2/2003w w w . g e o i n f o r m a c e . c z

redakce@geoinformace.cz

letní číslo (červenec – září)

▼ Krizové řízení a GI ▼ GIS a krizový management

▼ MIS a povodně ▼ SeminářNemofora ▼Záplavy v Porýní

▼ ČP rok po povodních ▼ Honna zločince ▼ Krizové řízení

v energetice ▼ Sledování vozidel ▼ 23. konference ESRI

Svět z digitálních datPrvní ãesk˘ ZEMùPISN¯ ATLAS SVùTA z digitálních dat slavnostnû pokfitil v záfií 2003 v K. Varech »hybatel« soch MOAI na Veliko-noãním ostrovû, inÏen˘r Pavel Pavel. Nov˘ Zemûpisn˘ atlas svûta vznikal v letech 1997 – 2003 v kartografickém vydavatelství SHOCart ze základních polohopisn˘ch a v˘‰kopisn˘ch dat za technické podpory T-MAPY. Pfiedstavuje první pÛvodní ãesk˘ atlas svûtatohoto rozsahu. Spojuje nejmodernûj‰í technologii digitálního zpracování map zahrnující stínovan˘ pevninsk˘ i oceánsk˘ reliéf se sbûrem aktuálních geografick˘ch informací. Atlas obsahuje nové názvosloví nezávisl˘ch státÛ a ve‰keré údaje v nûm uvedené byly aktualizovány v roce 2003. Mapovou ãást doplÀuje lexikální pfiehled kontinentÛ a státÛ s vlajkami v‰ech 192 nezávisl˘ch státÛ a rejs-tfiíkem geografick˘ch názvÛ obsahujícím pfiibliÏnû 60 000 hesel.

Datováintegrace

WebGIS

Mobilnítechnologie

Datov˘sklad

ImplementaãnísluÏby

Intergraph âR, spol. s r. o.info-cz@intergraph.comwww.intergraph.com/cz

Vážení čtenáři,nevím, zda-li lidstvo je poslední dobou vy-staveno vût‰ímu mnoÏství pohrom a mi-mofiádn˘ch tragick˘ch událostí, nebo jsmejen o v‰ech tûch hrÛzách, díky dne‰ní do-bû a moderním IT, lépe informováni a taknás vlastnû v‰echny tyto svûtové tragédiesv˘m zpÛsobem také zasahují.

Zrovna jsme diskutovali o mapácha GIS na Kartografické konferenciv Plzni, kdyÏ 11. záfií teroristé napadliWTC. Pak pfii‰la tragédie s raketoplá-nem, pády letadel, opakované povodnû,sucha, zemûtfiesení, odstfielovaãi, hro-madné automobilové havárie, rozsáhlépoÏáry a zapomenout ve v˘ãtu nesmímani na vlekl˘ vojensk˘ konflikt v Per-ském zálivu. Informace o tom v‰emmáme naservírované televizí do ob˘va-cího pokoje, ale kaÏdému musí b˘t jas-né, Ïe takov˘to svût zaãíná mít k ob˘-vání i pokoji dost daleko. Jak tûmtosituacím pfiedcházet? V‰e je v lidech,ale trochu nám mohou pomoci i GIS.

V tomto ãísle jsme se vûnovali GISa krizov˘m situacím. Mûl jsem dojem,Ïe bûhem povodní nebylo GISy ani vi-dût. Sám jsem hledal tfieba prÛjezdnostPrahou a na internetu na‰el velmi »im-provizovan˘ plánek« Karlína, kter˘ mimoc optimismu nenalil. AÏ pozdûjijsem se dozvûdûl o skvûlém nasazeníGIS v energetice nebo na Praze 4. Zú-ãastnil jsem se i nûkolika semináfiÛ s te-matikou povodní a trochu si poopravildojem. GISy pomáhaly, ale nasazenímohlo b˘t mnohem vût‰í. Toto ãíslosmûfiujeme mimo geoinformaãní komu-nitu a snad i pfiispûje k roz‰ífiení GIS.

Cílem GIS je umoÏnit lidem lépe po-znat na‰i Zemi, procesy, které na ni pro-bíhají a také rychle zprostfiedkovávat in-formace o území ‰iroké vefiejnosti. GISnemá vyuÏití jen v krizovém fiízení, alev kaÏdodenním Ïivotû. VÏdyÈ sledovánípopeláfisk˘ch vozÛ nebo »precizní« ze-mûdûlství, autonavigace, GIS v meteoro-logii, vodárenství, energetice atd. atd. jiÏv na‰í spoleãnosti zdomácnûly. Pro laikyi pro odborníky jsou nejdÛleÏitûj‰í vãas-né, korektní a uspofiádané informace.Pfiesnû takové GIS nabízí. Jak se to dafiív krizov˘ch situacích se doãtete dále.

Vût‰ina katastrof se odehrává nûkdedaleko ve svûtû. Povodnû ve stfiední Evropû se v‰ak dotkly kaÏdého z nás.Nûkdo pomáhal fie‰it krizové situace nasvém pracovi‰ti, jin˘ alespoÀ plnil pytles pískem nebo pfiispûl finanãnû. Naobálce tohoto ãísla vám pfiedstavujemei jeden opravdu zajímav˘ atlas, vznikl˘z dat GIS. KéÏ bychom v atlasech moh-li hledat jen místa své dovolené a nemísta lidského utrpení. Radek PETR

ObsahSvût z digitálních dat . . . . . . . . . . . . . 1Datov˘ sklad GeoMedia Intergraph . . 2Krizové fiízení a geoinformace . . . . . . . 4GIS a krizov˘ management: K usnutí na

vavfiínech je hodnû daleko . . . . . . . . 4Mûstské informaãní systémy a povodnû . . 6·est hodin o povodních . . . . . . . . . . . . 8Souãasnost a budoucnost krizového fiízení

2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Nemoforum vydalo CD-ROM – Semináfi

k tematice povodní . . . . . . . . . . . . . . 9GIS, matematické modelování

a povodnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Záplavy v Por˘ní . . . . . . . . . . . . . . . .10Mâ Praha 4, GIS a povodnû . . . . . . 11Integrace GIS a IS RADNICE VERA . . . 11GIS prohlíÏeãka na úfiadu . . . . . . . . . 12Leteck˘ mûfiick˘ snímek zaplaveného

Terezína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14âeská poji‰Èovna rok po povodních . . 16AGIT 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18GIS pfii honu na zloãince . . . . . . . . . 18

23. mezinárodní uÏivatelská konferenceESRI probûhla ve znamení sloganu »GISServing Our World« . . . . . . . . . . . . 19

Krizové fiízení bûhem povodní a internetjako nástroj krizové komunikace . . . 20

GIS data na míru . . . . . . . . . . . . . . . 21On-line sledování vozidel a nákladÛ

v reálném ãase . . . . . . . . . . . . . . . . 22Sledování dûtí v âR pomocí mobilního

telefonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23KniÏní koutek GEOinformace . . . . . . 24Profesionální GIS/GPS do dlanû jedné

ruky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25Pfiedseda âÚZK o geodatech . . . . . . . 26130 let ãekali na stoletou vodu

ve Spolanû Neratovice . . . . . . . . . . 26Pozvánky na GEOakce . . . . . . . . . . . 27Co je Den GIS? . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Partnefii CAGI . . . . . . . . . . . . . . . . . 27SOS povodnû – âlovûk v tísni . . . . . . 27Databáze ãlánkÛ na GEO.informace.cz . 27Arc GIS – geografick˘ informaãní systém

pro kaÏdého . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3

GEOiinnffoorrmmaaccee– ãasopis geoinformaãní

komunityToto ãíslo vychází v nákladu 3 300 ks.(ISSN 1214–2204). Pfiedlatné 196 Kãroãnû. Na vybran˘ch akcích zdarma.

▼ vydavatel: KLAUDIAN PRAHA, s.r.o.▼ ‰éfredaktor: ing. Radek Petr

▼ redakce: Dr. Milo‰ René, RNDr. Jaro-mír Kolejka, CSc.

▼ redakce, pfiedplatné, distribuce a inzer-ce na adrese: Radlická 2, 150 23 Praha 5

▼ tel./fax: 251 565 572, 603 787 118▼ e-mail: redakce@geoinformace.cz▼ web: http://www.geoinformace.cz▼ objednávkov˘ kupon naleznete na stranû

27 a na WWW.

Faksimile mapky průjezd-nosti Karlínem byla v srpnu2002 zveřejněna na webujistého úřadu. Nákres odruky připomíná spíš mapunějaké skautské dobrodruž-né hry než řešení krizovésituace na počátku 21. sto-letí. I když byl dopravní re-žim v Karlíně zveřejněn po-mocí internetu, berme tentoprodukt jako nedostatečnýzpůsob prezentace geo-grafické informace (i kdyžtehdy měl pro mnohé cenuzlata). Toto číslo poodhalímožnosti GIS.

GIS... Ostrava 2004Mezinárodní sympoziu s podtitulemMobilní a internetové technologieprobûhne 25. – 28. ledna 2004 a nava-zuje na úspû‰nou tradici 10 roãníkÛkonferencí pofiádan˘ch v letech 1994 aÏ2003.

Pofiadatelé z V·B – Technické univer-zity Ostrava a CAGI zamefiili následujícíroãník tohoto setkání odborníkÛ GIS naaktuální problémy integrace mobilnícha internetov˘ch technologií s technologi-emi geoinformaãními. Sympozium po-

skytne prostor pro pfiíspûvky a diskusi vevûdecko-v˘zkumném i aplikaãním smû-ru. Doprovodn˘ program sympozia na-bídne odborné semináfie zamûfiené navybrané trendy.Info: gis.vsb.cz, tel.: 597 324 443,

dagmar.adamkova@vsb.cz

GIS pro krizové řízeníKrizové fiízení ãasto vyÏaduje specializovanéformy geografick˘ch informaãních systémÛ(GIS), které b˘vají obvykle propojeny sesystémy komunikaãními, nebo automatizo-van˘mi systémy fiízení technologick˘ch pro-cesÛ. ¤ada producentÛ a nezávisl˘ch v˘vojá-fiÛ GIS se pfiímo specializuje na podporukrizového fiízení, zejména ve spojení sesystémy záchrann˘ch sluÏeb. DÛleÏit˘m prv-kem takov˘chto systémÛ je monitorováníjednotliv˘ch událostí v ãase, coÏ je nûkdyspojováno s pojmem modelování ve 4D. Prv-ní GIS pracující s tzv. ãtyfidimenzionálnímprostorem byly systémy vyvíjené pfiedev‰ímspoleãností Intergraph pro fiízení vojensk˘choperací americké armády. Vefiejnost se s ma-sov˘m nasazením tohoto systému mohla blí-

Ïe seznámit pfii operaci americké armádyv Perském zálivu. Na druhé stranû systémykrizového fiízení spojené s pfiesn˘m zazna-menáváním sledu jednotliv˘ch událostí jsoustandardními postupy bûÏnû pouÏívan˘minûkolik desetiletí pfii likvidaci dÛlních ka-tastrof nebo prÛmyslov˘ch havárií.

GIS a záchranné službyHlavním úãelem nasazení GIS v podmín-kách záchrann˘ch sluÏeb a hasiãÛ je zv˘‰enírychlosti zásahu a zv˘‰ení vyuÏití mobilníchzáchrann˘ch prostfiedkÛ. Základním prvkemtakového systému je co nejpfiesnûj‰í digitálníplán mûsta nebo digitální mapa regionu svû-fieného do péãe dané záchranné sluÏby. Digi-tální plán mûsta musí obsahovat co nejpfies-nûj‰í adresní informace a musí b˘t stále

aktualizován v souladu s podmínkami do-pravní obsluÏnosti. Ve vût‰ích mûstech jsouv˘znamn˘m prvkem datového souboru ak-tuální informace o hustotû provozu, získáva-né ze stacionárních nebo mobilních kamero-v˘ch systémÛ. Nedílnou souãástí systémujsou komunikaãní prostfiedky spojující cent-rum s osádkami záchrann˘ch vozÛ nebomobilními prostfiedky hasiãÛ.

GIS a havarijní systémyprůmyslových závodůV pfiípadû prÛmyslov˘ch závodÛ je základ-ním prvkem geografického informaãníhosystému obvykle digitální technická mapazávodu, která má ãasto charakter velmisloÏitého 3D CAD systému, kter˘ obsahu-je informace nejen o jednotliv˘ch systé-

Krizové řízení a geoinformacePod pojmem krizové fiízení se obvykle rozumí soubor ãinností, které vedou k cílenému odstranûní následkÛ

rozsáhlej‰ích nehod, prÛmyslov˘ch havárií nebo pfiírodních katastrof. I kdyÏ jde o termín pouÏívan˘ aÏ v po-sledních dvou desetiletích, jeho náplÀ se formovala v nûkter˘ch prÛmyslov˘ch odvûtvích, zejména v hornictvía chemickém prÛmyslu jiÏ v prÛbûhu 19. století, v hornictví se s prvními prvky krizového fiízení setkáváme jiÏve stfiedovûk˘ch báÀsk˘ch fiádech a souborech báÀsk˘ch bezpeãnostních pfiedpisÛ. Zvlá‰tním typem krizové-ho fiízení, které se postupnû vyvíjelo nejménû od poãátku 20. století, je organizace záchrann˘ch sluÏeb, hasi-ãÛ a organizace civilní obrany. Tyto ãinnosti jsou dnes ãasto spojovány do pojmu integrovan˘ záchrann˘systém. V‰echny typy krizového fiízení jsou spojené s ãinností v prostoru, jehoÏ rozloha je velmi rozmanitáa ne vÏdy musí jít pouze o 2D prostor. V pfiípadû dÛlních dûl a prÛmyslov˘ch závodÛ máme obvykle co do ãi-nûní s velmi strukturovan˘mi 3D prostory. Tato skuteãnost je v˘znamn˘m dÛvodem pro nasazení geografic-k˘ch informaãních systémÛ jako v˘znamného systémového prvku krizového fiízení.

krizový management

4

Jako geodatové vstupy do modulÛ pláno-vání krizového managementu, pfiípadnû domodelÛ havarijních situací – pfiírodních i an-tropogenních (povodnû, zneãi‰tûní vzdu‰ía vod toxick˘mi úniky aj.) – vstupují nejãas-tûji údaje pfievzaté z topografick˘ch podkladÛ(digitálních i analogov˘ch). Tyto údaje jsouãasto roz‰ífiené o informace o vybran˘ch rele-vantních faktorech toho ãi onoho pfiípadu ha-zardu (parametry atmosféry, vodního tokunebo objektu v rozptylov˘ch modelech, para-metry ohroÏující látky, technické parametryohroÏen˘ch objektÛ, medicínské informace,údaje o ohroÏeném obyvatelstvu). Je v‰akãasto s podivem, Ïe taková (obvykle technic-ky dokonale pÛsobící) fie‰ení jsou praktickyodtrÏena od prostfiedí, ve kterém mají efek-

tivnû operovat. Tak vídáme v modelech zá-plav hladinu postupnû dosahující stanovenékóty, aãkoliv hladina povodÀové zátopy je jakuklonûná celkovû, tak rÛznû dynamicky dife-rencovaná od místa k místu. Rozptylové at-mosférické modely zapomínají na filtraãníúãinky vegetace (proã se kdysi kolem fabrika vepfiínÛ sázela stromofiadí?). PodmáãenépÛdy znemoÏní pfiístup vozidlÛm jak k eva-kuaci lidí, tak k likvidaci havárie... atd. Zdáse, Ïe absence pfiírodovûdcÛ ve formulacia formalizaci expertních fie‰ení krizov˘ch si-tuací je oãividná. Není to bolest technokratic-kého pfiístupu jen u nás, ale charakterizujestav v sousedním i vzdáleném zahraniãí.Vzhledem k tomu, Ïe fiada domácích fie‰eníse opírá právû o zahraniãní vzory, mnohá fie-

‰ení tohoto typu nesou od poãátku fatální zá-vady, které nejenÏe mohou v˘raznû znehod-notit v˘stupy na podporu strategick˘ch i ope-rativních fie‰ení, ale vést i k omylÛma chybám s tûÏko odhadnuteln˘mi následky.

Co teda v této vûci efektivnû podniknout?Zákon v na‰í zemi jen ãásteãnû pamatuje napovinnost krizového managementu u riziko-v˘ch podnikÛ ãi objektÛ (chemick˘ prÛmysl,vodárenské objekty, energetika aj.). Vybranépodniky mají své havarijní plány, které v‰akãasto mají velmi daleko k digitálním expert-ním systémÛm pracujícím s relevantními re-áln˘mi geoprostorov˘mi daty. Obzvlá‰tû patr-n˘ je tento nedostatek ve strategickémplánování – ãili v plánování náprav po pfiípad-né havárii. Klasick˘m pfiípadem je havárie

GIS a krizový management: K usnutí na vavřínech je hodně daleko

VyuÏití technologií GIS, DPZ a GPS ve strategickém plánování krizového managementu a pfii operativnímfie‰ení vznikl˘ch otázek je jiÏ dlouhodobû zavedenou tradiãní aplikací. V minulém období byla rozpracovánafiada postupÛ, které na bázi geoinformaãních technologií umoÏÀují efektivnû plánovat fie‰ení vzorov˘ch poha-varijních situací, zejména vymezení rizikov˘ch oblastí, evakuaci obyvatelstva z ohroÏeného prostoru, rozmís-tûní objektÛ a zafiízení pasivní a aktivní ochrany a organizaci nûkter˘ch remediaãních opatfiení.

mech inÏen˘rsk˘ch sítí, ale detailní infor-mace o jednotliv˘ch technologick˘ch prv-cích (ventilech, ãerpadlech, transformáto-rech, technologick˘ch kolonách apod.).V podmínkách prÛmyslov˘ch závodÛ jsoustále ãastûji nasazovány geografické infor-maãní systémy nebo 3D CAD systémy,které sledují v˘voj technologického celkuod jeho projektování aÏ po ukonãení jehoÏivotnosti a následnou likvidaci. Nejvût‰ídokonalosti dosáhly tyto systémy v petro-chemickém prÛmyslu. Obdobn˘ charak-ter mají i aplikace GIS pouÏívané jakopodpÛrné systémy fiízení tûÏby v povrcho-v˘ch a hlubinn˘ch dolech. Souãástí hava-rijních plánÛ jsou napfiíklad vûtrné mapyhlubinn˘ch dolÛ, s jejichÏ pomocí lze mû-nit podmínky vûtrání dolÛ v pfiípadû v˘-buchu metanu nebo vzniku poÏáru.

GIS a přírodní katastrofyPrvní GIS aplikace pro krizové fiízení v pfií-padû pfiírodních katastrof byly vytvofienyv oblastech s ãast˘m v˘skytem niãiv˘chzemûtfiesení (Kalifornie, Japonsko). Sou-ãástí tûchto systémÛ je nepfietrÏité monito-rování seismické ãinnosti, které se opírájak o mûfiení lokálních sítí, tak o mûfienípofiizované celosvûtovou mûfiící sítí. V ob-lastech s ãast˘m v˘skytem pfiívalov˘ch de-‰ÈÛ (napfi. vysokohorské oblasti), niãiv˘chzáplav, lavin nebo tornád byly vyvinutyaplikace monitorující hydrologické systé-my nebo v˘voj atmosférick˘ch poruch.

5

Geodata pro systémy krizového řízení a jejichsprávaJak vypl˘vá z pfiedchozí charakteristiky jed-notliv˘ch typÛ krizového fiízení, jsou soubo-ry prostorov˘ch dat velmi rozmanité a velmiãasto vyÏadují ukládání dat ve 3D formátu(technologická zafiízení, atmosférické jevy, la-vinová pole, strukturní prvky zemské kÛry).V˘znamn˘m prvkem tûchto systémÛ je pra-videlná aktualizace dat, která souvisí s údrÏ-bou a obnovou technologick˘ch prvkÛ nebos v podstatû náhodn˘m v˘skytem pfiírodníchjevÛ (evidence zemûtfiesení, skalního fiícenínebo laviny).

Velmi v˘znamn˘m prvkem správy dat jeochrana pfied po‰kozením a pravidelné zálo-hování aktualizovan˘ch dat. Tento prvek,kter˘ byl v minulosti velmi dobfie propraco-van˘ v centrálních v˘poãetních stfiediscíchs jedin˘m mainframe poãítaãem se pfii pfie-chodu na osobní poãítaãe zaãal velmi záhyvytrácet. Jen tak si lze vysvûtlit zcela neuvû-

fiitelné ztráty kompletních datov˘ch souborÛGIS systému krizového fiízení k nimÏ do‰lopfii teroristickém útoku v New Yorku nebodatov˘ch souborÛ rÛzného charakteru pfiizáplavách na Moravû nebo v âechách v le-tech 1997 a 2002. Operátofii mainframesystémÛ pofiizovali pravidelnû denní, t˘dennía mûsíãní zálohy dat, pfiiãemÏ t˘denní a mû-síãní zálohy se v nûkter˘ch pfiípadech uklá-daly dokonce do protiatomov˘ch krytÛ. Ope-rátofii dne‰ních PC GIS pofiizují zálohy ãastonahodile a za bezpeãné uloÏení zálohy pova-Ïují uloÏení na externí pamûÈové mediumtypu ZIP nebo CD–ROM diskÛ, které uloÏído svého pracovního stolu nebo nejv˘‰e doskfiínû ve vedlej‰í místnosti.

Výhled do budoucnostiZáplavy, které postihly území âeské republi-ky v letech 1997 a 2002 ukázaly, Ïe plo‰nûrozsáhlé pfiírodní katastrofy se nevyh˘bají aniúzemí na‰eho státu. Stále zvy‰ující se poãetdopravních nehod a nepravidelnû se vysky-tující havárie prÛmyslov˘ch závodÛ jsou dal-‰ím dÛvodem, aby byla krizovému fiízení vû-nována vût‰í pozornost neÏ tomu bylov minulosti u prvkÛ civilní obrany. Geografic-ké informaãní systémy a jejich pracovní ná-stroje mohou pouze zv˘‰it úãinnost krizové-ho fiízení a zmírnit následky havárií nebopfiírodních katastrof. K tomu v‰ak ale mÛÏedojít jen v pfiípadû, kdyÏ bude zaji‰tûna pra-videlná aktualizace datov˘ch zdrojÛ i jejichbezpeãné zálohování. Milo‰ René

âernobylské jaderné elektrárny, kdy teprve poní do‰lo ke sbûru potfiebn˘ch geoprostoro-v˘ch dat a podklady z topografick˘ch zdrojÛse ukázaly jako prakticky nepouÏitelné. Dnesje zcela zfiejmé, Ïe spolehlivûj‰í databáze propodporu krizového managementu vyÏadujíkvalitní a periodicky obnovované podkladyo v‰ech sloÏkách pfiírodního prostfiedí, stavuvyuÏití krajiny a ohroÏené populaci. âeská re-publika patfií k nûkolika málo zemím svûta,kde jsou k dispozici podrobné a vût‰inou vel-mi kvalitní geoprostorové údaje o jednotli-v˘ch sloÏkách a faktorech Ïivotního prostfiedí.¤ada z nich je jiÏ k dispozici v digitální formû.

Jde tedy o to, tyto údaje sesbírat, sjednotit, lo-gicky a nejen mechanicky!!! integrovat a nadnû postavit expertní systém, kter˘ data efek-tivnû pouÏije a správnû podpofií rozhodování.Problém pfiístupu k jiÏ »hotov˘m« geoprosto-rov˘m datÛm je nutno o‰etfiit v rámci státníinformaãní politiky. Velmi úãinnou roli tu mÛ-Ïe sehrát MI âR, CAGI, akademická praco-vi‰tû i rezortní v˘zkumné a v˘vojové institu-ce. Zatím se odehrává jen bohuÏel ãásteãn˘pokrok zcela na bázi individuálních zájmÛpodnikÛ, které pochopily, Ïe sestavením efek-tivního modulu krizového managementu napodkladû geoinformaãních technologií mo-

hou u‰etfiit daleko vût‰í prostfiedky, neÏ kolikby je stály náhrady na vlastním i po‰kozenémcizím majetku, o Ïivotech ani nemluvû. Tûchje zatím jako ‰afránu a tûÏko ãekat nûjakézlep‰ení, kdy neexistuje tlak na jejich pofiizo-vání ani ze strany v˘konné, ani zákonodárné,ani kontrolní moci. Îijeme-li na poãátku roz-voje informaãní spoleãnosti, nutno tuto v kri-zovém managementu mimofiádnû úãinnoustránku moderních geoinformaãních techno-logií náleÏitû propagovat, aby ve‰la do v‰eo-becného povûdomí. Ov‰em k tomuto úãelumusí slouÏit kvalitní pfiíklady, kter˘ch nedo-statek je tfieba co nejdfiíve odstranit. J. Kolejka

Analýzou nálezů úlomků raketoplánu po-mocí GIS byla určena místa dopadu a vy-tvořena počítačová modelace katastrofy

po průletu atmosférou.

Sběr dat naplaveninpro GIS v Praze 4v r. 2002 (viz str. 11).

1. 2. 2002, 15 hod SEČ, 62 140 m

mûstsk˘ch ãástí, které patfiily k nejvícepostiÏen˘m mûstsk˘m ãástem – Praha 8a Praha 16. Zejména karlínská ãást Prahy 8se bude je‰tû nûkolik let pot˘kat s odstra-Àováním následkÛ loÀské povodnû. Ná-sledky, které zde velká voda zanechalanemají pfiitom pfiíãinu jen ve velkém roz-sahu zaplaveného území, ale jsou mimojiné dÛsledkem nepfiíli‰ zodpovûdnéhojednání témûfi tfií generací. PfieváÏná ãástKarlína vyrostla v dÛsledku pfiekotnéhorozvoje praÏského prÛmyslu v druhé polo-vinû 19. století. Stavební firmy zaãaly lev-nû stavût obytné domy na území, kde Vl-tava po staletí ukládala sedimenty rÛznékonzistence a sloÏení. âást tûchto domÛbyla zaloÏena velmi mûlce, bez ohledu nasloÏení podloÏí. KdyÏ se zaãala budovatpraÏská nábfieÏí, tak na Karlín se uÏ nedo-stalo. Celé 20. století ponechala fieka ob-ãany Karlína a správu mûsta v klidu. MoÏ-n˘m následkÛm velké vody v létû roku1954 zabránila ve velké mífie tehdy do-konãovaná a v podstatû zcela prázdnáSlapská pfiehrada. Mezitím pokraãovalane pfiíli‰ zodpovûdná ãinnost ãlovûka vÛãipfiírodû. Byla mimo jiné zasypána nûkterá

Praha 8 – Troja, územní plán hl. m. Prahy s vyznačením zátopových území.

6

ramena fieky v prostoru Rohanského ostrova. Pfiesto, Ïe uÏ v roce 1995 bylzpracován digitální model moÏné záplavyhlavního mûsta Prahy a navrÏena protipo-vodÀová opatfiení, jejich uskuteãÀování sedûlo velmi liknavû.

Možnosti systému MISYSVelká modularita systému MISYS a jehoprovázanost na nûkterá dal‰í softwarová fie-‰ení (evidence obyvatel, digitální model te-rénu, hydrodynamické modely) umoÏÀujevytvofiit velmi robustní, ale pfiitom znaãnûvariabilní fie‰ení mûstského informaãníhosystému pro krizové fiízení pfii povodnícha pro odstraÀování jejich následkÛ.

Krizové řízení při povodniDoba, na kterou musí b˘t povodÀov˘ GISpfiipraven, je okamÏik vyhlá‰ení povodÀo-vého ohroÏení, kdy se zaãíná rozjíÏdûtsystém krizového fiízení. V tomto okamÏi-ku zaãíná b˘t GIS cenn˘m pomocníkempfii rozhodování povodÀov˘ch komisí,resp. krizov˘ch center. Systém MISYS jemoÏné vyuÏívat napfiíklad pro:▼ tvorbu pfiedbûÏn˘ch zátopov˘ch ãar

(rozsahu zátopového území),▼ identifikaci pozemkÛ a domÛ zasaÏe-

n˘ch povodnûmi,▼ zji‰tûní v‰ech obyvatel dotãen˘ch po-

vodnûmi,▼ informovanost obãanÛ (zátopové mapy

apod.),▼ evakuaci obyvatel v zatopen˘ch oblas-

tech,▼ fiízení dopravy, stanovení dopravních

omezení a uzavírek, vyznaãení náhrad-ních tras,

▼ fie‰ení v˘padkÛ zásobování energiemi,vodou, potravinami apod.,

▼ dokumentaci ohroÏení inÏen˘rsk˘ch sítí.Pfiíkladem pouÏití systému MISYS

v dobû povodní mÛÏe b˘t jeho vyuÏitív Radotínû (Praha 16), kde byl systém vy-uÏit mimo jiné k identifikaci pozemkÛa domÛ zasaÏen˘ch povodní a urãenívlastnick˘ch prav k postiÏen˘m nemovi-tostem. Propojení systému MISYS sesystémem evidence obyvatelstva MUNISumoÏnilo identifikovat rychle v‰echnyobyvatele postiÏené povodnûmi.

Odstraňování následkůpo povodniPráce s povodÀov˘m GIS v‰ak nekonãíopadnutím vody. Nyní nastává dal‰í fázevyuÏívání systému MISYS napfiíklad pro:▼ evidenci a odstraÀování ‰kod,▼ urãení vlastnick˘ch práv k nemovitos-

tem postiÏen˘m v prÛbûhu kulminacezáplav,

▼ posouzení Ïádostí o pfiíspûvky a náhrad-ní ubytování postiÏen˘ch obãanÛ,

V soutûÏi Geoaplikace roku 2002, vyhlá-‰ené âeskou asociací pro geoinformace (CAGI) ve spolupráci s Úsekem pro reformuvefiejné správy Ministerstva vnitra âR a Sva-zem mûst a obcí, získala 3. místo aplikaceGIS MISYS – POVODNù, kterou vytvofiilafirma GEPRO, s.r.o., ve spolupráci s Institu-tem mûstské informatiky hl. m. Prahy, Útva-rem rozvoje hl. m. Prahy, ATLAS, s.r.o., DHIHydroinform, a.s., úfiady mûstsk˘ch ãástív hl. m. Praze, Mûstsk˘m úfiadem VodÀanya dal‰ími mûstsk˘mi a obecními úfiady v âR.

Povodně 2002 a jejich důsledkyBûhem povodní v létû roku 2002 se v fia-dû postiÏen˘ch míst zcela zmûnilo nahlí-Ïení na vyuÏití geografick˘ch informaã-ních systémÛ v praxi. Ukázalo se, Ïefiádnû veden˘ GIS sk˘tá fiadu moÏnostívyuÏití v krizovém fiízení bûhem povodní,pfii nápravû zpÛsoben˘ch ‰kod i pfii ná-sledné úpravû protipovodÀov˘ch opatfiení.Místy, kde byli na velkou vodu dobfie pfii-praveni, byla i fiada úfiadÛ vefiejné správy,kde pouÏívají systém MISYS. Mezi nimibyly mimo jiné úfiady dvou praÏsk˘ch

Městské informační systémya povodně

Jak záplavy na Moravû v roce 1997, tak zejména záplavy v loÀskémroce v âechách ukázaly, jak dÛleÏitou roli mohou v krizovém fiízenípovodÀového ohroÏení a následné povodnû sehrát mûstské informaã-ní systémy, zvlá‰tû pfii vyuÏití ãásti GIS. Na na‰em trhu se nabízí vût‰ípoãet rÛznû dokonal˘ch fie‰ení mûstsk˘ch informaãních systémÛ, kte-ré mohou napomoci jak pfii vlastních povodních, tak i pfii fie‰ení ná-sledkÛ povodní. Následující ãlánek upozorÀuje na moÏnosti jednohotakového systému, kter˘ nabízí spoleãnost GEPRO, s.r.o. pod oznaãe-ním MISYS.

řešení GIS

7

▼ kategorizaci vytopen˘ch domÛ a v˘po-ãet v˘mûr zatopen˘ch ploch.¤adu tûchto dat mohou vyuÏívat i ko-

merãní instituce, napfi. poji‰Èovny, kterépotfiebují podklady pro fie‰ení pojistn˘chudálostí. Pfiíkladem mohou b˘t konkrétnífie‰ení pouÏitá pro oblast Karlína majetko-v˘m odborem úfiadu mûstské ãásti Praha 8.Systém MISYS zde byl pouÏit zejména pfiiposuzování Ïádostí o pfiíspûvky vytope-n˘m obãanÛm, Ïádostí o náhradní ubyto-vání a zji‰Èování vlastníkÛ nemovitostíz pfiipojené databáze katastru nemovitos-tí. Souãástí grafické dokumentace zpraco-vané pomocí systému MISYS byla katego-rizace vytopen˘ch domÛ v Karlínûv digitální mapû na základû posouzení sta-tiky jednotliv˘ch objektÛ. Pro potfieby fi-rem zaji‰Èujících správu obecních domÛa pro potfieby odboru pro obnovu Karlínabyly prÛbûÏnû aktualizovány v˘kresy ak-tuálního stavu majetku mûstské ãásti.

Po odstranûní bezprostfiedních násled-kÛ povodní nastává doba pro dal‰í upfies-Àování dat geodatového systému, vãetnûzískávání nov˘ch terénních dat. SystémMISYS by v této dobû mûl b˘t doplnûn zejména o: ▼ aktuální povodÀové ortofotomapy,▼ upfiesnûn˘ povodÀov˘ model vytvofien˘

s vyuÏitím programov˘ch produktÛ spo-leãnosti ATLAS a hydrodynamick˘chmodelovacích nástrojÛ spoleãnosti DHIHydroinform,

▼ podklady pro zmûny územnû plánovacídokumentace,

▼ aktualizaci povodÀov˘ch plánÛ.

Poučení ze záplavDvojí záplavy âeské republiky v posledníchpûti letech pfiesvûdãily i ty nejvût‰í optimis-ty, Ïe s pfiírodními Ïivly nejsou Ïádné Ïerty.Dosavadní vyuÏití MISYSu ukázalo, Ïe dob-

fie veden˘ mûstsk˘ informaãní systém mápfii opakování podobné pfiírodní katastrofysvoji nezastupitelnou úlohu. JestliÏe mámeb˘t na periodicky se opakující záplavy lépepfiipraveni, je nutné se vûnovat nejen ne-zbytn˘m stavebnû-technick˘m fie‰ením, alei dal‰ímu zdokonalování informaãníchsystémÛ na‰ich mûst a obcí.

Petr Brabec, Milo‰ René

3D Pohled do údolí Vltavy v době kulminace povodně(vpravo pražská ZOO).

Čistička odpadní vod, Praha-Bubeneč, průnik povodňového ortofoto snímku s kata-strální mapou.

Praha 8 – Karlín, superpozice ortofotomapy se záplavovými území-mi (průhledný rastr).

GEPRO, spol. s r. o.·tefánikova 52, 150 00 Praha 5tel.: 257 089 811, fax: 257 089 838http://www.gepro.cz

Systém MISYS získal v r. 2000 za řešení pro město Kladno 1. místo v celostátní soutěži GEOaplikace roku a 2. místo za řešenípro Pražský region. V r. 2001 byl oceněn 1. místem za GIS MISYS – Česká republika a 3. místem za GIS MISYS – POVODNĚ v r. 2002.

V konferenãním sále Zemûmûfiick˘ch a ka-tastrálních úfiadÛ v Praze probûhl 26. února2003 pod zá‰titou sdruÏení Nemoforum(www.cuzk.cz/nemoforum) v˘znamn˘ od-born˘ semináfi k tématice povodní. Semináfipoctil krátkou náv‰tûvou ministr pro infor-matiku Vladimír Mlynáfi a cel˘ program sledovala pfiedsedkynû sdruÏení Nemoforuma poslankynû Parlamentu âR Veronika Nedvûdová, dále pfiedstavitelé resortu âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrál-ního v ãele s jeho pfiedsedou, kter˘m je KarelVeãefie, zástupci armády, státní a vefiejnésprávy, vysok˘ch ‰kol a soukrom˘ch firem.

V úvodním ministrovû slovû zaznûlo, Ïeproblematice projednávané na semináfii jevûnována náleÏitá pozornost v‰ech resortÛ.Ministr slíbil, Ïe v bfieznu na ISSS v HradciKrálové pfiedstaví nov˘ portál vefiejné správy,kter˘ umoÏní rozhodujícím osobám ve státnísprávû a samosprávû provádût krizová fiízenísamozfiejmû s vyuÏitím geodat a map.

Podklady ve třech referenčních systémech Místopfiedsedou âÚZK Oldfiichem Pa‰kemmoderovan˘ blok o základních geografic-k˘ch datech otevfiel fieditel Zemûmûfiickéhoúfiadu Jifií âernohorsk˘. Pfiipomenul, Ïe v do-bû povodní jeho úfiad pfiedal v˘zkumn˘mpracovi‰tím a jejich prostfiednictvím dále mi-nisterstvÛm a dal‰ím rozhodujícím institu-cím bezúplatnû podklady v hodnotû 13,5milionu korun. âernohorsk˘ si pochvalovaldostateãnou pfiesnost spoleãn˘ch podkladÛv systému JTSK a spolupráci s resorty zemû-dûlství a vnitra. Karel Brázdil z AâR hovofiilo mapách spoleãn˘ch operací a posluchaãeseznámil s mûfiítkovou fiadou vojensk˘chmap od 1:25 000 aÏ po miliónku. Upozornilna to, Ïe digitální model terénu není na dob-ré úrovni a poznamenal, Ïe do roku 2006bude armáda zabezpeãena nov˘m mapov˘mdílem. Zmínil se o pracích provádûn˘chv dobû povodní, kde o technologii zpracová-ní podkladÛ rozhodl hodinami limitovan˘ãas. »Uvûdomili jsme si, Ïe za pût hodin nel-ze na pûti plotech vytisknou 70 velk˘chmap, kdyÏ se jen jedna taková mapa tiskne

8

Šest hodin o povodníchSemináfi sdruÏení NEMOFORUM poctil krátkou náv‰tûvou ministr

pro informatiku Vladimír Mlynáfi a cel˘ program spoleãnû s více neÏstovkou posluchaãÛ sledovala i pfiedsedkynû sdruÏení Nemoforum a po-slankynû Parlamentu âR Veronika Nedvûdová, která pronesla úvodníi závûreãné slovo.

patnáct minut. Povolali jsme v noci hotovosta vût‰ina prací se dûlala ruãnû,« fiekl vojákz Dobru‰ky o kartografickém díle, nad kte-r˘m se v srpnu 2002 sklánûly hlavy generálÛa ministrÛ. Jako kuriozitu dodal nepfiíjemn˘fakt, Ïe zainteresované sloÏky pracovaly pfiipovodních s podklady zpracovan˘ch vetfiech referenãních systémech. »To se paktûÏko domluvíme«, dodal. Na pfiíspûvky rea-govali Vladimír Mlynáfi, kter˘ upozornil nakompetenãní problém slovy »Tato ãinnost jev kompetenci ministerstva vnitra«. Eva Sov-jáková z Ministerstva Ïivotního prostfiedí pfii-pomenula vodní zákon, kter˘ pfiesnû definu-je pojem záplavové území a provádûcívyhlá‰ku, která mimo jiné urãuje jako mapo-v˘ podklad pro dokumentaci právû Základnímapu âR pokud moÏno v digitálním prove-dení. ¤editel katastrálního úfiadu povodnûmipostiÏeného okresu JindfiichÛv Hradec PetrPospí‰il pojal svÛj pfiíspûvek o katastru nemo-vitostí a meandrujících vodních tocíchz praktického pohledu úfiedníka katastrální-ho úfiadu a vlastníkÛ dotãen˘ch pozemkÛ,ktefií nemohou realizovat svá práva. Povo-deÀ niãila nejenom nemovitosti, ale rovnûÏzasáhla do prÛbûhu nejrÛznûj‰ích hranic.»Víte, co v‰echno zpÛsobily zmûnûné tokyfiek a potokÛ? Tfieba i to, Ïe nebude moÏnévyhlásit pfiírodní rezervace a zajistit jejichochranu«, sly‰eli jsme v referátu Jihoãecha.Pospí‰il problém nejenom pfiesnû definoval,obrazov˘mi a mapov˘mi ukázkami doku-mentoval, ale odkazem na fie‰ení podobn˘chproblémÛ v Rakousku, naznaãil moÏnosti fie-‰ení. V následné diskusi se Zdenûk Lhotafiz Geodisu Brno zeptal na vyuÏití kapacita zku‰eností privátních firem pfii tvorbû pod-kladÛ pro státní správu. Ani po opakovanémdotazu fieditel Zemûmûfiického úfiadu âerno-horsk˘ moÏnosti vyuÏití kapacit privátních fi-rem nepotvrdil ani nevyvrátil.

Má Praha nadstandardnípodmínky? Dal‰í blok moderovan˘ zástupkyní âeskéasociace pro geoinformatiku (CAGI) EvouPauknerovou rozjeli »gisáci« z krajÛ, radnici praÏského magistrátu a zakonãili jej stejní

odborníci z firem, kter˘ch se povodeÀ citel-nû dotkla. Jaroslav ·olc za magistrát ãeskémetropole a Nora Lébrová za Prahu 4 po-psali konkrétní práce v srpnu 2002. MichalSouãek za PlzeÀsk˘ kraj, Drahomíra Zedníã-ková za Jihomoravsk˘ kraj ve stejn˘ch popisech pokraãovali. Dále Ivan BlaÏek z Hydrosoftu (hovofiil o GISech na interne-tu), Jaroslav Svátek ze Stfiedoãeské energeti-ky (mluvil o problémech v okrese Mûlník)a Petr Mahdal z ¤editelství silnic dálnic âR(informace o zaplaven˘ch komunikacích)zase popsaly srpnové dny, kdy jejich praco-vi‰tû mûla pohotovost. Kdosi v diskusi upo-zornûním na prezentované ukázky pracov-níkÛ z Prahy naznaãil, Ïe v hlavním mûstûmají nadstandardní moÏnosti pfii vyuÏívánígeodat i dal‰ích registrÛ. V odpovûdích semu to snaÏili PraÏané vysvûtlit, ale soudûpodle pohledu tázajícího kritika, marnû.

Poslední blok moderoval Ivo Vodehnalze SdruÏení správcÛ sítí v˘chodních âecha jako prvnímu dal slovo Karlovi Sukupoviz Geodisu Brno. Brnûnská firma jako jednaz mála mohla vzlétnout se sv˘m fotogram-metrick˘m lehk˘m letounem nad Vltavoua Labem v osudné srpnové dny. Vyhodno-cené v˘sledky prÛzkumu putovaly v den,kdy byly poniãené lokality nasnímkovány,na monitory magistrátních úfiedníkÛ. »Jenejvhodnûj‰í snímat terén krátce po opad-nutí vody«, poradil Sukup, kter˘ byl ostfiekritick˘ i k v˘sledkÛm snímkování vojákÛ,které podle Sukupa nebylo kvalitní. Zde-nûk KlusoÀ z Argus Geo Systému uvedlzku‰enosti ze snímkování na severu âech,kde pÛsobila zase tato hradecká firma.

Pfiedsedkynû sdruÏení Nemoforuma poslankynû Parlamentu âR VeronikaNedvûdová v závûreãném vystoupení vyjádfiila spokojenost nad úãastí, nad rozmanitostí a vysokou úrovní pfiíspûvkÛi nad atmosférou semináfie.

Petr Skála, âeská zemûdûlská universitaZdroj: www.zememeric.cz,ID ãlánku: 699, 6. 3. 2003

Poslankyně V. Nedvědová a I. Vodehnal

9

▼ Letecké mûfiické snímkování v prÛ-bûhu povodní – ing. Zdenûk KlusoÀ,ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o.▼ MoÏnosti distribuce a prezentacepofiízen˘ch a zpracovan˘ch dat – ing. Bohumil Koufiím, GEOVAP s.r.o.▼ Problematika vyuÏívání dat o úze-mí z hlediska teoretick˘ch a reál-n˘ch povodní – ing. Václav Báãa, Povo-dí Vltavy, s.p.▼ Okrajové podmínky pro mode-lování prÛchodu velk˘ch vod – Doc. ing. Franti‰ek âihák, DrSc., Stavebnífakulta âVUT.▼ Aplikace simulaãních modelÛ proti-povodÀové ochrany v povodí Vltavya Labe – Doc. ing. EvÏen Zeman, CSc.,DHI Hydroinform, a.s. (Souãástí pfiíspûv-ku byly dva videoklipy).▼ VyuÏití souboru digitálních mapPrahy (SDMP) pfii povodni 2002 – ing. Pavel Holba, CSc., Institut mûstskéinformatiky hl.m. Prahy. ▼VyuÏití Digitální referenãní mapy pfiipovodni 2002 – ing. Alena Zelenková, Institut mûstské informatiky hl.m. Prahy.

CD-ROM vydalo SdruÏení Nemoforum,Pod sídli‰tûm 9, 182 00 Praha 8, e-mail: nemoforum@cuzk.cz, tel.: 284 041 595 (zs)

Datov˘ CD-ROM k semináfii s povod-Àovou tematikou obsahuje kromû v‰echPowerPointov˘ch prezentací také 2 video-klipy dokumentující záplavy v Olomoucia v Praze.

BLOK 1 – Základní geografická data– moderátor: ing. Oldfiich Pa‰ek, âÚZK.▼ Geografická data ZÚ – v˘znamn˘podklad pro vyhodnocování povodní– ing. Jifií âernohorsk˘, Zemûmûfiick˘úfiad Praha).▼ Nové smûry geodetického a geogra-fického zabezpeãení obrany âR – plk.ing. Karel Brázdil, CSc., Vojensk˘ topogra-fick˘ ústav Dobru‰ka).▼ Navrhování a stanovování záplavo-v˘ch území (k Vyhlá‰ce 236/2002 Sb.)– RNDr. Eva Sovjáková, Ministerstvo Ïi-votního prostfiedí.▼ Katastr nemovitostí a meandrujícívodní toky – ing. Petr Pospí‰il, Katastrál-ní úfiad JindfiichÛv Hradec.

BLOK 2 – UÏivatelská data – moderá-tor: ing. Eva Pauknerová, CSc., CAGI.▼Praha – zku‰enosti mûsta s vyuÏitímIT a dat o území pfii povodni 2002 –ing. Jaroslav ·olc, Magistrát hl. m. Prahy.▼Praktické zku‰enosti vyuÏití GIS pfiipovodni 2002 na Mâ Praha 4 – ing. No-ra Lébrová, Úfiad mûstské ãásti Praha 4.▼ Povodnû 2002 – Internetov˘ portálPlzeÀského kraje a GIS – Michal Sou-ãek, Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje.▼GIS OkÚ pfii povodni – Drahomíra Zed-níãková, Krajsk˘ úfiad Jihomoravského kraje.▼ PovodÀové plány a GIS – ing. IvanBlaÏek, Hydrosoft Veleslavín s.r.o.▼ VyuÏití GIS v rámci manipulacea opravy el. zafiízení pfii povodníchv roce 2002 na okrese Mûlník – Jaro-slav Svatek, Stfiedoãeská energetická, a.s.▼ Zabezpeãení informací o povodÀo-vé situaci na silnicích a dálnicích pro-stfiednictvím internetu – ing. PetrMahdal, ¤editelství silnici a dálnic âR.

BLOK 3 – Modelování a monitorováníprÛbûhu povodní – moderátor: ing. IvoVodehnal, SdruÏení správcÛ sítí v˘chod-ních âech.▼ Zku‰enosti s pofiizováním obra-zov˘ch záznamÛ a jejich zpracováníz období povodní – ing. Karel Su-kup, CSc., GEODIS Brno, s.r.o.

Nemoforum vydalo CD-ROM –Seminář k tématice povodní

K odbornému semináfii o povodních, kter˘ probûhl ve stfiedu 26. února2003 v budovû Zemûmûfiick˘ch a katastrálních úfiadÛ v Praze 8 – Kobyli-sích uspofiádalo sdruÏení Nemoforum datov˘ CD-ROM.

GIS, matematické modelování a povodně. V prosinci 2002 probûhl na Fakultû sta-vební VUT v Brnû odborn˘ semináfi k vy-uÏití matematického modelování a GISpro hodnocení záplavov˘ch území.

Ústav vodních staveb FAST VUT v Br-nû je jiÏ pravideln˘m pofiadatelem atrak-tivních semináfiÛ na aktuální aplikovanágeoinformaãní témata. Leto‰ní setkání –»Riziková anal˘za záplavov˘ch území«navázalo na dosavadní úspû‰nou fiadu.

Program byl rozvrÏen do ãtyfi sekcí: ▼ Úvod do rizikové anal˘zy záplavov˘ch

území. ▼ Riziková anal˘za hrázov˘ch systémÛ. ▼ Hodnocení ‰kod. ▼ Zku‰enosti z nedávn˘ch povodÀov˘ch

událostí. Formálnû byl obsah semináfie vztaÏen

ke grantov˘m projektÛm fie‰en˘m naÚstavu vodních staveb FAST VUT v Brnûv souãasné dobû. Semináfi si kladl za cíle:prodiskutování náplnû a postupu granto-vého projektu »Úvod do rizikové anal˘zyzáplavov˘ch území«, posouzení rizikvztaÏen˘ch k pfiehradním a ochrann˘mhrázov˘m systémÛm, rozbor a vyhodno-cení metodik hodnocení povodÀov˘ch‰kod z technického, zemûdûlského, les-nického a ekologického hlediska, v˘mûnarelevantních zku‰eností z posledních po-vodÀov˘ch událostí.

Na semináfii se se‰li odborníci z akade-mické obce se zástupci z vodohospodáfisképraxe, státní správy a samosprávy a s im-plementátory moderních technologií.

Ukazuje se, Ïe geoinformatika má hodnûco fiíci k problematice povodní nejen z pro-storového hlediska, ale z aspektu ochran-n˘ch opatfiení technického rázu. PoslednípovodÀové ‰kody jsou rekordní, co se t˘ãedosavadní rekapitulace nejen u nás, alei v sousedním zahraniãí. Investice do vûda technologií pfii pfiedvídání povodní, ochra-nû pfied nimi a perspektivnû v jejich operativ-ním managementu jsou holou nutností.V celkovém objemu budou vÏdy jen zlom-kem reáln˘ch nákladÛ, k jejichÏ redukci v‰akmohou v˘znamnû pfiispût. (kol)

Zdroj: www.GEOinformace.cz,id ãlánku: 637, 6. 2. 2003, Z domova

Na videoklipu modelování záplav v Prazebylo patrno i zatápění historické Rudolfovyštoly směřující pod Letnou do Stromovky.

akce

Seminář proběhl za účasti ministra Mlyná-ře a za mediální podpory GEOinformace.

10

V minulosti se ãlovûk vodnímu Ïivlu brá-nil pfiedev‰ím tím, Ïe údolní nivy nechávalna pospas pfiírodû a svoje sídla stavûl na vy-v˘‰en˘ch místech. S rozvojem osídlení v‰akzaãala ub˘vat vhodná plocha, navíc velké fie-ky jsou ãasto i ideální dopravní tepnou (La-be, Dunaj, R˘n). V tomto pfiípadû musel na-stoupit opût lidsk˘ dÛvtip a zaãaly se vodnítoky upravovat s cílem omezit vliv záplav naminimum. U nûkter˘ch fiek jsou v‰ak tytoúpravy velmi svízelné, ãasto nemoÏné. Ty-pickou velkou evropskou fiekou, kde lzeúpravami vodního toku dosáhnout omeze-ného efektu, je R˘n, pfiedev‰ím jeho stfiednía dolní tok v oblasti zvané Por˘ní, zejménapak mezi mûsty Mainz a Düsseldorf. Zápla-vami jsou tak ohroÏovány takové velké aglo-merace jako je Wiesbaden, Kolín nad R˘-nem, Bonn a jiÏ zmínûn˘ Düsseldorf. MûstoKolín nad R˘nem bylo v uplynul˘ch desetile-tích nûkolikrát po sobû postiÏeno záplavami.Pfii ochranû pfied následky katastrofálních po-vodní byly hledány jednak stavebnû technic-ké prostfiedky, jednak nástroje hydrodyna-mického modelování pro sestavenímatematick˘ch modelÛ potenciálních zá-plav. V˘sledkem hledání stavebnû technic-k˘ch prostfiedkÛ bylo vytvofiení pfienosn˘chzábran, které poslouÏily mimo jiné jako vzorpro sestavení zábran v Praze.

Modelování záplav a jejich vlivů na krajinuMatematickému modelování záplav se dnesvûnuje v Evropû celá fiada inÏen˘rsk˘ch kan-celáfií a softwarov˘ch firem. Mezi v˘znamnûj-‰í inÏen˘rské kanceláfie pÛsobící v Nûmeckupatfií inÏen˘rská spoleãnost pro vodní stavbya vodní hospodáfiství Ruiz Rodriquez a Zeislerse sídlem ve Wiesbadenu. Tato spoleãnost sev˘znamnû podílela a podílí na fie‰ení ochranypfied záplavami R˘na a jeho pfiítokÛ (Mohan).Uvedená inÏen˘rská spoleãnost se rovnûÏ po-dílela na projektování ochrany pfied dal‰ímizáplavami v povodí Odry jak na nûmeckéa polské stranû, tak i na území âeské republi-ky. V oblasti v˘voje softwarov˘ch prostfiedkÛspolupracuje se spoleãností Geomer z Heidel-bergu. Spoleãnost Geomer se zab˘vá v˘vo-jem software v oblasti geografick˘ch infor-maãních systémÛ a to jak ve formûdesktopov˘ch fie‰ení, tak fie‰ení pro inter-net/intranet. Jejím nejv˘znamnûj‰ím produk-tem je nadstavba nad oblíben˘m desktop GISfie‰ením ArcView 3.1, která je urãena k v˘po-

ãtu rozsahu zaplaven˘ch území a vizualizacitohoto v˘poãtu. Jedná se o programové fie‰e-ní FloodArea, které je dnes nabízeno jiÏ veverzi Flood Area 2.5.

Odtokový hydrodynamický modelvypočtený z měření srážek.

Řešení FloodAreaRoz‰ífiení FloodArea je vytvofieno nad digi-tálním modelem terénu, kter˘ je sestavenv ArcView, resp. v 3D roz‰ífiení ArcViewSpatial Analyst. ¤e‰ení tak vyuÏívá gridovouanal˘zu ArcView a na jejím základû urãujerozsah zatopen˘ch oblastí, pfii vzedmutí hla-diny vodního toku na urãitou v˘‰kovou úro-veÀ. Zadávání hydrodynamick˘ch dat jemoÏné dvojím zpÛsobem. V pfiípadû pfiívalo-v˘ch sráÏek lze zadávat pfiímo hodnotu srá-Ïek v jednotliv˘ch pozorovacích bodecha z nich pak vytvofiit jednoduch˘ dvojroz-mûrn˘ hydrologick˘ model odtokov˘ch po-mûrÛ v dané oblasti. Ze sráÏkového modelulze následnû vytvofiit model odtoku vodyz krajiny (obr. 1). Druh˘ zpÛsob tvorby hyd-rologického modelu vychází buì z hodnotjednotliv˘ch vodoãtÛ nebo z liniového sle-dování postupující záplavové vlny.

V druhém pfiípadû jsou zadávány soufiad-nice klíãov˘ch bodÛ (kfiíÏení silnic, soutokys men‰ími vodními toky apod. Lze zadat aÏ10 bodÛ pro vytvofiení modelu hranice roz-livu v daném úseku vodního toku. V˘poãetplo‰ného rozsahu rozlití vodního toku nenív‰ak to jediné, co lze spoãítat a vykreslit(obr. 2). Vytvofien˘ hydrologick˘ model lzerovnûÏ zobrazit ve 3D.

Hydrodynamické modelováníDÛleÏitou souãástí programu FloodArea jsoudal‰í hydrodynamické v˘poãty. Základemtûchto v˘poãtu je stanovení objemu vodyv rozlivovém území a dynamické modelová-ní smûru dal‰ího rozlivu. Tato funkce je dÛle-Ïitá zejména v oblasti soutoku fiek, kdy jenutné urãit, jak˘m smûrem a v jakém rozsa-hu bude postupovat záplavová vlna proti

proudu pfiítoku. Takovéto fie‰ení by jistû vlo-ni rády vyuÏily obce, které jsou v blízkostisoutokÛ Vltavy a Labe nebo Labe a Ohfie.Vi-zualizace modelu probíhá na plo‰e aktuálníortofotomapy, nebo alespoÀ pfiibliÏnû rektifi-kovaného leteckého snímku.

Modelovací nástroje v‰ak nabízejí dal‰ífunkce. Pfii záplavách je ãasto ohroÏenastabilita pfiehrad nebo jin˘ch vodních ná-drÏí (rybníkÛ). Roz‰ífiení FloodArea v tétooblasti disponuje nástroji na modelovánístavu po protrÏení pfiehrady nebo zemníhráze men‰í vodní nádrÏe. Pro vizualizacimodelu záplavy v dÛsledku protrÏení vod-ního díla jsou rovnûÏ k dispozici nástrojena vytvofiení animace. Ukázkovou anima-ci je moÏno zobrazit na webové stráncespoleãnosti Geomer (www.geomer.de).

Modelovací a animaãní nástroje v‰akneslouÏí jen k modelování vlivu postupu-jící záplavové vlny. Hydrodynamické mo-delovací nástroje umoÏÀují i modelovatprÛbûh postupného opadávání vody a ná-vrat vody do pÛvodního fiíãního koryta.

Dosavadní aplikace Roz‰ífiení FloodArea bylo s úspûchempouÏito pfii tvorbû map povodÀového rizi-ka pro oblast Kolína nad R˘nem. Pfii tvor-bû map povodÀového rizika ve mûstû bylzohlednûn i prÛbûh tras metra a hlavníchkanalizaãních fiadÛ.

Ovládání programua systémové požadavkyOvládání aplikace FloodArea je znaãnû in-teraktivní a pouÏívá standardní ovládacímenu srovnatelná s obdobn˘mi roz‰ífieníminad desktop GISem ArcView. Roz‰ífiení FloodArea pracuje jiÏ nad verzí ArcView3.l a roz‰ífiením Spatial Analyst 1.1. PoÏa-davky na velikost operaãní pamûti odpoví-dají standardním poÏadavkÛm pro prácis GIS grafikou (doporuãeno 256 MB).

Závěr Flood Area pfiedstavuje relativnû jednodu-ch˘ a dobfie ovladateln˘ nástroj pro mode-lování povodní v rÛzn˘ch podmínkách.Program byl sice vytvofien pro modelová-ní záplav na R˘nû, lze jej v‰ak vyuÏít i prohydrodynamické modelování mal˘cha stfiedních povodí.

Milo‰ René

Záplavy v Porýníâeská republika byla v rozmezí posledních pûti let postiÏena dvakrát

katastrofálními záplavami, které zasáhly velkou ãást území. Nejdfiíve tobylo povodí Odry a Moravy, v loni v létû ohrozily povodnû lidské Ïivotya zejména hmotn˘ majetek v povodí Vltavy a Labe. Obû fieky, pfiedev‰ímLabe, patfií k velk˘m evropsk˘m fiekám, které pravidelnû, nûkdy aÏ dva-krát do roka mají tendenci roz‰ífiit svoje koryto rozlivem do údolní nivy.

Povodí ře-ky Rýn –Modelmaximál-ního rozli-vu na zá-kladězadanýchhydrody-namic-kých dat.

řešení GIS

11

Začátky budování GISGIS na Mâ P4 je budován od roku 1992.GIS byl nejprve nástrojem pro nûkolikpracovníkÛ, postupem ãasu ale otevíralsvé moÏnosti stále vût‰ímu poãtu uÏivate-lÛ. Jako primární technologie pro GIS bylazvolena technologie firmy ESRI, poãátkyjsou proto spojeny s vyuÏitím produktÛArcView pro koncové uÏivatele a ArcInfopro správu datov˘ch vrstev. UÏ v prvníchletech v˘voje GISu byl kladen velk˘ dÛrazna aplikace GIS vhodné pro bûÏné uÏiva-tele a zároveÀ s tím také na integracis komponenty IS úfiadu.

Nasazení GIS při povodniIntegrace GIS do IS ufiadu ukázala své v˘-hody pfii povodni v roce 2002. PovodÀo-vá komise Mâ Praha 4 vyuÏívala od oka-mÏiku vyhlá‰ení 1. stupnû povodÀovéaktivity v‰ech moÏností souãasného GIS.

Pro komisi byly zpracovávány pracovnímapové v˘stupy s vrstvou domÛ a s ãíslypopisn˘mi ãásti ohroÏeného území podélVltavy. Na mapû bylo vyznaãeno záplavo-vé území, protipovodÀové zábrany a prokontrolu je‰tû zátopové ãáry Q5 aÏ Q100,které byly na zakázku zpracované jiÏ pfiedsedmi lety.

âlenové komise nad mapou získávaliprostorovou pfiedstavu o moÏném zasaÏe-ní na‰í mûstské ãásti záplavou, vymezova-li ohroÏené oblasti a plánovali dal‰í kroky.V této dobû byly v GIS zji‰Èovány prosto-rov˘m v˘bûrem obecní domy, které bymohly b˘t zasaÏeny pfiípadnou povodní.Ovûfioval se aktuální poãet obyvatel a je-jich vûkové sloÏení.

krétních závad. Mapa pak poskytla názor-nou pfiedstavu o stavu domÛ v ulici. Pod-le stavu objektÛ byly pak navrhoványa rozmísÈovány napfi. velkoobjemné kon-tejnery na odpad.

Pro nejvíce postiÏenou oblast zápla-vou v úseku Hodkoviãek se po opadnutívody tiskla mapa s leteck˘m snímkemv kombinaci s parcelní kresbou pro zma-pování následkÛ povodnû. Ta byla nepo-stradatelnou pomÛckou pro zaznamená-vání stavu objektÛ pfiímo v terénu.Spolu s mapou byly ti‰tûny i seznamyvlastníkÛ zasaÏen˘ch pozemkÛ pro ope-rativní rozhodování pfiímo na místû. Ma-py slouÏily k identifikaci po‰kozen˘cha zniãen˘ch staveb, znaãily se do nich

V místnosti krizového ‰tábu byla zpfií-stupnûna grafická aplikace GISEL. Vzhle-dem k váÏné situaci se tiskly mapy s vrs-tevnicemi pro zji‰tûní v˘‰kov˘ch pomûrÛ.Do povodÀové mapy byly zaznamenává-ny potfiebné informace, které slouÏily proorganizaci protipovodÀov˘ch opatfiení,napfiíklad se do ní vyznaãovala místa, kdeje tfieba umístit hráze z pytlÛ s pískema k˘m.

GIS pomáhal i pfii evakuaci obyvatelz ohroÏen˘ch oblastí. Díky provázanostis daty v ostatních registrech byly prosto-rov˘m dotazem jednodu‰e vybírány ohro-Ïené domy a následnû obyvatelé. Byly ti‰-tûny evakuaãní seznamy po jednotliv˘chdomech, podle kter˘ch mûstská policieprovádûla evakuaci. Se seznamy obyvatelse tiskly letáky s mapkou dané oblasti,shromaÏdi‰tûm a evakuaãním místem,které pak byly následnû vyvû‰ovány v do-mech v ohroÏen˘ch oblastech. Pro pfied-stavu – letákÛ s informací o evakuacia mapkou formátu A3 bylo kritické nocivyti‰tûno cca 700 ks.

PovodÀová komise rozdûlila zátopo-vé území do pûti pfiesnû vymezen˘chlokalit. Za kaÏdou zodpovídal konkrét-ní ãlovûk. Tyto lokality byly zdigitalizo-vány. Mapy jednotliv˘ch lokalit slouÏilypracovníkÛm, ktefií nepfietrÏitû monito-rovaly svûfiené území, k zaznamenává-ní stavu území a k technickému stavuobjektÛ.

Na pracovi‰ti GIS se zji‰tûné informacepfiená‰ely do poãítaãe a propojovaly s vrst-vou domÛ. V˘stupem pak byly mapy zná-zorÀující stav domÛ vãetnû popisÛ kon-

Integrace GIS a IS RADNICE VERAIntegrace aplikace GIS a IS RADNICE VERA (dále jen RADNICE) je realizovánona základû principÛ vícevrstvé klient-ser-ver architektury.

GIS aplikace a RADNICE se pfiitom vesv˘ch rolích stfiídají.▼ V pfiípadû kdy nûkter˘ subsystém RAD-

NICE vyÏaduje souãinnost s GISem (zo-braz, ukaÏ, pfiedej vybrané, pfiedej sou-sední…) je serverem GIS aplikace,v konkrétním pfiípadû aplikace GISels aktivním doplÀkov˘m modulem »Inte-grace Radnice«.

▼ V pfiípadû, Ïe GIS vyÏaduje informaciz datového skladu RADNICE je GIS(aplikace GISel s aktivním doplÀkov˘m

modulem »Integrace Radnice«) klien-tem a vyuÏívá sluÏeb subsystému »Ve-fiejné rozhraní« RADNICE. Vefiejné roz-hraní provede pfiístup k datÛm v rámcibezpeãnostního modelu RADNICEa poskytne v˘sledek k dal‰ímu zpraco-vání zpût aplikaci GISel.Ve‰kerá komunikace pfiitom probíhá po

síti pomocí protokolu ROSA. Tímto zpÛsobem je zaji‰tûna souãin-

nost s GISem v tûchto oblastech: ▼ Práce s parcelami… (vyuÏívají Registry,

Stavební fiízení, Statistik…),▼ Práce s domy… (vyuÏívají Registry, Ma-

jetek, Statistik…),▼ Práce s body / znaãkami… (vyuÏívá

Mûstská policie, Pfiestupky…),▼ SluÏby územní lokalizace… (vyuÏívají

rÛzné subsystémy).

Pomocí sluÏeb »Vefiejného rozhraní«jsou pro GIS zpfiístupnûny informace zezákladních registrÛ RADNICE. Typicky tojsou informace o parcelách (vlastnickévztahy…), o budovách (adresa, druh, re-konstrukce, materiál…) a obyvatelích.

Obr. Integrace RADNICE VERA a GIS

MČ Praha 4, GIS a povodněMûstská ãást Praha 4 se rozkládá na právém bfiehu Vltavy. Hranice obvodu je v ose toku koryta Vltavy v dél-

ce 5,1 km. Zátopové území podél Vltavy je rozdûleno do tfiech úsekÛ dle katastrÛ – Hodkoviãky, Braník, Podo-lí. Dále jsou na území mûstské ãásti Praha 4 dal‰í dvû ohroÏená území podél Kunratického potoka a Botiãe.

řešení GIS

míná ani na zpfiístupnûní map a základnífunkãnosti GIS pro obãasné uÏivatelev rámci úfiadu prostfiednictvím mapovéhoserveru na intranetu a na ‰irokou vefiejnostvyuÏívající internetu (http://www.pra-ha4.cz/public/praha4/cz/a4_mapy.html).Technologie pro toto fie‰ení je T-MAPSER-VER. Toto fie‰ení a jeho správu dodává a zaji‰Èuje firma T-MAPY.

Postupn˘m v˘vojem stejnû tak pro-cházela datová základna GISu. Rozsahmapov˘ch vrstev byl vÏdy fiízen reáln˘-mi potfiebami uÏivatelÛ. Stál˘ dÛraz pfii-tom byl a je kladen na pfiesnost a úpl-nost dat. Proto také ãást dat byla a jepofiizována z prostfiedkÛ vlastního roz-poãtu Mâ. Jedná se napfiíklad o vy-tvofiení a údrÏbu úplné a pfiesné vrst-vy budov s ãísly popisn˘mi, nebo o aktualizaci katastrálních map, na kte-rou by jinak bylo nutné ãekat nûkoliklet. Îe se nejedná o zbyteãn˘ pfiepychukázaly právû události roku 2002, ne-boÈ jen nad kvalitními daty je moÏnéprovést smûrodatné vyhodnocení (dob-rá funkce GIS je podmínûna dobr˘midaty).

12

naplavené nebezpeãné pfiedmûty, pomá-haly i k orientaci v dané lokalitû.

Po povodni slouÏily mapové v˘stupypro urãení pozemkÛ a budov, které majínárok na osvobození od danû.

Soubor ãinností v˘‰e popsan˘ch ne-pojednává o specializované aplikaci, kte-rá by byla vytvofiena pro potfieby krizo-vého fiízení pfii povodni. Je zde popsánookamÏité vyuÏití stávajícího informaãní-ho systému na základû poÏadavkÛ ãlenÛpovodÀové komise a v‰ech tûch, ktefiípracovali v terénu. Svou nezastupitel-nou úlohu pfii tom sehrál právû geogra-fick˘ informaãní systém.

Uživatelé GIS na úřaděV souãasnosti GIS aktivnû vyuÏívá asi80 uÏivatelÛ, dá se fiíci, skoro ze v‰echodborÛ úfiadu Mâ prostfiednictvím GISprohlíÏeãky GISel firmy T-MAPY. Pomo-cí této aplikace (viz rámeãek) mají uÏi-vatelé zpfiístupnûny mapové kompozicesloÏené z jednotliv˘ch mapov˘ch vrstev,které mohou prohlíÏet, dotazovat, tisk-nout a ve vybran˘ch pfiípadech i edito-vat. V‰ichni uÏivatelé vyuÏívají doplÀ-kov˘ch modulÛ aplikace GISel pro práci

s informacemi z katastru evidence ne-movitostí a pro práci s územní identifi-kací v podobû praÏské ZUZI. NûktefiíuÏivatelé vyuÏívají doplÀkového modu-lu, kter˘ zprostfiedkovává oboustrannoukomunikaci s informaãním systémemRADNICE firmy VERA. Pomocí tohotomodulu jsou »funkãnû« provázané agen-dy RADNICE s funkcemi GIS a zároveÀje moÏné, aby GIS provádûl dotazy dodatového skladu RADNICE skrze defino-vané rozhraní pomocí protokolu ROSAfirmy VERA. Právû tímto zpÛsobem bylomoÏné pro kaÏd˘ obytn˘ dÛm ohroÏen˘povodní »vytáhnout« ohroÏené obyvate-le. Princip integrace GIS a informaãníhosystému RADNICE je popsan˘ v rámeã-ku (viz rámeãek).

Jen nûkolik uÏivatelÛ vyuÏívá jako sil-nûj‰í nástroj ArcView 3.2 firmy ESRI, roz-‰ífien˘ pomocí extenzí firmy T-MAPY(o práci s evidencí nemovitostí…). Jsoutam, kde je potfieba dûlat rozsáhlé editaã-ní úpravy dat, nebo tisky map s vût‰ímipoÏadavky na jejich symboliku.

Publikování map a dataPfii tvorbû GIS Mâ se samozfiejmû nezapo-

GIS prohlížečky na úřadu

GISel je v˘konná desktopová »prohlí-Ïeãka« geografick˘ch dat s modulární kon-cepcí (moÏnost roz‰ifiování základnífunkãnosti pomocí zásuvn˘ch modulÛ) vy-tvofiená na bázi MapObjects a pro tuto tfií-du produktÛ vybavená nadstandardnímimoÏnostmi editace dat, práce s tabulkamiapod. Autorem a dodavatelem této aplika-ce je firma T-MAPY, spol. s r.o.

Základní vlastnosti:▼ nástroj pro anal˘zu i editaci geografic-

k˘ch dat,▼ vyuÏívá MapObjects runtime firmy ESRI,▼ moÏnost souãasné práce s mnoha typy

vektorov˘ch (shape file, coverage, dgn,dwg , dxf) i rastrov˘ch dat (JPEG, GIF,MrSID), vãetnû (polo)transparent. zo-brazení,

▼ beze‰vá práce s rozsáhl˘mi mapami díkyvnitfinímu dynamickému pfiepínání dato-v˘ch zdrojÛ,

▼ podpora databázového uloÏení prostoro-v˘ch dat (ArcSDE, ArcSDE Direct Con-nect),

▼ on-line projekce dat - moÏnost práces daty v rÛzn˘ch soufiadn˘ch systémechv jednom mapovém oknû,

▼ moÏnost tvorby tématick˘ch map,▼ obecné dotazovací nástroje vãetnû moÏ-

nosti prostorov˘ch dotazÛ,▼ legenda s moÏností stromového uspofiá-

dání,▼ moÏnost nastavit mûfiítková omezení,▼ snadné ovládání,▼ otevfiené a publikované COM rozhraní,▼ fiada doplÀkov˘ch modulÛ.

Editaãní moÏnosti:▼ editace shape a ArcSDE témat,▼ geometrické operace (spojení, rozdíl,

prÛnik atd.),▼ víceuÏivatelská editace s uzamykáním

témat pfii editaci,▼ topologická editace »liniového grafu«,▼ moÏnost editace tabulek pfiipojen˘ch

k tématu.

Pojmenované v˘fiezy a uÏivatelská grafika:▼ pojmenované v˘fiezy umoÏÀují pojme-

novat a uloÏit aktuální v˘fiez a nastavenímapové kompozice,

▼ uÏivatelská grafika je uloÏená v databázi,▼ moÏnost automatického popisování geo-

prvkÛ atributy,▼ moÏnost kopírování geoprvkÛ i jejich

popiskÛ do formy uÏivatelské grafiky,▼ moÏnost pfiipojovat poznámky a odkazy

prvkÛm uÏivatelské grafiky.

Dal‰í vyspûlé funkce:▼ tisk mapov˘ch sestav v definovaném

mûfiítku, vãetnû moÏnosti velkoformáto-vého tisku pomocí mozaiky,

▼ podrobná legenda ve více sloupcích,▼ podpora pyramidy v katalogu obrázkÛ

umoÏÀuje efektivní práci s leteck˘misnímky za velk˘ rozsah území i pfii pou-Ïití bûÏn˘ch formátÛ (JPEG),

▼ kompozitní témata umoÏÀují zobrazová-ní, dotazování i editaci tématu které ob-sahuje geoprvky rÛzn˘ch geometrick˘chprvkÛ souãasnû,

▼ podpora ADO databázov˘ch ovladaãÛpro pfiipojené databázové tabulky,

▼ moÏnost propojování dílãích mapov˘chkompozic.

13

Datová základna pro v‰echny typy apli-kací GIS je jednotná a je udrÏována v da-tov˘ch formátech firmy ESRI. Snad jiÏv blízké budoucnosti bude moÏné vyuÏí-vat online datov˘ch sluÏeb zpfiístupnû-n˘ch na MHMP, coÏ GIS obohatí a usnad-ní jeho správu.

Dodavatelem a konzultantem fie‰enípro nበGIS je firma T-MAPY. Jejich fie‰enívyhovuje na‰im nárokÛm a poÏadavkÛmna práci s prostorovou informací od jed-noduché aÏ po moÏnost komplexní práces geografick˘mi daty jako jsou prostorovéanal˘zy, tematická mapování, variabilnítiskové v˘stupy a na schopnost integraceGIS s aplikacemi v rámci IS celého úfiadu

i vnû úfiadu. V˘hoda takto pojatého fie‰eníse potvrdila pfii záplavách.

Závěry▼ Pracovník IT by mûl b˘t vÏdy stál˘m

ãlenem povodÀové komise, aby opera-tivnû pomocí (G)IS pomáhal vyhodno-covat situaci a fie‰it jednotlivé úkoly. Mápfiehled o objemu, obsahu a umístûnídat a jejich souvislostech, aby mohl b˘tihned dle momentální potfieby nápomo-cen pfii získávání potfiebn˘ch dat, jejichanal˘ze a prezentaci, pfiípadnû stanovo-vat postup pro získání informací s ohle-dem na jejich následné pouÏívání v GIS.

▼ Pfii záplavách se zhodnotila i nûkolikale-tá zku‰enost na‰eho úfiadu s geoinfor-maãní technologií.

▼ Jako velice dÛleÏité se jeví nemít jen da-ta strukturovanû uloÏená, ale pomocímetainformaãního systému je co nejdfií-ve uÏivatelsky zpfiístupnit (nabízet), abyse aktivnû dle potfieby mohla pouÏít prorychlé získání ucelené informace k fie‰e-n˘m úkolÛm.

▼ Datové sluÏby online zpfiístupnûnéz MHMP by usnadnily budování GISu(trendem není sdílení dat, ale sdílenísluÏeb).

▼ Protikladem je ale nutnost zachovánífungování GISu i v »krizov˘ch podmín-kách«, kdy bude systém odkázan˘ sámna sebe.

▼ Tvorba povodÀov˘ch plánÛ by mûla b˘tv digitální podobû s vyuÏitím nejnovûj-‰ích informaãních technologií.

Osobní úãast pfii zvládání záplavy bylacenn˘m pouãením pro dal‰í rozvoj GIS.Uvûdomili jsme si, jak je dÛleÏité mítv systému co nejvíce vzájemnû prováza-n˘ch a kvalitních dat a nástrojÛ, kterés nimi umí pracovat.

Ing. Nora Lebrová, ÚMâ Praha 4Ing. Vladimír Mar‰ík, T-MAPY, s.r.o.

V rámci vrstev Územního plánu Prahy jsoui vrstvy záplavového území, které běžně pou-žívají v grafické aplikaci pracovníci zejménaodboru stavebně dopravního jako jednuz důležitých informací při územním a staveb-ním řízení. Ale tentokrát bylo třeba tyto vrstvypoužít jinak. Poprvé zasedala povodňová komise ve čtvr-

tek 8. srpna, kdy byl vyhlášen 1. stupeň po-vodňové aktivity. Byla vykreslena přehlednámapa s vrstvou domů a s čísly popisnými čás-ti ohroženého území podél Vltavy, vyznačenozáplavové území, protipovodňové zábranya pro kontrolu ještě zátopové čáry Q5 ažQ100.

Členové komise nad mapou získali prosto-rovou představu o možném zasažení našíměstské části záplavou, vymezovali ohroženéoblasti a plánovali další kroky. V této doběbyly v GIS zjišťovány prostorovým výběremobecní domy, které by mohly být zasaženy.V pondělí 12. srpna se ověřoval aktuální

počet obyvatel a jejich věkové složení. Dopovodňové mapy byly zaznamenávány po-třebné informace, které sloužily pro organiza-ci protipovodňových opatření, například sedo ní vyznačovaly místa, kde je třeba umístithráze z pytlů s pískem a kým. Vyhlášením 3. stupně povodňové aktivity se

podnikaly kroky k evakuaci obyvatel z ohro-

žených oblastí. Díky provázanosti aplikač-ních software GIS s daty v ostatních regist-rech byly prostorovým dotazem jednoduševybírány ohrožené domy a následně obyva-telé. Byly tištěny evakuační seznamy obyvatelpo jednotlivých domech.Soubor činností výše popsaných nepojed-

nává o specializované aplikaci, která by by-la vytvořena pro potřeby krizového řízení připovodni. Je zde popsáno okamžité využitístávajícího informačního systému na základěpožadavků členů povodňové komise a všechtěch, kteří pracovali v terénu. Svou nezastupi-telnou úlohu při tom sehrál právě geografickýinformační systém – GIS.

14

15

Leteck˘ mûfiick˘ snímek zachycuje zaplavené území ve mûstû Terezín, 15. srpna 2002, mezi 16 hod. 32 min. a 16 hod. 39 min.

Reference:âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální, Ministerstvo zemûdûlství, Ministerstvo Ïivot-ního prostfiedí, ¤editelství silnic a dálnic,âeské dráhy, a.s., ·koda Auto, a.s., Mosteckáuhelná spoleãnost, a.s., Severoãeské doly, a.s., Lesprojekt Brand˘s n. Labem, Lesopro-jekt Zvolen, Lesy âeské republiky, Armádaâeské republiky, Armáda Slovenské republiky,GAK, s.r.o., Gefos, a.s., Geometra Opava,s.r.o., Geos LS, s.r.o., Geodis Brno, s.r.o., Georeal, s.r.o., Geovap, s.r.o., EGS, s.r.o., Euro-sence, s.r.o., Stereofoto, s.r.o., Povodí Labe, a.s.,Povodí Vltavy, a.s., Správa národních parkÛ: Krkono‰e, ·umava, âeské ·v˘carsko.

Poji‰Èovnictví jako celek je Ïhav˘m kandi-dátem na vyuÏití prostorov˘ch informacía GIS. V dÛsledku toho kaÏdá smlouva napoji‰tûní majetku je pfiímo svázána s mís-tem, kde se majetek, daná budova nachází,kde je automobil zaparkován, jak jsou ulo-Ïeny zásoby ve skladi‰ti a dal‰ími paramet-ry, které mají vliv na znûní pojistné smlou-vy a zpÛsob pfievzetí rizika poji‰Èovnou.V‰echny tyto vazby jsou spojené s prosto-rem a jsou podchytitelné pomocí GIS.Vzhledem k Ïivé vzpomínce na povodnû

v posledních letech, se popis nebezpeãí po-vodnû stal prioritou a hrozba povodÀov˘ch‰kod hnacím motorem pro projekty vyuÏitíGIS v poji‰Èovnictví.

Projektem nasazení GIS se zaãaly kon-cem roku 2002 také intenzivnû zab˘vat or-gány âeské asociace poji‰Èoven a projekt bylposléze roz‰ífien na v‰echny ãleny asociace.

GIS a risk managementpojišťovnyZákladním úkolem risk managementu je

posouzení rizika. Je vypraco-vána fiada postupÛ, kteréumoÏÀují posoudit poÏárníriziko, riziko havárie, postu-py minimalizující ‰kody, postupy HAZOP1), postupyHACCP2), bezpeãnostnízprávy a podobnû. V˘stupemv‰ech postupÛ by mûla b˘tvelikost rizika vyjádfiená vefinanãní hodnotû za jednot-ku ãasu, která vystihuje jakvelikost ‰kody [Kã] tak jejípravdûpodobnost [1/rok]a její sníÏení. Poji‰Èovna taképotfiebuje znát maximální‰kodu, kterou si lze vÛbecpfiedstavit jako následek jed-né události. Dosud vût‰ina‰kod jsou ‰kody majetkové,které jsou vázané na místopoji‰tûní, které je definovánobuì adresou, nebo oblastí.(Jsou-li ‰kody na poji‰tûnémmajetku na urãitém místûpoji‰tûní, napfi. vybavení do-mácnosti na urãité adrese,zpÛsobeny poji‰tûn˘m ne-bezpeãím, napfi. vichfiicí, po-ji‰Èovna hradí vzniklou ‰ko-du podle znûní pojistnésmlouvy.)

Na pfielomu tisíciletí seukázalo, Ïe nebezpeãí po-vodnû je ve stfiední Evropûtak dÛleÏité, Ïe v˘znamnûovlivÀuje chování jednotliv-cÛ, rodin, stavebních firem,poji‰Èoven a jejich sdruÏení,státní administrativy, i nad-národních institucí, jako jsouzaji‰Èovny (poji‰Èovny poji‰-Èoven). âástky, o které se

jedná, jsou obrovské, finanãnû pfievy‰ujístovku miliard Kã jen v âR.

V této situaci trÏní mechanismy zapÛ-sobily a fie‰ení zaãaly hledat samy poji‰Èov-ny. Po poãáteãním hledání se ukázalo, ÏeGIS je vhodn˘ nástroj, kter˘ by mohl shro-máÏdit informace v potfiebném rozsahua zprostfiedkovat jejich pfiedávání tûm,ktefií je potfiebují. Státní a pfiíspûvkové or-ganizace odpovûdné za pfiípravu a zpraco-vání takov˘ch informací pfii jednání s po-ji‰Èovnami v‰ak vidûly a stále vidípoji‰Èovny zejména jako moÏn˘ zdroj ko-financování a vítanou pomoc pro udrÏenípfietrvávající struktury tûchto institucí. Ce-ny dat potfiebn˘ch pro patfiiãnou anal˘zupovodÀového nebezpeãí jsou tûmito insti-tucemi udrÏovány tak vysoko, Ïe jsou pro-hibitivní. Nízká a v podstatû málo úspû‰náspolupráce poji‰Èoven a zaji‰Èoven se stát-ními a státem podporovan˘mi organizace-mi tak pravdivû odrazila vztah na‰í spoleã-nosti k poji‰Èovacímu trhu.

PovodeÀ 1998 na Labi a Jizefie ovûfiilaopût u mnoha postiÏen˘ch, velk˘ch podni-kÛ i nepodnikajících, Ïe poji‰Èovny plnísvé závazky. Pfiístup k poji‰Èovnám se za-ãal mûnit a poji‰Èovny pomalu mohly zaãítpfiijímat riziko povodnû za pojistné, kteréodpovídá riziku.

Opatfiení, které âeská poji‰Èovna, a.s.po povodni 1997 pfiijala se dají shrnout asitakto: maximální roãní limity od‰kodnûníza ‰kody zpÛsobené povodní, spoluúãastpoji‰tûn˘ch, soupoji‰tûní velk˘ch rizik nû-kolika poji‰Èovnami, kontrola pfiijímánívelk˘ch rizik specializovan˘m útvaremrisk managementu, informaãní podporaGIS, stanovení rizikového území záplavna 16 000 km vodních tokÛ, dobré zaji‰-tûní u zahraniãních institucí. V‰echny tytoskuteãnosti sehrály v˘znamnou roli pfii mi-nimalizaci povodÀov˘ch ‰kod 2002. Ne-jen ‰kod poji‰Èovny, ale také ‰kod u klien-tÛ, protoÏe klienti si byli vûdomi toho, Ïei oni ponesou ãást povodÀové ‰kody nasvÛj vrub a proto jejich opatfiení tyto ‰ko-dy ãasto minimalizovala. âeská poji‰Èovnatím i pfies svÛj nejvût‰í podíl na trhu mûla‰kody niωí neÏ její nejvût‰í konkurent.

Základní úlohy pro GISPfied pracovníky pouÏívající GIS v poji‰-Èovnách byly tfii základní úlohy: ▼ kde a s jakou pravdûpodobností mÛÏe

b˘t povodeÀ oãekávána,

16

řešení GIS Česká pojišťovna rok po povodníchRok po niãiv˘ch povodních ze srpna 2002 je vhodné se ohlédnout zpût a bilancovat. âeská poji‰Èovna coby

prÛkopník vyuÏití GIS pro risk management na ãeském pojistném trhu je tím kompetentním divákem. Nasa-zení a vyuÏívání digitálních map a prostorové informace pro interní procesy poji‰Èovny bylo navrÏeno a reali-zováno ve spolupráci se spoleãností MultiMedia Computer.

Ukázka aplikace FRAT 1.0 pro obchodníky.

Internetová aplikace pro risk managery.

Architektura systému Aquarius.NET

1) Hazard and Operability Analysis2) Hazard Analysis and Control Critical

Points

17

▼ kde jsou ve smlouvách definovaná místapoji‰tûní,

▼ jak˘m zpÛsobem poskytnout tuto informa-ci jednotliv˘m pracovníkÛm poji‰Èovny.První úloha znamená stanovit zóny po-

vodÀového nebezpeãí a druhá geokódovat(umístit do soufiadnic) místa poji‰tûní, pfií-padnû budoucí místa poji‰tûní. Byly vyuÏi-ty v‰echny dostupné informace a pfiiprave-ny postupnû zóny povodÀovéhonebezpeãí pro potfieby poji‰Èoven. âeskápoji‰Èovna byla po celou dobu v˘voje hna-cí silou, která financovala organizovánía pfiípravu této informace. Po povodni2002 se práce urychlily a do pfiípravy datse zapojily âeská asociace poji‰Èoven a ta-ké zahraniãní instituce, zejména zaji‰Èov-na Swiss Re.

Digitální mapy a prostorová dataNejdÛleÏitûj‰í prostorovou informací, která jevyuÏívána pro vyhodnocení nebezpeãí po-vodnû jsou povodÀové rizikové zóny. Jednáse rozdûlení území âR do oblastí, které jsouvybaveny atributem urãujícím míru rizika po-vodnû v dané oblasti v rozsahu nûkolika kla-sifikaãních tfiíd. Tfiídy jsou definovány jakovysoké, stfiední, malé a minimální riziko.Tento údaj je pak vyuÏit jako jeden z atribu-tÛ, které urãují parametry pojistné smlouvy.Jedná se o informaci t˘kající se více neÏ 20 000 km tokÛ, které mohou zpÛsobit propoji‰Èovnu v˘znamnou povodeÀ.

Informace pouÏívané pro stanovení rizikapovodnû nejsou totoÏné s tûmi, které pouÏívajístátní orgány – »stoletá voda, padesátiletá vo-da«. K získání rizikov˘ch oblastí byly pouÏitymetodiky zaloÏené na modelování s ménûpfiesn˘mi digitálními modely terénu neÏ pou-Ïívají vodohospodáfii a pfiíslu‰né orgány státnísprávy. Díky generalizované informaci bylo alemoÏno zpracovat celé území âeské republiky,coÏ lze povaÏovat v rámci âR za unikátní.Zpracování tûchto rizikov˘ch oblastí bylo pro-vádûno ve spolupráci spoleãností MultiMediaComputer a SwissRe (projekt FRAT 1.0).

Pro plnohodnotné vyuÏití GIS jsou sa-mozfiejmû vyuÏívány digitální mapy. K dis-pozici jsou mapové podklady pokr˘vajícícelé území âR a v souãasné dobû jsou do-plnûny detailními plány cca 160 mûstv âR. Tyto mapové podklady jsou pouÏí-vány pro obecnou práci s GIS. V pfiípa-dech vyhodnocování rizika jsou tyto pod-klady doplnûny dle specifick˘chpoÏadavkÛ i o aktuální letecké snímky, or-tofotomapy a pfiesné 3D modely terénu.Taková komplexní informace pak slouÏík velmi preciznímu vyhodnocení rizikovésituace v dané lokalitû.

Pro základní funkce vyhledávání jsoupouÏívány databáze Územnû správníhoãlenûní (âÚZK) a adresních bodÛ (CEDA).Tyto databáze obsahují definiãní bodyúzemnû správních celkÛ a ve v‰ech b˘va-

l˘ch okresních mûstech také definiãní bo-dy ulic a jednotliv˘ch adres domÛ.

Určení místa pojištění –geokódováníAby bylo moÏno vyhodnotit pfiíslu‰nostmísta poji‰tûní do rizikové tfiídy, je tfiebaznát jeho umístûní v soufiadnicích. Procesurãení geografick˘ch soufiadnic místa po-ji‰tûní naz˘váme geokódováním. Historic-ky nejstar‰ím postupem urãení geograficképolohy objektu v prostoru je odeãtení sou-fiadnic z mapového podkladu. Tuto funkcipodporuje kaÏd˘ GIS, ale není v masovémmûfiítku aplikovatelná. ¤e‰ili jsme problémumístûní fiádovû milionÛ míst poji‰tûní,které mají adresu.

Díky v˘voji v oblasti standardních data-bází a ãíselníkÛ, které popisují hierarchic-ké územnû správní ãlenûní âR a standard-ní zápis adresy, bylo moÏno vyvinoutunikátní a velmi efektivní systém na verifi-kaci zápisu adresy, její korekci a následnéumístûní do soufiadnic JTSK.

Geokódování bylo zaloÏeno na kompa-tibilitû databází územnû správního ãlenû-ní, územnû identifikaãního registru adresâR, databáze lokátorÛ v okresních a dal-‰ích vût‰ích mûstech, a nejnovûji databáze– ãíselníku objektÛ s ãísly domovními.

Tyto databáze umoÏnily jak ovûfiení správ-nosti adresy, tak, jak ukazuje internetovástránka ministerstva práce a sociálních vûcí(http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdre-suFirst.html), také pfiifiazení lokátorÛ objektÛjednotliv˘m adresám, coÏ je jeden z úkolÛnezbytn˘ch pfii stanovení rizika, které na se-be bere poji‰Èovna poji‰tûním majetku.

Takto zpracovan˘ pojistn˘ kmen lze po-tom vizualizovat na mapovém podkladu,automaticky vyhodnotit pfiíslu‰nost do ri-zikové povodÀové zóny a spolu s dal‰ímiinformacemi pouÏít pfiímo v GIS.

Nasazení GIS v České pojišťovněPoÏadavky kladené na GIS se v âeské poji‰-Èovnû vyvíjely tak, jak pfiib˘valo vyuÏitel-n˘ch prostorov˘ch dat pro vyhodnocení ri-zika a jak byly dané postupy akceptoványinterními procesy v poji‰Èovnû. Stávající si-tuaci nelze urãitû povaÏovat za finální, aleje moÏno prohlásit, Ïe vyuÏívání GIS je napokroãilé úrovni a dále se rozvíjí.

Pro práci s komplexní prostorovou infor-mací pfii ohodnocování rizik pro prÛmysla rozsáhlé objekty je vyuÏíván systém MaGIS. Ten také slouÏí k pfiípravû speciál-ních datov˘ch sad a pro zpracování mapo-v˘ch podkladÛ a vlastních geodat poji‰Èovny.Pro práci risk managerÛ je tfieba koncentro-vanou informaci o prostoru v podobû jed-noduché a uÏivatelsky snadné aplikace pfie-nést ze specializovan˘ch pracovi‰È namísta, kde se uzavírají pojistky. K tomuto jevyuÏíván intranetov˘ mapov˘ server Aqua-

rius.NET, kter˘ prostfiednictvím nûkolikanástaveb tuto funkci plní.

Informaci musí zprostfiedkovat pfie-hledn˘ systém, kter˘ je pro uÏivatele jed-noduch˘, ale na druhé stranû natolik ro-bustní, aby snesl zatíÏení, kterému jevystaven pfii kaÏdodenní práci upisovate-lÛ. Systém Aquarius.NET byl zvolen nazákladû zku‰enosti s aplikacemi vystave-n˘mi extrémnímu zatíÏení pfii provozuNárodního mapového centra(http://mapy.atlas.cz). V provozní podo-bû je systém Aquarius.NET instalován nanûkolika uzlovém clusteru s MS App-Centrem pro zaji‰tûní spolehlivosti a do-stateãné ‰kálovatelnosti. V‰echny data-báze jsou provozovány na extrémnûv˘konném databázovém serveru osaze-ném 8 procesory s instalovan˘m MSSQL Serverem 2000.

Jednotliví pracovníci poji‰Èovny takmají k dispozici detailní informaci, kteráje periodicky aktualizována. RÛzná pfií-stupová práva umoÏÀují »u‰ití« progra-mu Aquarius.NET pfiesnû na míru speci-fick˘m potfiebám poji‰Èovací aplikace.Aquarius.NET se také stará o ovûfiení ad-res pro celou poji‰Èovnu a poskytujestandardní interaktivní postup, kter˘ za-jistí pro v‰echny nové klienty jednotn˘zápis adresy v souladu s databází Územ-nû identifikaãního registru adres âR. Tennavíc obsahuje v‰echny potfiebné infor-mace pro tfiídûní dat (v tomto systémupfiifiazen˘ch adresám) do vy‰‰ích správ-ních celkÛ. Pokud adresa je‰tû neexistu-je a místo je definováno pouze známoupolohou v mapû, aplikace Aquarius.NETumoÏÀuje urãení soufiadnic tohoto místaa následné pfiifiazení pojistné informacetéto soufiadnici. V souãasné dobû pfiipra-vuje âeská poji‰Èovna s firmou MultiMe-dia Computer databázi lokátorÛ objektÛ,kter˘m pfiíslu‰í adresy Územnû identifi-kaãního registru adres. Tím je koncipo-ván jedineãn˘ systém, kter˘ âR staví napfiední místo ve svûtû v oblasti popisupovodÀového nebezpeãí pro potfieby po-ji‰Èoven. KaÏdá adresa republiky je opat-fiena poãítan˘m atributem, vyjadfiujícímpfiíslu‰nost dané adresy do pásma povod-Àového nebezpeãí. âeská poji‰Èovna a.s.tak má nástroj, kter˘ pouÏije pro fie‰eníúloh spojen˘ch i s jin˘mi nebezpeãími,jako jsou krádeÏ, vichfiice, sesuvy pÛdy,závaÏné havárie a dal‰í. Její kontrola jed-notliv˘ch portfolií se tím dostane na kva-litativnû vy‰‰í úroveÀ, která v budoucnuumoÏní segmentaci a tím sníÏení pojist-ného pro ménû rizikové klienty. Poji‰Èov-nû zajistí vy‰‰í transparentnost a tím niÏ-‰í v˘daje na její poji‰tûní u zahraniãníchzaji‰Èoven.

Ing. Vladislav Hanãil – âeská poji‰Èovna,Ing. Ivo Bánovsk˘ – MultiMedia Computer

18

ních mûfiítek a letecké snímky rakouskéhoúzemí v mûfiítku 1:10 000.

Na pfiipojené v˘stavû nejsou v‰ak pravi-delnû vystavovány softwarové produktya datové zdroje. V˘znamnou souãástí v˘sta-vy jsou i hardwarové produkty. JestliÏe v mi-nulém roce kralovaly v˘stavû PDA a subno-tebooky vybavené nejãastûji aplikací GISArcPad ESRI, tak na leto‰ní v˘stavû domino-valy laserové datové snímaãe, urãené nejenpro snímání budov nebo prÛmyslov˘ch ob-jektÛ, ale pfiedev‰ím pro pozemní snímáníobtíÏnû dostupn˘ch terénních objektÛ (napfi.sesuvÛ, skalních fiícení nebo lavin). Pfiednív˘robce tûchto zafiízení, spoleãnost Topconnabízela rovnûÏ leteckou variantu laserov˘chsnímaãÛ, vãetnû nezbytného softwarea know-how.

Leto‰ní AGIT byl jako vÏdy velmi pfiíjem-nou platformou pro v˘mûnu zku‰enostív oblasti zpracování geoinformací. Pfií‰tí roãník, AGIT 2004 se koná ve dnech 7.– 9. 7. 2004. Zájemci o úãast na tomtosymposiu najdou dal‰í informace na stáléwebové stránce tohoto setkání geoinformati-kÛ – www.agit.at. (mr)

Leto‰ním ústfiedním tématem bylo vyuÏitíGIS dat a fie‰ení v rámci digitalizace státnísprávy a samosprávy. Nejvût‰í pozornost bylavûnována jednak postupnému pfiechodu odtradiãních zpÛsobÛ komunikace státní sprá-vy k digitální komunikaci spojené s realizacielektronického podpisu a vyuÏití elektronic-kého bankovnictví pfii platbách daní a poplat-kÛ. Pozornost se pfiitom soustfiedila zejménana projekty realizované v Rakousku a Nû-mecku. Nejvût‰í pozornost byla pfiitom vûno-vána projektu BundOnline 2005 ze SRNa projektÛm nûkter˘ch rakousk˘ch spolko-v˘ch zemí.

Projekt BundOnline 2005 se soustfieìujepfiedev‰ím na standardizaci elektronick˘chformuláfiÛ a pfiípravu zákonn˘ch opatfiení,která umoÏní elektronickou komunikaci me-zi jednotliv˘mi orgány státní správy a soukro-m˘mi subjekty (obãany, firmami) tak, aby odroku 2005 bylo moÏné fiadu správních ãin-ností vyfiizovat elektronicky. Prezentovanáfie‰ení zpracování prostorov˘ch dat mûstsk˘-mi aglomeracemi a územnû orientovan˘miorgány státní správy se soustfiedila zejménana klient/server fie‰ení publikace dat GISa metadat. K velmi pûkn˘m prezentacím pat-fiila data z oblasti Hamburgu.

Nedílnou souãástí leto‰ního roãníku AGITu byly ukázky zpracování projektÛ GISz oblasti dopravních systémÛ, infrastruktury,ekologie a krizového managementu. Nejvût-‰í pozornost pfiitahovala fie‰ení GIS vûnovanáloÀsk˘m záplavám v povodí Labe a Dunaje.Byly prezentovány rÛzné moÏnosti vyuÏitíleteck˘ch snímkÛ, vãetnû snímkÛ pofiíze-n˘ch laserov˘mi snímaãi. Vystavovatelé fie‰e-ní GIS zde souãasnû nabízeli nové verze pro-gramÛ pro hydrodynamické modelovánívodních tokÛ a systémy pfiedvídání záplava s nimi spojen˘ch dal‰ích jevÛ (sesuvy pÛdyapod.). Souãástí v˘stavy byly nejen nové soft-warové produkty a nabídka jejich aplikací,ale i velké mnoÏství datov˘ch zdrojÛ. Ra-kouská spoleãnost Geospace zde nabízelavelmi kvalitní snímky z druÏice IKONOS, ra-kousk˘ zemûmûfiick˘ úfiad nabízel ucelenéfiady velmi kvalitních digitálních map stfied-

AGIT 2003Jedním z v˘znamn˘ch kaÏdoroãních setkání odborníkÛ z oblastí geoinfor-

matiky je tfiídenní symposium vûnované aplikacím zpracování prostorov˘chdat (Angewandte Geographische Informationsverarbeitung, AGIT), které sekoná pravidelnû první ãervencov˘ t˘den v rakouském Salzburgu. VÛdãím té-matem leto‰ního, v pofiadí jiÏ patnáctého roãníku setkání odborníkÛ a firempfiedev‰ím z nûmecky mluvících zemí, byly elektronické systémy státní správya samosprávy (e-Goverment). Souãástí tfiídenního zasedání je tradiãnû v˘sta-va GIS produktÛ a fie‰ení, jíÏ se letos úãastnilo více neÏ 60 firem. PofiadateléAGITu, jimiÏ je salzburské Centrum pro zpracování geografick˘ch informacía Ústav geografie a aplikované geoinformatiky salzburské univerzity do pro-gramu symposia pravidelnû zafiazují rovnûÏ pracovní dílny (workshopy)a ‰kolení. Leto‰ní workshopy byly vûnovány zejména zpracování a vyuÏitírastrov˘ch dat, pfiedev‰ím dat z leteckého a druÏicového snímkování.

GIS při honu na zločinceZákefiní ostfielovaãi, ktefií jiÏ pfiipravilio Ïivot fiadu lidí v celkem tfiinácti útocích,jsou jiÏ za mfiíÏemi. Kriminalisté úspû‰nûvyuÏívali také technologii GIS.

Státy Maryland a Virginia a také distrikt hlavního mûsta Washingtonu pro-Ïívaly neb˘valé drama. Neznám˘ ostfielo-vaã útoãil ze zálohy na pravdûpodobnûnáhodné obûti. Kromû toho, Ïe na pfiípa-du pracovali kriminalisté, fiadová policiea dal‰í branné sloÏky, stranou nezÛstávalaani geoinformaãní komunita. Zatímco sekriminologové snaÏili vytvofiit v‰estrann˘obraz neznámého pachatele(Û), geoinfor-matici hledali zákonitosti v proveden˘chútocích z prostorového hlediska. V sázcebyly dal‰í Ïivoty, a tak práce probíhaly ho-reãnû.

Na pomoc kriminalistÛm a boji se zlo-ãinem vÛbec byl na Národním ústavuspravedlnosti (National Institute of Justice– NIJ) v USA zfiízen program »Mapovánía anal˘za pro vefiejnou bezpeãnost« (Map-ping and Analysis for Public Safety –MAPS) navazující na dfiívûj‰í Crime Map-ping Research Center (CMRC). Programse tû‰í mimofiádné pfiízni vlády USA a ‰iroké i odborné vefiejnosti. Cílem jepodpora co nejefektivnûj‰ího nasazenítechnologií GIS ke studiu zloãinnostia hlavnû v boji s ní.

MAPS pofiádá kaÏdoroãnû ‰kolení, semináfie a konference pro pozvané ãi pfiihlá‰ené zájemce, nabízí hodnotné pub-likace a praktické zku‰enosti a rovnûÏ poskytuje granty k fie‰ení ústfiední problematiky – boje se zloãinem. Na internetové stránce programu(www.ojp.usdoj.gov/nij/maps) si lze ne-jen zajímavû poãíst v problematice, kteráu nás z hlediska nasazení GIS není anizdaleka tak rozvinutá, ale také si stáhnoutzajímavé dokumenty a gisové ãi statistic-ké nástroje, mj. právû CrimeStat II a dal‰í.Na‰e bezpeãnostní sloÏky v aplikaci GISve své práci nezahálejí. Zku‰enosti z dru-hé strany »velké louÏe« mohou v ledas-ãem napomoci.

Oba podezfielí jsou nyní jiÏ za mfiíÏe-mi a vraÏedná zbraÀ byla identifiková-na. Ukazuje se v‰ak, Ïe se oba v dal‰íchstátech USA podíleli na dal‰ích hrdel-ních zloãinech, které jsou doposud ne-vyjasnûny. Îe GIS bude u toho, zdaprostorové aj. anal˘zy prokáÏí souvis-losti, je zfiejmé. (jk)

Zdroj: www.GEOinformace.cz, id ãlánku: 646, 6. 2. 2003

zahraniční akcekrátké zprávy

19

V úvodní ãásti pfiednesl prezident ESRIJack Dangermond svou pfiedstavu o v˘-znamu, dal‰ím v˘voji a uplatnûní geogra-fick˘ch informaãních systémÛ. Od doby,kdy prostfiedky GIS slouÏily k popisovánísvûta a jeho organizace, se v˘voj v˘znam-nû posunul. Datové modely, sady geodat,metadata, znalosti a software – to v‰e vy-tváfií inteligentní GIS. Internet pak dálepomáhá na‰e znalosti ‰ífiit, portály GISumoÏÀují jejich lep‰í organizaci a posky-tují prostfiedí, ve kterém je moÏno tytoznalosti propojit a efektivnû fie‰it konkrét-ní problém. GIS je stále více distribuován,dominantními se stávají webové sluÏby,které vytváfiejí nové metody a standardy.Spoleãnost GIS se roz‰ifiuje; pfiedstavují jijak v˘zkumníci, profesionálové a GIS uÏi-vatelé, tak i spotfiebitelé, jejichÏ poãet jeodhadován na 100 milionÛ. Strategií ESRIje poskytnout uÏivateli ty nejlep‰í pro-stfiedky GIS.

Jako kaÏd˘ rok si v prÛbûhu t˘dne mo-hl kaÏd˘ úãastník vybrat z mnoha tech-nick˘ch workshopÛ (napfi. »ArcGIS Geo-processing – scripting in ArcGIS 9«),kter˘ch bylo na kaÏd˘ den pfiipraveno ví-ce neÏ 100. Dal‰í moÏností bylo nav‰tívitpfiedná‰ky uÏivatelÛ GIS s urãitou specia-lizací (napfiíklad »Implementing GIS forLand Records«) uspofiádané do blokÛ po1,5 hodinû – tûchto blokÛ bylo rovnûÏcca 100 dennû.

Bûhem konference byly samozfiejmûpfiedvedeny stávající nástroje ArcGIS ver-ze 8.3 v praktick˘ch ukázkách uÏivatelÛ

a pfiedneseny informace o chystané verzi9.0. Novinky, které jsou pro ni pfiiprave-ny, spoãívají ve vylep‰ení stávajících a pfii-pojení nûkter˘ch jiÏ dfiíve ohla‰ovan˘chmodulÛ (napfi. Maplex – anotace a tvorbapopisek, Model Builder – grafické prostfie-dí pro tvorbu procesÛ). Nejvût‰ím pfiíno-sem jsou ale produkty ArcGIS Servera ArcGIS Engine, které v minul˘ch ver-zích nenajdete. Oba produkty pfiedstavujínové v˘vojové prostfiedí pro tvorbu kon-krétních fie‰ení GIS, pfiiãemÏ ArcGIS Ser-ver zaji‰Èuje plnou implementaci moÏnos-tí GIS pro celopodnikové úãely. ArcGISEngine je urãen pro tvorbu desktop apli-kací; obsahuje prostfiedky pro pfiidání dy-namick˘ch mapov˘ch a GIS schopností kestávajícím aplikacím nebo pro vytvofienívlastních mapov˘ch programÛ. UmoÏÀujevytvofiit jednoduché i velmi nároãné apli-kace s vizualizací, anal˘zou a správou dat.

Pokud jste nemûli zájem poslouchatv˘klad, mohli jste si prohlédnout grafickáfie‰ení aplikací GIS v poster session, kterábyla umístûna ve velké hale, pfiípadnûnav‰tívit v jiném rozsáhlém prostoru do-provodnou v˘stavu spolupracujících firemz oblasti tvorby aplikací, pofiizovánía zpracování dat. K dispozici byly stánkyse specialisty na jednotlivé softwarovéprodukty, se kter˘mi bylo moÏné konzul-tovat jak technické problémy, tak napfi.návrh konkrétního fie‰ení GIS. âást pro-gramu i prostoru, vãetnû sekce pro poste-ry, byla vyãlenûna pro úãastníky ze ‰kola univerzit. Pro soutûÏivé a sportovnû vy-

23. mezinárodní uživatelská konference ESRI proběhla ve znamení sloganu

»GIS Serving Our World«Ve dnech 7. aÏ 11. ãervence 2003 Ïilo kalifornské San Diego 23. mezinárodní uÏivatelskou konferencí

ESRI. Letos se v Kalifornii se‰lo více neÏ 11 tisíc uÏivatelÛ a zájemcÛ o geografické informaãní systémy ze 135 zemí svûta.

bavené jedince byl pfiipraven doprovodn˘program ve formû sportovních soutûÏí.

Jen pro pfiedstavu, jak rozsáhlá je to kaÏ-doroãnû akce: mûsto San Diego má samoo sobû 1,2 milionÛ obyvatel, kapacita Kon-gresového centra vyjádfiená celkovou vnitfi-ní plochou ãiní 1,7 mil. m2, plocha hlavní-ho sálu pro úvodní pfiedná‰ky 500 tis. m2,dal‰ích 600 tis. m2 bylo vyhrazeno pro v˘-stavy. Workshopy a pfiedná‰ky probíhalysoubûÏnû v cca 51 dal‰ích sálech, plochaposterové sekce mûla 90 tis. m2.

Za zmínku stojí i závûreãn˘ blok konfe-rence – clossing session, ve kterém byli vy-hlá‰eni v˘herci pfiihlá‰en˘ch aplikací GISa tvÛrci nejlep‰ích posterÛ v mnoha kategori-ích. Z âeské republiky byl letos ocenûn jakonejlep‰í uÏivatel technologie ESRI âesk˘ hy-drometeorologick˘ ústav. MoÏná nejzajíma-vûj‰ím bodem na závûreãné sekci je diskuse,kdy se hlásí o slovo úãastníci konferencea táÏí se vedení ESRI na rÛzné konkrétníproblémy, fiíkají, co chtûjí vylep‰it a co potfie-bují do software doplnit. Právû tato bezpro-stfiední diskuse je jedním ze zdrojÛ informa-cí, které jsou posléze vyuÏity pfii tvorbûnávrhÛ dal‰í verze GIS ESRI. (vz)

Mezi uživateli oceněnými za přínos k roz-voji GIS byl oceněn i Český hydrometeoro-logický ústav. Cenu převzali zástupci Mi-nisterstva životního prostředí, ing. JiříHradec (vlevo) a ing. Miroslav Jandura(vpravo). Uprostřed je Jack Dangermond,prezident ESRI a v pozadí ing. Petr Seidl,ředitel ARCDATA PRAHA, s.r.o.

zahraniční akce

20

Krizové řízení během povodnía internet jako nástroj krizové komunikace

Vidûli jste uÏ nûkdy pohromadû skupinu lidí od top managementu pfies uÏivatele aÏ po programátory a ex-terní dodavatele, jak spolu Ïivû diskutují a »dûlají« systém, jehoÏ první verzi pouÏívá za 48 hodin tfietina za-mûstnancÛ firmy a desítky tisíc zákazníkÛ? My v PraÏské energetice ano…

·lo samozfiejmû o mimofiádnou záleÏi-tost, která byla vynucena loÀsk˘mi ka-tastrofálními záplavami. Tehdy v PrazeVltava jen pomalu ukazovala, co bymohla dokázat. Bûhem pondûlí se pfieli-la pfies náplavky, vyhnala z kotvi‰tûparníky a vr˘vala stále hlub‰í vrásky doãela mnoha lidí. V úter˘ 13. srpna za-ãalo jít do tuhého. Vyhla‰ovaly se po-vodÀové stupnû a s obavami jsme sle-dovali události na jih a západ od Prahy.Prvnû zasedal krizov˘ ‰táb PraÏskéenergetiky a pfiijal opatfiení zamûfienáprimárnû na zaji‰tûní obecné bezpeã-nosti související s provozem energetic-k˘ch zafiízení.

Z hlediska IT podpory byly v tétofázi blíÏící se katastrofy velice dÛleÏitéinformace z Provoznû technického informaãního systému, jehoÏ nedílnousouãástí je GIS. Tento systém v rámcipodpory havarijního plánu obsahujedata oblastí ohraniãen˘ch linií dvaceti-leté a stoleté vody. Prostorov˘mi dota-zy potom bylo moÏné získat seznamyzafiízení, které se nacházely v zátopo-vé oblasti a byly ohroÏeny vodou. Dispeãink tak mohl odstavit v‰echnypozdûji zaplavené trafostanice je‰tûpfied pfiíchodem záplavové vlny, ãímÏv˘znamnû eliminoval rizika na zdravílidí a ‰kody na zafiízení. Odpojeno bylo celkem 526 transformaãních sta-nic, 320 velkoodbûratelÛ a 71 676 ma-lo- odbûratelÛ v 8 530 objektech. Dru-h˘ den voda kulminovala a krizov˘‰táb byl nucen vyhlásit stav nouze dleparagrafu 54, odst. 1a zákona458/2000 Sb.

Masivní opravy zafiízení nebylo je‰-tû moÏné kvÛli hladinû vody zahájit,ale na plné obrátky se pracovalo naplánu NOE, unikátním programu proNeodkladnou Obnovu Elektfiiny. Sou-ãástí programu byla i speciální aplikaã-ní podpora, která musela v relaci sestávajícím informaãním systémem po-kr˘t nové naléhavé potfieby. ·lo o tozachytit v‰echny relevantní informaceproudící do informaãního centra od te-rénních pracovníkÛ, mít pfiehledo kaÏdém zafiízení a moci tak efektiv-nû fiídit ve‰keré práce na odstraÀováníbezproudí a vést otevfienou komunika-

ci s vefiejností prostfiednictvím inter-netu.

V sekci IT PraÏské energetiky prefe-rujeme pfii v˘voji software klasické pfií-stupy a osvûdãené metodiky. Ty jsouv‰ak spojeny s mnoÏstvím formálníchúkonÛ a obvykle tak mÛÏe v˘voj aplika-ce trvat mûsíce. To bylo samozfiejmûv krizové situaci neakceptovatelné,a proto jsme postupovali metodou tzv.extrémního programování. Metodou,která z principu klade dÛraz na instinkt,nelpûní na formalitách a na interaktivnía inkrementální v˘voj, coÏ v ideálnímpfiípadû vede k rychl˘m v˘sledkÛm.

Nutno poznamenat, Ïe tato na‰e prv-ní zku‰enost z extrémním programová-ním byla vskutku extrémní. Odrazilo seto napfi. na netradiãním sloÏení hlavníhot˘mu fie‰itelÛ NOE, kde byl v jedné eta-pû kromû programátora i generální fiedi-tel spolu s fiediteli pro divizi SíÈ a Ob-chod. Jen oni totiÏ mohli závaznû a bezãasov˘ch ztrát definovat nové krizovéprocesy, které bylo tfieba podpofiit infor-maãním systémem. Jistû si pak umítepfiedstavit údiv pracovníkÛ, kdyÏ se najejich pracovi‰tû kvÛli detailnímu poro-zumûní problému na nûjak˘ ãas nastû-hovala tato neobvyklá pracovní skupina.

Aplikaãní podpora NOE stála vzhle-dem k zavedenému prostfiedí v PraÏskéenergetice na OS HP UNIX a DB ORAC-LE a dále byly uÏity produkty SAP a In-tergraph. To ov‰em nebylo v‰e, absolut-ní novinkou tehdy byla je‰tû spoluprácese spoleãností Multi Media Computer.DÛvodem bylo rozhodnutí vizualizovataktuální situaci rozvodné sítû v reálnémãase pro ‰irokou vefiejnost. Aplikace ob-sahovala informaci o stavu dodávkyelektrické energie o kaÏdé adrese v rám-ci hlavního mûsta. MoÏn˘ch stavÛ bylosedm, poãínaje pln˘m provozem (zelenábarva) aÏ po stav mimo provoz – nutnárevize (ãerná). Aplikace umoÏÀovala ry-chlé nalezení jakékoliv adresy v Prazepomocí jednoduchého vyhledávaãea okamÏité detailní zobrazení nalezenéadresy na mapovém podkladu.

Co se t˘ãe architektury systému, kte-r˘ hostoval na mapy.pre.cz, byla zaloÏe-na na systému Aquarius.NET. Systém

byl dimenzován na pfiedpokládanou ma-sivní zátûÏ, která se v prÛbûhu obnovyrozvodné sítû potvrdila. Systém pracovalna dvou serverech (dual XEON, 1 GBRAM, 100 GB HDD). Jeden ze serverÛbyl vyhrazen pro databázové operace,druh˘ byl aplikaãní pro Aquarius.NET.Oba stroje byly konfigurovány tak, abyv pfiípadû v˘padku jednoho z nich bylomoÏno okamÏitû obnovit provoz na zb˘-vajícím ze serverÛ. Z pohledu vybavenísystémov˘m SW se jednalo o operaãnísystém Windows 2000 Server, MS SQLServer 2000 a MS .NET Framework1.0. Tato konzistentní konfigurace na-bízela optimální správu a v˘konnostkterá byla v období ‰piãkov˘ch zátûÏívyÏadována.

Systém Aquarius.NET byl vyuÏívánpro vyhledávání adresy, ulice a obecnûlokality v rámci hlavního mûsta. Jednalose o specializovan˘ vyhledávací modul,do kterého byly umístûny informace po-skytnuté PRE o umístûní jednotliv˘chodbûratelÛ elektrické energie. Aktuálnístav kaÏdého odbûrného místa byl získá-ván z interních informaãních systémÛPRE a pouÏit pro vizualizaci nad mapo-v˘m podkladem. Napojení probíhalos vyuÏitím .NET web services – webo-v˘ch sluÏeb a datov˘ch blokÛ XML. Tímbylo dosaÏeno moÏnosti komunikacepfies zabezpeãení interních systémÛ PREa pfies hranice rozdíln˘ch platforem.

Zákazníci tak mohli do 48 hod. pokulminaci Vltavy na internetov˘chstránkách www.pre.cz najít ve‰keré dÛ-leÏité instrukce a hlavnû stále aktuálníinformace o prÛbûhu prací na kaÏdémodbûrném místû v postiÏené oblasti a zadal‰ích 24 hodin pfiibylo díky vysokémupracovnímu nasazení pracovníkÛ Multi-Media Computer i grafického rozhraníve formû interaktivní mapy. PovodÀovéstránky se staly mimofiádnû v˘znamn˘mnástrojem komunikace. První t˘den mû-ly aÏ 150 000 pfiístupÛ dennû a pomoh-ly získat 25 operátorkám call centrakontrolu nad do té doby neudrÏiteln˘mpoãtem pfiíchozích hovorÛ. Systém NOEbyl základním zdrojem informací, kteréslouÏily pro fiízení ãinností uvnitfi PraÏ-ské energetiky a tytéÏ informace v trans-formované podobû byly zároveÀ na in-

řešení GIS

tech. Z nich stojí ur-ãitû za zmínku infor-maãní sluÏba, kdejsou na adresewww.pre.cz/zakaz-nik/bezproudi.phpon-line zobrazoványnahlá‰ené v˘padkyelektfiiny. Realizová-no opût ve spoluprá-ci s MultiMediaComputer. Dále do-‰lo k vylep‰ením da-tové základny Pro-voznû technickémsystému, do kteréhobyly na základû no-v˘ch zku‰enostechpofiízeny nové, pfies-nûj‰í modely zápla-vov˘ch oblastí a jsounyní pfiipraveny prodispeãink podle prÛ-bûÏn˘ch informacío prÛtoku vody z kri-zového ‰tábu Prahy.Zku‰enosti z povod-ní také jednoznaãnûpotvrdily, Ïe v krizo-v˘ch situacích dojdek zahlcení standard-ních komunikaãníchkanálÛ na bázi tele-fonÛ (call centrum ãijednotlivá zákaznic-ká pracovi‰tû), proto-Ïe je tfieba informo-vat velké mnoÏstvízákazníkÛ a k tomuje naprosto ideálníinternet. Navíc z nû-ho bûÏnû pfiebírajíinformace i média,která spolehlivû po-kryjí i cílové skupi-ny mimo síÈ. V˘-znam internetu takv oblasti komunika-ce velmi stoupl.Proto vznikl v PraÏ-

ské energetice nov˘ proces, kter˘ zaji‰-Èuje tok informací od pracovníkÛu zdroje události pfies tiskového mluvãíaÏ po rychlou publikaci informací nawebu a pfiímé obeslání tiskov˘ch agen-tur e-mailem. Klíãovou technologickou»hraãkou« tiskového mluvãí, která jev tomto fie‰ení nezastupitelná je MobileDigital Assistant – pfiístroj, kter˘ sdru-Ïuje bûÏné funkce mobilního telefonua poãítaãe. Tiskov˘ mluvãí PraÏskéenergetiky tak nyní disponuje moÏnostípublikovat na webu zprávy praktickyodkudkoliv.

Ing. F. Drahozal, PRE, a.s.

21

ternetu, a to vãetnû grafické retrospekti-vy, kde bylo moÏno sledovat v˘voj situ-ace. Míra otevfienosti smûrem k vefiej-nosti nemûla v tomto ohledu díkytechnologiím u nás obdoby.

Povodnû jsou jiÏ za námi, ale zku‰e-nosti a spolupráce pfietrvává. Aãkoliv jsme hovofiili o systému NOE v minulémãase, je z dÛvodÛ pfiístupu k historick˘mdatÛm stále funkãní a i dnes máte moÏ-nost podívat se na stránkáchwww.pre.cz/povoden/povoden2002.phpnapfi. na retrospektivní grafické rozhraní.Zajímavûj‰í jsou ale nové vûci, které stavína konkrétních povodÀov˘ch zku‰enos-

Obyvatelé zaplavených oblastí získávali prostřednictvím internetuaktuální přehled dodávky elektrické energie.

22

On-line sledování vozidel a nákladů v reálném čase

Webov˘ GIS v zabezpeãeném provozu, kter˘ umoÏÀuje okamÏit˘ pfií-stup ke 140 datov˘m zdrojÛm, on-line sledování vozidel v reálném ãase,‰ifrovan˘ pfienos dat – to je IRRIS. Na následujících fiádcích se dozvíteo systému, kter˘ umoÏÀuje vojensk˘m uÏivatelÛm vyuÏívat tento inte-grovan˘ systém logistick˘ch informací.

Bezpeãnostní politika vût‰iny státÛ na svûtûse zmûnila po teroristickém útoku naWorld Trade Center dne 11. záfií 2001.Úfiady ve Spojen˘ch státech americk˘ch siuvûdomily, Ïe urychlenû potfiebují vytvofiitintegrovan˘ systém logistick˘ch informací,kter˘ usnadní a pomÛÏe koordinovat rychl˘pfiesun osob a materiálu s ohledem na pfií-padnou krizovou situaci.

Vzhledem k odpovûdnosti na v‰echúrovních armádní správy musí takov˘systém s dostateãn˘m zabezpeãením (‰ifro-vání dat) poskytovat funkãní prostfiedíschopné propojovat (agregovat) dataz ostatních informaãních systémÛ a inte-grovat nesourodé datové zdroje. Logistickérozhodování navíc vyÏaduje pfiístup ke kri-tick˘m datÛm dopravní infrastruktury jakojsou silnice, mosty, tunely a pfiehrady spolus aktuálními informacemi závisejícími nadynamick˘ch faktorech jako jsou poãasí,provoz a pozice vozidel v reálném ãase.

Systém s mnoha v˘‰e uveden˘mi poÏa-dovan˘mi schopnostmi jiÏ existuje z obdo-bí pfied rokem 2001. IRRIS (Intelligent Ro-ad & Rail Information Server) zaãal b˘tvyvíjen jiÏ v roce 1999 vládní agenturouMTMCTEA (Military Traffic ManagementCommand Transportation EngineeringAgency). Systém obsahuje plnohodnotn˘GIS, zabezpeãen˘ a pfiístupn˘ z webu. Sta-tické a dynamické dopravní informace jsouagregovány do jednoho uÏivatelsky snad-ného mapového rozhraní. Od doby vznikubyly do systému je‰tû doplnûny technolo-gie pro LBS (location-based services) a IRRIS se stal jedin˘m spoleãn˘m zdrojemdopravních logistick˘ch dat a informací zís-kan˘ch ze sledování v reálném ãase.

V souãasnosti IRRIS pfiistupuje k více neÏ140 nejrÛznûj‰ím datov˘m vrstvám vãetnûvytváfiené databáze pro domovní obranu Spo-jen˘ch státÛ. Databáze IRRIS obsahuje pfiibliÏ-nû jeden terabajt dat a je pfiístupná pro 400 aÏ500 vojensk˘ch uÏivatelÛ. Funkcionalitasystému je vybudována tak, Ïe i pfiímo v teré-nu mohou uÏivatelé pfiistupovat k IRRIS díkyLBS na bezdrátov˘ch pfienosn˘ch zafiízeních.Vzhledem k tomu, Ïe vozidla jsou vybavenaGPS s bezdrátov˘mi modemy, informace zo-

brazované v systému obsahují jejich aktuálnípozice snímané v reálném ãase.

Agregace dopravních informacíV kaÏdém okamÏiku tisíce vozidel po celémsvûtû pfiepravují vojensk˘ materiál a v˘zbroj,vãetnû rÛzn˘ch utajovan˘ch transportÛ.Vládní agentura MTMCTEA pouÏívá IRRISke sledování vût‰iny tûchto nákladÛ v reál-ném ãase. Systém je v souãasnosti schopenzajistit sledování kdekoliv na území USAa brzy bude poskytovat moÏnost celosvûto-vého sledování jakéhokoliv nákladu. Jakosystém pro agregaci prostorov˘ch informacía mapov˘ch podkladÛ IRRIS obsahuje webo-vou GIS technologii poskytující celou fiadumapov˘ch vrstev a aplikací pro osoby rozho-dující a odpovûdné za pfiepravu vojensk˘chnákladÛ. Tito uÏivatelé se pfiihla‰ují do systé-mu pfies internet a zkoumají aktuální pod-mínky na trasách, které budou vyuÏívat.

ZabezpečeníBezpeãnost je hlavním kritériem prosystém IRRIS. Webov˘ server pouÏívá prozabezpeãení a autorizaci pfiístupu protokolSSL. Program zahrnuje nûkolik úrovní pfií-stupu, které omezují dostupnost data funkcí pro jednotlivé kategorie uÏivatelÛ.

IRRIS pracuje s velice jednoduch˘m gra-fick˘m rozhraním. Statická prostorová dataa údaje o aktuálním poãasí a provozu jsouuloÏeny v centrální databázi IRRIS. Ko-merãní geoprostorov˘ software zaji‰Èuje vi-zualizaci, dotazovací a editaãní funkce, kte-ré doplÀují data pfii vytváfiení map. Mapy zesystému IRRIS spolu s ostatními informace-mi jsou také publikovány na internet ko-merãním geoinformaãním systémem.

DataZákladním datovou vrstvou IRRIS je ko-merãnû dostupná digitální dopravní ma-pa USA. Na této mapû jsou zv˘raznûnypfiedem schválené trasy pro pfiepravuosob a materiálu mezi jednotliv˘mi zá-kladnami na území USA. Mapa také ob-sahuje data z US National Bridge Inven-tory. Tato data usnadÀují v˘bûr optimálnítrasy pro konkrétní konvoje. UÏivatelémají samozfiejmû moÏnost si také zobra-zit letecké snímky, Ïelezniãní a fiíãní síÈ,

terminály, trasy pro nebezpeãné nákladya vojenská zafiízení.

ItinerářeV dal‰í fázi systému budou mít uÏivatelé pfií-stup k pfiesnému itineráfii popisujícímu pláncesty. V subsystému pro vyhledávání opti-málních tras, kter˘ je vyvíjen, uÏivatel jed-nodu‰e vybere bod zaãátku trasy, cíl a typvojensk˘ch vozidel, které budou souãástíkonvoje. IRRIS poté zpracuje v‰echna aktu-ální data (provoz, poãasí) spolu se statick˘miúdaji (‰ífika silnice, omezení na jednotliv˘chúsecích), a pak zobrazí optimální trasu namapû. Vût‰ina pfiipraven˘ch tras je také na-snímána kamerami z pohledu letadla nebovozidla. Klinutím na ikonu v mapû si mÛÏevojensk˘ fiidiã zobrazit geokódované snímkyse skuteãnou charakteristikou silnice a po-tenciálními nouzov˘mi odboãkami. T̆ m IRRIS také zpracoval podrobné mapy vojen-sk˘ch základen, skladi‰È a leti‰È, a tak fiidiãpfiesnû ví, kam má smûfiovat zásilku.

Sledování vojenských nákladůGISové jádro a agregaãní funkce IRRISu po-skytují ideální platformu pro sledování vozi-del a nákladÛ v reálném ãase. IRRIS obsahu-je nejnovûj‰í sledovací technologies vyuÏitím GPS jednotek zabudovan˘ch vevozidlech pro urãování jejich polohy. Satelit-ní komunikace a online modemy posílají da-ta pfiímo na vzdálen˘ server.

V jednoduché aplikaci mohou vojen‰típlánovaãi kdekoliv v USA zobrazovat státní nebo regionální mapy a prohlíÏet buìkompletní stav provozu v‰ech vojensk˘chnákladÛ nebo sledovat jen vozidla s urãit˘mnákladem. Dal‰í funkcí, která se plánuje, jevytvofiení obalov˘ch zón kolem stanove-n˘ch tras. Pokud se vozidlo ocitne mimo tu-to zónu, spustí se alarm, kter˘ upozorní pfií-slu‰né pracovníky.

Zprávy o počasí a dopravěSystém IRRIS splupracuje s poskytovatelempublikujícím data o poãasí ve foramátechkompatibilních s GIS, která mohou b˘tv reálném ãase integrována pomocí GISo-vého jádra do systému. Tento poskytovatelposílá pfiedpovûdi a mapy pomocí satelitÛdo jednotliv˘ch agenturních poboãek.

Aktuální pfiehledy o provozu z celéhoúzemí jsou do IRRISu doruãovány pfies ‰ifro-vané pfiipojení. Tyto údaje jsou automatizo-vanû geokódovány pfii vkládání do databázetak, aby reporty událostí byly umístûny nasprávn˘ch pozicích v základní mapû.

KdyÏ uÏivatel definuje svoji zájmovouoblast vloÏením poãáteãního a cílového bo-du, GIS vyuÏije takto definované hranicepro dotaz do centrální databáze na jakou-koliv událost z dopravy nebo poãasí, kteráspadá právû do této oblasti. Webov˘ GISpoté s pouÏitím standardních XML proto-

řešení

kolÛ poskytne grafické nebo textové zprá-vy koncov˘m uÏivatelÛm na trase.

Stále ve vývojiPro armádu, bezpeãnost, ale ani civilníaplikace tu je‰tû nikdy pfied tím na Webunebyl jeden portál, kter˘ by byl schopenkombinovat na jednom místû statická dataz dopravy, data ze sledování vozidel v reál-ném ãase spolu s plánováním tras proto,aby usnadnil plánování pohybu osob, vozi-del a nákladu. IRRIS stále pokraãuje vespolupráci s vládními agenturami na hledá-ní nov˘ch moÏností jeho uplatnûní.

Dokonce i pro civilní sektor, kter˘ senezab˘vá bezpeãností má IRRIS budouc-

nost. Tím, Ïe byl vybudován pomocí otev-fien˘ch technologií, poskytuje potenciálpro odbory dopravy jednotliv˘ch státÛk integraci do jejich informaãních systé-mÛ dopravní infrastruktury.

Technologické pozadí celého systémuGenerálním dodavatelem IRRIS je softwarovû nezávislá konzultaãní firmaGeoDecisions (www.geodecisions.com),subdodavateli jsou Intergraph (www.inter-graph.com/imgs) a jeho divize Intelli-where (www.intelliwhere.com) – dodáv-ka LBS fie‰ení, software IntelliWhereLocationServer je základním nástrojem

pro LBS, mapování a routing; GeoMediaWebMap poskytuje v IRRISu publikacimap pro web. Pro centrální databázi jevyuÏíván databázov˘ systém Oracle Spati-al firmy Oracle (www.oracle.com). PouÏi-té datové zdroje: Navigation Technologies(www.navtech.com) – základní mapa,TrafficCast (www.traficcast.com) – datao dopravním provozu, Meteorlogix(www.meteorlogix.com) – údaje o poãasí.

Pozn.: V plném anglickém znûní byltento text uvefiejnûn v ãasopise GeospatialSolutions, únor 2003 (www.geospatial-online.com).

Jan Velehradsk˘

Snaha omezení kriminálních ãinÛ pácha-n˘ch na dûtech (ale i dûtmi) b˘vá spojovánas maximálním dohledem rodiãÛ nad voln˘mãasem dûtí. Pfii trvalé implementaci ãipu podkÛÏi (fie‰ení v Anglii nebo Nûmecku) vyvstá-vá otázka humánnosti takového fie‰ení, kterélze pouÏít na hlídání automobilu nebo psa,ale u Ïivé lidské bytosti naráÏíme na lidskápráva a omezování osobní svobody.

Hon na Širokka pomocí GPSV roce 2002 na praÏské Bambiriádû pfiedsta-vilo SdruÏení pfiátel Jaroslava Foglara (SPJF)zajímavou verzi hry z Foglarov˘ch románÛo Rychl˘ch ‰ípech. Jednalo se vlastnû o mo-difikaci honu »vontsk˘ch« dûtsk˘ch skupi-nek na tajemnou postavu ·irokko, která máu sebe JeÏka v kleci – legendární hlavolama odznak moci v dûtském svûtû.

Klasick˘ hon se odehrává ve ztemnûl˘chuliãkách starobylé mûstské zástavby. Bambi-riádní provedení této hry umoÏnilo pomocímoderních technologií a prostfiednictvím sa-telitÛ GPS, datového pfienosu GSM a zabez-peãovacího a sledovacího systému Lupus on-line urãovat v reálném ãase polohu ·irokkav zájmovém území praÏské Letné. ·irokko,kter˘ mûl u sebe touÏebnû hledan˘ hlavolama GPS pfiijímaã s GSM modulem, nebyl nijakmaskován a volnû a nevázanû se pohybovalv prostoru Bambiriády a nejbliωího okolí. Je-ho polohové soufiadnice se pfiená‰ely do sle-dovacího centra (Bambiriádní stan SPJF), kdese vykreslovala na leteckém snímku Leten-ské plánû jeho aktuální poloha. Úkolem sku-pin dûtí (tfiíd, rodin, oddílÛ…) bylo pomocíinformací o poloze volnû dostupn˘ch ve sle-dovacím centru (datová projekce na plátno)nalézt pohybující se obãanskou postavu ·irokka a získat od ní hlavolam.

Hra probíhala kaÏdou hodinu s mûnící-mi se postavami tajemného ·irokka (panís koãárkem, mladík, dûdeãek, policista…).Skupina, která odhalila ·irokka, získala ke-

ramick˘ hlavolam JeÏek v kleci a propagaã-ní materiály SPJF a partnerÛ projektu.

Hra nebo vážná věcTato hra (atrakce na veletrhu dûtsk˘chsdruÏení Bambiriáda) vyboãovala z bûÏnûprezentovan˘ch aktivit ostatních dûtsk˘chsdruÏení a organizací a právem se setkalase zájmem dûtí, dospûl˘ch i médií.

SdruÏení pfiátel J. Foglara nabízí dûtem,mládeÏi i dospûl˘m volnoãasové aktivitya angaÏuje se i v prevenci dûtské kriminali-ty. SPJF si uvûdomilo, Ïe spousta rodiãÛ vy-uÏívá jiÏ dnes mobilní komunikaci k pfie-hledu o pohybu sv˘ch dûtí. Mnohételefony mají v souãasnosti v sobû zabudo-ván modul GPS k urãování polohy a nej-bliωí budoucnost jistû pfiinese moÏnost zís-kávání pfiesné polohové informace pomocíGSM a GPS v reálném ãase pfii levnémprovozu. JiÏ dnes se tímto zpÛsobem moni-toruje pohyb draωích osobních vozidel, ka-mionÛ, zásilek s penûzi, ale tyto sluÏbysystému LUPUS on-line vyuÏívá i armádní

kur˘rní sluÏba v NATO, zvlá‰tní oddíly Po-licie âR aj. Sledovací systém Lupus on-linedosahuje pro potfieby hry nezbytné pfies-nosti (cca 5 metrÛ v poloze) a byla mu za-pÛjãena znaãka Czech Made 833520.

Na loÀské Bambiriádû byl systém nasa-zen v rámci dûtské hry a SPJF touto hroudemonstrovalo nejenom prevenci krimi-nality u dûtí, ale posunulo oblast GIS i dovolnoãasov˘ch aktivit a her.

Organizátofii hry tímto je‰tû jedenkrátdûkují spoleãnostem Princip, a.s., Gepro,s.r.o., Gefos, a.s, VÚGTK, Katedra mapo-vání a kartografie FSV – âVUT a patronucelého projektu ãasopisu Zemûmûfiiã.

·koda, Ïe T-Mobil (Paegas) neposkytlminuty pro bambiriádní datov˘ pfienoszdarma. Hon na ·irokka, o kter˘ byl mezidûtmi i dospûl˘mi velk˘ zájem, by takmohl probíhat podstatnû ãastûji.Adresy: www.princip.cz, www.gepro.cz,www.gefos.cz, www.vugtk.cz, www.bambiriada.cz, www.spjf.adam.cz,www.bohousek.cz (PP SPJF)

Sledování dětí v ČR pomocí mobilního telefonu Na‰e sdûlovací prostfiedky letos bombasticky informovaly o v zahraniãí zkou‰ené moÏnosti sledování dûtí

pomocí implementovaného ãipu. Loni si se sledovacím modulem hrály dûti i s dospûl˘mi v Praze.

Foto: archiv SPJF

Ve stanu se v počítači on-line vyhodnocovala aktuální poloha, která se zobrazovala napromítaném leteckém snímku společnosti Gefos se zákresem bambiriádního městečka jako pohybující se kurzor (ježek v kleci). Hledanou postavou byla i maminka s kočárkem.

23

24

GeoMedia. GIS-Arbeits-buchMartina Seuss, Ro-bert SeussHerbert WichmannVerlag, 2002, ISBN3-87607-289-2, 244stran, broÏováno,CD-ROM, doporuãe-ná cena 52 Euro

Velmi detailní po-pis univerzální inteli-gentní prohlíÏeãky dat GIS GeoMedia,verze 4.0. Kniha je dobfie sestaven˘m prÛ-vodcem programem s fiadou praktick˘chcviãení, která jsou zamûfiena jak na správudatov˘ch zdrojÛ, tak tvorbu tématick˘chmap. Vzhledem k tomu, Ïe jeden z autorÛje souãasnû provozovatelem inÏen˘rskékanceláfie, je kniha zamûfiena na fie‰enípraktick˘ch úloh z oblasti dopravní infra-struktury, pozemkov˘ch úprav a správymajetku. Knihu vyuÏijí zejména zaãáteãní-ci v oblasti GIS a stfiednû pokroãilí uÏiva-telé systému GeoMedia. Zamûfiení jednot-liv˘ch kapitol a jejich fiazení umoÏní v‰emuÏivatelÛm GeoMedií seznámit se s tímtosystémem krok za krokem. Na CD ROMãtenáfi najde jak 90 denní funkãní licencisystému GeoMedia, tak datové souborypro fie‰ení jednotliv˘ch praktick˘ch úlohpopsan˘ch v knize. Knihu lze vfiele dopo-ruãit v‰em zájemcÛm o software GIS spo-leãnosti Intergraph, zejména tûm uÏivate-lÛm, ktefií chtûjí studovat nebo pracovatv nûkteré nûmecky mluvící zemi.

Web-Mapping 2Telekartographie, Geovisualisierungund mobile GeodiensteEditofii: Hartmut Asche, ChristianHerrmannHerbert WichmannVerlag, 2003, ISBN3-87907-388-0, 208stran, broÏovánodoporuãená cena:40 Euro

Kniha je soubo-rem ãlánkÛ vûnova-n˘ch GIS v prostfiedíinternetu/intranetu a vyuÏití GIS v teré-nu, resp. v mobilních zafiízeních, vãetnû

mobilních telefonÛ s podporou protokoluWAP. Sborník prací je rozdûlen na pût, pfii-bliÏnû stejnocenn˘ch ãástí. První ãást jevûnována presentaci dynamick˘ch dat GISv prostfiedí internetu, kdy jsou v˘stiÏnûcharakterizovány moÏnosti prezentace datGIS v prostfiedí webu. Druhá ãást sborní-ku se vûnuje technice prezentace vektoro-v˘ch dat na webu, vãetnû podrobné cha-rakteristiky jednotliv˘ch pracovníchnástrojÛ a pouÏívan˘ch datov˘ch formátÛ.Tfietí ãást pfiiná‰í pfiíklady nûkolika aktuál-ních aplikací, od vizualizace váleãného ta-Ïení Napoleona do Ruska, pfies zdravotníatlas Holandska, virtuální atlas ·védska poprezentaci virtuálních systémÛ GIS vyuÏí-vající nástroj TerraView. âtvrt˘ souborãlánkÛ je vûnován mobilním aplikacímGIS, jak z pohledu pouÏívan˘ch technolo-gií, tak z hlediska praktického vyuÏití pfie-nosu dat GIS pomocí protokolu WAP. Po-slední ãást je vûnována aplikacím GISv prostfiedí internetu/intranetu z hlediskajednotliv˘ch technologick˘ch postupÛa OpenGIS standardÛ.

Knihu lze vfiele doporuãit zejménav‰em zájemcÛm o práci s GIS v prostfiedíinternetu/intranetu.

Angewandte Geographis-che Informationsverarbei-tung XVBeiträge zumAGIT-SymposiumSalzburg 2003Editofii: Josef Strohl,Thomas Blascke,Gerald GriesebnerHerbert WichmannVerlag, 2003, ISBN3-87907-392-0, 588stran, broÏováno do-poruãená cena 85 Euro

Kniha pfiedstavuje soubor referátÛpfiednesen˘ch na leto‰ním zasedáníkonference AGIT v rakouském Salzbur-gu. Jednání konference je vûnován sa-mostatn˘ pfiíspûvek v tomto ãísle a tu-díÏ se soustfiedím jen na vyzdviÏenínejv˘znamnûj‰ích pfiíspûvkÛ publikova-n˘ch v tomto sborníku. Sborník obsa-huje celkem 71 pfiíspûvkÛ ze v‰ech v˘-znamn˘ch oblastí aplikace

Přečtěte si

geografick˘ch informaãních systémÛ.Velká ãást pfiíspûvkÛ se soustfieìuje naaplikace systémÛ GIS v ekologii. S ohle-dem na katastrofální záplavy ve stfiedníEvropû v roce 2002 je vût‰í poãet pfiís-pûvkÛ aktuálnû vûnován moÏnostema praktick˘m aplikacím GISu v zátopo-v˘ch oblastech, zejména povodí R˘naa Labe. Znaãná ãást pfiíspûvkÛ leto‰níhoAGITu, které jsou publikované v tomtosborníku se soustfieìuje na aktuálníproblémy péãe o území, jeho vyuÏití,monitorování rostlinného krytu a moni-torování lokálních pfiírodních jevÛ (se-suvy, laviny, roz‰ífiení rÛzn˘ch bioto-pÛ). V˘znamné místo ve sborníku majírovnûÏ fie‰ení GIS z oblasti územníhoplánování a vyuÏívání dopravní infra-struktury. Sborník nabízí ucelen˘ po-hled na poslední zasedání v˘znamnéhosetkání uÏivatelÛ systémÛ GIS z nûmec-ky mluvících zemí.

Z nabídky dalších nakladatelství:

Peter Fisher, DavidUnwin (editofii)Virtual Rea-lity in Geo-graphyTaylor & Francis, leden 2002304 str., ISBN:074840905X

Michael Abbey, Mike Corey, IanAbramsonOracle9i – Základy práce s databází Oracle9iSoftPress, 2002480 str., ISBN:8086497240

Pokud jste v rámci své práce neabsol-vovali jiÏ nûjaké ‰kolení na Oracle, urãitûse vám na tuto knihu v knihovnû prá‰itnebude. Kniha téÏ obsahuje tipy a pfiíkla-dy z praxe.

redakce

Knižní koutek GEOinformaceV dne‰ní kniÏní hlídce poprvé pfiiblíÏíme produkci jednoho z v˘znamn˘ch zahraniãních nakladatelství,

které se systematicky vûnuje vydávání odborné literatury z oblasti geoinformatiky. Jedná se o nûmecké vydava-telství Herbert Wichmann z Heidelbergu, které bylo zaloÏeno v Berlínû v roce 1933 jako vydavatelství technic-ké literatury z oblasti zemûmûfiiãství a geodezie. Po pfiestûhování do Heidelbergu v roce 1994 se roz‰ífiila oblast jeho pÛsobnosti na oblast GIS, DPZ a fotogrammetrie. V˘znamn˘m GIS periodikem tohoto vydavatel-ství je ãasopis GeoBIT, kter˘ letos uÏ vychází v osmém roãníku. Vydavatelství je dnes souãástí konsorcia Hüthig GmbH, které sdruÏuje nûkolik nûmeck˘ch vydavatelství technické a ekonomické literatury.

25

GS20

Sbûr dat pro vበGIS nebyl nikdy pfiedtím tak snadn˘.

GEFOS, a.s., Zastoupení Leica Geosystems pro âRKundratka 17180 82 Praha 8 – LibeÀTel.: 283 842 620, fax: 283 842 621E-mail: obchod@gefos.cz Internet: www.gefos.cz/leica

Profesionální GIS/GPS do dlanû jedné ruky

Pfiesn˘ GPS ãip Indigos integrovanou anténou,pfiíjem satelitních korekcíWAAS / EGNOS

Tlaãítko kontextovéhomenu má obdobnoufunkci jako pravé tlaãítkona my‰i v MS Windows

Klávesnice ve stylu mobilních telefonÛ pro rychlé psaní textÛ, duplikovaná tlaãítka enter a ‰ipky na bokupfiístroje

Rádiové »Bluetooth« rozhraní pro komunikacis externími zafiízenímia pro pfienos dat

Úplné informace o stavuGPS vãetnû stálého monitorování pfiesnosti mûfiení

Velk˘ grafick˘ LCD displej pro pfiehledn˘sbûr dat, editaci, vkládání atributÛ a vytyãování

PowerPage – schopnostrychlého listování mezi více aplikacemi, kterémohou b˘t otevfieny na pozadí

Porty pro externí zafiízení,pfienos dat a pfiípadnépfiipojení externí GPS antény

26

Předseda ČÚZK o geodatechV rámci rozhovoru redakce s pfiedsedou âeského úfiadu zemûmûfiic-

kého a katastrálního ing. Karlem Veãefie do‰lo i na geoinformatiku...

Svoji vizi resortu jste loni v bfieznukromû spolehlivého katastru vidûl takév zabezpeãení základní geoinformaãníinfrastruktury. Jaká je finanãní dostup-nost geodat? Konkrétnû tfieba kolik za-platí resortu âÚZK obec s roz‰ífienoupÛsobností za data z KN a ortofotoma-pu svého území (cca velikosti 1/3 okre-su)? Pfiedpokládáte rozdílné poplatkypro komerãní úãely a nûjaké manipu-laãní poplatky pro ‰koly, státní orgányatd.? Pr˘ dokonce nabízíte i data s ome-zenou ãasovou licencí (na 5 let)?

V projektu Národní geoinformaãní infra-struktura, kter˘ obsahuje hlavní zámûryohlednû základních datov˘ch zdrojÛ, resortpokraãuje pfiesto, Ïe není odpovídajícím zpÛ-sobem podporován financováním ze státníhorozpoãtu. Hledáme moÏné úspory a cestyk zaji‰tûní hlavních cílÛ s men‰ím objememprostfiedkÛ. Cenová politika resortu v oblastimapové produkce mimo KN je zcela zfietel-nû vedena snahou o vytvofiení takov˘ch pod-mínek, které nebudou vyuÏití na‰ich pro-duktÛ zbyteãnû bránit. Dal‰ím z takov˘chkrokÛ je sníÏení cen napfi. ZABAGED, alei dal‰ích produktÛ, ke kterému do‰lo pfiednûkolika mûsíci. V‰echny informace jsou do-stupné na na‰ich internetov˘ch stránkách,vãetnû informace o 50% slevû pro správníúfiady, územní samosprávu a ‰koly. Nemámihned po ruce cenové údaje ve vztahu k ob-cím s roz‰ífienou pÛsobností, ale mohu uvéstúdaje zpracované pro kraje. Vezmeme-li kra-je stfiední velikosti, jak˘mi jsou Královéhra-deck˘, Pardubick˘, Olomouck˘ nebo tfiebaÚsteck˘, pak ortofoto v ‰edé ‰kále vycházív rozmezí 60 aÏ 70 tis. Kã, rastrová základnímapa âR 1 : 10 000 pfiibliÏnû 40 tis. Kãa ZABAGED pfiibliÏnû 300 tis. Kã. Toto jsouceny pfii jednorázové platbû, uÏivatelÛm jsou

v‰ak nabízeny také dlouhodobûj‰í smlouvy,na jejichÏ základû mohou získávat v rámcitéto ceny i aktualizovaná data a platba se bezjakéhokoli nav˘‰ení rozkládá do tfií let. Jestlitato nabídka vyvolává dojem ãasovû omeze-né licence, pak jde o omyl; ten, kdo by chtûlpo tfiech letech v tomto reÏimu pokraãovat,naváÏe nov˘ smluvní vztah pro aktualizacidat, kde se podmínky pro jednotlivé produk-ty li‰í, napfi. pro ZABAGED se hradí 25 %z ceny za první pofiízení pfii nahrazení aktua-lizovan˘mi listy a vÏdy jen za tyto konkrétníaktualizované listy. Pau‰ální poplatek za ak-tualizace budeme nabízet po roce 2005, aÏtoto dílo pfiejde do ustáleného aktualizaãníhoprocesu. I u ostatních produktÛ je v souãas-nosti asi nejlep‰í hradit pouze konkrétní,v daném roce aktualizované listy, u rastrÛZM–10 jde o 15 % pÛvodní ceny. Nechcispekulovat, co je skuteãn˘m dÛvodem ‰ífienírÛzn˘ch m˘tÛ o cenách tûchto produktÛ, jakvelk˘ podíl na tom má neochota mnoha uÏi-vatelÛ platit státnímu úfiadu za data nebo na-‰e malá schopnost jednání s uÏivateli. Budeto zfiejmû urãitá smûs tûchto dÛvodÛ. Osob-nû by pro mne bylo nejjednodu‰‰í, kdyby Mi-nisterstvo financí rasantnû sníÏilo pfiíjmy roz-poãtové kapitoly âÚZK a já se nemusel stáledohadovat se stoupenci my‰lenky »informaã-ního komunismu«. Taková zmûna v‰ak neníreálná s ohledem na rozpoãtovou situaci a zanûkolik let po vstupu âR do EU by se zfiejmûukázala jako velk˘ omyl, kdyÏ Ïádná z národ-ních mapovacích agentur dne‰ních ãlensk˘chzemí EU takto nepostupuje.

Soubor popisn˘ch informací KN je zpoplat-Àován podle platné vyhlá‰ky a roãní aktualiza-ce dat prÛmûrného kraje vyjde zhruba na 300tis. Kã. Pokud nedojde ke sníÏení pfiíjmÛ, kte-ré musíme odvádût do státního rozpoãtu, ne-dojde ani ke sníÏení tûchto poplatkÛ.

Podafiilo se vyfie‰it problém s MF âR,kdy máte ostatním státním orgánÛmúãtovat poplatky za data ZABAGED,KN, ortofoto? Kolik penûz se minul˘rok takto pfiesunulo v rámci státníhorozpoãtu z jedné kapsy do druhé? Jaká

je to ãást z celkov˘ch pfiíjmÛ âÚZK zadata a mají tyto pfiesuny financí podleva‰eho názoru smysl?

Na tuto otázku jsem jiÏ zãásti odpovûdûl.Platby v rámci státního rozpoãtu âR nejsoutak rozsáhlé, jak se nûktefií domnívají, odha-doval bych je za loÀsk˘ rok v rozmezí 20 aÏ30 mil. Kã i pfii zapoãtení plateb okresníchúfiadÛ, neboÈ státní orgány vût‰inou dostávajídata zdarma. Je v‰ak tfieba rozli‰ovat mezistátním rozpoãtem a rozpoãty územních sa-mosprávn˘ch celkÛ. Z tûchto rozpoãtÛ ply-nuly pfiíjmy za data v objemu pfiibliÏnû 40 mil.Kã a kdybychom vzali v úvahu i Pozemkov˘fond, ‰lo by o dal‰ích více neÏ 20 mil. Kã. To dohromady ãiní polovinu pfiíjmÛ rozpo-ãtové kapitoly âÚZK. Platby za data svÛjsmysl bezpochyby mají a i v tûch pfiípadech,kdy poskytujeme bezplatnû, vyãíslujeme prostátní závûreãn˘ úãet hodnotu takto poskyt-nut˘ch dat. KdyÏ pominu znám˘ argument,Ïe toho, co je zadarmo si nikdo neváÏí, jsoutu dal‰í dÛleÏité aspekty. Poplatky regulujíobjem poÏadavkÛ na poskytnutí údajÛ, ne-boÈ uÏivatel musí zvaÏovat, zdá dá pfiednosttomuto nebo jinému v˘daji. Uvádím ãastopfiíklad dálkového pfiístupu k údajÛm katast-ru, kter˘ by v pfiípadû bezplatnosti znamenalvelké riziko zahlcení centrální databáze, ja-k˘m pro‰el v minulosti obchodní rejstfiík,kter˘ tomuto riziku ãelí fiádovû v˘konnûj‰ímHW ve srovnání s CDB KN. Pfiitom jde o v˘-raznû men‰í registr s jednodu‰‰ím obsahem.UÏivatel, kter˘ má pocit, Ïe stát musí v‰ech-no zaplatit, má ãasto mnoho poÏadavkÛ naobsah a aktuálnost dat. O tom, jestli nûkterépoÏadavky na data nejsou pfiehnané, zaãneuvaÏovat tehdy, kdyÏ je konfrontován s ná-klady na realizaci svého poÏadavku. Na dru-hé stranû produkce nehrazen˘ch v˘stupÛv zemûmûfiictví, kde nejde o v˘sledky správ-ního procesu, mÛÏe vést ke zhor‰ení jejichkvality. Zákazník dostává v˘stupy zdarmaa tak je jeho pozice jako zákazníka oslabena.

(rp)Cel˘ rozhovor naleznete v ãasopise

Zemûmûfiiã ã. 4/2003 nebo na www.zememeric.cz, id=715

Foto archiv redakce

130 let čekali na stoletouvodu ve Spolaně Neratovice

âeská poboãka hnutí Greenpeacese obrátila na na‰i redakci s Ïádostío pomoc pfii vymûfiení hladiny sto-leté vody u Spolany Neratovice.

24. ledna 2002 (pÛl roku pfiedsrpnov˘mi záplavami) jsme za po-mocí rotaãního laseru a pod dohle-dem médií (i nûmeck˘ch televizí)vyznaãili pfied vrátnicí Spolany (dál

nebyl nikdo vpu‰tûn) hladinu záplavové stole-té vody. Stoletá voda by tekla do areálu che-miãky nejen pfies plot, ale i okny vrátnice. Pod-

le mapy a úrovnû okolního terénunebylo pochyb, Ïe by voda zaplavilai dioxiny kontaminované haly.

Vedení chemiãky tvrdo‰ijnûodmítalo moÏnost zaplavení ne-bezpeãn˘ch míst. Riskování vy-plavení dioxinÛ, které jsou v do-sahu oãekávané stoleté vody, jenepochopitelné, ale nátlak ekolo-

gÛ pfieci jenom pomohl. I kdyÏ v Neratovi-cích nikdo tak velkou vodu nepamatoval(není divu, vÏdyÈ na Labi stoletá voda ne-byla jiÏ 130 let), do‰lo alespoÀ k obezdûníkontaminovan˘ch míst. Tato zeì zabránilaekologickému zamofiení dolního toku Labe o 6 mûsícÛ pozdûji. Modifikace dio-xinÛ ze Spolany pouÏívali Ameriãané veválce ve Vietnamu (Agent Orange) a je‰tûdnes tam nic neroste. (zs)

Více na www.zememeric.cz/02-05/spolana.html

data

27

Objednejte si

âasopis GEOinformace si mÛÏete objednat:▼ pfies web na adrese

www.geoinformace.cz▼ e-mailem po‰lete kontaktní

údaje na adresu predplatne@geoinformace.cz

▼ po‰tou po‰lete na adresu redakcevyplnûn˘ formuláfi.

Pfiedplatné na rok 2004 je 196 Kã.

Název firmy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Titul: . . . Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . .Pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .PSâ: . . . . . . Mûsto: . . . . . . . . . . . . . . .Tel., fax: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Mobil: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Web: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Iâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .DIâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .ã. úãtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Datum a podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Čísla čísla

Databáze článků nawww.GEOinformace.czV polovinû záfií 2003 pfierostl identifikátor»id« ãlánkÛ v databázi pfiíspûvkÛ geoinfor-maãního portálu ãasopisu GEOinformacepoãet 900.▼Ve stejnou dobu v roce 2002 to bylo

421.▼Portál shromaÏìuje také informace o po-

fiádan˘ch akcích na www.GEOinforma-ce.cz/diar. Organizátofii akcí mají vzdále-n˘m pfiístupem moÏnost editovat údajeo akci a udrÏovat tak databázi aktuální.

▼První záznam byl 13. 6. 2002 s názvemBleskové zhodnocení prvního dnekonference GIS Seã.

▼21. 8. 2002 byla na tomto webu vyvû-‰ena následující v˘zva:

Dopravní podnik hl. m. Prahy musí fie‰it popovodÀovou pfiepravní situaciMHD, která se mûní kaÏd˘ den (otevfie-ní nov˘ch mostÛ, ulic, stanic metra, návrat lidí z prázdnin...). Jedná se o kla-sické úlohy síÈové anal˘zy a propust-nost systému. Jste ochoten a schopennûkdo pomoci DP v této sloÏité situaci?Kontakt a dal‰í info v redakci ãasopisuGEOinformace.

Pozvánky na GEOakceDovolujeme si pozvat na‰e ãtenáfie na následující akce, které ãasopis

GEOinformace mediálnû podporuje:

▼ 30. 9. – 1. 10., Brno – uÏivatelská konfe-rence GeoForum cs 2003; info-cz@in-tergraph.com, www.intergraph.com/cz

▼ 11.10., Litomûfiice – 39. roãník Geo-desia rallye s prvky geomatiky; OS VIVA GEODESIA, www.geos.cz

▼ 23. 10., Tfiebíã – semináfi Katastr ne-movitostí – ISKN; Spolek zemûmûfiiãÛBrno, kolman.j@quick.cz, www.zeme-meric.cz/diar

▼ 29. 10., Praha – 1. roãník vefiejné stu-dentské soutûÏe Studentská konfe-rence; miluse.valentova@arcdata.cz,224 190 511

▼30. – 31.10., Praha – 12. konferenceuÏivatelÛ GIS ESRI a ERDAS; ARCDA-TA; office@arcdata.cz, www.arcdata.cz

▼ 12. – 13. 11., Seã u Chrudimi – 9. Setkání uÏivatelÛ GEPRO a ATLAS;Pointer; www.gepro.cz/sec2003

▼19. l1., cel˘ svût – Den GIS 2003; ESRI; www.gisday.com, www.arcdata.cz

Úpln˘ v˘pis akcí naleznete na: www.GEOinformace.cz/diar

Co je Den GIS?19. listopadu 2003 oslavíme Den geogra-fick˘ch informaãních systémÛ jiÏ popá-

té. V loÀském roce se ke Dni GIS pfiipojilocelkem 11 ‰kol a organizací z âR.

Den GIS (GIS Day) je v˘znamná udá-lost, pfii které uÏivatelé technologie geogra-fick˘ch informaãních systémÛ otevírají dve-fie ‰kolám, profesionálÛm, ktefií se zab˘vajízpracováním dat o území, i ‰iroké vefiejnos-ti, aby ukázali konkrétní aplikace vytvofienétouto dÛleÏitou technologií. KaÏd˘ rok po-fiádá Den GIS tisíce firem a ‰kol po celémsvûtû a informují miliony dûtí i dospûl˘ch opfiínosu geografie a poãítaãového zpracová-ní geograficky vázan˘ch dat.

Cílem Dne GIS je pfiedev‰ím populari-zovat celosvûtovû technologii GIS, kteráovlivÀuje nበkaÏdodenní Ïivot, umoÏÀujelépe porozumût v‰emu, co nás obklopujea pfiedev‰ím integruje informace. Chcete-lise dozvûdût více o Dni GIS a o tom, jak sek této aktivitû mÛÏete pfiipojit, nav‰tivtewebovou stránku www.gisday.com,www.arcdata.cz, www.GEOinformace.cz.

Na svûtû je sice více neÏ 2 000 000uÏivatelÛ, ale spousta lidí neví o technolo-gii GIS a o pfiínosu pro jejich kaÏdodenníÏivot vÛbec nic. Den GIS je také v˘bornápfiíleÏitost jak pfiedstavit práci s technolo-gií GIS kolegÛm na pracovi‰ti, vedení pod-niku, studentÛm, náv‰tûvám atd. (zs)

Partneři CAGIâasopis GEOinformace se v létû

stal mediálním partnerem CAGI –âeské asociace pro geoinformaci.

19. ãervna 2003 schválilo pfiedsed-nictvo CAGI své první strategické ãlenyCAGI, kter˘mi se staly spoleãnostiGEPRO, s.r.o. a Intergraph âR, s.r.o.

CAGI se za 6 let své existence stala uzná-vanou odbornou platformou. SdruÏuje geoin-

formaãní komunitu tvofienou uÏivateli, pro-ducenty, specialisty, pedagody a firmami

zab˘vajícími se geoinformací, geoinfor-maãními systémy a technologiemi.

CAGI reprezentuje tuto komunitu ve vztahuk ústfiedním orgánÛm vefiejné správy a dal‰ímdomácím i zahraniãním partnerÛm. CAGIhledá a prosazuje fie‰ení k odstranûní bariér.

Redakce vûnuje pfiedplatné na rok 2003i 2004 kaÏdému novému individuálnímui kolektivnímu ãlenu CAGI.