Zpravodaj HAF 2013 HAF 2013 HUMOR V AMATERSKÉM FILMU 45. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ FILMOVÉ SOUTĚŽE Město Tanvald a Kino Jas Járy Cimrmana vás vítá na 45. ročníku mezinárodního festivalu HAF 2013 Humor v amatérském filmu Soutěž prezentuje amatérské nezávislé, neprofesionální filmy a slouží k podpoře amatérské filmové tvorby v tuzemsku i v zahraničí. Soutěžní kategorie: A)filmy humorné a satirické B)filmy s neomezenou tematikou do 1 min. C)parodie na reklamu do 3 minut Začátek hlavní soutěže pro veřejnost 5. 10. 2013 ve 13.30 hod 4-5. 10. 2013
Transcript
Zpravodaj HAF 2013
[Sem zadejte resumé dokumentu. Resumé obvykle představuje stručný souhrn obsahu dokumentu. Sem zadejte resumé dokumentu. Resumé obvykle představuje stručný souhrn obsahu dokumentu.]
HAF 2013 HUMOR V AMATERSKÉM FILMU
45. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ FILMOVÉ SOUTĚŽE
Město Tanvald a Kino Jas Járy Cimrmana
vás vítá na 45. ročníku mezinárodního festivalu HAF 2013
Humor v amatérském filmu Soutěž prezentuje amatérské nezávislé, neprofesionální filmy
a slouží k podpoře amatérské filmové tvorby v tuzemsku i v zahraničí.
Soutěžní kategorie:
A)filmy humorné a satirické
B)filmy s neomezenou tematikou do 1 min.
C)parodie na reklamu do 3 minut
Začátek hlavní soutěže pro veřejnost 5. 10. 2013
ve 13.30 hod
4-5. 10. 2013
1
Vážení přátelé humoru ve filmu
Dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji přivítal na již 45. ročníku mezinárodní přehlídky amatérských filmařů HAF – humor v amatérském filmu. Městu Tanvald se doposud daří udržovat nabídku kulturních akcí i v této, pro kulturu tak složité době. Tato mezinárodní filmařská soutěž se řadí k těm tradičním kulturním, ale i společenským akcím
Mikroregionu Tanvaldsko. Věřím proto, že i tento ročník se uskuteční v přátelské a humorné atmosféře. Humorné atmosféře především, nakonec tak je to obsaženo i v názvu našeho festivalu.
Tanvaldské kino patří ke špičkovým jednosálovým kinům v České republice a proto věřím dámy a pánové, že v tomto krásném prostředí prožijete vy soutěžící, ale i vy návštěvníci pěkné a humorné zážitky.
Návštěvníkům mezinárodní přehlídky amatérských filmařů HAF přeji příjemný pobyt v Tanvaldě a autorům soutěžních snímků navíc i hodně úspěchů v soutěži. Josef Průcha, místostarosta města a ředitel soutěže
Členové poroty hlavní soutěže: p. Jaroslav Bouda – předseda poroty p. Miroslav Šír p. Petr Lášek pí Květa Čenovská p. Petr Mikula pí Monika Hašková pí Anna Lišková - tajemnice poroty
2
SEZNAM PŘIJATÝCH FILMŮ DO
SOUTĚŽE HAF 2013 1. „DEŽAVÍ“ PO ČESKU (Jaroslav Doleček) 5:01
2. INFORMACE (Tomáš Kotlant ) 1:00
3. CESTA DO LESA, CESTA Z LESA (Vojta Žák) 2:40
4. FÉN (Ján Kuska, Luboš Trizna ) 0:51
5. KAUZA METANOL (Eduard Pech) 5:00
6. FOTKA NA LEGITKU (Ivo Renotiére ) 0:53
7. HLOUBKOVÝ EFEKT (Wolfgang Biller ) 1:00
8. POLICAJNÁ (Miroslav Ardon ) 2:23
9. JAK SE DĚLÁ ANIMOVANÝ DOKUMENT (Bohumil Kheil ) 0:31
22. VÝMĚNA KOLA (Herbert Stolle, Michael Franke) 0:40
23. VRTÁK (Zbyněk Koldovský) 3:46
24. ZTRÁTA (Bohumír Novák) 1:00
25. INSPEKTOŘI (Martin Bohadlo) 9:28
26. VÁNOČNÍ PŘÁNÍ (Milan Haškovec) 0:43
27. ŠLUPKA (Milan Haškovec) 0:40
28. VESELÝ PŘÍBĚH (Eduard Pech) 1:00
29. SERVIS NA MÍRU (Wolfgang Biller, Frank Dietrich) 1:00
30. VINNETOU – POMSTA (Jan Blaschke) 1:00
31. V PARKU (Ivo Renotiére ) 0:58
32. POMÁHAT A CHRÁNIT (Bohumír Novák) 8:00 čas: 39:14
3
HAF - TRADICE PŘETRVÁVÁ Tento rok HAF, přehlídka humoru
v amaterském filmu, slaví půlkulatiny a za těch 45 let celá soutěž prošla velkým vývojem. Některé z těchto změn nám připomene pan tajemník Richard Seidel, kterého jsem požádala o zamyšlení nad vývojem HAFu.
HAF Tanvald jde letos již do 45. ročníku. U amatérské filmové přehlídky je to úctyhodná tradice. Ve své historii měl HAF své lepší i horší ročníky a z hlediska přízně a podmínek pro jeho pořádání zažil lepší i horší časy. Byly roky, kdy se vše dělalo doslova na kolenou, bez patřičné techniky a financí, ale s o to větším nadšením a osobním nasazením pro věc. Dříve byl HAF vnímán nejen jako soutěž amatérských filmařů, ale i jako společenská událost a setkání pro všechny zúčastněné, a konal se více dnů. Zastřešován a organizačně zabezpečen byl Klubem pracujících n.p. SEBA Tanvald. V té době fungoval, pracoval a přehlídku prakticky realizoval filmový kroužek. Bylo to zřejmě dáno dobou,
menšími možnostmi využití volného času, nedostatkem jiné zábavy, jinými prioritami, životními trendy a životní úrovní vůbec. Dnes se věci mají jinak. V uspěchaném a globalizovaném světě se stále novými a novými požadavky na vše a na všechny a s širokou nabídkou volnočasových aktivit, musel a stále znovu a znovu musí své místo obhajovat a hledat i HAF. Koncem 90. let minulého století HAF skomíral. Klub pracujících již několik let neexistoval.
HAF za podpory městské kulturní kanceláře drželo při životě několik nadšených dobrovolníků uvědomujících si odpovědnost k tradici. Filmový kroužek měl už jen několik starších členů, kteří již nemohli na svých bedrech unést organizaci přehlídky. Prostory a technické podmínky v tzv. městském kulturním středisku na sídlišti Výšina přestaly vyhovovat. S přechodem na video nebyla k dispozici odpovídající promítací technika a zájem filmařů o přehlídku logicky opadával. Bylo stále složitější přehlídku uskutečňovat.
Bez dostatečného prostorového, technického, finančního a personálního zázemí nebylo myslitelné v přehlídce dále pokračovat. Bylo třeba odpovědně zvážit, jak dál. Pokud měla být přehlídka zachována, muselo město chtě nechtě veškerou odpovědnost za pokračování
4
tradice a budoucnost HAFu vzít na sebe. Vznikla myšlenka konat HAF v městském kině.
Tanvaldské kino ale v té době stálo rovněž před otázkou, co s ním dál bude. Kino mělo zastaralý a dožitý interiér, nepohodlné sezení, nevyhovující elektroinstalaci a ozvučení sálu, chybělo zázemí pro koncerty a divadlo. Klesala návštěvnost a
k znovuoživení městského kina a vytvoření jeho víceúčelové funkčnosti bylo třeba udělat na městě zásadní rozhodnutí.
Vždyť se jednalo o v okolí ojedinělý a významný kulturní stánek. Pro vysoké náklady přesahující částku 60 milionů korun byla zavržena architektonická studie přestavby celého objektu na multifunkční kulturní zařízení. Naštěstí učinilo zastupitelstvo rozhodnutí pustit se do celkové rekonstrukce městského kina včetně přístavby šaten a sociálního zařízení pro účinkující. K tomuto rozhodnutí vedly zastupitelstvo nejen nižší náklady než na přestavbu celého objektu, ale i názory části odborníků zachovat původní ráz objektu, jeho interiéru a kinosálu. Tato velká akce za 18 milionů korun z vlastních prostředků města mohla být realizována díky dobrému hospodaření města. V rámci modernizace městského kina a obnovy jeho techniky byl zejména pro potřeby HAFu pořízen za 400 tisíc korun digitální projektor EIKI, který dokázal na vzdálenost 24,5 metru z promítací kabiny na plátno promítnout v rozumné kvalitě videozáznamy. Kino
bylo slavnostně znovu uvedeno do provozu při druhém koncertu Tanvaldského hudebního jara v roce 2001. Rekonstruované kino se zvukem dolby stereo, pohodlným sezením, obnoveným interiérem, s jevištěm a zázemím vyhovujícím pořádání koncertů a divadelních představení mělo velmi dobrý ohlas u veřejnosti. Konání přehlídky v novém kině přineslo pozitivní zlom a začala se psát její novodobá historie.
HAF v kině dostal nový impuls a měl znovu budoucnost. K zachování přehlídky přispělo město Tanvald nejen vytvořením důstojného prostředí a technických podmínek, ale i velkorysou finanční podporou a převzetím celé organizace. Od roku 2001 byl HAF Tanvald účastníky
označován a hodnocen jako jedna z nejlépe organizovaných a zajištěných přehlídek svého druhu v republice. Úroveň HAFu vysoce oceňovali i jeho zahraniční účastníci, kteří obdivovali, jaké technické, materiální a finanční podmínky město Tanvald pro přehlídku HAF vytvořilo. K udržení úrovně soutěže bylo především nutné mít dostatek přihlášených a kvalitních amatérských filmů. V organizaci soutěže bylo třeba stále hledat nové možnosti, řešení a přístupy. Snažili jsme se nastavit i finanční pobídky ve prospěch osobní účasti autorů na přehlídce. Začal skutečně stoupat zájem autorů o přehlídku a muselo se přistoupit ke konání předkola soutěže, z kterého na
5
základě rozhodnutí poroty nejlepší filmy postupují do hlavní soutěže. Hlavní soutěž, která byla soustředěna vždy na sobotní odpoledne, začala být slušně navštěvována veřejností.
Jako ve všem, hrály a hrají jednu z podstatných rolí také peníze. I přes hospodářskou krizi posledních let se podařilo městem HAF finančně zajistit. V minulých letech přehlídku podpořili i významní sponzoři.
Druhým zlomovým ročníkem v novodobé historii HAF byl 41. ročník v roce 2009. V roce 2009 bylo městské kino v Tanvaldě digitalizováno a od té doby umožňuje nejmodernější projekci v digitální kvalitě 2D a 3D. Kino Tanvald se začalo řadit ke špičkovým jednosálovým kinům v České republice a bylo vůbec jedním z prvních jednosálových kin, která byla digitalizována. Na digitalizaci a další úpravu kina vynaložilo město v roce 2009 za finanční podpory Libereckého kraje přes 4 miliony korun. Včasná digitalizace městského kina se s ohledem na velmi rychlý přechod od „celuloidového filmu“ na digitální záznam ukázala být správným krokem k zachování kina v Tanvaldě.
Soutěžní filmy HAF mohly být od 41. ročníku promítány již z nového výkonného digitálního kinoprojektoru. Na modernějším zařízení se v té době na soutěžích nikde jinde v Čechách amatérské filmy nepromítaly.
Při HAFu 2009 byla všem účastníků také předvedena ukázka projekce 3D. Digitální technika a projekce všechny přítomné příjemně překvapila a oceňovali a nevěřícně kroutili hlavou, že ve městě se sedmi tisíci obyvateli se podařilo rychle a kvalitně digitalizovat kino.
Jako ředitel přehlídky HAF Tanvald jsem působil 10 let. Za tu dobu jsem poznal celou řadu známých
amatérských filmařů, dlouholetých a tradičních účastníků. Vždy mě potěšila účast mladých autorů a zájem veřejnosti o přehlídku. Důležité bylo vytvořit tým schopných spolupracovníků, který byl nezbytný pro přípravu a hladký průběh HAFu. Při letošním malém kulatém jubileu HAFu se sluší poděkovat všem, kteří se o úspěch a existenci HAFu, zasloužili. Z tanvaldských filmařů bych chtěl vyzvednout přínos pana Bohumíra Medlíka, který pro HAF po celou dobu jeho existence hodně udělal, významnou měrou se na přelomu tisíciletí podílel i na jeho zachování a do poslední chvíle byl jedním z organizátorů a porotců přehlídky. Je na místě poděkovat i mnoha dalším amatérským filmařům, účastníkům, pomocníkům a příznivcům HAFu, kteří dlouhá léta k HAFu neodmyslitelně patřili a už bohužel také nejsou mezi námi.
Důležité je, aby si HAF do
budoucna udržel přízeň autorů a aby vznikalo co nejvíce kvalitních amatérských snímků s tématikou odpovídající regulím soutěže.
Přeji všem účastníkům přehlídky HAF Tanvald 2013 hodně pohody, radosti a dobré zábavy a HAFu další úspěšná desetiletí. R.Seidel Děkuji panu Seidlovi za zajímavou exkurzi do historie HAFu!
6
„NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE NÁMĚT“
ŘÍKÁ JAROSLAV BOUDA
aroslav Bouda, je člověk spojený s HAFem už od počátku. V soutěži byl na obou stranách, někdy jako soutěžící
a jindy jako porotce. Ani tento rok nebude výjimkou a pan Bouda zasedne do HAFu jako porotce, a proto jsem se ho zeptala na pár otázek.
Co vás poutá s HAFem?
Každý rok se scházím s řadou přátel, bláznů, kterých si vážím, protože dělají legraci. Táhne mě to sem, jak kvůli porotě, tak i jako účastník, například s Hnojovým domem. (Poznámka redakce: Hnojový dům sklidil na HAFu velký úspěch.)
Čeho si na HAFu ceníte nejvíce?
Legrace. Také patří velký dík městu, že byl zachován.
Jste v HAfu už od počátku. Můžete mi tedy zhodnotit HAF v průběhu let?
Změnila se technická stránka, námět, ale hlavní je nápad. Také diváci mají jiné požadavky.
Dříve byla jiná doba, například po skončení soutěže si všichni společně poseděli, jak soutěžící, tak porotci, ale dnes po skončení někteří soutěžící odjedou a už není taková přátelská atmosféra.
Všechny soutěže byly dřív přátelštější, ale neplatí to vždy, někteří stále jezdí jen, aby se setkali s přáteli a ne kvůli výhře.
Jak si myslíte, že to bude s HAfem v budoucnu?
Bude to hlavně na městu, aby HAF udržel. Pak bych si přál, aby bylo dost návštěvníků, diváků
Jak se změnily požadavky diváků?
Požadavky se rozhodně zvýšily.
Co nejvíce na filmech oceňujete?
Kromě nápadu, tak i jak je to udělaný (režie, střih a zvuk).
Jak se v průběhu let mění náplň filmů?
Dnes se točí jinak. Lépe se stříhá. Když se přecházelo z filmu na video, tak byly filmy strašně dlouhé, jelikož se natočilo podstatně víc materiálu a bylo to relativně levné.
Co je potřeba při hodnocení filmů sledovat?
J
7
Zaprvé námět. Když je dobrý námět, tak film vyhrává. A také jak je dobře námět zpracovaný.
Co je pro začínajícího filmaře nejtěžší?
Nejdůležitější je námět.
Když se podaří dobrý námět, co film dokáže zkazit?
Film dokáže zkazit muzika, střih, ale i komentář. Možností je spousta. Může být krásný film, krásné obrázky, ale ukecaný komentář a film se může vyhodit. Film musí mít hlavně propracovaný scénář.
Našel se v průběhu let HAFu nějaký film, který by Vás opravdu oslovil?
Filmy pana Dolečka. Obdivuji ho, jelikož dokázal přimět lidi, aby hráli v jeho filmech. Také si vzpomínám na jeden polský film z vojenských kasáren, kde
byly zachyceny první výcvikové kroky. Byla to tak jednoduchá myšlenka, která rozesmála celý sál.
Jaký je Váš nejoblíbenější film?
Můj nejoblíbenější film je Hnojový dům, který jsme s ženou natáčeli dva roky.
Jinak mám rád klasiku jako je například Hoří, má panenko, Na samotě u lesa, Pelíšky, samozřejmě všechny filmy s panem Werichem. Našlo by se ještě spousta dalších filmů, které mám opravdu rád a s chutí se na ně vždycky podívám
Co byste budoucím filmařům popřál?
Aby se jim dařilo nacházet dobré náměty.
Děkuji panu Boudovi za odpovědi a za čas, který mi věnoval!
PAVEL KANTOREK
Životopis Pavla Kantorka je opravdu zajímavý a stojí za zmínku. Narodil se 17. května 1942 v Olomouci. Kromě toho, že je pan Kantorek znám jako karikaturista, tak je profesorem fyzikálních věd na Ryersonově univerzitě v Torontu. Přednášel například teorii elektromagnetických polí, podílel se na vývoji optických vláken.
Jeho kreslené vtipy vycházejí v časopisové i knižní podobě v USA, Něměcku, Itálii…
Věříme, že si výstavu pana Kantorka nenecháte ujít.
8
AŤ ŽIJÍ AMATÉRŠTÍ FILMAŘI, A
TANVALDU VĚRNÍ ZVLÁŠŤ elkem 32 filmů od 28 autorů se sešlo na letošním festivalu Humoru v amatérském filmu.
Kromě domácích filmařů se jako již tradičně zúčastnili němečtí a slovenští tvůrci, takže letos je HAF opět mezinárodní.
Německé skeče s vtipnou pointou slaví každoročně úspěch a nepochybuji o tom, že i letos sezobnou nějakou tu cenu, ať už to budou Dietrichovy a Hennigovy Veselé vánoce s poněkud dramatickým ježíškem, či vtipná reklama na brýle od Billera a Dietricha. Slováci Kuska a Trizna jdou proti loňsku nahoru a jejich Fén nepochybně sklidí u obecenstva smích a potlesk. Vtipná je i policejní groteska od Miroslava Ardona. Naši slovenští sousedé si tak pomalu ale jistě upevňují na tanvaldském festivalu pozice a stávají se jedním z jeho nosných kamenů.
A co Češi? Jako hlavní autor letos bohužel ze zdravotních důvodů chybí Jaroslav Nykl, ale v přehlídce se alespoň mihne, respektive jeho postavičky duchů se objeví ve filmu Milana Haškovce Tři bratři. Takže popřejme panu Nyklovi brzké uzdravení a příští rok se zase těšíme na jeho kreslené filmy. V letošním ročníku chybí i loňští letečtí fandové z Letohradu, ale objevily se naopak grotesky na policejní notečku. Zda animované filmy Bohumíra Nováka Pomáhat a chránit a Ztráta byly inspirovány policejními manévry v severních Čechách, těžko říci, ale obecenstvo malé i větší určitě pobaví.
Milan Haškovec, o němž jsem se již zmínil, patří letos k nejpilnějším a jeho filmy Šlupka, Tři bratři i Vánoční přání mají šanci na úspěch. Výborný je, a
to není žádná převratná novinka, Martin Bohadlo s jeho akčním skečem Inspektoři, tentokrát z prostředí Adršpašských skal. Do kauzy metanol zabrousil letos Eduard Pech a vůbec ne špatně. Hudební satira Dežaví po česku Jaroslava Dolečka má taky něco do sebe a nebylo by od věci klidně ji pouštět před večerními zprávami v televizi. Alespoň by se divák pobavil. Vynikající je pak parodie na reklamu Zlatý pilíř od Katrin Taubingerové a Bronislava Kusého. Vtipná groteska Ivo Renotiéra V parku, opět se staršími protagonisty neherci, ovšem výtečně zahraná a dokonce s takřka artistickými výkony, má taky něco do sebe a o ceny se určitě popere.
A na závěr ještě zmíním historicko divadelní studii Maryša od Bohumila Kheila, poněkud netradičně pojatou s Vávrou, coby ubohou obětí, a dobrou dietní minikomedii od Vojty Žáka Salám.
To je tedy ve zkratce základní nabídka letošního HAFu. Někteří tradiční autoři chybějí, krom Jaroslava Nykla i mladá nadějná režisérka Rosanna Zvelebilová, ale dobří holubi se obyčejně vracívají, takže věřme, že na tanvaldský festival se autoři vždycky budou také rádi vracet a ti noví ho budou postupně objevovat a oblíbí si ho. Ať už vyhraje kdokoliv, obdiv patří všem, kteří se amatérskému filmování věnují a já v neskonalé úctě před nimi smekám svůj klobouk a odhazuji jej v dál.
Ať žije HAF 2013 a všichni jeho účastníci, tvůrci i herci. Máme vás rádi.
-vho-
C
9
„NEJRADĚJI MÁM AMATÉRSKÉ FILMY“
PROZRADIL JAROSLAV NOSEK
aroslav Nosek je blízce spjat s HAFem, jelikož se ho účastní téměř od počátku soutěže a mnoho let se podílel i na
ozvučení, což v začátcích nebylo opravdu lehké.
Co vás spojuje s HAFem?
Od 9. ročníku se účastním HAFu a od 10. jsem začal pomáhat jako zvukař.
Můžete mi k HAFu říct něco po technické stránce?
Málo filmů mělo zvuk na jedné pásce. Většinou byl zvuk zvlášť na magnetické pásce, takže se musel pouštět extra, proto se musel starší uběhaný magnetofon přibrzdit, aby zvuk i film šli současně. Kvalita zvuku byla hodně nízká oproti současnosti.
Můžete mi tedy zhodnotit HAF v průběhu let?
Nejprve se začínalo v divadle D 99, kde je současný Grand. Pro soutěž to bylo v té době nejpříznivější místo. Největší změnou byl vývoj techniky.
Kam myslíte, že HAF míří v budoucnu?
Pokud se nevyskytne nikdo, kdo by chtěl HAF přesunout do jiného města, tak to bude dobré, jak pro HAF, tak pro město. Díky HAFu se o Tanvaldě dozvědí i v dalších zemích.
Co Vás na HAFu nejvíce baví?
Sejdou se tam lidé, kteří mají rádi takovýto způsob vyjadřování filmem.
Co je potřeba při hodnocení filmů sledovat po technické stránce?
Teď už to nemá žádnou chybu. Většina věcí je oproti začátku už vyřešená a záleží na autorovi, jak film dodá, v jaké kvalitě.
Co je pro začínajícího filmaře nejtěžší?
Najít spolek, který se mu bude věnovat. To vím z vlastní zkušenosti, protože jsem nejprve začal s focením, a pak přešel k natáčení filmů.
Našel se v průběhu let HAFu nějaký film, který by Vás opravdu oslovil?
Mnoho. Spíš mě pak zaujali autoři, protože každý má svůj vlastní rukopis.
Jaký je Váš nejoblíbenější film?
Nejraději mám amatérské filmy, ale nedovolím si říct, který by byl nejoblíbenější, protože jich je spousta.
Děkuji panu Noskovi za odpovědi a za čas, který mi věnoval!
J
10
VZPOMÍNKY NA POČÁTKY
HAFU OD PANA ALOISE HÁNY Pan Hána je jedním ze
zakládajících členů HAFu a proto jsem se ho rozhodla požádat o zavzpomínání jak na počátky HAFu, tak i na vývoj soutěže za neuvěřitelných 45 let. Je opravdu k neuvěření čím vším už HAF prošel a kam až se dostal a pan Hána nám zprostředkuje malou exkurzi touto zajímavou soutěží.
e až neuvěřitelné, že letos tomu bude už 45 let co se v Tanvaldě ozvalo první filmařské zaštěkání Haf, Haf
...Jak čas ukázal, nebyl to zrovna nejhorší nápad uspořádat právě tady festival amatérských filmů s humornou tématikou. Jednak se k tomu přímo nabízelo právě dokončené divadélko nebo spíše minikino v hotelu Centrál, kde si místní filmoví nadšenci z Filmového kroužku vybudovali na svou dobu dobře vybavenou projekční kabinu a protože si do sálu vešlo přesně 99 židlí, dostalo název D 99. Navíc se v té době konalo po celé republice spousta podobných akcí, ale žádná nebyla zaměřena na h u m o r ! Přídáme-li k tomu, že od samého počátku byl o
festival zájem a měl i podporu místních orgánů a podniků, byly tady všechny podmínky k založení filmařských setkání, později i s bohatou mezinárodní účastí.
Kilometry filmů našich i zahraničních autorů, úspěšná a velmi široká spolupráce s redakcemi humoristických časopisů na mezinárodní úrovni, soutěže a výstavy, ale i jiné doprovodné akce znovu a znovu potvrzovaly, že HAF v Tanvaldě patří už nedílně ke kulturně společenskému životu města a má svůj ohlas i daleko mimo něj. Uveďme pravidelná setkání s redaktory Dikobrazu, celostránková pojednání o HAFu na jejich stránkách, ale i v časopisu Eulenspiegel v býv. NDR, slovenském Roháči, maďarském Ludasz Matyi nebo polských Spielkách.
Velkou pomocí a to zejména v technické oblasti byla úzká spolupráce se členy Svazu filmových amatérů Rakouska, kteří přijížděli každoročně nejen soutěžit, ale přiváželi sebou i svoji projekční techniku, takže se na HAFu velmi brzo, proti jiným festivalům, promítalo barevně, ale hlavně se zvukem z Mg. stopy.
Nespornou zásluhu na dobré
úrovni techniky měli hlavně členové
J Pan Hána (zleva) s panem Boudou při jednom
z ročníků HAFu.
„Podařilo se vytvořit při HAFu atmosféru přátelských
setkání lidí se stejným "koníčkem" a smyslem pro
humor!“
11
Filmového kroužku, kteří mnohdy přímo kouzlili přidáváním různých světelných zdrojů např. k naším Optiluxům, aby projekce 8 mm filmů byla alespoň na slušné úrovni. To ale byly opravdu začátky HAFu, který se v dalších ročnících zdokonaloval nejen technicky, ale i organizačně. Místo jeho konání se sice příliš neměnilo, ale jednou se HAF konal i mimo Tanvald v sousední Desné. Vynecháme-li dnes již samozřejmé sídlo HAF v Městském kině, pak snad nejdéle pobýval v Městském kulturním středisku na tanvaldské Výšině. Je jistě příjemné konstatovat, že zásluhou mnoha nadšených organizátorů, města i dalších příznivců vydobyl za těch 45 let své pevné místo mezi akcemi podobného druhu u nás i v zahraničí. Svým ohlasem se stal pro filmaře pojmem a místem, kam se prostě stojí za to vypravit, třeba jen jako divák: Podařilo se totiž vytvořit při HAFu atmosféru přátelských setkání lidí se stejným "koníčkem" a smyslem pro humor! A to je věc velice cenná! Svědčí o tom např. průběh společenských večerů, kterými dříve jako nyní končí jednotlivé ročníky.
Bylo by jistě možné jmenovat řadu autorů z té "Hafácké rodiny", kteří nesporně patří mezi špičkové filmaře a to nejen v oblasti amatérského filmu. To
ale provedou jistě jiní a určitě dokonaleji.
Závěrem tohoto krátkého poohlédnutí do historie tanvaldských HAFů bych chtěl jako jeden z jeho zakladatelů vyjádřit obrovské uznání současným organizátorům, technikům i představitelům města za dnešní celkovou úroveň festivalu. Je radostné vidět, že náš počin před 45 léty měl dobré kořeny a právě zásluhou všech těchto lidí se stal HAF festivalem s "velikánským F".
Přeju všem členům a příznivcům
"Hafácké rodiny" pevné zdraví - spousty skvělých nápadů a ještě lepších filmů, dobré světlo a aby i v příštích 45 letech fandili HAFu a naplňovali v plné míře "Motto festivalu HAF" a to že Humor je solí života a kdo je jím dobře prosolen, uchová se dlouho čerstvý!!!
S Hafáckým pozdravem A.H.
Děkuji panu Hánovi za ohlédnutí do HAFácké historie!
„Humor je solí života a kdo je jím dobře prosolen, uchová se dlouho čerstvý!!!“
Členové filmového kroužku s předsedou kulturní komise národního výboru Janem Michálkem .
