Mgr. Ilona Kostadinovová, advokátPol. zam. 20. 03. 2018
http://www.advokatnisluzby.comTel. +420/777 57 40 16E-mail:
[email protected]
Politika zaměstnanosti a podpora v nezaměstnanosti
v ČR a EU
Ilona Kostadinovová, zpracováno dne 20. 03. 2018
ObsahÚvod2Právo na zaměstnání2Kapitola první: Pojetí politiky
zaměstnanosti a její nástroje3Státní politika
zaměstnanosti3Centrální a regionální3Aktivní a pasivní politika
zaměstnanosti3Měření nezaměstnanosti4Úřad práce ČR6Role úřadu práce
ČR a Evropská správa služeb zaměstnanosti EURES7Zprostředkování
zaměstnání9Aktivní politika zaměstnanosti10Kapitola druhá: Podpora
v nezaměstnanosti v ČR10Podpora
v nezaměstnanosti10Podpora při rekvalifikaci10Kapitola třetí:
Podpora v nezaměstnanosti v EU - EURES15Podpora
migrujících osob a koordinace dávek
v nezaměstnanosti17Základní nařízení 883/200417Prováděcí
nařízení 987/200922Implementace obecných zásad
koordinace24KOORDINACE DÁVEK V NEZAMĚSTNANOSTI25Koordinace
dávek v nezaměstnanosti25Bydliště (centrum zájmu), jeho dokládání a
posuzování (článek 11 nařízení 987/2009)26Přeshraniční pracovníci
(článek 65 nařízení 883/04)26Sčítání dob pojištění (článek 61
nařízení 883/2004)27Maximální výše podpory v ČR a ochrana
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele27Zákon o
zaměstnanosti, z. č.435/2004 Sb., v platném znění/ZZ
v ČR.27Co je PD U1 (E301), PD U2 (E303)28ČESKÁ
REPUBLIKA29Minimální mzda v EU30Minimální mzda nejen v zemích
Evropské unie31Přístup k legislativnímu zakotvení minimální
mzdy31Minimální mzda mimo EU32Informace o zemích EU a EHS
v oblasti politiky zaměstnanosti – kontakty na kompetentní
instituce34Závěr45Použité zdroje a prameny práva:45Rekapitulace
legislativního rámce a základních principů koordinace systémů
sociálního zabezpečení v EU/EHP/Švýcarsku45
Úvod
Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi
nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Jejím cílem je
produktivně využít zdroje pracovních sil a zabezpečit tak právo na
zaměstnání. Prakticky je pak potřeba si uvědomit, že jde o
realizaci práva na práci garantovanou již v Listině základních
práv a svobod jako právo na svobodnou volbu povolání a přípravu
k němu jakož i právo vykonávat samostatně výdělečnou
činnost.
Cílem státní sociální politiky zaměstnanosti[footnoteRef:1] je
tak sledovat a vyhodnocovat situaci na trhu práce, zpracovávat
prognózy a koncepce zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na trhu
práce, uplatňovat aktivní politiku zaměstnanosti, koordinovat
zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem
zaměstnanosti a lidských zdrojů na trhu práce, hospodařit s
prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytovat informační,
poradenské a zprostředkovatelské služby na trhu práce,
poskytovat podporu v nezaměstnanosti a podporu při
rekvalifikaci, koordinovat opatření v oblasti zaměstnanosti a
rozvoje lidských zdrojů na trhu práce ČR v souladu s evropskou
strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z
Evropského sociálního fondu. Státní politiku zaměstnanosti
zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce
ČR. [1: Slovník MPSV on-line:
http://slovnik.mpsv.cz/statni-politika-zamestnanosti.html (cit. dne
18. 03. 2018)]
Kategorie: zaměstnanost
Právo na zaměstnání
Právo na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce pracovat,
může pracovat a o práci se uchází. Toto právo zahrnuje zaměstnání
v pracovněprávním vztahu, zprostředkování
zaměstnání a dalších služeb stanovených zákonem. Právo na
zaměstnání je jedním ze základních práv občana a je chráněno
právním předpisem, aby nedocházelo k diskriminaci na trhu
práce.
Fyzická osoba má právo si sama zaměstnání svobodně zvolit,
zabezpečit a vykonávat, jak na celém území České republiky, tak
v zahraničí.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších
předpisů/ZZ
Antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o
právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých
zákonů/ANTZ
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele, z. č. 118/2000 Sb., v platném znění
Kapitola první: Pojetí politiky zaměstnanosti a její
nástroje
Státní politika zaměstnanosti
Centrální
Regionální
Aktivní
Pasivní
MPSV ČR
Úřad práce ČR – generální ředitelství
MPSV ČR
Úřad práce ČR
MŠMT ČR
Krajské pobočky
Krajské pobočky
Krajské pobočky
MPO ČR
Kontaktní pracoviště
Kontaktní pracoviště
Kontaktní pracoviště
Centrální a regionální
Součástí Tzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří
globální strategie.
· Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a
mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu,
úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti.
· Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné
odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti
nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům.
· Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky
zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí. ČR/MPSV,
http://www.mpsv.cz/.
Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování
základních služeb zaměstnanosti.
Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat
rozvoj národního hospodářství.
Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a
stanovuje způsoby její realizace.
Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na Úřadu
práce ČR, generální ředitelství, krajské pobočky. Na dodržování
pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce.
Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti znamená a jejím cílem je vytvářet
reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na
trhu práce, zejména podmínky pro vznik :
- nových a efektivních pracovních míst – dotace, investiční
pobídky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR/MPO,
www.mpo.cz
- společensky účelných pracovních míst
- veřejně prospěšných prací
- zajišťování rekvalifikace
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších
předpisů/ZZ upravuje v § 104 základní výčet nástrojů tzv. aktivní
politiky zaměstnanosti. Prakticky je však nutné upozornit na
skutečnost, že se přístup k podpoře trhu práce odvíjí
především od struktury pracovního trhu v jednotlivých
regionech podle míry nezaměstnanosti v jednotlivých odvětvích
hospodářství nebo profesí.
Pasivní politika zaměstnanosti znamená podle zákona o
zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění /ZZ: -
zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci - a dále podpora
v nezaměstnanosti.
Měření nezaměstnanosti
Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo
práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový
ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl
nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o
zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném
věku.
Další informace viz Změna metodiky ukazatele registrované
nezaměstnanosti.
Kalendář publikování nezaměstnanostiNové údaje o nezaměstnanosti
budou zveřejněné vždy 6. pracovní den po ukončení
sledovaného období.
Sledované období
Rok 2018
Rok 2019
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01
Zveřejnění dat
8. 2.
8. 3.
10. 4.
10. 5.
8. 6.
11. 7.
8. 8.
10. 9.
8. 10.
8. 11.
10. 12.
9. 1.
8. 2.
Informace o nezaměstnanosti v České republice
k 28. 02. 2018
V únoru celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 2,9 %
na 280 899, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o
3,7 % na 239 254 a podíl nezaměstnaných osob poklesl na
3,7 %.
K 28. 02. 2018 evidoval Úřad práce ČR (ÚP ČR) na svých
krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem
280 899 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl
o 8 329 nižší než na konci předchozího měsíce, ve
srovnání se stejným obdobím roku 2017 je nižší o 99 309 osob.
Z tohoto počtu bylo 257 884 dosažitelných uchazečů
o zaměstnání ve věku 15 – 64 let. Bylo to o 10 361
méně než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným
obdobím roku 2017 byl jejich počet nižší o 98 937.
V průběhu února bylo nově zaevidováno 33 078 osob. Ve
srovnání s minulým měsícem to bylo méně o 22 545 osob a v
porovnání se stejným obdobím předchozího roku méně o 5 668
osob.
Z evidence v únoru odešlo celkem 41 407 uchazečů (ukončená
evidence, vyřazení uchazeči). Bylo to o 5 608 osob méně než
v předchozím měsíci a o 6 547 osob méně než v únoru
2017. Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo 27
054 osob, tj. o 2 783 méně než v předchozím
měsíci a o 4 666 méně než v únoru 2017, 5 757 uchazečů
o zaměstnání bylo umístěno prostřednictvím Úřadu práce ČR, tj.
539 méně než v předchozím měsíci a o 1 333 méně
než v únoru 2017, 14 353 uchazečů bylo vyřazeno bez
umístění.
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v 75 okresech,
největší v okresech – Benešov (o 6,6 %), Vyškov
(o 6,1 %), Klatovy a Prostějov (oba o 5,5 %),
Chrudim a Plzeň-jih (oba o 5,4 %), Kutná Hora
(o 5,2 %) a Pelhřimov, Trutnov a Olomouc (všichni
o 5,1 %). Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl
zaznamenán ve 2 okresech - Litoměřice (o 2,9 %) a Teplice
(o 0,7 %).
K 28. 02. 2018 bylo evidováno 10 488 absolventů škol všech
stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet poklesl ve
srovnání s předchozím měsícem o 390 osob
a ve srovnání s únorem 2017 byl nižší
o 4 864 osob. Na celkové nezaměstnanosti se
podíleli 3,7 % (leden 2018 – 3,8 %, únor 2017
– 4,0 %). Z celkového počtu absolventů
a mladistvých bylo ke konci února evidováno 6 936
absolventů.
Ke konci února evidoval ÚP ČR 136 605 žen. Jejich podíl na
celkovém počtu uchazečů činil 48,6 %. V evidenci bylo
45 524 osob se zdravotním postižením, což představovalo
16,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 93 970 uchazečů
o zaměstnání, tj. 33,5 % všech uchazečů vedených
v evidenci (leden 2018 – 33,8 %, únor 2017
– 29,8 %).
Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů
o zaměstnání ve věku 15 - 64 let
k obyvatelstvu stejného věku k 28. 02. 2018 poklesl na
3,7 % (leden 2018 – 3,9 %, únor 2017 – 5,1 %
(časová řada od roku 2005 je na adrese
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady).
Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr
vykázalo 36 okresů, nejvyšší byl v okresech Karviná
(7,8 %), Jeseník (7,4 %), Most a Znojmo (oba 7,1 %),
Bruntál (6,8 %), Ostrava-město (6,6 %), Hodonín
(6,2 %) a Chomutov (5,9 %). Nejnižší podíl
nezaměstnaných byl zaznamenán v okresech Praha-východ
(1,3 %), Rychnov nad Kněžnou (1,4 %), Praha západ
(1,8 %), Benešov (1,9 %), Pelhřimov, Plzeň-město, Jičín a
Mladá Boleslav (všichni 2,1 %). Podíl nezaměstnaných mužů
poklesl na 3,8 % a žen na 3,7 %.
Podle posledních dostupných údajů sezónně neočištěná míra
nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání
byla v lednu ČR 2,6 %, v EU28 7,5 %.
Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti byla v ČR 2,4 %
a v EU28 7,3 %. Setříděné údaje jsou uvedeny
v přiložené tabulce a podrobněji viz
http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.
ÚP ČR evidoval k 28. 02. 2018 celkem 239 254 volných
pracovních míst. Jejich počet byl o 8 526 vyšší než v
předchozím měsíci a o 95 156 vyšší než v únoru 2017. Na jedno volné
pracovní místo připadalo v průměru 1,2 uchazečů, z toho
nejvíce v okresech Karviná (7,7), Jeseník (5,7), Ústí nad
Labem (5,6), Znojmo (5,4), Most (4,7), Děčín (4,1), Hodonín (3,9)
a Bruntál (3,6).
Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 13 880
vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), na jedno volné
pracovní místo připadalo 3,3 OZP. Volných pracovních míst pro
absolventy a mladistvé bylo registrováno 60 899, na jedno
volné místo připadalo 0,2 uchazečů této kategorie.
V rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) bylo
k 28. 02. 2018 mj. umístěno na Veřejně prospěšné práce (VPP)
celkem 9 869 uchazečů, na Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)
vyhrazená 8 616 uchazečů.
Celkem 1 654 uchazečů bylo podpořeno SÚPM zřízeným za účelem
vykonávání samostatně výdělečné činnosti (SÚPM – SVČ) a 30 uchazečů
bylo podpořeno nově zřízenými SÚPM u zaměstnavatele.
V rámci zřízení pracovních míst pro OZP bylo podpořeno
celkem 1 612 osob se zdravotním postižením (z toho 43 vykonává
samostatně výdělečnou činnost) a pomocí příspěvku na provoz
pracovního místa pro OZP a OZP - SVČ bylo podpořeno 154
uchazečů. K 28. 02. 2018 se účastnilo rekvalifikačních kurzů
celkem 1 120 uchazečů a zájemců.
Celkem bylo k 28. 02. 2018 prostřednictvím příspěvků
v rámci APZ podpořeno 25 372 osob.
Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě
jsou zveřejněny na internetové adrese
http://portal.mpsv.cz/sz/stat.
Úřad práce ČR
Úřad práce ČR (ÚP ČR) je správním úřadem s celostátní působností
se sídlem v Praze. Úřad práce ČR plní úkoly v oblastech
zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální
podpory, dávek pro osoby se zdravotním
postižením, příspěvku na péči, pomoci v hmotné nouzi,
inspekce poskytování sociálně-právní ochrany a dávek
pěstounské péče. Jeho řídícím a nadřízeným úřadem je Ministerstvo
práce a sociálních věcí ČR, které ve správním řízení rozhoduje o
odvoláních proti rozhodnutí Úřadu práce ČR. Úřad práce ČR se
organizačně člení na generální ředitelství, krajské pobočky a
pobočku pro hlavní město Prahu. Součástí krajských poboček jsou
kontaktní pracoviště.
Role úřadu práce ČR a Evropská správa služeb zaměstnanosti
EURES
O Úřadu práce České republiky[footnoteRef:2] [2: Úřad práce ČR,
integrovaný portál, on-line: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup ]
Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce ČR“) je
správním úřadem s celostátní působností a je organizační složkou
státu. Úřad práce ČR byl zřízen dnem 1. 4. 2011, zákonem č. 73/2011
Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Úřad práce ČR a je jeho
nadřízeným správním úřadem.
Úřad práce ČR tvoří generální ředitelství, krajské pobočky a
pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky“).
Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.
V čele Úřadu práce ČR je generální ředitel. V čele krajské
pobočky je ředitel. V čele kontaktního pracoviště krajské pobočky
je ředitel nebo vedoucí.
Správní řízení v působnosti Úřadu práce ČR se řídí zákonem č.
73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících
zákonů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů. Úřad práce ČR rozhoduje ve správním řízení v I. stupni. O
odvoláních proti rozhodnutí Úřadu práce ČR rozhoduje
ministerstvo.
Generální ředitelství
plní zejména tyto úkoly:
· řídí a kontroluje činnost krajských poboček Úřadu práce
ČR,
· metodicky usměrňuje a koordinuje výkon krajských poboček s
příslušnými útvary v jednotlivých oblastech činnosti Úřadu práce
ČR,
· zabezpečuje koordinaci, metodické řízení a financování
opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
· řídí Evropské služby zaměstnanosti EURES a zastupuje Českou
republiku ve Výboru EU vedoucích veřejných služeb zaměstnanosti;
zastupuje Českou republiku ve Světové asociaci veřejných služeb
zaměstnanosti,
· organizuje a zabezpečuje v součinnosti s dalšími složkami
státní správy poskytování investičních pobídek,
· uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke
zprostředkování zaměstnání, posuzuje jejich odbornou kvalifikaci,
vede evidenci agentur práce a kontroluje jejich činnost,
· spolupracuje na přípravě národních a systémových projektů
fondů EU,
· zajišťuje investiční činnost, stanoví zásady řádné správy a
nakládání s majetkem, ke kterému má svěřenu pravomoc k
hospodaření,
· plní úkoly v oblasti bezpečnosti, krizového řízení a řízení
rizik,
· zajišťuje interní audit,
· zajišťuje úkony v oblasti personalistiky a vzdělávání
zaměstnanců.
Krajské pobočky
jsou organizačními útvary Úřadu práce ČR a plní v rámci kraje
zejména tyto úkoly:
· vytvářejí ve spolupráci s kontaktními pracovišti podmínky pro
provádění státní politiky zaměstnanosti a činnosti v rámci zákona o
ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi,
zákona o sociálních službách a zákona o poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením,
· spolupracují při zabezpečování zaměstnanosti, mobility
pracovních sil, rozvoje lidských zdrojů a sociální ochrany s
územními samosprávnými celky a jejich orgány, sociálními partnery a
organizacemi zaměstnavatelů,
· podílí se na realizaci projektů, pro které je Úřad práce ČR
příjemcem nebo kde jsou krajské pobočky zapojeny do realizace
národních a systémových projektů, pro které je ministerstvo
příjemcem,
· zajišťují agendu ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele v rámci kraje,
· soustavně monitorují a vyhodnocují situaci na trhu práce a
přijímají opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce, vedou
evidenci volných pracovních míst,
· zprostředkovávají zaměstnání uchazečům a zájemcům o
zaměstnání, poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské
služby v oblasti volby či změny povolání, dalšího profesního
vzdělávání, informační a další služby vymezené zákonem o
zaměstnanosti,
· zajišťují rekvalifikaci uchazečům a zájemcům o zaměstnání,
osobám na pracovní rehabilitaci a poskytují služby pracovní
rehabilitace,
· zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti, poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku
zaměstnanosti, zabezpečují výkon agendy plnění povinného podílu
zaměstnaných osob se ZP a podpory zaměstnání osob se ZP,
· zajišťují výplatu nepojistných sociálních dávek, podpor v
nezaměstnanosti a příspěvků APZ,
· zabezpečují výkon agend zahraniční zaměstnanosti, zaměstnávání
občanů ČR v zahraničí, zaměstnávání a evidenci občanů EU a cizinců
v ČR,
· zajišťují výkon agendy podpory v nezaměstnanosti a při
rekvalifikaci, nepojistných sociálních dávek, povolování výkonu
činnosti dítěte,
· zajišťují agendu inspekce sociálních služeb,
· zajišťují agendu dávek pěstounské péče dle zákona o
sociálně-právní ochraně dětí.
Kontaktní pracoviště
jsou organizačními útvary krajských poboček. Součástí
kontaktního pracoviště mohou být detašovaná, či dislokovaná územní
pracoviště, popř. výjezdní pracoviště.
Kontaktní pracoviště plní v oblasti zprostředkování zaměstnání,
evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání zejména tyto úkoly:
· sleduje databázi a podává informace o volných pracovních
místech a aktualizuje je, a zároveň aktivně vyhledává informace o
volných pracovních místech,
· vede evidenci uchazečů o zaměstnání a zájemců o
zaměstnání,
· rozhoduje o nezařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o
vyřazení z této evidence,
· vydává a ověřuje správní rozhodnutí v oblasti zprostředkování
zaměstnání,
· vyhledává uchazečům o zaměstnání včetně zdravotně postižených
vhodné pracovní uplatnění; v této souvislosti spolupracuje s
oddělením zaměstnanosti krajské pobočky,
· projednává s uchazeči včetně zdravotně postižených možnosti
pracovního uplatnění na společensky účelných pracovních místech,
při veřejně prospěšných pracích a jedná s nimi o možnostech
rekvalifikace a provádí v těchto oblastech průzkum zájmu
uchazečů,
· podílí se realizaci opatření a nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti, provádí výběr uchazečů v rámci realizace
jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
· ve spolupráci s krajskou pobočkou se podílí na sociálně
právním a profesním poradenství v oblasti zaměstnanosti,
· vypracovává a sjednává individuální akční plány.
Kontaktní pracoviště plní v oblasti podpory v nezaměstnanosti
zejména:
· rozhoduje ve správním řízení zejména o přiznání podpory v
nezaměstnanosti, při rekvalifikaci, o její výši,
· rozhoduje ve správním řízení o přiznání kompenzace odstupného
dle §44b zákona o zaměstnanosti,
· zpracovává řádné a mimořádné výplaty podpor v nezaměstnanosti
a podpory při rekvalifikaci,
· vydává uchazečům o zaměstnání včetně zdravotně postižených a
určeným orgánům potvrzení, vymezená platnou právní úpravou, o
vedení v evidenci a příp. poskytování podpory v
nezaměstnanosti.
Kontaktní pracoviště plní v oblasti nepojistných sociálních
dávek úkoly správního orgánu prvního stupně dle zákona o státní
sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o
sociálních službách, zákona o poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením a zákona o sociálně-právní ochraně dětí
zejména tyto úkoly:
· rozhoduje ve správním řízení o přiznání příslušné dávky,
· vede evidenci žádostí o dávky v informačním systému,
zpracovává údaje potřebné pro rozhodování o dávce do informačního
systému,
· rozhoduje o případných námitkách účastníka řízení, předává
nadřízenému orgánu odvolání, pokud ve své kompetenci neprovedl
autoremeduru,
· zpracovává řádné i mimořádné výplaty dávek,
· provádí exekuce z přiznaných dávek,
· vyřizuje agendu posouzení zdravotního stavu pro účely
nepojistných sociálních dávek
· zajišťuje agendu dávek pěstounské péče.
Call centrum ÚP ČR
+420 - 844 844 803
Úřední hodiny
PO:
8-12, 13-17
ÚT:
8-11
ST:
8-12, 13-17
ČT:
8-11
PÁ:
8-11*
* jen pro evidenci nových uchazečů o zaměstnání a příjem žádostí
o nepojistné sociální dávky či pozvané klienty
Úřední hodiny na konkrétním pracovišti ÚP ČR si ověřte zde.
Zajímá Vás
· Hledání volných míst
· Rekvalifikace
· Práva a povinnosti
uchazeče o zaměstnání
· Informační letáky
Krajské pobočky
· Hlavní město Praha
· Středočeský kraj
· Jihočeský kraj
· Plzeňský kraj
· Karlovarský kraj
· Ústecký kraj
· Liberecký kraj
· Královéhradecký kraj
· Pardubický kraj
· Vysočina
· Jihomoravský kraj
· Olomoucký kraj
· Moravskoslezský kraj
· Zlínský kraj
Odkazy
· ÚP ČR
· EURES
Za úplnost informací na stránce odpovídá: generální ředitelství
Úřadu práce ČR. Dotazy vyřizuje: tel. 844 844 803,
[email protected]
Začátek stránky
Přístupnost stránek
Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Technická správa |
Textová verze
Zprostředkování zaměstnání
Zprostředkováním zaměstnání se rozumí 1) vyhledání zaměstnání
pro osobu, která se o práci uchází, a
vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který
hledá nové pracovní síly, 2) zaměstnávání osob za účelem jejich
dočasného umístění k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, který
práci přiděluje a dohlíží na její provedení, 3) poradenská a
informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Zaměstnání
mohou zprostředkovávat, za podmínek stanovených zákonem, krajské
pobočky Úřadu práce ČR nebo právnické či fyzické osoby,
které mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání
(viz agentura práce). Krajské pobočky Úřadu práce ČR mohou
provádět pouze zprostředkovatelskou činnost uvedenou v bodech
1 a 3, agentury práce navíc i zprostředkovatelskou činnost uvedenou
v bodě 2.
(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů)
Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících
k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Mezi
nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří rekvalifikace,
investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky
účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na
zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský
program.
Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti je rovněž
poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním
postižením s výjimkou příspěvku na podporu zaměstnávání
osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních
místech, sdílené zprostředkování zaměstnání a cílené
programy k řešení zaměstnanosti.
Aktivní politiku zaměstnanosti primárně zabezpečuje Ministerstvo
práce a sociálních věcí ČR a Úřad práce ČR.
Kapitola druhá: Podpora v nezaměstnanosti v ČR
Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti je poskytovaná krajskou
pobočkou Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání při
splnění zákonem stanovených podmínek. Výše podpory v
nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného
čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání
nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období
přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Zákon č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů/ZZ.
Podpora při rekvalifikaci
Podpora při rekvalifikaci je poskytována uchazečům o
zaměstnání, kteří se zúčastní rekvalifikace zabezpečované
krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Podporu při rekvalifikaci
poskytuje krajská pobočka Úřadu práce ČR uchazeči o
zaměstnání při splnění zákonem stanovených podmínek. Výše
podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou
z průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního
ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu
v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů/ZZ
Od ledna 2018 dostanete vyšší podporu[footnoteRef:3] [3:
Zdroj:
https://www.mesec.cz/clanky/propustili-vas-od-ledna-2018-dostanete-vyssi-podporu/
(cit. 18.03.2018)]
19. 12. 2017
Od ledna 2018 se výrazně zvyšuje podpora pro propuštěné
zaměstnance. Pokud jste ale nezaměstnaní a bez nároku na podporu
v nezaměstnanosti, výhodně si nepřivyděláte.
Od 1. 1. 2018 se zvyšují maximální částky podpory
v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci – můžete dostat až
16 682 Kč nebo 18 695 Kč za měsíc – ovšem
legální přivýdělky i přes valorizaci moc výhodné nebudou.
Od 1. ledna 2018 se na základě pravidelné každoroční
úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a
podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje i limit
povoleného výdělku v tzv. nekolidujícím zaměstnání, pokud jde
o vaše další možné příjmy coby uchazeče o zaměstnání.
Ovšem z případného zvýšení mzdy, platu či odměny, pokud
k němu vůbec v praxi dojde, hodně spolkne nová odvodová
zátěž. Dříve představovalo každé přidání v nekolidujícím
zaměstnání čistou částku, zatímco teď to bude většinou pouze
částka hrubá.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané
z vašeho posledního průměrného čistého výdělku) se nemění a
zůstává pro rok 2018 stejná jako v r. 2017 a
v letech předchozích, ale od 1. ledna 2018 se
zvyšuje maximální výše částky, kterou můžete jako uchazeč
o zaměstnání coby podporu dostat. Výše podpory totiž není
neomezená, nýbrž je limitována.
Podmínkou rok práce v posledních 2 letech
Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte jako uchazeč
o zaměstnání v případě, že:
· jste získali v tzv. rozhodném období, tedy
v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů
o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, dobu
důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců
(překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen
jednou), přičemž se nepočítá doba důchodového pojištění získaná
v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy
v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst.
3 zákona o zaměstnanosti, jak si jej ještě podrobněji
přiblížíme,
· jste požádali krajskou pobočku Úřadu práce, u které jste
vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání,
o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,
· ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti
přiznána, nejste poživatelem starobního důchodu.
Není-li splněna podmínka nároku na podporu spočívající
v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné
výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit
i započtením náhradní doby zaměstnání, kterou může být např.
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo péče
o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované
v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:
· přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
· pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího
stupně,
· osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
· osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s vámi
trvale žije a společně uhrazujete náklady na své potřeby. Tyto
podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely
důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
· výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy
dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena
akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na
základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané
služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin
v kalendářním týdnu,
· osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se
podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na
pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),
· trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na
nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si
tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a
pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa
vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné
lhůtě podle zvláštního právního předpisu.
Nárok na podporu při rekvalifikaci máte jako uchazeč
o zaměstnání, pokud se účastníte rekvalifikace zabezpečované
krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž vám má být
podpora při rekvalifikaci přiznána, nejste poživatelem starobního
důchodu.
Podpůrčí doba čili jak dlouho na podpoře
Podpora v nezaměstnanosti se vám vyplácí po podpůrčí dobu,
která trvá maximálně:
· 5 měsíců, pokud vám je do 50 let věku,
· 8 měsíců, pokud vám je nad 50 a do 55 let
věku,
· 11 měsíců, pokud vám je nad 55 let věku.
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je váš věk dosažený ke dni
podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Pokud vám
vzniklo v posledním zaměstnání právo na odstupné nebo obdobné
plnění, podpora v nezaměstnanosti se vám poskytne až po
uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku
nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena
minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného.
Procentní sazby čili kolik dostanete
Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma skončení
zaměstnání (zda šlo o jednostranné, nebo dvoustranné právní
jednání, tedy např. výpovědí, nebo dohodu) a důvod rozvázání
pracovního poměru (zda byl vážný, pokud jste jej rozvázali vy, nebo
šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej
ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom
přiznávána ve standardní nebo snížené výši, anebo na ni nemáte
vůbec žádný nárok. Její výši ovlivňuje rovněž doba, kdy o ni
požádáte.
Běžná sazba
Běžná sazba podpory v nezaměstnanosti činí první
2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce
50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo
7 měsíců v závislosti na vašem věku) 45 % vašeho
průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli
v posledním zaměstnání, nebo podle vašeho vyměřovacího základu
(pokud jste podnikali jako osoba samostatně výdělečně činná), a to
přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
Nižší sazba za skončení zaměstnání bez vážného důvodu
Pokud jste před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání
bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnání sami nebo dohodou
se zaměstnavatelem, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti
jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo
vyměřovacího základu.
A co jsou vážné důvody, pro které můžete sami skončit
zaměstnání výpovědí či okamžitým zrušením nebo dohodou se
zaměstnavatelem, aniž byste dostali sníženou podporu
v nezaměstnanosti, podle zákona?
· nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
· nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci
jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve
stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
pokud s vámi trvale žije a společně uhrazujete náklady na své
potřeby. Tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se
pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
· docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní
docházka dítěte,
· místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo
registrovaného partnera,
· okamžité zrušení pracovního poměru z vaší strany podle
ust. § 56 zákoníku práce (k tomu můžete přistoupit za
zákonem stanovených podmínek ze zdravotních důvodů nebo pro
nevyplacení mzdy nebo její náhrady zaměstnavatelem),
· zdravotní důvody, které vám podle lékařského posudku brání
vykonávat zaměstnání (aniž by zakládaly možnost zrušit pracovní
poměr okamžitě dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku
práce),
· jiné vážné osobní důvody, např. etické, mravní či náboženské,
nebo důvody hodné zvláštního zřetele (takže zajisté uspěje ten, kdo
se cítí v zaměstnání diskriminován z rasových nebo
náboženských důvodů, ale ten, kdo odejde pro nesnesitelné pracovní
podmínky, které mu vytvořili kolegové (mobbing), nebo nadřízený
(bossing), nikoliv…).
Úřady práce pak samozřejmě uznávají za vážný důvod rozvázání
pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních
nebo zdravotních důvodů.
Pokud jste ale ukončili sami nebo dohodou ve stejný den více
zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných
důvodů, náleží vám podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních
dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce
podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %
průměrného měsíčního čistého výdělku.
Nulová podpora za porušování pracovní kázně nebo
režimu práce
Vůbec pak nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud
s vámi byl v době posledních 6 měsíců před zařazením
do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen
pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající
z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané
práci zvlášť hrubým způsobem. Nebo okamžitým zrušením podle
ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí
podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Nebo pokud
s vámi byl v době posledních 6 měsíců před zařazením
do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen
pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení vaší jiné
povinnosti podle ust. § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
tedy ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro
nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,
pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní
neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah
povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů
trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Jakmile tedy úřad práce zjistí, že v uvedeném období
(6 měsíců před registrací na úřadu práce) došlo
k rozvázání pracovního poměru z uvedených důvodů, podpora
v nezaměstnanosti vám nebude vůbec přiznána. Roli přitom
nebude hrát ani skutečnost, že nešlo o poslední zaměstnání
před vzetím do evidence uchazečů o zaměstnání, ale zaměstnání
předchozí, leč spadající do uvedené doby 6 měsíců. Nárok na
podporu není dán, pokud k porušení pracovní kázně nebo režimu
práce došlo zvlášť hrubým způsobem. Pokud zaměstnavatel volil a do
právního úkonu, kterým rozvázal pracovní poměr, (a do potvrzení pro
úřad práce) uvedl rozvázání pracovního poměru z důvodu méně
intenzivního porušení povinností, tedy závažného porušení nebo
soustavného méně závažného porušování pracovní kázně, pak to nárok
na podporu v nezaměstnanosti neovlivňuje.
Více peněz na rekvalifikaci
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 %
průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu.
Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu
rekvalifikace.
Pokud jste ukončili v rozhodném období ve stejný den více
zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které
jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory
v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví
z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých
výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku a
vyměřovacího základu.
Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní
poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní
činnosti byly zaměstnavatelem event. rozvázány z důvodu
porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem
nebo z důvodu porušení režimu práce neschopného zaměstnance
zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných
pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti
zaměstnavatel neuvádí do potvrzení o zaměstnání (tzv.
zápočtového listu), nýbrž je povinen je uvést na vaši žádost
v odděleném potvrzení, určeném právě pro úřad práce.
Maximální částky
Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna
2018 dochází ke zvýšení částky maximální podpory
v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Maximální výše
podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy
v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí
kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla
podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až
3. čtvrtletí roku 2017 činila 28 761 Kč. (Její
výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí
č. 447/2017 Sb.)
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout
až 16 682 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla
podána po 31. prosinci 2017, tedy v r. 2018. (Jestliže
byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě
do 31. prosince 2017, pak její maximální možná výše činí
15 660 Kč měsíčně.) Pokud máte vyšší výdělek a jste
propouštění ke konci roku, měli byste zvážit, jestli se
registrujete koncem r. 2017, anebo až na začátku r.
2018. S ohledem na zvýšení maximální podpory se může
vyplatit počkat až na leden 2018, dostanete více peněz. Rovněž tak
pokud máte odložený nárok na podporu v nezaměstnanosti
z důvodu toho, že vám bylo vyplaceno v posledním
zaměstnání odstupné nebo obdobná plnění jako odchodné, odbytné
apod., a nemáte tedy nárok na podporu ihned od registrace úřadem
práce. V takovém případě se pokuste podat žádost
o podporu až v r. 2018, i když žádáte
o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání již koncem
r. 2017.
Není to však žádné absolutně platné pravidlo, že na přelomu dvou
roků je vždy, pokud to okolnosti a sociální situace dovoluje, lepší
a výhodnější požádat o podporu až v novém roce, tedy po
valorizaci sociální dávky, ta totiž není zaručena – např. pro
r. 2010 tomu bylo naopak, neboť výše maximální podpory oproti
r. 2009 klesla.
Vždy se tedy vyplatí opatřit si potřebné informace, ideálně ve
Sbírce zákonů nebo v hodnověrných pramenech, informujících
o pracovněprávních a sociálních záležitostech, jako je
Měšec.cz. Nicméně v současné době s ohledem na nárůst
mezd lze očekávat vždy spíše růst sociální dávky. Ještě dodejme, že
pokud nemá vyřešeny své platební povinnosti ohledně zdravotního
pojištění, tedy nejste pojištěni v daném kalendářním měsíci
ještě z titulu zaměstnání, neměli byste s registrací na
úřadu práce otálet. Za uchazeče o zaměstnání platí zdravotní
pojištění stát, pokud však nebudete registrován úřadem práce a
nejste tzv. státním pojištěncem z jiného event. důvodu, pak
jste považováni za tzv. osobu bez zdanitelných příjmů a musíte si
za daný měsíc uhradit zdravotní pojištění sami, a to v r.
2017 ve výši 1485 Kč a v r. 2018 ve výši
1647 Kč – psali jsme o tom v článku Minimální
mzda 2018: lidé bez příjmu zaplatí víc, pracující nezaměstnaní více
vydělají.
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek
průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
kterém jste nastoupili na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při
rekvalifikaci nastoupené v r. 2018 tak může dosáhnout až
18 695 Kč za měsíc. (Pokud jste nastoupili na
rekvalifikaci v r. 2017, činí maximální podpora při
rekvalifikaci 17 550 Kč.)
Maximální výše podpory v Kč za měsíc, podle kalendářního
roku, v němž bylo požádáno o podporu
2018
2017
2016
V nezaměstnanosti
16 682 Kč
15 600 Kč
15 024 Kč
Při rekvalifikaci
18 695 Kč
17 550 Kč
16 837 Kč
Když není podporu z čeho spočítat
V praxi se stávají případy, kdy nemůžete doložit svůj
příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát
při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele. V případě, že
(ačkoliv je to jeho povinností) vám zaměstnavatel nevyhotoví
potvrzení o výši výdělku (např. z důvodu probíhajícího
pracovněprávního sporu mezi vámi) a vy nemáte jiné dokumenty
způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (např.
proto, že jste je ztratili, přišli jste o ně při požáru nebo
povodni atp.). I v těchto situacích je však třeba vás
hmotně zabezpečit a stanovit vám výši podpory, i v těchto
případech se vychází se statisticky zjištěné průměrné mzdy
v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem
odvozuje výše podpory.
Pokud bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši průměrného
měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo
u vás nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací
základ stanovit, ale splnili jste podmínku pro přiznání
podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením
náhradní doby se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první
2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši
0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy
v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla
podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti
tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4315 Kč,
3452 Kč, 3164 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky
4050 Kč, 3240 Kč, 2970 Kč).
Situace, kdy bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši
průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní
svou povinnost a nevydá vám na vaši žádost potvrzení dle ust. §
313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení
o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad
osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti
rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např.
skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení
povinností zvlášť hrubým způsobem). V případě samostatné
výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací
základ (na důchodové pojištění) by podobný problém neměl nastat,
jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního
zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání
potřebné podklady, vydá.
Někdy se použije pravděpodobný výdělek
Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo
jednat o vaše zavinění, kdy jste nedoložili podklady potřebné
pro vydání tohoto potvrzení. Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči
vám své povinnosti, váš průměrný výdělek lze určit vždy, a to
i když jste pro zaměstnavatele případně pro překážky
v práci nepracovali, ale byli jste u něj zaměstnáni.
Pokud u vás nelze stanovit průměrný výdělek, použije se
pravděpodobný výdělek. (Zmínili jsme ho již např. v článku
Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když
pracujete?.)
U vás tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti
průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat
situace, kdy tento výdělek nejste schopni doložit z důvodů na
straně zaměstnavatele. Nemožnost určit vyměřovací základ naopak
může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost
zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž
v tomto roce podána žádost o podporu
v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby
důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo
započtením náhradní doby). Např. jste propuštěni ze zaměstnání
k 31. 12. (2017) nebo jste rodič, který do té doby
pobíral rodičovský příspěvek, aniž byste čerpali v zaměstnání
rodičovskou dovolenou. Začnete podnikat jako OSVČ od 1. 1.
následujícího kalendářního roku (2018) a činnost ukončíte
k 31. 7. (2018). Důchodově pojištěná samostatná výdělečná
činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2018) a
podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou
samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím
zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné
činnosti. Následně 1. 8. (2018) požádáte jako uchazeč
o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a
o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem
k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené
zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací
základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2019)
po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok
(2018). Jelikož v předchozím roce (2017) samostatná výdělečná
činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací
základ. A nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání,
protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba
postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona
o zaměstnanosti.
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po
celou dobu rekvalifikace 0,14násobek příslušné částky, tedy
4027 Kč (dosud, šlo resp. jde o částku 3780 Kč).
Příště si probereme vaše nároky coby uchazeče při opakované
nezaměstnanosti – kdy máte a kdy nemáte na podporu
v nezaměstnanosti nárok. A také možnosti těch, kdo nárok
na podporu nemají.
Zdroj:
https://www.mesec.cz/clanky/propustili-vas-od-ledna-2018-dostanete-vyssi-podporu/
Kapitola třetí: Podpora v nezaměstnanosti v EU -
EURES
European employment services/EURES[footnoteRef:4] [4: Evropská
správa služeb zaměstnanosti/ European Employment Services /EURES,
on-line: http://portal.mpsv.cz/eures/ (cit. 18. 03. 2018)]
Úřad práce České republiky (ÚP ČR) se po připojení země k EU
(2004) stal součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je
usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES (z
angl. EURopean Employment Services = Evropské služby
zaměstnanosti) nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech 28
členských států EU, dále členské země EHP Island, Lichtenštejnsko a
Norsko, a prostřednictvím bilaterálních smluv také Švýcarsko.
Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby užitečné všem
pracujícím, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, kteří
mají zájem využívat práva volného pohybu osob. Poskytování služeb
EURES je umožněno dvěma základními cestami: na jedné straně to jsou
databáze přístupné na Evropském portále pracovní mobility, na
straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES
poradci a kontaktními pracovníky EURES, kteří působí na krajských
pobočkách a kontaktních pracovištích ÚP ČR.
Stěžejním informačním zdrojem sítě EURES je Evropský portál
pracovní mobility spravovaný Evropskou komisí.
Zde je k dispozici především obsáhlá databáze volných
pracovních míst v členských státech sítě EURES. V zájmu
nalezení co největšího počtu odpovídajících pozic je užitečné
zadávat jako vstupní požadavek pro vyhledávání požadovanou profesi
a požadovanou zemi. Nabídky vhodné pro uchazeče ze zahraničí jsou
označené vlajkou EU, tyto pozice lze přímo vyhledávat zakliknutím
požadavku "S vlaječkou sítě EURES"na levé liště.
Zájemci si na tomto portále mohou vytvořit účet uchazeče o
zaměstnání a vložit svůj profesní životopis do on-line
databáze životopisů, která je přístupná zaměstnavatelům z různých
evropských zemí registrovaným na portále EURES.
Velmi užitečným zdrojem informací je databáze životních a
pracovních podmínek v členských státech sítě EURES. Uvádí se
zde základní informace spojené s životními a pracovními podmínkami
v dané zemi (administrativní procedury, systém sociálního
zabezpečení, daňová problematika, pracovní smlouvy, obvyklé způsoby
hledání zaměstnání, atd.).
V rámci odkazů na jednotlivé země jsou zde k dispozici informace
o místním trhu práce až do úrovně jednotlivých regionů, včetně
seznamů nejvíce a nejméně žádaných profesí. Tyto informace jsou k
dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a úředním jazyku
dané země. Zájemcům o možnosti studia v členských zemích sítě EURES
je určena databáze Vzdělávání. Tato sekce obsahuje odkaz na
evropský portál PLOTEUS[footnoteRef:5] disponující
databází vzdělávacích příležitostí v Evropě. Řadu dalších
souvisejících informací poskytuje Portál Evropské unie pro
mladé. [5: Portál vzdělávacích a kvalifikačních příležitostí
v EU/PLOTUES, on-line: https://ec.europa.eu/ploteus/]
Služba EURES v zemích Evropské unie (EU),
Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska
Úřad práce České republiky (ÚP ČR) se po připojení země k EU
(2004) stal součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je
usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES (z
angl. EURopean Employment Services = Evropské služby zaměstnanosti)
nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech 28 členských států EU,
dále členské země EHP Island, Lichtenštejnsko a Norsko, a
prostřednictvím bilaterálních smluv také Švýcarsko.
Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby užitečné všem
pracujícím, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, kteří
mají zájem využívat práva volného pohybu osob. Poskytování služeb
EURES je umožněno dvěma základními cestami: na jedné straně to jsou
databáze přístupné na Evropském portále pracovní mobility, na
straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES
poradci a kontaktními pracovníky EURES, kteří působí na krajských
pobočkách a kontaktních pracovištích ÚP ČR.
Stěžejním informačním zdrojem sítě EURES je Evropský portál
pracovní mobility spravovaný Evropskou komisí.
Zde je k dispozici především obsáhlá databáze volných pracovních
míst v členských státech sítě EURES. V zájmu nalezení co největšího
počtu odpovídajících pozic je užitečné zadávat jako vstupní
požadavek pro vyhledávání požadovanou profesi a požadovanou zemi.
Nabídky vhodné pro uchazeče ze zahraničí jsou označené vlajkou EU,
tyto pozice lze přímo vyhledávat zakliknutím požadavku "S vlaječkou
sítě EURES" na levé liště.
Zájemci si na tomto portále mohou vytvořit účet uchazeče o
zaměstnání a vložit svůj profesní životopis do on-line databáze
životopisů, která je přístupná zaměstnavatelům z různých evropských
zemí registrovaným na portále EURES.
Velmi užitečným zdrojem informací je databáze životních a
pracovních podmínek v členských státech sítě EURES. Uvádí se
zde základní informace spojené s životními a pracovními podmínkami
v dané zemi (administrativní procedury, systém sociálního
zabezpečení, daňová problematika, pracovní smlouvy, obvyklé způsoby
hledání zaměstnání, atd.). V rámci odkazů na jednotlivé země jsou
zde k dispozici informace o místním trhu práce až do úrovně
jednotlivých regionů, včetně seznamů nejvíce a nejméně žádaných
profesí. Tyto informace jsou k dispozici v angličtině,
francouzštině, němčině a úředním jazyku dané země.
Zájemcům o možnosti studia v členských zemích sítě EURES je
určena databáze Vzdělávání. Tato sekce obsahuje odkaz na evropský
portál PLOTEUS disponující databází vzdělávacích příležitostí v
Evropě. Řadu dalších souvisejících informací poskytuje Portál
Evropské unie pro mladé.
Služba EURES v České republice
V každém členském státě je osobní poskytování služby EURES
zajištěno především prostřednictvím EURES poradců. Ti jsou v ČR
metodicky řízeni Národní koordinační kanceláří, která sídlí na
Generálním ředitelství ÚP ČR. EURES poradci jsou vyškolení
specialisté, kteří jsou schopni poskytnout informace související se
zaměstnáním v jiné členské zemi sítě EURES. Ve složitějších
případech mohou zajistit informace z dalších tuzemských a
zahraničních zdrojů, případně předat kontakt na další kompetentní
instituce.
EURES poradci působí na krajských pobočkách ÚP ČR a na
Kontaktních pracovištích ÚP ČR ve Frýdku-Místku, Kladně, Chebu,
Chomutově, Sokolově, Tachově, Ústí nad Orlicí a Znojmě. Na
ostatních pobočkách ÚP ČR lze obdržet základní informace o nabídce
sítě EURES. Na kontaktních pracovištích ÚP ČR, kde nesídlí EURES
poradci, působí kontaktní osoby EURES, které jsou schopny sdělit
základní informace o síti EURES, poskytnout informační materiály,
seznámit s databázemi národního a evropského portálu EURES a
případně předat kontakt na EURES poradce vážným zájemcům o práci v
jiném členském státě EU, EHP a Švýcarska.
Aktuální seznam EURES poradců a kontaktních osob na ÚP ČR
naleznete na stránce Seznam EURES poradců. Osobní schůzku s EURES
poradcem nebo kontaktní osobou si domluvte předem telefonicky nebo
e-mailem. EURES poradci vykonávají také řadu dalších činností mimo
kancelář a předchozí domluva tak snižuje riziko, že EURES poradce
nebude zrovna přítomen na pracovišti.
V období 1. 1. – 30. 11. 2015 byly služby sítě EURES v ČR
spolufinancovány z Evropského sociálního fondu (Operační program
Lidské zdroje a zaměstnanost) a státního rozpočtu ČR
prostřednictvím projektu "Evropské služby zaměstnanosti ČR"
(registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00026).
V období 1. 2. 2016 – 30. 9. 2020 jsou služby sítě EURES
v ČR spolufinancovány z Evropského sociálního fondu
(Operační program Zaměstnanost) a státního rozpočtu ČR
prostřednictvím projektu „Evropské služby zaměstnanosti ČR II“
(registrační číslo projektu:
CZ.03.1.54/0.0/0.0/15_011/0000054).
Za úplnost informací na stránce odpovídá: generální ředitelství
Úřadu práce ČR (odbor zaměstnanosti). Dotazy vyřizuje: tel. 844 844
803, [email protected]
Začátek stránky
Přístupnost stránek
Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Technická správa |
Textová verze
Podpora migrujících osob a koordinace dávek
v nezaměstnanosti
Vymezení věcného rozsahu koordinace s důrazem kladeným na
dávky v nezaměstnanosti
Základní Nařízení 883/2004 Článek 3 Věcná oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na veškeré právní předpisy týkající
se těchto oblastí sociálního zabezpečení:
a) dávky v nemoci;
b) dávky v mateřství a rovnocenné otcovské dávky;
c) dávky v invaliditě;
d) dávky ve stáří;
e) pozůstalostní dávky;
f) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání;
g) pohřebné;
h) dávky v nezaměstnanosti;
i) předdůchodové dávky;
j) rodinné dávky.
Základní nařízení 883/2004
Koordinační pravidla obecně – subsidiarita, proporcionalita
Základní koordinační principy – rovné zacházení, aplikace
právního řádu jednoho státu, sčítání dob pojištění, výplata dávek
do zahraničí/zachování nabytých práv
Základní nařízení 883/2004 o koordinaci sociálního
zabezpečení
KAPITOLA 6 Dávky v nezaměstnanosti Článek 61
Zvláštní pravidla pro sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo
samostatné výdělečné činnosti
1. Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy
podmiňují získání, zachování, obnovení nebo trvání nároku na dávky
získáním buď dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné
činnosti, přihlíží v nezbytné míře k dobám pojištění, zaměstnání
nebo samostatné výdělečné činnosti získaným podle právních předpisů
kteréhokoli jiného členského státu, jako by šlo o doby získané
podle právních předpisů, které uplatňuje.
Pokud však příslušné právní předpisy podmiňují nárok na dávky
získáním dob pojištění, nepřihlíží se k dobám zaměstnání nebo
samostatné výdělečné činnosti získaným podle právních předpisů
jiného členského státu, ledaže by byly tyto doby považovány za doby
pojištění a byly získány podle příslušných právních předpisů.
2. Kromě případů uvedených v čl. 65 odst. 5 písm. a) je použití
odstavce 1 podmíněno tím, že dotyčná osoba naposledy získala podle
právních předpisů, podle kterých se o dávky žádá:
- doby pojištění, pokud uvedené právní předpisy doby pojištění
vyžadují,
- doby zaměstnání, pokud uvedené právní předpisy doby zaměstnání
vyžadují, nebo
- doby samostatné výdělečné činnosti, pokud uvedené právní
předpisy doby samostatné výdělečné činnosti vyžadují.
Příklad ČR – sociální pojištění v délce nejméně 12 měsíců
v době posledních 2 let (Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance –
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ – nemocenské, důchodové a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti podle z.č. 581/1992 Sb., v platném
znění)
Článek 62 Výpočet dávek
1. Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy
stanoví výpočet dávek na základě výše předchozího platu nebo příjmu
ze samostatné výdělečné činnosti, přihlíží výlučně k platu nebo
příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, který dotyčná osoba
obdržela za svou poslední činnost zaměstnance nebo osoby samostatně
výdělečně činné podle uvedených právních předpisů.
2. Odstavec 1 se použije také v případech, kdy právní předpisy
používané příslušnou institucí stanoví zvláštní referenční období
pro určení platu, který slouží jako základ pro výpočet dávek, a
pokud se právní předpisy jiného členského státu vztahovaly na
dotyčnou osobu po celou tuto dobu nebo její část.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 přihlíží instituce místa bydliště,
pokud jde o příhraniční pracovníky, na které se použije čl. 65
odst. 5 písm. a), k platu nebo příjmu ze samostatné výdělečné
činnosti, který dotyčná osoba získala v členském státě, jehož
právní předpisy se na ni vztahovaly během její poslední činnosti
jako zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, v souladu s
prováděcím nařízením. 987/2009
Článek 63 Zvláštní ustanovení o upuštění od pravidel týkajících
se bydliště
Pro účely této kapitoly se článek 7 použije pouze na případy
stanovené v článcích 64 a 65 a v mezích v nich stanovených.
Článek 64 Nezaměstnané osoby odcházející do jiného členského
státu
1. Zcela nezaměstnaná osoba, která splňuje podmínky právních
předpisů příslušného členského státu pro vznik nároku na dávky a
která odchází do jiného členského státu s cílem hledat zaměstnání,
si zachová nárok na peněžité dávky v nezaměstnanosti za těchto
podmínek a s těmito omezeními:
a) před svým odjezdem musí být zapsána do evidence uchazečů o
zaměstnání a musí zůstat k dispozici službám zaměstnanosti
příslušného členského státu nejméně čtyři týdny poté, co se stala
nezaměstnanou. Příslušné služby nebo instituce jí však mohou
povolit odjezd před uplynutím této doby;
b) musí být zapsána do evidence uchazečů o zaměstnání služeb
zaměstnanosti každého členského státu, do kterého přijede, a
podřídit se tam kontrole. Tato podmínka se považuje za splněnou,
pokud jde o dobu před zapsáním, jestliže se dotyčná osoba zapsala
do sedmi dnů po dni, kdy přestala být k dispozici službám
zaměstnanosti ve státu, který opustila. Ve výjimečných případech
mohou příslušné služby nebo instituce tuto lhůtu prodloužit;
c) nárok na dávky je zachován po dobu tří měsíců ode dne, kdy
dotyčná osoba přestala být k dispozici službám zaměstnanosti státu,
který opustila, za předpokladu, že celkové trvání pobírání dávek
nepřekročí trvání jejího nároku na dávky podle právních předpisů
tohoto členského státu. Příslušné služby nebo instituce mohou
prodloužit lhůtu tří měsíců nejvýše na šest měsíců;
d) dávky vyplácí příslušná instituce v souladu s právními
předpisy, které uplatňuje, na své náklady.
Příklad ČR I.K. Podpůrčí doba pobírání podpory
v nezaměstnanosti 5měsíců, resp. 8 nebo 9 dle věku uchazeče o
zaměstnání.
EURES – export a import dávek – tiskopisy U – Unemployment,
získání
Relevantní období – doba posuzovaná pracovním úřadem při
rozhodování o dávkách v nezaměstnanosti; české úřady práce
tedy vystaví formulář E301 s dobami
pojištění získanými za období požadované jednotlivými členskými
státy
Jeden rok, když se formulář posílá lucemburské instituci.
Dva roky, když se formulář posílá italské, islandské,
lichtenštejnské nebo švýcarské instituci.
Itálie může vyžadovat informace o všech dobách pojištění dotyčné
osoby v zahraničí.
Pro účely švýcarských institucí - čtyři roky v případě dětského
vzdělávání nebo
samostatně výdělečné činnosti po krátkou dobu.
Tři roky, je-li formulář zasílán belgické, dánské, francouzské,
řecké, irské, portugalské nebo britské
instituci.
Více než tři roky, je-li formulář zasílán instituci finské,
polské (20 let), španělské (6 let), německé (7
let), rakouské (10, 15 nebo 25 let), maďarské a slovenské (4
roky), švédské (8 let),
estonské, české, kyperské, lotyšské, nizozemské, slovinské,
maltské, litevské, rumunské a
bulharské(celá doba pojištění). V některých případech vyžadují
belgické instituce
informace o celé době pojištění. V případě potřeby, jde-li o
pracovníky ve věku 52 či více
let, mohou španělské instituce vyžadovat informace o dodatečných
dobách předcházejících
posledním šesti letům.
Poslední ukončený kalendářní rok nebo poslední tři ukončené
kalendářní roky, je-li formulář zasílán norské instituci.
2. Vrátí-li se dotyčná osoba do příslušného státu v době
uplynutí lhůty, po kterou má nárok na dávky podle odst. 1 písm. c)
nebo před jejím uplynutím, její nárok na dávky podle právních
předpisů tohoto státu trvá. Nevrátí-li se před uplynutím této
lhůty, ztrácí všechny nároky na dávky podle právních předpisů
příslušného státu, nejsou-li tyto právní předpisy v tomto ohledu
příznivější. Ve výjimečných případech mohou příslušné služby nebo
instituce povolit dotyčné osobě vrátit se později bez ztráty
nároku.
3. Nejsou-li právní předpisy příslušného členského státu
příznivější, maximální celková lhůta mezi dvěma dobami zaměstnání,
po kterou se nárok na dávky zachovává podle odstavce 1, jsou tři
měsíce; příslušné služby nebo instituce mohou tuto lhůtu prodloužit
nejvýše na šest měsíců.
4. Ujednání týkající se výměny informací, spolupráce a vzájemné
pomoci mezi institucemi a službami příslušného členského státu a
členského státu, do něhož dotyčná osoba odchází hledat zaměstnání,
stanoví prováděcí nařízení. 987/2009
Článek 65 Nezaměstnané osoby, které měly bydliště v jiném než
příslušném členském státě
1. Osoba, která měla během svého posledního zaměstnání nebo
samostatné výdělečné činnosti bydliště v jiném než příslušném
členském státě, musí být v případě částečné nebo přerušované
nezaměstnanosti k dispozici svému zaměstnavateli nebo službám
zaměstnanosti příslušného členského státu. Pobírá dávky podle
právních předpisů příslušného členského státu, jako by měla
bydliště v tomto členském státě. Tyto dávky poskytuje instituce
příslušného členského státu.
2. Nezaměstnaná osoba, která měla během svého posledního
zaměstnání, nebo své samostatné výdělečné činnosti bydliště v jiném
členském státě než v příslušném členském státě a bydlí v něm i
nadále nebo se do něj vrací, musí být k dispozici službám
zaměstnanosti členského státu, ve kterém má bydliště. Aniž je
dotčen článek 64, doplňkově může být nezaměstnaná osoba k dispozici
službám zaměstnanosti členského státu, ve kterém naposledy
vykonávala činnost jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně
činná.
Nezaměstnaná osoba, která není příhraničním pracovníkem a která
se nevrací do členského státu, v němž má bydliště, musí být k
dispozici službám zaměstnanosti v členském státě, jehož právní
předpisy se na ni naposledy vztahovaly.
3. Nezaměstnaná osoba uvedená v první větě odstavce 2 se zapíše
do evidence uchazečů o zaměstnání u příslušných služeb
zaměstnanosti členského státu, ve kterém bydlí, podléhá tamní
kontrole a dodržuje podmínky právních předpisů uvedeného členského
státu. Rozhodne-li se také zapsat do evidence uchazečů o zaměstnání
v členském státě, ve kterém byla naposledy zaměstnána nebo
samostatně výdělečně činná, dodržuje povinnosti platné v tomto
státě.
4. Provádění druhé věty odstavce 2 a druhé věty odstavce 3,
jakož i ujednání o výměně informací, spolupráci a vzájemné pomoci
mezi institucemi a službami členského státu bydliště a členského
státu, v němž dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost
zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, stanoví
prováděcí nařízení.
5. a) Nezaměstnaná osoba uvedená v první a druhé větě odstavce 2
pobírá dávky podle právních předpisů členského státu svého
bydliště, jako by se na ni tyto předpisy vztahovaly během její
poslední činnosti jako zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně
činné. Tyto dávky poskytuje instituce místa bydliště.
b) Pracovník, který není příhraničním pracovníkem a kterému jsou
poskytovány dávky na účet příslušné instituce členského státu,
jehož právní předpisy se na něj naposledy vztahovaly, však po
návratu do členského státu bydliště nejdříve pobírá dávky podle
článku 64, přičemž pobírání dávek podle písmena a) se mu
pozastavuje po dobu, během které pobírá dávky podle právních
předpisů, jež se na něj vztahovaly naposledy.
6. Dávky poskytované institucí místa bydliště podle odstavce 5
nadále poskytuje tato instituce na své náklady. Příslušná instituce
členského státu, jehož právní předpisy se na nezaměstnanou osobu
vztahovaly naposledy, však s výhradou odstavce 7 nahradí instituci
místa bydliště plnou částku dávek poskytnutých touto institucí
během prvních tří měsíců. Částka náhrady za tuto dobu nesmí být
vyšší než částka splatná v případě nezaměstnanosti podle právních
předpisů příslušného členského státu. V případě uvedeném v odst. 5
písm. b) se doba poskytování dávek podle článku 64 odečte od doby
uvedené ve druhé větě tohoto odstavce. Úpravu poskytování úhrad
stanoví prováděcí nařízení.
7. Doba úhrad uvedená v odstavci 6 se prodlužuje o pět měsíců,
jestliže dotyčná osoba během předchozích dvaceti čtyř měsíců
splnila dvanáctiměsíční dobu zaměstnání nebo samostatné výdělečné
činnosti v členském státě, jehož právní předpisy se na ni naposledy
vztahovaly, pokud by tyto doby představovaly kvalifikaci pro účely
vzniku nároku na dávky v nezaměstnanosti.
8. Pro účely odstavců 6 a 7 mohou dva nebo více členských států
nebo jejich příslušné instituce stanovit jiné způsoby úhrad nebo se
zříci všech úhrad mezi institucemi spadajícími do jejich
příslušnosti.
Prováděcí nařízení 987/2009
Prováděcí nařízení 987/2009 KAPITOLA V Dávky
v nezaměstnanosti
Článek 54 Sčítání dob a výpočet dávek
1. Na článek 61 základního nařízení se
obdobně použije čl. 12 odst. 1 prováděcího nařízení. Aniž
jsou dotčeny základní povinnosti dotyčných institucí, může dotyčná
osoba příslušné instituci předložit dokument vydaný institucí
členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu
vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo samostatné
výdělečné činnosti, uvádějící doby získané podle těchto právních
předpisů.
2. Pro účely čl. 62 odst. 3
základního nařízení sdělí příslušná instituce členského státu,
jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího
posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, instituci
místa bydliště na její žádost neprodleně všechny údaje potřebné pro
výpočet dávek v nezaměstnanosti, které je schopna získat
v členském státě, v němž se nachází, zejména výši
pobíraného platu nebo příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.
3. Pro účely článku 62 základního
nařízení, a bez ohledu na článek 63 uvedeného nařízení,
přihlíží příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy
stanoví, že výpočet dávek závisí na počtu rodinných příslušníků,
rovněž k rodinným příslušníkům dotyčné osoby, kteří mají
bydliště v jiném členském státě, jako kdyby měli bydliště
v příslušném členském státě. Toto ustanovení se nepoužije,
pokud má v členském státě bydliště rodinných příslušníků jiná
osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti vypočtené na základě
počtu těchto rodinných příslušníků.
Článek 55 Podmínky a omezení zachování nároku na dávky
pro nezaměstnané osoby odcházející do jiného členského státu
1. Aby se na nezaměstnanou osobu odcházející do
jiného členského státu vztahoval článek 64 základního
nařízení, musí daná osoba před svým odchodem uvědomit příslušnou
instituci a požádat ji o dokument potvrzující, že má
i nadále nárok na dávky za podmínek stanovených
v čl. 64 odst. 1 písm. b) základního nařízení.
Tato instituce uvědomí dotyčnou osobu o jejích povinnostech
a vydá jí zmíněný dokument, který musí obsahovat tyto
informace:
a)
datum, kdy nezaměstnaná osoba přestala být k dispozici
službám zaměstnanosti příslušného státu;
b)
lhůta, která dotyčné nezaměstnané osobě náleží podle čl. 64
odst. 1 písm. b) základního nařízení pro zápis do evidence
uchazečů o zaměstnání v členském státě, do něhož
odešla;
c)
maximální doba, během níž může být nárok na dávky zachován
v souladu s čl. 64 odst. 1 písm. c) základního
nařízení;
d)
okolnosti, jež mohou nárok na dávky ovlivnit.
2. Nezaměstnaná osoba se zapíše do evidence
uchazečů o zaměstnání u služeb zaměstnanosti členského
státu, do něhož odešla, v souladu s čl. 64
odst. 1 písm. b) základního nařízení a předloží instituci
tohoto členského státu dokument uvedený v odstavci 1.
Pokud tato osoba uvědomila příslušnou instituci v souladu
s odstavcem 1, ale tento dokument nepředloží, obrátí se
instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, na
příslušnou instituci pro získání potřebných informací.
3. Služby zaměstnanosti členského státu, do
něhož nezaměstnaná osoba odešla za účelem hledání zaměstnání, tuto
osobu informují o jejích povinnostech.
4. Instituce členského státu, kam nezaměstnaná
osoba odešla, příslušné instituci neprodleně zašle dokument
obsahující datum zápisu nezaměstnané osoby do evidence služeb
zaměstnanosti a její novou adresu.
Pokud během doby, po kterou si nezaměstnaná osoba zachovává
nárok na dávky, nastane jakákoli skutečnost, která může nárok na
dávky ovlivnit, instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba
odešla, příslušné instituci a dotyčné osobě neprodleně zašle
dokument obsahující relevantní informace.
Na žádost příslušné instituce poskytne instituce členského
státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, jednou měsíčně relevantní
informace o vývoji situace dané nezaměstnané osoby, zejména
o tom, zda je tato osoba stále evidována u služeb
zaměstnanosti a zda dodržuje stanovené kontrolní postupy.
5. Instituce členského státu, do něhož
nezaměstnaná osoba odešla, provádí nebo nechává provést kontroly,
jako kdyby se jednalo o nezaměstnanou osobu pobírající dávky
podle jí uplatňovaných právních předpisů. V případě potřeby
neprodleně informuje příslušnou instituci, nastane-li jakákoli
skutečnost uvedená v odst. 1 písm. d).
6. Příslušné orgány nebo příslušné instituce
dvou nebo více členských států si mohou mezi sebou dohodnout
zvláštní postupy a lhůty týkající se sledování vývoje situace
dané nezaměstnané osoby, jakož i další opatření usnadňující
hledání zaměstnání nezaměstnaným osobám odcházejícím do jednoho
z těchto členských států podle článku 64 základního
nařízení.
Článek 56 Nezaměstnané osoby, které měly bydliště
v jiném než příslušném členském státě
1. Rozhodne-li se nezaměstnaná osoba
v souladu s čl. 65 odst. 2 základního nařízení
zapsat se do evidence uchazečů o zaměstnání současně i v
členském státě, ve kterém byla naposledy zaměstnána nebo samostatně
výdělečně činná, a tím být rovněž k dispozici službám
zaměstnanosti v tomto členském státě, uvědomí o této
skutečnosti instituci a služby zaměstnanosti v členském
státě svého místa bydliště.
Na žádost služeb zaměstnanosti členského státu, ve kterém byla
dotyčná osoba naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná,
jim služby zaměstnanosti místa bydliště zašlou relevantní informace
týkající se registrace nezaměstnané osoby v evidenci
a hledání zaměstnání.
2. Vyžadují-li právní předpisy použitelné
v dotyčných členských státech splnění některých povinností
nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání ze strany
nezaměstnané osoby, mají přednost povinnosti nebo činnosti
související s hledáním zaměstnání požadované od nezaměstnané
osoby v členském státě bydliště.
Nesplnění všech povinností nebo činností souvisejících
s hledáním zaměstnání v členském státě, ve kterém byla
dotyčná osoba naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná,
ze strany nezaměstnané osoby nemá vliv na dávky přiznané
v členském státě bydliště.
3. Pro účely čl. 65 odst. 5 písm. b)
základního nařízení oznámí instituce členského státu, jehož právní
předpisy se na pracovníka naposledy vztahovaly, instituci místa
bydliště na její žádost, zda má pracovník nárok na dávky podle
článku 64 základního nařízení.
Článek 57 Ustanovení týkající se článků 61, 62, 64
a 65 základního nařízení, pokud jde o osoby, na které se
vztahuje zvláštní systém pro úředníky
1. Články 54 a 55 tohoto nařízení se
použijí obdobně na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém
pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky.
2. Článek 56 prováděcího nařízení se
nepoužije na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pojištění
v nezaměstnanosti pro úředníky. Nezaměstnaná osoba, na kterou
se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro
úředníky a která je částečně nebo zcela nezaměstnaná
a která během svého posledního zaměstnání měla bydliště na
území členského státu jiného než příslušného státu, obdrží dávky
podle zvláštního systému pojištění v nezaměstnanosti pro
úředníky v souladu s ustanoveními právních předpisů
příslušného členského státu, jako kdyby měla bydliště na území
tohoto členského státu. Tyto dávky poskytuje příslušná instituce na
své náklady.
Implementace obecných zásad koordinace
Podpora v nezaměstnanosti migrujících osob v rámci EU / Norska,
Islandu, Lichtenštejnska (EHP) / Švýcarska
Obecné principy koordinace
Legislativní rámec a obecné principy koordinace systémů
sociálního zabezpečení v zemích EU/EHP/Švýcarsku
Koordinace dávek v nezaměstnanosti
Ve kterém státě můžete nárokovat dávky v nezaměstnanosti,
zachování nároku na dávky, tzv. transfer dávek v nezaměstnanosti
(článek 64 nařízení 883/2004), atd.
Užitečné odkazy a příručky
Koordinace sociálního zabezpečení na úrovni EU, EUR-Lex Přístup
k právu Evropské unie, TRESS - Training and reporting on European
Social Security, ...
Co je PD U1 (E301), PD U2 (E303)
K čemu slouží přenositelný dokument U1 (PD U1), formulář E 301 a
strukturovaný elektronický dokument (SED) U002 a U004? K čemu
slouží přenositelný dokument U2 (PD U2), formulář E 303?
Jak získat PD U1 (E 301)
Jak získat PD U1 (E 301) v jednotlivých zemích a kontaktní místa
pro předání formulářů U2 (E 303) - zpravidla úřady práce
Časté dotazy
Bude Úřad práce přihlížet k odpracovaným dobám při rozhodování o
nároku na podporu, apod.
Případné dotazy či připomínky k obsahu této stránky můžete psát
na [email protected].
KOORDINACE DÁVEK V NEZAMĚSTNANOSTI
Koordinace dávek v nezaměstnanosti
Ve kterém státě můžete nárokovat dávky v nezaměstnanosti
A. Základním pravidlem koordinace sociálního zabezpečení je, že
zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“)
je pojištěna ve státu, na jehož území naposledy vykonávala
výdělečnou činnost.
Migrující pracovníci tedy spadají pod sociální systém toho
státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální
zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak dotyčný stát poskytuje
sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste
naposledy pracoval(a) v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu,
Lichtenštejnsku či Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti
tamní úřad práce.
Splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti
dle právních předpisů státu posledního zaměstnání/SVČ, můžete po
čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce požádat o
převod těchto dávek do ČR. Jedná se o možnost tzv. „transferu“
dávek (formulář PD U2), kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat
práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v
nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání/SVČ.
PD U2 - zachování nároku na dávky, tzv. transfer dávek v
nezaměstnanosti (článek 64 nařízení 883/2004)
a) V případě, kdy přijíždíte do ČR jako uchazeč o zaměstnání se
zachovaným nárokem na dávky v nezaměstnanosti od zahraničního
pracovního úřadu, zaregistrujete se na kontaktním pracovišti Úřadu
práce ČR, v jehož územním obvodu máte bydliště a předložíte
přenositelný dokument U2 (PD U2) vystavený zahraničním úřadem
práce. Úřad práce ČR informuje zahraniční pracovní úřad o Vaší
registraci, a ten poté bude pokračovat ve výplatě dávek v
nezaměstnanosti. Součinnost při hledání zaměstnání budete plnit u
českého Úřadu práce, který však bude informovat zahraniční úřad
práce o všech skutečnostech, které by mohly ovlivnit Váš nárok na
dávky v nezaměstnanosti. Jestliže se vrátíte do původního státu
před uplynutím doby, po kterou máte nárok na dávky, bude pokračovat
Váš nárok na dávky podle předpisů tohoto státu. V opačném případě
nárok ztrácíte. Transfer dávek v nezaměstnanosti lze povolit na 3
měsíce s možností prodloužení o maximálně další 3 měsíce.
Upozornění: Po dobu, kdy v ČR pobíráte zahraniční dávky v
nezaměstnanosti, podléháte předpisům jiného členského státu, nejste
zdravotně ani sociálně pojištěn(a) prostřednictvím Úřadu práce ČR.
Zda, popř. do jaké míry, jste pojištěn(a), Vám sdělí příslušná
zahraniční instituce. Vhodné krýt pobyt v ČR komerčním cestovním
pojištěním.
b) V případě, že z ČR odjíždíte hledat práci do jiného státu EU,
Norska, Islandu, Lichtenštejnska či Švýcarska, po 28 dnech evidence
požádáte Úřad práce ČR, aby Vám vystavil PD U2. Do 7 dnů ode dne,
kdy opustíte ČR (na tomto dni se domluvíte s ÚP a tento den bude
uveden v PD U2) se musíte zaregistrovat na zahraničním pracovním
úřadě a plnit povinnosti tamějšího uchazeče o zaměstnání.
Zahraniční pracovní úřad neprodleně informuje Úřad práce ČR, že
jste svou registrační povinnost splnil, a Úřad práce ČR poté bude
pokračovat v
