1
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta stavební
Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům
Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
Praha 2011
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2
Obsah: Část I. Obnovitelné zdroje energie – otázky pro samotest str. 3 - 17 Část II. Obnovitelné zdroje energie – otázky s označením správných odpovědí str. 18 - 32 Pokyny k vyplňování odpovědí: Správnou odpovědí může být jedna nebo více z nabízených možností.
3
Část I. Obnovitelné zdroje energie – otázky pro samotest
1. Jaký má vliv rostoucí životní úroveň společnosti na spotřebu energie?
A. Dochází ke zvyšování spotřeby energie B. Spotřeba energie neroste C. Spotřeba energie se snižuje
2. Jaká je souvislost mezi atmosférickým tlakem vzduchu a nadmořskou výškou?
A. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá B. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou roste C. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou se nijak významně nemění
3. Jaké je složení atmosféry naší planety?
A. Dusík 20%, kyslík 65%, skleníkové plyny 14%, argon 1% B. Dusík 78%, kyslík 21%, argon 0,93% a tzv. skleníkové plyny C. Dusík 5%, Kyslík 80%, skleníkové plyny 12%, argon 3%
4. Který z tzv. skleníkových plynů je v atmosféře změně zastoupen nejvíce?
A. Metan B. Neon C. Oxid uhličitý
5. Proč skleníkové plyny způsobují ohřívaní atmosféry a zemského povrchu?
A. Zabraňují průchodu slunečního záření atmosférou k zemi B. Absorbují dlouhovlnné infračervené záření C. Oslabují ozónovou vrstvu planety
6. Co má největší vliv na vznik skleníkového efektu v atmosféře?
A. Oxid uhličitý B. Vodní pára C. Částečky prachu
7. Co je hlavním příčinou nárůstu koncentrace oxidu uhličitého CO2 v atmosféře?
A. Spalování fosilních paliv a růst teploty B. Vulkanická činnost C. Chemické reakce v atmosféře
8. Co je hlavním zdrojem emisí oxidu dusného N2O do atmosféry?
A. Zemědělská činnost B. Přirozené uvolňování z půdy a vody C. Lodní doprava
9. Proč se používá pro vyjádření vlivu skleníkových plynů přepočet na ekvivalentní množství CO2?
A. Oxid uhličitý má nejsilnější skleníkové účinky B. Oxid uhličitý je produkován v největší míře lidskou činností C. Oxid uhličitý je ze skleníkových plynů zastoupen v atmosféře nejvíce
4
10. Jakým způsobem je možné snížit produkci skleníkových plynů do atmosféry země? A. Využíváním obnovitelných zdrojů energie B. Zvyšováním účinnosti využití fosilních zdrojů energie C. Snižováním spotřeby energie
11. Proč je kladen v Evropě důraz na snižování spotřeby energie budov a to zejména domácností?
A. Budovy mohou snadno snížit spotřebu energie, i když nejsou z hlediska spotřeby významné B. 40 % energie spotřebovávají budovy a 65 % tvoří domácnosti C. Domácnosti disponují volnými finančními prostředky
12. Pro jaký účel se spotřebovává v budovách v Evropě nejvíce energie?
A. Pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody B. Pro provoz elektrických spotřebičů C. Pro osvětlení budov
13. Jaký je rozdíl mezi termíny Obnovitelné zdroje energie a alternativní zdroje energie?
A. V podstatě se jedná o označení stejné, alternativní zdroje energie je označení starší B. Obnovitelné zdroje energie jsou moderní zdroje se schopností se obnovovat C. Alternativní zdroje energie jsou i netradiční fosilní zdroje energie
14. Je rozdíl mezi obnovitelnými zdroji pro výrobu tepla a pro výrobu elektrické energie?
A. Ano, zdroje jsou určeny zvlášť B. Ne, jedná se o stejné zdroje energie C. Rozdíly jsou, ale jsou téměř zanedbatelné
15. Co je to solární konstanta?
A. Hodnota celkového solárního záření dopadlého na hranici atmosféry za celý rok 1367kWh/m2 B. Hodnota intenzity solárního záření na hranici atmosféry, přibližně 1367W/m2 C. Teoretická hodnota solární radiace na zemském povrchu na ploše kolmo na dopadající záření,
přibližně 1873W/m2.
16. Jakým způsobem se šíří energie mezi Sluncem a Zemí? A. Formou proudění B. Formou vedením a prouděním C. Formou elektromagnetického záření
17. Co je to spektrum solárního záření?
A. Je to závislost intenzity záření na vlnové délce. B. Je to závislost druhu záření na intenzitě a energii C. Je to vztah mezi množstvím záření, které projde atmosférou a zářením na hranici atmosféry
18. Z jakého záření se skládá spektrum solárního záření
A. Záření viditelné, záření ultrafialové, záření infračervené B. Záření viditelné a záření ultrafialové C. Záření viditelné, záření infračervené a záření rádiové
5
19. Jaká je vlnová délka viditelného záření? A. 780 nm-1 mm B. 380-780 nm C. 3 mikro m-280 nm
20. Co je to přímé solární ozáření Gb (W/m2)?
A. Dopadlé přímé záření na jednotku plochy na zemi bez rozptylu v atmosféře B. Přímé záření dopadající na hranici atmosféry C. Celkové solární záření dopadlé na vodorovnou plochu na zemi.
21. Jaký je rozdíl mezi ozářením G a dávkou záření H?
A. Ozáření je hustota zářivé energie dopadající na povrch, dávka záření je zářivé energie dopadající na jednotku plochy za určitý čas
B. Jde o totéž, jen jiné označení C. Dávka záření je zářivá energie dopadající na jednotku plochy, ozáření je energie, na kterou
nemá velikost plochy žádný vliv
22. Co je to difusní solární ozáření Gd (W/m2)? A. Solární záření na jednotku plochy vzniklé rozptylem v atmosféře B. Solární záření se stejnou intenzitou ve všech směrech C. Rozdíl mezi globálním a přímým solárním zářením
23. Jaké je celkové sluneční ozáření v létě v ČR W/m2 (jasný slunečný den)?
A. 800-1000 W/m2 B. 1000-1500 W/m2 C. 1500-2000 W/m2
24. Jaký je průměrný roční úhrn globálního solárního záření na m2 za rok v ČR?
A. 3800 MJ/m2a B. 13800 MJ/m2a C. 2500 kWh/m2a
25. Jaký je průměrný roční úhrn globálního záření na m2 za rok v ČR?
A. 940-1100 kWh/m2a B. 1100-1500 kWh/m2a C. 1500-2000 kWh/m2a
26. Jaká je celková doba slunečního svitu v ČR?
A. 1400-1700h B. 2000-2500h C. 2500-3200h
27. Co je to Trombeho stěna?
A. Akumulační stěna s předsazeným zasklením ohřívající vzduch pro vytápění interiéru
6
B. Akumulační stěna v místnosti sloužící pro zvýšení setrvačnosti interiéru
C. Akumulační stěna chránící interiér před solárními zisky
28. Co je to energetická fasáda? A. Integrace systémů obnovitelných zdrojů do fasády budovy B. Vzduchový kolektor pro snížení tepelných ztrát v zimě a tepelných zisků v létě C. Využití fasády pro získávání solární energie
29. Co je to transparentní tepelná izolace?
A. Tepelná izolace s přiznanými spoji a systémem upevnění B. Tepelná izolace propouštějící solární záření C. Tepelná izolace aplikovaná v interiérech budov
30. Co je to solární komín?
A. Zařízení pro podporu větrání v době slunečního svitu B. Zařízení pro podporu odvodu spalin z interiéru C. Komín sloužící jako architektonický doplněk budovy
31. Co znamená pojem solární kolektor?
A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení. B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie. C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo.
32. Jaký je nejvhodnější sklon solárních kolektorů pro sezónní využití v letním období?
A. 30 - 40° B. 45° C. 60 - 90°
33. Jak velký vliv má nedodržení ideální orientace kolektoru (odchylka od jihu +- 30°, sklon +- 5°) na jeho
výkon? A. Odchylka způsobí snížení výkonu do 5% B. Odchylka způsobí snížení výkonu do 10% C. Odchylka způsobí snížení výkonu do 20%
7
34. V čem spočívá hlavní nevýhoda kolektorů umístěných svisle na fasádě z pohledu získávání energie?
A. Kolektor má špatnou hydrauliku a velké tlakové ztráty B. Kolektor málo využívá solární záření v letním období C. Náklady na upevnění kolektoru na svislý povrch jsou vysoké
35. Jaká je nejvhodnější orientace solárního kolektoru pro celoroční použití v podmínkách ČR?
A. Orientace jižní, sklon 45° B. Orientace jiho-západ, sklon 45° C. Orientace jiho-východ, sklon 45°
36. Jak dělíme solární kolektory podle tvaru?
A. Ploché (deskové), trubkové (trubicové), koncentrační B. Ploché (deskové), trubkové (trubicové) C. Koncentrační, deskové
37. Jak dělíme solární kolektory podle pracovního média?
A. Kapalinové, vzduchové, vodní B. Kapalinové, vzduchové, vodní, smíšené C. Kapalinové a vzduchové
38. Jak rozdělujeme kolektory podle způsobu zasklení
A. Bez zasklení, zasklení jednoduché, vícevrstvé, prizmatické B. Jednoduše zasklené, bez zasklení C. Prizmatické, čiré
39. Co je to prizmatické zasklení?
A. Zasklení kolektoru vhodné i pro nižší úhly dopadajícího záření B. Zasklení kolektoru v podobě velké čočky s ohniskem uprostřed C. Zasklení kolektoru s tvarovaným vnitřním povrchem skla
40. Solární kolektory nevyužijí část energie dopadající na jejich povrch z důvodu ztrát. O jaké ztráty se
jedná? A. Optická ztráta zasklení, tepelná ztráta kolektoru B. Ztráta odrazností povrchu rámu C. Ztráta propustností světla
41. Co charakterizuje nejlépe vakuový trubicový kolektor?
A. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200°C, 450 až 1100 kWh/m2r , vhodný pro horské oblasti
B. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 350°C, 230 až 470 kWh/m2r ,
C. Plochý nebo válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200°C, 380 až 760 kWh/m2r
42. Co charakterizuje nejlépe ploch deskový kolektor se selektivním povrchem?
8
A. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem, vhodný pro celoroční provoz, 320 až 530 kWh/m2.r
B. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem vhodný pouze pro sezónní provoz, 250 až 350 kWh/m2.r
C. Plochý absorbér s mechanicky zdrsněným povrchem vhodný pro celoroční provoz, 500 až 680 kWh/m2.r
43. Čím je charakteristické zapojení Tiechelmann u solárních kolektorů? A. Zapojeny do série jsou maximálně 4 kolektory B. Zapojení přívodu a zpátečky od každého kolektoru je stejně dlouhé C. Zapojení výrazně zkracuje délky rozvodů ke kolektorům
44. Co to znamená, když dochází ke stagnaci solárních kolektorů? A. Kolektor je přehřátý a nepracuje B. Kolektor je ohřátý na nižší teplotu, než je třeba a čerpadlo solárního okruhu je zastaveno,
stagnuje. C. Kolektor nemůže dodávat teplo do systému, neboť ten je plně nabitý a tak nepracuje.
45. Jaké jsou hlavní části solárního systému? Nakreslete a popište.
46. Jaká je běžná životnost teplonosné kapaliny v primárním okruhu solárního systému? A. 12-15let B. 6-8 let C. Více než 20 let
47. V čem spočívá nevýhoda vakuových solárních kolektorů v oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou?
A. Kolektory špatně odtávají díky dobré tepelné izolace B. Kolektory jsou křehké a často se poškodí C. Kolektory hůře využívají odražené sluneční záření
48. Pro jaké využití se nejlépe hodí samotížná solární soustava?
A. Pro přípravu teplé vody v oblastech s mírnou zimou B. Pro oblasti s problematickou dodávkou elektrické energie C. Pro vytápění v horských oblastech
9
49. Jaká je běžná potřeba teplé vody pro návrh solárních systémů pro bytové domy?
A. 82 l/os.den B. 50-60 l/os.den C. 120-160 l/os.den
50. Jak rozdělujeme solární soustavy podle průtoku teplonosné látky solárními kolektory?
A. Systémy s vysokým průtokem (30-70 l/h.m2), systémy s nízkým průtokem (8-15 l/h.m2), systémy s kombinovaným průtokem (10-40 l/h.m2)
B. Systémy se standartním průtokem (10-80 l/h.m2), a systémy speciální C. Systémy akumulační (15-20 l/h.m2) a průtokové (50-60 l/h.m2),
51. Co znamená pojem valence u akumulátoru tepla?
A. Počet energií vstupujících do akumulátoru B. Počet přípojných míst akumulátoru C. Počet výměníků případně vnitřních zásobníků instalovaných v akumulátoru
52. K čemu se používá solární jednotka?
A. Solární jednotka je sestava solárního kolektoru a zásobníku sloužící pro ekonomické výpočty. B. Solární jednotka je sestava armatur nutných pro provoz solární soustavy C. Solární jednotka je regulační systém určený pro provoz solárního systému
53. Jak je možné využít solární vzduchové kolektory v podmínkách ČR?
A. Vzduchové kolektory je možné využít jako náhradu vytápěcí soustavy obytných domů v letním období
B. Vzduchové kolektory mohou sloužit pro sušení nebo pro předehřev vzduchu C. Vzduchové kolektory mohou nahradit kapalinové kolektory
54. Co jsou to PV-T kolektory?
A. Kolektory kombinující fotovolatický panel tepelný kolektor, nejčastěji vzduchový B. Kolektory pracující s vyššími teplotami než je běžné u standardních kolektorů C. Kolektory se speciální úpravou povrchu pro vyšší teploty
55. Co vyjadřuje faktor solárního pokrytí?
A. Udává kolik procent střechy je pokryto solárními kolektory B. Udává kolik procent celoročně potřebné energie je zajištěno solární soustavou C. Udává kolik energie je získáno z 1m2 solárního systému
56. Jaké solární pokrytí je běžně používáno u obytných objektů, kde solární systém slouží pro přípravu
teplé vody? A. 50-60 % B. 80-120 % C. 30-40 %
57. Jaké množství energie je možné reálně získat z běžné solární soustavy v ČR? A. 400-450 kWh/m2.rok B. 300-350 kWh/m2.rok C. 150-250 kWh/m2.rok
10
58. Co je to plocha apertury solárního kolektoru? A. Plocha, kterou vstupuje solární záření do kolektoru B. Skladebná plocha kolektoru C. Plocha absorbéru kolektoru
59. Kdy je ekonomické využití solárních koncentrátorů pro výrobu tepla a následně elektrické energie?
A. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 1700 kWh B. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 4000 kWh C. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 800 kWh
60. Na jaké principu funguje solární věž?
A. Fotovoltaické panely vyrábí elektrickou energii, která je koncentrována v solární věži a následně dodávána do sítě
B. Tepelné kolektory vyrábí teplo, které je v solární věži transformováno na elektrickou energii C. Zrcadla odráží solární záření na solární věž, kde je v generátoru vyráběna elektrická energie
61. Na jakém principu pracuje Stirlingův motor?
A. Tepelnou energií je zahříván válec a v díky expanze a komprese je teplo přeměňováno na mechanickou práci.
B. Jde o uzavřený motor, který pro pohon potřebuje teplo C. Jde o speciální motor, který pracuje na stejnosměrný proud a je schopen tak využívat
elektrickou energii z fotovoltaických panelů
62. Na jakém principu funguje solární chlazení? A. Teplo ze solárních kolektorů je využíváno v absorpčních jednotkách pro výrobu chladu B. Teplo ze solárních panelů je využíváno pro výrobu elektrické energie, která pohání
kompresory chladícího zařízení C. Teplo ze solárních kolektorů je přeměněno na elektrickou energii a ta využívána pro chlazení
(Peltierův článek)
63. Co znamená pojem solární panel? A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo
64. Na jakém principu pracuje fotovoltaické článek?
A. Energie fotonů způsobuje uvolnění elektronů z polovodiče. Díky nerovnoměrnosti rozdělení náboje mezi polovodičem P a N se vytváří elektrický potenciál
B. Fotony dopadající na článek jsou vodivé a vytváří elektrický potenciál C. Fotony uvolňují z polovodiče částice, které proudí v článku
65. Jaký je rozdíl mezi termínem fotovoltaické článek a fotovoltaické panel? A. Článek je složen z panelů B. Panel je složen ze článků C. Jde o shodné označení
11
66. V čem spočívá přínos polykrystalický fotovoltaických článků proti monokrystalickým? A. Polykrystalické mají vyšší účinnost B. Polykrystalické mají menší spotřebu křemíku na výrobu C. Polykrystalické mají lepší delší životnost
67. Jaké účinnosti dosahují reálně polykrystalické fotovoltaické panely? A. 20-30 % B. do 5 % C. 10-15 %
68. Je ekonomicky efektivní natáčet fotovoltaický panel směrem ke slunci?
A. Ano, je to přínosné B. Ne, nevyplatí se to C. Velmi záleží na lokálních podmínkách, zda ano nebo ne
69. Co znamená označení ostrovní systém u fotovoltaických systémů?
A. Systém, kdy jsou jednotlivé fotovoltaické panely spojovány do skupin, ostrovů B. Fotovoltaický systém není zapojen do elektrické sítě C. Fotovoltaický systém pracuje samostatně bez závislosti na dodávce vnější energie
70. Jakou plochu fotovoltaických panelů potřebujeme pro dosažení výkonu 1kWp v podmínkách ČR při
pevném optimálním sklonu a orientaci? A. 65-70 m2 B. 120 m2 C. 8-10 m2
71. Jakou charakteristiku používáme pro vyjádření výkonových vlastností fotovoltaického panelu?
A. Volt-ampérová charakteristika B. Volt-odporová charakteristika C. Ampér-odporová charakteristika
72. Jak označujeme špičkový výkon fotovoltaického panelu?
A. W (Watt) B. Wp (Watt-peak) C. Wu (Watt-napětí)
73. Co vyjadřuje špičkový výkon fotovoltaického panelu Wp?
A. Vyjadřuje maximální dosažitelný výkon změřený v laboratorních podmínkách B. Vyjadřuje výkon dosahovaný panelem za slunečného letního dne C. Vyjadřuje průměrný roční výkon určený za stanovených podmínek
74. Jaká je odhadovaná průměrná životnost fotovoltaického panelu? A. 20-25let B. 10-15let C. 45-50 let
12
75. Jaký typ tepelného čerpadla podle způsobu získávání a předávání energie je v ČR nejpoužívanější? A. Země-voda B. Voda-voda C. Vzduch-voda
76. Z jakých hlavních částí se skládá tepelné čerpadlo?
A. Kompresor-výparník-kondenzátor-expanzní ventil B. Kompresor-kondenzátor-expanzní nádoba C. Kompresor-výparník-pojistný ventil
77. Na jakém principu pracuje absorpční tepelné čerpadlo?
A. Kompresor je nahrazen zdrojem tepla a absorbérem, které zajišťují pohon čerpadla B. Chladivo je střídavě pohlcováno a odpařováno a díky tomu je zajištěn oběh C. Systém je rozdělen na kompresorovou a absorpční část, které pracují společně
78. Co vyjadřuje zkratka COP? A. Topný faktor tepelného čerpadla B. Poměr dodané ku vyrobené energii tepelného čerpadla C. Jde o označení průměrné účinnosti tepelného čerpadla v topném období
79. Jaký je rozdíl mezi COP čerpadla a COSP vytápěcího systému s tepelným čerpadlem?
A. COP vyjadřuje jen vlastnosti čerpadla, COSP vyjadřuje účinnost celého vytápěcího systému B. COSP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění C. COP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění
80. S jakou účinností (topným faktorem) pracuje běžné tepelné čerpadlo?
A. 2-5 B. 1-2 C. 5-8
81. Jaké teploty je možné uvažovat ve vodě ve studni, ze které čerpá energii tepelné čerpadlo voda-voda?
A. 8-12 °C B. 2-5 °C C. 15-19 °C
82. Co znamená termín bivalentní provoz tepelného čerpadla?
A. V systému jsou instalována dvě tepelná čerpadla B. Tepelné čerpadlo pracuje společně s jiným zdrojem energie C. Tepelné čerpadlo je napojeno na bivalentní zásobník
83. S jakými průtoky vzduchu pracuje přibližně tepelné čerpadlo země-voda o výkonu 6kW? A. 8000m3/h B. 15000m3/h C. 2000m3/h
13
84. Jaká je bezpečná průměrná rozteč vrtů pro tepelné čerpadlo země voda? A. 2-5 m B. 10-15 m C. 25-30 m
85. Jaký typ podloží bude mít nejvyšší tepelnou vodivost při získávání energie z vrtu pro tepelné
čerpadlo? A. Pevné skalní podloží B. Vodou nasycené sedimenty C. Suché podloží
86. Dochází obvykle v průběhu životnosti vrtu k úbytku množství energie, které z něj získáváme?
A. Obvykle pozvolna ano B. Odebírání energie je natolik malé, že obvykle ne C. Systém je vyrovnaný a přirozeně se regenerující
87. Co je zdrojem energie, kterou získáváme pomocí hlubinných vrtů?
A. Solární energie B. Geotermální energie C. Kombinace, solární energie ale převažuje
88. Jaké množství energie získáme z povrchového zemního výměníku v hloubce 1,5m určeného pro
tepelné čerpadlo? A. 10-30 W/m2 B. 50-70 W/m2 C. 70-110 W/m2
89. Kolik energie můžeme průměrně získat z vrtu pro tepelné čerpadlo provedeném v normálním
pevném podloží? A. 50W/m B. 10 W/m C. 100W/m
90. Jak obvykle vypadá plošný výměník pro tepelné čerpadlo?
A. Jako jedna smyčka několikrát zatočená v zemi B. Jako maximálně dvě smyčky stočené v zemi C. Jako systém samostatných okruhů rozdělených v rozdělovači před výměníkem
91. Jaká je obvyklá hloubka zemního výměníku pro tepelné čerpadlo?
A. 0,3 m B. 1,5 m C. 5 m
92. Který typ tepelného čerpadla je považován za nejvýhodnější z hlediska množství získávané energie?
A. Země-voda B. Vzduch-voda C. Voda-voda
14
93. Pokud je navrhováno tepelné čerpadlo jako bivalentní zdroj, na kolik procent maximální potřeby tepla je navrhováno?
A. Obvykle na 50 % B. Obvykle na 75-90 % C. Obvykle na 10 %
94. S jakým typem otopné soustavy bude tepelné čerpadlo pracovat s nejvyšším topným faktorem?
A. Otopná soustava 65/55 °C B. Podlahové vytápění 35/25 °C C. Podlahové konvektory 80/60 °C
95. Dochází při běžném provozu tepelného čerpadlo vzduch-voda k namrzání výparníku?
A. Ne, to je záležitost chybného návrhu B. Ne, nevyskytuje se C. Ano, je to problém klimatických podmínek
96. Proč se používá u systémů s tepelným čerpadlem akumulační nádrž?
A. Je to vhodné z důvodu omezení doby provozu tepelného čerpadla B. Používá se pro omezení startů tepelného čerpadla při malých odběrech tepla C. Důvody použití nesouvisí s tepelným čerpadlem
97. Je možné využít tepelné čerpadlo jako zdroj chladu?
A. Ne, nelze. B. Ano, každé tepelné čerpadlo může i chladit C. Ano, tepelné čerpadlo ale musí být vybaveno speciálními armaturami
98. Co jsou to energetické piloty?
A. Speciální konstrukce sloužící jako zdroj tepla nebo chladu pro budovy B. Konstrukce základů, které jsou zároveň využívány pro energetické účely C. Konstrukce vrtů, používané v průmyslových objektech
99. Jaké je správné pořadí provozních nákladů na vytápění od nejlevnějšího paliva po nejdražší? A. Zemní plyn, dřevěné pelety, hnědé uhlí B. Hnědé uhlí, dřevěné pelety, zemní plyn C. Dřevěné pelety, hnědé uhlí, zemní plyn
100. Proč hovoříme o ekologickém přínosu spalování rostlinné biomasy?
A. Do ovzduší se při spalování neuvolňují žádné skleníkové plyny, jen vodní pára. B. Do ovzduší se při spalování uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, které rostliny
spotřebovala pro svůj růst. C. Do ovzduší se uvolňuje minimální množství oxidů, navíc rostliny spotřebovávají oxidy dusíku
pro svůj růst.
101. Co je to biomasa? A. Hmota organického původu B. Rostlinná a živočišná hmota C. Hmota pouze rostlinného původu
15
102. Je možné spalovat slámu v běžných malých zdrojích tepla? A. Ne z důvodu velkého množství zplyňovaných částí B. Ano, bez omezení C. Ne, zdroj tepla musí být speciálně upraven
103. Jaký typ biomasy je zpracováván v bioplynové stanici? A. Fytomasa B. Dřevní hmota C. Fytomasa, dřevní hmota, kejda
104. K čemu slouží především bioplynová stanice?
A. Zařízení pro výrobu biomasy B. Zařízení pro výrobu elektrické energie C. Zařízení pro skladování biomasy pro výrobu hnojiva
105. Jaká odpověď nejlépe charakterizuje způsoby získávání energie z biomasy?
A. Termo-chemicky, bio-chemicky, mechanicko-chemicky B. Fermentace, mechanická úprava C. Spalování, termochemická přeměna, anaerobní kvašení
106. K čemu se nejčastěji používá bioplyn vyrobený v bioplynové stanici?
A. K vytápění budov B. K prodeji plynárenským společnostem C. K výrobě elektrické energie
107. Jaká je obvyklá životnost plantáže rychle rostoucích dřevin?
A. 5-10 let B. 15-20 let C. 30-50 let
108. Je možné používat jako palivo obilniny?
A. Ne, není to možné B. Ano, je to možné C. Teoreticky ano, ale prakticky to nelze z konstrukčních důvodů
109. Do jaké míry je dřevo citlivé na obsah vlhkosti vzhledem k jeho výhřevnosti?
A. Nemá vliv B. Má výrazný vliv C. Má vliv velmi malý
110. Jaký je rozdíl mezi spalným teplem a výhřevností paliva?
A. Spalné teplo je vyšší než výhřevnost B. Výhřevnost je vyšší než spalné teplo C. Jde o shodné označení
16
111. Jaká je přibližná výhřevnost dřeva v podobě polen? A. 12-15 MJ/kg B. 5-8 MJ/kg C. 20-30 MJ/kg
112. S jakou účinností přibližně pracuje moderní kotel na přímé spalování dřeva?
A. 85 % B. 50 % C. 95 %
113. Je možné dopravovat pelety ke zdroji tepla na větší vzdálenost než 2 metry?
A. Ne, vzdálenost je příliš velká B. Ano, je možné využít pneumatickou dopravu C. Teoreticky ano, ale je to nevýhodné
114. Jakými způsoby může probíhat spalování biomasy?
A. Přímým spalováním B. Zplyňováním C. Pyrolýzou
115. Elektrické zařízení má příkon 100W a pracuje průměrně 5h/den. Jaká je jeho spotřeba energie za 5
pracovních dní? A. (1500/3600)Wh B. 1500Wh C. (5*100*5)Wh
116. Je výhodné spojit provoz bioplynové stanice s provozem kogenerační jednotky?
A. Zpravidla ano. B. Většinou to není možné C. Vyrobené teplo nemá využití a tak to není výhodné
117. Co je hlavní předností KVET?
A. Hlavní předností je úspora nákladů na výstavbu jednoho zařízení oproti dvěma zařízením. B. Hlavní předností je vyšší účinnost využití primární energie díky současné výrobě elektrické
energie a využití odpadního tepla pro technické účely. C. Hlavní předností je velmi nízká ekologická zátěž prostředí.
118. Jak je možné využívat geotermální energii ve formě páry při teplotách nad 150°C?
A. Zpravidla nejlépe pro výrobu elektrické energie B. Nejlépe pro přímé vytápění C. Teplota je příliš vysoká a musí se nejprve snížit mísením s vodou
119. Je možné využít pro pohon kogenerační jednotky jiné palivo než zemní plyn?
A. Ano, je to možné B. Ne, lze využívat pouze zemní plyn z důvodů ekologických C. V současné době neexistuje jiné palivo
17
120. Kde je nejvhodnější využívat energii větru? A. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 20-30 m/s B. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 10-15 m/s C. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 3-6 m/s
121. Jak závisí teoretický výkon větrného stroje na rychlosti větru?
A. Výkon roste s třetí mocninou rychlosti B. Výkon roste s druhou mocninou rychlosti C. Výkon roste lineárně v závislosti na rychlosti
122. Co vyjadřuje součinitel výkonnosti větrného stroje cp?
A. Vyjadřuje účinnost větrného stroje vzhledem k rychlosti větru B. Vyjadřuje schopnost větrného stroje využívat energii větru C. Vyjadřuje konstrukční vlastnosti větrného stroje
123. Jaká je maximální účinnost větrného stroje?
A. 20 % B. 59 % C. 89 %
124. Jakým způsobem je zajištěno natáčení velké větrné elektrárny vzhledem ke směru větru
A. Žádným, elektrárna se nenatáčí B. Celá strojovna se natáčí dle údajů z meteorologické stanice na větrné elektrárně pomocí
motorů C. Elektrárnu natáčí samotný vítr
125. Je rozdíl mezi označením větrný park a větrná farma
A. V podstatě není B. Mezi termíny je významný rozdíl C. Termín větrná farma se nepoužívá
126. Proč jsou větrné elektrárny umísťovány častěji na pevnině než do kontinentálního šelfu?
A. Je to dáno nižšími náklady na výstavbu B. Nemá to reálné opodstatnění C. Elektrárny jsou na pevnině výkonnější
127. Je možná integrace větrné turbíny přímo do budovy?
A. Ano, je B. Ne, není C. Neexistuje žádná budova, kde by to bylo realizováno
128. K jakému účelu slouží přečerpávací vodní elektrárna?
A. Pro vyrovnávání odběrových špiček B. Pro využívání přebytků elektrické energie C. Pro dlouhodobou a stálou výrobu elektrické energie
18
Část II. Obnovitelné zdroje energie – otázky s odpověďmi
1. Jaký má vliv rostoucí životní úroveň společnosti na spotřebu energie? A. Dochází ke zvyšování spotřeby energie B. Spotřeba energie neroste C. Spotřeba energie se snižuje
2. Jaká je souvislost mezi atmosférickým tlakem vzduchu a nadmořskou výškou?
A. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá B. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou roste C. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou se nijak významně nemění
3. Jaké je složení atmosféry naší planety?
A. Dusík 20%, kyslík 65%, skleníkové plyny 14%, argon 1% B. Dusík 78%, kyslík 21%, argon 0,93% a tzv. skleníkové plyny C. Dusík 5%, Kyslík 80%, skleníkové plyny 12%, argon 3%
4. Který z tzv. skleníkových plynů je v atmosféře změně zastoupen nejvíce?
A. Metan B. Neon C. Oxid uhličitý
5. Proč skleníkové plyny způsobují ohřívaní atmosféry a zemského povrchu?
A. Zabraňují průchodu slunečního záření atmosférou k zemi B. Absorbují dlouhovlnné infračervené záření C. Oslabují ozónovou vrstvu planety
6. Co má největší vliv na vznik skleníkového efektu v atmosféře?
A. Oxid uhličitý B. Vodní pára C. Částečky prachu
7. Co je hlavním příčinou nárůstu koncentrace oxidu uhličitého CO2 v atmosféře?
A. Spalování fosilních paliv a růst teploty B. Vulkanická činnost C. Chemické reakce v atmosféře
8. Co je hlavním zdrojem emisí oxidu dusného N2O do atmosféry?
A. Zemědělská činnost B. Přirozené uvolňování z půdy a vody C. Lodní doprava
9. Proč se používá pro vyjádření vlivu skleníkových plynů přepočet na ekvivalentní množství CO2?
A. Oxid uhličitý má nejsilnější skleníkové účinky B. Oxid uhličitý je produkován v největší míře lidskou činností C. Oxid uhličitý je ze skleníkových plynů zastoupen v atmosféře nejvíce
19
10. Jakým způsobem je možné snížit produkci skleníkových plynů do atmosféry země? A. Využíváním obnovitelných zdrojů energie B. Zvyšováním účinnosti využití fosilních zdrojů energie C. Snižováním spotřeby energie
11. Proč je kladen v Evropě důraz na snižování spotřeby energie budov a to zejména domácností?
A. Budovy mohou snadno snížit spotřebu energie, i když nejsou z hlediska spotřeby významné B. 40 % energie spotřebovávají budovy a 65 % tvoří domácnosti C. Domácnosti disponují volnými finančními prostředky
12. Pro jaký účel se spotřebovává v budovách v Evropě nejvíce energie?
A. Pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody B. Pro provoz elektrických spotřebičů C. Pro osvětlení budov
13. Jaký je rozdíl mezi termíny Obnovitelné zdroje energie a alternativní zdroje energie?
A. V podstatě se jedná o označení stejné, alternativní zdroje energie je označení starší B. Obnovitelné zdroje energie jsou moderní zdroje se schopností se obnovovat C. Alternativní zdroje energie jsou i netradiční fosilní zdroje energie
14. Je rozdíl mezi obnovitelnými zdroji pro výrobu tepla a pro výrobu elektrické energie?
A. Ano, zdroje jsou určeny zvlášť B. Ne, jedná se o stejné zdroje energie C. Rozdíly jsou, ale jsou téměř zanedbatelné
15. Co je to solární konstanta?
A. Hodnota celkového solárního záření dopadlého na hranici atmosféry za celý rok 1367kWh/m2 B. Hodnota intenzity solárního záření na hranici atmosféry, přibližně 1367W/m2 C. Teoretická hodnota solární radiace na zemském povrchu na ploše kolmo na dopadající záření,
přibližně 1873W/m2.
16. Jakým způsobem se šíří energie mezi Sluncem a Zemí? A. Formou proudění B. Formou vedením a prouděním C. Formou elektromagnetického záření
17. Co je to spektrum solárního záření?
A. Je to závislost intenzity záření na vlnové délce. B. Je to závislost druhu záření na intenzitě a energii C. Je to vztah mezi množstvím záření, které projde atmosférou a zářením na hranici atmosféry
18. Z jakého záření se skládá spektrum solárního záření
A. Záření viditelné, záření ultrafialové, záření infračervené B. Záření viditelné a záření ultrafialové C. Záření viditelné, záření infračervené a záření rádiové
20
19. Jaká je vlnová délka viditelného záření? A. 780 nm-1 mm B. 380-780 nm C. 3 mikro m-280 nm
20. Co je to přímé solární ozáření Gb (W/m2)?
A. Dopadlé přímé záření na jednotku plochy na zemi bez rozptylu v atmosféře B. Přímé záření dopadající na hranici atmosféry C. Celkové solární záření dopadlé na vodorovnou plochu na zemi.
21. Jaký je rozdíl mezi ozářením G a dávkou záření H?
A. Ozáření je hustota zářivé energie dopadající na povrch, dávka záření je zářivé energie dopadající na jednotku plochy za určitý čas
B. Jde o totéž, jen jiné označení C. Dávka záření je zářivá energie dopadající na jednotku plochy, ozáření je energie, na kterou
nemá velikost plochy žádný vliv
22. Co je to difusní solární ozáření Gd (W/m2)? A. Solární záření na jednotku plochy vzniklé rozptylem v atmosféře B. Solární záření se stejnou intenzitou ve všech směrech C. Rozdíl mezi globálním a přímým solárním zářením
23. Jaké je celkové sluneční ozáření v létě v ČR W/m2 (jasný slunečný den)?
A. 800-1000 W/m2 B. 1000-1500 W/m2 C. 1500-2000 W/m2
24. Jaký je průměrný roční úhrn globálního solárního záření na m2 za rok v ČR?
A. 3800 MJ/m2a B. 13800 MJ/m2a C. 2500 kWh/m2a
25. Jaký je průměrný roční úhrn globálního záření na m2 za rok v ČR?
A. 940-1100 kWh/m2a B. 1100-1500 kWh/m2a C. 1500-2000 kWh/m2a
26. Jaká je celková doba slunečního svitu v ČR?
A. 1400-1700h B. 2000-2500h C. 2500-3200h
27. Co je to Trombeho stěna?
A. Akumulační stěna s předsazeným zasklením ohřívající vzduch pro vytápění interiéru
21
B. Akumulační stěna v místnosti sloužící pro zvýšení setrvačnosti interiéru
C. Akumulační stěna chránící interiér před solárními zisky
28. Co je to energetická fasáda? A. Integrace systémů obnovitelných zdrojů do fasády budovy B. Vzduchový kolektor pro snížení tepelných ztrát v zimě a tepelných zisků v létě C. Využití fasády pro získávání solární energie
29. Co je to transparentní tepelná izolace?
A. Tepelná izolace s přiznanými spoji a systémem upevnění B. Tepelná izolace propouštějící solární záření C. Tepelná izolace aplikovaná v interiérech budov
30. Co je to solární komín?
A. Zařízení pro podporu větrání v době slunečního svitu B. Zařízení pro podporu odvodu spalin z interiéru C. Komín sloužící jako architektonický doplněk budovy
31. Co znamená pojem solární kolektor?
A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení. B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie. C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo.
32. Jaký je nejvhodnější sklon solárních kolektorů pro sezónní využití v letním období?
A. 30 - 40° B. 45° C. 60 - 90°
33. Jak velký vliv má nedodržení ideální orientace kolektoru (odchylka od jihu +- 30°, sklon +- 5°) na jeho
výkon? A. Odchylka způsobí snížení výkonu do 5% B. Odchylka způsobí snížení výkonu do 10% C. Odchylka způsobí snížení výkonu do 20%
22
34. V čem spočívá hlavní nevýhoda kolektorů umístěných svisle na fasádě z pohledu získávání energie?
A. Kolektor má špatnou hydrauliku a velké tlakové ztráty B. Kolektor málo využívá solární záření v letním období C. Náklady na upevnění kolektoru na svislý povrch jsou vysoké
35. Jaká je nejvhodnější orientace solárního kolektoru pro celoroční použití v podmínkách ČR?
A. Orientace jižní, sklon 45° B. Orientace jiho-západ, sklon 45° C. Orientace jiho-východ, sklon 45°
36. Jak dělíme solární kolektory podle tvaru?
A. Ploché (deskové), trubkové (trubicové), koncentrační B. Ploché (deskové), trubkové (trubicové) C. Koncentrační, deskové
37. Jak dělíme solární kolektory podle pracovního média?
A. Kapalinové, vzduchové, vodní B. Kapalinové, vzduchové, vodní, smíšené C. Kapalinové a vzduchové
38. Jak rozdělujeme kolektory podle způsobu zasklení
A. Bez zasklení, zasklení jednoduché, vícevrstvé, prizmatické B. Jednoduše zasklené, bez zasklení C. Prizmatické, čiré
39. Co je to prizmatické zasklení?
A. Zasklení kolektoru vhodné i pro nižší úhly dopadajícího záření B. Zasklení kolektoru v podobě velké čočky s ohniskem uprostřed C. Zasklení kolektoru s tvarovaným vnitřním povrchem skla
40. Solární kolektory nevyužijí část energie dopadající na jejich povrch z důvodu ztrát. O jaké ztráty se
jedná? A. Optická ztráta zasklení, tepelná ztráta kolektoru B. Ztráta odrazností povrchu rámu C. Ztráta propustností světla
41. Co charakterizuje nejlépe vakuový trubicový kolektor?
A. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200°C, 450 až 1100 kWh/m2r , vhodný pro horské oblasti
B. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 350°C, 230 až 470 kWh/m2r ,
C. Plochý nebo válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200°C, 380 až 760 kWh/m2r
42. Co charakterizuje nejlépe ploch deskový kolektor se selektivním povrchem?
23
A. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem, vhodný pro celoroční provoz, 320 až 530 kWh/m2.r
B. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem vhodný pouze pro sezónní provoz, 250 až 350 kWh/m2.r
C. Plochý absorbér s mechanicky zdrsněným povrchem vhodný pro celoroční provoz, 500 až 680 kWh/m2.r
43. Čím je charakteristické zapojení Tiechelmann u solárních kolektorů? A. Zapojeny do série jsou maximálně 4 kolektory B. Zapojení přívodu a zpátečky od každého kolektoru je stejně dlouhé C. Zapojení výrazně zkracuje délky rozvodů ke kolektorům
44. Co to znamená, když dochází ke stagnaci solárních kolektorů? A. Kolektor je přehřátý a nepracuje B. Kolektor je ohřátý na nižší teplotu, než je třeba a čerpadlo solárního okruhu je zastaveno,
stagnuje. C. Kolektor nemůže dodávat teplo do systému, neboť ten je plně nabitý a tak nepracuje.
45. Jaké jsou hlavní části solárního systému? Nakreslete a popište.
46. Jaká je běžná životnost teplonosné kapaliny v primárním okruhu solárního systému?
A. 12-15let B. 6-8 let C. Více než 20 let
47. V čem spočívá nevýhoda vakuových solárních kolektorů v oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou?
A. Kolektory špatně odtávají díky dobré tepelné izolace B. Kolektory jsou křehké a často se poškodí C. Kolektory hůře využívají odražené sluneční záření
48. Pro jaké využití se nejlépe hodí samotížná solární soustava?
A. Pro přípravu teplé vody v oblastech s mírnou zimou B. Pro oblasti s problematickou dodávkou elektrické energie C. Pro vytápění v horských oblastech
24
49. Jaká je běžná potřeba teplé vody pro návrh solárních systémů pro bytové domy?
A. 82 l/os.den B. 50-60 l/os.den C. 120-160 l/os.den
50. Jak rozdělujeme solární soustavy podle průtoku teplonosné látky solárními kolektory?
A. Systémy s vysokým průtokem (30-70 l/h.m2), systémy s nízkým průtokem (8-15 l/h.m2), systémy s kombinovaným průtokem (10-40 l/h.m2)
B. Systémy se standartním průtokem (10-80 l/h.m2), a systémy speciální C. Systémy akumulační (15-20 l/h.m2) a průtokové (50-60 l/h.m2),
51. Co znamená pojem valence u akumulátoru tepla?
A. Počet energií vstupujících do akumulátoru B. Počet přípojných míst akumulátoru C. Počet výměníků případně vnitřních zásobníků instalovaných v akumulátoru
52. K čemu se používá solární jednotka?
A. Solární jednotka je sestava solárního kolektoru a zásobníku sloužící pro ekonomické výpočty. B. Solární jednotka je sestava armatur nutných pro provoz solární soustavy C. Solární jednotka je regulační systém určený pro provoz solárního systému
53. Jak je možné využít solární vzduchové kolektory v podmínkách ČR?
A. Vzduchové kolektory je možné využít jako náhradu vytápěcí soustavy obytných domů v letním období
B. Vzduchové kolektory mohou sloužit pro sušení nebo pro předehřev vzduchu C. Vzduchové kolektory mohou nahradit kapalinové kolektory
54. Co jsou to PV-T kolektory?
A. Kolektory kombinující fotovolatický panel tepelný kolektor, nejčastěji vzduchový B. Kolektory pracující s vyššími teplotami než je běžné u standardních kolektorů C. Kolektory se speciální úpravou povrchu pro vyšší teploty
55. Co vyjadřuje faktor solárního pokrytí?
A. Udává kolik procent střechy je pokryto solárními kolektory B. Udává kolik procent celoročně potřebné energie je zajištěno solární soustavou C. Udává kolik energie je získáno z 1m2 solárního systému
56. Jaké solární pokrytí je běžně používáno u obytných objektů, kde solární systém slouží pro přípravu
teplé vody? A. 50-60 % B. 80-120 % C. 30-40 %
57. Jaké množství energie je možné reálně získat z běžné solární soustavy v ČR? A. 400-450 kWh/m2.rok B. 300-350 kWh/m2.rok C. 150-250 kWh/m2.rok
25
58. Co je to plocha apertury solárního kolektoru? A. Plocha, kterou vstupuje solární záření do kolektoru B. Skladebná plocha kolektoru C. Plocha absorbéru kolektoru
59. Kdy je ekonomické využití solárních koncentrátorů pro výrobu tepla a následně elektrické energie?
A. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 1700 kWh B. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 4000 kWh C. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 800 kWh
60. Na jaké principu funguje solární věž?
A. Fotovoltaické panely vyrábí elektrickou energii, která je koncentrována v solární věži a následně dodávána do sítě
B. Tepelné kolektory vyrábí teplo, které je v solární věži transformováno na elektrickou energii C. Zrcadla odráží solární záření na solární věž, kde je v generátoru vyráběna elektrická energie
61. Na jakém principu pracuje Stirlingův motor?
A. Tepelnou energií je zahříván válec a v díky expanze a komprese je teplo přeměňováno na mechanickou práci.
B. Jde o uzavřený motor, který pro pohon potřebuje teplo C. Jde o speciální motor, který pracuje na stejnosměrný proud a je schopen tak využívat
elektrickou energii z fotovoltaických panelů
62. Na jakém principu funguje solární chlazení? A. Teplo ze solárních kolektorů je využíváno v absorpčních jednotkách pro výrobu chladu B. Teplo ze solárních panelů je využíváno pro výrobu elektrické energie, která pohání
kompresory chladícího zařízení C. Teplo ze solárních kolektorů je přeměněno na elektrickou energii a ta využívána pro chlazení
(Peltierův článek)
63. Co znamená pojem solární panel? A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo
64. Na jakém principu pracuje fotovoltaické článek?
A. Energie fotonů způsobuje uvolnění elektronů z polovodiče. Díky nerovnoměrnosti rozdělení náboje mezi polovodičem P a N se vytváří elektrický potenciál
B. Fotony dopadající na článek jsou vodivé a vytváří elektrický potenciál C. Fotony uvolňují z polovodiče částice, které proudí v článku
65. Jaký je rozdíl mezi termínem fotovoltaické článek a fotovoltaické panel? A. Článek je složen z panelů B. Panel je složen ze článků C. Jde o shodné označení
26
66. V čem spočívá přínos polykrystalický fotovoltaických článků proti monokrystalickým? A. Polykrystalické mají vyšší účinnost B. Polykrystalické mají menší spotřebu křemíku na výrobu C. Polykrystalické mají lepší delší životnost
67. Jaké účinnosti dosahují reálně polykrystalické fotovoltaické panely? A. 20-30 % B. do 5 % C. 10-15 %
68. Je ekonomicky efektivní natáčet fotovoltaický panel směrem ke slunci?
A. Ano, je to přínosné B. Ne, nevyplatí se to C. Velmi záleží na lokálních podmínkách, zda ano nebo ne
69. Co znamená označení ostrovní systém u fotovoltaických systémů?
A. Systém, kdy jsou jednotlivé fotovoltaické panely spojovány do skupin, ostrovů B. Fotovoltaický systém není zapojen do elektrické sítě C. Fotovoltaický systém pracuje samostatně bez závislosti na dodávce vnější energie
70. Jakou plochu fotovoltaických panelů potřebujeme pro dosažení výkonu 1kWp v podmínkách ČR při
pevném optimálním sklonu a orientaci? A. 65-70 m2 B. 120 m2 C. 8-10 m2
71. Jakou charakteristiku používáme pro vyjádření výkonových vlastností fotovoltaického panelu?
A. Volt-ampérová charakteristika B. Volt-odporová charakteristika C. Ampér-odporová charakteristika
72. Jak označujeme špičkový výkon fotovoltaického panelu?
A. W (Watt) B. Wp (Watt-peak) C. Wu (Watt-napětí)
73. Co vyjadřuje špičkový výkon fotovoltaického panelu Wp?
A. Vyjadřuje maximální dosažitelný výkon změřený v laboratorních podmínkách B. Vyjadřuje výkon dosahovaný panelem za slunečného letního dne C. Vyjadřuje průměrný roční výkon určený za stanovených podmínek
74. Jaká je odhadovaná průměrná životnost fotovoltaického panelu? A. 20-25let B. 10-15let C. 45-50 let
27
75. Jaký typ tepelného čerpadla podle způsobu získávání a předávání energie je v ČR nejpoužívanější? A. Země-voda B. Voda-voda C. Vzduch-voda
76. Z jakých hlavních částí se skládá tepelné čerpadlo?
A. Kompresor-výparník-kondenzátor-expanzní ventil B. Kompresor-kondenzátor-expanzní nádoba C. Kompresor-výparník-pojistný ventil
77. Na jakém principu pracuje absorpční tepelné čerpadlo?
A. Kompresor je nahrazen zdrojem tepla a absorbérem, které zajišťují pohon čerpadla B. Chladivo je střídavě pohlcováno a odpařováno a díky tomu je zajištěn oběh C. Systém je rozdělen na kompresorovou a absorpční část, které pracují společně
78. Co vyjadřuje zkratka COP? A. Topný faktor tepelného čerpadla B. Poměr dodané ku vyrobené energii tepelného čerpadla C. Jde o označení průměrné účinnosti tepelného čerpadla v topném období
79. Jaký je rozdíl mezi COP čerpadla a COSP vytápěcího systému s tepelným čerpadlem?
A. COP vyjadřuje jen vlastnosti čerpadla, COSP vyjadřuje účinnost celého vytápěcího systému B. COSP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění C. COP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění
80. S jakou účinností (topným faktorem) pracuje běžné tepelné čerpadlo?
A. 2-5 B. 1-2 C. 5-8
81. Jaké teploty je možné uvažovat ve vodě ve studni, ze které čerpá energii tepelné čerpadlo voda-voda?
A. 8-12 °C B. 2-5 °C C. 15-19 °C
82. Co znamená termín bivalentní provoz tepelného čerpadla?
A. V systému jsou instalována dvě tepelná čerpadla B. Tepelné čerpadlo pracuje společně s jiným zdrojem energie C. Tepelné čerpadlo je napojeno na bivalentní zásobník
83. S jakými průtoky vzduchu pracuje přibližně tepelné čerpadlo země-voda o výkonu 6kW? A. 8000m3/h B. 15000m3/h C. 2000m3/h
28
84. Jaká je bezpečná průměrná rozteč vrtů pro tepelné čerpadlo země voda? A. 2-5 m B. 10-15 m C. 25-30 m
85. Jaký typ podloží bude mít nejvyšší tepelnou vodivost při získávání energie z vrtu pro tepelné
čerpadlo? A. Pevné skalní podloží B. Vodou nasycené sedimenty C. Suché podloží
86. Dochází obvykle v průběhu životnosti vrtu k úbytku množství energie, které z něj získáváme?
A. Obvykle pozvolna ano B. Odebírání energie je natolik malé, že obvykle ne C. Systém je vyrovnaný a přirozeně se regenerující
87. Co je zdrojem energie, kterou získáváme pomocí hlubinných vrtů?
A. Solární energie B. Geotermální energie C. Kombinace, solární energie ale převažuje
88. Jaké množství energie získáme z povrchového zemního výměníku v hloubce 1,5m určeného pro
tepelné čerpadlo? A. 10-30 W/m2 B. 50-70 W/m2 C. 70-110 W/m2
89. Kolik energie můžeme průměrně získat z vrtu pro tepelné čerpadlo provedeném v normálním
pevném podloží? A. 50W/m B. 10 W/m C. 100W/m
90. Jak obvykle vypadá plošný výměník pro tepelné čerpadlo?
A. Jako jedna smyčka několikrát zatočená v zemi B. Jako maximálně dvě smyčky stočené v zemi C. Jako systém samostatných okruhů rozdělených v rozdělovači před výměníkem
91. Jaká je obvyklá hloubka zemního výměníku pro tepelné čerpadlo?
A. 0,3 m B. 1,5 m C. 5 m
92. Který typ tepelného čerpadla je považován za nejvýhodnější z hlediska množství získávané energie?
A. Země-voda B. Vzduch-voda C. Voda-voda
29
93. Pokud je navrhováno tepelné čerpadlo jako bivalentní zdroj, na kolik procent maximální potřeby tepla je navrhováno?
A. Obvykle na 50 % B. Obvykle na 75-90 % C. Obvykle na 10 %
94. S jakým typem otopné soustavy bude tepelné čerpadlo pracovat s nejvyšším topným faktorem?
A. Otopná soustava 65/55 °C B. Podlahové vytápění 35/25 °C C. Podlahové konvektory 80/60 °C
95. Dochází při běžném provozu tepelného čerpadlo vzduch-voda k namrzání výparníku?
A. Ne, to je záležitost chybného návrhu B. Ne, nevyskytuje se C. Ano, je to problém klimatických podmínek
96. Proč se používá u systémů s tepelným čerpadlem akumulační nádrž?
A. Je to vhodné z důvodu omezení doby provozu tepelného čerpadla B. Používá se pro omezení startů tepelného čerpadla při malých odběrech tepla C. Důvody použití nesouvisí s tepelným čerpadlem
97. Je možné využít tepelné čerpadlo jako zdroj chladu?
A. Ne, nelze. B. Ano, každé tepelné čerpadlo může i chladit C. Ano, tepelné čerpadlo ale musí být vybaveno speciálními armaturami
98. Co jsou to energetické piloty?
A. Speciální konstrukce sloužící jako zdroj tepla nebo chladu pro budovy B. Konstrukce základů, které jsou zároveň využívány pro energetické účely C. Konstrukce vrtů, používané v průmyslových objektech
99. Jaké je správné pořadí provozních nákladů na vytápění od nejlevnějšího paliva po nejdražší? A. Zemní plyn, dřevěné pelety, hnědé uhlí B. Hnědé uhlí, dřevěné pelety, zemní plyn C. Dřevěné pelety, hnědé uhlí, zemní plyn
100. Proč hovoříme o ekologickém přínosu spalování rostlinné biomasy?
A. Do ovzduší se při spalování neuvolňují žádné skleníkové plyny, jen vodní pára. B. Do ovzduší se při spalování uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, které rostliny
spotřebovala pro svůj růst. C. Do ovzduší se uvolňuje minimální množství oxidů, navíc rostliny spotřebovávají oxidy dusíku
pro svůj růst.
101. Co je to biomasa? A. Hmota organického původu B. Rostlinná a živočišná hmota C. Hmota pouze rostlinného původu
30
102. Je možné spalovat slámu v běžných malých zdrojích tepla? A. Ne z důvodu velkého množství zplyňovaných částí B. Ano, bez omezení C. Ne, zdroj tepla musí být speciálně upraven
103. Jaký typ biomasy je zpracováván v bioplynové stanici? A. Fytomasa B. Dřevní hmota C. Fytomasa, dřevní hmota, kejda
104. K čemu slouží především bioplynová stanice?
A. Zařízení pro výrobu biomasy B. Zařízení pro výrobu elektrické energie C. Zařízení pro skladování biomasy pro výrobu hnojiva
105. Jaká odpověď nejlépe charakterizuje způsoby získávání energie z biomasy?
A. Termo-chemicky, bio-chemicky, mechanicko-chemicky B. Fermentace, mechanická úprava C. Spalování, termochemická přeměna, anaerobní kvašení
106. K čemu se nejčastěji používá bioplyn vyrobený v bioplynové stanici?
A. K vytápění budov B. K prodeji plynárenským společnostem C. K výrobě elektrické energie
107. Jaká je obvyklá životnost plantáže rychle rostoucích dřevin?
A. 5-10 let B. 15-20 let C. 30-50 let
108. Je možné používat jako palivo obilniny?
A. Ne, není to možné B. Ano, je to možné C. Teoreticky ano, ale prakticky to nelze z konstrukčních důvodů
109. Do jaké míry je dřevo citlivé na obsah vlhkosti vzhledem k jeho výhřevnosti?
A. Nemá vliv B. Má výrazný vliv C. Má vliv velmi malý
110. Jaký je rozdíl mezi spalným teplem a výhřevností paliva?
A. Spalné teplo je vyšší než výhřevnost B. Výhřevnost je vyšší než spalné teplo C. Jde o shodné označení
31
111. Jaká je přibližná výhřevnost dřeva v podobě polen? A. 12-15 MJ/kg B. 5-8 MJ/kg C. 20-30 MJ/kg
112. S jakou účinností přibližně pracuje moderní kotel na přímé spalování dřeva?
A. 85 % B. 50 % C. 95 %
113. Je možné dopravovat pelety ke zdroji tepla na větší vzdálenost než 2 metry?
A. Ne, vzdálenost je příliš velká B. Ano, je možné využít pneumatickou dopravu C. Teoreticky ano, ale je to nevýhodné
114. Jakými způsoby může probíhat spalování biomasy?
A. Přímým spalováním B. Zplyňováním C. Pyrolýzou
115. Elektrické zařízení má příkon 100W a pracuje průměrně 5h/den. Jaká je jeho spotřeba energie za 5
pracovních dní? A. (1500/3600)Wh B. 1500Wh C. (5*100*5)Wh
116. Je výhodné spojit provoz bioplynové stanice s provozem kogenerační jednotky?
A. Zpravidla ano. B. Většinou to není možné C. Vyrobené teplo nemá využití a tak to není výhodné
117. Co je hlavní předností KVET?
A. Hlavní předností je úspora nákladů na výstavbu jednoho zařízení oproti dvěma zařízením. B. Hlavní předností je vyšší účinnost využití primární energie díky současné výrobě elektrické
energie a využití odpadního tepla pro technické účely. C. Hlavní předností je velmi nízká ekologická zátěž prostředí.
118. Jak je možné využívat geotermální energii ve formě páry při teplotách nad 150°C?
A. Zpravidla nejlépe pro výrobu elektrické energie B. Nejlépe pro přímé vytápění C. Teplota je příliš vysoká a musí se nejprve snížit mísením s vodou
119. Je možné využít pro pohon kogenerační jednotky jiné palivo než zemní plyn?
A. Ano, je to možné B. Ne, lze využívat pouze zemní plyn z důvodů ekologických C. V současné době neexistuje jiné palivo
32
120. Kde je nejvhodnější využívat energii větru? A. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 20-30 m/s B. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 10-15 m/s C. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 3-6 m/s
121. Jak závisí teoretický výkon větrného stroje na rychlosti větru?
A. Výkon roste s třetí mocninou rychlosti B. Výkon roste s druhou mocninou rychlosti C. Výkon roste lineárně v závislosti na rychlosti
122. Co vyjadřuje součinitel výkonnosti větrného stroje cp?
A. Vyjadřuje účinnost větrného stroje vzhledem k rychlosti větru B. Vyjadřuje schopnost větrného stroje využívat energii větru C. Vyjadřuje konstrukční vlastnosti větrného stroje
123. Jaká je maximální účinnost větrného stroje?
A. 20 % B. 59 % C. 89 %
124. Jakým způsobem je zajištěno natáčení velké větrné elektrárny vzhledem ke směru větru
A. Žádným, elektrárna se nenatáčí B. Celá strojovna se natáčí dle údajů z meteorologické stanice na větrné elektrárně pomocí
motorů C. Elektrárnu natáčí samotný vítr
125. Je rozdíl mezi označením větrný park a větrná farma
A. V podstatě není B. Mezi termíny je významný rozdíl C. Termín větrná farma se nepoužívá
126. Proč jsou větrné elektrárny umísťovány častěji na pevnině než do kontinentálního šelfu?
A. Je to dáno nižšími náklady na výstavbu B. Nemá to reálné opodstatnění C. Elektrárny jsou na pevnině výkonnější
127. Je možná integrace větrné turbíny přímo do budovy?
A. Ano, je B. Ne, není C. Neexistuje žádná budova, kde by to bylo realizováno
128. K jakému účelu slouží přečerpávací vodní elektrárna?
A. Pro vyrovnávání odběrových špiček B. Pro využívání přebytků elektrické energie C. Pro dlouhodobou a stálou výrobu elektrické energie
