GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti pro …...Princip družicové navigace KD...

GALILEO, kosmický průmysl a

jeho příležitosti pro malé a

střední podniky

Karel Dobeš Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA

Přehled

• Družicová navigace (GNSS)

• Evropský systém Galileo

• Evropská agentura pro GNSS v Praze

(GSA)

• Kosmické aktivity ČR

• Evropská kosmická agentura (ESA)

• Aplikace a transfer technologií

• Konkurenceschopnost ČR

KD GALILEO, kosmický průmysl a

jeho příležitosti po MSP

2

Družicová navigace (GNSS)

• Historický vývoj

• Princip družicové navigace

• Americký systém GPS

• Srovnání systémů družicové navigace

• Vývoj trhu družicové navigace



3



4

Navigační nástroje minulosti



5

Navigace dnes ….

Princip družicové navigace



6

Příklad pro výpočet polohy (2D) se

signály ze 3 družic a opravou chyby

hodin u přijímače

Pro výpočet přesné polohy v reálném

světě (3D) je potřeba signálu

nejméně ze 4 družic

Měření vzdálenosti družic na základě

zpoždění signálu z družice a výpočet

polohy metodou trilaterace.

Bod A je jednoznačná poloha v

případě, že hodiny přijímače jdou

přesně.

Rozhraní s uživatelem

WGS-84 je geodetický geocentrický systém armády USA, ve kterém pracuje

globální systém určování polohy GPS.

Souřadnice mají formát:

•Latitude:N 050° 53.0566 (zeměpisná šířka: N = sever / S = jih)

•Longitude:E 014° 31.3345 (zeměpisná délka: E = východ / W = západ)

•Alitude: 522,44 m (nadmořská výška)



7

Zobrazení / mapy: • Navigace do auta

• Navigace pro motorku

• Navigace vodní a námořní

• Navigace turistická

• Navigace pro sport

• Geocaching / Kompas

Pro přístroje: • do auta

• Na motorku

• Kolo

• Ruční

• PDA

• mobil



8

Americký systém GPS

1500 kg Startgewicht

750 W výkon Orbit 20.200 km (MEO)

24 družic

6 orbitů se 4 družicemi

55° inklinace

Jak vznikalo GPS….

• 1973 - rozhodnutí US Air Force a Navy pro vývoj systému

NAVSTAR na základě systémů TRANSIT, TIMATION a 621B

• 1977 - první testy přijímačů před startem družic pomocí Pseudolites

• 1985 - 11 družic bloku 1 byly v době 1978-1985 vypuštěny na orbit

• 1979 - rozhodnutí o vývoji systému GPS s 18 družicemi

• 1981 - projekt je v kritické fázi a považován za nevyužitelný

• 1988 - počet družic je navýšen na 24 aby bylo zaručeno krytí

• 1993 - oznámení projektového statusu „Initial Opretational

Capability“ (IOC)

• 1995 - oznámení projektového statusu „Full Operational Capability“

(FOC)

• 2000 - zrušení omezení přesnosti pro civilní využití signálu



9



10

Srovnání GNSS systémů

Srovnání GNSS systémů

systém země kodování výška orbitu &

doba oběhu počet družic kmitočty stav

GPS USA CDMA 20,200 km, 12.0h ≥ 24

1.57542 GHz (L1

signál)

1.2276 GHz (L2

signál)

V provozu

GLONASS Rusko FDMA/CDMA 19,100 km, 11.3h 24 (30 po spuštění CDMA

signálu)

kolem 1.602 GHz

(SP)

kolem 1.246 GHz

(SP)

V provozu

s omezením.

(příprava použití

CDMA signálu)

Galileo EU CDMA 23,222 km, 14.1h

4 testovací ve fázi IOV +

14 + 6 družic do 2014 -

cíl je nadále 30

1.164-1.215 GHz

(E5a and E5b)

1.215-1.300 GHz

(E6)

1.559-1.592 GHz

(E2-L1-E11)

Přípravný stav

IOV + výroba

COMPASS Čína CDMA 21,150 km, 12.6h 35

B1: 1,561098 GHz

B1-2: 1.589742 GHz

B2: 1.207.14 GHz

B3: 1.26852 GHz

5 družic v

provozu s dalších

30 družic je

plánováno

Vývoj trhu družicové navigace



11

GNSS trh dosáhne 165 miliard

Euro v roce 2020



12

Evropský systém Galileo

• Proč Galileo?

• Charakteristika systému Galileo

• Galileo služby

• Současný stav projektu



13

Proč Galileo ?

• Galileo je oproti GPS, GLONASSu a COMPASSu

civilní systém – což dlouhodobě garantuje

strategickou nezávislost Evropy

• Galileo nabízí služby a ne jen používání signálu

• Galileo má výší přesnost

• Galileo varuje použivatele v případe snížení

přesnosti nebo výpadku systému (Integrity

funkce) což umožní certifikaci např. pro dopravu,

což verifikuje již dnes systém EGNOS



14



15

Charakteristika systému Galileo

orbit 23.616 km (MEO)

30 družic ve 3 orbitech (27+3)

56° inklinace

650 kg váha při startu

1.500 W výkon

velikost 2,7 x 1,2 x 1,1 m

družice

Galileo služby



16

Základní služba (Open Service - OS) vychází z kombinace základních signálů, je zdarma a

poskytuje určení polohy a času srovnatelné kvality s ostatními GNSS systémy (public level). Přesnost

15 – 30 m (jeden kmitočet) a 5 – 10 m (dva kmitočty)

Služba "kritická" z hlediska bezpečnosti (Safety of Life service - SoL) je vylepšenou verzí

Základní služby. Poskytuje aktuální varování uživateli, pokud přesnost neodpovídá normě (signál

integrity). Služba má být poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m

Komerční služba (Commercial Service - CS) poskytuje přístup k dalším dvěma signálům, které

zvyšují množství přenesených dat a zvyšují přesnost určení polohy. Zmíněné signály jsou kódovány. I

tato služba bude poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m (dva kmitočty)

Veřejně regulovaná služba (Public Regulated Service - PRS) bude zajišťovat určení polohy a

času s definovaným uživatelům s vysokými nároky na přesnost a spolehlivost (např. policie,

bezpečnostní složky). Přesnost 5 m

Vyhledávací a záchranná služba (Search And Rescue service - SAR), tato služba bude

převážně poskytována systémem COSPAS-SARSAT. Galileo družice by měly být rovněž součástí

systému MEOSAR (Medium Earth Orbit Search and Rescue systém), který je schopen přijímat

nouzové signály z lodí, letadel nebo dokonce od osob a okamžitě je posílat do národních záchranných

center. Jen Galileo zde bude nabízet možnost odeslání potvrzení příjmu hlášení (feedback).



17

In Orbit Validation (IOV) fáze

IOV je realizační fáze projektu Galileo, ve které budou vypuštěny 4

družice na oběžnou dráhu. První dvě družice (výrobce EADS Astrium +

Thales Alenia Space) startovaly v říjnu 2011 z ESA Space Centre v

Kourou.

Zdroj: ESA



18

Družice pro IOV fázi

4 IOV Galileo družice byly vyvinuty firmami Astrium GmbH a Thales Alenia Space

Zdroj: ESA Zdroj: ESA



19

Dokončení FOC fáze bude probíhat v následujících krocích:

• 14 + 6 družic objednaných u OHB Systems + 4 IOV - 24 družic umožní plné

pokrytí signálem (2014)

• 6 družic pro dokončení fáze FOC – >27 družic + 3 náhradní umožní plný

provoz všech plánovaných Galileo služeb

Full Operational Capability (FOC)

Zdroj: ESA

Galileo družice (OHB Systems + Surrey

Satellite Technology Limited))



20

ESA / Galileo pracovní balíčky

• WP1 – System Support (Thales Alenia Space Italy)

• WP2 – Ground Mission Segment (Thales Alenia Space France)

• WP3 – Ground Control Segment (EADS Astrium)

• WP4 – Space Segment (OHB Systems + Surrey Satellite Technology Limited)

• WP5 – Launch Service (Arianespace)

• WP6 – Operations (Spaceopal)

Management projektu Galileo provádí Evropská kosmická agentura ESA (smlouva s EK)



21

Současný stav projektu


jeho příležitosti po MSP 22

výrobce: OHB System AG, užitečný náklad: Surrey Satellite Technology

váha při startu: 680 kg

výkon: 1,5 kW (nach 12 Jahren)

velikost: 2,7 m × 1,2 m × 1,1 m

start: 2013-2014

nosič: Soyuz-Fregat (Ariane 5)

životnost: Přes 12 roků

rozpětí: 14,8 m

Pozemní část (ground segment): • 2 Kontrolní střediska (GCC) in Oberpfaffenhofenu (Německo) a ve Fucinu (Italien) (španělské středisko v Arganda del Rey

(Madrid) není oficiálně potvrzeno

• 2 Performance-Center na posuzování kvality signálu budou pravděpodobně zřízeny na stanovištích GCC.

• 5 Družicových kontrolních stanic (TTC) pro komunikaci s družicemi pomocí 13 m Anteny v S-pásmu (2 GHz).

• 30 Kontrolních přijímacích stanic pro signál (GSS) pro záznam Galileo Signalú v L-Pásmu. Přepočítaní dat bude probíhat v 10

min. taktu.

• 9 Up-link stanice (ULS) k aktualizaci vyzařovaných Galileo signálů. Spojení přes 3 m anténu v C-pásmu (5 GHz). Informace o

korektuře pozice družic a času bude vysílána každých 100 minut.

• Evropská agentura pro GNSS (GSA)

Družice (space segment): Evropská komise objednala 7. ledna 2010 u německé firmy OHB Technology v Brémách za částku kolem 566

milionů Euro prvních 14 GALILEO družic a na jaře 2012 dalších 6 GALILEO družic:

Evropský úřad pro dohled nad

GNSS v Praze (GSA)

• Proč ČR kandidovala?

• Historický vývoj kandidatury

• Předpoklady pro přesun GSA z Bruselu do

Prahy

• Personální politika GSA

• Jaké zadání má GSA?

• Budova GSA v Praze

• Vliv sídla GSA v Praze na ČR a národní

hospodářství



23



24

• Strategickopolitický význam vesmíru a nových

technologií a to obzvláště v oblasti zvýšení

konkurenceschopnosti ČR

• Ekonomika a význam vesmíru pro národní hospodářství

– Družicová navigace a kosmické aktivity jako pilíř

konkurenceschopnosti ČR

– Technologie –> vysoká přidaná hodnota

– Motivace pro průmysl a výzkum

• Image –> ČR jako země s vysokou technologickou

úrovní a schopností implementace komplexních

technických systémů

Proč ČR kandidovala?



25

• Změna stanoviska nové vlády ke kandidatuře na sídlo

GSA a podání kandidatury Prahy na podzim 2006

• Vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA v roce

2008 jako podmínka kandidatury

• Parlamentní podpora v rámci Evropské meziparlamentní

konferenci o vesmíru EISC

• Dohoda o oddělení bezpečnostních a monitorovacích

středisek do Francie a Anglie (2009)

• Intensivní lobbing ČR pro podporu naší kandidatury na

všech úrovních

• Rada ministrů EU schválila 10.12.2010 na svém jednání

v Bruselu přesun GSA z Bruselu do Prahy

Historický vývoj kandidatury

Předpoklady pro přesun GSA z

Bruselu do Prahy • Hostitelská smlouva

• Nájemní smlouva

• Požadavky na budovu GSA – Personální kapacita

– Struktura a využití prostoru budovy

– Bezpečnostní nároky (např. fyzická bezpečnost, jednací místnosti v režimu tajné, nároky na IT a rozvody)

• Školy pro děti zaměstnanců GSA (Evropská škola ?)

• GSA začala pracovat v Praze od 3. září 2012. Oficiální zahájení provozu bylo 6. září v 10:00



26

Inaugurace GSA



27

Personální politika GSA

• Zaměstnanci GSA jsou zaměstnání na smluvním základě a jejich výběr

probíhá dle pravidel EU

• Personální stav GSA byl při inauguraci dne 6 září v Praze 45

zaměstnanců, z toho 10 zaměstnanců z ČR

• Dle informací ředitele GSA, pana Carlo de Dorides na tiskové konferenci, by

personální stav agentury mohl do konce příštího roku více než zdvojnásobit.

Toto navýšení bude týkat jen segmentů Galileo a EGNOS

• Schválení návrhu nařízení EK na převzetí úkolů v evropském projektu

GMES (Global Monitoring and Environment Security) by pro GSA

znamenalo další navýšení personálu řádově o desítky zaměstnanců

• Informace o volných místech a vypsaných zakázkách najdete na webových

stránkách GSA (http://www.gsa.europa.eu/)



28

http://www.gsa.europa.eu/

http://www.gsa.europa.eu/

Jaké zadání má GSA?



29

Akreditace

Certifikace

Marketing

Public

Relation

Řízení

GMSC

Smlouvy

Správní

rada

Budova GSA v Praze



30

Zdroj: MD

Zdroj: KD



31

Zdroj: KD



32

Zdroj: KD Zdroj: KD



33

Zdroj: KD Zdroj: KD



34

Vliv sídla GSA v Praze na ČR a

národní hospodářství



35

• Technologie a Inovace – Dosažitelnost nových technologií

– Motivace a nové příležitosti obzvláště v oblasti aplikací družicové navigace

– Rozšíření studijních oborů

– Synergie kosmických technologií s jinými průmyslovými disciplínami

• Průmysl a zaměstnanost – Konkurenceschopnost českého průmyslu a institucí

– Sídla zahraničních firem v ČR

– Vznik nových průmyslových segmentů a služeb

– Služby pro GSA

– Vliv kosmických technologií na výrobní procesy např. v oblasti managementu projektů,

kvality a dokumentace

• Image a cestovní ruch – ČR jako vysoce technologická země a možné světové centrum družicové navigace

– Konferenční a odborná turistika (např. jednání EU s USA o GNNS, Aplikační forum 2013)

– Propagace ČR a Prahy

Kosmické aktivity ČR



36

• Usnesení vlády ČR ze dne 20. dubna

2011 č. 282

• Rada ministra dopravy pro koordinaci

kosmických aktivit ČR

• Odbor kosmických technologií a

družicových systémů MD

• Konkurenceschopnost ČR

Usnesení vlády ČR ze dne 20.

dubna 2011 č. 282

1. ministra dopravy aby ve spolupráci s ministry školství, mládeže a

tělovýchovy, průmyslu a obchodu a životního prostředí koordinoval

kosmické aktivity vlády ČR

2. ministra dopravy, aby

– Reprezentoval ČR na radě EU pro vesmír

– Reprezentoval ČR vůči ESA na nejvyšší úrovni

– Vykonával funkci kontaktního místa vůči ESA

– Předsedal české části Czech-ESA Task Force



37

Vláda pověřuje

Vláda ukládá

1. Ministru dopravy zřídit do 15. května 2011 Koordinační radu a v téže

lhůtě zahájit její činnost

Rada ministra dopravy pro koordinaci

kosmických aktivit ČR



38

Ministerstvo dopravy

MŠMT

Sekretariát koordinační rady

(MD)

Řádní členové koordinační rady ministra dopravy

MF NBU

Mluvčí

koordinační

rady (VZ)

Ostatní orgány státní správy

Hospodářská komora ČR

Akademie věd ČR

Členové koordinační rady ministra dopravy dle

působnosti

Kosmické agentury

EU Evropská kosmická

agentura ESA

Výbor pro průmysl a aplikace Výbor pro vědu

Výbor pro bezpečnost a mezinárodní vztahy

Parlamentní podvýbor pro VaV, letectví a kosmos

Přizvaní členové koordinační rady ministra dopravy

MPO MZV MO MŽP UV VZ MD

Odbor kosmických technologií a

družicových systémů MD



39

http://www.spacedepartment.cz

Národní kosmický plán

http://www.spacedepartment.cz/

Evropská kosmická agentura

ESA

• Co je ESA?

• Organizační struktura

• Základní oblasti činnosti ESA

• Historie členství ČR v ESA

• Spolupráce s ESA

• Financování volitelných programů ESA

podporovaných ČR

• Transfer technologií z ESA



40

Co je ESA?



41

• Rozpočet ESA pro rok 2010 dosáhl hodnoty 3744 milionů Euro

• Více než 80% rozpočtu ESA jde do průmyslových zakázek!

• Ročně 1000 smluv s podniky v EU a Kanadě

Start rakety Ariane 5 s experimentem

Herschel a Plank na palubě 14. května

2009 v Kourou (zdro:j ESA)

Organizační struktura

Generální ředitel (Director general - DG):

• Reprezentuje agenturu a je vedoucím managementu, právní zástupce agentury.

• Volen 2/3 většinou rady vždy 1 za 4 roky.

• Zavádí programy, vykonává politiku ESA a podává zprávy Radě.

• Generálnímu řediteli asistují vědečtí a administrativní pracovníci, úředníci a další při

vykonávání svých aktivit. Všichni jsou souhrnně nazýváni sekretariátem.

Rada (Council): Řídící orgán ESA.

• Skládá se ze zástupců členských států ESA a je vedena předsedou voleným na 2

roky.

• Každý členský stát má jeden hlas.

• Schází se jednou za ¼ roku na úrovni delegátů a každé 2-3 roky na ministerské

úrovni.

• Její rolí je přijímat rozhodnutí s ohledem na aktivity a politiku ESA.

• Rada má pod sebou dalších 6 programových rad a 5 výborů.



42

Programové rady a výbory ESA

Výbory mají na starosti definici, správu, provoz a kontrolu povinných aktivit ESA:

• IPC (Industrial Policy Committee) – Výbor pro průmyslovou politiku

• AFC (Administration and Finance Committee) – Administrační a finanční výbor

• IRC (International Relations Committee) – Výbor pro mezinárodní vztahy

• SC (Security Committee) – Bezpečnostní výbor

• SPC (Science Programme Committee) – Výbor pro vědecký program

Programové rady mají na starosti definici, správu, provoz a kontrolu 6 volitelných

programů:

• PB-LAU (Launchers Programme Board)

• PB-HME (Programme Board for Human Spaceflight, Microgravity and Exploration)

• JCB (Joint Board on Communication Satellite Programmes)

• PB-NAV (Programme Board on Satellite Navigation)

• PB-EO (Earth Observation Programme Board)

• SSA (Space Situational Awareness)



43

Hlavní sídlo ESA a její střediska

Hlavní sídlo ESA (Headquarters) je v Paříži. ESA má vedle hlavního sídla 5

výzkumných středisek se specifickým zaměřením. Tato střediska jsou rozmístěna

v různých členských státech ESA:

• ESTEC (European Space Research and Technology Centre), umístěné v Noordwijk v Nizozemí,

je největší středisko ESA. Jedná se o testovací středisko a centrum evropských kosmických

aktivit. ESTEC je odpovědný za technickou přípravu a vedení kosmických projektů ESA

• ESRIN (European Space Research Institute), umístěné ve Frascati v Itálii. Toto středisko zejména

řídí pozemní segment pro družice určené k pozorování Země a udržuje největší archiv dat o

životním prostředí v Evropě

• ESOC (European Space Operations Centre), umístěné v Darmstadtu v Německu, je středisko

zajišťující činnost kosmických objektů na oběžné dráze

• EAC (European Astronauts Centre), umístěné v Kolíně nad Rýnem v Německu, je školící

středisko a základna pro evropské astronauty

• ESAC (European Space Astronomy Centre), umístěné blízko Madridu ve Španělsku, je středisko

ve kterém jsou soustředěny kapacity pro astronomické a planetární mise. V tomto středisku jsou

umístěny vědecké archivy

• Kromě těchto středisek ESA disponuje i vesmírným střediskem v Guyaně (Guiana Space Centre -

GSC).



44

Základní oblasti činnosti ESA

• Pozorovaní země (Earth observation)

• Pilotované lety do vesmíru (Human spaceflight)

• Nosiče (Launchers)

• Navigace (Navigation)

• Věda ve vesmíru (Space Science)

• Inženýrství pro vesmír (Space Engineering)

• Operace ve vesmíru a ochrana před vnějším nebezpečím

(Space operations & Situational Awareness)

• Technologie (Technology)

• Telekomunikace a integrované aplikace (Telecommunications &

Integrated Applications)



45

Základní oblasti pro využití kosmických technologií jsou:

Příklady pro podíly z rozpočtu 2009



46

Zdroj: ESA

Příspěvky do ESA v roce 2009



47

Zdroj: ESA

Historie členství ČR v ESA



48

• Zahájení jednání s ESA na jaře 2007

• Návštěva generálního ředitele ESA v Praze 12. června 2007

• ESA průmyslový Audit na podzim 2007

• Podepsání přístupové smlouvy 8. července 2008

• Ratifikace smlouvy parlamentem ČR v září 2008

• 12. listopadu 2008 se ČR stává řádným členem ESA

• 26-27. listopadu 2008 se česká delegace účastnila Rady ministrů členských zemí ESA v Haagu

Spolupráce s ESA



49

Volitelné programy PRODEX, EOEP

GMES Space Component Segment

Meteosat Third Generation

ARTES 1, 3-4, 10 (IRIS) and 20 (IAP)

FLPP, Transportation for ISS and Exploration

ELIPS Period 3

European GNSS Evolution Extension

General Support Technology Program (GSTP)

Task Force podpora českého průmyslu a výzkumu v přechodné době 6 let od roku 2008

– např. 2.3 Milionů Euro pro 15 projektů v roce 2009 (podíl na příspěvku

pro povinné programy)

Povinné programy 5.3 Milionů Euro v roce 2010

Finanční zapojení ČR ve volitelných

programech ESA v milionech €



50

Zdroj: MD

Artes 10 - IRIS



51



52

Integrovaná aplikační podpora (IAP)

Zdroj: ESA

Integrovaná aplikační podpora (IAP)

• Vesmír pro zdraví

• Vesmír pro bezpečnost

• Vesmír pro rozvoj

• Vesmír pro energetiku

• Vesmír pro transport



53

Transfer technologií z ESA



54

Příklady pro

využití kosmických

technologií

Kontrola kvality potravin pomocí

technologií vyvinutých pro vesmír



55

Food quality control

Ochrana vodních hrází



56

Čistá energie – vývoj technologie

vodíkových zásobníků



57

Clean energy

Zdroj: BMW

Příklady využití kosmických

technologií



58

• Inteligentní dopravní systémy (ITS)

• Komplexní informační podpora pro

cestující

• Přesné zemědělství - EGNOS

Inteligentní dopravní systémy (ITS)



59

Zdroj: MD

Komplexní informační podpora pro cestující



60

• Telematika se vztahuje většinou na jeden druh dopravy • v případě použití více druhů dopravy je vyhledání spojení přenecháno

cestujícím

• Cíl: optimální plánování mobility podmínit spojením různých druhů dopravy

Podmínka je dostatečná přesnost a funkčnost družicové navigace, což bude Galileo splňovat

vozidlo dráha letadlo MHD pěšky

Zemědělský cyklus



61

Naváděcí systém



62

Konkurenceschopnost ČR

• Doporučení k zvýšení konkurenceschopnosti ČR

• Družicová navigace a kosmické technologie jako

pilíř naši konkurenceschopnosti

• Cíle pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR v

oblasti kosmických technologií

• Příklad českých firem v oblasti kosmických

technologií

• Co musíme dělat pro český průmysl a výzkum?



63

Doporučení k zvýšení

konkurenceschopnosti ČR Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje v

„Rámci Strategie Konkurenceschopnosti” http://www.vlada.cz/assets/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/Ramec_strategie_konkurenceschopnosti.pdf

6 Pilíře „Technologická připravenost“ kosmické technologie (kap. 6.5.4) jako

jednu ze zásadních možností pro podporu a zvýšení konkurenceschopnosti

ČR.



64

NERV konstatuje, že těžiště vývoje kosmických technologií v ČR leží v

následujících oblastech:

• spolupráce s ESA,

• evropské projekty Galileo a GMES,

• mezinárodní spolupráce,

• národní kosmický program.

http://www.vlada.cz/assets/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/Ramec_strategie_konkurenceschopnosti.pdf



Družicová navigace a kosmické technologie

jako pilíř naši konkurenceschopnosti



65

Silné stránky Vysoká přidaná hodnota

Technologická úroveň průmyslu

Tradice v kosmických technologiích

Členství v ESA

Renomé v mezinárodních organizacích

Běžící zakázky a projekty

Vědeckotechnické zázemí

Koordinační struktura

Příležitosti

Získání sídla GSA do Prahy využít pro

motivaci a podporu přechodu dalších

technologických firem do segmentu

kosmických technologií

vytvoření komunikačních struktur pro

lepší informovanost průmyslu a výzkumu

využití kosmických technologií pro jiné

průmyslové oblasti (ESA / ESTEC)

Slabé stránky Chápaní kosmonautiky jako pouze vědy

Předsudky a neinformovanost

Nedostatek expertů pro management

kvality, dokumentace a projektů dle

požadavků ESA

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Rizika

Nezvládnuti financování volitelných

programů ESA pro období 2012 -2015

Nedostatek aplikací pro Galileo

Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných

pracovníků

Doba trvání následků finanční krize

Cíle pro zvýšení konkurenceschopnosti

ČR v oblasti kosmických technologií

• Vytvoření jednotné struktury řízení kosmických aktivit a kompetencí v ČR s ohledem na budoucí zřízení České národní kosmické agentury

• Zajistit výběr a financování projektů ESA pro období 2012 – 2015

• Vytvořit podporu pro podnikání v oblastech družicové navigace a kosmických technologií jako např. v Bavorsku

• Zajistit výuku expertu pro kosmické technologie dle světových standardů



66

Příklad českých firem v oblasti

kosmických technologií



67

• IGASSU Software kosmické aktivity např. pro EGNOS

• Frenken mechanické díly pro družice a letadla

• ANF software např. pro družicové řídící centrum ESA

• ČSRS Hardware pro experimenty ESA např. cryostat

• Honeywell User terminal pro projekt IRIS (ESA ARTES) -

Honeywell nepatří do MSP, ale v projektech financovaných

ze zdrojů ESA nebo EU, musí 40% financování jít jako zakázky do MSP

• GISAT produkty v oblasti pozorování země

• 5M speciální materiály a sandwičové struktury

• EGGO Space služby a testování komponentů

• Evolving Systems Hardware a software pro družice

• G.L. Electronic technická podpora v oblasti kosmických a vojenských aktivit

www.czechspace.eu www.alv-cr.cz www.sdt.cz

Další podniky najdete na stránkách odborných asociací:

Co musíme dělat pro český

průmysl a výzkum?

Popularizace kosmických technologií a aktivit:

• Galileo User Fórum

• Galileo Masters, GMES Masters

• Galileo Road Show

• Space Industry Day (ESA, Galileo, Spolupráce)

• Konference jako např.: Galileo Application

Congress Prague 2012

• Evropské projekty jako např. EMMIA



68



69

Dekuji vám za pozornost

[email protected]

Date post:	02-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	15 times
Download:	0 times

GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti pro …...Princip družicové navigace KD...

Documents