27
ŠKODA AUTO Vysoká škola 21. října 2011 Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Finanční regulace v EU - aktuální vývoj, rizika a pozice ČNB
ŠKODA AUTO Vysoká škola21. října 2011
Vladimír Tomšíkviceguvernér ČNB
Finanční regulace v EU -aktuální vývoj, rizika a pozice ČNB
2
Osnova
• Úvod
• Teoretické základy regulace
• Regulace finančního trhu v EU – cíle Evropské komise (EK)
• Nový institucionální rámec regulace a dohledu v EU
• Přehled stávajících a budoucích iniciativ EK
• Pohled ČNB na některé iniciativy EK
• Závěr
3
Teoretické základy regulace
Proč regulace ve finančním sektoru?
• „Byznys se sliby“…
• Existuje domino efekt (hrozba nákazy)
• Peníze jsou prostředek směny a uchování hodnoty
4
Potřebujeme regulaci?
5
V době krize útěk k hotovosti…
Flight to cash
-5
0
5
10
15
20
25
30
-1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Months after event
Dem
and
for c
ash
(%, y
-o-y
)
June 2000 - IPB event
October 2008 - global financial turmoil
6
Riziko nákazy je velké…
Share of interbank loans on total bank loans
0
10
20
30
40
50
2007 2008 2009 2010
%
Czech Rep.
Austria
7
Jak snížit riziko nákazy?
• Pojištěním depozit ?
• Existencí institutu Lender-of-Last-Resort ?
… avšak vzniká problém morálního hazardu
8
Hlavní kritérium pro „hodnocení“ regulatorních opatření
Benston, Kaufman (The Economic Journal, May 1996, p. 695): „…We find only one economic justification for regulating banks – the
reduction of the negative externalities from moral hazard that accompany poorly structured (government-provided) deposit insurance“
Zvýšení• Rozšiřování záruk• Vytváření fondů na
řešení problémů bank
Neutrální• Omezení
vstupu na trh• Omezení páky
Snížení• Rizikově citlivé
kapitálovépožadavky
• Požadavky na likviditu
9
Finanční krize z let 2008/09 spouštěčem rozsáhlých regulatorních iniciativ EK EK předkládá své plány též na základě závěrů několika dřívějších jednání G20
Plány EK v oblasti regulace představeny ve dvou základních dokumentech:1. Zpráva EK “Urychlit oživení evropské ekonomiky” (4.3.2009)2. Zpráva EK “Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu” (2.6.2010)
Regulace finančního trhu v EU
10
Cíle EK
EK deklaruje, že regulací finančního trhu sleduje čtyři základní cíle:
1. zlepšit výkon dohledu ve finančním sektoru
2. posílit finanční instituce a vytvořit rámec pro jejich případné„uzdravení“
3. vytvořit bezpečnější a průhlednější finanční trhy
4. posílit ochranu spotřebitelů finančních služeb
11
Od 1. ledna 2011 existuje nové institucionální uspořádání regulace a dohledu v EU pod názvem European System of Financial Supervision(ESFS)
ESFS zahrnuje:1. European Systemic Risk Board (ESRB) – makro-obezřetnostnídohled2. tři sektorové European Supervisory Authorities (ESAs) – mikro-obezřetnostní regulace a dohled ratingových agentur3. národní orgány dohledu – výkon dohledu ve členských státech EU
Cíl Evropské komise – zlepšit výkon dohledu
12
Centralizace pravomocí a sjednocujících postupů
European Securities and Markets Authority
(ESMA)
Obezřetnostní dohled na mikro úrovni
Obezřetnostní dohled na makro úrovni
Evropská rada pro systémová rizika (ESRB)
+ národní dohledové orgány = Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS)
European Banking Authority (EBA)
Insurance and Occupational
Pensions Authority (EIOPA)
European Supervisory Authority (ESA)
Reforma evropského systému dohledu (ESA´s)
13
Cíl EK – zlepšit výkon dohledu
Komise sleduje svou politikou posílení „evropského“ rozměru regulace a dohledu (příklady: celoevropské zátěžové testy EBA, výkon dohledu ESMA nad ratingovými agenturami, návrhy na celoevropský zákaz produktů, omezení krátkých prodejů)
ČNB nepodporuje: přenos pravomocí národních autorit na EU a oddělování národních pravomocí od národní odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí
14
Oblasti již schválené evropskými institucemiOdměňování v rámci CRD 3, ratingové agentury, hedge fondy/private
equity fondy (AIFM),Solvency II Oblasti projednávané v evropských institucích
OTC deriváty (EMIR) – vypořádání derivátů, krátké prodeje cenných papírů a CDS, depozitní garanční schémata, systémy pro odškodněníinvestorů a garanční schémata v pojišťovnictví, hypoteční úvěry, SEPA a CRD IV. Očekávané návrhy Komise
Evropský rámec pro krizové řízení, MiFID, MAD (Market Abuse Directive), IMD 2, transparentnost trhu, centrální depozitáře, audit, dalšíreforma ratingových agentur, daň z finančních transakcí, PRIPs(Packaged Retail Investment Product).
Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytvářízdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace „všeho a všech“ je zárukou proti opakování krize v budoucnu.
Přehled iniciativ EK
15
Cílem revize směrnice DGS je harmonizace a zjednodušení 16 let starésměrnice, zajištění požadované úrovně ochrany vkladů, zkrácení lhůty pro výplatu vkladatelů a zajištění dostatečných zdrojů pro výplaty. Konečným cílem je zvýšení důvěry vkladatelů a posílení finančnístability v dlouhodobém horizontu.
ČNB upřednostňuje: možnost zvolit si vlastní systém výběru příspěvků Lhůtu pro výplatu v délce 20 pracovních dní možnost zachovat prodloužení lhůty výplaty o 10 pracovních dníČNB je proti: povinnému použití DGS na krizové řízení povinnosti výběru rizikově vážených příspěvků povinnosti uzavřít dohodu o spolupráci mezi jednotlivými DGS výjimkám z pojistného limitu 100 000 Eur (jednotný limit pro všechny
typy vkladů)
Aktuálně (1) – depozitní garanční schémata DGS
16
Cílem revize směrnice ICS je zvýšení ochrany investorů a posílení důvěry ve využívání investičních služeb a finančních produktů.
ČNB je proti: rozšíření ochrany dle směrnice ICS na fondy UCITS rozšíření ochrany na situace, kdy dojde k úpadku třetí strany, které svěřil OCP
spravovaný majetek 100%-ní náhradě a zvýšení stávající výše náhradové částky (až 50 tis eur) povinným ex post příspěvkům a unifikaci způsobu stanovení výše a struktury
pravidelných příspěvků ex post doplnění chybějících prostředků účastníky systému
ČNB požaduje zrušení nebo odložení projektu IGS, neboť povaha činnosti pojišťoven je zcela jiná než u bank a obchodníků s CP, nehrozí „run“, a rizika kryje zajištění.
Aktuálně (2) - systémy kompenzací investorů ICS, návrh k IGS (garanční schémata v pojišťovnictví)
17
Aktuálně (3) - aplikace Basel III do CRD IV – část 1
Cíle Basel III: silný a odolný bankovní systém jako základ trvale udržitelného ekonomického růstu
Některé oblasti se na základě nových poznatků zdokonalují (např. kapitálová přiměřenost), jiné se do regulace nově zahrnují (např. leverage ratio a standardy likvidity)
Opatření nejen na mikroúrovni (např. kapitál a ukazatele kapitálové přiměřenosti, leverage ratio, posílení likvidity), ale nově i makro obezřetnost (proticyklické kapitálové polštáře)
Časový náběh: postupně od r. 2013 do r. 2019
18
KapitálČNB podporuje požadavky na posílení kvality regulatorního kapitálu a na zjednodušení jeho struktury
ČNB podporuje: posílení významu kmenového tier 1 kapitálu a zavedení ukazatelů
minimální kapitálové přiměřenosti jak pro tuto složku kapitálu, tak pro celkový tier 1 kapitál
zrušení tier 3 kapitálu (např. good will) harmonizaci obezřetnostních filtrů a odčitatelných položek a jejich
primární aplikaci již v rámci stanovení kmenového tier 1 kapitálu
Aktuálně (3) – aplikace Basel III do CRD IV – část 2
19
Aktuálně (3) – aplikace Basel III do CRD IV – část 3
LikviditaČNB má dílčí výhrady k navrhovaným ukazatelům likvidity a zejména podporuje zavedení zkušebního období pro jejich aplikaci
ČNB: trvat na tom, aby orgány odpovědné za dohled nad dceřinými
institucemi měly zachovánu možnost vyžadovat dodržování ukazatele likvidního krytí (LCR) a jeho vykazování na individuálním základě
bedlivě sledovat ustanovení týkající se limitů angažovanosti a odmítnout případné návrhy na povinné vyjmutí expozic uvnitř skupiny
20
Nápravná opatření, sankce a corporate governance ČNB požaduje odstranění ustanovení, která stanovují povinnost dohledu
sankcionovat fyzické osoby V oblasti governance ČNB prosazuje vypuštění striktních povinností:
a) povinnost vytvořit při dozorčím orgánu výbor pro rizika a výbor nominační, b) zákaz souběžného výkonu funkce generálního ředitele (CEO) a funkce
předsedy vedoucího orgánu instituce,c) maximální limit souběžně vykonávaných funkcí jednou fyzickou osobou
v orgánech finančních institucí. ČNB v oblasti governance upřednostňuje implementační doporučení EBA
na základě principu „dodržuj nebo vysvětli“
Závěr Basel III/CRDIV: předběžné odhady dopadu na banky v ČR: celkově by bankovní sektor měl nová pravidla splňovat
Aktuálně (3) – aplikace Basel III do CRD IV – část 4
21
Cílem návrhu je zajistit posílení ochrany spotřebitelů a majitelů hypoték. Směrnice pokrývá širokou škálu úvěrů (na nákup nemovitosti, úvěry na jejich renovaci,...)
ČNB je proti: příliš široké působnosti směrnice principu plné harmonizace s výjimkou ustanovení týkajících se
standardizace informačního formuláře ESIS a výpočtu RPSN (vše ostatní by mělo být pouze v režimu minimální harmonizace)
podrobnější úpravě předčasného splacení hypotečního úvěru na evropské úrovni s ohledem na specifika národních trhů
ČNB dále: považuje za důležité, aby byl spotřebitel v případě přeshraničního
zprostředkování informován, kterému orgánu dohledu a v kterém členském státě daný subjekt podléhá
požaduje, aby bylo ve směrnici postaveno najisto, že poradenství je odlišnou službou než zprostředkování, avšak že není vždy nutné plnéoddělení obou služeb
Aktuálně (4) – návrh směrnice o hypotečních úvěrech
22
Hlavním cílem ohlášeného návrhu má být zajištění stability finančního trhu v EU. Čím více je finanční instituce systémově významná nebo čím významnější je dopad události na finanční stabilitu, tím důraznějšínástroje musí mít orgán dohledu k dispozici, aby mohl účinně omezit související rizika.
ČNB je zásadně proti: omezování pravomocí národních orgánů dohledu a přesunu pravomocí
směrem k orgánům dohledu na konsolidovaném základě (faktickéoddělení dohledových pravomocí od odpovědnosti za výkon dohledu)
budování tzv. integrovaného evropského rámce pro krizové řízení umožnění převodu aktiv v rámci finančních skupin bez souhlasu obou
regulátorů a proti možnosti zvrátit toto rozhodnutí prostřednictvím mediace ze strany evropského orgánu dohledu
zavedení povinných fondů pro řešení krizí
Očekávané (1) – evropský rámec pro krizové řízení
23
Očekávané (2) – zdanění finančního sektoru
ČNB je proti konceptu zdanění finančních transakcí (FTT) znásledujících důvodů:
zavedení daně je výhradní záležitostí jednotlivých členských států zkušenosti se zavedením FTT jsou spíše negativní v důsledku současné vysoké úrovně globalizace a elektronizace
finančních trhů by zavedení FTT pouze na úrovni EU způsobilo odliv kapitálu z EU
zavedení FTT by pravděpodobně přispělo ke zvýšení volatility cen v reakci na pokles likvidity
omezení daňové základny na určité produkty by mohlo způsobit distorze na trhu
v praxi by pravděpodobně docházelo k nestejnému uplatňovánídefinované daňové základny a k praktické nemožnosti tyto rozdíly neustále kontrolovat a sjednocovat
daň by v konečném důsledku zaplatili klienti v ČR na záchranu bank veřejný sektor v současné krizi nic nepřispíval
24
Očekávané (3) – audit
ČNB je pro: zvýšení transparentnosti auditorské činnosti (např. správné chápání
výroku auditora, struktura auditorské zprávy) efektivní komunikaci mezi auditory a orgány dohledu zpřísnění principu povinné rotace auditorů, nikoliv firem posílení role výboru pro audit
ČNB je proti: konceptu jednotného regulátora evropskému pasu pro oblast auditu (je nutné vědět, co ve které zemi
přesně platí) zavádění společných auditů (jeden auditor z Big 4 a jeden malý
auditor) regulaci corporate governance u auditorských firem změkčování požadavků na malé auditory (SMPs) a malé auditované
firmy (SMEs)
25
Očekávané (4) – MAD (směrnice o zneužívání trhu)Cílem revize směrnice MAD (Market Abuse Directive) o zneužívání trhu je zvýšení ochrany integrity evropských kapitálových trhů tím, že se zejména odstraní rozdílné koncepty, definice a vynucování ustanovenío zneužívání a manipulace s trhem nebo insider tradingu, vše s cílem zvýšit důvěru investorů na trzích a zajištění příznivého dopadu na hospodářský růst.
ČNB je pro: rozšíření působnosti MAD na pokusy manipulace s trhem rozšíření spolupráce členských států v případě uznávaných tržních
postupů zvýšení prahu pro osvobození od informační povinnosti u
manažerských transakcí
ČNB je proti: rozšíření působnosti MAD na manipulace s trhem pomocí OTC
derivátů, jejichž podkladová aktiva nebyla přijata na regulovaný trh zmírnění povinností SME v oblasti působnosti MAD (informační
povinnosti) unifikaci sankcí
26
• ČNB se obává dopadů nadměrné regulace na finanční trhy
• ČNB se obává, že regulace, která není založena na důkladných analýzách příčin problémů, může mít neočekávané důsledky pro finanční trh
• ČNB postrádá analýzy kumulativního dopadu všech přijatých i doposud plánovaných regulatorních opatření
• ČNB se obává pokračující snahy evropských institucí o další přesun pravomocí z národních orgánů dohledu nad „evropské“ regulátory bez současného přesunu odpovědností za důsledky přijímaných rozhodnutí
Realita předstihla ekonomickou teorii a není možné se domnívat, že regulací zabráníme budoucím finančním krizím…
Závěr
