Zlatý Ámos – nejoblíbenější učitel České
republiky je ze Zlína a učí výpočetní techniku na
tamějším gymnáziu. Než vyhrál, musel projít
poměrně náročným sítem. Do soutěže jej
přihlásili jeho studenti. Do přihlášky mimo jiné
napsali: „Michal Mikláš je v kruzích žáků a
absolventů naší školy asi takovým pojmem jako
Chuck Norris (Chuck Norris umí prásknout
lítacími dveřmi; Chuck Norris umí porazit
betonovou zeď v tenise atd.). Jenom MM umí
psát binárním kódem s dvojkou. Jenom MM
odpoví na telefonní hovor ještě předtím, než ho
přijme. A takto bychom mohli pokračovat
donekonečna. Jeho lidské hodnoty jsou ale
stejně výjimečné jako hodnoty pedagogické.
Jeho výuka je plná vtipu, zábavných historek,
úsměvných přirovnání atd. Zároveň však MM
dokáže tyto dvě složky (výuka a zábava)
přirozeně a striktně oddělit, a být tak
spravedlivý v hodnocení i přístupu k žákům.
Nikdy nás nenapadlo neodevzdat úkol, když
"Mikláš je přece v pohodě". Poté proběhlo
regionální kolo ve Zlíně, semifinále na
ministerstvu školství a 23. března finále
v kongresovém sále hotelu Olšanka. Michal
Mikláš svojí skromností ale zároveň obrovským
smyslem pro humor a odevzdaností své práci
porotě prokázal, že je důstojným
reprezentantem všech oblíbených učitelů naší
země.
Finalisté soutěţe Zlatý Ámos ve svém nabitém
finálovém programu navštívili také Open Gate,
aby se podívali na naši školu snů… Při této
příleţitosti vznikl tento exkluzivní a jedinečný
rozhovor pro čtenáře naší „klíčenky“.
Včera touto dobou vrcholilo finále Zlatého Ámose 2012. Michale, jsi králem učitelů necelých 24 hodin. I když podobná otázka od té doby již mnohokrát padla a mohu tě ujistit z vlastní zkušenosti, že ještě mnohokrát padne, přesto ji položím: Jaké zažíváš nyní pocity, co se Ti honí hlavou?
Mám z toho obrovskou radost. Především kvůli mým studentům a rodině. Tato soutěž přinesla mnoha lidem radost a přiznám se, že jsem ji zprvu podcenil, ale už po vítězství mých studentů v regionálním kole se naplno ukázal její pozitivní potenciál. Jediné, co mne na soutěži opravdu mrzelo byl smutek těch, kteří nepostoupili nebo nevyhráli ve finále. Všichni byli letos opravdu báječní a udělali pro soutěž opravdu hodně. Ale právě oni - účastníci letošního ročníku - jsou Zlatými Ámosy pro své děti jednou pro vždy. Celá ta soutěž byla pro ně odměnou - když viděli, jak se za ně děti postavily a snažily se udělat maximum pro vítězství..
Jsi nyní na rok „reprezentantem“ oblíbených a skvělých učitelů celé České republiky. Co uděláš pro to, abys je na veřejnosti dobře reprezentoval a posílil tak prestiž našeho krásného povolání?
To ukáže až ten následující rok. Prozatím mám jen malou představu o tom, co mě - jako Zlatého Ámose - čeká. Budu se snažit co nejvíce mluvit o tom, co jsem ve škole a v této soutěži zažil pozitivního. A že toho nebylo málo :) Udělám maximum proto, aby Zlatý Ámos pomohl jakýmkoliv způsobem naší škole a žákům u nás. Rád bych řekl, že pomohu i současné nepříliš veselé situaci ve školství, ale na to bych musel být - spíše než učitelem - Ámosem politikem :)
Co bys vyřídil všem těm báječným učitelům, které reprezentuješ?
Ať se snaží ve školství vydržet a udělat pro své studenty maximum. To, že vám studenti poděkují, že jste je něco naučili, je k nezaplacení a mnoho z nich si bude své učitele připomínat celý život.
To že Tě v soutěži podporovali žáci, bylo zjevné, vždyť také oni tě do ní přihlásili. Jaká byla ale podpora tvých kolegů a vedení?
Mnoho kolegů mi přicházelo v průběhu soutěže blahopřát k postupu do dalšího kola a drželi mi palce v průběhu celé soutěže. Bylo to opravdu moc milé a člověka to motivovalo do dalších “bojů”. Krásné bylo přivítání první den ve škole po finále, kdy paní ředitelka vyzdvihla studenty se mnou v rozhlase a poděkovala za reprezentaci v soutěži. O velké přestávce mě v naší studovně čekali všichni kolegové a za velkého potlesku mi předali obrovský 12kilový marcipánový dort s korunou a logem soutěže Zlatý Ámos. Společně jsme jej snědli - byl opravdu vynikající :)
Poznal jsem v tobě skromného kluka už v regionálním kole ve Zlíně. Podle mě by takový Zlatý Ámos – reprezentant těch nejoblíbenějších učitelů měl být. Komu
vděčíš za to, že jsi tam, kde jsi, že jsi Zlatým Ámosem?
V první řadě samozřejmě mým studentům a také mé rodině. Díky obrovské mnohaleté podpoře mé práce mou manželkou jsem v naší škole mohl najít čas na realizaci nových seminářů z informatiky a počítačové grafiky. Ty byly jedním ze zásadních důvodů mé nominace.
Jaký by tedy měl být ideální učitel – řekni 4 vlastnosti, které by měl splňovat.
Podle mě především ty, které zazněly v mé finálové volné disciplíně. Takže: měli by být do učení nadšení, měli by mít smysl pro humor, musí disponovat dobrými znalostmi ve svém oboru a měli by mít svou práci opravdu rádi.
V den konání finále podal demisi ministr školství. Možná je to symbolické, že právě v tento den: Král zemřel, ať žije král…. Jaký by měl být podle tebe ministr školství?
Já si myslím, že by to měl být především odborník na danou problematiku a mělo by mu na školství opravdu záležet. Bylo by dobré, kdyby komunikoval jak se svými (nezávislými) poradci, tak zástupci škol, aby se dařilo hledat reálná a rozumná řešení problémů ve školství a cesty k jeho zlepšení.
Jak by měla vypadat ideální škola?
Měla by být plná snaživých žáků a kvalitních učitelů. No, a samozřejmě obsahovat kvalitní zázemí pro výuku.
Máme za sebou prohlídku areálu Open Gate. Jak se Ti naše škola líbí? A co říkáš ze svého odborného pohledu na IT vybavení?
Open Gate je zajímavé místo. Zázemí máte opravdu hezké, ale upřímně mě mrzí, že jsem neviděl školu za plného provozu. Člověk by viděl atmosféru, mohl nakouknout do tříd a udělat si komplexnější obrázek o tom, jak škola funguje. Po prohlídce lze říci, že škola je hezká, ale moc by mne lákalo spíše setkání s životem v ní. IT vybavení jsem viděl pouze na základní škole a hodnotím rozhodně kladně to, že mají žáci k dispozici tablety - je to hezká kontaktní věc.
Co bys vyřídil čtenářům „klíčenky“?
Ať si užívají každého dne ve škole a snaží se využit celý její potenciál (bazén, koně, fitness,
diskuse s kantory,...). Studium rychle uteče, ale vzpomínky a zážitky zůstanou. Tak ať stojí za to! :)
Michale, díky za rozhovor, užij si už za malou chvíli slavnostní korunovaci na Kantorském bále a užij si naplno následující dny se svými žáky, kolegy a se svojí rodinou. Ať žije Zlatý Ámos…
Na závěr tohoto rozhovoru, ve kterém zazněla inspirativní slova Zlatého Ámose 2012 Michala Mikláše, bych vyjádřil přání, aby v naší škole učili takoví učitelé, kteří budou právě pro své žáky vždy těmi stoprocentně nejoblíbenějšími. Kéţ by to tak platilo ve všech školách na celém světě. Milí kolegové, to je velká výzva, co říkáte? (jl)
Ke slavnostní korunovaci Zlatého Ámose došlo v od nás nedalekém zámku Berchtold při
Kantorském bále v sobotu 24. března večer. O zábavu na plese se postarala mj. také kapela, ve
které po celý večer úţasně zpívala naše paní učitelka Veronika Čechová.
Veroniko, jak ses dostala ke zpívání při
takové významné příležitosti?
Byla to šťastná souhra náhod. Jirka Luka
shodou okolností hledal kapelu na Kantorský
bál a slovo dalo slovo, naše kapela s radostí
přijala tuto nabídku.
Znáš anketu Zlatý Ámos již z dřívějška?
Znám. Jako studentka kolínského gymnázia
jsem se této soutěže dokonce sama
zúčastnila, když jsem tehdy společně
s dalšími spolužáky doprovázela našeho
třídního profesora. Postoupili jsme až do
finále!
Co jsi říkala na osobu nového Zlatého
Ámose pana Michala Mikláše?
Pan Mikláš na mě působil velice mile,
skromně. Nepochybuji o tom, že tento titul
získal oprávněně.
Jak se učitelé na Kantorském bálu bavili?
Téměř každý víkend s kapelou hrajeme na
nějakém plese. Publikum je pokaždé jiné. Co
se ale týče učitelů na Kantorském bále, byli
jsme v naprostém úžasu, jaká skvělá
společnost se zde sešla, jak se naši učitelé
dokáží bavit a jací jsou výborní tanečníci.
Nevybavuji si, že by parket na chvilku zůstal
prázdný.
Jak ses bavila ty? Jak sis zazpívala?
Vše se přímou úměrou odvíjí právě od toho,
jak se baví publikum. Večer byl naprosto
vydařený, prostředí zámečku Berchtold moc
příjemné a tudíž podmínky pro naše
vystoupení ideální. Chtěla bych tímto moc
poděkovat za tuto příležitost.
Díky za rozhovor… (jl)
So we are back from India and what a trip it
was! Students were engaged in a number of
different challenges. From building concrete
steps, a computer lab, sanitation facilities and
a house in the villages. To dealing with
extreme weather conditions in the form of
overpowering heat and humidity, the culture
shock, as well as being in two different worlds
in one country.
The first village was in Matheran, a 4 hour trip
into the jungle from Mumbai, students were
there for 3 days and not only did they work
hard but
they had to be careful not lose their lunch or a
drink on the way each day to a monkey.
The second village close to Patalaganga, was
in real need of basic sanitiation facilities.
“When the going gets tough, the tough get
going“ and our students were a prime example
of this. Working in temperatures as high 45C
they toiled with the elements, drinking litres of
water, to make sure the job got done.
The third distinct part of our trip was time
spent in the Dhirubhai Ambani International
School. Our students attended classes,
presented an assembly to 1400 people and
learnt the ways of their school. Spending time
in host families the students saw a different
slice of Indian life from the one experienced in
the villages.
This trip was filled with contrasts, hard cultural
lessons, contradictions and at times feelings
of frustration. Moreover adulation, satisfaction,
hope and faith in the future are things we will
all take home with us. It will take all involved
some time to unpack and reflect upon the
sentiments expressed and felt during our stay
in India. At this time however, the
overwhelming feeling is that the experience
was one in a lifetime.
Please go to the Open Gate website for daliy
video blogs in both Czech and English to get
an uncut version of the intial reactions to our
experiences.
We have to say a resounding thank you to all
of you who supported us. The good work will
continue in India and this is the start of a
beautiful relationship. Without you, the
parents, we wouldn’t have been able to help.
So again – thank you and namaste.
Rupert Marks – IB Coordinator
Velikonoční-
mu období
předchází
období postní.
Půst je pova-
ţován za vel-
mi důleţitou etapu křesťanského roku. Člověk by
jej měl vyuţít k přípravě na nadcházející svátky.
Nejen pro lidi věřící je toto období příleţitostí
k zastavení a reflexi uplynulého údobí, příleţitostí
zamyslet se nad způsobem svého jednání
v minulosti s odkazem na budoucnost. Dříve se
lidé během tohoto času opravdu postili. Čtyřicet
dní před Velikonocemi se účastnili rozpustilé
masopustní oslavy s muzikou, zabíjačkou a
maškarním rejem. O půlnoci před popeleční
středou „pohřbili basu“ jako symbol veselí. Během
postu se totiţ nekonaly ţádné oslavy
společenského ani rodinného charakteru.
Mnohde také lidé oblékli tmavé oblečení na
znamení pokání. Půst trvá čtyřicet dní před
Velikonocemi, nepočítáme však k němu neděle.
Ty mají zvláštní postavení, vztahují se k nim
různé zvyky či jezení specifických pokrmů. Kaţdá
z nich má také svůj lidový název. První postní
neděle se jmenuje černá, pak následuje praţná,
kýchavá, druţebná, smrtná a květná. Půst však
není spojován pouze s křesťanskou tradicí.
Najdeme jej i v jiných kulturách. Lidé si dobře
uvědomovali potřebu očisty organizmu po zimě a
půst tak měl význam i pro lidské zdraví. Tuto
dimenzi půstu lidé znovu objevili v dnešních
dnech a časopisy plní nejrůznější návody na to,
jak tělu odlehčit po období s menším přísunem
vitamínů a ţivin. (hv)
Velikonoce či pascha
jsou nejvýznamnější
křesťanský svátek,
který je oslavou
zmrtvýchvstání Jeţíše
Krista. K tomu podle
křesťanské víry došlo třetího dne po jeho
ukřiţování. Kristovo ukřiţování se událo kolem
roku 30 či 33 v blízkosti významného ţidovského
svátku pesach, který je památkou vysvobození
Izraelitů Mojţíšem z egyptského otroctví. V
západní křesťanské tradici Velikonoce připadají
na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc
březen či duben. Slovanský název svátku,
Velikonoce, poukazuje na "velkou noc", v níţ byl
Kristus vzkříšen. Nejstarším svědectvím o slavení
křesťanských Velikonoc můţe být zmínka v
listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Lidové
zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně
místně liší. Vzhledem k blízkosti křesťanských
Velikonoc a jarní rovnodennosti mohou mít tyto
tradice původ v pohanských oslavách příchodu
jara.
Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý
den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle
včetně). Český přívlastek zelený vznikl
zkomolením původního německého názvu
Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na
Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Večerní mše
(missa vespertina
in cena Domini) se
slaví ve všech
farních kostelech jako připomínka poslední
Jeţíšovy večeře. Zvony „odlétají do Říma“.
Zapovězený zvuk zvonů a zvonků je nahrazen
dřevěnými klepači nebo řehtačkami. Na zelený
čtvrtek se pije zelené pivo.
Pranostiky
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
V křesťanském kalendáři je Velký pátek pátkem
před Velikonocemi. Tento den je připomínkou
smrti Jeţíše Krista na kříţi. Asi čtyřicet států
uznává Velký pátek jako den pracovního klidu,
mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada,
Německo a Spojené království.
Pranostiky
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek deštivý - dělá rok ţíznivý.
Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
Kdyţ na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Tereza P. (5.třída)
Tak jako u předchozích dní má název „bílá“ svůj
význam. Na Bílou sobotu jsou tradičně křtěni
dospělí lidé. Novokřtěnci pak oblékají bílé
oblečení nebo symbolickou část oděvu, kterou
nosí po celý týden. Bílá sobota je dnem klidu a
očekávání. Teprve večer se koná mše, během níţ
se jiţ předjímají události vzkříšení. „Vracejí se
zvony“ a během mše se znovu rozezní spolu
s varhanami při slavnostním zpěvu Gloria. Mezi
nejčastější zvyky spojené s Velkým pátkem a
Bílou sobotou byl zákaz práce na poli či zahradě.
Lidé věřili, ţe by rušili Krista spočívajícího
v hrobě. Snad právě připomínka pohřbeného
Jeţíše vzbuzovala v lidech víru, ţe se během
Velkého pátku otevírají cesty k pokladům.
Vyvrcholením křesťanských Velikonoc je svátek
vzkříšení. Kromě návštěvy bohosluţby a
slavnostního oběda, který uţ není omezen
ţádnými nařízeními ani zvyky jako jídla
předchozích dní, se k tomuto svátku nevztahují
ţádné zvláštní zvyky. Tímto dnem však
Velikonoce zdaleka nekončí. Velikonoční doba se
totiţ počítá celých čtyřicet dní od velikonoční
neděle.
Velikonoční pondělí
nemá z hlediska
církevních Velikonoc
ţádný význam. Tento
den je však spojen
s mnoha pohanskými
tradicemi, které se
váţou ještě k předkřes-
ťanské době. Hlavním
symbolem lidových
Velikonoc je vejce. To je spojováno se zárodkem
ţivota. Lidé odpradávna věřili v ţivotadárnou sílu
obsaţenou ve vejci. Vajíčka dávali svým mrtvým
do hrobů jiţ naši pravěcí předkové. Pro
zdůraznění symboliky ţivota byla vejce často
zdobena a barvena. Do dnešní doby se dochoval
zvyk barvit kraslice nejrůznějšími technikami od
vyškrabávání vzoru aţ po batikování pomocí
rozehřátého vosku. Málokdo však uţ dnes zná
význam jednotlivých barev a symbolů, které se na
kraslicích objevují. Zatímco barvení vajec je
činností, které se povětšinou věnují ţeny a dívky,
muţi si přijdou na své při pletení pomlázky a
následné koledě. Té se krajově říká také
pomlázka, šmigrust nebo mrskačka. Nejde však o
ţádný projev násilí vůči ţenám, jak se někdy zdá
cizincům podivujícím se této zvláštní české
tradici. A aby ţeny daly najevo, ţe si to
uvědomují, obdarovávají koledníky vajíčkem či
jinými dobrotami. Pomlázka upletená z mladých
proutků vrby má totiţ mrskáním přenést něco ze
svého ţivota a
zdraví do
vyplácené ţeny.
Prý pak bude
zdravá, mrštná
a práce jí půjde
od ruky. V některých oblastech se ale místo
klasické pomlázky můţeme setkat s poléváním
vodou, které má stejný význam. (hv)
Dne 17. února
v divadle Open
Gate proběhlo
vítání občánků.
Zúčastnilo se
ho dost rodičů
s malými dětmi.
Na začátku promluvila paní místostarostka Hana
Hušová a paní Martina Kloubová ze sdruţení
Babický drak, které vítání občánků organizovalo.
Někteří ţáci ze 4. a 5. třídy Open Gate měli
připravený dopro-
vodný program.
Zazpívali několik
písniček a básni-
ček. Nakonec
rodiče dětí dostali
pamětní list a pár drobností. Adéla J. (4. třída)
Dne 31. března se tradičně
koná Noc s Andersenem. Se
záměrem rozvíjet čtenářství u
dětí a mladé generace pořádají
knihovny jiţ několik let noční
dobrodruţství v knihovně. My
jsme z organizačních důvodů
přesunuli tuto akci o den dříve.
Noci s Andersenem se
účastnilo více neţ 50 dětí.
V půl šesté jsme se společně
přesunuli do knihovny, kam
jsme si přestěhovali spacáky,
polštářky, plyšáky a ostatní
nezbytné věci. Po přivítání a
několika organizačních
informacích jsme se odebrali
na večeři. Byli jsme uţ hladoví
a kuřátko nám chutnalo. Po
večeři začal program, který pro
nás připravili studenti sekundy
spolu s paní Charvátovou a
knihovnicí paní Juchovou.
Dokonce jsme spatřili i vílu
knihovny. Nejprve jsme
vyslechli úryvek z knihy Slon a
mravenec Daisy Mrázkové a
kreslili jsme k textu ilustrace.
Ty jsou vystaveny v knihovně.
Někteří z nás dostali příleţitost
promluvit o své oblíbené knize
a navnadit tak ostatní, aby si ji
přečetli. Poté jsme se rozdělili
do skupin napříč všemi třídami
a pod vedením „svého“
sekundána jsme obcházeli
stanoviště s různými úkoly.
Museli jsme například projevit
znalost některých pohádko-
vých postav, spisovatelů,
ilustrací, zahráli jsme si i
úryvky z pohádek. Po krátkém
povídání jsme se odebrali
k večerní hygieně a uţ vleţe
ve spacáku jsme
poslouchali pohádku na dobrou
noc. Studenti nám aţ do usnutí
četli z Malého prince. Třeba se
pak některým o něm zdálo.
Krásně jsme se vyspali. Jak
také jinak mezi tolika knihami?
Ráno jsme si sbalili věci,
dostali pamětní list a obrázky a
po bohaté snídani jsme usedli
ve třídách k ranní oáze. Za
krásný a obohacující program
patří všem organizátorům a
především sekundánům velký
dík. Uţ teď se těšíme na příště.
(hv)
V úterý 6. března se konala Morning Oasis
Assembly, kterou organizovali prvňáci. Všichni se
na ni těšili a uţ u vstupu do školy říkali, ţe se
nemohou dočkat. Pan Luka mluvil o delfínici
Winter, kterou jsme jako škola podpořili. Pustil
nám video, kde nám kamarádi z Afriky
česky děkovali, ţe jsme
jim pomohli v rámci
projektu Adopce na dálku.
Prvňáci zahájili assembly
tím, ţe nám zazpívali
písničku o dvanácti
měsících. Potom od svých
třídních učitelů dostali
certifikáty, aby mohli psát
perem. Do té doby psali
tuţkou. Dva ţáci nám
popsali, co se naučili v prvním pololetí. Kaţdý
měsíc se učili s jednou večerníčkovou postavou.
Například s Hurvínkem a Spejblem četli komiks.
Pak přišlo divadlo s Bobem a Bobkem. Vtipné
bylo, ţe dětem pustili omylem jiné video. Prvňáci
to nevzdali a opakovali, co viděli na plátně.
Ţáci ze základní školy, ale i gymnázia, recitovali
svou báseň, kterou přednesli na recitační soutěţi
minulý týden v Open Gate.
Program zakončil pan Luka svým proslovem a
čokotradicí.
Jáchym D. (4. třída)
V divadle OPEN GATE se dne
7.3.2012 konalo oblastní kolo
recitační soutěţe.
Tomu předcházelo kolo školní,
které se uskutečnilo 27. a 28.
února 2012 taktéţ v divadle
OG. Měli jsme moţnost
vyslechnout texty poetické i
prozaické od autorů českých i
zahraničních. Oblastního kola
se zúčastnili dokonce i naši
nejmenší – Viktorka Babická
s básní Pět Ježibab (Pavel Šrut)
a Jakub Hošťálek s básní První
pohádka (František Hrubín) –
oba z 1.B. Byli to jediní zástupci
nulté kategorie a svého úkolu
se zhostili velmi dobře.
Ostatní recitátoři se dělili do čtyř
kategorií. Z první kategorie
postoupila do krajského kola
Beata Laurová (3. třída) ze ZŠ
Velké Popovice s básní od I. M.
Jirouse Ptala se Františky
Marta, ocenění také získala
Kateřina Čermáková (3. třída)
ze ZŠ Kamenice za báseň J.
Ţáčka Popelka. Z druhé
kategorie postoupila Františka
Vosátková (5. třída) ze ZŠ
Open Gate s básní J. Skácela
Uspávanka se starými domy a
Tatiana Zvolská (5. třída) ze ZŠ
Úvaly s básní Ptala se Františky
Marta (I. M Jirous).
Ze třetí kategorie postoupil
pouze jeden student a to Jan
Váňa (sekunda) z Gymnázia
Open Gate s texty Sapphique
(C. Fisher) a J. L. Racek (R.
Bach). V poslední kategorii byli
na postup nominováni Narek
Vardaryan (8. třída) ze ZŠ
Strančice s básněmi Odněkud
někam (I. Wernisch) a Kdybych
měl velikej hever (J. Dědeček) a
nakonec Karin Paštiková
s textem M. Ebena O balonu a
básní Začarovaný telefon (E.
Kästner). Všem zúčastněným
patří velké ocenění a porotcům
srdečné díky. (td)
-
Dnešní slunečnou
sobotu jsme se
sešli před Muzeem
hlavního města
Prahy na Florenci.
Prohlédli jsme si
expozici pravěk a středověk. V pravěku jsme
vyplňovali pracovní list. Poté jsme si dali v místní
kavárně svačinu. Pak jsme se vypravili na 3D
průlet Langweilovým modelem a následně jsme
také viděli ten skutečný...
Cestou z muzea jsme se zastavili v kostele Panny
Marie Sněţné a řekli si něco o jeho historii. Odtud
jsme jiţ spěchali do divadla Minor, kde nás čekalo
hudební představení Kocourkov. Představení se
nedá moc vyprávět, jeho hlavním poselstvím ale
bylo: „poslouchejte hudbu a buďte tvořiví (crazy
:-))“. Po představení jsme se sešli s našimi rodiči
před Novoměstskou radnicí. Společně strávený
slunečný den v Praze byl další příjemnou akcí, při
které jsme se bavili a mnohé se i dozvěděli. (jl)
Ţáci 1.B v břez-
nu vyrazili do
školy na kolo-
běţkách. Bylo
to moc prima,
ale nečekejte
„legrácky“!
My jsme si totiţ zahráli na chodce a vozidla,
vyzkoušeli jsme si, jaké to je být chodcem, ale i
řidičem. Trénovali jsme správnou chůzi po silnici,
u níţ není chodník, ale i pravidla, jak chodit a
chovat se na chodníku. No a poté přijely i naše
koloběţky, tudíţ naši silnici zaplavila řada aut. A
to uţ byl „zmatek“. Chvíli nám trvalo, neţ jsme
začali respektovat i pravidla vozidel, ale i chodců.
Zdárně jsme však vše zvládli a teď, kdyţ
nás potkáte na silnici či na chodníku, určitě se
budeme vţdy bezpečně a ohleduplně chovat.
(jv)
Dnes jsme ve druhé třídě vítali jaro. Dle
slovanského zvyku jsme si vyrobili Moranu ze
sena, slámy a látek, symbol zimy a smrti, která
předává vládu jaru. Babiznu jsme vyzdobili a vzali
ji k našemu rybníčku na návsi, kde jsme ji rituálně
zahnali a rozloučili se tak se zimou. Jaro jsme pak
přivítali klasickou hrou – kuličkami. (jhl)
V úterý 20. března se ţáci 3., 4. a 5. třídy sešli v 8
hodin v Říčanech na nádraţí. Rozdělili jsme se
na třídy, nastoupili jsme do vlaku a vyjeli. Na
nádraţí se naše 5. třída vydala nejdříve do
Luxoru. Potom jsme se vydali na procházku po
Praze směrem k Státní opeře. Zastavili jsme se
na oběd, přešli jsme na Václavák a byli jsme u
opery. Tam jsme si odloţili věci do šatny a
posadili jsme se na místo. Představení začalo.
Všem se moc líbilo, i kdyţ bylo velmi těţké na
chápání. Po představení jsme šli opět na nádraţí.
Z říčanského nádraţí nás do školy dovezl
autobus. Celý den jsme si všichni uţili.
Karolína H. (5. třída)
During the month of March in the first class we learned about the four important numbers: 155, 158, 150
and 112. We would now like to share some of our BASIC safety tips so you too can be safe.
150-Fire department where the "0" means water.
1) Look to see if there is smoke coming under the door.
2) Touch the door handle. If it's hot don't open the door. Call 150. Don't hide. If there is
smoke, cover your mouth and nose with a wet cloth and stay low on the ground.
3) If the door is not hot, open the door slowly to make sure it's ok to come out.
If it’s ok, go outside to your designated meeting point. It's always important for
your family to know where to find you.
4) Stop, Drop and Roll: - If your clothes catch fire, you need to Stop, Drop to
the ground and, while covering your face, Roll around until the fire is out.
5) Watch the fire safety video at
http://www.youtube.com/watch?v=JJlSJokQE4g
158-Police where "8" is handcuffs
1) Stranger Danger- Don't talk to strangers, don't take anything from strangers and don't go anywhere with
strangers.
2) If you feel scared.
3 ) If you see/saw something bad happening, like a thief or someone hurting another person.
4) Don't keep bad secrets.
155-Ambulance where "5" is a wheelchair
1) Know the difference between a little accident and big
accident.
2) Big accident: when someone can't move, has trouble
breathing, not responsive, a lot of blood, chest pain or
choking – call 155.
3) Small accident: a little bit of blood, can move, talk – call an adult.
112- Is the number we can call for all emergencies and if you can't speak Czech.
To learn more about how to be safe, please visit http://www.mychildsafety.net/index.html
We in the first class hope these tips can help you during an emergency. Take some time to discuss your
fire route and make sure your child knows how to use a land phone and your cell phone so they can call for
help. We are never too young to learn.
Let’s all help each other to be safe. (rs)
Erik Vrkoč je hráčem
hokejového muţstva HC
Vodní Lvi Benešov, které
v sezóně 2011/2012
vyhrálo Krajskou soutěţ 4.
tříd. Postupně benešovští
elévové porazili týmy TJ
SC Kolín ,,A", HC
Příbram, SK Černošice,
Spartak Vlašim, HC Poděbrady a remizovali
pouze s týmem TJ SC Kolín ,,B". Benešovští v 7
zápasech nastříleli soupeřům 43 branek, kdyţ jich
12 obdrţeli.
Erik byl v této sezóně zvolen kapitánem týmu a
tohoto úkolu se zhostil se ctí, v 7 utkáních krajské
ţákovské ligy nastřílel soupeřům 12 branek a na
6 jich nahrál, v kanadském bodování (góly +
nahrávky) nasbíral celkem 18 bodů a stal se
nejuţitečnějším hráčem týmu.
Za zmínku také stojí celková statistika Erika. V
této sezóně ve 48 utkáních se Erikovi podařilo dát
82 gólů a 25 nahrávek, do kanadského bodování
si v této sezóně připsal 102 bodů.
Vedle bodů do statistik kanadského bodování
pobral Erik v této sezóně také několik
individuálních ocenění, mezi které patří ocenění
nejrychlejšího bruslaře na silně obsazeném
Vánočním turnaji v Příbrami, dále získání ocenění
pro nejlepšího střelce turnaje v Benešově, kde
Erik přestřílel stejně staré chlapce ze Sparty,
Letňan a Kolína.
Jeho výkonů si také všimli trenéři mladších ţáků,
kteří ho pozvali na turnaj v Táboře, kde Erik
sehrál se staršími chlapci 3 utkání a kde v jednom
utkání byl vyhlášen jako ,,nejlepší hráč utkání"
benešovského týmu.
Věříme, ţe těmito výsledky Erik přispěl k dobré
reprezentaci Open Gate i na jiném neţ na
školním kolbišti. Radek Vrkoč
V posledním filmovém klubu, který se konal dne
9. března, byl na
programu film na
přání. Mohli jsme
hlasovat
prostřednictvím
webové stránky a
potom také v hledišti divadla přímo před
promítáním a vybrat si tak mezi třemi filmy.
Zvítězil rodinný animovaný film v reţii Deana
DeBlois a Chrise Sanderse Jak vycvičit draka.
Hlavní hrdinou filmu je syn náčelníka vikingské
vesnice Škyťák. Škyťák nepatří mezi klasické
hrdiny, protoţe je slabý a nedokáţe zabíjet draky
jako ostatní Vikingové. Své slabiny se snaţí
kompenzovat různými technickými vynálezy, které
však přinášejí více škody neţ uţitku. Jednou
zasáhne draka, nedokáţe jej ale zabít a místo
toho jej osvobodí a spřátelí se s ním. Díky tomu
pozná dračí slabiny. Kdyţ pak Škyťák zápasí
v dračí aréně, porazí všechny draky, aniţ by je
zabil… Mohli jsme obdivovat vskutku dokonalou
animaci, kde zobrazené prostředí vypadá jiţ
téměř jako skutečné. K filmu bylo jako tradičně
podáváno zdravé občerstvení. (hv)
Forest and woodland are a beautiful part of our
lives: they give us a place to be surrounded by
earth’s beauty, and in literature, they give us a
powerful inspiration for our imaginations. Our
second- and fourth-graders were recently asked
to recount small experiences they have had in the
forest. (Corrections
have been made,
where necessary, by
their teacher.) (mf)
The Little Hare
One day in the summer I went to pick berries in
the forest. I noticed a little hare under a berry
bush. Perhaps this little hare lost his mother. I
stroked him and came back home. Next day I
went to the forest again, but the little hare wasn’t
there under the berry bush.
Alena N. (4th Grade)
Forests - What I Think
If I should say, I do NOT like forests. I do not like
forests because you see animals you usually do
not see, and I think the woods are creepy and
dark. When it is a sunny day and you want to go
for a picnic, you would think of the park or the
woods; but if you are scared of going to the
woods (like ME) I would not go there. Some of the
woods are dirty and gross, and some are
different: they are colorful and beautiful. This is
my OPINION. Lauren M.(4th Grade)
Forest Story
In September, we had a
lesson with Mr. Luka. Mr.
Luka said that we would
go to the forest, and that
he would teach us there.
So we went. That day,
there was very nice
weather – it was a sunny
day. When we got to the
forest, Mr. Luka showed us how to work with a
compass. Each child took a turn with the
compass, and led the way for the rest. Ondra
wanted to be first, and Toni was next. We walked
and walked, but we lost the way. We were
scared, and we began to run, but in the forest
there was a lot of mud. When we finally found the
right way, our trousers were dirty – then we
smiled.
Ondra L. and Toni A. ( 4th Grade)
Rain and Mushrooms
In the forest, it rains twice. First, it comes from the
sky, and the second from the trees. After the rain,
there are growing mushrooms. It shows richer on
the North side. Mushrooms grow in the same
places every year.
Charlotte L.( 2nd Grade)
In the Park
I like to go to the park in Pruhonice. In the park I
like to collect sticks and throw them for our dog,
Stella. Before we leave the park I hide the sticks
and try to find them again next time.
Lukas P. (2nd Grade)
My Forest Experiences
I live only 200 meters
from the forest and I
love it, because you can
do many things in it. In
the kindergarten, we
built houses from
branches, moss, and stones there. Today, I like
geo-caching in it. (Geo-caching is a hunt for
hidden treasure.) The forest produces the oxygen
we live from. I can say only one thing: the forest
is wonderful!
Niki W. (4th Grade)
Forest Story
I was lost in a deep forest and I had to sleep
there. I heard wolves. I woke up and I saw a
crocodile on one side and a guinea pig on the
second side. And we became friends.
Emička N. (2nd Grade)
Forest Story
I like when I when I walk into the forest. There is a pleasant and beautiful sound. In the forest is fun,
and there is good air. Filip Š. (4th Grade)
The Magic Forest
Once upon a time, there was a forest. And the
forest was magical, in there lived fairies and
monsters and other animals. And in there lived
one girl, and that girl was a fairy. She was kind
and good. And her name was Tinker Bell.
Charlotte L. (2nd Grade)
Mushroom Picking
Every summer we go
mushroom picking. There are
not only mushrooms to
pick, but you can also pick
gooseberries, red currants, cherries, strawberries,
raspberries, and blackberries. Our best
mushroom is the Pravák!
Maria N. (2nd Grade)
Grandpa
We often go to the forest when I visit my grandpa.
We take my cousin’s dog with us. We like to build
small houses from bark and moss for forest elves.
Miki Š. (2nd Grade)
Dragons in the Forest
When we go to the forest, we look for dragons.
We never saw one, but we found a lot of clues.
We found: dragon footprints, fallen trees, a
dragon nest, and dragon eggs. And after every
walk to the forest, when I go to bed, I hear
strange dragon noises outside.
Eli (2nd Grade)
The Dead Squirrel
One day, we were gathering mushrooms in the
forest. We were gathering and gathering and we
forgot about our dog, Shiva! So she got away
from us. We stopped picking mushrooms, and
started looking for Shiva. Everywhere we were
shouting, “Shiva, Shiva, Shiva ...” Then we found
her, but close-by we found a dead squirrel with
Shiva’s tooth marks on
it. We were so sad
about the dead
squirrel.
Johanka V. (4th Grade)
The Dark Scary Thing
My mom was jogging in the Říčany Woods. It was
a beautiful late autumn day. She was close to a
residential area along Černokostelecká Avenue.
She was running on the main path through the
woods. Suddenly, something big and dark
appeared. My mum was very scared. She
thought it was a dangerous or homeless man.
But it was something different. She stopped and
saw a big and terribly smelly wild boar. She was
very afraid, and rain away through the forest.
She survived. Later, there was a man who told my
mom that it was almost wintertime, and boars
don’t have small boars. (So they are not
aggressive. – Ed.)
Leti A. (4th Grade)
Myslet na ţivotní prostředí je v dnešní době povinností kaţdého. Proto jsme se v Open Gate hrdě
připojili ke dvěma projektům určeným školám, které nejsou lhostejné k ţivotnímu prostředí
a uvědomují si svou zodpovědnost za jeho stav. V prostorách školy máme nyní umístěny dva
„eko“ sběrné boxy. Cílem obou projektů je zabránit, aby odpad, který je dále vyuţitelný, končil
na skládkách komunálního odpadu. Dovolte mi vám oba projekty představit:
Jeho podstatou je organizovaný bezplatný
sběr a následné opětovné pouţití prázdných
tonerů a inkoustových kazet do tiskáren a
kopírovacích přístrojů. Celý projekt má dopad
nejen ekologický, ale i ekonomický, je napojen
na charitativní činnost, podporuje
zaměstnanost. Více informací se můţete
dozvědět na stránkách projektu
www.matosmysl.cz . Navíc z kaţdé znovu
pouţitelné tiskové kazety bude naše škola
dostávat finanční příspěvky, které dále
samozřejmě budou vyuţity smysluplným
způsobem. Zároveň bude mezi školami i
jednotlivci probíhat soutěţ o nejlepší sběrače,
jejíţ vítězové budou odměněni hodnotnými
dary.
Cílem projektu je ochrana ţivotního prostředí
pomocí zabezpečení zpětného odběru a
efektivní recyklace odpadů elektrických a
elektronických zařízení. Co do tohoto
sběrného boxu patří? Drobné domácí
spotřebiče (mobilní telefony, toustovače, holicí
strojky, klávesnice, myši a ostatní
elektroodpad, který se do sběrného boxu
vejde), baterie, CD, DVD, kompaktní zářivky.
Stejně jako u projektu Má to smysl běţí soutěţ
o nejlepší školu, která nasbírá nejvíce
elektroodpadu. Více informací naleznete na
webu
http://www.zelenafirma.cz/index.php/cz/zelena
-skola.html.
Budeme vám vděčni, pokud nás i doma podpoříte a společně s dětmi se naučíme tento odpad
recyklovat a vyuţít ho tak k dalšímu účelu. (mm)
The second grade class
continued this week with its
imaginary town� maps. The
language goal was to practice
questions using �Is there/Are
there . . .?� and answers
using �There is/There are.�
�Is there a restaurant in your
town?� �Yes, there�s a
restaurant on Main Street
across from the zoo,� etc.
While teams were finishing up
their group projects, Max
returned from an absence and
had to work alone. His self-
inspired map, �Body Town,
shows an amazing sense for
metaphor. Each location in his
town is tied to an organ or part
of the human body. But the
connections are far from
random. Can you see why he
symbolized the brain,
stomach, and eyes as he did?
How about the blood vessels?
Or the bowels? And the hair?
If you look close, you will see
detail after surprising detail
showing you that Max may
grow up to be another William
Carlos Williams: both a
renowned poet and a beloved
doctor. Or a Picasso?
All of us who know Max are
extremely pleased and very
proud of his unique creation.
(mf)
Max L. (2nd Grade)
Několika momentkami připomínáme projekt Indie našich gymnazistů, na který také přispěli rodiče našich ţáků…
23. března proběhlo odpoledne opět Veselé bubnování, které si naši ţáci, rodiče i pedagogové náleţitě uţili. K vašim dotazům ohledně letního tábora: Tábor je jiţ plně obsazen, přijímáme jiţ přihlášky náhradníků. Více informací na webových stránkách tábora: www.sluchatko.com/camp Sledujte také i-klíčenku. V sobotu 31. března proběhl celodenní workshop učitelů ZŠ, kteří reflektovali vzdělávací program a plánovali jiţ příští školní rok. Další „klíčenka“ vyjde 3. května 2012 (ten čas ale letí ).
Poznámky: Změna programu vyhrazena. V průběhu roku mohou vznikat další akce. za přispění redakční rady „klíčenky“ vydává ZŠ Open Gate (jl) Jiří Luka, (mm) Marcela Marks, (td) Tereza Dušková, (jv) Jitka Vinklerová, (rs) Raquel Sales, (jhl) Jiří Hladík, (ad) Alexandra Děţinská, (nf) Natalia Fajčíková, (hv) Hana Vavrečková, (pk) Petra Kobrová, (mf) Michael Franklin, (rse) Richard Seccombe, (iv) Ilona Vuchtrlová, (vč) Veronika Čechová, (jh) Jitka Hildebrandová ZŠ OPEN GATE, duben 2012