opera|bale t

V ý r o č n í z p r á v ao č i n n o s t i a h o s p o d a ř e n ív r o c e 2 0 0 6

opera|bale tV ý r o č n í z p r á v ao č i n n o s t i a h o s p o d a ř e n ív r o c e 2 0 0 6

1 | ÚvodS TÁT N Í O P E R A P R A H Aopera | balet

Státní opera PrahaLegerova 75/57, 110 00 Praha 1IâO: 45248621Tel.: 296117111Fax: 224229711www.opera.cz

Státní opera Praha je pfiíspûvkovou organizací zfiízenou Ministerstvem kultury âeské republiky.

V ý r o č n í z p r á v ao č i n n o s t ia h o s p o d a ř e n ív r o c e 2 0 0 6

V˘roãní zpráva si klade za cíl komplexnû zhodnotit ãinnost Státní opery Praha v roce 2006, a to jak po stránce umûlecké, tak po stránce ekonomické.

V E D E N Í S TÁT N Í O P E RY P R A H A

fieditel: Mgr. Jaroslav Vocelka

‰éf opery: PhDr. Ingeborg Îádná

‰éf baletu: Pavel ëumbala

4 |

2 | 1 | Organizační struktura a přehled pracovníků k 31. 12. 2006Státní opera Praha mûla k 31.12. 2006 celkem 394 zamûstnancÛ ve fyzickém poãtu a 369,07 zamûstnancÛv pfiepoãteném stavu. Kromû zamûstnancÛ byli v prÛbûhu roku 2006 angaÏováni umûlci z fiad operních só-listÛ, dirigenti, reÏiséfii, v˘tvarní umûlci scénick˘ch a kost˘mních v˘prav z âeské republiky i ze zahraniãí. Organizaãní struktura organizace je v ãlenûní rozdûlena na odborné úseky, které jsou podfiízeny fiediteli.Vedoucí jednotliv˘ch úsekÛ fiídí oddûlení.

kategorie poãet poãetfyzick˘ pfiepoãten˘

úsek fieditele 10 9,65úsek ‰éfa opery 279 259,92úsek ‰éfa baletu 20 17,50úsek umûlecko-technického provozu 66 63,00úsek sluÏeb 11 11,00úsek ekonomick˘ 8 8,00

Celkem 394 369,07

Poãty zamûstnancÛ v jednotliv˘ch kategoriích ve fyzickém a pfiepoãteném poãtu ãinily celkem:

Kategorie poãet poãet fyzick˘ pfiepoãten˘

Umûlci 259 247,99sólisté opery 34 32,00sólisté baletu 12 12,00operní sbor 58 57,56orchestr 124 120,48ostatní umûleck˘ personál 31 25,95technické a servisní sloÏky 107 92,27umûlecko-technick˘ provoz 66 63,00ostatní servisní sluÏby 41 29,27administrativa vãetnû produkce a propagace 28 28,81

Celkem 394 369,07

Závazné limity státního rozpoãtu byly v oblasti platÛ dodrÏeny a mzdové náklady ãinily celkem 87 091 tis. Kã.

Upraven˘ rozpoãet SkuteãnostPlaty 85 386 85 381OON 1 860 1 710

Celkem 87 246 87 091

V prÛbûhu roku neãerpala Státní opera Praha mimorozpoãtové prostfiedky na platya rovnûÏ neãerpala fond odmûn.

| 5

2 | 2 | Základní personální údaje Pfiíloha ã. 1

1. âlenûní zamûstnancÛ podle vûku a pohlaví – stav k 31. 12. 2006

Vûk muÏi Ïeny celkem %do 20 let 0 1 1 0,321 – 30 let 31 27 58 14,731 – 40 let 38 39 77 19,541 – 50 let 60 37 97 24,651 – 60 let 61 50 111 28,261 let a více 22 28 50 12,7

celkem 212 182 394 100,0% 53,8 46,2 100,0

2. âlenûní zamûstnancÛ podle vzdûlání a pohlaví – stav k 31. 12. 2006

Vzdûlání muÏi Ïeny celkem %Z 37 51 88 22,3V 20 19 39 9,9SO 5 3 8 2,0ÚS 10 7 17 4,3ÚSO 30 28 58 14,7VO 71 36 107 27,2V· 39 38 77 19,6

celkem 212 182 394 100,0

3. Celkov˘ údaj o vzniku a skonãení pracovních a sluÏebních pomûrÛ zamûstnancÛ v roce 2006

poãetnástupy 64odchody 62

4. Trvání pracovního a sluÏebního pomûru zamûstnancÛ – stav k 31. 12. 2006

poãet %do 5 let 158 40,1do 10 let 88 22,3do 15 let 56 14,2do 20 let 33 8,4nad 20 let 59 15,0

celkem 394 100,0

6 |

O P E R AGiuseppe Verdi (1813 – 1901)S I C I L S K É N E · P O RY

Premiéra: 23. 3. 2006

Hudební nastudování: Hilary GriffithsDirigenti: Hilary Griffiths, Richard HeinReÏie: Karel KfiíÏScéna: Jaroslav MalinaKost˘my: Kristina Matre KfiíÏováChoreografie: Pavel ëumbalaSbormistr: Adolf Melichar

1. Umûleck˘ zámûrHistorická opera Sicilské ne‰pory, námûtem ãerpajícíz povstání SicilanÛ proti FrancouzÛm v roce 1282,patfií k Verdiho vrcholn˘m operním dílÛm. Kladeov‰em na inscenátory a zejména na pûvce mimofiád-nû vysoké nároky, a proto i dnes je uvádûna témûfiv˘luãnû jen na nejvût‰ích a nejambicióznûj‰ích svû-tov˘ch operních scénách.V Praze od svého prvního uvedení 29. 1. 1859 veStavovském divadle uÏ nikdy inscenována nebyla.Státní opera Praha se proto rozhodla roz‰ífiit svÛj italsk˘ repertoár právû o tento u nás neznám˘ Verdihotitul.

2. RealizaceRealizace nebyla snadná, scénografie a do urãité mí-ry i kost˘my musely b˘t po první scénické zkou‰cena základû konzultací s vedením opery modifiková-ny, reÏisér se pfiíli‰ spoléhal na herecké umûní pûv-cÛ a nedokázal plnû rozehrát dlouhé sólové úseky,jimiÏ tato opera pfiímo opl˘vá. Nároãná byla taképfiíprava po hudební stránce, nicménû orchestr asbor pfiistoupily ke studiu neznámého titulu s vyso-kou odpovûdností. Velkou oporou jim byl erudova-n˘ britsk˘ dirigent Hilary Griffiths, kter˘ s na‰ímsouborem pravidelnû spolupracuje od roku 1992.

3. OhlasyOdborná kritika patfiiãnû ocenila dramaturgickouodvahu Státní opery uvést tuto Verdiho operu. Vy-soce chválen byl v˘kon orchestru, sboru i dirigento-vo pojetí, nad‰ené ovace divákÛ i kritiky sklidili só-listé, zejména sopranistka Maria Haan a zahraniãníhosté, sólista VídeÀské státní opery Keith Ikaia-Purdy a sólista opery v Curychu Alexandru Agache.Inscenaãní podobu recenze podrobily kritice.Poãet repríz v SOP v roce 2006: 12Hostování na festivalu v polské Bydho‰ti: 1

| 7

Leonard Bernstein (1918 – 1990)C A N D I D E

Premiéra: 25. 5. 2006

Hudební nastudování: Guillaume TourniaireDirigenti: Guillaume Tourniaire, Franti‰ek DrsReÏie: Michal Caban, ·imon CabanScéna: ·imon CabanKost˘my: Simona RybákováChoreografie: Regina HofmanováSvûteln˘ design: Pavel Dautovsk˘Sbormistr: Adolf Melichar

1. Umûleck˘ zámûrS projektem inscenovat Bernsteinova Candida pfii‰libratfii Cabani a vedení SOP jejich návrh akceptova-lo: jedná se o dramaturgicky netradiãní a u nás zce-la neznám˘ titul. Pro tvÛrãí t˘m CabanÛ pak byl ten-to titul v˘bornou volbou: oba jsou podepsáni pod fiadou úspû‰n˘ch projektÛ, v nichÏ se jednotlivéÏánry – tanec, ãinohra, opera, film – navzájem in-spirativnû prolínají (jako je tomu právû v Candido-vi), a oba umûlci dokáÏí vytvofiit skvûlou hudebnûvizuální podívanou. To v‰e se skuteãnû naplnilo adiváci navíc dostali moÏnost seznámit se s titulem,kter˘ se bûÏnû ve velk˘ch operních domech nehraje,ani u nás, ani ve svûtû.

2. RealizaceRealizace byla po v‰ech stránkách v˘jimeãnû nároã-ná. KvÛli scénû, kterou tvofiila obfií kovová kon-strukce (vûÏe s nûkolika patry), probíhaly prvnízkou‰ky z provozních dÛvodÛ mimo scénu Státní opery Praha, v b˘valé tovární hale v Karlínû. ReÏiekladla na sólisty i sbor velké poÏadavky vãetnû hbi-tého pohybu po celé konstrukci, umístûné na toãnû.Nároãná byla i hudební pfiíprava vzhledem k parti-tufie této opery – operety – muzikálu, která je geni-ální stylovou smûsí (operní i operetní melodie, mu-zikálové songy, celá fiada taneãních rytmÛ), s níÏ orchestr, sbor i sólisté nemají pfiíli‰ mnoho zku‰e-ností. ·Èastnou volbou bylo svûfiení hudebního na-studování mladému, velmi talentovanému francouz-skému dirigentovi Guillaumu Tourniairovi, kter˘Candida detailnû znal a své neutuchající nad‰enídokázal pfienést na v‰echny zúãastnûné.

3. OhlasyPfiedstavení se u publika i odborné kritiky setkalo sezcela mimofiádnou chválou. Americk˘ kritik LarryL. Lash oznaãil v ãasopise Opera-News inscenaci za

3 | Činnost uměleckých souborů SOP

3 | 1 | Hodnocení premiér v roce 2006

doslova oslnivou a ve srovnání se zahraniãními pro-dukcemi Candida za jednu z nejlep‰ích. AngaÏovánípopulárního zpûváka Jifiího Korna, kter˘ hrál a zpí-val exponovanou roli dr. Panglosse, mûlo navíc zanásledek neb˘valou medializaci SOP v tisku, televi-zi i rozhlase. I kdyÏ SOP pÛvodnû nepoãítala se za-fiazením Candida do plánu dal‰í sezony 2006/07,pro velk˘ zájem divákÛ tak posléze uãinila. Poãet repríz v roce 2006: 8

Giuseppe Verdi (1813 – 1901)L A T R AV I ATA

Premiéra: 5. 10. 2006

Hudební nastudování: Enrico DovicoDirigenti: Enrico Dovico, Richard HeinReÏie: Arnaud BernardScéna: Alessandro CameraKost˘my: Carla RicottiChoreografie: Gianni SantucciSvûteln˘ design: Patrick MéeüsSbormistr: Tvrtko Karloviã

1. Umûleck˘ zámûrZatím poslední inscenace Verdiho La traviaty v reÏiiLadislava ·trose, na scénû Vladimíra N˘vlta a v kos-t˘mech Josefa Jelínka se od své premiéry 7. 10. 1982zafiadila k nejpopulárnûj‰ím titulÛm Státní operyPraha a do konce sezony 2005/2006 dosáhla 481 re-príz. Poãet repríz se pochopitelnû podepsal na stavudekorace i kost˘mÛ, a vedení proto zvaÏovalo novéinscenaãní ztvárnûní. Bezprostfiedním impulsem k jeho realizaci se stalo pfiání japonské koncertní agentury Konzerthaus Japan, která si novou inscena-ci tohoto titulu vyÏádala pro turné Státní opery poJaponsku na podzim 2007. ReÏií byl povûfien Fran-couz Arnaud Bernard, kter˘ má za sebou jiÏ fia-

8 |

Č i n n o s t u m ě l e c k ý c h s o u b o r ů S O P

du úspû‰n˘ch pfiedstavení na v˘znamn˘ch svûto-v˘ch scénách, jako jsou napfi. Chicago Lyric Opera,Teatro La Fenice v Benátkách, veronská Arena ad. V âeské republice se pfiedstavil poprvé a jeho anga-Ïování slibovalo nov˘, netradiãní pohled na slavn˘operní titul.

2. RealizaceArnaud Bernard, jenÏ si vybral italsk˘ t˘m (scéno-grafa a kost˘mní v˘tvarnici), pfii‰el s propracovanoureÏijní koncepcí, vyÏadující detailní herecké akcejak od sólistÛ, tak od sboru. ·lo o jednu z nejnároã-nûj‰ích inscenací Státní opery Praha, co se t˘ãe po-ÏadavkÛ reÏiséra, kter˘ je zvykl˘ na zahraniãní sta-gionov˘ systém. Atmosféra byla nûkdy boufilivá,nicménû práce postupovala rychle vpfied. Velkou oporou byl eruptivnímu reÏisérovi v jeho komuni-kaci s na‰ím ansámblem jeho asistent a choreografGianni Santuzzi. Hudebního nastudování se ujal italsk˘ dirigent Enrico Dovico, s nímÏ Státní operaPraha spolupracuje od roku 1995. V titulní roli za-záfiila mladá francouzská sopranistka ManonStrauss Evrard, vítûzka konkursu vypisovanéhoNárodní radou Metropolitní opery, která v âeské re-publice hostovala poprvé. Roli Alfreda nastudovalmexick˘ tenorista José Luis Duval, kter˘ od roku2005 hostuje v newyorské Metropolitní opefie.

3. OhlasyNová La traviata se setkala s velk˘m diváck˘m ohla-sem, kritika jednomyslnû vyzdvihla reÏijní pfiístupArnauda Bernarda, atraktivní v˘tvarnou podobu akromû zmínûné Manon Strauss Evrard také mimo-fiádnû skvûl˘ v˘kon barytonisty Vladimíra Chmela.Franz Kuznik v Prague Post oznaãil tuto La traviatuza vÛbec nejlep‰í inscenaci Státní opery. O náv‰tûv-nické úspû‰nosti svûdãí i fakt, Ïe od své premiéry 5. 10. 2006 dosáhla La traviata pfii 11 reprízách zce-la rekordní v˘‰e 96, 5%.Poãet repríz v SOP v roce 2006: 11

B A L E TFelix Mendelssohn-Bartholdy (1809 – 1847)S E N N O C I S VAT O J Á N S K É

Premiéra: 6. 4. 2006

Libreto: Libor Vaculík(volnû podle W. Shakespeara)Choreografie, reÏie, v˘bûr hudby: Libor VaculíkScéna: Martin âern˘Kost˘my: Roman ·olc

1. Umûleck˘ zámûrBalet Státní opery Praha se pfiedstavil v inscenacijednoho z nejv˘znamnûj‰ích ãesk˘ch choreografÛLibora Vaculíka. Pfiedstavení zpracovává formou ta-neãního „divadla na divadle“ pohádkovou komediio prolínání skuteãnosti a snu a o vûãném kouzlulásky. Dûjovû bohat˘ baletní pfiíbûh usiluje o orga-nické prolnutí v‰ech dûjov˘ch linií Shakespearovypfiedlohy: bloudûní milencÛ athénsk˘m lesem,‰kádlení nadpfiirozen˘ch bytostí, komické peripetiekolem skupinky fiemeslníkÛ – divadelních ochotní-kÛ. Zámûrem tvÛrcÛ bylo pfietavit jednu z nejbizar-nûj‰ích, nejveselej‰ích a nejerotiãtûj‰ích Shakespea-rov˘ch her do taneãní formy a posunout ji aÏ na hra-nici grotesky, realitu prolnout s iracionalitou a ne-násilnû divákÛm sdûlit, jak podstatné místo v lid-ském Ïivotû zaujímá snûní a fantazie.

| 9

Č i n n o s t u m ě l e c k ý c h s o u b o r ů S O P

2. RealizacePfiedstavení klade zcela mimofiádné nároky na in-scenátory i cel˘ baletní soubor. V˘tvarná stránkaSnu noci svatojánské, tedy scéna Martina âerného akost˘my Romana ·olce, respektuje dobovou auten-tiãnost a v˘razné odli‰ení jednotliv˘ch prostfiedí,takÏe je pro ni podstatn˘ nejen celkov˘ v˘raz, ale i kaÏd˘ detail. Nedílnou souãást inscenace tvofií fil-mové projekce. Pro taneãníky bylo zásadním úko-lem vyhovût specifick˘m poÏadavkÛm choreografie,která pohybové tvarosloví propojuje s vûrohodn˘mhereck˘m ztvárnûním rolí a pfiesn˘m odstínûnímjednotliv˘ch charakterÛ.

3. OhlasyKritika konstatovala, Ïe baletní soubor se zdafiile vy-rovnává s Vaculíkov˘m vyhranûn˘m, technicky ãas-to nároãn˘m choreografick˘m rukopisem a Ïe poDámû s kaméliemi je to dal‰í pokus vytvofiit proStátní operu Praha pfiitaÏlivé rodinné pfiedstavení.Libor Vaculík byl oznaãen za tvÛrce obdafieného bo-hatou pohybovou fabulací a originálním a rozmani-t˘m taneãním tvaroslovím. VyzdviÏen byl zejménav˘kon Davida Stránského v roli Puka a Anny ·ãeka-levové, která svÛj projev v roli Titánie obdafiila nob-lesou.Poãet repríz v SOP v roce 2006: 8

3 | 2 | Inovaãní programy k roz‰ífiení náv‰tûvnosti

Státní opera Praha klade zv˘‰en˘ dÛraz na propagaci své umûlecké ãinnosti:

A. V zahraniãí:

❚ prezentace materiálÛ a informací o Státní opefie Praha na veletrzích cestovního ruchu (mj. v Lucembursku, Itálii, ·panûlsku, âínû, Francii, Saúdské Arábii, Velké Británii a Rusku)

❚ prezentace v zahraniãních odborn˘ch ãasopisech vãetnû inzerce (Das Opernglass (Nûmecko), Opernwelt (Nûmecko), Orpheus (Nûmecko), Der Neue Merker (Rakousko), Music & Opera (Francie),Forum Opéra (Francie), Opera (Velká Británie), L’opera (Itálie), Opera News (USA)

❚ napojení prodejního softwaru SOP on-line na zahraniãní prodejní systémy a sítû

❚ e - ticket (prodej elektronick˘ch vstupenek)

❚ propojení webov˘ch stránek Státní opery Praha se zahraniãní (i domácí) prodejní sítí pomocí "middlewaru"

❚ plnûhodnotná nûmecká a anglická podoba webov˘ch stránek

B. V âeské republice:

1. formou inzerce: inscenaãní plakáty, city-lighty, rozhlasové spoty, inzerce v tisku (PraÏsk˘ kulturní pfiehled, Prague Events, âeská kultura, Co, kdy v Praze, Heart of Europe, Hudební rozhledy, Harmonie, EURO) + prostfiednictvím mediálních partnerÛ (Právo, Prager Zeitung, The Prague Post, Instinkt).

2. formou dlouhodobé spolupráce s médii formou reportáÏí, soutûÏí, rozhovorÛ (denní tisk, odborné ãasopisy, âeská televize, âesk˘ rozhlas 3-Vltava, âesk˘ rozhlas 1-RadioÏurnál, Radio Classic, TV Prima, TV Nova.Na základû smlouvy Radio Classic pfiipravuje samostatné pofiady o Státní opefie Praha, pravidelnû vysílá kalendaria z historie divadla a referuje o zajímavostech ze Ïivota umûlcÛ a celé instituce. V âeské televizi se zlep‰ilo zpravodajství o ãinnosti Státní opery Praha, pfiedev‰ím relacemi v kulturních magazínech, v pofiadu Terra musica a v Událostech v kultufie, kde se objevovaly zejména informace o operních a baletních premiérách.

3. ‰ir‰í mediální propagace inscenací, umûlcÛ i budovy Státní opery Praha a její historie v kulturních a firemních ãasopisech (Time-In, Guest@, Prague Club Magazine aj.).

4. soutûÏe o vstupenky na pfiedstavení v rámci televizních pofiadÛ Dobré ráno s âeskou televizí, v pofiadech âeského rozhlasu a Radio Classic.

5. v pfiípadû inscenací pro dûti a mládeÏ rozsáhlá mediální kampaÀ v základních a stfiedních ‰kolách.

6. www.opera.cz – zv˘‰en˘ dÛraz na mediální propagaci umûlecké ãinnosti si vyÏádal dal‰í radikální zmûnu webov˘ch stránek Státní opery Praha, které jsou na adrese www.opera.cz, ale i v dal‰ích doménách http://operaprague.com; http://staatsoper-prag.com; http://opera-de-prague.com/. PrÛmûrná náv‰tûvnost tûchto stránek se pohybuje kolem 25 000 unikátních pfiístupÛ mûsíãnû. Konkrétnû za rok 2006 se uskuteãnilo 210 000 náv‰tûv z âeské republiky, 32 000 z Nûmecka, 17 000 z USA, 15 000 z Británie, 11 500 ze Slovenska, 7500 z Francie, 6500 ze ·v˘carska, 6000 z Rakouska, 5000 z Japonska a 4500 ze ·panûlska. Nejaktuálnûj‰ími novinkami roku 2006 jsou krátké video ukázky z pfiedstavení a interaktivní pohled do interiéru budovy.

10 |

7. agentura Bohemia Ticket umoÏÀuje pomocí ‰piãkové technologie napojení Státní opery Praha na tuzemské i zahraniãní prodejní systémy vãetnû propojení cca 200 prodejních míst v âeské republice (vãetnû nejvût‰ích hotelÛ v Praze a fiady tuzemsk˘ch cestovních kanceláfií) na prodejní software v pokladnû SOP. Díky tomu mají zájemci z celého svûta pfiístup k zakoupení vstupenek na celou sezonu.

V˘hled na rok 2007

❚ Na jafie 2007 pokraãovala Státní opera Praha ve spolupráci s Associazione Arena Sferisterio v italskéMaceratû, kde se 15. a 17. 7. 2005 v Teatro Lauro Rossi uskuteãnilo koprodukãní pfiedstavení Poulenkovyopery Prsy Tirésiovy a opery L’uomo indifferente (Lhostejn˘ ãlovûk) od souãasného italského skladateleMarka Tutina s úãastí orchestru a sboru Státní opery Praha. Prsy Tirésiovy uvedla Státní opera na své scénûv ãeské premiéfie 22. 2. 2007 spolu s dal‰í Poulenkovou operou Lidsk˘ hlas. Pier Luigi Pizzi, italsk˘ reÏi-sér svûtového renomé a od roku 2006 umûleck˘ fieditel operního festivalu Sferisterio, kter˘ inscenace obouoper v Praze pfiipravil, byl s cel˘m souborem Státní opery Praha velmi spokojen. I kdyÏ je plnû vytíÏen˘ nanejvût‰ích svûtov˘ch operních scénách, projevil zájem o dal‰í spolupráci se Státní operou Praha.

❚ Koprodukce s v˘znamn˘mi zahraniãními domy a festivaly je tfieba pfiipravovat nûkolik let dopfiedu.Státní opefie Praha se podafiilo uzavfiít dohodu o koprodukci s Festivalem v Bregenzi v Rakousku a s jeho fie-ditelem, slavn˘m britsk˘m reÏisérem Davidem Pountneyem. Jedná se o operu v âechách dosud neuvedenou,Smrt v Benátkách od Benjamina Brittena (1913–1976). Na festivalu v Bregenzi bude tato opera uvedena v létû 2007, Státní opera Praha ji má v plánu na fiíjen 2008. Operu studuje zahraniãní t˘m v ãele s japonsk˘mreÏisérem Yoshi Oidou.

❚ S Festivalem v Bregenzi a Davidem Pountneyem Státní opera Praha intenzívnû jedná o dal‰í spolu-práci, konkrétnû na inscenaci opery Bohuslava MartinÛ (1890–1959), chystanou ke 100. v˘roãí úmrtí skla-datele v roce 2009. V jednání jsou opery Trojí pfiání nebo Ariadna.

❚ Úspû‰nû se rozvíjí spolupráce se Salcburkem, kde Státní opera Praha poprvé hostovala na pozváníSalzburger Kulturvereinigung v proslulém Festivalovém domû v fiíjnu 2005 a pfiedstavila zde svou inscena-ci Verdiho opery La traviata. V fiíjnu 2006 pak s mimofiádn˘m ohlasem uvedla inscenaci Pucciniho operyTosca, v roce 2007 je na programu hostování s Rossiniho Lazebníkem sevillsk˘m a v roce 2008 je zatím v jednání Pucciniho opera Turandot.

❚ V fiíjnu a listopadu 2007 se Státní opera Praha vydá jiÏ posedmé do Japonska, tentokrát na pfiání ja-ponské koncertní agentury Konzerthaus Japan s novou inscenací Verdiho La traviaty v reÏii ArnaudaBernarda. Dal‰í, osmé hostování je v jednání na leden 2009.

❚ Pokraãuje spolupráce s Beseto Opera z korejského Soulu zahájená v roce 2004, kdy korej‰tí sólisté ho-stovali v fiíjnu ve Státní opefie Praha v inscenaci Bizetovy Carmen. V dubnu 2005 se pfiedstavili sólisté Státníopery Praha v Soulu v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny, v kvûtnu 2006 pak v Se-jong Center s kapa-citou 4000 míst v pfiedstavení Carmen; Státní opera Praha zapÛjãila k této inscenaci rovnûÏ kost˘my v˘-tvarníka Josefa Jelínka. V srpnu a záfií 2007 se uskuteãní jiÏ tfietí hostování umûlcÛ Státní opery Praha v Soulu, a to v inscenaci Carmen.

❚ V roz‰ifiování zahraniãních destinací Státní opera Praha nadále pokraãuje, v jednání je hostování nafestivalu v Bangkoku v Thajsku a na Festivalu Puccini v italském mûstû Torre del Lago, uzavfieny bylysmlouvy na hostování v Mannheimu a na Zámeck˘ch slavnostech Thurn und Taxis v Regensburgu(Giuseppe Verdi: La traviata, ãerven a ãervenec 2007).

❚ Státní opera Praha intenzívnû hledá mladé perspektivní umûlce. Na základû zahraniãních konkursÛ v New Yorku a Berlínû byli ke spolupráci pfiizváni mladí pûvci (Marnie Breckenridge, Manon StraussEvrard), ktefií se s velk˘m úspûchem pfiedstavili v operách Candide a La traviata. PfiíleÏitost dostávají takéãerství absolventi PraÏské konzervatofie, Adam Plachetka, Ondfiej Socha, Tereza Ch˘Àavová a zejména MarieFajtová, která nastudovala titulní roli v La traviatû.

| 11

Č i n n o s t u m ě l e c k ý c h s o u b o r ů S O P

❚ Státní opera Praha roz‰ifiuje t˘m zahraniãních spolupracovníkÛ. Kromû jiÏ zmínûn˘ch reÏisérÛArnauda Bernarda a Piera Luigi Pizziho se podafiilo získat pro nûkterá vybraná pfiedstavení zajímavé sólisty(Alexandru Agache, Boiko Zvetanov, Keith-Ikaia Purdy), v pfiedstavení Pucciniho Tosky vystoupí v dobû fes-tivalu PraÏské jaro 2007 slavná americká pûvkynû Aprile Millo, v jednání je spolupráce s renomovan˘m ka-nadsk˘m reÏisérem Robertem Carsenem.

❚ Tradicí jsou pfiedstavení v rámci Mezinárodního hudebního festivalu PraÏské jaro. V roce 2006 si fes-tival PraÏské jaro do svého programu vybral inscenace oper Sicilské ne‰pory (14. 5.) a Candide (25. 5.). Prodal‰í roky se PraÏské jaro a Státní opera Praha dohodly na uωí spolupráci a cíleném programování kvûtno-v˘ch pfiedstavení tak, aby se jejich poãet na festivalu zv˘‰il a aby se nejzajímavûj‰í operní a baletní premié-ry konaly právû v dobû festivalu. V jednání je rovnûÏ spolupráce orchestru Státní opery Praha na operníchrecitálech v˘znamn˘ch hostÛ PraÏského jara.

❚ Státní opera Praha rovnûÏ opakovanû hostuje na Mezinárodním operním festivalu SmetanovaLitomy‰l. V ãervnu 2006 zde byla uvedena dvakrát Dvofiákova Rusalka pod taktovkou renomovaného slo-venského dirigenta Ondreje Lenárda; obû pfiedstavení byla podle pofiadatelÛ beznadûjnû vyprodána bûhemnûkolika hodin po zahájení pfiedprodeje. V jednání je hostování v roce 2008.

3 | 3 | Programy pro dûti a mládeÏ

❚ I v roce 2006 pokraãovala SOP v naplÀování své dramaturgické linie: uvádûní operních a baletníchtitulÛ pro dûti a mládeÏ a spolupráci se ‰kolami v‰ech stupÀÛ. K nejpopulárnûj‰ím patfií inscenace operCarmen, Kouzelná flétna, Turandot, Rusalka, Lazebník sevillsk˘ a balety Popelka a Sen noci svatojánské. Ve stávající sezonû 2006/2007 roz‰ífií Státní opera Praha tituly pro rodiny s dûtmi o balet Labutí jezero PetraIljiãe âajkovského (premiéra: bfiezen 2007). Pro rodiãe s dûtmi a mládeÏ byly pfiipraveny ãtyfii zvlá‰tní abo-nentní fiady (Rodiny + Studentská + Divadlo pro dûti + Odpoledne v opefie) s v˘raznou finanãní slevou, a dále tzv. vánoãní dárek s názvem Opera dûtem, kter˘ je v prodeji od poloviny listopadu do poloviny pro-since. Informace o vhodn˘ch titulech i fiada praktick˘ch rad pro rodiãe jsou k dispozici v samostatném oddílu na webov˘ch stránkách Státní opery Praha.

❚ Velkou tradici má Baletní pfiípravka Státní opery Praha pro dûti od pûti let, která pod vedením Mgr.Olgy Kyndlové a Libora Bernklaua pracuje jiÏ dvanáct let. O ‰kolu je stále vût‰í zájem. Vybrané dûti se uplatÀují i na scénû Státní opery Praha. V souãasné dobû má pfiípravka kolem 100 ÏákÛ.

❚ Tradicí je rovnûÏ spolupráce s Kühnov˘m dûtsk˘m sborem a chlapeck˘m sborem Pueri gaudentes. Dûtivystupují v inscenacích Státní opery Praha (Kouzelná flétna, Carmen, Turandot ad.) a dostávají i pfiíleÏitostk samostatn˘m koncertním vystoupením o Vánocích. Je to jedna z cest, jak získávat budoucí operní diváky:dûti mají moÏnost seznámit se podrobnû se zákulisím, vystupovat na jevi‰ti a fiada z nich se pak v dospûlémvûku vrací do na‰í opery jako vûrní diváci.

3 | 4 | Opatfiení pro zdravotnû postiÏené obãany

¤e‰ení zvlá‰tních bezbariérov˘ch pfiístupÛ je vzhledem k architektufie historického objektu velmi proble-matické. K tomu je nutné pfiipoãíst i polohu SOP vedle Radio Liberty/Radio Free Europe, kdy bezpeãnostníopatfiení ztûÏují pfiístup do divadla v podstatû v‰em divákÛm. Pfiesto je zdravotnû handicapovan˘m obãa-nÛm vûnována náleÏitá pozornost, která spoãívá ve vyãlenûní zvlá‰tních míst, ochotné pomoci uvadûãek apod. DrÏitelÛm prÛkazÛ ZTP a ZTP-P a jejich doprovodu jsou poskytovány 50 % slevy, a to na v‰echnapfiedstavení. V roce 2006 byl v rámci dal‰í etapy rekonstrukce budovy novû zfiízen bezbariérov˘ vchod prozdravotnû handicapované diváky a sociální zafiízení.

12 |

Č i n n o s t u m ě l e c k ý c h s o u b o r ů S O P

V¯ZNAMNÉ UDÁLOSTIStátní opera Praha vypsala mezinárodní soutûÏ na inscenaãní koncepci opery Alcina od GeorgaFriedricha Händela. Do soutûÏe, která byla limito-vána vûkem 40 let, se pfiihlásilo celkem 37 tvÛrãícht˘mÛ. SoutûÏ probûhla ve dvou kolech. Porota, v níÏ zasedl i v˘znamn˘ britsk˘ reÏisér a fieditelfestivalu v Bregenzi David Pountney, neurãila Ïád-n˘ vítûzn˘ projekt. Potû‰iteln˘ byl ale velk˘ zájemo spolupráci se Státní operou i mimofiádnû profesi-onální pfiístup v‰ech soutûÏících.

KONCERTY, P¤EDSTAVENÍ

1. International Ballet Gala V˘jimeãn˘ záÏitek pfiipravila pfiehlídka svûtovéhobaletního umûní, na níÏ se pfiedstavilo ‰estnáct‰piãkov˘ch taneãníkÛ z Francie, Ruska, Nûmecka,âeské republiky a USA. Unikátní veãer uspofiádalve Státní opefie Praha poprvé Mezinárodní baletPraha. 11. 1. 2006

2. Benefiãní koncert TrebbiaKoncert uspofiádala Galerio Miro ve spolupráci seStátní operou Praha a pfiedala ceny Trebbia v˘-znamn˘m osobnostem za tvÛrãí ãinnost a dále za podporu umûní. Slavnostní veãer, na nûmÏ vy-stoupili sólisté Státní opery Alena Miro a RichardHaan, houslistka Gabriela Demeterová, klarinetistkaLudmila Peterková a harfistka Katefiina Englichováza doprovodu orchestru Státní opery Praha podtaktovkou Franti‰ka Drse, vysílala pfiím˘m pfieno-sem âT 2.13. 1. 2006

3. Mozart Opera Gala Do v˘roãního mozartovského roku vstoupila Státníopera Praha koncertem, na nûjÏ se jí podafiilo získatsvûtovû renomovanou mezzosopranistku Dagmar

| 13

Peckovou. Pûvkyni doprovázel orchestr Státní opery Praha pod taktovkou Vojtûcha Spurného.Koncert byl zcela vyprodán a mûl u publika zcelamimofiádn˘ ohlas. 21. 1. 2006

4. Slavnostní koncert ke Dni uãitelÛNa slavnostním koncertû vystoupili ve Státní opefiePraha ital‰tí umûlci, sopranistka Paola Sanguinettia komorní soubor I Solisti di Parma. Mezi ãestn˘mihosty byla ministrynû ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘-chovy JUDr. Petra Buzková. Koncert, kter˘ mode-roval Jifií Vejvoda, pofiádala agentura Mediaflow.20. 3. 2006

5. Hostování Baletu Národního divadla v Brnû Petr Iljiã âajkovskij: Labutí jezeroChoreografie a reÏie: Robert Strajner29. 5. 2006

6. Pocta reÏisérovi Ladislavu ·trosoviÎivotnímu jubileu v˘znamného reÏiséra Ladislava·trose (nar. 22. 8. 1926) bylo vûnováno slavnostnípfiedstavení Verdiho opery La traviata, kterouLadislav ·tros nastudoval ve v˘pravû VladimíraN˘vlta a v kost˘mech Josefa Jelínka a která patfiilaod své premiéry 7. 10. 1982 k nejpopulárnûj‰ím titulÛm Státní opery Praha. Ladislav ·tros je pode-psán pod celou fiadou inscenací ve Smetanovû divadle (dnes Státní opery Praha) a patfií k nejv˘-raznûj‰ím reprezentantÛm ãeské reÏijní ‰koly druhépoloviny 20. století. 16. 6. 2006

7. Susanne Vega Zcela zaplnûné hledi‰tû Státní opery Praha nad‰enûtleskalo americké folkrockové písniãkáfice SuzanneVega, která bûhem koncertu neváhala vyjádfiit obdiv ke krásn˘m prostorám Státní opery Praha.Na baskytaru ji doprovodil Michael Visceglia.Koncert pofiádala 10:15 Promotion.19. 7. 2006

Č i n n o s t u m ě l e c k ý c h s o u b o r ů S O P

3 | 5 | Systém cenového zv˘hodnûní

Pro pfiedplatitele bylo urãeno 10 rÛzn˘ch abonentních cyklÛ (Premiéry, Svûtové operní hity, Velká fiada,Malá fiada, Rodiny, Odpoledne v opefie, Pfiedstavení pro dÛchodce nad 60 let, Nové inscenace, Studentská,Divadlo pro dûti) s v˘raznû zv˘hodnûnou slevou od 40 % do 80 % oproti bûÏn˘m cenám vstupenek. Pro sezonu 2007/2008 byla novû ustavena fiada Sváteãní.Tradiãnû byly v roce 2006 pfiipraveny vánoãní abonentní dárky – tentokrát celkem na ‰est titulÛ (3 x 2 pfiedstavení) s témûfi 70 % slevou.Díky cenové politice Státní opery Praha je zhruba tfietina kapacity divadla cenovû bûÏnû dostupná tuzem-skému publiku.

3 | 6 | V˘znamné události v SOP, v˘stavní a ediãní ãinnost

Karlovarsk˘ symfonick˘ orchestr pod taktovkou dirigenta SOP Franti‰ka Drse. Cenu Státní operyPraha ve 41. roãníku soutûÏe získala MonikaSwiotstek z Polska. 13. 11. 2006

15. Si eccellente… (Mozart Gala 2006)Slavnostní koncert na závûr mozartovského rokusledovalo zcela zaplnûné hledi‰tû Státní operyPraha. Úãinkovali sólisté a hosté Státní operyPraha, Dagmar VaÀkátová, Pavla Vykopalová, Ale‰ Briscein, Miguelangelo Cavalcanti a Luká‰Hynek-Krämer, v Koncertu pro klarinet a orchestrA dur, KV 622 se pfiedstavil 1. klarinetista orchest-ru SOP Jaromír Valá‰ek. Hrál orchestr Státní operyPraha pod taktovkou Richarda Heina. Úryvky z Mozartovy korespondence a dobov˘ch kritik, které skvûle dokreslily MozartÛv vztah k Praze,pfiednesl Jaroslav Some‰. 7. 12. 2006

16. âESK¯ SLAVÍK MATTONI 2006JiÏ posedmé se ve Statní opefie Praha uskuteãniloslavnostní vyhlá‰ení vítûzÛ ankety âesk˘ slavíkMattoni. Anketu pofiádala agentura MusicaBohemica, pfiím˘ pfienos odvysílala televize Nova.9. 12. 2006

17. Vánoce v Opefie – Benefiãní koncert pro Fond ohroÏen˘ch dûtíCharitativní veãer, kter˘ pofiádal Bon ArtProduction, nabídl smûs vánoãních a muzikálo-v˘ch skladeb, klasické hudby a swingu v podánípfiedních ãesk˘ch umûlcÛ klasické (operní pûvciMarie Fajtová, Eva Garajová a Vladimír Chmelo,houslista Bohuslav Matou‰ek, Balet Státní operyPraha, chlapeck˘ sbor Pueri gaudentes) i popovéhudební scény. Orchestr Státní opery Praha hrálpod taktovkou Franti‰ka Drse. V prÛbûhu veãerapfievzali zástupci Fondu ohroÏen˘ch dûtí ‰ek v hodnotû 250 000 Kã. Záznam veãera vysílala TV Prima.18. 12. 2006

18 + 19. Laudate, pueri, Dominum – Vánoãní koncerty Státní opery PrahaNa tradiãních vánoãních koncertech vystoupilchlapeck˘ sbor Pueri gaudentes, kter˘ od roku1993 úãinkuje pravidelnû v pfiedstaveních Státní opery Praha. PÛvabn˘m ozvlá‰tnûním koncertu byla Hra s jesliãkami, pásmo koled ve scénickémztvárnûní (úprava Pavel Jurkoviã, choreografieJifiina Rákosníková). Dirigovali Zdena Souãková a Vít Kubánek. 25. + 26. 12. 2006

8. Pfiedstavení Sly‰ nበhlas Sugestivní projekt pfiedstavilo ve Státní opefiePraha Îidovské muzeum v Praze spoleãnû s Hackney Music Development Trust (Lond˘n) a Internationales Kammermusik Festival(Norimberk). ·lo o hudebnû-dramatické pfiedstave-ní v rámci festivalu Rok s Ïidovskou kulturou s názvem „Sly‰ nበhlas“ zpracovávající smutné téma dûtí, jeÏ se staly obûÈmi holocaustu (‰oa).Pfiedstavení pfiipravili mladí taneãníci z fiad stu-dentÛ z Lond˘na, Norimberku a Prahy ve spoluprá-ci se sopranistkou Alison Buchanan, orchestremFürth Streichholzer Youth Orchestra a dûtsk˘m pû-veck˘m sborem Slavíãci s dûtsk˘mi sbory z Lond˘na a Norimberku, dirigoval Peter Selwyn.20. 7. 2006

9. XIV. Festival italské operyFestival italské opery zahájil uÏ poãtrnácté divadel-ní sezonu Státní opery Praha. Vzhledem k roz‰ífienípÛvodního ryze verdiovského repertoáru o operydal‰ích italsk˘ch mistrÛ byl název Verdi festivalzmûnûn na Festival italské opery. Obohacením festivalové pfiehlídky byla obnovená premiéraPucciniho opery Turandot, kterou fiídil italsk˘ dirigent Enrico Dovico.22. 8. – 9. 9. 2006

10. Hostování Baletu Národního divadla v Brnû Petr Iljiã âajkovskij: Labutí jezeroChoreografie a reÏie: Robert Strajner25. 9. 2006

11. Hostování Baletu Národního divadla v Brnû Petr Iljiã âajkovskij: Labutí jezeroChoreografie a reÏie: Robert Strajner15. 10. 2006

12. Hostování Baletu Národního divadla v Brnû Petr Iljiã âajkovskij: Labutí jezeroChoreografie a reÏie: Robert Strajner23. 10. 2006

13. Hostování Baletu Národního divadla v Brnû Petr Iljiã âajkovskij: Labutí jezeroChoreografie a reÏie: Robert Strajner30. 10. 2006

14. Operní galakoncert laureátÛ Mezinárodní pûvecké soutûÏe A. Dvofiáka v Karlov˘ch Varech Na koncertû se pfiedstavili mladí umûlci, vítûzové41. roãníku soutûÏe, mj. také Tereza Ch˘Àavová (2. cena v kategorii Junior), která se jiÏ uplatÀuje v inscenacích Státní opery Praha. Pûvce doprovodil

14 |

Č i n n o s t u m ě l e c k ý c h s o u b o r ů S O P

| 15

V¯STAVY

❚ Portréty – Galerie Milenia JadranV˘stava portrétÛ umûleckého fotografa Jadrana ·etlíka ve Státní opefie Praha byla reprezentativnímprÛfiezem jeho fotografické tvorby posledních let a pfiedstavila pfiední osobnosti operního, hudební-ho, baletního a dramatického Ïánru souãasné doby(Gabriela BeÀaãková, Gabriela Demeterová,Jaroslava Adamová, Miroslav Donutil, PeterDvorsk˘, Václav Hudeãek, Jaroslav Svûcen˘,Lubomír Brabec, ruské primabaleríny NataliaBessmertnova a Julia Machalina).6. 3. 2006 – 18. 6. 2006

❚ Mozart a Státní opera PrahaJako pfiíspûvek k mozartovskému roku 2006 pfiipra-vila Státní opera Praha na zaãátek nové divadelnísezony dvû v˘stavy instalované ve spoleãensk˘chprostorách prvního balkónu. Autor první v˘stavynazvané „Mozart a Státní opera Praha“ Tomá‰Vrbka, archiváfi a kurátor v˘stav Státní opery Praha,se zamûfiil na ménû známou, byÈ pozoruhodnoustránku mozartovského kultu v Praze. Náv‰tûvnícimûli moÏnost se seznámit s celou fiadou v˘znam-n˘ch mozartovsk˘ch interpretÛ i s vynikajícími inscenacemi oper tohoto skladatele v celé historiiStátní opery Prahy od Nového nûmeckého divadlaaÏ po souãasnost.23. 8. 2006 – 8. 1. 2007

❚ Mozart ve VídniDruhou v˘stavu s názvem „Mozart ve Vídni“ zpro-stfiedkovalo Státní opefie Rakouské kulturní fórumv Praze. Expozice pfiipravená VídeÀsk˘m mûstsk˘ma zemsk˘m muzeem pojednávala ve ãtyfiech tema-tick˘ch oddílech o vztahu slavného salcburskéhorodáka k osudovému mûstu jeho Ïivota.23. 8. 2006 – 26. 10. 2006

EDIâNÍ âINNOST

❚ BroÏura Státní opera Praha: sezona 2006/2007

âesko-anglická broÏura s informacemi o premié-rách a repertoáru operního a baletního souboru, inscenaãních t˘mech a sólistech, s uvedením datpfiedstavení. Nechybûjí ani fotografie z pfiedstavení,jmenovit˘ soupis sólistÛ, dirigentÛ, ãlenÛ orchestrua sboru a praktické informace pro náv‰tûvníky.

❚ Roãenka Státní opery Praha 2002–2004Náv‰tûvníci opery si ji mohou koupit v pokladnûStátní opery Praha nebo prostfiednictvím interneto-v˘ch stránek www.opera.cz.

❚ Bohumil Gregor – Chtûl jsem slouÏit divadluStátní opera Praha vydala k nedoÏit˘m osmdesáti-nám dirigenta Bohumila Gregora knihu AlenyMartínkové s názvem Bohumil Gregor – Chtûl jsemslouÏit divadlu. Bohumil Gregor (1926–2005) byljedním z nejvût‰ích operních dirigentÛ druhé polo-viny 20. století. Hostoval pravidelnû na velk˘ch americk˘ch a evropsk˘ch scénách. V letech1999–2002 zastával funkci hudebního fiediteleStátní opery Praha. Náv‰tûvníci opery si knihu mohou koupit v pokladnû Státní opery Praha nebo prostfiednic-tvím internetov˘ch stránek www.opera.cz.

❚ âasopis Státní opery PrahaHlavním cílem ãasopisu Opera je seznámit ‰irokouvefiejnost s umûleckou ãinností Státní opery Praha,pfiiblíÏit repertoár a inscenaãní zámûry v rozhovo-rech s hlavními tvÛrci, dirigenty a reÏiséry, sezna-movat se zákulisím divadla a v historickém seriá-lu postupnû pfiedstavovat slavné umûlce v této divadelní budovû od jejího zaloÏení v roce 1888.Dal‰í dÛleÏitou funkcí ãasopisu je udrÏovat pravi-deln˘ kontakt Státní opery Praha s abonenty i sestál˘mi náv‰tûvníky. ZároveÀ slouÏí jako v˘znamnémédium propagace Státní opery Praha doma i v za-hraniãí. Velk˘ ohlas vefiejnosti stále trvá, a to pfie-dev‰ím díky zajímavû podávan˘m historick˘m seri-álÛm, rozhovorÛm s v˘jimeãn˘mi umûlci, hostují-cími na scénû Státní opery, a v neposlední fiadû i grafické atraktivnosti. âasopis je nabízen zdarma pfii v‰ech pfiedstaveníchStátní opery Praha. Vychází 4x do roka v ãesko-anglické podobû a obû verze jsou publikovány i na internetov˘ch stránkách Státní opery Prahawww.opera.cz.

❚ Programové broÏury| Sicilské ne‰pory (G. Verdi)| Candide (L. Bernstein)| La traviata (G. Verdi)| Sen noci svatojánské

(F. Mendelssohn-Bartholdy – L.Vaculík)| Mozart Galakoncert I. (leden 2006)| Mozart Galakoncert II. (prosinec 2006)| Laudate, pueri, dominum

(vánoãní koncerty, prosinec 2006)| BroÏura Pfiedplatné Státní opery Praha

2006/2007

❚ Vydání propagaãních CD dokumentujících premiéry Státní opery Praha: záznamy oper Sicilské ne‰pory a Candide (prÛfiez)

4 | Hospodaření SOP za rok 2006Státní opera Praha má právo k hospodafiení se tfiemi objekty, tj. historickou budovou, provozní budovou a skladem dekorací v mûstské ãásti Praha 9 – âakovice. V‰echny jmenované objekty se odepisují, protoÏejsou v úãetnictví organizace ocenûny. Historická budova je zapsaná ve Státním seznamu nemovit˘ch národ-ních kulturních památek pod ã. 1-1314 a provozní budova byla prohlá‰ena za kulturní památku. Kost˘mnív˘pravy se nacházejí v pronajatém skladu v Praze 10 – Stra‰nice. Organizace nemá majetek zatíÏen˘ vûcn˘-mi bfiemeny, vyjma tûch, které jsou ze zákona, tj. rozvody tepla, plynu a vody.Pohledávky, které jsou pfiedmûtem právního vymáhání, nejsou v˘znamné a dafií se je prÛbûÏnû fie‰it. Státní opera Praha neãerpala finanãní prostfiedky na programy nebo projekty spolufinancované z rozpoãtuEvropské unie ani jiné mimorozpoãtové prostfiedky.

4 | 1 | Pfiíjmy a v˘daje

Údaje o pfiíjmech a v˘dajích jsou uvedeny v závazné pfiíloze ã. 2 vãetnû plnûní závazn˘ch limitÛ státníhorozpoãtu.

Pfiehled rozepsan˘ch závazn˘ch ukazatelÛ pro rok 2006 Pfiíloha 2

v tisících Kã

Rozpoãet SkuteãnostUkazatel schválen˘ po zmûnách

A 1 2 3

Platy zamûstnancÛ 83 386 85 386 85 381Ostatní osobní náklady 1 860 1 860 1 710Pfiíspûvek na provoz od zfiizovatele 130 252 139 130 140 126Dotace na neinvestiãní nákladyfinancované z programu ISPROFIN 0 23 467 26 766Odvod z odpisÛ do státního rozpoãtu 5 000 5 000 5 000Pfiepoãten˘ poãet zamûstnancÛ 380 380 381Systémové dotace na investicefinancované z programu ISPROFIN 0 3 354 1 978

Vy‰‰í ãerpání ve skuteãnosti proti rozpoãtu po zmûnách u pfiíspûvku na provoz a u neinvestiãních dotací by-lo pokryto z rezervního fondu MK.Vlastní v˘nosy organizace ãinily 119 165 tis. Kã. Neinvestiãní dotace na opravy a údrÏbu byla celá urãenana opravu fasády historické budovy.

V prÛbûhu roku bylo celkem 11 úprav schváleného rozpoãtu na rok 2006.I. úpravou rozpisu rozpoãtu byly uvolnûny neinvestiãní prostfiedky v rámci v˘dajÛ

na Kulturní aktivity na projekt Mozart Praha 2006 v celkové v˘‰i 1730 tis. Kã.Finanãní prostfiedky byly urãeny pro dvû akce – Koncert Dagmar Peckové (316 tis. Kã) a opera Idomeneo (1414 tis. Kã). V prÛbûhu roku do‰lo se souhlasem Ministerstva kultury ke zmûnû úãelu (Rozhodnutí Ministerstva kultury ã. 10686/2006 – OUK ze dne 22. 8. 2006) a to tak, Ïe finanãní prostfiedky na operu Idomeneo byly pouÏity na operu La traviata.

II. úprava rozpisu rozpoãtu pfiedstavovala neinvestiãní prostfiedky na akci v rámciprogramu ISPROFIN – „Státní opera Praha – oprava fasády ve v˘‰i 16 270 tis. Kã.

III. úpravou rozpisu rozpoãtu byl zohlednûn poÏadavek Státní opery Praha na nav˘‰ení limitu na platy vãetnû sociálního a zdravotního poji‰tûní a zákonn˘ch sociálních nákladÛ, coÏ pfiedstavovalo celkem zv˘‰ení pfiíspûvku na provoz o 2740 tis. Kã.

16 |

IV. úprava rozpisu rozpoãtu mûla v rámci kulturní aktivity dotovat zahraniãní zájezd Státní opery do Státního divadla v Ko‰icích ve v˘‰i 230 tis. Kã, neboÈ zahraniãní partner nebyl finanãnû schopen pokr˘t ani nutné provozní náklady spojené se zájezdem (doprava, cestovné). Tato úprava rozpisu rozpoãtu v‰ak byla provedena s takov˘m opoÏdûním, Ïe slovensk˘ partner vystoupení zru‰il.Finanãní prostfiedky nebyly ãerpány a V. úpravou rozpisu rozpoãtu byla IV. úprava rozpisu rozpoãtu stornována.

VI. úprava rozpisu rozpoãtu uvolnila investiãní prostfiedky na akce v rámci programu ISPROFIN v celkové v˘‰i 1450 tis. Kã v následujícím rozdûlení:– Nákup pianina 150 tis. Kã– Nákup záloÏního zdroje 700 tis. Kã– Nákup titulkovacího zafiízení 600 tis. Kã

Uvedené akce byly ukonãeny v roce 2006. O neãerpané prostfiedky u jednotliv˘ch akcí byly XI. úpravourozpisu rozpoãtu sníÏena systémová investiãní dotace celkem o 88 tis. Kã v následujícím rozdûlení:

– Nákup pianina 2 tis. Kã– Nákup záloÏního zdroje 52 tis. Kã– Nákup titulkovacího zafiízení 34 tis. Kã

Pfii VII. úpravû rozpisu rozpoãtu byly pfiidûleny neinvestiãní prostfiedky na akci v rámci programu ISPROFIN – „Státní opera Praha – oprava fasády“ ve v˘‰i 7197 tis. Kã.

Pfii VIII. úpravû rozpisu rozpoãtu vyhovûlo MK âR Ïádosti SOP o nav˘‰ení pfiíspûvku na provoz o celkem 5000 tis. Kã z titulu zabezpeãení nutn˘ch provozních potfieb Státní opery Praha, pfiedev‰ím u divadelních v˘prav, honoráfiÛ apod.

IX. úpravou rozpisu rozpoãtu byly uvolnûny investiãní prostfiedky na akci v rámci programu ISPROFIN – „Ochranné zábrany“. Tato akce byla zahájena v roce 2006 a bude dokonãena v I. ãtvrtletí roku 2007. Neãerpané finanãní prostfiedky na tuto akci k 31. 12. 2006 byly pfievedeny do RF MK a budou uvolnûny v roce 2007 po dokonãení realizace.

X. úpravou rozpisu rozpoãtu byl nav˘‰en pfiíspûvek na provoz o 1138 tis. Kã,jako ãásteãná kompenzace nárÛstu cen a nákupu energií.

Kromû tûchto úprav rozpisu rozpoãtu uvolnilo MK z rezervního fondu ãástku 3.299.415,- Kã na akci „SOP – oprava fasády historické budovy“, takÏe celková ãástka k ãerpání neinvestiãních prostfiedkÛ na tu-to akci pfiedstavovala vãetnû jednotliv˘ch úprav rozpoãtu 26.766.415,- Kã, ãerpáno bylo ve skuteãnosti26.765.600,- Kã.Dále uvolnilo MK z rezervního fondu 996 tis. Kã na ãásteãnou kompenzaci nárÛstu cen a nákupu energií.

4 | 2 | Financování reprodukce majetku v rámci programu ISPROFIN

Úpravami schváleného rozpoãtu na rok 2006 byly v prÛbûhu roku uvolnûny finanãní prostfiedky v rámciprogramu ISPROFIN na investiãní akce i na krytí neinvestiãních potfieb.

Neinvestiãní dotaceRozpoãtov˘mi úpravami a souãasnû ãerpáním rezervního fondu MK byly uvolnûnyfinanãní prostfiedky na neinvestiãní dotace na akci „Oprava fasády historické budovy“ v celkové v˘‰i 26 766 tis. Kã. Tato akce byla zahájena jiÏ v roce 2005 a úspû‰nû byla ukonãena a pfiedána v záfií 2006.

Investiãní dotaceV prÛbûhu roku 2006 byly Státní opefie Praha poskytnuty systémové investiãní dotace v celkové v˘‰i 3 354 tis. Kã:

| 17

H o s p o d a ř e n í S O P v r o c e 2 0 0 6

Akce Poskytnuto v Kã PouÏito v Kã Vráceno do rezervního fonduMinisterstva kultury

Nákup pianina 148 000 147 930 0Nákup záloÏního zdroje 648 000 647 122 0Nákup titulkovacího zafiízení 566 000 565 339 0Ochranné zábrany 1 992 000 617 552 1 374 448

Celkem 3 354 000 1 977 943 1 374 448

V‰echny uvedené akce byly ukonãeny v roce 2006 kromû ochrann˘ch zábran u historické budovy. Tato akce byla ukonãena v I. ãtvrtletí roku 2007 a neãerpané prostfiedky byly z tohoto titulu pfievedeny na konciroku 2006 do rezervního fondu MK.

4 | 3 | Poãet pfiedstavení

4 | 3 | 1 | Na scénû Státní opery Praha

Ve Státní opefie Praha se v roce 2006 uskuteãnilo celkem 272 pfiedstavení (vãetnû 8 koncertních a divadel-ních akcí externích pofiadatelÛ), z toho bylo 211 vlastních operních pfiedstavení, 49 pfiedstavení baletních a 4 koncerty. Je to o 9 pfiedstavení více neÏ v pfiedchozím roce. Tento poãet je absolutnû limitní pfii zaji‰tûníodpovídající úrovnû pfiedstavení po stránce nejen umûlecké, ale i provozní.

4 | 3 | 2 | V âeské republice

18 |

H o s p o d a ř e n í S O P v r o c e 2 0 0 6

OPERNÍ SOUBOROperní soubor uskuteãnil v roce 2006 dvû pfiedstavení.

Litomy‰lA. Dvofiák: Rusalka 29. a 30. 6. 2006 (2 pfiedstavení)

B A L E T N Í S O U B O RBaletní soubor (Balet Státní opery Praha + PraÏsk˘komorní balet) realizoval v roce 2006 celkem 12 pfiedstavení.

Praha, Kostel ·imona a JudyJak se dûlá balet (PraÏsk˘ komorní balet)14. – 15. 1. 2006 (4 pfiedstavení)

ChebG. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi (Balet Státní opery Praha)21. 1. 2006

Nov˘ Jiãín G. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi (BaletStátní opery Praha)24. 1. 2006

Prostûjov G. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi (BaletStátní opery Praha)25. 1. 2006

DûãínJarní 2004 (PraÏsk˘ komorní balet)23. 2. 2006

Jablonec nad Nisou G. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi (BaletStátní opery Praha)25. 4. 2006

Zlín Jarní 2004 (PraÏsk˘ komorní balet)24. 4. 2006

Jablonec nad Nisou Jak se dûlá balet (PraÏsk˘ komorní balet)25. 4. 2006

TáborG. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi (BaletStátní opery Praha)8. 12. 2006

Poãet pfiedstavení na scénû SOP, v âeské republice a v zahraniãí celkem:

Operní soubor: 222 pfiedstavení a 4 koncerty Baletní soubor: 80 pfiedstavení (vãetnû samostatn˘ch veãerÛ PraÏského komorního baletu)

Poãet pfiedstavení celkem (vãetnû 8 koncertních a divadelních akcí externích pofiadatelÛ na scénû SOP): 314

| 19

H o s p o d a ř e n í S O P v r o c e 2 0 0 6

ZA H RANIâÍ

O P E R N Í S O U B O ROperní soubor uskuteãnil v roce 2006 celkem 9 úspû‰n˘ch pfiedstavení.

Bydho‰È, PolskoG. Verdi: Sicilské ne‰pory29. 4. 2006 (1 pfiedstavení)

Soul, JiÏní KoreaG. Bizet: Carmen19. – 29. 5. 2006 (5 pfiedstavení)

Miskolc, MaìarskoR. Leoncavallo: Bohéma 22. 6. 2006 (1 pfiedstavení)

Salcburk, RakouskoG. Puccini: Tosca13. a 14. 10. 2006 (2 pfiedstavení)

B A L E T N Í S O U B O RBaletní soubor uskuteãnil v roce 2006 celkem 19 úspû‰n˘ch pfiedstavení.

Freiburg, Nûmecko G. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi22. 1. 2006

Thessaloniki, ¤eckoS. Prokofjev: Popelka10. – 13. 1. 2006 (4 pfiedstavení)

Modena, Treviso, Trento, ItálieS. Prokofjev: Popelka19. – 21. 4. 2006 (3 pfiedstavení)

Catania, ItálieS. Prokofjev: Popelka26. 5. – 4. 6. 2006 (9 pfiedstavení)

Salcburk, RakouskoG. Verdi – S. Onsoff: Dáma s kaméliemi24. 10. 2006 (1 pfiedstavení)

DráÏìany, Nûmecko S. Prokofjev: Popelka29. 10. 2006 (1 pfiedstavení)

4 | 4 | Náv‰tûvnost

Rok 2006 patfií z hlediska obchodního k nejúspû‰nûj‰ím rokÛm v celé historii Státní opery.Pfiedstavení SOP na domácí scénû zhlédlo rekordních 201 185 divákÛ, coÏ je o 2378 divákÛ více neÏ v roce2005. V historii Státní opery Praha nikdy nepfiekroãil poãet divákÛ hranici 200 000. Z celkového poãtu di-vákÛ bylo cca 135 000 ze zahraniãí.Na zahraniãních zájezdech zhlédlo operní pfiedstavení SOP pfies 19 000 divákÛ, baletní pfiedstavení pfies 21 000. Na tuzemsk˘ch zájezdech nav‰tívilo operní pfiedstavení pfies 2000 divákÛ, baletní pfiedstavení pfies4650 divákÛ. Na zahraniãních a tuzemsk˘ch zájezdech nav‰tívilo operní a baletní pfiedstavení SOP pfies 46 650 divákÛ. Celková náv‰tûvnost pfiedstavení obou souborÛ SOP na domácí scénû, v âechách a zahraniãí bylo více neÏ247 800 divákÛ.

4 | 4 | 1 | Celková prÛmûrná náv‰tûvnost v SOP

Celková prÛmûrná náv‰tûvnost na domácí scénû dosáhla v˘‰e 71,8 %, coÏ je zhruba v úrovni posledních nû-kolika let, z toho opera 75,3 %, koncerty 86,1 % a balet 55,7 %. Nejvy‰‰í náv‰tûvnost byla v prosinci resp. v kvûtnu, 78,7 % resp. 78,4 %, nejniωí tradiãnû v srpnu 56,6 %. Z hlediska obchodního byl nejúspû‰nûj‰ímmûsícem tradiãnû kvûten, kdy celkové trÏby dosáhly v˘‰e 10 038 279,- Kã pfii 25 pfiedstaveních.Z pohledu náv‰tûvnosti je nejúspû‰nûj‰í nové nastudování opery La traviata (premiéra 5. 10. 2006), kdy ná-v‰tûvnost do konce roku pfii 11 reprízách dosáhla v˘‰e 96,5 %.

4 | 4 | 2 | Struktura náv‰tûvníkÛ v SOP

Struktura náv‰tûvníkÛ (zahraniãní versus domácí) zÛstává v zásadû za poslední léta pfiibliÏnû stejná. V ty-picky divadelních mûsících (listopad – bfiezen) tvofií domácí náv‰tûvníci zhruba 60 % klientely SOP, v tu-risticky atraktivních mûsících (duben – fiíjen) se tento podíl sniÏuje na cca 20 %. Pfiesto lze konstatovat, Ïedíky skladbû dramaturgického a repertoárového plánu, prezentace SOP a cenové politice, vãetnû pfiedplat-ného, se domácí publikum zaãíná postupnû do SOP vracet. VÏdyÈ cca tfietina kapacity divadla má na bûÏnápfiedstavení v˘‰i vstupného od 100 – 400,- Kã, coÏ je jistû pfiijatelná cena i ve vztahu ke kvalitû tûchto míst.Také sloÏení zahraniãních náv‰tûvníkÛ zÛstává v posledních tfiech letech v zásadû nezmûnûno. Snad jen lzezaznamenat ãásteãn˘ pokles podílu náv‰tûvníkÛ z Nûmecka. Z celkového poãtu zahraniãních náv‰tûvníkÛtvofií cca 35 % diváci z anglosask˘ch zemí, 20 % z Nûmecka, 10 % z Francie, 8 % ze ·panûlska, 7 % z Itálie a 5 % z Japonska.

4 | 4 | 3 | Nejhranûj‰í tituly v SOP

LA TRAVIATA 26xPOPELKA (balet) 21x RIGOLETTO 21xRUSALKA 21x NABUCCO 20xCARMEN 18x

4 | 4 | 4 | Nejvy‰‰í prÛmûrná náv‰tûvnost v SOP

KOUZELNÁ FLÉTNA 92,1 % (pfii 13 reprízách)CARMEN 90,4 % (pfii 18 reprízách) NETOP¯R 90,0 % (pfii 3 reprízách) LA TRAVIATA 85,1 % (pfii 26 reprízách)NABUCCO 84,8 % (pfii 20 reprízách)CANDIDE 82,8 % (pfii 8 reprízách)

20 |

4 | 5 | TrÏby

4 | 5 | 1 | Celkové trÏby za pfiedstavení na scénû v SOP

Celková trÏba ze vstupného na domácí scénû pfiedstavuje ãástku 86 428 695,- Kã, coÏ je o 415 505 více neÏv roce 2005. Je tfieba ale zdÛraznit, Ïe dosaÏenou úroveÀ celkov˘ch trÏeb bude velmi nesnadné v blízké bu-doucnosti pfiekonat (pfii zachování cenové hladiny vstupenek, skladby repertoáru a limitujícího poãtu pfied-stavení).

4 | 5 | 2 | PrÛmûrné trÏby za pfiedstavení v SOP

PrÛmûrná trÏba na jedno pfiedstavení je 327 381,- Kã. Celková prÛmûrná trÏba je ãásteãnû zkreslena sklad-bou pfiedstavení (prÛmûrná trÏba operního pfiedstavení je 362 684,- Kã, koncertÛ 187 560,- Kã a baletníhopfiedstavení 186 777,- Kã).Z hlediska obchodního zÛstává, kromû inscenace Netop˘r, nejúspû‰nûj‰í inscenací opera Carmen. Pfii 18 reprízách a náv‰tûvnosti 90,4 % bylo dosaÏeno celkov˘ch trÏeb 8 050 952,- Kã, coÏ pfiedstavuje prÛ-mûrnou trÏbu 447 275,- Kã na jedno pfiedstavení.

4 | 5 | 3 | Nejvy‰‰í prÛmûrná trÏba za pfiedstavení v SOP

Nejvy‰‰í prÛmûrná trÏba na jedno pfiedstavení byla tradiãnû v kvûtnu (401 531,- Kã),nejniωí témûfi jako obvykle v lednu (249 160,- Kã).

NETOP¯R 696 900,- Kã (3x vãetnû Silvestra)CARMEN 447 275,- Kã (18x) KOUZELNÁ FLÉTNA 435 130,- Kã (13x)KONCERT Mozart gala (21. 1.) 426 368,- Kã (1x)LA BOHEME (Leoncavallo) 418 739,- Kã (1x)AIDA 417 711,- Kã (8x)LA TRAVIATA 415 284,- Kã (26x)

4 | 5 | 4 | Nejvy‰‰í celkové trÏby jednotliv˘ch titulÛ v SOP

LA TRAVIATA 10 797 387,- Kã (26 pfiedstavení)NABUCCO 8 292 368,- Kã (20 pfiedstavení)CARMEN 8 050 952,- Kã (18 pfiedstavení)RIGOLETTO 7 775 277,- Kã (21 pfiedstavení)RUSALKA 6 812 826,- Kã (21 pfiedstavení)

| 21

H o s p o d a ř e n í S O P v r o c e 2 0 0 6

Státní opera Praha 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 – celkem

¤azeno podle pfiedstavení abecednû

Pfiedstavení TrÏba SO v Kã Poãet prod. PrÛmûrná Poãet nabíd. Poãet %míst trÏba v Kã míst repríz náv‰tûv

Aida 3 341 689,- 6 873 417 711 8 488 8 81,0 %Candide 1 638 628,- 7 028 204 829 8 488 8 82,8 %Carmen 8 050 952,- 17 261 447 275 19 098 18 90,4 %âas bolesti 179 910,- 904 59 970 3 183 3 28,4 %Dáma s kaméliemi 531 538,- 1 675 106 308 5 305 5 31,6 %Koncert Si eccellente (Mozart Gala) 132 560,- 606 132 560 1 061 1 57,1 %Koncert k v˘r. n. Mozarta 426 368,- 1 061 426 368 1 061 1 100,0 %Kouzelná flétna 5 656 691,- 12 700 435 130 13 793 13 92,1 %La Boheme (L.) 418 739,- 646 418 739 1 061 1 60,9 %La traviata 10 797 387,- 23 478 415 284 27 586 26 85,1 %Labutí jezero 1 840 679,- 3 640 368 136 5 305 5 68,6 %Lazebník sevillsk˘ 4 306 345,- 8 739 331 257 13 793 13 63,4 %Lucia di Lammermoor 1 327 080,- 2 925 221 180 6 366 6 45,9 %Má vlast 1 360 701,- 4 950 194 386 7 427 7 66,6 %Madama Butterfly 4 748 124,- 8 725 365 240 13 793 13 63,3 %Nabucco 8 292 368,- 17 993 414 618 21 220 20 84,8 %Netop˘r 2 090 699,- 2 866 696 900 3 183 3 90,0 %Piková dáma 1 217 012,- 4 948 173 859 7 427 7 66,6 %Popelka 3 992 189,- 12 014 190 104 22 281 21 53,9 %Rigoletto 7 775 277,- 15 333 370 251 22 281 21 68,8 %Rusalka 6 812 826,- 16 858 324 420 22 281 21 75,7 %Sen noci svatojánské 1 247 059,- 5 782 155 882 8 488 8 68,1 %Sicilské ne‰pory 2 502 854,- 6 791 208 571 12 732 12 53,3 %Tosca 5 702 628,- 10 582 380 175 15 915 15 66,5 %Turandot 1 847 082,- 4 819 307 847 6 366 6 75,7 %Vánoãní koncert 191 310,- 1 988 95 655 2 122 2 93,7 %

Celkem 86 428 695,- 201 185 327 381,- 280 104 264 71,8 %

Státní opera Praha 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 – celkem

¤azeno podle typu inscenace

Pfiedstavení TrÏba SO v Kã Poãet prod. PrÛmûrná Poãet nabíd. Poãet %míst trÏba v Kã míst repríz náv‰tûv

Balety 9 152 076 28 965 186 777 51 989 49 55,7 %Koncerty 750 238 3 655 187 560 4 244 4 86,1 %Opery 76 526 381 168 565 362 684 223 871 211 75,3 %

Celkem 86 428 695,- 201 185 327 381,- 280 104 264 71,8 %

22 |

5 | ZávěrV roce 2006 dosáhla Státní opera Praha zlep‰eného hospodáfiského v˘sledku, ve v˘‰i + 52 tis. Kã,na kterém se podílely pfiedev‰ím tuzemské trÏby. TrÏby ze zahraniãních krátkodob˘ch zájezdÛ ãinily celkem 9 262 tis. Kã.

Pro informaci pfiehled pfiedstavení a celkov˘ch trÏeb za 5 uplynul˘ch let:

Poãet pfiedstavení celkové na domácí scénû trÏby

2002 242 64 153 826,- Kã2003 249 76 719 678,- Kã2004 257 86 761 059,- Kã2005 255 86 013 190,- Kã 2006 264 86 428 695,- Kã

Tuzemské trÏby jsou na srovnatelné úrovni s pfiedchozími roky.Vzhledem k tomu, Ïe SOP nemûla v roce 2006 dlouhodob˘ zahraniãní zájezd, byly moÏnosti dosaÏení vysok˘chv˘nosÛ omezeny a hlavní pozornost se soustfiedila na tuzemské v˘nosy z pfiedstavení. Vzhledem k v˘‰i v˘nosÛpak byla pfiijata úsporná opatfiení v oblasti nákladÛ pfiedev‰ím u provozu, ale bylo pfiikroãeno i k omezení nákla-dÛ v umûlecké oblasti. Byla rovnûÏ zru‰ena premiéra opery Idomeneo (prosinec 2006), kterou v repertoáru na-hradily divácky úspû‰né tituly, a tím byla za prosinec 2006 dosaÏena mimofiádná v˘‰e trÏeb.Ekonomické v˘sledky Státní opery Praha v roce 2006 byly pfiím˘m odrazem umûlecké koncepce, která spolu s cí-lenou propagací a marketingem pfiispûla k pfiíznivému v˘sledku hospodafiení. V‰echny operní i baletní premiéryse setkaly s velmi kladn˘m ohlasem divákÛ a spolu s vhodnû sestaven˘m hracím plánem ovlivnily náv‰tûvnost,která v prÛmûru dosáhla v˘‰e 71,8 %, a to pfiesto, Ïe Státní opera Praha drÏí ceny vstupenek pfiibliÏnû na stejnéúrovni jako v minul˘ch letech (prÛmûrná cena vstupenky na operní pfiedstavení je 454 Kã, na baletní veãer 315 Kã a na koncert 205 Kã). Ekonomická sobûstaãnost Státní opery Praha dosáhla 41 %.Hospodáfiské v˘sledky Státní opery Praha jsou podmínûny v neposlední fiadû i spoluprací s agenturou BohemiaTicket, která umoÏÀuje pomocí ‰piãkové technologie napojení SOP na tuzemské a zahraniãní prodejní systémy. Neustále je ale nutné hledat hranici mezi umûlecky nároãn˘m a progresivním dramaturgick˘m plánem a atraktivními repertoárov˘mi tituly. Zv˘‰en˘ zájem o pfiedplatné v posledních dvou letech (i v bfieznu 2007) jed-noznaãnû prokázal, Ïe diváci tuto novou cílevûdomou dramaturgickou politiku SOP posledních ãtyfi let vítají.Konzervativnûj‰í ãást publika je spokojena dostateãn˘m v˘bûrem titulÛ operní klasiky Verdiho, Pucciniho,Mozarta, Rossiniho, Bizeta. Na druhou stranu se Státní opera Praha snaÏí vyjít vstfiíc i poÏadavkÛm nároãnûj‰íhodiváka. Pro nûho byly v roce 2006 urãeny premiéra opery Leonarda Bernsteina Candide i premiéra velmi zfiídkauvádûné Verdiho opery Sicilské ne‰pory. Potû‰itelné je i to, Ïe soubor Baletu Státní opery Praha si za ãtyfii rokysvé existence dokázal vytvofiit Ïánrovû pestr˘ repertoárov˘ základ. Jeho úroveÀ se zkvalitÀováním souboru o mla-dé, velmi talentované taneãníky stále zvy‰uje a roste i poãet nabídek na zahraniãní hostování, zejména s inscena-cí baletu Sergeje Prokofjeva Popelka. V˘sledky roku 2006 vãetnû trÏeb pouze potvrdily skuteãnost, Ïe poãet odehran˘ch pfiedstavení na scénû Státní opery Praha za kalendáfiní rok 2006 v poãtu 264 (211 operních a 49 baletních pfiedstavení a 4 koncerty) je naprostolimitní z hlediska provozu pfii odpovídající úrovni repríz. Je nutno pouze opakovat argumenty posledních let, Ïeje tfieba neustále hledat hranici mezi nároãn˘m a progresivním dramaturgick˘m plánem a divácky atraktivním re-pertoárov˘m plánem z hlediska zaji‰tûní ekonomického fungování Státní opery Praha.Pfiedstavení Státní opery Praha na domácí scénû zhlédlo v roce 2006 rekordních 201 185 divákÛ, a poprvé v his-torii divadla tak byla pfiekroãena hranice 200 000. TrÏby v Praze dosáhly témûfi 86 500 000,- Kã. Dal‰í zvy‰ovánítrÏeb by bylo moÏné jen za pfiedpokladu razantního zv˘‰ení ceny vstupného nebo prosazování divácky „pfiíli‰vstfiícného“ repertoáru, protoÏe v˘‰e trÏeb za vstupné pochopitelnû velmi podstatnû ovlivÀují i celkovou v˘‰i so-bûstaãnosti divadla. Razantním zv˘‰ením vstupného by se ov‰em sníÏila dostupnost náv‰tûvy pfiedstavení pro do-mácího diváka, uvádûním jen zaruãen˘ch operních „hitÛ“ by se devalvovalo úsilí managementu Státní operyPraha o progresivní image divadla, které ctí tradici a zároveÀ ji tvÛrãím zpÛsobem rozvíjí.

Zlep‰en˘ hospodáfisk˘ v˘sledek oproti roku 2005, bez v˘razného pfiispûní trÏeb ze zahraniãí (v roce 2005 tytozahraniãní trÏby ãinily 34 234 tis. Kã), jasnû signalizuje, Ïe umûlecká koncepce Státní opery Praha vychází zesprávn˘ch pfiedpokladÛ a Ïe Státní opera Praha nalezla v roce 2006 optimální rovnováhu mezi umûleckou koncepcí i ekonomickou ãinností.

Mgr. Jaroslav Vocelka¤ E D I T E L S TÁT N Í O P E RY P R A H A

| 23