Homonymie vs. polysémie (vs. varianty) ve VALLEXuMarkéta Lopatková10.5.2005

0 Terminologie

lexém …angl.  'lemma'; … VALLEX: 'word entry', návrh: slovníková položka 

SSJČ: heslo… PDT: 't­lema'  

lemma …   infinitiv slovesa jako základní bezpříznaková morfologická forma (u refl. tantum. i s reflexivním se, resp. si)

… SSJČ:  heslové slovo (tam ale i s videm, viz níž)lexie …jeden význam slovesa, typicky odpovídá jednomu val. rámci monosémický lexém…lexém, který se skládá z jediné lexiepolysémní / polysémický lexém…lexém, který se skládá alespoň ze dvou lexií

(vidový)  klastr…pra covní   termín   pro   skupinu   lexií,   které   jsou  navzájem provázányvztahy vidového protějšku; jsou zpracovávány společně (někdy se též používá pro označenícelé skupiny lexémů)

1  Obecné zásady rozlišování homonymie a polysémie, určování variant

1.1 Homonymie

homonymie    …   dva různé lexémy jsou reprezentovány stejnou kombinací morfémů (majístejné grafématické vyjádření) – někdy též homografie intuitivně: "mají výrazně odlišný význam" (vágní, co to je význam?)

kritéria pro vyčlenění homonym:•  odlišná etymologie: 

– odvození z různých jazyků ??? příklad u sloves

– různý základ nakupovat (= pořizovat za peníze)  vs. nakupovat (= nahrnovat) 

•  odlišný vid: napadat impf. (= atakovat, sněť napadá některé druhy obilí) 

vs. napadat pf. (= nahromadit se padáním, za noc napadalo sněhu!)

1

•  odlišná morfologie: žít (= být naživu, perf. sg. žil) vs. (=kosit, sekat, perf. sg. žal)

VALLEX: •  Dvěma lexémům odpovídají dvě slovníkové položky, 'word entry';    lemmata označena římskými indexy. •  V podkladových datech (textový soubor ve WinEdtu) ve dvou klastrech;     lemmata označena arabskými čísly.

Pozn.: V SSJČ v samostatných heslech, označeny římskými číslicemi za heslovým slovem.(Pozor – ve Výkladu se za homonymní považují jen ta slovesa, která se shodují ve vidu, tj.napadat pf. a napadat impf. mají dvě hesla, nejsou označena indexy I., II.) 

Poznámka: Pokud mám homonymní  sloveso a sekundární reflexivum tantum odvozené odjednoho z homonym, potom doplňujeme příslušný   index /  příslušné   indexy (od kterého zhomonym) i k reflexivnímu slovesu.

Pozor:  typ dít a dít seExistují dvojice sloves typu dít a dít se, kde reflexivum je primární reflexivum tantum, neníodvozeno od slovesa bez reflexivního se  (jde o náhodnou shodu) – ve VALLEXu označenajako homonymaPříklad:  dítI –  dí II se

1.2 Polysémie polysémie   …     jednomu lexému odpovídají dva nebo více významů (v souvislosti s jejichvýskytem v různých kontextech);jednotlivé významy jsou označovány jako lexie; polysémie   odpovídá   změně   významu  lexému  v   souvislosti   s   jeho  výskytem  v   různýchkontextech;změna významu je dána zejména: •  přenesením významu (metafora, metonymie)

vyšel z místnosti vs. vyšel z předpokladumašina běhala jako hodinky 

•  zúžením, resp. rozšířením významu ??? pro slovesa•  užitím v slovesně jmenných konstrukcích (CPHR v PDT)•  frazeologickým nebo idiomatickým užitím

VALLEX: 

2

•  Polysémie zachycena v rámci jediné slovníkové položky, 'word entry' jako dva rámce, 'frame entry'; lemmata označena arabskými indexy. 

•  V podkladových datech (textový soubor ve WinEdtu) v jediném klastru jako dva rámce.

Pozn.:  V SSJČ  je polysémie zachycena v jediném heslovém odstavci, jednotlivé  významyslovesa, lexie označeny arabskými číslicemi.

1.3 Varianty

varianty   …   drobné změny – obvykle morfologická alternace ve kmeni slova;v zásadě musí být zaměnitelné ve všech kontextech

Příklady:   dovědět   se   /  dozvědět   se,  chytit   /  chytnout,  myslit   /  myslet,  nalézt   /  naleznout,rozběhnout  /  rozeběhnout,  rozpočíst   /   rozpočítat,   téci  /   téct,  udělovat   /  udílet,  umisťovat  /umísťovat, zařazovat / zařaďovat, zastavit2 /  zastavět

Pozn.: V SSJČ jim odpovídají  dublety = dvojí podoby slovotvorné, hláskové a pravopisné,významově   nerozlišené   (tak   ve   Výkladu   o   uspořádání   slovníku;   dubleta   se   ale   můževyskytovat jen u některého významu heslového slova – potom by se měla až u příslušnéhovýznamu); uvádějí se vedle sebe na začátku společného heslového odstavce.POZOR: V SSJČ někdy jako dublety dvojice slov, z nichž užití jednoho má jisté limity (tytolimity  označeny  u   jednotlivých  významů),  např.  plavat   /  plovat  (význam 7.,   neumět   (přizkoušce, jen plavat)).  

Poznámka:  Ve VALLEXu jsou zpracovávána pouze slovesa spisovná, nikoli slovesa obecnéčeštiny; neobjevují se archaismy a slova zastaralá. Takto   bylo   např.   nesprávně   uvedeno   sloveso  prosívat  jako   varianta   slovesa  prosévat.(zaneseno v opravách).

1.4. Vidové klastry

Ve současném VALLEXu je silná tendence považovat za vidové protějšky striktně  dvojicetvořené   jedním dokonavým  a  jedním nedokonavým slovesem  (příp.   trojice   s   iterativem),přesněji lexiemi, neboť vztah vidového protějšku je vztažen k lexiím. Lemmata mají nutněstejnou předponu, resp. jsou obě neprefigovaná.  (Toto je rozdíl  oproti  starší  verzi, kdy byly vidové  dvojice pojímány relativně  široce,  vevidovém klastru ("asp. counterparts") se objevovaly též  skupiny jako např.  žádat, požádat,požadovat.)

3

Řešení ve VALLEXu: •  S vybraným slovesem se zpracovávají všechny jeho možné vidové protějšky; 

v podkladových datech (WinEdt) tvoří jeden vidový klastr. •  V jednom valenčním rámci v podkladových datech se typicky mohou objevují (nejvýše)dvě   lexie (řádek uvozený ~),  jedno nedokonavé  a  jedno dokonavé  sloveso (resp. trojice siterativem).•  Ve slovníku v atributu –asp.counterpart: typicky se odkazuje 

  od dokonavého k jedinému nedokonavému (pokud v daném významu existuje)  od nedokonavého k jedinému dokonavému (pokud v daném významu existuje)

Vzájemně provázané dvojice lexií mohou ovšem patřit k více než dvěma lexémům.Příklady: •  jediné dokonavé může mít dvě nedokonavá, v různých významech    ~ ned: vsazovat dok: vsadit   (= umístit)

~ ned: vsázet dok: vsadit    (= vložit do hry)•  jediné nedokonavé může mít dvě dokonavá, v různých významech

~ ned: přecházet   dok: přejít    ~ ned: přecházet   dok: přechodit

Slovesa  ze  stejného klastru  k  sobě  navzájem odkazují   v  atributu  asp.  counterpart   (a   jsouzpracovávána současně).

Ne vždy je ovšem možné tuto tendenci uspokojit, viz bod 2.4. 

4

2  Problematické a hraniční případy při rozlišování homonymie a polysémie, při určování variant

2.1­2 Hraniční případy při rozlišování homonymie a polysémie

Homonymní   lexémy  jsou   takové   lexémy,  které   "mají   výrazně   odlišný   význam"  –   vágnívymezení, co je význam ???A.   Erhart:   "Význam   lexémů   podléhá   variaci   v   souvislosti   s   jejich   výskytem   v   různýchkontextech. Tuto variaci (tzv. polysémii) … Nové  významy (významové  odstíny) vznikajípředevším   metaforou   a   metonymií.   …  Vede­li   takovýto   vývoj   k   významu   diametrálněodlišnému od původního lexému, můžeme mluvit o lexikalizaci variant jednoho lexému, tj.dochází ke vzniku homonym."??? kde je hranice, co už je lexikalizováno ???

Problematické příklady a jejich řešení ve VALLEXu:činit (= dělat) vs. činit (= zpracovávat kůži) 

SSJČ: jediné sloveso, oba významy v rámci polysémieVALLEX: jediné sloveso, polysémie(ale KS: nepociťuje jako blízký význam, proto rozhodila do dvou lemmat)

dopouštět (= dovolit) vs. dopouštět (= doplňovat (kapalinu), v SSJČ nezná (resp. jen jako možný prefigát slovesa pouštět))

VALLEX: homonyma, výrazně odlišný význam (KS)

hradit (= ohrazovat) vs. hradit (= platit)SSJČ jediné sloveso, oba významy v rámci polysémie VALLEX: homonyma (KS: je to spíš intuitivní, pro mě jsou ty významy dost daleko od sebe, dala bych jakodvě lemmata)

stačit (= dostačovat, vyhovovat, zvládnout, dostihnout; ned.) vs. stačit (= stihnout; dok.)SSJČ obouvid., význam 2 vůbec nezná;  v SPP obdobně jako SSJČ VALLEX: homonyma(KS: rozdělila bych to jako homonyma; zřejmě je stačit1 skutečně obouvidové, ale itak vidový rozdíl, nejpodstatnější ale je význam, a ten je, myslím, skutečně odlišný)

šetřit (= spořit) vs. šetřit (= zjišťovat)SSJČ jediné sloveso, oba významy v rámci polysémie VALLEX: homonyma (KS: nevidím společný význam)

5

stavět (= umisťovat, …) vs. stavět (= přerušovat pohyb) SSJČ jediné sloveso, oba významy v rámci polysémie 

ALE SSJČ: např:  zastavit I (= přerušit pohyb), zastavit II (= stavěním zaplnit)          (navíc zastavit III (= dát do zástavy)

VALLEX: homonyma

vypínat (= vyřazovat z činnosti) vs. vypínat (= narovnávat, natahovat) SSJČ: jediné sloveso, oba významy v rámci polysémieVALLEX: homonymie

zacházet (= mizet) vs. zacházet (= jednat (s někým/něčím)) SSJČ jediné sloveso, oba významy v rámci polysémieVALLEX: homonymie

Produktivní předpony:Problémem obecně jsou produktivní předpony – do jaké míry uvádět ve VALLEXu slovesa,která vznikla přidáním takové předpony (vzhledem k požadované úplnosti slovníku – např.chceme zachycovat slovesa typu protestovat (= podrobit testům), v SSJČ se neobjevuje ani uhesla testovat) ???Obecné pravidlo:  Pokud zpracováváme jisté  sloveso (vzhledem k jeho frekvenci v ČNK),mely by být zachyceny všechny jeho významy.Problém může nastat u určení, zda jde o homonymní lexémy, nebo o jediný polysémní lexém.Jsou uplatňována obecná kritéria:

–  pokud mají  slovesa různý základ, resp. prefigované sloveso je náhodně  shodné  sjiným (neprefigovaným) lemmatem, pokládáme je za homonymní;

– jde­li o stejné základové sloveso, pokládáme prefigáty za různé lexie téhož lexému.Tedy víceznačné předpony necháváme v jediném word entry, odpovídají jim různé rámce.

Příklady:protestovat (= podrobit testům) vs. protestovat (= vznášet protesty) 

… různý základ, tedy bezesporu homonymiedopřát  (= poskytnout) vs.  dopřát  (= dokončit přání)

…mají společný základ, tedy jediný lexém, polysémie (stejně v SSJČ) započítat (= zahrnout) vs.  započítat (= krátce počítat)

…mají společný základ, tedy jediný lexém, polysémie (stejně v SSJČ) vyjít (vy­ s významem "zdola nahoru", vyjít kopec) 

vs. vyjít (vy­ s významem "zevnitř ven", vyjít z místnosti)…mají společný základ, tedy jediný lexém, polysémie (stejně v SSJČ) 

Problematické příklady a jejich řešení ve VALLEXu:

6

vybavovat se (= přicházet na mysl, od vybavit (= opatřit)) vs. vybavovat se (= dlouho s někým mluvit, od bavit se) SSJČ jediné sloveso, oba významy v rámci polysémie (2. význam jako hovorový)(KS: udělala bych jako dvě slovesa, cítím význam odlišně)VALLEX: jediné, jako v SSJČ

narazit (= střetnout se) vs. narazit (= ražením vytvořit) SSJČ: jediné sloveso, oba významy v rámci polysémieVALLEX: jediné sloveso, oba významy v rámci polysémie(ALE KS:  podle mě jde o homonyma – výrazně rozdílné významy předpony)

vydělat (= získat) vs. vydělat (= zpracovat) SSJČ: jediné sloveso, oba významy v rámci polysémieVALLEX: jediné sloveso v rámci polysémiezvlášť protože podle SSJČ lze: vydělat ječmen na slad (tj. získat slad)(ALE KS: nechala bych jako dvě)

Pozn.: V SSJČ jsou slovesa s víceznačnou předponou v jediném heslovém odstavci, označenyarabskými číslicemi.

2.3 Varianty omezené pouze na některé významy

Existují   dvojice   slov   považované   za   klasické   varianty,   které   ale   nelze   použít   ve   všechvýznamech polysémního lexému, např.  plavat / plovat – ve významu  'neumět (při zkoušce)'nelze užít tvar plovat (v SSJČ dublety pro celé heslo, u daného významu omezení na plavat).

Toto řešení odpovídá snaze pokud možno omezit vztah vidového protějšku na dvojice lexiídokonavé­nedokonavé sloveso.

Řešení ve VALLEXu: zachycujeme jako variantu, u daného rámce nový atribut limit:

~ ned: plavat/plovat + ACT(1;obl) INTT(k+3,na+4,inf;opt) ^DIR(;typ) LOC(;typ) MEANS(7;typ)   ­synon: plout; udržovat se vlastními pohyby na hladině / ve vodě; být unášen  ­example: plaval ve vodě; v moři plavaly velryby; plaval kraulem  ­refl: AuxR %při závodech se plavalo kraulem%  ­class: motion  ­control: ACT

~ ned: plavat/plovat + ACT(1;obl) PAT(4;obl) [b;8]  ­synon: urazit plaváním

7

  ­example: plavala tuto trať stále rychleji; plaval 5 bazénů  ­refl: AuxR %při závodech se plavalo kraulem%  ­class: motion

~ ned: plavat/plovat+i ACT(1;obl) REG(při+6,v+6;typ) [c;2] ­synon: neumět (při zkoušce)  ­example: plaval při zkoušce; v této otázce plavou zejména starší lidé  ­refl: AuxR %při této zkoušce se snadno plave%  ­limit: jen varianta plavat !!!!!!

Příklady:  plavat / plovatvydechnout /  vydychnout /  vydýchnout (ve významu 'zemřít' omezit na vydechl (duši))vydechovat / vydychovatzachytit / zachytnout (zachytit věrně podobu, ale *zachytnout věrně podobu)zachycovat / zachytávat (zachycovat věrně podobu, ale asi *zachytávat věrně podobu)započítat / započíst  (ve významu 'krátce, rychle počítat' omezit na započítat)

Pozor:  Nesmí  se stát,  aby se vyskytlo jedno lemma v jednom word entry s variantou a vjiném bez varianty – pokud se objeví sloveso ve dvou klastrech, musí jít o homonyma (podlekritérií pro homonyma) označená římskou číslicí.Takto bylo např. nesprávně rozděleno sloves zachycovat a zachycovat / zachytávat – potom bysloveso  zachycovat  mělo   jediný   význam   'vystihovat,   popisovat',   což   je   blbost   (zanesenov opravách).

2.4. "Vidové klastry" tvořené trojicí, resp. čtveřicí sloves

Vztah "být vidovým protějškem" se typicky týká vždy dvojice lexií (resp. trojice s iterativem).Ne vždy  je  však možné   takové   dvojice vyčlenit  –   existují   vidové  klastry,  kde   je   situacesložitější:

A. jednomu dokonavému slovesu odpovídají dvě slovesa nedokonaváB. jednomu nedokonavému slovesu odpovídají dvě slovesa dokonavá C. komplexní vztah čtyř lexémůD. prefigáty sloves padat, padnout, padávat 

Řešení ve VALLEXu: V  netypických  případech, kdy není  možné  vyčlenit  dvojice  lexií,   se  v   jednom valenčnímrámci mohou objevit následující kombinace:

  k jednomu nedokonavému dvě dokonavá slovesa (plus případné iterativum)  k jednomu dokonavému dvě nedokonavá slovesa (plus případná iterativa)

8

  dvě nedokonavá a dvě dokonavá slovesa (plus případná iterativa)Následně se ve slovníku objeví příslušné odkazy v atributu –asp. counterpart.Je snaha takové řešení minimalizovat (viz i varianty, bod 2.3) !!!Techn. poznámka: V podkladových datech (WinEdt) je třeba důsledně označovat  ned, ned1, ned2, resp.  dok,dok1, dok2   (aby se generovaly správné rámce, glosy, příklady , …  ke správným lexiím)  

Pozn.: V SSJČ u nedokonavého slovesa na začátku hesla vždy odkaz k dokonavému (i k víceslovesům), resp. k příslušným významům (lexiím); u  dokonavých  na konci hesla odkaz knedokonavému (i k více slovesům), už ne k jednotlivým významům. Připouští se tedy, že vztah "býti vidovým protějškem" je komplexnější než vztah dvou sloves.

Příklady netypických vidových vztahů  a jejich řešení ve VALLEXu:

ad A. jednomu dokonavému slovesu odpovídají dvě slovesa nedokonavá~ ned1:  přesouvat ned2: přesunovat dok: přesunout 

SSJČ: samostatné lexémy přesouvat a přesunovat, u obou odkaz k dok. přesunoutVALLEX: v jediném klastru tři lexémy, jednotlivým významům odpovídají tři lexie

(případně by se dalo řešit jako varianty přesouvat / přesunovat )

~ ned1: rozdělovat  ned2: rozdílet  dok: rozdělit

SSJČ: rozdělovat  a  rozdílet nejsou varianty (nesdílejí všechny významy)obě ale odkazují ke stejnému dok: rozdělit

VALLEX: v jediném klastru tři lexémy, jednotlivým významům odpovídají tři lexie

~ ned: vyhrkat I  ned2: vyhrkávat/vyhrkovat  dok1: vyhrknout SSJČ: dvě nedok. (resp. nedok a varianty nedok), 

obě odkazují ke stejnému dok. vyhrknout;navíc v SSJČ dokonavé vyhrkat (KS: archaické, nezavádět)

(ML: je to ze Šrámka a já už neumím vymyslet větu, kde by to bylo jasně dokonavé)VALLEX: v jediném klastru tři lexémy (jeden s variantou),

jednotlivým významům odpovídají tři lexie (jedna s variantou)navíc homonymní vyhrkat II (= vykoledovat hrkáním; dok.)k tomu vyhrkat II se dok: (= vyjet; vykodrcat se) (= uvolnit  se)

ad B. jednomu nedokonavému slovesu odpovídají dvě slovesa dokonavá

??? nemám příklady

9

ad C. komplexní vztah čtyř lexémů* STRHNOUT, STRHAT, STRHÁVAT / STRHOVAT 

(všechny kombinace jen v některých významech, proto to nemůžou být varianty)SSJČ: strhávat ned. k strhat, k strhnout 1­3,5­7,10

strhovat ned. k strhnout 1­9,11, k strhat­­­­strhat dok., … – ned. strhávat, strhovat strhnout dok., … – ned. strhovat, strhávat

VALLEX: (zde jen příklady kombinací)~ ned: strhávat / strhovat dok1: strhnout dok2: strhat + ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR1(;obl) [a;7]  ­synon: ned1: dostávat dolů trhnutím; odstraňovat; sundavat          ned2: dostávat dolů trhnutím; odstraňovat; sundavat          dok1: dostat dolů trhnutím; odstranit; sundat          dok2: dostat dolů trhnutím; odstranit; sundat  ­example: ned1: strhával ze zdi plakáty; zloději strhávali kabelku zramene            ned2: strhoval si obvazy            dok1: strhl ze zdi plakáty; strhl jí z obličeje masku            dok2: strhal ze zdi plakáty  ­refl: AuxR %při malování se strhávaly ze zdi tapety%  ­class: location

~ ned: strhávat / strhovat dok1: strhnout + ACT(1;obl) PAT(4;obl) [b;7]  ­synon: ned1: rušit; ničit; dostávat dolů, a tím ničit          dok1: zrušit; zničit; dostat dolů, a tím ničit  ­example: ned1: radnice nechávala po povodních strhávat domy s narušenoustatikou; autor strhává hranice mezi čtenářem a vypravěčem            dok1: radnice nechala strhnout po povodni domy s narušenoustatikou; autor strhl hranice mezi čtenářem a vypravěčem  ­refl: AuxR %domy s narušenou statikou se po povodni strhávaly%  ­class: contact(v opravách – doplněno strhovat podle SSJČ ­ s. staré boudy)

~ ned: strhávat / strhovat dok1: strhnout + ACT(1;obl) ADDR(3;opt) PAT(4;obl) ORIG(z+2;opt) RCMP(za+4;typ) 

COMPL(jako+4;typ)[f;9]  ­synon: ned1: srážet; ubírat; odečítat dok1: srazit; ubrat; odečíst  ­example: ned1: zaměstavatelé strhávali z výplaty pojistné            dok1: zaměstnavatelé mu strhli ze mzdy pojistné  ­refl: AuxR %z výplaty se strhává pojištění%  ­class: exchange(v opravách – doplněno strhovat podle SSJČ ­ s. dělníkům mzdy)

~ ned: strhávat / strhovat dok1: strhnout + ACT(1;obl) PAT(4;obl) DIR3(;obl) [d;14]  ­synon: ned1: trhnutím dostávat na urč. místo          ned2: trhnutím dostávat na urč. místo          dok1: trhnutím dostat na urč. místo  ­example: ned1: strhávala ho na sebe; strhávala ji na zem; hosté strhávalivítězství na svou stranu;                proud vody strhával loďku po proudu            ned2: proud vody strhoval loďku po proudu            dok1: strhl ji s sebou do hanby; strhla ho na zem; hosté strhlivítězství na svou stranu; proud vody strhl loďku po proudu

10

  ­refl: AuxR %volant se strhne doleva%  ­class: location~ ned: strhávat / strhovat dok1: strhnout + ACT(1;obl) PAT(4;obl) [g;1]  ­synon: ned1: dávat se do něčeho; začínat něco dok1: dát se do něčeho; začít něco  ­example: ned1: strhávala řev dok1: strhl poplach / řev  ­limit: jen varianta strhávat !!!!!!   ­refl: AuxR %při požáru se strhne poplach%  ­class: phase verb(v opravách – podle SSJČ ­ s. dělníkům)

* VYPOVÍDAT I, VYPOVĚDĚT, VYPOVÍDAT II  

~ ned: vypovídat I.  dok: vypovědět I  (= činit výpověď; rušit; vyhánět; vyhlašovat; přestávat fungovat (svědčit – jen ned.))~ dok: vypovídat II  dok1: vypovědět II(= všechno říci) 

ad D. prefigáty sloves padat, padnout, padávat 

* NAPADNOUT, NAPADAT I, NAPADÁVAT, NAPADAT IIA: napadnout (dok)          ……………………. a po rozštěpení dok: napadnout I    dok: napadnout IIB: napadat I (ned)C: napadávat I (ned1)D: napadat II (dok1)E: napadávat II (nás.)­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­1. útočit, atakovat … A,B,?E2. přicházet na mysl … A,B,?E3. těžce došlapovat … A,B,C4. nahromadit padáním … A,D

rozdělit 1.,2.,3.   vs.  4., nutno tedy rozštěpit A, tj.      dok1: napadnout I    dok2: napadnout II

(přitom kompromis, napadávat je v jednom klastru někdy jako ned., jindy jako nás, neřešit)

1. klastr~ ned: napadat I    dok: napadnout I    nás: napadávat2

pro významy 1. útočit, atakovat, ~ ned: napadat I    dok: napadnout I    nás: napadávat2

2. přicházet na mysl~ ned: napadat I    dok: napadnout I   ned1: napadávat1

pro významy 3. těžce došlapovat2. klastr~ dok: napadnout II     dok1: napadat II

pro významy 4. nahromadit padáním (jediný rámec)

11

Závěr – doplněno do oprav: V datech vpodstatě OK, pouze 

• OK indexy k dok. napadnout (1. klastr napadnout I, 2. klastr napadnout II)• uvážit, zda doplňovat násobné (rámec 1.,2.) – doplnit indexy

(1.,2.r. nás: napadávat II,, 3.r. ned1: napadávat  I)• v druhém klastru rozhodit varianty, nechat dvě dokonavá slovesa uvozená 

~ dok1: napadat II    dok: napadnout II• zkontrolovat značení dok, dok1, ned, ned1

* PROPADNOUT, PROPADAT I, PROPADÁVAT, PROPADAT IIA: propadnout (dok)       B: propadat I (ned1)C: propadávat (ned)D: propadat II (dok)E: propadávat (nás.)  – jen ned. (podle SSJČ nikde nás.)

v opravách (leden): vyhodit rámec1 (viz pohyb, ML,"pádem se dostávat někudy" , mouka propadá sítem) – tj. jen 6 rámců + 1 pro propadat2 (dok)

1. klastr~ ned1: propadat I    dok: propadnout   ned: propadávat

2. klastrdok: propadat II(jediný rámec)

Závěr – doplněno do oprav: • rozhodit varianty, nechat dvě nedokonavá slovesa uvozená 

~ ned1: propadat I    ned:  propadávat • zkontrolovat značení dok, dok1, ned, ned1

reflexivní forma:jediný klastr~ ned1: propadat se I    dok: propadnout se   ned: propadávat se

v opravách (květen): vyhodit rámec3 (viz pohyb, ML) ­  tj. jen 4 rámceZávěr – doplněné do oprav: 

• rozhodit varianty, nechat dvě nedokonavá slovesa uvozená ~ ned1: propadat se I    ned:  propadávat se

• zkontrolovat značení dok1, ned, ned1

* PŘIPADNOUT, PŘIPADAT I, PŘIPADÁVAT, PŘIPADAT IIA: připadnout (dok)          …………………. a po rozštěpení A1~dok: připadnout I    A2~dok: připadnout IIB: připadat I (ned)C: připadávat I (ned1)

12

D: připadat II (dok1)E: připadávat II (nás.)­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­1. klastr~ ned: připadat I    dok: připadnout I    nás: připadávat II1.­4.,7 … A1,B,    ?E jen u 1,25.,8 … jen B6. … jen A

2. klastr~ dok1: připadat II    dok: připadnout II    ned: připadávatI9.   … A2,C,D(jediný rámec)v opravách: rámce 3,4 posun ­ ??? neměly by se spojit???

význam 9. nasněžit – lépe glosa­nahromadit se, přibýt padánímZávěr – doplněno do oprav: 

• uvážit, zda doplňovat násobné (rámec 1.,2.), doplnit indexy• OK indexy k dok. připadnout  (1. klastr připadnout I, 2. klastr připadnout  II)• v druhém klastru rozhodit varianty, nechat dvě dokonavá slovesa uvozená 

~ dok1: připadat II    dok: připadnout II• zkontrolovat značení dok, dok1, ned, ned1

* UPADNOUT, UPADAT I, UPADÁVAT, UPADAT IIA: upadnout (dok) B: upadat I (ned1)C: upadávat (ned) ……………………. a po rozštěpení C1~ned: upadávat  I   C2~ned: upadávat IID: upadat II (dok)E: upadávat (nás.)  jen ned. (podle SSJČ nikde nás.)   ­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­

1. klastr~ ned1: upadat I    ned: upadávat I    dok: upadnout1.,2. … A,B,C13,4. …    A

2. klastr~ dok: upadat II   ned: upadávat II5. … D, C2

Závěr – doplněno do oprav: • v datech vpodstatě OK• OK indexy k ned.  upadávat  (1. klastr ned: upadávat  I, 2. ned: klastr upadávat  II)• rozhodit varianty v prvním klastru, nechat dvě nedokonavá slovesa uvozená 

~ ned1: upadat I    ned:  upadávat I• zkontrolovat značení dok, ned, ned1

KS – pochybnosti o stejném významu u 2. klastru, tak to ale je v SSJČ

13

* VYPADNOUT, VYPADAT I, VYPADÁVAT, VYPADAT IIA: vypadnout (dok) B: vypadat I (ned1) … ne, jen zcela odlišný významC: vypadávat (ned)D: vypadat I (dok)E: vypadávat (nás.)  v SSJČ jen u Nerudy, vůbec bych nebrala v úvahu (už za něj snad archaické )

G: vypadat II (ned) – mít vzhled

1. klastr~ ned: vypadávat   dok: vypadnout   dok1: vypadat I1. … A,C,D2.­8 …  různé kombinace A,C

2. klastr~ ned: vypadat II9­11. … G   …. úplně jiný význam, ať se to sem už neplete

opravy: spojit rámce 3 (přestat být členem), 4 (být vypuštěn – obě slovesa)rámec 6 – DIR1 (ne DIR3, překlep)

Závěr – doplněno do oprav: • rozhodit varianty v prvním klastru, nechat dvě dokonavá slovesa uvozená 

~ dok1: vypadat I    dok: vypadnout• zkontrolovat značení dok, dok1, ned1

*ZAPADNOUT, ZAPADAT I, ZAPADÁVAT, ZAPADAT IIA: zapadnout (dok)          …………………. a po rozštěpení A1~dok1: zapadnout I    A2~dok2: zapadnout IIB: zapadat I (ned)C: zapadávatI (ned1)D: zapadat II (dok)E:  zapadávatII  (nás.)­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­

1. klastr~ ned: zapadat I  dok: zapadnout I  1. zrušit (je to "upadnout do zapomnění")2,3,4. … A1,B5. … A1

2. klastr~ dok1: zapadat II    dok: zapadnout II    ned: zapadávat 6.,7 … A2, D, C

Závěr – doplněno do oprav: • OK indexy k dok  (1. klastr zapadnout I, 2. klastr zapadnout II)

14

• rozhodit varianty v druhém klastru, nechat dvě dokonavá slovesa uvozená ~ dok1: zapadat II    dok:  zapadnout II

• zkontrolovat značení dok, dok1, dok2, ned 

Erhart, A. (1984) Základy jazykovědy. SPN Praha.SSJČ – Výklad o uspořádání slovníku

15