FOTOSYNTZA

FOTOSYNTZAVedouc prce: Mgr. Jaluvkov Zuzana Vypracovali: Barkcyov KristnaKostelnkov JanaMendelova S Divadeln 4741 01 Nov Jin Zdravotnick lyceum 3. ronk

Vliv svtla na fotosyntzu u Potosu (Epipremnum pinnatum(L.) Engl.)Nov pstupy kvyuit ICT ve vuce prodovdnch pedmt na SvodFotosyntza je zkladn proces ovlivujc ivot na Zemi, proto ns zajmalo, jak tento proces funguje a co jej ovlivujeV na prci chceme shrnout zkladn informace o fotosyntze, prohloubit si znalosti o tomto tmatuNae hlavn cle jsou zjistit, kter faktory fotosyntzu ovlivuj, kter ji kod a kter j naopak pomhaj vlep produkciNaimi dalmi cly bylo, pipravit rostlin podmnky kter by toto ve zajistily

FotosyntzaFotosyntza (ec. Phos, phots = svtlo asynthesis shrnut, skldn), vyuv se pi n energie slunenho zen ksyntze organickch slouenin (sacharid)Vstupn ltky jsou jednoduch anorganick ltek (oxid uhliit a voda)Tento proces probh u rostlin vchloroplastech a to za ptomnosti fotosyntetickch barviv (zejmna chlorofylu)6 CO2 + 6 H2O C6H12O6 + 6 O2Rovnice fotosyntzy

Teplo

SvtloVodaCUKRKyslkCO2Prez listem

V palisdovm parenchymu jsou umstny chloroplasty fotosyntzaChloroplast

Vnj membrnaVnitn membrnaStromaThylakoidGranaLamelaFotosyntetick pigmentyChlorofyly: jsou to zelen barviva pohlcuj modrou a ervenou st spektra jev se jako zelenKarotenoidy: lutooranovpomocnXantofylyKaroteny Leukoplasty:dn barviva obsahuj zsobn ltkyjsou v koenu

Fze fotosyntzy:1. Svteln fze: Tato fze je bezprostedn zvisl na svtle, dochz zde kfotolze vodyProbh vtylakoidech.Pohlcuje svtla fotosyntetickmi barvivy, redukc koenzymu a syntzu ATP

2. Calvinv cyklus:Fze, kter nen zvisl na svtleProces sfixac CO2 za vzniku estiuhlkatho sacharidu (glukzy).Pi zven fotosyntetick aktivit je slunen energie uloena do molekul krobu, kter ve stromatu chloroplast tvo typick zrnakrob je vnoci odbourvn na jednodu sacharidy (nap. sacharzu), ty jsou pak transformovny na msta spotebyFze fotosyntzy

Vznam fotosyntzyVytvoila kyslkatou atmosfru (je to prvn prokzan emise, kter ovlivnila vvoj planety)Umouje ivot na ZemiKyslk, kter je vedlejm produktem fotosyntzy vrazn ovlivnil i smr vvoje organism ksouastn rozmanitosti ivotnch foremDleit je, ale i schopnost fotosyntzou vzat (i dlouhodob) znan mnostv uhlku vrostlinn biomaseProdukuje organick ltky cukrExistuje vce ne 2 miliardy let

Rychlost fotosyntzy

Zvis na ad vnitnch i vnjch faktor, kter jsou vzjemn podmnnyVnitn energie zskan fotosyntzouH= 2870kJ/mol Stanovuje se zmen vdeje O2 nebo ze spoteby CO2

Faktory ovlivujc fotosyntzu:Rozdlujeme na faktory vnitn a vnj

Vnitn faktory: Mnostv a kvalita chloroplastuMnostv chlorofylu m vce tm lpe pro produkci kyslku St listu star list m men produkci kyslku Minerln viva Vnj faktory:Svtlo:Rostouc intenzita svtla zvyuje rychlost fotosyntzy Pjem nadmrnho mnostv slunenho zen pedstavuje vedle rizika pokozen fotosyntetickho apartu i nebezpe peht listuVodaPro prbh fotosyntzy je zcela nezbytnNedostatek se projev uzavrnm prduch, co znemon psun CO2 do fotosyntetizujcch pletiv a tm se neme vytvet glokza

Koncentrace CO2:Koncentraci CO2 meme zvit pstovnm rostliny ve sklenku (nap. sublimac pevnho oxidu uhliitho, tzv. suchho ledu), m se dosahuje vych vnosTeplotaU naich rostlin je optimum 15 25 C. Pi -1 C se vtinou fotosyntza zastavuje, a pi teplotch vych ne 30 C nastv vrazn pokles fotosyntzy

Rozdl mezi fotosyntzou a dchnm FotosyntzaProbh jen vbukch sfotosynteticky aktivnmi barvivyProbh jen na svtleCO2 a H2O vstupuj do fotosyntetickch reakcKyslk se uvoluje Hromad se energeticky bohat zsobn ltky, hmotnost rostliny se zvyuje Vevoluci se objevila dve ne dchn

DchanProbh ve vech ivch rostlinnch bukchProbh na svtle i ve tmCO2 a H2O se uvoluj pi dchn Kyslk se spotebovvZsobn ltky se spotebovvaj, hmotnost rostliny se sniujeVe srovnn sfotosyntzou je evolun mlad dj

Praktick stMen kyslku ve tm Pomcky: PC, dc jednotka, idlo kyslku, rostlina (potos), testovac ndoba (akvrium), paprov taka, ern kryc folie, tsnc materil (izolepa)

Postup: Po pesvden se, e je rostlina dostaten zalit a idla jsou sprvn usazeny vndob (akvrium), ndobu srostlinou pekryjeme potravinskou foli a nik plyn zamezme zalepenm okraj pomoc izolepy. Dle cel akvrium pekryjeme ernou textili ze vech stran a nakonec ve pekryjeme velkou paprovou takou. Po uplynut asi 15 minut aby se rostlina pizpsobila danmu prosted, zapojme idla a spustme men po dobu 3 hodin a 20 minut.

Foto:

Graf:Koncentrace O2: Po uplynut 3 hodin a 20 minut koncentrace O2 klesla o 0,1% t1=0sconc=19,7% t2=3h 20minconc=19,6%

Zvr:

Rostliny pi tm nebo nedostatku svtla i vody tvo minimln, nebo dokonce pohlcuj kyslk, co se nm prv podailo prokzat. Kdy se nm rozdl koncentrace kyslku 0,1 % za 3 hodiny a 20 minut zdl ponkud zanedbateln, nepodailo se nm vyptrat piny tak mizivho rozdlu. S kolegyn jsme usoudily, e jeliko graf pi simulac tmy vyel podle pedpoklad, jsou nae men a postupy sprvn. daje:Zvr prce:Na prac jsme zjistily, e proces fotosyntzy je velmi kehk a zvisl na mnohch faktorechZjistily jsme, e i minimln rozdl ve stanoviti je pro rostlinu stresujc a mnohdy vede i ksmrti rostlinyPekvapiv jsme zjistily, e rostlina pi dchn vydv pomrn velk teploTato prce me bt iroce vyuiteln vhodinch laboratornch prac, kde meme simulovat rzn podmnky ivota rostlin a sledovat zmny ve fotosyntze a bunnm dchnDle tato prce me poslouit jako podklad pro jakkoli prodovdn krouek, kter me bt na kole nebo vjin mimokoln instituci realizovn.Zdroje:Kincl L., Kincl M., Jarklov J.: Biologie rostlin. Praha: Fortuna 2008 ISBN 2008 80 7168 947 5 Jelnek, J. Zichek, V.: Biologie pro gymnzia. Olomouc: Nakladatelstv Olomouc 1999 ISBN 80-7182-070-9Rosypal, S. a kol.: Nov pehled biologie. Praha: Scientia 2003 ISBN 978 80 86960 23 4

http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9zahttp://www.google.cz/webhp?hl=cs&tab=iwhttp://www.coffee-break.cz/img/LS-DobraVoda.jpghttp://api.ning.com/files/dU-VmLtbzmdU3OTRRXvcPlo8efo9TLhNRJfl2ZeqFE3OpLkrPm*tEwEOt4XSLXNbWwVtWCbvLSM*bAsITb2azchcLej*gYY*/hvezda.jpghttp://www.zahrady-rihacek.cz/wp-content/uploads/fertilizerinorganicplantroots.jpghttp://df.2i.cz/fotos/gallery/200402/6467.jpghttp://chloroplast.cbio.psu.edu/images/chloroplast.jpgDkujeme za pozornost!