1

FINANCOVÁNÍŠKOLSTVÍ

RozpočetČR 2011

Výdaje SR

3

HLAVNÍ PROBLÉMY:

celková úroveň financováníekonomické vlastnosti vzdělánílidský kapitálprodukce vzdělánífinanční toky a objemy

4

5

6

7

8

9

10

EKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ

Smíšený veřejný statek:- vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.)

- vzdělání má rovněž veřejné efekty, z nichž nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality

11

VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

12

Teorie lidského kapitálu – jedna z nejrozšířenějších v teoretické reflexi i v praktické aplikaciV této prezentaci:LIDSKÝ KAPITÁL- JAKO ZÍSKÁVANÝ STATEK- NA TRHU PRÁCEmikroekonomické souvislosti vzdělání

LIDSKÝ KAPITÁL JAKO FAKTOR HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU - makroekonomické souvislosti vzdělání

13

Mikroekonomické souvislosti:

Výdělkový diferenciál

Náklady

Náklady a výnosy

Věk

Sh N

E0(t)

E1(t)

R G E 0

C(t)

14

0** )1()()()1()()(1

001

rtCtErtEtE

tEG

t

tER

EGt

kde E0(t) = výdělková funkce pro předterciární vzdělání E1(t) = výdělková funkce pro terciární vzdělání, C(t) = funkce přímých nákladů, E = věk začátku terciárního vzdělávání, G = věk při ukončení terciárního vzdělávání, R = věk při odchodu do penze, r* = míra návratnosti investice do vzdělání sh = délka terciárního vzdělání sh = G – E N = roky pracovního života vysokoškoláka…. N = R – G

15

V souhrnném pohledu lze říci, že návratnost investice do vzdělání je vysoká – při odlišení návratnosti soukromé a společenské se objeví další významné rozdíly.SOUKROMÁ NÁVRATNOST – měří osobní náklady a výnosy (i nepeněžní)SPOLEČENSKÁ NÁVRATNOST – měří náklady a výnosy pro celou společnost – problém je se zahrnutím externalit vzděláníFISKÁLNÍ NÁVRATNOST – měří zvýšení v porovnání s investicí do vzdělání

16

Společenská návratnost Soukromá návratnost Region Primární Sekundár-

ní Terciární Primární Sekundár-ní Terciární

Asie* 16,2 11,1 11 20 15,8 18,2

Evropa/Stř.východ/Sever.

Afrika* 15,6 9,7 9,9 13,8 13,6 18,8

Latinská Amerika/Karib

ik 17,4 12,9 12,3 26,6 117 19,5

OECD 8,5 9,4 8,5 13,4 11,3 11,6

Afrika (od Sahary) 25,4 18,4 11,3 37,6 24,6 27,8

Svět celkem 18,9 13,1 10,8 26,6 17 19

*nečlenské země OECD

The World Bank 2002 – úplná metodaAutoři Psacharopoulos, Patrinos

17

18

19

OČEKÁVANÉ VÝDĚLKY A MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ Měří se návratnost investice do vzdělání založená na výpovědích respondentů (obvykle studentů) o jejich očekávaných výdělcích

VÝSLEDKY – překvapivě přesné, konzistentně vykazují mírný optimismus

VÝHODY:

- odstraní se metodologický problém srovnání dvou rozdílných skupin – např. středoškoláků a vysokoškoláků, pro něž se počítá návratnost jako pro stejnorodou kohortu

- nahradí se obvykle chybějící longitudinální data

20

PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU

(Problémy financování vysokého školství jsou zde výrazně zastoupeny)

• Měření (odhady) nákladů na vzdělání• Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější,

mnoho typů výnosů• Externality• Výpočty návratnosti – problém s dobou využití

lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika• Asymetrie informací • Porovnání investičních možností – jiné finanční

možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd.• Finanční trhy jsou nedokonalé

21

NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍPřímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studiaNepřímé – odřeknuté výdělky během studiaExternality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

22

VÝNOSY VZDĚLÁNÍmnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…)

Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let

Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

23

EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče.

DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný- technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc,

nepoužívání získaných dovedností)- ekonomické opotřebení – je dáno např.

technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

24

25

ASYMETRIE INFORMACÍ

– různé projevy

- obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální

- signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity.

- sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

26

POSKYTOVÁNÍ SOUKROMÉ VEŘEJ NÉ

SOUKROMÉ

Soukromé vysoké školy Domácí vzdělávání

Školné, poplatky

FINANCOVÁNÍ

VEŘEJ NÉ

Podpora soukromých VŠ

Veřejné (státní) vysoké školy

FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

27

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ

Není jednoduché a všeobecné řešení

TENDENCE:

- sdílení nákladů veřejných a soukromých

- veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění

- vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel

- soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

28

29

Financování organizací poskytujících své služby netržněZDROJE:•veřejná dotace•poplatky od uživatelů•vlastní zdroje (např. z podnikání)

PROBLÉM – JAK VELKOU DOTACI PŘIDĚLIT TAM, KDE NENÍ ZNÁMA PRODUKČNÍ FUNKCE – ŠKOLSKÉ ORGANIZACE

30

Možnosti určení dotace:podle vstupůpodle výstupůkombinace

Formulové financování:objem prostředků = počet studentů x normativ (podle typu a oboru studia)

31

Příklad – veřejné vysoké školy v ČR

Základní normativ roku 2007: 34 325 KčKoeficient ekonomické. náročnosti

studijních programů1.00 např. ekonomie

1.20 např. učitelství

1.65 např. těl. výchova, informatika

2.25 např. biologie

2.80 např. všeobecné lékařství

3.50 např. zubní lékařství, veterinární lékařství

5.90 např. hudební umění

32

FINANCOVÁNÍKULTURY

Kultura jako veřejný statek Produkce kulturních statků Argumenty pro financování kulturních statků

z veřejných zdrojů Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních

statků Kulturní politika státu Výdaje na financování kultury

Obsah

V nejširším pojetí smíšený kolektivní statek Pozitivní externalita Spotřeba kulturních statků:

◦ automatická◦ fakultativni

Kultura jako veřejný statek

Produkce:◦ veřejných statků (nevylučitelnost ze spotřeby,

nedělitelnost spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele)

◦ smíšených veřejných statků◦ privátních statků

Některé kulturní statky jsou nedoceňovány, jiné přeceňovány

Řízená vs. neřízená produkce

Produkce kulturních statků

Trh využívá příslušné kulturní statky hlavně k produkci max. zisku (nerespektuje např. tzv. vnitřní hodnotu)

Trh nedokáže zabezpečit neziskovou produkci příslušných kulturních statků v dostatečném množství, kvalitě a čase

Spotřeba většiny kulturních statků vede ke vzniku pozitivních externalit

Argumenty pro financování kulturních statků z veřejných zdrojů

Zabezpečení produkce kulturních statků z veřejných zdrojů snižuje možnost svobodné volby

Nebezpečí ztráty odpovědnosti Nebezpečí z neefektivnosti Efekt přetížení Možnost nadspotřeby

Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních statků

4 modely:1. Ulehčovatel2. Patron3. Architekt4. Konstruktér

Kulturní politika státu

Činnosti v kultuře zpravidla ztrátové Kulturní statky produkovány ekonomickými

subjekty, které hospodaří jako příspěvkové organizace

Zřizovatel: městský úřad, resp. magistrát Prostředky poskytované na produkci kulturních

statků se rozdělují podle:◦ Místa zdroje (centrum, regionální a místní orgány)◦ Způsobu rozdělování (přímo, nepřímo)

Výdaje na financování kultury

Státní rozpočet Státní fond kultury ČR Státní fond pro podporu a rozvoj české

kinematografie

Prostředky z centrálních zdrojů

V rámci regionu (krajů, obcí) jsou v ČR financována zejména tato kulturní zařízení:

Knihovny Muzea Galerie Divadla Kulturní domySoučasný vývoj směřuje k posilování úlohy

regionálních rozpočtů

Financování regionální kultury

Finanční prostředky pro místní kulturu se rozdělují do těchto základních skupin:

1. Prostředky rozpočtů municipalit2. Prostředky rozpočtů krajských úřadů3. Prostředky státního rozpočtu (centrální zdroje)4. Příjmy z hospodářské činnosti kulturních

organizací5. Tržby od obyvatel – spotřebitelů kulturních statků6. Ostatní zdroje (např.: sponzorské dary,

příspěvky)

Prostředky z místních zdrojů

Prostředky od ziskových subjektů i z veřejných rozpočtů

Prostředky z vybíraných poplatků: za rozhlasový a televizní příjem

Prostředky z vlastní činnosti Výnosy z vlastní činnosti Příspěvky od nadací, fondů, loterií Donátorství a sponzorství Výnosy veřejných sbírek

Zdroje přímé podpory

Daňové úlevy pro neziskové organizace produkující kulturní statky (např. dotace)

Daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce

Zdroje nepřímé podpory

Podíl výdajů MK na SR (v mld. korun)

Rok SR (výdaje)

Rozpočet MK (výdaje)

Z toho výdaje na církve

Výdaje bez církví

Podíl výdajů MK na rozpočtu bez církví (%)

Podíl výdajů MK ve SR (v %)

2007 1040 7,9 1,3 6,6 0,64 0,762008 1107 8,8 1,3 7,5 0,68 0,792009 1152 8,4 1,3 7,1 0,62 0,732010 1184 8,2 1,3 6,9 0,58 0,692011 1179 7,3 1,4 5,9 0,50 0,62

Zdroj: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/podil-kultury-na-vydajich-statu-nedosahne-ani-letos-jednoho-procenta

Ve srovnání s celkovými výdaji přispívají veřejné rozpočty na náklady veřejných služeb kultury pouze v nezbytné míře

Z rozpočtů krajských úřadů jsou financovány zejména náklady krajských muzeí a zbylých krajských knihoven

Nejméně ze 30 % jsou výdaje veřejných rozpočtů užity na pořízení, opravu či rekonstrukci majetku obce nebo majetku státu

Šetření Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu:

47

FINANCOVÁNÍCÍRKVÍ

48

49

50

51

52

53

54

55

Přehled počtu duchovních a finančních prostředků v roce 2010

v tis. Kč

Název Počet duchovních (přepočtený)

Platy duchovních včetně

pojistného

Provozní náklady CNS

Prostředky na opravy církevního

majetkuCELKEM

Církev římskokatolická celkem 3 191.05 871 099 57 038 17 001 945 138

Českobratrská církev evangelická 256.71 77 586 3 901 1 133 82 620

Církev československá husitská 382.59 105 355 6 659 1 928 113 942

Slezská církev evangelická augsburského vyznání 102.00 27 811 1 460 462 29 733

Pravoslavná církev v českých zemích 169.22 42 048 2 636 768 45 452

Apoštolská církev 183.57 45 468 2 652 774 48 894

Církev bratrská 110.91 30 227 1 528 450 32 205

Církev řeckokatolická 44.60 11 817 722 160 12 699

Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 18.32 5 236 223 55 5 514

Evangelická církev metodistická 51.53 14 812 852 225 15 889

Jednota bratrská 112.26 29 938 1 227 364 31 529

Luterská evangelická církev a.v. v České republice 10.90 3 447 265 37 3 749

Starokatolická církev v ČR 46.99 11 950 675 174 12 799

Federace židovských obcí v České republice 42.03 11 143 713 210 12 066

Náboženská společnost českých unitářů 4.46 1 344 58 17 1 419

Bratrská jednota baptistů 48.66 13 328 691 179 14 198

Církev adventistů sedmého dne 93.33 28 896 1 750 516 31 162

CELKEM 4 869.12 1 331 505 83 050 24 453 1 439 008

56