festivalové noviny58. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl / 6. června 2016

Kvalitní přátelství dokáže přetrvat věky.Protože má na čem stavět, o co se opírat.Z faktorů, které ho udržují ve formě, by-chom mohli sestavit celý dlouhý seznam.Určitě by v něm ale nechyběla vůle. Vůlepostavit se překážkám a zkouškám, kteréosud rafinovaně skládá a spřádá a za toubarikádou komplikací poťouchle vyčkává,jak si s jeho nástrahami poradíme. Často-krát se vskutku, jak se říká, láme chleba.Mnohé přitom odpadne, o to vyšší kvalitaale zůstává.Přátelství mezi městem Litomyšl a hudeb-ním festivalem Smetanova Litomyšl mátaké pěkně pevné podloží. „Táhnou” tospolu už osmapadesát let, věrně bok poboku. O vůli chtít překonávat překážky, ježse jim za tu dobu permanentně stavěly docesty, by se dal napsat obsáhlý román.„Pro mnohé z nás znamená festival citovouzáležitost,” píše Radomil Kašpar, starostaLitomyšle, hned na následující straně.Úplně stejně budou mluvit ti, kteří festivalpřipravují. Emoční nasazení obou zainte-resovaných stran má jediný cíl – zpříjemnit

život všem, kteří v Litomyšli našli svůjdomov, i těm, kdož do tohoto krásnéhoměsta na festival zavítají.Letošní festivalový rok, přestože sámo sobě nijak kulatý není, přináší mimo-řádný program, který v určitých dimenzíchpřesahuje ročníky předchozí. Tímto kon-statováním v žádném případě nechcemesnižovat jejich vysoké renomé, nicméněposuďte sami: osm operních titulů, což jehistoricky nejvyšší počet. Dva koncerty,které nejenže hned tak neuslyšíte, natožaby byly provedeny na jediném místě! Ano,máme na mysli Mahlerovu Osmou symfo-nii, známou jako Symfonie tisíců, a MšiLeonarda Bernsteina. Mahlera zahrajeSymfonický orchestr Českého rozhlasu(letos slaví devadesátiny) v rozšířené se-stavě. Doprovodí sólisty, dětský sbor a dvasbory smíšené. Na druhém zámeckém ná-dvoří se tudíž sejde ansámbl čítající na třista členů. Unikátního Bernsteina představíhudebně nadaný Vojtěch Dyk. A dalšízážitek: Spojené smyčcové sekce tříorchestrů, Janáčkovy filharmonie Ostrava,

Moravské filharmonie Olomouc a Komornífilharmonie Pardubice předvedou svéumění v pořadu Sólo pro 100 smyčců.S novým originálním programem přijíždíDagmar Pecková, která se v Litomyšli předdvaceti lety vdávala, hold Karlu IV. k sed-misetinám složí hned dva vynikající vokálnísoubory – Tiburtina Ensemble a ScholaGregoriana Pragensis, událostí bude gala-koncert Hvězdy operního nebe… Omlou-váme se, ale celý program festivaluvyjmenovat nemůžeme, byť by si to zaslou-žil. Tak už jen Velké finále: slyšet Smeta-novu Mou vlast s Českou filharmonií v jejísoučasné formě a s jedním z nejlepšíchmladých dirigentů dneška Jakubem Hrů-šou v Litomyšli, to je něco, na co se dá jentěžko zapomenout! Bohatý program hudební doplní o nic méněobsáhlý program doprovodný, a to zdalekanemyslíme jen výtvarnou část festivalu.Nuže, užijte si tedy plně toho, za čím sesjíždějí lidé ze všech koutů Česka – krásnéhudby i magie svého města.

Každý rok ve stejnou dobu.Po padesáté osmé

Svátek pro celou LitomyšlSLOVO STAROSTY MĚSTA LITOMYŠLE

Vážení festivaloví hosté, milí spoluobčané,

Mezinárodní operní festival Smetanova Lito-myšl pro mnohé z nás znamená citovouzáležitost. Měsíce dopředu si v diářích vyzna-čujeme dobu jeho konání. Po odtajnění pro-gramu doufáme, že seženeme lístky navybrané pořady. Teď, když máme festival zadveřmi, se nemůžeme dočkat. Je to pro nássvátek a nebojím se říci, že je to svátek procelou Litomyšl. Na pár týdnů teď budeme žíthudbou a já vám přeji, abyste si festivalovýprogram užili plnými doušky. Ovšem nejen hudbou živ je člověk, a tak bychvás rád pozval také na mladší sestru oper-

ního festivalu, Smetanovu výtvarnou Lito-myšl. Rozhodně byste si neměli nechat ujítvýstavu zahalenou tajemstvím, která seuskuteční v ještě tajemnějším prostorukrypty kostela Nalezení sv. Kříže. VýstavaTvář – Příběh ztracení a touha znovunalézánízačíná 9. června a prezentuje až do konce le-tošního roku uměleckou památku, starobylýkultovní předmět – Madonu z Osíka. Román-ská socha madony s dítětem byla objevenana podzim roku 2010 nedaleko Litomyšle vevesničce Osík. Podrobný výzkum ukázal, žese jedná o nejstarší dochovanou polychro-movanou řezbu na našem území. Madonavšak na sobě nese jedno nepřehlédnutelné

zranění z minulosti – chybí jí tvář. Výstavav Litomyšli je nesena touhou alespoň na ně-kolik měsíců tento nepříznivý běh dějin zvrá-tit a opět do sochy vdechnout život a vrátit jido jejího přirozeného sakrálního prostředí.Tento unikátní litomyšlský experiment, kterýpřekračuje jak tuzemské, tak i zahraničnízvyklosti prezentace podobných výjimečnýchděl minulosti, je současně velikým otazní-kem nad tím, jak vlastně máme dnes néstdědictví vlastní minulosti. Je výzvou k pře-mýšlení a k diskusi. Samozřejmě bych vás rád pozval i na dalšíakce, které nás v následujících týdnech če-kají. Za návštěvu jistě stojí nová expoziceměstské obrazárny, výstava Jiřího Sozan-ského v regionálním muzeu či expozice Boh-dan Kopecký: Vladyka z Bídy v doměU Rytířů. Nejen děti ocení výstavu kostýmů,fotografií a kulis z filmové pohádky autorskédvojice Jana a Zdeňka Svěrákových Tři bratřiv regionálním muzeu. A pokud si chcete odLitomyšle na pár hodin odpočinout, můžetevyrazit na výlet na nedaleký Růžový palouček,kde se v neděli 3. července koná tradičníslavnost k uctění památky českých bratří. Srdečně vás tedy zvu nejen na Smetanovu Li-tomyšl, ale i na další akce, které se v nejbližšídobě uskuteční. Přeji vám samé příjemné zá-žitky.

Radomil Kašpar, starosta města Litomyšle

2

O

Přímé přenosy Českého rozhlasuna stanici Vltava v neděli 19. června 2016

BOHOSLUŽBA – CÍRKEV BRATRSKÁ9.00 • Nový kostel • vstup volný

LAUDATE PUERI – HUDBA ČESKÝCHPIARISTŮ14.30 • Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže

KRÁSNÉ HLASY Z LITOMYŠLE16.30 • Zámecká jízdárna • vstup volný

OUVERTURA18.00 • Zámecká jízdárna • vstup volnýpro držitele vstupenek na večerní koncert

GUSTAV MAHLER: SYMFONIE TISÍCŮ Č. 819.30 • zámecké nádvoří

Přímý přenos České televizena stanici ČT art v neděli 26. června ve 20.20 SÓLO PRO 100 SMYČCŮ

Festival v médiích

Přijměte pozvání do opery

Na žádném jiném místě v Česku není možnévidět během pár týdnů tolik oper jako na„Smetance”. Letošní rok je z tohoto hlediskamimořádný. „Počet operních představení jehistoricky nejvyšší, osm titulů v jedenáctipředstaveních nikdy dříve v programu festi-valu nebylo,” připomíná patřičně hrdě,a plným právem, dramaturg festivalu VojtěchStříteský. Počítejte: Verdiho Traviata (libretopodle románu Dáma s kaméliemi AlexandraDumase ml.), Belliniho Norma, vrcholné dílobelcanta, Bizetova nezapomenutelná Car-men nebo Romeo a Julie s nádhernými ári-emi Gounodovými. Pak Hubička v novémnastudování Janáčkovy opery Brno, již zmí-nění „moravskoslezští” Braniboři v Če-chách režiséra Jiřího Nekvasila,Dvořákova opera Čert a Káčav odpoledním čase, abymohly přijít i děti, a novo-dobá premiéra Míčovybarokní opery Operosaterni Colossi Moles večtyřech představeníchv Nových Hradech.

Co to opera je?Otázka zdá se být jednodu-chou, o to víc záludností skrývá.Lapidárně řečeno jde o komplexníumělecké dílo, které spojuje hudbu, zpěv, di-vadlo, tanec a výtvarnou složku – kostýmya scénografii. V každém operním díle docházík propojování vyjmenovaných „komponentů”tak, aby působily co nejemocionálněji. Tatoalchymie, a to velmi individuálně jednotlivýmirežiséry pojatá, pak činí z každého předsta-

vení originální imaginativní spektákl, kterýpůsobí na všechny smysly člověka. Italové prý preferují vokalitu, Němci teatrál-nost, Francouzi vizualitu. Češi? Návštěvnícilitomyšlských představení si budou moci od-povědět sami, neb jim festival nabídne repre-zentativní průřez různorodými možnostminastudování.

Tradice versus experimentVraťme se na chvíli k alchymii. Je todávné umění, jehož podstatu by-chom také mohli vyjádřit jako hle-dání celistvosti, dokonalosti.Někdo ji adoruje, jiný zatracuje.

Co s tím má opera společ-ného? Práci režiséra

(„alchymisty”) a onenzpůsob přijímání. Jak

totiž žánr, který mákořeny v naší minu-losti, představit dneš-nímu divákovi? Tradičně?Experimentálně? Každý reži-sér podle svého naturelu. Od-

měnou mu pak na koncipředstavení bývá nadšený po-

tlesk, nebo se dočká rozpačitéhoticha či pověstného „bučení”. Pro ilu-

straci citujeme úryvek z recenze na prove-dení Dvořákovy Rusalky v Drážďanech.Otiskla ji Opera plus v roce 2010: „Jste pře-neseni na londýnskou (pařížskou, new-yorskou…) ulici. Prostě typickou ulicivelkoměsta, kde u východu z metra stojí špi-navá černoška (Čarodějnice), nabízející lidemkvětiny. Lidé spěchají, protože prší, roztahují

deštníky. Svého milence (Vodníka) zde netr-pělivě vyhlíží jeho vyvolená (Cizí kněžna),ke které on spěchá užít si po práci milostnýrománek. Ve špinavém zákoutí se okolo po-uliční lampy vine načesaná a zmalovaná pro-stitutka (Rusalka), čekající na svou šanciulovit bohatého kunšofta. Vodník přicházípozdě, jeho milenka ho vyhazuje a on se set-

kává se svou (nemanželskou) dcerou,provozující na rohu prostituci.

Zaznívají první takty a pří-běh se začíná odvíjet.”

No tedy… napadne čtou-cího. Přesto recenzenttoto velmi netradičníprovedení tradičníhopohádkového příběhuneodsuzuje, naopak:

„Bylo to v mnohém ne-zapomenutelné předsta-

vení, jež mi bude klástznepokojující otázky ještě

dlouho. Chováme se ctnostně,pracujeme, pomáháme bližnímu svému.V našem světě se však vraždí, bují korupce,roste nesnášenlivost. Lidské hodnoty, jako jeláska a úcta vlastně nejsou jaksi IN.”Člověk by musel sedět v hledišti a operuvstřebávat, aby se sám mohl vyjádřit. Co jed-noho potěší, jiného pobouří, obecně však lzeříct, že emocemi nabité dílo přirozeně vyzývák emočním reakcím. A je to naprosto v po-řádku. Nejhorší je zůstat netečný. A protožesi tradice i experiment v Litomyšli podajíruce, těšme se na všechna pojetí. Taková pří-ležitost porovnávat se jen tak hned nena-skytne.

11 OPERNÍCH PŘEDSTAVENÍ

3

Festival Smetanova Litomyšl bylzaložen jako festival operní, původněprezentující pouze díla BedřichaSmetany, a tento hudební žánr takésystematicky pěstuje. Mnohé operybyly pro festival připraveny takzvaněna objednávku, zmiňme napříkladdlouhodobou spolupráci s Národnímdivadlem moravskoslezskýma s režisérem Jiřím Nekvasilem,který tentokrát přijíždí s nově nastudovanými Branibory v Čechách.Ovšem to není jediná operav programové nabídce.

Festivalové tipyVOLNÉ VSTUPENKY

Smetanova Litomyšl je unikátní tím, že se její program skládá z mimořádnýchjednotlivostí. Vystupují orchestry v neobvyklém složení, realizují se premiéryoperních představení nebo speciálně pro festival vznikají pořady, které dokonalepropojují hudbu s géniem loci. Na dalších stránkách novin naleznete přehledkoncertů, na které je ještě možno koupit vstupenky. A protože je škoda některépříležitosti, jež nám život nabízí, minout, dovolíme si vás upozornit na rarity.

Sólo pro 100 smyčcůTři „megakoncerty” se letos objevují ve festi-valovém programu: Mahler, Bernstein a Sólopro 100 smyčců. Slyšet vedle sebe hrát spo-jené smyčce hned tří orchestrů, bude zážitekjistě velmi neobvyklý, navíc v tak příjemně se-staveném programu. Hudba Ralpha Williamsese někdy neprávem upozaďuje, přestože jehodílo patří k tomu nejlepšímu, co přineslo20. století. Respighiho Staré árie a tance jsoubrilantní ukázkou orchestrální transkripce re-nesančních a raně barokních motivů původněpsaných pro loutnu, velmi působivá je OrawaWojciecha Kilara, o němž možná nevíte, že jetéž autorem hudby filmové, mimo jiné i k filmuPianista, za nějž získal režisér Roman Polan-ski v roce 2002 Oscara. Samuel Barber repre-zentuje u nás poměrně málo známou hudbuamerickou a Adagio pro smyčcový orchestrpatří k jeho skladbám nejznámějším a nej-oblíbenějším. Zaznělo i při vzpomínkové akcik uctění památky prezidenta Roosevelta, připohřbu monacké kněžny Grace, při pietníchakcích reagujících na 11. září 2001, ale také na-příklad ve filmu Četa Olivera Stonea. No a Čaj-kovský, to je klasika.

Chrámové nokturnoa Hudba českých piaristůTyto dva koncerty patří do tzv. litomyšlskýchspecialit, to znamená, že vznikly na přání fes-tivalové dramaturgie a velice úzce se vážouk místu, kde budou provedeny. Chrámovénokturno – Exaltatio k chrámu Povýšení sv.Kříže a Hudba českých piaristů k chrámuNalezení sv. Kříže. Čeká nás putování časema krásné ženské vokální hlasy v prvnímpřípadě a stejně působivá barokní hudbav autentickém prostředí obnoveného piaris-tického chrámu. Ženský vokální soubor Ti-burtina Ensemble s uměleckou vedoucíBarborou Kabátkovou a Capela Regia Pragapod vedením Roberta Huga patří k tomu nej-lepšímu, co vám z oboru staré hudby můžefestival nabídnout.

#ujizdimNaSmetanceEn.dru je protagonistou tohoto koncertua jeho jméno připomíná kryptogram. Skrýváse za ním Ondra Havlík, mladý muž mnohatalentů, moderátor, improvizátor, herec, alei nadšený hudebník. Vicemistr světa v loo-

4

pingu a dvojnásobný mistr republiky v beat-boxu bude moderovat interaktivní soutěžnípořad, do něhož budou moci diváci aktivněvstupovat prostřednictvím mobilních tele-fonů, a vítěz hlavní soutěže se stane majite-lem mobilu zcela nového. A co že je to tenlooping? „Lidé tomu někdy říkají efekt, nebosi myslí, že tam mám něco nahrané a pak topři koncertu pouštím a do toho zpívám, aletak to není. Loopstation prostě live nahráváurčitou hudební sekvenci, kterou do ní po-šlete, a v reálném čase tuto sekvenci zacyklí,a tedy stále opakuje dokola,” vysvětlil OndraHavlík pro server kultura21.cz. Tento pořadtak trochu posunuje festival do digitálníhoprostoru a věříme, že ho především mladínávštěvníci ocení.

En.dru

Tiburtina Ensemble

VOLNÉ VSTUPENKY

5

Lístky na Smetanku ještě v prodejisobota 11. června • 21.30chrám Povýšení sv. KřížeCHRÁMOVÉ NOKTURNO – EXALTATIOChorální repertoár středověku v prolínánís varhanním cyklem Oliviera Messiaena Tělooslavené.Eva Bublová – varhanyTiburtina EnsembleBarbora Kabátková – umělecká vedoucí

úterý 14. června • 20.30 • zámecké nádvoříDAGMAR PECKOVÁ & KURT WEILL– CABARET EPOQUENový koncertní projekt naší přední mezzoso-pranistky je poctou dílu Kurta Weilla.Dagmar Pecková, Epoque OrchestraMichael Vodenka – choreografieJan Kučera – dirigent

středa 15. června • 17.00 • zámecké nádvoří#ujizdimNaSmetancePremiéra interaktivního pořadu sestavenéhoz hudebních zajímavostí.Vítěz soutěže si odnese mobilní telefon.En.dru – průvodní slovo, beatbox vocalMonika Bagárová - zpěvFilharmonie Brno, Pavel Šnajdr – dirigent

čtvrtek 16. června • 19.30 • zámecké nádvoříTROJHVĚZDÍ VÍDEŇSKÝCH KLASIKŮJoseph Haydn: Obraz chaosuLudwig van Beethoven:Symfonie č. 2 D dur op. 36 Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem d mollBarbora Perná, Alžběta Vomáčková,Josef Moravec, Marián KrejčíkČeský filharmonický sbor BrnoPetr Fiala – sbormistrČeská Sinfonietta, Radek Baborák – dirigent

sobota 18. června • 21.00 • zámecké nádvoříBEDŘICH SMETANA:BRANIBOŘI V ČECHÁCHOpera o třech jednáních na libreto K. SabinyNastudováno ke 150. výročí prvního provedeníSoubor Národního divadla moravskoslez-ského Ostrava, Jiří Nekvasil – režieJakub Klecker – dirigent

neděle 19. června • 14.30• piaristický chrám Nalezení sv. KřížeLAUDATE PUERI – HUDBA ČESKÝCHPIARISTŮBarokní hudba českých piaristů v autentickémprostředí obnoveného piaristického chrámu.Michaela Šrůmová, Filip Dámec, Ondřej Šmíd,Michal KrůšekChlapecký sbor Pueri GaudentesCapella Regia Praha

úterý 21. června • 20.00 • zámecká jízdárnaJIŘÍ BÁRTA UVÁDÍ EBEN TRIOLadislav Dusík: Sonáta pro klavírní trio Es durAstor Piazzola: Čtvero ročních dob v Buenos AiresPetris Vasks: Kvartet pro housle, violu,violoncello a klavírEben Trio, Terezie Fialová, Roman Patočka,Jiří Bárta, Karel Untermüller

středa 22. června • 19.30 • Smetanův důmVĚRA MAŠKOVÁ: HEJ, MISTŘE!Autorská divadelní hra, která přináší novýpohled na životní pouť českého skladateleJana Jakuba Ryby.Komorní orchestr Bona NotaDětský folklorní soubor Radost PardubiceVýchodočeské divadlo PardubiceMichael Tarant – režie

středa 22. června, čtvrtek 23. června• 21.00 • Nové Hrady u LitomyšleVEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECHFestivalová stagiona v kouzelném prostředírokokového zámečku Nové Hrady.Novodobá premiéra holdovací latinské operyjaroměřického skladatele Františka AntonínaMíči Operosa terni Colossi Moles.Ensemble DamianTomáš Hanzlík – dirigent

čtvrtek 23. června • 21.00 • zámecké nádvoříCHARLES GOUNOD: ROMEO A JULIEOpera o třech dějstvích, libreto podle tragédieWilliama Shakespeara. Jana Šrejma Kačírková, Martin ŠrejmaSólisté Národního divadla v PrazeOrchestr a sbor Státní operySláva Daubnerová – režieMarco Guidarini – dirigent

pátek 24. června • 21.00 • zámecké nádvoříVINCENZO BELLINI: NORMALyrická tragédie o dvou dějstvích, vrcholnédílo italského belcanta.Marie Fajtová, Jana Horáková Levicová, JiříSulženko, Václav Cikánek, Sylva ČmugrováSólisté Národního divadlaOrchestr a sbor Státní operyTomo Sugao – režie, Enrico Dovico – dirigent

neděle 26. června • 20.15 • zámecké nádvoříSÓLO PRO 100 SMYČCŮR. V. Williams: Fantazie na Tallisovo témaOttorino Respighi: Staré árie a tanceWojciech Kilar: Orawa

Samuel Barber: Adagio pro smyčcový orchestrP. I. Čajkovskij: Serenáda pro smyčce C durJanáčkova filharmonie OstravaMoravská filharmonie OlomoucKomorní filharmonie PardubiceLeoš Svárovský – dirigent

středa 29. června • 19.30• Kulturní centrum Fabrika SvitavyEXTERNÍ KONCERT VE SVITAVÁCHW. A. Mozart: Malá noční hudbaE. H. Grieg: Z časů HolbergovýchH. M. Górecki: Tři kusy ve starém slohuJ. Suk: Serenáda Es durKomorní orchestr Leopoldinum WroclawChristian Danovicz – umělecký vedoucí

čtvrtek 30. června • 19.30• piaristický chrám Nalezení sv. KřížeENSEMBLE BERLIN PRAGKomorní hudba barokních velikánů v podánívynikajícího mezinárodního souboru.J. D. Zelenka, J. S. BachEnsemble Berlin Prag

pátek 1. července • 21.00 • zámecké nádvoříBEDŘICH SMETANA: HUBIČKAOpera o dvou jednáních na libreto EliškyKrásnohorské.Pavla Vykopalová, Petr Levíček, Jan Šťáva,Svatopluk Sem, Jana Hrochová, Martina Králíková, David NyklSólisté, sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla BrnoLinda Keprtová – režieJakub Klecker – dirigent

sobota 2. července • 16.00• piaristický chrám Nalezení sv. KřížeCAROLUS IV. – REX ET IMPERATORSlavnostní koncert k 700. výročí narozeníKarla IV.Duchovní i světská hudba z dob Karla IV.Schola Gregoriana PragensisHana Blažíková – soprán, gotická harfa

Vincenzo Bellini: Norma

Wanted! Dagmar Pecková v Litomyšli!DAGMAR PECKOVÁ & KURT WEILL – CABARET EPOQUE

6

Prý jste festivalu udělala pěknou dírudo rozpočtu.Weill je drahý, to je fakt. Jenže když se roz-hodnete zařadit takový pořad, představitskladatele, jehož dílo je stále chráněnoautorskými právy, která si hlídají různá na-kladatelství ve Vídni i v Americe, navíc mátežijící dědice, a ti tvrdě dohlížejí na to, kdea jak se to hraje, musíte počítat s tím, ženěco zaplatíte. A to navíc abyste ještě ty po-tomky málem prosili na kolenou, aby vámdali svolení.

Dost překážek v cestě. Proč jste se přestopro Weilla rozhodla? Mohla jste přece zvolitněco méně komplikovaného.Dělala jsem ho už v roce 1992 ve Stuttgartu,ale hlavně si myslím, že je zákonitým pokra-čovatelem hudby, které jsem se doposud vě-novala. Jestli začneme u Wagnera, přejdemepřes Mahlera, Richarda Strausse, AlbanaBerga a Arnolda Schoenberga, a s těmi třemiposledními se už Weill časově překrývá,máme tady vývoj německé písně jako takové,která ústí do šansonu. Vidím v tom spojitosta pospolitost, přirozený vývoj, na jednéstraně německé písně a německého šan-sonu, na druhé straně svůj vlastní.

Jak se takový projekt jako Cabaret Epo-que tvoří? Jak se to dělá? Musíte mít v první řadě dob-rého producenta, což si myslím, že já v panu

Jiřím Hubačovi mám. A celé to začalo tak, žejsem si za šílené peníze objednala klavírnívýtahy téměř všeho, co Weill napsal, zahu-čela jsem do toho stovkami eur. Pak z tohomateriálu začnete vybírat. Potom je potřebadát projektu název. V Litomyšli se to jmenujeCabaret Epoque, na CD, která následně vy-jdou, se to bude jmenovat Wanted! DagmarPecková alias Mackie Messer, a stejně tak sebude jmenovat divadelní představení, kteréchystáme na jaro příštího roku.

Proč jste se rozhodli pro dva názvy?Protože jsme chtěli oddělit koncertní verzi oddivadelní s plnou výpravou, kostýmy, kuli-sami, choreografií, jejímiž autory budoubratři Cabani. Krom toho, když už jsme sebavili o tom rozpočtu, divadelní verze budeještě dražší.

A co vlastníci práv na to? Prudili. Všechno jsme například nechaliznova zaranžovat, ale oni to museli schválit.Pak si ovšem nechali práva k aranžím. Do-konce, pokud jsem tomu dobře rozuměla,budeme tantiémy platit jim, ne Ose. Všimlajsem si, že v poslední době si pořadatelé dá-vají pozor, aby se moc často nedávala dílaautorů, která jsou ještě vázána právy. To sipak položíte otázku, jestli chceme dělat kul-turu, nebo politiku, nebo jak tomu mám ro-zumět? Přece pořád nemůžeme hrátCarmen a Beethovenovu Devátou!

Už dlouho žijete v Německu. Souvisíi tahle skutečnost s vaší láskou k německéhudbě, nebo jste k ní tendovala odjakživa?To víte, že souvisí. Jste v Německu, tak Sme-tanu prostě nezpíváte tak často. Úsměvné natom ale je, že zrovna on byl ve své době po-dezíraný z wagnerianismu! Do tehdejší NDRjsem odešla v roce 1985 a tam začala čichatk německému repertoáru. Kolik si myslíte,že jsem toho do té doby znala? Mozarta, Ma-hlera, Wagner mi byl protivný, o RicharduStraussovi jsem neměla potuchy. Tedy jakojméno jsem ho pochopitelně znala ze školy,ale nic víc. Má láska k německé písni vzni-kala tímhle způsobem, žila jsem tam, dnestam mám rodinu, domov, němčina je moudruhou mateřštinou.

Takže rozeznáváte všechny její nuance?Ano, myslím si, že ji velmi dobře rozumím, žerozeznám i ty největší nuance, že tu řeč dokážuduševně zpracovat, abych ji potom zase doká-zala předat dál. Na německou kulturu jsemnavázala přes německou řeč, kterou jsemschopna vyjádřit jak psychicky, tak muzikálně.Navíc si myslím, že střední Evropa byla srostlá,že patříme do německé zóny, že základy kul-tury máme z rakousko-německého prostředí.To, že je tady německá kultura brána tak tro-chu jako nevlastní dcera, je chyba.

V kterém jazyce se vám zpívá nejhůř?V angličtině, pak hned přijde na řadu fran-

Mimořádný zážitek čeká všechny, kdožsi včas koupili vstupenky na CabaretEpoque. Čtrnáctého června budeDagmar Pecková patřit jen jim a …Kurtu Weillovi. V premiéře koncertníhoprojektu, který vznikal víc než rok,složí světově proslulá mezzosopra-nistka hold významnému německémuskladateli 20. století, jehož spolupráces dramatikem Bertoltem Brechtem sezásadním způsobem zapsala do dějinnejen evropské kultury. Přijměte tedy pozvání do kabaretu na druhémzámeckém nádvoří.

Foto Ilona Sochorová

7

couzština. Němčina totiž vůbec není špatnána interpretování, na zpívání, čeština je natom daleko hůř se všemi těmi svými konso-nanty. Němčina má sice taky hodně konso-nant, ale také hodně vokálů. Němčina jeprostě jazykem spisovatelů a básníků…

Vaše setkání s Weillem je tedy výsled-kem přirozeného vývoje. A já myslela, žeumělci kolem padesátky někdy radikálněpřehodnotí život a začnou znovu a odjinud.Jako francouzská sopranistka Natalie Des-say. V padesáti skončila v opeře a věnuje sešansonu.Natalie Dessay si uhnala tři uzlíky na hlasiv-kách a zřejmě ta třetí operace byla už taknáročná a nedopadla podle ideálu, že na-stoupila na mikrofonové zpívání. Ale já kriziměla taky, sice to nebyly uzle, já to mělaněkde úplně jinde, a i když jsem si myslela,že bůhví z čeho to je, ve finále se všechnostejně najde v hlavě. Všechno je psychoso-matika. Sice jsem se dokázala k opeře vrátit,viz CD Hříšnice, ale když na něčem vyhoříte,když vás něco tak zoufale…

Nebaví?Když už vás to na jeviště nepudí jít, když ne-máte vnitřní naprostou absolutní potřebutam vylézt a vykdáknout se, a navíc když sivezmete dnešní jevištní a divadelní pod-mínky, jakým způsobem se se zpěváky za-chází… nemáte na to vůbec chuť. Abych ses někým dohadovala, jestli půjdu čtyři krokydoprava nebo doleva, jestli přitom mám udě-lat čtyři stojky a do toho zpívat, tak na tonemám nervy. Ale hlavně nemám věk na to,abych někomu něco dokazovala. Tím, že sidělám projekty, jako je Weill, myslím, že po-kračuju v tom, co jsem dělala vždycky a comám ráda. Přinesla jsem sem Mahlerovy,Wagnerovy i Straussovy písně, Berga,Schoenberga, což se tady zase tak moc ne-dělalo, a logicky pokračuju s Weillem.

Jeho slavnou píseň Mackie Messermáme u nás asi nejvíc spojenou s MilošemKopeckým a nezapomenutelným klipemz počátku šedesátých let.To máte pravdu. A taky Hana Hegerová zpí-vala Weillovy písně. Přesto se domnívám, žejméno Weill tady všeobecně známé není. Tymelodie lidé znají, to ano, ovšem málokdotuší, kdo je autor. Navíc všechno dělám v ori-ginále, bude tam něco ve francouzštině, něcov angličtině, protože když Weill prchal přednacismem, nejprve šel do Francie, pak doAmeriky, kde napsal skvělé věci. Bude toprostě takový průřez jeho životem. Už tomám celé naučené zpaměti, teď ještě dát tékoncertní verzi ksicht, protože i tu je potřebapubliku srozumitelně předvést.

V Litomyšli na Smetance se ale hezkypředvádí, myslím.I tak musíte lidem, kteří jdou na Peckovou,

předvést, že nejste jenom Carmen. Ačkolijsem do Česka přivezla všechny ty autory,o nichž jsem hovořila, pořád mě má publi-kum s tou Carmen spojenou.

Zanechala jste tou rolí prostě výraznoustopu.Dobře, ale já si myslím, že daleko větší stopujsem zanechala s Mahlerem. Jenže každýchce pořád slyšet Carmen! Takže si musíhezky vyčekat celý koncert, aby byla jako pří-davek.

A bude i v Litomyšli?To tedy rozhodně ne! Na Weillovi ne!

Jak se vám vůbec v Litomyšli zpívá? Ne-jste tady poprvé, že.Nejsem. Podle mě jsem tady poprvé bylav roce 1995, ale ne na festivalu. Zpívala jsemve Smetanově domě, to ještě byl starostoupan Brýdl, co já mu říkám předseda. Noa tehdy jsme tam taky domluvili moji prvnísvatbu. Byla jak řemen, ale je fakt, že jsemse asi za měsíc a půl rozváděla.

Manželství mají různě dlouhou existenci.Kde jste se vdávala, na zámku?

No jo, kde to bylo? Na zámku! Ono už je totak dlouho…

Dvacet let.Ano, ale lidi jsou tam stále děsně prima. Lonijsem v Litomyšli vařila na náměstí, při festi-valu Dobromily Rettigové, bylo tam úplněplno. Opravdu legrace.

A máte taky na náměstí pamětní desku.„Tady kojila Dagmar Pecková.”V Litomyšli má totiž každý dům nějakoudesku. Buď tam byla Destinnová nebo Jirá-sek nebo Smetana… Protože v Litomyšli bylivšichni! Jen ten antikvariát, co tam teď mojedeska je, žádnou neměl. Tak mě požádali, žekdyž už jsem tam kojila, jestli by to nemohlivtesat na desku. Považovala jsem to za šílenědobrou recesi. No ale, má někdo někdedesku, že tam kojil? Jen já!

Kde jinde byste ji taky měla mít nežv rodném kraji.To je fakt, kousek od Litomyšle jsem se na-rodila, přitahuje mě to tam. Když si uvědo-mím, jak se za těch dvacet let, co doLitomyšle pravidelně jezdím, město vylouplo,jak je rok od roku krásnější, jak je vidět, že si

DAGMAR PECKOVÁ & KURT WEILL – CABARET EPOQUE

8

toho lidi váží. Fakt to tam mám hrozně,hrozně ráda. Teď to vypadá, že jim pochle-buju, aby mě zase pozvali, ale ne, chci jimpředvést něco, z čeho budou mít radost.

Když ale chcete něco předvádět, jak ří-káte, je potřeba pečovat o hlas. Jak se o nějstaráte?Hlasová hygiena… Možnosti nejsou. Ideálníje, když si můžete udržovat svůj hlasový obor,můžete mezi jednotlivými představeními od-počívat. Jenže to nejde. Bylo období, kdyjsem každé dopoledne zkoušela v Pařížia večer hrála v Berlíně. To jsem měla velkéštěstí, že lítala letadla. Pak zase představenív Hamburku, v noci vlakem do Berlína nazkoušku, pak zase někam jinam. Lítala jsemjak čert. Projela jsem svět, udělala skvěloukariéru, zpívala nádherné věci, měla spoustupeněz, ale stálo mě to teda hodně. A pak semi svět zbořil jak domeček z karet. Totálnějsem vyhořela.

Čeho jste se chytla? Rodiny?Klaus, manžel, na tom byl podobně, dostalijsme krizi skoro ve stejný čas. Ale dětemjsme samozřejmě neřekli ani slovo. Neřeklajsem to ani v agentuře. Dopovala jsem se ně-jakými prášky a jela dál.

To ale asi nebylo řešení.Řešila jsem to za pochodu. Nejlepší bylo ten-krát přestat tak na tři roky zpívat, jenže mibylo padesát, a to by znamenalo definitivníkonec kariéry. A to jsem k tomu už měla ten-dence, protože když se vám představení pár-krát nepovede, dostanete šílenej strach.Nechce se vám na jeviště, nechce se vámzpívat, pak už jen při představě toho zvra-cíte… Musíte se jít léčit.

Za velkou odvahu považuju, že jstevšechno zveřejnila.Šla jsem s tím ven z jednoho prostého dů-vodu. Myslím, že takových psychických tro-sek v situaci, jako jsem byla já, je moc. Každý

druhý skoro. Všichni se to bojí přiznat, bojí seto říct nahlas. Tak jsem to řekla a bulvár země udělal totálního debila.

Jak reagovali přátelé?Říkali, to ses zbláznila, proč s tím lezeš ven?Za psychické problémy se lidi stydí. Když vásbolí koleno nebo cokoli, jdete za doktorem.Ale když vás bolí duše, a z toho vznikajívšechny ty rakoviny, tak mlčíte. Já taky nejdřívmlčela. Chodila jsem po doktorech, po všechtěch hlasivkářích, a říkala, nemůžu zpívat,mám na hlasivkách něco, najděte mi, co.Jeden po druhém mi tam koukali, hlasivky jakve dvaceti, až mi povídají – paní Pecková, víteco, vy potřebujete mokrý hadr na palici!

Takže všechno to byla psychika…Jasně. Vylezla jsem s tím proto, aby lidi po-chopili, že tohle nemá smysl, že takové věci

budeme tak dlouho zapírat sobě a okolí, ažskočíme pod vlak. A jak jsem se začala spra-vovat, postavila jsem si vedle sebe dvě zá-kladní věci, kariéru a rodinu. Starám se,řeším, zajímám se, ale když jde o to, vymysletprojekt, něco napsat pro rozhlas, protože proDvojku ČRo píšu fejetony o opeře, tak vlezudo tunelu a jsem jen pro sebe. A nic mne v tuchvíli nezajímá. Myslím si, že je strašněnutné něco takového udělat.

Jenže na tohle všechno si člověk musípřijít sám.To ano. A já to mám dneska takhle: duše –práce – práce s duší. Chci dál přinášet lidemněco, k čemu tady na tom světě jsem, kvůličemu jsem sem byla poslaná. Abych lidi ně-jakým způsobem někam posouvala, a ať užjim zpívám Mahlera, Schoenberga neboWeilla, prostě se to snažím dělat.

Noc kostelů ve Svatém roce

Myšlenka otevřít kostely široké veřejnosti sezrodila už před dvanácti lety v sousedním Ra-kousku. První Noc kostelů se tam pak usku-tečnila v roce 2005, postupně se připojovalydalší země, Česko nesměle o čtyři roky poz-ději, ale za další rok se už Noc kostelů konalapo celé republice. Zájem byl stále většía těch, kteří pocítili potřebu poznávat duchovníi umělecké skvosty křesťanství, je čím dál víc.Loni se do akce zapojilo na 1400 kostelů.

Svatý rokZmínili jsme Svatý rok. Jeho tradice počínáve 13. století, kdy se mezi věřícími rozšířilazvěst, že kdo v roce 1300 navštíví baziliku sv.Petra v Římě, dočká se odpuštění hříchů.Jaký význam to mělo pro hluboce věřícíhokřesťana té doby, si dnes dovedeme jen těžkopředstavit. Obrovská „poptávka“ po taktoudělené milosti přiměla papeže Bonifáce VIII.k vydání buly Antiquorum habet fida relativ.Hříchy byly pro celý rok 1300 odpuštěny. Tra-dice Svatých roků měla svůj specifický ryt-mus, naposledy ho vyhlásil papež Jan PavelII. před 16 lety na oslavu vstupu do 21. století.Vatikán tehdy navštívilo přibližně třicet mili-onů poutníků. Letošní Svatý rok začal 8. pro-since 2015 a potrvá do 20. listopadu 2016.Noc kostelů v Česku ale neznamená jen tichévstupování do stánků Páně. Její součástí jsoukomentované prohlídky, workshopy, diva-delní představení a koncerty. Co místo, to jináudálost.

NOC KOSTELŮ

9

Kostel je nepřehlédnutelnou dominantou krajiny, ať městské či venkovské, zalid-něné či liduprázdné. Po letech, kdy byly domy Páně v nemilosti, jejich návštěvazapovídána, vracejí se nám do života, aby připomněly jeho přirozený duchovnírozměr. Noc kostelů je okamžikem, kdy se otevírají brány sakrálních stavebvšem, věřícím i ateistům. A letos, ve Svatém roce, dostává událost širší rozměr.

Lukáš HlavicaJedinečnýpříběh Jóba

Litomyšlská Noc kostelů Má těsnou souvislost s festivalem. Je vý-razně hudební. Těžko lze vybírat, všechnypřipravené pořady jsou mimořádnými počiny,přesto podrobněji zmíníme jediný – audio-projekci Jób – Člověk soudí Boha. Jedná seo přebásnění biblické knihy, autorem je dlou-holetý redaktor Českého rozhlasu DanielRaus, režie se ujal Lukáš Hlavica a ke spolu-práci pozval Ivana Trojana a Viktora Preisse.

Ne vždy se naskytne příležitost režijně ztvár-nit hned pět biblických knih. Nikoli jevištně,ale auditivně. Režisér a herec Lukáš Hlavicato štěstí měl.

Jak projekt vznikl?Asi před rokem jsem byl osloven DanielemRausem, na jehož přebásnění biblické Písněpísní jsem se coby interpret společněs orchestrem Berg před několika lety podílel.Nabídl mi, zda bych neměl zájem ujmout serežijně a interpretačně projektu, který při-pravuje spolu s hudebním skladatelem Hu-bertem Bittmanem. Jednalo se o převedenípěti biblických starozákonních textů, kteréDaniel přebásnil do podoby pěti audioknih,z nichž právě tou první byla kniha Jób.

Co pro vás osobně příběh Jóba znamená? Příběh Jóba je jedinečný a zároveň velmiobecný a stáleprovokující. Jeto obraz utr-pení člověka.Jeho zoufalstvíz toho, že ne-chápe příčinusvého utrpení.Marně se snažívzpomenout nanějakou udá-lost ve svém ži-votě, která bybyla důvodem k jeho potrestání. Vyzve tedyBoha, aby mu on objasnil své důvody, avšakBůh dlouho mlčí. Ten obraz člověka, kterýo všechno přišel, trpí nesnesitelnou fyzickoubolestí a nechápe proč, hledí vzhůru k věč-nosti a zoufale volá „Proč?”, je silný a suges-tivní, neboť je stále přítomný. A kniha Jóbnedává odpověď, ale přiměje člověka, aby sezamýšlel ani ne tak nad smyslem příčin, jakonad smyslem otázek. Nesnadná, bolavákniha...

Jak jste vybíral herce?Srdcem i rozumem. Chtěl jsem ty nejlepší,a navíc lidi osobně mi blízké, a to mi bylov osobách Ivana Trojana a Viktora Preisse do-přáno.

Prý jste pracoval s každým hercemv „osamění”. Takhle postupujete obvykle?Chtěl jsem dopřát hercům i sobě co možnánejvětší koncentraci na práci. Aby v čase,který jsme měli k dispozici, mohli překlenoutvzdálenost od všednodennosti k hraničnímstavům lidského bytí. K tomu nám určitá in-timita hodně pomohla. Navíc struktura textuto tentokrát umožňovala. Na mně bylo, abychhlídal tempa a dynamiku, aby měl posluchačdojem, že postavy spolu vedou přímý dialog.Doufám, že se to zdařilo.

Noc kostelů 10. června – výběr z programuHusův sbor v Litomyšli na Toulovcově nám.17.00 Společné zahájení Noci kostelů22.30 Duchovní písně a žalmy na texty

J. A. Komenského. Zpívají a hrajíPavla a Karel Šefrnovi

23.00 Putování s Janem Amosem – Kam dálz Fulneku? Papírové divadlo inspiro-vané životem J. A. Komenského

Kostel Rozeslání sv. Apoštolů na Toulovcově nám.17.30 Koncert mužského pěveckého sboru

Vocatus ecumenicus z Jimramova

Nový kostel Církve bratrské18.00 Jób – Člověk soudí Boha – audiopro-

jekce v prostorovém formátu za účastiautorů projektu. Vstup volný

Kostel Nalezení sv. Kříže18.00 Diskuze s tvůrci projektu Tvář

J. Pleskot, J. Royt, N. Schmidt

10

Tohle není… k přehlédnutí!SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL

Letošní ročník Smetanovy výtvarné Litomyšle představí téměř kompletní průřez dějinami výtvarného umění od gotiky přesbaroko, 19. století až po současnost a dotkne se i budoucnosti. Opět oživí tradiční výstavní prostory, ale zároveň zpřístupnízcela nové, netradiční prostory, jakými jsou krypta kostela Nalezení sv. Kříže, budoucí knihovna Fakulty restaurování UniverzityPardubice v nové přístavbě Piaristické koleje, nová ateliérová budova fakulty nebo veřejnosti často neznámé litomyšlské dvorky.

Mimořádnou událostí bude letos napříkladumělecká intervence v kryptě litomyšlskéhokostela Nalezení sv. Kříže. A to hned ve dvo-jím smyslu. Nepromění se totiž jen pod-zemní sakrální prostor, ale i vystavenéunikátní umělecké dílo – gotická madona,která byla na podzim roku 2010 objevenatéměř kompletně dochovaná v Osíku u Lito-myšle. Podrobný výzkum ukázal, že se jednáo nejstarší dochovanou polychromovanouřezbu na našem území. V kostele Nalezení sv. Kříže můžete navštívittaké expozici Andělé na návrší, která na-bídne výběr z barokního sakrálního uměnívýchodních Čech. Fakulta restaurování vámpředstaví Faunu bájnou i skutečnou v mědi-rytinách Antonia Tempesty z přelomu 16.a 17. století. Špičková díla českého umění19.a 20. století ze sbírek městské galerie na-jdete v Městské obrazárně na zámku v Lito-myšli. Ještě než přesunete svou pozornostk současnému umění, zajděte do GalerieKroupa na vrcholná díla českého krajinář-ství 19. století.

Zhroucení citůJakýmsi úvodem do současného umění bypro návštěvníka Smetanovy výtvarné Lito-myšle měla být sbírka Roberta Runtáka,

která má pro svůj rozsah a komplexnost vý-jimečné místo nejen na české scéně, ale i vestředoevropském kontextu. Divák se na vý-stavě Tohle není poesie! (Zhroucení citů)v prostorách bývalého zámeckého pivovarusetká s reprezentativními díly současnéhočeského a zahraničního umění v malbě,soše a objektu. Exkluzivní zážitek nabídne White Galleryv nedalekém Osíku, která uvede českou pre-miéru výstavy Daniela Pešty Záznamy nočníhlavy. Byla představena u příležitosti Benát-ského bienále 2015 společně s expozicemiautorů, jako je Yoko Ono, Hermann Nitschnebo Francois Morellet.V Regionálním muzeu v Litomyšli bude k vi-dění výstava Jiří Sozanský 1969 Rok Zlomu,která představí Sozanského díla vztahujícíse k zlomovému roku 1969 a k Janu Pala-chovi, jehož mimořádný čin sebeobětováníse autor umělecky zpracovává řadu let.Zřejmě naposledy bude moci široká veřej-nost navštívit prostor druhého patra novépřístavby Piaristické koleje předtím, než sesem nastěhuje knihovna fakulty restauro-vání, a to v rámci výstavy grafických listůVladimíra Komárka ze sbírky Svetozáraa Jitky Pantůčkových. Sochař Olbram Zou-bek letos slaví devadesátiny. U příležitosti

tohoto jubilea připravila Městská galerie Li-tomyšl výstavu Sochy, jejímž kurátorem jeMistr osobně. Jeho dílo můžete dále obdi-vovat také v prostorách Zámeckého sklepenínebo například v Klášterních zahradách.

I pod širým nebemKlášterní zahrady se za dobu své patnácti-leté existence staly hned několikrát galeriípod otevřeným nebem. Letos na jaře sempřibyla instalace Lukáše Rittsteina – Tour2010 a Zpátky do kamene 2012 zaštítěná Ga-lerií Miroslava Kubíka. V této galerii můžetev době festivalu navštívit výstavu Jana Ku-bíčka Cesta do budoucnosti. Do budoucnostihledí také výstavy představující práce bu-doucích nadějných restaurátorů v Piaris-tické koleji a nové ateliérové budově. Současné české umění dále potkáte v Port-moneu – Museu Josefa Váchala, vystavujízde grafiky, malby a plastiky Petra Válka,nebo v Zámeckém sklepení, kde najdetesochy Olbrama Zoubka a Srdce pro VáclavaHavla. A při procházkách městem se rozhlí-žejte kolem sebe, protože Smetanova vý-tvarná Litomyšl expanduje také na veřejnáprostranství, na dvorky litomyšlských domůa je všude kolem vás v podobě kvalitní sou-dobé architektury. Petra Jiráňová

STÁTNÍ ZÁMEK LITOMYŠL

11

Vademecum výstavSmetanovyvýtvarné Litomyšle

Tohle není poesie! (Zhroucení citů)10. 6.– 10. 7. Zámecký pivovar, Evropské školící centrum Vernisáž 9. 6. v 18.00 hod.

Tvář – Příběh ztracení a touha znovunalézání9. 6.– 31. 12. kostel Nalezení sv. Kříže, Jiráskova ul.,Vernisáž 9. 6. 2016 v 17.00 hod.

To nejlepší z depozitářeMěstské galerie Litomyšl1. 5.– 2. 10. Městská obrazárna, II. patro zámku

Vladimír Komárek – Potkat anděla...10. 6.– 6. 7. Nová přístavba, Piaristická kolej, Jiráskova 8Vernisáž 10. 6. v 19.30 hod.

Olbram Zoubek – Sochy30. 4.– 26. 6. Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110

Bohdan Kopecký – Vladyka z Bídy2. 7.– 2. 10.Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110Vernisáž 1. 7. 2016 v 17.00 hod.

Jiří Sozanský, 1969 Rok zlomu12. 6.– 2. 10.Regionální muzeum v Litomyšli, Jiráskova 9Vernisáž 11. 6. v 19.00 hod.

Zdeněk Sklenář – Ať rozkvete sto květů4. 6.– 10. 7. Galerie Zdeněk Sklenář, Mariánská 1097

Jan Kubíček – Cesta do budoucnosti11. 6.– 3. 9.Galerie Miroslava Kubíka, Smetanovo nám. 71Vernisáž 11. 6. 2016 v 16.00 hod.

Lukáš Rittstein – Tour 2010Zpátky do kamene 2012Galerie Miroslava Kubíka, Klášterní zahrady

Haushoferova krajinářská škola28. 5.– 10. 7.Galerie Kroupa, Smetanovo nám. 60

Petr Válek – Do nebíčka(grafika, malby a plastiky)30. 4.– 30. 9. Portmoneum – Museum Josefa Váchala,T. Novákové 75

Všichni, kdo do Litomyšle jezdí v době festi-valu pravidelně, dobře vědí, že stojí za touschovat si koncertní vstupenku. Využít se dáhned několikerým způsobem: už jen její sa-motná existence vyvolá spoustu vzpomínekna příjemně strávený večer, lze si na ni takénechat podepsat některého z vystupujícíchumělců, ale především – stává se pozvánkouk návštěvě zámku, na jehož druhém nádvoříse většina koncertů Smetanovy Litomyšleodehrává. Už před čtyřmi lety začal zámek spolupraco-vat s festivalem s cílem nabídnout návštěv-níkům komplexní kulturní zážitek.„Vstupenka na pořady festivalu, které se ko-nají v prostorách zámeckého nádvoří, je téžjednorázovou vstupenkou do zámeckého di-vadla a historických reprezentačních sálů,tedy na Základní prohlídkový okruh” připo-míná Zdeňka Kalová, kastelánka státního

zámku Litomyšl. Platnou koncertní vstu-penku je tedy možné v zámecké pokladně vy-měnit za „prohlídkovou”. Ten, kdo si chcezážitky takzvaně dávkovat, se může nazámek vrátit a prohlédnout si ho v jiném časenež festivalovém. Volný vstup do jeho prostors letošní festivalovou vstupenkou je totižmožný až do 28. října 2016. Radost udělátetřeba svým dětem či vnoučatům, které na ve-černí koncert z různých důvodů zatím nemo-hou, ale prohlídka zámeckých komnat v do-poledním či odpoledním čase je potěší. Státní zámek Litomyšl je v červnu a září ote-vřen denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin,v červenci a srpnu od 10 do 18 hodin, v říjnuo víkendech a o svátcích od 10 do 16 hodin.(Poslední prohlídka začíná vždy 60 minutpřed zavírací hodinou.)Podrobné informace najdete na webovýchstránkách www.zamek-litomysl.cz.

Schovejte si vstupenku

12

V uzavřených ulicích vzniknou v době festivalu parkovištěV době festivalu Litomyšl nabývá na rozmě-rech, přijíždějí natěšení milovníci krásnéhudby z blízkého okolí i z míst vzdálených.Přijíždějí je slovem klíčovým. A protože sehromadnou dopravou dá do města dostat po-měrně komplikovaně, většina z nich volíautomobil. Hodinu a půl před zahájením ve-černího programu proto v některých ulicíchplatí dopravní omezení.

čtvrtek 9. 6. 2016 16:30 – 01:00 pátek 10. 6. 2016 19:30 – 01:00 sobota 11. 6. 2016 15:30 – 20:45neděle 12. 6. 2016 19:30 – 01:00úterý 14. 6. 2016 19:00 – 01:30středa 15. 6. 2016 15:30 – 19:30čtvrtek 16. 6. 2016 18:00 – 23:00pátek 17. 6. 2016 19:30 – 24:00sobota 18. 6. 2016 13:30 – 17:30 sobota 18. 6. 2016 19:30 – 01:00neděle 19. 6. 2016 13:00 – 16:30neděle 19. 6. 2016 18:00 – 22:00pondělí 20. 6. 2016 19:30 – 01:30úterý 21. 6. 2016 18:30 – 23:00čtvrtek 23. 6. 2016 19:30 – 01:00pátek 24. 6. 2016 19:30 – 01:00sobota 25. 6. 2016 18:30 – 01:30neděle 26. 6. 2016 18:30 – 01:30pondělí 27. 6. 2016 19:00 – 01:30úterý 28. 6. 2016 19:00 – 23:30čtvrtek 30. 6. 2016 18:00 – 22:30pátek 1. 7. 2016 19:30 – 00:30sobota 2. 7. 2016 14:30 – 18:30sobota 2. 7. 2016 19:30 – 00:30neděle 3. 7. 2016 12:00 – 24:00

V průběhu konání 58. ročníku Mezinárodníhooperního festivalu Smetanova Litomyšl, vždy90 minut před začátkem pořadu konaného nazámeckém nádvoří, budou uzavřeny komuni-kace na nezbytně nutnou dobu: ulice Zá-mecká, Jiráskova ulice ke křižovatce s ulicíM. Kuděje a parkoviště pod zámkem v uliciZahájská. Objížďka bude vedena po místníchkomunikacích, ulicí Lidickou a ulicí P. Bez-ruče. Linkovým autobusům, vozidlům po-žární ochrany a rychlé záchranné službybude průjezd umožněn.

Současně bude vyhlášen tzv. NOTAM pro le-tadla do prostoru o poloměru tři kilometry sestředem nad litomyšlským zámkem do výšky5000 ft, tedy zejména pro malé letouny a mo-torová rogala amatérských pilotů v nízkýchhladinách.

Změna sólistůPořadatelé Smetanovy Litomyšle s omluvouoznamují, že došlo ke změně obsazení sólistygalakoncertu konaného 25. června, a sólistůkoncertu Symfonie tisíců, jež se uskuteční19. června. Za všechny umělce, kteří se bo-hužel kvůli zdravotním indispozicím nemohlidostavit, se podařilo zajistit více než rovno-cennou náhradu. Společně se sopranistkou Celine Byrne nagalakoncertu vystoupí vyhledávaný uruguay-sko-americký tenorista Gaston Rivero, jehožznají posluchači na celém světě, mimo jiné

aktuálně účinkuje v berlínské Státní opeřes Annou Netrebko v Trubadúrovi pod taktov-kou Daniela Barenboima.V Symfonii tisíců se představí Daniel Frank,přední švédský tenorista, úzce spolupracujícís německými a jihoamerickými opernímidomy. Na festivalu je poprvé, nikoli všakv Česku, neboť hostuje v opeře Národního di-vadla v Praze. Jakuba Kettnera nahradí AntonKeremidtchiev, kterého si litomyšlské publi-kum může pamatovat z loňského vystoupení,kde se ujal titulní role v Macbethovi.

Gaston Rivero Daniel Frank Anton Keremidtchiev

Mějte Smetanovu Litomyšl vždy po ruce s mobilní aplikací!Stahujte zdarma na Google Play a App Store.

SMETANOVA LITOMYŠL DO KAPSY

Mám na mysli dostavbu proluky v sousedstvípiaristické koleje na nároží Jiráskovy a Zá-mecké ulice. Naproti se vstupuje do areáluzámku, v sousedství se nachází vzorně opra-vená kolej, využívaná Fakultou restaurováníUniverzity Pardubice, a kostel Nalezení sva-tého Kříže, o kousek dál rekonstruované Re-gionální muzeum a na záda objektu „dýchají”Klášterní zahrady. Kdysi tu stávaly domy, pakvznikla proluka – jakýsi zub, vada či otazník.

Co s ním?Nad tím se zamyslel architekt Aleš Burian,který společně s Gustavem Křivinkou vedeznámou architektonickou kancelář v Brně. Tauž se mimochodem na tváři Litomyšle pode-psala. V jejích počítačích se zrodil projektzdejší základní školy, oceněný čestným uzná-ním Grand Prix České republiky, i projekt lito-myšlského zimního stadionu, nominovaný zaČeskou republiku na evropskou architektonic-kou cenu Mies van den Rohe Pavilon Award.Pro Zámecké návrší architekt Burian navrhlčástečně zapuštěnou dvoupodlažní stavbus malým pavilonem v podkroví, respektujícípůvodní stavební čáru a stávající výšku sou-sedních říms, a domyslel tak doplnění histo-rického prostoru soudobou architekturou.Ostatně o tom, jak architektonicky dotvářetletité stavby, Aleš Burian ledacos ví a má proto výjimečný cit: Nedávno se svou kancelářízískal za dostavbu Dusíkova divadla v Čáslavihlavní cenu za nejlepší novostavbu v historic-kém prostředí od Klubu za starou Prahu.

O rok později, ale přeceJenže pak se to zadrhlo. Kvůli archeologic-kým vykopávkám, které odhalily pozůstatkystředověkého i novověkého osídlení v místěbudoucí stavby. Architekt Burian byl nucenpozměnit projekt a obhájit jej před vědeckouradou Národního památkového ústavu, neboťbylo třeba odstranit některé nálezy a s tímučená instituce musela souhlasit. Povedlo sea poskytovatel evropských dotací navíc při-stoupil na odklad. Přístavba piaristické ko-leje se tak opozdila o rok. Dnes už stojí.„Dopadla skvěle. Líbí se nám,” komentuje jistarosta města Radomil Kašpar. Je to budova kombinující na fasádě skleněnéplochy s tradičním materiálem, cihlovým zdi-vem, přičemž cihly díky jejich struktuře a spá-rám mezi nimi tušíme pod bílou mírnětransparentní omítkou. Velmi elegantní. „Ne-chtěli jsme architektonikou exhibici. Chtělijsme stavbu, která zjevně pochází z dnešnídoby, hovoří soudobý jazykem, a přesto respek-tuje své historické okolí,” říká Aleš Burian.

A jaké bude využití nové budovy na Zámec-kém návrší? Zvenčí vstoupí návštěvník domultifunkční místnosti, která už slouží jed-nak jako nová obřadní síň města, jednak jakoaula fakulty restaurování. V patře je možnév těchto dnech navštívit jednu z výstav Sme-tanovy výtvarné Litomyšle. Jsou tu k viděnígrafické listy malíře, grafika a ilustrátoraVladimíra Komárka z cyklu Potkat anděla zesbírky Svetozára a Jitky Pantůčkových. Pofestivalu Smetanova Litomyšl zde najde tolik

13

KOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA

„Litomyšl se může chlubit mnoha památkami z různých dob. Po roce 1989 se jí tento fond podařiloobohatit stavbami nejpřednějších brněnských a pražských architektů. Litomyšl v tom předběhlavšechna ostatní česká města,” napsal známý historik umění a architektury Rostislav Švácha.A myslím, že nejspíš bude spokojen i s další novou stavbou, která obohatila tvář města, navícna jednom z nejostřeji sledovaných míst. Na Zámeckém návrší.

K větší kráse Litomyšle – i k užitku

potřebné prostory litomyšlská pobočka uni-verzitní knihovny. Bude se sem stěhovat vícenež devět tisíc knih a k tomu různá periodikaa archiv prací studentů. Knihovna bude pří-stupná jak studentům a pedagogům, tak od-borné i laické veřejnosti. A co pavilon,z něhož je nádherný výhled na celé Zámeckénávrší? Ten je možné využít pro ateliérovouvýuku na fakultě. A mimochodem, protáh-nout se pak na terase, která jej obklopuje,bude jistě výjimečný zážitek.

Festivalový playlistPOSLOUCHEJTE S NÁMI

7.00 – z mobilního telefonu se ozývá můjbudíček – Louis Armstrong svým

nádherným chraplákem zpívá What a Won-derful World a svět je hned krásnější. Po-pravdě, často se Satchmo ozývá i dříve; jetřeba včas vyrazit na rozhlasové a televiznínatáčení. A cíle mých toulek Po Česku bývajíi na druhém konci naší země. (A velké P je namístě, protože to je název televizního a roz-hlasového cyklu, který připravuji už patnácta půl roku, a díky němuž jsem české zeměprojel křížem krážem.)

8.00 – pokud sedím v autě, ladím někte-rou z rozhlasových stanic, která hraje

klasiku, případně mě provází moje stanicedomovská – Český rozhlas Dvojka. Zní tedy,dejme tomu, Dvořák anebo Beatles… Dejmetomu. John Lennon a Paul McCartney: All You NeedIs Love

9.00 – jestliže jsem už ovšem v rádiu, tedyv jedné z kanceláří historické budovy

Českého rozhlasu na Vinohradské tříděv Praze, na hudbu není čas. Poslouchám re-portáže do vysílání, chystám se na rozhovory,brouzdám po zpravodajství ČTK. A pak mámtaké dny psací a při psaní svých reportážía rozhovorů hudbu neposlouchám. Ale kdy-bych mohl, tak bych si pustil toho Dvořáka.A. Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestrh moll

10.00 – novinářská práce je hodně pře-kotná, a tak není špatné na chvíli se

zastavit, zavřít se v kanceláři a pustit si ně-jakou hudbu, která pohladí. Co třeba nějakéretro? Například Sestry Havelkovy. Jejich vá-noční album Hot and Sweet Christmas jekrásně nostalgické. A píseň White Christmassi klidně pustím i v červnu.Sestry Havelkovy: White Christmas

12.30 – jsem už dávno po obědě. Zvykljsem si snídat brzy a obědvat také

Václav Žmolík,pravidelný spolupracovníkFestivalových novin

Současnost je náročná, jako bychom sedělina vahách, které naši individualitu kalibrujíhodnotami „peníze”, „úspěch”, „kariéra”.Ploužíme se pak životem s antidepresivy pokapsách a přesvědčujeme jeden druhého, jakje to bezpečné, účinné a fajn. Není našimcílem bojovat s chemií, jen nabízíme jiný kok-tejl. Hudbu. Uklidňuje, tiší bolest, objímá,udivuje, uchvacuje, uvolňuje, přináší radost.Hudba může snadno nastavit rytmus našehoběžného dne, dovolíme-li jí to, stane se námnevtíravou a nenáročnou společnicí od úsvitudo setmění. S technikou, kterou máme k dis-pozici, není žádný problém naprogramovat sivlastní rádio a každý den s jinými melodiemipřirozeně harmonizovat duši i tělo.A jaká hudba klidní duši těch, kteří se podílejína přípravě či propagaci festivalu?

dříve než ostatní, už v 11 hodin. A už za půlhodiny začíná moje odpolední vysílání. Kekávě poslouchám Charlese Aznavoura. LaBoheme. Je neskutečné, jak zpívá ještěv jednadevadesáti! Kdysi jsem to dotáhl kestátnici z francouzštiny…Charles Aznavour: La Boheme

14.00 – za chvíli uvítám ve vysílání Odpo-ledne s Dvojkou houslistu a kama-

ráda Jaroslava Svěceného. Budeme mluvito historických houslích. O těch ví – jako hou-slový virtuos, ale i jako soudní znalec (tu-šili jste to?) – opravdu hodně.A také na nich nahrál spolus dalšími interprety třebaalbum Famous EuropeanViolins.Georg Philipp Tele-mann: Concerto in Dmajor for violin,trumpet and strings

16.30 – je-li pon-dělí, úterý,

středa či čtvrtek,nejspíš právě dohrálanějaká písnička z hu-debního programuDvojky, před kterou jsemse rozloučil se svými poslu-chači. Po třech a půl hodináchu mikrofonu a za ovládacími kli-kami ve vysílacím samoobslužném studiu sesluchátky na uších se vůbec nebudu zlobit zachvíli ticha.

18.00 – doma mě čeká dcera Karolína,operní zpěvačka, a pouští mi do-

stříhaný klip, který natočila na státnímzámku Vizovice. Vybrala si nádhernou áriiprincezny Almireny Lascia ch́ io pianga miacruda sorte z opery Rinaldo od G. F. Händela.Režii hudební nahrávky měl Zdeněk Zahrad-ník, doprovodili ji na cembalo Jitka Navráti-

lová a na violoncello Jan Rezek. Režii obra-zové části klipu měl Dalibor Silný. A ona všekrásně nazpívala i zahrála. Vzniklo rozkošnéhudebně obrazové dílko, které jistě leckohopotěší. G. F. Händel: Lascia ch́ io pianga mia crudasorte

21.00 – u nás se chodí spát pozdě. Jsmedivadelnicko-hudebnicko-mediální

rodina, a tak se často pracuje po večerech.A pak je spousta společenských příležitostí,

kde nechceme chybět. Pokud ovšem ne-jsem na jevišti, v opeře, v divadle

nebo na koncertě, zcela určitěposlouchám hudbu. Cvičím

totiž v tomto čase své se-stavy z jógy a k tomu mi

hraje skoro vždystejná hudba. Mimo-chodem, je to zaseHändel. DokonceGreat Händel, což jeprojekt anglickéhotenoristy Iana Bo-

stridge s Orchestraof the Age of Enligh-

tenment za řízení Har-ryho Bicketa. Mohli jsme

jej slyšet naživo na festivaluStruny podzimu v roce 2007

a hubený, elegantní Ostrovan jejnahrál i na CD. A právě tuto hudbu si ke cvi-čení pouštím. Báječně uklidňuje i povznáší.Ten Händel byl opravdu great, tedy – a zevšech možných překladů toho slova vybírám– úžasný! G. F. Händel: Scherza infida

Pokud byste zatoužili sdílet s Václavem Žmo-líkem jeho oblíbené melodie, stačí navštívitwebové stránky festivalu.

14

TELEMANNGEORG PHILIPP

Do Klášterních zahrad přijdou i Ďáblové

Setkání v Klášterních zahradách, která jsoujakýmsi globálním velkým finále, nikoli jenSmetanovy Litomyšle, ale i celého města,přirozeně zapojeného do Smetanky, začínajímít tradici. Letos bude program atraktivní,a protože víme, jaký je o tuto příjemnou akcizájem, přinášíme časový harmonogram jejíhudební části.Od 15.30 do 16.00 se zkouší. V 16.10 se představí Dana Šimíčková, TaťánaRoskovová a Marta Marinová čili Prime TimeVoice, vokální trio, které „má v repertoáru(nejen) filmové, (nejen) swingové a (nejen)hity”, jak svou činnost samy jeho protago-nistky charakterizují. Od roku 2013, kdy za-čaly společně vystupovat, toho stihly hodně:vydat CD, projet Evropu a zavítat do NewYorku.V 17.50 přijdou slibovaní Ďáblové, tedy Cigán-ski Diabli, světoznámý bratislavský souborskvělých muzikantů, který před dvěma letyzvedl publikum ze židlí při koncertě Smeta-novy Litomyšle ve Svitavách. Jejich umění siužijete do 19.10 a za dvacet minut nato, tedyv 19.30, se nad zahradami, klášterem, zám-kem, rodným domkem Bedřicha Smetanya celou Litomyšlí rozezní tóny závěrečného

15

ODPOLEDNE SE SAINT-GOBAIN ADFORS

Titulek v žádném případě neanoncuje opozitní výstavu k expozici Do nebíčka, která je k vidění v Portmoneu, ale chce být pouhoupozvánkou do Klášterních zahrad. Již potřetí sem zve Litomyšlany i návštěvníky festivalu jeho oficiální partner, společnostSaint-Gobain Adfors, aby jim v odpoledním čase nabídl výborné koncerty, večer pak přenos Velkého finále.

koncertu, skutečného Velkého finále. Mouvlast zahraje Česká filharmonie pod vedenímvynikajícího dirigenta Jakuba Hrůši.

Ač ještě v čase před festivalem, Velké finálenás vybízí k pozvání na Smetanovu Litomyšl2017!

16.00 hodin

Po celý den vstup do zahrad bezplatný. Koná se jen za příznivého počasí.

19.30 hodin, videopřenos ze zámeckého nádvoří

ODPOLEDNE SE SAINT-GOBAIN ADFORS VELKÉ FINÁLE Oficiální partner festivalu Smetanova Litomyšl Vás již potřetí srdečnězve na setkání do Klášterních zahrad, na němž se v hudební části před-staví dámské vokální trio Prime Time Voice (evergreeny, swing, pís-ničky z filmů) a především světoznámý bratislavský soubor virtuózníchmuzikantů Cigánski Diabli.

NEDĚLE 3. ČERVENCE 2016KLÁŠTERNÍ ZAHRADY LITOMYŠL

Bedřich Smetana: Má vlastČeská filharmonie, dirigent Jakub HrůšaVelké finále je připomínkou 70. výročí litomyšl-ských koncertů České filharmonie, která v rámciHudebních slavností Smetanova Litomyšl I. před-nesla Mou vlast pod taktovkou Rafaela Kubelíkave Smetanově domě v neděli 23. června 1946

58. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl finále

Příští číslo festivalových novin vycházíve čtvrtek 9. června• Rozhovor s klavíristou Ivem Kahánkem• Bernsteinova Mše• Zámecké divadlo Václava Žmolíka• Chrámové nokturno• Putování za Verdim• a mnoho dalšího…

Těšte se na příště

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2016 • V nákladu 7000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Smetanova Litomyšl • Foto: František Renza a archiv SL • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

Pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, ministra kulturyDaniela Hermana, ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a hejtmanaPardubického kraje Martina Netolického 58. ročník Mezinárodníhooperního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj,Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispěníMinisterstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem,Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Generální partner festivalu

Program Smetanovy Litomyšle hodina pro zastavení9.6. Slavnostní zahajovací koncert 22.30 Blaze chudým v duchu

11.6. Antonín Dvořák: Čert a Káča 20.00 Blaze těm, kdo pláčou12.6. Leonard Bernstein: MASS 23.15 Blaze tichým14.6. D. Pecková & K. Weill – Cabaret Epoque 22.45 Blaze hladovým a žíznícím

po spravedlnosti15.6. #ujizdimNaSmetance 19.00 Blaze milosrdným16.6. Trojhvězdí vídeňských klasiků 22.00 Blaze těm, kdo mají čisté srdce17.6. Barocco & Carmina Burana 23.30 Blaze působícím pokoj19.6. Gustav Mahler: Symfonie tisíců 21.15 Blaze pronásledovaným20.6. Aneta Langerová „Na radosti” 22.45 Sůl a světlo23.6. Charles Gounod: Romeo a Julie 19.30 Dovršení Zákona a Proroků25.6. Galakoncert – Hvězdy operního nebe 22.30 O cizoložství26.6. Sólo pro 100 smyčců 23.00 O rozluce27.6. Koncert na přání – Proměny 23:00 O přísaze28.6. Koncert na přání – Proměny 23.00 O odplatě

1.7. Bedřich Smetana: Hubička 23.45 O lásce k nepřátelům2.7. Georges Bizet: Carmen 0.10 Jak se modlit

Ke Smetanově Litomyšli jaksi přirozeně patří mše svatá. Tradičně ji celebrujeMons. Tomáš Halík. Letošní rok organizátoři festivalu spolu s litomyšlskýmiduchovními připravili novinku, pokoncertní promluvy v chrámu. Jejich nosné témazní – Madona nemá tvář, ale Ježíš ano.

Krátká zastavení se budou konat v piaristic-kém chrámu Nalezení sv. Kříže, otevřenémpo každém koncertu. Vynikající instalace go-tické Madony z Osíku, připravená arch. Jose-fem Pleskotem v jeho kryptě a nazvaná Tvář,staví otázku po Mariině tváři, která byla ná-silně zničena. Socha však má ještě druhoutvář – Ježíšovu. Ta známa je. A právě jí sebudou věnovat převážně noční pokoncertnízastavení. Duchovní budou číst EvangeliumMatoušovo bez zvláštní liturgie, označenipouze bílou štólou. Na pokračování tak zazníJežíšovo Kázání na hoře, které ukazuje tvářSpasitelovy osobnosti. Na cestu domů zazníinspirativní slovo v dozvuku tónů vynikajícíchduchovních děl, která přichystala SmetanovaLitomyšl.

V prvním týdnu o Tváři promluví DanielKvasnička z Církve bratrské, P. ZdeněkMach, římskokatolický kněz (mj. budoucí li-tomyšlský farář), Štěpán Klásek z Církve če-skoslovenské husitské, P. Václav Vacek,římskokatolický kněz. Václav Hurt, farář Če-skobratrské církve evangelické a mnozídalší.

Po koncertu do chrámuPOKONCERTNÍ PROMLUVY V CHRÁMU NALEZENÍ SV. KŘÍŽE