Vítězný oblouk, Paříž

GÉNIUS SE LOUČÍ

Osvětlená katedrála Notre Dame

Spisovatel Gabriel García Márquez se stáhl z veřejného života ze zdravotních důvodů.

Pont des Artes za svítání

Svým přátelům zaslal vzkaz, který je možné po internetu šířit dál

Conciergerie, bývalé vězení

Přečtěte si ho. Je krátký a skutečně dojímavý. Napsal ho jeden z nejskvělejších spisovatelů

Latinské Ameriky naší doby.

náměstí Svornosti Place de la Concorde

“Kdyby Bůh na chviličku pozapomněl, že jsem hadrová loutka a daroval mi kus života, snažil bych se ten čas využít co nejlépe”

Place de la Concorde se probouzí

Možná bych neřekl všechno, co si myslím, ale dozajista bych si rozmyslel, co říct.

Paříž od Louvru

Věcem bych přikládal hodnotu, ne podle toho, co stojí, ale podle toho, co znamenají.

odraz průčelí domů na Quai de Bourbon

Spal bych málo a více bych snil. Mám zato, že když zavřeme oči,

každou minutou ztrácíme šedesát vteřin světla.

Léčivý pramen Lucemburské zahrady

Pokračoval bych v chůzi, když se ostatní zastaví. Probouzel bych se, když ostatní budou spát.

.

Paříž v měsíčním svitu

Nosil bych prostý šat. Vystavoval se prudkému slunci

a hřál nejen své tělo, nýbrž i duši.

Forum des Halles

Dokázal bych lidem, jak se mýlí, když se domnívají, že ve stáří nemohou milovat.

radnice Hôtel de Ville

Dítěti bych dal křídla, avšak nechal bych je, aby se samo naučilo létat.

Nábřeží, v černobílé

Staré lidi bych přesvědčil, že smrt nepřichází, když zestárneme, ale když zapomeneme.

Francouzský institut

Každý chce žít na vrcholku hory a nechápe,

že skutečné štěstí spočívá ve zdolávání.

Francouzský institut & Nový most Pont Neuf

Zjistil jsem, že když novorozeně poprvé sevře do pěstičky prst svého táty, lapí ho tak navždy.

Pohled z mostu des Artes za svítání

Naučil jsem se, že člověk smí na jiného shlížet shora pouze tehdy, když mu pomáhá postavit se na nohy.

Lucemburská zahrada

Je tolik věcí, mezi nebem a zemí, které bych chtěl ještě poznat

Rameno Seiny z ostrova St. Louis

Říkat vždy, co cítím, a konat tak, jak myslím.

Spící město

Kdybych věděl, že se dnes naposledy dívám, jak spíš, stiskl bych Tě v objetí a v modlitbách prosil,

abych směl chránit Tvou duši.

Pohled ze zahrady na ulici Rivoli Tuileries

Vědět, že mi zbývá tak málo času, řekl bych Ti do očí„mám tě rád” a bláhově bych nepředpokládal, že to víš.

Montmartre

Vždy přijde nové ráno a život nám dá další šanci. Pokud se mýlím a zbývá jen ten dnešní den,

rád bych Ti řekl, jak moc Tě mám rád a že na Tebe nikdy nezapomenu.

Osvětlené ulice Saint-Eustache & Verrerie

Zítřek nemá jistý nikdo, ať mladý či starý. Dnes jsi možná naposledy s těmi, které miluješ. Nečekej na nic, protože

nebude-li žádné zítra, litoval/a bys, že sis neudělal/a čas na úsměv, objetí, políbení. A žes jim nestihl/a splnit poslední přání.

Île de la Cité z přístavu Kyriad

Buď nablízku těm, které miluješ. Opakuj jim, jak moc je potřebuješ. Měj je rád/a a chovej se k nim hezky. Udělej si čas na to, abys řekl/a „mrzí mě to”, „odpusť”, „prosím tě”,

„děkuji“ a všechna slova lásky, která znáš.

Notre-Dame z mostu l´Archeveche

Nikdo na Tebe nebude vzpomínat pro to, co sis myslel /a vskrytu…

Rameno Seiny z ostrova St. Louis

..a proto projevuj přátelům a svým nejdražším,jak moc ti na nich záleží.

most Alexandra III.

Tobě, upřímně a s láskou

Pohled na La Défense

Tvoji blízcí a přátelé by se měli dozvědět, že je máš rád /a

Spodní část Eiffelovky

Nenapíšeš – li jim to dnes, bude zítřek stejný jako včerejšek.

Paříž v dešti

A neuděláš-li to nikdy, svět se bude točit dál

Conciergerie a náměstí Châtelet

Ale pošleš – li …

Ulice Pokání Quai de Bourbon

….doufám, že se to Tvým přátelům bude líbit, moc bych si to přál.

Gabriel García Márquez