FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I. · 2005. 10. 26. · 6 Finanční účetnictví I. 1.1 Právní...

OSTRAVA 2005

F I N A N Č N Í Ú Č E T N I C T V Í I .

I N G . K A M I L A D V O R S K Á , P H . D .

Název: Finanční účetnictví I. Autor: Ing. Kamila Dvorská, Ph.D. Vydání: první, 2005 Počet stran: 77 Tisk: tiskárna UNION, Ostrava Vydala: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. © Ing. Kamila Dvorská, Ph.D. © Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 80-86764-25-7

O B S A H P Ř E D M Ě T U

Úvod ........................................................................................................................................... 3

1. Právní úprava účetnictví a základní pojmy ..................................................................... 5

1.1 Právní předpisy upravující účetnictví................................................................................. 6

1.2 Charakteristika účetnictví................................................................................................... 8

1.3 Druhy účtů........................................................................................................................ 12

2. Dlouhodobý majetek ........................................................................................................ 23

2.1 Vymezení dlouhodobého majetku.................................................................................... 24

2.2 Oceňování dlouhodobého majetku................................................................................... 25

2.3 Účtování o pořízení majetku ............................................................................................ 25

2.4 Odpisy majetku ................................................................................................................ 29

2.5 Vyřazování dlouhodobého majetku ................................................................................. 33

2.6 Účtování o majetku u plátců DPH.................................................................................... 35

3. Zásoby ............................................................................................................................... 39

3.1 Vymezení zásob ............................................................................................................... 40

3.2 Oceňování zásob .............................................................................................................. 40

3.3 Účtování o zásobách......................................................................................................... 42

4. Finanční účty .................................................................................................................... 47

4.1 Charakteristika finančních účtů a účtování ...................................................................... 48

Literatura .................................................................................................................................. 53

Použité zkratky......................................................................................................................... 54

Řešení úloh............................................................................................................................... 57

Přílohy ...................................................................................................................................... 62

Úvod 3

Ú V O D

Předložená studijní opora Finanční účetnictví I. je určena studentům

kombinovaného studia Vysoké školy podnikání, a.s.. Tématickou náplní

odpovídá učivu probíranému v zimním semestru. Předmět Finanční účetnictví je

zařazen ve druhém ročníku, což umožňuje lépe navázat novými znalostmi na

informace z jiných ekonomických disciplín, získaných během prvního ročníku

studia. Účetnictví velmi úzce souvisí s některými jinými předměty, především se

jedná o Podnikové finance, protože teprve znalost základní účetní problematiky

umožní pochopit témata jako jsou finanční analýza, finanční a majetková

struktura firmy apod. Další úzká souvislost je například s předmětem Manažerské

účetnictví nebo s předmětem Daně a daňová soustava.

Účetnictví je z praktického hlediska soustavou informací, se kterými se neustále

pracuje, je to systém, od něhož jsou očekávány informační výstupy použitelné jak

pro interní potřebu (majitel firmy, management), tak pro externí potřebu (banky,

finanční úřad). Z těchto důvodů nemůže účetnictví existovat jako izolovaná

ekonomická disciplína, ale je přímo vytvářeno podle požadavků podnikatelské

praxe, odráží se v něm ustanovení obchodního zákoníku a jiných právních

předpisů, neméně je rovněž důležitá souvislost s daňovými zákony.

Studijní opora je stručným shrnutím základních informací a principů účetnictví, je

obohacena množstvím řešených příkladů a úkoly k samostatnému vypracování.

Na těchto úkolech si studenti ověří zvládnutí učiva, protože všechny mají

uvedeno v opoře správné řešení. Cílem tohoto studijního materiálu je, aby s ním

mohl pracovat i začátečník, který se dosud s účetnictvím nesetkal. Podle pokynů

v opoře si pak student může dohledat potřebná témata nebo je prohloubit studiem

i v jiných literárních zdrojích, které jsou v opoře uvedeny.

Tento studijní materiál vychází z právních předpisů platných pro rok 2004.

V příloze je uvedena směrná účtová osnova (v povinném rozsahu) a účtový

rozvrh, který je v praxi běžně používán a podle něhož jsou řešeny všechny zde

uvedené účetní operace.

Přeji všem studentům mnoho úspěchů.

4

Po prostudování textu budete znát: • z á k l a d n í i n f o r m a c e o p r i n c i p e c h , n a k t e r ý c h

f u n g u j e ú č e t n i c t v í • n e j č a s t ě j š í ú č e t n í p ř í p a d y • p r a k t i c k é ř e š e n í z á k l a d n í c h ú č e t n í c h

p o s t u p ů Po prostudování textu budete schopni: • r o z p o z n a t u d a n é f o r m y p o d n i k á n í , z d a

e x i s t u j e p o v i n n o s t v e d e n í ú č e t n i c t v í , p ř í p a d n ě p o s t a č í d a ň o v á e v i d e n c e

• p r a c o v a t s p r á v n í m i p ř e d p i s y u p r a v u j í c í m i ú č e t n i c t v í

• r o z p o z n a t j e d n o t l i v é d r u h y ú č t ů a p r o v á d ě t n a n i c h z á p i s y n a z á k l a d ě p r i n c i p u p o d v o j n o s t i a s o u v z t a ž n o s t i

• p o p s a t ú č e t n í v ý k a z y a c h á p a t p r o v á z a n o s t m e z i n i m i

• ú č t o v a t s p r á v n ě o z á k l a d n í c h h o s p o d á ř s k ý c h o p e r a c í c h

• p o d a l š í m s a m o s t u d i u n e b o p ř í p a d n é p r a x i z a v é s t a v é s t ú č e t n i c t v í m a l é n e b o s t ř e d n í f i r m y

Prostudováním textu získáte: • s c h o p n o s t ú č t o v a t s p r á v n ě o z á k l a d n í c h

h o s p o d á ř s k ý c h o p e r a c í c h • z á k l a d n í p ř e h l e d a v ě d o m o s t i v o b l a s t i

p r á v n í ú p r a v y ú č e t n i c t v í v Č R • z n a l o s t i a d o v e d n o s t i , k t e r é v á m u m o ž n í

z v l á d n o u t ú č t o v á n í b ě ž n ý c h h o s p o d á ř s k ý c h o p e r a c í a o r i e n t o v a t s e v ú č e t n í c h v ý k a z e c h

• p ř e h l e d o n á v a z n o s t i n a d a ň o v é p ř e d p i s y , k t e r é s ú č e t n i c t v í m s o u v i s í

• i n f o r m a c e n a j e j i c h ž z á k l a d ě b u d e t e s c h o p n i d a l š í m s a m o s t u d i e m p r o h l u b o v a t s v é z n a l o s t i a d o v e d n o s t i a v p ř í p a d ě z á j m u s e t é t o d i s c i p l í n ě v ě n o v a t n a p r o f e s i o n á l n í ú r o v n i

Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 20 + 20 hodin (teorie + řešení úloh)

1. Právní úprava účetnictví 5

1 . P R Á V N Í Ú P R A V A Ú Ć E T N I C T V Í A Z Á K L A D N Í P O J M Y

V této kapitole se dozvíte: • základní právní předpisy upravující účetnictví • rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím • principy účetnictví • schéma rozvahy a výsledovky • druhy účtů a způsob zápisu na těchto účtech • jak se přezkušuje formální správnost účetních zápisů • způsob otevírání a uzavírání účtů Budete schopni: • podle zadaných podmínek rozhodnout, zda subjekt podléhá

povinnosti vést účetnictví • vysvětlit zásadu podvojnosti a souvztažnosti • vyjmenovat druhy úč tů a provádět na nich zápisy • sestavit rozvahu a výsledovku podniku Klíčová slova této kapitoly:

Daňová evidence, účetní jednotka, bilanční princip, akruální princip, podvojnost a souvztažnost. Rozvaha, aktiva a pasiva, rozvahové úč ty, výsledkové úč ty, závěrkové účty, podrozvahové úč ty, syntetické a analytické úč ty. Směrná účtová osnova, úč tový rozvrh.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 5 + 5 hodin (teorie + řešení úloh)

6 Finanční účetnictví I.

1.1 Právní předpisy upravující účetnictví Do konce roku 2003 existovaly v ČR dvě účetní soustavy. Jednalo se o jednoduché účetnictví a podvojné účetnictví. Od 1.1. 2004 bylo jednoduché účetnictví zrušeno. Neznamená to však, že by každý drobný podnikatel, například živnostník, musel vést podvojné účetnictví. Podnikající fyzické osoby mohou za určitých podmínek vést tzv. daňovou evidenci, která je upravena zákonem o daních z příjmů. Vedení této evidence funguje na stejných principech jako bývalé jednoduché účetnictví. Vzhledem ke zrušení jednoduchého účetnictví byl v níže uvedených předpisech pojem „podvojné účetnictví“ nahrazen pojmem „účetnictví“. Dočteme-li se v novější odborné literatuře, že subjekt je povinen vést účetnictví, myslí se tím tedy podvojné účetnictví. Právní předpisy o účetnictví:

• zákon o účetnictví č.563/1991 Sb. v platném znění – je závazný pro všechny účetní jednotky, tzn. pro podnikatele, ale také nevýdělečné organizace, nadace, obce, banky, pojišťovny a jiné. Subjekt, který je účetní jednotkou je povinen tento zákon dodržovat.

• Vyhlášky, kterými se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví. Vyhlášky se liší podle druhu účetní jednotky (např. příspěvkové organizace, nevýdělečné organizace, banky). Pro podnikatele je to vyhláška č.500/2002 Sb. v platném znění. Vymezuje mimo jiné také povinný rozsah směrné účtové osnovy. Závazné jsou účtové třídy a skupiny, přičemž čísla účtů v rámci skupiny si může účetní jednotka sestavit samostatně.

• České účetní standardy – opět odlišné podle druhu účetní jednotky. V textu této studijní opory se postupuje podle Českých účetních standardů pro podnikatele.

Vnitropodniková směrnice o účetnictví

Slouží ke zvýšení průkaznosti účetnictví, docílení jednotnosti účtování po celé účetní období a snadnější vysvětlení postupů kontrolním orgánům, pracovníkům auditu apod. Vypracování směrnic je povinností každé účetní jednotky a uvádí se v nich zejména tyto informace:

1) Základní údaje o organizaci - Právní forma, výše základního kapitálu, seznam organizačních jednotek, zásady dělení zisku, počet společníků aj.

2) Postupy a metody při vedení účetnictví – Seznamy účetních knih, jejich forma při využití výpočetní techniky, oběh účetních dokladů, termíny plateb, podpisové vzory, kompetence, limit pokladní hotovosti, způsob inventarizace, účtování opravných položek, zásady oceňování majetku, způsob používání devizových kurzů, účetní odpisový plán, daňové odpisy- lineární, zrychlené, normy přirozených úbytků zásob, zásady pro časové rozlišení.


3) Účtový rozvrh Seznam syntetických a analytických účtů, které účetní jednotka sestaví na základě směrné účtové osnovy. Směrná účtová osnova a účtový rozvrh jsou uvedeny v příloze. Kdo je povinen vést účetnictví ? Odpověď na tuto otázku nalezneme v §1 zákona o účetnictví. Jsou to:

• právnické osoby – např. obchodní společnosti a družstva. Vznikají zápisem do obchodního rejstříku a k tomuto dni sestavují zahajovací rozvahu

• zahraniční osoby – pokud podnikají nebo provozují jinou činnost na území ČR

• organizační složky státu – takové subjekty, které hospodaří s prostředky státního rozpočtu podle zákona o rozpočtových pravidlech

• fyzické osoby (FO) – dobrovolně nebo povinně

Subjekty, které nevedou účetnictví

Jedná se o podnikající fyzické osoby, které nejsou zapsány do obchodního rejstříku a zároveň jejich obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 6 miliónů Kč. V tomto případě se podnikatelé řídí pouze zákonem o daních z příjmů (ZoDP) a vedou buď

• daňovou evidenci podle § 7b ZoDP – spočívá v evidenci příjmů a výdajů a může být vedena na stejných principech jako bývalé jednoduché účetnictví

• evidenci příjmů podle §7 odst.9 ZoDP. V tomto případě podnikatel eviduje pouze příjmy, výdaje nemusí prokazovat, protože je vypočítá stanoveným procentem z příjmů (pro živnosti je to 25%) a k těmto vypočteným výdajům lze přičíst prokazatelně zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

V případě, že fyzická osoba překročí stanovený obrat, stává se od prvního dne následujícího účetního období účetní jednotkou a od prvního dne dalšího účetního období je povinna vést účetnictví (viz příklad ).

dobrovolně - na základě vlastního rozhodnutí

povinně • FO zapsané v obchodním rejstříku • FO, jejichž obrat přesáhl za

předcházející kalendářní rok 6 miliónů Kč


Úkol k zamyšlení. Ověřte si v aktuálním znění obchodního zákoníku (§3), kdy a za jakých podmínek se zapisují do obchodního rejstříku podnikající fyzické osoby. Příklad.

1. Společnost s ručením omezeným byla založena sepsáním společenské smlouvy ke dni 31.5.2004 a do obchodního rejstříku byla zapsána k 1.9.2004. Společnost je povinna od 1.9.2004 vést účetnictví, protože se jedná o právnickou osobu.

2. Pan Novák zahájil podnikatelskou činnost jako živnostník, není zapsán v obchodním rejstříku a jeho obrat za rok 2004 nepřevýšil 6 miliónů Kč. Vede daňovou evidenci, účetnictví může vést dobrovolně.

3. Obrat pana Nováka převýšil v roce 2005 částku 6 miliónů. Od 1.1.2006 se stává Novák účetní jednotkou a k 1.1.2007 je povinen začít vést účetnictví.

Část pro zájemce. Fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle § 829 občanského zákoníku, musí vést účetnictví jestliže alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení již vede účetnictví. Pokud jeden z účastníků překročí stanovený obrat a bude povinen provést přechod z daňové evidence na účetnictví, vzniká tato povinnost automaticky i ostatním účastníkům.

1.2 Charakteristika účetnictví Účetnictví je možno rozdělit na dva základní okruhy

• Finanční – je upraveno právními předpisy a je podkladem pro zjištění daňového základu a výpočet daní.

• Manažerské – není právně upraveno, zahrnuje např. vnitropodnikové účetnictví, kalkulace, rozpočty, vnitropodnikovou statistiku. Jedná se o postupy, které zajistí informace k efektivnímu řízení podniku. Výsledky a zprávy tohoto účetnictví jsou určeny pouze podniku, jeho vedení, vlastníkům, případně zaměstnancům.

Funkce účetnictví

• informační – poskytuje informace o výsledku hospodaření, o stavu majetku a závazků jednak pro interní uživatele (vlastník, vedení podniku), ale i pro externí uživatele (banka, finanční úřad)

• evidenční – evidence veškerého majetku a závazků, ověřována inventarizací v souladu s předpisy o účetnictví

• kontrolní – účetnictví poskytuje podklady pro audit, controlling, jak interního charakteru, tak i pro externí kontrolu (finanční úřad)

Účetní knihy v účetnictví

Účetní deník – obsahuje chronologické zápisy všech účetních operací Hlavní kniha – soustava všech používaných účtů, na kterých se provádějí

věcné zápisy


Výkazy účetní závěrky Rozvaha: má formu účetní rozvahy (soupis všech rozvahových účtů,

jejich zůstatků a obratů) a dále formuláře pro finanční úřad, kde se položky řadí dle vyhlášky o účetnictví a hodnoty jsou uváděny v tisících Kč.

Výkaz zisku a ztráty: účetní formě se říká v praxi výsledovka (podrobný soupis všech nákladových a výnosových účtů v celých číslech) a dále je to opět formulář Výkaz zisků a ztráty, který se odevzdává na finančním úřadě, členění položek se řídí podle zmíněné vyhlášky a čísla jsou uváděna v tisících Kč.

Odborná literatura uvádí různé obecně uznávané účetní zásady, jako zásada neomezeného trvání účetní jednotky, objektivity, opatrnosti, podvojnosti a souvztažnosti. Pro podvojné účetnictví je důležitý tzv. akruální princip, vycházející z §3 zákona o účetnictví, který představuje dodržení věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů. Schéma rozvahy Základem podvojného účetnictví je sledování podniku ze dvou pohledů ve výkaze nazvaném ROZVAHA. Tento dvojí pohled můžeme označit jako tzv. bilanční princip. V rozvaze sledujeme jednak majetek podniku (aktiva) a potom také zdroje krytí tohoto majetku (pasiva). Suma aktiv a pasiv se musí rovnat, protože jestliže aktiva vyčíslují hodnotu majetku, který v daném okamžiku máme, potom pasiva udávají hodnotu zdrojů, ze kterých byl tento majetek pořízen. Rozvaha se sestavuje jako tzv. zahajovací (při vzniku podniku), počáteční (na začátku období) a konečná (k poslednímu dni účetního období). AKTIVA Majetková struktura

PASIVA Zdroje krytí

Pohledávky za upsaným zákl. kapitálemII. Stálá aktiva - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek

(finanční investice)

I.Vlastní kapitál • základní kapitál • kapitálové fondy • fondy ze zisku • VH minulých let • VH běžného účetního období

III. Oběžná aktiva - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek

II. Cizí zdroje • rezervy • dlouhodobé závazky • krátkodobé závazky • bankovní úvěry, výpomoci

IV. Ostatní – přechodné účty aktiv • náklady příštích období • příjmy příštích období

III. Ostatní -přechodné účty pasiv • výdaje příštích období • výnosy příštích období

Aktiva celkem = Pasiva celkem

Všechny uvedené položky v rozvaze mají svůj konkrétní syntetický účet, který lze nalézt v účtové osnově.


Úkol k textu. Jednotlivé skupiny aktiv a pasiv jsou v účtové osnově podrobně vymezeny. Jejich prostudováním zjistíte, co je konkrétně do uvedených položek aktiv a pasiv zařazeno.

Dlouhodobý nehmotný majetek naleznete v účtové skupině 01 Dlouhodobý hmotný majetek v účtové skupině 02 a 03 Dlouhodobý finanční majetek v účtové skupině 06 Zásoby – tř. 1 Finanční majetek krátkodobý – tř.2 Pohledávky – sk. 31 Základní kapitál a kapitálové fondy –sk. 41 Fondy ze zisku – sk. 42 Hospodářský výsledek – sk. 43 Závazky krátkodobé – sk. 32 Závazky dlouhodobé – sk. 46, 47 Rezervy – sk. 45

Je velmi důležité znát schéma rozvahy i proto, abychom dokázali rozpoznat aktiva a pasiva a tím i určit zda je konkrétní účet, který používáme k zápisu aktivní nebo pasivní. Účtování na aktivních a pasivních účtech je totiž odlišné. Změny rozvahových stavů V rozvaze může dojít ke čtyřem druhům změny, které jsou popsány v následující tabulce: A = aktiva P = Pasiva

č. A P Úhrn rozvahy Příklad operace

1 + + zvýšení Nákup zásob na fakturu (dosud neuhrazena). Zvýší se zásoby (aktiva) a zvýší se závazky (pasiva cizí).

2 - - snížení Úhrada faktury přijaté. Sníží se stav peněz (aktiva) a sníží se závazky (pasiva cizí).

3 + -

žádná změna Přijaté peníze za vystavenou fakturu. Zvýšení peněz (aktiva) a snížení pohledávek (aktiva)

4 + -

žádná změna Příděl ze zisku do rezervního fondu. Snížení hospodářského výsledku (pasiva vlastní) a zvýšení rezervního fondu (pasiva vlastní).

Příklad. Sestavení rozvahy firmy. Podnik má tento majetek a závazky: budova v pořizovací ceně 500000 Kč, stroje v pořizovací ceně 800000 Kč, pohledávky za 150000 Kč, peníze v bance 210000 Kč, peníze v pokladně 20000 Kč, zásoby materiálu 55000 Kč. Základní kapitál činí 1000000 Kč, rezervní fond 35000 Kč, závazky vůči dodavatelům 200000 Kč a bankovní úvěr 500000 Kč.


Rozvaha Aktiva částka Pasiva částka Dlouhodobý hmotný majetek

1 300 000 Základní kapitál 1 000 000

Zásoby 55 000 Rezervní fond 35 000 Pohledávky 150 000 Závazky 200 000 Peníze 230 000 Úvěry 500 000 CELKEM 1 735 000 CELKEM 1 735 000 Úloha č. 1. Na tomto příkladu si procvičte samostatně sestavení rozvahy a zachycení změn rozvahových stavů v důsledku několika hospodářských operací. Údaje pište do níže uvedené tabulky. Zahajovací rozvahu do sloupce, který je označen 0, rozvahu po první hospodářské operaci do sloupce I., po druhé operaci do sloupce II., atd. Do sloupce nadepsaného aktiva a pasiva napište konkrétní položky majetku a zdrojů krytí, pro které vyhledejte v účtové osnově číslo účtu. Správné řešení všech úloh je uvedeno na konci studijní opory. Sestavte rozvahu: Podnik má tento majetek a závazky: Stroje 900 Kč, materiál 200 Kč, základní kapitál 1000 Kč, bankovní úvěr 50 Kč, závazky dodavatelům 100 Kč, nevyplacené mzdy 40 Kč, peníze na Bú 80 Kč, v pokladně 10 Kč. Akti- va

0 I. II. III. IV. Pasi- va

0 I. II. III. IV.

∑ ∑

Hospodářské operace: 1. Z Bú uhrazeny závazky dodavateli ve výši 10.- nové stavy zapište do sl. I. Rozhodněte jaký druh změny nastal: A+P+, A-P-, A+-, P+-

2. Na sklad převzat materiál od dodavatele, zatím neuhrazen 50.- nové stavy zapište do sl. II. Rozhodněte jaký druh změny nastal:

3. Z Bú převedeno do pokladny 40,- nové stavy zapište do sl. III. Rozhodněte jaký druh změny nastal:

4. Výplata mzdy zaměstnancům z pokladny 40,- nové stavy zapište do sl. IV. Rozhodněte jaký druh změny nastal:


Schéma výsledovky Výsledovka je tvořena pouze nákladovými a výnosovými účty. Odečtením nákladů od výnosů zjistíme hospodářský výsledek. Zjednodušené schéma výsledovky: Výsledovka Náklady provozní Výnosy provozní Náklady finanční Výnosy finanční Náklady mimořádné Výnosy mimořádné (účty tř.5) (účty tř.6) Zisk Ztráta

1.3 Druhy účtů A. Členění z hlediska výkazů • rozvahové účty aktivní

vstupují do rozvahy pasivní

• výsledkové účty nákladové (účtová třída 5)

vstupují do výsledovky výnosové (účtová třída 6)

• závěrkové účty ( 701,702, 710 ) - používají se při uzavírání a otevíraní účetního období

B. Členění z hlediska podrobnosti účtovaných položek

• syntetické účty – trojmístná číslice v účtové osnově

• analytické účty – podrobnější rozpracování syntetického účtu. Tvorba dle potřeby podniku

např. účet 501 – Spotřeba materiálu

501 100 Spotřeba PHM

501 200 Spotřeba náhradních dílů

501 300 Spotřeba materiálu

501 400 Kancelářské potřeby

C. Podrozvahové účty (skupina 75 – 79). Neobjevují se v žádném výkaze. Zachycují najatý majetek, zásoby přijaté ke zpracování, aj.


1.3.1 Účet, podvojnost a souvztažnost

Metodicky znázorňujeme účet ve tvaru T. Každý účet má svůj název, v praxi často pouze číslo z účtové osnovy (např. Pokladna – 211). Levá strana se označuje MD, tj. má dáti a pravá strana D, tj.dal. V literatuře a předpisech o účetnictví se rovněž používá „na vrub“ a „ve prospěch“. Součtem všech zápisů na straně MD a D se zjistí obraty jednotlivých stran a jejich odečtením konečný zůstatek účtu (Kz). MD název účtu D MD 211 D má dáti dal 100 na vrub ve prospěch 200 150 Obrat: 300 150 Kz 150 Všechny položky rozvahy jsou rozepsány do aktivních a pasivních účtů, které můžete najít v účtové osnově. Položky výsledovky (tj. jednotlivé náklady a výnosy) jsou také rozepsány do konkrétních účtů nákladů nebo výnosů, podle jejich druhu. Podvojnost a souvztažnost Zápis každé účetní operace do rozvahy by byl velmi pracný a nepřehledný, protože ostatní položky rozvahy by se neustále opisovaly, což jste si mohli ověřit v úloze č.1. Proto vznikla soustava účtů, kdy každá položka má svůj účet a na tomto účtu se daná změna zachytí. Při procvičování změn rozvahových stavů jsme zjistili, že každá operace způsobí změnu 2 položek. Proto zápis každé hospodářské operace musíme zachytit podvojně, tj. vždy na 2 účtech, na jednom účtu na straně MD a na druhém na straně Dal. Souvztažnost pak znamená, že mezi těmito dvěma účty existuje věcná náplň, která je dána jednak logicky, povahou účetního případu, jednak je dána předpisy o účetnictví (účetní standardy).

V hospodářské praxi existují úč. případy, které nelze zachytit pouze na rozvahových účtech, jak tomu bylo v úloze č.1. Dochází ke spotřebě materiálu, služeb, práce, energií, tzn. ke spotřebě majetku a cizích výkonů. Vznikají tak náklady. Na druhé straně podnik prodává výrobky, zboží nebo služby a vznikají výnosy. Odečteme-li náklady od výnosů získáme výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu) za příslušné období. Jak již bylo uvedeno, také výsledovka (Výkaz zisku a ztráty) se rozkládá do jednotlivých nákladových a výnosových účtů. Podvojný a souvztažný zápis pak může vypadat takto (v závorce je uveden způsob účetního zápisu):

1) rozvahový účet ⇔ rozvahový účet (např. 321 / 211- úhrada závazku)

2) rozvahový účet ⇔ nákladový účet (např. 518 / 321- FP za služby)

3) rozvahový účet ⇔ výnosový účet (např. 311 / 602 - FV za výrobky)

Účetní zápis se v praxi samozřejmě neprovádí do schémat ve tvaru T. Většinou se zpracovává účetnictví na počítači pomocí účetního software a zápis (kontace) se dělá vždy v pořadí MD/D.


1.3.2 Způsob zápisu na jednotlivých účtech Způsob zápisu na aktivních a pasivních účtech se liší. Pro dobré zapamatování vycházíme ze schématu rozvahy. Aktiva zde byly uvedeny na levé straně a na této straně, označené MD, bude na aktivních účtech počáteční zůstatek (pz), konečný zůstatek a přírůstky (označeny v nákresu šipkou nahoru). Pasiva jsou v rozvaze uvedeny na pravé straně, proto počáteční a konečný stav pasiv a jejich přírůstky se zachycují na pasivním účtu na straně Dal. Úbytky jsou pak na straně opačné (šipka dolů).

Rozvaha: tvořena rozvahovými účty MD aktivní účty D MD pasivní účty D pz pz Zápisy na výsledkových účtech jsou jednoduché, stačí si pamatovat, že u nákladových účtů je to vždy na straně MD, u výnosových na straně D. Náklady i výnosy nám od počátku roku pouze narůstají, proto úbytky jsou účtovány pouze výjimečně, při opravách apod. Počáteční stavy u těchto účtů nejsou, protože se každé účetní období začíná od nuly. Výsledovka: tvořena výsledkovými účty MD nákladové účty D MD výnosové účty D Příklad. Zaúčtování hospodářské operace- podvojně a souvztažně, na správné strany účtů: Z pokladny byla dodavateli uhrazena přijatá faktura ve výši 100 Kč: MD 211-Pokladna D MD 321-Dodavatelé D

100 100

Účetní zápis: 321/211

Zápis je podvojný (2 účty MD, D) a také souvztažný. Musíme si uvědomit, zda se jedná o aktivní, pasivní, nákladové či výnosové účty. Pokladna je účet aktivní (nachází se v aktivech), závazky jsou účet pasivní (ve schématu rozvahy hledejte v pasivech). Došlo k úbytku peněz v pokladně (úbytek aktivního účtu se zapíše na D) a zároveň ke snížení závazků (úbytek pasivního účtu se zachytí na MD). Souvztažnost těchto účtů vyplývá logicky, ale není to vždy tak jednoduché a souvztažnosti v případě jednotlivých operací jsou náplní dalších kapitol.


Příklad: Faktura přijatá (náš závazek) za materiál 1000 Kč. MD 111-Pořízení materiálu D MD 321-Dodavatelé D

1000 1000

Účetní zápis 111 / 321 Zvýšení stavu materiálu (aktivní účet) se zachytí na MD. Zvýšení závazků musí být zaúčtováno ve prospěch 321, protože se jedná o pasivní účet. 1.3.3 Kontrola formální správnosti účetnictví Přezkušování formální správnosti záznamů v účetnictví mělo obrovský význam především při jeho ručním zpracování. Bylo to z toho důvodu, že každá operace byla zapisována jednak do deníku a dále také do hlavní knihy. Mohlo tedy snadno dojít k chybě, kdy nějaká operace byla zapsána pouze v jedné z těchto knih. Dále mohlo dojít k chybnému zápisu, například u obou účtů na stejné straně apod. Při vedení účetnictví pomocí výpočetní techniky se již zápisy provádějí jen v jedné knize a tu druhou zpracovává program automaticky sám. Nemělo by zde tedy dojít k chybě tohoto druhu a navíc zde lze využít i jiných kontrolních mechanismů, které účetní software nabízí. Některé programy například hlásí porušení podvojného zápisu, použití neznámé souvztažnosti účtů apod. Kontrola formální správnosti účetnictví se týká především dodržování:

• číselné shody syntetické a analytické evidence pomocí kontrolních soupisek analytických účtů

• podvojnosti zápisů v hlavní knize pomocí předvahy • číselné shody časových zápisů v deníku se souvztažnými zápisy na účtech

hlavní knihy na základě deníkové shody

Kontrolní soupiska analytických účtů

U každého syntetického účtu, ke kterému jsme zavedli analytické účty musíme zkontrolovat, zda součty počátečních stavů, obratů a konečných stavů analytických účtů se rovnají součtům těchto stavů u syntetického účtu.

Příklad:

SÚ 518 Ostatní služby 100 000,- AÚ 51801 Telefonní poplatky 20 000,- AÚ 51802 Poštovné 5 000,- AÚ 51803 Nájemné 75 000,-


Kontrolní soupiska analytických účtů účet PS Obraty KS MD D MD D MD D 518 - - 100 000 - 100 000 - 51801 - - 20 000 - 20 000 - 51802 - - 5 000 - 5 000 - 51803 - - 75 000 - 75 000 - Celkem - - 100 000 - 100 000 -

Předvaha Podstatou podvojného účetnictví je, že každý účetní případ se účtuje na příslušném účtu na MD a na souvztažném účtu na Dal. Předvaha ověřuje dodržení zásady podvojnosti. Vyhotovuje se ke konci sledovaného období (měsíce, čtvrtletí, roku). Druhy předvahy

• Obratová předvaha = Σobratů účtů strany MD = Σ obratů účtů strany D

• Tabulková předvaha – rozšíření obratovky o počáteční a konečné stavy.

• Zůstatková předvaha – omezuje se na konečné stavy rozvahových účtů a výsledkových účtů.

Deníková zkouška Pomocí deníkové zkoušky ověřujeme účetní zásadu úplnosti (zda nebyl nějaký účetní případ zachycen pouze v jedné knize). V deníku se zachycují zápisy chronologicky, tak jak jdou za sebou. V hlavní knize, která se skládá z jednotlivých účtů se pak provádějí věcné zápisy na příslušných účtech. Pokud byl každý zápis proveden podvojně, jednak v deníku a jednak v hlavní knize (tzn. na dvou účtech, při tom na jednom na straně MD a na druhém na Dal), potom se celkový obrat v deníku musí rovnat úhrnu obratů provedených v hlavní knize (tj.zápisů věcných). Kontrola je provedena pomocí obratové předvahy.

Σ obratu MD v deníku = Σ obratů MD v předvaze Σ obratu D v deníku = Σ obratů D v předvaze Příklad. Zjednodušený příklad na otevření účetnictví a přezkušování záznamů:

Základní kapitál dle společenské smlouvy je stanoven na 1000 000 Kč. Ke splacení došlo majetkem a penězi:

Budova v ocenění 500 000 Kč, stroje za 300 000 Kč, materiál v hodnotě 100 000 Kč, peníze vložené na Bú 100 000 Kč. Běžné účetní případy v průběhu roku:

Došlá faktura – FP 1 za služby 50 000,- Vystavená faktura – FV 1, tržba za prodej zboží 120 000,- Úhrada FP z Bú 50 000,- Uhrazena FV na Bú 120 000,-


Úkol: Vypracujte zahajovací rozvahu, deník, hlavní knihu, tabulkovou předvahu, deníkovou zkoušku, konečnou rozvahu a výsledovku. Zahajovací rozvaha

Aktiva Pasiva 021 500 000 411 1000 000 022 300 000 112 100 000 221 100 000 celkem 1000 000 celkem 1000 000 Po sestavení zahajovací rozvahy dochází k tzv. otevření účetních knih. V podstatě se jedná o zaúčtování počátečních stavů rozvahy do příslušných rozvahových účtů. Tento úkon se při použití výpočetní techniky děje většinou jen zadáním příkazu, avšak při ručním zpracování (někdy i při programovém zpracování) musí být jednotlivé stavy nasazeny pomocí účtu 701 – Počáteční účet rozvažný. Funkce účtu 701 je pomocná, v podstatě poslouží k tomu, aby zápisy počátečních stavů mohly být provedeny podvojně. Jeho strany se po zaúčtování všech položek rozvahy vyrovnají, čímž se tento účet vynuluje. Účet 701 je v našem příkladě v hlavní knize vypracován jako první, v deníku pro zjednodušení tyto zápisy, které představují převod počátečních stavů nejsou uvedeny. Deník Jak již bylo uvedeno, deník obsahuje chronologicky uspořádané zápisy všech účetních operací, ke kterým v daném období došlo. Účetní deník obvykle obsahuje pořadové číslo, datum, označení účetního dokladu, text, účetní zápis MD/D a částku v Kč (u operací v cizí měně je nutný přepočet na české koruny dle pravidel daných účetními předpisy a zároveň účetní software musí umožnit navíc evidenci i v této cizí měně).

č. datum dokl. Text kontace Kč MD D MD D 1. FP 1 FP za služby 518 321 50 000 50 000 2. FV 1 Tržba za zboží 311 604 120 000 120 000 3. Bú 1 úhrada FP – závazku 321 221 50 000 50 000 4. Bú 1 úhrada FV – pohledávky 221 311 120 000 120 000 OBRAT 340 000 340 000 Hlavní kniha Hlavní kniha obsahuje jednotlivé účty, na kterých jsou prováděny věcné zápisy. Při ručním vedení účetnictví může být hlavní kniha sestavena z jednotlivých karet, kdy každá karta představuje jeden účet se stranou MD a Dal. Může mít také podobu pevně svázané knihy. Při vedení účetnictví pomocí výpočetní techniky se ve většině případů účtují všechny operace pouze jednou a program již sám sestavuje účetní deník a hlavní knihu. Všechny programy pak umožňují podle potřeby vytisknout sestavu jediného zvoleného účtu s přehlednými zápisy, které


na něm byly provedeny. V tomto příkladu je každý účet hlavní knihy zhotoven jako tabulka. Počáteční účet rozvažný, jak už bylo zmíněno, je pomocným účtem, který umožňuje podvojné zápisy počátečních stavů (PS) rozvahy. K nasazení počátečních stavů do účtů hlavní knihy by došlo uvedenými účetními zápisy:

021 / 701 – nasazení PS budovy 022 / 701 – nasazení PS stroje 112 / 701 – nasazení PS materiálu 221 / 701 – nasazení PS peněz na Bú 701 / 411 – nasazení PS základního kapitálu MD 701 Počáteční účet rozvažný D ( Základní kapitál) 1000 000 500 000 (budova) 300 000 (stroj) 100 000 (materiál) 100 000 (Bú) obrat 1000 000 1000 000 KS 0,- MD 021 Budovy D PS 500 000 obrat - KS 500 000

022 Samostatné movité věci a soubory MV PS 300 000 obrat - KS 300 000

112 Materiál PS 100 000 obrat - KS 100 000

221 Běžný účet PS 100 000 120 000 50 000 obrat 220 000 50 000 KS 170 000

411 Základní kapitál PS 1000 000 obrat - KS 1000 000


321 Dodavatelé PS - obrat 50 000 obrat 50 000 KS - 311 Odběratelé PS - obrat 120 000 obrat 120 000 KS -

518 Ostatní služby PS - obrat 50 000 - KS 50 000

604 Tržby za zboží PS - obrat 120 000 KS 120 000 Pokud má být provedena kontrola, zda byly všechny operace zapsané v deníku rozúčtovány také na účtech hlavní knihy, je nutno sestavit tzv. předvahu a provést deníkovou zkoušku. V níže vypracované předvaze odpovídá součtu sloupce „Počáteční stavy“ celkový součet aktiv nebo pasiv v rozvaze, což je správný výsledek. Součet obratů musí odpovídat součtu obratů v deníku (viz také deníková zkouška) a zároveň se součet strany MD musí rovnat součtu strany Dal. Pokud je tomu tak, znamená to, že nedošlo omylem k zápisu nějaké účetní operace sice na dva účty, ale shodné strany. Postup při sestavení předvahy je pracný, musí být přeneseny počáteční stavy jednotlivých účtů do sloupce „Počáteční stavy“, stejným způsobem se musí do tabulky předvahy vepsat i obraty a konečné stavy jednotlivých účtů.

P ř e d v a h a – t a b u l k o v á účet Počáteční stavy Obraty Konečné stavy MD D MD D MD D 411 1000 000 1000 000 021 500 000 500 000 022 300 000 300 000 112 100 000 100 000 221 100 000 120 000 50 000 170 000 311 120 000 120 000 321 50 000 50 000 518 50 000 50 000 604 120 000 120 000 celkem 1000 000 1000 000 340 000 340 000 1120 000 1120 000


Deníková zkouška Kontrolní systém spočívá v porovnání celkového obratu deníku a součtu obratů v hlavní knize, který při ručním vedení účetnictví zjistíme teprve po sestavení předvahy.

obrat MD D Deník 340 000 340 000 Hlavní kniha 340 000 340 000 Konečná rozvaha Konečná rozvaha je sestavena z konečných stavů jednotlivých rozvahových účtů. Ze schématu rozvahy již víte, že do vlastních pasiv patří rovněž výsledek hospodaření. Tento se dá vypočítat jednak jako rozdíl výnosů a nákladů (viz výsledovka) nebo také rozdílem aktiv a pasiv v rozvaze (aktiva 1070 000 – pasiva 1000 000 = 70 000). Uzavírání účtů a sestavení konečné rozvahy je však náplní jiné kapitoly. Aktiva Pasiva 021 500 000 411 1000 000 022 300 000 HV 70 000 112 100 000 221 170 000 celkem 1070 000 celkem 1070 000 Výsledovka Výsledovka je sestavena pouze z nákladových a výnosových účtů. Výsledek hospodaření (výnosy – náklady) je zde pro názornost zjednodušeně uveden v hrubé částce, tj. před zdaněním. Sestavení výsledovky je rovněž náplní jiné kapitoly.

KS nákladových účtů KS výnosových účtů 518 50 000 604 120 000 VH 70 000


Shrnutí kapitoly. Zatímco manažerské účetnictví je zpracováváno podle vnitřní potřeby firmy a také slouží k interním účelům, finanční účetnictví musí být vedeno v souladu s právními předpisy, které ho upravují. Slouží totiž nejen pro vnitřní potřebu firmy, ale i pro externí uživatele, především správce daně , který má právo kontroly vyčíslených a zaplacených daní. Účetnictví vychází ze dvou základních výkazů: ROZVAHY a VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY. Rozvaha představuje dvojí pohled na podnik, jednak z pohledu aktiv (přehled majetku) a jednak z pohledu pasiv (přehled zdrojů krytí) . Sestavuje se při vzniku podniku (zahajovací), na počátku účetního období (počáteční) a k poslednímu dni účetního období se sestavuje tzv. konečná rozvaha. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) nás informuje o nákladech a výnosech firmy za dané účetní období a o dosaženém výsledku hospodaření. Všechny položky uvedené ve zmíněných výkazech mají své číslo úč tu v úč tovém rozvrhu (sestaven účetní jednotkou dle směrné účtové osnovy). Rozeznáváme několik druhů účtů , např . podle výkazu, do kterého patří (rozvahové, výsledkové účty), podle podrobnosti č lenění (syntetické, analytické) a další (závěrkové, podrozvahové). Umě t rozpoznat druh účtu je důležité pro správný zápis na tomto účtu, který musí být vždy podvojný a souvztažný. Otázky:

1. Které právní předpisy upravují vedení účetnictví ?

2. Kdo může vést pouze daňovou evidenci a za jakých podmínek ?

3. Popište schéma rozvahy a výsledovky. K jakým změnám dochází v rozvaze?

4. Jaké máme druhy účtů ?

5. Co je to podvojnost a souvztažnost ?


Další zdroje.

1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004. 2. BUCHTOVÁ, J. Programová učebnice podvojného účetnictví pro

podnikatele. Mirago 2004 3. Úplné znění právních předpisů in: ÚZ č. 405, Účetnictví podnikatelů 2004. Sagit 2004

Kdyby neexistovali účetní, ekonomika by nebyla ekonomikou. Jde o zvláštní druh tvora, který navenek připomíná č lověka. Tím však jeho podobnost s člověkem končí . Ve skutečnosti jde o zvláštní čeleď , která se vyvinula k tomu, aby za vás řešila problémy, o kterých jste netušili , že je máte, způsobem, kterému nerozumíte. M u r p h y – e k o n o m m i n i z r n k a

2. Dlouhodobý majetek 23

2 . D L O U H O D O B Ý M A J E T E K

V této kapitole se dozvíte: • vymezení dlouhodobého majetku • charakteristiku jednotlivých druhů majetku • oceňování majetku • odpisy majetku • účtování o pořízení a vyřazení majetku

Budete schopni: • zařadit dlouhodobý majetek do správné skupiny úč tů osnovy • vypočí tat odpisy • zaúčtovat jednotlivé operace týkající se pořizování, vyřazování a

odpisů majetku

Klíčová slova této kapitoly:

Dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena, účetní a daňové odpisy, oprávky, zůstatková cena, technické zhodnocení,



2.1 Vymezení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek (dříve označován investiční) má dobu životnosti delší než 1 rok a platí zásada, že se nespotřebovává v podniku jednorázově, nýbrž se postupně opotřebovává. Z toho důvodu není možné výdaje na pořízení dlouhodobého majetku účtovat jednorázově do nákladů. Postupné opotřebení se přenáší do nákladů prostřednictvím odpisů. Účty vztahující se k dlouhodobému majetku nalezneme v účtové třídě č.0, konkrétně ve skupinách 01,02,03,04,06 účtové osnovy. Dlouhodobý majetek je vymezen v následujícím didakticky zjednodušeném schématu: DLOUHODOBÝ MAJETEK Životnost nad 1 rok

Budovy – jsou vždy dlouhodobým majetkem, bez ohledu na Pozemky pořizovací cenu Umělecká díla Movité věci a soubory movitých věcí - další podmínky: 1. samostatné technicko ekonomické určení 2. pořizovací cena nad 40 000 Kč Pěstitelské celky – další podmínky: 1. výměra nad 0,25 ha 2. stanovená hustota výsadby

Základní stádo a tažná zvířata – vždy dlouhodobý majetek, bez ohledu na pořizovací cenu

HMOTNÝ- DHM

NEHMOTNÝ -DNM pořizovací cena nad 60000 Kč –sk. 01

ODPISOVANÝ sk. 02 NEODPISOVANÝ

sk. 03

Finanční majetek sk. 06


Podrobnější vymezení druhů majetku naleznete v účtové osnově a dále ve vyhlášce č.500/ 2002 Sb. Rovněž lze čerpat v uvedených učebnicích o účetnictví. Limity vstupní ceny jsou dány zákonem o daních z příjmů, z účetního hlediska nejsou závazné. U neodpisovaného majetku platí, že se neopotřebovává a jeho cena časem naopak roste. Do nákladů se účtuje jeho pořizovací cena až v momentě prodeje tohoto majetku, po zaúčtování tržby, i když se prodej uskuteční například až za 20 let od pořízení. Stejně se postupuje i u dlouhodobého finančního majetku, který se rovněž neodpisuje. 2.2 Oceňování majetku Pro ocenění dlouhodobého majetku se používá:

pořizovací cena = cena pořízení plus související náklady s pořízením (doprava, montáž, clo, )

cena ve výši vlastních nákladů, která se používá u majetku vytvořeného vlastní činností

reprodukční pořizovací cena = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Jedná se v podstatě o ocenění podle znaleckého odhadu a používá se v případě bezúplatného nabytí nebo v případě, kdy nelze zjistit výši vlastních nákladů u majetku vytvořeného vlastní činností.

2.3 Účtování o pořízení majetku Majetek bývá ve firmě nejčastěji pořízen koupí, někdy může dojít k nabytí formou daru nebo k vytvoření majetku vlastní činností. Dále existuje možnost nabytí dlouhodobého majetku vkladem společníka, případně u podnikatele fyzické osoby lze majetek převést z osobního vlastnictví do podniku. K účtování o pořízení nám slouží účty skupiny 04 a dále jednotlivé majetkové účty skupin 01,02,03 a 06. Pořízení koupí 321 042 022 1 4 211 2 622 3 221 5


1. Zaúčtování přijaté faktury za dlouhodobý hmotný majetek a dalších souvisejících nákladů se děje pomocí účtu 042, kde se tyto náklady shromažďují na MD a jejich sečtením se pak zjistí pořizovací cena. Účetní zápis: 042 / 321

2. Úhrada souvisejících nákladů s pořízením z pokladny, např. montáž. Účetní zápis: 042 / 211

3. Aktivace vnitropodnikových služeb – nejčastěji doprava provedená vlastním podnikovým autem. Hodnota této dopravy se vyčíslí na základě kalkulace a musí být zahrnuta do pořizovací ceny majetku. Účetní zápis: 042/ 622

4. Majetek je připraven plnit svou funkci (je dopraven, namontován apod.). Následuje jeho převedení do používání v pořizovací ceně. Z této ceny se pak počítají odpisy. Účetní zápis: 022 / 042

5. Úhrada přijatých faktur z běžného účtu. Účetní zápis: 321 / 221 Úkol k textu. Podle účtové osnovy si postupně do všech následujících schémat účtování doplňte názvy jednotlivých účtů. Zamyslete se nad tím, zda se jedná o aktivní nebo pasivní účty a zdůvodněte si zachycení operace na příslušné straně MD nebo D. Vzor z předchozího schématu u operace č.1: 321 – Závazky vůči dodavatelům je pasivní účet (v rozvaze se nachází v pasivech), jedná se o narůst závazků, proto je účtování na straně Dal. Účet 042 – Pořízení DHM se chová jako aktivní účet. Zachycení je na opačné straně, tedy MD. Po převodu na aktivní majetkový účet 022 – Movité věci (operací č.4 ), se účet 042 vynuluje, protože obraty jeho stran MD a D se zápisem vyrovnají (tzn. Kz účtu 042 = 0).

Úkol k zamyšlení. Čtenáře možná zarazí, že se u účetní operace č.3 účtuje vnitropodnikový výkon do výnosů (042/622), přestože se jedná o náklad, ale tento postup je nutný. Musíme si uvědomit, že prvotní náklady na dopravu podnikovým autem již jsou v nákladech zahrnuty, např. mzda řidiče, odpis auta, pohonné hmoty. Aktivací tuto část zachytíme do výnosů, čímž se docílí vyrušení vlivu na hospodářský výsledek, ale zároveň tuto částku zachytíme na účtu 042 a tím ji zahrneme do pořizovací ceny. Vnitropodniková doprava tedy vstoupí do nákladů postupně jako součást odpisů majetku, které se počítají z pořizovací ceny. Bezúplatné nabytí

V tomto případě se v účetních krocích nevyskytuje účet 321, protože jsme majetek nekupovali a nemáme tedy žádný závazek vůči dodavatelům. Hodnota přijatých darů se zachycuje na pasivním účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy souvztažně s konkrétním majetkovým účtem. V případě movité věci (auto, počítač aj.) by vypadalo účtování takto:


413 022 Účetní zápis 022 / 413 Převod do obchodního majetku z osobního vlastnictví a naopak Převod majetku do firmy a naopak z firmy do osobního užívání se u podnikající fyzické osoby děje pomocí účtu 491 – Individuální podnikatel. Nejčastěji se jedná o převody movitých věcí .

491 022 Účetní zápis 022 / 491 Převod do obchodního majetku 491 022 Účetní zápis 491 / 022 Převod do osobního užívání

V případě pořízení jiného druhu majetku se samozřejmě musí účtovat na účtech příslušejících tomuto majetku. Například:

Koupě budovy Faktura přijatá – koupě budovy 042 / 321 Výdaje náležející do pořizovací ceny z pokladny 042 / 211 Převedení do používání 021 / 042

Koupě programového vybavení Faktura přijatá – software 041 / 321 Převedení do používání 013 / 041

Účtování o majetku, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není považován za dlouhodobý majetek, jelikož nepřevyšuje stanovenou vstupní cenu:

movitý majetek (podle zákona o daních z příjmů do 40000 Kč) rovnou do nákladů na vrub účtu 501

nehmotný majetek (podle zákona o daních z příjmů do 60000 Kč) rovnou do nákladů na vrub účtu 518


Řešené příklady na pořízení majetku: Používané zkratky : FP – faktura přijatá (závazek) FV – faktura vystavená (pohledávka) VD – výdajový doklad (pokladna) PD – příjmový doklad (pokladna) Bú – běžný účet v bance DNM – Dlouhodobý nehmotný majetek DHM – Dlouhodobý hmotný majetek

Text účetního případu Kč MD Dal

1. FP za dodávku nábytku 755 000 042 321 2. FP za montáž nábytku 14 000 042 321 3. FP - dopravné nábytku 35 000 042 321 4. převedení nábytku do užívání v pořizovací ceně 804 000 022 042 5. úhrada přijatých faktur z Bú 804 000 321 221 6. nákup stroje z pokladny- nepovažujeme za DHM 15 000 501 211 7. FP za počítač 65 000 042 321 8. Vnitropodniková doprava ve vlastních nákladech 1 000 042 622 9. Převedení do používání 66 000 022 042 10. FP - zakoupení software, který není považován za DNM jelikož cena nepřevýšila 60000 Kč

40 000 518 321

11. FP - zakoupení software 140 000 041 321 12. Převedení do používání 140 000 013 041 13. FP - nákup nemovitosti 800 000 042 321 Do užívání převeden budova 600 000 021 042 pozemek 150 000 031 042 trvalé porosty 50 000 025 042 17. Poskytnutí zálohy na nákup stroje z Bú 100 000 052 221 18. FP za stroj 150 000 042 321 19. Zúčtování zálohy (z ř. 17) 100 000 321 052 20. Úhrada zbývající částky za fakturu z Bú 50 000 321 221 21. Vnitropodniková přeprava stroje 5 000 042 622 22. Převedení stroje do užívání 155 000 022 042 23. Dar pozemku – přijatý 10 000 031 413 24. Trvalé porosty na pozemku – přijatý dar 10 000 025 413 25. Převod pozemku z osobního majetku do firmy 50 000 031 491 26. Nákup přístroje z pokladny – nepovažujeme za DHM, jelikož ocenění je do 40000 Kč

10 000 501 211


2.4 Odpisy majetku Odpisováním se přenáší hodnota opotřebení majetku do nákladů. Odpisy můžeme vymezit podle následujícího schématu Povinnost provádění účetních odpisů vyplývá ze zákona o účetnictví. Účetní jednotka si je stanoví podle svého uvážení s přihlédnutím k předpokládané životnosti konkrétního majetku a jeho vytíženosti. Existují různé metody účetních odpisů, které nejsou upraveny žádným právním předpisem, ani nejsou závazné. Nejčastěji se v praxi přistupuje k rovnoměrným měsíčním odpisům vypočítaným na základě stanovené životnosti majetku. V podniku jsou například dva totožné stroje, z nichž jeden bude pracovat na dvě směny a druhý pouze na jednu směnu. U prvního stroje bude proto předpokládaná kratší životnost (8 let), u druhého delší (12 let). Pořizovací cena je stejná a činí 800000 Kč. Tato pořizovací cena je pro každý stroj rozpočítána s přesností na měsíce a zjištěná částka je účtována jako odpis každý měsíc na vrub účtu 551, souvztažně s příslušným účtem oprávek, tj. ze skupiny účtů 07 a 08. Po sečtení každoročně provedených odpisů zjistíme tzv. oprávky. Oprávky představují sumu provedených odpisů u konkrétního majetku a jejich odečtením od pořizovací ceny zjistíme zůstatkovou cenu. Účtování odpisů

Odpis movitých věcí (stroje, auta, počítače) 551 / 082 Odpis budovy 551 / 081 Odpis nehmotného majetku – software 551 / 073 Způsob stanovení účetních odpisů je účetní jednotka povinna popsat ve vnitropodnikové směrnici o účetnictví a pro každý majetek pak musí sestavit tzv. odpisový plán. Funkce účetních odpisů spočívá v tom, že mají co nejpřesněji vyčíslit opotřebení majetku a tím přispět k věrnému obrazu o hospodaření firmy. Jsou rovněž důležité v případě, kdy dochází ke kalkulaci nákladů výrobku, aby se opotřebení výrobních prostředků přeneslo do ceny výrobků. Účetní odpisy však nejsou daňově uznaným nákladem, proto je nutno na konci roku vypočítat také daňové odpisy a v rámci úpravy účetního hospodářského výsledku na daňový základ, zohlednit rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Jinými slovy to znamená, že pokud jsou účetní odpisy vyšší než daňové, není tento rozdíl daňově uznaným nákladem, musíme provést snížení nákladů a tím dojde ke zvýšení

ODPISY

účetní – dle vlastního uvážení účetní jednotky. Jsou daňově neuznané.

daňové – dle ZoDP • rovnoměrné • zrychlené • časové (měsíční)- pro

DNM


daňového základu o tento rozdíl. Pokud jsou daňové odpisy vyšší, dochází k navýšení daňově uznaných nákladů a tím ke snížení daňového základu. Menší firmy, které nepodléhají povinnému auditu si pro zjednodušení ve svém odpisovém plánu stanoví účetní odpisy ve výši daňových odpisů.

Daňové odpisy jsou prováděny na základě zákona o daních z příjmů. Zákon stanoví pro hmotný majetek 2 metody. Je to metoda rovnoměrných a zrychlených odpisů. Firma si u každého majetku může zvolit jednu z metod, kterou již musí dodržet po celou dobu odpisování. Zákon o daních z příjmů zatřiďuje majetek do 6 odpisových skupin, každá skupina má stanovenu délku odpisování v letech.

Délka odpisování v jednotlivých skupinách k 1.1.2004

Skupina Odpis Příklad majetku zařazeného do skupiny

1 4 roky osobní auta, autobusy, počítače, jízdní kola, skot 2 6 let koně, traktory, nákladní auta, letadla, nábytek, revolvery 3 12 trezory, jeřáby, výtahy, klimatizační zařízení, skleníky 4 20 oplocení budov, budovy z plastu a dřeva, elektrická,

trubní a telekomunikační vedení 5 30 budovy, dálnice, silnice, přehrady, mosty, studny, kašny 6 50 budovy administrativní, budovy hotelů, obchodních

domů, muzea, knihovny, školy Výpočet daňových odpisů Daňové odpisy se počítají za celý rok. V prvním roce po pořízení musí být majetek zatříděn do správné odpisové skupiny a dále zvolen způsob odpisování, který již nelze změnit. Celoroční odpis lze uplatnit u majetku, který je ve firmě evidovaný na konci příslušného zdaňovacího období. U majetku, který je ve firmě evidovaný pouze na začátku zdaňovacího období, ale k poslednímu dni již ne, lze provést odpis ve výši poloviny ročního odpisu. Zákon o daních z příjmů stanoví odpisové sazby a koeficienty pro oba způsoby odpisování. Odpisovat majetek lze pouze do výše jeho vstupní ceny (tzn. pořizovací). Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celou korunu nahoru.

Část pro zájemce: Od roku 2004 zákon o daních z příjmů omezuje vstupní cenu u osobního automobilu kategorie M1 na 900 000 Kč. To znamená, že u dražších osobních automobilů bude možné počítat odpisy jen z částky 900 000 Kč.

Příklad: Předpokládejme situaci, že podnikatel má zdaňovací období shodné s kalendářním rokem a pořídí majetek 30. prosince, který stihne uvést do používání. Uvedení do používání je podmínkou provádění odpisů. V tomto případě za daný rok uplatní celoroční odpis, protože měl majetek v evidenci na konci příslušného zdaňovacího období (31.12.), přestože ho v daném roce vlastnil pouhé dva dny. Vlastní-li firma majetek, který je vyřazen v průběhu roku, například 30. prosince (z důvodu prodeje, darování, fyzické likvidace), má nárok pouze na poloviční odpis, i když ho měla v evidenci téměř celý rok. Pokud by byl majetek vyřazen již 2.ledna,


existoval by rovněž nárok na poloviční odpis, přestože byl v evidenci pouze první den zdaňovacího období. Rovnoměrné odpisy Výpočet se provede • v prvním roce odpisování VC = vstupní cena • v dalších letech Roční odpisová sazba skupina v prvním roce

odpisování v dalších letech odpisování

pro zvýšenou VC

1 14,2 28,6 25,0 2 8,5 18,3 16,7 3 4,3 8,7 8,4 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2,0 Výpočet rovnoměrných odpisů je o něco snadnější než u zrychlených odpisů, protože v dalších letech jsou již odpisy stejné. Poslední sloupec sazeb je určený pro zvýšenou vstupní cenu po provedeném technickém zhodnocení majetku. Jedná se o výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší u jednotlivého majetku částku 40 tisíc Kč. V praxi někdy nastává problém při určení, zda se ještě jedná o opravu nebo již došlo k technickému zhodnocení. Opravy se totiž účtují přímo do nákladů (např.výměna staré plechové střechy za novou plechovou střechu), kdežto technické zhodnocení (zhotovení nové střechy se střešními okny, které tam dříve nebyly) se odpisuje. Problematiku technického zhodnocení lze v případě zájmu nastudovat v doporučeném literárním zdroji. Příklad na výpočet rovnoměrných daňových odpisů: Počítač v pořizovací ceně 80 000 Kč. Zařazení podle přílohy k zákonu o daních z příjmů do 1. odpisové skupiny.

1. rok: 80 000 x 0,01 x 14,2 = 11 360 Kč 2. rok: 80 000 x 0,01 x 28,6 = 22 880 Kč 3. rok: 80 000 x 0,01 x 28,6 = 22 880 Kč 4. rok: 80 000 x 0,01 x 28,6 = 22 880 Kč

Celkem 80 000 Kč

VC x 0,01 x sazba pro 1 rok odpisování

VC x 0,01 x sazba pro další roky


Zrychlené odpisy Výpočet se provede • v prvním roce odpisování VC = vstupní cena • v dalších letech ZC = zůstatková cena n = počet let, kdy již byl majetek odpisován koef.= koef. v dalších letech Koeficient pro zrychlené odpisování skupina v prvním roce

odpisování v dalších letech odpisování

pro zvýšenou ZC

1 4 5 4 2 6 7 6 3 12 13 12 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50 Poslední sloupec koeficientů je určen pro výpočet odpisů po technickém zhodnocení majetku. Příklad na výpočet zrychleného odpisu: Počítač v pořizovací ceně 80 000 Kč. Zařazení podle přílohy k zákonu o daních z příjmů do 1. odpisové skupiny.

1. rok: 80 000 : 4 = 20 000 ZC = 60 000 2. rok: 2 x 60 000 = 30 000 ZC = 30 000 5 - 1 3. rok: 2 x 30 000 = 20 000 ZC = 10 000 5 - 2 4. rok: 2 x 10 000 = 10 000 ZC = 0 5 - 3 Pozor: Zrychlené odpisy neznamenají, že by doba odpisování byla kratší. Liší se pouze výše odepsaných částek v průběhu jednotlivých let. Při rovnoměrném odpisování jsou vypočtené částky první rok nižší a naopak poslední rok vyšší než u zrychleného odpisu.

VC koef. v prvním roce

ZC x 2 koef. - n


Odpisy nehmotného majetku U nehmotného majetku se od roku 2004 používají rovnoměrné měsíční odpisy podle §32a zákona o daních z příjmů: • software – 48 měsíců • zřizovací výdaje – 60 měsíců (jedná se o výdaje vynaložené v době od

okamžiku založení podnikatelského subjektu do jeho vzniku, tj. zapsání do obchodního rejstříku. Např. správní poplatky, odměna notáři, nájemné).

• ostatní nehmotný majetek – 72 měsíců (licence, patenty aj.) Daňové odpisy jsou stanoveny jednotně pro všechny daňové poplatníky. Délka odpisování je stanovena bez ohledu na skutečné vytížení majetku a závisí na tom, do které skupiny je jednotlivý druh majetku zatříděn.

2.5 Vyřazování dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se nejčastěji vyřazuje z důvodu prodeje, fyzické likvidace, darování a v důsledku manka a škody. Účetně dochází při vyřazování majetku ke dvěma účetním krokům, jedním z nich je doúčtování zůstatkové ceny majetku do nákladů a druhým krokem je vyřazení majetku v pořizovací ceně. Je důležité si pamatovat, že k vyřazení musí dojít v pořizovací ceně, aby se majetkový účet a zároveň účet oprávek vynulovali, což lze vypozorovat v následujícím schématu. Pokud se bude jednat o movitou věc, bude účtování v případě jejího vyřazení vypadat takto (pz = počáteční zůstatek): 022 082 541, 543, 551, 549 pz 100 1 pz 50 2 100 100 50 50 kz 0 kz 0 1. Vyřazení majetku v pořizovací ceně - účetní zápis 082 / 022 Movitý majetek je zachycen v pořizovací ceně na účtu 022 MD. Počáteční zůstatek 100 naznačuje, že v minulých letech byl pořízen hmotný majetek patřící mezi movité věci ve vstupní ceně 100. Počáteční zůstatek účtu 082 znamená, že zatím byly provedeny odpisy zmíněného majetku ve výši 50. Pokud dochází k vyřazení, musíme celou pořizovací cenu zaúčtovat na opačnou stranu účtu, aby došlo k jeho vynulování. Tím se také hodnota vyřazovaného majetku již neobjeví v aktivech rozvahy. Souvztažně se účtuje na vrub příslušného účtu oprávek, který se tímto rovněž vynuluje, protože odpisy a doúčtování zůstatkové ceny bylo zapsáno ve prospěch oprávek (viz operace č.2 ve schématu).

2. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů

• u prodeje na vrub účtu 541 – Zůstatková cena prodaného DNM a DHM : účetní zápis 541 / 082. V případě prodeje musí ještě logicky následovat výnos za odprodaný majetek, který účtujeme na základě vystavené faktury


(311 / 641) nebo jako tržbu v hotovosti do pokladny 211 / 641. Všimněte si, že účty 541 a 641 slouží výhradně pro sledování zůstatkové ceny odprodaného majetku a výnosu, který za prodej získáme.

• při fyzické likvidaci nepotřebného, zastaralého nebo nefunkčního majetku na vrub účtu 551 – Odpisy: účetní zápis 551 / 082

• v případě darování na vrub účtu 543 – Dary: účetní zápis 543 / 082

• v případě manka a škody na vrub účtu 549 – Manka a škody: účetní zápis 549 / 082

Část pro zájemce:

Je třeba si uvědomit, že ne vždy je zůstatková cena vyřazovaného majetku uznaným nákladem z hlediska daně z příjmů. Jedná se o případ darování, kdy hodnota darovaného majetku není automaticky daňovým nákladem, ale teprve v daňovém přiznání lze hodnotu darů odečíst, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů. Mezi tyto podmínky patří vymezení příjemců darů, účelu, na který byl dar poskytnut a dále je to stanovení minimální a maximální hodnoty darů, kterou lze od základu daně odečíst. V případě manka a škody je rovněž zůstatková cena daňově neuznaným nákladem. Výjimkou jsou však škody vzniklé v důsledku živelní pohromy, škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a hodnota škody do výše náhrady od pojišťovny.

Řešený příklad na vyřazení movitého majetku prodejem: Firma zakoupila osobní automobil v ceně 450000 Kč. Zároveň si nechala do auta zhotovit střešní okno a namontovat alarm celkem za 50000 Kč. Odpisy za první rok činily 125000 Kč. V druhém roce firma auto prodala za 400000 Kč.

Vyřazení majetku prodejem Kč MD Dal

1. FP za osobní automobil 450 000 042 321 2. FP za montáž okna a alarmu 50 000 042 321 3. převedení do používání 500 000 022 042 4. odpisy 125 000 551 082 5. vyřazení v pořizovací ceně z důvodu prodeje 500 000 082 022 6. doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 375 000 541 082 7. FV za odprodaný automobil 400 000 311 641 8. Přijatá úhrada vystavené faktury na Bú 400 000 221 311 Všimněte si, že při převedení majetku do používání dochází k vynulovaní pomocného účtu 042 (obrat na straně MD = obratu na straně D) a při vyřazení majetku se musí vynulovat účet 022 a účet 082. Po přijaté úhradě za fakturu se rovněž vynuluje účet 311. Řešený příklad na vyřazení budovy v důsledku škody: Firma má v obchodním majetku budovu za cenu 1200 000 Kč. Odpisy za první rok činily 40 000 Kč, za druhý rok 77 334 Kč. Třetí rok došlo ke zničení budovy požárem a jejímu vyřazení. V roce vyřazení má firma nárok na polovinu ročního odpisu v souladu se zákonem o daních z příjmů.


Vyřazení majetku v důsledku škody Kč MD Dal

1. Zařazení budovy do používání 1200 000 021 042 2. odpisy v 1. roce (zrychlené) 40 000 551 081 3. odpisy ve 2. roce 77 334 551 081 4. polovina ročního odpisu v roce vyřazení 37 334 551 081 4. vyřazení v pořizovací ceně z důvodu škody 1200 000 081 021 5. doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 1045 332 549 081 6. Nárok na náhradu od pojišťovny 1000 000 378 648 7. Přijatá úhrada na Bú 1000 000 221 378 Pro zjednodušení předpokládejme, že se účetní odpisy rovnají daňovým. Zůstatková cena zaúčtovaná do nákladů na účtu 549 bude daňově uznána do výše náhrady od pojišťovny, tzn. pouze 1000 000 Kč. Zbývajících 45 332 Kč bude daňově neuznaný náklad. Znovu si všimněte, že účet 021 a 081 se musí po vyřazení majetku vynulovat. Nárok na náhradu škody je účtován na vrub účtu 378 – Jiné pohledávky se souvztažným zápisem do ostatních provozních výnosů (648). Po přijetí úhrady na běžný účet v bance bude účet 378 také vynulován. 2.6 Účtování o dlouhodobém majetku u plátců DPH Účetní postupy, které byly dosud popsány se týkají podnikatelů, kteří nejsou registrováni jako plátci DPH. Osoby povinné k dani, které jsou plátci DPH, nezahrnují DPH při nákupu majetku do pořizovací ceny, ale účtují tuto daň zvlášť na vrub účtu 343 – DPH. Naopak při odprodeji majetku musí být prodejní cena navýšena o DPH, která se účtuje jako daň na výstupu ve prospěch účtu 343, zatímco prodejní cena bez DPH se účtuje do výnosů.

Příklad Firma zakoupila stroj na fakturu. Celková cena dosahuje 476 000 Kč. Cena bez DPH je 400 000 Kč a DPH 19% činí 76 000 Kč. Stroj byl odprodán za 350 000 Kč plus 19% DPH, tj. celkem 416 500 Kč.


1. FP za stroj - cena bez DPH 400 000 042 321 - DPH 19 % 76 000 343 321 2. Převedení do používání v pořizovací ceně 400 000 022 042 3. Odpisy 100 000 551 082 4. Vyřazení z důvodu prodeje v pořizovací ceně 400 000 082 022 5. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 300 000 541 082 6. FV za odprodej – cena bez DPH 350 000 311 641 - DPH 19 % 66 500 311 343


Úloha č. 2: Zaúčtujte následující příklady na pořízení majetku, odpisy a vyřazení majetku. Zkontrolujte s řešením.


1. FP za výrobní stroj – cena bez DPH 755 000 DPH 19% 143 450 Cena celkem 898 450 *** *** 2. FP za montáž stroje 14 000 3. Vnitropodniková doprava stroje 35 000 4. převedení do užívání v pořizovací ceně ? 5. úhrada přijatých faktur z Bú 912 450 6. Odpis za 1. rok 67 000 7. Vyřazení stroje z důvodu prodeje ? 8. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 737 000 9. FV za odprodaný stroj –cena bez DPH 700 000 DPH 19% 133 000 Cena celkem 833 000 *** *** 10. Nákup tažného koně v hotovosti 40 000 11. FP – doprava koně 4 000 12. Převedení koně do používání ? 13. Odpis koně zrychlený za 1.rok 7 334 14. Vyřazení koně z majetku z důvodu darování ? 15. Doúčtování zůstatkové ceny koně do nákladů ? 16. FP – nákup nemovitosti - budova 900 000 - pozemek 100 000 17. Převedení do používání - budova 900 000 - pozemek 100 000 18. Odpis budovy za 1. rok 30 000 19. Odpis budovy za 2. rok 58 000 20. Vyřazení budovy z důvodu jejího zničení požárem ? 21. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů ? 22. Firma vlastní chladící box. Pořizovací cena činila 41 000 Kč, oprávky = 35 000 Kč. Z důvodu neopravitelné poruchy je vyřazen fyzickou likvidací. - doúčtování zůstatkové ceny do nákladů ? - Vyřazení chladícího boxu z majetku ? Úloha č. 3: Vypočítejte zrychlené i rovnoměrné odpisy stroje zařazeného do 2. odpisové skupiny. Vstupní cena = 240 000 Kč


Shrnutí kapitoly. Dlouhodobý majetek se děl í na tři základní skupiny – hmotný, nehmotný a finanční. Pro celou skupinu je zásadní, že životnost tohoto majetku je delší než 1 rok. Dlouhodobý majetek se oceňuje pořizovací cenou, tzn. cenou pořízení plus vedlejší související náklady. Pořizovací cenu nelze zahrnout přímo do nákladů , ale přenáší se do nich postupně formou odpisů . Některý majetek nelze odpisovat a do nákladů se zachytí až v momentě jeho prodeje oproti tržbám. Odpisy rozeznáváme účetní a daňové. Účetní odpisy si firma počí tá podle vlastního uvážení a uvede je ve svém odpisovém plánu, který by mě l být součástí vnitropodnikové směrnice o účetnictví. Nemají však vliv na daňový základ a daň z př íjmů . Pro tyto účely je třeba vyčísli t tzv. daňové odpisy v souladu se zákonem o daních z pří jmů , který u hmotného majetku definuje dvě základní metody – odpisy rovnoměrné a zrychlené. U každého majetku si může firma zvolit jednu z těchto dvou metod daňových odpisů a tuto pak již nelze změnit. Obě metody odpisování se neliší délkou doby, kdy je majetek odpisován, ale výší částek v jednotlivých letech. Při zrychleném způsobu se větší část vstupní ceny odepíše do nákladů v první polovině doby odpisování než u rovnoměrného odpisování. Nehmotný majetek je podle zákona odpisován rovnoměrně , po stanovený počet měsíců . K zaúčtování pořízení majetku se používají pomocné účty skupiny „04 – Pořízení majetku“, které slouží k zachycení pořizovací ceny. Teprve potom je majetek převeden na příslušné majetkové účty. Vyřazení majetku se účtuje vždy ve dvou účetních krocích. Prvním krokem je doúč tování zůstatkové ceny do nákladů a druhý krok představuje vyřazení majetku v pořizovací ceně . Na pořadí těchto dvou operací v podstatě nezáleží. V praxi se vyskytují č tyři nejčastější důvody vyřazení – prodej majetku, fyzická likvidace, darování a vyřazení v důsledku manka a škody. Je nutno si také uvědomit, že ne vždy je zůstatková cena vyřazeného majetku daňově uznaným nákladem.

Otázky:

1. Jakou cenou oceňujeme dlouhodobý majetek při pořízení? 2. Jaké existují druhy odpisů, které odpisy mají vliv na daň z příjmů a jaké

metody zákon umožňuje ? 3. Vymezte tři druhy dlouhodobého majetku a definujte strukturu majetku

v těchto skupinách. 4. U kterého majetku udává zákon o daních z příjmů určité limity ve vztahu

ke vstupní ceně?


Další zdroje.

1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004. 2. Úplné znění právních předpisů in: ÚZ č. 405, Účetnictví podnikatelů 2004. Sagit 2004 3. PELC, V., Odpisy 2003. Grada 2003. 4. SKÁLA, M. Technické zhodnocení a opravy. Sagit 1998 5. SKÁLA, M., SKÁLOVÁ, J. Technické zhodnocení a opravy pronajatého

majetku. Sagit 2000

Každý, kdo provozuje obchody, jest povinen vésti knihy, z nichž obchody jeho a stav jeho majetnosti lze dokonale poznati. Kupci povinni jsou schovávati obchodní své knihy po 10 let, poč ínajíc od toho dne, kdy se do nich poslední zapsání stalo. Všeobecný obchodní zákoník (1863 ) , Rakousko- Uhersko.

3. Zásoby 39

3 . Z Á S O B Y

V této kapitole se dozvíte: • vymezení zásob nakupovaných a vlastních • charakteristiku jednotlivých druhů zásob • oceňování zásob při pořízení • oceňování zásob při vyskladnění • účtování o pořízení zásob • účtování o vyskladnění zásob • účtování o úbytcích zásob

Budete schopni: • zařadit zásoby do správné účtové skupiny • vypočí tat ocenění při vyskladnění • zaúčtovat jednotlivé operace týkající se pořizování zásob

průběžným způsobem (způsobem A) • zaúčtovat jednotlivé operace týkající se pořizování zásob

periodickým způsobem (způsobem B) • zaúčtovat operace související s vyskladněním


Materiál, zboží, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, pořizovací cena, skutečná cena, ocenění aritmetickým průměrem, FIFO, LIFO, průběžný způsob – A, periodický způsob – B, pří jemka, výdejka. Norma přirozeného úbytku.


__________________________________________________________________


3.1 Vymezení zásob Do materiálu se podle vyhlášky zahrnuje

• základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu- např. dřevo u nábytku, látka u šatů

• pomocné látky, které přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu, např. nitě, knoflíky

• látky k zajištění provozu – mazadla, čistící prostředky • náhradní díly • obaly a obalové materiály • další movité věci s dobou použitelnosti maximálně 1 rok bez ohledu na

výši ocenění Nedokončená výroba obsahuje produkty, které již prošly určitým zpracováním, nejedná se již o materiál, ale ještě nejde ani o polotovar nebo hotový výrobek. Např. rozstříhané látky na šaty, nařezané desky dřeva pro výrobu nábytku, aj.

Zboží obsahuje movité věci, které byly nakoupeny za účelem prodeje. Zboží může být rozbalováno, porcováno a opět baleno (velkosklady), ale nesmí se změnit jeho fyzická podstata (pak už by se mohlo jednat o výrobu a nikoliv o prodej zboží). Zbožím je i nemovitost, pokud ji nakupuje účetní jednotka, jejíž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí a sama ji přitom nepoužívá, nepronajímá ani na nich neprovádí technické zhodnocení. 3.2 Oceňování zásob 1.Oceňování při pořízení zásob – shodný způsob jako při pořízení dlouhodobého majetku:

• pořizovací cenou (cena pořízení + vedlejší náklady, jako doprava, clo..) • reprodukční pořizovací cenou – zásoby bezplatně nabyté, nalezené

přebytky při inventuře, použitelný odpad aj. V podstatě se ocení odhadem. • ve výši vlastních nákladů (skutečných nebo podle operativních kalkulací)-

u zásob vlastní výroby 2.Oceňování při vyskladnění zásob do spotřeby je řešeno z toho důvodu, že zásoby stejného druhu jsou průběžně dokupovány a převáděny na sklad v různých cenách (např. jeden den stojí daný typ televizoru 8000 Kč a za týden je pořízen ve velkoskladu nebo u výrobce za zvýhodněnou cenu 7000 Kč). Je nutno si

ZÁSOBY tř. 1

Nakupované - materiál na skladě (112) - zboží na skladě (132)

Vlastní výroby - nedokončená výroba (121) - polotovary (122) - výrobky (123) - zvířata (124)

3. Zásoby 41

uvědomit, že v podvojném účetnictví (způsob A) se zásoby při nákupu účtují jako příjem na sklad a teprve, když jsou vydávány do výroby nebo do prodejny, aby byly prodány, účtuje se jejich pořizovací cena do nákladů. Při vyskladnění pak stojíme před problémem, jakou cenou úbytek ze skladu ohodnotit, když každý druh zásoby stál jinou částku. Existuje několik způsobů ocenění úbytků zásob:

• skutečnou cenou- tam, kde je to žádoucí, např. u zakázkové výroby nebo při prodeji automobilů a jiného zboží, kde kusy nejsou zaměnitelné. • aritmetickým průměrem- při každém novém přírůstku na sklad se vypočítá nový průměr, kterým se ocení úbytky zásob. Způsob lze zjednodušit a počítat aritmetický průměr nejméně jednou za měsíc. • FIFO – (z angl. first in first out) dá se vyložit jako první do skladu, první ze skladu, tj. úbytky zásob se oceňují nejstarší cenou na skladě • LIFO – (last in first out). Úbytek se ocení cenou posledních zásob přijatých na sklad. U nás není povoleno.

Příklad: Aritmetický průměr – vypočítá se jako podíl celkové hodnoty skladu a celkového počtu kusů na skladě. kusy jednotková

cena hodnota nákupu

kumulovaná hodnota

průměrná cena

nákup 25.1. 5 100,- 500,- 500,- 100,- nákup 20.3. 10 110,- 1100,- 1600,- 106,66 kusy průměrná

cena výdej celkem

zůstatek na skladě

výdej 21.3. 7 106,66 746,62 853,38 výdej 25.3. 5 106,66 533,30 320,08 výdej 26.3. 3 106,66 319,98

+ 0,10* 0,00

* Deset haléřů je rozdíl vzniklý zaokrouhlováním, který se zaúčtuje do nákladů stejně jako vyskladněné zásoby. FIFO kusy jednotková

cena hodnota nákupu

kumulovaná hodnota

nákup 25.1. 5 100,- 500,- 500,- nákup 20.3. 10 110,- 1100,- 1600,- kusy ocenění výdej

celkem zůstatek na skladě

výdej 21.3. 7 5 á 100,- 2 á 110,-

720,- 880,-

výdej 25.3. 5 110,- 550,- 330,- výdej 26.3. 3 110,- 330,- 0,00

Z příkladu lze pozorovat, že metoda aritmetického průměru je početně náročnější. V praxi se však výpočty ocenění zásob při vyskladnění většinou dělají pomocí výpočetní techniky, v rámci účetního programu nebo programu o skladech. Největší ulehčení práce je v případě používání čárových kódů, kdy se takto zachycuje nejen příjem na sklad a výdej ze skladu, ale vytváří se také skladové karty zboží, objednávky apod.


Účetní jednotka je povinna stanovit normy přirozených úbytků zásob, ke kterým dochází jejich sesycháním, rozprachem, vypařováním, apod. Tyto úbytky jsou účtovány do nákladů (na vrub účtů 501,504) jako běžná spotřeba.

3.3 Účtování o zásobách

Rozeznáváme dva způsoby účtování zásob, které si účetní jednotka může zvolit:

• průběžný (zp. A) - v průběhu roku se používají účty 111- Pořízení materiálu a 131 – Pořízení zboží a dále se používají účty skladů, tj. 112 –Materiál na skladě a 132 – Zboží. Účty 111 nebo 131 jsou pomocné účty, které nám umožňují zjistit pořizovací cenu (podobně jako 042 u DM). Po převzetí zásob na sklad, které proběhne na základě příjemky se tyto účty vynulují. Ze skladu se zásoby vydávají do spotřeby na základě výdejek. Schématické znázornění materiálového toku firmou by vypadalo takto:

• periodický (zp. B) - v průběhu roku se účty o pořízení zásob a ani účty skladů nepoužívají. Zásoby se účtují přímo do nákladů, materiál na vrub účtu 501 a zboží na vrub 504. Stavy na skladech se zachytí teprve ke dni účetní závěrky podle výsledků fyzické inventury. O hodnotu stavu zjištěného na skladě inventurou se sníží náklady (501,504), takže výsledek je na konci období u obou způsobů účtování stejný. Schématické znázornění materiálového toku z účetního pohledu při způsobu B:

Pořízení a spotřeba materiálu - způsob A

Účty uvedené v závorce se týkají pořízení a vyskladnění zboží. 321 111 (131) 112 (132) 501 (504)

1 3 4 100 100 105 105 211 110 110 549 2 5 5 5 10 10 1. Nákup materiálu na fakturu 111 / 321 2. Nákup materiálu nebo jeho doprava hrazená hotově 111 / 211 3. Příjemka materiálu na sklad v pořizovací ceně 112 / 111 4. Výdejka – vyskladnění materiálu do spotřeby 501 / 112 5. Úbytek materiálu z důvodu manka nebo škody 549 / 112

321 Dodavatel

111 pořízení

112 sklad

501 spotřeba

321 Dodavatel

501 spotřeba

3. Zásoby 43

Další možné účetní případy: Odprodej nepotřebného materiálu ze skladu 542 / 112 Vystavení faktury za odprodaný materiál 311 / 642 Vnitropodniková doprava materiálu 111 / 622

Účtování o zásobách vlastní výroby – zp. A V průběhu účetního období se účtuje rovněž o přírůstcích a úbytcích zásob vlastní výroby, tzn. nedokončené výroby, polotovarů a výrobků. Přírůstky se zachycují na vrub skupiny účtů 12 a ve prospěch výnosových účtů sk. 61 – Změna stavu vnitropodnikových zásob. Úbytky se účtují opačně. Příklad: Představte si firmu zabývající se šitím oděvů. Ve skladu má zásoby látek. Pokud je nějaká látka vyskladněna a převzata do dílny, kde ji nastříhali, již není materiálem, ale stala se tzv. nedokončenou výrobou (NV). Po zhotovení oděvu vzniká výrobek, který je z dílny přemístěn do skladu výrobků. Účetně se tato operace zachytí jako snížení NV a přírůstek výrobků. Až jsou oděvy prodány, musí být účtováno o jejich úbytku ze skladu výrobků a zároveň se účtuje o výnosech.

účtování o zásobách vlastní výroby MD D

Výdejka materiálu ze skladu 501 112 Zvýšení stavu nedokončené výroby (stavu v dílně) 121 611 Snížení stavu nedokončené výroby – hotové oděvy byly přemístěny do skladu výrobků

611 121

Zvýšení stavu výrobků – příjem oděvů z dílny 123 613 Snížení stavu výrobků – z důvodu prodeje zákazníkovi 613 123 Vystavení faktury za prodané oděvy 311 601 Pořízení a spotřeba zásob – způsob B 321 501 (504) 112 (132) 1 4 211 2 622 3 Jednotlivé kroky jsou vysvětleny v následujícím textu podle pořadového čísla operace.


Účtování v průběhu roku: 1. Pořízení materiálu na fakturu, případně doprava materiálu 501 321 Pořízení zboží na fakturu, případně doprava zboží 504 321 2. Nákup materiálu (dopravy) v hotovosti 501 211 Nákup zboží (dopravy) v hotovosti 504 211 3. Vnitropodniková doprava materiálu 501 622 Vnitropodniková doprava zboží 504 622 4. Účtování ke dni účetní závěrky:

Zaúčtování počátečního stavu skladu materiálu do nákladů – pokud nějaký z minulého období existuje. Ve schématu není tento krok znázorněn.

501 112

Zaúčtování počátečního stavu zboží z minulého období do nákladů. Ve schématu není tento krok znázorněn.

504 132

Zaúčtování konečného stavu skladu dle inventury a souvztažně snížení nákladů (hodnota materiálu, který leží na skladě nemůže být v nákladech). Proto se zde účet 501 objevuje výjimečně na straně Dal.

112 501

Zaúčtování konečného stavu skladu zboží dle inventury a souvztažně snížení nákladů

132 504

Účtování o zásobách vlastní výroby – zp. B O zásobách vlastní výroby se při způsobu B v průběhu roku neúčtuje a konečné stavy účtů 121 a 123 se nasadí až dle výsledků inventur ke dni účetní závěrky, souvztažně s účty 611 nebo 612. Způsob B je tedy administrativně mnohem méně náročný, proto vhodný zejména pro firmy, které jsou menší a obrat zásob u nich není velký. Nevýhodou je, že se v průběhu roku nedá přesně zjistit hospodářský výsledek, pokud neznáme přesný stav zásob na skladě. Ten musíme zjistit inventurou nebo na základě příjemek a výdejek, abychom správně upravili náklady na spotřebu materiálu (501) nebo zboží (504).

3. Zásoby 45

Úloha č. 4: Zaúčtujte následující příklady. Porovnejte rozdíly mezi zp.A a B. Způsob A text účetního případu částka MD Dal Počáteční stav na skladě: 50 000 Kč / 100 ks 50 000 **** **** 1. FP za nakoupený materiál 5000 2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 500 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořizovací ceně 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu 5500 5. Výdejka - materiál ze skladu do spotřeby 10000 6. FP za nakoupené zboží 11000 7. Vnitropodniková doprava zboží 800 8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně 9. Nákup materiálu z pokladny 15000 10. Příjemka na sklad 15000 Konečný stav na skladě: 72 300 Kč **** **** V nákladech (na 501) je zaúčtováno: Kč

Způsob B 1. účtování v průběhu roku

( hvězdičky znamenají, že se tyto případy v průběhu roku neúčtují) text účetního případu částka MD Dal Počáteční stav na skladě: 50 000 Kč / 100 ks 50 000 **** **** 1. FP za nakoupený materiál 5000 2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 500 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořiz. ***** **** **** 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu 5500 5. Výdejka - materiál ze skladu do spotřeby 10000 **** **** 6. FP za nakoupené zboží 11000 7. Vnitropodniková doprava zboží 800 8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně **** **** 9. Nákup materiálu z pokladny 15000 10. Příjemka na sklad 15000 **** **** Konečný stav na skladě: dle inventury 72300 **** **** V nákladech (501 a 504) je zaúčtováno: …………Kč (výsledek však musí být shodný se zp.A, proto následuje další krok ) 2. Zaúčtování na konci účetního období – úprava nákladů text účetního případu částka MD Dal 1. zaúčtování počátečního stavu do nákladů 50 000 2. snížení nákladů o konečný stav zásob dle inventury 72300

V nákladech (501 + 504) zaúčtováno: ………. + 50000 – 72300 = Kč Na skladě (účtu 112) je zaúčtováno:


Shrnutí kapitoly. O zásobách se účtuje v účtové tř ídě 1. Řadí se zde zásoby nakupované a dále zásoby vlastní výroby, mezi které patří nedokončená výroba, polotovary, výrobky a vykrmovaná zvířata. Zásoby se oceňují při pořizování stejným způsobem jako dlouhodobý majetek - cenou pořizovací, reprodukční pořizovací cenou a cenou ve výši vlastních nákladů . Př i vyskladnění se používá několik způsobů ocenění úbytků – skutečnou cenou, aritmetickým průměrem, FIFO a LIFO (v ČR se není dovoleno). V našich právních předpisech je povoleno účtovat o zásobách průběžně (zp. A) nebo periodicky (zp. B). Účetní jednotka si může libovolně vybrat. Způsob B je administrativně jednodušší, protože se v průběhu roku nepoužívají účty o pořízení, ani účty skladů a hodnota zásob se účtuje přímo do nákladů . Na konci účetního období však musí dojít k zachycení konečného stavu na skladě podle inventur a k úpravě nákladů . Výsledky obou dvou účetních způsobů musí být shodné. Účetní jednotka je povinna stanovit si ve vnitropodnikové směrnici přirozené úbytky zásob, ke kterým dochází technologickými procesy jako je sesychání, vypařování, apod. Tyto úbytky jsou pak úč továny jako normální spotřeba na účet 501. Úbytky, které převýší stanovenou normu jsou již účtovány jako manka a škody na účet 549 a je třeba si uvědomit, že se jedná o daňově neuznaný náklad. Otázky:

1. Jakými cenami oceňujeme zásoby při pořízení a při vyskladnění ? 2. Co všechno řadíme do zásob? 3. Jaké způsoby účtování zásob lze použít ? 4. Co jsou to přirozené úbytky zásob a jak se účtují ?

Úkol k textu. V níže uvedených zdrojích literatury si nastudujte

• účtování o materiálu na cestě (využití účtu 119) – kdy k němu dochází • účtování o opravných položkách (jedná se o daňově neuznatelné náklady

na účtech sk. 55) – jaký je jejich význam a kdy je firma tvoří Další zdroje.

1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004. 2. BLECHOVÁ, B., JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech

2004. Grada 2004 3. Úplné znění právních předpisů in: ÚZ č. 405, Účetnictví podnikatelů 2004. Sagit 2004

4. Finanční účty 47

4 . F I N A N Č N Í Ú Č T Y

V této kapitole se dozvíte: • charakteristiku jednotlivých finančních účtů • zásady pro úč tování na těchto účtech • význam účtu 261 – Peníze na cestě • charakteristiku cenin

Budete schopni: • účtovat o pohybu peněz na běžném účtu • účtovat o pohybu peněz v pokladně • účtovat o přidělení krátkodobého úvěru • zaúčtovat operace týkající se převodu peněz mezi pokladnou a bankou


Běžný účet, pokladna, peníze na cestě , ceniny, krátkodobé cenné papíry, krátkodobý úvěr

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 3 hodiny (teorie + řešení úloh)


4.1 Charakteristika finančních účtů a účtování Finanční účty se v účtové osnově nalézají ve třídě 2. Podle účetního standardu je pro finanční majetek této třídy charakteristická vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost a předpokládá se splatnost nebo držba kratší než 1 rok. V praxi jsou při účtování zavedeny podle potřeby tyto účty: 211 – Pokladna Na tomto účtu se účtuje o pohybu peněz v hotovosti a to na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů. Peníze vydané zaměstnancům k použití se účtují jako pohledávky za zaměstnance, kteří musí předložit doklady o nákupu při vyúčtování zálohy a případný přebytek vrátit do pokladny. Jedná se o aktivní účet (v rozvaze se nachází v oběžných aktivech), proto se přírůstky peněz zachycují na vrub tohoto účtu, tedy na straně MD a úbytky na straně dal. Analytické účty se povinně zavádějí při existenci valut. Ve vnitropodnikové směrnici si účetní jednotka stanoví četnost a způsob provedení inventarizace pokladny. Vzniklé rozdíly se účtují podle povahy, v případě přebytku do výnosů (daňově uznaných), v případě schodku, tzn. manka se účtuje

• jako pohledávka za zaměstnancem, který měl hmotnou odpovědnost 335 / 211. Při zaplacení pohledávky zaměstnancem 211 / 335. • jako manko nebo škoda v případě, že není sepsána hmotná odpovědnost

569 / 211 (jedná se o daňově neuznaný náklad) 6xx 211 5xx tržba v hotovosti nákup materiálu, služeb hotově 311 321 příjem za FV (pohledávku) úhrada FP (závazku) hotově hotově 213 – Ceniny Mezi ceniny řadíme především poštovní známky, dálniční nálepky, kolky (slouží k placení soudních a správních poplatků), telefonní karty, stravenky do zařízení veřejného stravování aj. Analytické účty jsou doporučeny podle jednotlivých druhů cenin. V případě inventarizačních schodků nebo přebytků je princip účtování stejný jako u pokladny, tzn. v případě schodku 335/ 213 nebo 569/ 213 (podle toho zda existuje hmotná odpovědnost zaměstnance).


321 213 518 nákup cenin na fakturu spotřeba cenin- poštovních známek 211 538 nákup cenin hotově spotřeba cenin- kolků 221 – Bankovní účet Účtuje se zde na základě výpisů z banky o přijatých nebo provedených platbách, tzn. o přírůstcích nebo úbytcích peněz na bankovním účtu, nejčastěji se jedná o běžný účet. Analytické členění je povinné a zároveň nezbytné v případě, že účetní jednotka vlastní více bankovních účtů. Mají zpravidla aktivní zůstatek, pasivní zůstatek je možný pouze u bankovních účtů, u kterých to umožňuje banka (kontokorent). V rozvaze je pak pasivní zůstatek vykazován jako krátkodobý bankovní úvěr. 311 221 321 platba FV odběratelem úhrada FP dodavateli 662 568 připsané úroky na Bú bankovní poplatky 324 314 ( 052) přijaté provozní zálohy poskytnuté provozní zálohy (dlouhodobé zálohy) 261 – Peníze na cestě Tento účet se používá pro překlenutí časového nesouladu, který vzniká

a) při přesunu peněz mezi pokladnou a bankou od okamžiku výběru (vkladu) peněz do okamžiku obdržení výpisu z banky

b) při převodech peněz mezi bankovními účty po dobu než obdržíme oba výpisy z banky

Ad a) Představte si, že firma drží vysokou částku hotovosti v pokladně a potřebuje tedy část z těchto peněz odvést do banky. Pokladník vydá peníze z pokladny, vystaví


výdajový doklad a zaúčtuje ho. Jedná se o úbytek v pokladně, zápis bude na účtu 211 D. Jaký účet se však použije na straně MD, když zápis musí být podvojný ? Víme, že peníze budou vloženy na běžný účet, ale nemůžeme ho zde použít, protože na účtu 221 se účtuje pouze na základě výpisu z banky a ten bývá doručen vždy o několik dní později (záleží na požadavku klienta, často je to týdenní interval, ale může být i delší, například měsíční). V tomto okamžiku se tedy použije účet 261 – Peníze na cestě. Zápis bude vypadat takto: 1. Výběr z pokladny z důvodu odvodu do banky 261 / 211 2. Výpis z banky – vklad peněz z pokladny 221 / 261

Vidíme, že účty 261 se po zaúčtování druhé operace, tedy po obdržení výpisu, vynulují a zůstává zaúčtováno to, k čemu skutečně došlo- úbytek v pokladně a přírůstek na účtu v bance.

Situace může být i opačná, kdy vybíráme peníze z banky a vkládáme do pokladny. 1. Příjmový doklad- příjem peněz do pokladny 211 / 261 2. Výpis z Bú – výběr peněz 261 / 221

Ad b) Firma vlastní dva bankovní účty a převádí peníze z jednoho na druhý. Jak již bylo uvedeno, je nutné analytické členění, např: Bú A = 221 100 Bú B = 221 200 Z Bú A bylo převedeno na Bú B 150000 Kč. Došlo tedy k úbytku peněz na A a zvýšení zůstatku na B. Postup zaúčtování:

1. Výpis z Bú A: - 150 000 Kč 261 / 221 100 2. Výpis z Bú B: + 150 000 Kč 221 200 / 261 231 – Krátkodobý bankovní úvěr Jedná se o pasivní účet, protože v rozvaze najdeme úvěry v pasivech. Přidělení úvěru se proto zachytí na straně dal, naopak splátky úvěru, které snižují zůstatek tohoto závazku se zachytí na MD. Na tomto účtu se účtuje o úvěrech se splatností kratší než 1 rok. O přidělení úvěru se může účtovat také prostřednictvím účtu 261- Peníze na cestě, i když to účetní standardy nevyžadují. Všimněte si, že po vynulování účtu 261 je výsledek obou způsobů stejný:

1. Výpis z úvěrového účtu – přidělení úvěru 261/ 231 2. Výpis z Bú – peníze převedeny na běžný účet 221/ 261

nebo účtujeme bez účtu 261 až na základě výpisu z Bú

Výpis z Bú – převedení peněz z přiděleného úvěru 221 / 231

další účetní případy Úhrada závazků dodavatelům přímo z úvěrového účtu 321 / 231 Úroky z úvěru - placeny z Bú 562 / 221 Výpis z Bú – splátka úvěru 231 / 221


V účtové třídě 2 se dále nachází skupina 24, 25 a 29. O náplni těchto účtových skupin se zmiňuji jen stručně, protože jejich používání není v každodenní praxi běžné. Zájemci o tuto problematiku si ji mohou nastudovat v dalších zdrojích. 24 – Krátkodobé finanční výpomoci Účtují se zde krátkodobé finanční výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými subjekty než bankami. Může se jednat například o krátkodobé emitované dluhopisy, obvykle účtované na účet 241. 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly Zde se zachycují cenné papíry se splatností do 1 roku, které má účetní jednotka v držení. Důvodem je většinou snaha převést volné peníze do finančního majetku, například cenných papírů, které přinesou vyšší výnos než jsou úroky na běžném účtu a zároveň zůstávají vysoce likvidní. Úloha č. 5: Zaúčtujte následující případy a zkontrolujte řešení VD – výdajový doklad, PD – příjmový doklad Text účetního případu Kč MD D

1. VD - Odvod hotovosti z pokladny na Bú 1500

2. Výpis Bú- přírůstek (vložené hotovosti z pokladny) 1500 3. Výpis z Bú – výběr peněz do pokladny 500 4. PD – příjem peněz do pokladny 500 5. PD – tržba za zboží v hotovosti 100000 6. VD- soudní nebo správní poplatek hotově 18000 7. PD –přijaté tržby za výrobky v hotovosti 45000 8. VD-nákup stravenek pro zaměstnance 15000 9. VD- nákup poštovních známek do zásoby z pokladny 5000 10. Výpis Bú-platba přijatých faktur od dodavatelů 25000 11. Výpis Bú- úhrada FV (naší pohledávky) 100000 12. Výpis Bú- úhrada poplatku bance 200 13. Výpis Bú- úrok připsaný na účet 300 14. VD – nákup poštovních známek (spotřeba ihned) 54 15. Výpis z úvěrového účtu –přidělení krátkod. úvěru 150000 16. Výpis Bú – příjem peněz (z úvěru) na účet 150000 17. Výpis Bú – splátka úvěru 15000 18. Manko v pokladně–hmotná odpovědnost zaměstnance 1500 19. Výpis Bú –platba úroků z úvěru 8000 20. Výpis Bú – platba zálohy na nákup DHM 100000 21. VD – platba provozní zálohy na objednané služby 20000 22. Výpis Bú- příjem provozní zálohy od odběratele 5000


Shrnutí kapitoly. Finanční účty najdeme v účtové třídě 2. Jedná se účty, které mají povahu aktivních účtů, tj. 211 – Pokladna, 221 – Bankovní účet, 213 – Ceniny, ale nalezneme v této účtové třídě rovněž pasivní účty jako 231 – Krátkodobé bankovní úvěry nebo 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy. Významný je i účet 261 –Peníze na cestě, který slouží k překlenutí časového nesouladu mezi operací s penězi (vklad, výběr) a obdržením výpisu z banky, na základě kterého můžeme na účtu 221 provádět zápisy. Pokud má účetní jednotka více účtů v bankách musí také v účetnictví zavést analytické členění. To platí i pro pokladnu, kdy je třeba zavést analytické účty k účtu 211, pokud ve firmě existují další pokladny, například s jinými měnami. O výdajích a příjmech se v pokladně účtuje na základě příjmových a výdajových dokladů. S pracovníky, kteří pracují s pokladní hotovostí by měla být sepsána hmotná odpovědnost za svěřené prostředky. Pokud dojde ke schodku pokladní hotovosti, jedná se o manko a účtuje se jako pohledávka za zaměstnancem, který je hmotně odpovědný. V některých případech však hmotná odpovědnost zaměstnance chybí nebo nelze zaměstnanci předepsat manko k úhradě a pak lze schodek hotovosti zaúčtovat na vrub účtu 569 –Manka a škody na finančním majetku. Jedná se však o náklad, který není uznán z hlediska daně z příjmů. Mezi ceniny patří poštovní známky, kolky, stravenky, telefonní karty, dálniční známky aj. Otázky:

1. Na základě jakých dokladů lze účtovat na účtu 221 ? 2. Co všechno řadíme mezi ceniny ? 3. Na základě kterých dokladů účtujeme o příjmech a výdajích v pokladně ? 4. Kdy používáme účet 261 – Peníze na cestě a jaká je jeho funkce ? 5. Které finanční účty jsou pasivní ?

Další zdroje. 1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004 2. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. Polygon 2004

Překážkou pro rozvoj úvěrů v historii byl církevní zákaz př ijímání úroků , i když jen zdánlivě , protože podle literatury byl tento zákaz přehlížen a úroková míra dosahovala mnohdy až 100%. Jako první povolila půjčování peněz na úrok Anglie roku 1545, mohl však činit maximálně 10%, jinak šlo o lichvu. Ve Francii byl zákaz úroků z půjček zrušen až v roce 1789.

Další zdroje 53

L I T E R A T U R A

Povinná literatura:

1. Kolektiv autorů Notia. Podvojné účetnictví 2004. Praha: Grada 2004. 234 s. ISBN 80-247-0747-0

2. Blechová, B., Janoušková, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2004. Praha: Grada 2004, 176 s. ISBN 80- 247-0895-7

3. Březinová, H. Účetní závěrka. Praha: Grada 2001. 182 s. ISBN 80-247-0086-7

4. Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon 2004. 417 s. ISBN 80-7273-098-3

5. Zákon o účetnictví č. 563/ 1991 Sb. v platném znění

6. Vyhláška, kterou se provádí zákon o účetnictví č. 500 /2002 Sb. v platném znění

7. České účetní standardy pro podnikatele Doporučená literatura:

1. Buchtová, J. Programová učebnice Podvojné účetnictví pro podnikatele včetně základů s výkladem a cvičebními testy. Ostrava: Mirago 2004.

298 s. ISBN 80-86617-18-1

2. Buchtová, J. Sbírka řešených příkladů z podvojného účetnictví pro podnikatele. Ostrava: Mirago 2002. 171 s. ISBN 80-86617-04-1

3. Fišerová, E. Abeceda podvojného účetnictví pro podnikatele 2004. Olomouc: ANAG 2004, 367 s. ISBN 80-7263-214-0

4. Pilařová, I. Daňové a účetní chyby a problémy 2004: daň z příjmů právnických osob. Praha: Grada 2004. 191 s. ISBN 80-247-0763-2

5. Ryneš, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG 2004. 796 s. ISBN 80-7263-204-3

6. Pelc, V. Odpisy 2003. Praha: Grada 2003, 224 s. ISBN 80-247-0493-5

7. Skála, M. Technické zhodnocení a opravy. Ostrava: Sagit 1998, 182 s. ISBN 80- 7208-095-4.

8. Skála, M., Skálová, J. Technické zhodnocení a opravy pronajatého majetku. Ostrava: Sagit 2000, 80 s. ISBN 80- 7208- 194 -2

9. Sobotová, M. Daňové chyby a problémy 2004: daň z příjmů fyzických osob. Praha: Grada 2004. 189 s. ISBN 80-247-0764-0


POUŽITÉ ZKRATKY FO – fyzická osoba

KS – konečný stav

PS – počáteční stav

FP – faktura přijatá

FV – faktura vystavená

VD – výdajový pokladní doklad

PD – příjmový pokladní doklad

BV – bankovní výpis

Bú – běžný účet

ZoDP – zákon o daních z příjmů

DPH – daň z přidané hodnoty

DHM – dlouhodobý hmotný majetek

DNM – dlouhodobý nehmotný majetek

ZK – základní kapitál

Poznámky 55

P O Z N Á M K Y

56

Řešení úloh 57

Ř E Š E N Í Ú L O H

Úloha č. 1 Sestavte rozvahu: Podnik má tento majetek a závazky: Stroje 900 Kč, materiál 200 Kč, základní kapitál 1000 Kč, bankovní úvěr 50 Kč, závazky dodavatelům 100 Kč, nevyplacené mzdy 40 Kč, peníze na Bú 80 Kč, v pokladně 10 Kč. Aktiva 0 I. II. III. IV. Pasiva 0 I. II. III. IV.

Stroje 022

900 900 900 900 900 ZK 411

1000 1000 1000 1000 1000

Materiál 112

200 200 250 250 250 závazky321

100 90 140 140 140

Bú 221

80 70 70 30 30 úvěr 461

50 50 50 50 50

Poklad.211

10 10 10 50 10 mzdy 331

40 40 40 40 0

∑ 1190 1180 1230 1230 1190 ∑ 1190 1180 1230 1230 1190

Hospodářské operace: 1. Z Bú uhrazeny závazky dodavateli ve výši 10.- nové stavy zapsány do sl. I. Druh změny: A-P-

2. Na sklad převzat materiál od dodavatele, zatím neuhrazen 50.- nové stavy zapsány do sl. II. Druh změny: A+P+

3. Z Bú převedeno do poklady 40,- nové stavy zapsány do sl. III. Druh změny: A+-

4. Výplata mzdy zaměstnancům z poklady 40,- nové stavy zapsány do sl. IV. Druh změny: A-P-

58

Úloha č.2


1. FP za výrobní stroj – cena bez DPH 755 000 042 321 DPH 19% 143 450 343 321 Cena celkem 898 450 *** *** 2. FP za montáž stroje 14 000 042 321 3. Vnitropodniková doprava stroje 35 000 042 622 4. převedení do užívání v pořizovací ceně 804 000 022 042 5. úhrada přijatých faktur z Bú 912 450 321 221 6. Odpis za 1. rok 67 000 551 082 7. Vyřazení stroje z důvodu prodeje 804 000 082 022 8. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 737 000 541 082 9. FV za odprodaný stroj –cena bez DPH 700 000 311 641 DPH 19% 133 000 311 343 Cena celkem 833 000 *** *** 10. Nákup tažného koně v hotovosti 40 000 042 211 11. FP – doprava koně 4 000 042 321 12. Převedení koně do používání 44 000 026 042 13. Odpis koně zrychlený za 1.rok 7 334 551 086 14. Vyřazení koně z majetku z důvodu darování 44 000 086 026 15. Doúčtování zůstatkové ceny koně do nákladů 36 666 543 086 16. FP – nákup nemovitosti - budova 900 000 042 321 - pozemek 100 000 042 321 17. Převedení do používání - budova 900 000 021 042 - pozemek 100 000 031 042 18. Odpis budovy za 1. rok 30 000 551 081 19. Odpis budovy za 2. rok 58 000 551 081 20. Vyřazení budovy z důvodu jejího zničení požárem 900 000 081 021 21. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 812 000 549 081 22. Firma vlastní chladící box. Pořizovací cena činila 41 000 Kč, oprávky = 35 000 Kč. Z důvodu neopravitelné poruchy je vyřazen fyzickou likvidací. - doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 6 000 551 082 - Vyřazení chladícího boxu z majetku 41 000 082 022

Řešení úloh 59

Úloha č.3 Výpočet rovnoměrných odpisů stroje ve 2. odpisové skupině. Vstupní cena = 240 000 Kč. rok výpočet odpis

1 240 000 x 0,01 x 8,5 20 400 2 240 000 x 0,01 x 18,3 43 920 3 shodné 43 920 4 shodné 43 920 5 shodné 43 920 6 shodné 43 920 celkem 240 000 Výpočet zrychlených odpisů stroje ve 2. odpisové skupině. Vstupní cena = 240 000 Kč. Zaokrouhlení se provádí na 1 Kč nahoru rok výpočet odpis zůstatková

cena 1 240 000 : 6 = 40 000 40 000 200 000

2 200 000 x 2 = 66 666,666 7 – 1

66 667 133 333

3 133 333 x 2 = 53 333,20 7 – 2

53 334 79 999

4 79 999 x 2 = 39 999,50 7 - 3

40 000 39 999

5 39 999 x 2 = 26 666 7 - 4

26 666 13 333

6 13 333 x 2 = 13 333 7 - 5

13 333 0,-

celkem 240 000

60

Úloha č. 4

Způsob A text účetního případu částka MD Dal Počáteční stav na skladě: 50 000 Kč / 100 ks 50 000 **** **** 1. FP za nakoupený materiál 5000 111 321 2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 500 111 321 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořiz. ceně 5 500 112 111 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu 5500 321 221 5. Výdejka - materiál ze skladu do spotřeby 10000 501 112 6. FP za nakoupené zboží 11000 131 321 7. Vnitropodniková doprava zboží 800 131 622 8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně 11 800 132 131 9. Nákup materiálu z pokladny 15000 111 211 10. Příjemka na sklad 15000 112 111 Konečný stav na skladě: 72 300 Kč **** **** V nákladech (na 501) je zaúčtováno: 10 000,- Kč

Způsob B 2. účtování v průběhu roku

( hvězdičky znamenají, že se tyto případy v průběhu roku neúčtují) text účetního případu částka MD Dal Počáteční stav na skladě: 50 000 Kč / 100 ks 50 000 **** **** 1. FP za nakoupený materiál 5000 501 321 2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 500 501 321 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořiz. ****** **** **** 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu 5500 321 221 5. Výdejka - materiál ze skladu do spotřeby 10000 **** **** 6. FP za nakoupené zboží 11000 504 321 7. Vnitropodniková doprava zboží 800 504 622 8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně **** **** 9. Nákup materiálu z pokladny 15000 501 211 10. Příjemka na sklad 15000 **** **** Konečný stav na skladě: dle inventury 72300 **** **** V nákladech (501 a 504) je zaúčtováno: 32 300 Kč (výsledek však musí být shodný se zp.A, proto následuje další krok ) 2. Zaúčtování na konci účetního období – úprava nákladů text účetního případu částka MD Dal 1. zaúčtování počátečního stavu do nákladů 50 000 501 112 2. snížení nákladů o konečný stav zásob dle inventury 72300 112 501

V nákladech (501 + 504) zaúčtováno: 32300 + 50000 – 72300 = 10 000 Kč Na skladě (účtu 112) je zaúčtováno: 72 300,-

Řešení úloh 61

Úloha č. 5: Text účetního případu Kč MD D

1. VD - Odvod hotovosti z pokladny na Bú 1500 261 211 2. Výpis Bú- přírůstek (vložené hotovosti z pokladny) 1500 221 261 3. Výpis z Bú – výběr peněz do pokladny 500 261 221 4. PD – příjem peněz do pokladny 500 211 261 5. PD – tržba za zboží v hotovosti 100000 211 604 6. VD- soudní nebo správní poplatek hotově 18000 538 211 7. PD –přijaté tržby za výrobky v hotovosti 45000 211 601 8. VD-nákup stravenek pro zaměstnance 15000 213 211 9. VD- nákup poštovních známek do zásoby z pokladny 5000 213 211 10. Výpis Bú-platba přijatých faktur od dodavatelů 25000 321 221 11. Výpis Bú- úhrada FV (naší pohledávky) 100000 221 311 12. Výpis Bú- úhrada poplatku bance 200 568 221 13. Výpis Bú- úrok připsaný na účet 300 221 662 14. VD – nákup poštovních známek (spotřeba ihned) 54 518 211 15. Výpis z úvěrového účtu –přidělení krátkod. úvěru 150000 261 231 16. Výpis Bú – příjem peněz (z úvěru) na účet 150000 221 261 17. Výpis Bú – splátka úvěru 15000 231 221 18. Manko v pokladně–hmotná odpovědnost zaměstnance 1500 335 211 19. Výpis Bú –platba úroků z úvěru 8000 562 221 20. Výpis Bú – platba zálohy na nákup DHM 100000 052 221 21. VD – platba provozní zálohy na objednané služby 20000 314 211 22. Výpis Bú- příjem provozní zálohy od odběratele 5000 221 324

63

Příloha č. 1 – Směrná účtová osnova (dle vyhlášky č. 500/ 2002 Sb.) Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – Nedokončený dlouhodobý majetek a pořizovaný dlouhodobý majetek 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 12 – Zásoby vlastní výroby 13 – Zboží 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bank. úvěry 21 – Peníze 22 – Účty v bankách 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 26 – Převody mezi finančními účty 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 – Závazky (krátkodobé) 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 – Zúčtování daní a dotací 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 37 – Jiné pohledávky a závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond, fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 43 – Výsledek hospodaření 45 – Rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry

64

47 – Dlouhodobé závazky 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 – Aktivace 64 – Jiné provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 – Účty rozvažné 71 – Účet zisků a ztrát 75 až 79 – Podrozvahové účty Účtová třída 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví

65

Příloha č. 2 – Účtový rozvrh (sestavený účetní jednotkou dle potřeby s dodržením tříd a skupin zadaných směrnou účtovou osnovou) Uvedeny pouze účty použité v této studijní opoře Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek

01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 011 – Zřizovací výdaje 013 – Software

02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů 026 – Základní stádo a tažná zvířata

03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 – Pozemky 032 – Umělecká díla a sbírky

04 – Nedokončený dlouhodobý majetek a pořizovaný dlouhodobý majetek 041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 – Pořízení dlouhodobého finančního majetku

05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek

06 – Dlouhodobý finanční majetek

07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 073 – Oprávky k software

08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 – Oprávky ke stavbám 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souboru movitých věcí 086 – Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům

09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby

11 – Materiál 111 – Pořízení materiálu 112 – Materiál na skladě 119 – Materiál na cestě

12 – Zásoby vlastní výroby 121 – Nedokončená výroba 123 – Výrobky 124 - Zvířata

13 – Zboží 131 – Pořízení zboží 132 – Zboží na skladě a v prodejnách 139 – Zboží na cestě 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám

66

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bank. úvěry

21 – Peníze 211 – Pokladna 213 – Ceniny

22 – Účty v bankách 221 – Bankovní účty

23 – Krátkodobé bankovní úvěry 231 – Krátkodobý bankovní úvěr

24 – Krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek

26 – Převody mezi finančními účty 261 – Peníze na cestě

29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311 – Odběratelé 312 – Směnky k inkasu 314 – Poskytnuté provozní zálohy 315 – Ostatní pohledávky

32 – Závazky (krátkodobé) 321 – Dodavatelé 322 – Směnky k úhradě 324 – Přijaté provozní zálohy 325 – Ostatní závazky

33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 – Zaměstnanci 335 – Pohledávky za zaměstnanci 336 – Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění

34 – Zúčtování daní a dotací 341 – Daň z příjmů 342 – Ostatní přímé daně 343 - DPH 345 – Ostatní daně a poplatky 346 – Dotace ze státního rozpočtu

35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty

36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku

37 – Jiné pohledávky a závazky

38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 381 – Náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období

39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

67

Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 411 – Základní kapitál 412 – Emisní ážio 413 – Ostatní kapitálové fondy 419 – Změny základního kapitálu

42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond, fondy ze zisku … 421 – Zákonný rezervní fond 422 – Nedělitelný fond 423 – Statutární fondy 427 – Ostatní fondy 428 – Nerozdělený zisk minulých let 429 – Neuhrazená ztráta minulých let

43 – Výsledek hospodaření 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

45 – Rezervy 451 – Rezervy zákonné 459 – Rezervy ostatní

46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 461 – Bankovní úvěry

47 – Dlouhodobé závazky 471 – Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473 – Emitované dluhopisy 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě 479 – Ostatní dlouhodobé závazky

48 – Odložený daňový závazek a pohledávka

49 – Individuální podnikatel 491 – Účet individuálního podnikatele

Účtová třída 5 – Náklady

50 – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu 502 – Spotřeba energie 504 – Prodané zboží

51 – Služby 511 – Opravy a udržování 512 – Cestovné 513 – Náklady na reprezentaci 518 – Ostatní služby

52 – Osobní náklady 521 – Mzdové náklady 524 – Zákonné sociální pojištění

53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční 532 – Daň z nemovitostí 538 – Ostatní daně a poplatky

54 – Jiné provozní náklady 541 – Zůstatková cena prodaného DNM a DHM

68

542 – Prodaný materiál 543 – Dary 548 – Ostatní provozní náklady 549 – Manka a škody

55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky 551 – Odpisy 552 – Tvorba zákonných rezerv 554 – Tvorba ostatních rezerv

56 – Finanční náklady 561 – Prodané cenné papíry a podíly 562 – Úroky 563 – Kurzové ztráty 568 – Ostatní finanční náklady 569 – Manka a škody na finančním majetku

57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 582 – Škody (mimořádného charakteru)

59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů 596 – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 601 – Tržby za vlastní výrobky 602 – Tržby z prodeje služeb 604 – Tržby za zboží

61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 611 – Změna stavu nedokončené výroby 612 – Změna stavu polotovarů 613 – Změna stavu výrobků

62 – Aktivace 621 – Aktivace materiálu a zboží 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb 623 – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

64 – Jiné provozní výnosy 641 – Tržby z prodeje DNM a DHM 642 - Tržby z prodeje materiálu 648 – Ostatní provozní výnosy

66 – Finanční výnosy 661 – Tržby z prodeje cenných papírů 662 – Úroky 663 – Kurzové zisky

68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 701 – Počáteční účet rozvažný 702 – Konečný účet rozvažný 710 – Účet zisků a ztrát

69

70

Date post:	17-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I. · 2005. 10. 26. · 6 Finanční účetnictví I. 1.1 Právní...

Documents