Evropsk integrace (1969-1983)

Djiny EUEvropsk integrace (1969-1983)ObsahPokroky v politick integraciInstitucionln zmnyEvropsk politick spoluprce

Pokroky v hospodsk integraciNvrhy hospodsk a mnov unieEvropsk mnov systmBritsk pspvek do rozpotuInstitucionln zmny vznik Evropsk radyMylenka summit na nejvy rovni ji u francouzskho prezidenta Pompidua (gaullista) Evropsk vlda = setkvn pedstavitel nrodnch vld, rozhodovn jednomysln Vkonenm dsledku by se integrace mohla vyvinout vkonfederaci evropskch sttVr. 1973 Georges Pompidou navrhl pravideln schzky nejvych pedstavitel za elem rozvoje politick spoluprce neformln, soukrom charakter (tzv. schzky u krbu)Podpora nmeckho kancle Willyho BrandtaObavy Komise a malch zem (nov Fouchetv pln)

Institucionln zmny vznik Evropsk radyProjekt realizoval a jeho nstupce Valry Giscard DEstaign (Pompidou zemel)1974 dojednna schzka nejvych pedstavitel zem kad ti a tyi msce. Prvn summit 12/1974Rozhodnuto rezoluc o vytvoen Evropsk rady 3x do roka schzky nejvych pedstavitel politick spoluprce, dle i aktuln problmy, nemly bt odebrny pravomoci komunitrnm institucm (obava Nmecka, Itlie a malch zem)Zrove Francie ustoupila v otzce poslen Evropskho parlamentu a pmch voleb

Institucionln zmny vznik Evropsk radyEvropsk rada se zabv:

strategick smovn integrace voblasti politick a ekonomick spoluprce (klov impulsy)

een aktulnch problm Spoleenstv

Postoje kmezinrodnm problmm

Institucionln zmny pm volby do Evropskho parlamentu1970 EP zskv prvn rozpotov pravomoci mohl navrhovat zmny vnezvaznch vdajch (nemohl odmtnout rozpoet)

1972 Vedelova zprva o rozen kompetenc EP (nap. spolurozhodovn RM a EP, pm volby)

1975 poslen rozpotovch pravomoc EPParlament mohl odmtnout rozpoet jako celek ze zvanch dvodNebyly ale posleny legislativn pravomoci Parlamentu (zstv konzultace, kter se ale neuplatuje dsledn)

Institucionln zmny pm volby do Evropskho parlamentuOtzka pmch voleb stupek Francie1976 Bruselsk akt (Akt o volb len Evropskho parlament) 5let funkn obdob, bylo mon spojit evropsk i nrodn mandtstejn poet kesel pro nejvt zem Francie, SRN, VB, ItlieCelkov 410 keselVolilo se dle nrodnch volebnch systm

Institucionln zmny pm volby do Evropskho parlamentu

S = SocialistEPP = kesant demokratED = konzervativciCOM = komunistL = liberlovDEP = progresivn demokrat, tj. konzervativci7

Institucionln zmny pm volby do Evropskho parlamentu1979 prvn pm volby, zven nezvislosti EPSnaha o maximln vyuvn stvajcch pravomoc, zejmna rozpotovch (vrcen rozpot k pepracovn)

Vyuvn konzultace a jej dsledn uplatovnNebylo Radou dodrovno neekala na vyjden EP1979 aloba EP k ESD (ppad izoglukza, tj. Roquette Frres 138, 1939/79 Sb.) rozhodnut o neplatnosti legislativy, kter byla pijata bez konzultace EP (ppad zvazn konzultace)

Evropsk politick spoluprceES sil o vraznj mezinrodn roli, nicmn EPS spovala jen v konzultacch zahraninpolitickch postoj. EPS mla dobrovoln charakter, nebyla prvn zvaznEPS nebyla organizovnaSpovala vschzkch ministr zp 2x do roka od r. 1970, 4x do roka od r. 1973Ministi se tak mohli setkvat vrmci jednn Rady ministr na nvrh pedsednick zemPo vznik ER byla zp tmata diskutovna i zdeEvropsk politick spoluprceRozpor mezi pojetm EPS u velkch stt (Francie, VB) a mench lenskch zemVelk stty chtly vyut EPS ktomu, aby zskaly podporu ES pro sv stanoviskaMen stty naopak byly naklonny komunitrnm metodm (vytvoit nezvisl orgn, kter by zprostedkovval jejich zjmy) Nvrhy na stlej organizaci vznik sekretaritu EPS, ale nedohoda o umstnFrancie chtla Pa dl od vlivu KomiseOstatn chtli Brusel naopak ble spoluprci sKomisNmecko a Nizozemsko chtly, aby sekretarit vypracovval i analzy zp otzek a poskytoval nadnrodn pohled na danou vcNakonec bez sekretarituEvropsk politick spoluprceES zstalo bez diplomatick reprezentace ve tetch zemch - zajitno prostednictvm velvyslanectv lenskch sttES mlo vlastn reprezentaci jen u jinch MO OSN, OBSE a ve velkch zemch (USA, Japonsko)Vr. 1974 ES zskalo statut pozorovatele u OSNNedostatek zdroj zejmna vobranBezpenost byla zajiovna vlastnmi silami zem a NATOSpolen postoj EPS byl vyjden spe slovn ne relnVjimen pouvn ntlaku Embarga SSSR 1980, Argentina 1982Evropsk politick spoluprceKlov oblasti EPS v 70. letech:Vztahy s USA Rok EvropyNeshody v nhledu na postaven partnera (USA nechtly, aby bylo ES politicky aktivn, ale podporu pozic USA x Deklarace evropsk identity)

Vztahy se SSSR a vchodnm blokemsil o uvolnn napt mezi ES a SSSRSSSR obavy zpolitickho a vojenskho sjednocen, nicmn chtly jednn mezi RVHP a EHS, co odmtalo EHS ( RVHP = pm jednn s Moskvou, podpora bilaterlnch jednn se socialistickmi zemmi) Konference o bezpenosti a spoluprci vEvrop potvrzen povlench hranic, ale i een otzky lidskch prvEvropsk politick spoluprceBlzk vchod:Rozpory mezi lenskmi stty karabsko-izraelskmu konfliktu, ale po vlce vr. 1973 a ropn krizi se ostatn piblili stanovisku FrancieES prosazovala vyven postoj kIzraeli i arabskm sttm, uznn nrok Palestinc (prvo na vlast), poadavek, aby se Izrael sthl zokupovanch zem, dialog mezi ES a zemmi vyvejcmi ropu x Izrael a USA1975 Euro-arabsk dialog (ES a Arabsk liga) potek evropsk stedozemn politiky1980 Bentsk deklaraceNvrh na een vzniku dvou stt - zkladem byl princip zem za mrNvrhy hospodsk a mnov unieHaagsk konference (1969) cl realizace HMU do r. 1980Piny: USA byly nespokojen sfungovnm bretton-woodskho systmu, signly, e nechtj dle garantovat stabilitu mnovho systmuDokonen CAP financovn pedpokldalo mnovou stabilituByl ustaven vbor pod vedenm Pierra Wernera vypracovat pln HMUHMU mla ochrnit spolen trh ped mnovou nestabilitou (vkyvy mn a inflace) a ekonomickmi krizemi

Nvrhy hospodsk a mnov unie1970 Wernerova zprvaRealizovat HMU do r. 1980 (zaveden spolen mny)Harmonizace rozpotovch a fisklnch politikJednotn vystupovn ES vmezinrodnch obchodnch vztazchCl = Vytvoit systm, ve kterm by byly nrodn mny vzjemn svznyVazba na americk dolarSnen fluktuanch psem smnnch kurz evropsk mny by mohly fluktuovat vrmci povolenho rozpt vi dolaru (tzv. had vtunelu)Had by byl spravovn systmem evropskch centrlnch bank Ml bt vytvoen i rezervn fond pro intervence ve prospch stability smnnch kurz

Nvrhy hospodsk a mnov unieReakceRozkol ve FranciiPrezident Pompidou odmtal spolenou mnovou politiku, chtl nrodn kontrolu nad mnami a een mnovch otzek vRad ministrOdmt penos kompetenc na nadnrodn tlesa, kter by jednala nezvisle na nrodnch vldchNmecko:chtlo eit otzku inflace , bylo pro vznik nezvislch mnovch institucDolo kdohod mezi Brandtem a Pompidouem1971 Rada rozhodla o vytvoen HMU (zavdna ve 3. fzch)

Nvrhy hospodsk a mnov unie1971 sputna 1.etapa HMU = koordinace rozpotovch, fisklnch a mnovch politikProblmy srealizac Nixonv ok nov ekonomick politika ukzala, e Evropa nen schopn sladit hospodsk politiky1972 vreakci na Nixonv ok je vEvrop uzavena tzv. Basilejsk dohodaRozvoj mylenky hada vtunelu a vazby na dolar, jen fluktuan psmo bylo ir1973 vytvoen Evropsk fond pro mnovou spoluprci jako pedstupe evropskho systmu centrlnch bankSnit fluktuan psma evropskch mn

Evropsk mnov systmPiny:Ropn oky 1973 a 1979, kter mly nejvt dopad na Evropu (pokles hospodskho rstu)Mnov krize souvisejc svyhlenm nov ekonomick politiky USAMnov problmy v evropsk zemch spekulace proti libe, lie i francouzskmu franku vystoupen zhada vtuneluPot a do vytvoen EMS stty stdav vstupovaly a vystupovaly zhada (SRN, Benelux, Dnsko a Norsko, vdsko) Hospodsk recese

Evropsk mnov systmOiven diskuz o mnov unii Komise (Roy Jenkins)Cle: Stabilita smnnch kurzSnit rizika spekulac proti nrodnm mnmSnit inflaciZvit investice a zamstnanostDohoda mezi Franci (Valry Giscard dEstaign) a SRN (Helmut Schmidt)1978 Evropsk rada rozhodla o vytvoen Evropsk mnovho systmuPro: Francie, Nmecko, Itlie, IrskoProti: Velk Britnie

Evropsk mnov systmPile:Referenn mna tzv. ECU Vypotna zhodnoty evropskch mn = dle podlu kad zem na vrob a obchodu ESNejvznamnj mnynmeck marka a francouzsk frank

Evropsk mnov systmECU = pouze etn jednotkaOficiln ECU pro vpoet mnov parity vrmci EMSZelen ECU stanoven hodnoty spolench zemdlskch cenSoukrom ECU pro finann operace soukromch osobEvropsk smnn mechanismusByl stanoven kurz nrodn mny vi ECU, pot se vypotval kurz mezi dvma nrodnmi mnamiSvzn mn ve dvojici = tzv. paritn mka mnByla mon fluktuace kurzu, ale omezen (+/- 2,25 %), zem si mohly zvolit i ir fluktuan psmo (+/- 6%)Pokud by hrozila vrazn fluktuace, musely ob centrln banky zashnout a udret kurz vdanm fluktuanm psmu (novinka! Povinnost intervenovat ve prospch stability mn). Byl zaveden vrov mechanismus, kter dval sttm finann prostedky na intervenci ve prospch vychlen mny.

Evropsk mnov systmStabilita mn dleit pro zem, kter byly pravideln postihovny inflac a devalvac mny (Itlie)Vytvoen zny mnov stability pozitivn dopad na obchod a investiceStabilita mla i politick dopady rozvoj Spoleenstv v80. letech, rostouc mra vzjemn solidarityProblmy EMSNezabrnil spekulacm proti nrodnm mnmVznamn krize vr. 1992 - EMS musely opustit libra a lira, dolo i k devalvaci dalch mn (peseta, escudo a irsk libra)1993 prava fluktuanho psma a jeho rozen na +/- 15 %Nastalo obdob krize EMS do r. 1999, kdy byla sputna 3. fze HMU

Britsk pspvek do rozpotu Spoleenstv1974 Velk Britnie podala dost o nov projednn podmnek vstupu (Harold Wilson Labour)Britsk pspvek pechodn obdob, kdy VB platila jen 8,64 % rozpotu ES, ale po 5 letech mla platit 18,92 %VB zavala hospodsk pokles, ale tomu neodpovdal pspvek, kter ml bt dle VB ni1976 zaveden npravn mechanismus pomoc ERDF a ESF, ale pro VB nedostaten een

Britsk pspvek do rozpotu Spoleenstv1979 nstup Margaret Thatcherov (I want my money back!) chce kompletn revizi britskho pspvkuOstatn vnmali problm jinak Velk Britnie pli nakupuje ze tetch zem msto, aby vyuvala spolenho trhu, a tm odvd vce1984 pln vyeen problmu na summitu ve FontainebleauJednn o celkovm zven rozpotu ES (zven z1 % DPH na 1,4 % DPH) VB podmnila svj souhlas vyeenm problmu britskho pspvku Kompenzace VB ve vi 2/3 rozdlu mezi platbami a pjmy