www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce
březen 2015
Ing. Roman BuryjanPřál bych si, aby bylo méněmanažerů a více leadrůrozhovor na stranách 2–3
Osobnosti tohoto vydání:
Roman Buryjan
Martin Chalupský
Aleš Aldo Koláček
Jiří Vlček
Juraj Dvořák
2
fresh rozhovor
www.freshtime.cz
Jaký je to pocit nechat se doslova tahatheverem k nominaci do soutěže a pak sestát jedním z finalistů?
Popravdě řečeno, neměl jsem žádná očekávánía určitě si dovedu představit spoustu situacía různých příležitostí, ve kterých bych se cítilmnohem jistěji. Nicméně si tohoto výsledkuvelmi vážím. Je pro mě zpětnou vazbou,a snad i signálem, že jdu správným směrem.
Profese manažera obnáší většinou popsa-ný diář, spoustu práce s lidmi a starosti. Covám pomáhá vše zvládat a zachovat si tře-ba i smysl pro humor?
Máte pravdu, i v době multifunkčních mobilůsi nedovedu představit, že bych fungoval bezsvého diáře. I přesto, že je napěchovaný schůz-kami, úkoly a termíny, člověk se musí naučitobčas „vypnout“, sladit svůj osobní život s pra-covním. Takže pokud to jen trochu jde, přečtusi rád dobrou knížku, zajdu na koncert, trávím
čas s rodinou a přáteli. A pokud mám takzvanědobít baterky, určitě mě nenajdete u televize,kterou považuji za zbytečnost, žrouta času a na-víc, objektivní informace je třeba hledat jinde.Miluji humor a nadsázku pro schopnost prola-
movat ledy, navodit dobrou atmosféru a sbližo-vat lidi... V humoru se odráží i spousta pravdya moudrosti. Myslím si, že manažer by měl ko-lem sebe šířit pozitivní energii, nabízet řešení čivýchodiska. Snad i proto jsou mi bližší postoje
lidí, kteří začínají větu slovy půjde to, když udě-láme to či ono, než těch, kteří stále o něčem po-chybují a jsou veskrze negativističtí.
Preferujete přímou komunikaci s lidmi, ne-máte rád papírování. Co se vám osvědčilopři přesvědčování o nutných krocích ve fir-mě, které nejsou zrovna populární? Jak zí-skáte ostatní pro věc?
Nemám rád nadměrnou byrokracii, která od-vádí lidi od skutečné práce. Úředníků přibývástejně jako povinností pro firmy, legislativa jenepřehledná. Zkuste dnes v areálu firmy vybu-dovat pro své zaměstnance třeba parkovištěs 50 stáními. Máte projekt, finanční prostřed-ky, souhlas odboru pro životní prostředí, alenakonec se vše zasekne na přejezdu přes můs-tek, kde nejsou vyřešená vlastnická právak malému potůčku. Dva roky jednáte o tomsamém a nepohnete se ani o píď. Na druhéstraně si samozřejmě vážím všech, kdo umívěci dotáhnout i po formální stránce do konce
Přál bych si, aby byloméně manažerů a více leadrů
Co obnáší práce vrcholového manažerapůsobícího ve třech významných firmáchskupiny GASCONTROL GROUP? To bylo téma rozhovoru s Ing. Romanem Buryjanem.Je výkonným ředitelem a předsedoupředstavenstva společnosti MATEICIUC a. s.,řídí projektové oddělení havířovskéGASCONTROL, společnost s r.o., kde jezároveň členem vedení, působí však také v roli předsedy představenstvaGASCONTROL PLAST a. s. Navíc je třebaprozradit, že Roman Buryjan je jednímz finalistů soutěže Manažer roku 2014, i když, a to je nutné dodat, se mu do takové soutěže moc nechtělo:
Ing. Roman Buryjan
3Muž, který ví, co chce
fresh rozhovor
a jsou vytrvalí a pečliví. Já osobně bych třebas účetním svou práci neměnil.
Říká se, že velké věci má člověk rozhod-nout srdcem a ty ostatní rozumem.
U výrobního podniku je výhodou, že většinaprocesů se dá měřit a hodnotit podle předemstanovených kritérií. Proto je pro mne důležité,aby všichni tato kritéria znali spolu s tím, ja-kých hodnot a cílů mají dosahovat. Tím chci ří-ci, že pokud je firemní strategie dobře propra-covaná a „vykomunikovaná“ napříč celoufirmou, lidé se s ní sžijí a pochopí ji, o to méněje třeba něco protlačovat silou. Vždy je lepší va-riantou přesvědčit ostatní, aby vše nové, firměi jim prospěšné, sami chtěli. K tomu je však po-třeba umět lidi motivovat. Snažím se proto svékolegy i podřízené dobře poznat, neboť jen taklze pro motivaci zvolit správný nástroj.
Sedíte hned na třech manažerských žid-lích. Co to obnáší, a jak je možné zvládatvšechno na jedničku?
Každá tato „židle“ představuje něco jiného.Pro mě je důležité udržet si i při náročné ma-nažerské práci potřebnou odbornost. Ta jespojena zejména s postem na projekci v haví-řovském GASCONTROLU a promítá se i doinvestičních činností v akciových společnos-
tech MATEICIUC a GASCONTROL PLAST.Řekl jste zvládat všechno na jedničku? Tak toopravdu nedokáži. Ale myslím si, že se umímobklopit schopnými lidmi a dokáži již delego-vat na ně některé činnosti i pravomoci. Nene-chat totiž lidi vedle sebe „vyrůst“, to vnímámjako jednu z brzd rozvoje firmy. Podnik by neměl stát a padat na schopnostech jednohočlověka.
Výrobky akciové společnosti MATEICIUCz plastových profilů se úspěšně ujaly v řadězemi Evropské unie, 70% export je tohodokladem. Co tato čísla nejvíce ovlivnilo?
Za nárůstem exportu stojí zejména vlastní vý-voj, inovace výrobků a kvalifikovaní a loajálnípracovníci na všech postech spolu s pružností,s jakou jsme schopni reagovat na změny na trzích. Dále je to kvalita výrobků a servis, kte-rý našim zákazníkům poskytujeme, ať už jdeo odborná školení, aplikační videa, vzorky, vý-robu modelů a další.Každoročně uvádíme na trh více než 20 vý-robků, z nichž některé jsou chráněné užitnýmvzorem nebo patentem. No a to je to pravé bo-hatství každé firmy: know-how, dovednostia schopnosti lidí, které se nedají ničím nahra-dit. Musíme se je ale naučit lépe sdílet a pře -dávat z člověka na člověka; v tom vidím stáleještě mnoho rezerv. Ještě bych chtěl připome-nout, že akciovka MATEICIUC letos oslaví 25 let úspěšného působení na českém i zahra-ničních trzích.
To samozřejmě blahopřejeme a přejemenejméně další úspěšnou pětadvacítku.Nicméně každý úspěch vyžaduje včasná,správná rozhodnutí a jejich důsledné uvá-dění do života, ale tak jednoduché to asi není...
Nejen to. Myslím si, že úspěch přichází, kdyžse nebojíme přiznat si chyby a poučit sez nich. Takovéto zkušenosti jsou totiž nepře-nositelné a člověk je zkrátka musí prožít.
Co z toho lze obecně vyvodit pro manažer-skou práci? Být dobrým manažerem je asidnes o větší zodpovědnosti i rozsáhlejšíchpravomocích než před lety...
Manažer je vlastně dnes už regulérní profese.Někdy mám pocit, že je manažerů víc než lidí.Management se vyučuje téměř na všech vyso-kých školách. Je proto těžké říci něco nového.Přál bych si, aby bylo méně manažerů a víceleadrů. Aby méně řídili a více vedli... Lidemtotiž chybí pozitivní vzory a morální autority,a to nejen v zaměstnání.
A nějaká ta rada nad zlato?
I ve vrcholové funkci manažera zůstat sám se-bou, jednat v souladu se svým přesvědčeníma ustát to. Myslím si, že možnost dívat se li-dem zpříma do očí a klidně spát za to stojí...
za rozhovor poděkoval Jiří Novotný ❚❚❚
Miluji humor a nadsázku pro schopnost prolamovatledy, navodit dobrouatmosféru a sbližovat lidi...V humoru se odráží i spoustapravdy a moudrosti.
mocná čarodějka
4 www.freshtime.cz
Zadavateli výzkumu byla Česká marketingováspolečnost, POPAI a České sdružení pro znač-kové výrobky.
Na jaké otázky výzkum odpovídá ✔ Jak nám pomáhá reklama při nákupním
rozhodování?✔ Řídíme se při nákupu reklamou a přiznáváme
to? Jak se vyvíjí nákup na základě reklamy?✔ Skutečně reklamu při nakupování využívá-
me? Kdo hlavně? ✔ Jaká reklama nám především pomáhá při
rozhodování o nákupu? ✔ Je místo prodeje stále tím největším prosto-
rem pro uplatnění reklamy? ✔ Kde reklamu nejlépe či nejhůře snášíme?✔ Jaká reklama na místě prodeje nejvíce láká?
Jsou to stále ochutnávky?
✔ Existují pořád citlivá témata v reklamě? Coříkáme reklamě na cigarety, alkohol, volněprodejné léky a nebezpečné potraviny?
✔ Jak přijímáme erotické a sexuální motivyv reklamě? Jaká je naše tolerance?
✔ A co motivy náboženské? ✔ Jaké segmenty zákazníků můžeme popsat
na základě jejich postojů k reklamě?✔ Kdo jsou ti, kteří reklamu zcela odmítají,
a naopak ti, kteří na její „rady“ dají?
Je reklama zdrojem informací pro nákupní rozhodování?Za vítaný zdroj informací považuje reklamuna 40 % české populace a je mezi nimi vícežen a těch, kteří tráví více času na internetu.Pomoc při rozhodování vítají na místě prode-je, a to jak ve formě ochutnávek, tak upoutá-
vek na regálech a pultech prodejen i letáků,které jsou k dispozici v prodejnách i v poštov-ních schránkách. Na opačném pólu, tedy jakoreklamu, která na jejich rozhodování nemávliv, uvádějí reklamu v mobilních telefonech,písemné pozvánky do spotřebitelských soutěžía internetovou reklamu. To, jak vnímají zákazníci přínos reklamy přinákupním rozhodování, je však pouze polo-vina skutečnosti. Druhou poněkud odlišnoučástí je skutečné využití informací z reklamypři nákupním rozhodování. Reálný vliv růz-
Češi a reklamaa co z toho plyneJak vnímáme reklamu? Štve nás? Podléháme jí? Co nám vadí a coodmítáme? Motivuje nás k nakupování? Výsledky z pravidelného výzkumuPostoje české veřejnosti k reklamě jsou každopádně zajímavé. Navazujena šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s., a ve kterém pokračuje v posledních letech agentura ppm factum research.Doposud bylo realizováno celkem 32 reprezentativních výzkumů, jejichž výsledky tvoří ucelenou vývojovou řadu. Poslední šetření proběhlo v lednu 2015, dotázáno bylo 1005 osob ve věku nad 15 let.
2x foto MorgueFile
5Muž, který ví, co chce
mocná čarodějka
ných druhů reklamy na nákupní rozhodová-ní se liší od toho, co zákazníci uvádějí a jakto vnímají. Reálně nejvíce pomáhají při ná-kupním rozhodování informace z reklamyv komerčních televizích, následuje Česká te-levize, letáky ve schránkách, noviny a časopi-sy, upoutávky na regálech. Dále letáky v pro-dejnách a billboardy. Místo prodeje stálezůstává důležitým prostorem pro uplatněníreklamy, a i když lidé deklarují přesycenostTV reklamou, jsou informace z tohoto zdro-je stále důležité. Nejméně pomáhá reklama v mobilních telefo-nech, pak internetová reklama překrývajícípůvodní obsah a pozvánky do spotřebitel-ských soutěží.
A jak je to s nákupem na základě reklamy? Nákup na základě reklamy, či přesněji ocho-tu přiznat takový nákup, taková otázka bylave výzkumu zařazená již v roce 1994. Po celou dobu šetření se hodnoty odpovědí„ano, koupil/a jsem na základě reklamy“ po-hybují v průměru mezi 30–40 % a celkověmají vzestupnou tendenci. V letošním roceto bylo 44 %.
Kontroverzní témata v reklamě:co nám nejvíce vadíMezi citlivá témata patří postoje k reklamě nacigarety, alkohol, léky a potravinové doplňky.Vzhledem k aktuální diskuzi ve společnostibyly letos součástí výzkumu i názory na ná-boženská témata v reklamě. Ta se zařadilamezi ty častěji odmítaná. Naprosto zakázat bysi lidé nejčastěji přáli reklamu na cigarety.S tím souhlasí téměř 30 % populace. Mírně alepřevyšují názory, že reklamu na cigarety nenítřeba vůbec omezovat.Již tradičně jsou k tomuto typu reklam, přede-vším reklamě na cigarety, benevolentnější mu-ži a mladší věkové kategorie, kterým nevadínatolik, aby požadovali jejich zákaz.Samostatnou kategorií v předchozích letechbyl dotaz na vnímání a přijímání erotickýcha sexuálních motivů v reklamě, které zadava-telé výzkumu v letošním roce zařadili meziostatní. Do nejnovějšího šetření se procentatěch, kteří tuto reklamu zcela odmítají (pobu-řuje je) a vyžadují její naprostý zákaz, pohybo-vala mezi 6–9, v letošním šetření tato krajníkategorie nebyla uvedena a zákaz „vyžaduje“téměř čtvrtina populace. Zda posun postojův této oblasti způsobila změna metodiky, nebozda lidé skutečně tato témata častěji odmítají,se ukáže až při dalším šetření. Celkově jsme my Češi k uvedeným tématůmstále benevolentnější. Projevuje se to hlavněu reklamy na pivo, víno a volně prodejné léky.Tam je tolerance dlouhodobá. Na základě postojů, hlavně ke kontroverznímtématům v reklamě, můžeme naši populacirozdělit do čtyř základních segmentů. Tytopostoje se projevují v tom, zda lidé přijímajíreklamu jako zdroj informací, které jim přinákupu pomáhají, a zda přiznávají, že reklamajejich nákupy ovlivňuje. (tz)
Deklarovaná pomoc informací z reklamy při nákupním rozhodování – podle umístění reklamy (n=1005, v %)
Osobní postoje k reklamám (n=1005, v %)
Postoje k reklamě rozdělují českou populaci na čtyři segmenty
6 www.freshtime.cz
kolotoč čísel
Podle průzkumu UniCredit Banko spoření a úvěrech Čechůa Slováků nedokáže polovinadomácností v obou zemích ušetřit měsíčně více než 3000korun, respektive 100 eur. Celá čtvrtina dokonce neušetří ani 2000 korun měsíčně. Každýčtvrtý Čech a třetina Slováků navíc přesně netuší, v jaké výši má finanční závazky.
Téměř polovina českých a 40 % slovenskýchdomácností vyjde podle průzkumu UniCreditBank s financemi tak akorát, aniž by se re-spondenti museli omezovat nebo naopak pří-liš peníze rozhazovali. Lépe jsou na tompředevším lidé s vyšším vzděláním, vysoko-školsky vzdělaní. Pozitivně tak svou finančnísituaci hodnotí až 85 % vysokoškolsky vzděla-ných Čechů (a 70 % Slováků). Překvapivýmzjištěním je fakt, že lidé bez půjček a finanč-ních závazků neušetří o mnoho víc, než ti, cosplácí například spotřebitelský úvěr, hypotékunebo jinou půjčku.„Lidé, kteří již půjčku splácejí, mají často vy-budovanou jistou míru finanční disciplíny.Proto dokážou v konečném důsledku ušetřitměsíčně téměř stejně jako ti, co žádný úvěrnesplácejí,“ vysvětlil Petr Plocek, tiskovýmluvčí UniCredit Bank. Při nízkých částkách,které domácnosti obecně uspoří, je právě o todůležitější volné finanční prostředky vhodněuložit a zhodnocovat než nechat peníze ležetna běžném účtu, jak to my Češi často děláme.„V době nízkých úrokových sazeb na spořicíchúčtech je třeba zvážit i možnost investovatušetřené peníze do podílových fondů nebodluhopisů se zajímavým výnosem. Je však po-třeba sledovat zhodnocení svých investic vestřednědobém horizontu a nenechat se odra-dit každým výkyvem na finančních trzích,“zdůraznil Petr Plocek.
Zajímavé ale je, že téměř každý čtvrtý Čech,a dokonce více než třetina Slováků, kteří splá-cejí úvěr, nemá přesný přehled o tom, kolikdluží. Průměrný Čech, který má v současnédobě půjčené peníze na úvěr, má přitom naspotřebitelském úvěru půjčeno přibližně220 000 korun, Slovák 4300 eur (zhruba120 000 korun). U hypotéky je to až jeden mi-lion korun (28 000 eur na Slovensku). Někteřílidé si také půjčují od rodiny a známých, a tov průměru 77 000 korun, respektive 2000 eur(55 000 korun). Splácení úvěru má ale při plá-nování finančních výdajů v českých a sloven-ských domácnostech nejvyšší prioritu u šesti
z deseti lidí, kteří jakoukoliv půjčku splácejí.Na druhé straně ale až třetina lidí přiznává, žese již alespoň jednou se splátkou úvěru opoz-dili. Navíc opakovaný problém se splácenímúvěru připustilo 9 % Čechů a 11 % Slováků.Problémy se splácením mají dva hlavní důvo-dy. „Často je za tím obecně nepříznivá finanč-ní situace, například v momentě, kdy klientpřijde o zaměstnání. V takovém případě do-poručujeme, aby před problémy neschovávalhlavu do písku, ale banku kontaktoval a začals ní problém okamžitě řešit,“ doporučil PetrPlocek. Druhý důvod ale s finančními problé-my tak úplně nesouvisí. Potkávají se s ním i li-dé, kteří si dokážou měsíčně odkládat vysokéčástky a rozhodně se nemusí ohlížet na kaž-dou korunu. „V praxi sledujeme, že i velmi bo-nitní klient v hektickém životním rytmu nasplátku některého ze svých úvěrů jednodušezapomene. Mnohdy ztrácí přehled o tom, ko-mu, kdy a kolik má přesně zaplatit. Řešenímmůže být sloučení úvěrů do jednoho úvěrus jasnou výší a jediným termínem měsíčnísplátky,“ dodal Petr Plocek. (tz)
Jak vycházíme s financemia jak splácíme dluhy
Jak Češi vnímají svou finanční situaci?
Kolik v průměru ušetří měsíčně česká domácnost?
Kolik aktuálně dluží Češi a Slováci, kteří splácejí své závazky
Typ úvěru Češi Slováci
Hypoteční úvěr 1 000 000 Kč 28 000 eur
Spotřebitelský úvěr 220 000 Kč 4300 eur
Jiný typ půjčky 77 000 Kč 2000 eur
otazníky businessu
INZERCE
Projekt Hledá se obchod dává lidempříležitost dostat do ulic jejich městobchody, které jim tam v současnostichybí. „Do interaktivní mapy Českérepubliky mohou zapichovat virtuálníšpendlíky. Ty představují jednotlivétypy obchodů a služeb, které by si lidév konkrétní lokalitě přáli mít. Podnětybudou sloužit firmám a živnostníkůmjako indicie, zda by měli v daném místěnaději na úspěch,“ vysvětlil fungovánínovinky John Hollows, generální ředitel ČSOB.
Lidé mohou buď vložit vlastní podnět, nebolajkovat špendlíky ostatních. „Věříme, že veřej-nost mapu brzy přijme za svou. Získáme takvelmi plastický obraz o službách, které Če-chům chybí,“ doplnila Jana Urbánková, vý-konná ředitelka útvaru Klientské služby ČSOBa Ery. Každý dvoutisící podnět navíc vyhrajejeden z 20 telefonů iPhone 6.
Projekt Hledá se obchod je prospěšný nejenširoké veřejnosti, ale především i podnikate-lům. Těm ČSOB může nabídnout konku-renční výhodu v podobě unikátních dat a veznalosti tržního prostředí v konkrétní lokali-tě. „Zájemci od nás získají soubor vstupů, najejichž základě mohou mnohem lépe svůjpodnikatelský záměr vyhodnotit. Jde o různédruhy map, analýzy tržního potenciálu a sta-tistiky,“ upřesnil Petr Manda, výkonný ředi-tel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB.„Navíc máme pro podnikatele připravenéi speciální balíčky, které jim pomohou přirozvoji podnikání. Využít mohou zvýhodně-né nabídky z oblasti finančních služeb a po-jištění, výpočetní a telekomunikační techni-ky, softwaru, vzdělávání či poradenství,které jsme připravili ve spolupráci s partne-ry. Pokud podnikatelé využijí alespoň jed-nou slevu od každého partnera, mohou uše-třit více než 30 000 korun. Do budoucnaplánujeme tuto nabídku rozšiřovat, aby po-kryla co nejširší spektrum potřeb podnika-telů v rámci jejich aktivit,“ vypočítal výhodyPetr Manda. Jak hledat vhodný průnik mezipotřebami obyvatel a možnostmi podnikate-
lů může ČSOB ukázat na příkladu Berouna.V nedávné anketě mezi místními obyvatelibanka zjistila, že jim nejvíce chybí služby ja-ko čistírna nebo hodinář, prodej hračeka značkové módy, supermarket nebo spor-tovní hala. Podle statistických dat naopakvíme, že má město sedm obchodů s oděvy,pět s hodinami, dvacet sportovišť. „Vzájemné porovnání zákaznických potřebs reálnými daty je jedním ze základníchvstupů naší analýzy,“ komentoval Petr Man-da srovnání.Malé a střední firmy zaměstnávají přes 1,7 mi-lionu lidí a v období let 2003 až 2010 genero-valy více než třetinu nominálního HDP. Ak-tivní roli v jejich rozvoji hraje ČSOB, každýpátý úvěr pro SME segment je právě z tétobanky. „Jde nepochybně o jeden z motorů če-ské ekonomiky. ČSOB s firmami dlouhodoběspolupracuje, neustále se snažíme naše part-nerství obohacovat. Firmám můžeme také po-moct s rozvojem podnikání a jeho zefektivně-ním. Projekt Hledá se obchod vnímáme jakodalší krok k bankovním službám nové genera-ce,“ řekl John Hollows. (tz)
www.hledaseobchod.cz
V našich městech chybějí řemeslaa ČSOB to chce změnit
8 www.freshtime.cz
ješitné technologie
Až 83 % lidí má problémy při používání chytrých zařízení. Podle nové studie poradenskéspolečnosti Accenture majímoderní zařízení, jako jsou chytréhodinky, domovní termostaty,monitory fyzické zátěže, chytrézábavní systémy v automobilech,domácí bezpečnostní kamerya systémy i nositelné chytrézdravotní pomůcky stále rezervy v intuitivníma komfortním užívání.
Jednoznačně největší potíže, a to podle 21 %lidí, vyplývají ze složitosti používání zařízení,a 19 % dotázaných má složitosti s jejich opti-málním nastavením. Přitom celých 33 % lidíze všech věkových a geografických skupinuvedlo snadné používání jako nejdůležitějšíkritérium při rozhodování o koupi produktu.Funkce a možnosti výrobku jsou důležité pro29 % dotázaných. A pro 22 % je při nákupuvýznamným měřítkem důvěryhodná značka.„Některé technologické společnosti by seu nových chytrých zařízení měly vrátit zpátky
k rýsovacímu prknu a začít znovu a lépe. Pro-myslet svůj přístup k vývoji produktů tak, abybyl více zaměřen na uživatelské pohodlí záka-zníka,“ řekl Sami Luukkonen, výkonný ředitelskupiny elektroniky a technologií ve společ-nosti Accenture. „Měli by provést zásadnízměny, nezaměřovat se hlavně na detailní od-lišení produktů jednotlivými funkcemi, alespíše na jejich využitelnost jakotakovou.“
Zdrženliví i smělíV horizontu 12 měsícůjsou respondentik nákupu zmíně-ných chytrýchmoderních zaří-zení zdrženliví,avšak na obdo-
bí příštích pěti let jsou jejich plány mnohemsmělejší. V průběhu roku například plánujenákup nositelného monitoru fyzické zátěže12 % zákazníků, ale do pěti let si jej chce kou-pit 40 % z nich. Chytré hodinky si v následujících 12 měsí-cích hodlá pořídit 12 %, a do pěti let dokonce41 % zákazníků.Dalšími kategoriemi, jejichž nákup v příštíchpěti letech zvažuje významná skupina lidí,jsou chytré zabezpečovací systémy (41 %), in-teligentní termostaty (39 %), chytré zábavní
systémy v automobilech (37 %), domácí 3Dtis kárny a brýle se zabudovanými displeji, kte-ré plánuje koupit 35 % zákazníků.
Tradiční kategorie zpomalují růstPrůzkum odhalil, že po několika letech rych-lého růstu mají nákupní trendy v několika vý-znamných kategoriích moderních technologiízpomalující tendenci. Mezi roky 2014 a 2015
kleslo procento respondentů, kteří plá-nují nákup určitého zařízení, u 9 ze
13 zkoumaných kategorií produktů,včetně smartphonů, tabletů, note-booků, televizorů s vysokým roz-lišením a stolních počítačů.O nákupu smartphonu v příštímroce například uvažuje 54 % zá-
kazníků, což je pokles o čtyři bodyoproti 58 % v minulém roce. Další
znatelný pokles nastal u tabletů, kte-ré zamýšlí v příštím roce zakoupit
38 % zákazníků oproti 44 % v minulémroce. Obdobná situace je u televizorůs vysokým rozlišením, které si hodlá za-koupit 36 % oproti 44 % zákazníkův minulém roce.„Jelikož plánované nákupy u tradič-ních kategorií zařízení vykazují po-kles, měly by technologické společ-nosti pokles příjmů nahradit prodejinových kategorií zařízení, jako jsounositelné zdravotní a cvičební moni-tory,“ dodal Sami Luukkonen. „Tytokategorie jsou nejlepším příkladem
rozšiřujícího se trhu tzv. inter-netu věcí, který bude pro
růst technologickýchfirem na mnoho
následujících letrozhodující.“Společnost
Accenture vidíinternet věcí jako
slučování inteligent-ních produktů a služeb,
které komunikují mezi seboui s uživateli v celosvětové síti.
Digitální nedůvěra Průzkum zjistil, že pro zákazníky je velmi důle-žitá důvěra. Více než polovina z nich (54 %) sinení vždy jistá bezpečností svých osobních datna internetu, např. e-mailových adres, čísel mo-bilních telefonů a historií svých online nákupů.Navíc procentuální podíl zákazníků, kteří ne-jsou přesvědčeni, že jsou jejich osobní data nainternetu chráněna, a proto tímto způsobeminformace nikdy nesdílejí, vzrostl ze 7 % v mi-nulém roce na letošních 10 %. (tz)
Jedno výrobci nedomýšlejí:máme potíže s novými technologiemi
Foto
Shu
tter
stoc
k
9Muž, který ví, co chce
komfort v peněžence
„Zažíváme období, které je pro platebnísystémy zásadní. Rok 2015 přináší příslibvelkých příležitostí,“ uvedl generálníředitel asociace Visa Europe Nicolas Husspři zveřejnění finančních výsledků asociaceVisa Europe. Jednou z velkých příležitostíje raketový rozvoj bezkontaktního placení,v němž je Česká republika evropskýmlídrem. Češi jsou první v počtu platebbezkontaktní kartou – 3,3 transakcí za měsíc; mají rovněž největší útratubezkontaktní kartou – zhruba 1700 korunměsíčně. Bezkontaktním platbám se na domácím trhu daří především díkydobré infrastruktuře – bezkontaktníchterminálů funguje v České republice již 57 000, což je meziročně skoro o 120 procent více. Roste rovněž početbezkontaktních karet Visa – celkem jich jev oběhu již 2,6 milionu, což je meziročnínárůst bezmála o 170 procent.
Ještě letos Visa Europe spustí v ČR mobilníbezkontaktní platby pomocí cloudového řešení.V této technologii není rozhodující, jakou SIMkartu má zákazník ve svém mobilu, a není takpotřeba podpora mobilních operátorů. Termi-nál ověřuje platby na vzdáleném serveru, sekterým komunikuje pomocí zabezpečené apli-kace v chytrém telefonu nebo hodinkách.Visa Europe spolu se svými partnery postupnězavádí bezkontaktní technologie i do ostatníchodvětví – velké uplatnění mají např. v dopravě.„Na konci ledna jsme společně s Arrivou, Čes -kou spořitelnou a Telmaxem spustili skutečněprvní komerční projekt placení bezkontaktníkartou v meziměstských a příměstských autobu-sech. Jednáme rovněž se zástupci Prahy, Brnaa Ostravy ohledně možností bezkontaktníhoplacení s využitím platebních karet v hromadnédopravě a věříme, že konkrétních výsledků sedočkáme ještě letos,“ informoval Marcel Gajdoš,regionální manažer Visa Europe pro Českou re-publiku a Slovensko.
Platit kartou v obchodech a prodejnách se stávápro čím dál větší počet českých zákazníků rutin-ní záležitostí. Podle finančních výsledků o hos-podaření asociace Visa Europe vzrostl počet pla-teb u obchodníků bezmála o 4 % na celkem 209 transakcí za rok. Téměř o 12 % se také zvýšilpočet transakcí na jednu kartu – bylo jich 47 zarok. Vedle toho se celkový počet plateb na kartuzvýšil o 7 %, evropský průměr je přitom 4 %.Přes 560 mld. Kč činily celkové výdaje českýchdržitelů karet Visa od října 2013 do září 2014.Češi si obzvlášť oblíbili platby kartou u obchod-níků. Nárůsty v počtu plateb na kartu u obchod-níků hlásí segment debetních (+11,2 %), kredit-ních (+15,3 %) i komerčních karet (+12,2 %).„Výsledky asociace Visa Europe potvrzují dlou-hodobý světový trend, který výrazně zasahujei do českého prostředí, a to, že platební kartyjsou mezi lidmi čím dál oblíbenější. Počty platebna jednu kartu se meziročně zvyšují dvoucifer-ným tempem,“ potvrdil Marcel Gajdoš.Hotovost má oproti kartě stále převahu v po-měru 70:30, zástupci Visa Europe ale nepochy-bují o dlouhodobém růstu obliby placení kar-tou. „Zažíváme období, které je pro oblastplateb velmi zajímavé, a rok 2015 přináší příslibznačných příležitostí. Chystáme se dále cílit naoněch 70 % transakcí, které v Evropě stále pro-bíhají hotově. Chceme co nejdříve zpřístupnitnová digitální platební řešení. A co je nejdůle-žitější, poskytneme ještě kvalitnější služby pro-dejcům i spotřebitelům. Díky našemu know--how mají totiž všichni jistotu, že platby budouještě jednodušší, chytřejší a bezpečnější než kdydříve,“ dodal generální ředitel asociace VisaEurope Nicolas Huss.Od října 2013 do září 2014 se na internetu kar-tami Visa zaplatilo zboží za bezmála 6,4 miliardykorun, což je meziroční nárůst o více než 8 %.Rozvoj elektronického nakupování patří k hlav-ním strategickým pilířům Visa Europe, kteráprohlubuje spolupráci se všemi významnými e-shopy na českém trhu, jako je např. Aukro. V průběhu první poloviny roku 2015 se chystáspuštění digitální peněženky V.me. „Intenzivněkomunikujeme s klíčovými bankami a interne-
tovými obchodníky. Zkušenosti z jiných zemípotvrzují, že tento typ platební aplikace napo-může zjednodušení a zrychlení nakupovánía placení na internetu,“ uvedl Marcel Gajdoš.Aktuální výsledky za období od října 2013 dozáří 2014 ukazují, že je nyní v oběhu více než500 milionů karet Visa, tedy jedna na každoudospělou osobu v Evropě. Přes 100 milionůz těchto karet je bezkontaktních. Kartami Visa sev Evropě zaplatí každé šesté euro a objem platebprovedených v místech prodeje překonal hranici1,5 bilionu eur (bezmála 42 bilionu korun). Toznamená nárůst o 9,4 % proti roku 2013 na cel-kových 37 miliard transakcí. Celkový objemtransakcí provedených kartami Visa, včetnětransakcí za použití bankomatů, nyní přesahujedva biliony eur (necelých 56 bilionů korun). Internetové nakupování vzrostlo během rokuo 17 % a dosáhlo částky více než 280 miliard eur (7,8 bilionu korun).Visa Europe rovněž nadále posiluje spoluprácijak s velkými, tak i malými obchodníky v rámcicelé Evropy. „Partnerství s obchodníky je pronás zásadní a je na čase, abychom se od debatyo poplatcích posunuli k něčemu konstruktivněj-šímu. Připravuje se regulace mezibankovníchpoplatků a Evropská komise odhaduje, že regu-lace přinese obchodníkům úspory ve výši při-bližně šest miliard eur,“ řekl Nicolas Huss. (tz)
Oblíbili jsme si pohodlnébezkontaktní platební karty
10 www.freshtime.cz
Desetiletí projektu RWE – energie českéhofilmu je cesta vítězství, během níž se podaři-lo investovat velké peníze do ještě většíchmyšlenek. Daly vzniknout krásným českýmfilmům. Proč jste šli zrovna tímto směrem?
Primárně jsme chtěli podpořit českou kulturua hledali jsme konkrétní oblast, která pomoc po-třebuje a do té doby neměla žádného dominant-ního partnera. To všechno splňovala volba pod-pory české kinematografie, která navíc neustálehledala nové cesty pro financování jednotlivýchprojektů. Proto jsme přišli s nabídkou, že každýrok finančně podpoříme vznik tří až pěti českýchcelovečerních hraných filmů, budeme přispívatna dokumentární tvorbu, spolupracovat s filmo-vými školami a hledat nové osobnosti v oblastiliterární přípravy filmů. Reakce na náš projektRWE – energie českého filmu byla ze všech stranbezprostřední a jednoznačně pozitivní. Hovoří-me o roku 2005 a od té doby každý rok vynaklá-dáme na pomoc českému filmu téměř 25 mili-onů korun. Skutečně si vážíme pozitivníhopřijetí těchto našich aktivit ve společnosti. Ko-nečně o tom, jak mimořádný projekt to je, svědčíprestižní ocenění Evropský kulturní investor ro-ku, které jsme loni v říjnu získali v Berlíně.
Čekali jste takovou reakci, následně i úspěchprojektu?
Osobně musím přiznat, že na počátku jsem nedo-kázal odhadnout celkový rozsah práce a veške-rých efektů, který podpora českého filmu proRWE přinesla. Úspěch je však také skrytý v dlou-hodobosti. Pokud některé firmy podporují jedenrok hokej, druhý rok symfonický orchestr a třetíinvestují peníze třeba do ZOO, tak se nikdy znač-ka nepropojí s příslušným odvětvím a vlastnísmysl pomoci je také s velkým otazníkem.
Jakou roli hrál fakt, že jste profesí novinář,že máte televizní tvorbu v krvi a víte, jak ná-ročná je třeba dobrá dokumentaristika nebozpravodajství, od něhož je už krůček k filmo-vé tvorbě?
Je pravda, že jsem měl za léta práce v médiíchřadu kontaktů, které mi umožnily vést mnohájednání pružněji a rychleji. Ten krůček mi do-plnila rodina. Oba rodiče se celý život věnovalitelevizní, filmové a hudební tvorbě. Nicméněkonečná podoba projektu je výsledkem týmovépráce spousty lidí a také podpory koncernu a ve-dení české skupiny RWE. Z pohledu konečnépodoby projektu dělají všichni nepostradatelnoupráci, za což jim děkuji. Bez aktivní spolupráces koncernem v Německu bychom asi nedosáhlina skvělé evropské ocenění.
Za těch uplynulých deset let získaly snímkykoprodukované RWE řadu prestižních domá-cích cen Český lev a desítky nominací. Jakvás to hřeje u srdce?
To víte, že hřeje, ale kdyby jich bylo víc, takybych se vůbec nezlobil. Českého lva dosud získa-lo 15 snímků, na kterých se RWE podílela. Na-
posledy to byl film Fair Play, který si z letošníhopředávání odnesl Cenu filmových fanouškůa Cenu za nejlepší filmový plakát. Škoda, žetenhle film s nepochybně atraktivní sportovnítematikou nezískal ještě další Lvy, vždyť do vy-hlašování vítězů vstupoval s 15 nominacemi. Třidalší Lvy získal film Díra u Hanušovic, což náma samozřejmě Krobotově filmové prvotině velmipřeji. Jinak filmy podpořené RWE získaly samo-zřejmě také množství dalších prestižních tuzem-ských i zahraničních ocenění.
Jste jedna z mála firem, která se rozhodla vevelkém podpořit umění, většina společnostípovažuje za nejefektivnější vynakládat pení-ze a čas do sportu, ostatně vyčpělé a nikamnevedoucí diskuze o tom, jak to vše udělat,aby i umění zase důstojně patřilo do životní-ho stylu Čechů, moc zatím nepomohlya utichly.
Je na rozhodnutí každé společnosti, zda vůbeca kam zacílí svoji podporu. V případě velkýchfirem by projekty pomoci měly být jasným vy-jádřením odpovědnosti vůči svým zákazníkům,ale i vůči společnosti jako celku. Tuzemská ki-nematografie není v našem případě jedinou ob-
RWE a filmy pro nás jako kombinace užitečných radostí
unikátní projekt
Výročí jsou vždy inspirující. Projekt RWE – energie českého filmu vstoupil do jubilejnídesáté sezony. Při této příležitosti se RWE Česká republika stala poprvé hlavnímpartnerem prestižních filmových ocenění Český lev. Spojení úspěšnéhosponzoringového projektu a businessu velké společnosti je velkorysé. Má logiku a řád, hodně nadšení a chuť dělat to, co má smysl i celospolečenskou odpovědnostvysoké hodnoty. Prostřednicvím unikátních nápadů nám dává příležitost vnímat životv dalších rozměrech, nacházet sama sebe. Hovořila jsem o tom s Mgr. MartinemChalupským, ředitelem pro korporátní záležitosti skupiny RWE, který s myšlenkouo propojení mezinárodní firmy a české kinematografie tehdy přišel jako první:
Mgr. Martin Chalupský
S úsměvem herečka Aňa Geislerová
11Muž, který ví, co chce
unikátní projekt
lastí, do níž směřujeme finanční pomoc, i kdyžje asi nejviditelnější. Kromě podpory klasickéhudby – 21 let jsme oficiálním partnerem Praž-ského jara – i my cílíme na sportovní aktivity,a to prostřednictvím projektu RWE – energiečeského lyžování, který letos mimochodemoslaví také deset let své existence. Prostřednic-tvím něj podporujeme rozvoj rekreačního lyžo-vání, bezpečnost na sjezdovkách, stejně jakovýchovu lyžařských talentů. Dále jsme oficiál-ním partnerem Českého olympijskému týmua generálním partnerem Českého paralympij-ského týmu. V rámci humanitární činnosti senavíc zaměřujeme na pomoc dětem, seniorůma zdravotně hendikepovaným. Tuto charitativnípodporu poskytujeme hlavně prostřednictvímneziskových organizací a renomovaných nada-cí. Na sponzoringové, charitativní a další souvi-sející aktivity věnujeme ročně více než 80 mili-onů korun.
V čem spatřujete přínos podpory filmovétvorby pro RWE? Miluje vás národ víc? Za-psali jste se aktivitami na podporu kinemato-grafie více do povědomí lidí, přišli noví klientijen proto, že vám fandí? Zní to možná trochuvulgárně, promiňte mi moji upřímnost.
Před deseti lety znalo značku RWE jen mini-mum Čechů, nyní je známá 98 procentůmz nich. K celkovému posílení povědomí výrazněpřispěly právě i dva zmiňované projekty, tedypodpora filmu a lyžování. Je nicméně kompliko-vané určit, kolik zákazníků se rozhodlo pro RWEprávě na základě těchto projektů. Průzkumy aleukazují, že povědomí mezi Čechy v souvislostis RWE jako sponzorem filmu i lyžování rok odroku narůstá. Každopádně i v souvislosti s těmitoprojekty se snažíme našim klientům exkluzivněnabízet zajímavé benefity. Nejznámějším je patr-ně RWE KARTA. Jejím používáním mohou zá-kazníci RWE, kteří lyžují nebo rádi chodí do ki-na, ušetřit za rok až několik tisíc korun.
Jako studenti jsme si přivydělávali kompar-zem. Vy také?
Měl jsem k médiím vždy blízko. Matka pracova-la v Československé televizi prakticky od jejíhopočátku. Proto jsem hodně odpolední trávil ve
studiu, a případně i v rámci komparzu. Na dru-hou stranu musím říci, že jsem právě práciv komparzu neměl moc rád. Bylo to vždy o ne-konečném čekání, protože komparzisté přichá-zejí na plac vždy až poslední nebo se jim věnujepozornost až ve chvíli, kdy je vyřešena klíčovázápletka hlavních postav. Jsem v podstatě netr-pělivý a dlouhá čekání těžko snáším. Preferujii v práci rychlá a efektivní řešení.
Ostatně – vaší povinností je, díky zmíněnýmaktivitám, chodit stále do kina. Ale nejen to.Jaká je role tiskového mluvčího v tak velkémprojektu? Co všechno máte na starost, comusíte uhlídat?
Představa, že chodím neustále do kina, je krásná,ale bohužel dost vzdálená realitě. Až bych řekl, žeopak je pravdou. Jsem zodpovědný za řízení ko-munikace celé skupiny RWE v České republice.Role tiskového mluvčího je jen malou částí mékaždodenní práce. Aktivit, které přitom tvoří jenprojekt podpory české kinematografie, jsou řá-dově desítky. To saméplatí o projektu RWE –energie českého lyžo-vání. K tomu je třebapřipočíst čas nezbytnýpro běžnou denníagendu, jež je spojenas hlavními podnikatel-skými činnostmi RWEv České republice. Při-pomenu, že obsluhuje-me na trhu s energií téměř dva miliony zákazní-ků. Je to velká zodpovědnost, ale také maximálnězajímavá práce. Vše je zvládnutelné jen díky vel-ké podpoře celého týmu kolegů.
Dostal jste se do rodiny herců, režisérů, pro-ducentů, účastníte se debat o umění, komer-ci, obchodu, strategii. Jak je toto téma dnesrozporuplné?
Lidem v komerční sféře je jasné, že pokud někdopotřebuje finanční podporu, musí předložitsmysluplný projekt, a to po všech stránkách.
V kultuře však stále ještě v mnoha případech pře-trvává představa, že umělec se nemusí nikomuzodpovídat, že jednoduše tvoří a ostatní by muměli vycházet vstříc. Neustále mě překvapuje,s jak doslova naivními žádostmi jsme konfronto-váni. Respektuji fakt, že umělecká tvorba je speci-fická, ale stále jsme přesvědčení, že umělci tvořípro lidi a v případě filmu pro diváky. Nerozumímněkterým tvůrcům, že se spokojí s návštěvnostísvého filmu na úrovni tří tisíc diváků. Osobněbych měl v takovém případě pocit neúspěchu.
Co se chystá letos? Podpoříte více třebascenáristy, vypíšete soutěž o filmové námětynebo obrátíte kartu k experimentům? Třebaby překvapil celovečerní loutkový film na ně-jaké ostré celospolečenské téma nebo poe-tický dokument o českých přírodních scené-riích a české básnické tvorbě od Nezvala ažpo stárnoucí současníky...
Připravili jsme společně s Českou televizí a s Ja-roslavem Boučkem jednu skutečnou zajímavost.
Dokument Jiří Kiliáno nejznámějším če-ském baletním cho-reografovi. Je to vizu-álně nádherné dílo,které ocení doufámnejen příznivci baletu.Letos jsme koprodu-centy tří nových hra-ných českých filmů.Podílíme se na vzniku
snímků Kobry a Užovky, Vybíjená a Nejhoršízločin ve Wilsonově. Pokračovat budeme také vespolupráci s Českou televizí, a to jak v oblastidokumentární tvorby, tak při organizaci činnostiFilmové nadace a v oblasti rozvoje české filmovétvorby jako takové. Celková částka, kterou v le-tošní desáté jubilejní sezoně nadace na grantechrozdělí, činí 800 000 korun a celkově půjde jižo 6,5 milionu korun. Ještě připomenu, že letostaké oslavíme 20 let, co jsme hlavním partneremMezinárodního filmového festivalu Karlovy Va-ry, kam vás všechny srdečně zvu.
otázky připravila Eva Brixi
Před deseti lety znalo značkuRWE jen minimum Čechů, nyní je známá 98 procentům z nich.K celkovému posílení povědomívýrazně přispěly právě i dvazmiňované projekty, tedypodpora filmu a lyžování.
Z ocenění nejlepších scénářů v rámciFilmové nadace České televize
Z převzetí ceny Evropský kulturní investor loni v prosinci v Berlínské opeře
12 www.freshtime.cz
narozeninová pohoda
Také Praha se totiž zapojila do oslav výročí 125 let značky Manner. Uznávanou rakou-skou firmu přišla 4. března podpořit řadaosobností ze světa gastronomie, obchodui show businessu. V Občanské plovárně vy-stoupili mezi jinými i Michal David, 5Angels,Femme2Fatale a mnoho dalších. Josef Manner při zakládání svého obchodu sesladkostmi zřejmě vůbec netušil, že o 125 letpozději budou růžové oplatky Neapolitanerstále patřit mezi nejoblíbenější v sortimentu.
Obchod a výroba byly založeny v roce 1890na náměstí svatého Štěpána ve Vídni. Dnesjsou výrobky Manner vyváženy do více než50 zemí celého světa. „Čokoláda pro všechny, to bylo motto dědeč-ka Josefa Mannera I., když připravoval strate-gii. Kvalita a nejlepší ingredience byly jehonejvyšší prioritou, a to se nezměnilo ani po125 letech. Do dnešního dne si Manner za-kládá na nejvyšší kvalitě svých sladkostí,které jsou vyráběny podle originálních ra-kouských receptur s použitím těch nejlep-
ších surovin,“ uvedl předseda do-zorčí rady Dr. Carl Manner
k začátkům svého předka. „Pro společnost Manner pracujiod vzniku pobočky v České re-publice od roku 2009, ale spolu-pracoval jsem již dříve jako ředitelfirmy, která značku v minulostizastupovala, a to někdy od ro-ku 1996,“ uvedl Aleš Aldo Koláček.„Spolupráce si vážím nejen díky
kvalitě výrobků, kterou firma přísnědodržuje, ale také pro rodinnou
atmosféru a přátelskost, ve které pra-cujeme. V nové kampani při příleži-
tosti výročí promítáme úspěšné spoje-ní tradice a modernosti. Manner
Továrník, který se již pár let etabluje ja-ko reklamní postava Manner, nás prová-
zí historií společnosti a probouzí vzpomínkyz dětství. Tato kampaň bude doplněna jubi-lejním motivem. Bude zobrazen na všechoplatcích a vaflích z tradičního domu,“ do-plnil Aleš Aldo Koláček. Pro fanoušky Manner jsou přichystányv tomto slavnostním roce jubilejní dózy, kterézákazník obdrží zdarma k vybraným výrob-kům ve speciálních akcích. Fanoušci majímožnost si v období promo akcí splnit svéosobní „Manner růžové sny“. Dále je jako po-děkování příznivcům značky připravena letníManner Tour 2015, která bude mít 125 zastá-vek po celé Evropě.
s využitím tiskových informací připravila Eva Brixi
Stylový večer značky Mannerve sladké růžovéByl to mejdan, jak se patří, veselá i důstojná oslava, na niž bude nejenAleš Aldo Koláček, obchodní a marketingový ředitel pro CZ & SKspolečnosti Manner s.r.o., dlouho vzpomínat. Sešlo se mnoho jeho přátel,příznivců značky, osobností z businessu. Přestože byl hlavnímprotagonistou večera, pro každého měl čas, srdečné slovo a úsměv, a to se počítá. Hosté se bavili, ochutnávali sladké dobrotky, dámy posléze odcházely s kyticí růží. Byl to stylový večer, který k narozeninámpatří. Plný nápadů, pohody, smíchu.
Aleš Aldo Koláček ve skvělé společnosti
13Muž, který ví, co chce
Podnikatelé oceňují multilicence e-knih
výhodné řešení
Vzpomínám si stále na první dětské obrázkové knížky a slabikářv první třídě. Od té doby jsempřečetl mnoho příběhů, získalhodně vědomostí a emocí. Knihamne provází každodenně po celýživot, jen už nemá jen podobusvazků. Ukrývá se také v mobilnímelektronickém zařízení, což jí dávářadu nových, a ještě i netušenýchmožností. A právě o e-knihách jsem si povídal s Jiřím Vlčkem,zakladatelem portálu Palmknihy.cz.
Jací jsou Češi čtenáři? Stále čtou a dávajípřednost tisku na papír, nebo už podlehlikouzlu elektronických médií?
Velká většina čte pořád na papíře, ale trh e-knih se posledních několik let rok co rokzdvojnásobuje, takže e-čtenářů postupně přibývá.
Kdo si kupuje e-knihy a jaké tituly jsou nej-žádanější?
E-knihy si kupují (stejně jako papírové knihy)více ženy, ale jejich převaha není tak výraznájako u papíru. Přece jenom jde o trochu tech-nickou záležitost, což láká muže. Nejžádanějšíjsou detektivky, zejména severské, romantika,thrillery, erotické knihy a fantastika. Naopakdětské knihy, které se velmi dobře prodávajív papírové podobě, tak v elektronické verziúspěšné nejsou.
Zvláštní skupinu ve vaší nabídce tvoří e-knihy pro podnikatele. V čem spočívajíjejich přednosti proti klasickým svazkům?
Zde jsou zajímavé zejména tzv. multilicence.Chce-li firma vzdělávat své zaměstnance na-příklad jazykově, nemusí pro své zaměstnancekupovat sto verzí jedné e-knihy. Jednoduše sikoupí multilicenci a e-knihu poskytne zaměst-nancům, v případě neomezené multilicencedokonce všem bez limitu. Pro firmy jsou mul-tilicence e-knih nejen legálním, ale takéúspornějším řešením.Koupenou e-knihu mohou využívat zaměst-nanci z jakékoliv pobočky firmy či organizace,která ji pořídila. Odpadá problém s půjčová-ním tištěných knih, e-knihu může číst zároveňvíce zaměstnanců, a to i v klidu domova nebo
na služební cestě. Mohou si ji do-konce stáhnout do svého počítače,tabletu, čtečky či mobilu.
Myslíte si, že v budoucnu zmizíklasické knihovny a nahradí je pa-měťová zařízení a servery?
Myslím si, že knihovny mají pořádsvé místo. Jen si nejsem jistý, že zů-stanou v naprosto stejné podobě,v jaké existují dnes. Nicméně uni-
verzitní knihovny jsou již nyní spíše právě se-rvery než studovny plné knih a studentů.
A udrží čtečky svou pozici v souboji s chyt-rými telefony, které umí vše?
Určitě neudrží. Myslím si, že čtečky zůstanoujen pro opravdu silné čtenáře, zbytek si vystačís tabletem a mobilem.
Prozradíte své nejoblíbenější tituly, hrdinya místa, a kde nejraději čtete?
Čtu rád a hodně, a tak i těch oblíbených knihje moc. Mezi mé nejmilejší tituly bych zařadil:Stopařův průvodce po galaxii, Saturnin, detek-tivky polského autora Zygmunta Miłoszewski-ho či Dveře do léta od Roberta Heinleina. Noa nejčastěji čtu doma před spaním a pak v me-tru cestou do práce a zpět. V podstatě jindy nato nemám kdy, tři děti a moje aktivity seberouhodně času.
hodně krásných zážitků s knihami, ať už elektronickými, nebo papírovými,
popřál Pavel KačerJiří Vlček
hodnoty s jistotou
14 www.freshtime.cz
Jak vypadá portfolio fondu?Naším cílem je dosáhnout poměr: 40 % foto-voltaika, 25 % biomasa, 20 % vodní elektrárnya zbylých 15 % by pokryly ostatní aktivity, ja-ko například spalování odpadu. Z hlediska re-gionálního rozdělení jde zejména o projektyna Slovensku, v Čechách a v ostatních zemíchstřední a východní Evropy. Co se velikosti tý-če, zaměřujeme se především na menší pro-jekty, většina projektů má velikost 1 MW. Sna-hou je tedy diverzifikovat nejen rizikopolitické, ale také riziko změny tržních pod-mínek související s možným zvyšováním zda-nění velkých fotovoltaických elektráren.
A úhel pohledu realizovaných investicfondu? Investujete do již postavených zařízení?
Tento fond lze v jistém smyslu chápat jako„exit“ pro dosavadní majitele projektů, tedyinvestujeme již do funkčních zařízení. Fond
kupuje například „zaběhnuté“ fotovoltaickéelektrárny s dlouhodobými odběratelskýmismlouvami a zárukami na komponenty. Jeli-kož jsou projekty financovány velkými banka-mi, i tyto přispívají k přísné kontrole. Penízeve fondu nepřímo pomáhají také k urychlenívýstavby nových elektráren zaměřených navýrobu z obnovitelných zdrojů energie. Fondkupuje projekty od developerů, kteří je stavíza účelem prodeje. Ti pak mohou utržené pe-níze investovat do výstavby dalších obnovitel-ných zdrojů. A nutno říci, že takových kupcůdisponujících potřebnou hotovostí není na trhu mnoho.
Vkládat prostředky do státem garantova-ných cen je lákavé. Pro jaký typ investorůje fond určen především?
Fond je určen konzervativním zájemcům jakoalternativa k bondovým (dluhopisovým)strukturám.
Existují podobné fondy i v zahraničí?
Ano, podobné fondy existují především v Ně-mecku či ve Švýcarsku. Právě jimi byl NGEFinspirován. V západní Evropě jsou takovéfondy velmi vyhledávané. Každý patnáctýNěmec má peníze „uložené“ ve fondech za-měřujících se na obnovitelné zdroje. Švýcar-ské fondy skupují daná aktiva po celém světě,přičemž NGEF se zaměřuje na střední a vý-chodní Evropu.
Vnímají čeští investoři tento ekologickýrozměr jako bonus? Jaký vztah majík ekologii?
V Česku takový rozměr investování zatím ne-pozorujeme, ale v každém případě jde o zále-
žitost, která je pro každého investora mimo-řádně výnosná, takže ten ekologický rozměr jeskutečně jako bonus. Z hlediska investovánínení rozhodující. V Rakousku, Švýcarskua Německu jsou investice do těchto fondů ab-solutně preferované velkými institucionálnímiinvestory. Nicméně důležitým hráčem na trhuje též církev, například německá katolická cír-kev výrazně preferuje zelené investice. Nazý-vané jsou „morálními investicemi“. Jednodušenekoupí akcie dolů na těžbu uranu, ale radějinakoupí zelenou energii – vodní elektrárny,větrné elektrárny, fotovoltaiku, biomasu apod.Ve střední Evropě zatím není takové povědo-mí. Každý jen ví, že se na tom dobře vydělává,ale málokdo tuší, jak by se k takové jistotě do-stal, protože běžný investor nekoupí fotovolta-ickou elektrárnu za řádově desítky milionůkorun, ale rád by měl 12% výnos.
Fond má statut fondu kvalifikovaných in-vestorů. Co to znamená?
Je to otevřený podílový fond kvalifikovanýchinvestorů definovaný českou legislativou o ko-lektivním investování. Kvalifikovaný investorje zákonem o investičních společnostech a in-vestičních fondech chápán mimo jiné jakoněkdo, kdo učiní prohlášení o vědomí si rizikspojených právě s investováním do fondu kva-lifikovaných investorů, přičemž minimální vý-še investice musí odpovídat částce alespoň125 000 eur (zhruba 3,5 milionu korun).
Mohl byste omezení v oblasti minimální in-vestice více komentovat?
Do fondu lze vstupovat pouze napřímo. Fi-nanční instituce jako banky nebo pojišťovnymohou vstupovat od částky 35 000 eur (při-bližně 988 000 korun). Běžný klient může
NGEF: Jde o výnosnou investicia ekologický rozměr je bonusZajímavý výnos při minimálním riziku.To je vždy aktuální investorské dilema.Jednou z možností, jak ho řešit, jepodílový fond investující do zelenéenergie. Jeho výhodou je dlouhodobástabilní výnosnost, generovaná za podmínek, kdy stát určuje vyššívýkupní ceny obnovitelné energie.Nevýhodou může být značná vstupníinvestice. Pro zkušeného odborníkahledajícího zhruba 7% roční výnosideální volba. Fond představil předsedainvestiční komise NOVA Green Energy Juraj Dvořák:
15
hodnoty s jistotou
Muž, který ví, co chce
vstoupit od částky 125 000 eur (zhruba 3,5 mi-lionu korun) při vstupním poplatku 1 %. Od250 000 eur (zhruba sedm milionů korun) jižžádný vstupní poplatek není. Člověk, který dofondu investuje, nemusí sledovat situaci na tr-hu. Může se spolehnout, že fond, vzhledemk dozoru České národní banky a všem legisla-tivním povinnostem, je pod přísným dohle-dem, je spravován zodpovědně a že jeho pení-ze pracují přesně podle obchodních informacízveřejňovaných fondem. Každý investor je sa-mozřejmě pravidelně informován o vývojifondu a jeho investicích a také jsou zveřejňo-vány informace na webu fondu.
Takže NOVA Green Energy je příležitostípro velké institucionální investory. Nikolipro malé hráče?
Nutnost omezit velikost investice jednak vyža-duje legislativa a také je třeba zvážit správnínáklady fondu. Fond je vhodný pro lidi, je-jichž investiční horizont je minimálně dva ažtři roky. Prvních 12 měsíců jsou peníze ve fon-du vázány, ale pak už ne. Tento fond je taképro velké hráče, proto tam máme i korporátní
klienty jako jsou banky, penzijní fondy, ob-chodníky s cennými papíry, jednáme s pojiš-ťovnami a tzv. family offices, spravujícími ro-dinné majetky. Kolem 30 % z celkové velikostifondu by měli být právě soukromí investoři.
Nejde tedy třeba o vhodnou formu zhod-nocení a spoření, dejme tomu na důchod?
Pokud do NGEF vložíte peníze na prvních pětaž deset let, potom si je vyberete se zásadnímzhodnocením, mnohem vyšším, než jsouschopné nabídnout penzijní spořicí systémy.
Jak vypadá zdanění výnosů?
Výnosy ve fondu podléhají nadále pětipro-centnímu zdanění. Zmiňované zhodnocení 7–9 % p.a. pro investory je zhodnocení již poodečtení všech poplatků spojených se sprá-vou fondu a každý investor si je daní dle své-ho daňového režimu.
Je možná alternativa investic v českých ko-runách místo eur?
Ano, tuto možnost nabízíme od ledna 2015,kdy je cena podílového listu uveřejňovánai v českých korunách a investor tak není vysta-ven kurzovému riziku.
připravil Pavel Kašpar ❚❚❚www.novagreenenergy.eu/cz/
Juraj Dvořák
Pětatřicetiletý inženýr Pavel Š. ze středníchČech chtěl vědět, jakou péči o nějv uplynulém roce lékaři vykázali Všeobecnézdravotní pojišťovně. A nestačil se divit – na výpisu objevil mimo jiné preventivnígynekologickou prohlídku. Podobnýchpřípadů, i když ne vždy tak křiklavých,oznámí ročně klienti několik stovek.
Pokud i vás zajímá, kolik stála zdravotní péče,kterou jste loni čerpali, a jestli i vy nemáte vevyúčtování výkony, které vám lékaři nepro-vedli, je teď pravý čas požádat VZP o přehled. Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně jsou nyník dispozici všechna data, která jsou potřebnápro vydávání přehledů vykázané péče za celýrok 2014. Nic proto nebrání tomu, aby klientio přehledy žádali a obratem jim byly vystavo-vány. Pojišťovně tak mohou pomoci odhalit
případné nesrovnalosti. Jestliže pojištěnec za-žádá o výpis z osobního účtu, je zdravotní po-jišťovna povinna písemně mu poskytnout je-denkrát ročně údaje o službách uhrazených zaněj v období posledních 12 měsíců. A to včet-ně zaplacených regulačních poplatků a doplat-ků za částečně hrazené léčivé přípravky a po-traviny pro zvláštní lékařské účely. Služba jebezplatná. Na přepážkách VZP si přehled vy-kázané péče ročně vyžádá kolem 100 000 kli-entů. Pracovníci pojišťovny ho vystaví na poč-kání. Zájem rok od roku roste řádověv jednotkách procent. Přehled lze zaslat i pro-střednictvím elektronické komunikace, tzv.Portálu VZP, nebo o něj požádat písemně. Velká část nesrovnalostí, na které klienti upo-zorní, se při následném prověřování vysvětlíjako administrativní nedopatření. Stačí, kdyžse lékař přepíše například v jedné číslici rod-
ného čísla klienta a už vykáže péči na někohojiného (stejně tak stačí jeden překlep v čísel-ném kódu výkonu). Tak se vysvětlil i v úvoduzmiňovaný případ muže, na kterého gyneko-log omylem vykázal preventivní prohlídku.Pokud klienti zjistí ve svém přehledu „jinota-je“, měli by co nejdříve informovat VZP, kterávše prošetří. Bohužel, stále je jen malé procen-to lidí, kteří chtějí situaci řešit. Klienti se obá-vají reakce „svého pana doktora“, se kterým sito nechtějí rozházet. Tato obava je ale zbyteč-ná – VZP provádí kontroly ve zdravotnickýchzařízeních běžně a na základě nejrůznějšíchpodnětů v průběhu celého roku.Jak VZP prověřuje podané podněty? Jak můžepostupovat u lékařů, zjistí-li, že úmyslně vyka-zují neprovedenou péči? Kde najít formulář,pokud chcete o výpis požádat písemně? Zjistí-te na www.vzp.cz. (tz)
Chcete vědět, kolik za vás lékař naúčtoval VZP?
16 www.freshtime.cz
daňové strašidlo
Všechny osoby samostatněvýdělečně činné (OSVČ), jejichžpříjem v roce 2014 přesáhl 15 000 Kč, musejí podat daňovépřiznání za rok 2014. Podívejme sena deset důležitých věcí, se kterýmiby měly všechny OSVČ počítat a na něž by si měly dát pozor.
Kolik zaplatí OSVČ za rok 2014 na dani z pří-jmu fyzických osob závisí na dosaženém hru-bém zisku (příjem − výdaje) a na množstvíuplatněných daňových slev a daňových odpoč-tů. Co je dobré vědět o výpočtu daně z příjmufyzických osob za rok 2014?
1 Elektronické podání daňového přiznání
Všechny osoby, jež mají zřízenu datovou schrán-ku, musí podat za rok 2014 přiznání k daniz příjmů fyzických osob elektronicky prostřed-nictvím datové zprávy. Při odevzdání papírové-ho daňového přiznání finanční úřad udělí auto-matickou pokutu ve výši 2000 Kč. Jestliže bydocházelo k závažnému ztěžování správy daní,může být udělena pokuta až 50 000 Kč. Datovázpráva musí být ve stanoveném formátu a struk-tuře, jež jsou spolu s postupem podrobně popsá-ny na webových stránkách finanční správy.
2 Daň z příjmu se neplatí vždy
Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní po-jištění musí OSVČ, jejichž činnost je hlavní,vždy platit alespoň v minimální výši, i když je veztrátě. Pro platbu daně z příjmu fyzických osobnení stanoveno žádné minimum. VšechnyOSVČ mají nárok na základní slevu na poplatní-ka ve výši 24 840 Kč za rok 2014. „OSVČ s hru-bým zis kem do 165 600 Kč za rok 2014 nezaplatína dani z příjmu fyzických osob nic. Daňovépřiznání je však nutné podat i při nulové daňovépovinnosti,“ vysvětlila Gabriela Ivanco ze spo-lečnosti Mazars. Při využití dalších daňovýchslev (kupříkladu na manželku či školkovné) ne-bo daňových odpočtů (například úroků z úvěruna bydlení) může být nulová daňová povinnosti při vyšším hrubém zisku.
3 Základní sleva na poplatníka se nekrátí
Některé OSVČ vykonávaly samostatnou výdě-lečnou činnost jen po část roku, poté napříkladodešly do starobního důchodu nebo na rodičov-skou dovolenou. Všechny OSVČ však mají ná-rok na uplatnění základní daňové slevy na po-platníka v plné výši 24 840 Kč, ať už vykonávaly
samostatnou výdělečnou činnost po celý rok,nebo třeba jen dva měsíce.
4 Slevu na manželku neuplatní všechny OSVČ
Měla-li manželka OSVČ během roku 2014 vlast-ní příjmy do 68 000 Kč, potom může živnostníkv daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu namanželku ve výši 24 840 Kč. Do limitu příjmu senezapočítává rodičovský příspěvek, v praxi tedynejčastěji uplatňují slevu na manželku ti živnost-níci, jejichž žena je na rodičovské dovolené. Sle-vu na manželku však nemohou uplatnit OSVČstanovující výdaje paušálem. „Při uzavření man-želství během roku se uplatní daňová sleva v po-měrné výši. Poprvé se uplatní za měsíc, kdy jepodmínka manželství splněna k 1. dni danéhoměsíce. Při uzavření manželství kupříkladuv dubnu tak živnostník vedoucí daňovou evi-denci uplatní slevu na manželku ve výši16 560 Kč, tedy za měsíce květen až prosinec,“upozornila Gabriela Ivanco.
5 Kdo uplatní daňové zvýhodnění na děti?
Daňové zvýhodnění na dítě činí za každý měsícloňského roku 1117 Kč. Toto zvýhodnění vesvém daňovém přiznání opět nemůže uplatnitOSVČ stanovující výdaje paušálem. Rovněž jemůže uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. Pokudmůže daňové zvýhodnění uplatnit manželka, takse toto omezení rodinného rozpočtu nedotkne.„Poprvé je možné daňové zvýhodnění uplatnitjiž za měsíc, kdy se dítě narodilo. Při narozenídítěte 15. září tedy živnostník vedoucí daňovouevidenci uplatní daňové zvýhodnění ve výši4468 Kč, to jest za měsíce září až prosinec,“ do-dala Gabriela Ivanco.
6 Vedlejší samostatná výdělečná činnostnemá na slevy vliv
Zaměstnanci, kteří si samostatnou výdělečnoučinností jen přivydělávají a základ daně ze za-městnání mají vyšší než polovinu daňového zá-kladu, mohou uplatnit výdaje paušálem a majípři splnění zákonných podmínek nárok na da-ňovou slevu na manželku a daňové zvýhodněnína děti. Pro vedlejší samostatnou výdělečnoučinnost je zpravidla stanovení výdajů paušálemsprávnou volbou.
Když je daňové zvýhodnění vyšší než vypočte-ná daň z příjmu fyzických osob, potom máživnostník nárok na daňový bonus. V tako-vém případě nezaplatí nic na dani z příjmu fy-zických osob, a ještě obdrží peníze od finanč-ního úřadu. OSVČ může uplatnit daňovýbonus pouze v případě, že měla v roce 2014příjem ze samostatné výdělečné činnosti ales-poň ve výši 51 000 Kč. Při nižším příjmu da-ňový bonus nedostane.
8 Školkovné je bez omezení
Pro rodiče s malými dětmi je příznivou daňo-vou novinkou za rok 2014 možnost využití sle-vy za umístění dítěte do školky, takzvané škol-kovné. Pro tyto účely je v daňovém přiznání zarok 2014 zřízena nová kolonka. Školkovné nakaždé dítě může činit maximálně 8500 Kč. Pří-slušnou slevu je nutné doložit potvrzením odškolky a může ji uplatnit pouze jeden z rodičů.„Školkovné mohou využít, narozdíl od daňo-vého zvýhodnění, i OSVČ stanovující výdajepaušálem,“ uvedla Gabriela Ivanco.
9 Lze započítat i sraženou daň z dohody
Někteří živnostníci si během roku přivyděláva-jí prací na dohodu o provedení práce. U za-městnavatele nepodepíší prohlášení k dania při měsíční odměně do 10 000 Kč je jim bě-hem roku z odměny sražena 15% srážkovádaň. Tu je pak možné (nikoliv nutné), spolus příjmy z dohody, uvést v daňovém přiznáníza rok 2014. Tento postup je výhodný zejménapro ty, jež měli v roce 2014 nízké příjmy, jeli-kož započtení příjmů z dohody jim umožnívyužít ve větší míře daňové slevy a nezdanitel-né položky a po podání daňového přiznání jimpravděpodobně finanční úřad část nebo do-konce celou sraženou daň z příjmu z odměnyz DPP vrátí zpět formou daňového přeplatku.
10 Pojistné přiznání
OSVČ, které vstoupily do II. pilíře, musejí ode-vzdat nejenom přiznání k dani z příjmu fyzic-kých osob, ale též pojistné přiznání. To se podá-vá rovněž na finančním úřadu. Základní termínpro odevzdání daňového přiznání k dani z pří-jmu fyzických osob i pojistného přiznání za rok 2014 je do 1. dubna 2015. V případě zpraco-vání daňového přiznání daňovým poradcem selhůta o tři měsíce prodlužuje, tedy do 1. červen-ce 2015. V tomto případě je potřeba finančnímuúřadu doručit žádost o prodloužení lhůty spolus plnou mocí udělenou daňovému poradci do 1. dubna 2015. (tz)
Deset rad živnostníkům pro vyplňování daňového přiznání
7 Kdy lze čerpat daňový bonus?
hra o štěstí
17Muž, který ví, co chce
Mimořádně úspěšný byl pro sázejícíčíselných loterií a milovníkystíracích losů Sazky rok 2014. Početnových korunových milionářů byli díky změně herního plánu Sportkyzatím nejvyšší v celé dosavadníhistorii společnosti Sazka.
V průběhu roku 2014 vyhrálo u Sazky částkuvyšší než milion korun rovných 106 sázejících,kteří si mezi sebou rozdělili 911 444 888 ko-run. Nejvíce těchto vysokých výher putovalona jižní (22) a severní (20) Moravu, nejménědo západních (6) a severních (6) Čech. Nejví-ce milionářů přitom podalo svoje sázky v pro-dejnách tabáku (66).
Vede Sportka a Šťastných 10Na milionových výhrách se podílela nejvícehra Sportka, která loni vygenerovala 86 mili-onářů. V roce 2013 v Česku přibylo díkySportce 68 milionářů a v roce 2012 to bylo 60 milionových a větších výher. „Hlavním dů-vodem vyššího počtu milionářů v roce 2014
byla úprava herního plánu Sportky, se kteroujsme přišli v květnu loňského roku. Zavedlijsme totiž jackpot i ve druhém pořadí, a navícvýhry ve všech pořadích se zvýšily v průměru
o čtvrtinu,“ vysvětlil Václav Friedmann, tisko-vý mluvčí Sazky. Díky Šťastných 10 Sazka „vyrobila“ 12 mili-onářů. Rychlá hra Kasička si připsala tři mili-onáře, stírací losy také tři milionáře a Euro-jackpot 2 (od října 2014). „V letošním rocepočítáme s ještě vyšším počtem milionářů.Odhadujeme, že pokoříme hranici 120 výhervyšších než milion korun,“ dodal Václav Friedmann.
Každý Čech vyhrál více než dvakrát„Pomineme-li kurzové sázky, vyplatila Sazkavloni celkem více než 24 milionů výher ve výšitéměř 4 miliardy Kč. Jakoby tedy každý Čechv uplynulém roce u Sazky vyhrál více než dva-krát,“ vypočítal Václav Friedmann. Vůbec nej-vyšší výhra loňského roku a druhá nejvyššívýhra v historii dosáhla 195 102 153 Kč a pad-la v neděli 2. listopadu sázejícímu z okresuPraha-východ. „Vzhledem k rekordnímu poč-tu nových milionářů se Sazka rozhodla pod-pořit stejný počet mladých sportovních talen-tů. Ve spolupráci s Českou olympijskou nadacíjsme tak vybrali a podpořili ke konci roku 106 sportovně nadaných dětí,“ podotkl VáclavFriedmann. (tz)
Sazka a loňských rekordních 106 milionářů
Foto MorgueFile
18 www.freshtime.cz
na slovíčko
čtěte s námi
Hlad po jaruTěchto pár řádek jsem psala 22. února. Bylo tov neděli vpodvečer, kdy jsem se vrátila ze za-hrady. Ač pravý zimní měsíc, nefičelo, nemrzloa nebrodila jsem se závějemi sněhu. Naopak,kvetly sněženky, talovíny a k životu se hlásilyprvní kopřivy a pampelišky a na záhonu začalobrůstat kadeřávek a naťová cibulka. Nemoh-la jsem jinak – ostříhala jsem maliny, zakráti-la rybíz, ke slovu se dostaly hrábě, kolečko
a velké plány. Ještě tohle, tamto, jejda, a zapomněla jsem... Ne, stačí,uvědomila jsem si posléze. Nemusím strhnout všechno hned napoprvé.I příroda si potřebuje ještě odpočinout, aby nabrala sílu k darům, ježbrzy začneme sklízet.Posedlost zahrádkářů zahájit sezonu si však dala záležet – vyhnalo násto první sluníčko, sousedy, ven všechny. Každý jako posedlý po vánoč-ním lenošení u televizních pohádek a zimním brzkém stmívání jako byvystřelil do vesmíru, svých záhonů, dílniček s nářadím, ke kompostu.A tak se mi zase potvrdilo, kolik dobré energie v nás, lidech, pořád ještěje. Že stále toužíme zvelebovat, co zvelebeno má být, starat se o půdu,stromy, keře, kytky. Že se hodláme radovat, protože je z čeho.
Eva Brixi, šéfredaktorka
Maroko je českému businessu nakloněnoOficiální návštěva předsedy Senátu Milana Štěcha v Maroku bylazaměřena především na ekonomickou spolupráci a aktivity v ces-tovním ruchu. Velvyslankyně Michaela Froňková vyzdvihla, že regionje perspektivní, bezpečný a stabilní, a to i přes současný neklid v arab-ském světě. „Místní podnikatelé projevili velký zájem o oblast energeti-ky, zdravotnických zařízení, logistických systémů nebo technologiízpracování biomasy. Máme například technologii na výrobu elektrickéenergie spalováním slámy, zajímavé zavlažovací systémy. Obojí by v bu-doucnosti české firmy mohly nabídnout marockému trhu,“ řekl vice-prezident Hospodářské komory České republiky Bořivoj Minář, kterýdo Maroka vedl doprovodnou podnikatelskou misi. „Přestože jde o fak-tický restart obchodních vztahů s Marokem, cítili jsme velký zájemo naše firmy,“ sdělil. Maroko s více než třicetimilionovou populací jejednou z nejperspektivnějších destinací v severní Africe. V oblasti ener-getiky nabízí prostor pro světoznámé české výrobce turbín, ať už pro te-pelné, nebo vodní elektrárny. Ministr cestovního ruchu Lahcen Haddadvidí možnosti mimo jiné v rozvoji lázeňství: „Tato odbornost je v Českérepublice velmi rozvinutá – věříme, že by české lázně mohly pohostitmarocké klienty. A následně vidíme prostor pro vývoz tohoto českéhotradičního know-how do Maroka,“ řekl. Loni do této země přicestovalo25 000 českých turistů, letos by se chtěli Maročané postarat minimálněo dvojnásobné množství. Reprezentanti obou zemí by uvítali, kdyby sepodařilo zavést přímé letecké spojení mezi Prahou a Casablankou. Pod-pora cestovního ruchu je stěžejní: jen za posledních pět let se zvýšil zá-jem Čechů o pobyty v Maroku čtyřnásobně. (tz)
Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 4, březen 2015
Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9
Šéfredaktorka: Eva Brixi, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008
Obchodní ředitel: Martin Šimek, e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609
Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková
Grafický design: Michal Schneidewind
Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková
Tisk: H.R.G., spol. s r. o., Distribuce: 5 P Agency
Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚www.freshtime.cz
V ČR roste počet podnikatelů z východuČeská republika se v posledních letech těší rostoucímu zájmupodnikatelů ze Slovenska, Polska, Maďarska a balkánských států.Naopak počet ruských a ukrajinských firem v ČR stagnuje. Početfirem z Rakouska, Německa a Nizozemí dokonce v posledním obdobíklesá. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz,který obsahuje data o podnikatelských subjektech z Českéi Slovenské republiky.
V roce 2014 bylo v České republice evidováno více než 450 000 obchod-ních společností, z nichž téměř 25 % má majoritního zahraničního vlast-níka. Nejčastějšími zahraničními vlastníky jsou Slováci (20 000 společ-ností), Rusové (17 500), Ukrajinci (10 800) a Němci (9500).
Zájem podnikat v ČRmají spíše východní státyV posledních několika letech došlo k nárůstu počtu firem se slovenský-mi, polskými, maďarskými, rumunskými či bulharskými vlastníky. „Za-tímco v případě Polska či Maďarska hraje roli zejména ekonomickáa geografická blízkost, balkánské státy mohou v podnikání v ČR vidětmožnost, jak se dostat blíže k západním trhům,“ řekl Pavel Finger, členpředstavenstva společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Z první desít-ky zahraničních firem však došlo k mírnému poklesu počtu u firems vlastníky z Rakouska (-7,4 %), Německa (-5,6 %) a Nizozemí (-6,1 %).
Ruský zájem o podnikání v ČR se už nasytilV posledním desetiletí u nás došlo k dramatickému růstu počtu firems ruskými vlastníky, a to z 8300 na 17 500 (o 108 %). Nejmarkantnějšínárůst počtu společností s ruskými vlastníky byl zaznamenán před ro-kem 2010, naopak od roku 2012 dochází k určité stagnaci, v poslednímroce dokonce k mírnému odlivu ruských firem z republiky. „Přetrváva-jící krize na Ukrajině a sankční politika EU se na vývoji počtu ruskýchspolečností u nás zatím projevily jen mírně,“ konstatoval Pavel Finger.
Slovensko využívá výhod eurozónyOproti ČR je na Slovensku ruský ekonomický vliv mnohem menší – fi-rem s ruským vlastníkem tam působí ani ne 500. „Slovensko je díky při-jetí eura mnohem integrovanějším státem než ČR, a láká tak podnikatelez dalších států eurozóny, především z Polska, kde se objevuje stoprocent-ní nárůst v posledních pěti letech,“ vysvětlil dále Pavel Finger. Zároveňna Slovensku došlo ke zvýšení počtu obchodních společností, které jsouz více než 50 % vlastněny Ukrajinci. Ti mohou přes Slovensko mnohemsnadněji proniknout na západní evropské trhy. Jedničkou v počtu firem se zahraničním kapitálem je na Slovensku při-rozeně, jakožto sousedící stát, Česká republika. Dvaadvacet let od roz-dělení Československa tam podniká téměř 17 000 firem s českým majo-ritním vlastníkem. (tz)
Počet obchodních společností v ČR se zahraničnímvlastníkem v letech 2005–2014
19Muž, který ví, co chce
dráždivá statistika
Aktivity sprejerů jsou v Česku stále častější, vyplývá z policejníchstatistik. Loni vyvstalo nejvícepřípadů evidovaného graffiti za poslední čtyři roky, jen vesrovnání s rokem 2011 jde téměřo 40procentní nárůst. Škodypravidelně dosahují desítek milionů korun.
„Zatímco boj proti graffiti na budovách a dal-ších objektech je obtížný, škody na odstave-ných vagonech, železničních depech a dalšímdrážním majetku se podařilo ve sledovanémobdobí snížit o více než 50 procent. Věřím, žeto ocení i cestující, kterým již sprejeři nebu-dou v takové míře vnucovat měřítka svéhovkusu,“ poznamenal Tomáš Mika ze společ-nosti Securitas, který pracuje jako šéf anti-graffiti týmu.
Tři minuty stačí na poničení vagonuSprejeři jsou organizovaní a k páchání trestnéčinnosti používají čím dál sofistikovanější
metody. Navíc jsou neuvěřitelně rychlí. „Třilidi jsou schopni během několika minut po-sprejovat celý vagon v délce pětadvaceti me-trů. Každou noc na ně čeká na všech mo-žných místech tisícovka odstavenýchželezničních souprav, takže musíme být ještěrychlejší. I proto máme v našem týmu chlapy,kteří ovládají bojové sporty nebo mají vojen-ský a policejní výcvik. Všichni se samozřejměorientujeme v problematice graffiti a celésubkultury writerů, což nám hodně usnadňu-je práci,“ sdělil Tomáš Mika.
Speciálně vycvičený anti-graffiti tým Výrazné snížení majetkových škod v důsled-ku aktivit sprejerů potvrdil i vedoucí odděle-ní bezpečnosti a nouzového plánování Čes -kých drah Ota Zachariáš. „Hodně sázíme na prevenci, v čemž nám pomáhá náš anti-graffiti tým. Zatímco v ro-ce 2011 jsme evidovali škody přesahující 27 milionů korun, v minulém roce to bylo již 8,3 milionu korun. Veškeré škody samo-zřejmě po pachatelích vymáháme. Je třebapřipomenout, že evidujeme veškeré škody zesprejerství, policii hlásíme škody většího roz-sahu,“ řekl Zachariáš.
Cizinci i tátovéČlenové zásahové skupiny Securitas, kterábojuje proti vandalizmu a graffiti, má každo-ročně na kontě desítky fyzicky zadrženýchsprejerů, které následně předává policii. Mezinimi nejsou jen Češi, ale také Dánové, Něm-ci, Poláci nebo Španělé, a to od mladistvýchaž po dvaatřicetiletého ženatého muže, otcedvou dětí.
Metro, autobusy a tramvaje S útoky sprejerů bojuje také pražský Dopravnípodnik. „V loňském roce jsme vynaložili jenna odstranění graffiti z vozů metra částku 11,2 milionu korun. I v tramvajích a autobu-sech se daří napravovat negativní dopady spre-jerství za cenu vysokých nákladů, které sev souhrnu vyšplhaly zhruba na 5,5 milionu ko-run,“ konstatovala Aneta Řehková, tiskovámluvčí Dopravního podniku hl. m. Prahy. (tz)
Řádí tady sprejeři, za poslední čtyři roky přibylo nelegálního graffiti o 40 %
Co je graffiti a kdo jsou jeho představitelé
✔ městský výtvarný fenomén, který existujeod 70. let 20. století
✔ graffiti je součástí subkultury mladých lidí
✔ motivací tvůrců je např. adrenalin, touhaprosazovat svůj estetický názor bezohledu na názor okolí, někdy může mítgraffiti formu politického protestu
✔ autoři graffiti si říkají writeři a volně sesdružují do crews, tedy určitých skupin
✔ writeři se podepisují, své podpisy označujíjako tagy a mají formu „klikyháků“
✔ graffiti je trestným činem bez ohledu na výši škody
Policie České republiky České dráhy
Rok Četnost případů Škody Četnost případů Škodysprejerství v mil. korun sprejerství v mil. korun
2011 2831 40,7 13 690 27,42012 3025 43,9 13 257 17,52013 3490 51,9 9375 13,52014 4273 50,4 4850 8,3
Zdroj: Policie České republiky a České dráhy
Četnost případů sprejerství a způsobené škody
Foto Freeimages
