Jeho otec byl lékárník.
Kvůli finančním potížím jeho rodiny, nemohl Hanz chodit do školy. Učil se sám z knih.
Ve 12. letech pomáhal svému otci v lékárně
Měl rád chemii a přírodní vědy.
Přes nedostatek finančních prostředků se mladý Oersted dal na studium na které si ovšem musel přivydělávat. Nastoupil na střední školu a po maturitě odešel na Kodaňskou univerzitu, kde studoval medicínu, fyziku, chemii, astronomii a filozofii.
Psal se rok 1799 když získal doktorát z medicíny.
Na své univezitě přednášel o fyzice a chemii.
V roce 1806 byl jmenován profesorem chemie a fyziky na univerzitě v Kodaňi (přednášel až 4 hodiny denně).
V roce 1817 se stal řádným profesorem.
V roce 1820 přednášel v kodaňské univerzitě o Voltově sloupu a „galvanizmu“( tak se tehdy nazývala nauka o elektrickém proudu).
v roce 1829 založil kodaňskou polytechniku a stal se jejím ředitelem.
zemřel ve věku 74 let v roce 1851.
Vynález: Orsted dokázal že elektrický proud
udělá kolem sebe magnetické pole
Jednou z verzí tohoto příběhu je, že nějaký student upozornil svého učitele na nepatrnou výchylku magnetky postavené rovnoběžně s vodičem, kterým probíhal tak silný proud, že se drát rozžhavil. Jakmile Oersted zjistil, že pozorovaný jev není způsoben vzniklým teplem, ale eletrickým proudem, začal se věnovat dalšímu hledání.
S pomocí dvaceti voltových článků zjistil, že jev nenastal, byla-li magnetka kolmo k vodiči. Zjistil také, že magnet uvádí do pohybu vodič s proudem uzavřený do kruhu v blízkosti jiného přímého vodiče s proudem se chová stejně jako magnetka.
Pokusy vykonal s různými druhy kovů. Mezi magnetku a vodič kladl různé materiály a zjistil, že dřevo, voda, sklo pryskyřice hlína nezeslabují účinky nového jevu. Jako materiál magnetky vyzkoušel mosaz, sklo, pryskyřici a jiné látky, které však elektrické pole neovlivnilo. Přiblížil se tak objevu paramagnetismu a diamagnetismu.
Bohužel neměl dostatečně citlivé přístroje. Svoje objevy uveřejnil 21. července 1820 v latinsky psaném čtyřstránkovém spise Experimenta circa effectum conflictus electrici in acum magneticum (Pokusy s působením elektrického konfliktu na magnetku), který ještě v témže roce, rozeslal všem významným fyzikům a učeným společnostem.