Fotografie jako médiumAntropologie médií

Jana Tůmová

Vynález fotografie vyvolal poměrně bouřlivé reakce, ať už pozitivní nebo negativní. Objevily se obavy, že s jejím nástupem odejde malířství. Tyto obavy o konci malířství se nakonec nenaplnily.

Fotografii totiž považovaly za způsob objektivního záznamu skutečnosti. Dokonce byla chápána jako něco s ještě lepšími odhalovacími schopnostmi než lidské oko.

V dnešní společnosti stále přistupujeme k tomu, co nám ukazuje fotografie s velkou důvěrou a to co není zachyceno, tak neexistuje.

Podle M. McLuhana fotoaparáty mění lidi ve věci. Příkladem toho je módní průmysl.

Fotografie modelek, jejichž tvář se objeví na titulních stranách prestižních časopisů v mnoha různých zemích. Jejich lidská podstata tím bude degradována. Čtenáři je uvidí jen jako obal.

Nehledě na to, že se čtenářky snaží vyrovnat fotografiím, kterými jej zaplavují módní časopisy.

Často se neuváženým způsobem snaží přiblížit k dokonalému vzoru, který udávají módní fotografie.

Fotografie také překonávají čas i prostor. Poskytují totiž pozorovateli iluzi bezprostřední zkušenosti.

Snímky z různých míst světa nahrazují lidem cestování. Lidé potom jezdí jen tam, kde to již znají.

Fotografie funguje i v utváření sociálních vztahů.

Hraje určitou roli v seznamování, lidé si je vyměňují a následně domlouvají schůzku.

Zpochybnitelnost fotografického záznamu není tak úplně novým jevem.

Retušování k fotografii patřilo od jejího vzniku. Ze začátku byla však retuš něčím spíše neškodným, sloužícím k pozičnímu vylepšování obrazu.

Ke zneužití fotografie začalo brzy docházet i k jiným než estetizujícím účelům a to k propagandistickým.

Postupně se začalo pracovat i s možností odstranění některých „nepohodlných“ tváří z fotografií, což se objevovalo za socialismu i u nás.

Známým příkladem je historický záběr Leninova projevu před moskevským divadlem Bolšoj teatr, ze kterého zmizel později Lev Davidovič Trockij a Lev Kameněv.

U nás je notoricky známá fotografie Klementa Gottwalda při projevu na Staroměstském náměstí, z níž také zmizeli jisté postavy.

Ukázky fotomanipulace

Lenin na snímku hovoří na Sverdlovském náměstí 20. května 1920

Klement Gottwald při projevuna Staroměstském náměstí21.února 1948

Manipulace s fotografickým záznamem se však stala mnohem snazší a tedy rozšířenější s příchodem digitální fotografie.

Mezi první známé případy využití možností počítačové manipulace patří obálka časopisu National Geographic z roku 1982, který přesunul dvě pyramidy blíže k sobě, aby se vešly do jejího úzkého formátu.

Možnosti manipulace se skutečností ovšem nezahrnují pouze zásahy do fotografického obrazu. Se skutečností lze manipulovat ještě před použitím fotoaparátu.

Tyto zásahy lze považovat za ještě nebezpečnější, neboť tuto manipulaci nelze technicky prokázat. Vydávání zinscenované fotografie za autentickou je vážné porušení novinářské etiky, které může mít dalekosáhlé důsledky.

Fotografie umístěná v tisku má velkou vypovídající schopnost, demonstruje komentovanou událost, takže je to ona, která útočí na naši empatii.

Je často tím, co si zapamatujeme a co si z dané události odneseme do budoucna.

V konečném důsledku fotografie minimálně spoluovlivňuje náš názor na danou událost.

Pokud dochází k manipulacím s fotografií, je potom těžké určit co je realita a co fikce.

Možná právě proto je fotografie největší revolucí v umění. Umělec totiž již nezobrazuje pouhou realitu. On odhaluje vnitřní proces tvořivosti, který běžnému člověku zůstával a zůstává ukryt.

Internet a fotografie jsou vzájemně provázány, což je patrné především u zpravodajství. Internet představuje pro fotografii především rychlost.

Aspekt rychlosti, který trh s reportážní fotografií ovlivňuje přináší pochybnosti o nutnosti existence tištěných médií, alespoň v tom tradičním smyslu slova.

Důraz na obrazovou stránku měl dopad na kulturu v celosvětovém měřítku. V souvislosti s moderními technologiemi, které urychlují přenos informací, se změnil požadavek jejich příjemců na zpracování informací. Fotografický podklad se postupně stal nutností.

Fotografie je jedním z nejvlivnějších médií vůbec. Tento fakt je podpořen důrazem západní kultury na veškeré vizuální podněty.

Problém, který vyvolává otázky, je jisté morální poslání, které může fotografie nést, protože vizuální podoba sdělení má největší potenciál vzbuzovat reakci.

Zdroje

McLUHAN, Marshal. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991.

BENJAMIN, Walter. Malé dějiny fotografie. Iluminácie. Bratislava: Kalligram, 1999.

BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon, 1979.

FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů. Praha: Občanské sdružení pro podporu výtvarného umění, 2001.