoupily před rokem 2004 (26 %), než v zemích, které

přistoupily v roce 2004/2007 (9 %). V menší míře ho rovněž častěji uvádějí

respondenti v zemích eurozóny (25 %) než v zemích mimo eurozónu

(18 %).

- Tuto politiku nejčastěji uvádějí respondenti v Itálii2 (36 %, +13 procentních

bodů), Rakousku (36 %, +1 procentní bod), na Kypru (33 %,

+12 procentních bodů), Maltě (32 %, +15 procentních bodů) a také v Belgii

a Spojeném království (v obou případech 30 %). Naopak respondenti

2 K vysvětlení tohoto výsledku mohou přispět nedávné události, k nimž došlo na italském ostrově Lampedusa (příchod mnoha přistěhovalců, z nichž velký počet pochází z Tuniska a Libye).


- 15 -

v Rumunsku (6 %) a v Bulharsku, Polsku a Lotyšsku (ve všech případech

7 %) tuto politiku nepovažují za zásadní.


- 16 -

- „Zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na

mezinárodním poli“ (EU27 16 %) je podporována hlavně respondenty na

Kypru (27 %), v Lucembursku (24 %) a v Itálii, na Maltě, v Nizozemsku (ve

všech případech 22 %), a to ve srovnání s pouhými 8 % respondentů ve

Slovinsku a Lotyšsku a 9 % v Portugalsku a Litvě.

- „Politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a

inovaci“ (EU27 13 %) je o něco vyšší prioritou pro respondenty ve

Slovinsku (24 %) a Dánsku a Itálii (v obou případech 20 %), což kontrastuje

s názorem respondentů ve Spojeném království (7 %), na Kypru (8 %) a

Maltě (9 %).

- „Prosazování evropského sociálního modelu“ (EU27 12 %) je ve větší

míře uváděno ve Slovinsku (26 %) a Rakousku (22 %), zatímco velmi malý

význam této politice přisuzují respondenti ve Spojeném království (2 %), na

Maltě (4 %), v Irsku (5 %) a Švédsku (6 %).


- 17 -


- 18 -

Sociodemografická analýza

Zde se soustředíme na souhrnné odpovědi dotázaných (QA1T).

Jestliže se zaměříme na tři politiky, které Evropané zmiňovali nejčastěji, a

provedeme analýzu výsledků podle sociodemografických kategorií, můžeme

poukázat na několik zajímavých závěrů.

- „Řešení chudoby a sociálního vyloučení“ (EU27 51 %):

o Toto téma více znepokojuje ženy než muže (uvedlo ho 54 % žen a

47 % mužů).

o Naproti tomu všechny věkové kategorie uvádí tuto politiku přibližně

stejně často, přičemž mladí respondenti se k ní kloní o něco více

(53 % respondentů ve věku od 15 do 24 let ve srovnání se 49 %

respondentů ve věku 55 let a více).

o Je pochopitelné, že sociálně nejzranitelnějších kategorií se toto

téma nejvíce dotýká. Je tomu tak u 61 % nezaměstnaných a 54 %

osob v domácnosti ve srovnání s pouhými 44 % vedoucích

pracovníků. Stejně tak 59 % respondentů, kteří se řadí do spodní

části společenského žebříčku (ve srovnání se 42 % těch, kteří se řadí

na vrchol tohoto žebříčku), se domnívá, že by tato politika měla být

prioritou.

o Je rovněž zjevné, že respondenti, kteří se řadí spíše do levé části

politického spektra, jsou v této otázce důraznější: 56 % ve

srovnání se 42 % těch, kteří se řadí k pravici.

o Na závěr je třeba poznamenat, že tuto politiku uvedlo 57 %

respondentů, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let (ve

srovnání se 44 % těch, kteří tvrdí, že již nastal návrat k růstu).

- „Zlepšení ochrany spotřebitele a veřejného zdraví“ (EU27 32 %):

o Jedná se o další politiku, o kterou se v poněkud větší míře zajímají

ženy než muži; volilo ji 35 % žen a 30 % mužů.

o V těchto odpovědích naopak nejsou žádné skutečné rozdíly mezi

věkovými kategoriemi. Tuto politiku uvádělo 31 % respondentů ve

věku od 15 do 24 let a 32 % respondentů ve věku 55 let a více.

o Stejně jako v případě „řešení chudoby a sociálního vyloučení“ tuto

politiku opět poměrně častěji volí nejzranitelnější sociální

kategorie. Platí to pro 36 % nezaměstnaných (ve srovnání s 26 %


- 19 -

vedoucích pracovníků) a 35 % respondentů, kteří se řadí do spodní

části společenského žebříčku (ve srovnání s 29 % těch, kteří se řadí

na vrchol tohoto žebříčku).

o A konečně tuto politiku volí 33 % respondentů, kteří se

domnívají, že krize pravděpodobně potrvá řadu let (ve srovnání

s 28 % respondentů, kteří tvrdí, že již nastal návrat k růstu).

- „Koordinace hospodářských, rozpočtových a daňových politik“ (EU27

28 %):

o V této otázce panuje významný rozdíl sedmi bodů mezi muži a

ženami. Tentokrát se k této politice přiklání spíše muži (31 % ve

srovnání s 24 % žen).

o Také věk respondentů se jeví jako rozhodující faktor; mladí

manuální pracovníci tvoří největší skupinu, která uváděla tuto

politiku (31 % respondentů ve věku od 25 do 39 let ve srovnání

s 24 % osob ve věku 55 let a více).

o Na rozdíl od prvních dvou politik zmíněných výše tuto politiku

nejčastěji podporují majetnější sociální třídy.

Je tomu tak u 30 % nejvzdělanějších respondentů (ve srovnání

s 22 % respondentů, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let a

dříve) a také u 34 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 23 % osob

v domácnosti a 24 % důchodců).

o A konečně tuto politiku uvádí 34 % respondentů, kteří se

domnívají, že již nastal návrat k růstu (ve srovnání s 26 % těch,

kteří si myslí, že krize potrvá řadu let).


- 20 -


- 21 -

2. Evropané a návrat k růstu [QA5] - Většina Evropanů se domnívá, že krize potrvá řadu let; veřejné mínění se

od průzkumu ze srpna až září 2010 prudce zhoršilo -

Hospodářské prognózy Evropské unie, které byly zveřejněny v květnu 2011, jsou

spíše optimistické3. Ukazuje se však, že Evropané jsou pesimističtější, než

byli během posledního průzkumu Eurobarometr (EB74.1), který byl prováděn

v srpnu až září 2010. V té době většina respondentů (37 %) uváděla, že v příštích

letech dojde k návratu k růstu.

Většina respondentů (36 %, +10 procentních bodů) se nyní domnívá, že

krize potrvá řadu let. Avšak 33 % respondentů (–4 procentní body) je toho

názoru, že k návratu k růstu dojde v příštích letech.

Nejoptimističtější respondenti tvoří pouze o něco více než čtvrtinu dotázaných:

14 % respondentů (+1 procentní bod) si myslí, že návrat k růstu již začal, a 13 %

respondentů (–4 procentní body) se domnívá, že návrat k růstu nastane během

několika měsíců.

3 Viz jarní hospodářské prognózy zveřejněné Evropskou komisí, které potvrdily postupné oživování evropského hospodářství. Mějte prosím na paměti, že tyto prognózy byly zveřejněny dne 13. května 2011, tedy několik týdnů poté, co byl proveden tento průzkum: http://ec.europa.eu/news/economy/110513_en.htm


- 22 -


První poznatek: je zajímavé povšimnout si, že od průzkumu Eurobarometr ze srpna

až září 2010 nabyl nejpesimističtější názor (který je také převládajícím

názorem v celé EU) na důležitosti ve 26 z 27 zemí. Pouze u jediné země,

Rumunska, se zachoval stejný údaj (38 %).

Zadruhé je toto zhoršení veřejného mínění obzvláště výrazné v zemích,

které jsou nejvíce zasaženy nezaměstnaností. Mezi tyto země patří Lotyšsko

(nárůst 20 bodů v případě respondentů, kteří si myslí, že krize potrvá mnohem více

let, a míra nezaměstnanosti ve výši 17,2 %4), Španělsko (+18 procentních bodů a

míra nezaměstnanosti ve výši 20,7 %) a Řecko, které v souvislosti s tímto tématem

dosáhlo vysokého výsledku již při posledním průzkumu (+16 procentních bodů a

míra nezaměstnanosti ve výši 14,1 %).

4 http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/62&type=PDF


- 23 -


- 24 -


- 25 -

Nicméně mezi těmi zeměmi, kde je veřejné mínění nejpesimističtější, ve Spojeném

království, dosahovala míra nezaměstnanosti v lednu pouhých 7,7 %. Velké obavy

ohledně budoucnosti, které byly vyjádřeny v této nové vlně průzkumu

(+17 procentních bodů), lze pravděpodobně zčásti vysvětlit dopadem zpráv o

úsporných opatřeních, jež v posledních měsících přicházely od britské vlády.

Nejoptimističtější názor (který uvádí, že jsme již vstoupili do fáze návratu

k růstu) je navíc rozšířenější v eurozóně (16 % ve srovnání s 10 % v zemích

mimo eurozónu). Tento názor rovněž častěji vyjadřují respondenti ze zemí, které

k EU přistoupily před rokem 2004 (16 %), než ze zemí, které přistoupily v roce

2004/2007 (7 %). Naopak to, že k návratu k růstu dojde v příštích letech, se

domnívá více respondentů ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (37 %

ve srovnání s 31 % respondentů ze zemí, které přistoupily před rokem 2004).

Analýza těchto výsledků podle jednotlivých zemí odhaluje řadu rozdílů:

- Nejoptimističtější Evropany, kteří se domnívají, že jsme již vstoupili do

fáze návratu k růstu (EU27 14 %), nalezneme hlavně na severu EU: ve

Švédsku (58 %), které mezi ostatními členskými státy nápadně vyniká,

v Německu (35 %), Finsku (34 %) a Lucembursku, Nizozemsku a Rakousku

(ve všech třech případech 29 %). Naopak nejmenší míra této odpovědi byla

zaznamenána následovně: 1 % respondentů v Řecku a Bulharsku, 2 % ve

Španělsku, 3 % v Irsku, Portugalsku, Rumunsku a Slovinsku a 4 % na

Kypru. Často se jedná o země, jež krize tvrdě zasáhla.

- Přesvědčení (jež je také celkem pozitivní), že návrat k růstu nastane

během několika měsíců (EU27 13 %), je rozšířené v Rakousku (24 %),

Itálii (22 %) a Belgii (20 %), ale mnohem méně ho podporují v Lotyšsku

(4 %), Řecku a Litvě (v obou případech 5 %) a Irsku (6 %).

- Naproti tomu pesimističtější názor, že k návratu k růstu dojde v příštích

letech (EU27 33 %), sdílí mnoho respondentů z Dánska (57 %), Španělska

(45 %), Slovinska (43 %) a Kypru a Rumunska (v obou případech 41 %), a

to ve srovnání s 19 % respondentů z Německa a 20 % z Rakouska.

- Nejpesimističtější Evropany, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let

(EU 27 36 %), nalezneme především v Řecku (63 %), Portugalsku (57 %),

Lotyšsku (53 %) a Irsku (50 %); mnohem méně takových pesimistů

nalezneme ve Švédsku (9 %) či Dánsku (18 %).


- Muži jsou poněkud optimističtí než ženy: 16 % mužů a 12 % žen se

domnívá, že jsme již vstoupili do fáze návratu k růstu.


- 26 -

Stejný podíl mužů i žen (33 %) se domnívá, že k návratu k růstu dojde

v příštích letech.

Ženy jsou ohledně budoucnosti méně důvěřivé: 38 % z nich (ve

srovnání s 34 % mužů) tvrdí, že krize potrvá řadu let.

- Jak tomu v průzkumech často bývá, mladí respondenti jsou

optimističtější než starší respondenti: pouze 29 % z nich (ve srovnání se

40 % respondentů ve věku 55 let a více) se domnívá, že krize potrvá řadu

let.

- Výrazný pesimismus je patrný zejména mezi znevýhodněnými

sociálními kategoriemi. Pokud tedy jde o názor, že krize potrvá řadu let,

mezi vedoucími pracovníky a nezaměstnanými je rozdíl dvaceti bodů (27 %

u vedoucích pracovníků a 47 % u nezaměstnaných).

Dosažená úroveň vzdělání respondentů v této oblasti také vytváří určité

rozdíly: 46 % lidí, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let, se

domnívá, že krize potrvá řadu let; oproti tomu sdílí tentýž názor 29 %

respondentů, kteří studovali dlouho.

- Je rovněž nutné poznamenat, že pesimistický názor více převládá mezi

lidmi, kteří se domnívají, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních

dopadů krize (44 % ve srovnání s 25 % těch, kteří se domnívají, že euro

zmírnilo dopady krize).

- A konečně 40 % respondentů, kteří by se cítili lépe chráněni, pokud by

jejich země uplatňovala individuální opatření, se vyjadřuje velmi

pesimisticky (ve srovnání s 33 % respondentů, kteří by upřednostnili

koordinovaný postup společně s ostatními členskými státy).


- 27 -


- 28 -

3. Evropané a úloha eura [QA2]

- Většina Evropanů není přesvědčena o tom, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize -

Hospodářské oživení Evropské unie pokračuje a můžeme sledovat, že obraz eura v

jednotlivých členských státech se vyvíjí. Většina Evropanů (57 %) uvádí, že euro

obecně nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. Oproti průzkumu ze srpna

až září 2010 to znamená nárůst o sedm procentních bodů.

Je třeba poznamenat, že i opačnému názoru se dostalo o něco větší podpory (34 %,

+1 procentní bod), zatímco podíl respondentů, kteří neudali žádnou odpověď, klesl

o osm procentních bodů (ze 17 % na 9 %).

Veřejné mínění je tedy polarizované a rozdíl mezi pozitivním a negativním názorem

na euro se zvětšuje: tento rozdíl vzrostl ze 17 procentních bodů z období srpna až

září 2010 na 23 procentních bodů v období dubna až května 2011.


- 29 -

Tento negativní názor na euro neustále posiloval od prvního průzkumu z ledna až

února 2009, kdy se 44 % Evropanů domnívalo, že euro nepřispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize.


Je zajímavé povšimnout si, že – jak již bylo pozorováno v období ledna až února

2009 a srpna až září 2010 – Evropané v eurozóně souhlasí s tím, že euro přispívá

ke zmírnění dopadů krize, častěji než občané žijící mimo eurozónu (38 % a 28 %

v témže pořadí).

Většina občanů z eurozóny se však domnívá, že jednotná měna obecně

nepřispěla ke zmírnění negativních dopadů krize (56 %, +5 procentních

bodů ve srovnání s údajem získaným v průzkumu ze srpna až září 2010).

Tento názor sdílí 57 % respondentů, kteří žijí mimo eurozónu.

- Ve 22 z 27 členských států většina respondentů nesouhlasí s tím, že euro

obecně přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. Oproti průzkumu ze

srpna až září 2010 to je o tři země více.

Tento názor sdílí naprostá většina respondentů (EU27 57 %) ve Slovinsku

(71 %), České republice (70 %), na Kypru (69 %), ve Španělsku (68 %),

Francii (67 %) a Estonsku (64 %).


- 30 -

Země, kde se veřejné mínění oproti průzkumu ze srpna až září 2010

nejvíce posunulo k tomuto názoru („zcela nesouhlasím“), jsou

následující: Bulharsko (60 %, +23 procentních bodů), Španělsko

(+21 procentních bodů), Rumunsko (+18 procentních bodů), Kypr

(+17 procentních bodů), Litva (+16 procentních bodů) a Řecko

(+15 procentních bodů).

- Naopak respondenti, kteří si myslí, že euro přispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize, pochází z následujících zemí: Slovensko

(55 %), Itálie a Rakousko (v obou případech 53 %), Finsko (50 %) a Irsko

(47 %). Není možné přehlédnout, že názor na tuto věc v Irsku a Řecku je

velmi rozdílný, ačkoli obě země krize zasáhla obzvláště prudce a obě tyto

země mohly využít záchranných opatření, která zařídila eurozóna s pomocí

Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Je rovněž nutné poznamenat, že názor, že euro obecně přispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize, ustupuje v téměř všech členských státech.


- 31 -


- 32 -


Prvním důležitým poznatkem je to, že téměř ve všech dotazovaných kategoriích

většina respondentů uvádí, že nesouhlasí s tím, že euro přispělo ke

zmírnění celkových negativních dopadů krize. Jediné výjimky lze nalézt mezi

respondenty, kteří se domnívají, že již nastal návrat k růstu nebo že nastane

během několika měsíců, kteří většinou souhlasí, že euro přispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize (50 % a 52 % v témže pořadí).

- Jednotnou měnu podporují více muži než ženy (38 % ve srovnání

s 31 %), protože tvrdí, že přispěla ke zmírnění negativních dopadů krize.

S tímto tvrzením nesouhlasí v poněkud větší míře ženy než muži (58 % ve

srovnání s 55 % mužů). Silnější podpora eura ze strany mužů je výsledkem,

který vyplývá z mnoha průzkumů.

- Nejvíce znevýhodněné sociální kategorie jsou vůči zmírňujícímu

účinku eura nejvíce skeptické. Platí to v případě 63 % nezaměstnaných a

60 % manuálních pracovníků ve srovnání s 54 % vedoucích pracovníků a

administrativních pracovníků. Tento názor pak obdobně sdílí 62 %

respondentů, kteří se řadí do spodní části společenského žebříčku (ve

srovnání s 51 % těch, kteří se řadí na vrchol tohoto žebříčku).

- Je třeba poznamenat, že 67 % osob, které by se cítily lépe chráněny

před krizí, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření

individuálně, se domnívá, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních

dopadů krize (ve srovnání s 51 % respondentů, kteří by upřednostnili

koordinovaný postup s ostatními zeměmi EU).


- 33 -


- 34 -

4. Způsoby, jakými mají členské státy řešit krizi 4.1 Jak by podle názoru Evropanů měly členské státy jednat? [QA3]

Nyní se podívejme na to, v jaké situaci by se Evropané cítili lépe chráněni před

krizí. Upřednostnili by, aby jejich země přijímala a uplatňovala opatření

individuálně, nebo koordinovaně s ostatními členskými státy EU?

- Většina Evropanů je přesvědčena, že by byli lépe chráněni, pokud by

jejich země opatření přijímala a uplatňovala v koordinaci s ostatními

členskými státy -

Je zajímavé, že přání postupovat koordinovaně s ostatními členskými státy

posílilo o čtyři procentní body (56 %) ve srovnání s posledním průzkumem

prováděným v srpnu až září 2010 (EB74.1), přestože v období mezi průzkumy

z ledna až února 2009 (EB71.1) a srpna až září 2010 došlo k poklesu o devět bodů.

Nicméně je třeba podotknout, že opačný názor (upřednostnění individuálního

postupu) rovněž posílil (36 %, +3 procentní body).

Tento souběžný nárůst v podpoře koordinovaného i individuálního postupu způsobil

prudký pokles v míře odpovědí „nevím“ (8 %, –7 procentních bodů), což

dokazuje, že dotázaní zaujímají rozhodnější postoj a jejich názory jsou

jednoznačněji vymezené.


- 35 -


Respondenti z eurozóny v mnohem větší míře než respondenti ze zemí mimo

eurozónu uvádějí, že by se cítili lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala a

uplatňovala opatření koordinovaně s ostatními zeměmi Unie (63 % a 45 % v témže

pořadí).

Názory respondentů ze zemí mimo eurozónu se mnohem více rozcházejí: jak

jsme viděli, 45 % z nich by si přálo koordinovaný postup, ale o něco více,

konkrétně 47 %, by upřednostnilo individuální postup.

Tyto výsledky se v posledních osmi měsících změnily, protože při posledním

průzkumu respondenti ze zemí eurozóny i mimo ni upřednostňovali koordinovaný

postup mezi členskými státy.

- Ve 24 z 27 zemí většina respondentů upřednostňuje koordinovaný postup

(EU27 56 %), výrazných výsledků se dosáhlo v Nizozemsku (72 %),

Španělsku (70 %), Finsku a Estonsku (v obou případech 69 %) a Dánsku a

na Maltě (v obou případech 67 %).

- Ačkoli v období srpna až září 2010 bylo Spojené království jedinou zemí, kde

většina respondentů upřednostňovala individuální postup, nyní je to

případ tří zemí: Spojeného království (64 %), Lotyšska (51 %) a České

republiky (50 %), zatímco evropský průměr dosahuje 36 %.

- Závěrem je třeba poznamenat, že míra odpovědi „nevím“ (EU 8 %)

nejmarkantněji poklesla na Maltě (7 %, –20 procentních bodů), v Rumunsku

(11 %, –12 procentních bodů), Bulharsku (9 %, –12 procentních bodů) a

Spojeném království (7 %, –12 procentních bodů). To je znamením, že

názory se upevňují.

Pokud jde o vývojové trendy, zaznamenali jsme, že země, kde se názory

nejmarkantněji posunuly směrem ke koordinovanému postupu, zastupuje

Lucembursko (+13 procentních bodů), Bulharsko, Dánsko a Nizozemsko (ve

všech případech +12 procentních bodů), Malta (+11 procentních bodů) a

Švédsko (+10 procentních bodů).

Mezi země, kde se názory nejvíce vyvinuly ve směru individuálního postupu,

patří Česká republika (+14 procentních bodů), Kypr a Spojené království

(v obou případech +13 procentních bodů) a Slovinsko (+11 procentních

bodů).


- 36 -


- 37 -


Většina Evropanů ve všech kategoriích se domnívá, že postup koordinovaný

s ostatními členskými státy by zajistil lepší ochranu před krizí. Je zde však několik

rozdílů, pokud jde o intenzitu tohoto názoru:

- Názor, že koordinovaný postup s ostatními členskými státy by

respondentům zajistil lepší ochranu, je častější mezi muži (59 % ve

srovnání s 54 % žen).

- Tento názor podporují rovněž nejmladší respondenti (63 % ve srovnání

s 53 % lidí ve věku 55 let a více).

- Jako velmi rozhodující proměnná se jeví také věk, ve kterém respondenti

dokončili svá studia, protože 65 % nejvzdělanějších respondentů s tímto

názorem souhlasí, a to ve srovnání se 49 % respondentů, kteří ukončili

školní docházku do svých 16 let.

- Totéž platí u sociálních kategorií: čím více je kategorie zvýhodněná, tím

častěji respondenti upřednostňují koordinovaný postup. Tento názor

vyjadřuje 64 % vedoucích pracovníků ve srovnání s 52 %

nezaměstnaných.

- A konečně více respondentů podporujících koordinovaný postup lze nalézt

mezi těmi, kteří si myslí, že euro přispělo ke zmírnění negativních

dopadů krize (68 % ve srovnání s 50 % těch, kteří jsou přesvědčeni o

opaku); obdobně pak lze nalézt více takových respondentů mezi

nejoptimističtějšími dotázanými, kteří se domnívají, že návrat k růstu již

nastal (64 % ve srovnání s 51 % těch, kteří tvrdí, že krize potrvá řadu let).


- 38 -


- 39 -

4.2 Priorita: omezit veřejné výdaje nebo podpořit hospodářství? [QA4]

- Názory Evropanů na to, která opatření jsou nejlepší pro podporu

hospodářství, se stále rozcházejí -

Dotázaným byla navržena dvě řešení a byli požádáni, aby vybrali jedno, o kterém

se domnívají, že nejpravděpodobněji přispěje k rychlému ukončení krize: 1) členské

státy by nejdříve měly omezit své veřejné výdaje, nebo 2) členské státy by měly

nejdříve investovat do opatření na podporu hospodářství.

Stejně jako v průzkumu Eurobarometr 74.1 z období srpna až září 2010 se

odpovědi na tuto otázku poněkud rozcházejí. Relativní většina Evropanů (40 %,

+2 procentní body) se domnívá, že členské státy by měly nejdříve investovat

do opatření na podporu hospodářství.

O něco méně respondentů (34 %, –1 procentní bod) se domnívá, že členské státy

by měly zvolit omezení veřejných výdajů.

Podíl respondentů, kteří spontánně uvedli, že by měly být uplatněny obě

metody společně, je pouze o něco více než jeden z pěti (22 %, +3 procentní

body).


- 40 -


Ačkoli jsou názory Evropanů na tuto otázku rozdělené, ve 27 zemích EU byly

získány různé odpovědi.

Nejprve je zde významný rozdíl 15 bodů mezi zeměmi eurozóny a zeměmi

mimo eurozónu, pokud jde o otázku investování do opatření na podporu

hospodářství: tento názor podporuje 50 % respondentů ze zemí mimo eurozónu

ve srovnání s 35 % respondentů z eurozóny.

Obdobně tuto možnost podporuje 48 % respondentů ze zemí, které k EU

přistoupily v roce 2004/2007, ve srovnání s 38 % respondentů ze zemí, které

přistoupily před rokem 2004.

Spojení opatření na podporu hospodářství s omezením veřejných výdajů

rovněž upřednostňuje více respondentů z eurozóny (28 % ve srovnání s 12 %

respondentů ze zemí mimo eurozónu) a dotázaných ze zemí, které k EU přistoupily

před rokem 2004 (24 % ve srovnání s 15 % dotázaných ze zemí, které přistoupily

v roce 2004/2007).

- Opatření na podporu hospodářství (EU27 40 %) získala největší podporu

v Dánsku (63 %), Litvě (62 %), Rumunsku (54 %), Lotyšsku (52 %) a

Švédsku (50 %) na rozdíl od Německa (22 %) a Portugalska (24 %). Tato

možnost je upřednostňována ve dvaceti členských státech.

- Omezení veřejných výdajů (EU 34 %) je za nejlepší možnost považováno

ve Francii (47 %) a Portugalsku (41 %) ve srovnání s pouhými 19 %

respondentů v Irsku a 23 % v Bulharsku a Dánsku. Celkově je tato možnost

upřednostňována v šesti členských státech.

- V následujících zemích je veřejné mínění výrazně rozdělené mezi

zastánce opatření na podporu hospodářství a ty, kteří upřednostňují

omezení veřejných výdajů: Česká republika (44 % u obou možností),

Slovinsko (33 % a 32 % v témže pořadí), Slovensko (43 % a 44 %) a Finsko

(40 % a 41 %).

- Dotázané, kteří spontánně uvedli, že oba typy opatření by se měly

uplatnit společně (EU27 22 %), lze nalézt hlavně v Nizozemsku (46 %),

Německu (42 %), Irsku (36 %) a na Kypru (34 %).

Skutečnost, že byla tato odpověď spontánní, zvyšuje její význam.


- 41 -


- 42 -


Mezi sociodemografickými kategoriemi se velmi liší míra toho, jak silně se

respondenti domnívají, že by členské státy měly především investovat do

opatření na podporu hospodářství.

- Opatření na podporu hospodářství volí o něco častěji muži (42 %) než ženy

(39 %). Avšak stejný podíl mužů i žen (22 % v obou případech) spontánně

zvolil možnost spojit tyto dva typy opatření.

- Odpovědi ovlivňuje také věk, protože čím jsou respondenti mladší, tím

více se přiklání k opatřením na podporu hospodářství (43 % respondentů ve

věku od 15 do 39 let ve srovnání s 36 % těch, kterým je 55 let a více).

- V odpovědích hraje svoji roli také dosažená úroveň vzdělání, protože

nejvzdělanější respondenti častěji volí opatření na podporu hospodářství

(43 % ve srovnání s 36 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do

svých 16 let).

- Odpovědi podmiňuje i kategorie povolání respondentů, protože

administrativní pracovníci (45 %), vedoucí pracovníci (42 %) a

nezaměstnaní (44 %) se přiklánějí k opatřením na podporu hospodářství

častěji než osoby v domácnosti (34 %) a důchodci (36 %).

- A konečně 44 % respondentů, kteří by se cítili lépe chráněni, pokud by jejich

země přijímala a uplatňovala opatření koordinovaně s ostatními členskými

státy, je pro opatření na podporu hospodářství (ve srovnání s 37 % těch,

kteří by upřednostnili individuální opatření).


- 43 -


- 44 -

5. Evropané a daň z finančních transakcí

5.1 Princip zavedení daně z finančních transakcí Evropané celkem široce

akceptují [QA6.1]

Lze uvážit několik řešení, která by vedla k vymanění se z krize. Respondentům byly

jakožto možná řešení předloženy tři návrhy. Byli dotazováni, zda s nimi souhlasí či

nikoli.

- Většina Evropanů uvádí, že jsou pro daň

z finančních transakcí -

První návrh (QA6.1), princip daně z finančních transakcí, získal souhlas více než

šesti z deseti respondentů (61 %). Respondentům byl vysvětlen princip této daně a

dověděli se, jak bude uplatňována.5 Téměř třetina respondentů naprosto souhlasí

s tímto návrhem (30 %). Naopak více než čtvrtina (26 %) respondentů s touto

myšlenkou nesouhlasí. Na otázku neodpovědělo 13 % respondentů.

5 Plné znění otázky bylo následující: „Nedávno Evropský parlament schválil zavedení daně z finančních transakcí na celosvětové úrovni, nebo přinejmenším nejdříve v EU. Tato daň by byla velmi nízká: 0,05 % z každé finanční transakce. Netýkala by se široké veřejnosti, ale pouze transakcí mezi finančními


- 45 -


První poznatek: daň z finančních transakcí (EU 61 %) podle všeho mnohem

více podporují respondenti ze zemí, které k EU přistoupily před rokem

2004 (64 %) než respondenti ze zemí, které přistoupily v roce 2004/2007 (48 %).

Obdobně s touto možností častěji souhlasí respondenti z eurozóny (63 % oproti

54 % respondentů ze zemí mimo eurozónu).

- Země EU, kde jsou respondenti nejčastěji pro daň z finančních transakcí,

jsou Rakousko (80 %), Německo (71 %) a Francie a Slovensko (v obou

případech 69 %).

- Naopak mezi členské státy, kde respondenti s touto daní nejvíce nesouhlasí,

patří Malta (44 %), Slovinsko (39 %), Polsko (36 %) a Nizozemsko (35 %).

- Respondenty, kteří měli s vyjádřením názoru k této otázce největší problémy

a kteří na ni neodpověděli, lze nalézt v Bulharsku (43 %), Rumunsku (30 %)

a na Maltě a v Irsku (v obou případech 26 %).

subjekty (bankami, zajišťovacími fondy atd.). Řekněte mi prosím, zda jste pro, nebo proti každému z následujících výroků:“


- 46 -


- 47 -


Většina respondentů v každé sociodemografické kategorii podporuje

princip této daně. Nicméně nejzranitelnější třídy respondentů s ní souhlasí

v nejmenší míře.

- Muži podporují daň z finančních transakcí častěji než ženy (63 % a

58 % v témže pořadí).

Ženy ve větším počtu případů na tuto otázku neudaly žádnou odpověď

(16 % ve srovnání s 10 % mužů).

- Myšlenka daně z finančních transakcí je o něco oblíbenější u středních

věkových kategorií (63 % respondentů ve věku od 40 do 54 let a 61 %

respondentů ve věku od 25 do 39 let ve srovnání s 59 % respondentů ve

věku od 15 do 24 let a 58 % respondentů ve věku 55 let a více).

- Nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie jsou rovněž v největší míře

pro tento typ daně: 70 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 53 % osob

v domácnosti a 54 % nezaměstnaných) a 66 % nejvzdělanějších

respondentů (ve srovnání s 53 % těch, kteří ukončili školní docházku do

svých 16 let). Přestože se tento typ daně vztahuje pouze na transakce a

nikoli na jednotlivce6, výsledky tohoto průzkumu naznačují, že méně

zvýhodněné kategorie se obávají, že by se staly vedlejšími oběťmi takového

opatření: i když byli respondenti z těchto kategorií informováni, že tato daň

by nebyla ukládána občanům, je pravděpodobné, že mají obavy, že finanční

subjekty na ně břemeno této daně nějakým způsobem přesunou.

- A konečně, tento názor podporuje 69 % osob, které se domnívají, že

euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize (ve srovnání

s 57 % těch, kteří nevěří, že euro přispělo ke zmírnění dopadů krize).

- Je třeba poznamenat, že respondenti, kteří jsou levicově

orientovaní, rovněž častěji souhlasí s principem daně z finančních transakcí

(68 % ve srovnání s 59 % pravicově orientovaných respondentů).

6 V úvodu otázky, která byla respondentům položena, jsme zdůrazňovali, že tato daň by byla velmi nízká a týkala by se pouze transakcí mezi finančními subjekty (bankami, zajišťovacími fondy atd.) a nikoli široké veřejnosti.


- 48 -


- 49 -

5.2 Daň z finančních transakcí: zastánci principu této daně jsou obecně

pro její zavedení bez ohledu na to, zda se jedná o celosvětovou nebo

evropskou úroveň [QA6.2 a QA6.3].

Podrobněji se tedy zaměříme na výsledky získané u předchozí otázky. Respondenti,

kteří odpověděli pozitivně („jsem pro“) na první otázku (QA6.1), byli požádáni, aby

uvedli, zda by tato daň měla být zavedena pouze na celosvětové úrovni, pokud

bude dosaženo dohody mezinárodní úrovni, a zda by podpořili zavedení této daně

nejprve v EU, pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody.

Převážná většina respondentů by podpořila zavedení daně z finančních

transakcí pouze na celosvětové úrovni (85 %). Pouze 11 % respondentů je

proti a 4 % nedokázala odpovědět.

Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku)


- 50 -

Respondenti však rovněž velmi silně podporují (81 %) zavedení této daně

nejprve na úrovni EU, pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody. Tento

výsledek potvrzuje, že princip takové daně se setkává s podporou. Podle tohoto

scénáře by princip takové daně nepodpořilo pouze 14 % respondentů.

Neodpovědělo 5 % respondentů.


Stejně jako Evropané podporují princip této daně, podporují rovněž

zavedení daně z finančních transakcí: na celosvětové úrovni, pokud bude dosaženo

mezinárodní dohody, a pokud tomu tak nebude, pak nejprve alespoň v Evropské

unii.


- 51 -


- Daň pouze na celosvětové úrovni (QA6.2):

Převážná většina respondentů souhlasí s tímto návrhem (EU27 85 %).

V některých členských státech je podpora ještě větší, protože souhlas

vyjádřilo více než devět z deseti dotázaných. Těmito zeměmi jsou Bulharsko

(93 %), Rumunsko (92 %) a Kypr a Malta (v obou případech 91 %). Ačkoli

tento návrh podporuje velmi velká většina respondentů, poněkud méně

výrazné je to v Německu (79 %) a Portugalsku (79 %).


- 52 -



- 53 -

- Navrhované zavedení daně nejprve na úrovni Evropské unie, pokud

nebude dosaženo mezinárodní dohody (QA6.3):

Mezi země, kde respondenti takovou daň nejčastěji podporují, patří Řecko

(89 %), Kypr (87 %), Francie, Rumunsko a Maďarsko (ve všech případech

86 %) a Španělsko a Itálie (v obou případech 85 %).

Zeměmi, kde jsou respondenti nejméně ochotní takovou daň podpořit, jsou

Nizozemsko (67 %), Lucembursko (73 %) a Polsko (74 %).


Vzhledem k tak vysokým úrovním podpory pochopitelně nejsou žádné významné

rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami. Je to, jako kdyby se

přirozeně vyvinula všeobecná shoda a podpora pro zavedení této daně z finančních

transakcí, a to buď pouze na celosvětové úrovni, nebo nejprve na evropské úrovni.

Měli bychom si však všimnout významného rozdílu v intenzitě podpory zavedení

daně z finančních transakcí nejprve na evropské úrovni (QA6.3) v závislosti na tom,

zda jsou respondenti „zcela pro“ nebo „spíše pro“ samotný princip daně (QA6.1):

jde o 87 % a 75 % v témže pořadí.


- 54 -

5.3 Důvody pro podporu daně z finančních transakcí [QA7].

- Většina Evropanů se domnívá, že daň z finančních transakcí by

pomohla bojovat proti nadměrným spekulacím -

Právě jsme se přesvědčili, že většina Evropanů by schválila zavedení daně

z finančních transakcí (61 %). Nyní můžeme zkoumat hlavní důvod této podpory.

Aby to bylo možné, respondenti, kteří daň podpořili (QA6.1), byli požádáni, aby

vybrali hlavní důvod (ze čtyř návrhů), který jejich volbu motivoval.

- Hlavním udávaným důvodem (41 % odpovědí) je to, že tato daň „by

umožnila bojovat proti nadměrným spekulacím a pomohla tak

předcházet budoucím krizím“.

- Více než třetina respondentů (35 %) rovněž uvádí, že taková daň „by

přiměla finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize“.

V obou případech se většina respondentů zaměřuje zejména na ty, jimž přisuzují

„odpovědnost“ za krizi, konkrétně pak na finanční subjekty.

- 11 % respondentů rovněž uvádí, že „by pomohla snížit deficity veřejných

financí“.

- A konečně, 10 % z nich si myslí, že by umožnila „financovat inovační

politiky (např. boj proti změně klimatu, životní prostředí, rozvojová

pomoc atd.)“.



- 55 -


- První důvod udávaný respondenty (EU27 41 %), kteří podporují zavedení

daně z finančních transakcí, „bojovat proti nadměrným spekulacím a

pomoci tak předcházet budoucím krizím“, uvádí více respondentů

v eurozóně (44 %) než mimo ni (35 %). V 21 členských státech to

představuje odpověď uváděnou na prvním místě (v Nizozemsku tento důvod

dosáhl stejného výsledku jako možnost „přimět finanční subjekty, aby

přispěly na náklady krize“).

Členské státy, kde respondenti na tento důvod zvláště reagují, jsou

Německo (49 %) a Bulharsko a Itálie (v obou případech 48 %); dále jde o

státy v severní části EU: Dánsko a Finsko (v obou případech 47 %) a

Švédsko (46 %). Tento názor je ale méně rozšířený ve Spojeném království

(26 %), Irsku (27 %) a na Maltě (28 %).

- Druhý důvod (EU27 35 %), „přimět finanční subjekty, aby přispěly na

náklady krize“, je uváděn zejména v Irsku (57 %) a Španělsku a

Spojeném království (v obou případech 45 %). Tento důvod je na prvním

místě uváděn v šesti členských státech. To naopak příliš neplatí ve Švédsku

(22 %) a České republice (24 %).

- Třetí důvod (EU27 11 %), „snížit deficity veřejných financí“, schvalují

zejména respondenti v České republice a na Maltě (24 %) a v Litvě (20 %),

ale s velmi malou podporou se setkal u respondentů v Bulharsku (2 %),

Finsku (4 %) a Španělsku (5 %).

- A konečně, důvod „financovat inovační politiky (např. boj proti změně

klimatu, životní prostředí, rozvojová pomoc atd.)“ (EU 10 %), je o

něco častěji uváděn ve Švédsku (23 %) a v Rakousku a Lucembursku

(v obou případech 15 %) než v Irsku (4 %) nebo Maďarsku, Bulharsku a

Finsku (6 % ve všech těchto zemích).


- 56 -



- 57 -


- Respondenti ve věku od 40 do 54 let a nejstarší respondenti častěji

než ostatní uvádí jako důvod, se kterým souhlasí, nadměrné spekulace

(43 % a 42 % v témže pořadí ve srovnání s 36 % mladých lidí ve věku od

15 do 24 let).

Naopak mladší Evropané svoji podporu daně z finančních transakcí častěji

odůvodňují tím, že by umožnila financovat inovační politiky (17 % ve

srovnání s 8 % respondentů ve věku 55 let a více).

- Nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie se přiklání k důvodu

(většinovému názoru v EU, EU27 41 %), kterým je boj proti nadměrným

spekulacím: to platí u 48 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 36 %

manuálních pracovníků) a 41 % respondentů, kteří nemají potíže s pokrytím

svých výdajů téměř nikdy nebo pouze čas od času (ve srovnání s 36 %

respondentů, kteří se s takovými potížemi většinou potýkají).

Tento názor rovněž ve větší míře sdílí lidé, kteří se domnívají, že již nastal

návrat k růstu (48 % ve srovnání s 37 % těch, kteří se domnívají, že krize

potrvá řadu let).


- 58 -



- 59 -

5.4 Důvody pro nesouhlas se zavedením daně z finančních transakcí

nejprve v Evropské unii [QA8]

- Evropané, kteří nesouhlasí se zavedením daně z finančních transakcí

pouze v EU,

uvádí pro své rozhodnutí několik důvodů -

Někteří z respondentů, kteří odpovídali na otázku QA6.1 a souhlasili s daní

z finančních transakcí, uvedli, že nesouhlasí se zavedením této daně nejprve v EU,

pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody (QA6.3). Této skupině byla následně

položena otázka s cílem zjistit, proč za takových okolností s touto daní nesouhlasí.

Za tímto účelem byla respondentům předložena čtyři tvrzení a byli požádáni, aby

vybrali jedno, které se jim jeví být nejvýznamnějším důvodem.

Odpovědi na tuto otázku jsou velmi různorodé: např. 26 % respondentů se

domnívá, že by to „nebylo proveditelné“ a že „takovou daň z finančních

transakcí lze zavést pouze na celosvětové úrovni“.

Následující dva důvody získaly 22 % odpovědí:

- Skutečnost, že tato daň by „oslabila konkurenceschopnost finančního

trhu“.

- Skutečnost, že by „přiměla pouze evropské finanční subjekty, aby

přispěly na náklady krize“.

Posledním důvodem, který spojuje 21 % respondentů, je, že by tato daň

„způsobila odliv kapitálu z EU“.

Základ: odpůrci daně z finančních transakcí na úrovni EU (14 %)


- 60 -


Vzhledem k tomu, že základ použitý pro tuto otázku je velmi nízký, neboť tvoří 8 %

celkového vzorku, není možné poskytnout číselné výsledky. Proto jednoduše

popíšeme celkové trendy.

- Myšlenka, že takovou daň lze zavést pouze na „celosvětové úrovni“, je

uváděna zejména v Řecku, Portugalsku a Maďarsku. Tuto odpověď nejméně

často volili respondenti v Lotyšsku a Bulharsku.

- Riziko oslabení konkurenceschopnosti evropského finančního trhu je

uváděno hlavně na severu Evropské unie: v Dánsku, Finsku, Nizozemsku, na

Slovensku a v Rakousku. Méně často k této volbě přistoupili respondenti

v Rumunsku a Estonsku.

- Myšlenka, že by tato daň „přiměla pouze evropské finanční subjekty,

aby přispěly na náklady krize“, je platným důvodem hlavně pro

respondenty na Kypru, v Estonsku a Řecku.

Tento názor však sdílí velmi málo respondentů z Irska a Polska.

- Riziko „odlivu kapitálu z EU“ je uváděno hlavně v Belgii, Itálii a Polsku, ale

zřídka ho zmiňují respondenti v Rumunsku a Řecku.


- 61 -


Vzhledem k nízkým základům je nutné počínat si při sociodemografické analýze

opatrně.

- Nejmladší respondenti častěji namítali, že daň z finančních transakcí na

úrovni EU by přiměla pouze evropské finanční subjekty, aby přispěly

na náklady krize (28 % respondentů ve věku od 15 do 24 let ve srovnání

s 19 % respondentů ve věku od 40 do 54 let). Častěji se rovněž domnívají

(25 % ve srovnání s 19 % respondentů ve věku 55 let a více), že by

oslabila konkurenceschopnost evropského finančního trhu.

Nejmenší počet respondentů (19 % ve srovnání s 27 % respondentů ve

věku 25 let a více) se však domnívá, že takovou daň z finančních transakcí

lze zavést pouze na celosvětové úrovni.

- V tomto ohledu je skutečnost, zda respondent náleží do zranitelnější

sociální kategorie, rozlišující proměnnou: udanou odpověď podmiňuje jak

dosažená úroveň vzdělání, tak kategorie povolání. Dotázaní, kteří

ukončili školní docházku do svých 16 let, častěji uvádí, že taková daň by

pouze přiměla evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize

(29 % ve srovnání s 17 % nejvzdělanějších respondentů).

To platí rovněž pro 25 % osob v domácnosti a 23 % nezaměstnaných (ve

srovnání s 13 % vedoucích pracovníků).

Nejméně vzdělaní respondenti však nejméně často (13 % ve srovnání

s 26 % nejvzdělanějších) uvádí, že by tato daň oslabila

konkurenceschopnost evropského finančního trhu. Totéž platí pro 17 % osob

v domácnosti (ve srovnání s 36 % vedoucích pracovníků).

- Respondenti, kteří se domnívají, že euro přispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize, častěji uvádí, že daň na úrovni EU by oslabila

konkurenceschopnost evropského finančního trhu (26 % ve srovnání s 20 %

těch, kteří si myslí, že euro nepřispělo ke zmírnění dopadů krize). Celkem

31 % z nich (ve srovnání s 23 %) si rovněž myslí, že takovou daň lze zavést

pouze na celosvětové úrovni.


- 62 -

- Nejoptimističtější respondenti (kteří tvrdí, že návrat k růstu již začal) se

častěji domnívají, že takovou daň lze zavést pouze na celosvětové úrovni

(30 % ve srovnání s 22 % nejpesimističtějších respondentů).

Naopak respondenti, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let, byli častěji

(30 % ve srovnání s 20 % těch, kteří tvrdí, že návrat k růstu již začal)

přesvědčeni, že taková daň by pouze přiměla evropské finanční subjekty,

aby přispěly na náklady krize.

- A konečně, k určitým rozdílům rovněž vede politická orientace

respondentů: levicově orientovaní respondenti častěji než pravicově

orientovaní respondenti (26 % ve srovnání s 15 %) namítají, že by taková

daň na úrovni EU pouze přiměla evropské finanční subjekty, aby přispěly na

náklady krize.

Naopak si méně často (19 % ve srovnání s 25 %) myslí, že by oslabila

konkurenceschopnost evropského finančního trhu.


- 63 -

Základ:odpůrci daně z finančních transakcí na úrovni EU (14 %)


- 64 -

6. Evropané a zajišťování potravin

6.2 Veřejné mínění silně podporuje opatření EU na podporu

zajišťování potravin [QA9.1, 9.2, 9.3 a 9.4]

Evropský parlament je znepokojen vysokým růstem celosvětových cen potravin

částečně z důvodu finančních spekulací se zemědělskými surovinami. Abychom

mohli posoudit názor Evropanů na toto téma, respondentům byly položeny čtyři

otázky.

- Převážná většina Evropanů naprosto souhlasí s navrhovanými opatřeními

na podporu zemědělského odvětví, která zároveň zachovají bezpečnost

dodávek potravin po celém světě -

Převážná většina Evropanů (95 %) uvádí, že souhlasí s následujícím tvrzením:

„potraviny musí být pro spotřebitele dostupné za rozumnou cenu a zároveň

musí být zajištěna slušná životní úroveň zemědělců“. Pouze 4 % respondentů

„nesouhlasí“ s tímto tvrzením, zatímco 1 % se nevyjádřilo.

Více než devět z deseti respondentů (92 %) se také domnívá, že „EU musí

zabezpečit dodávky potravin pro své občany prostřednictvím zachování

zemědělské činnosti v EU“. Celkem 6 % respondentů má odlišný názor a 2 % se

nevyjádřila.

Více než čtyři z pěti respondentů (86 %) se domnívají, že „EU se musí zapojit do

boje proti nedostatku potravin, jenž je v několika rozvojových zemích

zdrojem nepokojů a sociálních hnutí“. Jeden z deseti respondentů nesouhlasí a

4 % se nevyjádřila.

Celkem 86 % Evropanů podporuje také tvrzení, že „EU musí přispět ke zřízení

celosvětového systému skladování potravin, který by obyvatelstvu

zaručoval dodávky potravin, a bojovat proti spekulacím v cenách potravin“.

Stejně jako u předchozího tvrzení s tímto nesouhlasí 10 % respondentů a 4 % se

nevyjádřila.


- 65 -

Evropané vlastně vyjádřili silné přání, aby EU zaujímala hlavní roli v boji proti

nedostatku potravin: domnívají se, že to pro Evropskou unii a její orgány

představuje významné poslání.


- 66 -


Přestože naprostá většina dotázaných uvádí, že souhlasí s tím, že

„potraviny musí být pro spotřebitele dostupné za rozumnou cenu a

zároveň musí být zajištěna slušná životní úroveň zemědělců“ (EU27

95 %), podrobná analýza odpovědí odhaluje určité rozdíly mezi zeměmi,

pokud jde o intenzitu názoru. Respondenti jsou tedy nejpozitivnější na Kypru

(93 % odpovědí „zcela souhlasím“), ve Slovinsku (85 %), Německu (83 %),

Bulharsku a Švédsku (82 % v obou případech). Naopak v Portugalsku (48 %

odpovědí „zcela souhlasím“), Itálii (53 %) a Irsku (58 %) je podíl těchto

odpovědí poněkud slabší, i když celkový počet těch, kteří souhlasí, stále

představuje převážnou většinu: ve skutečnosti ve všech zemích alespoň

90 % respondentů s tímto tvrzením souhlasí.

- Myšlenku, že EU by měla „zabezpečit dodávky potravin pro své občany

prostřednictvím zachování zemědělské činnosti v EU“ (EU27 92 %),

schvaluje převážná většina respondentů v celé EU, přičemž nejméně často

s tímto tvrzením souhlasí respondenti v Dánsku (79 %). Podrobná analýza

odpovědí ukazuje, že souhlas je nejsilnější na Kypru (91 % odpovědí „zcela

souhlasím“), ve Slovinsku (81 %) a Bulharsku (80 %). Respondenti

v Portugalsku (45 % odpovědí „zcela souhlasím“), Itálii (47 %), Dánsku

(48 %) a Polsku (49 %) jsou v této otázce o něco méně důrazní.

- Více než tři čtvrtiny respondentů ve všech zemích EU se domnívají, že

zapojení Unie do „boje proti nedostatku potravin, jenž je v několika

rozvojových zemích zdrojem nepokojů a sociálních hnutí“ (EU27

86 %), je dobrou myšlenkou. Nicméně tento názor je podporován s menší

intenzitou, než jak tomu bylo v případě prvních dvou tvrzení: respondenti z

Kypru opět častěji „zcela souhlasí“, že Unie by se měla zapojit do boje proti

nedostatku potravin (86 %), a následují respondenti ze Švédska (67 %),

Slovinska (63 %) a Řecka (61 %). Méně než čtyři z deseti respondentů však

vyjadřují toto přání v České republice (37 %) či Spojeném království a Itálii

(v obou případech 39 %).


- 67 -


- 68 -

Úsilí Evropské unie „zřídit celosvětový systém skladování potravin, který

by obyvatelstvu zaručoval dodávky potravin, a bojovat proti spekulacím

v cenách potravin“ (EU27 86 %) by bylo podpořeno zvláště ve Slovinsku

(97 %), na Kypru (96 %), Maltě a Slovensku (v obou případech 94 %).

Toto tvrzení sice podporuje velká většina respondentů, ale tato podpora je

poněkud méně výrazná, než jak tomu bylo v případě prvních dvou tvrzení:

přestože 81 % respondentů na Kypru, 73 % respondentů ve Slovinsku, 65 %

respondentů v Bulharsku a 61 % respondentů v Rumunsku a na Maltě „zcela

souhlasí“, že EU by měla přispět ke zřízení celosvětového systému skladování

potravin, tento názor sdílí pouze 37 % respondentů ve Spojeném království,

40 % respondentů v Itálii, 44 % respondentů v Portugalsku a 45 %

respondentů v Polsku.


- 69 -


- 70 -


Analýza výsledků těchto čtyř otázek neodhaluje s ohledem na sociodemografické

proměnné žádné zásadní rozdíly v udaných odpovědích. Toto téma se těší

všeobecné shodě: všichni respondenti podporují opatření, která zabezpečují

dodávky potravin pro všechny a zároveň chrání zemědělské odvětví.


- 71 -

6.3 Jako nejúčinnější opatření v boji proti rostoucím cenám potravin

se jeví poskytování zemědělské podpory v rozvojových zemích

[QA10]

Ve složité hospodářské situaci je otázka rostoucích cen potravin obzvláště důležitá.

Proto jsme se chtěli respondentů zeptat, co považují za nejlepší způsob boje proti

tomuto zvyšování cen potravin. Požádali jsme je tedy, aby ze tří tvrzení vybrali

opatření, o kterém si myslí, že by bylo nejúčinnější.

- Názory Evropanů na nejúčinnější řešení boje proti rostoucím cenám

potravin se velmi rozcházejí -

O něco více než třetina Evropanů (34 %) se domnívá, že „pomoc zemědělství

v rozvojových zemích“ by byla nejúčinnějším opatřením, které má zabránit

nárůstu v cenách potravin.

O něco méně respondentů (32 %) by místo toho volilo „zřízení celosvětového

mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací“.

A konečně čtvrtina respondentů by volila „přidělení více pravomocí novým

evropským orgánům pro finanční regulaci s cílem předcházet nadměrným

spekulacím“.


- 72 -


Pořadí upřednostňovaných řešení se mezi jednotlivými členskými státy velmi liší.

- Respondenti v zemích mimo eurozónu jsou přesvědčeni, že „pomoc

zemědělství v rozvojových zemích“ by byla účinným způsobem, jak

bojovat proti nárůstu v cenách potravin (EU27 34 %), mnohem více než

respondenti ze zemí eurozóny (45 % a 29 % v témže pořadí).

Toto opatření je vnímáno jako nejúčinnější v patnácti členských státech,

přičemž přední pozice zaujímá Spojené království (58 %), Lotyšsko (52 %),

Švédsko (51 %) a Dánsko (49 %). Naopak ho zmiňuje pouze 16 %

respondentů na Slovensku, 17 % respondentů v Rakousku a 18 %

respondentů na Kypru.

- „Zřízení celosvětového mechanismu pro koordinaci a prevenci

nadměrných spekulací“ (EU27 32 %) je opatřením, které je častěji

uváděné v eurozóně (35 % ve srovnání s 24 % respondentů ze zemí mimo

eurozónu). Za nejúčinnější opatření je považováno v deseti členských

státech, zejména na Kypru (44 %), ve Španělsku (41 %) a Itálii, Řecku a na

Slovensku (ve všech případech 39 %). Tento názor však sdílí pouze 15 %

respondentů na Maltě a 19 % respondentů ve Spojeném království a Irsku.

- „Přidělení více pravomocí novým evropským orgánům pro finanční

regulaci s cílem předcházet nadměrným spekulacím“ (EU27 25 %)

považují za nejúčinnější opatření respondenti v Rakousku (39 %), Maďarsku

(35 %) a Litvě (33 %). Toto opatření je rovněž často uváděno na Slovensku

(38 %) a v Itálii (37 %). Naopak nejméně respondentů tuto odpověď volilo

ve Spojeném království (13 %), Dánsku (14 %) a v Lotyšsku (15 %).


- 73 -


- 74 -


Rozdíly mezi kategoriemi jsou v této otázce poměrně omezené. Nicméně byly

vypozorovány tyto skutečnosti:

- Ženy volily zřízení celosvětového mechanismu pro koordinaci a

prevenci nadměrných spekulací v poněkud větší míře než muži (33 % a

30 % v témže pořadí).

- Nejmladší respondenti (od 15 do 24 let) častěji (41 % ve srovnání

s 32 % respondentů ve věku od 40 do 54 let) volili pomoc zemědělství

v rozvojových zemích. Naopak nejméně často (27 % ve srovnání s 34 %

respondentů ve věku od 40 do 54 let) upřednostňují zřízení celosvětového

mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací; a nejméně

často (23 % ve srovnání s 26 % respondentů ve věku od 25 do 54 let) volili

možnost přidělit více pravomocí novým evropským orgánům pro finanční

regulaci s cílem předcházet nadměrným spekulacím.

- Respondenti, kteří jsou toho názoru, že euro přispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize, se častěji domnívají, že přidělení více

pravomocí novým evropským orgánům pro finanční regulaci s cílem

předcházet nadměrným spekulacím je nejúčinnějším opatřením pro boj

proti rostoucím cenám potravin (31 % ve srovnání s 23 % těch, kteří si

nemyslí, že euro přispělo ke zmírnění dopadů krize). Tento názor má také

36 % respondentů, kteří se domnívají, že návrat k růstu začne během

několika měsíců (ve srovnání s 22 % těch, kteří tvrdí, že krize potrvá řadu

let).

- A konečně 40 % odpůrců daně z finančních transakcí by podpořilo

pomoc zemědělství v rozvojových zemích (ve srovnání s 32 % těch,

kteří s takovou daní souhlasí).

Toto opatření by rovněž podpořilo 38 % respondentů, kteří by se cítili lépe

chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření individuálně (ve srovnání

s 32 % těch, kteří by upřednostnili, kdyby jejich země přijímala opatření

koordinovaně s ostatními členskými státy).


- 75 -


- 76 -

ZÁVĚR

Tento průzkum Eurobarometr, který byl proveden v období mezi 13. dubnem a

2. květnem 2011, se uskutečnil v době, kdy se zdálo, že po celém světě a

v neposlední řadě v Evropské unii postupně dochází k hospodářskému oživení.

Prvním ponaučením, které průzkum přináší, je to, že velký podíl Evropanů nadále

zaujímá poněkud skeptický postoj, pokud jde o vyhlídky na rychlé

vymanění se z krize, přestože hospodářské ukazatele jsou celkem

povzbudivé. Během osmi měsíců jejich pesimismus prudce vzrostl

(+10 procentních bodů). Relativní většina (36 %) se tedy domnívá, že

krize potrvá řadu let.

Jak jsme vypozorovali během posledního průzkumu Eurobarometr prováděného

v srpnu až září 2010, respondenti by si přáli, aby nejvyšší prioritou EU byl

boj proti primárním dopadům krize, zejména pak vyvíjením úsilí na boj

proti chudobě a sociálnímu vyloučení (51 %). Svoji podporu vyjádřili rovněž

politice, která zlepšuje ochranu spotřebitele a veřejného zdraví (32 %), a dále

koordinaci hospodářských, rozpočtových a daňových politik (28 %).

Většina respondentů (57 %) se domnívá, že euro nepřispělo ke zmírnění

negativních dopadů krize; tento údaj vzrostl ve srovnání s průzkumem ze srpna

až září 2010 o sedm procentních bodů a neustále roste od doby průzkumu z ledna

až února 2009, kdy byla tato otázka poprvé položena, což bylo několik měsíců po

propuknutí krize (EB71.1).

Přesto by se více než polovina respondentů (56 %, +4 procentní body) cítila lépe

chráněna před krizí, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření

koordinovaně.

V této souvislosti by většina respondentů podpořila zavedení daně

z finančních transakcí, i kdyby byla zavedena nejprve pouze v Evropské unii,

pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody. Podle Evropanů by to přispělo k boji

proti nadměrným spekulacím a pomohlo tak předcházet budoucím krizím a taktéž

by to přimělo finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize.

Naopak Evropané, kteří s takovou daní na úrovni EU nesouhlasí, zdůrazňují

nereálnou povahu takového opatření a argumentují, že takovou daň z finančních

transakcí lze zavést pouze na celosvětové úrovni.

EUROPEAN PARLIAMENT


- 77 -

Názory Evropanů se rovněž rozcházejí v otázce, jaká opatření by měla být přijata

s cílem dosáhnout rychlého vymanění se z krize. Relativní většina Evropanů

(40 %, +2 procentní body) se domnívá, že členské státy by nejprve měly

investovat do opatření na podporu hospodářství, zatímco 34 % (–1 procentní

bod) si myslí, že členské státy by se měly rozhodnout pro omezování veřejných

výdajů; 22 % by uplatnilo obě metody zároveň.

Pokud jde o otázku boje proti rostoucím cenám potravin, názory Evropanů

na účinnost opatření, jež mají být přijata, se různí. První opatření by spočívalo

v pomoci zemědělství v rozvojových zemích (34 %) a druhé ve zřízení

celosvětového mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací

(32 %).

Tak či onak převážná většina respondentů naprosto podporuje opatření

navržená s cílem napomoci zemědělskému odvětví a zároveň zachovat

bezpečnost dodávek potravin po celém světě. Domnívají se, že EU rovněž musí

zabezpečit dodávky potravin pro své občany prostřednictvím zachování zemědělské

činnosti v EU.

Více než osm z deseti lidí se také domnívá, že EU se musí zapojit do boje proti

nedostatku potravin, jenž je v několika rozvojových zemích zdrojem nepokojů a

sociálních hnutí. Mnoho respondentů se také domnívá, že EU musí přispět ke zřízení

celosvětového systému skladování potravin, který by obyvatelstvu zaručoval

dodávky potravin, a dále musí bojovat proti spekulacím s cenami potravin.


- 78 -

TECHNICKÉ SPECIFIKACE


- 79 -

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETR

Krize a zajišťování potravin TECHNICKÉ SPECIFIKACE

V období mezi 13. dubnem a 2. květnem 2011 provedla společnost TNS Opinion & Social, konsorcium vytvořené mezi společnostmi TNS plc a TNS opinion, vlnu průzkumu EUROBAROMETR 75.2, a to na základě žádosti EVROPSKÉHO PARLAMENTU, generálního ředitelství pro komunikaci, Oddělení pro sledování veřejného mínění.

ZVLÁŠTNÍ EUROBAROMETR „Krize a zajišťování potravin“ je součástí vlny 75.2 a zahrnuje občany všech členských států Evropské unie, kteří v těchto členských státech mají trvalé bydliště a dovršili 15 let věku. Základní typ výběrového plánu používaného ve všech zemích je vícestupňový náhodný (pravděpodobnostní) výběr. V každé zemi byl počet výběrových bodů stanoven s pravděpodobností úměrnou počtu obyvatelstva (pro celkové pokrytí státu) a hustotě obyvatelstva. Za tímto účelem byly výběrové body vybrány systematicky z každé „administrativní regionální jednotky“ po stratifikaci dle jednotlivých jednotek a typu oblasti. Reprezentují tedy celé území každé země, jež se účastnila průzkumu, podle jednotek EUROSTAT NUTS II (nebo ekvivalentních) a podle rozdělení rezidentní populace příslušných národností v metropolitních, městských a venkovských oblastech. V každém ze stanovených výběrových bodů byla náhodně vybrána startovací adresa. Další adresy (každá N-tá adresa) byly vybírány standardním postupem „náhodné procházky“ počínaje výchozí adresou. V každé domácnosti byl rovněž náhodně vybrán respondent (na základě „pravidla nejbližších narozenin“). Všechny rozhovory byly provedeny dotazovateli osobně v domácnostech respondentů v příslušném národním jazyce. Pokud jde o způsob zaznamenávání údajů, byla v zemích, kde je to možné, používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování s podporou počítače).


- 80 -

ZKRATKY ZEMĚ INSTITUTY POČET ROZHOVORŮ

TERMÍN PROVÁDĚNÍ TERÉNNÍHO VÝZKUMU

POČET OBYVATEL

NAD 15 LET BE Belgie TNS Dimarso 1 058 15/04/2011 03/05/2011 8 939 546 BG Bulharsko TNS BBSS 1 003 15/04/2011 26/04/2011 6 537 510 CZ Česká republika TNS Aisa 1 000 16/04/2011 29/04/2011 9 012 443 DK Dánsko TNS Gallup DK 1 027 15/04/2011 03/05/2011 4 561 264 DE Německo TNS Infratest 1 588 15/04/2011 01/05/2011 64 409 146 EE Estonsko Emor 1 001 16/04/2011 01/05/2011 945 733 IE Irsko Ipsos MRBI 1 016 14/04/2011 28/04/2011 3 522 000 EL Řecko TNS ICAP 1 000 14/04/2011 01/05/2011 8 693 566 ES Španělsko TNS Demoscopia 1 006 15/04/2011 03/05/2011 39 035 867 FR Francie TNS Sofres 1 033 15/04/2011 02/05/2011 47 756 439 IT Itálie TNS Infratest 1 034 18/04/2011 02/05/2011 51 862 391 CY Kyperská republika Synovate 502 13/04/2011 02/05/2011 660 400 LV Lotyšsko TNS Latvia 1 007 16/04/2011 01/05/2011 1 447 866 LT Litva TNS Gallup Lithuania 1 029 16/04/2011 01/05/2011 2 829 740 LU Lucembursko TNS ILReS 503 14/04/2011 30/04/2011 404 907 HU Maďarsko TNS Hungary 1 022 16/04/2011 01/05/2011 8 320 614 MT Malta MISCO 500 15/04/2011 29/04/2011 335 476 NL Nizozemsko TNS NIPO 1 034 15/04/2011 02/05/2011 13 371 980 AT Rakousko Österreichisches Gallup-Institut 1 008 15/04/2011 01/05/2011 7 009 827 PL Polsko TNS OBOP 1 000 14/04/2011 04/05/2011 32 413 735 PT Portugalsko TNS EUROTESTE 1 026 16/04/2011 03/05/2011 8 080 915 RO Rumunsko TNS CSOP 1 052 15/04/2011 27/04/2011 18 246 731 SI Slovinsko RM PLUS 1 017 15/04/2011 01/05/2011 1 759 701 SK Slovensko TNS Slovakia 1 047 14/04/2011 01/05/2011 4 549 955 FI Finsko TNS Gallup Oy 990 13/04/2011 08/05/2011 4 440 004 SE Švédsko TNS GALLUP 1 005 16/04/2011 01/05/2011 7 791 240 UK Spojené království TNS UK 1 317 16/04/2011 01/05/2011 51 848 010

CELKEM EU27 26 825 13/04/2011 08/05/2011 408 787 006

EUROPEAN PARLIAMENT


- 81 -

Pro každou zemi bylo provedeno srovnání výběrového souboru se základním. Údaje o základním souboru byly získány z údajů EUROSTATU o obyvatelstvu a od vnitrostátních statistických úřadů. U všech zemí, kde průzkum proběhl, byl uplatněn postup statistického vážení založený na popisu základního souboru a využívající marginální a mezibuněčné vážení. Ve všech zemích byly do iterace zahrnuty pohlaví, věk, region a velikost místa bydliště. Pro mezinárodní vážení (např. průměry EU) využívá společnost TNS Opinion & Social oficiální údaje o počtu obyvatel EUROSTATU nebo vnitrostátních statistických úřadů. Hodnoty vstupů celkového počtu obyvatel pro postup vážení jsou uvedeny výše. Upozorňujeme čtenáře, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost (za stejných podmínek) závisí na velikosti výběrového souboru a zjištěné procentní hodnotě. U

výběrových souborů o rozsahu zhruba 1 000 rozhovorů kolísají skutečné procentuální hodnoty v rámci následujících intervalů spolehlivosti:

Zjištěný podíl 10 % nebo 90 %

20 % nebo 80 %

30 % nebo 70 %

40 % nebo 60 % 50 %

Meze spolehlivosti ±1,9 bodů ±2,5 bodů ±2,7 bodů ±3,0 bodů ±3,1 bodů

EUROPEAN PARLIAMENT

Date post:	12-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN · EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ...

Documents