I n f a r m a c e * c r k v i

1 S 8 5

slo 7

Prav hoj crkve je boj duchovn. Nae zbran jseu vra, lska, nadje a odputn

ker. Jean-Marie Lustiger, pask arcibiskup

- 1 -

POSELSTV KARQINkLA TOMKA EVROPSKM BISXUPSKM KONFERENCM .

K l . : X ) . VRO SMRT! S'-' -, MFTrnFJE

Dovolte mi,milovan, spolubrati v b'sknpskm ad, abych Vs pozdravil v tomto roca, v nm slavme velk jubileum: 1 100 let cd smrti apotola SI wvanu, naeho arcibiskupa sva-tho Metodje.

Kestanstv pila do naich zem u na svitu djin. Pineli nm je rnt, Irt a nmet misioni, jak to dosvduj l i t e r r ' prameny a archeologick nlezy. Po nich prosluli na tomto Bom dle svat Cyril a Metodj a jej ich ci na ivtorav, na Slovensku, v echch, v Bulharsku, Jugoslvii i v Polsku. Navzdory politrckmu pozad ajeho nkdy kladnch, ale i zpornch vliv, navzdory konfliktm a vlkm, je jsou vdy netstm pro nrrdy, r vzdory neptelstv veho druhu prv tito poslev vry duchovn i kulturn cbsha t i l i tyt nrody.

Sv t brati nm ukzal }.;,3 duohovn a kultarn hodnoty mohou vytvoit velk nadnrodn spjleenstv bez cmoen prostoru s asu a nedbat pitom na nrodn h politick rozdly Pinesli nin pokoj Poho slova, vru, l i tu rg i i , toti trval z;'kl ady kesansk ho sptleens-tv . Dali nm piklad prav svobody ducha, t svobody, kter je zbavena jakhokoliv pedsud-ku a evnivosti, a ukazal i tak, e duchovn hodnoty jsou na prvnm mst, Z to,".o dvodu je pape prohlsilse svatm Benediktem za spolupatrony Evropy. Prs to Vs prosm brati ^ Kris-tov pastsk slub, abychom se jet jednou velmi zce spj i l i a nesli svm nere"i a ce-mu hroenmu svtu vru a nadji. Posleni Bom slovem R modlitbou usilujeme ivou v-ru, kte:' os projevuje lskou. Duchovn otcovstv a bratrstv k slou v s le Ducha svalc-hf vem lidem podle pkladu svatch Cyrila a iVietcdje. JJ

-z -

zem se sjednotila pod jednm vldcem, mskm csaem, pod jednm zkonem. Tsuha "Ud vy-tvoit jednu spolenost na celm svt se zdla splnna. Byl to velik dar, kter pinel antick svt nov spolenosti, kter mla vzniknout - t kestansk. Pchuel konkrtn sku-tenost nebyla tak skvl, jak se zdlo. Jednota velk msk e - pax mana - byla sla-b kulturn i politicky. Jeden vldce se brzy c t i l neschopen ovldat tak velk sv. t R. 296 csa Diokledin uznal edn tuto situaci a rozdlil sprvu e na dv sti, zpadn a vchodn Kad mla vlastnho csae Byl to zpotku jen administrativn in, kter mel mnoho dsledk Ob sti se zaaly rozliovat, dl i t a asem vznikl mezi nimi antagon Byla tu dv hlavn msta, Rnm a Cai hrad a dvoj svt, zpadn a vchodn, b. to se stalo cr-

' vl v dob, kdy zanaj Vystupovat na jevit svta nov nrody - barbai Vstupuj do vzd-lanost e, stvaj se kesiany, ale u od t doby se utvej dva druhy nrodu 3 ke r. zpadn - latnnt a kestan vchodn. Tato situace se v 10. stolet vyhrotila v teven konflikt politick i crkevn.

A to je prv doba, kdy'vstupuj na jevit s j j in nov masy nrod slovanskch-a usfdlu-T se prv uprosted mezi Zpadem a Vchodem, tam, kde byl3 povstn Hyncum. Teritorium, kter kdysi patilo k Zpadu, ale kter v dsb ikonoklasmu vyal byzantsk csa z jurisdikce mskho papee. Nyn tu tedy byli Slovan. Velk otzka znl as Kam se zaad?. Eudou st Vchjdu nebo Zpadu? Oboj strany jevi ly o n zjem a knata hrla dvoj hru, potala, kde vc dostanou, '

Ve stedn Evrop vznitcla Velkomoravsk e. K n se tedy obrtily zraky svta. Pso-bi l i tom tzv. i rt misioni, a to s spchem. 3yi tu tedy zejm vl iv Zpadu, To mlo v-hody, a"ie i politick nevhody. A tak se stal r . 663 historick fakt velkho vznamu Ros-tislav posl poselstv na Vchod, k csai Michalu l i l . , a d o misione- Zan stalet boj o stedn Evropu. Dal historii znme. Csa posl dva bratry, KSnstantina a Metodje, misione docela zvltn. Znaj slovansk jazyk a.sl j se celm srdcem Se svou misi. Ale stalo se tu nco zcela zvltnho. Oni pochopil i i mimodnost situace-z hlediska crkevn politickho Ncooslavli se zsadn photi. zpadnm misionm, ani se nepokoueli vthnout More-"i do vlun sfry byzantsk. Pochopil i , e svt, kter se tehdy' beznadjn rf> : ielcval a Vchod a Zpad, potebuje t et , neutrln sfru, .ter by napt vyvila. Obrovsk masy Slovan, zdlo se jim, maj' toto poslan,: bt mostem mezi vznikajc propast evropsk vzd-lanost1. , ,

Velmi divn je fakt,-e pdchopil tuto mimodnoct slovansk mMe i pape a schvl i l na zem? kter povaoval za svou jurisdikci, slovanskou l i tu rg i i . Jak by byla vypadala crkev s Struktura svta jinak,, kdyby se byla. misie v tomto duchu udrel a? J i s t jinak ne dnes. je vna, e misie padla?. Ne'budemo hledat vinky, ale. konstatujeme jen vsledek, Slovan, kte byli navolni Bohem, aby smil i protivy mezi Vchodem a Zpadem, se stal i prvn a ne j tragitj obt tohoto rozdlen. Sami byli rozdleni na dv sti, na dv crkve, v- chdn"a zpadn. Svatopluk vyhnal Metodjovy ky na vchod a bulharsk kne, kter je pi-jal , vyhnal o nco pozdji latinsk misione. Evropsk svt se rozdlil. Zstal po stalet rozdlen a je rozdlen dodnes.

Nen nam kolem analyzovat situaci politicky, ehe je na povinnost zamyslet se nad papeskm ) i stem z 31.12 i 910, ve kterm jsou Cyril a Metodj prohleni za patrony Evropy. Jak sr.yol mne tomuto l i s tu dt? asto jsem se ptalp jak mel ohlas ve svt. Ne zrovna'" tastr jej p i ja l i nkte zstupci slovanskch nrod. Ti jsou toti ve stlm pokuen, e si z cyrilometodjsk cty udlaj eltek pro sv vlastn mal zjmy* Daleko lop" po-chonen i sem vidl v sri i pednek, kter organizoval I v i tl i i , na nich mluvn slaviol z univer~.it. Tam se vce mn opakovalo toto mottos Slovan jsou nrody, kter ;.. u rm b';2-ke. U"]o o :>!ch vme. Ale jsou schopny pinst jet nov prvky k oiven vrdoh notl, ^kui ::~ ry a z /' -VHo kesanstv. K tomu je ov-;em nu :.r.f aby si Slovan nejdve'sami uvSdcmll i syr u pravou ml". Host a svou typickou kes-: -ruskou tradici, z kter ije je j ich lov ;:.r;av yr.f-tura, kter rcsv=- z ;"du. Jin nrody mly svou dmou kulturu, kterou .pcnenhlu ;.>ok. slon? . ' . U Slovan je vznik kul tury toton s pijetm kestanstv. Bt si vdom sv vl arln jdon ty, to je tma, kterm se zabvaj vo.-ohny nrody v dnroniin-novm svt fe:--' 'i/a hy to by- \ naj prvn pov niiost? a J t ke koenm znaven naj Krista. Tak toti zcin ped.spv k s angel iu d sv. Cyrias

wJsk proroci j i dve pedpovdli, Kristus pichz shromdit nrody, nebot je svtlem celho tohoto svta."

L MnpnjQVA SOUDMHO. _7/KONKA /Zf\K0N StDif/J LJUbc*^ V kad, pi a alob a u'n je povinnost knete a soude nepijmat udn bez mrohvoh

svdk, ale teba c i stranm a alobcm a udavams Nedokete-7i to psenky, jak ve!S I iuh coi oekvejte, e p'jmete t trest..kte^ jste vyslovil I proti '-.WMu

^ARO5.L0V*:USK BOHOSlufgf. Jklll'K S'..OV' U Slovan lmskno rbodu se c.i dooy cyrll omcL-v ;"kcn o; 'vT ) r>enMr?it v slu-

b jazyka c o. i -tV' \x) v cK;r- ' -'-rn p; ' F v d( - ' 1 r.~ -;;. . .rv VK S 1 M/. Tuio zvllno-:': o ".'3 ojed CM V _ cr-.-,\; .* ' . ' i Inocenc iV. r . 1.48. R. 1935 bylo toto p: v ' : : ^ .no na ceb b v -''V

V echch co cirk:'/i i slovantiny uvalo t v b t r v j a t v y n u t s- obskch dktln i k'stara szvskb r . 1057. Slovansk t t tate i ipdnh obr" ..' byla p.- . v : kl ise orntovm v Praze /zaloil Karel IV. r . 1347/, v P&l -ku v krsKo^kb kl-lb . v 3-nm Kle pa. Toto privilegium bylo putno v XV. stol, BenedikXV* 1 5o ilbO r:-r v ! tut v/cnou vsadus Staroslovnsk 'i itvrgi.a je povolena v Praze u sv. V'-' 3 a u sv>- v i : , na Vyehrad'a v Emauzch. Dle na ve St Beles*avi, na Svat Hora a na V e l x ! e svtcch sv. Jana Nap., sv. Prokpa, sv. Cyrila a .-etacije, sv. Ludmily a sv. Vclava.

Y S J ^ S L . R IBP? P$1 OSlAV/fH lOOO^V'-''^ SMRT!. .SV., J ^ -i Ped 100 lety organi ztof nboenskch slav na Velehrad; m:;r-el i_ pekovat nelSrst

sttnch ae a r^olbslstv odp.Yc crkve. Ne.:p:-ve nbeck I b t y ve V cm t ly na pc prach, e jde o vlkou a yol mi nebezpenou. "pans. 3bst!ckoutif akc. Okresn voli cny mly /a. 1,1 psn steit vechny akce a zskrooovai pjdt nim. Kdy -to vechno rob.b; b zlc;;vt r b b n eskch a moravskch katolku, nastoupil do boje liberln tisk c j f : t:'.ia r.vpravd :r.h zprv. Vechny l i s t y , kter.'toil y proti velehradskm oslavm? se roopsaly s m v bodrou har-1 vost a neskrvanou kodbl ibost o tom, e r;a Valehrad vypukly nakaz': r- n s m - j a k s i epidem'e, kter pr ohrtbuje celou monarchii. Vechny poplan sprvy kv ily c- kr,jy nebo nepmou vzvou na sttn ady: zakzat velehradsk slavnosti. Pretexty okenn to lkae, velehradskho dkana a jinch , p'! 15 nepomohly. Mfstdrfc v Brn J l ra l ^v^bac.^n:.^ nch vprav, aby se poutnci zdroval 1 na nocleh na Vel ohrad a v kol . YaJ )a\eznRn .sprt va odmtala vyprav! t pro goutnky, zvltn vlaky. A pesto j i v ervnu pki-zel na b b ohrad-poutnci v t is c ch a pout v ervenci znamenala ndhern vyznn vrnosti yriometodjskmu dkazu.

Pi ten zprv by e chtlo ci "nic novho pod sluncem" nebo lidov "podobnost ist nhodn". Mluven o politickm klerika! i a nu nebo o ideologickm teror b-zu, teco:.;-.: ' pek-ky dopravn "pe a zdrav", bezprostedn opaten 3 bodl iv steen , to vfcc;v3 jsou vci jpm a pl i ' na generaci.

.OP' ^ix V m byl vytvoen zvltn vbor pro podn oslav sv. Metodje. Do' tohoto vboru

pat pat pedevm vichni pedstaven slovanskch dom nebo studijnch kol oj v Rim a s nimi pt zralc z oboru archeologie, djin apod. Mezi nimi je P. J i Maria Vusal, kter se astnil po 11 le t archeologickch vr.HsnS-na Morav.

Tvi padest!ienrsu plnu.pede-d kard. Rubn, prefekt Kongregace pro vchodn crkve. Jeho sekretem je Ukrajinec are. proslav U a r J ' n , n velk p te l . U pfsrovr ;vyber se soustedil na 4 obbStU Y"prava kongresu, vrvcy, tisk o aucbvizuln pros^rfetky^ ite ken-gres u se selo tolik pglvak, e bu-iou Vybrni jen nkte p?dr.4Sejc. Jinak v"sv:iy vdeck pspvky vyjdou tlakem jako Acta a taxo publ ikace bude dokumentem pro : onovt. Ve Vatiknsk knihovn budou- vystvny mimodn cenn pamtky, nap. ruxvpsy-a !kor;g-: Na vstavch v gale-lch,se astn slovansk nrody, budou nap. vy:->aveny \ cyr!lo;^tecjsk pamtky z Makedonie. lnky v tisku, filmy, diapozitivy seznm tak evropskou veejnost s innost spolupatror. Pvropy.

ast na slavnostech na Velehrad sl bll biskup Jan Ludvk l&kovsk c USA . Oya nai mt bohorlovi budou vysvceni Otcem biskupem J . SkasVadou v Hlwpngen./NSR/

kde byl vznn sv. Metodj. V Pa slouil 9o6. pask arcibiskup kard. Lustlger mi sv. na pamtku sv. Metodje.

Ktncebb; v'cTo s nm v ca evfopslcjh biskup, c.-.-lt zq stedn a vchodn Ev^py, me l r/'ml -biskup D. Hruovsk. M svat byly .ptomny skupiny Ccch, Slovku, Chorvat, Pcls L b tevcp Slovinc, Roc, Ukrajinc a Madar

,:go j--.., Tote sammu, ala vem tem krsisn^ slovanskm'jej po slm jako uitele cd Boha od svatho apotola Pet i , prvho nmstka a kUnfka krlovstv nebcckhOo6'

! v * t sv. Metodje

S VOLNOST . A t/sKrt) JA. yi-.HPM Cyril a tetodj byl i vzdlan Rokov, Nepili vak do naich.zem pe \o? aby hls .1!

eckou kul turu anal fabetm, ktermi tehdy nai pedkov jet .namnoze by i Vyd-i ce na tu-to cestu bez nvratu, aby hlsali Krjsta Z vdnosti za tuto jejich,obt p:r .:.< j poutnci stle na Velehrad a budou putovat, ax j i okolo pouti vykfd kdo chce co chce. Pjdeme vzdt velkm apotol g? , projevit vdnost za lsku, s jakou se ujal naich pedk. Vech-no' ostatn vetn vytvoen psma a kul tury bylo ve slubch hlsn evangelia;, jak svd nap k, kterm abeceda sv. Cyrila zan msto a l fy , prvnho psmene v eck abeced. Vechny jin 1icomrn interpretace a pokusy pivlastnit s! je j i ch dlo a zdrazovat pitom druhotn, i kdy velmi dleit aspekty, jsou naprosto nepijateln a nesprvn

Nen pje. mn vidt, jak se tak velk udlost upravuje ve prospch momentln partiku-lrnch zjm, kdy u j ? nelze pej t mlenm . . . . V kadm ppade si meme vzpomenout na Brue Marshalla, vtu: "hlsit se k prav ve i pesto, s j i vyznv tak spousta pod-vodnk, tomu se u k statenost.Tuto pozoruhodnou vtu napsal v jedn ze svch knek.

Postava sv. Metodje n vysoko k nebi nad vechny mon tahanice ckolo jelp ^-la osoby. To je nejlep zruka, e se nikomu nepoda udlat z nho nco jinho ne to, m opravdu byl, toti hlasatele Krista naim erdcm, a to v zemi, do kter byle po smrti uloeni ieho tlo s poctami, jak naleely misijnmu arcibiskupovi Velk Moravy.

" . Petr Kol 0 EVANGELIZACI mskokatolick crkvi se nejednou vyt, e p l i lp na evropskm modelu kesanstv

V'minulosti byla tato vtka dost oprvnn. Naopak zase vchodn crkve vychzely co nejvce vst c kulturnm a spoleenskm zvltnostem jednotlivch nrod Jene prv na pkladu v-chodnch crkv jsou patrn norhody plinho pizpsobovn* Staly se z nich nrodn crkve, ztrat i ly jednu zo zkladnch znmek Kristovy crkve, a to universalitu.- Kristus piel spasit vechny l i d i a crkev m pokraovat v jeho d le . Naproti tomu nrodn crkve se zamuj jen na leny jednoho nroda. Trochu zjednoduen by se dalo c i , e rusk crkev chce slouit

- 5 -Poc t i l . e jsem se zavzal na cel ivot, A nikdy m ani nenapdlo , e by to mohla bt pou-ze ceremonie*"

Odpoledne 15.6. odletl Sv. Otec do Riese, redit Pia X. Tam zahjil nvtvu vrpoutn marinsk svatyni, je j pttky sahaj a do 14. stol. Zde mal Jesef Sar00 se uil hovo- i t s Bohem, pichzel sem jako bohoslovec i jako knz. Pak po nvtv jeho rodnho domku vyvrcholil edpoledn program m sv. v mstskm parku. S papeem konce!ebrovaJo 30 biskupu a 70 kn. "

Veer pivtalo papee 5 t isc mladch v Trevisu . Pa radostnm setkn nsledovala ce-lonon vigi l ie modlitbb za papee. V nedli pozdravily papee ehol nice, pak p i ja l i poeh-nn pacienti a zamstnanci nemocnice 3 semnarist. Konce!ebrovanu mr> pv. se .'.ona! a na sportovnm stadione za asti 40 t is c vcch, Pape mluvil o velk nr eca f , Pis X, /il 1835-19'I4/ papeem cd reku 1903 . Tento pape vynikal velkou pokorou a her! ivost, byl to"hoc onen". Snail se o odstrann nboensk nevdomosti a tnjeval za z!eperi spole-ensk ho postaven chudch. Jako pape musel eit vn rozpory, ale vdy ml odvahu a roz-ho inou vli chrnit crkev ped rizikem uen vzdlenho cd-, isto-y evangelia Odhaloval kl am-n^teze modernismu, dval se vst jen touhou po pravd. Byl jednm z prvnch pape, kter zdrazoval laick apotolt. K tomu Jan Pavel I I . ekl: "ast laik" na apoxot nen ms-to ~ljby kn , ale pat k zkladn kvalit kadho poktnho, jeho Kristus posla! do s- '3, aby by! svdkem vry mezi bratry a hlasatelem Boch zzrak- Svdectv ivota je vel-kou lohou laickho^apotoltu, co pin s sebou velkou odpovdnost. Kad laik mus poz-nat svho uitele Krista a milovat jeho crkev dtsku>lskou, aby byl opravdovm apotolem." Pc mi sv. poehnal pape est zkladnch kamen pro nov kostely trevisk -ecze, navtvil star a nemocn knze-v knskm domov a odletl-co' Bentek.

Bentky pivtaly Sv. Otce s nejvt s l v j - j , rozeznly se vechny -izvony, pak se rozvi-nula historick regata se 60 plavidly. Pape nejdve adoroval v kapli iladonny deila Salute, pak pesedly do starobyl gondoly a na n doplui po Cana! Grcnde k molu, kde dve bentt vl .'otv pijmali krle, knata a vyslance. V 17 hodin se konala na nmst sv. Marka me sv. l i turgi svtku Boho .Tla. S papeem konce!ebroval bentsk, patriarcha kro'-, Marco C, 6 biskup" a no 200 kn. V homi 11 pape piblil v c znovu velkou postavu' jejich patriarchy a kardinl a,sv. Pia.X., jen se zapsal do djin crkve jako pape Eucharistie. Li ''ovi ) to, aby vc hloubji provali eucharistick tajemstv-...doporuoval ast, ba kdodtnn s v. pijmn/co bylo do t doby neobvykl/. Dek; nem Quam singularis r . 1910 e:."eli!y aby u sedmilet dti mohly pistupovat ke sv. p jinon Povzbuzoval knze, aby asto udleli sy0 pijman nemocnm a trpcm^ po mi sv. se Konal tradin proces Bohc Tlc. na nmst sv. Marka.

V:;er v divadle se pape astnil koncert;-, na jeho poadu byla I I . symfonie Gustava Mhlera Pi setkan s umlci Sv. Otec ekl: "Unn je veobecnou zkuenost l idsko . Nem-e bt jen pouhm pedmtem nebo prostedkem. Crkev ct'povinnost pipomnat sob i ostat-nm, e I umn crauja lz't- endentn. Bez umn by svt ztrati l svj nejkrsnj hlas."

V pondM 17.6 po rann, setkn s ehol niem i byla vznamn me sv., kterou Jan Pavel I I . slouil v kapli ensk vznce, v n s odpykv trest na 120 en, vtinou mlndch. Pi" tto mi sv. udlil pape tem enm svtost bimovn. Za vd l i n i i promluvy zv:"i i'r J o ' Pyvel i ! , citt z l istu ZI dm i Mjte oi upeny nu Jeel Pak vyzdvihl t i zvan mylenky: smeni, milosrdenstv, nadji. Rekl: "Kad z vs nos v tajnosti svho svdom svou historii. Vi c i; SO meme zmlit. Tres+ je pro odinn a nhradu, nikoli pomsta, Vm, e nen lehk provat s dstojnost a trpliv tento trest. Dny jsou dlouh a reky jako tv nemjely Fes-tu j-i :- r-vaz! csbou vzjc..ncu dvru, navazujte rozhovor, ctev+- se ptele1, Snate se navz-jem ,..;. pat. snate se egovit svou osobnost, najdte cesta k u,nu. Ne k jakmukoliv Bohu, nbr K tv. Bohu, kter se ukzal jaks Otec v laskav tvi Jee z Nazareta. Rozpamatpite se oa ne"-o a laskav objet otce, kter se setkal s marnotratnm synem. Bh je prvn, kd' miluje. Jestl ie mu dovolte, aby se s vmi setkal , vae srdce znovu zsk pokoj. Potom tudo lehk ^ doo vdat v lsce na lsku. Abyste toto pochopily sta, jest! i e' se zamyslte nad Jeem na ki i a nad lotrem, kter byl spolu s nm ukiovn. Je ho u j i s t i l : "Jet dnes bude se

v r j i ! " Toto je ^prvn a rv-j krsnj cbraz novhs lidstva. Lidstvu milosrdenstv a edpu-t-R. Crkev v a c t , s I onb se zrodil a.na ki z to bit, milosrdenstv a z tok?*-! cdpu-t: ; ,

V 11 hsdin pivtalo bouliv Svatho Otce na dva 'tisce student se svmi pretosory a as: ' :.vty Jan Pavel I I . se v promluv soustedil na vznam vdeckho vzkumu pr? spolenost, no formaci lidsk osobnosti apod. Nezapomnl ani na souasn sociln problmy, kter trp studenty, zvlt pokuJ jda o jej ich nejistou budoucnost pro nedostatek pracovnch mst. Zdraz-nil tak, e univerzita by mla svst" mlad l idi ke slub ovc?ui, aby Lvi a mstem setkn, niks>l konflikt

Odpoledne se pape modlil v kapli zasvcen "Hvzd mosk" za ty, kte zahynul i na moi.' Odtud pak odjel do velkho stediska c!.3mickho prmysl:-; kde pr- 'e na 20 t is c Vrfk. Setkn se pro dt kenalo v katedrle Po projevech >' k a odbor pape v-

- 6 -trznivm problmm pracujcch, zvlt nezamstnanosti. V zvru Jan Pavel

: pistayen pracujcch uspokojiv vye jen tehdy, jestle se :-;m6n zklad-s se stanovisko, e prce je pro lovka, e clem prce, je lovk.

nova! sv>u e zdraznil e se n postoj a uzn se Stanuv i e pr j c pi

Tdenn pastoran cstu Ja'Pavla I I . zakonilo setkn s mlde

Iy"| LISTY.

Svat Ote, chtl bych Vs u j i s t i t , e jsme byli celm srdcem s Vmi na Va kov cest

Holandskem. J i s t Vm ani nm nebylo tajno, e to bude Vae nejt cesta. Tm vre ns t , e jste j ; podnikl. Dkujeme Vm, e jst tam jl a tak ponkud snel trapy podobn tm, kter snel na svch cestch sv. Pavel, druh patron Vaeho papskhd jmna, jsou to prav vyznrnn Ducha svatho za utrpen pro Jeovo jmno. Jsme s Vmi, protoe nechce-me, 'aby Vm diktovala ulice kamenm, urkami a bombami - to jsou znm prostedky te&nh preUkestanskch s i l . Jde-li nkomu o reformu Crkve, ml by pedevm zavrhnout takov "mass-media". Mima tc vme, kdo si jimi slou a komu slou . . .

0 Vaich narozeninch jsme na Vs vele pamatovali. Myslm, e mohu mluvit v mnonm s le, velkm nonm sle. Souasn prosm za prominut zpodn - nen vile v naich mo-nostech.

"Konen Vm dkujeme, e jste jmenoval kardinlemvnaeho krajana z bratrsk! Slovenska. Je to velk vyznamenn pro tento mal nrod, kter ted s nmi spolen nese Kristv k, ale t vdom, e patme k sob v cyrtTemetodjsk.m odkazu a zvazku.

Jsem Vm, Svat Ote, synovsky oddan V Praze 2Ca kvtna 1085 Jcoef Zvina

. . . o 1

Ote. kardinl o,

. _ j - . . ~ - _ ._r. _ _ . . _ w , / ^ r je dobe a vidme v nich psoben svatho Ducha - take leton Letnice boy pro rva velikm svtkem, S lav i l i jsme je vroucnjI ne jindy - s velikmi nadjemi v moc a s lu lsky, kte-r je zrukc vtzstv nad vldou nenvisti, teroru a ateistickho temn? . / ' . 'i . r, . i . _ - _ ' < r\ . u ' .1.

V tddanostl vry

V Praze 2C. kvtna 1 3C5

"Katolickm novinm" v Bratislav

Kad spch Vaeho nroda mne osobn a mnoh mch ptel upmn t a v tze zdatnost svch pokrevnch brat a pedevm svch brat ve ve cyrilometodjsk. Preto s divem a bolest l,onsta.tuj!? jak KM pely tmmlenm tak velikou udlost, e se Slo ; , 'k stnl kar-di r.rfin Syn Vaeho nroda byl povoln, aby svmi schopnostmi k b'ltvani Kris ova Krlovstv 1.

Dvody toho mlen cvem znm,, Ale vzpomnm-jak pijal [ t lsk nr-vi vol hi svho syna na Apotol k Stolec, i polsk vlda se l< tomu. faktu vy.'lomila r t U ns ovsem jsou zpv.-o by zcela j in, [W dvno se vyjdil jeden cr-J-n "Vdy v my tu hrajeme .druh housle i " f t t tekrt nehrly dn Kdy i: hraj , hraj pidlen part a asto je j ich dvojhmaty zn falen.

m Vm ted v S D * yy sdPt soustrast k.Va svobod nboensk i rov*" " ' f . Ale v'as."-- mu hf1 a slev?"* ke mu ktol icrafm \yol,,:.'. 1 i radostn blahopn- e r- j ' srdci h ' t * Vi V vj voikiu syna Nase radost nezn hranic zemicisnych ani oologickuu

- 7 -V v v * * Necht Va;eho, naeho a cele Crkve. Josefa kro'nla Tcmka vede Duch odvahy a mcudrcsti

k dobru Crkve i Vaeho nroda -n - ' ' - - -i 4 A t V Praze 2c.5. 19C5 vr. Josef Zvina

Pravohl 4 5 150 00 Praha 5 "

PS Tento dopis prosm pokldejte z o veejnv.

DAL i NFORivi&CE 0 . Z -HU PROTI. KATCL I (K^VU SA-iv; i ZDA TU Jak jsme oznmil i v i-, b/t5, tylo 11. dubna 1 9b5 po domovnch prchl dkch zadreno v

Cechch a na brav est katolk. Po vslech byl i t i z nich proputni za .iyi dny: ichal holeek, Kvtoslava Kuelov , oba z Prahv, a P. Radim Hlonka z Petvaldu u Oitravy. Dal t i pak byli proputni po 5-6 tdnech: Ing. Vclav Dvok /15.5-/, AJo1f Rzk /20.5./ a RNDr. Vladimr Fuk CSc /22.5./. Vicht,' byl t covinni z maen s t tn k dozoru nad crkvemi - 178 t r . zk.

V tto souvislosti zahjila Bezpenost v rozshl me vslechy dalch l id v rol i monch svdk, v nkcl ika ppadech rovn po ''oraovnch prohldkch. Zatm je znmo kolem 40 jmen katolk, takto zavolanch k vslechm, a to z Prahy'mj. teologovu Dr, Josef Zvina a ,Dr. O.to Ividr/ z Hradce Krlov a okol, Ostravy, Olomouce Brna aj.

^ Pokud jde o vci zabaven. p : prohldkch, soud se, e do ruktu policie palo aei 10 psacch a 10 rozmnoovacch stroj krom toho hotov tisky a zsoby papru apod.

Podle dostupnch zprv se chovali nai lid pi vslech dobe. Neuznvali povinricst vypcvdat v tomto ppad, kdy se nejeon c skuten soru-en i zkona. Krom toho jim fakazu-' je jej ich kestansk svdom komukoli a emukoli nespravedliv ubliovat, i jen*sdlenm prav-oy. Naproti tomu vyslchan poukazovali na to, e kdyby byla normln k'dostn nboensk l i -teratura, nemusdi by si j i katolci s obtemi a s rizikem opatovat sami. Tm.cbrtil i st i obvin n na sprvnou atresu: Na sttn administrativu, kter proti mezinrodnmzvaz-Krn a v1 astrm zkonm petla^uje orv svch vjcch oban.

Potiteln je, ie se katolick l id povtin nejen nenechal zas+r-ait po"1 icejnm n-si l .n, aTedv- najev vli uplatnit prvo nr svj tisk a to tisk nezpl i tizovah a nezfal t-van. Vemi zpsoby, kter j . -u po ruce

Je znno, e nap. v v S*vts,

P ! T :- ' ' " :k' KfUKilr' " S T E D O U PG/^RNnSTI STB Dpe 5. 6. IS65 byly Sttn bezpenost' v asnch rannch hodinch pepadeny tyt fran-

t i knsk ksmun i ty: Dv komunity v Koicch, prohldcjry byty, odaty liturgick knihy a vci slouc boht

-Odb^ Do vazby byl vzat br. Bystrik Jank. Tha dr.J a v teme ase dv komunity v Peprad. Frantiknsk komun'ta v Praze-Kunraticch Liaatova 8 zaila pepaden takts: KZlern

6.30 hndin se dostavili tyi mui v c ivHu a pedstavili se jako lenov St .n bezpenosti z Popradu- Vadl je kapitn Zsada. S nimi p i l i dva lenov SNb v uniformch, dva fotogra-fov a jedna nezastnn osoba, celkem tedy devt l i d .

i Pehldka trvala do poledne. Byly odaty tyto vci: Misl ke mi svat a krabika s vel-,-kni hostiemi. Pan Kapitn je s klebkem nabzel ostatnm: "Vezmte si,chutnaj dobe?" Dle byla odata soka sv. Frantika a eholn roucha. S bdobnm klebkem srovnal n h-bit s rouchem soky. Byly zabaveny knihy k liturgickm hcdinkm, knihy v- ' t . K^vLnskau akademi a.pisy tkajc se frantiknskho zpsobu ivota. Osby i vci uyly vJejgrafovny i- na barevn materil.

Jden z narch zaslechl: "Skoda, e jsme nenali kal ich!" Po obd byli dva brati a dv 'sestry odvezeni k vslechm na policein staic v Praze

ul Novodvorsk. Vslech trval u kadho hodinu a dv hodiny. Potom byli poputni. teto bvlo j i druh pepadl frantiknsk komunity v Kunraticch za dva roky. Brati a sestry sv. f i anfeiek pni iv pres.': "Zante se znovu za n.',. pd l i t a interve-

novnu pana^presidenta a vldy. To je jedin a vydatn pomoc. Jest l je se odsuzuje diskrimi-nace ernoch bojuje se za je j ich prya, uznte e my,ehclnci v SSR, ostme mai ty neju-boej i a nejvc d i skr i mm Vane "ernochy" ve svt.

Vdy. z od r . IS50, kdy bv'ly 14. dubna v noci pepadeny a Vyloupeny nae kltery a brat-i sestry eholnch d byl i; odvleeni do vzen a'^racovnich tbor" , se tento zloin ,

ano'cidy ra ns neustl e pch. Vdyt u trv plnch 35 l e t . Jsme l id zbaveni -tch ne;z- k -kladnjch lidskch prv.'.'. ?

, SYMPOP; o,v; 0 L! PSKCH pp/v ECH -

-z Mezinrodn sympos ium *dborn k pro-otzky souvisejc s dodrovnm ITdsk'ch p-^7 S9 kc-nalo v kvtnu v kanadsk Ottaw za asti delegac z 35 stt, /kvten - erven/

- Delegt Svatho Stolce ml zsadn projev 20.5. Hned v vodu ekl, e zkladn' lidsk prva reisu vude dodrovna a respektovna a e existuj i rzn nzory o podstat? Iidkch orv a i -ke rozlin mtka pro hodnocen je j ich zachovvn. Urit zdokonalen se:: asn ha stavu se tedy jev jako nalhav nutnost.

V dal sti ei -prohlsil: "Nae delegace nechce nikomu vnueovat sv ; sooek, avak :Jy. oa j ve svtle dokument, kter m k dispozici, e nowensk svcbcda"nen' respok-tcvna, jest l ie se nap. mladm kandidtm knstv a eholnho ivota brn v tom, oby moh-l i uskuteovat^sv povoln, jest l ie so zakazuje etevrat nov sem

- 9 -Nkterm rodim psob zkost budoucnost je Ich dt. Vd, e vyzrvnm vry je

dtem odata monost oalch studi a hol e;t 'upti na spoleenskm, ivo t Krn ti ho nkterm obcm vcch, kter maj a mil i en le/s, jako jsou hsp. katolci vchodnho badj je v jej ich zemch stle jet uprno legln uznn, take vc nemohou, t v t nboensk obc, kterou si podle svho svobodnho svdom zvol i l i . A co si myslit o p-padech, kde ycm je zamezovna duchovn pe tebae o ni pmo daj,jako ve sttnch a veejnch nemocnicch a vznicch. Nkterm obcm by j is t mohla -a mela bt povolena vt- svoboda projevu na poli hromadnch 'sdlovacch prstedk a mla by bt odstranna ome-zen pro katolick a nboensk tisk a en pslunch.tiskovinu Vcm, kte se vracej z ciziny*by rovn nemla bt na hranicch zobavovna ist nboensk l iteratura. Je dle znmo, e pro katolick nboensk t-bce je dleit spojen s jinmi slokami universln crkve a se Svatm Stolcem. Je zhodno, aby sttn ady vude uznvaly Oprvnnost ttoto, poadavku a usnadnovaly vcm cesty a styky, zejmna lenm hierarchie s vedoucmi crkevnch ergn. Tot dme i pro pslunky jinch vyznn.

Jsou tak ppady, kdy sociln politick systm poslednch desetilet znemonuje nk-term nrodm, aby mohly t v duchu svch starch nboenskch tradic.

J e j i s t , e proces, kter zapeal v Helsinkch, poskytuje znan monosti pro pzniv vvo-j a. rozvoj zkladnch lidskch prv. Svat tulec proto podrobil, rozbor:piny, pro dosud nebylo nkde v tomto smru dosaeno uspokojivch vsledk. Pi tomto rczbcru bere ovem ohled i na jin prva a svobody. Z projev mnoha delegt vyplv, e ani ta nejsou mnohde respektovna. Mme pedevm na mysli nejzkladnj lidsk, prvo, prvo na ivot."

V zvru delegt Svatho Stolce podotkl, e vklad, a uplatovn lidskch prv astw zvis i na rznch socilnch a politickch teorich a pesvden. Vzjemnm porovnvnm se mohou naj t takov body, kde je douc urit zlepen .a zdokonalen . Nakonec u j i s t i l : 1

'Vichni j is t vyznvme upmnou vru v lovka a jeho dstojnost. Na tto zkladn dal styky, pispj k vzjemnmu zlepen poznn a k dalmu rozvoji, pznivmu pro hlub- u pltno vn lidskch prv. Mnoho problm zstv nevyeen. Proto je dleit usilovat dal setkn a diskuse podobn tomuto zasedn. Svat Stolec je ze sve strany ochoten- pi-praven podporSvat vechny akce za dosaen lepch vsledk v blasti respektovn a vvhonu: zkladnch lidskch prv."

Na symposiu navrhlo pt stt,a to I t l ie , Franc:e, Kanada, panlsko a Norsko, opate-n , kter by mla zaruit nboenskou svobodu. V uvedenm nvrhu je i prvo na nbcl?r?kou vchovu a na svobodn styk s ostatnmi vcmi doma i v zahrani.

Shromdn odbornk o lidskch prvech skonilo 17. ervna.'-Zvren prohlen ne-bylo odhlasovno - prohlen, je by zahrnovali pesn definovan zvazky o lidskch pr-vech a svobodch - protoe nebylo mono peklenout ideologick rozdly mezi jednotlivmi zstupci-'.

BRATI SI AVSK SOUD 0 PASOVN NBOENSK Li TEXTURY"

Odvolac soud v Bratislav snil 13. G. o 4 vsce tresty, vynesen 21=3. obvodnm soudem v Bratislav 1, nad Alojzem Gabajsm, Tomem Koncem a.branisl avem Borovskm, Byli zateni v prosinci 1983 na eskoslovensko-polskch hranicch, protoe se snaili penst d CSSR nboenskou literaturu. Nejprve byl obvinni pro nelegln pekroen sttnch hranic, pak paovn a konen byl? souzeni podle $ 124 tr.z o poruovn pedpis o obhu zbo ve styku s cizinou. Zbo bylo ohodnoceno na 29 - 35 t i s c korun. Protoe obvinn strv i l i u potebn msce ve vyetovac vazb, byl i proputni na Svcbdu. Oba vysoko-kolci byli u dve pro trestn sthn vyloueni ze studia na vysok kola, a protoe pedtm mli odklad, museli nyn ihned nastoupit vojenskou slubu.

Zajmav byl vrok,, pedsedy odvolacho soudu na nmitky obhjc, e neexistuje zkon, kter by zakazoval" do-oz nboenskch knih nebo svatch obrzk ze zahrani. Prohlsil: "Tovar ako tovar," at u jde o digltlky nebo knihy s nboenskou tmatikou. Zvltn nzor od kvalifikovanho soudce odvolacho soudu-1 A prv v dob konn symposia o lidskch prvech!

(JMYSLY APOTPL/vU ylPPU7?y dRVrNEC

mysl veobecn: Za vechny, kdo jsou pronsledovni pro vru a pro spravedlnost

mysl tni si lni,s.. Za crkev trpc ve Vietnamu.

- - I J

Z P R V Y

V a t i k n V nedli 2.6. Sv.Otec vysvtil 70 jhnu z 21 zem vech kontinentu ve vatiknsk ba-

z i l i ce na knze, Dal necl i , 9.6, udlil pak svtost bimovn 338 mladkm a dvkm _ smi rznch zem. Vtina z nich byli Italov, pak bimovanci z Francie, Rakouska, NSR, USA, Nigrie, Zaru, f-nska, Cny.

V nedli 23.6. vyhlsil Sv. Otec dva nov blahoslaven, oba zakladetele rdu. Jccu to knz italskho pvodu BenedeUo Menni z du Milosrdnch brat , kter se vnoval trpcm zej-mna ve panlsku a zaloil kongregaci nemocninch sester Boskho Srdce Jeova. Tyto sestry oetuj zejmna duevn nemocn, a to zvlt v J in Americe. Druh blahoslaven je Peter Frledhefen/l 819-1860/ z rolnick rodiny cd Kolblence /NSR/, vyuil se kominkem, vnoval se mlde a zaloil r . 1850 spoleenstv Milosrdnch brat Panny Marie Pcmocnice k skib chudm_nemocnm a starm lidem.

Jan Pavel 1. jmenoval sttnho sekrete kard. Casarolihe svm legtem na .oslavch sv. Cyrila a Metodje, je se budou konat 5. a 6. ervence v Djako v Jugoslvii u ple-itost i 1100 vro smrti sv. Metodje.

Tho,kare. Casaroliho jmenoval Sv. Otec svm legtem i pi oslavch ke ct i sv. Cyrila a Metodje, je se budou konat 7. ervence na Velehrad.

K,pripomnajc objeven Ameriky a potek evangelizace "Novho svta", bvl vztyen v dom sv. Petra. Je to napodobenina ke, kter byl vztyen r . 1514 na ostrov Santo Deming a na jeho mst byla pozdji vybudovna prvn katedrla Ameriky.

Vicepresident Papesk rady "Cor unun', biskup Alois ivagne. , oste k,- 'tizovai systema-tick nien potravin v bohatch zemch. Je pmo neuviteln, e ve svt, kde denn 'a-dovji t i s ce l i d , uvaj se penfze na nien tzv."pebytk'V Dje se tak proto, e bohat zem nechtj utrpt kodu. Je podle slov Jana Pavla I I . "pkazem spravedlnosti", aby se na-lezly cesty k vmn vrobk e aby se tak zabrni1 o "hanebnmu socilnmu hchu." nien po-travin.

A n g 1 i e Angliknsk obec ve Velk Br i tni i ch e pestoupit ke katol i cxt. crkvi spelu se svm

duchovnm. Arcibiskup z B irmingharnu, Maur i co Couve de Murvill e, podal u I fn l na podzim -dost of ic i ln obce do Vatiknu o promnu v personln farnost. Ve spojench sttech se to u dvno praktikuje pra leny opiskcpln crkve, kte se chtj stt katolky. Far dosa-vadn ar.gliknsK osady Leslie Hamlett, by chtl bt vysvcen jako katolick knz.

F r a n o i, o Izraelsk vlda udlila medaili Spravedlivch dvma eholnm knm, kte za 2,

svtov vlky skrvali v kltee idy, po kterch nacist usilovn ptrali

V kvtnu se Matka Tereza astnila v Pa 'i konference o lidskch prvech spolu s nkte-rm' dalmi nositel i Nobelovy ceny mru, byl tu nap. z Latinsk Ameriky bsnk Lsquvel.

J t _l i_e . Matka Tereza vystoupila 9.6. v italsk televizi v rubrice ''Znamen asu". Se svou obvklou

prostotou a lskou odpovdala na otzky mladch, kte se zajmali o j e j prci mezi chudmi a j ; j e j poselstv lsky.

Ve dnech 15=. 16. 6 se konala put italsk mldee z Maceraty do loretta . Po cest dl Tu-h 30 km nesli ki, kter Sv. Otec svi l mldei celho svta pi zakonen Milostivho lc:0 K je vysok 4 m a v CO kg. Pout zaala v sobotu veer, zahjil j i are. L.M* Navs, pek formou ivotnch svdectv promluvili jeden lka z hnut Cemmuniene e Liberaz*or.e., j-:r;en ml-s : o r ' 7, Ugandy, nkolik domorod voh . ' ' l r . , n a dvat; kte ho doprovzeli- o Vn '-'" c v 3 v nedli r . pak p o , > -. va MsgrJ- Neves pronesl' zsvtnou , u Pann o!" !.... PoiiC se ucasui i .o na 0 v i s i w m. uovcu.

- l i -J u g o s l v i e

Ve Splitu tyl odsouzen k 50 dnm vzen chorvatsk knz za to,, e bez povolen navt-voval v nemocnici nemocn a umrajc a poskytoval jim duchovn sluby Knk mohou vstou-pit do nemocnice, jen kdy jsou zavolni njakm .nemocnm. Nemu e~'i i ca r a j c splnit s-v prni , umr bez svtosti nemocnch

L i + v a 14-4 vysvtil v katedrle v Kaunasu arcibiskup Liudas Povil on ;-s, apotolsk administr-

tor Kaunasu a Vilkaviskisu a pedseda litevsk biskupsk konference,!3 jhn ra krze Spolu-svtitelem byl biskup Antanas Vacius, apot. administrtor z Telsat Len pidtra bylo vys-vceno 14 mladch mu na jhny. V knskm semini v Kaunasu se nyn pipravuje na knstv 120 alumn. _

P o l s k o V rolsku zasedal od 3. do . ervna koordinan komitt mezi katolickou a pravoslavnou

crkv. Na prci se podlelo katolickch a pravoslavnch odbornk za pedsednictv kard. J . Wllebrandse a pravoslavnho arcibiskupa z Austrlie.

kolem bylo upesnit dokument zpracovan na Krt r . 1364 na tma; Vra, svtost a jednota crkve. Na Krt nebyly toti objasnny vechny body tkajc se 1 '< tugek praxe, ktu, bimovni a pistupovn k Eucharistii. Komitt pipravil tak podklpo je,rl- pro r . 1 36 v Bari na tma: Svtost knstv ve svtostn struktue crkve a zvlt d:eitost ap3tolske_nslednosti pro posvcen a_jednotu Boho 1 idu.

R a k o u s k o Misionky lsky, kongregace, kterou, zaloila Matka Tereza r . 1350 v Kalkat, oteve-

ly nedvno ti nove domy: v Pai, ve Vdni a v Pkistnu. Na pozvn kard. F. Koniga za-aly ve Vdni psobit t indick a jedna vcarsk sestra. Budou se vnovat zvlt 1 u.am bez pste, Matka poskytla rozhovor rakousk tiskov agentue 'Kat!:press0 Prohlsila, e pro je j sestry je i v Rakousku dost prce Dodala: "Snad se tu neumr kladem. /'e lid r, >-j hlad no lsce. A t nen nikdy dost. Mnoho j ich spch sebevradu, protoe jsou sam, ne-milovni, a asto jako nap. nemocn a sta , I zjevn-odmtni. Nikdo je nechce. A to je nejt nemoc lovka, hori .ne hlad. Proto jednm z kol naich ehol bc. 'p'de vracet- ' zoufalm pocit, e je nkdo miluje, aby se mohli radovat."

V tme rozhovoru Matka znovu zdraznila svj odpor k umel tmu potratu, k.er definovala jako nejvt hrozbu pro mr: " Jest l ie me matka zabt v"! as tni dt, co pak brn, aby se j in navzjem nezabjeli? Lid se boj atercov katastrofy, ne vak umlho potratu, avak ten je v nynj ch_svtovch rozmrech stojneu_hrozbou."

P ans; 1 a d Za poslednch 15 let se obrtilo milin mohamedn na katolickou selnv, a to zvlt z

nejchudch vrs'3v, o jejich vestrann lidsk rozvoj a vchovu se staraj tamn misioni.

f i 1 i p n v Na ostrov Mindnna byl zavra/don 33 let ita1 i ' mision Tul 1o Favale, knz z Papes-

k! stavu zahraninch misi. Teprve nedvno byl pcsln jako far c kraje Kldapavmn. O.s-tou na motorce na pastoran nvtvu byl pepaden neznmmi lidmi, kte mu rozrazili lebku a tlo krut rozst le l i .

I n d' I e Kato! i ct biskupov poadovali nov spoleensk d v indii , kter by respekt: val dstoj-

nost jednotlivce. Dleitm pedpokladem je jednotnost dlnick tdy* prav ra v p.;se tv biskupsk komise" luti t i a et Pax" ohledn Svtku prce 1. mje. Prvo crkev m zvltn lo-hu spoluosobit pi tomto budovn a vytvoit novou spolenost, "v n m lovk vt hodno tu ne penze."

V 0

Proti diskriminaci kestanu p udlovn mst ve veejnch slubch v?testoval katolic-k biskup Madrsu, Dr Sunder Clarke. V prohlen odevzadnm guvernrovi tto Indick civlart biskup dle poaduje dodrovn lidskch prv vi kestanm a protestuj a proti Yyksj; sto vn |en a dt na pracovnm trhu.

- 12 -L I b s n r n

V zru byl unesen hol andgk jezuita Ncol as Klu i tors a potkem dut ha. ho nalezli zavra dnho nede.eko Bal beku v rovin Bekao

V posledn dob se mno toky a vrady eholnku a kn v tunch stech svta. Tak 3.1. 1985 v Mcsamblku byla zabita italsk misionka Terasa Dalle Peee* Ti dril nato v Angole portugalsk eholn bratr Artura Augusto Paredes^byl pepaden"guerillen!. Ve Sr Lace unesli tamilskho knze P. Mary Basiana, v Bejrtu americkho knze Lawrence Jen co.

J i h o a f r i c k r e p u b 1 I k a 3.6. bylo uveejnno spolen prohlen zstupc rznch nboenskch vyznn. Proradnou

a vrclemnou nazvaj deslogii vldnoucho systmu rasov diskriminace ~ apartheidu Pro cel stt z toho vyplv Krizov stav, kter se projevuje v hospodskm .i politickm ivot, hlavn v mezjmrodnch_vztazh.

J S A Matka Tereza pijala 20. ervna z rukou presidenta Reagana v Blm dom medail Svobody,

kter je v USA nejvtm obanskm vyznamenn i'm. Medaile je projevem uznn, innosti-Matky Terezy ve prospch chudch.

Ve stt Texas se staraj c uprchlky karmelitky vietnamskho pvodu. Pochzej z klte-ra v Da Latu, /zaleenho z Francie/, v jin sti zem, kam se chtly vrt i3 .kdy se k mo-ci ve Vietnamu dostal i komunist. Msc strvily v uprchlickm tboe na c s t m ,Guamu a odtud bvly odvezeny do sttu Arkansas. Za rok nato je pozval biskup Mokoysk v Hus tonu, aby tam za-le ly. karmel a staraly se o sv krajany a uprchlky. Jej ich komunita m dnes 35 sester se sliby a 11 ekatelek. Vietnamskch uprchl k je tam 50 t is c , jen desetina z toho jsou katol-c i . Sestry se ovem staraj e vechny.

Dvojice, kter spolu i j ped crkevnm satkem, mus p^dl e vnosu biskupa ze Saint Crsud v Minnesot t alespo t i msce oddlen, ne jim mue bt udlena'svtost manelst-v , Jak vysvtluje biskup George Speltz ve svm l is t , m se touto pravou zdraznit, e kator 1 ick crkev povauje pohlavn styk ped manelstvm za hch. Jen v odvodnnch vjimench ppadech se me konat crkevn satek i bez tohoto tmsnm oddlen.

Na teologick fakult katol ick univers!ty v Washlngten byla zzena katedrla ekumenis-mu. Prvn docentkou pednek.- je maj zat na jae 1 966, bude lutersk eolezka Anna Marie Aagaardov z teologick fakulty v Aarkusu /Dnsko/. Je odbornic v teologii Ducha sv. podle katolick a pravoslavn tradice a kre toho v katolickch a misijnch vdch. Dle s3 zab-v ekumnou, pastorln teologi a formami spiritual ity, marielogi jako i lohou eny v crk-vi. Katedru ekumenismu z di l i frantikni z Atonementu /Anglie/.

B r a z l i e Pedseda biskupsk konference Josivo Lerscheiter prohlsil, e vztahy mezi crkv a st-

tem budou zvisel na stanovisku, jak zaujme vlda k chud::- vrstvm obyvatelstva, a na sil o zven-"jejich ivotn rovn. Prozatm si biskupa v vyhrazuj rryrost kritizovat vldu. Pod-le di.--3vsdnfch informac asi 70 % obyvatel trp dosud hladem nebo podviv;u. V minulm lto- pdu biskupov vyhlsili celodenn en pjstu, aby upoutal i pozornost na tuto palivou otzku.

Ch I 1 e Katolick crkev drazn vyzvala politick vldce, aby zabrnili dal mu. nsil ros ten v

zemi a nastoli l i mr a svornost. '''Energicky a rozhoen odsoudili" biskupova zavrauen esti mladch katolk, z sti crkevnch spolupracovnk.

Biskupsk konference uveejnila 17.6. apel k cel za;i. Dokument je nezvn "Smen v nravd". Ticet chilskch biskup v nm vyslovuje pol Ito vn nad hluboksn! re: .smi, "je pch* zej :

- Vi -K o I u m b i e ,

Dva pslunci koiumBijsk tajn policie byli zateni jak podezel vrahov indins-kho knze W1 cwe Chacue. 36 lety knz byl zastelen na veejn u l ic i jhozpanno msta Santander de Quilichao. Pedle daj sttnho nvlodnictv v Bogot piznali oba^podezel na polici i svj podl na zloinu. Vypovdli, e obdrel i d je&noho velkostatk0 200 t i-s c peses /asi 6 t i s c marek/ za vradu knze. Velkostatk si pl smrt tohoto duchovnho, pro+ae " z kazatelny podncoval Indiny k rebel i i " .

Crkev v zemi zahjila kampa proti dtsk mrtn s t i . Na poont kardinla Ani bal a iviuncze Duguea bylo ve 2.280 farnostech ckovno asi na milion det mladcn pti le t .

K u b a Tebae kubnt biskupov odhaduj poet praktikujcch katolk jen na 75 t i s c ,

pekvapily len i v prosinci dv vce ne padestitiscov pouti, a to k slav sv. Barbory a sv. Lazara. Vk astnk byl prmrn 30 le t . Tedy i zde se probouz znovu nboensk c-tn. A tak u dolo kj^cntaktujnezj_vldnu a^bj skupy.

KESANSTV rlEh MOfJO "iviARX IZOVAT" Proti marxizovn kestanstv, jak se o to pokouej 1atinskoemerit"teologov osvobo-

zen", postav'1 33 peded- latinskoamerick biskupsk r"dy CELAiv, argentinsk biskup Antoniu Qparracino, kekl, e me jet poclnoit, chtj,f1 "evange1 izovat" marxisnus; nepochopiteln pro nj vak je , jak chtj "marxi zovat" kestanstv. kat: "Jsem kestan o marxista" je protimluv a pedevm nesmysl.

Bej proti nespravedlnosti a bd jo pevn vc laik. Neznamen to, e by teologov nemli svobodu prohlubovat uen crkve a oovdtvje ai e Ale crkev mus, bdt nad tm, zda urit teologick teze nemaj patn vl iv na kestansk l i d .

Pra boj proti nespravedlnosti a bd neme crkevn hierarchie dvat in recepty, z4 raznil pedspda CEL./D. Tyto problmy nus eit l a i c i . Pocle crkevnho prva kn nesmj! vykonvat dn politick funkce.

Nesmie se ohlet na nikoho, sle den co den vyuovat vechny Pomu zkonu a doufat v Krista boha. c , , . Sv. 'letodej

V 1 E 1 N A : 1

Od t doby, co byly severn a j in Vietnam sjednoceny pod komun i sti cl m panstvm, doch-zej jen zdka informace o situaci tamn crkve. "Jednota vietnamskch katoik v NSR", je m sdlo ve Stuttgartu, zskala l i s t i biskupa z Hue., Philippa Nguyen- lim-Dien, pedsedovi vietnamskho parlamentu. Arc:b;skup byl dajn zaten.

Ze se zaten arcibiskupa dal* oekvat, vyplv z jeho l is tu, protestuje v nm prsti p rjovn stavy vietnamsk! ady, kter u v prooinci ly j zaaly s obvinovnm p r>t snmu Arcibiskup se odvolv r.a soudn zen z 13.12. 1983 proti fari Nguyen-Vai.-Ly z Hue kter byl cbvinn z "kontrareveluce a ruen solidarity l idu". Po odsouzen tohoto kn'ze, jsk pe arcibiskup, podala advoktka, uren sttem k hjen ebalova *ho, alobu na rcibiskupsky ordinarit v Hue. Ten pr vzal far"1 v ochranu a podncoval ho ke kontrarevel un'mu pon-n . Advoktk' napsala doslova: "Abychom zabili hada, musme zashnout hlavu . . . " Nato ped" da soudu pikl odpovdnost za farovo jednn - ter byl pesto odsouzen - rc'\biskupsk!;-ordinor'to a dal proti arcibiskupovi Nguyen-Kim-Pienovi a svtcmu biskupu Nguy* ,1-Nhu ; u ad "pslun opaten". Tato opaten bylo ihned uinna. J i 21.12. 1963 u arcibisk > eoostol povelen k cest dc Da Nangu, aby so astnil knskho jubile" biskupa Pham~ngoc~r Odmtnut dosti bylo odvodnno probhajcm etenm s arcibiskupem, bien upozoruje,o sud nedostal pleitost vyjd't sa k obvinnm. Nedolu tak ke konfrontaci s far-m ped soudem. To je "nedbn nejzkladrjho procesn du", pe arcibiskup a pt se: " Je po nn lidovho soudu Binh Tri Thien poruen zkon Socialistick repuoliky Vietnamu?''

Dle byl poruen pi procesu i lnek 70 stavy, ktr-r. chrn "ivot, najetek, est n 1 idskli dstojnost oban. " al oba proti arcibiskupskmu rdinaritu a obma biskupm, jako i poadovn "pslunch opaten'' nejen byly ped soudem veejn peteny, vnbr po nkolik d"f tak roziovny v mstnm rozhlase a televizi . Zvlt kata!'-* to p: citoval i jako vc

v c urejc est. On sm se c ceil zleitosti dozvdl teprve v rozhlase,nefet cd soudu mu nebyly zaslny dn pslun dckumenty.

Zda far"Ly sm v procesu obvinil, svho, arcibiskupa, nebo zda jen jeho advoktka'se chapjl a pleitosti, aby zakroila proti Denovi, z l istu arcipaste ne vysvt. Je v nm vak udno, e far'sedl sedm msc ve vyetovac vazb. Jak vietnamt vyetovatel" elsvykle zachzej s vyetovanci, vysvt ze zachzen s royn vznnn koajutncem z He-Chi-Minhova msta, arcibiskupa Nguyen-vaan-Thuan. Tcha v poslednch mscch navtvil pedseda vietnamsk biskupsk konferenfc, kardinl Trnir-Van'-Can, ve vzen. Jak se pozdji v c r k e v n c h vietnamskch kruzch peslchala, dvali arcibiskupovi drogy a "nebyl u pln pnem svch smysl". V tomto stavu pr ekl rzn jmrja , co mlo za nsledek nov zaten a vyetovn. Thuanova "odhalen" nateli na psek, kter pak pehrvali knm jeho arci-biskupstv, aby je odlouili cd jejich*arcipsstr.

Jako dvod tto^mehutn vlyy pronsledovan ve Vietnamu, pi n'se zjevn nasazuj nej-novj chemick technick prostedky a stava a zkony zem u se nedodruj, povauj jak ve Vietnamu, tak i v zahrani zdrhn biskup a tm vech kn a vcch uznat "Vbor solidarity vlasteneckch vietnamskch katolk" ne to do tohoto Vboru vstoupit. Vedoucmi v odporu proti Vboru byli arcibiskupov Dien a Thuan. Jak stn,tak tak psemn poukazovali knm i vcm na to, e tento Vbor, vybudovan z podntu sttu, znamen pokus odlouit po nskm vzoru katolicko crkev"Vietnamu cd papee cd svtov crkve. Vtina kn odmt-la proto vstup"do Vlasteneckho vboru. Ze 2.300 kn je ve Vietnamu vce ne 00 ve vzen a v "pe vstavnch tboreirh tedy asi kad dest.