časopis Mladých sociálních deMokratů www.Mladi.cz

HODNOTYPRO BUDOUCNOST

PřeDSTavUjeme iDeálY mlaDýCH SOCiálNíCH DemOkRaTů

2 rozhovor / bohuslav sobotkaTASEMNICE JIŘÍTento příběh je inspirován událostmi, o kterých jsme si všichni mysleli, že mohou být pouze smyšlené.

tedy až do chvíle, než začaly unikatčlánky o soukromí jeho hostitelů. tehdyse dokonce ocitl nakrátko na dlažbě.

co ho tedy trápí? Má se sice skvěle, ale život je pomíjivý. zvláště pro tasemnici. co když příští rok bude muset změnit hostitele?

ledaže...

2018

POKRAČOVÁNÍ? SNAD UŽ NE.

přesto se dokázal vrátit. nějaký čas vycházely jeho články v deníku právo...

... než našel svého zatím nejoblíbeněj-šího hostitele. článků mu v hradních zákoutích sice tolik nevychází, ale ty, na nichž má podíl, leckomu hnou žlučí.

Viete,môžem si kúpiť

ktoréhokoľVek noVinára, ale žiadny Vám do riti neVlezie

tak, ako Jirka!!!

toto je Jiří. Jiří je tasemnice. celý život víceméně usiluje pouze o to, aby mu vycházely články.poslední dobou je ale trochu nervózní a zamyšlený.

s láskou vzpomíná především na léta v haló novinách, kde mu vyšlo přesně 443 článků...

... a dařilo se mu i v Blesku. články mu ale nevycházely pouze v novinách. obzvláště hluboké přátelství jej pojilo i s vrcholnými politiky.

3 úvodník

OBSaH

hodnoty pro Budoucnost 4

rozhovor 6

předsednictvo Msd 8

téMa 10

39. sJezd čssd 28

politický Mentoring 30

naše nové aktivity 31

milé čtenářky, milí čtenáři,

v závěru minulého roku nás zaujala informace, že se v České republice o politiku vůbec nezajímá 57 % mladých lidí ve věku od 15 do 19 let. Právě v této etapě života přitom můžeme poprvé rozhodovat o tom, kam bude směřovat naše země a jak bude vypadat další rozvoj našich obcí, krajů i celé Evropy. Zájem o dění kolem nás je nezbytným předpokladem fungující demokracie. Proto už od roku 1989 aktivně přispíváme k tomu, aby se mladá generace zapojovala do veřejné diskuse a promlouvala k zásadním otázkám budoucího vývoje naší země.

Česká republika se v letošním roce ocitá na důležité křižovatce. Už za několik málo měsíců budou voliči rozhodovat o příštím složení poslanecké sněmovny a o tom, kdo bude naší zemi vládnout po následující čtyři roky. Současná vláda vedená Bohuslavem Sobotkou přinesla zemi pokles nezaměstnanosti, tolik potřebný hospodářský růst a zlepšení životní úrovně občanů. Sociální demokracie za uplynulé roky jednoznačně prokázala, že politika založená na slušnosti a hodnotách má i v dnešní době smysl.

Nejnovější číslo časopisu Mladých sociálních demokratů je výsledkem celé řady diskusí, jež jsme v uplynulých měsících vedli na půdě našeho spolku. Jsme přesvědčeni, že hodnoty, které prostřednictvím našich členů v tomto čísle Ventilu představujeme, je správné a potřebné chránit a formovat na jejich základě vize dalšího směřování naší země.

Vaši Mladí sociální demokraté

Ventil / ČASOPiS MlAdých SOciálních deMOkrAtů

Vydáno v měsíci březnu 2017 / Vydává zapsaný spolek Mladí sociální demokraté, Lidový dům, Hybernská ulice 7, 110 00 Praha 1 / redakční rada Radek Hlaváček, Pavel Traub, Václav Drda, Tereza Vašnovská, Josef Sátora, Radim Technik a Martin Bártík / Články, podněty, připomínky a komentáře zasílejte na adresu ventil@mladi.cz nebo msd@mladi.cz www.mladi.cz / Tištěno v sociální firmě Centrum služeb Broumov s. r. o.

na oBálCe: členka pražského krajského klubu veronika cézová s dcerou eliškou.

4

Mladí sociální demokraté představují nejdéle fungující mládežnickou politickou organizaci v České republice. Již bezmála sedmadvacet let všestranně podporujeme princip aktivního občanství u mladé generace, hájíme hodnoty, na kterých je založen demokratický právní stát, a prosazujeme svobodnou a tolerantní společnost hájící důstojnost každého jednotlivce.

téMa

kdo JsmeNovodobá historie naší organizace se

začala psát již v prvních dnech Same-tové revoluce. Po brutálním zákroku bezpečnostních sil proti mírumilovné studentské demonstraci v pátek 17. lis-topadu 1989 se naplno projevila dlouho potlačovaná nespokojenost českosloven-ské veřejnosti s vládnoucím totalitním komunistickým režimem, který se pro-střednictvím metod politické perzeku-ce držel u moci bezmála dvaačtyřicet let. Už o víkendu po událostech na pražské Národní třídě byla po desetiletích záka-zů a represí obnovena na území naší ze-mě činnost sociální demokracie jakožto nejstarší politické strany. V jejím rám-ci vznikla i takzvaná sekce mladých, jež o několik měsíců později nabyla vlastní právní subjektivitu.

Mladí lidé se však v rámci sociální de-mokracie sdružovali již od založení této nejstarší politické strany v roce 1878. Je-jich aktivita neutuchala ani v období prv-ní republiky, kdy se mladí sociální demo-kraté aktivně zapojovali do veřejného dění a všestranně podporovali ideály masarykovského humanismu. Za nacis-tické okupace zahynulo na popravištích a v koncentračních táborech mimo jiné

mnoho mladých lidí, jejichž jediným pro-viněním byla upřímná víra v demokra-cii a politická příslušnost k sociálněde-mokratickému hnutí. Po osvobození byla sice činnost Československé sociální de-mokracie a spolu s ní i mladých sociál-ních demokratů nakrátko obnovena, ne však na dlouho. Komunistický puč a ná-sledná perzekuce demokratických poli-tických sil v období po únoru roku 1948 přinesla faktický zánik celého sociálně-demokratického hnutí v Českosloven-sku a s tím související masové perzeku-ce jeho členů a představitelů. I tehdy na šibenicích zemřelo mnoho mladých so-ciálních demokratů, řada jich skonči-la v žalářích či v táborech nucené práce. Sociální demokraté byli po celou dobu tr-vání komunistického totalitního režimu soustavně perzekvováni soudními i mi-mosoudními formami represí. Mnoho z nich zvolilo raději riskantní přechod hranice na Západ a život v exilu.

Myšlenky a ideály však zcela pošlapat nelze. Hned v listopadu roku 1989 tak mladí lidé znovu začali v barvách ČSSD hájit principy aktivního občanství, chrá-nit a rozvíjet hodnoty demokratické-ho právního státu a úcty k lidským prá-vům a svobodám, a co je nejdůležitější,

nabízet svým vrstevníkům alternativní a zajímavý způsob trávení volného času. Tisícům našich členů a členek jsme za bez-mála sedmadvacet let existence Mladých sociálních demokratů nabídli celou řadu diskusí, výletů po České republice i do cizích zemí, zajímavých setkání a uni-kátních příležitostí k osobnímu rozvoji. Co děláme

Mladí sociální demokraté jsou zapsa-ným spolkem. O členství se může uchá-zet kterýkoliv mladý člověk ve věku od patnácti do pětatřiceti let, který zapla-tí příspěvek na naši činnost. Aby se stal členem, musí být zájemce následně při-jat některým z krajských klubů, na jehož zasedání mají přístup všichni členové z celého kraje. Nic však nebrání zájem-ci zapojit se do doby přijetí do celé řady aktivit, které pro veřejnost i členskou zá-kladnu pravidelně připravujeme.

Našim členkám a členům umožňuje-me naplno rozvinout svůj potenciál a ak-tivně trávit svůj volný čas. Pořádáme proto nejen odborné semináře, diskuse a workshopy zaměřené na důležitá celo-společenská témata, ale i pravidelná se-tkávání, školení, naučné výlety a zájezdy do zahraničí. Díky sociálnímu síťování

HODNOTYPRO BUDOUCNOST

přinášíme našim členům unikátní mož-nost potkat celou řadu zajímavých lidí nejen z oblasti politiky a veřejného ži-vota. Zkušenosti a znalosti nabyté v na-šich řadách tak mohou být skvělou prů-pravou nejen pro výkon veřejných funkcí, ale i jakéhokoliv zaměstnání. „Naučí-te se formulovat a obhajovat svoje názo-ry, orientovat ve společenských téma-tech a v neposlední řadě najdete spoustu skvělých přátel. Z let strávených ve ve-doucích pozicích v Mladých sociálních demokratech budu čerpat celý život,“ ří-ká například náměstek ministra zahra-ničí Lukáš Kaucký, který spolku předse-dal v letech 2010 až 2014.

hodnoty pro BudouCnost

Patnáctý sjezd Mladých sociálních de-mokratů, který se konal v Praze v zá-ří 2016, zvolil nové předsednictvo a dal-ší celorepublikové orgány našeho spolku a především potvrdil jako náš základní cíl aktivně promlouvat do veřejné disku-se a podílet se na úrovni našich obcí, kra-jů i celé České republiky na rozvoji svo-body a demokracie. Dnešní doba si to žádá více, než tomu bylo kdykoliv před-tím. Jsme svědky návratu neokonzer-vatismu a s ním spojeného nárůstu ex-tremismu všude ve světě. V jednu chvíli musíme společně s dalšími mladými lid-mi na mnoha úrovních čelit nacionalis-mu i neoliberalismu a současně bojovat proti přetrvávající diskriminaci, cíleně šířené nenávisti a relativizaci základ-ních hodnot, na kterých je postaven svo-bodný svět budovaný po roce 1945.

Jako Mladí sociální demokraté každý den vnímáme, přemýšlíme a bojujeme. Naší největší zbraní jsou společně sdíle-né hodnoty, ve kterých vidíme úspěšnou budoucnost pro všechny a které chceme prosazovat. Těch deset základních vám přinášíme v aktuálním čísle.

6

Lidé se často ptají, jak se přihodí, že se člověk stane mladým sociálním demokratem. Co jim odpovídáš?

Obecně platí, že se k nám přidávají mla-dí lidé díky tomu, že nás potkali na ulicích během různých kampaní, jichž jsme se účastnili. Stále významnější roli sehrávají i sociální sítě. Celou řadu lidí k nám přivedli přátelé nebo sourozenci, mnoho nových čle-nů také přichází přímo ze sociální demokra-cie. Vstoupí do politické strany a dřív nebo později se setkají s naší aktivitou, která je zaujme. Kromě politické diskuse totiž nabí-zíme mladým lidem i vzdělávání, zajímavé volnočasové aktivity či možnost poznávat nové země a celou řadu inspirativních lidí.

Jak jsi to měl ty?O veřejné dění jsem se zajímal odmalička

a na střední škole si oblíbil nekonečné deba-ty o politice. Byla to doba Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka, kdy preference ČSSD a ODS atakovaly třicetiprocentní hranici a země byla polarizovaná jako nikdy dřív. Mladí lidé tehdy neměli předsedu sociální demokracie příliš v lásce a já nebyl výjim-kou. Když ale došlo na diskusi o roli státu, o veřejných službách a o politice obecně, zjistil jsem postupem času, že jsem názo-rově nejblíž právě ČSSD.

dobře, takto se člověk stane voličem. ale jak se přihodí, že se aktivně zapojí?

Stal jsem se nejprve dobrovolníkem v kampani. V roce 2009 létala na mítincích sociální demokracie vzduchem vajíčka a to mě tehdy připadalo jako ten nejhloupější nápad, jak projevovat názor v podmín-kách demokratické společnosti. Rozhodl jsem se, že se zapojím už jen proto, abych napomohl návratu věcné diskuse do politiky. Pak už to šlo samo.

daří se dnes mladým sociálním demo-kratům lákat nové členy? nedávno vy-šla na internetu zpráva, že Čssd členy spíše ztrácí.

Tu zprávu jsem zaznamenal. Je běžné, že členská základna politické strany čítající dvacet tisíc členů prochází určitým vývo-jem a myslím si, že v tomto ohledu dojde brzy ke změně. Je předně zapotřebí přilákat zájem mladých lidí a těm umožnit vyvíjet uvnitř strany tolik potřebnou aktivitu. Nyní funguje v rámci ČSSD přibližně osm pro-cent členů ve věku do třiceti let. To číslo je potřeba navyšovat, k čemuž Mladí sociální demokraté dlouhodobě přispívají. Členská základna našeho spolku roste, jenom v mi-nulých několika týdnech jsem poznal desít-ky nových členů. Za to jsem moc rád.

Jak vnímáš ty a tvoje generace odkaz sametové revoluce?

Nekladu si ambici hovořit za celou svoji generaci, byť věřím, že to mnoho z mých vrstevníků vnímá podobně. Pro mě osobně je listopad 1989 a jeho odkaz neoddělitelně spojen s osobou Václava Havla a hodnota-mi, které po celý život prosazoval a bránil. Jsou to hodnoty svobody, demokracie a úcty k lidským právům. Možná to dnes není mo-derní říkat, ale tehdy se jemu a všem těm lidem v ulicích a náměstích celého Česko-slovenska podařilo něco, co zaslouží jedno-značné uznání. Díky nim jsme dnes svobodě blíž než kdykoliv předtím. Zcela svobodní ale stále nejsme.

V jakém slova smyslu dnesnejsme zcela svobodní?

Asi se všichni shodneme na tom, že jsme v porovnání se zbytkem světa nesmírně svo-bodní v takovém tom převládajícím pojetí svobody jakožto možnosti žít si podle svého. Nikdo nám neříká, jak se máme oblékat, co máme studovat, kam cestovat, koho volit a co říkat veřejně. Žijeme zkrátka v jedné z nejsvobodnějších zemí na světě a je potře-ba si to uvědomit. Ale je svoboda skutečně jenom o tom? Co třeba svoboda ekonomic-ká? Naše země nemá ani po letech vyře-

Radek Hlaváček: „Jsme svobodě blíž než kdykoliv předtím. Zcela svobodní ale stále nejsme.“„Svoboda musí být nejen základní hodnotou naší společnosti, ale také jejím hlavním cílem,“ říká v pořadí desátý předseda Mladých sociálních demokratů Radek Hlaváček. Jeho hlavní ambicí je vést generaci narozenou po roce 1989 k větší občanské aktivitě. „Přál bych si, aby nás na to bylo více,“ dodává.

rozhovor

7

šenou otázku sociálního bydlení, obchod s chudobou stále kvete. Lidé na ubytovnách si oprávněně připadají jako ve vězení. Ani zaměstnanci s minimální mzdou, byť se ji i přes odpor Andreje Babiše podařilo so-ciální demokracii navýšit, si dnes svobody zrovna neužívají plnými doušky.

promarnila česká společnost po roce 1989 v tomto ohledu svoji šanci?

Neřekl bych, že ji promarnila, to by bylo ode mě příliš pesimistické. Ale rozhodně nelze říct, že polistopadový vývoj byl prost chyb. Je zapotřebí si přiznat, že báječná léta s Klausem zkrátka tak báječná nebyla. Vinou divoké privatizace zanikla celá řada průmyslových podniků, které možná nebyly nějak závratně rentabilní, ale rozhodně se daly i v podmínkách tržního kapitalismu udržet. Ztráta zaměstnání přivedla celou řadu lidí do chudoby, z níž se zdaleka ne každému podařilo vymanit. Rostoucí so-ciální nerovnost, přetrvávající existence vyloučených lokalit, dluhové spirály, do kterých se mnoho osob dostalo víceméně bez vlastního zavinění. To vše jsou jevy, které lze vykládat jako nespravedlnost, ale

též jako druh nesvobody. A proti nesvobodě jakéhokoli druhu má smysl vždy a za všech okolností bojovat.

Co dnes představuje největší ohrožení naší svobody?

Myslím, že to je lehkovážnost, se kterou k ní přistupujeme. Příliš mnoho lidí má po-cit, že tu svoboda buď je, anebo není. Ale to není pravda. Společnost se vyvíjí a spolu s ní i míra svobody. Setkáváme se dnes s bezpre-cedentními útoky na veřejnoprávní média ze strany řady politiků. Ta soukromá tu hromadně skupují oligarchové a zneužívají je k politickému boji. Internet je zaplaven cíleně šířenými dezinformacemi živenými nejen kremelskou propagandou, ale třeba i mluvčím prezidenta. Do toho rostou všu-de po Evropě preference extremistických stran a jejich představitelé usilují o legiti-mizaci názorů, které jsou se svobodou zcela neslučitelné. Těch nebezpečí je celá řada.

Jakou roli v boji za svobodu sehrávají mladí sociální demokraté?

Jsme součástí občanské společnosti, jejíž existence je pro zachování svobody

zcela klíčová. Na jedné straně se snažíme svobodu chránit, vystupujeme pravidelně proti extremismu a snahám diskriminovat některé skupiny obyvatelstva. Nebojíme se ozvat, když hrozí omezení svobody jednot-livce nad únosnou míru a když je porušován ústavní pořádek v naší zemi. Na druhé stra-ně usilujeme i o rozvoj svobody. Bojujeme za odstranění chudoby, snažíme se mladou generaci vést k tomu, aby se účastnila voleb a využívala možnosti vyjadřovat svůj názor, motivujeme lidi k věcné diskusi o skuteč-ných problémech naší země a snažíme se ji odpovědně vést.

daří se to?Určitě. Ale přál bych si, aby nás na to bylo

více. Třeba v Rakousku či Německu čítají naše partnerské organizace desítky tisíc mladých lidí. To je takový můj sen.

lukáš henzl

Autor je předsedou pražského krajského klubu MSD.

leX zeman patŘÍ do koše. Krátce po zvolení předsedou dokončil Radek Hlaváček studia na pražské právnické fakultě. „Právo je úžasně zajímavá disciplína, bohužel ne všichni k ní dokážou přístupovat s respektem. Příkladem je absurdní poslanecký návrh na kriminalizaci těch, kteří se odváží kritizovat prezidenta. Ten patří rovnou do koše. Jakmile se něco takového objeví, měli by lidé zpozornět,“ říká.

8 předsednictvo Mladých sociálních deMokratů

radek hlaVáČekpředseda Msd(26 let) je absolventem Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze a absol-

ventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2015 působí ve funkci za-

stupitele městské části Praha 3, v minulosti pracoval při Evropském parlamentu

a jako právní asistent v advokátní kanceláři. Věnuje se soudobému právu, právním

dějinám, žurnalistice a pracovně se orientuje na oblast regionálního školství.

lenka peteroVástatutárnímístopředsedkyně Msd(27 let) je absolventkou oboru che-

micko-farmaceutická výroba na SOŠ

v  Praze 3, později vystudovala Fakul-

tu zdravotnických studií Západočeské

univerzity v Plzni. Od roku 2012 je člen-

kou Republikové rady Sdružení ochra-

ny nájemníků. V současné době působí

na ministerstvu zdravotnictví. Věnuje

se závodně běhu a ráda cestuje.

markéta zahradnÍČkoVámístopředsedkyně Msdpro hospodaření(31 let) je absolventkou Rakouské sekce

Gymnázia ve Šternberku. Vystudovala

ekonomii, environmentální manage-

ment se zaměřením na energetiku ob-

novitelných zdrojů a v současné době

studuje právo a právní vědu na Univer-

zitě Palackého v Olomouci. Je komu-

nální zastupitelkou v Uničově. Miluje

cestování, ve volném čase se věnuje

studiu jazyků a četbě.

JakuB malaČkamístopředseda Msd(28 let) je absolventem oboru informa-

tika v ekonomice na Obchodní akade-

mii ve Znojmě. Ve studiu pokračoval na

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v obo-

ru ekonomie veřejné správy. Je zastu-

pitelem města Znojmo, kde zároveň

působí ve funkci předsedy finančního

výboru. Mezi jeho koníčky patří oblast

IT a ekonomie veřejného sektoru. Baví

ho dále cyklistika a tenis.

radka maděroVámístopředsedkyně Msd(26 let) absolvovala Gymnázium Vin-

cence Makovského v Novém Městě

na Moravě. Pochází z učitelské rodiny,

kam směřuje i její studentská dráha.

V současné době je studentkou Peda-

gogické fakulty Univerzity Palackého

v Olomouci. Miluje knížky, historii a filo-

zofii, což předurčilo směr jejího studia

na obory společenské vědy a český ja-

zyk a literaturu.

matouš hruškamístopředseda Msdpro zahraničí(27 let) vystudoval Gymnázium Jarosla-

va Seiferta v Praze a obor politologie

v bakalářském studiu na Filozofické fa-

kultě Univerzity Karlovy, kde nyní po-

kračuje v magisterském studiu. Věnuje

se politickému marketingu, aktivismu

a grafickému designu. V poslední době

je zapojený do tvorby předvolebních

kampaní ČSSD.

andrea ioelemístopředseda Msd(30 let) pochází z italského města Bol-

zano, ve kterém žil do svých pěti let.

Poté se s rodiči přestěhovali  do obce

Kramolna u  Náchoda. Je pekař – cuk-

rář a v této oblasti od svých osmnácti

let podniká. Vlastní malou řemeslnou

pekárnu – cukrárnu kde vyrábí tradiční

české výrobky. Jeho koníčky jsou sport

a historie.

9

10

Spravedlivá je podle nás pouze ta-ková společnost, kde dochází ze strany státu i jednotlivých občanů

k rovnému zacházení se všemi ostatními a kde jakýkoliv konflikt je řešen přiměře-nými prostředky s cílem nalézt pokojné uspořádání mezi jeho aktéry. V podmín-kách spravedlivé společnosti pak musí být zacházeno se všemi lidmi stejně a každý musí nést svůj díl odpovědnosti závislý na svém socioekonomickém postavení, a podle toho se podílet na nákladech fun-gování společnosti.

Zjednodušené vymezení spravedlnosti říká, že každému bychom měli užitky i ná-klady rozdělovat stejně. Nicméně ne vždy je spravedlivé, když každý dostává či platí stej-ně, proto je třeba přihlížet k individuálním potřebám a schopnostem, jako například u znevýhodněných nebo privilegovaných osob. Spravedlivé je v případě daní přihlí-

žet k majetkovým možnostem a k velikosti příjmů plátce stejně tak, jako v případě pla-cení pokut. Hodnota jednoho tisíce korun je jiná v případě milionáře a v případě člověka s minimální mzdou. Člověk s nižšími pří-jmy se totiž vzdává při placení rovné daně části své životně nezbytné spotřeby, což u jeho protějšku neplatí, ačkoli může v ab-solutních číslech zaplatit více. Jsme proto zastánci spravedlivé daňové progrese.

Spravedlnost hraje roli i v oblasti prá-va, kdy jsou si před soudem všichni rovni. Každý občan má právo na to, aby jeho věc byla spravedlivě rozhodnuta. Chceme proto kvalitní a dobře fungující justici pracující s kvalitními a zejména sociálně citlivými právními předpisy.

Důležité je, aby veřejnost pociťovala, že v zemi vládne spravedlnost. Je zapotřebí, aby se občan vyznal ve svých právech a po-vinnostech a aby důvěřoval v systém veřej-

né správy a justice. Je důležité, aby každé rozhodnutí bylo srozumitelné, odůvodněné a věcně i formálně správné. Abychom toho dosáhli, musíme vychovávat a dobře odmě-ňovat kvalitní úředníky, policisty a soudce, chránit nezávislost správního a justičního aparátu a prosazovat hodnoty právního státu.

Samostatným tématem je spravedlnost v oblasti odměňování. Není možné, aby ženy dostávaly za stejnou práci v průměru o 22 % menší mzdu než muži. Důležité je i větší zapojení žen do rozhodovacích pro-cesů, neboť je prokázáno, že smíšené týmy jsou daleko inovativnější. A to přece v poli-tice i v byznysu potřebujeme, ne?

Spravedlnostandrea ioele: „Ne vždy je spravedlivé, když každý dostává či platí stejně.“

spravedlnost je základní podmínkou pro existenci stabilní společnosti. Již ve starověku byla považována za morální hodnotu a dnes tomu není jinak. Jako Mladí sociální demokraté chápeme spravedlnost jakožto stav, kdy dochází k  rozdělení společenského bohatství nejen na základě schopností, ale i potřeb, a to za současného zajištění absolutní rovnosti před zákonem.

téMa

andrea ioele (30 let)

je pekařem a cukrářem. Narodil se v Itálii, kde prožil dětství. Několik let prožil i v Belgii. Je soukromým živnostníkem.

11

Spravedlivé odměňovánímužů a žen

Zavedení progreseu sankcí za přestupky

Zrušení institutusoukromých exekutorů

12

Demokracie se v minulosti prosadila především díky několika základ-ním principům, jako je princip

dělby moci, rozhodování na základě vlá-dy většiny a ochrany menšin, obsazování veřejných funkcí na základě svobodných voleb a v neposlední řadě ekonomická demokracie.

I přesto, že patříme k nejdemokratičtěj-ším státům na světě, stále u nás principy demokracie nejsou zavedeny bezezbytku. Vlády se stávají vlivem reality koaličního vládnutí spíše udržovacími místo toho, aby nabídly skutečnou vizi směřování stá-tu a cestu k blahobytu. Tato skutečnost se odráží v častém střídání vlád a jejich nesta-bilitě. Chceme proto, aby docházelo k větší programové diskusi v politice a zajištění vět-šinového konsenzu nad zásadními otázka-mi dalšího rozvoje společnosti. Dnešní doba také více než kdykoliv předtím připomíná,

že je potřeba budovat demokracii sekulární. Rozvoj demokratického státu nesmí být na druhé straně veden tak, aby sloužil k újmě menšinám a k pošlapávání jejich práv. Je proto práv menšin nejen dbát, ale rovněž je zapotřebí motivovat jejich příslušníky k účasti na svobodných volbách, které před-stavují jeden z fungujících a nezpochybni-telných pilířů demokracie. Bohužel máme dodnes značné rezervy rovněž v oblasti rov-nosti mužů a žen, což je faktor, který naši demokracii významně ovlivňuje. Netýká se to jen výše platů, ale například způsobu obsazování vysokých manažerských funkcí, nebo nepřiznané diskriminace mladých žen při žádosti o pracovní uplatnění.

Ekonomická demokracie nemůže zůstat stranou, jelikož v dnešním světě je společ-nost ovládána ekonomikou více, než kdy jindy. První vlaštovkou je takzvaný partici-pativní rozpočet na úrovni měst a obcí, kde

se každý občan dané obce může zapojit do rozhodovacího procesu. Nejenom, že se tak brání zneužívání ekonomického systému vládnoucí skupinou, ale zároveň dochází k posilování demokratizace, kooperace a respektu k názorům mezi jednotlivými občany a subjekty.

Demokracie je nejrovnoprávnějším a nej-spravedlivějším systémem řízení státu. Zů-stává stabilně tím nejlepším, co se podařilo ve sféře vládnutí vymyslet. Je směsicí růz-ných názorů vedoucí ku prospěchu všech a takovou bychom ji měli pro další generace ochraňovat.

Demokracieváclav drda: „Demokracie je nejrovno-právnějším a nejspravedlivějšímsystémem řízení státu.“

od dob antického řecka byla demokracie chápána především jako období, kdy masa vládne a moudrost a majetek trpí. díky začlenění řady humanistických principů pod význam tohoto pojmu zejména v osmnáctém a devatenáctém století však zažila velký návrat. ve dvacátém století se pak naplno prosadila a stala se vedoucím světovým politickým systémem, ke kterému se jako Mladí sociální demokraté plně hlásíme.

téMa

VáClaV drda (28 let)

je studentem orální historie a soudobých dějin na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

13

Účinný boj proti extremismu a dezinformačním kampaním

Ochrana nezávislostiveřejnoprávních médií

Omezení vlivu nadnárodních korporací a soukromé sféry na demokratický proces

14

Solidarita jako pojem pochází mi-mo jiné z latinského pojmu in so-lidum, tedy společně, jako jeden

celek. Soudržnost uvnitř jednotlivých společenských skupin, která se dříve navenek projevovala například cechy či hornickými bratrstvy, vycházela historic-ky z přetrvávající lidské nerovnosti, kdy lidé tváří v tvář útlaku hledali pomoc a za-stání u sobě rovných. Vzájemná podpora pomáhala překonávat dnes již relativně běžné životní situace, jako je například ztráta zaměstnání či nemoc, které v pod-mínkách tehdejší společnosti jinak zna-menaly bídu či přímo smrt.

V reakci na Velkou francouzskou revoluci a svržení starého feudálního řádu napříč Evropou se solidarita dostala do popředí hodnot a cílem sociálnědemokratických stran bylo její zavedení na celospolečen-ském principu tak, aby v rámci států pomá-

hali bohatí chudým, mladí starým, zdraví nemocným, zkrátka aby jednotlivci půso-bící v rámci solidární společnosti pociťovali úspěchy či neúspěchy druhých jako sobě vlastní.

Pro sociální demokracii představuje so-lidarita základní kámen jejího hodnotové-ho zakotvení. Chceme podporovat lidskou solidaritu s ostatními obyvateli naší země a současně rozvíjet demokratickou občan-skou sounáležitost s těmi skupinami, které jsou různými způsoby znevýhodněny a ví-ce než ostatní ohroženy propadem životní úrovně, chudobou či sociálním vyloučením.

Je pro nás klíčové, aby stát vytvářel dů-stojné podmínky pro život seniorů, rodin s dětmi, nemocných, zdravotně postiže-ných, nezaměstnaných a dalších osob, kterým nedokáže tržní systém sám o sobě pomoci. Jedině taková společnost, jež po-máhá potřebným, může být dlouhodobě

udržitelná. Není ostatně náhodou, že nej-vyspělejší státy na světě vykazují vysokou míru sociální soudružnosti.

Solidaritu chápeme ve smyslu dobro-volného přispění jednotlivce ke zlepšení neutěšených životních podmínek druhých a sociální stát jako celospolečensky institu-cionalizovanou formu solidarity založenou na demokratickém konsenzu. Předpokla-dem plného uplatnění solidarity je spolu-odpovědnost a vstřícná aktivita nejen těch, kteří mají pomáhat, ale rovněž těch, kte-rým je podpora určena.

Solidaritalenka peterová: „Jedině taková společnost, jež pomáhá potřebným, může být dlouhodobě udržitelná.“

nevěříme, že každý člověk je ostrovem sám pro sebe. naším cílem není svět, kde se každý stará o své vlastní dobro a k životům ostatních je lhostejný, nechceme však ani monolitní společnost, kde jsou kvality a schopnosti jednotlivce upozaďovány ve prospěch celku.

téMa

lenka peteroVá (27 let)je absolventkou Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Pracuje jako odborná referentka na ministerstvu zdravotnictví.

15

Zavedení progresivní daněz příjmů fyzických i právnických osob

Dostatečné materiální zabezpečení pro nemocné, seniory i zdravotně postižené

Plné proplácení školních aktivita pomůcek z veřejných prostředků

16

Tolerance má jako pojem celou řadu významů. Všechny se však shodují v jediném, tedy v ochotě zacházet

s ostatními lidmi a názory s respektem. Tolerance je dobrovolné rozhodnutí člově-ka, který je ochotný respektovat a snášet cokoli a kohokoli, kdo není stejný jako on sám, ačkoli s ním a jeho názory nemusí souhlasit. Nežijeme v homogenní společ-nosti. Kolem nás jsou miliony jiných lidí, které denně potkáváme, a každý z nich je unikátní. Pokud nejsme tolerantní, ne-můžeme být schopni navazovat přátelství a pracovat v týmu, stejně jako nemůžeme zakládat rodiny.

Proč je tedy nutné zrovna hodnotu tole-rance připomínat? Protože není samozřej-má. Nikdy nebyla a nikdy nebude, pokud toleranci nebudou lidé bránit a prosazovat. Pokud nebudeme vyžadovat toleranci vůči všem lidem okolo nás, vůči lidem s jiným po-

hlavím, jiného věku, vůči lidem, kteří mluví jinou řečí, pracují jinde nežli my, jinak vypa-dají, vůči lidem, kteří mají jiné názory a po-stoje, vůči lidem, kteří mají jinou sexuální orientaci, vyznávají jiné náboženství, vůči lidem, kteří v žádného boha naopak nevěří, vůči lidem, kteří jsou kulturně jinak zalo-žení než my, zkrátka pokud nebudeme za toleranci bojovat, nebudou spolu lidé moct spokojeně a šťastně koexistovat.

Ačkoli se může zdát, že je tolerance pou-ze pasivní snášenlivost, rozhodně tomu tak není. Občas tolerance není možná a má své hranice. Nemůžeme schvalovat takovou to-leranci, která vede ke slepému a hluchému přihlížení nespravedlnosti a omezování svobody druhých. Tolerance nemůže exis-tovat u násilí na ženách, u nespravedlivého odměňování zaměstnanců, u rozšiřování chudoby a sociálního vyloučení, u perzeku-ce a útoků na druhé lidi. Pasivní tolerance

totiž vede v konečném důsledku ke svému opaku – k nesnášenlivosti, která nesmí mít v moderní společnosti místo.

Tolerance znamená pestrost. Pestrost li-dí, názorů, prostředí, v kterém žijeme. Pod-poruje pluralismus ve všech ohledech. Sami můžeme svobodně rozhodovat, co a do jaké míry budeme tolerovat. Ale pokud jsou lidé opravdu tolerantní, získají tím navíc i vzá-jemný respekt.

Kdo by chtěl žít v černobílém světě, kde jsou všichni stejní, všichni si myslí totéž a jsou si jen vzájemnými zrcadly?

Tolerancepavlína Forétková: „Tolerance znamená pestrost. Kdo by chtěl žít v černobílém světě?“

od nepaměti se uvnitř společnosti vyskytovaly tendence vylučovat některé skupiny či jevy na její samotný okraj. ani v jednadvacátém století tomu bohužel není jinak. tolerance je proto jednou z důležitých sociálnědemokratických hodnot. Je to totiž pestrost, která dělá svět lepším místem pro život.

téMa

paVlÍna ForétkoVá (24 let)je studentkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a pracuje jako dentální hygienistka.

17

Nulová tolerance k nesnášenlivým projevům ve veřejném prostoru

Prohlubování společenskéhodialogu a porozumění

Důsledná ochrana obyvatelpřed všemi druhy diskriminace

18

Právo na důstojný život by mělo člověka provázet celým jeho živo-tem. S ponížením se však často

setkáváme v již velmi brzkém věku. Je to bezmoc dětí, které jsou ve škole vy-staveny posměškům z řad spolužáků za nemoderní oblečení, obyčejný tele-fon, starý batoh. Zklamání těch, kte-ří z finančních důvodů nemohou se spolužáky chodit na obědy do školní jídelny, či se účastnit lyžařského kurzu. Když je zkráta někdo bez své viny trestán za svůj původ ve věku, ve kterém může svůj život sotva ovlivnit, není to důstojné.

Přestože by člověk měl být pánem svého osudu a sám tvořit budoucnost, ne vždy to-mu tak je. Každý člověk se může ocitnout v životní situaci, kvůli které může být jeho důstojnost ohrožena. Z toho důvodu je nut-né trvat na zajištění práva na práci, práva na hmotné zabezpečení ve stáří a nemoci,

práva na důstojné podmínky k životu. Dů-stojnost není a nemůže být výsadou, ur-čitou metou, kterou lze dosáhnout jen za určitých podmínek. Důstojnost je ze své podstaty něčím samozřejmým, něčím, co náleží člověku jako lidské bytosti, a to bez ohledu na jeho původ, náboženství, sexuál-ní orientaci či vzdělání.

Důstojnosti by člověku nemělo být upí-ráno především ve stáří a nemoci. Dnes se bohužel setkáváme s tím, že pacient v nemocnici je spíše zdravotní kartou než lidskou bytostí. Zdravotní kartou, se kterou se nemluví. Právu na důstojnost odpovídá především příslušná povinnost na podání informací týkající se zdravotního stavu, a to bez arogance a ve formě umožňující pochopení i běžnému člověku.

Vlídné slovo a přístup v těchto těžkých situacích mohou znamenat více než celý lé-čebný postup. S právem na život je neoddě-

litelně spojeno i právo na důstojný odchod. Chránit lidskou důstojnost znamená

bojovat proti diskriminaci, rasismu a xe-nofobii, zabraňovat nespravedlnosti, ze které může pošlapání důstojnosti vzejít. Je zapotřebí vyjadřovat solidaritu s méně úspěšnými, sociálně slabými, nemocnými, a projevovat úctu lidem ve stáří.

Podílet se na zajištění takového životního standardu, který umožní všem lidem pro-žití důstojného života, by mělo být cílem každé vyspělé společnosti.

DůstojnostFilip smola: „Důstojnost je ze své podstaty něčím samozřejmým, něčím, co náleží člověku jako lidské bytosti.“

slovo, se kterým se často setkáváme. slovo, které bereme jako samozřejmost. co ale opravdu vyjadřuje? podle některých filozofů představuje nevyčíslitelnou vnitřní hodnotu člověka, jeho neprodejnost. lidská důstojnost je základní hodnotou i cílem všech lidských práv.

téMa

Filip smola (25 let)je absolventem Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Před dvěma lety zvítězil v komunálních volbách v Železné Rudě.

19

Zavedení komplexního systémusociálního bydlení

Důstojné odměňování za odvedenou práci

Účinná prevence šikany na školách

20

Často slýcháme, že rovnost příleži-tostí je zaručená svobodou začít podnikat. Je to asi taková pohád-

ka, jako tvrzení, že snížení daní a demon-táž sociálního státu pomůže matkám samoživitelkám. Rovnost příležitostí je hodnotou, která musí prostupovat celou společností a být vždy a za všech okolností uplatňována.

Dokonce i v zemi s rekordně nízkými ukazateli společenské nerovnosti, jako je bezesporu Česká republika, je patnáct procent vysokoškoláků každý rok nuceno ukončit studium, protože nemají finanční prostředky na obstarání živobytí. A v regio-nech, jako je například Jižní Morava, je prů-měrná mzda oproti Praze nižší až o deset a půl tisíce korun.

Žijeme ve společnosti, ve které dodnes závisí úspěch především na tom, jak se člo-věk umí narodit. Tento stav je nepřijatelný

hned ze dvou důvodů. Není spravedlivý, ale není ani ekonomický. Není spravedlivý, protože dva stejně schopní a pracovití lidé můžou mít diametrálně odlišnou životní úroveň. A není ekonomický, protože obě-tuje lidský potenciál všech, kteří neměli tu správnou výchozí pozici, aby jej mohli rozvíjet a v budoucnu dělat dobře ohodno-cenou práci, nebo přinášet do ekonomiky nepostradatelné inovace.

Svoboda začít podnikat není rovností příležitostí, to je dvojitá argumentační fac-ka. Pravice ji uštědřuje voličům proto, aby v nich pěstovala nereálnou naději na lepší budoucnost. Jenže ve světě, kde jsou přesy-cené trhy kontrolovány obřími mezinárod-ními konglomeráty, generuje zisk kapitál, nikoliv originální podnikatelský nápad. Co je ale horší, je to útok na lidskou důstojnost. Pokud připustíme, že už dnes máme všich-ni stejné šance uspět, tak pokud se člověk

nemá tak dobře, jak by si přál, může si za to jen on sám. Měl přece stejnou možnost založit si od nuly miliardový podnik jako všichni ostatní. Jenže ve skutečnosti na tom drobní živnostníci a zaměstnanci nej-sou moc rozdílně. Tvrdě pracují a mají za to často mnohem míň, než by mít mohli a měli.

Cesta ke společnosti rovných příležitostí je komplikovanější a vyžaduje celý soubor opatření. Od kvalitního veřejného školství a zdravotnictví až po vyplácení zálohované-ho výživného samoživitelům a samoživitel-kám a školní obědy zdarma. Je potřeba, aby všichni vybíhali z jedné startovací čáry a se stejnými podmínkami.

Rovnost příležitostíFilip červenka: „Je potřeba, aby všichni vybíhali z jedné startovací čáry a se stejnými podmínkami.“

Je jen jedna věc, která by měla ovlivňovat, jak dobře se máme. naše vlastní schopnosti. nic jiného, ne pohlaví nebo sexuální orientace, ne barva kůže nebo náboženské vyznání, a rozhodně ne původ. Bohužel i v 21. století dochází například k tomu, že si vysokoškoláci nemohou dovolit studium. s tím je třeba bojovat.

téMa

Filip ČerVenka (22 let)je studentem hospodářské politiky na Ekonomicko správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

21

Nastavit podmínky tak,aby úspěch nezávisel na původu

a zázemí, ale na vlastní píli a schopnostech

Zajistit kvalitní veřejné služby,především školství a zdravotnictví

dostupné všem

Boj proti kumulacimediální a politické moci

22

Ve svých dějinách lidstvo prošlo již několika emancipačními procesy. Zrušením otroctví došlo ve větši-

ně světa k emancipaci otroků, zrušením nevolnictví se z bývalých nevolníků stali rovnoprávní občané. Tento proces byl zdlouhavý a vyžádal si nemalé oběti.

Od patnáctého století můžeme sledovat postupnou politickou emancipaci měšťan-stva, které se snažilo zbavit závislosti na šlechtě a jejího poručnictví. V průběhu osmnáctého a devatenáctého století se měšťanstvu podařilo zcela emancipovat od šlechty, smést staré feudální pořád-ky, nastolit kapitalismus a s ním i svoji politickou vládu. Vláda měšťanstva však nepředstavovala emancipaci člověka jako takového. Právo volit a být volen bylo ještě před nedávnem udělováno jen majetným vrstvám, nemluvě o tom, že šlo navíc o ne-rovné volební právo.

Ačkoli dělníci nemohli volit a přímo ovlivňovat politiku, věděli, že jedině pro-střednictvím politiky mohou být jejich špatné životní podmínky zlepšeny. Pro-to začali zakládat sociálnědemokratické strany, jejichž úkolem bylo zastupovat neprivilegovanou většinu společnosti, emancipovat ji od útlaku, bídy, politické diskriminace a bojovat za společnost bla-hobytu pro všechny.

Sociálnědemokratickým stranám se prostřednictvím náročných politických bo-jů, stávek a demonstrací podařilo vybojo-vat rovné a všeobecné volební právo. Dále prostřednictvím své politiky podporovaly růst životní úrovně obyvatelstva, prostřed-nictvím sociálního státu omezily bídu na minimum a prosazovaly principy rovných příležitostí, kdy nerozhoduje a nikterak neomezuje jedince jeho pohlaví, vyznání, sociální, rasový či národnostní původ.

I dnes stojí před sociálními demokraty mnoho výzev a úkolů na cestě k úplné emancipaci člověka od nerovnoprávných společenských vztahů a vůbec všeho, co omezuje jeho rozvoj a naplňování jeho potenciálu. Přetrvávající nerovnost me-zi lidmi nesmí být brána na lehkou váhu. Našim cílem je proto postupné zkracování pracovní doby, aby se lidé mohli věnovat více vlastnímu rozvoji a svým blízkým.

I nadále tak hodláme bojovat za odstra-nění jakéhokoliv druhu vykořisťování, útla-ku a diskriminace.

emancipacelukáš ulrych: „Přetrvávající nerovnost mezi lidmi nesmí být brána na lehkou váhu.“

emancipaci vnímáme jako postupný historický proces, během něhož se člověk vymaňuje ze stavu jakékoli závislosti či omezení bránícího mu naplňovat svůj osobní potenciál. výsledkem tohoto procesu je svobodný člověk, který je všem ostatním roven v důstojnosti i právech.

téMa

lukáš ulryCh (24 let)je studentem Pedagogické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako lektor v jazykové škole.

23

Zkracování pracovní doby

Zavedenízaměstnanecké participace

Garance netržního charakteruveřejných služeb

24

Mezinárodní sounáležitost se však neprojevuje jen na mezistátní úrovni. Nám programově a ná-

zorově nejbližší politická strana – Česká strana sociálně demokratická - je součástí Evropské socialistické strany (PES), jež usiluje na úrovni Evopské unie zejména o hlubší sociální a politickou integraci ja-kožto základního předpokladu pro rozvoj evropského integračního modelu založe-ného na sociální soudržnosti a prosperitě. Jako Mladí sociální demokraté jsme samo-statnou součástí obdobného politického společenství zastřešujícího mládežnické sociálnědemokratické organizace v Evro-pě, Mladých evropských sociálních demo-kratů (YES). Nedílnou součástí naší par-ticipace v tomto uskupení jsou pravidelná setkávání. Na těch je samozřejmě politika prvořadým tématem, ale jak to tak mezi mladými lidmi bývá, tato setkání pomá-

hají v hledání nových přátel napříč celým světem a odstraňování bariér v komunika-ci. Mnoho našich členů studuje nebo působí v akademické sféře. Vzdělání chápeme ja-ko bránu do vzdělanostní společnosti pro jednotlivce i celé státy. Studium zahranič-ních studentů v naší zemi a stáže českých studentů v zahraničí považujeme dnes za naprostý standard. Usilujeme proto o roz-šíření programu Erasmus na střední školy a zavedení vzájemného uznávání kredit-ních systémů a dokladů o vzdělávání.

Významnou otázkou v procesu interna-cionalizace představují lidská práva, jejichž uznávání chápeme jako nutný základ pro mírovou koexistenci jednotlivých států. Důležitou otázkou je jejich státem uzná-vaná míra v jednotlivých zemích a to, jak jejich autority přistupují zejména k ochraně menšin a podpory demokratických procesů. Není nám lhostejné, když kdekoliv na světě

panuje nesvoboda. Chceme zejména, aby mezinárodně uznávaný standard lidských práv měl prioritní postavní v našem práv-ním řádu a aby se na jejich udržení a pro-sazování naše země také aktivně podílela.

Globalizace i některé další trendy spjaté s rozvojem současné informační a znalostní společnosti přinášejí nejen hrozby, ale ta-ké potenciál. Ještě nikdy jsme neměli tolik možností technicky, ekonomicky i společen-sky překonávat odvěké neduhy jako nerov-nost, války, hlad, nemoci nebo nedostatek vzdělání, proto je naší snahou zasadit se o eliminaci těchto jevů.

internacionalismusJakub Malačka: „Není nám lhostejné, když kdekoliv na světě panuje nesvoboda.“

chceme řešit globální a regionální problémy s důrazem na pocit mezinárodní sounáležitosti, tedy spolupráci států a státních útvarů na dosažení míru, bezpečnosti a prosperity. česká republika je a měla by i nadále být aktivním členem řady mezinárodních institucí.

téMa

JakuB malaČka (28 let)je absolventem Fakulty managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Působí v oboru IT a je zastupitelem města Znojmo.

25

Prohloubení evropské integrace na poli ekonomické, sociální a obranné politiky

Vytvoření mezinárodních institucí regulující kapitál na nadnárodní úrovni

Využití globalizace ke prospěchuvšech, nikoli jen elit

26

Osud naší planety a lidského poko-lení, který je dnes z mnoha důvo-dů v ohrožení, neleží pouze v ru-

kou hlav jednotlivých států a světových organizací, ale každého z nás. Nelze čekat, až se věci začnou hýbat samy, ale sami musíme usilovat o to, abychom mohli při-spět svým kouskem k celosvětovému úsilí.

Zdaleka se přitom nejedná pouze o ochra-nu životního prostředí, jak je někdy myl-ně hodnota trvale udržitelného rozvoje vykládána. Abychom předešli nejpesimis-tičtějším předpovědím, musíme společně usilovat po celém světě o konec válek, ne-rovnosti, hladu a chudoby, o ekonomický růst, o zdravý a kvalitní život všech lidí žijících na světě, o jejich vzdělávání, dů-stojné pracovní uplatnění a o vyrovnávání příležitostí tam, kde je tomu objektivně potřeba. Je zapotřebí chránit zdroje pitné vody a efektivně využívat odpady, usilovat

o hledání nových zdrojů čisté a dostupné energie, rozvíjet průmysl, inovace a in-frastrukturu, modernizovat města a obce a hledat optimální rovnováhu mezi odpo-vědnou výrobou a odpovědnou spotřebou. A samozřejmě v neposlední řadě též bojovat proti globálnímu oteplování a usilovat o za-chování života na souši i ve vodě.

Každý z nás se může zapojit do boje za trvale udržitelný rozvoj třeba tím, že bude třídit odpad, nebo bude nakupovat raději od firmy, která se chová šetrně k životnímu prostředí. Když každý z nás udělá pro pla-netu alespoň něco málo, nemusíme se bát budoucnosti. Bohužel, největšími znečiš-ťovateli jsou velké mezinárodní korporace, které jsou ve jménu slepé touhy po zisku schopny zamořit prostředí, ve kterém ži-jeme, bez ohledu na konečné důsledky. Je třeba také tlačit na tyto společnosti pro-střednictvím státu.

Samostatnou kapitolou v oblasti trvale udržitelného rozvoje je boj proti celosvě-tové nerovnosti. Tři nejbohatší lidé drží v rukou finanční majetek větší, než čítá bohatství osmačtyřiceti nejchudších zemí dohromady. Některé zdroje tvrdí, že pěta-osmdesát nejbohatších lidí na světě vlastní to samé, co spodní polovina obyvatel Země, tedy tři a půl miliardy lidí. Taková situace je trvale neudržitelná. Prostředky, které ku-mulují obří korporace a nejbohatší lidé na světě, je zapotřebí alespoň částečně využít k boji za záchranu naší planety.

Udržitelný rozvojaneta koptová: „Když každý z nás udělá pro planetu alespoň něco málo, nemusíme se bát budoucnosti.“

trvale udržitelný rozvoj znamená hospodářský a společenský pokrok v souladu se zachováním životního prostředí, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů. chceme, aby lidstvo převzalo odpovědnost za další osud naší planety.

téMa

aneta koptoVá (22 let)je studentkou oboru veřejná ekonomika a správa na Ekonomicko správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

27

Tlak na společenskou odpovědnostkorporací ve vztahu k životnímu prostředí

Snižovaní příjmovýcha společenských nerovností

Podpora obnovitelných zdrojů energiea jejich rozvoj

28

Sociální demokracie se v říjnu utká o volební vítězství s hnutím ano. Je to aktuálně největší výzva, kte-

ré strana čelí?Politická strana čelí každý den celé řadě

výzev. Aktuálně je to skutečně nadcházející volební kampaň, která bude ze strany na-šich politických protivníků nesmírně ostrá a agresivní. Sociální demokracie v minu-lých letech jako největší vládní strana pro-sadila většinu svého programu, se kterým předstupovala před voliče na podzim 2013. Bohužel, Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, které žádný program v podstatě nemělo, dokázali díky velmi vyspělému marketingu a vlastním novinám většinu našich úspěchů připsat sobě a lidé tomu mnohdy uvěřili. To je potřeba změnit. Musíme se mnohem ví-ce zaměřit na prezentaci naší práce, které jsme odvedli a odvádíme velké množství. Současně musíme voličům nabídnout naši vizi úspěšné budoucnosti.

mohou v tomto směru nějak pomoci mladí sociální demokraté?

Bezpochyby. Vaši devízou je kreativní a neotřelá prezentace, vaše autenticita, když hovoříte na ulicích s občany, a v ne-poslední řadě také schopnost komunikovat na sociálních sítích. V tomto ohledu má so-ciální demokracie rezervy, neboť na rozdíl od marketingových hnutí to není strana PR poradců, ale lidí z masa a kostí.

na které oblasti by se měla Čssd ve vo-lební kampani zaměřit a klást na ně dů-raz při komunikaci s voliči?

V první řadě se chceme zaměřit na zlep-šení životní úrovně většinové společnosti. Horních deset procent si tuto republiku v období pravicových vlád přeměnilo k obra-zu svému. Osekaly se výdaje, které pomáha-ly nízkopříjmovým vrstvám, nezvyšovala se minimální mzda a vznikla jednotná daňo-vá sazba. To se musí změnit. Stát je tu pro

kDO má NaŠi PODPORU DO veDeNí ČSSD?Jan hamáček: „Musíme se mnohem více zaměřit na prezentaci naší práce, které jsme odvedli a odvádíme velké množství.“

39. sJezd čssd v BrnĚ / 10. – 11. 3. 2017

současný předseda poslanecké sněmovny parlamentu české republiky byl v minulosti předsedou Mladých sociálních demokratů, a to v letech 2002 až 2006. na nadcházejícím volebním sjezdu sociální demokracie bude Jan hamáček obhajovat funkci místopředsedy. My mu v jeho úsilí vyjádřili podporu.

všechny, nejen pro ty nejbohatší. Řešením je mimo jiné progresivní zdanění, které na-leznete skoro v celé západní Evropě, či prů-běžné navyšování minimální mzdy. Životní úroveň ale nejsou jen příjmy domácností. Jde také o dostupné školství, které se nebrá-ní moderním trendům, bezplatné a kvalitní zdravotnictví pro všechny či propracovaná síť sociálních služeb.

a jak v tomto ohledu myslíte na mladé lidi?

Vedle již zmíněného školství se stát mu-sí zaměřit na zajištění dostupného bydlení například i pro čerstvé absolventy, velkým tématem je také reforma kolejního ubyto-vání. Mladé páry pak musí mít jistotu, že se po narození potomka nedostanou do spirá-ly dluhů a obav o svou existenci. To souvisí nejen s bydlením, ale i se zvyšováním rodi-čovské, daňovými úlevami či bezúročnými půjčkami od státu.

dále podporuJeMetyto kandidátydo čela strany:

BohuslaV soBotkapŘedseda Vlády

milan ChoVaneCministr Vnitra

29

V čem vidíš ve vztahu k mladé generaci hlavní výhodu sociální demokracie?

Nedávné krajské volby ukázaly, že sociál-ní demokracie má mezi mladou generací výraznou podporu, více hlasů z věkové sku-piny prvovoličů a mladých lidí do devětadva-ceti let získalo pouze ANO, které je stále čás-tí veřejnosti vnímáno jako protestní hnutí. Na rozdíl od ostatních stran má sociální demokracie tu výhodu, že s mladými lidmi dlouhodobě na všech úrovních spolupracu-je, ať už přímo či prostřednictvím Mladých sociálních demokratů.

Jak taková spolupráce probíhá?Sociální demokracie umožňuje mladým

lidem zasedat ve všech jejích orgánech, vyjadřovat svůj názor a hlasováním formo-vat další směřování politické strany a celé České republiky. Žádná jiná strana nedává mladým lidem takovou šanci jako ČSSD. Zá-

kladem jsou kvóty, podle kterých je všude zastoupeno alespoň deset procent mladých lidí. Reálně je však toto číslo vyšší, kvóty v tomto smyslu fungují jenom jako pojistka. Podíl mladých lidí na rozhodování musíme každopádně zvyšovat.

přesto je mladých lidí do třiceti let ve straně pouze přibližně osm procent. Jak to hodláš v případě úspěchu na sjezdu změnit?

Hovořil jsem o tom již s Radkem a Luká-šem (předseda MSD a pražský krajský předseda, pozn. red.). Určitě je nutné na-startovat hlubší spolupráci mezi námi mla-dými a straníky na krajské a obecní úrovni, společně organizovat diskuse s veřejností, především pak s mladými lidmi, a ukázat, že představitelé sociální demokracie jsou otevření diskusi o skutečných problémech a výzvách naší země. Zároveň je zapotře-bí ve veřejném prostoru více prezentovat

kDO má NaŠi PODPORU DO veDeNí ČSSD?petr dolínek: „Žádná jiná politická strana nedává mladým lidem takovou šanci.“

působil jako předseda Mladých sociálních demokratů v letech 2006 až 2010, dnes je náměstkem pražské primátorky. petr dolínek na 39. sjezdu sociální demokracie poprvé kandiduje do předsednictva strany a podporu získal i od Mladých sociálních demokratů. Jeho hlavní ambicí je oslovovat mladou generaci.

mladé tváře a dávat tak vzor dnešní mladé generaci, že má smysl se zapojit. Nebojme se, například vysoké školy jsou místem k demokratické diskusi, kde ji my musíme aktivně vyvolávat.

Co bys mladým lidem v České republice vzkázal?

Aby si uvědomili, že tato země nepatří politikům ani byznysmenům, ale jejím oby-vatelům, a to včetně mladých lidí. Už za ně-kolik málo let jim starost o naši zemi spadne do klína a na to je zapotřebí se připravovat už nyní. Teď mají v zásadě dvě možnosti.Buď budou o budoucnosti naší země roz-hodovat oni, nebo za ně bude rozhodovat někdo jiný. Myslím, že první možnost před-stavuje jasnou volbu. Není třeba rovnou za-mířit do politiky, ale věnovat alespoň pár minut denně zájmu o naše okolí.

Jan Birkestarosta náChoda

miChaela marksoVátominoVáministryně práCe a soCiálnÍCh VěCÍ

luBomÍr zaorálekministr zahraniČÍ

30

Jako místopředsedkyně České strany sociálně demokratické jsem v uplynulých

dvou letech měla na starost spolupráci s různými organizacemi, které společně s na-

ší politickou stranou tvoří různorodé a zároveň nesmírně aktivní sociálnědemokratické hnutí. Nej-

výraznější a nejaktivnější organizací, která působí po boku ČSSD, jsou jednoznačně Mladí sociální demokraté, se kterými jsem si za ty dva roky užila mnoho zajímavých akcí a živelných diskusí.

Víte, politiku můžete dělat mnoha způsoby. Můžete být celé dny zavřeni ve svých kancelářích a na sekretariátech a absolutně se nezajímat o to, co se děje venku na ulici. Druhou možností je ven na ulici za sebe posílat placené brigádníky, kteří sice nevědí, jak konkrétně zařídit, aby bylo lépe, ale zase mají plný koš koblih

a úsměv od ucha k uchu. Sama jsem zastánkyní třetí možnosti, kterou v České republice prosazuje pouze naše strana. Na jedné straně důsledně dodržujeme demokratické postupy, ke kterým dlouhé schůze a otevřená diskuse neodmyslitelně patří, na stra-ně druhé ale neváháme vyjít mezi lidi a diskutovat s nimi o tom, co je trápí. Jedině taková strana totiž může v dlouhodobém horizontu obstát a zajistit pro celé naše hnutí stálou voličskou podporu a především důvěru.

Mám radost, že nám v tomto úsilí Mladí sociální demokraté vždy podali pomocnou ruku. Tak ať vám to vydrží!

lenka teska arnoštoVá

Autorka je místopředsedkyní ČSSD a náměstkyní ministra zdravotnictví.

Když jsem jako předsedkyně Mla-dých sociálních demokratů na za-čátku roku 2015 založila program

politického mentoringu poprvé i v České republice, potěšil mě velký zájem našich členů a členek, který neustal ani v rámci ročníku druhého, který skončí letos v dub-nu. Tato forma zapojování mladých lidí do politiky a předávání tolik potřebných zkušeností od starších a zkušenějších ko-legů má totiž obrovský význam. Umož-ňuje těm mladým lidem, kteří se rozhod-nou aktivně participovat na správě věcí veřejných, vstupovat do funkcí a úřadů již připraveni na celou řadu nástrah a vý-zev, které politika přináší. Dovolím si zde malé rýpnutí – myslím, že některým po-litickým hnutím by zavedení obdobného programu pomohlo vyvarovat se všech těch skandálů způsobených nezkušenos-tí jejich představitelů. Je zkrátka dobré si

před vstupem do politiky toto prostředí takříkajíc osahat.

Skupinu mentorů, na nichž leží v rámci politického mentoringu břímě předávání zkušeností mladším mentees, tvořila v obou dosavadních ročnících směsice nesmírně zajímavých a pracovitých lidí, kteří považují politiku za poslání a proto se do všestran-né přípravy svých mladších kolegů pustili s ochotou a odhodláním. Ráda bych na tom-to místě poděkovala zejména garantům pro-jektu Lence Tesce Arnoštové a Vladimíru Špidlovi a všem dalším, kteří jako mentoři věnovali svůj vzácný čas Mladým sociálním demokratům a pomohli jim poznat prostře-dí nejvyšší politiky.

Jsem ráda, že současné vedení Mladých sociálních demokratů hodlá v mentoringo-vém programu pokračovat a v třetím roč-níku celý projekt přizpůsobit tak, aby byl i nyní plně využit jeho potenciál. Čeká nás

totiž volební kampaň, která je sama o sobě nekonečnou studnicí zkušeností a která umožňuje mladým lidem formulovat své názory v kontaktu s občany, zkoušet nové metody oslovování veřejnosti a především vyslechnout si tolik potřebnou zpětnou vazbu včetně ostré kritiky. Třetí ročník po-litického mentoringu bude proto zaměřen především na kampaň a získávání zkuše-ností v jejím rámci. Hodláme oslovit osma-dvacet čelných kandidátů a kandidátek za ČSSD do poslanecké sněmovny a propojit je se stejným počtem mladých lidí z řad naší organizace. Kampaň bude dlouhá a náročná a ve dvou se to přece lépe táhne.Takže – do toho!

úspěšný projekt politického mentoringu, který umožňuje našim členům a členkám vstupovat ve spolupráci se sociálnědemokratickými představiteli do prostředí nejvyšších politických pater a získávat tak neocenitelné zkušenosti, bude tentokrát s ohledem na nadcházející volební kampaň v mnoha věcech odlišný.

politický mentoringvstupuje do třetího ročníku!

luCie VáloVá

Autorka je bývalou předsedkyní Mladých sociálních demokratů v letech 2014 až 2016.

MLáDí VPřED!

31

kratů. Jedná se o požadavek účinného boje proti dětské chudobě, garance pracovního uplatnění pro mladé lidi do třiceti let, rozší-ření programu Erasmus+ i na střední školy a učiliště a zavedení takzvaného kulturního šeku pro mladé. Na úspěšnou venkovní ak-ci pro veřejnost navázala naše prosincová účast na summitu evropských sociálněde-mokratických stran v Kongresovém centru v Praze. Zde se mimo jiné za účasti lídra britských labouristů Jeremy Corbyna a slo-venského premiéra Roberta Fica diskuto-valo například o zaměstnaneckých právech v době enormního nástupu digitalizovaných forem podnikání. V lednu letošního roku se aktivita zahraničního klubu nesla ve zname-ní menších výletů, a to konkrétně do irského Belfastu, rakouského Veldenu a francouz-ského Štrasburku.

Podporujeme i aktivní trávení volného času v České republice. Na počátku února se na šumavském Špičáku konalo tradiční zimní setkání, kterého se pravidelně účast-ní desítky našich současných i bývalých čle-nů. Založili jsme také pod vedením naší sta-tutární místopředsedkyně Lenky Peterové běžecký klub, který se již o jedné prosincové noci (!) účastnil svého prvního závodu na 5 kilometrů. Prostřednictvím startovného jsme tehdy podpořili nadační fond Kapka naděje. Darem jsme vloni rovněž podpořili charitativní koncert na podporu dětí stiže-ných mozkovou obrnou v jihočeské Třeboni.

V březnu letošního roku nás čeká od-borný seminář na téma právní minimum, v rámci kterého hodláme navštívit Posla-neckou sněmovnu Parlamentu České re-publiky. V červnu chystáme pro více než sto členů tradiční letní setkání na Vranovské přehradě u Znojma.Stay tuned!

Mladí sociální demokraté mají možnost účastnit se činnosti zahraničního klubu, což jim umožňuje poznávat nové země a zajímavé lidi a otevřeně vyjadřovat své názory na evropské i světové úrovni. nově vznikl pro zájemce i běžecký klub.

rozvíjíme naše aktivity doma i v zahraničí

JakuB trpák

Autor je vedoucím ústředního sekretariátu MSD.

daniela VašátkoVá

Autorka je zahraniční tajemnicí MSD.

V létě minulého roku jsme se účastnili na Sicílii tradičního setkání evropských mla-dých sociálních demokratů. Kromě volno-časových aktivit, ke kterým vybízelo krásné prostředí severního pobřeží ostrova, jsme s lidmi z přibližně třicítky zemí světa živel-ně diskutovali o výzvách, které přináší dneš-ní svět. Mnoho se od té doby událo. Zpětně máme velkou radost za naše rakouské přá-tele, že jim vyšlo přání úspěchu pro prezi-dentského kandidáta Alexandera Van Der Bellena, a těší nás i pravdivost tolikrát pro-volávaného proroctví, že německá sociální demokracie může představovat díky slušné

levicové politice alternativu nejen k nená-vistné politice živené radikální pravicí, ale rovněž k politice dlouholeté křesťanskode-mokratické kancléřky Angely Merkelové. Aktuální průzkumy před zářijovými volbami a popularita bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze i mezi mladou německou generací jsou pro nás příjemným překvapením.

V listopadu jsme v ulicích Olomouce před-stavovali veřejnosti čtyři základní požadav-ky celoevropského akčního plánu pro mladé, který na území České republiky prosazují ambasadoři z řad Mladých sociálních demo-

Baví tě diskutovat,cestovat a měnit svět?

Zapoj se! mladi.cz@Mladi_socdem/mladi.cz