8/16/2019 Hausenblas: Styl a přreklad

1/6

( l'ocí táme podsta tná jména, pÍ Ídavná jména, cí slovky, s lovesa,pÍ Íslpvcc, lH'poi:illl1111' 7.Í~inwlla, pi'cdložky, spujky.)

l \lczi slovy ncplnov)'zuamov)'ch slovních druhil mají nc,jvctši frekvenci: v135 (-I- Vl: 9),a 93, on 77. ten 56, i 45.

SEZNAM SLOV PLNOVÝZNAMOVÝCH SLOVNíCHDRUHU S FREKVENCí ;;;;;10, SEitAZENÝCH PODLEKLESAJící FREKVENCE

'. ~~P ....,~~Q~~y.~JF. ~$é·se·kladou.n~iumŠ ~c~ýA-.pr rj\.I'ld,

Ijat1'11 i rp(jžadave~~t}.~~n~;.stylU': Aclgin.áJ.uJl'Možno1Tíci;' že 'v~~2. ?~ tvori .~l' ~oJiU?~i\~im:l,,~~~~.uL ~1 lY.,~J~l?={~l~~~él '

8/16/2019 Hausenblas: Styl a přreklad

2/6

Nevidhne žádný rozumný duvod, proc by tyto jevy mcly zustat mimo dosahvedeckých metod zkoumání a mimo okruh naucného pozn{\ll í. Omezováníoblasti prípustné vcdc (jakožto specifické ceste a prostredku k vcdení) je protijejí podstate: provozov·án{vcdymá'cciUi1éil·tchdYí·muže~li'dóJcjHiolircdmetUbý.t..aahrnuto,, ,principiálne yšechno,dedy,Q~všechny,.,druhy. tajemsl\lí , biologické tajemství života, estctick{\ tajemství umcní i jiná. Sebeadckvátn~jiíív.cdc.~énpoznál}Í..jríklady, které nyní uvedeme, mají za úkol srovnáním prekladu s.originálemdokumen~~v

8/16/2019 Hausenblas: Styl a přreklad

3/6

Vy&tiženísmyslu, tvaru i stylu zároveií se kladou ve veršované poezii znacnéprekážky-:-vícenCžjiride·· tu bývá-urcitá jednotka žap~jc:i~~-d.Q,~ý~.tavb~c.dlmj3;~.~~Yous.t~:á~kou.významovou (obsahovou) ,_tak.._Lvýrazo_you.-{formální)_nalezení vhodného ekvivalentu bývá možné bud po stránce významoy~,_ l '

V druhém pHpadc sezamcHme na celckvslohové-výlstavb~ díla, zvolíme ovšem text nepHliš rozsáhlý, básen R. M.RILKA, DerPanther (z r.1903)3 a j('jí pi cklad do ceštiny odJ. I)OKORNÉlIO (ve výboruLodice casu, Praha 1966).

• Zaclencní básnc do sbírky Neuc Gcdichte necháváme zde stranou.

6

Scin l llick ist vomVOl bl'rgchn dcr Stabcso mud geworden, dass CI'nichL~IIlchr hiill.I hm ist, als ob cs tauscnd Slabc giibcund hintcl ' tauscnd SUibcn kdnc \ ' eh.

Dcr wcichc Gang geschmciuig starkcr Scllrille,dCI'sích im allerklcinstclI Krcise urcht,ist wic cín Tanz von Kr aftUlIl cínc Miuc,in der bct iiubt cín grosscr WilIc s lchl .

6

Zrak, zluhl)' stálou ehúzí pod(\lmi'íží.dávno sc kolem pl'cslal rozllIížet.Tcn pohled, zdá se, t isíc l ll i' iž í t íž ía za l is íci mi- iží7•du)· S\·Cl.

I'I}'nul~m krokcm krcslí 7.a pochodilsoustavne pravidelnou kružnicijak mocné síly v tanc i kolem bodumdlé vlllc, mrákolami bloudící.

8/16/2019 Hausenblas: Styl a přreklad

4/6

• Preskupování motivÍlje pri pi'ckládání poezievelmi castý zpÍlsob,jak snáze vyhovct formálním požadavklllll básnc. (Srov, napr. KrickÍlv preklad Puškinovy básnc Dar naprasnyj,dar slucajnyj (z r.182U) j poslední sloku prekládá bezmála doslovne, prchazuje však obsabvedu: druhého s prvním, ctvrtého se tretím:

1--11I1 I 1 I I I

I 1I I I -(Y)-

Kromc dvou pNpadu jde vesmcs o {dlouhá: l'ada úzkých dlouhých samohlásek a tlm více písmen tišt

8/16/2019 Hausenblas: Styl a přreklad

5/6

/ cítcní, c itu). Je ziÍroveií predstaven (v 1. sloce) jako subjekt vnímání (pohled),/ dojmu a predstav (o neexistenci svcta za tycemi mríží), neprímo (prirovnáním)

je u neho i rec o vuli (velké, ale otupené), avšak žádný z dcju mu není pNpsánjako volní akce (pohled nic ll

8/16/2019 Hausenblas: Styl a přreklad

6/6

uYUluaJt::lt:Ulsvou KurcsjJumkncí k r)'movému partneruusíná: vidina je všakpredstava vznikhl uvnitr mysli subjektu, zatímco v origin{\le je rec oobra~e,který (zvencí) vchíÍzí dovnitr oka a pak tcla šelmy. Vidinaje príliš slibná, budízaujetí subjektu, vyvolává jeho vzrušení (srov. pakprobudi SllQ{y kdežto v origiuále obraz vchilzí dovnitr, prochíÍzí údy a zaniká, aniž vlastnc vyvolá sebemenší odezvu ,aniž prúvc probudí ncco v nitru bytosti již otupclé: je to v tétob,lsni asi nejpozoruhodnejší a nejsilncjší místo. Tilké výrazusiná pr-ináší mckcí zakol)cení než nelítostnéprestává, zaniká. (V pl'ekladu vyznívil úcinneji spíšesloka první, s podivuhodným zapojením eufonické stn\nky, druhá oslabujezákladní protiklad fyzické síly a vule, tretí zase nedosahuje onoho stupneotresné neúcastnosti.)

V 1. sloce je nejzávažncjší rozdí~ v posunu nositele modality výpovedi.Predstava, jako by existovalo tisíc mHží a za nimi už žádný svet, je v originálepodána jako dojem u czncné šelmy (ii lm i st , als ob .. .), zatímco v prekladu jeprisouzena pozorovateli-autoru(tm po lzle d, zdá se , ... J; t ím se vyslovuje sub~jektivní stanovisko autorského subjektu, který v originále zcela zustává v zobrazeném svete jevu. To je okolnost pro lyrickou poezii velmi podstatn{\. Preklad2. verše této sloky se za~c vymykú z casového pudorysu origim\lu' zavedenímminulosti, a to jak minulým ( asemslovesa (v ceštinc nem{\ préteritum perfektivní, rezultativní charakter), lak zvl. adverbiemdávno: (zrak) dávno se kolemprestal TozhlU.et.

Mezi 1. a 3. slokou je v originále paralelismusjak ve výstavbe tematické

(vrací sc motiv -Zrakového vnímání a kontakt se sférou mimo prostor klece),tak i rytmicko-intonacní (presahy v obou slokách ve 2. v.). Tento paralelismus i ~\ 'Šak \·j;fekladll oslaben: \' 3. sloce není presah realizo\·án. To pi'ispí\'á takék tóÍiú.;ŽC'ií~tosi~ka-n'c,,}'znfd tak dynamicky jako v originále. _. Mluvíme-ligo dyn~~: cc ,P ojC\'_~lj~ se ~.C?~ojíll ,Zl~~ nl.,y,f1Yecozdílným zpusobem':co do lexikalní sémantiky, nesou v prekladu dynamiku hlavnc slovesa - tisícnlBžn[ž( pohled,- vidina sev/ol/di do oka a usíná v srdci, pardálpoodlzaU závojvícek. To sice odpovídá casto zduraziíované príznacné vlastnosti ccštiny,dostává se to však do kolize se stylem originálu. V ncm jsou na uvedenýchmístech skoro vesmcs nedynamická slovesaj e, v c l ázl , p rest áv á, zvedá se. Zatovšak u RUka nesou napctf nckterá spojení determinacní, zvl.hebcesilné (kroky)omámena velká vule stoji, která se vlastne v prekladu vytrati la, a pak zvl. spojení

allgespallllteStille, v jehož prckladuklidllé, natažené svalY nebyla dynamika právedobrc postižena.

Srovnání obou zncní Rilkovy básne tedy mužeme uzavrít zjištením,_~epf~.