Fotografie - rozhodující momenty

Joe McNally je mezinárodně uznávaným fotografem; profesionálně se foto-grafi í zabývá více než 30 let a s fotoaparátem pracoval již ve více než 50 ze-mích světa. Jeho fotografi e najdete zejména v časopisech jakými jsou Time, Sports Illustrated a National Geographic, v polovině 90. let Joe působil jako fotograf na plný úvazek pro časopis Life, což se za posledních 23 let nikomu jinému nepodařilo. Spolupracuje se společnostmi jakými jsou např. Target, Nikon nebo Sony. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Alfred Eisen-staedt Award, Pictures of the Year International, World Press Photo, The Art Directors Club, American Photo, Graphic a mnoho dalších.

Kniha o fotografi i, která je skvělou obrazovou publikací a učebnicí zároveň.Joe McNally ve své knize spojuje skvělé fotografi e s velmi praktickými informacemi, tipy a triky, které mů-žete využít pro svou vlastní fotografi ckou praxi. Joe je buď v terénu, kde fotí celebrity, politiky, umělce, sportovce, ale i prosté lidi z celého světa pro velké světové časopisy, nebo se věnuje výuce, především sví-cení a portrét ní fotografi i. Tyto workshopy jsou většinou rezervované pro velmi omezený počet fotografů. Vy se k nim dnes můžete přidat a naučit se některé z technik, které Joe vyučuje na svých přednáškách a seminářích, a to způsobem, který je typický i pro jeho „živé“ přednášky. Co dělá tuto knihu unikátní, je něco, co by se dalo označit jako „výukový trojúhelník“. Joe napřed vystih-ne podstatu v jedné charakteristické větě, která často začíná slovy: „To mi tak jednou redaktor National Geographic řekl…“ a potom se s vámi podělí o jeden ze svých triků, které by jinak člověk nezískal bez toho, že stráví velkou část života za hledáčkem fotoaparátu. A na protilehlé straně knihy najdete některou z jeho skvělých fotografi í, která výstižně charakterizuje popisovanou techniku. (Spousta těchto snímků se objevila na předních stránkách řady známých časopisů.) No a potom se k této konkrétní fotografi i dozvíte historii jejího vzniku, včetně informace o vybavení (objektiv, příslušenství, osvětlení, údaje o expozici atd.), často i s popisem obtíží, které takový snímek pro fotografa může znamenat, a jak takový snímek můžete sami nafotit. Tato kniha vám přinese ještě něco navíc – inspiraci, výzvu k další tvorbě a k tomu potřebné informace. Ale možná tím nejdůležitějším přínosem bude vaše porozumění fotografi i a umění, jak vytvořit skvělé fotky, které budou na úrovni, na kterou jste dříve neměli ani odvahu pomýšlet. Tato kniha je napl-něná těmi rozhodujícími momenty, kdy se několik věcí promítne dohromady a začne dávat smysl.

Zoner Press

tel.: 532 190 883 fax: 543 257 245e-mail: [email protected]://www.zonerpress.cz

9 7 8 8 0 8 6 8 1 5 9 5 4

KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR827DOPORUČENÁ CENA: 290 KČ

9 7 8 8 0 7 4 1 3 0 0 5 2

ISBN 978-80-7413-005-2KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR808DOPORUČENÁ CENA: 370 KČ

DSLR

Naučte se fotografovat digitální zrcadlovkouPublikace se plně věnuje digitálním zrcadlovkám, shrnuje informace o technických podrobnostech digitálních zrcadlovek i jejich doplňcích, o vlastním fotografování i následné úpravě fotografi í. Vedle množství technických informací přináší i řadu praktických rad a tipů.

Fotografi e a vysoký dynamický

rozsah – základy HDRZachycení a zobrazení scén s vysokým dynamickým rozsahem (s velkým kontrastním poměrem) byl a je problém klasické i digitální fotografi e. Kniha ukazuje nové možnosti, které přináší rychle se rozvíjející oblast HDRI, High Dynamic Range Imaging.

Fotografi e a nízká hladina

osvětlení – kompletní průvodceFotografování v podmínkách, kdy nízká hladina osvětlení vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost použité fotografi cké technice, postupům vlastního snímání a předpokládá znalost možností dodatečné úpravy snímku na počítači.

E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A F O T O G R A F I E

MICHAEL FREEMAN

nízká hladina osvětlení[kompletní průvodce]

Fotografie a

Blesk v digitální fotografi i –

kompletní průvodce (říjen 2008)Vysoká schopnost digitálních fotoaparátů produkovat kvalitní snímky při nejrůznějších světelných podmínkách neznamená omezení používání blesků. Možnosti jejich využití v digitální éře se však významně změnily.

Z nabídky Zoner Press dále doporučujeme:

Pod logem encyklopedie – grafi ka a digitální fotografi e vycházejí pub likace určené všem zájemcům o grafi cké aplikace a fotografi i, zejména fotografi i digitální. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publikace o všem, co potřebuje profesionální grafi k, ale také třeba fotograf amatér.

Pfzzpot

ZONER software, s.r.o.Nové sady 18, 602 00 BrnoKompletní nabídku vydavatelství najdete na adrese www.zonerpress.cz.

FOTO

GRA

FIE

FOTO

GRA

FIE

– ro

zhod

ujíc

í mom

enty

Joe

Mc

Na

lly

FOTOGRAFIE

Joe McNally

Joe McNally

LEGENDA ČASOPISOVÉ FOTOGR AFIE

www.zonerpress.cz


Rady, doporučení, příběhy a inspirace od jednoho z předních světových fotografů

Bleskv digitální fotografi i

Chris George

[kompletní průvodce]


rozhodující momentyFOTOGRAFIE rozhodující

momenty

Joe McNally, The Moment it Clicks

Authorized translation from the English language edition, entitled MOMENT IT CLICKS,

THE: PHOTOGRAPHY SECRETS FROM ONE OF THE WORLD´S TOP SHOOTERS, 1st Edition,

0321544080 by MCNALLY, JOE, published by Pearson Education, Inc, publishing as New

Riders, Copyright © 2008 by Kelby Corporate Management, Inc.

All photography © Joe McNally unless otherwise indicated.

No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means,

electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information

storage retrieval system, without permission from Pearson Education, Inc. CZECH

language edition published by ZONER software, s.r.o., Copyright © 2008.

Joe McNally

Fotografie – rozhodující momenty

2008 – první vydání.

Autorizovaný překlad anglického vydání publikace MOMENT IT CLICKS, THE:

PHOTOGRAPHY SECRETS FROM ONE OF THE WORLD´S TOP SHOOTERS, první vydání,

ISBN 0321544080, autor MCNALLY, JOE, vydal Pearson Education, Inc, ve vydavatelství

New Riders, Copyright © 2008 Kelby Corporate Management, Inc.

Fotografie © Joe McNally pokud není uvedeno jinak.

Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným

způsobem ani prostředkem elektronickým ani mechanickým, včetně fotokopií, natáčení

nebo za použití jakéhokoli systému pro ukládání informací bez výslovného svolení

Pearson Education, Inc. České vydání vydal ZONER software, s.r.o., Copyright © 2008.

Zoner Press

Katalogové číslo: ZR808

ZONER software, s.r.o, Nové sady 18, 602 00 Brnohttp://www.zonerpress.cz

Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián

© Překlad: Mgr. Tomáš Paleček

Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména

produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení

sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu

chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za

použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace

nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani

reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení

vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press

ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brnotel.: 532 190 883, fax: 543 257 245, e-mail: [email protected]

www.zonerpress.cz

Na anglickém vydání knihy se

podíleli:

redakce: Scott Kelby

vedení projektu: Cindy Snyder

umělecký ředitel: Felix Nelson

obchod: Kim Gabriel

produkce: Dave Damstra

grafický návrh:

Jessica Maldonado

korektorka: Jennifer Concepcion

fotografie na obálce:

Joe McNally, Anne Cahill

fotografie v úvodu kapitol:

Brad Moore

Josh Bradley

Christopher Morris

Pointe magazine

Dave Gales

Andrea Rascaglia

iStockphoto.com

Více o Joeově práci najdete zde:

www.joemcnally.com

Obecné dotazy na studio:

Lynn DelMaestro

manažerka studia a produkce

Zakázky a portfolio:

Frank Meo

Obchodní zastoupení

www.meorepresents.com

[email protected]

Faces of Ground Zero

Ellen Price, Inc.

kurátor

epriceinc@ earthlink.net

Fine Art Print – prodej tisků

a omezených vydání:

Sid&Michelle Monroe

Monroe Gallery

www.monroegallery.com

[email protected]

ISBN 978-80-7413-005-2

Pro Annie. Její víra, p átelství a láska toto všechno umožnila.

Pro Caitlin a Claire. Za jejich lásku a trp livost

s tátou fotografem.

x FOTOGRAFIE – rozhodující momenty

ObsahKapitola první Foťte to, co máte rádi . . . . . . . . . 1

Foťte z neobvyklého místa . . . . . . . . . . . . . . 2

Otočte se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Vydržte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

Všímejte si detailů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Vyberte si těch správných pět minut . . . . . . . . 10

Odstupňujte světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Kameru si v exteriéru sbalte až jako poslední . . . . 14

Foťte hned teď . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Zachovejte si chladnou hlavu . . . . . . . . . . . . 18

Vyptávejte se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Dotáhněte detaily do konce . . . . . . . . . . . . . 22

Dejte svým nápadům šanci . . . . . . . . . . . . . 24

Kameru noste s sebou. A používejte ji! . . . . . . . . 26

Jen „pěkná“ fotka nestačí . . . . . . . . . . . . . . 28

Pravidlo třetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Nejlepším zoomem jsou vaše nohy . . . . . . . . . 32

Musíte se svých modelů dotýkat . . . . . . . . . . . 34

Světlo, barvy a gesta . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Vtáhněte svůj objekt do hry . . . . . . . . . . . . . 38

Naučte se otočit na pětníku . . . . . . . . . . . . . 40

Foťte to, co máte rádi . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Kapitola druhá Dívejte se do hledáčku . . . . . . 45

Oblékejte se vhodně . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Světlo ve dveřích . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Zkoušejte nové věci . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Držte kameru pevně . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Sežeňte si povolení . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Světlo půvabu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Ochutnejte svoje světlo . . . . . . . . . . . . . . . 58

Uvědomte si, že nejste Spiderman . . . . . . . . . . 60

Překvapte mě! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Nastavte světlo do neobvyklého místa . . . . . . . . 64

Filtry! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Dívejte se stále do hledáčku . . . . . . . . . . . . . 68

Odkud se bere světlo? . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Prodlužte si den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Raději poproste za prominutí . . . . . . . . . . . . 74

Ať si o vás lidi myslí, co chtějí . . . . . . . . . . . . 76

Použijte pantomimu . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Noste si na focení prostěradlo . . . . . . . . . . . . 80

Teplejší je lepší než chladnější . . . . . . . . . . . . 82

Neosvětlujte ve snímku všechno . . . . . . . . . . . 84

Kapitola třetí Logika světla . . . . . . . . . . . . . . 87

Využijte všechno dostupné světlo . . . . . . . . . . 88

Moc rád fotím svatby – Irsko . . . . . . . . . . . . . 90

Fotky miminek jsou náročné . . . . . . . . . . . . . 92

Mějte ty správné známé . . . . . . . . . . . . . . . 94

Nafoťte lidem ruce . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Stačí jen zmáčknout spoušť . . . . . . . . . . . . . 98

Zvýrazněte objekt světlem . . . . . . . . . . . . 100

Fotografovaný objekt určuje použité světlo . . . . 102

Příprava doma je k nezaplacení . . . . . . . . . . 104

Dostaňte světlo mimo fotoaparát . . . . . . . . . 106

Nevzdalujte se od svíčky . . . . . . . . . . . . . . 108

Použijte podlahu . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Skryjte svůj strach . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Jeden pohled navíc vás nezabije . . . . . . . . . 114

Světlo má svou logiku . . . . . . . . . . . . . . . 116

Dobří přátelé jsou k nezaplacení . . . . . . . . . . 118

Nenechte se vyhnat . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Zatraceně dobrý . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Inspirujte se komiksy . . . . . . . . . . . . . . . 125

Vybavení noste s sebou . . . . . . . . . . . . . . 126

Sledujte světlo po západu slunce . . . . . . . . . 128

Kapitola čtvrtá Vždycky se najde něco,

o co je možné odrazit světlo . . . . . . . . . . . 131

Improvizujte! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

Ring light – Kruhový blesk . . . . . . . . . . . . . 134

Dovezte si motorovou pilu . . . . . . . . . . . . 136

Přijďte zavčas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Nebuďte tak vážní! . . . . . . . . . . . . . . . . 140

Naslibujte jim cokoliv! . . . . . . . . . . . . . . . 142

Buďte pánem světla . . . . . . . . . . . . . . . . 144

„Přitlačte“ na širokoúhlý objektiv . . . . . . . . . 146

Úsměv a kývnutí hlavou . . . . . . . . . . . . . . 148

Stoupněte si před něco zajímavého. . . . . . . . . 150

Odražte si světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

Přilepte se na ně . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

Vždycky je k dispozici něco pro odražení světla . . . 156

Měkké světlo z okna se vyrovná studiovému světlu . 158

Pozor na přímé světlo blesku . . . . . . . . . . . 160

Modlete se za špatné počasí . . . . . . . . . . . . 162

Fotky musí mluvit samy za sebe . . . . . . . . . . 164

Světlo přebírá barvu odrazné plochy . . . . . . . . 166

Nenechejte se příliš vtáhnout . . . . . . . . . . . 168

Mějte vždy kameru připravenou k focení . . . . . . 170

Někdy se budete cítit provinile . . . . . . . . . . 172

Stoupni si přesně sem! . . . . . . . . . . . . . . 174

joeovy tipy na svícení . . . . . . . . . . . . . . . 178

Joeovy tipy na svícení . . . . . . . . . . . . . . . 181

Obsah Joeovy fototašky . . . . . . . . . . . . . . 182

Osvětlovací a upevňovací technika . . . . . . . . 184

Kapitola navíc V baru je otevřeno. . . . . . . . . . 187

Špatné dny vám mohou přinést skvělé snímky . . 188

Fotograf na volné noze nemá na růžích ustláno . . 190

Buďte dotěrní jako hmyz . . . . . . . . . . . . . 192

Nikdy nežijte s modelkou . . . . . . . . . . . . . 195

Mrtví lidé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

Prostě tam zajděte a udělejte fotku . . . . . . . . 198

Stačí jen jeden a … . . . . . . . . . . . . . . . . 200

Buďte romantičtí . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

Eddie je prostě Eddie . . . . . . . . . . . . . . . 204

Všichni vás milovat nebudou . . . . . . . . . . . 206

Troška strachu neškodí . . . . . . . . . . . . . . 208

Je těžké udržet to v rovnováze . . . . . . . . . . . . 210

Dávejte i obtížné otázky . . . . . . . . . . . . . . 212

Faktor zvednutého žaludku . . . . . . . . . . . . 214

Ve vesmíru vás nikdo zvracet neuslyší . . . . . . . 216

Rozhodnutí jsou vždycky obtížná . . . . . . . . . 218

Je to o vašem přístupu . . . . . . . . . . . . . . 220

Naslouchejte svému asistentovi . . . . . . . . . . 222

Dostaňte fotoaparát i tam, kam vy nemůžete . . . 224

Využijte svou šanci . . . . . . . . . . . . . . . . 226

Nejlepší snímky máte přímo před nosem . . . . . 228

Učte se od ostatních . . . . . . . . . . . . . . . . 230

Nejdůležitější součást vybavení . . . . . . . . . . 232

Dávejte si pozor na to, s kým mluvíte . . . . . . . 234

Možná si někdy řeknou, že jste bezva . . . . . . . 236

Může to být stresující . . . . . . . . . . . . . . . 240

Nezkoušejte se zabít sami . . . . . . . . . . . . . 243

Neberte NE jako odpověď . . . . . . . . . . . . . 244

Improvizujte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

Pracujte s modelem . . . . . . . . . . . . . . . . 248

Naslouchejte svým světlům . . . . . . . . . . . . 250

Ignorujte aligátory . . . . . . . . . . . . . . . . 253

Porušujte pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

Naslouchejte hlasu zkušených . . . . . . . . . . . 256

Buďte ve středu dění . . . . . . . . . . . . . . . 258

Foťte vietnamskou svatbu . . . . . . . . . . . . . 260

A nakonec – dobrá rada do začátku . . . . . . . . 262

Kapitola prvníF O Ť T E T O , C O M Á T E R Á D I

2 FOTOGRAFIE – rozhodující momenty

Přiznejte si, že všechno už tu bylo a všechno už bylo vyfoceno. Jak je tedy možné vyfotit něco tak, aby to

lidi zaujalo? Třeba něco tak běžného, jako je výměna žárovky? Možná tak, že si pro fotku vylezete na vrchol

Empire State Building!

Když napadl Rusko, možná si Napoleon myslel: Co by se tak mohlo pokazit? Je toho spousta. Může pršet,

může být mlha nebo náledí. Já jsem musel nahoru vylézt čtyřikrát, než jsem poslední den nafotil tuhle

fotku.

Vlastně jsem těch fotek udělal hromadu. Když se úroveň světla žárovky a oblohy dostaly do té správné

rovnováhy, fotil jsem jako o život. Vytočil1 jsem 14 fi lmů, každý o 36 políčkách. To vše za necelých deset

minut. Byl jsem pověšený na laně, jednou rukou se držel antény, druhou fotil a snažil se dostat blízko

k žárovce. V takové chvíli vám nezbude nic jiného než důvěřovat horolezecké výbavě.

Přiznám se vám, že miluju digitální fotoaparáty. Kdybych tak tehdy měl 8 GB kartu! Vyměnil jsem tam

nahoře 14 cívek s fi lmem a pokud bych upustil i jen jednu, tak bych teď psal pravděpodobně odněkud

z vězení. Z té výšky by nejspíš někoho zabila.

Musel jsem čekat šest měsíců, třikrát jsem se vrátil s prázdnou, v hlavě mám dva stehy od vytržených

vlasů, které se mi zamotaly v mlze do slaňovadla, a několikrát jsem naštval pár televizních stanic v New

Yorku, protože kdykoliv jsme lezli nahoru, tak museli vypnout vysílání, aby nás mikrovlnné záření

neuškvařilo. Taky National Geographic mi počkal s uzávěrkou, ale nakonec jsem byl odměněn fotkou na

dvojstránku2.

A všechna ta námaha se vyplatila, protože jsem s kamerou vylezl na neobvyklé místo.

„Fo te z neobvyklého místa.“

1 Fotit v sekvencích (ripping fi lm), prostě fotíte bez toho, abyste sundali prst ze spouště. Přitom se vám může stát, že vyfotíte 36 snímkový fi lm za sedm sekund.

2 Dvojstránka v časopise (double truck). Fotografové je milují, protože za takovou dvojstránku dostanete víc zaplaceno – více místa znamená více peněz. Když se vám konečně povede dostat věci do záběru správně, tak fi lm je tou nejlevnější surovinou. A pixely jsou zadarmo.

FOŤTE Z NEOBVYKLÉHO MÍSTA


Těžko si už dnes vzpomenu, kolik fotek jsem propásl, neudělal nebo pokazil tím, že jsem

se příliš soustředil na záběr, který jsem chtěl já.

Vždycky byste měli jít fotit s nějakou představou o tom, co chcete nafotit. Když budete

mít štěstí, tak ta vaše představa bude ta správná. Ale správná představa se rázem obrátí

ve špatnou, když nebudete dávat pozor, co se děje okolo.

Takže se musíte pořádně porozhlédnout. Pokud zrovna fotíte se širokoúhlým objektivem,

nasaďte teleobjektiv. Fotíte-li ve výšce očí, zkuste fotit od země, když fotíte od země,

vylezte si na žebřík. Všechny tyhle věci by se daly shrnout do věty: „Proč to nenafotit

ještě jednou a jinak?“

„T žko si už dnes vzpomenu, kolik fotek jsem propásl, neud lal nebo pokazil tím, že jsem se p íliš soust edil na záb r, o kterém jsem si MYSLEL, že ho chci.“

Otočte se! A když náhodu zaslechnete hudbu, tak poslouchejte.

Táhl jsem za sebou C-stand1 stativ a stroboskop bahnem Savannah River, když jsem

zaslechl saxofon. Otočím se a zahlédnu zástup baptistů, jak se blíží mlhavým rozbřeskem

k řece.

Vyplazil jsem se na břeh tak rychle, jak mi to rybářské kalhoty dovolily, popadl stativ

a kameru, která byla naštěstí založená fi lmem na umělé světlo a udělal pár fotek ve velmi

slabém světle.

Modrý nádech fi lmu se velice hodil k času těsně před svítáním a pomalý čas závěrky

lehce rozmázl účastníky pochodu. Povedl se mi nejlepší záběr z celého dne a to ten den

ještě ani nezačal.

OTOČTE SE

1 C-stand: Stativ složený z několika částí s prodlužovacím ramenem. Je těžký, stabilní a nastavitelný. C-stand se jmenuje podle Century stand. Říkalo se mu tak v době, kdy se používal ve fi lmovém průmyslu a měl standardní výšku 100 palců.


VYDRŽTE

Dělal jsem fotopříběh o městě Augusta1 v Georgii, v době, kdy byl James Brown stále

naživu. Byl v Augustě velice oblíben a lidé ho vnímali jako nejznámějšího rodáka

z Augusty. Takže jeho fotka byla to, co jsem potřeboval.

Zvedl jsem telefon a zavolal jeho agentovi. A volal jsem další den a zase a zase. Trvalo

to šest dní. Nechával jsem zprávu za zprávou. Někdy se mi ho podařilo zastihnout

a zkoušel jsem ho přemlouvat, jak jen to šlo, jenže to nikam nevedlo.

No a pak mi najednou zazvoní telefon a na druhé straně je Jamesův agent. Povídá:

„Když to do centra stihnete do 20 minut, máte mít svou fotku.“ Musel jsem vypadat

jako karikatura z kresleného fi lmu, když jsem sprintoval golfovým klubem ke svému

autu a uháněl na danou adresu. Stihl jsem to do deseti minut. To mi dalo dalších deset

minut k prohlédnutí okolí a přípravě na focení.

Naštěstí tím místem byl pěkně zdobený vestibul budovy. Jak jsem vkročil dovnitř došlo

mi, že bude dobré fotit právě uprostřed a hned jsem začal vynášet přebytečný nábytek

ven na ulici. (Zkuste udělat něco takového třeba v New Yorku)

Neměl jsem žádné povoleni ani kontakt na správce, tak jsem to prostě provedl. Vynesl

jsem pár židlí, nástěnek, prostě vše, co nějak zavazelo. Vytáhl střední soft box na

C-stand. Neměl jsem ani zdání, jestli to bude to pravé světlo, ale když máte tak málo

času, spousta věcí se zjednoduší.

Takže jsem nachystal světlo a když se otočím, stál tam James Brown. Povídá: „Ahoj, já

jsem James Brown.” A já říkám: „Jo, já vím.“

Zachránila mě ta dlouhá chodba s velkým oknem, kterým šlo dovnitř jasné sluneční

světlo. To mi posloužilo jako světlo na pozadí. Natočil jsem softbox, tak aby nezasahoval

do záběru a použil jsem pomalou závěrkou (Drag shutter)2. Tím se celá hala na snímku

rozjasnila. Když se podíváte pozorně, můžete si všimnout softboxu v odraze jeho

supermoderních brýlí. Kdybych to fotil pro nějakou fi rmu, tak bych se tím odrazem asi

trápil, ale u Jamese Browna se to tak naštěstí nebralo.

Nafotil jsem 12 fotek a on se na mě podíval a říká: „No jste fajn chlápek, ale moc to

s tím focením nepřehánějte.“ To znamenalo, že „sezení“ je u konce. Ještě jsem udělal pár

portrétů 105mm objektivem a poděkoval jsem mu. James Brown byl duševním otcem

soulu a zemřel jen pár měsíců po našem setkání. Možná to byl jeho poslední formální

portrét.

„Nem l jsem žádné povoleni ani kontakt na správce, tak jsem to prost provedl..., ale když máte tak málo asu, spousta v cí se zjednoduší.“

1 Augusta – město v Georgii, USA, nejznámější díky světově proslulému golfovému turnaji Masters. V knize se s ním setkáte ještě několikrát. Pozn. redakce.

2 Pomalá závěrka (Dragging shutter): Chcete více detailů v pozadí při použití blesku? Nastavte delší expoziční čas. To ponechá clonou otevřenou déle a poskytne vám více okolního světla.

James Brown

Kapitola druháD Í V E J T E S E D O H L E D Á Č K U

46 FOTOGRAFIE – rozhodující momenty Wynton Marsalis

OBLÉKEJTE SE VHODNĚ

Respekt a nedostatek respektu jsou horkými tématy na

fotografi ckých fórech. Zdá se, že sami sebe vidíme coby tlupu

komediantů na klíček, něco jako Rodney Dangerfi eld1. Koho za

to ale vinit, že nám nenachystají červený koberec na uvítanou,

když se ukážeme v rifl ích s ustřiženými nohavicemi, čtyřdenním

strništěm na bradě a odrbaném tričku...

Poslali mě ze Sports Illustrated do New Orleans fotit dokument

o Super Bowl. Skvělá příležitost a smůla zároveň, protože v té

době zemřel bývalý starosta města – Dutch Morial. Nic se

nevyrovná velkému pohřbu v New Orleans. Vypadá to jako

párty.

Vyrazil jsem do ulic nafotit nějaké procesí hudebníků na cestě

do St. Luis Cathedral. Měl jsem na sobě oblekové kalhoty, sako,

bílou košili a nemožně barevnou kravatu, která se k tomu vůbec

nehodila. Mně se zdálo, že vypadám dobře. Nedošlo mi, že

navzdory dojmu oslav, v ulicích pořád probíhal pohřeb.

Dostal jsem se až na balkon kostela, abych to mohl všechno

nejlépe obhlédnout. Vedle stál důstojně vypadající chlapík

s trumpetou. Otočil se na mě a povídá: „Člověče, to je zatraceně

nevhodná kravata.“ A já na to: „Rád bych si vás vyfotil.“ A tak

jsem odvedl skvělého trumpetistu Wyntona Marsalise k oknu,

abych udělal momentku.

Můj profesor na střední škole říkával, že pokud vás někdo

neposlouchá, protože na sobě nemáte kravatu, tak si ji nasaďte.

Poněvadž to, co mu chcete sdělit, je důležitější, než vaše

tvrdohlavé trvání na tom, že k tomu, aby se s vámi bavil, ji

nemusíte mít.

„M j profesor na st ední škole íkával, že pokud vás n kdo neposlouchá, protože na sob nemáte kravatu, tak si ji nasa te. Pon vadž to, co mu chcete sd lit, je d ležit jší, než vaše tvrdohlavé trvání na tom, že k tomu, aby se s vámi bavil, ji nemusíte mít.“

1 Americký komik, viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Rodney_Dangerfi eld, pozn. redakce.


SVĚTLO VE DVEŘÍCH

Vcházíme většinou dveřmi. Stejně tak přícházívá i světlo. Proto osvětlujte tak, aby byla chodba

nasvícená jako ve skutečném životě. Nechte světlo procházet otevřenými dveřmi a zhodnoťte jak

to vypadá. Možná to bude pro záběr stačit.

Rám dveří dá světlu tvar a obrysy. Může mu dokonce dodat barvu, to záleží na malbě chodby.

Když není barva jednolitá, ale leskne se, jsou tam plné nebo prosklené dveře, tak se světlo může

stát nevypočitatelným. A to je moc dobrá věc. Přece nechcete, aby vaše technika nasvícení byla

předvídatelná. Předvídatelná znamená nudná.

A když máte náhodou po ruce Lastolite Panel 1 × 2 m – tahle velikost obvykle dobře padne do

rámu, tak v momentě vytvoříte softbox. A že nemáte Lastolite Panel? Tak si sežeňte prostěradlo

a lepící pásku.

Tenhle snímek je vyfocen bez použití přirozeného světla. Postavil jsem stroboskop před šatnu,

která měla širší dveře vedoucí do tělocvičny. Světlo se odrazilo od šatních skříněk, což způsobilo

stíny za hlavou hráče (já tyhle náhody prostě miluju) a zapříčinilo i ostrou linii mezi stínem

a osvětlenou zdí. Všimněte si světla a stínu, který je na Bobově obličeji právě naopak. Nebudu

vám lhát, že jsem si toho byl vědom, když jsem to aranžoval a fotil. No a zbytek světla se svezl po

stěnách šatny a hádejte, co se se světlem nestalo! Získalo najednou teplý odstín. Světlo přejímá

barvu toho, od čeho se odrazí.

Nepředvídatelnost a náhoda. Není to jistě ideální situace při chirurgii mozku, ale při nasvíceni je

to nádhera!

„P ece nechcete, aby vaše technika nasvícení byla p edvídatelná. P edvídatelná znamená nudná.“

1 Lastolite Panel: panel, který je napnutý v pružném, skládacím rámu. Může být použit jak s odrazným a tak difúzním materiálem. Vyrábí se ve třech velikostech: 1 × 1m, 1 × 2 m a 2 × 2 m. Je ideální na rozptýlení světla nebo na simulaci okenního světla. Dá se složit do malého obalu a je to cenná pomůcka na cestách.


ZKOUŠEJTE NOVÉ VĚCI

„Zkuste to, možná se vám to bude líbit. To dop edu nikdy nevíte.“

Winona Ryder bydlela ve svém New Yorkském apartmánu s vysokými stropy

a ložnicí pod střechou. Ložnice byla tak malá, že jsme se tam vlezli jen ona, já

a postel. Strop byl příliš vysoko na to, aby se od něj odrazil blesk, a žádné jiné

světlo jsem tam nemohl dostat.

Kam ho tedy umístit? Přímo pod ložnicí byla další místnost, spojená s ložnicí

malým úzkým otvorem v podlaze, něco ve stylu velmi úzkého softboxu (strip

light). Světlo tudy prosvítalo nahoru, do prostoru ložnice.

Vyřešil jsem svůj problém se světlem

tak, že jsem světlo umístil do dolní místnosti pod otvor do ložnice a odrazil

jsem ho o stěnu nahoru do místnosti. A ejhle, bylo po problému. Nebylo

to výrazné osvětlení, ale jako tlumené světlo to určitě postačovalo. A ruku

na srdce, když máte Winonu Ryder v pyžamu v posteli, opravdu k tomu

potřebujete o moc víc světla?

Vždycky, když se musím v podobné situaci rozhodnout, kam umístit

osvětlovací techniku, vzpomenu si na svou babičku, jak se mě snažila

nalákat na růžičkovou kapustu: „Zkus to, možná ti to zachutná a bude se ti

to líbit. To dopředu nikdy nevíš.“

1 Strip Light: Dlouhý a úzký softbox. Je ideální jako zdroj světla pro fotky atletů, pokud potřebujete zezadu nasvítit obrys těla.

Jak fotit takovýto snímek:

Winona Ryder

Kapitola třetíL O G I K A S V Ě T L A

„Opravdu je tím nejlepším osv tlením dostupné sv tlo z okolí? Ano, je to tak.“

„Ale tím myslím jakýkoliv zatracený osv tlení, který tam máte k dispozici.“

Když jsem byl ještě na škole, chtěl jsem být W. Eugen Smith. Byl to legendární fotograf pro Life,

mistrovský fotožurnalista a autor mnoha fotografi ckých esejí. Na druhé straně byl trošku podivín.

Dokázal nám to tím, když si při jedné své přednášce donesl k řečnickému pultíku sklenici mléka

a vodky. Vypil je obě, ještě než skončil svou přenášku. Seděl jsem v první řadě a hltal každé jeho

slovo.

Jedna z otázek, která během dotazů padla, zněla takto: „Pane Smithi, je to pravda, že jediné dobré

světlo je dostupné světlo z okolí?“

Naklonil se k mikrofonu a odpověděl svým hlubokým hlasem: „Ano, je to pravda.“

Tohle námi všemi otřáslo. Takže je to pravda. Už žádné používáni blesku. Používejte světlo z okolí.

Jenže on se pomalu naklonil k mikrofonu ještě jednou a dodal: „Ale tím myslím jakýkoliv zatracený

osvětlení, který tam máte k dispozici.“

A bylo to.

Tento snímek vznikl venku těsně po soumraku v Jaipuru

v Indii. Bylo to během festivalu Světla a použil jsem jako zdroj světla jen světlo z okolí. Je

nafocen s 180mm objektivem a clonou f/2.8. Ta měkká záře byla způsobené výhradně světlem

svíčky skrz závoj.



VYUŽIJTE VŠECHNO DOSTUPNÉ SVĚTLO

Potřeboval jsem nafotit Irské horníky v uhelných

dolech do knihy Jeden den v životě. Zajel jsem do malé

vesnice s názvem Kilkenny a v místní hospodě, kde taky

jinde, jsem se potkal se svým kontaktem – místním

průvodcem. Hořel jsme netrpělivostí, abych šel udělat

nějaké fotky. Průvodce se poškrábal na bradě a pak z něj

vypadlo, že sice tam uhelný důl mají, jenže už je 20 let

zavřený. Nakonec jsem tam stejně šel. Prolezl jsem pod

plotem a našel za ním velkou černou díru. Zapíchl jsem

to těsně před cedulí: „Zákaz focení“. Takže tady fotky

neudělám, řekl jsem si.

„No, uhelný důl nebude, tak co se dá fotit?“ Hrozně rád

fotím svatby, tak jsem začal obcházet kostely a jejich

programy. Zase jsem měl jednou štěstí a dcera místního

farmáře se vdávala právě ten den, kdy jsem měl fotit.

Zašel jsem tedy za její rodinou a získal jejich souhlas. Byl

z toho nádherný den. Svatby jsou krásné v tom, že se

lidé uvolní a to je dvojnásob pravda v Irsku. Moc jsem

si to užil a ještě udělal nějaké legrační fotky. Skoro na

konci noci za mnou zašel otec nevěsty a přes hlasitou

hudbu mi křičel do ucha: „Užíváte si to tady?“ Když se

vám naskytne příležitost se bavit, tak se tomu poddejte

a ukažte ve svých fotkách bláznivou náladu a pohyb.

A jak se dá do nehybné fotky dostat pohyb?

Použijte

synchronizaci na druhou lamelu. Vždycky si

uvědomte, že je jedno, jak rychlý čas máte

nastavený, protože záblesk přídavného blesku

bude stejně mnohem rychlejší.

Proto vám blesk zmrazí pohyb. Například si

nastavíte čas 1/15 s, ale blesk osvítí scénu časem

třeba 1/1500 s. Klíčovou otázkou je, kdy blesk

odpálit.

Pokud ho odpálíte na první lamelu závěrky, tak

to není pro znázornění pohybu ideální. V tomto

nastavení vám blesk osvětlí scénu a lidi v ní

v počátku expozice. Jenže jak expozice pokračuje

– závěrka je pořád otevřená – pohyb lidí vám

rozmaže jejich původně ostré obrysy.

Pokud použijete synchronizaci blesku na druhou

lamelu závěrky, tak se blesk odpálí na konci

expozice. Zmáčknete spoušť, začnete exponovat,

lidé se pohybují a pak... BLESK! Záblesk osvětlí lidi

na konci jejich pohybu a ne před ním. Výsledkem je

snímek, kde je pohyb a jeho zmrazení logické, což

dodá snímku smysl a směr.

Pro vaši informaci: nechávám všechny svoje

kamery s bleskem přednastaveným na druhou

lamelu závěrky. Při čase 1/250 s to nehraje roli, ale

začne to hrát roli při časech okolo 1/30 s.



MOC RÁD FOTÍM SVATBY – IRSKO

„Jak ukážete pohyb v nehybné fotce?

Synchronizace blesku s druhou lamelou je tou správnou cestou.“

Fotky miminek jsou náročné. Většina z nich zásadně nespolupracuje, a tak je třeba jich mít

v zásobě více. V ideálním případě prostě zavoláte: „Další“ a na scénu vstoupí druhá maminka

s potomkem v náručí.

Na to, abyste zvládali fotky malých dětí, je dobré, když jste už nějaké sami měli. Několik

z mých asistentů byli svobodní mládenci a zažili jsem si s nimi pár zajímavých momentů.

Tak třeba mi jeden přinesl škvrně a plácnul s ním doprostřed ateliéru. Obratem někam

odběhl, zatímco prcek se chvíli snažil o udržení rovnováhy a nakonec se s hromovou ránou

zřítil k zemi. Vyděšená maminka se zmohla jen na výkřik: „Moje dítě“ a už ho držela v náručí.

Prcka všechna ta péče vůbec nezajímala a asi ani nechápal, že sebou zrovna plácnul na zem.

Když jsem je všechny po čase uklidnil, tak nám tenhle drobek zahrál ideální fotogenické

miminko.

Po dni focení jsem si vzal asistenta stranou a snažil se mu vysvětlit, že dítě není soudek piva

a je třeba ho usadit a chvílemi i hlídat.

Fotit škvrňata je hodně těžké. Pokud se k tomu odhodláte, tak budete dělat možné

i nemožné, abyste z nich dostali to, co potřebujete pro svůj záběr. Budete jim třeba muset

dlouhé chvíle třepat před obličejem jejich oblíbenou hračkou a, když vás nakonec vezmou

na vědomí a začnou se po hračce sápat, nic jim nedáte. V takových momentech se cítím

zatraceně provinile.

Fotil jsem ve studiu s bílým nekonečným pozadím.

Přímo nad miminkem ve vzdálenosti asi 60 cm je softbox o velikosti 80 × 100 cm

namířený přímo dolů. Na osvětlení popředí jsem použil velký měkký deštníkový

refl ektor umístěný nalevo od kamery a hodně blízko k dítěti. Klíčem je použití

měkkého a neohraničeného světla, protože dítě je také takový měkký a kulatý „objekt“.

Cílem je ho jakoby zabalit do měkkého osvětlení. Uvědomte si, že miminka jsou

měkká a roztomilá, a proto je třeba je tak i nasvítit.

„Uv domte si, že miminka jsou m kká a roztomilá, a proto je t eba je tak i nasvítit.“



FOTKY MIMINEK JSOU NÁROČNÉ

Kapitola čtvrtáV Ž D Y C K Y S E N A J D E N Ě C O , O C O J E M O Ž N É O D R A Z I T S V Ě T L O

Někdy prostě nezbude nic jiného než improvizovat.

Dostal jsem kontrakt na focení snímků do portfolia

největších nováčku v NCAA pro Sports Illustrated.

Tak jsem začal kouzlit. Jeden z kluků měl rozpětí paží

skoro 220 cm. Při těchto rozměrech vám přijde na

mysl Batman. Časopisu se nápad s křídly líbil, ale...

chtěli je v bílé barvě. Ok, no problem. Změna fi lmu

na X-men 3.

Jenže nastal problém. Sežeňte křídla pro někoho,

kdo má ruce, které se zdají téměř bez konce.

Moje studiová manažerka Lin se po spoustě

bezvýsledných telefonátu konečně dostala na stopu

fi rmy vyrábějící křídla a sídlící v L.A. Podnik měl

neuvěřitelný název Mother Plucker. Ne, neutahuji si

z vás.1

Peníze jsou vždy až na prvním místě, a když

v redakci dostali účet za křídla v ceně 3 400 $

včetně poštovného do Severní Karolíny, obratem

mi volal DOP2 Steve Fine. „Nemohl jsi prostě zajít do

Halloween shopu a koupit něco levnějšího?“ Až když

jsem mu připomněl rozměry basketbalisty, dostal

jsem svolení křídla koupit.

Steve Fine a Jimmi Colton jsou v současnosti nejlepší

dvojka, co se týče sportovních fotografi í. Steve snad

musí mít místo hlavy kalkulačku. Bez pohledu na

tabulky ví, že když tuhle sobotu prohraje Auburn

s LSU, tak bude muset poslat tři fotografy 3. ledna

do New Orleans na Sugar Bowl, protože LSU bude

hrát s Florida State. Jimmi byl zase vždycky rádcem

a zastáncem mladých fotografů, kteří u něj nacházeli

pomoc ve chvíli, kdy se na jejich hlavu snesla

příležitostná bouře. Tihle dva tvoří dohromady velmi

působivou dvojici.

Zpátky ke křídlům. Dostali jsme je v 11:30 a focení

začínalo ve 13:00. Měl jsem povoleno strávit s tímhle

18letým zázrakem půl hodiny. Víc ne. To mi dávalo

přesně hodinu a půl na to, abych vymyslel, jak ta

křídla pověsit, nasvítit a mít v rukávu alespoň dvě

verze snímků.

No tak

jdeme na to. Použijeme obvyklou rychlovku:

softbox nad něj a malý softbox na pozadí. Teď

ta křídla. Přicvaknout k ráhnu od C-standu

a ten ukotvit pytli s pískem. Potom dáme tři

stroboskopy s nasazenými honeycomb spot

grid3 podél ráhna. Celé to bohužel vypadá

jako vědecký projekt, který se nepodařil.

Ještě natočit světla tak, aby se křídla nasvítila

rovnoměrně – musí vypadat nebesky, že ano

a drobné úpravy se udělají při focení. A už je

tady Brandan. To bylo o fous.

Stejně jako jakákoliv jiná práce mimo atelier

byla i tahle záležitost kombinací náhody

a vyslyšené motlitby.

„ asopisu se nápad s k ídly líbil, ale m la být bílá. Bezva... zkuste ale najít bílá k ídla na n koho, kdo m í skoro 211 cm a ruce mu snad ani nekon í. Fakt to není snadné.“

1 Samotné Pluck znamená škubat peří, název dohromady – Mother Plucker – zní ale velmi podobně jako Mother Fucker, velmi hrubá nadávka. Pozn. redakce.

2 DOP znamená Director of Photography (ředitel pro fotografi i). Je to člověk, který má na starost můj přísun „kyslíku“. Zadává, co se bude fotit, má na starosti celkovou koncepci ve fotografi cké tvorbě a je tím pověstným kohoutkem na fi nance, který může věci podpořit či přiškrtit.

3 Honeycomb Spot Grid: tak tohle je nový druh cereálních lupínků… No, tak teď vážně. Je to voština, kovová kruhová mřížka, která vypadá jako včelí plástev a nasazuje se na hlavu blesku. Má za úkol omezit rozptýlení světla. Používám ji, když se snažím osvětlit určitou oblast snímku a nechci všechno zaplavit světlem.



IMPROVIZUJTE!

Brandan Wright

„Škoda, že se kruhový blesk t ší tak špatné reputaci, protože když ho použijete s rozvahou a správn , je to velmi elegantní sv tlo. Pom že vám odd lit objekt od pozadí ist a efektivn .“

Ring Light, kruhový blesk, je třeba použít s rozvahou. Svou špatnou reputaci získal i díky tomu, že

ho používali do bulvárních a podobných časopisů pro snímky celebrit, jejichž jména byla známá

maximálně do příštího vydání. Tihle mladíci a slečny tupě zírali do objektivu, vypadali, jako by byli

drogově závislí, a v rozšířených zorničkách měli kruhový odraz blesku. Škoda, že se kruhový blesk

těší tak špatné reputaci, protože když ho použijete s rozvahou a správně, je to velmi elegantní

světlo. Pomůže vám oddělit objekt od pozadí čistě a efektivně. K tomu přidejte make-up, hair-styling,

síťované šaty, pohled zabijáka a áááhhh. Máte před sebou ztělesněný sex. Musíte však být opatrní

s úhlem náklonu kamery. Jinak se vám může stát, že při špatném úhlu vytvoříte na bohyni sexu stíny

barvy modřin.

1 Ring Light: Blesk, který se nasazuje na objektiv, má kruhový tvar a poskytuje velmi ostré světlo bez stínů. Je velmi populární mezi módními fotografy.


RING LIGHT – KRUHOVÝ BLESK

Tak a nastal as na p íb hy a diskuse, které se vedou na záv r dne, ve chvíli, kdy se utahan svalíte n kde, kde je to moc fajn. Co t eba n kde v baru?

V baru je otevřenoPojďme mu říkat třeba Louie’s East, na počest nálevny

na rohu 41. Street a 2. Avenue. Tohle místo sloužilo jako

občerstvovna, útočiště, válečný kabinet a zpovědnice pro

všechny z New York Daily News. Často mě jako poslíčka

vyslali z baru do třetího patra, abych jim přinesl první výtisky

zítřejších novin a pár dalších časopisů.

Pak jsem je všechny nesl skrz hlavní vchod, přes ulici, až ke

vstupu do baru, kde jsem narazil do masivní stěny pachu

starého piva a cigaretového kouře. Vevnitř seděla většina

editorů, kteří svoje korektury prováděli na sklenicí piva.

Věřte mi, že ani v nejmenším nepřeháním, když popisuji

tohle místo jako díru zoufalých poměrů. Ze zvědavosti jsem

tam při psaní knihy znovu zašel na jedno pivo a graffi ti na

zdi pánských záchodu celkem pěkně dokresluje poměry,

které tam panovaly v minulosti a přetrvávají i teď. Bylo to

nějak takhle: „Nepomůže vám, pokud si při vykonávání

potřeby stoupnete na prkénko. Filcky, které tady žijí, skáčou

pět metrů vysoko.“ A panující nečistota se zápachem

potvrzovala, že si pisatel nedělal legraci.

Jenže tehdy tahle putyka patřila ke koloritu novinařiny

v New Yorku v době mých začátků. Potkávali se tady

sloupkaři s redaktory a fotografy, aby si pověděli všechny

novinky, příběhy a drby z kanceláře. Myslím, že to bylo

tam, kdy jsem poprvé zaslechl tu neuvěřitelnou mantru

všech novinářů z bulvárních plátků: „Některé fámy jsou tak

skvělé, že je škoda, aby se před publikováním prověřovaly

prostřednictvím dalších zdrojů.“

Historky jsou od toho, aby se vyprávěly. Tak vás teď zvu na

skleničku do baru...


ŠPATNÉ DNY VÁM MOHOU PŘINÉST SKVĚLÉ SNÍMKY

I špatný den mimo kancelář je lepší než dobrý den

v kanceláři. Některé dny tuhle pravdu bohužel popírají.

Jednou se mi povedlo zničit pět fotoaparátů Nikon

s motorovým pohonem za jediný den. Tomu já říkám

špatný den.

Když se fotí start raketoplánu, tak se musíte z velké

většiny spolehnout na dálkové ovládání na vašem

fotoaparátu. Dávají se na pozici asi pět hodin před

startem a mají zařízení, které je má zapnout v čas startu.

Při samotném startu jste na kilometry daleko a snažíte se

nafotit použitelné snímky skrz zrcadlící se horký vzduch

s použitím objektivu, který má ohniskovou vzdálenost

1000 mm. Je to čistá loterie. Já jsem si dal do připraveného

stanoviště na Cape Kennedy devět fotoaparátů a očekával

jsem od nich skutečně hodně.

Těsně před startem zasáhla mys tak silná bouře, že ani

místní si podobně špatné počasí nepamatovali. Když

jsme byli z nejhoršího venku, všichni fotografové se

domáhali vstupu na stanoviště s fotoaparáty, aby si

zkontrolovali svoje vybavení. Když jsme se tam dostali, tak

to připomínalo fotografi cký hřbitov. Dospělí muži tam

otevřeně plakali nad zbytky svého drahého vybavení. Ani

já jsem nedopadl lépe. Jedna z mých kamer o své existenci

dávala tušit jen díky 20 cm stativu, které trčely z blízké

bažiny. Nezbývalo mi nic jiného, než vlézt do vody až po

krk a snažit se v bahně a tmavé vodě najít zbytky toho, co

vítr nezničil na souši. Musel jsem ignorovat varovné tabule

upozorňující na nebezpečí aligátorů. Jak jsem se tak ploužil

vodou, ostatní nešťastníci se mě snažili z bezpečí břehu

navigovat směrem k jejich fotoaparátů. Na moje úzkostlivé

dotazy, jestli neví něco bližšího o tom, jak nebezpeční jsou

aligátoři v dané lokalitě, jsem z nich dostal jen: „Ale o to

se, hochu, nestrachuj. Ještě kousek a už budeš tam, co

kouká můj stativ.“ Všichni to byli místní kluci z jižních států

a toto bylo v jejich očích jediné správné použití chlapíka

ze severu.

Moje poslední fotostanoviště bylo poničené jen částečně.

Měl jsem jediný suchý a čistý 50mm objektiv. Nasadil jsem

ho a přetočil fi lm v kameře. Pak už nezbývalo než poplácat

fotoaparát pro štěstí a doufat v zázrak. Pořád ještě pršelo

a já si byl téměř jistý, že si dělám plané naděje. Nakonec

se ukázalo, že kamera snímky udělala a jeden z nich byl

použitý na přebal časopisu Discovery. Později dokonce

vyhrál v soutěži o obálku roku, což mi zachránilo kůži

fotografa.

To nejtěžší mě pořád ještě čekalo. Musel jsem zavolat

Alla Schneidera, managera fotografi ckého vybavení

redakce Time a oznámit mu, že jsem jim zničil nemalou

část jejich fotografi ckého vybavení. Ve chvíli, kdy jsem

mu volal, tak se všechny fotoaparáty pořád ještě koupaly

ve sladké vodě v kýblu v mém hotelovém pokoji, kam

jsem je dal na odsolení. Když si mě All poslechl, tak se jen

zasmál a povídá: „Mám pro tebe chlapče řešení.“ Zasvitla

mi jiskřička naděje, že se snad stane nějaký zázrak, a on

pokračoval: „Foťáky nech tam, kde jsou, a pro sebe najdi

balvan, provaz a nějakou hlubší vodu...“

„M l jsem jediný suchý a istý 50mm objektiv. Nasadil jsem ho a p eto il lm v kame e. Pak už nezbývalo než poplácat fotoaparát pro št stí a doufat v zázrak.“

„Bože, chcete íct, že až m schválí banda teenager a já tu zakázku nafotím zdarma, tak m žu svoje snímky použít po uplynutí 6 m síc ?

A kde to mám podepsat?“

Moje manažerka ve studiu dostala před nedávnem tuto odpověď z jednoho

časopisu:

„Mnohokrát Vám děkujeme za váš zájem. Zdá se nám, že než fi nálně potvrdíme

spolupráci, musíme si ještě probrat několik detailů. Všichni z našeho kreativního

týmu už spolupráci s Joem odsouhlasili. Navíc nabízíme, že se postaráme

o všechny technické věci, které souvisí s focením. Např.: najmutí modelů, make-

up, povolení focení v dané lokalitě. Bohužel s tím, jak nám vzrostl náklad, také

se zvýšila cena tisku a tak nenabízíme plat za práci fotografa. Jedná se nám

o celostránkový snímek a ještě nemám všechny podklady pro konečné vyřešení

autorských práv, ale předpokládám, že Joe bude moci snímky použít přibližně

po uplynutí šesti měsíců.“

Bože, chcete říct, že až mě schválí banda teenagerů a já tu zakázku nafotím

zdarma, tak můžu svoje snímky použít po uplynutí 6 měsíců? To snad...

A kde to mám podepsat?

Tohle si můžete vylepit nad postelí jako připomínku toho, co vás čeká jako

fotografa na volné noze.


FOTOGRAF NA VOLNÉ NOZE NEMÁ NA RŮŽÍCH USTLÁNO

Photo © Brad Moore


BUĎTE DOTĚRNÍ JAKO HMYZ

Dostal jsem zakázku nafotit snímek na

obálku Time o tom, jak Disney otevírá

svoji další atrakci: „Království zvířat“. Lidi

od Disney se do Království zvířat pustili

opravdu s vervou a skupovali zvířata, kde

se dalo. Pro časopis Time to byl příběh na

přebal a tak jsem nesměl nic zkazit.

Hlavní atrakcí celého Království zvířat

byl výlet autem jako na opravdovém

africkém safari. Dostal jsem svolení fotit

jen z automobilů a pouze na hlavních

cestách. Lidé od Disneyho z toho

nechtěli ustoupit. Jenže – jak se dá

udělat fotografi e něčeho, v čem zrovna

sedíte?

Chtěl jsem také fotit v místech, kam

se normální návštěvník nedostane

a zdokumentovat, jak je o zvířata

postaráno. Disney neměl zájem o to,

ukazovat lidem, že v noci jsou zvířata

v kleci. V ideálním případě měli lidé

věřit, že se o ně stará Mickey Mouse

s Popelkou a zvířata se po nocích

baví mezi sebou a dělají si drobné

naschvály. Prostě management byl vůči

mým požadavkům volného pohybu

neústupný.

Nezbývalo mi, než to zkusit u nejvyššího

managementu. Znám Michaela Eisnera

hodně dlouho. Jednou jsem ho fotil

společně s králíkem Rogerem a potom

jsme pořádali soukromou párty pro nás

dva v jeřábu nad studiem MGM. Michael

je docela fajn a ví, jakou má dobrý

snímek cenu.

Náš redaktor s ním dělal rozhovor těsně

před otevřením Království Zvířat. I když

jsem byl pro ten příběh fotografem,

tak jsem věděl, že nejsem k interview

pozván. Mou jedinou šancí, jak se dostat

k Michaelovi bliž, bylo dát si na sebe

uniformu číšníka a postávat u baru

v naději, že se naskytne příležitost s ním

krátce mluvit. Sice mi redaktor slíbil, že se

na restrikce ohledně focení zeptá, jenže

sliby jsou sliby.

Když bylo po obědě a všichni se začali

zvedat, tak jsem se připletl Michaelovi do

cesty tak, že neměl kam uhnout.

Jen protočil panenky a zeptal se: „Co zase

chceš?“

„Potřebuju se dostat s kamerou mimo

auta na safari a blíž ke zvířatům,“ já na to.

Člověk si v určitých situacích nesmí

brát servítky. Navíc mám pověst otravy,

kterému nestačí říct ne jednou a to hrálo

v můj prospěch. Rozhlédl se po svých

lidech a pak prohlásil: „Ok, ale bude to jen

pro časopis Time“. A rázem jsem měl po

problému.

Snímky se nakonec povedly, a to jen

dokazuje, že my, fotografové, dokážeme

být neodbytní jako hmyz, ale víme, co

chceme.

„Prost byli v i mým požadavk m volného pohybu neústupní. Pak musíte být dot rní jako hmyz!“

Date post:	10-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	zoner-software-as
View:	228 times
Download:	4 times

Fotografie - rozhodující momenty

Documents