Ing - CENIA · Web viewV širším zájmovém území posuzovaného záměru byla zaznamenána...

Ing. Josef Charouzekposuzování vlivů na životní prostředí, stavební akustika, chemické látky,

odborné posudky ovzduší, poradenství393 01 PELHŘIMOV, Menhartova 1559

Telefon, fax: +420565323942 Mobil: +420602476567 E-mail: jcharouzek @ email.cz www: poradenstvicharouzek.cz

D O K U M E N T A C E podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících

zákonů, ve znění zákona č. 49/2010 Sb., v rozsahu dle přílohy č. 4.

Název: Dostavba zemědělského areálu Kojčice – stáj pro dojnice

Investor: Zemědělské družstvo KojčiceKojčice č.p. 84394 09 KOJČICE

V Pelhřimově prosinec 2010

mailto:[email protected]

Dokumentace záměru dle z. č. 100/2001 Sb. Dostavba zem. areálu Kojčice

DOSTAVBA ZEMĚDĚLSKÉHO AREÁLU KOJČICE – STÁJ PRO DOJNICE

D o k u m e n t a c e podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 49/2010 Sb.,v rozsahu dle

přílohy č. 4.

Vypracoval: Ing. Josef Charouzek

Oprávněná osoba: Ing. Josef Charouzek

Osvědčení č.j.: 1323/ 218/ OPVŽP / 99 ze dne 24.3.1999.Prodloužení autorizace č.j. 49310/ENV/05 ze dne 11.1.2006

Ing. Josef Charouzek, Pelhřimov 2


a č.j. 101374/ENV/10 ze dne 17.12.2010.

OBSAH :

Část A. Údaje o oznamovateli 7

Část B. Údaje o záměru 8B.I. Základní údaje 8

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 82. Kapacita (rozsah) záměru 83. Umístění záměru 94. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 95. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp. odmítnutí 96. Popis technického a technologického řešení záměru 117. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 138. Výčet dotčených územně samosprávných celků 139. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a správních úřadů,

které budou tato rozhodnutí vydávat 13B.II. Údaje o vstupech 14

1. Půda 142. Voda 153. Ostatní surovinové a energetické zdroje 174. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 185. Doplňující údaje 18

B.III. Údaje o výstupech 191. Ovzduší 191. Odpadní vody 242. Odpady 253. Ostatní 274. Doplňující údaje 31

Část C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 33C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 33C.II.Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 34 1. Ovzduší 34 2. Vody 35 3. Půda 37 4. Geomorfologie a geologie 38

5. Horninové prostředí a přírodní zdroje 406. Fauna a flóra 417. Ekosystémy 418. Krajina 429. Obyvatelstvo 4310. Hmotný majetek,kulturní památky 43

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území zhlediska jeho únosného zatížení 43



Část D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí 45

D.I.Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo aživotní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 45

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů. 45Vlivy na ovzduší a klima 54Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické

charakteristiky 55Vlivy na povrchové a podzemní vody 55Vlivy na půdu 56Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 57Vlivy na faunu , flóru a ekosystémy 57Vlivy na krajinu 57Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 58

D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich 58 velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivůD.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 58D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení,snížení, popřípadě kompenzaci

nepříznivých vlivů na životní prostředí 59D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při

hodnocení vlivů 60D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při

zpracování dokumentace 61

Část E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) 63

Část F. Závěr 64

Část G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru 65

Část H. Přílohy 68Vyjádření příslušného stavebního úřadu 68Stanovisko orgánu ochrany přírody 69

Část I. Údaje o zpracovateli oznámení (dokumentace) 70



Ú V O D

Zemědělské družstvo Kojčice v areálu Kojčice provozuje dva kravíny a boudy pro telata v zastaralé technologii ustájení – vazné stelivové. Vzhledem ke stavu stájí bylo rozhodnuto řešit modernizaci chovu skotu a proto bylo zadáno zpracování oznámení EIA na dostavbu nové stáje pro dojnice a změny ve stávajících stájích.

Na tento záměr má investor zpracován investiční záměr. V souvislosti s tím se změní i struktura využití stávajících stájí v areálu. Tato varianta vyžaduje i přepracování ochranného pásma, které je pro stávající stavy skotu vyhlášeno správním rozhodnutím. Navrhovaná varianta dostavby je pak předkládaná k posouzení jako jediná.



Seznam použitých zkratek

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústavE.I.A Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředíMZe ČR ministerstvo zemědělství České republikyMŽP ČR ministerstvo životního prostředí České republikyOHO objekt hygienické ochranyOHS okresní hygienická staniceOP ochranné pásmo (bez specifikace)OkÚ okresní úřadKÚ krajský úřadOÚ obecní úřadPHO pásmo hygienické ochranyRŽP referát životního prostředíUS urbanistická studieÚPD územně plánovací dokumentaceÚPNSÚ územní plán sídelního útvaruÚSES územní systém ekologické stabilityZPF zemědělský půdní fondŽV živočišná výrobaD dojniceTm telata - mléčná výživaDJ dobytčí jednotka (500 kg živé hmotnosti)OUER evropská pachová jednotkaVKP významné krajinné prvky BK biokoridoryBC biocentra DOSS dotčené orgány státní správyEVL evropsky významné lokality (NATURA 2000)PO ptačí oblasti (NATURA 2000)WHO Světová zdravotnická organizace



ČÁST A

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI.

A.1. Obchodní firma :

Zemědělské družstvo KojčiceKojčice 84394 09 KOJČICE

A.2. IČ : 001 11 368 DIČ : CZ 00111368

A.3. Sídlo oznamovatele:

Kojčice 84394 09 KOJČICE

A.4. Oprávněný zástupce - oznamovatel:

Ing. Pavel Štekl - předseda tel./fax 565 381 179, 565 301 270 E- mail: zd.kojcice@tiscaliz

Zpracovatel oznámení:Ing. Josef CharouzekMenhartova 1559393 01 PelhřimovIČ 18312 594 DIČ CZ 461006129Tel/ fax: 565 323 942, mobil 602 476 567E-mail: [email protected]



mailto:zd.kojcice@tiscaliz


ČÁST B

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1:

Dostavba zemědělského areálu Kojčice – stáj pro dojnice.Ve smyslu zákona č. 100/ 2001 Sb., ve znění zákona č. 216/2007 Sb., se jedná o změnu záměru z kategorie I, položka 1.7. chov hospodářských zvířat s kapacitou od 180 DJ, sloupec B - podléhající působnosti krajského úřadu – v tomto případě KÚ kraje Vysočina.

2. Kapacita (rozsah ) záměru:

Ve stávajícím zemědělském areálu v Kojčicích provozuje Zemědělské družstvo Kojčice objekty chovu skotu – kravín K 96, kravín K 200 a boudy pro telata v mléčné výživě. Tyto stáje jsou již technologicky zastaralé - vazné stelivové ustájení. V areálu je pak ještě několik skladovacích objektů, posklizňová linka, seník, silážní žlaby a bramborárna. Územním plánem obce jsou na východním okraji areálu řešeny rozvojové plochy pro zemědělství. Těchto ploch chce investor využít pro stavbu nové stáje pro dojnice s dojírnou, skladovací nádrž na kejdu skotu a silážní žlab.

Stávající stav (kolaudační stavy):1. Stáj kravína K96 (st.p.č.95)- 96 dojnic PŽH 550 kg; 105,6 DJ2. Stáj kravína K 200 (st.p.č.97) – 200 dojnic PŽH 550 kg ; 220 DJ 60 telat v RV PŽH 140 kg; 16,8 DJ3. Boudy pro telata v MV (plocha vedle kravína K200)- 50 telat PŽH 75 kg; 7,5 DJ

Celkem v areálu 296 krav a jalovic a 50 telat ; 333,1 DJ

Nově navržený stav:Obj.č. 1 Nová stáj – 410 dojnic PŽH 550 kg; 451,0 DJ Obj.č. 2 DojírnaObj.č. 3 Jímka na kejduObj.č. 4 Senážní žlabObj.č. 5 Kravín K 200 st. p. 97 – 140 krav na sucho PŽH 600 kg; 168,0 DJ 15 vysokobřezích jalovic PŽH 500 kg; 15,0 DJ Obj.č. 6 Telata v MV st. p. č. 96 - 175 telat v MV PŽH 75 kg; 26,2 DJObj.č. 7 Telata v RV st. p.č. 94 – 125 telat PŽH 140 kg; 35,0 DJ Celkem v areálu 565 krav a jalovic a 300 telat; 695,2 DJ

Změna + 362,1 DJ

Dojde tedy k významné změně v technologii chovu – rozšíření chovu skotu o 410 dojnic a tedy i zvýšení zatížení území v přepočtu na dobytčí jednotky (DJ) ze současných 333,1 DJ na nově 695,2 DJ – zvýšení o 362,1 DJ. Současně dojde ke změně v technologii ustájení u dalších 155 krav a VBJ (183 DJ) z vazného stelivového na volné stelivové. Podrobné



vyhodnocení je provedeno v kapitole B.III. Přepočet na DJ je proveden podle váhových kategorií uvedených v příloze č. 6 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 191/2002 Sb. Všechny nově řešené stáje (nová produkční stáj pro 410 dojnic a rekonstruovaná stáj K200) budou řešeny jako volné kotcové bezstelivové, s odstraňováním kejdy pomocí lanové lopaty do sběrného kanálu s odtokem do nové skladovací jímky na kejdu 5000 m3. Pro doplnění skladovacích kapacit objemných krmiv je navrženo řešit jako samostatná stavba nový senážní žlab 100 x 20 m.Stáje budou provozovány s přirozeným větráním bez použití biotechnologických přípravků do krmiva k omezení emisí amoniaku.

Všechny objekty jsou řešeny uvnitř stávajícího zemědělského areálu a na plochách navazujících východně na areál. Pro nové objekty produkční stáj, dojírna senážní žlab a jímka na kejdu bude třeba řešit vyčlenění staveniště ze zemědělského půdního fondu.

3. Umístění záměru :Kraj: VysočinaOkres: PelhřimovObec: KojčiceKatastrální území : Kojčice

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.

Charakter stavby: novostavbaOdvětví: zemědělství – chov hospodářských zvířatCharakterem se jedná o výstavbu nové produkční stáje pro dojnice s dojírnou a úpravy stávající stáje K200 z vazné stelivové na volnou stelivovou technologii chovu, úpravy stávajících dvou kolen pro ustájení telat v mléčné a telat v rostlinné výživě, výstavbu nové skladovací jímky na kejdu skotu a stavbu silážního (senážního) žlabu. Záměrem je vybudování moderních objektů chovu skotu. Nové stáje budou splňovat současné veterinární a hygienické požadavky. Tím se zvýší komfort ustájení, sníží se pracnost pro obsluhu a zvýší se produktivita práce. Současně nově řešené stáje zajistí lepší ekologickou bezpečnost stájí – provedení podlah stáje s hydroizolací, zlepšení zoohygienických podmínek, zlepšení hygienických podmínek pro obsluhu, což je žádoucí vzhledem k umístění záměru ve III. stupni pásma hygienické ochrany VD Švihov na Želivce.Možnost kumulace s jinými záměry - kapacita území pro objekty živočišné výroby je limitována blízkostí zástavby obce. Proto byl v předstihu záměr vyhodnocen návrhem ochranného pásma a stájové kapacity a technologie upraveny tak, aby ochranné pásmo nezasahovalo do chráněné zástavby obce. Investor nemá v úmyslu v této lokalitě budovat jiné objekty, než ty, které jsou zde popsané. Pro zajištění provozu stájí nejsou další objekty potřebné. Předkládaný záměr nelze a není potřeba kumulovat s jinými záměry.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp. odmítnutí:

Záměr řeší zásadní potřebu komfortního ustájení skotu s následným skladováním kejdy v nové jímce, dojení v nové dojírně s mléčnicí a zázemím pro obsluhu. Skot v nové stáji bude ustájen ve volné bezstelivové technologii s intenzivním přirozeným větráním. V modernizované stáji K200 a stájích pro telata pak ve volné stelivové technologii s přirozeným větráním a denním odvozem mrvy na dočasné polní skládky hnoje.



Kejda skotu bude uskladněna v nové železobetonové kruhové jímce - nádrži s dobou skladování cca 6 měsíců. U jímek (v případě potřeby i čerpací) bude vybudována hydroizolace s detekčním systémem úniku a stavebně zabezpečená výdejní plocha. Tím budou zajištěny skladovací kapacity tak, aby termíny aplikace kejdy byly v souladu s plánem organického hnojení oznamovatele. Pro umístění v dané lokalitě pak je důležitá i dostupnost vstupních surovin pro provoz areálu – jsou zde vybudovány sklady steliva, sena a silážní žlaby, dále dostupnost a možnost využití stávajících inženýrských sítí.Jedná se o stavbu ve smyslu stavebního zákona, na níž je potřebné stavební povolení. Pro vydání stavebního povolení ve smyslu zákona č.183/2006 Sb., stavebního zákona je potřebný projekt stavby. Pro vydání stavebního povolení je třeba pořídit vyjádření dotčených orgánů státní správy. Projekt pro stavební povolení na posuzovaný záměr není dosud zpracován. Charakterem se jedná o stavbu klasických objektů živočišné výroby realizované formou novostavby a přestavby stávajících stájových objektů na pozemcích ve stávajícím zemědělském areálu na nezemědělské půdě a pozemcích navazujících na tento areál na zemědělské půdě.

Zvažované varianty:

Umístění stájí je dáno dnešním stavem v již provozovaném zemědělském areálu Kojčice, kde jsou objekty vhodné pro přestavbu a vhodné plochy pro dostavbu (řešené územním plánem obce) nových objektů produkční stáje s dojírnou a mléčnicí, skladovací jímky na kejdu a senážních žlabů. Proto je umístění jednoznačně dané a nejsou zvažovány žádné varianty.Nulová varianta:Při zachování stávajícího stavu budou i nadále využívány stávající stavebně zchátralé objekty, bez možnosti zavedení nových moderních způsobů ustájení v nich. Koncentrace zvířat v těchto stájích pak neumožňuje zavedení opatření snižujících vlivy staveb na jejich okolí, na což doplácí zejména sousední obytná zástavba v obci. Zachování stávajících stájí ve stávajícím rozsahu pak má za následek malou produktivitou práce, malou ekologickou bezpečností s velkou náročností na údržbu již dožívajících objektů. Při zachování stávajícího stavu nebude mít zemědělský podnik naplněnu potřebnou stájovou kapacitu, respektive bude nucen provozovat chov skotu i nadále v některých nevyhovujících stájích (např. K96). Zemědělský podnik pak bude i nadále nucen nahrazovat nedostatek statkových hnojiv používáním hnojiv průmyslových, což je pro životní prostředí méně příznivé a více to ovlivní podzemní a povrchové vody vyplavovanými živinami, které nejsou dostatečně navázány na organickou hmotu, která v půdě chybí . Varianty rekonstrukce stávajících objektů živočišné výroby v obcích, kde jsou stávající stáje byly vyloučeny s ohledem na umístění stájí v přímé vazbě na obytnou zástavbu obce a tedy nedodržení ochranného pásma ve vztahu k chráněné zástavbě obcí ale i s ohledem na ochranu povodí VD Švihov na Želivce. Po zvážení popsaných variant se zemědělský podnik rozhodl pro popsanou variantu jako jedinou, která svým odstupem od zástavby obce zaručuje možnost zřízení ochranného pásma a tím i dostatečnou ochranu obce před působením emisí amoniaku a pachových látek. Tato varianta je pak zpracována v dokumentaci záměru a předkládána k posouzení jako jediná. Pro tuto variantu hovoří mimo jiné tyto argumenty:o vzniknou nové moderní stáje chovu skotu a mladého skotu, což umožní lépe využívat

výměru zemědělské půdy na které zemědělský podnik hospodaří;o doprava související s provozem stájí proběhne převážně mimo chráněnou zástavbu obce, při

vyvážení kejdy a hnoje se značně sníží možnost znečištění komunikací v obci;o přestavbou stájí se zavedením nových moderních stájových technologií se výrazně zvýší

produktivita práce a zlepší komfort ustájení; současně budou vytvořeny podmínky pro nové lepší využití stávajících stájí v areálu případně pro zrušení nevyhovujících stájí v jiných lokalitách;



o v obci, kde je značná část obyvatel zaměstnána v zemědělství nevzniknou sice nové pracovní příležitosti, ale stávající zůstanou zachovány.

o sníží se potřeba transportu a manipulace se stelivovou slámou (odpadne cca 10 pracovních operací) a výrazně se sníží nároky na dopravu (malá objemová hmotnost slámy vyžaduje více jízd);

o významně se eliminují ztráty uhlíku jako humusotvorného zdroje;o zvyšuje se kvalita stájového vzduchu - výrazné snížení prašnosti;o přestavbou stájí se zavedením moderních technologií a následným skladováním kejdy

v kapacitně vyhovující jímce se sníží negativní vlivy z chovu;Uvedená varianta má i svá negativa, jsou to:o změnou v technologii chovu a zvýšením stavů zhruba na dvojnásobek DJ se změní i zatížení

životního prostředí amoniakem a páchnoucími látkami, které vyvolá změnu ochranného pásma respektive vyhlášení nového ochranného pásma; Tyto změny však umožní zavedení řady snižujících opatření tak, že v konečném důsledku nedojde k významnému zvýšení emisí amoniaku;

o změna požadavků na dopravu v důsledku potřeby do areálu dovézt další vstupní suroviny pro provoz nové stáje, organickou hmotu pro silážování apod.

o nutnost řešit novou jímku na skladování kejdy, skladovací kapacity na senáž a siláž;

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru:

Na stavební záměr není zpracována žádná dokumentace pouze investiční záměr investora. Proto následující technický popis vychází především z představ investora a stavebně technického řešení obdobných staveb. Stavba bude rozdělena do následujících stavebních objektů:

SO.01 Produkční stáj pro 410 dojnic.SO.02 Dojírna s mléčnicí, hygienickým zázemím.SO.03 Skladovací jímka na kejdu skotu 5000 m3.SO.04 Stavba jímky na vyvážení na splaškové vody z hygienických zařízení.SO.05 Modernizace stáje K 200 pro krávy na sucho a VBJ.SO.06 Přestavba kolny na stáj pro telata v mléčné výživě.SO.07 Přestavba kolny na stáj pro telata v rostlinné výživě.SO.08 Senážní žlab

SO 01 Produkční stáj pro 410 dojnicNová produkční stáj pro volné bezstelivové ustájení 410 krav ve vzdušné stáji (v situaci obj.č. 1). Pro konstrukci stáje bude využito ocelové nebo betonové montované konstrukce. Navržena je stáj půdorysných rozměrů 102 x 35 m se sedlovou střechou krytou vlnitou krytinou. V hřebeni střechy je umístěna v celé délce větrací štěrbina. Obě podélné stěny stáje jsou otevřené kryté sítí a svinovací plachtou, štítové stěny jsou opláštěny a osazeny vjezdovými vraty pro přístup do krmiště a hnojných chodeb. Podlaha stáje je navržena betonová s izolací. Stáj bude rozdělena hrazením na 4 skupinové kotce. Středem stáje je řešen průjezdný krmný stůl na který navazují oboustranně krmiště - kaliště. Lehací boxy s gumovou rohoží. Stáj je podélně průjezdná. Hnojné chodby jsou vyhrnované mechanickou lopatou do příčného kejdového kanálu s odtokem kejdy do nové skladovací jímky na kejdu. Ve středu stáje kolmo na podélnou osu stáje je řešena přeháněcí chodba, která spojuje stáj s dojírnou a mléčnicí. Větrání stáje přirozené otevřenými boky stáje a střechou. Ve stáji bude proveden rozvod vody k temperovaným napájecím žlabům, rozvod elektrické energie pro osvětlení stáje a vyhřívání napáječek. Není zde žádná technologie připojená na elektrickou energii kromě mechanické lopaty. Proti oběma štítům stáje bude vybudována manipulační plocha.



SO.02 Dojírna s mléčnicí, hygienickým zázemím. Východně od nové stáje bude vybudována nová dojírna půdorysných rozměrů 12 x 40 m. Navržena je dojírna 2 x 12 míst-rybina s mléčnicí (tanky PACKO apod.) a hygienickým zázemím pro obsluhu (v situaci obj.č. 2). Součástí stavby bude samostatná jímka na vyvážení na splaškové vody z hygienických zařízení. Odpadní vody z dojírny a mléčnice budou potrubím svedeny do nové skladovací jímky na kejdu.

SO.03 Skladovací jímka na kejdu skotu 5000 m 3 . Skladovací jímka (v situaci obj.č.3) na kejdu skotu je navržena nezakrytá monolitická železobetonová kruhová systém WOLF o kapacitě 5000 m3. Jímka je opatřena detekčním systémem těsnosti. Objekt je vybaven vodotěsně izolovanou nepropustnou výdejní plochou s odvodněním této plochy do jímky event. předsazené čerpací jímky. Provozně dispoziční řešení vychází z požadavku na provedení stavebně a investičně nenáročného objektu při zachování základního požadavku na nepropustnost konstrukcí v zájmu ochrany životního prostředí a přizpůsobení vlastní konstrukce dna i stěn jímky platným ČSN. Nádrž je koncipována jako částečně zapuštěná se základovou spárou v nezámrzné hloubce a min. 0,5 m nad hladinou spodní vody. Nedílnou součástí je výtlačné a vypouštěcí potrubí včetně uzavíracích armatur. Výdej kejdy je řešen ponorným kalovým čerpadlem osazeným přímo ve skladovací nádrži zpětným přečerpáním do fekálních vozů, umístěných na izolované výdejní ploše.

SO.04 Stavba jímky na vyvážení na splaškové vody z hygienických zařízení. Železobetonová nebo plastová zastropená jímka bez přepadu objemu cca 10 m3. V jímce budou akumulovány splaškové vody z hygienických zařízení a vyváženy na smluvně zajištěnou ČOV.

SO.05 Modernizace stáje K 200 pro krávy na sucho a VBJ. Stávající kravín K 200 je v dobrém technickém stavu a proto bude modernizován pro ustájení krav na sucho a vysokobřezích jalovic (VDJ). Stáj bude upravena jako volná stelivová na vysoké podestýlce, rozdělená přestavitelnými zábranami na kotce. Vyklízení chlévské mrvy vyhrnováním mobilní technikou na traktorový vlek na stavebně zabezpečené ploše proti čelu stáje a s následným odvozem na dočasné polní skládky hnoje. Stlaní a krmení mobilní technikou projíždějící stájí. Větrání otevřenými bočními stěnami protiprůvanovou plachtou a otvory v lucerně ve střeše. Ve stájí budou instalovány temperované napájecí žlaby. Kapacita stáje 140 krav na sucho a 15 vysokobřezích jalovic.

SO.06 Přestavba kolny na stáj pro telata v mléčné výživě. Stávající kolna na stavební parcele č.96 bude stavebně upraven pro volné stelivové ustájení 150 telat v mléčné výživě. Stáj bude hrazením rozdělena na 6 skupinových kotců pro telata do 3 měsíců věku. Lehací boxy jsou stelivové vyklízené cca 1 x týdně na traktorový vlek pro odvoz na dočasné polní skládky hnoje. Krmení a napájení individuálně podle stáří telat. Opláštění bude řešeno z části stávající ocelový plech, z části sítí se svinovací plachtou. Větrání stáje přirozené otevřenými bočními stěnami krytými svinovací plachtou. V přístavku ke stáji bude umístěno 25 bud pro telata.

SO.07 Přestavba kolny na stáj pro telata v rostlinné výživě. Stávající kolna na stavební parcele č.94 bude stavebně upravena pro stelivové ustájení 125 telat v rostlinné výživě. Stáj je podélně rozdělena zábranami na lehárnu a krmnou chodbu. Lehací boxy jsou na vysoké podestýlce vyklízené 1 x za 6 týdnů na plochu před stájí s naložením na traktorový vlek a odvozem na dočasnou polní skládku. Lehárna je zábranami rozdělena na 5 kotců. Opláštění bude řešeno z části stávající ocelový plech, z části sítí se svinovací plachtou. Krmení směsnou



krmnou dávkou zakládanou krmným vozem.Napájení temperované napájecí žlaby. Větrání stáje přirozené otevřenými bočními stěnami krytými svinovací plachtou.SO.08 Senážní žlabJako samostatná stavba bude realizován montovaný silážní (senážní) žlab rozměrů 100 x 20 m skladovací výška 4 m, objem 8 000 m3. Dno žlabu bude provedeno s hydroizolací a detekčním systémem úniku, boky žlabu z prvků T (horní strana) a prvků A (spodní strana). Pod prvky A bude proveden odvodňovací žlab svádějící silážní šťávy do nové skladovací jímky na kejdu (obj.SO 03). Žlab je navržen jako průjezdný.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení stavby: 04.12Dokončení stavby: 10.13

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:

Stavbou bude dotčena obec Kojčice (katastr Kojčice), kde bude stavba realizována a kde bude aplikována převážná část vyprodukované kejdy skotu a odpadních vod. Ochranným pásmem pak bude dotčen pouze katastr obce Kojčice.

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.

Záměr bude reralizován z části na nezemědělské půdě uvnitř stávajícího areálu a na plochách navazujících na tento areál na zemědělské půdě. K územnímu řízení bude tedy nutné doložit doklad o vyčlenění pozemku ze zemědělského půdního fondu.Územní rozhodnutí bude vydávat Městský úřad v Pelhřimově, stavební úřad. Vzhledem k tomu, že zemědělský areál produkcí emisí amoniaku bude patřit mezi velké zdroje znečišťování ovzduší, bude nutný souhlas orgánu ochrany ovzduší se změnou zdroje znečišťování ovzduší. Tento souhlas vyžaduje vypracování odborného posudku a rozptylové studie. Souhlas bude vydávat Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí. Následovat bude stavební povolení, které bude vydávat Městský úřad v Pelhřimově, stavební úřad. Pro stavbu jímky na kejdu bude nutný vodohospodářský souhlas - vydává MÚ v Pelhřimově, odbor ŽP.Po dokončení stavby následuje kolaudace – kolaudační rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad tj. Městský úřad v Pelhřimově, stavební úřad. Vodohospodářské stavby pak bude kolaudovat příslušný vodohospodářský úřad tj. MÚ v Pelhřimově, odbor ŽP.



B. II. Údaje o vstupech

Stavba bude realizována převážně na zemědělské půdě – podle PK část parcely č. 714, 715/1, 715/2, 716/1 vše v k.ú. Kojčice. Plocha vybraného staveniště leží v území bezprostředně navazujícím na stávající zemědělský areál Kojčice. Staveniště je mírně svažité se spádem k západu a severozápadu. Obec Kojčice má zpracován územní plán, stávající zemědělský areál je jeho součástí, staveniště je řešeno tímto uzemním plánem jako plocha pro rozšíření zemědělského areálu. Vstupy je možno rozdělit do dvou etap:Vstupy ze stavební činnosti – dovoz stavebních konstrukcí, betonu a zdících a izolačních materiálů a jejich zabudování do stavby. Dovoz a zabudování nové technologie.Vstupy při provozu stáje - pro provoz stájí bude potřebná elektrická energie pro osvětlení, vytápění, ohřev vody. V areálu je trafostanice ve vlastnictví energetických závodů – na ni je možné se napojit zemním kabelem nebo využít některého jiného místa v areálu, kde je přiveden dostatečný příkon. Bioplynová stanice pak jako vstupy potřebuje rovněž elektrickou energii i když je jejím producentem.Pro provoz stájí bude potřebná voda (napájecí voda a voda pro hygienická zařízení ) v rozsahu, který se bude lišit od dnešní potřeby - zvýšení potřeby. Ta bude i nadále dodávána z vodovodu pro tento areál provozovaného ZD Kojčice.

B.II.1. Půda.

Stavba stájí – nová stáj s dojírnou a přestavba stávajících stájových objektů si vyžádá zábor zemědělské půdy. Protože není k dispozici projekt stavby nelze přesně odhadnou plochu záboru – odhad cca 1 ha. V následující tabulce jsou specifikovány pozemky do nichž zasáhne zábor ZPF:

Parcela dle PK číslo

Výměra v ha BPEJ Třída ochrany

714 1,3731 75011 III715/1 0,5658 72914 III715/2 0,5654 72914 III716/1 0,7277 72914 III716/4 0,8823 72914 III

Plochy určené pro novou zástavbu nebyly v posledních letech meliorovány, ani do nich nebyly vneseny žádné jiné investice.V ploše předpokládaného staveniště nejsou žádná podzemní vedení kromě sítí investora. Stáj je nutno osadit tak aby nezasahovala do ochranného pásma nadzemního vedení VN křižujícího areál od jihu k severu.Stavební pozemek není limitován žádnými ochrannými pásmy kromě již zmíněného vedení VN.Nejedná se o území poddolované nebo zatápěné. Nejedná se o území s evidovanými pramenními vývěry.Chráněná územíPosuzovaný záměr nezasahuje do chráněných území ochrany přírody ve smyslu ustanovení § 14 zákona 114/1992 Sb., v platném znění .Záměr se nenachází v chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru podle zákona č. 44/1998 v platném znění (horní zákon).



Záměr nezasahuje chráněné území ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.Ochranná pásmaOchranná pásma zvláště chráněných území přírody (§ 37 odstavce 1 zákona 114/1992 Sb.) nejsou polohou posuzovaného záměru dotčena – proti dnešnímu stavu se nic nemění. Ochranná pásma lesních porostů (§ 14 odstavce 2 zákona 289/1995 Sb. nejsou polohou a vlivy posuzovaného záměru dotčena.Ochranná pásma komunikací, nadzemních či podzemních inženýrských sítí ve správě jiných správců jsou záměrem dotčena – zmíněné ochranné pásmo nadzemního vedení VN.Obecně chráněné přírodní prvkyV okolí záměru není žádný významný krajinný prvek "ze zákona".

B.II.2. Voda

Bilance potřeby vody:

Během výstavby bude spotřeba vody nevýznamná vzhledem k tomu, že většina materiálů náročnějších na spotřebu vody (betonové směsi) bude dovážena dle potřeby hotová. Voda bude používána pouze v omezené míře při realizaci záměru pro kropení betonů, přípravu malty atp.

V rámci provozu se voda pro potřeby areálu omezuje na napájecí vodu pro stáj a vodu potřebnou pro provoz hygienických zařízení. a. Voda pro napájení:Pro napájení dojnic je třeba do stáje přivést vodu v kvalitě pitné vody. Kvalita vody ve vodovodu je sledována prováděním rozborů (zajišťuje provozovatel). Nahlédnutí do protokolů o rozborech vody je možno konstatovat, že voda vyhovuje požadavkům na vodu pitnou až na výjimky. Podle „Technického doporučení Ministerstva zemědělství ČR“ 11/1992 je potřeba napájecí vody na 1 kus. den –1 – průměrně 60 l, maximálně 75 l.

V nové stáji bude celkem 410 dojnic, v rekonstrukci bude 155 dojnic a VBJ, 175 + 125 telat.Potřeba vody pro novou stáj 410 dojnic:

průměr 60 x 410 x 365 = 8 979 000 l tj. 8 979,0 m3. rok-1

maximum 75 x 410 x 365 = 11 223 750 l tj.11 223,75 m3. rok-1

Potřeba vody pro rekonstruovanou stáj: průměr 60x155x365 =3 394 500 l tj.3 394,50 m3. rok-1

maximum 75x155x365 = 4 243 125 l tj.4 243,12m3. rok-1

Potřeba vody pro telata: průměr 15 x 300 x 365 = 1 642 500 l tj. 1 642,50 m3. rok-1

maximum 20 x 300 x 365 = 2 190 000 l tj. 2 190,00 m3. rok-1

Celková potřeba napájecí vody:

průměr 14 016,00 m3. rok-1

maximum 17 656,87 m3. rok-1

Alternativně je možné provést posouzení podle vyhl. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu příloha č. 12 v části VII. Hospodářská zvířata a drůbež je potřeba vody na tele 4 m3/rok, kráva 22 m3/rok V nové stáji 01. 410 dojnic - 410 ks x 22 m3 = 9 020 m3/rokVe stáji porodny 155 D+ VBJ – 155 x 22 =3 410 m3/rok.Ve stájích pro telata – 300 telat – 300 x 4 = 1 200 m3/rok

Celková potřeba napájecí vody pro nově řešené stáje…13 630 m 3 /rok



b. Voda pro hygienická zařízení: Provoz stájí zajistí 4 pracovníci na směnu, provoz ve dvou směnách. Při průměrné

spotřebě vody 60 l/os.denZ toho roční potřeba vody : 8 x 60 x 365 = 175 200 l tj. 175,2 m3.rok-1

c. Voda na úklid stájí: Úklid a dezinfekce stáje bude prováděna 2 x ročně při spotřebě cca 1 m 3 na úklid . Pro úklid bude použito vyvíječe teplé vody WAF . Předpokládaná roční potřeba 2 m3 na stáj. Celkem 4 stáje.

Celková roční potřeba 4 x 2 = 8 m3.rok-1.

d. Potřeba vody pro provoz dojírny a mléčnice :Podle technických doporučení MZem činí potřeba vody pro dojení průměrně 40 l/ks.den,

maximálně 65 l/ks.den. Dojeno bude cca 400 krav Průměrná potřeba pro dojírnu s mléčnicí

400 x 40 x 365 = 5 840 000 l.rok-1; 5 840,0 m3.rok-1

Skutečná potřeba bude podle zkušeností z jiných provozů výrazně nižší a bude spíše odpovídat těmto hodnotám: (použité údaje odpovídají skutečné spotřebě v obdobných stájích)

proplachy a dezinfekce tanků na mléko a dojení…………3300 l.den-1; 1 204,5 m3.rok-1

ostřik a oplach mléčnice – 0,5 l/m2………………..……..50-80 l.den-1; 29,2 m3.rok-1

ostřik a oplach dojírny – 1l/m2…………………………… .730 l.den-1; 266,4 m3.rok-1

ostřik vemene – 0,15 l/ks.dojení…………………………...165 l.den-1; 60,2 m3.rok-1

c e l k e m ………………………………………..4 275 l.den-1;1 560,3 m3.rok-1

Ve výpočtu budeme uvažovat s potřebou cca………………………… 2 000 m 3 .rok -1

Celková potřeba vody pro provoz obou stájí a bud pro telata:průměrně: 14 016,0 + 175,2 + 8 + 2000 = 16 199,2 m3. rok-1

maximálně: 17 656,9 + 175,2 + 8 + 2000 = 19 840,1 m3.rok-1 V přepočtu na vydatnost zdroje: průměrně 0,51 l.sec-1

maximálně 0,63 l.sec-1

Porovnání potřeby pro současný a nový stav:

Voda pro: Stávající stav296 krav, 50 telat

(m3/rok)průměr maximum

Nový stav565 krav,300 telat

(m3/rok)průměr maximum

Rozdíl v m3/rok

průměr maximumNapájení 6 756,1 8 468,0 14 016,0 17 656,9 +7 259,9 +9 188,9sociální zařízení 175,2 175,2 0dojírna a mléčnice 2 000,0 3 620,0 2 000,0 2 000,0 0 - 1620,0voda k úklidu a dezinfekci stáje

4,0 8,0 + 4,0

C e l k e m 8 935,3 12 267,2 16 199,2 19 840,1 +7 263,9 +7 572,9

Po výstavbě nové produkční stáje, přestavbě stáje K200 a kolen pro ustájení telat bude potřeba vody výrazně vyšší než je pro současný stav. Tento nárůst spotřeby je stávající vodovod pro areál schopen pokrýt.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje



Materiál pro provádění stavby zajišťuje dodavatel stavby. Výstavba si vyžádá relativně malé množství stavebních materiálů, které budou na stavbu dováženy nákladními automobily (konstrukce haly stáje, betonové směsi, cihelné bloky, bet. prefabrikáty, atp.). Další vstupy je dovoz technologie – hrazení apod.

Během výstavby bude el. energie odebírána ze stávajících rozvodů. K významnému navýšení spotřeby nedojde. a.Potřeba elektrické energie pro provoz nových stájí:

Instalovaný příkon: cca 120,0 kWSoudobost 0,7Soudobý příkon cca 84,0 kW

b. Potřeba krmiv : Objemná krmiva:

Dojnice 565 ks : senáž a siláž ………9,2 t/ks.rok ………..5 198,0 t.rok-1

seno………………..1,8 t/ks.rok ……….1 017,0 t.rok-1

Telata do 6 měs. 175 ks: seno………..0,3 t/ks.rok………. 52,5 t.rok-1

Jalovice 6-12 měs. 65 ks: seno….……1,1 t/ks.rok………. .. 71,5 t.rok-1

Jalovice 12-24 měs. 60 ks:siláž…… 1,8 t/ks.rok………. 108,0 t.rok-1

seno….… 0,4 t/ks.rok………. .. 24,0 t.rok-1

Celkem : siláž a senáž……….5 306 t/rok; seno…..1 165,0 t/rok Jadrná krmiva :šroty ……4 kg/ks.den u produkčních krav

Roční potřeba šrotů……………………………………….825,0 t.rok-1

c. Potřeba steliva: Ve stájích bude 410 krav bezstelivově , 155 krav (183 DJ) stelivově a 300 telat (61,2 DJ) stelivově

Sláma 0,55 t/DJ.rok…………………………..………………..134,3 t.rok-1

d. Ostatní vstupy: léčiva krmné doplňky – biotechnologické přípravky dezinfekční prostředky

Použití dezinfekčních prostředků je závislé na použitém typu dojírny. Běžné chemické prostředky na proplachy a dezinfekci dojícího zařízení (např. SAVAGRO A , SAVAGRO K, MIKAL, MIKASAN, DOSYL A, DOSYL K a další) patří do skupiny chemických přípravků vykazujících nebezpečné vlastnosti ve smyslu § 2 zákona (převážně žíraviny). Podle zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a přípravcích v aktuálním znění jsou charakterizovány takto:

Název přípravku

Nebezpečné vlastnosti R- věta

Klasifikace Poznámka.

SAVAGRO A R- 31,36/38 Xi – dráždivýSAVAGRO K R- 34 C - žíravýMIKAL 94 D R- 31,35 C - žíravýMIKASAN D R- 34 C – žíravýDOSYL A R- 35,31 C – žíravýDOSYL K R- 34 C – žíravýDESANAL K R- 34 C – žíravýDESAVON AP R- 31,36/38 Xi - dráždivý



Přesné určení použité stájové dezinfekce je možné až bude znám typ dojírny a její výrobce – každý výrobce používá jiné stájové dezinfekce.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Doprava surovin pro chov skotu je závislá na dovozu objemných krmiv – senáž, siláž, seno z objektů v areálu i mino areál, odvozu mléka, jatečního skotu na jatka mimo areál a vyvážení hnoje a hnojůvky na pole ke hnojení.

Veškerá tato obslužná doprava se odehrává po místních komunikacích a silnici I/34 Pelhřimov - Humpolec a po komunikacích na ni navazujících.

Předpokládané zatížení území dopravou je pak vyhodnoceno v následující tabulce. Za základ dopravního zatížení byly vzaty potřeby dopravy pro nový stav v areálu vyhodnocené v této tabulce:

Z

uvedených kalkulací je zřejmé, že počet jízd v jednom směru se v souvislosti s výstavbou a provozem nových stájí zvýší o cca 8 jízd za den.

V následující tabulce uvádím počty jízd jednotlivých kategorií vozidel zajišťujících dopravní obslužnost areálu po dostavbě nové stáje.

Druh vozidla Počet jízd za den Počet jízd za rokTěžké nákladní auto 6 1967Střední nákladní auto 0 0Osobní a dodávkové auto 2 730Traktory s vlekem 10 3650Celkem vozidel 18 6 347

B.II.5. Doplňující údaje

Vše potřebné je uvedeno v předchozích kapitolách.


Druh - potřeba přepravy pro stávající /nový stav

v t/rok

Počet jízd za den současný /po

rozšíření

Počet jízd za rokSoučasný/po

rozšířeníSenáž a siláž 2 723/5 306 4,97/ 9,69 1815/3537Seno 614/1 165 1,12/2,13 409/777Jadrná krmiva 432/ 825 0,16/0,30 58/110Stelivo 179/134,3 0,33/0,24 119/89Jateční skot 13,2/77,7 0,02/0,03 6/9Odvoz kejdy skotu 0,0/11 765 0/3,22 0/1177Odvoz hnoje 2 875,5/2 082,1 0,79/0,57 288/208Ostatní doprava 2/2 550/550

Celkem jízd za den - průměr 8,89/17,39 3 245/6 347


B.III. Údaje o výstupech

B.III.1. Ovzduší

Stáje a skladovací jímky na kejdu budou zdrojem emisí amoniaku a pachových látek. Podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, se jedná o zemědělské zdroje, které se zařazují do kategorií podle celkové roční emise amoniaku ze zařízení.Zemědělské zdroje se dělí podle celkové roční emise amoniaku takto:a) velký zdroj znečišťování – celková roční emise amoniaku nad 10 t NH3.rok-1

b) střední zdroj znečišťování – celková roční emise amoniaku od 5 t do 10 t NH3.rok-1

c) malý zdroj znečišťování – celková roční emise amoniaku do 5 t NH3.rok-1

Kromě amoniaku odchází ze stájí do ovzduší další látky jako pachové látky, oxid uhličitý, teplo, prach.

B.III.1.1. Emise amoniaku

Stáje budou zdrojem emisí amoniaku do životního prostředí. Pro chovy hospodářských zvířat jsou stanoveny legislativou – nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 2, tabulka 3.1. emisní faktory. Stáje budou bodovými zdroji znečištění ovzduší . Posouzení vlivů objektů živočišné výroby se zpravidla omezuje na emise amoniaku. Emisní faktor uváděný jako celkový se dělí na emise ze stáje, emise ze skladování hnoje, emise z aplikace hnoje na pole (zapravení) a emise z pastvy. Emisní koeficient (faktor) K je dán vztahem :

Ki = KU + KS + KA + Kp

Ki = zvířecí emisní koeficient zahrnující čtyři typy produkce emisí amoniaku ze zvířat;KU = koeficient pro výpočet emisí při ustájení zvířat; KS = koeficient pro výpočet emisí při skladování hnoje nebo kejdy; KA = koeficient pro výpočet emisí při aplikaci hnoje (kejdy) na pole; Kp = koeficient pro výpočet emisí během pastevní periody; Toto je již zohledněno platnou legislativou – zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v aktuálním znění zákona a nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č. 2.V našem případě se jedná o emise z ustájení zvířat bez pastvy, emise ze skladování hnoje (kejdy) v areálu a emise se zapravení hnoje (kejdy) do půdy, které proběhnou mimo zemědělský areál. Posouzení provedeme pro projektovaný konečný stav. V areálu budeme tedy uvažovat s bodovými zdroji – stáje a skladování kejdy. Mimo areál s plošnými zdroji tj. aplikace statkových hnojiv na pole ( zapravení do půdy). V dalším bereme v úvahu kromě celkové emise tyto podíly z emisního faktoru. Pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat je emisní faktor rozdělen následujícím způsobem:

Tabulka emisních faktorů z NV č.615/2006 Sb.



Kategorie zvířat Emisní faktory(kg NH3. zvíře-1.rok-1)

Stáj Hnůj, podestýlka

Kejda,trus

Zapravení do půdy

Pastva

SKOT-Stelivové ustájeníDojnice optimální

způsob 10,0 2,5 0 12,0 2,4

zastaralý způsob 12,0 2,5 0 12,0 2,4

Telata, býci, jalovice

optimální způsob 6,0 1,7 0 6,0 1,8

zastaralý způsob 9,5 1,7 0 6,0 1,8

Bezstelivové ustájeníTelata, býci, jalovice 5,5 0 2,5 5,0 1,8Ovce a kozyOvce a kozy 0,3 0,03 0,1 0,45PRASATASelata 2,0 0 2,0 2,5 0Prasnice 4,3 0 2,8 4,8 0Prasnice březí 7,6 0 4,1 8,0 0Prasata výkrm a odchov 3,2 0 2,0 3,1 0

KrálíciKrálíci výkrm 0,45 0,02 0,50Samice 0,80 0,01 0,90DrůbežKuřice a nosnice 0,12 0 0,02 0,13 0Brojleři 0,10 0,01 0 0,10 0Husy, kachny, krůty 0,35 0,03 0 0,35 0KoněKoně 2,9 0,9 2,2 2,9

Poznámka:Optimální způsob ustájení skotu se rozumí:a) dojnice ve volném stelivovém ustájení s intenzivní přirozenou ventilací,b) ostatní skot, tj. jalovice a býci průměrné živé hmotnosti 350 kg v kotcovém ustájení s přirozenou cirkulacíZastaralý způsob ustájení skotu se rozumí: dojnice ve vazném stelivovém ustájení s nucenou ventilací Celkový emisní faktor se vypočte podle celoročního podílu pobytu skotu, koz, ovcí a koní ve stáji a na pastvě. U ostatních kategorií zvířat je celkový emisní faktor součtem dílčích emisních faktorů pro stáje, sklady a zapravení exkrementů

B.III.1.1.a. Bodové zdroje znečišťování ovzduší



a) Současný stav v areálu:Počet a druh chovaných zvířat (projektované kapacity):- Stáj kravína K96 (st.p.č.95)- 96 dojnic PŽH 550 kg; 105,6 DJ, vazné stelivové- Stáj kravína K 200 (st.p.č.97) – 200 dojnic PŽH 550 kg ; 220 DJ, vazné stelivové 60 telat v RV PŽH 140 kg; 16,8 DJ, volné stelivové- Boudy pro telata v MV (plocha vedle kravína K200)- 50 telat PŽH 75 kg; 7,5 DJ, volné stelivové

Celkem v areálu 296 krav a jalovic a 50 telat ; 333,1 DJVyhodnocení emisí pro současný stav v areálu:

Stáj Kusů/DJ Kategorie / EF

Emise z ustájení

(stáj)

kg/rok

Emise z podílu

hnůj-kejdakg/rok

Emise ze zapravení do půdy

kg/rok

Emise pro celý EF

kg/rok

Hmotnostní tok pro celý

EF/podíl stáj

g/h

Kravín K 96 96/105,6 D/26,5 1 152 240 1 152 2 544 290,4/131,5

Kravín K 200 200/22060/16,8

D/26,5Trv/13,7

2 400360

500102

2 400360

5 300822

698,8/315,1

Telata 50/7,5 Tmv/13,7 300 85 300 685 78,2/34,2

C e l k e m - - 4 212 927 4 212 9 351 -

V této bilanci však není uvažováno se snižujícími technologiemi dle NV č. 615/2006 Sb., takže skutečné emise budou výrazně nižší – cca 50 %. Podle celkové emise amoniaku se dnes jedná o střední zdroj znečišťování ovzduší.

b. Nový stav v areálu:- Produkční stáj dojnic 410 dojnic; PŽH 550 kg -451,0 DJ., volné bezstelivové ustájení; – Rekonstrukce K200 -155 dojnic a VBJ; PŽH 600 a 500 kg, 183 DJ volné stelivové ustájení, - Teletník – 175 telat v MV, PŽH 75 kg – 26,2 DJ; stelivové ustájení; přirozené větrání;– Teletník – 125 telat v RV, PŽH 140 kg – 35,0 DJ; stelivové ustájení; přirozené větrání

Celkem v areálu ……………..565 krav a 300 telat – 695,2 DJ Vyhodnocení emisí pro stav po dostavbě nové stáje bez změn v ustájení v ostatních stájích:

Stáj Kusů/ DJ Kategorie / EF

Emise z ustájení

(stáj)EF/emise

kg/rok

Emise z podílu

hnůj-kejdaEF/emise

kg/rok

Emise ze zapravení do půdyEF/emise

kg/rok

Emise pro celý

EF

kg/rok

Hmotnostní tok pro celý

EF/podíl stáj

g/h

1.Produkční stáj 410/451 D/24,5 4 100 1 025 4 920 10 045 1146,7/468,0

2.Kravín K200 155/183 D/24,5 1 550 387,5 1 860 3 797,5 433,5/176,9

3.Telata MV 175/26,2 Tmv/13,7 1 050 297,5 1 050 2 397,5 273,7/119,9

4. Telata RV 125/35,0 Trv/13,7 750 212,5 750 1 712,5 195,5/85,6

C e l k e m - - 7 450,0 1 922,5 8 580,0 17 952,5 -

Skutečné emise budou nižší po zohlednění snižujících opatření z přílohy č.2, tab. 3.3. z nařízení vlády č. 615/2006 Sb. Podle celkové emise amoniaku vyšší než 10 t/rok se bude jednat o velký zdroj znečišťování ovzduší.B.III.1.1.b. Plošné zdroje znečišťování ovzduší



Plošným zdrojem znečištění ovzduší je a nadále bude aplikace kejdy a hnoje na ornou půdu - zapravení do půdy. Tato emise činí při aplikaci surové kejdy a hnoje na pole 8 580,0 kg NH3.rok -1 .

B.III.1.2. Pachové látky

Tento pojem byl do legislativy zaveden především v dosud vydaných prováděcích předpisech k zákonu č. 86/2002 Sb. Je zde definována pachová jednotka a další. Máme tak první podklad k posuzování zátěže obecně pachem.

Neumíme zatím stanovit emisní množství ani podle jednotlivých chemických látek, ale ani podle pachových jednotek. Zpracovat rozptylovou studii na „pachové látky“ emitované ze zemědělské živočišné výroby zodpovědně nelze a to prostě proto, že neumíme stanovit emise. Také pro ně není stanoven žádný emisní limit.

Pro posouzení pachových látek se proto používá metoda (zatím nejvíce objektivní zhodnocení) zpracovaná Ing. Klepalem a zveřejněná v AHEM č. 8/1999, „Postup pro posuzování ochranného pásma chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“. Tato metoda není metodou závaznou.

Návrh ochranného pásma pro celý areál a tím i vymezení území zasaženého pachovými látkami je proveden v příloze tohoto oznámení. Přepočet na DJ podle průměrné živé hmotnosti (500 kg ŽH= 1 DJ) je proveden ve vazbě na vyhlášku MZe č. 191/2002 Sb., tabulka č. 6.

Pachové látky nově řeší vyhláška 362/2006 Sb. U objektů živočišné výroby není stanovena povinnost měření.

B.III.1.3. Oxid uhličitý (CO2)

- jeho předpokládané emise pro nový stav v areáluStáj - kategorie zvířat

Počet kusů ve stáji/kategorie

Měrná emise v mg.s-1.ks-1

Celková emisekg. rok-1

Hmotnostní tok v kg. hod-1

Produkční stáj 410/D 67,8 876 638 100,07Porodna K200 155 D 67,8 331 412 37,83Telata v MV 175Tmv 25,0 137 970 15,75Telata v RV 125 Trv 25,0 98 550 11,25 C e l k e m - - 1 444 570 -

B.III.1.4. Celkové teplo

– jeho emise pro nový stav v areáluStáj - kategorie zvířat

Počet kusů/ kategorie

Měrná emise ve W. ks.hod-1

Celková emise v kW. rok-1

Produkční stáj 410 D 918,5 3 298 885Porodna K200 155 D 918,5 1 247 139Telata v MV 175 Tmv 210,0 321 930Telata v RV 125 Trv 210,0 229 950 C e l k e m - - 5 097 904



B.III.1.5. Prach

Zdrojem prachu je především stlaní a krmení. V našem případě se jedná zčásti o bezstelivové ustájení – produkční stáj, zčásti stelivové K200 a telata. U stelivové slámy je možné uvažovat s celkovou prašností zhruba 0,1 %.

Prašnost z krmení je obtížné zhodnotit – bude závislá na druhu krmiva – větší ze šrotů, minimální ze senáže a siláže.

V odváděné vzdušině ze stáje se pohybuje koncentrace TZL v hodnotách kolem 5 mg/m3.

Produkce prachu:Stáj - kategorie zvířat

Počet kusů/ DJ -

kategorie

Potřeba slamy v t/rok

Celková emise prachu

v kg.rok-1

Produkční stáj 410/451 -D - -Porodna K200 155/183 D 100,65 100,65Telata v MV 175/26,2 Tmv 14,41 14,41Telata v RV 125/35 Trv 19,25 19,25 C e l k e m 695,2 DJ 134,31 134,31

Ze závěrů této kapitoly je zřejmé, že po realizaci stavby bude limitující emise amoniaku. Množství vypouštěného amoniaku ze všech stájí v areálu a celý emisní faktor bez snižujících opatření bude 17,952 t kg NH3. rok-1 – v e l k ý zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu nařízení vlády č. 615/2006 Sb. Po využití snižujících opatření bude emise amoniaku asi poloviční. To přesně vyhodnotí Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe.

Zdrojem možného znečišťování ovzduší bude i vlastní provádění stavby. Budou to především emise z dopravních prostředků a stavebních strojů a prašnost. Emise z dopravních prostředků je obtížné hodnotit bez podrobné znalosti pohybu vozidel po staveništi a příjezdových komunikacích, budou pravděpodobně blízko emisím při provozu stájí a nebudou tedy významné. Prašnost při provádění stavby stájí je závislá na klimatických podmínkách a lze ji regulovat např. zkrápěním vozovek, zakrýváním sypkých materiálů , dobrou organizací práce apod.

B.III.1.6. Vlivy z dopravy

Dalším zdrojem znečištění ovzduší – liniovým zdrojem - bude pohyb motorových vozidel zajišťujících vyvážení hnoje a močůvky, dovoz krmiva, steliva apod. Zde se jedná o prach z komunikací a výfukové plyny z vozidel. Průměrný pohyb osobních automobilů, nákladních automobilů a traktorů s nastartovaným motorem v areálu bude max. 5 minut na vozidlo. Pokud se jedná o ujetou vzdálenost můžeme počítat na 1 vozidlo cca 0,3 km v areálu. Při průměrném denním pohybu vozidel bude produkce škodlivin následující:

Typ dopravy Počet vozidelza den

Ujeté km

Emise CO( g )

Emise SO2

(g)

Emise CxHy

( g )

Emise NOx

( g )

Emise PM(g)

Osobní 2 0,6 0,2024 0,0029 0,0365 0,0750 0,0003Traktory 10 3,0 10,058 0,0432 2,2590 6,1992 0,2982Nákladní těžká 6 1,8 6,0347 0,0259 1,3554 3,7195 0,1789Nákladní lehká 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Celkem 18 5,4 16,2951 0,0720 3,6509 9,9937 0,4774



Pozn: Pro výpočet bylo použito emisních faktorů z programu MEFA v.02 pro rok 2010, rychlost jízdy 30 km/h, pojížděný úsek vozovky 0,3 km a emisní úroveň EURO 4.

Vypočtené hodnoty v tabulce jsou velice nízké, v praxi obtížně měřitelné a z pohledu znečištění ovzduší nevýznamné.

Zdrojem možného znečišťování ovzduší bude i vlastní provádění stavby.

B.III.2. Odpadní vody :

Na produkci odpadních vod se podílí:a) technologické odpadní vodyb) odpadní vody z hygienických zařízení pro personálc) kontaminované dešťové vody z odvodňovaných ploch d) odpadní vody z dojírny a mléčnicee) produkce kejdy skotu

a) Technologické odpadní vody:Při provozu stájí vzniknou technologické odpadní vody z úklidu stájí. Tyto vody lze vyčíslit s použitím údajů Základních provozně technologický ukazatelů pro skot vydaných MZem. – 2,0 m3/stáj.rok

Roční produkce pro 4 stáje – 8,0 m 3 .rok -1 b) Splaškové odpadní vody z hygienických zařízení pro obsluhu :

Obsluhu stájí zajistí stávající pracovníci, kteří budou používat nové hygienické zázemí v nové dojírně s mléčnicí. Produkce při 4 pracovnících 4 x 120 x365 = 175 200 l

175,2 m 3 .rok -1 Veškeré splaškové odpadní vody jsou akumulovány v jímce a odváženy na ČOV pro město Pelhřimov.

c) Kontaminované dešťové vody ze zpevněných ploch : Zde je třeba uvažovat z kontaminovanými dešťovými vodami spadlými na výdejní plochu u

jímky na kejdu a na plochu jímky. Tyto vody budou svedeny do nové jímky na kejdu. Vody z výdejní plochy:

Výdejní plocha 3 x 6 m 18,0 m2

Plocha jímky 490,0 m2

Průměrné roční srážky 650 mm/m2

Koeficient odtoku z kontamin. ploch 0,8 Množství kontaminovaných dešťových vod : (18 x 0,650 x 0,8)+(490 x 0,650 x 1,0) = 327,9 m 3 .rok -1

d) Odpadní vody z dojírny a mléčnice. Jejich produkce bude prakticky stejná jako je potřeba vody tj.

proplachy a dezinfekce tanků na mléko a dojení…………3300 l.den-1; 1 204,5 m3.rok-1

ostřik a oplach mléčnice – 0,5 l/m2………………..……..50-80 l.den-1; 29,2 m3.rok-1

ostřik a oplach dojírny – 1 l/m2…………………………… .730 l.den-1; 266,4 m3.rok-1

ostřik vemene – 0,15 l/ks.dojení…………………………...165 l.den-1; 60,2 m3.rok-1

c e l k e m ………………………………………..4 275 l.den-1;1 560,3 m3.rok-1

Ve výpočtu budeme uvažovat s produkcí cca………………………… 1 560,3 m 3 .rok -1 e) Produkce kejdy z nové stáje:



Podle přílohy č. 3 k vyhl. č. 274/1998 Sb. činí produkce kejdy na krávu (1 DJ) = 21,9 t/rok. Z toho roční produkce kejdy od 410 produkčních krav tj. 451 DJ:

451 x 21,9 =9 877 t/rok tj. cca 9 877 m 3 .rok -1

Celkové množství kontaminovaných vod (1 888,2 m 3 .rok -1 ) a kejdy (9 877 m 3 .rok -1 ) na které je třeba zajistit skladovací kapacity bude 11 765,1 m 3 .rok -1 . Nová jímka na kejdu a odpadní vody z dojírny má kapacitu 5 000 m 3 , což postačuje pro cca 5,1 měsíční skladování.

B.III.2.2. Dešťové vody:

Nekontaminované dešťové vody budou v plném rozsahu odváděny do terénu jako dosud u stávajících objektů. Ve fázi, kdy není zpracován projekt na stavbu by nebylo hodnocení objektivní a proto od něho upouštím.

B.III.3. Odpady:

B.III.3.a. Produkce hnoje :

Kejdu, hnojůvku a hnůj skotu nelze považovat za odpad, ale za cenné statkové hnojivo. Nakládání s hnojem a kejdou se proto neřídí zákonem o odpadech, ale zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb. Osnova pro zpracování dokumentace s touto položkou neuvažuje a proto ji přiřazuji k této kapitole, která je jí nejbližší.

Výpočet produkce hnoje skotu:Podle přílohy č.3 k vyhlášce 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhl. č. 476/2000 Sb., vyhl. č. 473/ 2002 Sb. , vyhl. č. 399/2004 Sb. a vyhl. č. 91/2007 Sb. je průměrná roční produkce hnoje v přepočtu na dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) 8,1 t/rok u krav a 9,8 t/rok u telat.

Z toho produkce hnoje ze stelivových stájí (porodny a mladého skotu, bud pro telata): – krávy 155 ks/183 DJ Produkce produkce hnoje 183 x 8,1………………………………….. 1 482,3 t/rok– mladý skot 300 ks/ 61,2 DJ Produkce produkce hnoje 61,2 x 9,8…………………………………… 599,8 t/rokCelková roční produkce hnoje… 2 082,1 t/rok tj. 1 601 m3/rok

Hnůj bude ze stáje vyvážen částečně přímo ke hnojení pozemků částečně k uskladnění na dočasných polních skládkách hnoje.

Podle vyhlášky č. 274/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv v platném znění - pro uskladnění celé produkce hnoje skotu je třeba zajistit skladovací kapacitu na dobu nejméně 4 měsíců.

B.III.3.b. Produkce odpadů:

Při provozu stájí skotu v popsaném rozsahu se nepředpokládá vznik mimořádného množství odpadů. Odpady je nutno rozdělit do období výstavby a do období provozu .



a. V průběhu výstavby je možné předpokládat vznik následujících odpadů:Název odpadu: Katalogové Kategorie: Nakládání- odstraňování:

číslo:Papírové a kartónové obaly-čisté 15 01 01 O zajišťuje stavební firmaPlastové obaly- čisté 15 01 02 O zajišťuje stavební firmaPlastové obaly znečištěné 15 01 02 O/N zajišťuje stavební firmaKovové obaly -čisté 15 01 04 O zajišťuje stavební firmaKovové obaly znečištěné 15 01 04 O/N zajišťuje stavební firmaSměsné obaly - čisté 15 01 06 O zajišťuje stavební firmaObaly obsahující zbytky NL 15 01 10 N zajišťuje stavební firmaAbsorpční činidla, filtrační mat…. 15 02 02 N zajišťuje stavební firmaBeton 17 01 01 O zajišťuje stavební firmaCihly 17 01 02 O zajišťuje stavební firmaTašky a keramické výrobky 17 01 03 O zajišťuje stavební firmaSměsi nebo oddělené frakce 17 01 06 N zajišťuje stavební firmabetonu, cihel,tašek a keramických výrobků obsahující neb.látkySměsi nebo oddělené frakce 17 01 07 O zajišťuje stavební firmabetonu, cihel,tašek a keramických výrobků neuvedené pod č.17 01 06Dřevo 17 02 01 O zajišťuje stavební firmaSklo 17 02 02 O zajišťuje stavební firmaPlasty 17 02 03 O zajišťuje stavební firmaSklo, plasty a dřevo obsahující 17 02 04 N zajišťuje stavební firmaneb. látky nebo neb. látkami znečištěnéAsfaltové směsi obsahující dehet 17 03 01 N zajišťuje stavební firmaAsfaltové směsi neuvedené pod 17 03 02 O zajišťuje stavební firma číslem 17 03 01Měď, bronz, mosaz 17 04 01 O zajišťuje stavební firma Hliník 17 04 02 O zajišťuje stavební firmaZinek 17 04 04 O zajišťuje stavební firmaŽelezo a ocel 17 04 05 O zajišťuje stavební firmaKovový odpad znečištěný neb.lát. 17 04 09 N zajišťuje stavební firmaKabely obsahující ropné látky, 17 04 10 N zajišťuje stavební firmauhelný dehet a jiné neb. látkyKabely neuvedené pod č. 17 04 10 17 04 11 O zajišťuje stavební firmaZemina a kamení obsah. neb.látky 17 05 03 N zajišťuje stavební firmaZemina a kamení neuvedené pod 17 05 04 O použita k vyrov. terénučíslem 17 05 03Vytěžená hlušina neuvedená pod 17 05 06 O použita k vyrov. terénučíslem 17 05 05Jiné izolační materiály, které jsou 17 06 03 N zajišťuje stavební firmanebo obsahují neb. látkyIzolační materiály neuvedené pod 17 06 04 O zajišťuje stavební firmačísly 17 06 01 a 17 06 03Jiné stavební a demoliční odpady 17 09 03 N zajišťuje stavební firma(včetně stavebních a demoličních odpadů) obsahující neb. látkySměsné stavební a demoliční 17 09 04 O zajišťuje stavební firmaodpady neuvedené pod čísly



17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03Směsný komunální odpad 20 03 01 O zajišťuje stavební firma

Stavební firma provádějící stavební práce bude odpady vzniklé při těchto pracích odstraňovat v souladu s platnou legislativou a v rámci svého programu odpadového hospodářství (pokud má povinnost tento zpracovat) a souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady – předání oprávněným osobám. Na staveništi budou odpady ukládány utříděně.Odpady nebudou odstraňovány na staveništi spalováním, zahrabováním do terénu apod. Pouze výkopová zemina a hlušina bude využita v místě pro urovnání terénu.

Při provozu stáje budou vznikat tyto odpady:Název odpadu: Katalog. Kategorie: Způsob nakládání- odstraňování:

číslo:Odpad živočišných tkání 02 01 02 O předání asanačnímu ústavuOdpadní plasty 02 01 04 O předání oprávněné osoběPapírové obaly – čisté 15 01 01 O předání oprávněné osoběPapírové obaly znečištěné 15 01 01 O/N předání oprávněné osoběPlastové obaly – čisté 15 01 02 O předání oprávněné osobě Plastové obaly znečištěné 15 01 02 O/N předání oprávněné osoběAbsorpční činidla, filtrační mat…. 15 02 02 N předání oprávněné osoběZnečištěné ostré předměty 18 02 01 O/N prostřednictvím veterinářeOdpady na jejichž sběr a shro- 18 02 02 N prostřednictvím veterinářemažďování jsou kladeny nárokyz hlediska prevence infekceOdpady na jejichž sběr a shro- 18 02 03 O prostřednictvím veterinářemažďování nejsou kladeny nárokyz hlediska prevence infekce Nepoužitelná léčiva 18 02 08 O/N prostřednictvím veterinářeZářivky 20 01 21 N prostřednictvím oprávněné osobyKal ze septiků a žump 20 03 04 O prostřednictvím oprávněné osobyTyto odpady podléhají působnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění zákona č. 188/2004 Sb., a bude s nimi nakládáno v souladu s požadavky tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu.Mezi odpady úmyslně neřadím odpad kat.č. 02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj. Pro zemědělský podnik hnůj, močůvka a kejda (digestát) není odpadem, ale organickým hnojivem, s nímž je nakládáno v souladu se zákonem o hnojivech č.156/1998 Sb.Bilanci produkce statkových hnojiv je provedena v předchozí kapitole.

B.III.4. Ostatní výstupy

B.III.4.1. Hluk a vibrace:a. Specifikace zdrojů :V posuzovaném území jsou v současné době nejvýznamnějšími zdroji hluku :

stávající doprava v areálu družstva; hluk z provozu ve stájích včetně obslužné dopravy; stávající trafostanice umístěná na okraji zemědělského areálu; hluk z kogenerační jednotky bioplynové stanice;



Měření hluku nebylo provedeno a proto zatížení území hlukem je možné jen odhadnou. Nepředpokládám, že by docházelo k překračování hygienického limitu tj. 50 dB pro denní a 40 dB pro noční dobu.

Působení těchto vlivů je možno rozdělit do dvou fází.a.Hluk a vibrace po dobu výstavby stájí a BPS – hluk ze stavební činnosti.b. Hluk a vibrace při vlastním provozu stájí a BPS.

a. Hluk a vibrace ze stavební činnosti:

H l u k .

V průběhu stavebních prací lze krátkodobě očekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací – terénní úpravy, výkop základů, výkop stavební jámy pro jímku na močůvku . Tyto činnosti jsou prováděny téměř výhradně v denní době (od 06,00 hod do 22,00 hodin). Nepředpokládá se stavební činnost v noční době, ve dnech pracovního klidu a o svátcích. Významnější zatížení území stavební činností, neovlivní téměř vůbec hlučnost v chráněných zónách obce , kromě dopravy stavebního materiálu vedoucí přes část obce po státní silnici. Vzhledem k rozsahu stavby a ke krátkým termínům výstavby nebude tento zdroj hluku pro posuzované území významným negativním jevem. Běžné hodnoty hlučnosti dopravních prostředků a stavebních strojů se pohybují kolem 80 dB(A). Podle nařízení vlády číslo 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, příloha č. 2, část B, činí nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti: A) v chráněném vnitřním prostoru budov:

- základní hladina hluku L Aeq,T = 40 dB (§ 10, odst.2 NV č.148/2006 Sb.)- korekce na druh chráněného prostoru dle příl. č. 2, část A, NV 148/2006 Sb.) obytné místnosti - v denní době …….. 0 dB - v noční době ………….-10 dBZ toho : LAeq,T = 40 dB pro denní dobu

LAeq,T = 30 dB pro noční dobu

Pro denní dobu pak bude hygienický limit :a) při provádění stavební činnosti 8 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 8 hodin

LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg((429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg ((429 + 8)/8+ = 57,4 dB

b) při provádění stavební činnosti 14 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 14 hodin

LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg((429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg ((429 + 14)/14) = 55,0 dB

B) v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru:

- základní hladina hluku L Aeq,T = 50 dB (§ 11, odst.4 NV č.148/2006 Sb.)- korekce na druh chráněného prostoru dle příl. č. 3, část A, NV 148/2006 Sb.) chráněné venkovní prostory - v denní době …….. 0 dB - v noční době ………….-10 dB



- korekce na hluk ze stavební činnosti (7 až 21 hod.)……...+15 dBZ toho : LAeq,T = 65 dB pro denní dobu

Pro denní dobu pak bude hygienický limit :a) při provádění stavební činnosti 8 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 50 dB t1= 8 hodin


b) při provádění stavební činnosti 14 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 50 dB t1= 14 hodin


Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ze stavební činnosti ve venkovním prostoru činí při plném využití denní doby tj. 14 hodin…65 dB – ve chráněném venkovním prostoru (tedy mimo výrobní areál). 1) Posouzení je provedeno pro období, kdy jsou prováděny nejhlučnější činnosti (těžba zeminy

a její odvoz a pod), které jsou krátkodobé:- ekvivalentní hladina hluku při stavební činnosti LAeq,s.............82 dB- doba trvání hluku t1.....................360 minut- celková doba v denní době t2............... …...480 minut- přípustná hladina hluku ze staveb L Aeq,T.............. 80 dBV ypočtená ekvivalentní hladina hluku: LAeq,T = 78,7 dB

2) Posouzení pro běžný stavební hluk:- ekvivalentní hladina hluku při stavební činnosti LAeq,s...............65 dB- doba trvání hluku t1......................360 minut- celková doba v denní době t2......................480 minut- přípustná hladina hluku ze staveb L Aeq,T................. 80 dB

V ypočtená ekvivalentní hladina hluku: LAeq,T = 68,5 dB

Nejbližší venkovní chráněný prostor je prostor obytné zástavby osamocený domek za hranicí areálu, který je od staveniště vzdálen více než 100 m. Vezmeme-li v úvahu útlum vzdáleností, pak při největším stavebním hluku na staveništi LAeq,T = 78,7 dB lze předpokládat hluk ve chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru (v území vzdáleném více než 100 m od staveniště): Podle vztahu pro útlum hluku vzdáleností L = LAeq,T - L

r2

L = 20 .log ------ kde r1 = 2 m ; r2 = 100 mr1

L = 34,0 dB

L = 78,7 -34,0 = 44,7 dB

Z provedeného výpočtu je zřejmé , že i při plném provozu na stavbě v denní době nebude hluk ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru staveb v nejbližším chráněném



venkovním prostoru dosahovat hodnot větších než 44,7 dB, což je výrazně méně než je vypočtená limitní hodnota pro hluk ze stavební činnosti (65 dB).

b. Hluk a vibrace při provozu :

Stávající hlukové poměry v posuzovaném území nejsou známé - nebylo provedeno žádné měření. Z prohlídky území určeného pro stavbu je možné usoudit, že ovlivnění území hlukem nebude významné. Stávající zatížení území hlukem bude do 50 dB (v denní době). Jeho základ tvoří hluk z obslužné dopravy pro areál.

V oznámení je v kapitole B.II.4 specifikována doprava potřebná pro provoz posuzovaného záměru – navýšení proti současnému stavu je nevýznamné, což je pro hlukové zatížení území rovněž nevýznamné. Vlastní technologický proces chovu skotu není významným zdrojem hluku. Pokud uvažujeme běžnou stavebně akustickou hodnotou útlumu hluku obvodovým pláštěm stavby cca 25 – 30 dB , pak hodnoty hluku přenášené do venkovního prostoru budou dosahovat hodnot max. 50 dB (2 m před fasádou). Podle běžně uváděných hodnot útlumu hluku vlivem vzdálenosti se zdvojnásobením vzdálenosti snižuje hlučnost o 6 dB. To znamená , že ve vzdálenosti cca 8 m od stěny stáje bude již hlučnost pod hodnotou 40 dB, což je limit pro chráněné venkovní prostory staveb v noční době a takové zde jistě nejsou.

Při provozu stájí chovu skotu a mladého skotu v denní i noční době, jak je v projektu uvažováno, bude tedy limit pro hluk ve venkovním chráněném prostoru tj. 50 dB pro den a 40 dB pro noc s rezervou dodržen. Proto nepovažuji za nutné zpracovávat hlukovou studii.

B.III.4.2. Záření

Pro území určené k zástavbě nebyl proveden průzkum radonového rizika. Podle mapy radonového rizika je posuzované území řazeno do středního stupně radonového rizika (2). Je možné předpokládat, že pobytová doba na jednom místě nepřekročí 1000 hodin za rok a proto nebude nutno před zahájením stavby provést radonový průzkum a na jeho základě případně určit provedení opatření k pronikání radonu z podloží do stavby.

V areálu nebudou instalovány žádné zdroje radioaktivního, rentgenového nebo vysokofrekvenčního záření.

Zdrojem elektromagnetického záření jsou všechny elektrospotřebiče. Intenzita záření těchto zdrojů je jen velmi malá a nebude zdrojem ovlivnění pracovního a životního prostředí.

B.III.4.3. Zápach

Každý objekt živočišné výroby je zdrojem zápachu pro své okolí. Míra obtěžování zápachem je závislá na celé řadě faktorů z nichž je třeba připomenout zejménao technologii ustájení, skladování hnoje nebo kejdy a jeho odvoz na pole;o technologie větrání stájí;o pořádek ve stáji a jejím okolí, dobrá provozní kázeň a dobrá zoohygiena

Ovlivnění území pachem je řešeno zpravidla vymezení dotčeného území ochranným pásmem (OP). Pro farmu je zpracován návrh ochranného pásma jehož plné znění je v příloze oznámení. Protože v současné době není žádná metodika pro navrhování ochranných pásem závazná, je tento návrh zpracován podle metodiky vydané Státním zdravotním ústavem v AHEM (ACTA HYGIENICA A EPIDEMIOLOGICA) č. 8/1999. Další možnou variantou je zpracování návrhu OP pomocí rozptylové studie. Podle zkušeností vychází rozsahy ochranných pásem přibližně stejně, rozsahy vypočtené dle rozptylové studie jsou spíše menší. V souvislostí s tímto je nutno připomenout, že ani návrhem OP nelze postihnout ovlivnění území páchnoucími látkami ze 100 %. Metodika uvažuje



s tím, že OP řeší 95% stavů v roce, zbývajících 5 % stavů tvoří inverzní a jiné situace, které ovlivní nebo mohou ovlivnit i území mimo ochranné pásmo.Z provedeného posouzení návrhem ochranného pásma je zřejmé, že pachem ze stájí farmy nebude zatěžována souvislá obytná zástavba obce nad míru přijatelnou. K omezení negativních vlivů navrhuji jako součást projektu stavby zpracovat projekt ozelenění areálu a následně realizovat výsadbu zeleně podle tohoto projektu. Nenavrhuji používání enzymatických přípravků k fixaci amoniaku.

B.III.5. Doplňující údaje

Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění NV č. 219/2007 Sb., patří katastr obce Kojčice do zranitelných oblastí.

Jako jeden z podkladu bude ke kolaudaci stavby zpracován – aktualizován stávající – plán organického hnojení. Tímto plánem budou vymezeny zejména:

plochy vhodné pro hnojení a plochy , kde statková hnojiva aplikovat nelze, vymezení období, kdy nelze statková hnojiva aplikovat (viz. NV 103/2003 Sb.,

příl.č.2, tab. 1 – pro klimatický region 7 je to od 1.11. do 28.2. běžného roku) vymezena odstupová vzdálenost od obytné zástavby obce, kde nebude hnojeno, nebo

bude hnojeno za podmínek okamžitého zapravení do půdy, zákaz aplikace kejdy a hnojůvky na pozemky svažité (nad 80 ), zákaz aplikace kejdy a hnojůvky v bezprostředním okolí potoků a rybníků,

významných prvků ochrany přírody, zákaz aplikace kejdy a hnojůvky v okolí studní individuálního zásobování pitnou vodou a

v ochranných pásmech zdrojů hromadného zásobování vodou, kde je to dáno provozním řádem vodovodu,

zakreslena ochranná pásma zdrojů pitné vody a vymezeno území, kde nebude hnojeno z titulu ochrany těchto zdrojů,

zakresleny povrchové vodní toky a rybníky a vymezeny plochy kolem nich, kde nebude hnojeno,

stanovena povinnost následného urychleného zapravení kejdy do půdy, pokud tak nebude učiněno při aplikaci,

stanovena omezení plynoucí z ustanovení zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech a to v § 9 Používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek:

o nepoužívat hnojiva tam, kde je to zakázáno zvláštními předpisy nebo rozhodnutími příslušného orgánu,

o nehnojit na půdě přesycené vodou, pokryté vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlé do hloubky více než 8 cm,

o způsobem ohrožujícím okolí hnojeného pozemku Dále upozorňuji na skutečnost, že aplikace statkových hnojiv bude prováděna i ve III. stupni ochranného pásma vodárenského rybníka pro Žirovnici, pro které jsou správním rozhodnutím schváleny Zásady hygienické ochrany, které je třeba respektovat.

Riziko havárie:

Močůvka, kejda a hnůj patří mezi závadné látky ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod . Při havárii skladovací jímky, jejím poškození nebo přeplnění je nebezpečí ohrožení podzemních a povrchových vod.



Stejné nebezpečí hrozí při porušení kanalizace mezi jímkou a technologickým zařízením nebo manipulační plochou, při ucpání odtokové vpusti apod.

K havarijnímu stavu může dojít při přepravě kejdy a močůvky na pole v důsledku dopravní nehody nebo mechanické závady na cisterně (poškození uzávěru apod.)

Rizikem je i špatná manipulace s močůvkou, kejdou a hnojem na poli, nevhodně umístěná polní skládka hnoje a další. Proto na močůvkovou (kejdovou) jímku musí být zpracován plán havarijních opatření. Tento plán spolu s plánem organického hnojení bude aktualizován a předložen ke kolaudaci stavby.

Mezi rizika je třeba uvést i požár .



Část C.

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Obec Kojčice (ZUJ 598712, ID obce 6783) leží cca 5 km severovýchodně od Pelhřimova. Je samostatnou obcí v níž má sídlo obecní úřad. Plní funkci sídla trvalého významu s obytnou a zemědělskou funkcí. Katastrální výměra obce je 598 ha. Má 1 místní část.

Dopravně je přístupné po silnici I.třídy č. 34 Pelhřimov - Humpolec. Obec je dostupná i železnicí - železniční stanice Pelhřimov vzdálená cca 6 km.

Z pohledu vodohospodářského patří posuzované území do povodí řeky Želivka. Území je odvodňováno místní vodotečí do Hejlovky, která je přítokem řeky Želivka.

Podle využití území se nachází v zemědělsko-lesní krajině, lesně-polní. Typem přírodní krajiny patří do C.3. krajiny chladných pohoří s bučinami s jedlí na pseudoglejích a kambisolech, C.3.2. členité silikátové pahorkatiny. Zonálně je to A.3. mírně chladná krajina s bukovými lesy s mírnými svahy na flyšových souvrstvích a kambisoly a pelosoly.

Sídelním typem patří mezi obce s méně než 10 000 obyvateli. Malé obce pod 10000 obyvatel se vylidňují (úbytek až 9,9 %), obyvatelstvo se stěhuje do měst nad 10000 obyvatel (Pelhřimov, Humpolec), která zaznamenávají přírůstek do 30 %. Územím patří do oblasti s dešťovými srážkami nad 600 mm. Výška sněhové pokrývky méně než 50 cm. rok –1.

Vodohospodářský potenciál - území odvodňované řekou Želivka. Vodohospodářský potenciál území - povrchových vod průměrný, podzemních vod průměrný. Řeka Želivka (Hejlovka) - I. třída čistoty – voda velmi čistá až čistá. Území spadá do III. stupně ochranného pásma VD Švihov na Želivce.

Klimaticky patří obec do oblasti s klimatem pahorkatin. Rozptylem atmosférických příměsí vysokým až velmi vysokým; trváním místních teplotních inverzí velmi nízkým až nízkým; četností místních teplotních inverzí velmi nízkou až nízkou; intenzitou místních teplotních inverzí velmi nízkou až nízkou. Měrné emise oxidů dusíku dosahují hodnot pod 2 t . km–2. Měrné emise oxidu siřičitého dosahují hodnot pod 5 t . km –2 a mají klesající tendenci. Emise tuhých látek dosahují hodnot pod 2 t . km –2. Z toho lze vyvodit, že se jedná o území s malým znečištěním ovzduší.

Hustota zalidnění do 60 obyvatel . km -2. Území je využívané pro letní rekreaci .Úroveň životního prostředí – II. třída prostředí až vyhovující. Koeficient ekologické stability

krajiny (K ES) střední. Území s mozaikou do různé míry změněných vegetačních formací celkově se střední ES, s mozaikou lesů se změněnou dřevinnou skladbou, polí a luk .

Provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynská I.a., sosiekoregion – 48 – Českomoravská vrchovina, vegetační stupeň bukodubový, dubobukový a bukový. Fytogeografická oblast – mezofytikum – oreofytikum.

V posuzovaném území a jeho těsném okolí se nenacházejí žádné historické památky, architektonicky a kulturně cenné objekty. Nelze vyloučit území s možnými archeologickými nálezy.

Posuzované území není územím poddolovaným ani územím se zásobami nerostných surovin.V ploše staveniště se nevyskytují žádné staré ekologické zátěže.Krajinný ráz v širším území nese stopy antropogenního ovlivnění v celkovém kontextu

krajiny. Z vodohospodářského hlediska náleží katastr obce Kojčice do povodí řeky Želivky. Podle

nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ve znění NV č. 219/2007 Sb. patří katastr obce mezi zranitelné



oblasti. Nejedná se o území chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Nejedná se o území zatápěné. Zájmové území leží nad hladinou Q100.

Zájmová lokalita neleží uvnitř žádného vyhlášeného chráněného území ochrany přírody.V dotčené lokalitě ani jejím blízkém okolí se nenachází žádné prvky soustavy NATURA

2000.

C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území.

Současný stav životního prostředí v dotčeném území lze charakterizovat následujícími údaji.

C.II.1. Ovzduší:

Klimatická charakteristikaPodle základních klimatologických charakteristik patří posuzované území do klimatického

okrsku MT 4 podle klimatických regionů (vyhláška MZem. 327/1998 Sb., příloha č. 1) , MT 6 podle (Quitta) - s průměrnou roční teplotou 6 - 7 0 C, ročním úhrnem srážek 650 až 750 mm vodního sloupce. Jedná se o oblast mírně teplou, vlhkou, vrchovinovou se sumou teplot nad 100 – 2200 –2400; s pravděpodobností suchých vegetačních období 5 - 15, s vláhovou jistotou větší než 10.

Zima bývá mírně chladná s normálním počtem ledových dnů, suchá až mírně suchá s 60ti až 100 dny se sněhovou pokrývkou. Přechodná období jsou normálně dlouhá až dlouhá s mírným jarem a mírným podzimem. Léto bývá normální až krátké s 20ti až 40ti letními dny, mírné až mírně chladné. Klima je ovlivňováno blízkostí řeky Želivka a Českomoravskou vrchovinou.

Základní klimatologické charakteristiky:Klimatická oblast MT 6, mírně teplá, vlhkáPočet dnů s teplotou nad 10 0 C 140 - 160Počet dnů se srážkami nad 1 mm 100 - 120Průměrná teplota v červenci 16 - 17 0 CPrůměrná teplota v dubnu 6 - 7 0 CPrůměrná teplota v říjnu 6 - 7 0 CPrůměrná teplota v lednu - 2 - - 5 0 CPočet mrazových dnů 110 - 160Úhrn srážek za vegetační období 350 - 500 mmÚhrn srážek v zimním období 250 – 300 mmPočet zamračených dnů 120 - 160Počet jasných dnů 40 - 60Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100

Roční průběh teplot: Stanice m.n.m průměr I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.Humpolec 510 7,0 -1,2 -1,6 2,2 6,6 12,0 14,7 16,6 15,8 12,3 7,3 2,2 -1,2Kamenice 565 6,4 -3,9 -2,6 1,5 6,0 11,5 14,5 16,3 15,8 12,0 6,8 1,5 -2,2Jihlava 526 7,0 -2,9 -1,9 2,0 6,8 12, 15,0 16,9 15,8 12,0 7,1 2,1 -1,4Pacov 580 6,8 -3,1 -1,8 2,0 6,6 12,1 15,0 16,7 15,8 12,2 6,8 1,6 -1,7Pelhřimov 487 7,0 -2,8 -1,7 2,2 6,7 12,0 14,8 16,7 15,7 12,3 7,2 2,2 -1,2Počátky 605 6,4 -3,5 -2,4 1,6 6,0 11,5 14,1 15,8 15,1 12,0 7,0 1,3 -2,0Sázava Pe 702 6,1 -3,8 -2,8 1,1 5,4 11,2 14,0 15,8 15,0 11,7 6,6 1,0 -2,4



Větrná růžice:Směr S SV V JV J JZ Z SZ CALMČetnost 7,0 5,0 8,1 14,9 5,0 11,0 17,0 14,0 18,0

Kvalita ovzduší.Katastr obce Kojčice leží v oblasti Křemešnické vrchoviny, v severní části okresu Pelhřimov,

cca 5 km severovýchodně od Pelhřimova. Území je poměrně málo zasaženo imisní činností. Kvalitu ovzduší zde ovlivňuje především blízkost průmyslových aglomerací Pelhřimov, Humpolec, Tábor a Jihlava. Vzhledem k převládajícím severním, jihovýchodním a západním větrům nelze vyloučit ani vliv vzdálenějších aglomerací. Vliv Humpolce a Pelhřimova bude asi nejvýznamnější. Velký vliv na kvalitu ovzduší má umístění v krajině se značným podílem lesů a vodních ploch, silně členité.

Podle dlouhodobého sledování se zde vyskytují měrné emise oxidů dusíku do 2 t/km2 (Praha více než 50 t/km2 ), oxidu siřičitého do 5 t/km2 ( Praha více než 100 t/km2 ), tuhých látek do 2 t/km2 ( Praha do 50 t/km2 ) (zdroj "Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR , 1990 ). Vývoj emisí oxidu siřičitého měl od roku 1985 klesající charakter.

Číselné stanovení současného imisního pozadí v místě, kde není kvalita ovzduší soustavně monitorována je značně problematické.

Záměr neobsahuje žádný bodový zdroj znečišťování ovzduší (není zde žádný zdroj tepla s komínem). Jedinými zdroji znečišťování ovzduší bude po dokončení stavebních prací provoz stájí a doprava související s provozem stájí.

C.II.2. Vody:

Podle hydrogeologického členění náleží území do rajonu č. 652 – Krystalinikum v povodí Sázavy. Podmínky tvorby a oběhu zásob podzemních vod jsou vedle klimatických a morfologických dispozic území dány především celkovými hydrogeologickými vlastnostmi hornin.

Jako svrchní zvodeň vystupuje kolektor kvartérních uloženin spolu se zvětralinovým pláštěm a zónou přípovrchového zvětrání a rozpukání hornin skalního podloží. Oběh podzemních vod má většinou lokální charakter. V pokryvných útvarech kvartérního stáří se uplatňuje výhradně průlinová propustnost, charakteristická pro zeminy hlinitého a písčitého charakteru s příměsí štěrku. V zóně intenzivního zvětrávání a rozpukání hornin se na oběhu podzemní vody podílí průlinově – puklinové či puklinově - průlinové prostředí, přičemž jeho propustnost závisí na stupni rozevření puklin a charakteru jejich výplně. Hloubkový dosah svrchní zvodně se pohybuje řádově do 10 – 15 m pod terénem v závislosti na mnoha lokálních činitelích. pro vody tohoto pásma je charakteristická především volná hladina, která konformně sleduje morfologii terénu. K infiltraci dochází zpravidla po celé ploše rozšíření kolektorské zvodně a závislosti na propustnosti pokryvných útvarů. Nejčastějším způsobem odvodnění je skrytý příron do uloženin niv nebo přímo do vodotečí.

Svrchní zvodeň je poměrně náchylná na znečištění z povrchu terénu a citlivě reaguje na klimatické poměry – zejména srážky v období sucha.

C.II.2.1. Povrchové vody:

Zásobu povrchové vody v českém sektoru krajinné sféry rozdělujeme na tekoucí vody ve vodních tocích a na zásoby v nádržích na zemském povrchu (v jezerech, rybnících a přehradních nádržích). Území České republiky je odvodňováno třemi systémy- systém Labe, systém Odry a systém Dunaje. Povodí Želivky patří do systému Labe.

Řeka Labe odvodňuje Českou kotlinu a převážné části okrajových vrchovin a hornatin. Pramení na Labské louce v Krkonoších ve výšce 1384 m.n.m. Délka jeho toku v ČR je 379 km.



V Hřensku má povodí 51 393,51 km2 a průměrný průtok 308 m3.s-1. Největším přítokem je Vltava, která ústí z levé strany u Mělníka. Vltava je ve skutečnosti hlavní řekou České kotliny . Je dlouhá 440 km a její povodí měří 28098 km2. Při ústí do Labe má průměrný průtok 150 m3.s-1. Na Vltavě je řada velkých přehrad a jezů, které činí z Vltavy řízený geosystém.

Posuzované území (k.ú. Kojčice) se nachází v povodí řeky Želivky (č.h.p. 1-09-02-021, plocha povodí 14,871 km2.

Recipientem pro dešťové vody z areálu je místní potok, který se vlévá do řeky Hejlovky a s ní do řeky Želivky.

Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.,o stanovení zranitelných oblastí, ve znění NV č. 219/2007 Sb. patří katastr obce mezi zranitelné oblasti.

Základní hydrologická charakteristika území:srážky ..............................…..550 - 700 mmprůměrné roční srážky........… pod 600 mmodtokový součinitel .............. 0,31odtok ............………..............200 - 250 mmvsak........…………....... .........350 - 450 mmodpar.......................................450 mmPosuzované území leží v oblasti s průměrným vodohospodářským potenciálem povrchových

vod.Zájmové území se nenachází v území zatápěném vodou (leží nad hranicí Q100). Provoz zemědělského areálu při dodržení všech v projektu navržených stavebních opatření,

dobrém stavebním provedení objektů a trubních rozvodů, dodržování provozních řádů a předpisů, nebude zdrojem znečištění povrchových vod, pokud nedojde k havarijnímu stavu. Dlouhodobé měsíční úhrny srážek v mm za období 1931 –1960 spolu s dlouhodobými měsíčními úhrny výparu v mm.

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII RokSrážky 35 38 29 42 65 82 88 77 43 47 38 37 621Výpar 2 5 21 45 91 88 85 69 50 23 2 1 482Rozdíl 33 33 7 -3 -26 -6 3 8 -7 24 36 36 139

C.II.2.2. Podzemní vody :

Zájmové území leží v oblasti mělkých podzemních vod a představuje území s celoročním doplňováním zásob. Největší vydatnost podzemních vod je v období březen, duben, nejnižší v měsících červenec, srpen. Průměrný specifický odtok podzemních vod 1,01 -2,0 l/s.km2.

Posuzované území leží v oblasti se nízkým vodohospodářským potenciálem podzemních vod.

V zájmovém území nejsou vybudována zařízení pro jímání podzemní vody. Nejsou zde sledované pramenní vývěry. Posuzované území se nenachází na území chráněných oblastí přirozené akumulace vod

Provoz stájí při dodržení všech v projektu navržených stavebních opatření, dobrém stavebním provedení objektů jímek, kanalizace a stáje, dodržování provozních řádů a předpisů, nebude zdrojem znečištění povrchových vod, pokud nedojde k havarijnímu stavu



Mapa území přirozené akumulace vod

C.II.3. Půda.

K půdotvorným faktorům řadíme mateční horninu (půdotvorný substrát), podnebí, biologický faktor, podzemní vodu a kultivační činnost člověka. K podmínkám patří reliéf terénu a stáří krajiny.

Vzájemným kvalitativním a kvantitativním působením těchto faktorů a podmínek probíhá určitý půdotvorný proces, jehož výsledkem je vznik genetického půdního typu jako základní kategorie klasifikace půd. Typy půd se utvářely pod vlivem pestrého geologického podloží, reliéfu terénu, spodní a povrchové vody a klimatických podmínek.

Charakteristika zemědělské půdy se vyjadřuje kódem bonitovaných půdně ekologických jednotek – BPEJ (dle vyhlášky MZem ČR č. 327/1998 Sb.) . Tyto kódy jsou pětimístné , přičemž první číslice charakterizuje klimatický region, druhá a třetí hlavní půdní jednotku (HPJ), čtvrtá číslice je kombinací skeletovitosti a expozice, pátá číslice charakterizuje sklonitost a hloubku půdy.

Stavba bude realizována převážně na zemědělské půdě na hranici stávajícího zemědělského areálu – parcely podle PK. č. 714, 715/1, 715/2, 716/1 a 716/4 – orná půda III. třídy ochrany (zábor o výměře cca 1,0 ha).

Pro pozemkové parcely dotčeného záměru jsou stanoveny BPEJ následovně:Parcela dle PK číslo

Výměra v ha BPEJ Třída ochrany

714 1,3731 75011 III715/1 0,5658 72914 III715/2 0,5654 72914 III716/1 0,7277 72914 III716/4 0,8823 72914 III



Dotčené pozemky se řadí do regionu MT4, kód 7 – mírně teplý, vlhký – dále viz následující tabulka.

Charakteristika klimatického regionu MT4

Charakteristika zemědělských půd v zájmovém územíp.č. výměra

celk. ha

druh pozemku

ochrana BPEJ sklonitost expozice skeletovitost hloubka půd

714 1,3731 orná ZPF 75011 3-7 stup.,Mírný svah

všesměrná Slabě skeletovité(do 25%)

do 60

715/1 0,5658 Orná ZPF 72914 3-7 stup.,Mírný svah

všesměrná Středně skeletovité(do 50%)

do 60



do 60



do 60



do 60

Hlavní půdní jednotka :HPJ 29– Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry.HPJ 50 – Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách a rulách) s výjimkou hornin v HPJ48,49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené.

C. II. 4. Geomorfologie a geologie:

Geomorfologicky spadá řešené území do krystalinika českého masivu vrásněného ve starohorách a prahorách a doformovaného tektonikou hercynského vrásnění a kvartérní denudací.

Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území:Provincie I. - Česká vysočina,Subprovincie I.2. – Českomoravská soustava,Oblast I.2.C – Českomoravská vrchovinaCelek I.2.C-1 – Křemešnická vrchovina

Česká vysočina zabírá plochu 66 408 km2 státního území. V západní části provincie představují Čechy velkou kotlinu, která vznikla rozlámáním zarovnaného povrchu platformy.Její okraje se ve třetihorách a čtvrtohorách zvedly, zatímco střed kotliny si v podstatě uchoval původní nízkou polohu. Převládajícím typem reliéfu dna kotliny jsou ploché pahorkatiny se zbytky etchplénu v rozvodních částech a s mírnými svahy na fundamentu platformy. Česká vysočina se dále dělí na 6 geomorfologických soustav.


Kód regionu

Symbol regionu

Charakteristika regionu

Suma teplot nad

10 °C

Průměrná roční teplota

C

Průměrný roční úhrn

srážek v mm

Pravděpodobnost suchých vegetačních

období

Vláhová jistota

7 MT 4 mírně teplý, vlhký 2200 - 2400 6 – 7 650 – 750 5 - 15 > 10


Českomoravská soustava zabírá jihovýchodní část České vysočiny. Je značně různorodá. Jižně od prahy se rozkládá rozsáhlá podsoustava Středočeská pahorkatina. Jižní Čechy vyplňuje podsoustava Jihočeské pánve. Jihozápadní Čechy a západní Moravu tvoří podsoustava Českomoravská vrchovinaČeskomoravská vrchovina je složitá soustava pahorkatin a vrchovin s erozně denudačním reliéfem. Morfostrukturně je to soustava megaantiklinálních vyklenutí a megasynklinálních sníženin fundamentu platformy. V místě největšího napětí vznikly kerné vrchoviny. Biogeografické členění.Z fytogeografického hlediska patří katastr obce Žirovnice do fytogeografické oblasti mezofytikum – M (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum – Českomor. M (Mesophyticum Massivi bohemici), fytogeografického okresu Křemešnická vrchovina.Diagnóza fytogeografického okresu:Křemešnická vrchovina – území spadá do mezofytika, květena je jednotvárná tvořená mezofyty, vegetační stupeň suprakolinní až submontánní, klima je relativně srážkově nadbytkové, reliéf je spíše plochý než svažitý, podklad chudý, krajina je zemědělská i lesnatá.Území patří do Pelhřimovského bioregionu (1.46), který se nachází na hlavním evropském rozvodí. Zabírá geomorfologický celek Křemešnická vrchovina s výjimkou Jindřichohradecké pahorkatiny a zabírá také západní okraj Křižanovské vrchoviny. Bioregion má okrouhlý tvar a plochu 2160 km2.Pelhřimovský bioregion 1.46.



Geologická mapa

C.II.5. Horninové prostředí a přírodní zdroje.

Horninovým prostředím rozumíme svrchní část litosféry v dosahu lidské činnosti. Je tvořeno horninami, které obsahují podzemní vody, plyny a neobnovitelné přírodní zdroje. Kvalita horninového prostředí je faktor ovlivňující v mnoha aspektech život člověka a jeho bezprostřední životní podmínky.

Horninové prostředí je kromě stavu daného přírodními procesy silně ovlivňováno činností člověka ( např. kontaminace půd, podzemních vod, porušování přírodního stavu těžbou a stavební činností, včetně ukládání odpadu). K nejčastějšímu mechanickému narušování horninového prostředí patří sesuvy půdy.

Horninové prostředí některých oblastí je ovlivňováno zemětřesnými účinky. ty se oceňují makroseizmickými intenzitami – nižší makroseizmické stupně (30 – 50) odpovídají slabým otřesům, střední (60 – 80) malým až vážným škodám na budovách a nejvyšší (90 – 120) řícení budov a naprostým katastrofám.

Posuzovaná lokalita není výrazně dotčena z pohledu horninového prostředí. Místo stavby je umístěno v místě bývalé živočišné farmy a z části na orné půdě na areál navazující dnes intenzivně zemědělsky obhospodařované. Je zde možné uvažovat o mírné kontaminaci horninového prostředí v důsledku zemědělské činnosti. Na ploše staveniště nebyla zde prováděna těžba nerostných a jiných surovin. Nejedná se o území poddolované. V území nejsou evidované zásoby nerostných surovin.

Nejedná se o území ohrožené sesuvy půdy. Z hlediska pozorovaných intenzit zemětřesení se jedná o oblast s nižšími makroseizmickými intenzitami.



C.II. 6. Fauna a flóra.

FaunaV bioregionu se vyskytuje běžná hercynská fauna zkulturněných středních poloh

Českomoravské vrchoviny, s torzy fauny hercynských bučin. Torza rašelinných luk jsou po odvodnění již vesměs se zbytky charakteristické fauny (okáč Coenonympha tullia, hnědásek Melitaea diamina aj.).

Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), j. východní (E. concolor), vydra říční (Lutra lutra). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), břehule říční (Riparia riparia), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Kruhoústí: Mihule potoční (Lampetra planeri). Měkkýši: zemoun skalní (Aegopis verticillus), zuboústka sametová (Causa holosericea), vrásenka pomezní (Discus ruderatus). Hmyz: okáči Coenonympha tullia, Erebia ligea, hnědásek Melitaea diamina, ohniváček Lycaena hippothoe.

V širším zájmovém území posuzovaného záměru byla zaznamenána celá řada druhů živočichů, z nichž někteří jsou řazeni mezi zvláště chráněný druh (§§§), silně ohrožený druh (§§) , ohrožený druh (§) ve smyslu Přílohy III vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Nebyly však zaznamenány výskyty reprezentativních populací těchto druhů, spíše zaznamenán ojedinělý výskyt. Nebylo doloženo např. přímé hnízdění, případně prostor zájmového území slouží spíše jako součást loviště atp. Ptáci a savci byli kvalitativně zaznamenáni pozorováním, případně poslechem, plazi a obojživelníci přímým pozorováním . Dále byli registrováni poletující čmeláci (§).

V rámci posuzované lokality (dnes výrobní areál a plocha orné půdy na něj navazující) se žádná fauna toho druhu nevyskytuje.

FlóraFlóra území je chudá, mezní a exklávní prvky jsou vzácné. Převažují druhy hercynské,

doznívá zde výskyt druhů alpského migrantu, který zastupuje dřípatka horská (Soldanella montana). Významný je výskyt převážně boreálních druhů rašeliništních, jako ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), bublinatka menší (Utricularia minor), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile). V severní části podél Želivky a jejích přítoků pronikají některé teplomilnější druhy, např. řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).

V širším zájmovém území – vegetace odráží předchozí činností výrazně pozměněná stanoviště (orná půda, odvodněné louky, navážky a deponie zeminy) , jen částečně odráží původní formace (lesíky, okolí rybníka). Na základě provedeného průzkumu lze pro značnou část území doložit postup ruderalizace a eutrofizace (nitrofilní druhy kolem rybníka, ruderalizace luk). Orientačním biologickým průzkumem nebyly zaznamenány žádné zvláště chráněné druhy rostlin.

V rámci posuzované lokality (dnes výrobní areál a plocha orné půdy na něj navzující) se žádná flóra toho druhu nevyskytuje.

C.II.7. Ekosystémy:

Chráněná územíRozsáhlý Pelhřimovský bioregion má poměrně reprezentativní síť vyhlášených chráněných

území. Jsou zde vyhlášeny NPP Jankovský potok, sloužící k ochraně vodní bioty, NPP Hojkovské rašeliniště, jedna z nejvýznamnějších lokalit svého druhu na Českomoravské vrchovině a NPP Velký Špičák, chránící přirozenou biotu podhorského lesa. Řada dalších lokalit rovněž slouží ochraně



lesních, rašelinných nebo lučních společenstev. Jsou to např. PR Údolí potoka u Dolské myslivny, PR Rybník Pařez, PP Čertův kámen, PP Proseč-Obořiště, PP Hrachoviště, PR V Mezence, PR Kamenná trouba, PR Křemešník, PR Čermákovy louky, PR Rybník Starý, PR U Milíčovska, PR Krčil, PR Loučky, PR Kloc, PR Rašeliniště Loučky, PR Vílanecké rašeliniště a PP Vysoký kámen.

Mapa NATURA 2000

C.II.8. Krajina.

Krajinu řešeného území lze hodnotit jako kulturní s technickými prvky, v níž dominují měkké a plynulé tvary reliéfu hřbetů a mělkých depresí, s množstvím liniových i plošných krajinných struktur, spolu s výraznou přehledností krajiny zemědělsky využívaného území. Ráz krajiny výrazně ovlivnila zemědělská velkovýroba s vysokým zorněním zemědělské půdy. Krajinný ráz

Stavba jakéhokoliv nového objektu vede k pochybnostem, zda nebudou narušeny takové partie krajiny, které vynikají cenným krajinným rázem ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č.168/2004 Sb. Krajinný ráz je v § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny vyjádřen přírodními a kulturně historickými charakteristikami a jsou vyjmenovány rysy či hodnoty, které mají být chráněny před znehodnocením. Jsou to přírodní a estetické hodnoty, významné krajinné prvky (VKP), zvláště chráněná území (ZCHÚ), kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy. Celkově je možno shrnout, že v krajinném rázu se promítne krajina, její přírodní bohatství, její obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky.

Realizací záměru nedojde, vzhledem k umístění a velikosti stávajícího areálu a vazbě nové výstavby na tento areál (v převážně otevřené krajině), k významnému posunu v tomto hodnocení popř. k zásahu do harmonického měřítka krajiny. Ke zmírnění vlivu stavby na krajinný ráz se předpokládá výsadba ochranné zeleně na hranicích areálu, zejména na straně pohledově exponované tj. od silnice Pelhřimov – Humpolec a od obce.



C.II.9. Obyvatelstvo.

Údaje o počtu a složení obyvatelstva se získávají ze sčítání lidu, které je prováděno zhruba v desetiletých intervalech. Informace o aktuálním stavu lze získat například z internetových stránek obecních úřadů.

V obci Kojčice žije podle statistických údajů 267 trvale bydlících obyvatel, z toho 172 obyvatel v produktivním věku. Průměrný věk 36,1 roku.

Sídelním typem patří mezi obce přechodného typu. Malé obce pod 10000 obyvatel se vylidňují, obyvatelstvo se stěhuje do měst nad 10000 obyvatel, která zaznamenávají přírůstek do 30 %.

C.II.10. Hmotný majetek, kulturní památky.

Obec Kojčice nemá v blízkosti zemědělského areálu žádný hmotný majetek ani žádné kulturní památky.

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

Posuzované území není významněji zasaženo negativními vlivy jak z místních zdrojů, tak i ze zdrojů vzdálenějších. Intenzivní zemědělská výroba je hlavním zdroje znečištění životního prostředí v území. Právě intenzivní zemědělská výroba způsobila zrušení řady remízků a jiné mimolesní zeleně, která v krajině chybí. Je třeba říci, že právě střediska živočišné výroby jsou zdrojem nejvýznamnějšího ovlivnění ovzduší v posuzovaném území, především působením amoniaku a páchnoucích látek. Ve většině případů je těmito škodlivinami negativně ovlivněno bezprostřední okolí stájí, které jsou mimo obytnou zástavbu obcí a tuto chráněnou zástavbu ovlivňují jen v inverzních nebo jiných situacích.

Podle zpracované rozptylové studie na amoniak (EKOPOR České Budějovice, prosinec 2010), která je v plném znění v přílohové části dokumentace, je hlavním a limitujícím zdrojem živočišná výroba v území. Koncentraci amoniaku v širším zájmovém území a vůbec v zástavbě obce tyto objekty výrazněji neovlivní.

Vymezení území se zhoršenými podmínkami (zejména páchnoucí látky) je provedeno výpočtem ochranného pásma (OP). Proti původnímu záměru dochází k oddálení hranice ochranného pásma od zástavby obce. V návrhu OP je vyhodnocen rozsah OP pro nový stav po realizaci stavby stáje. Takto vymezené území nezasahuje do zástavby obce v rozsahu větším, než je vyhlášené ochranné pásmo, nezasahuje ani do rozvojových ploch pro obytnou zástavbu. Ovlivnění emisemi amoniaku je pak podrobně posouzeno v rozptylové studii a rovněž nezasahuje významně do chráněné zástavby.

Je možné konstatovat, že v souhrnu nedojde k významnému zatížení území, rozhodně ne nad míru únosnou pro dané území.

V zájmovém území ani v jeho dosahu nejsou žádné významné tepelně energetické zdroje nebo jiné zdroje znečišťování ovzduší, které by významněji ovlivňovaly zdejší ovzduší. Většina větších sídelních útvarů je plynofikována nebo se jejich plynofikace připravuje.



Obec Zašovice se nachází v území se zachovalým životním prostředím. Nově řešené staveniště kravína je dostatečně vzdáleno od zástavby obce. Ochranné pásmo (dříve pásmo hygienické ochrany) tohoto výrobního zemědělského areálu nezasahuje do chráněné zástavby obce.

Zemědělský areál je v posuzovaném území bezesporu největším zdrojem ovlivnění životního prostředí. Toto ovlivnění je však v přijatelných mezích a není důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry nebo jiných opatření omezujících další rozvoj území.

Kvalitu životního prostředí v zájmové oblasti je možno označit jako dobrou až velmi dobrou. Zatížení území živočišnou výrobou je standardního rázu. Zemědělské družstvo Kojčice obhospodařuje zemědělské pozemky v k.ú. Kojčice, Pobistrýce, Svépravice, Dehtáře, Chvojnov, Radětín, Hodějovice, Služátky, Útěchovičky a Milotice o celkové výměře zemědělské půdy 1713 ha, z toho orná půda 1356 ha. Podrobně je toto vyhodnoceno v tabulce v kapitole D.I.5 Vlivy na půdu.

Jak je již uvedeno v kapitole C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik, posuzované území má tři citlivé složky životního prostředí:

o povrchové vody – hlavně důsledky hnojení zemědělské půdyo ovzduší – území vzdáleně navazující na zástavbu obce o krajina – v širším kontextu v krajině částečně chybí

rozptýlená zeleň. Proto ozeleněné okolí nové farmy bude vítaným prvkem v krajině. Ochranu uvedených složek životního prostředí bude nutno zajistit realizací odpovídajících

opatření při stavbě nového areálu stájí a při aplikaci statkových hnojiv na zemědělskou půdu. Tato opatření jsou popsána v jednotlivých kapitolách oznámení a souhrnně jsou uvedena v kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.



Č Á S T D

D.KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

Nejzávažnějšími problémy živočišné výroby z hlediska možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo jsou obvykle: znečištění ovzduší amoniakem a pachovými látkami včetně jejich vlivu na obyvatele obce; uskladnění statkových hnojiv, manipulace s nimi ve výrobním areálu, při které je možná

kontaminace prostředí zejména podzemních a povrchových vod; aplikace statkových hnojiv na zemědělské pozemky s možností přehnojování, nevhodné doby

nebo způsobu aplikace a z toho plynoucí kontaminace prostředí; v menším rozsahu hlučnost a prašnost související s provozem stájí a jejich dopravní obsluhou;

Ostatní vlivy na životní prostředí jsou rozdílné podle konkrétních podmínek posuzovaného provozu. V našem případě, kdy je posuzována stavba nové produkční stáje dojnic v bezstelivové technologii ustájení, a přestavba stávajících objektů v areálu na stájové objekty v moderní technologii ustájení, bude vliv na obyvatelstvo a životní prostředí v obci minimální.

Významný vliv může mít i aplikace statkových hnojiv v blízkosti lokálních prvků ochrany přírody (remízky), v okolí potoků a rybníků.

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Pro obyvatelstvo obce Kojčice je asi nejpodstatnější vliv pachových látek. Emise pachových látek nelze objektivně vyčíslit a proto se jejich posouzení omezuje na stanovení ochranného pásma (OP) kolem objektů živočišné výroby. K tomu je používána metodika zveřejněná v ACTA HYGIENICA,EPIDEMIOLOGICA ET MICROBIOLOGICA č. 8/1999. Pro řešenou stavbu kravína byl zpracován Ing. Josefem Charouzkem návrh OP a předán investorovy k projednání a vyhlášení. Plné znění tohoto návrhu OP je pak uvedeno v přílohové části této dokumentace. Ověření zasažení území emisí amoniaku pak bylo provedeno rozptylovou studií (zpracoval Ing. Petr Dvořák –EKOPOR , České Budějovice). Plné znění této rozptylové studie je v přílohové části této dokumentace.

Provedená revise ochranného pásma prokazuje, že stavbou stájí chovu prasat ve stávajícím areálu nedojde k zasažení chráněné zástavby obce pachovými látkami ani amoniakem a nedojde zde tedy za normálních podmínek ke zhoršení životního prostředí v důsledku provozování stájí chovu prasat a bioplynové stanice. Ovlivněné území je mimo zástavbu obce.

Nejbližším objektem hygienické ochrany (OHO) je osamocený objekt v blízkosti areálu družstva. Toto území bude i po výstavbě nové stáje a přestavbě stájí pro chov skotu mimo hranice OP.



Dalším vlivem spíše obtěžujícím bude zvýšení frekvence dopravy. V souvislosti s provozem stájí chovu skotu dojde ke zvýšení dopravy, která se částečně dotkne i zástavby obce. Bude se jednat o max. 8 jízd za den navíc, z toho část přes zástavbu obce. Ovlivnění území hlukem v důsledku této přepravy je nepodstatné, stejně jako ovlivnění emisemi z vozidel, případně prachem. Kolem trasy přepravy dojde i k nevýznamnému ovlivnění pachovými látkami. Na vesnici není zápach hnoje nebo siláže (přechodně působící) ničím neobvyklým a obyvatelstvem je běžně akceptován. Významnější bude ovlivnění hlukem z provozu bioplynové stanice i když i toto bude v rámci hygienického limitu.

Sociálně ekonomický vliv stavby bude spíše pozitivní, i když v nově řešených stájích chovu skotu nevzniknou nové pracovní příležitosti - obsluhu zajistí stávající pracovníci přechodem ze stávajících stájí.

Vlivy na veřejné zdraví

Pozn.: Tato kapitola byla zpracována Ing. Monikou Zemancovou, která je držitelkou osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na veřejné zdraví rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví č. j. HEM-300-1.6.05/19411, pořadové číslo osvědčení 4/2010.

Za nejvíce nepříznivé vlivy provázející záměr výstavby nové stáje pro dojnice, dojírny, senážního žlabu a jímky na kejdu a rekonstrukci stávající stáje K200 a s tím související navýšení kapacity zemědělské farmy v Kojčicích lze označit vliv na akustickou situaci v území a vliv na kvalitu ovzduší. Ovlivnění těchto složek prostředí může pak ovlivňovat i zdravotní stav lidí v dotčené populaci. Jako podklad pro hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví slouží závěry rozptylové studie (EKOPR, 2011) a pracovní verze Dokumentace EIA podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, resp. příslušné kapitoly této dokumentace (Charouzek, 2010).

Stávající zemědělský areál tvoří východní část zástavby obce. Posuzovaným záměrem je rozšíření tohoto zemědělského areálu o nové objekty situované ve východní části stávajícího areálu, tedy o rozšíření směrem od zástavby obce. Územně plánovací dokumentací obce jsou plochy určené k rozšíření areálu vymezeny jako rozvojové plochy pro zemědělství. V obci Kojčice dle posledního sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001 trvale žilo 280 obyvatel, z toho 138 žen a 142 mužů.

Obyvatelstvo Kojčic podle věku Obyvatelstvo celkem 280

v tom ve věku

0-4 235-14 3115-19 1720-29 6030-39 3440-49 4150-59 3160-64 1065-74 20

75+nezj. 13

Domovní fond v obci KojčiceDomy úhrnem 77z toho domy obydlené 69

z úhrnu obydlených domů rodinné domy 66bytové domy 3



Bytový fond v obci KojčiceByty úhrnem 102

v tom

byty obydlené 93

z toho v rodinných domech 78v bytových domech 15

byty neobydlené v obydlených domech 1byty neobydlené v neobydlených domech 8

z toho podle původu obydlených přechodně 0sloužící k rekreaci 5

Dle aktuálních informací o obci (http://kojcice.cz/informace-o-obci) žije v současné době v Kojčicích přes 310 obyvatel z čehož je zřejmé, že za posledních 10 let se počet obyvatel výrazně zvýšil (cca o 30 obyvatel). Průměrný věk obyvatel činí 36 let. Obec se díky nové výstavbě rodinných domů poměrně rychle rozrůstá. Mezi lety 1990 - 2010 zde došlo k výstavbě 26 nových rodinných domků, z čehož 23 domů bylo nově vystavěno a 3 vznikly výstavbou nových domů na místě zbouraných původních objektů. V platné územně plánovací dokumentaci jsou vymezeny další rozvojové plochy pro výstavbu rodinných domů.

Realizací posuzovaného záměru dojde k provozování nových zdrojů hluku a polutantů ovzduší, dojde rovněž k mírnému zvýšení dopravní zátěže na komunikaci I. třídy č. 34 Pelhřimov – Humpolec a komunikaci III/13416, která prochází středem obce.

Hluk

Zvuky jsou přirozenou a důležitou součástí prostředí člověka, jsou základem řeči a příjmu informací, mohou přinášet příjemné zážitky. Zvuky příliš silné, příliš časté nebo působící v nevhodné situaci a době však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto zvuky, které jsou nechtěné, obtěžující nebo mají dokonce škodlivé účinky, nazývají hlukem, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je hluk do jisté míry třeba považovat za bezprahově působící noxu.

Dlouhodobé nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na účinky specifické, projevující se poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu na nichž se často podílí stresová reakce

a ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání, ovlivnění smyslově motorických funkcí a

koordinace. V komplexní podobě se mohou mimosluchové účinky hluku manifestovat ve formě poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve formě nemocí, u nichž působení hluku může přispět ke spuštění nebo urychlení

vlastního patologického děje.Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno

poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku, nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a vývoje plodu nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka.

Působení hluku v životním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje pouze nepřítomnost choroby, nýbrž je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů. WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o



nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočních hodinách.

V následující tabulce jsou v závislosti na průměrné intenzitě denní hlukové zátěže, odstupňované po 5 dB, znázorněny vybarvením hlavní nepříznivé účinky na zdraví a pohodu obyvatel, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Vycházejí z výsledků epidemiologických studií pro průměrnou populaci, takže s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba předpokládat možnost těchto účinků u citlivější části populace i při hladinách hluku významně nižších.

Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – denní doba (LAeq,6-22h)

Nepříznivý účinek dB(A)40-45 45-50 50-55 55-60 60-65 65-70 70+

Sluchové postižení 1 Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Kardiovaskulární poruchy vč. IM Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování

1 Přímá expozice hluku v interiéru

V průběhu výstavby nových objektů zemědělské farmy může přechodně dojít ke zhoršení akustické situace v daném území, a to v souvislosti s dopravou stavebního materiálu po komunikaci vedoucí středem obce a v souvislosti provádění zemních výkopových a stavebních prací. Šíření hluku ze samotné stavby bude dočasného charakteru (předpoklad 18 měsíců) a jeho šíření k obytné zástavbě obce bude cloněno stávajícími objekty zemědělského areálu. Dá se proto předpokládat, že v průběhu výstavby zůstane hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb bezpečně pod limitní hladinou 65 dB pro hluk ze stavební činnosti, která je daná nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Výpočtem ekvivalentní hladiny hluku se zohledněním útlumu hluku se vzdáleností provedeném v kapitole B.III.4.1 této dokumentace je predikováno, že ve vzdálenosti 100 m od staveniště bude úroveň akustického tlaku dosahovat hodnot méně než 45 dB. Díky příznivému akustickému pozadí, kdy v obci nejsou provozovány žádné větší zdroje hluku a vzhledem ke vzdálenosti nejbližší obytné zástavby a dočasnosti provádění stavebních prací je zvýšení akustické zátěže dotčeného území v etapě výstavby z hlediska vlivů na veřejné zdraví nevýznamné.

Doporučení pro fázi výstavby:

Před zahájením stavby doporučuji, aby obyvatelé z nejblíže situovaných objektů byli seznámeni s délkou a charakterem jednotlivých fází výstavby. Znají – li občané zasaženi hlukem účel a smysl hlučné činnosti, pak je jejich reakce na tento hluk příznivější a minimalizuje se tak stresová reakce a nepohoda. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou občané obracet se svými stížnostmi, žádostmi a dotazy.

Samotný provoz farmy, vzhledem ke vzdálenosti nejbližší obytné zástavby, nepředstavuje riziko překračování hygienického limitu 50 dB v denní a 40 dB v noční době v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. V zemědělském areálu nebudou provozovány žádné výrazné zdroje hluku. Nevýznamně ovlivňovat akustickou situaci v nejbližším okolí mohou pouze technologická zařízení ve stájích, mobilní mechanizmy zajišťující jejich obsluhu a zvuky vydávané samotnými chovanými zvířaty. Díky skutečnosti, že zemědělský areál v Kojčicích prakticky tvoří východní část souvislé zástavby obce, představují pro místní obyvatelé zvuky emitované z provozu areálu běžné, každodenní, známé a opakující se hluky, kterým zřejmě většina z místních obyvatel nevěnuje žádnou pozornost. Tyto zvuky jsou součástí hlukové kulisy jejich



obvyklého každodenního života. Z praxe je známá skutečnost, že hluky ze zemědělských areálů přijímají zejména venkovští obyvatelé tzv. za své, osvojují si je, nijak zvlášť na ně nereagují a časem je úplně přestávají vnímat. Při vnímání hluku hraje rovněž významnou roli vztah, jaký příjemce hluku má ke zdroji hluku. Vzhledem k tomu, že Zemědělské družstvo Kojčice je největším zaměstnavatelem v obci, neměly by imise akustického tlaku z přestavěného a rozšířeného zemědělského areálu vyvolávat ani pocity obtěžování u místní populace.

Doporučení pro fázi provozu:

Provést ozelenění celého areálu zemědělské farmy, které bude kromě estetických funkcí sloužit i k omezení šíření a tlumení akustických emisí.

Další hlukové emise budou produkovány vyvolanou dopravou podél využívaných veřejných komunikací. Vyvolaná doprava bude nízké intenzity (oproti současnému stavu se navýší o cca 8 jízd denně), bude nepravidelná, soustředěná převážně do jarního a podzimního období. Průměrně byla intenzita vyvolané dopravy související s obsluhou zemědělského areálu v Kojčicích po jeho přestavbě a rozšíření vyčíslena na 16 jízd nákladních aut a traktorů denně a 2 jízdy osobních či dodávkových automobilů denně. Intenzita dopravy na přilehlém úseku komunikace č. I/34 dle výsledků celostátního sčítání dopravy Ředitelství silnic a dálnic v roce 2005 čítala v celoročním průměru 12 299 – 13 427 denních průjezdů, intenzita na komunikaci III/03416 vedoucí středem Kojčic není známá, avšak dá se odhadnout na první desítky denních jízd. Z principu energetického sčítání hladin hluku plyne, že při zdvojnásobení celkové intenzity dopravy dochází k nárůstu hladiny hluku přesně o 3 dB. Zásadní vliv na emise hluku z komunikací přitom má nákladní doprava. Vyvolané příspěvky dopravního hluku související s provozem posuzované farmy tak budou nabývat hodnot max. desetin decibelu. Takto odhadnuté nárůsty hladiny hluku z dopravy nejsou akusticky významné, jsou objektivně měřením prakticky neprokazatelné a jsou řádově menší než je hodnota rozpoznatelná lidským sluchem (2 – 3 dB). Dle hlavním hygienikem schváleného dokumentu „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem – obecný rámec“ ze dne 13. 10. 2008, resp. jeho bodu č. 9, zveřejněném na stránkách Národní referenční laboratoře při Státním zdravotním ústavu (http://www.nrl.cz/index.php?cat=4), nelze považovat za hodnotitelnou změnu rozdíl hlukového ukazatele pohybující se v intervalu do 0,9 dB.

Doprava obsluhující provoz zemědělské farmy se na dotčených komunikacích stane součástí běžné dopravy a v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění (zákon o ochraně veřejného zdraví) a dalšími předpisy je zodpovědnost za celkový hluk z dopravy určena podle vlastnických vztahů ke konkrétním komunikacím. Vlastník posuzovaného záměru je tak přímo zodpovědný pouze za hlukové vlivy z dopravy provozované na území jeho pozemků nebo po jeho komunikacích. V daném případě se bude jednat o pojezdy v samotném areálu farmy, která však svými objekty dostatečně stíní šíření hluku směrem k zástavbě a lze tedy s jistotou vyloučit překračování platných limitů hluku.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že v souvislosti s realizací posuzovaného záměru nedojde ke změnám hlukové zátěže v daném území. Z tohoto konstatování vyplývá, že akustické imise související s rekonstrukcí stávajících a výstavbou a provozem nových objektů v zemědělském areálu Kojčice nebudou mít negativní vliv na veřejné zdraví.

Imise polutantů ovzduší

Přílohou dokumentace je rozptylová studie (EKOPOR, 2011), která hodnotí možný vliv provozu zemědělského areálu v Kojčicích na imisní zatížení ovzduší, a to z hlediska klasické škodliviny emitované ze zemědělských provozů – amoniak NH3. Emisní příspěvky CO2, celkového tepla, prachu a škodlivin z výfukových plynů spalovacích motorů jsou vyčísleny a komentovány v kapitole B.III.1. této dokumentace.



Dle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastní se zhoršenou kvalitou ovzduší (tzv. OZKO), na základě dat za rok 2008 (viz věstník MŽP 4/2010) nejsou na území spravovaném stavebním úřadem Pelhřimov, kam spadají i Kojčice, překračovány stanovené limitní hodnoty krátkodobých (denních) ani dlouhodobých (ročních) koncentrací sledovaných polutantů ovzduší. Na 0,5 % území došlo v roce 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, dle grafického vyjádření však toto území neleží na katastru Kojčic. Imisní pozadí předmětného území lze tedy charakterizovat jako příznivé.

Dobrá kvalita ovzduší na katastrálním území obce Kojčice je dána poměrně nízkou intenzitou dopravy na komunikacích v obci (zdroje z kategorie REZZO4 - silniční motorová doprava, mobilní zdroje), absencí průmyslových provozů a dodržováním zásad správné zemědělské praxe místního zemědělského podniku. Při nepříznivých rozptylových podmínkách v zimních měsících roku mohou kvalitu ovzduší v obci zhoršovat místní lokální topeniště (REZZO3 - malé stacionární zdroje). V určité míře kvalitu ovzduší v obci ovlivňují i dálkové přenosy, při nichž se uplatňuje transport znečištění z území ležícího mimo obec, zejména z Pelhřimova a nedalekých intenzivně pojížděných silnic I/34, ale i D1.

Prachové částice a bioaerosol

Pevné částice z chovů hospodářských zvířat obsahují fekální částice, částečky krmiva, buňky kůže a produkty mikrobiálních reakcí výkalů a krmiva. Hlavní komponentou prachu (pevných částic) z provozů hospodářských zvířat jsou bioaerosoly, resp. částice biologického původu, které obsahují mikroorganismy jako bakterie a jejich spóry, houby, plísně, viry a produkty mikroorganismů (endotoxiny, peptidoglykany) a dále rostlinné pyly a alergeny. Toto bakteriální složení bioaerosolu a jeho možný vliv na veřejné zdraví nebylo zatím dostatečně prostudováno, inhalace toxinů a bioaerosolů naadsorbovaných na prach je asociováno s respiračními chorobami (chronický kašel, astma, zánět průdušek), komponenty buněčné stěny hub (b-1,3 glukany) pak asociují plicní záněty. Za předpokladu účinného zabezpečení chovu budou eliminována hlavní předpokládaná zdravotní rizika jako infekční aerosol a alergeny. Díky použití moderních technologií a nahrazení současného stelivového stání za bezstelivové dojde ke snížení emisí prachových částic z objektů stájí a tím ke snížení míry expozice bioaerosolu a jejího zdravotního dopadu na okolní obyvatelstvo.

Emise z vyvolané dopravy

Možné hodnoty příspěvků emisí polutantů z výfukových plynů budou vzhledem k nízké intenzitě vyvolané dopravy velice nízké a z pohledu možného vlivu na veřejné zdraví nevýznamné. Z predikce výhledového stavu vývoje dopravy a s tím souvisejícího znečištění ovzduší se dá odvodit závěr, že vyvolaná doprava jako liniový zdroj znečišťování ovzduší emisemi ze spalovacích motorů nezpůsobí překračování imisních limitů průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a výsledná kvalita ovzduší tak bude určována stávajícím pozadím v zájmové oblasti. Z tohoto důvodu je hodnocení vlivů na veřejné zdraví v kontextu znečištění ovzduší nadále provedeno pouze pro amoniak NH3, a to na základě modelově vyčíslených průměrných ročních příspěvků této škodliviny, neboť možné negativní vlivy na veřejné zdraví se projevují až po dlouhodobé trvalé expozici škodlivým noxám.

NH3 emitovaný ze samotného areáluAmoniak je bezbarvý plyn dráždivého zápachu, pod tlakem je kapalný, ve vodě se dobře

rozpouští na hydroxid amonný (látka škodlivá vodám I. kategorie). Jedná se o látku toxickou pro zdraví, v kapalném stavu jde o žíravinu, která působí žíravě i při velkém zředění. Ve volném ovzduší je amoniak velmi nestálý, rychle oxiduje na nitráty a reaguje s vodními parami v ovzduší. Je lehčí než vzduch, proto rychle stoupá do vyšších vrstev atmosféry. Při vysokých koncentracích v ovzduší jsou účinky amoniaku dráždivé, vyvolává kašel, dýchavičnost, bolest v krku, slzení a pálení očí,



dráždění kůže. Systémové účinky má na plíce, ledviny, může vyvolat potrat. Jednorázová expozice vysokým koncentracím může způsobit chronickou bronchitidu. Opakovaná expozice může způsobit chronické dráždění respiračního traktu - kašel, astma, obtížné dýchání při námaze a také bolesti hlavy, sípot, ospalost až netečnost .

Množství amoniaku emitovaného z posuzované zemědělské farmy v Kojčicích však může obtěžovat pouze zápachem a narušovat tak faktory pohody místních obyvatel. Od 1. 8. 2006 vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR, která zavádí nová pravidla v kontrole intenzity obtěžování zápachem. Tato nová vyhláška č. 362/2006 Sb. ruší posuzování pachové zátěže pomocí přesných limitů tzv. pachových jednotek a zavádí nový systém založený na množství stížností. Ten by měl lépe odrážet subjektivní pocity lidí. Dříve mohl producent limit dodržovat, a přesto mohli lidé v okolí vnímat zápach jako obtěžující. Nyní stačí 20 stížností na zápach od osob majících trvalé bydliště nebo pracujících v okolí zdroje zápachu a Česká inspekce životního prostředí musí provést šetření. To spočívá v kontrole schválených technologických postupů a dodržování všech zákonných ustanovení.

Imisní koncentrace amoniaku v ovzduší není v současné době v ČR limitována žádným legislativním předpisem. Poslední novela nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kde bylo stanoveno, že nejvyšší přípustná 24hodinová koncentrace amoniaku v ovzduší u obytné zástavby je 100 μg.m-3, tento limit zrušila. Státní zdravotní ústav v Praze doporučuje nejvyšší přípustnou krátkodobou (hodinovou) koncentraci amoniaku v ovzduší ve výši 200 mg. m-3.

Americká agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. EPA) v databázi IRIS stanovila hodnotu referenční koncentrace (koncentrace, která při celoživotní inhalační expozici populace včetně citlivých skupin pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví) v úrovni RfC = 0,1 mg.m-3. U.S. EPA v databázích koncentrací založených na riziku Risk Based Concentrations (RBC) 2007 uvádí pro amoniak ve vnějším ovzduší koncentraci 100 g.m-3, při které je dosažena hraniční ještě akceptovatelná míra toxického rizika. Americký úřad pro řízení zdravotních rizik v Kalifornii (Cal/EPA) stanovil pro amoniak akutní referenční expoziční limit REL= 3,2 mg.m-3 pro dobu trvání expozice 1 hodiny a chronický referenční expoziční limit REL = 0,2 mg.m-3 s účinkem na respirační systém. Akutní REL vychází ze studií na dobrovolnících a chronický REL vychází studie založené na pracovních expozicích.

Americká hygienická asociace v průmyslu (AIHA) uvádí nejnižší čichový práh amoniaku okolo hodnoty 27 g.m-3, Japonské centrum životního prostředí uvádí čichový práh NH3 v úrovni 1mg.m-3.

Koncentrace amoniaku emitované do ovzduší v souvislosti s provozem přestavěného a rozšířeného zemědělského areálu v Kojčicích jsou v rozptylové studii stanoveny bez zahrnutí používaných snižujících technologií, tedy nejméně příznivý stav. Pozaďové hodnoty ročních průměrů amoniaku byly na základě výsledků měření na nejbližší stanici Mikulov – Sedlec za rok 2009 (charakterizována jako pozaďová venkovská s oblastním měřítkem reprezentativnosti desítky až stovky km – vzdálenost od předmětného areálu přibližně 130 km) stanoveny na úrovni 1,3 µg.m-3. Vyčíslené maximální příspěvky průměrných ročních koncentrací amoniaku v ovzduší nepřekračují hodnotu 13,96 μg.m-3, což je hodnota velice nízká a může jí být dosahováno pouze v bezprostředním okolí farmy. V součtu s imisním pozadím pak průměrné roční koncentrace amoniaku v ovzduší nepřesahují 15,3 µg.m-3. Maximální vypočtené krátkodobé - denní koncentrace amoniaku byly vyčísleny rozptylovou studií do 16,736 μg.m-3 NH, maxima hodinových koncentrací, která mohou být dosahováno pouze v bezprostředním okolí farmy, resp. v jejím areálu, dosahují hodnoty 821,4 µg.m-3. Z kartografické prezentace výsledků rozptylové studie vyplývá, že v prostoru obytné zástavby se budou ve výhledu maximální krátkodobé koncentrace NH3 pohybovat v úrovních o řád nižších.



Při uvažování vyčíslených maximálních hodnot a standardního expozičního scénáře lze provést charakterizaci rizika expozicím NH3 jako látky s prahovým účinkem pomocí výpočtu tzv. indexu nebezpečnosti (HI – hazard index). Podstatou výpočtu je srovnání výsledku hodnocení expozice, tedy expoziční dávky, s expozičním limitem, tj. toxikologicky akceptovatelným (tolerovatelným) přívodem látky:

HI = expozice / RfC, kde:

Expozice – průměrná denní expozice nebo průměrný denní přívod látky, který připadá v úvahu po celý život jednotlivce (předpokládaná průměrná roční koncentrace škodliviny v ovzduší)

RfC (Referenc concentration) – denní expozice (odhadnutá v rozpětí jednoho řádu), která při celoživotní inhalační expozici populace, vč. citlivých skupin, pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví (nejvyšší bezpečná koncentrace v ovzduší); je vyjadřovaná jako přívod látky na jednotku tělesné hmotnosti za jednotku času (mg/kg/den). Dle US EPA je RfC pro NH3 100 μg.m-3.

Hodnocení indexu toxické nebezpečnosti látky vychází z úvahy, že je-li předpokládaná expozice menší než RfC (HI< 1), pak je natolik nízká, že se v exponované populaci nedostaví ani kritický účinek. Tak nízká expozice sebou nenese žádná toxikologická zdravotní rizika. Pokud je HI větší

než 1, hrozí zvýšené zdravotní riziko, i když mírné překročení hodnoty 1 po krátkou dobu nepředstavuje ještě závažnou míru rizika. Výpočtem indexu nebezpečnosti pro vyčíslené maximální

průměrné roční koncentrace NH3 ve výši 13,96 g.m-3 dostáváme hodnotu HI = 13,96 / 100 = 0,1396 < 1.

Při srovnání vypočtených hodinových koncentrací s nejnižším čichových prahem amoniaku 27 g.m-3 (AIHA) bychom mohli u citlivých jedinců předpokládat obtěžování zápachem, naopak s čichovým prahem amoniaku 1mg.m-3 (Japonsko) není předpoklad obtěžování dotčené populace zápachem.

Přílohou č. 4 dokumentace je návrh ochranného pásma (Charouzek, 2010), které bude stanoveno pro celý zemědělský areál po ukončení rekonstrukce a výstavby nových objektů resp. před zahájením provozu farmy s navýšenou kapacitou chovu. Vzhledem k tomu, že pro pachové vjemy jsou rozhodující okamžité výkyvy koncentrace pachových látek v ovzduší, bude uvnitř vymezeného a vyhlášeného ochranného pásma stanovena stavební uzávěra pro chráněnou zástavbu. Dle projektu návrhu ochranného pásma nezasahuje toto ochranné pásmo do zástavby obce Kojčice ani nepokrývá žádné budovy. Vzhledem k tomu, že mimo hranice vymezeného ochranného pásma nebude docházet k překračování přípustných koncentrací amoniaku, dá se bezpečně konstatovat, že obytná zástavba obce Kojčice nebude zasažena zvýšenými koncentracemi NH3, analogicky ani jinými pachovými látkami. Navržená nová výsadba zeleně vytvoří vhodnou bariéru pro případné šíření polutantů ovzduší směrem k zástavbě obce. Realizací navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení či kompenzaci nepříznivých vlivů, uvedených v kapitole D.IV této dokumentace dojde k dalšímu omezení vzniku a šíření emisí polutantů ovzduší.

Imise amoniaku související s provozem rozšířeného zemědělském areálu v Kojčicích nebudou mít negativní vliv na veřejné zdraví.

Shrnutí

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo provedeno na základě porovnání výstupů rozptylové studie a přílušných kapitol dokumentace řešících hluk s legislativně stanovenými imisními limity a doporučenými hodnotami WHO, SZÚ, US EPA apod.

K tomu je nutné poznamenat, že v imisních limitech polutantů ovzduší je zohledněn bezpečnostní koeficient, který zajišťuje, že stanovené imisní limity jsou hluboko pod úrovní, nad níž by se mohly projevit negativní vlivy na veřejné zdraví. Při stanovení imisních limitů jednotlivých škodlivin se totiž postupuje tak, že nejvyšší úroveň expozice, při které ještě není pozorována



nepříznivá odpověď na statisticky významné úrovni, se dělí modifikujícím faktorem a výsledná hodnota se následně znovu dělí faktorem nejistoty. Důsledkem tohoto postupu je, že škodlivé účinky jednotlivých látek se projevují až při několikanásobném překročení stanoveného limitu.

Naopak je nezbytné si uvědomit, že účinky hluku jsou variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně apod. V praxi se proto nezřídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 – 20 % celého populace. Se zvýšeným rizikem výrazného obtěžování hlukem je nutné počítat u lidí senzitivních, citlivých, u lidí majících obavy z určitého zdroje hluku a lidí, kteří cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. Akustické pozadí v obci a předpokládané příspěvky hluku z provozu zemědělského areálu nejsou podloženy přímým měřením, avšak jsou stanoveny na základě odborného odhadu. Pokud by se v praxi uvedené předpoklady nepotvrdily, bylo by nezbytné přijmout taková protihluková opatření, která by zajistila dodržení hodnoty akustického tlaku 50 dB v denní a 40 dB v noční době v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb.

I přes výše uvedené lze téměř s jistotou konstatovat, že realizací posuzovaného záměru nedojde k překračování imisních limitů hluku a prahových koncentrací polutantů ovzduší. Rozšíření a provoz zemědělského areálu v Kojčicích přispěje k celkovým imisním koncentracím polutantů ovzduší a hladinám akustického tlaku u nejbližší obytné zástavby pouze malou měrou a nepřináší zvýšené riziko negativního ovlivnění veřejného zdraví.

Sociální a ekonomické vlivy

Posuzovaný záměr rekonstrukce a dostavby zemědělské farmy v Kojčicích se svým charakterem nijak nevymyká již existujícím zavedeným aktivitám ve stávajících objektech farmy. Záměr by tedy neměl vyvolávat nedůvěru, ohrožení místních zvyklostí ani pocity obav z neznámého u místních obyvatel, kteří již mají dlouholeté zkušenosti s provozem této farmy. Stěžejním opatřením bude řádné dodržování technologických postupů, plánu organického hnojení apod. Důležitá bude při výstavbě a provozu farmy rovněž řádná komunikace a spolupráce s obyvateli nejbližší zástavby a vstřícné reakce na jejich případné podněty a připomínky.

Při dostavbě farmy nedojde k záboru přírodně cenných či parkových ploch, nedojde ani ke kácení žádných vzrostlých stromů, což obvykle vyvolává pocity narušování či devastace životního prostředí a s tím spojené negativní reakce místních obyvatel. Naopak dostavbou areálu dojde ke zlepšení vzhledu jednotlivých budov farmy, její celkově estetický vzhled pak doplní navržené výsadby zeleně.

V kontextu ekonomickém přináší posuzovaný záměr dopady pozitivní, spočívající ve zlepšení rentability farmy a přes organické hnojení i kvality a výnosnosti zemědělské půdy. Rovněž dojde ke výraznému zvýšení produktivity práce, ekologické bezpečnosti stájí a zlepšení komfortu ustájení a zoohygienických podmínek skotu. Oznamovatel (Zemědělské družstvo Kojčice) je největší firmou a největším zaměstnavatelem v Kojčicích s vysokým standardem péče o zaměstnance, a proto svým zaměstnancům může garantovat trvalé sociální jistoty.

Realizace záměru nevyvolá změnu životní úrovně místního obyvatelstva, ani pravděpodobně nezmění jejich dosavadní návyky. Záměr neovlivní strukturu obyvatel v daném území – např. dle věku, zastoupení pohlaví, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti atd.

Použité informační zdroje: SZÚ Praha: Autorizační návod AN 15/04 verze 2 k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku,

2007 s korekcí dle nejnovějších poznatků WHO v oblasti vlivů hluku na lidské zdraví



Peter S.Thorne, PhD. : Iowa Concentrated Animal Feeding Operation Air Quality Study, Chapter 3.0 Air Quality Issues, The University of Iowa, 2003

James A. Merchant, MD, DrPH, Joel Kline, MD, Kelley J.Donham,DVM, Dwaine S.Bundy, PhD, PE, Carol J.Hodne, PhD Iowa Concentrated Animal Feeding Operation Air Quality Study, Chapter 6.3 Human Health Effects, The University of Iowa, 2003

Cal/EPA : OEHHA (Office of Environmental Health Hazard Assessment), Determination of Acute Reference Exposure Levels for Airborne Toxicants, Acute toxicity summary Ammonia, March 1999

Cal/EPA : OEHHA (Office of Environmental Health Hazard Assessment, Chronic toxicity summary Ammonia, 2004

Cal/EPA : OEHHA (Office of Environmental Health Hazard Assessment) : Air,Toxicity Criteria Database

US EPA : Database IRIS (Integrated Risk Information System), ammonia, hydrogen sulfide Last updated July 2009

US EPA: Risk-Based Concentration Table, EPA Region III RBC Table, April 2009

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima:

Jak už bylo popsáno v předchozí kapitole nejvýznamnější vliv na ovzduší budou mít emise amoniaku ze stájí , emise pachových látek . Emise amoniaku se proti stávajícímu stavu v lokalitě zvýší z dnešních 9,351 t NH3.rok-1 na 17,952 t NH3.rok-1, tj. o 8,601 t NH3. rok-1, což je zvýšení sice významné (o 92 %), ale neovlivní významně ovzduší v katastru obce a vůbec ne v zástavbě obce. Amoniak je lehčí než vzduch, ze stájí stoupá vzhůru, kde se ředí a degraduje. S negativním ovlivněním širšího okolí stájí nelze uvažovat.Podle závěrů rozptylové studie považuji za dobré provést srovnání pro referenční bod, který je nejblíže chráněné zástavbě (dům na parc. č… na hranici navrženého ochranného pásma) a to RB 115, kde krátkodobé maximum imisí amoniaku činí 154,527 g/m3 a 24 hodinový průměr 4,481g/m3. Z toho lze usoudit, že 8 hodinový průměr se bude pohybovat někde mezi těmito hodnotami tedy pod původně stanoveným imisním limitem pro amoniak tj .100 g/m3.K překračování doporučených krátkodobých imisních koncentrací amoniaku podle SZÚ tj. 200 g/m3 (nezávazná hodnota) dochází jen v bezprostředním okolí stájí, což je situace běžná, nedochází k překročení za hranicí ochranného pásma a tedy je vyhověno závěrům rozptylové studie.V současné době platí zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., v aktuálním znění, včetně prováděcích předpisů. Podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, patří zemědělský areál s produkcí amoniaku 9,351 t/rok do středních zdrojů znečišťování ovzduší. Jeho zařazení se dostavbou nové stáje a přestavbou stávajících stájí pro chov skotu změní- produkcí amoniaku 17,952 t/rok přejde do kategorie v e l k ý c h zdrojů znečišťování ovzduší.Emise pachových látek nelze množstevně výpočtově stanovit. Dosah těchto emisí je pak vymezen návrhem ochranného pásma zpracovaným podle metodiky AHEM a doloženým v příloze oznámení. Tato metoda je v současné době jedinou dostupnou metodou hodnotící objektivně pachové látky a jejich dosah.Problematiku ochrany ovzduší ve vztahu ke chráněným objektům – objektům hygienické ochrany (OHO) standardně řeší návrh ochranného pásma. Tato problematika je podrobně rozebrána v předchozích kapitolách.Z pohledu vlivů v širším území je třeba zdůraznit vlivy amoniaku a pachových látek při aplikaci statkových hnojiv na pole. Ty lze do určité míry eliminovat včasným zapravením do půdy – do 24 hodin po aplikaci. Ovlivnění klimatických poměrů v území bude zanedbatelné.



D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky:

Ve výrobním areálu Zemědělského družstva Kojčice v Kojčicích působí řada zdrojů hluku. Kromě hluku působeného vlastními chovanými zvířaty jsou to hluky z provozu technologických zařízení (hlavně posklizňová linka obilí), dopravních prostředků, trafostanice apod. Tyto zdroje hluku nejsou nijak významné a pohybují se mírně nad hlukem pozadí.V nově řešených stájích chovu skotu budou i nové zdroje hluku – technologie dojení (chladící jednotky).Všechny tyto zdroje hluku jsou ve vztahu k zástavbě obce ne příliš významnými zdroji hluku, jejich vliv je zohledněn v kapitole B.III.4 a autor dokumentace dospěl k závěru, že zde nebudou působit žádné významné zdroje hluku a není důvod pro zpracování hlukové studie. Významnější zdroje hluku a vibrací se zde mohou objevit při provádění stavby stájí. Tyto zdroje hluku v území působí krátkodobě a nebudou pro hlukovou zátěž významné. Zatížení území hlukem a vibracemi při provádění stavby je pak podrobně hodnoceno v kapitole B.III.4.1.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody:

Vlivy stáje a jejího provozu na povrchové a podzemní vody se mohou projevit při provozní nekázni obsluhy nebo při havarijních stavech. Stáje, jímka na kejdu, kejdová kanalizace, výdejní plocha u jímky budou stavebně provedeny jako nepropustné objekty, budou vybaveny hydroizolací a kontrolním systémem úniku. Před uvedením do provozu budou jímky podrobeny zkoušce těsnosti.Nejvýznamnější vlivy na povrchové a podzemní vody by mohla mít nesprávná aplikace statkových hnojiv na pozemky. Jak jsem již zmínil dříve, ke kolaudaci stavby předloží investor aktualizovaný plán organického hnojení.V tomto plánu bude mimo jiné uvedeno:

zákaz aplikace statkových hnojiv na hlouběji promrzlou půdu, půdu zasněženou vrstvou sněhu více než 5 cm, půdu silně zvodnělou;

zákaz aplikace hnoje a močůvky do ochranných pásem obytné zástavby (pro hnůj, močůvku a kejdu skotu je to 100 m) bez následného zapravení do půdy;

povinnost urychleného zapravení statkových hnojiv do půdy (do 24 hodin po aplikaci); zákaz aplikace statkových hnojiv na svažitých pozemcích nad 80 bez okamžitého zapravení

do půdy nebo v době kdy lze očekávat dešťové srážky apod.; zákaz aplikace statkových hnojiv v těsném okolí (podle svažitosti pozemku) potoků nebo

rybníků; zákaz aplikace statkových hnojiv na plochy ochranných pásem vodních zdrojů, kde je to

uvedeno v provozním řádu nebo to plyne z obecně platného předpisu nebo správního rozhodnutí;

zákaz aplikace statkových hnojiv na plochách významných z hlediska ochrany přírody, kde by to mohlo vést k narušení vegetace apod. a kde je toto zakázáno správním rozhodnutím;

Dále je nutno akceptovat i opatření plynoucí z nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění NV č. 219/2007 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.Z hlediska principu předběžné opatrnosti je možné konstatovat, že ani v případě přívalového deště, při němž by mohlo dojít k zatopení okolí jímky, nehrozí okolnímu prostředí významné riziko - jímka bude proti vyplavení přívalovou vodou chráněna vyvedením okraje dostatečně vysoko nad okolní terén.



V areálu budou skladovány i jiné látky nebezpečné vodám jako jsou stájové dezinfekce. Ty budou uloženy ve stavebně zabezpečeném prostoru skladu. Stejné platí i o nebezpečných odpadech vznikajících při provozu stáje .V následující kapitole je pak provedeno vyhodnocení zatížení území živočišnou výrobou z čehož lze vyvozovat i možné vlivy na povrchové a podzemní vody v důsledku vyvážení statkových hnojiv na pole. Při roční produkci kejdy skotu 9 877 t .rok-1 se dávkou 60-100 t/ha vyhnojí 164,6 ha orné půdy. Další orná půda bude hnojena hnojem skotu v dávce cca 40 t/ha (dávka je závislá na hnojené plodině a půdních rozborech –viz nitrátová směrnice. Při celkové produkci hnoje 8 327 t/rok se dávkou 40 t/ha ročně vyhnojí až 208,2 ha. Celkem bude hnojem a kejdou z produkce celého družstva ročně vyhnojeno cca 372,8 ha orné půdy.Orná půda bude hnojena 1 x za 4- 5 let, což je optimální stav. Podrobné vyhodnocení pro celé družstvo je provedeno v následující kapitole.

D.I.5. Vlivy na půdu:

Pro stavbu nového kravína je určeno staveniště převážně na zemědělské půdě navazující na zemědělský areál východním směrem. Bude tedy třeba provést vyčlenění plochy staveniště ze zemědělského půdního fondu. Pozemky určené k zástavbě jsou vedeny jako orná půda III. třídy ochrany. Plocha staveniště je zahrnuta v územním plánu obce jako rozvojová plocha pro zemědělství.Pro udržení úrodnosti půdy je pak důležité do půdy doplňovat živiny a organickou hmotu. K tomu zemědělství využívá statkových hnojiv. Produkce statkových hnojiv je pak velmi důležitá pro udržení úrodnosti půd a každý zemědělský podnik se snaží vyprodukovat tolik statkových hnojiv, kolik jich potřebuje k vyhnojení celé výměry orné půdy alespoň 1 x za 4 roky.ZD Kojčice hospodaří na ploše 1 713 ha zemědělské půdy z níž 1 356 ha je půda orná. Do hospodářského obvodu zemědělského družstva patří katastry obcí Kojčice, Pobistrýce, Svépravice, Dehtáře, Chvojnov, Radětín, Hodějovice, Služátky, Útěchovičky a Milotice. V těchto obcích (místních částech) jsou umístěny následující objekty chovu zvířat (stav po dostavbě nového kravína):

Umístění objektu ŽV

Objekt, počet a kategorie zvířat(průměrné stavy)

Přepočet na DJ

Roční produkce hnoje v t

Roční produkce

kejdyt/rok

Kojčice Nový kravín - 410 D 451,0 9 877Kravín K 200 - 155 D + VBJ 183,0 1 482Telata v MV 175 Tmv 26,2 257Telata v RV 125 Trv 35,0 343

Chvojnov Kravín K 96 96 D 105,6 855Výkrm prasat 200 VP 28,0 185

Krasíkovice Kravín K 200 196 D 215,6 1 746Telata v RV 50 Trv 14,0 137Porodna prasnic 49 PP 21,6 123

Svépravice Jalovice 80 J 49,6 397OMD -výkrm býků 300 B 219,0 1 752Výkrm prasat 100 VP 14,0 92

Pobistrýce Jalovice 49 J 30,4 243Hodějovice Jalovice 144 J 89,3 715Celkem 1482,3 8 327 9 877



Zatížení zemědělské půdy živočišnou výrobou:Zemědělské družstvo hospodaří na 1 713 ha zemědělské půdy, 1 356 ha orné půdy. Ve všech stájích je ustájeno (po dostavbě) 1 482,3 DJ , v přepočtu 0,86 DJ/ha. Zatížení zemědělské půdy živočišnou výrobou je nízké a nehrozí, že by zemědělská půda byla přehnojována statkovými hnojivy. Z uvedené výměry zemědělské půdy tvoří cca 10 % (tj. 172 ha) pozemky, které spadají do ochranných pásem vodních zdrojů. Kde je hnojení omezeno.Při roční produkci hnoje 8 327 t .rok-1 se dávkou 40 t/ha vyhnojí 208,2 ha orné půdy. Další orná půda bude hnojena kejdou skotu v dávce cca 60 – 100 t/ha (dávka je závislá na hnojené plodině a je možné ji rozdělit i do několika dílčích dávek během roku) . Při celkové produkci kejdy 9 877 t/rok se dávkou 60 t/ha ročně vyhnojí až 164,6 ha. Celkem bude hnojem a kejdou ročně vyhnojeno cca 372,8 ha.Bez omezení lze tedy hnojit cca 1220 ha orné půdy. Orná půda bude hnojena 1 x za 4 roky, což je optimální stav. Družstvo nebude plně soběstačné v organickém hnojení (i když toto lze říci přesně teprve po provedení půdních rozborů a bilanci živin) a nebude nuceno výrazněji využívat jiné zdroje hnojiv .Nedostatečná produkce statkových hnojiv pak nutí zemědělské podniky používat ve větším rozsahu neekologická hnojiva – průmyslová hnojiva.Zemědělský podnik má zpracován plán organického hnojení, který bude po dostavbě nové stáje aktualizován.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje:

Stavbou a provozem nového kravína nebude dotčeno horninové prostředí ani přírodní zdroje. Stavba bude provedena tak, aby nebyla zdrojem pronikání závadných látek do horninového prostředí.

D.I.7. Vlivy na faunu , flóru a ekosystémy:

V ploše staveniště ani v jeho blízkém okolí nejsou žádné cenné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Cenné prvky ochrany přírody jsou v údolních nivách potoků a mohly by být dotčeny při nesprávné aplikaci statkových hnojiv na pozemky. Ochrana těchto prvků přírody bude zabezpečena plánem organického hnojení.

D.I.8. Vlivy na krajinu:

Stavba kravína jako taková bude mít na krajinu minimální vliv. Stávající zemědělský areál je vhodně umístěn a krajinný ráz byl narušen již při jeho budování. Nová stavba bude umístěna ve vazbě na tento areál a nebude výrazněji narušovat krajinný ráz. Proto zmírnění vlivu stavby (ale i celého areálu) na krajinu doporučuji zpracovat jako součást projektu plán ozelenění celého zemědělského areálu a jeho zapojení do krajiny prostřednictvím zeleně. Při zpracování tohoto plánu je třeba respektovat běžné zásady, které jsou zpravidla stanoveny v ÚSES. Plánovaný záměr stavby kravína pro 480 dojnic v návaznosti na stávající zemědělský areál Zašovice bude mít vliv různé intenzity na rysy a hodnoty uvedené v § 12 zákona č. 114 /1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

zásah do přírodních hodnot slabý vliv zásah do významných krajinných prvků žádný vliv zásah do zvláště chráněných území žádný vliv zásah do kulturních a historických hodnot žádný vliv zásah do estetických hodnot slabý vliv



zásah do kulturních dominant žádný vliv zásah do harmonického měřítka slabý vliv zásah do harmonických vztahů slabý vliv

Z uvedené charakteristiky je zřejmé, do jaké míry zasahuje navrhovaná stavba do identifikovaných hodnot. Stupnice zásahu do krajinného rázu je vždy relativní a do značné míry subjektivní.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky:

V zájmovém území stavby ani jeho blízkém okolí není žádný hmotný majetek, který by přímo nesouvisel s provozem zemědělského areálu a se zemědělskou činností investora. Nejbližší kulturní památky jsou v zástavbě obce od staveniště značně vzdálené a nebudou stavbou dotčeny.

D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

Nová stavba stáje pro 410 dojnic, která doplňuje stávající zemědělský areál Kojčice má poměrně malý vliv na kvalitu životního prostředí v zájmové oblasti. Vlivy zasažené území je malé a je vymezeno ochranným pásmem. Uvnitř tohoto ochranného pásma se nenachází žádný chráněný objekt ani prvek ochrany přírody. V místě kontaktu se zástavbou obce toto nové ochranné pásmo prakticky kopíruje hranici již vyhlášeného ochranného pásma. Negativní vlivy může do určité míry eliminovat i dobré provedení ozelenění areálu, nejen jako součást ochranného pásma, ale i jako důležitý činitel krajinného rázu – krajinotvorný prvek. Právě z hlediska krajinného rázu bude důležité zpracování projektu ozelenění a jeho důsledná realizace.Významnější vlivy bude mít rozvoz a aplikace statkových hnojiv na zemědělskou půdu. Jedná se o vlivy na poměrně velké ploše - hnůj a kejda skotu na 1356 ha orné půdy, močůvka pak ještě na ploše luk. Právě část luk navazuje na území cenné z hlediska ochrany přírody – údolní nivy vodních toků, remízky apod. i z hlediska vodohospodářského – III. stupeň ochranného pásma Vodního díla Švihov na Želivce. Zde bude velice důležité dodržování zásad správného používání statkových hnojiv, které vymezí aktualizovaný plán organického hnojení.Předkládaný záměr nebude vykazovat žádné nepříznivé vlivy přesahující hranice státu.

D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

Chovy hospodářských zvířat nejsou provozy, v nichž by aktuálně hrozilo nebezpečí havárie. Výraznější riziko je hlavně při manipulaci se statkovými hnojivy a silážními šťávami - při jejich převozu a aplikaci na zemědělskou půdu (zejména kejdy, silážních šťáv a močůvky). U farmy živočišné výroby je nebezpečí ekologické havárie omezeno na případ nedodržení provozního řádu nebo nerespektování plánu organického hnojení – aplikace kejdy nebo hnojůvky na jednom místě s následným odtokem nebo spláchnutím do vodoteče, aplikace v blízkosti vodních zdrojů, potoků a rybníků, aplikace na silně zvodnělou půdu, zmrzlou a zasněženou půdu apod.. V případě nerespektování těchto zásad by mohlo dojít k výraznému znečištění podzemních nebo



povrchových vod, vyřazení vodního zdroje z užívání na delší dobu, znehodnocení prvků ÚSES apod.Dalším rizikovým místem jsou silážní žlaby, hnojiště a jímky, které by v případě porušení těsnosti nebo přeplnění mohly výrazně ovlivnit své okolí. Podle praktických zkušeností však porušení těsnosti podzemní močůvkové jímky vyvolá kontaminaci půdy jen v nejbližším okolí pukliny a výrazné riziko tedy nehrozí. Jiná je situace u nadzemních jímek, kde havárie jímky může zasáhnout širší okolí a způsobit výrazné ohrožení životního prostředí.V objektech nebudou skladovány ani používány žádné chemické látky – kromě stájových dezinfekcí užívaných v dojírně a mléčnici.Za běžných podmínek, při dodržování provozních řádů nehrozí v posuzovaném objektu riziko havárie.

D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Po seznámení se záměrem investora, seznámení se stavem ve stávajícím zemědělském areálu Kojčice a na základě dalších zjištění doporučuji při stavbě realizovat následující opatření:o Staveniště se nachází ve vazbě na stávající zemědělský areál východním směrem, dále od

zástavby obce. Pro obec Kojčice je zpracována územně plánovací dokumentace, která řeší i zájmové území stavby. Umístění stáje není v rozporu se zájmy obce ani příslušného stavebního úřadu.

o Za významné preventivní opatření považuji dobré stavební provedení všech objektů. Při zpracování stavebního projektu pak navrhuji respektovat tato opatření:

Z hlediska ochrany ovzduší. Bude projednán návrh nového ochranného pásma a předložen odboru výstavby MÚ Pelhřimov k vyhlášení správním rozhodnutím. Stavy hospodářských zvířat uvedené v této dokumentaci a posouzené návrhem ochranného pásma jsou konečné. Stejně je třeba chápat i posouzenou technologii chovu. V prostoru staveniště a následně při provozu nebude prováděna likvidace odpadů spalováním. Bude zpracován plán ozelenění celého zemědělského areálu a provedena výsadba zeleně podle tohoto plánu. Bude dbáno na omezování prašnosti z komunikací jejich úklidem případně kropením. Bude dodržována provozní kázeň, dobrá zoohygiena a včas odstraňována uhynulá zvířata. K omezení úniku amoniaku ze skladovací jímky na kejdu je vhodné zakrývání hladiny jímky některým z dostupných způsobů. Při hnojení kejdou, močůvkou a hnojem používat referenční a ověřené snižující technologie emisí amoniaku při polním hnojení a včasné zapravování kejdy a hnoje do půdy. Ke kolaudaci stájí je třeba doložit zpracovaný plán zavedení zásad správné zemědělské praxe (dle nařízení vlády č. 615/2006 je toto povinné) a provozní řád velkého zdroje znečišťování ovzduší.

Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod. Součástí stavby budou nepropustné izolované podlahy stáje, nepropustná kejdová kanalizace , nepropustná čerpací a skladovací jímka na kejdu a stavebně zabezpečená výdejní plocha u skladovací jímky na kejdu. Skladovací kapacity pro kejdu a odpadní vody z provozu stáje musí vyhovět pro min. 4 měsíční skladování (lépe 6ti měsíční).



Je třeba zajistit řádný provoz jímky – včetně kontroly hladiny v jímce a včasného vyvážení obsahu jímky (při dosažení 90 % užitečného objemu) – v době, kdy jsou volné plochy zemědělské půdy a kdy jsou vhodné klimatické podmínky. Dále je třeba se zaměřit na provoz výdejní plochy u jímky, udržovat ji v čistotě a provádět pravidelné čištění odtokového potrubí odvádějícího úkapy kejdy a kontaminované dešťové vody z této plochy do čerpací jímky. Zpracovat havarijní plán podle požadavků vyhlášky č. 450/2005 Sb. a tento předložit ke schválení vodohospodářskému orgánu.

Z hlediska ochrany půdy. Aplikace hnoje, kejdy a močůvky na zemědělskou půdu bude prováděna na základě nově zpracovaného plánu organického hnojení nebo je třeba tento plán aktualizovat na nový stav. Odpady nebudou likvidovány zahrabáváním nebo ukládáním do terénních nerovností.

Z hlediska krajiny a krajinného rázu. Objekt stáje bude proveden se sedlovou střechou krytou vhodnou krytinou stejné barvy jako stávající objekty v areálu. Stěny stáje budou v barvě bílé, okna, vrata v barvě hnědé. Klempířské prvky hnědé nebo hnědočervené. Pro zmenšení negativních vlivů v krajině bude realizována výsadba vhodné zeleně podle plánu ozelenění.

Z hlediska ochrany přírody.V území se nevyskytují chráněné druhy živočichů a rostlin. Bude pečováno o nově vysázenou zeleň v rámci zřizování OP, vyhynulá zeleň bude doplněna.

Z hlediska likvidace odpadů. Odpady budou ukládány utříděně a likvidovány v souladu s platnou legislativou. Nebude prováděna nezákonná likvidace odpadů na místě spalováním nebo jejich ukládáním do země.

Z hlediska chemických látek. Budou používány výhradně chemické látky a chemické přípravky schválené pro použití v ČR. Na chemické látky (přípravky), které vykazují nebezpečné vlastnosti bude zajištěn postup stanovený platnou legislativou (bezpečnostní listy, autorizovaná osoba, školení pracovníků apod.)

Z hlediska hluku a vibrací. Bude dbáno na to, aby při provozu stáje a jímek na kejdu nebyly provozovány žádné zdroje hluku, které by zatěžovaly nadměrně zástavbu obce. Nutno dbát na technický stav zařízení, která by mohla hlukovou pohodu negativně ovlivňovat.

Z hlediska ovlivnění území stájovým hmyzem, hlodavci. Ve stáji budou prováděna opatření vedoucí k potlačení výskytu stájového hmyzu a hlodavců.

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

Pro hodnocení vlivů , identifikaci vlivů byla použita standardní metodika EIA, katalogy činností a složek životního prostředí, typizační směrnice MZem ČR, zákonů a vyhlášek vydaných k této problematice.



Při hodnocení významnosti negativních vlivů na životní prostředí byly použity kvantitativní metody vycházející ze standardů a doporučení MZem ČR – zejména pro hodnocení vstupů a výstupů z provozu stáje. Potřeba vody, potřeba surovin (krmiva, stelivo, dezinfekční prostředky), nároky na dopravu, emise do ovzduší, produkce odpadních vod a kejdy skotu, produkce odpadů jsou vyčísleny na základě doložených výpočtů vycházejících z citovaných typizačních směrnic, obecně platných předpisů apod.Výpočtem je dokladován návrh ochranného pásma pro celou kapacitu areálu. Ten byl proveden podle jediné známé objektivní metodiky zveřejněné v ACTA HYGIENICA č. 8/1999 . Návrh je doplněn posouzením emisí amoniaku rozptylovou studií. Oba tyto dokumenty – návrh OP a rozptylová studie – jsou v plném znění v přílohové části .Dále bylo použito srovnávacích metod , využívajících poznatky z podobných provozů.Získané poznatky a dokumentace v rozpracované formě byla konzultována s investorem. Údaje o zájmovém území byly získány z mapových podkladů, odborné literatury, průzkumem v terénu, nahlédnutím do územního plánu obce a konzultacemi s pracovníky dotčených orgánů a institucí.

D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Podklady, které měl zpracovatel dokumentace k dispozici lze hodnotit jako dostatečné pro specifikaci vlivů na životní prostředí, jejich vyhodnocení a zpracování dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb.,ve znění zákona č. 49/2010 Sb. v rozsahu podle přílohy č. 4. – rozsah dokumentace.V době zpracování oznámení a následně dokumentace nebyl zpracován projekt stavby ani na úrovni projektu pro územní řízení. Technické řešení stavby bylo projednáno s investorem podle nabídek došlých od projektantů a s investorem vybraným projektantem, který projekt zpracovává. Investorem ve spolupráci s projektantem byly poskytnuty předběžné údaje o půdorysných rozměrech stavby, technologii ustájení, krmení, napájení, odstraňování kejdy, větrání stáje. Důležitým podkladem použitým při zpracování oznámení je návrh ochranného pásma a rozptylová studie. Pro zapojení areálu do krajiny bude v rámci projektu zpracován plán ozelenění.Určité sporné body se vyskytují v hodnocení emisí amoniaku ve vazbě na nařízení vlády č. 615/2006 Sb.. Toto nařízení zejména v příloze č. 2 obsahuje řadu chyb a nejasností (např. nerozlišuje u mladého skotu podle kategorií, což v důsledku znamená, že tele po narození emituje stejné množství amoniaku jako býk před porážkou).

Seznam výchozích podkladů: Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

souvisejících zákonů, ve znění zákona č.49/2010 Sb. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v aktuálním znění. Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon v aktuálním znění. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v aktuálním znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích v aktuálním znění Zákon č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v aktuálním znění. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném

registru znečišťování a o změně některých zákonů, v aktuálním znění.



Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění NV č. 219/2007 Sb., o stanovení zranitelných oblastí…..

Prováděcí předpisy a vyhlášky k citovaným zákonům. Atlas životního prostředí ČSFR. Projekty vztahující se k posuzovanému záměru Atlas podnebí ČSR, Praha 1958 Atlas životního prostředí a zdraví ČSFR, FVŽP Praha 1992 Statistická ročenka ŽP ČR, Praha 2002 Stav ŽP v oblastech působnosti územních odborů MŽP Půdy ČR, Milan Tomášek , Praha 2000 Mapa chráněných území přírody Chráněné krajinné oblasti ČR, Správa CHKO ČR, 1997 Geografie ČSSR, L.Mištera a kol, SPN Biogeografické členění ČR , Martin Culek a kol., 1995. Zeměpisný lexikon ČSR.Vodní toky a nádrže. ACADEMIA Praha 1984. Zpravodaj MŽP ČR. Mapové podklady ACTA HYGIENICA, EPIDEMIOLOGICA ET MICOBIOLOGICA 9/1999 Mapové podklady



ČÁ S T E

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU

Výběr nejvhodnější varianty provedl investor v době přípravy záměru. V kapitole B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů, jsou popsány varianty, které byly zvažovány, z nich pak byla zvolena varianta, která byla zadána k posouzení.

Tato varianta je pak předkládána k posouzení jako jediná.



ČÁ S T F

F. Z Á V Ě R

Posouzení záměru provedené podle zákona č. 100/ 2001 Sb., ve znění zákona č. 49/2010 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, příloha č. 4 – rozsah dokumentace, na stavbu – „Dostavba zemědělského areálu Kojčice – stáj pro dojnice“, včetně stavby jímky na kejdu, dojírny s mléčnicí, silážního žlabu a stavebních úprav stávajících stájí. Stáj je navržena pro volné bezstelivové ustájení produkčních krav s přirozeným větráním stáje.

Při provedeném posouzení nebyly zjištěny významné negativní vlivy plynoucí z realizace tohoto záměru a následného provozu posuzovaných objektů živočišné výroby v takovém rozsahu, aby došlo k významnému negativnímu ovlivnění životního prostředí v zájmovém území a jeho okolí, nebo ovlivnění zdraví obyvatelstva v obci Kojčice.

Posouzený záměr se rozsahem ochranného pásma nepřibližuje k zástavbě obce. Navrženou hranici ochranného pásma je možné je možné považovat za hranici, na níž bude dodržen limit pro krátkodobou koncentraci amoniaku stanovený jako nezávazný Státním zdravotním ústavem.

Proto doporučuji posouzený záměr v posouzeném rozsahu realizovat.

Doporučené podmínky pro realizaci a následný provoz posouzené stavby jsou uvedeny v kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.



Č Á S T G

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Oznamovatel: Zemědělské družstvo KojčiceKojčice 84394 09 KOJČICE

IČ : 001 11 368

Oprávněný zástupce - oznamovatel: Ing. Pavel Štekl - předseda

tel./fax 565 381 179, 565 301 270

Název záměru: Dostavba zemědělského areálu Kojčice – stáj pro dojnice.

Charakter a kapacita záměru: Novostavba a rekonstrukce objektů zemědělské prvovýroby – stáje pro chov skotu a mladého skotu, silážní žlab, skladovací jímka na kejdu a odpadní vody z dojírny s mléčnicí.

Umístění záměru:Kraj: VysočinaOkres : PelhřimovObec: KojčiceKatastrální území : Kojčice

Projektant: zatím nebyl definitivně vybrán

S h r n u t í:Ve stávajícím zemědělském areálu v Kojčicích je provozováno několik objektů živočišné

výroby. V rámci plánované změny ve struktuře chovu skotu bude východně od stávající zástavby v areálu vybudována nová produkční stáj pro 410 dojnic ve volném bezstelivovém ustájení s přirozeným větráním. Ve vazbě na tyto stájové objekty pak bude vybudována nová dojírna s mléčnicí, nová skladovací nádrž na kejdu skotu a odpadní vody z mléčnice a nový silážní žlab.

Členění stavby:SO.01 Produkční stáj pro 410 dojnic.SO.02 Dojírna s mléčnicí, hygienickým zázemím.SO.03 Skladovací jímka na kejdu skotu 5000 m3.SO.04 Stavba jímky na vyvážení na splaškové vody z hygienických zařízení.SO.05 Modernizace stáje K 200 pro krávy na sucho a VBJ.SO.06 Přestavba kolny na stáj pro telata v mléčné výživě.



SO.07 Přestavba kolny na stáj pro telata v rostlinné výživě.SO.08 Senážní žlab

KAPACITA STÁJÍ:o SO1 Produkční stáj dojnic 410 dojnic

SO 01 Produkční stáj pro 410 dojnicNová produkční stáj pro volné bezstelivové ustájení 410 krav ve vzdušné stáji (v situaci obj.č. 1). Pro konstrukci stáje bude využito ocelové nebo betonové montované konstrukce. Navržena je stáj půdorysných rozměrů 102 x 35 m se sedlovou střechou krytou vlnitou krytinou. V hřebeni střechy je umístěna v celé délce větrací štěrbina. Obě podélné stěny stáje jsou otevřené kryté sítí a svinovací plachtou, štítové stěny jsou opláštěny a osazeny vjezdovými vraty pro přístup do krmiště a hnojných chodeb. Podlaha stáje je navržena betonová s izolací. Stáj bude rozdělena hrazením na 4 skupinové kotce. Středem stáje je řešen průjezdný krmný stůl na který navazují oboustranně krmiště - kaliště. Lehací boxy s gumovou rohoží. Stáj je podélně průjezdná. Hnojné chodby jsou vyhrnované mechanickou lopatou do příčného kejdového kanálu s odtokem kejdy do nové skladovací jímky na kejdu. Ve středu stáje kolmo na podélnou osu stáje je řešena přeháněcí chodba, která spojuje stáj s dojírnou a mléčnicí. Větrání stáje přirozené otevřenými boky stáje a střechou. Ve stáji bude proveden rozvod vody k temperovaným napájecím žlabům, rozvod elektrické energie pro osvětlení stáje a vyhřívání napáječek. Není zde žádná technologie připojená na elektrickou energii kromě mechanické lopaty. Proti oběma štítům stáje bude vybudována manipulační plocha.SO.02 Dojírna s mléčnicí, hygienickým zázemím. Východně od nové stáje bude vybudována nová dojírna půdorysných rozměrů 12 x 40 m. Navržena je dojírna 2 x 12 míst-rybina s mléčnicí (tanky PACKO apod.) a hygienickým zázemím pro obsluhu (v situaci obj.č. 2). Součástí stavby bude samostatná jímka na vyvážení na splaškové vody z hygienických zařízení. Odpadní vody z dojírny a mléčnice budou potrubím svedeny do nové skladovací jímky na kejdu.SO.03 Skladovací jímka na kejdu skotu 5000 m 3 . Skladovací jímka (v situaci obj.č.3) na kejdu skotu je navržena nezakrytá monolitická železobetonová kruhová systém WOLF o kapacitě 5000 m3. Jímka je opatřena detekčním systémem těsnosti. Objekt je vybaven vodotěsně izolovanou nepropustnou výdejní plochou s odvodněním této plochy do jímky event. předsazené čerpací jímky. Provozně dispoziční řešení vychází z požadavku na provedení stavebně a investičně nenáročného objektu při zachování základního požadavku na nepropustnost konstrukcí v zájmu ochrany životního prostředí a přizpůsobení vlastní konstrukce dna i stěn jímky platným ČSN. Nádrž je koncipována jako částečně zapuštěná se základovou spárou v nezámrzné hloubce a min. 0,5 m nad hladinou spodní vody. Nedílnou součástí je výtlačné a vypouštěcí potrubí včetně uzavíracích armatur. Výdej kejdy je řešen ponorným kalovým čerpadlem osazeným přímo ve skladovací nádrži zpětným přečerpáním do fekálních vozů, umístěných na izolované výdejní ploše. SO.04 Stavba jímky na vyvážení na splaškové vody z hygienických zařízení. Železobetonová nebo plastová zastropená jímka bez přepadu objemu cca 10 m3. V jímce budou akumulovány splaškové vody z hygienických zařízení a vyváženy na smluvně zajištěnou ČOV.SO.05 Modernizace stáje K 200 pro krávy na sucho a VBJ. Stávající kravín K 200 je v dobrém technickém stavu a proto bude modernizován pro ustájení krav na sucho a vysokobřezích jalovic (VDJ). Stáj bude upravena jako volná stelivová na vysoké podestýlce, rozdělená přestavitelnými zábranami na kotce. Vyklízení chlévské mrvy vyhrnováním mobilní technikou na traktorový vlek na stavebně zabezpečené ploše proti čelu stáje a s následným odvozem na dočasné polní skládky hnoje. Stlaní a krmení mobilní technikou projíždějící stájí. Větrání otevřenými bočními stěnami protiprůvanovou plachtou a otvory v lucerně ve střeše. Ve stájí



budou instalovány temperované napájecí žlaby. Kapacita stáje 140 krav na sucho a 15 vysokobřezích jalovic.SO.06 Přestavba kolny na stáj pro telata v mléčné výživě. Stávající kolna na stavební parcele č.96 bude stavebně upraven pro volné stelivové ustájení 150 telat v mléčné výživě. Stáj bude hrazením rozdělena na 6 skupinových kotců pro telata do 3 měsíců věku. Lehací boxy jsou stelivové vyklízené cca 1 x týdně na traktorový vlek pro odvoz na dočasné polní skládky hnoje. Krmení a napájení individuálně podle stáří telat. Opláštění bude řešeno z části stávající ocelový plech, z části sítí se svinovací plachtou. Větrání stáje přirozené otevřenými bočními stěnami krytými svinovací plachtou. V přístavku ke stáji bude umístěno 25 bud pro telata.SO .07 Přestavba kolny na stáj pro telata v rostlinné výživě. Stávající kolna na stavební parcele č.94 bude stavebně upravena pro stelivové ustájení 125 telat v rostlinné výživě. Stáj je podélně rozdělena zábranami na lehárnu a krmnou chodbu. Lehací boxy jsou na vysoké podestýlce vyklízené 1 x za 6 týdnů na plochu před stájí s naložením na traktorový vlek a odvozem na dočasnou polní skládku. Lehárna je zábranami rozdělena na 5 kotců. Opláštění bude řešeno z části stávající ocelový plech, z části sítí se svinovací plachtou. Krmení směsnou krmnou dávkou zakládanou krmným vozem.Napájení temperované napájecí žlaby. Větrání stáje přirozené otevřenými bočními stěnami krytými svinovací plachtou.SO.08 Senážní žlabJako samostatná stavba bude realizován montovaný silážní (senážní) žlab rozměrů 100 x 20 m skladovací výška 4 m, objem 8 000 m3. Dno žlabu bude provedeno s hydroizolací a detekčním systémem úniku, boky žlabu z prvků T (horní strana) a prvků A (spodní strana). Pod prvky A bude proveden odvodňovací žlab svádějící silážní šťávy do nové skladovací jímky na kejdu (obj.SO 03). Žlab je navržen jako průjezdný.

Pro přístup k nové stáji a k nové dojírně s mléčnicí budou vybudovány nové živičné komunikace napojené na stávající komunikace v areálu. Odvodnění těchto komunikací bude do terénu .Po dokončení stavebních prací budou v celé stavbou dotčené části zemědělského areálu provedeny terénní úpravy s následným osetím travou a výsadbou nízké a střední zeleně kolem hranice areálu. Zemědělský areál bude po obvodu oplocen.Zatížení zemědělské půdy živočišnou výrobou je standardní (0,86 DJ/ha ZP) a nehrozí, že by zemědělská půda byla přehnojována statkovými hnojivy.Ke kolaudaci stavby bude předložen aktualizovaný plán organického hnojení, plán zavedení zásad správné zemědělské praxe včetně provozního řádu velkého zdroje znečišťování ovzduší a havarijní plán.Nejvýznamnější vlivy na území budou mít pachové látky a emitovaný amoniak ze stájí. Celková produkce amoniaku z nových stájí a upravených stávajících stájí bude 17 952,5 kg NH3 . rok-1 (bez uvažování vlivu snižujících technologií). Tyto škodliviny (hlavně pachové látky) limitují rozsah ochranného pásma. Pro nový stav – po dostavbě stáje K 410 je zpracován nově návrh ochranného pásma. Tento návrh OP prokazuje, že navržené ochranné pásmo pro celou stájovou kapacitu střediska (stávající a nové stáje) nezasahuje do chráněné zástavby obce. Vlivy emisí amoniaku pak byly prosouzeny rozptylovou studií, která prokazuje nízké zatížení území mimo ochranné pásmo imisemi amoniaku. Oba dokumenty – návrh ochranného pásma a rozptylová studie jsou v plném znění v přílohové části dokumentace.Stavbou nebude významně narušen krajinný ráz – celý areál bude po dostavbě stáje skryt do zeleně. Stavbou nebude významně dotčena fauna ani flóra. V rámci stavby bude realizováno doplnění ozelenění celého zemědělského areálu podle projektu ozelenění, který bude součástí projektu stavby. Ochranná pásma povrchových vodních zdrojů - stejně jako celý areál leží i nová stáj v OP III. st. VD Švihov na Želivce. Ochranná pásma podzemních vedení zůstávají nedotčena. Při stavbě je třeba respektovat ochranné pásmo nadzemního vedení VN.



Plocha staveniště nebyla v minulosti (posledních 15 letech) meliorována a nezasahuje sem meliorační účinek žádné stavby. Stavbou nebude dotčen žádný z prvků ochrany přírody, poddolovaná území ani zdroje nerostných surovin. V zájmovém území stavby se nenacházejí žádné kulturní a historické objekty.

H. Přílohy







I. ÚDAJE O ZPRACOVATELI DOKUMENTACE

Dokumentaci zpracoval:Ing. Josef CharouzekMenhartova 1559393 01 PELHŘIMOVIČO 183 12 594Tel. 565 323 942, 602 476567

Osvědčení podle zák. č. 244/1992 Sb. čj.: 1323/218/OPVŽP/99 ze dne 24.3.1999.Prodloužení autorizace č.j.:49310/ENV/05 ze dne 11.1.2006 a č.j. 101374/ENV/10 ze dne 17.12.2010.

V Pelhřimově dne 15. ledna 2011



Přílohová část:

1. Situace širších vztahů2. Snímek katastrální mapy 3. Zastavovací situace areálu4. Návrh ochranného pásma

5. Rozptylová studie



Příloha 1

Příloha 2Snímek katastrální mapy:



Mapa 1 : 5000


Areál Kojčice


Příloha 3Zastavovací situace areálu



Příloha 4



Ing. Josef CharouzekPosuzování vlivů na životní prostředí - EIA, stavební akustika,

chemické látky, odborné posudky ovzduší393 01 Pelhřimov, Menhartova 1559

Telefon, fax 565323942 Mobil: +420602476567 e-mail: jcharouzek @ email.cz

Návrh ochranného pásmapro areál Zemědělského družstva Kojčice

v Kojčicích

Zřizovatel: Zemědělské družstvo Kojčice394 09 Kojčice 84

V Pelhřimově listopad 2010.




Technická zpráva k návrhu ochranného pásma.V obci Kojčice provozuje Zemědělské družstvo Kojčice zemědělský výrobní areál. Tento

areál bezprostředně navazuje na zástavbu obce a pro stávající stájové kapacity nemá vymezeno ochranné pásmo správním rozhodnutím. Záměrem investora je vybudovat zde novou stáj pro dojnice a modernizovat některé stávající objekty chovu skotu.

Pro zemědělský areál je vyhlášeno ochranné pásmo správním rozhodnutím.V souvislosti s přípravou tohoto záměru je třeba posoudit nový rozsah ochranného pásma, který bude nutné projednat a vyhlásit správním rozhodnutím.

Tento postup je v souladu s ustanovením zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon, protože lze oprávněně předpokládat, že stavba bude svými negativními vlivy překračovat v určitém území limitní hodnoty stanovené právními předpisy.

Návrh ochranného pásma (OP) se provádí podle metodiky zveřejněné v ACTA HYGIENICA A EPIDEMIOLOGICA (AHEM) č. 8/1999. Tato metodika je založena na hodnocení vlivů nejdůležitějších faktorů na dosah emisí do okolí chovu zvířat a umožňuje navrhnout rozměry a tvar ochranného pásma kolem chovu zvířat.

Uvedená metodika dovede výpočtově postihnou cca 95 % stavů a zohledňuje vlivy technologie chovu, terénních překážek, zeleně, výškového uspořádání a četnosti a směru větru. Dále umožňuje i zohlednit použité technologie odvětrání stáje, úroveň zoohygieny, případně použití přípravků omezujících uvolňování amoniaku a páchnoucích látek do ovzduší stáje a tak i do životního prostředí. V této souvislosti je nutno připomenout, že hlavní škodlivinou ovlivňující rozsah ochranného pásma není amoniak, který je lehčí než vzduch a ze stáje odchází vzhůru a nezatěžuje významně životní prostředí v okolí stáje. Daleko významnější je vliv pachových látek. Produkce pachových látek je ovlivňována řadou činitelů, kdy zápach ze stáje tvoří směs několika tisíc sloučenin, většinou na bázi dusíku síry a kyslíku. Pachové látky v ovzduší jsou významné, pokud jsou lidským čichem registrovatelné tj. když překročí čichový práh. Je to minimální koncentrace pachových látek, která u poloviny exponované populace vyvolá negativní čichový vjem. Tato skutečnost by neměla při odpovídající technologické kázni překročit 5 % z celkového počtu hodin v roce (tj. 18 dní – 430 hodin).

Dalším faktorem, který je při návrhu ochranného pásma třeba zohlednit je hluk . Pokud je součástí technologie i hlučné zařízení, je nutno na podkladě hlukových výpočtů stanovit hranici, kde bude dosaženo hygienických limitů a tuto zohlednit při návrhu hranice ochranného pásma. Stejné platí i pro další možné vlivy jako je elektromagnetické záření, radioaktivní záření a další.

Při navrhování ochranného pásma je třeba brát v úvahu i územně plánovací podklady. Zejména je třeba rozlišovat zda je provozovna (zdroj možného ovlivňování životního prostředí) umístěna ve výrobní zóně nebo obytné zóně nebo na tuto navazuje.

Návrh ochranného pásma musí vycházet z aktuálních zjištění a aktuálních podkladů např. větrná růžice zpracované ČHMÚ pro posuzovanou lokalitu.

Hranice ochranného pásma pak vymezuje území se zhoršeným životním prostředím. Uvnitř ochranného pásma je možné provozovat veškeré činnosti, které nebudou negativními vlivy z objektu, který vyvolat zřízení ochranného pásma negativně ovlivněny. Např. uvnitř OP chovů hospodářských zvířat je možné bez omezení provozovat zemědělskou výrobu tj. . provozovat jiné zemědělské objekty nebo obhospodařovat pozemky.

Uvnitř ochranného pásma není možné budovat a provozovat objekty vyžadující ochranu jako jsou objekty pro trvalé bydlení, rekreaci, školské, tělovýchovné, zdravotnické, potravinářské a jiné. Tato podmínka pak bude uvedena i ve správním rozhodnutí, jímž je rozsah ochranného pásma určen. Dle stavebního zákona je orgánem příslušným k vydání takového rozhodnutí místně příslušný stavební úřad.

2



Zadání návrhu :

a) Místo umístění :

Kojčice – zemědělský areálProvozovatel: Zemědělské družstvo Kojčice

a) Počet a druh chovaných zvířat:

Současný stav:Kravín K 96 - 96 krav PŽH 550 kg, 105,6 DJKravín K 200 - 200 krav PŽH 550 kg; 220,0 DJBoudy pro telata v MV - 50 telat PŽH 75 kg; 7,5 DJ

Celkem v areálu 296 krav a jalovic a 50 telat ; 333,1 DJ

Nově navržený stav:Obj.č. 1 Nová stáj – 410 dojnic PŽH 550 kg; 451,0 DJ Obj.č. 2 DojírnaObj.č. 3 Jímka na kejduObj.č. 4 Senážní žlabObj.č. 5 Kravín K 200 st. p. 97 – 140 krav na sucho PŽH 600 kg; 168,0 DJ 15 vysokobřezích jalovic PŽH 500 kg; 15,0 DJ Obj.č. 6 Telata v MV st. p. č. 96 - 175 telat v MV PŽH 75 kg; 26,2 DJObj.č. 7 Telata v RV st. p.č. 94 – 125 telat PŽH 140 kg; 35,0 DJ

Celkem v areálu 565 krav a jalovic a 300 telat; 695,2 DJZměna + 362,1 DJ

c) Technologie chovu:

Obj.č.1 Nová produkční stáj – dojnice ve volném bezstelivovém ustájení s vyklízením kejdy lanovou lopatou do kejdového kanálu s odtokem do skladovací jímky na kejdu na více než 5 měsíců, přirozené větrání Obj.č. 5 Stáj K 200 – krávy na sucho a VBJ – volné stelivové ustájení s vyklízením chlévské mrvy na traktorový vlek k odvozu na polní skládky; přirozené větrání stájí.Obj.č. 6 Teletník MV– individuální boxy pro telata v MV – stelivové ustájení s vyklízením chlévské mrvy na traktorový vlek k odvozu na polní skládky; přirozené větráníObj.č. 7 Teletník RV– volné kotcové stelivové ustájení s vyklízením chlévské mrvy na traktorový vlek k odvozu na polní skládky; přirozené větrání

d) Způsob větrání stáje:

Nová produkční stáj bude větrána přirozeně otevřenými bočními stěnami krytými svinovací plachtou a hřebenovou štěrbinou.Stáj K 200 bude větrána přirozeně otvory v podélných stěnách a v lucerně ve střeše. Teletníky otvory v podélných stěnách.

3



d) Izolační zeleň:

V současné době v areálu žádná významná izolační zeleň není, v širším území je. V projektu bude navržena výsadba zeleně kolem celého areálu a na volných plochách v areálu. To bude řešit projekt ozelenění jako součást stavebního projektu.

e) Clonící objekty:

Ve vztahu k zástavbě obce zde jsou významné clonící objekty ve vztahu k nové produkční stáji - stávající bramborárna, posklizňová linka a kolny.

f) Protihluková opatření:

Zdroji hluku bude hluk technologických zařízení – čerpání kejdy a pod. Dále to bude hluk působený obslužnou dopravou a vlastními chovanými zvířaty. Tento hluk dosahuje hodnot cca 50 až 60 dB a pro návrh ochranného pásma není podstatný.

g) Ostatní opatření:

Investor neuvažuje v chovu s používáním biotechnologických přípravků omezujících uvolňování amoniaku a páchnoucích látek do ovzduší. Používání těchto přípravků by umožnilo významně snížit rozsah ochranného pásma, ale zvýšilo provozní náklady.

Stanovení korekcí pro výpočet.

a) Emisní konstanta pro kategorii zvířat (C) :(článek h) směrnice)Dojnice (D)……………… ……………..0,005 na kus o ŽH 500 kgJalovice (J)………………………………0,005 na kus o ŽH 500 kgVýkrm skotu (VS)……………………….0,005 na kus o ŽH 500 kgTelata v MV (Tm)……………………….0,003 na kus o ŽH 100 kgTelata v RV (Tr) ………………………. .0,005 na kus o ŽH 500 kgDochov selat (DS)……………………….0,0033 na kus o ŽH 70 kgPorodna prasnic (PP)…………………….0,006 na kus o ŽH 200 kgPrasnice jalové a březí (PJB)…………….0,006 na kus o ŽH 150kgPro výkrm prasat (VP) .…........................0,0033 na kus o ŽH 70 kg.Králíci (Kr)……………………………… 0,00008 na kus o ŽH 4 kgBrojleři (B) ………………………………0,00006 na kus o ŽH 1,5 kg

a) Korekce na technologii chovu (TECH) :(článek j) směrnice)

ustájení stelivové, denní odvoz mrvy mimo SŽV…………...-10 ustájení stelivové, hnojiště………………………………….… 0 ustájení na hluboké podestýlce…………………………………0 ustájení bezstelivové, kejda, vyhovující zoohygiena………..+10 ustájení bezstelivové, kejda, jímky 3 - 4 měsíce……………… 0 ustájení bezstelivové, kejda, jímky 4 – 5 a více měsíců….…..-10 ustájení bezstelivové, kejda, nevyhovující zoohygiena….…..+15

4Stáj 1 – nová produkční stáj…..……….…..korekce na technologii -10%



Stáj 5- kravín K 200.……………………...korekce na technologii -10%Stáj 6 – teletník MV..……………………....korekce na technologii - 10%Stáj 7 – teletník RV..……………………....korekce na technologii - 10%

c) Korekce na převýšení (PŘEV) - účinné převýšení:

Převýšení je dáno jednak umístěním objektu výškově vůči OHO - stavební výška a převýšení dosahem vzdušného proudu.Stávající stáj K 200 a teletníky jsou umístěny na stejné úrovni jako OHO, nová stáj bude o cca o 10 m výš než objekt OHO a zástavba obce.

Převýšení stavební výškou k OHO 1.Korekce – stáj 1 …………………………..……… -10 %

stáj 5, 6 a 7………………………………- 0%

Převýšení dosahem vzdušného proudu:Pro přirozené větrání otevřenými stěnami a hřebenovou štěrbinou ve střeše bude použitelná korekce 0 %.

Celková korekce na převýšení – stáj 1 ……………………….-10 % stáj 5, 6 a 7..…………………-0 %

d)Korekce na zeleň (ZEL) :

V posuzovaném území je částečně vzrostlá zeleň – les jižně od areálu. Investor uvažuje s výsadbou nové zeleně uvnitř areálu po hranicích areálu.

Podle metodiky AHEM je použitelná korekce:- 5 % pro navrhovanou zeleň - 10% pro vzrostlou zeleň - funkční. Použitá korekce na zeleň všechny stáje...................…..…….....-5 %

e)Korekce na směr a četnost větru (VÍTR) :

Tato korekce je stanovena na základě větrné růžice zpracované pro posuzovanou lokalitu ČHMÚ Praha. Korekce pro jednotlivé směry větru jsou pak ve výpočtové tabulce.

f)Korekce ostatní (OST) :

Mezi ostatní zdůvodněné korekce lze zařadit korekci na clonící objekt (bariérový objekt). Nová stáj bude vůči OHO cloněna objektem posklizňové linky.Navržená korekce na clonící objekty ………...………………- 4 %

Další zdůvodněnou korekcí je korekce na použití biotechnologických přípravků omezujících uvolňování amoniaku a páchnoucích látek. Tuto korekci považuji za objektivní v rozsahu do -30 %. Pro náš případ není tato korekce použita.U stávajících objektů navrhuji použití korekce -10 % na dobrou zoohygienu.

Korekce ostatní - použijeme pro obj. 1 ……………………- 4 % obj. 5,6 a 7…………… ..- 10 %

Pozn. Podle platné metodiky jsou hnojiště, jímky na kejdu, silážní žlaby součástí střediska ŽV výroby a pro výpočet OP nejsou považovány za samostatné zdroje emisí.

5Výpočtové tabulky:



Výpočtový list je v příloze tohoto návrhu OP včetně větrné růžice a výpočtu korekce na vítr. V odůvodněných případech - více stájových objektů je součástí i výpočet provedený pro krajní objekty případně i hlukové výpočty. Vypočtené hranice OP pro krajní objekty jsou pak v návrhu zakresleny přerušovanou čarou.

Použité zkratky a značky: OP – ochranné pásmo ES - emisní střed pro celou kapacitu ; OHO – objekt hygienické ochrany k němuž je výpočet vztažen.

Z Á V Ě R:

Návrh nové hranice ochranného pásma je zakreslen v mapových podkladech 1:2880. Pro stávající areál (západní část) tento návrh prakticky kopíruje hranici již vyhlášeného ochranného pásma. Dochází k rozšíření ochranného pásma směrem východním do polí. Navrženým ochranným pásmem nebude dotčena žádná chráněná zástavba v obci.

Zpracoval: Ing. Josef CharouzekListopad 2010.

KORIGOVANÁ VĚTRNÁ RŮŽICE KOJČICESměr S SV V JV J JZ Z SZ CALMČetnost % 7,0 5,0 8,1 14,9 5,0 11,0 17,0 14,0 18,0Korigovaná 9,0 7,0 10,0 17,0 7,0 13,0 20 16 X

6VÝPOČTOVÝ LIST K NÁVRHU OCHRANNÉHO PÁSMA Tabulka A – stávající areál (K 200 + Tmv + Trv)



Ukazatel 1. 2 3 4 5 6 7 SUMAa. CHZ Xb. OCHZ 5 6 7 Xc. KAT D + VBJ Tmv Trv Xd. STAV 140 + 15 175 125 Xe. PŽH 600 + 500 75 140 Xf. SŽH 91 500 13 125 17 500 Xg. T 183 131,25 175 Xh. Cn 0,005 0,003 0,003 Xi. En 0,915 0,394 0,525 1,834j. TECH -10 -10 -10 Xk. PŘEV -0 -0 0 Xl. ZEL -5 -5 -5 Xm1 VÍTR Xm2 OST -10 -10 -10 Xn. CEL -25 -25 -25 Xo. EKn 0,686 0,295 0,394 1,375p. Ln 132 68 125 Xr. EKnLn 90,55 20,06 49,25 159,86s. LES X X X X X X 116,3t. 0 7 45 Xu. EKn. 0 2,065 17,73 19,795v. ES X X X X X 14,4

Tabulka B – výpočet pro stávající areálEn = 1,834Směr větru S SV V JV J JZ Z SZČetnost korig. v % 9,0 7,0 10,0 17,0 7,0 13,0 20 16Korekce: TECH -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 PŘEV -0 -0 -0 0 0 0 -0 -0 ZELEŇ -5 -5 -5 -5 -5 -5 -5 -5 VÍTR -28 -30 -20 30 -30 4 30 28 OSTAT -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10Celková korekce -53 -55 -45 5 -55 -21 5 3EKn 0,862 0,825 1,009 1,926 0,825 1,449 1,926 1,889

Vypočtené OP (m) 114,8 112,0 125,6 181,6 112,0 154,4 181,6 179,6Tabulka A – nová produkční stájUkazatel 1. 2 3 4 5 6 7 SUMAa. CHZ Xb. OCHZ 1 Xc. KAT D Xd. STAV 410 Xe. PŽH 550 Xf. SŽH 225 500 Xg. T 451 Xh. Cn 0,005 Xi. En 2,255 2,255j. TECH -10 Xk. PŘEV -10 X



l. ZEL -5 Xm1 VÍTR Xm2 OST -0 Xn. CEL -25 Xo. EKn 1,691 1,691p. Ln 230 Xr. EKnLn 388,99 388,99s. LES X X X X X X X 230,0t. 0 Xu. EKn. 0 0v. ES X X X X X X 0

Tabulka B– výpočet pro novou produkční stáj

En = 2,255Směr větru S SV V JV J JZ Z SZČetnost korig. v % 9,0 7,0 10,0 17,0 7,0 13,0 20 16Korekce: TECH -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 PŘEV -10 -10 -10 -10 -10 0 -0 -0 ZELEŇ -5 -5 -5 -5 -5 -5 -5 -5 VÍTR -28 -30 -20 30 -30 4 30 28 OSTAT 0 0 0 0 0 0 0 0Celková korekce -53 -55 -45 5 -55 -11 15 13EKn 1,059 1,015 1,240 2,368 1,015 2,007 2,593 2,548

Vypočtené OP (m) 129,2 126,0 141,3 204,3 126,0 185,9 215,1 213,0

Vyhlášené ochranné pásmo.



Nově navržené ochranné pásmo:



Příloha č. 5



Rozptylová studieRozptylová studiepodle zákona č. 86/2002 Sb.podle zákona č. 86/2002 Sb.

Dostavba zemědělského areálu – stájDostavba zemědělského areálu – stáj pro dojnicepro dojnice

Kojčice Kojčice

leden 2011zakázka 11002



ObsahRozptylová studie............................................................................................................87

1. Vstupní údaje...........................................................................................................87a) Emisní charakteristika zdroje87b) Charakteristika lokality 89c) Lokalizace závodu 90d) Imisní charakteristika lokality 90

2. Metodika výpočtu....................................................................................................91a) Metoda, typ modelu 91b) Třídy stabilitního zvrstvení 92

Charakteristika jednotlivých stabilitních tříd 92c) Referenční body 93d) Imisní limity 93

3. Výstupní údaje.........................................................................................................94a) Typ vypočtených charakteristik 94b) Prezentace výsledků v tabulkové formě 94c) Kartografická interpretace výsledků 95d) Diskuse výsledků 95

Vliv na okolní lesy 974. Závěr........................................................................................................................975. Údaje o zpracovateli rozptylové studie...................................................................98Větrná růžice 99



Rozptylová studieRozptylová studie je jednou součástí žádosti podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002

Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, tj. povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů. Může být jedním z podkladů pro územní a stavební řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a jeho prováděcích předpisů.

V současné době je na navrhovanou stavbu zpracovávána dokumentace k oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění. Tato studie bude součástí zmíněné dokumentace. Zároveň ji lze také použít jako jeden z podkladů pro ověření, případně úpravu, rozsahu ochranného pásma stanoveného pro dotčený zemědělský areál.

Úkolem studie je zhodnocení vlivu provozu posuzovaných zdrojů v navrhované konfiguraci na imisní situaci okolního ovzduší, a to za nejnepříznivějších meteorologických a zároveň provozních podmínek. Posuzováno je dodržování přípustných koncentrací škodliviny, kterou budou zadané zdroje produkovat.

Zpracování studie zadal:Ing. Josef Charouzek

Posuzování vlivů na životní prostředí, odborné posudky ovzduší,autorizace pro chemické látky, stavební akustika, poradenství

Menhartova 1559Pelhřimov393 01

/fax: 565 323 942 602 476 567IČ: [email protected]

Investorem stavby a provozovatelem zemědělského areálu je:Zemědělské družstvo KojčiceKojčice 84394 09

IČ: 00111368

1. Vstupní údaje

– seznam emitovaných látek, seznam neemitovaných látek, ke kterým je stanoven emisní limit; emisní parametry zdroje

Tato studie hodnotí vliv provozu zemědělského areálu Kojčice, a to po navrhovaném rozšíření stávajícího provozu o novou produkční stáj pro chov dojnic a přestavbě či modernizaci některých stávajících objektů. Zřízena bude též skladovací jímka na kejdu skotu, navržená jako nezakrytá




monolitická železobetonová kruhová nádrž o objemu 5 000 m3, částečně zapuštěná do země a vybavená detekčním systémem těsnosti.

Po realizaci navrhovaného záměru budou provozovány následující objekty, z nichž každý je v této studii uvažován jako jeden stacionární bodový zdroj znečišťujících látek emitovaných do volného ovzduší:

- Zdroj 1 (Z1) – nová produkční stáj – 410 dojnic (550 kg) - volné bezstelivové ustájení

- Zdroj 2 (Z2) – modernizace stávající stáje K200 - 140 dojnic (600 kg) na sucho + 15 vysokobřezích jalovic (500 kg) na vysoké podestýlce s denním odvozem chlévské mrvy

- Zdroj 3 (Z3) – přestavba stávající kolny – 150 telat v mléčné výživě (75 kg) – volné stelivové ustájení s odvozem podestýlky 1x týdně + 25 telat v boudách v přístavku

- Zdroj 4 (Z4) – přestavba stávající kolny – 125 telat v rostlinné výživě (140 kg) – ustájení na vysoké podestýlce vyklízené 1x za 6 týdnů

- Zdroj 5 (Z5) – jímka na kejdu

Větrání všech výše uvedených stájí bude přirozené, otevřenými bočními stěnami krytými svinovací plachtou, případně větrací štěrbinou v hřebeni střechy.

Studie je zpracována pro jednu variantu, a sice stav po realizaci navrhovaných stavebních úprav podle investičního záměru investora.

EmisePři výše popsané zemědělské živočišné výrobě je okolní ovzduší zatěžováno znečišťujícími

látkami vznikajícími rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) a dalšími metabolickými procesy. Nejvýznamnější z těchto škodlivin je amoniak (NH3). Uvolňovat se mohou i další pachové látky, které lze sice blíže chemicky specifikovat, avšak dosud nejsou stanoveny žádné emisní faktory vztahující se k jejich emitovanému množství a především není zatím zpracována metodika pro výpočet šíření těchto látek v ovzduší. Studie se proto dále zabývá pouze rozptylem emisí amoniaku. Správnost tohoto přístupu potvrzuje rovněž příslušný prováděcí předpis k zákonu o ochraně ovzduší, a sice nařízení vlády č. 615/2006 Sb., který pro provozy zemědělské živočišné výroby stanovuje emisní faktory pouze pro amoniak.

Konkrétní parametry všech uvažovaných zdrojů, které byly čerpány z podkladů poskytnutých zadavatelem této studie, jsou uvedeny v tabulkách v přílohové části této studie, z nichž je patrný také postup výpočtu emisních množství.

Pro stanovení celkového emisního množství byly použity emisní faktory stanovené v tabulce 3.1 v bodě 3 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, v platném znění. Z poskytnutých podkladů nevyplývá, že by investor uvažoval o využití ověřených technologií snižujících emise amoniaku, uvedených v tabulce 3.3. přílohy č. 2 výše zmíněného předpisu. Hodnoty emisních faktorů jsou uvažovány jak pro vlastní stáje, tak také pro hnůj či podestýlku, respektive kejdu při optimálním způsobu ustájení dobytka Pro bezstelivové ustájení dojnic není platným nařízením vlády emisní faktor stanoven, a proto byl použit údaj týkající se jejich stelivového ustájení, který je pravděpodobně bližší skutečnosti, než hodnota stanovená pro bezstelivové ustájení jalovic, telat a býků, a především jsou takto vyčíslená emisní množství vyšší než při použití emisního faktoru pro bezstelivové ustájení jiného typu zvířat (jalovic, telat a býků).



Uvažován je tak horší stav a celkové množství emisí může být nadhodnoceno, v žádném případě však podhodnoceno.

Použity tak byly následující emisní faktory [kg NH3*zvíře-1*rok-1]:

StájHnůj, podestýlka(respektive kejda)

dojnice 10 2,5jalovice,

telata 6 1,7

Emisní faktory jsou stanoveny jako roční průměr emise na jeden kus o standardní hmotnosti. Pro stanovení maximálních krátkodobých koncentrací byl proto zaveden koeficient nerovnoměrnosti rovný 2. Tímto způsobem stanovené emise představují teoretické maximum, které v praxi velmi pravděpodobně nebude dosaženo.

b) Charakteristika lokality – geografická a topografická část (mapa); klimatické a meteorologické charakteristiky území (větrná růžice – graf, tabulka)Mapové podklady

- Státní mapa v měřítku 1 : 5 000, list č.

- Humpolec 6 – 8

- Humpolec 6 – 9

- Autoatlas ČR

- Internetové mapové podklady

- Situace umístění posuzovaných zdrojů bez měřítka.

(Slouží pro orientaci o umístění stavby, zaslána zadavatelem elektronickou poštou, vzájemné poměry jsou zde zachovány. Vlastní studie je provedena výhradně na mapách 1:5000, jak doporučuje metodika.)

Jiné mapové podklady nebyly k dispozici, výše uvedené mapy jsou pro zpracování této studie plně postačující.

Součástí studie jsou mapové výstupy, ze kterých je charakteristika území dostatečným způsobem patrná. Nadmořská výška sledovaného území se pohybuje v rozmezí 568,5 m n. m až 548,0 m n.m.

Dalším z nezbytných vstupních údajů je také větrná růžice. Tu zpracoval Český hydrometeorologický ústav. Rozpočet na jednotlivé stabilitní a rychlostní třídy podle klasifikace Bubník – Koldovský provedl Český hydrometeorologický ústav Praha, oddělení modelování a expertíz, RNDr. Josef Keder, CSc. Bez tohoto podkladu nelze výpočet podle použité metodiky a programu spustit. Přehledný graf větrné růžice je také součástí této studie.



c) Lokalizace závodu– ve vztahu k územním charakteristikám a obytné a jiné zástavbě (mapa)

Obec Kojčice se nachází na okrese Pelhřimov, a to asi 5,5 km severovýchodním směrem od okresního města, při silnici č. 34 (E551 – dálniční přivaděč), která spojuje Pelhřimov s Humpolcem. Obcí protéká potok, na němž je přímo v zástavbě několik malých rybníčků, a který se dále severozápadně od Kojčic vlévá do horní Želivky (Hejlovky).

Vlastní zemědělský areál je situován na východním okraji intravilánu obce. Přesnější lokalizace jednotlivých zdrojů, a také charakteristika posuzovaného území, je nejlépe zřejmá z mapových příloh této studie a také další dokumentace předkládané společně s touto studií.

Přibližné zeměpisné souřadnice nově navrhované stáje pro dojnice (Z1) jsou 49°28´32´´ s.š. (N) a 15°15´45´´ v.d. (E).

d) Imisní charakteristika lokality – imisní pozadí dané lokality, resp. stávající znečištění bez realizovaného plánovaného zdroje

Pozadí znečištění ovzduší (znečištění ovzduší pozaďové) je podle Meteorologického slovníku výkladového terminologického (Akademia, MŽP ČR Praha 1993) definováno jako dobře rozptýlená složka znečištění ovzduší, která je součástí regionálního nebo globálního znečištění ovzduší a kterou lze samostatně měřit v relativně čistých oblastech. Ve znečištěných oblastech ji překrývá znečištění z blízkých zdrojů znečišťování ovzduší.

Posuzovaný areál se nachází na okraji zástavby obce. Samotnou obec lze rovněž považovat za zdroj emisí amoniaku, a to především z drobného chovu hospodářského a domácího zvířectva. Takovéto zdroje, které jsou velice malé a spíše ojedinělé, však ovlivňují jen své nejbližší okolí. Vzhledem k vlastnostem amoniaku, který se ve volné atmosféře poměrně rychle rozkládá, není vliv těchto zdrojů nijak zásadní a na celkovém hodnocení situace v okolí zemědělského areálu se takové pozadí neprojeví.

Při posuzování pozadí lze vycházet z nejaktuálnějších naměřených údajů zveřejněných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Tato organizace zpracovává a zveřejňuje všechna imisní data, která jsou v České republice k dispozici a odpovídají pravidlům validních údajů. K dispozici jsou tak údaje nejen ze stanic provozovaných ČHMÚ, ale řadou dalších státních i nestátních institucí. Takový způsob je také požadován některými orgány státní správy.

Podle výše zmíněných zdrojů dat je nejbližší měřící stanice s vyhovující reprezentativností, na které je měřena koncentrace amoniaku, tj. stanice Mikulov - Sedlec, charakterizována jako pozaďová venkovská s oblastním měřítkem reprezentativnosti (desítky až stovky km – vzdálenost od předmětného areálu přibližně 130 km). Jejím provozovatelem je ČHMÚ, pobočka Brno. Nejaktuálnější dostupné údaje jsou z roku 2009. V následující tabulce je uvedena pouze škodlivina, kterou se zabývá tato studie.

ČHMÚ 1135 Sedlec-Mikulov - roční průměry [g*m-3] – 2009aritmetický geometrický

NH3 1,3 0,9



Ačkoliv je uvedená reprezentativnost měřící stanice pro sledovanou lokalitu vyhovující, není vzhledem k výše zmíněnému chování amoniaku v atmosféře pro tuto škodlivinu realistické. Přesnější údaje však nejsou k dispozici. V dalších úvahách je proto roční aritmetický (jakožto vyšší hodnota) průměr z této stanice považován za pozaďové znečištění. Hodnověrné údaje o průměrných imisních hodnotách – pozadí – pro kratší interval než rok nelze pro území bez kontinuálního měření zpracovat.

Vzhledem k charakteru území a posuzovaným škodlivinám lze považovat pozaďové zatížení okolí z hlediska uvažovaných škodlivin za přijatelné. Takové zatížení není pro závěry studie rozhodující. Krátkodobé imisní koncentrace mohou výjimečně nabývat i vyšších hodnot. Pro jejich teoretické vyhodnocení by však bylo nutno vypracovat studii pro výrazně větší území, která by zahrnovala velkou řadu dalších zdrojů. Pro hodnocení jedné stavby by ale takové posouzení bylo v rozporu s použitou metodikou. V souladu s ní studie naopak neuvažuje jiné zdroje v okolí a podává obraz o přímém vlivu posuzované provozovny.

Pro zhodnocení vlivu navrhovaných zdrojů je nezbytné vycházet především z maximálních možných imisních koncentrací. Ty nastanou za souběhu využití maximální kapacity uvažovaných zdrojů a nejnepříznivější meteorologické situace pro rozptyl. Takové situace jsou však vždy krátkodobé. Parametry zdrojů je proto nutno ověřovat na základě krátkodobých maximálních koncentrací sledovaných látek. Tomu také odpovídá zpracování této rozptylové studie. V relativně málo zatížených lokalitách nelze zodpovědně hodnotit parametry zdrojů na základě celoročních průměrných imisních koncentrací zjištěných výše uvedeným způsobem, tj, měřením na vzdálených stanicích. V takovém případě by minimální nezbytné parametry uvažovaných zdrojů byly značně podhodnocené. To platí obdobně i pro denní maxima. Naměřená krátkodobá a denní maxima nelze považovat za pozadí znečištění v posuzované lokalitě.

2. Metodika výpočtu

Pro výpočet imisní zátěže znečišťujícími látkami emitovanými do ovzduší při provozu uvedených zdrojů na sledované části území obce Kojčice, v okolí zemědělského areálu, byl použit matematický model podle Metodické příručky Českého hydrometeorologického ústavu“Symos 97” (systém modelování stacionárních zdrojů). Příručka úzce navazuje na původní metodiku MLVH z roku 1979 "Výpočet znečištění ovzduší pro stanovení technických parametrů zdrojů" a dále ji rozpracovává. Dle této metodiky se výpočet imisní zátěže provádí pro tři třídy rychlosti větru (1,7 m * sec-1, 5,0 m * sec-1 a 11,0 m * sec-1) v daném bodě. Stav atmosféry je respektován rozdělením do pěti tříd stability ovzduší.

Uvedená metodika umožňuje stanovit koncentrace škodlivin i v referenčních bodech volených ve vzdálenostech menších než 100 m od zdrojů. Není proto již nutné užívat modifikované metodiky pro zdroje v zástavbě.

Pro vlastní detailní výpočet byl použit oficiální program firmy IDEA-ENVI s. r. o. – SYMOS’97 verze 2003 (V 5.1.3.2) a částečně program „SYMOS'97 v. 2006 release 6.0.2522.25890“ (podle autorů programu poslední platná verze). Součástí programu je i sekvence umožňující v případě potřeby přesnější výpočet prachu, s použitím pádových rychlostí částic. V této verzi jsou rovněž již provedeny potřebné úpravy plně vyhovující požadavkům platné legislativy, tj. prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., v platném znění. Program umožňuje zadávat zdroje bodové, plošné i liniové. Správnost výsledků tohoto programu ověřil tvůrce metodiky tj. Český hydrometeorologický ústav.



Tento oficiální program však neposkytuje žádné použitelné tiskové výstupy vypočtených výsledků, a proto byly vytvořeny zpracovatelem této studie. Pro malý význam a především nevyužití kompletně vytištěných výsledků bylo od jejich tisku ustoupeno. Jsou však k dispozici ve formě souborů v několika formátech na elektronickém nosiči dat, který je součástí této studie. Vytištěny jsou jen nejzákladnější sestavy potřebné pro zpracování grafických výstupů.

b) Třídy stabilitního zvrstveníMeteorologické podmínky

Klimatické podmínky jsou významným faktorem ovlivňujícím rozptyl znečišťujících látek v atmosféře. Meteorologické situace jsou klasifikovány podle rychlosti větru a stability přízemní vrstvy atmosféry.

Rychlost větru je udávána ve výšce 10 m nad zemí a je rozdělena do tří rychlostních tříd s rychlostmi 1,7 m * sec-1 pro interval 0 - 2,5 m * sec-1, 5 m * sec-1 pro interval 2,5 - 7,5 m * sec-1 a 11 m * sec-1 pro rychlosti vyšší než 7,5 m * sec-1.

Stabilitní klasifikace ČHMÚ podle autorů Bubník – Koldovský rozeznává pět tříd stability ovzduší. Hlavním kritériem pro rozlišení jednotlivých tříd je vertikální teplotní gradient, který udává změnu teploty vzduchu na jednotkovou vzdálenost ve vertikálním směru. Označuje se a udává se ve stupních Celsia na 100 m výšky.

Klesá-li teplota vzduchu s nadmořskou výškou, má gradient kladné znaménko a naopak. Je-li teplotní gradient záporný, znamená to, že přízemní vrstva chladného vzduchu je překryta teplým vzduchem, je znemožněno vertikální proudění a nastává inverzní situace.

Třída stability vertikální teplotní gradient

I. superstabilní < - 1,6

II. stabilní - 1,6 < > - 0,7

III. izotermní - 0,6 < > + 0,5

IV. normální + 0,6 < > + 0,8

V. konvektivní > + 0,8

Charakteristika jednotlivých stabilitních třídI. stabilitní třída - vertikální výměna vrstev ovzduší je prakticky potlačena, tvorba silných

inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 m * sec-1.

II. stabilitní třída - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 m * sec-1.

III. stabilitní třída - projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období ji lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách.

IV. stabilitní třída - dobré podmínky pro rozptyl znečišťujících látek, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru, vyskytuje se přes den v době, kdy není výrazný sluneční svit.



Společně se III. stabilitní třídou má v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy.

V. stabilitní třída - projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat nárazový výskyt vysokých koncentrací znečišťujících látek. Výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 m * sec-1.

c) Referenční body– způsob umístění, odůvodnění

Jako vhodné se nejeví stanovovat jednotlivé referenční body, s výjimkou odůvodněných, zvláště volených míst, např. vysoké obytné domy apod. I takové účelové body však mohou jen doplnit základní pravidelnou síť referenčních bodů. V tomto případě nebylo účelné takovéto body použít.

Byla zvolena vhodná síť referenčních bodů mapě měřítka 1 : 5 000 tak, aby bylo možno vyhodnotit teoretickou imisní situaci sledovaného území obce Kojčice v okolí posuzovaného areálu. Vlastní síť má svůj počátek v levém dolním rohu mapového listu Státní mapy odvozené Humpolec 6 – 9 v měřítku 1:5000. Krok sítě referenčních bodů byl zvolen 100 m ve směrech obou os a krok vnitřního výpočtu reliéfu terénu pak 25 m, což je pro danou konfiguraci terénu naprosto dostačující. Kompletní výpočet imisí je proveden celkem pro 168 bodů.

Pokrytí předmětného území sítí referenčních bodů o výše uvedené hustotě pro zhodnocení situace za provozu zemědělského areálu po realizaci navrhovaných úprav zcela postačuje.

d) Imisní limity– uvedení platných imisních limitů, popř. jiných doporučených hodnot, s kterými se ve studii pracuje

Imisní limity stanovuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, následujícím způsobem:

1 hod 8 hod 24 hod rok

SO2 350/24 125/3

20ekosystémyCO 10 000/- PM10 50/35 40 Pb 0,5/- NO2 200/18 40/- NOx 30ekosystémybenzen 5/- Cd 5 ng arsen 6 ng kadmium 5ngNi 20 ng benzo(a)pyren 1 ng

Pokud není uvedeno jinak, jsou údaje v tabulce v [µg*m-3].Údaj za lomítkem - přípustná četnost překročení za kalendářní rok

(bez určení velikosti překročení)



Pro amoniak, tj. látku, kterou se zabývá tato studie, není v současnosti platnými předpisy žádný limit stanoven. Jako limitní hodnota je proto uvažována nejvýše přípustná koncentrace stanovená Státním zdravotním ústavem v souladu s ustanovením § 45 zákona č. 86/2002 Sb., a sice krátkodobá nejvýše přípustná koncentrace 200 g*m-3 (průměr za 30 minut) a stejná hodnota je stanovena také jako průměr za 24 hodin.

V této studii jsou uvažovány následující imisní limitní koncentrace vyjádřené v µg*m-3:

Látka 1 hod 8 hod 24 hod rok

amoniak (NH3)(200)

30 min (200)Tyto hodnoty však nelze z výše uvedených důvodů považovat za právně závazné.

3. Výstupní údaje

– krátkodobé, dlouhodobé, maximální, průměrnéPro posouzení vlivu uvažovaných zdrojů emisí na kvalitu okolního ovzduší je nutné hodnotit

především předpokládané krátkodobé, tedy maximální imisní koncentrace. Mimo to jsou pro výpočet nastaveny tři údaje o trvání maximálních koncentrací v hodinách za rok.

Pro úvahy o posouzení pozadí zatížení dané lokality lze vyčíslit průměrné roční koncentrace.

Pro doplnění jsou ve všech referenčních bodech vypočtena i denní maxima.

Ve výsledcích jsou uváděna jen maxima vybraná ze všech vypočtených hodnot v každém bodě, bez ohledu na meteorologické podmínky, za jakých se vyskytují.

Výše uvedené charakteristiky jsou prezentovány dále v diskusi.

b) Prezentace výsledků v tabulkové forměZákladní výstupní údaje jsou uvedeny v dalších částech studie. V kapitole diskuse jsou

prezentovány maximální výsledné hodnoty výpočtu v přehledné tabulkové formě. Veškeré výsledky byly předány zadavateli této studie v elektronické podobě (adresář Výstupy), kde jsou pro jednotlivé referenční body uvedeny hodnoty zatížení sledovanými škodlivinami (v jednotkách g * m-3) a další charakteristiky rozptylu znečišťujících látek v ovzduší.

Ve všech referenčních bodech jsou uvedeny jen celkové výsledné hodnoty, které znamenají následující:

Č. b. – číslo referenčního bodu, pro který je výpočet proveden.

Max konc – maximální zjištěná hodnota koncentrace v daném referenčním bodě, vybraná ze všech hodnocených meteorologických podmínek.

Stabil – stabilitní třída, za které se uvedené maximum vyskytuje.

Rychl – třída rychlosti větru pro vyhodnocené maximum.

Směr – azimut – směr větru, za kterého lze uvedené maximum očekávat.

Překroč 1 - 3 – počet hodin v průměrném roce, po které lze očekávat dosažení, případně překročení zvolené hraniční koncentrace.

Následující tabulka uvádí nastavené limitní koncentrace sledované škodliviny.

škodlivina překročení 1 překročení 2 překročení 3



NH3 1 g * m-3 5 g * m-3 200 g * m-3

Úkolem studie je posoudit, zda provoz hodnoceného areálu nebude způsobovat nadměrné obtěžování okolí imisemi. To je zaručeno předpokladem splnění imisních limitů za všech meteorologických situací a v každém hodnotitelném časovém úseku. Srovnání s limitní hodnotou však lze provést pouze pro ty škodliviny a odpovídající časový úsek, pro něž je taková hodnota stanovena. V tomto případě jsou jako limitní koncentrace uvažovány hodnoty doporučené Státním zdravotním ústavem, neboť platnými právními předpisy není pro amoniak stanoven žádný imisní limit.

Při použitém způsobu výpočtu je respektována konfigurace terénu. Rozsah posuzovaného území je zřejmý z mapových příloh této studie. K zhodnocení výškových rozdílů zcela postačuje zvolený mapový poklad (mapa v měřítku 1 : 5 000).

V příloze této studie, v části Výpočty, jsou shrnuty výsledky výpočtu charakteristik rozptylu znečišťující látky v ovzduší. Pro jednotlivé referenční body jsou uvedeny nejvyšší zjištěné hodnoty zatížení sledovanou škodlivinou v g * m-3.

Pro přehlednost jsou zjištěná maxima uvedena také dále v Diskusi.

Veškerá výstupní data jsou k dispozici v několika formátech na elektronickém nosiči dat.

c) Kartografická interpretace výsledkůPodle názoru orgánů státní správy má být grafický výstup zpracováván pro ty hodnoty, pro něž

je předpisy platnými v době zpracování studie stanoven imisní limit. Při striktním splnění tohoto požadavku by tak v tomto případě nebyl vytvořen žádný grafický výstup.

Jelikož u zemědělských zdrojů je zásadní krátkodobá koncentrace amoniaku a tato překračuje limitní, i když nezávaznou, hodnotu, byl grafický výstup pro tuto škodlivinu a zmíněný časový úsek zhotoven. Pro doplnění je součástí přílohy i grafický výstup vypočtených denních koncentrací amoniaku.

Pro grafické zpracování byly použity koncentrace bez ohledu na příslušnou meteorologickou situaci. Výsledné izokómy jsou vyneseny na mapě v měřítku 1 : 5 000, ze které je také patrný výškopis.

Výstup pro systém GIS nebyl požadován. Výstupní soubory předané na elektronickém nosiči dat (*.txt, *.dbf, *.vst, *.rtf) jsou však přímo použitelné pro tvorbu vrstvy tohoto formátu. V případě potřeby lze programem Symos vygenerovat další.

V této studii byl z výše popsaných důvodů hodnocen pouze amoniak. Následující tabulka ukazuje vypočtenou absolutní maximální imisní koncentraci této znečišťující látky ve výšce 1,5 m nad terénem, tj. v dýchací zóně člověka, včetně dalších parametrů:

RB max Stab rychl směr trvání 1 trvání 2 trvání 3č. g*m-3 - m*s ° hod*r-1

NH3 1 5 20093 821,376 1 1,9 275 414,4 294,3 54,9

2438,3 2129,4 169,6V prvém sloupci tabulky je uvedeno označení sledované škodliviny.



Druhý sloupec je určen pro číslo referenčního bodu sítě, ve kterém bylo zjištěno krátkodobé maximum.

Ve třetím sloupci je uvedena maximální krátkodobá koncentrace.

Další sloupec udává stabilitní třídu, za které se maximum vyskytuje.

Následující sloupec obsahuje údaj o rychlosti větru.

Šestý sloupec představuje směr větru.

V posledních třech sloupcích jsou uvedeny odhady trvání nebo překročení jednotlivých předem stanovených koncentrací v hodinách za průměrný rok. Tyto hodnoty jsou hodiny v roce, po které lze očekávat dosažení, či překročení nastavené koncentrace.

Druhý řádek uvádí maximální trvání tří nastavených koncentrací v hodinách za rok, a to bez ohledu na to, ve kterém bodě se takové maximum vyskytuje.

Překračování přípustné krátkodobé imisní koncentrace amoniaku stanovené Státním zdravotním ústavem, tj. 200 g*m-3, lze při zadané konfiguraci zdroje očekávat v referenčních bodech specifikovaných v následující tabulce, a to po dobu uvedenou v posledním sloupci. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny v bodech, které se nacházejí uvnitř zemědělského areálu nebo v jeho bezprostřední blízkosti.

č.RB Max konc ≥ 200 μg*m-3

μg*m-3 hod*r-1

80 227,441 0,081 291,174 0,082 229,360 8,492 346,593 101,493 821.376 54,9102 357.329 169,6103 388.977 113,5113 252.970 22,1114 259.812 56,4

Stanovení ochranného pásma předmětného zemědělského areálu musí vycházet ze zjištěného překročení krátkodobé koncentrace amoniaku ve výše specifikovaných bodech. Doporučuji proto ověřit, že ochranné pásmo zahrnuje minimálně území vymezené izolinií 200 g*m-3. V grafickém výstupu maximálních krátkodobých koncentrací amoniaku je izokóma vyjadřující tuto hranici zvýrazněna.

Rrozsah ochranného pásma lze stanovit podle postupu uvedeného v časopisu Acta Hygienica Epidemiologica et Microbiologica č. 6/1999, jehož vydavatelem je Státní zdravotní ústav. Uvnitř ochranného pásma areálu nelze povolit realizaci žádné chráněné zástavby. Za hranicí takto stanoveného ochranného pásma nebude k překračování přípustných koncentrací docházet.

Za velice vhodné považuji chránit zástavbu obce pásem zeleně o nízkém, středním i vysokém vzrůstu. Je také nutné jej udržovat ve funkčním stavu.

Vypočtené maximum denní koncentrace vykazuje tuto hodnotu:

škodlivina RB denní maximumg*m-3

NH3 102 16,736

Limitní hodnota doporučená Státním zdravotním ústavem bude podle výsledků výpočtu s dostatečnou rezervou dodržena a nebude docházet k jejímu překračování.



Následující tabulka ukazuje nejvyšší hodnotu vypočtených průměrných ročních koncentrací sledované škodliviny a je doplněna o hodnotu pozaďové koncentrace [g*m-3]:

škodlivina pozadí vypočtená max

součet

NH3 1,3 13,960 15,260

Pro výše uvedenou roční koncentraci amoniaku nebyl zveřejněn žádný referenční údaj, a proto ji nelze nijak objektivně hodnotit.

Výstupní data jsou kompletně k dispozici na elektronickém nosiči.Poměrně dobře čitelné jsou výstupní soubory v textovém formátu, podávající jak většinu

výsledků, tak i protokol o průběhu výpočtu koncentrací jednotlivých škodlivin. Tyto soubory jsou zobrazitelné, byť nikoli zcela přehledně, i v jednoduchém textovém prostředí (například Poznámkový blok - Notepad). Pro hodnocení důležité výsledky jsou uvedeny ve formátu pro Microsoft Word a jim podobných (*.doc, *.rtf) v adresáři „Výstupy“

Imisní limity i nejvýše přípustné koncentrace (NPK) jsou stanovovány tak, aby s dostatečným stupněm bezpečnosti zaručovaly, že při jejich dodržení nebude docházet k poškozování zdraví lidí ani přírodního prostředí. Jak je zřejmé z výsledků studie a zejména z výkresu maximálních krátkodobých koncentrací amoniaku, lze koncentraci převyšující NPK očekávat jen v blízkosti zdrojů, a to jen po velice krátkou dobu během roku. Amoniak ve volném ovzduší poměrně rychle reaguje a jeho koncentrace se tak rychle snižuje. Za určitých okolností je možno amoniak považovat pro rostliny, včetně lesního porostu, za hnojivo. Škodlivé mohou být až vyšší koncentrace. Podle údajů dostupných v literatuře je imisní koncentrace, při níž by bylo možno očekávat vznik škod na lesích, nad hranicí 1000 µg*m-3.

Poněkud závažnější mohou být společné účinky s dalšími látkami, především oxidy dusíku, případně oxidy síry. Imisemi těchto látek se v souladu s požadavky platných právních předpisů tato studie nezabývá. Podle dostupných údajů ČHMÚ však na předmětné lokalitě nedosahují výraznějších hodnot a zůstávají hluboko pod limitní hodnotou.

Nejbližší okraj nevelkého lesního komplexu se vyskytuje ve vzdálenosti více než 650 m od nejblíže situované haly zemědělského areálu.

4. Závěr Výsledky této studie jsou platné pouze za předpokladu dodržení všech vstupních údajů, které

byly k výpočtu použity. V případě jejich jakékoliv změny nelze z této studie vycházet.

Podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. lze hodnocený zemědělský areál na základě navrhované kapacity chovu zařadit do kategorie velký zdroj znečišťování ovzduší (celková roční emise NH3 nad 10 t*rok-1).

Maximální krátkodobé koncentrace amoniaku v okolí předmětného zdroje překračují limitní hodnotu. Je proto nutné stanovit, respektive upravit, ochranné pásmo zemědělského areálu tak, aby za jeho hranicí již k překračování této limitní koncentrace nedocházelo.

Jako součást realizace ochranného pásma považuji za žádoucí vytvořit mezi zdrojem a obytnou zástavbou obce pás zeleně o vhodné skladbě, který je nutno udržovat ve funkčním stavu po celou dobu provozu areálu.



Vypočtené maximální denní průměrné imisní koncentrace amoniaku nedosahují v žádném referenčním bodě nejvýše přípustných hodnot doporučených Státním zdravotním ústavem.

Za předpokladu splnění výše uvedených bodů studie prokazuje realizovatelnost posuzované stavby z hlediska zatížení jejího okolí imisemi amoniaku.

Provoz posuzovaného zemědělského areálu po realizaci navržených změn nebude v rozporu s požadavky platné legislativy upravující ochranu volného ovzduší. Doporučuji proto se záměrem vyslovit souhlas.

5. Údaje o zpracovateli rozptylové studiea) Jméno a příjmení,

Mgr. Ivana Dvořáková

b) Adresa,

E. Beneše 80České Budějovice370 06

c) Autorizace (kým, datum),

rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, č.j. 1704/780/10/KS 39454/ENV/10, ze dne 5.5.2010

d) Datum zpracování.

Leden 2011

Podpis zpracovatele.



Větrná růžice



Grafické přílohy:







Referenční bodyKojčice zem

Ref. bod č. X [m] Y [m] Z [m n. m.]1 100 900 524.12 200 900 527.93 300 900 528.04 400 900 525.05 500 900 521.56 600 900 520.27 700 900 520.08 800 900 523.49 900 900 526.0

10 1000 900 533.211 1100 900 540.012 1200 900 548.013 100 1000 524.014 200 1000 528.615 300 1000 531.016 400 1000 522.517 500 1000 515.618 600 1000 513.519 700 1000 513.020 800 1000 515.321 900 1000 519.822 1000 1000 525.123 1100 1000 532.024 1200 1000 539.325 100 1100 519.726 200 1100 526.027 300 1100 522.928 400 1100 517.829 500 1100 512.130 600 1100 508.031 700 1100 507.932 800 1100 511.833 900 1100 515.034 1000 1100 518.735 1100 1100 524.736 1200 1100 532.837 100 1200 514.238 200 1200 522.039 300 1200 517.340 400 1200 512.841 500 1200 508.442 600 1200 505.343 700 1200 505.4

6. ledna 2011 18:06 E K O P O R Strana 1 z 4



Kojčice zemRef. bod č. X [m] Y [m] Z [m n. m.]

44 800 1200 508.245 900 1200 511.846 1000 1200 515.747 1100 1200 521.448 1200 1200 528.049 100 1300 512.050 200 1300 516.051 300 1300 510.152 400 1300 507.753 500 1300 505.254 600 1300 502.355 700 1300 502.756 800 1300 507.257 900 1300 514.658 1000 1300 517.559 1100 1300 522.060 1200 1300 527.061 100 1400 502.862 200 1400 505.263 300 1400 502.364 400 1400 502.965 500 1400 502.466 600 1400 499.367 700 1400 501.868 800 1400 508.769 900 1400 515.070 1000 1400 519.271 1100 1400 524.172 1200 1400 524.973 100 1500 498.074 200 1500 499.375 300 1500 499.076 400 1500 498.477 500 1500 498.278 600 1500 495.779 700 1500 504.380 800 1500 510.481 900 1500 514.782 1000 1500 517.483 1100 1500 520.084 1200 1500 521.885 100 1600 496.786 200 1600 495.987 300 1600 496.088 400 1600 492.6





89 500 1600 494.090 600 1600 496.791 700 1600 502.292 800 1600 507.093 900 1600 513.394 1000 1600 510.795 1100 1600 511.196 1200 1600 512.897 100 1700 496.098 200 1700 490.099 300 1700 488.0

100 400 1700 490.2101 500 1700 495.6102 600 1700 498.0103 700 1700 500.0104 800 1700 500.1105 900 1700 501.4106 1000 1700 502.5107 1100 1700 503.4108 1200 1700 506.3109 100 1800 495.7110 200 1800 491.4111 300 1800 486.2112 400 1800 494.8113 500 1800 500.7114 600 1800 501.1115 700 1800 495.8116 800 1800 494.1117 900 1800 495.7118 1000 1800 498.4119 1100 1800 500.4120 1200 1800 503.5121 100 1900 495.8122 200 1900 492.4123 300 1900 485.9124 400 1900 502.5125 500 1900 508.0126 600 1900 503.1127 700 1900 495.7128 800 1900 493.7129 900 1900 496.3130 1000 1900 498.7131 1100 1900 501.3132 1200 1900 506.5133 100 2000 491.8





134 200 2000 490.6135 300 2000 482.7136 400 2000 499.2137 500 2000 502.6138 600 2000 500.5139 700 2000 494.9140 800 2000 492.8141 900 2000 494.4142 1000 2000 505.1143 1100 2000 505.2144 1200 2000 509.2145 100 2100 482.5146 200 2100 481.4147 300 2100 478.3148 400 2100 494.0149 500 2100 498.0150 600 2100 496.7151 700 2100 493.8152 800 2100 493.1153 900 2100 495.6154 1000 2100 506.7155 1100 2100 507.4156 1200 2100 509.6157 100 2200 472.0158 200 2200 468.5159 300 2200 471.1160 400 2200 482.3161 500 2200 479.8162 600 2200 486.2163 700 2200 494.5164 800 2200 493.2165 900 2200 495.8166 1000 2200 504.0167 1100 2200 504.0168 1200 2200 507.0

Z min: 468.5Z 548.0




Rozptylová studie - přehled maximálních hodinových koncentracíMaximum: 821.376288

Kojčice zemmaxima přehled V1 NH3

Č.b. Max konc Č.b. Max konc Č.b. Max konc Č.b. Max konc1 30.408884 43 59.665496 85 45.700932 127 90.5446722 31.927151 44 57.191914 86 49.314537 128 74.6798863 32.992362 45 55.074216 87 57.206942 129 78.6810354 36.913831 46 66.425964 88 50.601226 130 70.5343665 37.295842 47 73.004609 89 78.077853 131 57.8317506 38.175277 48 76.168468 90 134.937926 132 46.6790127 39.172011 49 38.713203 91 171.857492 133 49.9240778 41.600449 50 44.494382 92 346.593047 134 51.7117009 41.172793 51 58.197689 93 821.376288 135 36.742795

10 37.103446 52 70.028460 94 168.026570 136 86.45961311 33.892667 53 75.087371 95 101.708993 137 92.18690212 31.449429 54 67.714871 96 95.761766 138 76.23406813 35.413106 55 66.842951 97 44.310814 139 66.21618914 34.888221 56 65.944752 98 31.427247 140 57.95034915 35.519045 57 72.026116 99 30.951640 141 61.07177416 40.594530 58 92.302718 100 38.779949 142 63.36534017 39.233917 59 96.650077 101 83.106365 143 52.24013118 39.349476 60 103.961485 102 357.329419 144 45.68239519 40.239149 61 49.514536 103 388.976564 145 31.32158420 43.589708 62 58.961956 104 164.014700 146 29.64407921 44.871645 63 71.986940 105 101.570973 147 25.60662022 49.471107 64 87.996368 106 76.086931 148 50.97366523 45.025590 65 94.947795 107 60.724246 149 63.59274724 40.181696 66 76.916071 108 55.672869 150 55.96124925 38.058137 67 77.182016 109 48.402887 151 50.93825826 40.787157 68 82.763235 110 41.943600 152 50.59355927 42.988952 69 102.412339 111 37.878896 153 57.28543328 42.652841 70 132.927332 112 71.427367 154 53.99207129 46.243629 71 150.165316 113 252.969782 155 48.50322330 50.532704 72 143.316840 114 259.811926 156 40.63107631 52.090893 73 49.126639 115 154.527616 157 19.71204232 47.742089 74 60.341444 116 77.975058 158 17.02292533 48.548272 75 74.584024 117 67.705635 159 16.39050634 56.839743 76 93.999611 118 66.530250 160 22.74680435 60.819846 77 116.208867 119 58.470848 161 19.24833136 53.636240 78 69.991595 120 52.655729 162 26.29015137 36.956184 79 109.246807 121 58.681386 163 46.65717438 43.897368 80 227.441070 122 54.949712 164 43.71087939 44.479694 81 291.174138 123 46.403034 165 49.42521740 50.074819 82 229.359999 124 139.760424 166 49.06708241 60.541679 83 179.711551 125 144.939248 167 45.04603242 59.440575 84 148.206948 126 121.761482 168 41.152418




Rozptylová studie - přehled denních koncentrací - 24 hod zMaximum: 16.735815

Kojčice zem denní V1 NH3Č.b. Max konc Č.b. Max konc Č.b.Max konc Č.b. Max konc

1 0.167907 44 0.703379 87 1.019173 130 1.2076642 0.176363 45 0.675685 88 1.136563 131 0.9714313 0.188565 46 0.617130 89 1.701340 132 0.7731944 0.222321 47 0.521300 90 3.619163 133 0.5730585 0.247935 48 0.414195 91 6.216475 134 0.6892866 0.260019 49 0.346289 92 12.950043 135 0.6064387 0.269941 50 0.392041 93 3.177195 136 1.3278558 0.257867 51 0.537120 94 1.754739 137 1.3337899 0.255413 52 0.667460 95 1.228778 138 1.265540

10 0.227209 53 0.792972 96 0.921221 139 1.11152411 0.208138 54 0.861203 97 0.656455 140 1.00493012 0.187499 55 0.937766 98 0.684175 141 0.97151813 0.193219 56 0.979473 99 0.803788 142 0.94150514 0.203173 57 0.860531 100 1.251796 143 0.78920715 0.212158 58 0.797925 101 3.201214 144 0.62560216 0.271352 59 0.651134 102 16.735815 145 0.39802417 0.331707 60 0.506975 103 13.813041 146 0.43633218 0.355962 61 0.493910 104 4.980859 147 0.40849019 0.374347 62 0.595904 105 2.861570 148 0.74199320 0.367878 63 0.710192 106 1.697294 149 0.82051121 0.348945 64 0.870796 107 1.209966 150 0.74445622 0.316832 65 1.071256 108 0.928355 151 0.70794923 0.276289 66 1.191065 109 0.677643 152 0.71074924 0.241872 67 1.384010 110 0.771210 153 0.73901325 0.232013 68 1.471482 111 0.797008 154 0.70863826 0.241676 69 1.294789 112 1.922550 155 0.63214127 0.285436 70 1.043925 113 5.109065 156 0.52905028 0.350334 71 0.771164 114 9.592387 157 0.25193029 0.435868 72 0.627606 115 4.481654 158 0.22911630 0.493364 73 0.553529 116 2.667832 159 0.23764431 0.528815 74 0.704480 117 1.966219 160 0.34903332 0.495906 75 0.885960 118 1.506689 161 0.27860333 0.482204 76 1.115223 119 1.144218 162 0.36053934 0.448590 77 1.444058 120 0.908041 163 0.52821235 0.386561 78 1.619230 121 0.671900 164 0.52738636 0.315118 79 2.581922 122 0.790313 165 0.56108737 0.275097 80 2.966694 123 0.785674 166 0.56557238 0.298710 81 2.219207 124 1.987438 167 0.51792439 0.373622 82 1.440312 125 2.367334 168 0.46994040 0.472789 83 1.007871 126 2.56378441 0.595020 84 0.753758 127 2.01974142 0.654175 85 0.610493 128 1.61295743 0.697988 86 0.764428 129 1.454884




Rozptylová studie - výpočet hodinových koncentracíKojčice zem

alternativa V1 NH3 trvání 1 trvání 2 trvání 3Č.b. Max konc Stabil Rychl Směr 1 5 200

1 30.409 1 1.5 46 170.9 104.9 0.02 31.927 1 1.5 42 191.1 108.7 0.03 32.992 1 1.5 37 207.4 114.1 0.04 36.914 1 1.5 32 227.1 136.0 0.05 37.296 1 1.5 26 242.2 138.8 0.06 38.175 1 1.5 19 246.7 139.3 0.07 39.172 1 1.5 11 249.6 132.9 0.08 41.600 1 1.5 3 244.0 131.8 0.09 41.173 1 1.5 355 252.6 128.2 0.0

10 37.103 1 1.5 347 230.2 121.2 0.011 33.893 1 1.5 340 205.5 98.6 0.012 31.449 1 1.5 332 190.6 76.8 0.013 35.413 1 1.5 50 181.5 109.8 0.014 34.888 1 1.5 46 210.2 123.1 0.015 35.519 1 1.5 41 233.1 138.0 0.016 40.595 1 1.5 36 256.5 147.1 0.017 39.234 1 1.6 29 275.9 180.3 0.018 39.349 1 1.7 22 286.1 195.3 0.019 40.239 1 1.8 13 300.1 198.7 0.020 43.590 1 1.7 4 294.8 199.2 0.021 44.872 1 1.5 355 285.1 201.3 0.022 49.471 1 1.5 345 250.6 183.0 0.023 45.026 1 1.5 337 225.0 142.8 0.024 40.182 1 1.5 329 192.4 120.3 0.025 38.058 1 1.5 55 202.5 133.7 0.026 40.787 1 1.5 51 228.8 145.6 0.027 42.989 1 1.5 46 259.8 150.0 0.028 42.653 1 1.5 41 294.1 188.5 0.029 46.244 1 1.5 12 326.2 225.8 0.030 50.533 1 1.5 3 346.1 241.0 0.031 52.091 1 1.5 353 359.0 255.4 0.032 47.742 1 2 5 360.4 257.3 0.033 48.548 1 1.9 354 344.4 241.5 0.034 56.840 1 1.5 343 284.5 216.2 0.035 60.820 1 1.5 333 229.9 195.0 0.036 53.636 1 1.5 324 184.6 180.8 0.037 36.956 1 1.5 61 224.0 147.0 0.038 43.897 1 1.5 57 250.2 155.4 0.039 44.480 1 1.5 53 285.2 197.4 0.040 50.075 1 1.5 25 334.0 234.1 0.041 60.542 1 1.5 15 384.9 284.8 0.042 59.441 1 1.5 3 419.7 313.9 0.043 59.665 1 1.5 351 453.5 347.4 0.0

10. ledna 2011 15:10 E K O P O R Stránka 1 z 4



Kojčice zemalternativa V1 NH3 trvání 1 trvání 2 trvání 3

Č.b. Max konc Stabil Rychl Směr 1 5 200

44 57.192 1 1.5 340 454.8 379.7 0.045 55.074 1 2 353 415.4 344.4 0.046 66.426 1 1.8 339 329.1 262.5 0.047 73.005 1 1.5 328 239.7 196.4 0.048 76.168 1 1.5 318 175.8 167.6 0.049 38.713 1 1.7 67 244.5 168.6 0.050 44.494 1 1.6 64 271.4 205.8 0.051 58.198 1 1.5 40 321.4 254.1 0.052 70.028 1 1.5 30 385.5 288.9 0.053 75.087 1 1.5 19 451.3 331.0 0.054 67.715 1 1.5 5 525.5 380.6 0.055 66.843 1 1.5 348 587.4 447.8 0.056 65.945 1 1.5 336 593.5 509.3 0.057 72.026 1 2 350 500.0 422.9 0.058 92.303 1 1.9 334 350.4 302.3 0.059 96.650 1 1.5 320 213.2 199.4 0.060 103.961 1 1.5 309 133.2 129.3 0.061 49.515 1 1.5 60 266.6 240.8 0.062 58.962 1 1.5 55 298.9 279.3 0.063 71.987 1 1.5 48 367.7 304.7 0.064 87.996 1 1.5 38 437.5 335.1 0.065 94.948 1 1.5 24 515.7 386.5 0.066 76.916 1 1.5 8 612.3 432.0 0.067 77.182 1 1.5 343 773.4 571.7 0.068 82.763 2 2.4 14 810.3 680.3 0.069 102.412 1 2 346 615.8 529.2 0.070 132.927 1 1.9 324 335.2 294.4 0.071 150.165 1 1.5 308 160.6 159.2 0.072 143.317 1 1.5 299 96.7 114.7 0.073 49.127 1 1.5 69 276.0 268.4 0.074 60.341 1 1.5 65 327.4 322.7 0.075 74.584 1 1.5 59 407.4 378.1 0.076 94.000 1 1.5 49 504.3 397.9 0.077 116.209 1 1.5 34 588.5 466.2 0.078 69.992 1 1.5 13 702.7 545.6 0.079 109.247 1 1.5 336 1012.5 812.8 0.080 227.441 2 2.2 25 1134.8 946.3 0.081 291.174 1 2 334 674.4 619.3 0.082 229.360 1 2 304 204.3 175.0 8.483 179.712 1 1.6 292 106.4 109.9 0.084 148.207 1 1.5 286 119.3 143.7 0.085 45.701 1 1.5 79 278.7 272.9 0.086 49.315 1 1.5 76 334.3 341.8 0.087 57.207 1 1.5 72 426.6 424.0 0.088 50.601 2 1.5 66 556.2 542.5 0.0






89 78.078 3 1.5 54 735.9 586.5 0.090 134.938 4 1.5 17 868.2 756.4 0.091 171.857 4 1.5 87 1288.6 1150.0 0.092 346.593 4 1.6 84 1772.1 1632.8 101.493 821.376 1 1.9 275 414.4 294.3 54.994 168.027 2 2.2 272 381.6 312.8 0.095 101.709 1 2 271 315.8 264.6 0.096 95.762 1 2 271 257.8 250.1 0.097 44.311 1 1.5 88 253.6 258.8 0.098 31.427 3 1.5 94 309.6 331.2 0.099 30.952 3 1.5 95 396.1 424.8 0.0

100 38.780 4 1.5 98 547.9 588.6 0.0101 83.106 4 1.5 102 850.5 847.0 0.0102 357.329 4 1.5 135 1809.1 1689.3 169.6103 388.977 1 1.5 299 2438.3 2129.4 113.5104 164.015 1 1.5 281 1922.7 1544.6 0.0105 101.571 1 1.5 277 1694.4 1259.7 0.0106 76.087 4 1.5 238 1018.8 759.5 0.0107 60.724 1 1.5 274 661.4 577.7 0.0108 55.673 2 1.8 255 465.6 391.1 0.0109 48.403 1 1.5 98 235.6 259.1 0.0110 41.944 2 1.5 104 278.4 307.6 0.0111 37.879 3 1.5 108 341.2 393.9 0.0112 71.427 1 1.5 105 457.0 506.7 0.0113 252.970 1 1.5 115 617.0 722.1 22.1114 259.812 2 1.5 210 1418.8 1386.0 56.4115 154.528 3 1.5 212 1732.7 1321.4 0.0116 77.975 2 1.5 241 1601.7 1161.8 0.0117 67.706 1 1.5 252 1430.0 976.1 0.0118 66.530 1 1.5 257 1150.3 748.2 0.0119 58.471 1 1.5 260 836.3 582.7 0.0120 52.656 1 1.5 262 615.6 431.1 0.0121 58.681 1 1.5 109 216.5 230.0 0.0122 54.950 2 1.5 113 244.8 283.6 0.0123 46.403 3 1.5 118 296.5 363.6 0.0124 139.760 1 1.5 126 334.9 403.4 0.0125 144.939 1 1.5 150 445.4 518.9 0.0126 121.761 1 1.5 163 762.0 778.6 0.0127 90.545 1 1.5 195 1130.2 877.5 0.0128 74.680 1 1.5 220 1185.1 792.4 0.0129 78.681 1 1.5 234 1150.1 726.7 0.0130 70.534 1 1.5 242 1004.4 624.6 0.0131 57.832 1 1.5 248 805.0 515.6 0.0132 46.679 1 1.5 251 634.9 359.3 0.0133 49.924 1 1.5 117 226.2 260.4 0.0






134 51.712 2 1.5 122 247.9 269.2 0.0135 36.743 3 1.5 129 280.8 353.7 0.0136 86.460 1 1.5 141 321.3 388.4 0.0137 92.187 1 1.5 160 395.0 426.2 0.0138 76.234 1 1.5 169 536.0 487.4 0.0139 66.216 1 1.5 191 736.3 541.6 0.0140 57.950 1 1.5 208 866.5 537.3 0.0141 61.072 1 1.5 222 885.0 529.6 0.0142 63.365 1 1.5 231 821.9 493.7 0.0143 52.240 1 1.5 238 712.3 396.2 0.0144 45.682 1 2 222 591.8 314.6 0.0145 31.322 2 1.5 125 231.4 252.9 0.0146 29.644 3 1.5 130 264.2 284.0 0.0147 25.607 3 1.5 138 296.3 309.4 0.0148 50.974 1 1.5 151 301.2 324.7 0.0149 63.593 1 1.5 165 342.2 343.2 0.0150 55.961 1 1.5 173 403.8 370.0 0.0151 50.938 1 1.5 188 529.1 376.2 0.0152 50.594 1 1.5 202 638.2 402.1 0.0153 57.285 1 1.5 213 682.3 420.4 0.0154 53.992 1 1.5 222 663.5 373.7 0.0155 48.503 1 1.5 230 602.1 321.1 0.0156 40.631 1 1.9 215 529.2 290.5 0.0157 19.712 3 1.5 131 265.7 223.4 0.0158 17.023 3 1.5 137 269.8 207.2 0.0159 16.391 3 1.5 144 295.3 208.5 0.0160 22.747 2 1.5 155 289.9 286.1 0.0161 19.248 3 1.5 166 296.3 261.1 0.0162 26.290 2 1.5 176 329.1 254.3 0.0163 46.657 1 1.5 187 411.8 306.5 0.0164 43.711 1 1.5 198 494.8 318.2 0.0165 49.425 1 1.5 208 544.5 324.7 0.0166 49.067 1 1.5 216 533.7 307.7 0.0167 45.046 1 1.5 223 513.0 287.6 0.0168 41.152 1 1.5 229 470.7 256.2 0.0

Maxima: 821.376 2438.3 2129.4 169.6




Rozptylová studie - přehled průměrných ročních koncentrací zMaximum = 13.960228

Kojčice zemAlternativa V1 NH3

Č RB roční Č RB roční Č RB roční Č RB roční

1 0.145575 42 0.567169 83 0.873824 124 1.7231092 0.152906 43 0.605155 84 0.653509 125 2.0524793 0.163485 44 0.609829 85 0.529297 126 2.2228014 0.192752 45 0.585819 86 0.662759 127 1.7511155 0.214959 46 0.535052 87 0.883623 128 1.3984346 0.225437 47 0.451967 88 0.985400 129 1.2613857 0.234039 48 0.359107 89 1.475062 130 1.0470448 0.223570 49 0.300232 90 3.137815 131 0.8422309 0.221443 50 0.339900 91 5.389684 132 0.670359

10 0.196990 51 0.465683 92 11.055215 133 0.49684211 0.180455 52 0.578688 93 2.754628 134 0.59761112 0.162561 53 0.687507 94 1.521359 135 0.52578113 0.167521 54 0.746663 95 1.065351 136 1.15125114 0.176151 55 0.813043 96 0.798699 137 1.15639515 0.183941 56 0.849203 97 0.569147 138 1.09722316 0.235262 57 0.746080 98 0.593179 139 0.96369217 0.287590 58 0.691801 99 0.696885 140 0.87127418 0.308619 59 0.564533 100 1.085307 141 0.84230619 0.324559 60 0.439547 101 2.775452 142 0.81628420 0.318951 61 0.428220 102 13.960228 143 0.68424221 0.302535 62 0.516649 103 11.473779 144 0.54239722 0.274693 63 0.615736 104 4.318405 145 0.34508723 0.239543 64 0.754980 105 2.480982 146 0.37830024 0.209703 65 0.928779 106 1.471553 147 0.35416125 0.201155 66 1.032653 107 1.049040 148 0.64330826 0.209533 67 1.199936 108 0.804884 149 0.71138327 0.247473 68 1.275775 109 0.587517 150 0.64544328 0.303740 69 1.122582 110 0.668639 151 0.61379229 0.377898 70 0.905083 111 0.691006 152 0.61621930 0.427747 71 0.668599 112 1.666851 153 0.64072431 0.458482 72 0.544134 113 4.418118 154 0.61438932 0.429951 73 0.479909 114 8.247002 155 0.54806733 0.418071 74 0.610784 115 3.885594 156 0.45868734 0.388928 75 0.768127 116 2.313010 157 0.21842335 0.335148 76 0.966899 117 1.704712 158 0.19864336 0.273207 77 1.251999 118 1.306300 159 0.20603737 0.238509 78 1.403872 119 0.992037 160 0.30261238 0.258981 79 2.238527 120 0.787272 161 0.24154939 0.323930 80 2.572124 121 0.582537 162 0.31258740 0.409908 81 1.924053 122 0.685201 163 0.45796041 0.515882 82 1.248751 123 0.681180 164 0.457243




Kojčice zemAlternativa V1 NH3

Č RB roční Č RB roční Č RB roční Č RB roční

165 0.486463166 0.490351167 0.449040168 0.407438



Date post:	14-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Ing - CENIA · Web viewV širším zájmovém území posuzovaného záměru byla zaznamenána...

Documents