Život dosplých s nespecifickými střevními zánty (Kvalita ... · s nespecifickými střevními...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav ošetřovatelství

Jana Heiderová

Život dospělých s nespecifickými střevními záněty

(Kvalita života jedinců s IBD)

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Jana Kameníčková

Olomouc 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen

uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 30. dubna 2014

-------------------------------

podpis

Děkuji paní Mgr. Janě Kameníčkové za odborné vedení diplomové

práce a cenné rady v průběhu jejího zpracování. Děkuji také Mgr. Jiřímu

Vévodovi, Ph.D. a Mgr. Šárce Ježorské, Ph.D. za statistické zpracování

výsledků výzkumného šetření.

ANOTACE

Název práce: Život dospělých s nespecifickými střevními záněty

(Kvali ta života jedinců s IBD)

Název práce v AJ: The Life of Adults with Inflammatory Bowel

Diseases

(Quali ty of Life of Individuals with IBD)

Datum zadání: 2013-01-21

Datum odevzdání: 2014-05-15

Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta zdravotnických věd

Ústav ošetřovatelství

Autor práce: Bc. Jana Heiderová

Vedoucí práce: Mgr. Jana Kameníčková

Oponent práce:

Abstrakt v ČJ:

Diplomová práce se zabývá kvalitou života dospělých nemocných

s nespecifickými střevními záněty. V kapitole Teoretická východiska

je uveden přehled dohledaných poznatků v oblasti kvality života

a možností jejího hodnocení. Dále jsou uvedeny poznatky o vlivu

nespecifických střevních zánětů na kvali tu života nemocných. Empirická

část diplomové práce je zaměřena na hodnocení kvali ty života dospělých

nemocných, kteří idiopatickými střevními záněty trpí a porovnání kvality

života pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. V rámci

sběru dat byla použita metoda dotazníkového šetření. Získané údaje

byly statisticky zpracovány a následně vyhodnoceny. Výsledky

výzkumného šetření neprokázaly významný rozdíl v míře kvality života

u pacientů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

Abstrakt v AJ:

This thesis deals with the quality of life of adult patients

with inflammatory bowel disease . In the chapter Theoretical Foundations

provides an overview of identified knowledge in the area of quality of life

and the possibi lity of its evaluation. The following are the findings

on the influence of inflammatory bowel disease on quality of life.

The empirical part of the thesis is focused on the quality of life of adult

patients who suffer from inflammatory bowel disease and comparison

of the quality of l ife of patients with ulcerative colitis and Crohn's

disease. Within the data collection the questionnaire was used. The data

obtained were statistically processed and subsequently evaluated.

The results of the research showed no significant difference in the quality

of l ife for patients diagnosed with ulcerative colitis and Crohn's disease.

Klíčová slova v ČJ: nespecifické střevní záněty, idiopatické střevní

záněty, kvalita života, Crohnova choroba,

ulcerózní kolitida, výživa, edukace,

ošetřovatelské problémy

Klíčová slova v AJ: non-specific intestinal inflammation,

inflammatory bowel diseases, quality

of life, diet, education, nursing problems, Crohn’s

disease, ulcerative colitis

Rozsah: 91 s.

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................................................. 7

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................... 13

1.1 KVALITA ŽIVOTA Z RŮZNÝCH ÚHLŮ POHLEDU ....................................... 13 1.2 HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ S CHRONICKÝM

ONEMOCNĚNÍM ................................................................................................. 16 1.3 NESPECIFICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY A JEJICH VLIV NA KVALITU ŽIVOTA

NEMOCNÝCH ...................................................................................................... 18 1.4 OBLAST PSYCHOSOCIÁLNÍ ............................................................................ 23 1.5 INFORMOVANOST NEMOCNÝCH A VLIV EDUKACE NA KVALITU

ŽIVOTA ................................................................................................................ 28 1.6 VÝŽIVA NEMOCNÝCH ..................................................................................... 30

2 EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................ 37

2.1 CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .............................................................. 37 2.2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ........................................................................ 39

2.2.1 Charakteristika vzorku a terénu výzkumného šetření .................................... 39 2.2.2 Metoda sběru dat a organizace výzkumného šetření ..................................... 40 2.2.3 Metoda zpracování výsledků výzkumného šetření ......................................... 40

2.3 VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ........................................................................ 41

DISKUZE ......................................................................................................................... 61

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 67

BIBLIOGRAFICKÉ, ELEKTRONICKÉ A JINÉ ZDROJE ..................................... 69

SEZNAM ZKRATEK ..................................................................................................... 78

SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 79

SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 80

SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 81

7

ÚVOD

Nespecifické střevní záněty, též idiopatické (IB D-inflammatory bowel

diseases), jsou označovány jako choroby 20. stol etí a civilizační choroby

se stále se zvyšující incidencí i prevalencí. Nejvýznamnějšími

nozologickými jednotkami v této skupině nemocí jsou ulcerózní kolitida

a Crohnova choroba. Jedná se o choroby trávicího traktu zánětlivého

charakteru (Gurková, Lilgová, 2009, s. 434, Vránová, 2013, s. 25) .

Ulcerózní koli tida se od Crohnovy choroby odlišuje tím,

že zánětlivý proces postihuje sliznici tračníku, na rozdíl

od Crohnovy choroby, kde se zánět může vyskytovat v kterékoli části

trávicí trubice a jej í stěnu postihuje transmurálně. V případě ulcerózní

kolitidy se mohou zánětlivé změny šířit na hlubší vrstvy stěny pouze

při vzniku komplikací typu fulminantní kolitidy a toxického megakolon

(Navrátil, et al. 2008, s. 269) .

Incidence těchto chorob se za posledních 20 let výrazně zvýšila

ve vyspělých zemích západní Evropy. Incidence Crohnovy choroby

je v závislosti na geografické poloze státu udávána 4-10 a ulcerózní

kolitidy 8-20. Co se týká prevalence obou chorob, ta je v ekonomicky

vyspělých zemích odhadována na 270-380 nemocných

na 100 000 obyvatel.

Příčina vzniku obou chorob není jednoznačně objasněna. Jejich základním

rysem je změna reaktivity organismu na antigeny, které procházejí

trávicím traktem. U citlivých jedinců může k procesu mimo jiné docházet

na genetickém podkladě. Faktory genetické bývají patrnější u nemocných

s Crohnovou chorobou, avšak pro obě nemoci znamenají nezbytný

předpoklad vzniku a rozvoje klinických symptomů nespecifických

střevních zánětů. Genetickou predispozici však nelze označit

za rozhodující faktor pro vznik, rozvoj a průběh těchto chorob. Při vzniku

idiopatických střevních zánětů mohou hrát roli zevní faktory

8

jako psychické rozpoložení jedince, kouření a výživa. Dlouhodobá

psychická zátěž se může stát vyvolávajícím faktorem pr o vznik

či znovuvzplanutí nemoci, stejně jako stravovací návyky „západního

stylu“. Vlivy multifaktoriální společně s poruchou imunoregulace,

antigeny potravy a produkty metabolismu střevní mikroflóry způsobují

tkáňové poškození trávicího traktu autoimunit ní reakcí a podílejí

se na vzniku a rozvoji klinických příznaků. K typickým klinickým

příznakům nespecifických střevních zánětů patří nadměrná únava, zvýšená

teplota, břišní diskomfort , zvýšený počet stolic za den, namáhavé

a bolestivé vyprazdňování stol ice, břišní křeče, přítomnost krve a hlenu

ve stolici a snížení tělesné hmotnosti (Lukáš, 2011, s. 360, Vránová, 2013,

s. 25 − 27).

I přesto, že ulcerózní kolitida a Crohnova choroba nejsou žádnou

medikamentózní terapií definitivně vyléčitelné, u většiny pacientů

umožňuje aplikovaná léčba potlačit vedoucí projevy nemoci a zabránit

komplikacím. Léčba však musí být dlouhodobá a v některých případech

kombinovaná. Medikamentózní léčba nespecifických střevních zánětů

sestává z tzv. léčby indukční, jejímž cílem je co nejrychleji snížit

zánětlivou aktivitu a zajistit ústup klinických, laboratorních

a endoskopických známek aktivity choroby. Další variantou je udržovací

terapie , která je dlouhodobá. Nedílnou součástí komplexní péče o nemocné

s idiopatickými střevními záněty je nutriční podpora a chirurgická léčba

(Lukáš, 2011, s. 360 − 361) .

V současné době je velká pozornost věnována také léčbě biologické,

která se již stala klinickou rutinou. Biologická terapie spočívá v aplikaci

protilátek, které jsou schopny bl okovat činnost specifických receptorů,

čímž zabraňuje rozvoji zánětu a inhibuje jeho šíření. Vysoká účinnost

biologické léčby představuje největší pokrok v terapii idiopatických

střevních zánětů za posledních 50 let. Pro tento druh terapie však více

než pro kteroukoliv jinou léčbu platí, že by měla být indikována pouze

tehdy, přináší -li nemocnému co možná největší a dlouhodobý profit

9

z důvodu možného vzniku závažných vedlejších a nežádoucích účinků

(Lukáš, et al . 2013, s . 1, Vránová, 2013, s . 35).

Idiopatické střevní záněty jsou závažným medicínským

a sociálně − zdravotnickým problémem. Typický je výskyt v produktivním

věku, nejčastěji však ve třetím a čtvrtém deceniu, celoživotní charakter

nemoci, střídání období akutních fází nemoci s remisemi, vysoká

morbidita, a le také možný výskyt komplikací s potencionální invalidizací ,

jež ovlivňují kvalitu života pacientů (Gurková, Lilgová, 2009, s. 434 ,

Lukáš, 2011, s. 360).

Téma diplomové práce „Kvalita života nemocného člověka

s nespecifickými střevními záněty“ j sem si zvolila zejména proto, že počet

nemocných s diagnózami ulcerózní kolit ida a Crohnova choroba se stále

zvyšuje. Právě z důvodu nárůstu zmíněných onemocnění je vhodné znát

nejčastější obtíže těchto pacientů, stejně jako faktory ovlivňující kvalitu

jej ich života.

Byly stanoveny 3 cíle diplomové práce: 1. Uvést přehled dohledaných

poznatků v oblasti nespecifických střevních zánětů a jejich v livu

na kvalitu života pacientů, 2. Zjistit nejčastější obtíže pacientů trpících

ulcerózní kolitidou či Crohnovou chorobou, 3. Porovnat kvalitu života

pacientů s nespecifickými střevními záněty (ulcerózní kolit ida x Crohnova

choroba). Zajímalo nás, zda při porovnání kvality života pacientů

s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou získáme stejné či alespoň

podobné výsledky jako výzkum Eleny Gurkové a Marceli Lilgové,

které se problematikou kvality života u nemocných s nespecifickými

střevními záněty též zabývaly. V rámci empirické části práce byla použita

kvantitativní metoda výzkumného šetření s využitím techniky dotazníku.

Výsledky výzkumného šetření byly zaznamenány do programu Microsoft

Office Excel 2003 a následně statisticky zpracovány pomocí softwaru

SPSS. Pro přehlednost získaných výsledků byly vytvořeny tabulky a grafy.

10

Jako vstupní studijní literatura byl y použity následující tituly:

1. BECKER, Horst et al. 2005. Chirurgická onkologie. Praha: Grada

Publishing, 2005. ISBN 80-247-0720-9.

2. GROFOVÁ, Zuzana. 2007. Nutriční podpora: Praktický rádce

pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1868-2.

3. GURKOVÁ, Elena. 2011. Hodnocení kvality života: Pro klinickou praxi

a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80

-247- 3625-9.

4. LUKÁŠ, Karel et al. 2007. Gastroenterologie a hepatologie. Praha:

Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1787-6.

5. NAVRÁTIL, Leoš et al . 2008. Vnitřní lékařství: Pro nelékařské

zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978 -80

-247-2319-8.

6. ZACHOVÁ, Veronika et al . 2010. Stomie. Praha: Grada Publishing,

2010. ISBN 278- 80-247-3256-5.

Rešeršní strategie:

Vyhledávání relevantních článků pro tvorbu diplomové práce

bylo zahájeno v březnu 2013. Bylo využito rešeršní činnosti knihovny

NCO NZO v Brně a zároveň vlastního vyhledávání. V rámci rešeršní

činnosti byla použita následují cí klíčová slova: nespecifické střevní

záněty, idiopatické střevní záněty, kvalita života, Crohnova choroba,

ulcerózní kolitida, výživa, edukace, ošetřovatelské problémy, non-specific

intestinal inflammation, inflammatory bowel di seases, quality

of life, diet, education, nursing problems, Crohn’s disease, ulcerative

11

colit is. Kritéria výběru relevantních článků zahrnovala: český, slovenský,

anglický jazyk a rok vydání maximálně 15 let zpět, tzn. rok 1999 − 2014.

Knihovnou NCO NZO v Brně bylo vyhledáno celkem 63 článků.

Z celkového počtu článků se jednalo o 38 článků v jazyce českém,

15 článků v jazyce anglickém a 10 ve slovenském jazyce. Pro diplomovou

práci bylo využito 7 článků.

Samostatné vyhledávání bylo uskutečněno pomocí vyhledávače Google

(rozšířené vyhledávání), Google Scholar a databází BMČ (Bibliographia

Medica Čechoslovaka), PubMed a Medline.

První fáze vyhledávání probíhala pomocí vyhledávače Google (rozšířené

vyhledávání). Po zadání klíčového slova „nespecifické střevní záněty“

bylo dohledáno 26 900 výsledků. Z tohoto množství výsledků

bylo prostudováno 20 článků a pouze 6 z nich odpovídalo stanoveným

kritériím. Pro kombinaci klíčových slov „nespecifické střevní záněty

a kvalita života“ bylo dohledáno 12 800 výsledků. Z tohoto množství

bylo přečteno 16 článků a 4 z nich odpovídaly stanoveným kritériím.

Po zadání kombinace klíčových slov „nespecifické střevní záněty

a výživa“ bylo dohledáno 14 300 výsledků, prostudováno 23 článků

a v rámci diplomové práce byly využity 3 z nich. Zadáním klíčových slov

„nespecifické střevní záněty a edukace“ bylo dohledáno 2 780 výsledků,

přečteno 8 článků a využity pouze 2 z nich.

Pomocí vyhledávače Google Scholar bylo pro klíčové slovo „nespecifické

střevní záněty“ vyhledáno 996 odkazů, prostudováno 5 článk ů a využit

1 z nich. Pro kombinaci klíčových slov „inflammatory bowel diseases

and quality of life“ bylo vyhledáno 32 200 odkazů, prostudováno

11 článků a využito 5 z nich. Po zadání kombinace klíčových slov

„inflammatory bowel diseases and diet“ bylo d ohledáno 40 200 výsledků,

prostudovány 4 z nich a v rámci diplomové práce byly použity 2 články.

Druhá fáze vyhledávaní probíhala v databázi BMČ (Bibliographia Medica

Čechoslovaka). Do databáze byla zadávána stejná klíčová slova

jako v případě vyhledávače Google (rozšířené vyhledávání) a Google

12

Scholar. Některé odkazy byly duplicitní s dohledanými výsledky ve výše

uvedených vyhledávačích. Bylo využito 3 článků.

Následně probíhalo vyhledávání v databázích PubMed a Medline.

Po zadání kombinace klíčových slov „inflammatory bowel diseases

and quality of life“ bylo dohledáno 1 538 článků, prostudováno 7, využity

3 z nich. Po zadání kombinace klíčových slov „inflammatory bowel

diseases and diet“ bylo dohledáno 984 článků, prostudováno 8, využit y

2 z nich.

Z celkového počtu vyhledaných článků (knihovnou NCO NZO,

samostatně) bylo v rámci diplomové práce použito 38 z nich. Jednalo

se o 13 článků v jazyce českém, 2 články v jazyce slovenském a 23 článků

v anglickém jazyce.

13

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

1.1 KVALITA ŽIVOTA Z RŮZNÝCH ÚHLŮ POHLEDU

Koncept kvality života byl poprvé zmíněn řeckým filozofem Aristotelem.

Aristoteles jej popisoval jako pocit štěstí, určitý druh duševní činnosti .

V souvislosti se zdravím a životem je termín „kvalita života“ diskutován

od druhé poloviny 20. století. Definovat kval itu života není snadné,

jelikož vychází z podmínek, v nichž jedinec žije. Je determinována

kulturními, politickými, socioekonomickými faktory, zdravotním stavem

a mnohými dalšími . Dle Olišarové, Doláka a Tóthové je možné kvalitu

života chápat z různých úhlů pohledu a to ze sociologického, filozofického

a ošetřovatelského . Z pohledu sociologie a filozofie ji můžeme

charakterizovat jako veličinu, která je spojena s dosažením osobních cílů,

naplněním vlastního potenciálu a se seberealizací ve společnosti .

Co se týče ošetřovatelství , zde je vnímána také jako motivace,

která jedince směřuje ke změně aktuální si tuace, k hledání lepšího.

Subjektivně vnímaná kvalita života není stavem neměnným, nýbrž opačně.

Závisí na okolnostech, čase a situacích, ve kterých je posuzována

(Olišarová, Dolák, Tóthová, 2013, s. 15 − 16) .

Slováček et al . uvedli , že definice kvality života vychází z Maslowovy

teorie potřeb, tzn. uspokojení základních fyziologických potřeb (jídlo,

pití, spánek, úleva od bolesti) je předpokladem pro aktualizaci

a uspokojení potřeb ostatních (potřeba bezpečí, blízkosti, sebeúcty).

Autoři také poukázali na skutečnost, že existuje celá řada definic kvality

života, ale i přesto se zdá, že žádná z nich není všeobecně akceptována.

Co však mají jednotlivé definice společné, je zaměření na fyzickou,

psychickou a sociální oblast jedince (Slováček, et al., 2004, s. 6).

14

Podobný postoj k problematice kvality života zaujali autoři Rendl

a Tóthová, kteří ji popsali jako multidimenzionální, multifaktoriální ,

multiúrovňový a multidisciplinární fenomén, který nelze jednoznačně

definovat. Hlavní problém definovatelnosti pojmu autoři shle dali

v individualitě každého člověka. Uvedli však, že několik autorů

se kvalitu života definovat pokusilo. Za velmi zdařilou pokládali definici

Calmana, který ji popsal jako rozdíl mezi nadějemi, očekáváními člověka

a současným stavem jeho života v určitém časovém období (Rendl,

Tóthová, 2013, s. 131).

Také Gurková uvedla, že koncept kvality života nemá doposud všeobecně

akceptovanou definici. Příčinou je zásadně rozdílný úhel pohledu několika

vědních oborů, které problematiku kvality života zkoumají. Patří sem

medicína, ošetřovatelství, filozofie, sociologie, psycho logie, pedagogika,

andragogika, ekonomie a další (Gurková, 2011, s. 23).

Od počátků výzkumu kvali ty života vzniklo mnoho různých přístupů

a postupů k jejímu hodnocení. V začátcích šlo zejména o hledání

a určování indikátorů blahobytu, přičemž kvalita života vyjadřovala míru

konkurence objektivních životních podmínek a jejich subjektivního

hodnocení velkými skupinami lidí. Jednalo se o výzkumy, které se týkaly

stavu společnosti. Předmětem zájmu byly ekonomické a sociální

indikátory kvali ty života: příjem a materiální zabezpečení, p olitická

svoboda a nezávislost, sociální spravedlnost, právní jistota a zdravotní

péče. V posledních dvou desetiletích je prefe rován přístup ke kvalitě

života jako ke konceptu, jež se vztahuje na individum, ne na ekonomické

nebo sociální podmínky života. V ýznamná část výzkumu kvality života

byla zaměřena na oblast, která souvisí se zdravím osoby (tj. HRQOL,

Health − Related − Quality of Life). V této oblasti získal pojem kvalita

života specifické postavení a to v rámci hodnocení výsledků medicínských

postupů (vnímání vlastního zdravotního stavu pacientem, zvládání

běžných denních aktivit, sociální vztahy pacienta).

15

Kvalita života vztahující se na individum je identifikovatelná

prostřednictvím subjektivních indikátorů kvality života. Za takové

indikátory můžeme považovat subjektivní pohodu a spokojenost

se životem (Džuka, 2012, s. 148 − 149).

Dle WHO (World Health Organization) je kvalita života vnímána jako

subjektivní hodnocení postavení jedince v životě v kontextu kultury,

jež zahrnuje hodnotový systém člověka, vztah k cílům, očekávání, normám

a úkolům, které ve společnosti plní. Mezi faktory ovlivňující kvalitu

života zařadila Světová zdravotnická organizace kromě fyzického

a psychického zdraví také úroveň nezávislosti , sociálních vztahů, osobní

přesvědčení a vztah k prostředí. I přesto, že se jednotlivé definice více

či méně liší, všechny směřují k životní spokojenosti .

Právě životní spokojenost člověka, možnost naplňovat svůj potenc iál

a uspokojovat potřeby patří k významným pojmům i v ošetřovatelství.

K determinantám kvality života v rámci ošetřovatelství lze zařadit

prostředí, kvali tu poskytovaných informací (jedinci samotnému, rodinným

příslušníkům) a uspokojování potřeb jedince, které sestra může přímo

ovlivnit. V ošetřovatelství je individuáln í vnímání kvality života člověka

velmi důležité, protože přímo souvisí s poskytováním péče. Individuální

vnímání kvality života neobsahuje pouze blahobyt ve smyslu materiálních

složek života, ale též seberealizaci, uplatnění ve společnosti a získání

statusu. Dále zahrnuje spokojenost s vlastním životem a možnostmi,

jež jedinec má a které se odvíj í od jeho zdravotního stavu

a socioekonomických podmínek. Nedílnou součástí individuálního

hlediska je smysl života, jež obsahuje vnímání lidské existence,

které je ovlivněno náboženskou a hodnotovou orientací člověka,

jeho životní filozofií a vírou (Olišarová, Dolák, Tóthová, 2013, s . 16).

16

1.2 HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ S CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM

Stejně, jako existují rozdíly jednotlivých definic kvality ž ivota z pohledu

různých autorů, rozdílnost též nastává ve vymezení domén kvality života.

Na čtyřech doménách se však shoduje většina autorů. Patří sem: tělesná,

sociální, psychická a spiri tuální pohoda. Nejuznávanější v tomto směru

je však WHO (Světová zdravotnická organizace), která v ymezuje šest

domén kvality života: tělesnou a psychickou oblast , prostředí, nezávislost,

sociální vztahy, spiritualitu. Domény kvality života byly vytvořeny právě

z toho důvodu, aby sloužily jako měřící nástroj (Rendl, Tóthov á, 2013,

s. 131).

Dle Slováčka et al . mezi základní faktory ovlivňující kvalitu života patří

fyzikální funkce (mobilita, soběstačnost, zrak, sluch, kontinence),

emocionalita, sociální funkce, práce, domácí práce, nakupování, bolest,

spánek a jeho kvalita a symptomy specifické pro dané onemocnění.

Kvalitu života mohou dále ovlivňovat věk, pohlaví, polymorbidita,

rodinná i ekonomická situace, hodnotový systém č lověka, vzdělání,

religiozita, kulturní zázemí. Kvalita života se obvykle posuzuje na základě

informací získaných od daného nemocného, přičemž se určují ještě něk teré

parametry s ní související . Jedná se například o již výše uvedenou „kvalitu

života ve vztahu ke zdraví“ (HRQOL, Health − Related − Quality of Life),

jež je chápána jako ta část života jedince,která je určována jeho zdravím,

zdravotní péčí a může být ovlivněna klinickými intervencemi. Využívá

se zejména v oblasti sledování vlivu nemoci a léčby na člověka

(Slováček, et al., 2004, s. 6 ).

Hodnotit kvalitu života nemocných lze na základě objektivních

a subjektivních přístupů, přičemž tím nejvýznamnějším je subjektivní

hodnocení nemocného, které závisí na skutečnosti, jak sám vnímá vlastní

zdravotní si tuaci včetně schopnosti sebeuplatnění v pracovním, rodinném

i sociálním prostředí . K hodnocení kvality života nemocných se využívá

17

široké spektrum dotazníků , jež určují dopad choroby na běžný život

člověka standardizovaným postupem (Slováček, et al., 2004, s . 7).

Generické dotazníky hodnotí celkový stav nemocného bez ohledu

na konkrétní chorobu. Můžeme je použít u jakýchkoli skupin populace

bez ohledu na pohlaví, věk atd. Nejznámější generické dotazníky

jsou například Karnofsky Performance Status Scale, Activities of Daily

Living (ADL), Short Form 36 Health Subject Questionnaire (SF 36)

a další. Specifické dotazníky jsou vytvořeny pro jednotlivé typy chorob,

jsou senzitivnější a jejich součástí může být právě generický dotazník.

Příkladem můžeme uvést dotazník zjišťování kvality života

u nemocných s chronickým selháním ledvin (KDQOL, Kidney Disease

Quality of Life Instrument), jehož součá stí je generický dotazník

SF 36 (Slováček, et al. , 2004, s. 7 − 8).

Dalšími specifickými nástroji pro hodnocení kvality života jsou například

Inflammatory Bowel Disease Questionnaire (IBDQ) ve své původní

i zkrácené verzi , jako Short Inflammatory Bowel Disease Questionnaire

(SIBDQ) (Kalová, et al . , 2005, s . 168).

Kvalita života je ucelený koncept, který napomáhá charakterizovat oblast

tělesné a psychické pohody, sociálních vztahů, somatických aspektů

a spirituality jedince, které jsou úzce propojeny s onemocněním i terapií .

Zhodnocení jednotlivých oblastí (tzn. domén) a hledání možných

nedostatků poskytuje zdravotníkům možnost plánovat péči tak,

aby přinášela největší prospěch nemocným v souladu s jejich potřebami

a preferencemi, jež se mohou měnit v závislosti na situaci ,

ve které se jedinec nachází (např. zdravotní stav, výskyt chronického

onemocnění, péče o osobu blízkou) (Olišarová, Dolák, Tóthová, 2013,

s. 18).

18

1.3 NESPECIFICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY A JEJICH VLIV NA KVALITU ŽIVOTA NEMOCNÝCH

Pacienti s nespecifickými střevními záněty se potýkají s mnoha problémy,

které ovlivňují kvalitu života. V případě Crohnovy choroby i ulcerózní

kolitidy je charakteristický chronický průběh s akutními exacerbacemi.

V akutním průběhu onemocnění může pacient trpět bolestmi břicha,

průjmy, ztrátou hmotnosti, teplotami a rektálním krvácením. Chronický

průběh nemoci vyžaduje léčbu v době akutní exacerbace, ale také terapii

udržovací v období remise. Zhoršená kvalita života pacientů

s nespecifickými střevními záněty je opakovaně prokázána (Gabalec,

2007, s. 19) .

Kvalita života pacientů s nespecifickými střevními záněty

je multifaktoriálně podmíněná a do určité míry závislá na intenzitě a délce

trvání symptomů nemoci. Příznaky choroby se zase odvíj í od aktivity,

formy, lokalizace, rozsahu onemocnění, ale také od případných

komplikací. Rovněž je kvalita života významně determinována

psychickými a sociálními faktory (aktuální psych ický stav, charakter

osobnosti , sociální opora). Priority lékařské a ošetřovatelské péče

jsou zaměřeny na zvládnutí akutn ího vzplanutí nemoci, komplikací,

na redukci střevních i systémových symptomů a udržení co nejdelší

remise. Jedná se tedy o fyzické aspekty onemocnění. V souvislosti

s compliance pacienta v rámci terapie do popředí vystupují

také psychosociální aspekty nemoci, k terými se zabývá ošetřovatelská

péče. Ta je zaměřena na podporu návratu pacientů do běžného života,

zvládnutí aktivit denního života a využívání zdrojů sociální podpory

(Gurková, Lilgová, 2009, s. 434).

Casellas et al. ve své studii , jež se zabývala vlivem idiopatických

střevních zánětů na kvalitu života nemocných uvedl , že kvalita života

je výrazně nižší v akutní fázi nemoci než v období remise. Španělské

studie se zúčastnilo 289 pacientů s ulcerózní kolit idou a 129 s Crohnovou

19

chorobou. V rámci hodnocení kvality života byly použity dotazníky IBDQ

(Inflammatory Bowel Disease Questionnaire) a PGWBI (Psychological

General Well Being Index). V akutní fázi nemoci byla nejméně narušena

oblast soc iální. Střevní příznaky byly v tomto období vnímány nemocnými

výrazně hůře než příznaky systémové. Naopak v období remise měly vliv

na kvalitu života pacientů zejména systémové příznaky. Pravděpodobně

z toho důvodu, že nespecifické symptomy jako únava, pocit dyskomfortu,

zhoršená nálada, nedostatek energie a snížená chuť k jídlu, se stávají

výraznějšími právě po odeznění příznaků st řevních. Psychologická oblast

byla v porovnání s obdobím remise značně narušena v průběhu akutní

exacerbace. Na základě výsledků studie autoři uvedli , že kvalita života

pacientů trpících idiopatickými střevními záněty (ulcerózní kolitidou

či Crohnovou chorobou) je narušena (Casellas, et al., 2001, s. 567 − 571) .

Také výzkum Ghoshe a Mitchella potvrdil vliv idiopatických střevních

zánětů na kvalitu života nemocných. Výzkum uskutečnila Evropská

federace sdružení pro Crohnovu nemoc a ulce rózní koli tidu (EFCCA,

European Federation of Crohn’s and Ulcerative Colitis Associations),

založena v roce 1993. Jejím cílem je zlepšovat kvalitu života,

ale také kvalitu péče o tyto nemocné. Neméně důležitým cílem je podpora

partnerů a rodinných příslušníků pacientů. Výzkumu se zúčastnilo sedm

evropských organizací sdružených s EFCCA z následujících zemí: Dánsko,

Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie a Portugalsko.

Výzkum probíhal kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření.

Dotazník obsahoval 30 otázek. Cílem výzkumu bylo získat informace

o osobních zkušenostech pacientů s nespecifickými střevními záněty

a dopadu nemoci na jejich kvalitu života. Studie se zúčastnilo celkem

5 576 pacientů. Z toho tři čtvrtiny (75,6%, n = 4 213) uvedly,

že onemocnění je ovlivňuje v aktivitách volného času a dvě třetiny

(68,9%, n = 3 841) uvedly vliv nemoci na vykonávání jej ich profese.

Přesto, téměř polovina pacientů (47,8%, n = 2 666) uznala , že lékař

nezjišťuje jakou měrou je choroba ovlivňuje v každodenním životě.

20

Autoři pomocí výzkumu zjistil i , že symptomy nespecifických střevních

zánětů mají podstatný dopad na život pa cientů i jeho kvali tu . Respondenti

trpící Crohnovou chorobou uváděli jako nejčastější příznaky přetrvávají cí

či opakující se průjem (87,0%), únavu (78,1 %), ztrátu hmotnosti

(70,5%) a bolestivé křeče v břiše (66,9%). Respondenti s ulcerózní

kolitidou nejčastěji uváděli krvácení z konečníku (87,0%),

ale též přetrvávající nebo opakující se průjem (84,6%) a únavu (69,1 %).

Protože téměř polovina pacientů udávala, že se ošetřující lékař nezajímá

o dopad onemocnění na jejich kvalitu života, v závěru studie autoři

poukázali na nutnost zlepšit komunikaci v této oblasti mezi lékařem

a pacientem (Ghosh , Mitchell, 2007, s . 10 − 15 ).

Stejný postoj k problematice komunikace zaujímá též Gabalec,

který ve svém přehledovém článku popsal , že v oblasti medicíny dochází

k výraznému rozvoji v oblasti techniky, diagnostických zobrazovacích

metod, laboratorních testů, ale na druhé straně časová tíseň nedovoluje

lékařům hodnotit další faktory chorob, které mohou mít pr o pacienty

a jejich životy zásadní význam. Jedná se například o psychologické

a sociální faktory. Vztah mezi nemocným a lékařem je komplikovanější.

Dřívější paternalistický vztah se mění na partnerský. Dle Gabalce

umožňuje hodnocení kvality života holistický pohled na pacienta

v kontextu nemoci a prostředí, individuální posouzení nemocného, léčbu

a péči šitou na míru, rozpoznání problémů, které mohou b ýt skryty,

zlepšení komunikace, ale též sledování změn a odpovědí na terapii

(Gabalec, 2007, s . 27).

Dle Gurkové a Lilgové může zjištění vlivu choroby na život pa cienta

pomoci v oblasti plánování adekvátních ošetřovatelských intervencí,

zejména edukačních, jež vedou k lepšímu využití psychosociální podpory.

Autorky provedly výzkum, jehož cílem bylo zjistit , které faktory výrazně

ovlivňují kvalitu života pacientů s idiopatickými střevními záněty .

K měření kvality života použily modifikovanou verzi validního

a reliabilního nástroje − Inflammatory Bowel Disease Questionnaire

21

(IBDQ). Jedná se o dotazník, který byl validizovaný v anglickém jazyce.

Originální verze dotazníku obsahuje 32 položek, jež jsou rozděleny

do 4 skupin (střevní, systémová, emocionální a sociální oblast). Jednotlivé

položky respondent hodnotí na sedmistupňové škále v rozsahu od 1 (velmi

závažný problém) do 7 (žádný problém). Hodnotí se celkové skóre, které

se pohybuje od 32 do 224, přičemž vyšší skóre indikuje vyšší kvalitu

života. Existuje více validizovaných modifikací originální verze dotazníku

a jednou z nich je jeho zkrácená forma Short Inflammatory Bowel Disease

Questionnaire (SIBDQ) (Gurková, Lilgová, 2009, s. 434 − 435) .

Cílem studie ve Velké Británii bylo zhodnotit spolehlivost SIBDQ jako

hodnotícího nástroje v oblasti kvality života nemocných s ulcerózní

kolitidou. V době uskutečnění studie se dotazník SIBDQ ve VB převážně

používal v rámci klinického hodnocení u nemocných s Crohnovou

chorobou. Studie prokázála spolehlivost SIBDQ v oblasti hodnocení

kvality života pacientů s ulcerózní kolitidou (Jowett , et al., 2001,

s. 2922 − 2926).

Studie Gurkové a Lilgové se zúčastnilo 65 respondentů, z čehož 41 trpělo

Crohnovou chorobou a 24 ulcerózní kolitidou. Jednalo se o 35 mužů

a 30 žen. Kritéria výběru respondentů zahrnovala : diagnostikovaný

nespecifický střevní zánět (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba),

minimální věk 18 let, informovaný souhlas pacientů a ochota

spolupracovat. Průměrná délka trvání nemoci byla 11,4 let . Výskyt

exacerbace uvedlo z celkového počtu pouze 56 respondentů, přičemž

průměrná délka trvání té poslední činila 2,6 měsíců . Na základě zjištěných

údajů autorky uvedly, že kval ita života pacientů s nespecifickými

střevními záněty je nejvýrazněji ovlivňována následujícími příznaky:

meteorismus, průjem, únava a nedostatek energi e. Co se týká sociální

oblasti, zde má onemocnění nejvýznamnější dopad na záliby a sociální

kontakty pac ientů. V rámci emocionální oblasti pacienti nejčastěji

prožívali strach a obavy z dalšího vývoje choroby, ale také obavy

22

ze skutečnosti, že ve společnosti nemusejí včas najít toaletu (Gurková,

Lilgová, 2009, s. 435 − 437).

Ve výše uvedené studii Ghoshe a Mitchella respondenti udávali nejčastější

výskyt přetrvávajících či opakujících se průjmů (87% p/k s Crohnovou

chorobou, 84,6% p/k s ulcerózní kolitidou), únavy (78,1% p/k

s Crohnovou chorobou, 69,1% p/k s ulcerózní kolit idou) a bolestí břicha.

Bolest břicha udávalo 66,9% respondentů s Crohnovou chorobou (Ghosh,

Mitchell, 2007, s . 13 − 14).

V práci Gurkové a Lilgové nebyly potvrzeny významné rozdíly ve vnímání

kvality života mezi pacienty s Crohnovou chorobou a pacienty s ulcerózní

kolitidou. Rozdíly ve vnímání kvali ty života byly naopak zjištěny

mezi muži a ženami, kdy ženy v porovnání s muži uváděly horší kvalitu

života a to ve střevní a systémové oblasti. Překvapivé bylo zjištění,

že ženy v porovnání s muži neuváděly negativnější dopad nemoci v oblasti

emocionální. Dále se nepotvrdil předpoklad, že pacienti trpící

onemocněním víc než 10 let, budou vnímat jeho vliv negativněji

než pacienti, u kterých nemoc trvá méně než 10 let. Na druhé straně

bylo zjištěno, že delší trvání poslední exacer bace je spojeno

s negativnějším hodnocením kvality života (Gurková, Lilgová, 2009,

s. 439 − 442) .

Též studie Kalafateliho, et al. uskutečněná v Řecku, neprokázala

významný rozdíl v kvalitě života mezi nemocnými s ulcerózní kolitidou

a Crohnovou chorobou. K hodnocen í kvality života byl použit dotazník

IBDQ. Studie se zúčastnilo 89 respondentů (38 s Crohnovou chorobou

a 51 s ulcerózní kolitidou). Nebyla prokázána významná korelace

s kvalitou života, jedná -li se o věk, pohlaví a délku trvání onemocnění

(Kalafateli , et al. , 2013, s. 1).

23

1.4 OBLAST PSYCHOSOCIÁLNÍ

Psychosociální, socioekonomický stav pacienta a kvalita lékařské péče

jsou považovány za významné faktory při hodnocení kvality života

u nespecifických střevních zánětů (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba).

Kvalita života pacientů v klidové fázi nemoci je srovnatelná s běžnou

populací (Gabalec, 2009, s. 19 − 20).

Většina nemocných s Crohnovou chorobou či ulcerózní koli tidou

je v relativně dobrém fyzickém stavu, avšak bolest, vyčerpání a stres

vznikající v důsledku lékařských zákroků, vedou ke snížení jejich kvality

života (Petrak, et al., 2001, s. 375 − 376) .

Výše uvedené tvrzení, že většina nemocných s nespecifickými střevními

záněty je v relativně dobrém fyzickém stavu, však platí pouze pro dospělé

pacienty. U dětí může být následkem nespecifických střevních zánětů

zpomalení růstu, což se vyskytuje až u 40% dětských pacientů (Lochs,

2009, s. 100).

Několik studií (Guyatt, et al ., 1989, Drossman, et al., 1991, Farmer, et al. ,

1992) potvrdilo vyšší kvalitu ž ivota u nemocných s ulcerózní kolitidou

než u pacientů s Crohnovou chorobou, kteří jsou dle autorů článku

vystavováni stresu více než pacienti s ulcerózní kolitidou (Petrak, et al. ,

2001, s . 375 − 376).

Podobné tvrzení uvedli Sainsbury a Heatley, autoři p řehledového článku,

kteří popsali vyšší stupeň deprese a úzkosti u pacientů s Crohnovou

chorobou než u nemocných s ulcerózní kolitidou. U Crohnovy choroby

byla zjištěna vyšší prevalence systémových příznaků (např. únava)

a také vyšší dopad nemoci na kvali tu života pacientů. Nicméně, větší

obavy z rozvoje nádorového onemocnění střeva byly prokázány

u nemocných s ulcerózní kolitidou . Autoři navíc dodali , že stres může

nepřímo ovlivnit kvalitu života pacientů obnovením aktivity nemoci,

tzn. exacerbací . Pacienti často udávají stresovou událost jako vyvolávající

faktor vzniku nemoci či relapsu . U nemocných s idiopatickými střevními

24

záněty byly zkoumány různé formy psychoterapie, avšak žádná ze studií

neposkytla přesvědčivé důkazy o jejím přínosu (Sainsbury, Heatley, 2005,

s. 502).

Také Boye et al ., autoři randomizované kontrolované studie uvedli ,

že pacienti s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou jsou ve velké míře

vystavováni stresu. Tato studie však popřela výše uvedené tvrzení

Sainsburyho a Heatleye, kteří uvedli , že žádná studie neposkytla důkazy

o přínosu psychoterapie. Studie, kterou uskutečnili autoři Boye et al. ,

se zabývala vlivem psychoterapie na průběh nemoci a kvalitu života

pacientů s nespecifickými střevními záněty. Zúčastnilo se jí 58 nemocných

s ulcerózní kolit idou a 56 pacientů s Crohnovou chorobou.

Byly porovnány výsledky pacientů s obvyklou lékařskou péčí s výsledky

pacientů, kterým byla poskytnuta psychoterapie zvládání stresu.

Psychoterapie obsahovala psychoedukace, řešení problémů pacientů

a relaxaci. Zjistilo se, že psychoterapie zvládání stresu sice nezlepšuje

průběh onemocnění ani nesnižuje počet recidiv, avšak zvyšuje kvalitu

života pacientů. Při porovnání dvou zúčastněných skupin (pacienti

s ulcerózní kolitidou či Crohnovou chorobou), došlo ke zlepšení kvality

života pouze u nemocných s ulcerózní kolit idou (Boye, et al. , 2011,

s. 1863).

Studie uskutečněna v Německu potvrdila, že pacienti s idiopatickými

střevními záněty trpí psychosociálním stresem. Studie proběhla

ve spoluprác i s Německou asociací Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy

(Deutsche Morbus Crohn/Colitis Ulcerosa Vereinigung − DCCV) ,

která představuje největší sdružení nemocných s nespecifickými střevními

záněty v Německu. Většina respondentů udávala jako převládající stresové

faktory diagnostické a terapeutické postupy, možné komplikace a strach

z progrese onemocnění . Dále respondenti udávali obavy ze ztráty kontroly

nad střevní činností na veřejnosti. Profesní problémy považovali účastníci

studie za stresory mírné . Sociální podpora a přístup lékařů k pacientům

byli hodnoceny převážně kladně. Ve srovnání s běžnou populací byla

25

kvalita života pacientů s nespecifickými střevními záněty výrazně snížena

a to zejména v oblasti emocionální (Petrak, et al. , 2001, s. 376 − 379).

Toto tvrzení popírá výše uvedené tvrzení autora Gabalce. Gabalec

však srovnával běžnou populaci pouze s pacienty v remisi, na rozdíl

od účastníků této studie, jež představovali široké spektrum závažnosti

a délky trvání choroby. Většina výsledků se shodovala s údaji zjištěnými

v USA a Kanadě (Petrak, et al. , 2001, s. 376 − 379 , Gabalec, 2009,

s. 19 − 20).

Zatímco Petrak et al . vyzkoumali , že pro většinu pacientů jsou stresující

zejména diagnostické a terapeutické postupy, Moreno -Jiménez et al.

zjistili výsledek odlišný. Popsali , že psychologické aspekty (obzvláště

deprese) mají významnější vliv na kvalitu života pacientů než obavy

z lékařských zákroků (Petrak, et al ., 2001, s. 376 − 379 , Moreno-Jiménez,

et al. , 2007, s . 43).

Studium psychologických charakteristik a jejich dopad na kvalitu života

nemocných se zánětlivými střevními chorobami, přitahuje v posledních

letech stále větší pozornost. Předchozí studie (Casellas, et al., 2002,

Guthrie E, et al. , 2002) , týkající se pacientů trpících nespecifickými

střevními záněty, prokázaly vliv sociálně-demografických, klinických

a psychologických faktorů, jako je věk, pohlaví, vzdělání,

extraintestinální projevy nemoci, přítomnost relapsu, úzkosti a deprese,

na kvalitu života nemocných ( Iglesias-Rey, et al ., 2012, s. 445).

Také Sainsbury a Heatley ve svém přehledovém článku potvrdili , že nízká

úroveň vzdělání je spojena nejen s většími obavami pacientů, ale také

se zhoršením zdravotního stavu a kvality života (Sainsbury, Heatley,

2005, s. 501).

Alexitymie je definována jako snížená schopnost člověka identifikovat

a popsat emoce. Pacienti trpící alexitymií mají problém verbalizovat

své pocity. Její prevalence se v obecné populaci odhaduje

na 8 − 19% a je vyšší u pacientů s chronickým onemocněním. Některé

studie ukázaly, že prevalence alexitymie může být vysoká a nezávislá

26

na aktivitě choroby u pacientů s nespecifickými střevními záněty,

což by mohlo mít vliv na léčbu onemocnění a vnímání příznaků,

které mohou opět ovlivňovat kvalitu života. Iglesias-Rey et al .

ve své průřezové, prospektivní studii vyzkoumali , že prevalence

alexitymie je u pacientů s idiopatickými střevními záněty vysoká. Studie

byla uskutečněna v letech 2009 − 2010 ve Fakultní nemocnici Santiago

de Compostela ve Španělsku. Zúčastnilo s e jí celkem 484 pacientů,

z tohoto počtu se jednalo o 192 pacientů s Crohnovou chorobou

a 292 nemocných s ulcerózní kolitidou. Zjistilo se, že z celkového počtu

trpělo alexitymií 30,2 % respondentů ( Iglesias-Rey, et al. , 2012,

s. 445 − 447 ).

Cílem studie autorů Moreno -Jiménez, et al., uskutečněné ve Španělsku,

bylo zjistit dopad osobnostních faktorů na kvalitu ž ivota pacientů

s nespecifickými střevními záněty. Studie se zúčastnilo

120 respondentů. Jednalo se o 64 mužů a 56 žen. Kvalita života

byla hodnocena pomocí IBDQ (Inflammatory Bowel Disease

Questionnaire), sebevědomí pomocí RSE (Rosenberg Self -Esteem),

neurotismus pomocí EPI (Eysenck Personality Inventory) a přítomnost

alexitymie byla hodnocena TAS-20 (Toronto Alexithymia Scale).

Výsledky studie potvrdily, že neurotismus, snížené sebevědomí, narušená

sebeúcta a přítomnost alexitymie snižují kvalitu života pacientů

(Moreno-Jiménez, et al ., 2007, s . 39 − 44).

Kvalitu života nemocných mohou mimo jiné ovlivňovat také sexualita,

vnímání vlastního těla a osobní vztahy. Symptomy nespecifických

střevních zánětů , jako jsou například zvýšená střevní frekven ce,

naléhavost a inkontinence stolice , ovlivňují nejen sexuální fungování

a vnímání vlastního těla, ale také hygienu , čímž mohou způsobovat

problémy v osobních vztazích. Některé studie (Moody G, et al. , 1992,

Moody GA, et al., 1993) prokázaly, že ženy s idiopatickými střevními

záněty trpí často dyspareunií . Strach z inkontinence stolice vede

u některých pacientů k úplné sexuální abstinenci. Ačkoli byly u obou

27

pohlaví zjištěny obavy v oblasti sexuality, ženy se těchto problémů

obávají více než muži (Sainsbury, Heatley, 2005, s. 503) .

Sajadinejad et al. uvedli , že úzkost a vnímání zátěže se u pacientů

s ulcerózní kolitidou či Crohnovou chorobou mění v závislosti na úrovni

spokojenosti se sociální podporou. U nemocných s optimální sociální

podporou se úroveň úzkosti snižuje a opačně. Tato skutečnost zdůrazňuje

význam sociální podpory, která je velmi důležitá pro zachování duševního

zdraví, ale též pro lepší adaptaci pacientů na nemoc (Sajadinejad, et al .,

2012, s . 3).

28

1.5 INFORMOVANOST NEMOCNÝCH A VLIV EDUKACE NA KVALITU ŽIVOTA

Gabalec uvedl , že v rámci osobního rozhovoru lékaře s pacientem by mělo

být prováděno individuální vysvětlování a informování o nemoci. Nízká

úroveň informovanosti nemocných totiž vede ke zvýšenému stupni obav .

(Gabalec, 2009, s . 281) .

Avšak Larsson, et al. v rámci své studie zjistili , že edukace pacientů

s nespecifickými střevními záněty nemá žádný významný vliv na úzko st

či kvalitu života . Cílem studie bylo zhodnotit změny v pociťování úzkosti

u pacientů po absolvování edukačního programu. Edukační program

tvořilo 8 přednášek a zúčastnilo se ho 49 pacientů s nespecifickými

střevními záněty s vysokým stupněm úzkosti . Úzkost byla hodnocena

pomocí Stupnice úzkosti a deprese (HAD − Hospital Anxiety

and Depression Scale) při zahájení studie, a poté v průběhu 6 měsíců

po programu. Dále byly použity dotazníky IBDQ a SF -36 v rámci

hodnocení kvality života. Účastníci studie sice po tvrdil i lepší přehled

v oblasti daného onemocnění a také spokojenost s informacemi,

které získali, nedošlo však ke zmírnění úzkosti či zlepšení kvality života

(Larsson, et al ., 2003, s . 763) .

Jäghult et al. došli v rámci randomizované kontrolované studie

k obdobným výsledkům jako Larsson at al. Studie se účastnilo 93 pacientů

trpících idiopatickými střevními záněty a jejím cílem bylo zjistit ,

zda správná edukace zlepšuje kvalitu života nemocných. Dalším cílem

bylo vytvořit edukační program, který by byl snadno použitelný v oblasti

praxe a vhodný pro edukaci nově diagnostikovaných pacientů .

Po absolvování edukačního programu sice nebyly zjištěny žádné významné

změny v kvalitě života pacientů , studie však ukázala vliv edukace

na schopnost zvládat stresové situace . U intervenční skupiny pacientů

došlo k jej ímu zlepšení. Pacienti také udávali lepší informovanost

v oblasti onemocnění, ale také v oblasti kontaktů, což velmi ocenili.

29

Autoři potvrdili , že prohloubení znalostí může přispět k lepšímu

pochopení léčby, a tím ke snížení počtu relapsů (Jäghult, et al ., 2007,

s. 1452 − 1457) .

Ke stejnému výsledku dospěli také Oxelmark et al. Autoři navíc

vyzkoumali , že edukační program zvyšuje schopnost zvládání u pacientů

s krátkou dobou trvání nemoci. Schopnost z vládání byla hodnocena

pomocí dotazníku SOC (Sense of Coherence), který obsahuje

29 položek a respondenti odpovídají prostřednict vím sedmistupňové škály

(Oxelmark, et al. , 2007, s. 182 − 185) .

30

1.6 VÝŽIVA NEMOCNÝCH

Nespecifické střevní záněty, prezentovány ulcerózní kolitidou

a Crohnovou chorobou, velmi úzce souvisí s výživou. Vrzalová, Konečný

a Ehrmann ve svém článku uvedli , že pacienti postižení idiopatickými

střevními záněty trpí malnutricí v 50 − 75% případů. Přitom se malnutrice

častěji rozvíjí u nemocných s Crohnovou chorobou. K rozvoji poruchy

výživy přispívají zejména průjmy, anorexie vázaná na bolesti břicha

a zvýšený energetický výdej v období relapsu onemocnění, který vzniká

v souvislosti s teplotami, vysokou zánětlivou aktivitou a anémií

při krvácení do gastrointestinálního traktu. Mezi významné příčiny

poruchy výživy patří exsudativní enteropatie a píštěle spojené

s dehydratací, deficitem stopových prvků a vitaminů. Dále k rozvoji

malnutrice mohou přispívat některé léky užíva né v rámci terapie

idiopatických střevních zánětů. Jedná se o antibiotika, chemoterapeutika,

imunosupresiva, kortikoidy a salicyláty , které mohou navozovat

nechutenství a jiné. Malnutrice, která se u pacientů s Crohnovou chorobou

a ulcerózní kolitidou rozvíjí je smíšená tzn. energetická i proteinová

(Vrzalová, Konečný, Ehrmann, 2011, s . 337) .

Německá studie Pirl icha M, et al ., jež se zabývala výskytem malnutrice

u hospitalizovaných pacientů, prokázala, že nejvyšší prevalence podvýživy

v rámci benigních onemocnění byla právě u idiopatických střevních

zánětů. Jednalo se o 40% pacientů (O’Sullivan, O’Morain‘, 2006,

s. 561 − 562).

Herbert Lochs ve své studii uvedl , že hubnutí se vyskytuje

u 65-75% pacientů s Crohnovou chorobou a 18-62% nemocných

s ulcerózní kolitidou. Hypoalbuminémie je přítomna u 25 -80% pacientů

s Crohnovou chorobou a u 25-50% osob trpících ulcerózní kolitidou

(Lochs, 2009, s. 100 − 101).

Také Meisnerová ve svém přehledovém čl ánku popsala možný vznik

proteino−energetické malnutrice, avšak uvedla , že mnohem častěji

31

se u nemocných s nespecifickými střevními záněty setkáváme s nízkými

hladinami minerálů včetně železa, stopových prvků a vitaminů

(Meisnerová, 2011, s . 35) .

Lochs rovněž popsal možný výskyt deficitu vitaminů, minerálů

a stopových prvků u pacientů s nespecifickými střevními záněty.

Uvedl, že deficitem železa trpí 39% nemocných s Crohnovou chorobou

a 81% pacientů s ulcerózní kolitidou, nedostatkem vitaminu B 1 2

48% pacientů s Crohnovou chorobou a 5% nemocných s ulcerózní

kolitidou . Deficit kalcia (u 13%), vitaminu D (u 75%) a hořčíku

(u 14-33%) je přítomen pouze u pacientů s Crohnovou chorobou (Lochs,

2009, s. 100 − 101) .

V důsledku malabsopce může vzniknout metabolicky podmíněná

osteopenie a vyvíjí se u 50% střevních zánětů . V patogenezi se uplatňuje

deficit vitaminu D, nedostatečná resorpce vápníku, hořčíku, zvýšená

hladina cytokinů, nedostatek pohybu a terapie kortikoidy. Při léčbě

kortikoidy osteoporóza vzniká v průběhu prvních 6 měsíců terapie a ztráta

kosti se již v této době pohybuje okolo 6 − 10%. Potraviny obsahující

vysoký obsah vápníku vhodné pro pacienty se střevními záněty

jsou zejména sýry (parmazán, pařený, tvrdý, tavený, ovčí), dále jogurt ,

tvaroh (Meisnerová, 2011, s . 35).

Pokud nemocný trpí malnutricí nebo se nach ází v jejím riziku,

je zde indikována nutriční podpora (Šachlová, 2011, s . 403).

Nutriční podporou u nespecifických střevních zánětů rozumíme jak dietní

doporučení, která se týkají stravy přijímané p er os v období remise

i relapsu choroby, tak enterální a parenterální výživu (Vrzalová, Konečný,

Ehrmann, 2011, s. 337).

V dohledaných zdrojích z oblasti dietních opatření u nespecifických

střevních zánětů, se jednotliví autoři v dietních doporučeních shodují.

V období relapsu onemocnění je nutná bezezbytková strava s vyloučením

nerozpustné vlákniny (tj . čerstvé ovoce a zelenina, luštěniny) a těžce

32

stravitelných jídel s vysokým obsahem tuků. Rozpustnou vlákninu

není nutné omezovat (Šachlová, 2011, s . 404 − 405).

Bezezbytkovou stravu lze podávat dlouhodobě. Měla by obsahovat

2 250 kcal, 90g proteinů, 70g tuku a 320g sacharidů (Meisnerová, 2011,

s. 36).

Doporučuje se dieta s vysokým obsahem škrobů, zvýšeným obsahem

proteinů, železa, vápníku, s dostatečným množstvím vitaminu

C a B komplexu. Pacienti by měli jí st 5 − 6x denně po malých porcích,

tekutiny by neměli přijímat horké ani studené a měli by je odd ělit

od příjmu stravy. V akutní fázi nemoci je typická špatná tolerance laktózy

a sacharózy. Tyto výživové složky mohou pacien ti nahradit hroznovým

cukrem či umělými sladidly. Dieta by měla obsahovat MCT tuky. Úplným

vyloučením tuků ze stravy by se totiž snížila resorpce vitaminů

rozpustných v tucích (Šachlová, 2011, s . 404 − 405).

Nutričním stavem nemocných s idiopatickými střevními záněty v akutní

fázi nemoci se zabývala studie uskutečněna v Srbsku. Účastnilo

se jí 23 pacientů s aktivní Crohnovou chorobou, 53 pacientů s aktivní

ulcerózní kolitidou a 30 zdravých osob, jež byly zařazeny do kontrolní

skupiny. Nutriční stav jednotlivých účastníků studie byl hodno cen

prostřednictvím antropometrických měření a biochemických markerů

výživy. Studie prokázala přítomnost podvýživy u 52 nemocných

s nespecifickými střevními záněty v akutní fázi choroby, což představuje

68,4%. Z tohoto počtu 24 pacientů, tedy 31,6%, trpělo závažnou

malnutricí . V kontrolní skupině nebyl nechtěný úbytek na váze detekován.

Z celkového počtu účastníků studie s idiopatickými střevními záněty,

kteří podvýživou trpěli, se jednalo o 36 (67,9%) nemocných s ulcerózní

kolitidou a 16 (69,6%) pacientů s Crohnovou chorobou. Nebyl prokázán

statisticky významný rozdíl v nutričním stavu mezi pacienty s ulcerózní

kolitidou a Crohnovou chorobou v akutní fázi nemoci. Údaje týkající

se nutričního stavu nemocných s idiopatickými střevními záněty nejsou

jednotné, a proto jej nelze přesně charakterizovat. Je však zřejmé,

33

že malnutrice představuje u pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou

chorobou závažný problém (D. Mijač, et al. , 2010, s. 315 − 317).

Dle Šachlové není v období remise nemoci nutná přísná dieta,

ale doporučuje se omezit nadýmavá, smažená jídla, tučná masa, destiláty

a nestravitelnou vlákninu . Strava se tedy v tomto období neliší

od racionální či diabetické diety. Hlavní roli zde hraje tolerance stravy

pacientem. Důležitý je dostatečný příjem tekutin 2 − 2,5 litrů za den.

Není zakázána konzumace piva nebo vína v malém množství.

Jestliže se jedná o pacienta se stenózující formou Crohnovy choroby,

zde je bezezbytková dieta nutná i v klidové fázi onemocnění. Dodržování

dietních opatření hraje u pacientů s nespecifickými střevními záněty velmi

důležitou roli v prevenci obtíží (Šachlová, 2011, s. 405) .

Důležitost dodržování dietních opatření dokládá studie C Olendzki, et al.

uskutečněna v USA, kdy se 40 pacientů s nespecifickými střevními záněty

podrobilo protizánětl ivé dietě (IBD -AID), která představuje nutriční režim

pro zánětl ivá střevní onemocnění. Z celkového počtu 40 pacientů

se 13 pacientů nedostavilo k lékařské kontrole a 3 pacienti měli na dietu

negativní reakci. Z celkového počtu zúčastněných mělo po 4 týdnech

24 pacientů dobrou nebo velmi dobrou odezvu na IBD -AID.

U 11 nemocných došlo k redukci příznaků IBD. Získaná data naznačují,

že někteří pacienti s nespecifickými záněty mohou mít z diety prospěch,

zejména, jedná-li se o snížení symptomatologie (C Olendzki, 2014,

s. 1 − 5) .

Pokud je zažívací trakt nemocného funkční, volí se výživa enterální,

jestliže ale pacient není schopen absorbovat d ostatek živin, je nutné

zahájit výživu parenterální nebo kombinaci enterální a parenterální výživy

(Šachlová, 2011, s. 403 ).

Bylo prokázáno, že nutriční terapie je účinná v akutní fázi Crohnovy

choroby. I přesto, že je méně účinná než kortikoidy, je srovnatelná

s jinými léky (např. 5ASA). Nutriční terapie vede k dosažení remise

asi u 60% pacientů v akutní fázi Crohnovy nemoci, přičemž výživa pomocí

34

sippingu, NGS či výživa parenterální jsou účinné srovnatelně.

Mechanismus účinku nutriční terapie v těchto případech však není

jednoznačně objasněn (Lochs, 2009, s . 101 − 102).

Autoři Nguyen, Laveist a Brant uvedli , že několik studií (Lashner BA,

Evans AA, Hanauer SB, 1989, Gouma DJ,et al. , 1988) prokázalo snížený

výskyt pooperačních komplikací , po podání parenterální výživy pacientům

s nespecifickými střevními záněty a zlepšení jejich nutričního stavu.

Avšak randomizované klinické studie (Dickinson RJ, et al. , 1980,

McIntyre PB, et al. , 1986) opakovaně nepotvrdily účinek parenterální

výživy v rámci primární terapie Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy

(Nguyen, Laveist, Brant , 2007, s. 1500).

Klinický výzkum zabývající se vlivem malnutrice na kvalitu života

u pacientů s nespecifickými střevními záněty, byl uskutečněn ve fakultní

nemocnici v Berlíně. Studie se účastnilo 200 pacientů , přijatých

na oddělení gastroenterologie. Jednalo se o pacienty trpíc í cirhózou jater

(61 pacientů), nespecifickými střevními záněty (69 pacientů)

a 70 nemocných trpělo různými akutními i chronickými chorobami

gastrointestinálního traktu. Dále byli pacienti rozděleni na dvě skupiny

a to na nemocné s optimálním stavem výživy (104 pacientů) a nemocné

s malnutricí (96 pacientů). K hodnocení výživy byl použit Subjective

Global Assessment, dále antropometrické měření a bioelektrická

impedance. Svalová síla byla hodnocena pomocí měření síly stisku ruky

a kvalita života dotazníkem SF 36 (Short−Form General Health Survey).

Veškerá měření a hodnocení proběhla u všech pacientů vždy do 36 hodin

po přijet í. Ze studie byli vyloučeni pacienti s maligním onemocněním

a pacienti v terminálním stádiu nemoci, aby nedošlo ke zkreslení výsledků

v oblasti kvality života. Dále se studie neúčastnili pacienti

s nervosvalovým onemocněním, hemiplegií či revmatoidní artritidou

z důvodu hodnocení svalové síly a jejího možného zkreslení. Z důvodu

použití metody bioelektrické impedance, byli z e studie vyřazeni

také pacienti s implantabilním defibrilátorem. Na základě zjištěných údajů

35

Norman et al . uvedli , že kvalita života výše uvedených nemocných

je malnutricí významně ovlivněna a to v oblasti fyzické i psychické.

Při porovnání údajů získaných od skup iny pacientů s jaterní cirhózou

a skupiny nemocných s idiopat ickými střevními záněty, autoři došl i

k závěru, že pacienti s cirhózou jater mají vyšší kvalitu života

než pacienti trpící ulcerózní kolitidou či Crohnovou chorobou, avšak vliv

malnutrice na kvali tu života je vyšší u skupiny nemocných s jaterní

cirhózou. Přitom nebyly zjištěny významné rozdíly mezi pacienty

s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. Vzhledem k tomu,

že idiopatické střevní záněty jsou obecně spojovány s lepší prognózou

a delší dobou přežit í než jaterní cirhóza, je zajímavé, že celková kvali ta

života je nižší u pacientů s nespecifickými střevními záněty

než u nemocných s cirhózou jater. Takový výsledek autoři shledali

za alarmující. Norman et al. poukázali na skutečnost, že za tím neexistuje

dostatek informací v oblasti kvality života ve vztahu ke stavu výživy,

i přesto, že je malnutrice u pacientů s gastroenterologickými chorobami

často pozorována a je dobře znám její nepříznivý vliv

na klinický výsledek. Doporučili , aby další studie zkoumaly

a identifikovaly strategii léčby, která by zvyšovala kvalitu života

těchto pacientů (Norman, et al. , 2006, s. 3380 − 3385) .

Goldberg ve své přehledové s tudii popsal, že asi 36% − 76% pacientů

se zánětlivým onemocněním střev trpí sidero penickou anémií. Příčinou

může být nedostatečný příjem železa potravou, chronické ztráty krve,

porucha vstřebávání, ale také kombinace všech uvedených příčin

(Goldberg, 2013, s. 61) .

Avšak Zádorová uvedla, že nedostatek železa je u nemocných

se zánětlivým onemocněním střev obvykle způsoben chronickými ztrátami

krve. Méně často se jedná o špatnou absorpci železa v proximálním

tenkém střevě či jeho nedostatečný příjem v potravě (Zádorová, 2012,

s. 10).

36

Z toho důvodu, že deficit železa v organizmu může mít významný vliv

na kvalitu života nemocného, je nezbytné takový stav včas rozpoznat

a léčit. U pacientů se zánětlivým onemocněním střev je v terapii

sideropenické anémie účinnější intravenózní aplikace železa, z důvodu

snížené absorpce železa z gastrointes tinálního traktu a intolerance

perorální aplikace železa (Goldberg, 2013, s. 61 − 65).

V souvislosti s kvali tou života pacientů se zánětlivým onemocněním střev,

byly vytvořeny Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu deficitu

železa a anémie u zánětlivých střevních chorob. Jejich cílem je snížit

výskyt a závažnost anémií, snížit potřebu krevních tr ansfuzí

u těchto pacientů za účelem zlepšení jejich kvality života a snížení

komorbidit (Gasche, et al. , 2007, s . 1545).

37

2 EMPIRICKÁ ČÁST

2.1 Cíle a hypotézy výzkumného šetření

Empirická část diplomové práce byla zaměřena na hodnocení kvality

života dospělých nemocných s nespecifickými střevními záněty

a probíhala formou dotazníkového šetření. K výzkumnému šetření

byl použit dotazník kvality života při zánětlivém onemocnění střev

(SIBDQ, Short Inflammatory Bowel Disease Questionnaire),

což je zkrácená verze dotazníku IBDQ (Inflammatory Bowel Disease

Questionnaire). Česká verze dotazníku byla získána na základě zakoupení

licence od McMaster University sídlící v Kanadě, kde byl dotazník

standardizován a následně přeložen do více než 40 jazyků. Certifikát

překladu je uveden v Příloze č. 1.

Byly stanoveny cíle výzkumného šetření a to:

Cíl č. 1 Uvést přehled dohledaných poznatků v oblasti

nespecifických střevních zánětů a jejich vlivu na kvalitu

života pacientů.

Cíl č. 2 Zjistit nejčastější obtíže pacientů trpících ulcerózní

kolitidou či Crohnovou chorobou.

Cíl č. 3 Porovnat kvalitu života pacientů s nespecifickými

střevními záněty (ulcerózní kolitida x Crohnova choroba).

38

Z výše uvedených cílů byly určeny následující hypotézy:

H01: Neexistuje signifikantní rozdíl v míře kvality života

u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova

choroba.

HA1: Existuje signifikan tní rozdíl v míře kvality života


choroba.

H02: Neexistuje signifikantní vztah mezi délkou trvání

onemocnění

a mírou kvality života u respondentů s diagnózami

ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

HA2: Existuje signifikantní vztah mezi délkou trvání onemocnění

a mírou kvality života u respondentů s diagnózami

ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

H03: Neexistuje signifikantní vztah mezi délkou trvání

posledního akutního vzplanutí nemoci a mírou kv ality

života


choroba.

HA3: Existuje signifikantní vztah mezi délkou trvání posledního

akutního vzplanutí nemoci a mírou kvality života


choroba.

39

2.2 Metodika výzkumného šetření

2.2.1 Charakteristika vzorku a terénu výzkumného šetření

Výzkumné šetření probíhalo ve třech zdravotnických zařízeních.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc, Fakultní nemocnici Brno Bohunice

a v Krajské nemocnici Tomáše Bati, a.s . ve Zlíně. Dotazník

byl distribuován všeobecnými sestrami ve Fakultní nemocnici Brno

Bohunice a v Krajské nemocnici Tomáše Bati , a.s. ve Zlíně na Interních

gastroenterologických klinikách. Ve Fakultní nemocnici Olom ouc byly

dotazníky distribuovány osobně na II. Interní klinice gastro -enterologické

a hepatologické s pomocí staniční sestry Gastroenterologické ambulance.

Vzorek výzkumného šetření tvořili pacienti s ulcerózní kolitidou

a Crohnovou chorobou.

Výběr respondentů byl záměrný a kritéria výběru z ahrnovala:

1. Diagnostikovaný nespecifický střevní zánět (ulcerózní kolitida,

Crohnova choroba).

2. Věk nad 18 let.

3. Ochotu spolupracovat a schopnost pochopit jednotlivé položky

dotazníku.

Počet jednotlivých skupin respondentů je uveden v následující tabulce.

Tabulka 1 Vzorek výzkumného šetření

Počet

respondentů

Ulcerózní kolitida 28

Crohnova choroba 30

Celkem 58

40

2.2.2 Metoda sběru dat a organizace výzkumného šetření

Vzhledem k charakteru výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní

metoda sběru dat, dotazníkové šetření. Stejně, jako je tomu u ostatních

výzkumných metod, má i dotazníkové šetření své výhody a nevýhody.

K výhodám bychom mohli zařadit jednoznačnou formulaci otázek

a možnost hromadného počítačového zpracování. Naopak k nevýhodám

patří například neporozumění otázce respondentem, přičemž není možné

žádná data opravit, doplnit či zpřesnit. Taková situace nastala i v průběhu

našeho výzkumného šetření, kdy bylo z důvodu nedostatečného vyplnění

nutné některé dotazníky vyřadit . Z celkového počtu 60 dotazníků jsme

vyloučily 2 z nich. V rámci statistického zpracování jsme tedy použily

58 dotazníků, z čehož 28 dotazníků vyplnili nemocní trpící ulcerózní

kolitidou a 30 z nich vyplnili pacienti s Crohnovou chorobou

(Kutnohorská, 2009, s. 41 − 42).

Výzkumné šetření probíhalo od 1.12.2013 do 31.1 .2014.

Před jeho samotným zahájením bylo nezbytné schválení dotazníku

vedením jednotlivých zdravotnických zařízení. V rámci Fakultní

nemocnice Olomouc bylo dotazníkové šetření schváleno náměstkem

nelékařských oborů panem Mgr. Martinem Šamajem, MBA, v Krajské

nemocnici Tomáše Bati, a.s. ve Zlíně náměstkyní pro ošetřovatelskou péči

paní Zatuší Mihalovou a ve Fakultní nemocnici Brno Bohunice náměstkyní

pro nelékařské zdravotnické pracovníky paní M gr. Ernou Mičudovou.

Schválené žádosti o povolení dotazníkového šetření viz P říloha č. 2 , 3, 4.

2.2.3 Metoda zpracování výsledků výzkumného šetření

Výsledky výzkumného šetření byly zaznamenány do tabulkového

procesoru Microsoft Office Excel 2003. Ke s tatistickému zpracování

a testování hypotéz byl použit statistický software SPSS. Statist ické

zpracování dat provedl pan Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

41

2.3 Výsledky výzkumného šetření

Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány v podobě kontingenčních

tabulek. Pro přehlednost byly některé z výsledků znázorněny pomocí

sloupcových grafů.

Cílem č. 2 bylo zjistit nejčastější obtíže pacientů trpících ulcerózní

kolitidou (UK) či Crohnovou chorobou (CCH). Ze zjištěných údajů byly

vypočteny absolutní a relativní četnosti . Pomocí programu Microsoft

Office Excel 2003 byly vytvořeny tabulky a grafy.

Jak je již výše uvedeno, v rámci sběru dat byl použit dotazník kvality

života při zánětlivém onemocnění střev (SIBDQ).

V rámci 1. položky dotazníku jsme zjišťovaly , jak často respondenti

pociťovali vyčerpanost nebo měli problémy s únavou a pocitem vyčerpání

během posledních 2 týdnů .

Tabulka 2 Únava a vyčerpání

Únava a pocit

vyčerpání

Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]

Neustále 0 0 4 13,33

Většinou 8 28,57 4 13,33

Poměrně často 6 21,43 8 26,66

Někdy 5 17,86 7 23,33

Málokdy 1 3,57 5 16,66

Výjimečně 4 14,29 1 3,33

Nikdy 4 14,29 1 3,33

Celkem 28 100 30 100

42

Únava a pocit vyčerpání

0

14,2914,29

3,57

17,86

21,43

28,57

16,66

26,66

3,333,33

23,33

13,3313,33

0

10

20

30

1 2 3 4 5 6 7

Neustále (1) Většinou (2) Poměrně často (3) Někdy (4)

Málokdy (5) Výjimečně (6) Nikdy (7)

%

Ulcerózní kolitida

Crohnova choroba

Graf 1 Únava a vyčerpání

Z tabulky a grafu je zřejmé, že většina respondentů (28,57%) trpí cích

ulcerózní kolitidou pociťovala únavu a vyčerpání většinu času. Nikdo

(0%) z této skupiny pacientů neuvedl, že únavu a vyčerpání pociťoval

neustále. Odpověď „poměrně často“ byla zaznamenána 21,43%

dotázaných, odpověď „někdy“ v 17,86%, odpověď „výjimečně“ a „nikdy“

byla uvedena v obou případech 14,29% respondentů a pouze 3,57%

dotázaných uvedlo odpověď „málokdy“.

Pacienti s Crohnovou chorobou nejčastěji uváděli odpověď „poměrně

často“. Jednalo se o 26,66% respondentů. Na rozdíl od nemocných

s ulcerózní kolitidou, 13,33% pacientů s Crohnovou chorobou uvedlo,

že únava a pocit vyčerpání je provázeli neustále. 23,33% pacientů

ze skupiny s Crohnovou chorobou uvedlo odpověď „někdy“,

16,66% odpověď „málokdy“, 13,33% „většinou“ . Odpověď „výjimečně“

a „nikdy“ byla u této skupiny pacientů zaznamenána v obou případech

pouze 3,33% dotázaných.

43

Četnost bolestí břicha u pacientů s nespecifickými střevními záněty

jsme zjišťovaly pomocí 4. položky dotazníku.

Tabulka 3 Bolest břicha

Bolest břicha Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]


Většinou 5 17,86 4 13,33

Poměrně často 8 28,57 6 20

Někdy 8 28,57 5 16,66

Málokdy 4 14,29 2 6,66

Výjimečně 1 3,57 9 30

Nikdy 2 7,14 3 10

Celkem 28 100 30 100

Bolest břicha

0

17,86

3,33

20

30

10

7,14

3,57

28,5728,57

14,29

6,66

16,66

13,33

0

10

20

30

1 2 3 4 5 6 7

Neustále (1) Většinou (2) Poměrně často (3) Někdy (4) Málokdy (5)

Výjimečně (6) Nikdy (7)

%


Crohnova choroba

Graf 2 Bolest břicha

44

Respondenti s ulcerózní koli tidou nejčastěji uváděli, že bolest břicha

je trápila poměrně často (28,57%) a někdy (28,57%). Oproti tomu

30% nemocných s Crohnovou chorobou trápila bolest břicha pouze

výjimečně. U skupiny respondentů s ulcerózní kolitidou byly dále

zaznamenány odpovědi: „většinou“ (17,86%), „málokdy“ (14,29%)

a „nikdy“ (7,14%). Výjimečně trpí bolestí břicha pouze 3,57% dotázaných.

20% pacientů s Crohnovou chorobou uvedlo, že bolest břicha je tráp ila

poměrně často, 16,66% někdy, 13,33% většinou a 6,66% málokdy.

Odpověď „nikdy“ byla zaznamenána u 10% respondentů s Crohnovou

chorobou a jediný z nich, což představuje 3,33%, trpěl bolestmi břicha

neustále.

Problematikou výskytu depresí u pacientů s nespecifickými střevními

záněty se zabývala 5. položka dotazníku.

Tabulka 3 Deprese

Deprese Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]


Většinou 2 7,14 2 6,66


Někdy 6 21,43 9 30

Málokdy 5 17,86 2 6,66

Výjimečně 2 7,14 5 16,66

Nikdy 9 32,14 8 26,66

Celkem 28 100 30 100

45

Deprese

0

14,29

32,14

3,33

10

30

16,66

7,14

21,43

17,86

7,14

26,66

6,666,66

0

10

20

30

40

1 2 3 4 5 6 7



%


Crohnova choroba

Graf 3 Deprese

Většina respondentů (32,14%) s ulcerózní koli tidou uvedla, že depresi

nepociťovala nikdy. 21,43% pacientů z této skupiny depresí trpělo někdy,

17,86% málokdy, 14,29% poměrně často a odpověď „většinou“

a „výjimečně“ uvedlo v obou případech 7,14% pacientů. Žádný (0%)

z dotázaných nemocných s ulcerózní kolitidou neuvedl, že depresí trpěl

neustále.

Co se týká skupiny respondentů s Crohnovou chorobou, 30% z nich mělo

pocit deprese někdy a 26,66% uvedlo, že takovým pocitem netrpěl i nikdy.

16,66% uvedlo odpověď „výjimečně“, 10% „poměrně často“ a odpověď

„většinou“ a „málokdy“ uvedlo v obou případech 6,66% respondentů.

Pouze jediný pacient (3,33%) ze skupiny respondentů trpících Crohnovou

chorobou pociťoval depresi neustále.

46

V položce dotazníku č. 8 respondenti odpovídali na otázku: „Jak často

jste se během posledních 2 týdnů cíti li uvolnění a bez napětí“?

Tabulka 4 Pocit napětí

Pocit napětí Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]


Většinou 6 21,43 7 23,33

Poměrně často 9 32,14 5 16,66

Někdy 2 7,14 5 16,66

Málokdy 4 14,29 8 26,66

Výjimečně 6 21,43 2 6,66

Nikdy 1 3,57 1 3,33

Celkem 28 100 30 100

Pocit napětí

0

32,14

21,43

16,66

26,66

7,14

3,57

14,29

21,43

6,66

23,33

3,33

6,66

16,66

0

10

20

30

40

1 2 3 4 5 6 7

Neustále (1) Většinou (2) Poměrně často (3) Někdy (4) Málokdy (5)

Výjimečně (6) Nikdy (7)

%


Crohnova choroba

Graf 4 Pocit napětí

47

Ze skupiny respondentů s ulcerózní kolitidou vnímalo pocit uvolnění a bez

napětí 32,14% osob poměrně často, 21,43% většinu času a stejné procento

nemocných (21,43%) výjimečně. U 14,29% respondentů byla zaznamenána

odpověď „málokdy“, u 7,14% „někdy“ a pouze 3,57%, což představuje

jednoho pacienta, uvedlo odpověď „nikdy“. Žádný (0%) z dotázaných

trpících ulcerózní kolitidou neuvedl odpověď „neustále“.

Ze skupiny respondentů s Crohnovou chorobou vnímala většina

z nich (26,66%) pocit uvolnění a bez napětí pouze málokdy. Většinou

se cít ilo uvolněně a bez napětí 23,33% nemocných, poměrně často a někdy

se cítilo v obou případech uvolněně a bez napětí pouze 16,66% pacientů.

U 6,66% dotázaných byla zaznamenána odpověď „neustále“ a stejné

procento respondentů (6,66%) uvedlo odpověď „výjimečně“. Jedna osoba

ze skupiny pacientů (3,33%) s Crohnovou chorobou uvedla, že pocit

uvolnění a bez napětí neměla nikdy.

Položkou č. 6 jsme zjišťovaly, jak dalece ovlivňuje silné uvolňování plynů

nemocné s nespecifickými střevními záněty.

Tabulka 5 Silné uvolňování plynů

Silné uvolňování

plynů

Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]

Hlavním problémem 2 7,14 0 0

Velkým problémem 3 10,71 1 3,33

Značným problémem 5 17,86 3 10

Jistým problémem 4 14,29 4 13,33

Malým problémem 5 17,86 9 30

Téměř žádným problémem 5 17,86 9 30

Žádným problémem 4 14,29 4 13,33

Celkem 28 100 30 100

48

Silné uvolňování plynů

10,71

0

10

30 30

14,29

17,8617,86

14,29

17,86

7,14

13,3313,33

3,33

0

10

20

30

1 2 3 4 5 6 7

Hlavním problémem (1) Velkým problémem (2)

Značným problémem (3) Jistým problémem (4)

Malým problémem (5) Téměř žádným problémem (6)

Žádným problémem (7)

%


Crohnova choroba

Graf 5 Silné uvolňování plynů

Ve skupině respondentů trpících ulcerózní kolit idou 17,86% uvedlo,

že silné uvolňování plynů vnímali jako značný problém, stejné procento

(17,86%) jako malý problém a jako téměř žádný problém vnímalo silné

uvolňování plynů rovněž 17,86% dotázaných. U 14,29% nemocných

s ulcerózní kolitidou bylo zaznamenáno, že silné uvolňování plynů

pro ně představovalo jistý problém a rovněž u 14,29% nepřestavoval

tento příznak žádný problém. Pro 10,71% dotázaných bylo silné

uvolňování plynů velkým problémem a pro 7,14% problémem hlavním.

Ze skupiny pac ientů s Crohnovou chorobou vnímalo silné uvolňování

plynů jako malý problém 30% respondentů. Stejné procento (30%) uvedlo ,

že silné uvolňování plynů j im nečinilo téměř žádný problém.

Další zaznamenané odpovědi u pacientů s Crohnovou chorobou byly:

„jistý problém“ (13,33%), „žádný problém“ (13,33%), „značný problém“

(10%) a „velký problém“ (3,33%). Žádný z respondentů (0%) s Crohnovou

chorobou neuvedl, že silné uvolňování plynů mu způsobovalo hlavní

problém.

49

Položka č. 9 se zabývala výskytem tenesmů u pacientů s nespecifickými

střevními záněty. Respondenti odpovídali na otázku: „Jak často vás během

posledních 2 týdnů obtěžovalo nutkání j ít na toaletu, přestože jste měli

prázdná střeva“?

Tabulka 6 Frekvence tenesmů

Frekvence tenesmů Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]

Neustále 2 7,14 0 0

Většinou 2 7,14 1 3,33


Někdy 10 35,71 7 23,33

Málokdy 2 7,14 7 23,33

Výjimečně 3 10,71 6 20

Nikdy 4 14,29 3 10

Celkem 28 100 30 100

Frekvence tenesmů

35,71

14,29

0

23,33

20

1010,71

7,14

17,86

7,147,14

23,3320

3,33

0

10

20

30

40

1 2 3 4 5 6 7



%


Crohnova choroba

Graf 6 Frekvence tenesmů

50

Z tabulky a grafu je zřejmé, že pocit nucení na stolici s následným

odchodem pouze malého množství stolice někdy obtěžoval většinu

pacientů (35,71%) s ulcerózní kolitidou. 17,86% respondentů

z této skupiny uvedlo, že tímto pocitem trpí poměrně často, 14,29% nikdy,

10,71% výjimečně a odpověď „málokdy“ a „většinou“ uvedlo

v obou případech 7,14% respondentů s ulcerózní kolitidou.

Oproti Crohnově chorobě, kde nebyla zaznamenána žádná odpověď

(0%) „neustále“, v případě ulcerózní kolitidy 7,14% pacientů uvedlo,

že tenesmy je obtěžují neustále.

Ze skupiny respondentů s Crohnovou chorobou uvedlo 23,33% z nich,

že pocit nucení na stolici s následným odchodem pouze malého množství

stolice je obtěžoval někdy a stejné procento pacientů (23,33%) málokdy.

Odpověď „poměrně často“ a „výjimečně“ uvedlo v obou případech

20% dotázaných. 10% respondentů s Crohnovou chorobou nepociťovalo

tenesmus nikdy a pouze jediná osoba z této skupiny pacientů trpěla

tenesmy většinou. Žádný s respondentů trpících Crohnovou chorobou

neuvedl, že pocit nucení na stolici s následným odchodem pouze malého

množství stolice jej obtěžoval neustále.

51

Položka č. 7 nám poskytla údaje o tom, jak dalece jsou nemocní ovlivněni

idiopatickými střevními záněty v rámci udržování jejich tělesné hmotnosti .

Tabulka 7 Udržování tělesné hmotnosti

Udržování tělesné

hmotnosti

Absolutní

četnost (UK)

Relativní

četnost (UK)

Absolutní

četnost (CCH)

Relativní

četnost (CCH)

[-] [%] [-] [%]

Hlavním problémem 0 0 3 10

Velkým problémem 3 10,71 2 6,66

Značným problémem 1 3,57 2 6,66

Jistým problémem 7 25 3 10

Malým problémem 3 10,71 7 23,33

Téměř žádným problémem 6 21,43 6 20

Žádným problémem 8 28,57 7 23,33

Celkem 28 100 30 100

Udržování tělesné hmotnosti

0

10,71

25

21,43

10

6,66

10

23,33

28,57

10,71

3,57

23,33

20

6,66

0

10

20

30

1 2 3 4 5 6 7

Hlavním problémem (1) Velkým problémem (2)

Značným problémem (3) Jistým problémem (4)

Malým problémem (5) Téměř žádným problémem (6)

Žádným problémem (7)

%


Crohnova choroba

Graf 7 Udržování tělesné hmotnosti

52

Pro většinu respondentů (28,57%) s ulcerózní kolitidou není udržení

stabilní tělesné hmotnosti žádným problémem, ale 25% dotazovaných

uvedlo, že jistý problém v této oblasti shledává. Pro 21,43% pacientů není

udržování tělesné hmotnosti téměř žádným problémem, 10,71% vnímá

udržování tělesné hmotnosti jako malý problém a stejné procento

respondentů (10,71%) jako velký problém. Jediný pacient (3,57%) uvedl,

že udržování tělesné hmotnosti mu způsobuje problém značný a žádný

respondent z této skupiny dotázaných neuvedl, že je pro n ěj udržování

tělesné hmotnosti problém hlavní.

Ve skupině pacientů s Crohnovou chorobou uvedlo 23,33% dotázaných,

že udržovat tělesnou hmotnost jim nečiní žádné ob tíže. Stejné procento

(23,33%) má s udržováním tělesné hmotnosti pouze malý problém.

20% respondentů uvedlo odpověď „téměř žádný problém“, odpověď

„jistý problém“ uvedlo 10% dotázaných a odpověď „velký problém“

a „značný problém“ uvedlo v obou případech 6,66% pacientů s Crohnovou

chorobou. Na rozdíl od skupiny respondentů s ulcerózní kolitidou ,

v níž žádný z pacientů neuvedl, že udržování tělesné hmotnosti

je pro něj hlavním problémem, ve skupině respondentů s Crohnovou

chorobou činí udržování stabilní tělesné hmotnosti hlavní problém

10% dotázaných.

53

Cílem č. 3 bylo porovnat kvalitu života pacientů s nespecifickými

střevními záněty (ulcerózní kolitida x Crohnova choroba).

Pro splnění 3. cíle diplomové práce byly použity následující stat istické

testy: Shapiro-Wilk test , Mann-Whitney test a Pearsonův korelační

koeficient. K cíli č. 3 se vztahují následující hypotézy.

H01: Neexistuje signifikantní rozdíl v míře kvality života

u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

HA1: Existuje signifikantní rozdíl v míře kvality života u respondentů

s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

Ke zjištění, zda má výběrový soubor normální rozložení dat byl využit

Shapiro-Wilk test. Vzhledem k tomu, že byla zjištěna signifikance

u výběrového souboru respondentů s Crohnovou chorobou byl použit

neparametrický Mann -Whitney test .

54

Tabulka 8 Tests of Normality

V2

Kolmogorov-Smirnova Shapiro-Wilk

Statistic df Sig. Statistic df Sig.

V1 Ulcerózní

kolitida

,099 27 ,200* ,956 27 ,305

Crohnova

choroba

,155 30 ,062 ,914 30 ,019

a. Lilliefors Significance Correction

*. This is a lower bound of the true significance.

Tabulka 9 The Mann-Whitney test

Test Mann-Whitney neprokázal signifikantní rozdíl v kvalitě života mezi

nemocnými s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. Z tohoto důvodu

přijímáme nulovou hypotézu (p = 0,737).

Testy byly prováděny na hladině významnosti alfa = 0,05 , což představuje

95% pravděpodobnost správnosti rozhodnutí (Reichel, 2009, s . 163) .

Hypotéza byla ověřena a byla přijata hypotéza nulová. Nebyl prokázán

signifikantní rozdíl v míře kvali ty života u respondentů s diagnózami

ulcerózní kolit ida a Crohnova choroba.

55

Pro přehlednost byly výsledky jednotlivých respondentů získané pomocí

dotazníku SIBDQ zaznamenány do tabulkového p rocesoru Microsoft

Office Excel 2003, byla sečtena celková skóre dotazníků

jednak respondentů s ulcerózní kolitidou a jednak respondentů

s Crohnovou chorobou. Z celkových hodnot byly vypočítány aritmetické

průměry jak pro diagnózu ulcerózní kolit ida, tak pro Crohnovu chorobu.

Tabulka 10 Míra kvality života

Míra kvality života Celkem Průměr

Ulcerózní kolitida 1 224 43,71

Crohnova choroba 1 346 44,87

43,7144,87

0

10

20

30

40

50

Míra kvality života

Ulcerózní kolitida Crohnova choroba

Graf 8 Míra kvality života

56

Celkové skóre u nemocných s ulcerózní kolitidou činilo hodnotu

1 224, přičemž rozmezí skóre se mohlo pohybovat mezi hodnotami

280˗1 960. Průměrná hodnota míry kvality života u této skupiny

respondentů byla 43,71. Co se týká nemocných trpících Crohnovou

chorobou, zde bylo celkové skóre dotazníků 1 346 , přičemž rozmezí skóre

se mohlo pohybovat mezi hodnotami 300-2 100. Průměrná hodnota

byla 44,87. Rozmezí celkového skóre se u jednotlivých onemocnění lišší

z důvodu různého počtu respondentů zastupujících danou diagnózu .

Výzkumného šetření se účastnilo 28 respondentů s ulcerózní kolitidou

a 30 respondentů trpících Crohnovou chorobou. Z výše uvedené tabulky

a grafu je zřejmé, že neexistuje významný rozdíl v míře kvality života

u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

H02: Neexistuje signifikantní vztah mezi délkou trvání onemocnění

a mírou kvality života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida

a Crohnova choroba.


a mírou kvality života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida

a Crohnova choroba.

Ke zjištění závislosti mezi kvalitou života a délkou trvání onemocnění

u skupiny respondentů trpících ulcerózní kolitidou byl použit Pearsonův

korelační koeficient. Vztah mezi délkou trvání nemoci a kvalitou života

pacientů nebyl prokázán. Vzhledem k tomuto výsledku přijímáme nulovou

hypotézu.

57

Tabulka 11 Correlations (UK)

Kvalita

života

Délka

onemocnění

Kvalita života Pearson

Correlation

1 ,111

Sig. (2-tailed) ,573

N 28 28

Délka

onemocnění

Pearson

Correlation

,111 1


N 28 28

Ke zjištění závislosti mezi kvalitou života a délkou trvání onemocnění

u respondentů s Crohnovou chorobou byl použit též Pearsonův korelační

koeficient. Vztah mezi délkou trvání onemocnění a kvalitou života

nemocných nebyl rovněž prokázán . Opět přijímáme nulovou hypotézu.

Tabulka 12 Correlations (CCH)

Kvalita

života

Délka

onemocnění


Correlation

1 -,012


N 30 30

Délka

onemocnění

Pearson

Correlation

-,012 1


N 30 30

58

V případě ulcerózní kolitidy byl výsledek Pearsonova korelačního

koeficientu 0,111. V případě Crohnovy choroby se jednalo o hod notu

-0,012. V souvislosti s výsledky korelačního koeficientu u jednotlivých

onemocnění je možné předpokládat, že pokud by se výzkumného šetření

účastnil větší počet respondentů, mohl by vzniknout signifikantní vztah

mezi délkou trvání onemocnění a mírou kvality života u respondentů

s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, přičemž u pacientů

s ulcerózní kolitidou by se zvyšující se délkou trvání onemocnění

zvyšovala i kvalita života, naopak u pacientů s Crohnovou chorobou vede

záporný výsledek korelačního koeficientu spíše k situaci ,

kde by se při zvyšující se délce trvání nemoci snižovala kvalita života

pacientů, což může být předmětem dalšího zkoumání. Z výše uvedeného

textu vyplývá, že limitem výzkumného šetření byl nízký počet

respondentů.

H03: Neexistuje signifikantní vztah mezi délkou trvání posledního

akutního vzplanutí nemoci a mírou kvality života u respondentů


HA3: Existuje signifikantní vztah mezi délkou trvání posledního

akutního vzplanutí nemoci a mírou kvality života u respondentů


Ke zjištění závislosti mezi délkou trvání posledního akutního vzplanutí

nemoci a mírou kvality života u pacientů s idiopatickými střevními záněty

byl také použit Pearsonův korelační koeficient. V žádné ze skupin

respondentů (ulcerózní kolitida x Crohnova choroba) nebyl prokázán vztah

mezi délkou trvání posledního akutního vzplanutí nemoci a kvalitou života

pacientů. Přijímáme nulovou hypotézu.

59

Tabulka 13 Correlations (UK)

Kvalita

života

Délka

posledního

akutního

vzplanutí


Correlation

1 -,035


N 28 28

Délka posledního

akutního

vzplanutí

Pearson

Correlation

-,035 1


N 28 28

Tabulka 14 Correlations (CCH)

Kvalita

života

Délka

posledního

akutního

vzplanutí


Correlation

1 ,109


N 30 30

Délka posledního

akutního

vzplanutí

Pearson

Correlation

,109 1


N 30 30

60

Při zjišťování závislosti mezi délkou trvání posledního akutního vzplanutí

nemoci a mírou kvality života u respondentů s nespecifickými střevními

záněty byl v případě ulcerózní kolitidy získán výsledek korelačního

koeficientu -0,035. V případě Crohnovy choroby se jednalo o hodnotu

0,109. Opět zde může hrát roli limit našeho výzkumného šetření,

čímž byl nízký počet respondentů. Vzhledem k výsledným hodnotám

korelačního koeficientu je možné předpokládat, že vyšší soubor

respondentů by mohl znamenat existenci vztahu mezi délkou trvání

posledního akutního vzplanutí nemoci a mírou kvality života u pacientů

s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba,

přičemž by se zvyšující se délkou poslední ho akutního vzplanutí nemoci

snižovala kvalita života u pacientů s ulcerózní kolitidou.

V případě Crohnovy choroby, kde byl zjištěn kladný výsledek korelačního

koeficientu , by se mohla se zvyšující se délkou trvání posledního akutního

vzplanutí nemoci kvalita života těchto nemocných zvyšovat, což může být,

jak je již výše uvedeno, předmětem dalšího zkoumání.

61

DISKUZE

Pro diplomovou práci, jež se zabývala kvalitou života nemocného člověka

s nespecifickými střevními záněty, byly stanoveny 3 cíle.

Druhým cílem bylo z jistit nejčastější obtíže pacientů trpících ulcerózní

kolitidou či Crohnovou chorobou. Ze zjištěných údajů, z oblasti

nejčastějších obtíží nemocných s idiopatickými střevními záněty,

byly vypočteny absolutní a relativní četnosti. Násled ně byl porovnán

výskyt jednotlivých obtíží u pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou

chorobou. Zaměřily jsme na tyto obtíže: únava a pocit vyčerpání, bolest

břicha, deprese, pocit napětí, silné uvolňování plynů, frekvence tenesmů

a problém s udržováním stabilní tělesné hmotnosti.

Z výsledků našeho výzkumného šetření vyplývá, že většina pacientů

s ulcerózní kolit idou (28,57%) pociťovala únavu a vyčerpání většinu času.

Pacienti s Crohnovou chorobou nejčastěji uváděli, že únavou a pocitem

vyčerpání trpěli poměrně často. Jednalo se o 26,66% respondentů. Bolest

břicha trápila většinu nemocných (28,57%) s ulcerózní kolitidou poměrně

často a někdy (též 28,57%). Oproti tomu 30% pacientů s Crohnovou

chorobou uvedlo, že bolest břicha je trápila pouze výjimečně.

20% nemocných s Crohnovou chorobou uvedlo odpověď „poměrně často“.

Pocit uvolnění a bez napětí se vyskytoval u většiny respondentů

(32,14%) s ulcerózní kolitidou poměrně často, avšak u většiny nemocných

(26,66%) trpících Crohnovou chorobou pouze málokdy. Silné uvolňování

plynů bylo pro 17,86% pacientů s ulcerózní kolitidou značným

problémem, stejné procento (17,86%) respondentů vnímalo tento příznak

jako malý problém a jako téměř žádný problém též 17,86% dotázaných.

Ze skupiny pacientů s Crohnovou chorobou vnímalo silné uvolňování

plynů jako malý problém 30% respondentů. Stejné procento (30%) uvedlo,

že silné uvolňování plynů jim nečinilo téměř žádný problém. Tenesmy

obtěžovaly většinu nemocných (35,71%) s ulcerózní koli tidou někdy.

V případě Crohnovy choroby 23,33% pacientů uvedlo, že pocit nucení

62

na stolici s následným odchodem pouze malého množství stolice

je obtěžoval někdy a stejné procento respondentů (23,33%) málokdy.

U pacientů s nespecifickými střevními záněty bylo zjištěno, že v oblasti

fyzické patří mezi nejfrekventovanější obtíže těchto nemocných únava

a pocit vyčerpání. Podobné výsledky uvedly ve své studii také Elena

Gurková a Marcela Lilgová, které popisují, že v případě obou skupin

pacientů je únava jedním z nejčastějších problémů, jež se podílejí

na snížení jejich kvality života (Gurková, Lilgová, 2009, s. 441).

Také již výše uvedený výzkum Ghoshe a Mitchella, který uskutečnila

Evropská federace sdružení pro Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu

(EFCCA) potvrdil , že únava patří u pacientů s idiopatickými střevními

záněty mezi nejčastěji udávané příznaky. Autoři zjistili , že únava

způsobuje obtíže 74,2% nemocných trpících nespecifickými střevními

záněty (Ghosh, Mitchell , 2007, s . 13 − 14) .

Výsledky našeho výzkumného šetření poukazují na čast ější výskyt bolesti

břicha u pacientů s ulcerózní kolitidou oproti nemocným s Crohnovou

chorobou (viz Graf 2). K odlišným výsledkům dospěli Ghosh a Mitchell,

v jejichž studii převažovaly bolesti břicha u nemocných trpících

Crohnovou chorobou. Jednalo se o 66,9% respondentů

oproti 48,7% dotázaných trpících ulcerózní kolit idou (Ghosh, Mitchell ,

2007, s. 14).

Kvalita života a psychosociální pohoda nemocných s idiopatickými

střevními záněty může být hluboce narušena v důsledku systémových

příznaků, zvýšené únavy, chirurgických postupů a vedlejších účinků

terapie. Autor A Mikocka-Walus ve svém přehledovém článku uvedl,

že úzkost a deprese se vyskytuje u 30% pacientů s ulcerózní kolitidou

a Crohnovou chorobou v období remise a až u 70% nemocných v období

relapsu (A Mikocka-Walus, 2010, s. 65).

V rámci našeho výzkumného šetření většina pacientů (32,14%) s ulcerózní

kolitidou uvedla, že depresi nepociťovala nikdy. Oproti tomu nemocní

s Crohnovou chorobou ve 30% uvedli, že pocit deprese někdy měli .

63

S udržováním tělesné hmotnosti neměla většina respondentů

(28,57%) s ulcerózní kolitidou žádný problém, stejně jako u nemocných

s Crohnovou chorobou, kteří ve 23,33% uvedli , že udržování tělesné

hmotnosti jim nečiní žádný problém a ve 23,33% udávali pouze malý

problém. K obdobným výsledkům dospěly také Gurková a Lilgová,

v jejichž studii nebyl zaznamenán častý výskyt problému s udržováním

tělesné hmotnosti u pacientů s idiopatickými střevními záněty (Gurková,

Lilgová, 2009, s . 437).

V rámci našeho výzkumného šetření se u pacientů s ulcerózní koli tidou

či Crohnovou chorobou nejčastěji vyskytovaly problémy související

s únavou, pocitem vyčerpání a bolesti břicha (viz Graf 1, 2). Druhý cíl

práce byl splněn.

Třetím a zároveň hlavním cílem diplomové práce bylo porovnat kvalitu

života pacientů s nespecifickými střevními záněty (ulcerózní kolitida

x Crohnova choroba). K třetímu cíli byly stanoveny hypotézy:

H01: Neexistuje signifikantní rozdíl v míře kvality života u respondentů

s diagnózami ulcerózní koli tida a Crohnova choroba, HA1: Existuje

signifikantní rozdíl v míře kvali ty života u respondentů s diagnózami

ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Na základě výsledků statistických

testů jsme došly k závěru, že neexistuje významný rozdíl v míře kvality

života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

Byla přijata nulová hypotéza.

Ke stejnému výsledku dospěly také Gurková a Lilgová. V e své studii,

jež se zúčastnilo 65 respondentů, autorky předpokládaly,

že z toho důvodu, že Crohnova choroba na rozdíl od ulcerózní kolitidy

může postihovat celý trávicí trakt a zánětlivý proces prochází všemi

vrstvami střevní stěny, budou i pacienti s Crohnovou chorobou udávat

horší kvalitu života než nemocní trpící ulcerózní kolitidou.

Tento předpoklad se v rámci studie nepotvrdil . Dle Gurkové a Lilgové

může nepotvrzení tohoto předpokladu souviset s nedostatečnou

reprezentativností výběru respondentů (pacienti můžou mít různě těžkou

64

formu nemoci) a individuálním prožíváním každého jedince,

které je ovlivněno charakterem osobnosti, sociální oporou, množstvím

informací, léčebnou a ošetřovatelskou péčí a mnohými dalšími faktory

(Gurková, Lilgová, 2009, s. 435 − 441).

Stejně tak studie Kalafateliho, et al., jej ímž cílem bylo zhodnotit kvalitu

života nemocných s idiopatickými střevními záněty v Jihozápadním

Řecku, neprokázala významný rozdíl v míře kvali ty života u pacientů

s diagnózami ulcerózní koli tida a Crohnova choroba (Kalafateli , et al .

2013, s. 1).

Nicméně, existují studie (Romberg -Camps MJL, et al., 2010, Mniv L,

et al. , 2010, Šimrej M, et al. 2002), které poukázaly na výskyt

závažnějších psychosociálních dysfunkcí, úzkosti, deprese a redukce

well-being u pacientů s Crohnovou chorobou, což mělo silnější dopad

na jejich kvalitu života než u nemocných trpících ulcer ózní kolit idou

(Kalafateli , et al. 2013, s. 4).

Dále byly k třetímu cíli práce stanoveny hypotézy: H02: Neexistuje

signifikantní vz tah mezi délkou trvání onemocnění a mírou kvality života

u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba,


a mírou kvali ty života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida

a Crohnova choroba. V tomto případě byla rovněž přijata nulová hypotéza.

V naší práci tedy nebyl prokázán významný vztah mez i délkou trvání

onemocnění a mírou kvality života u respondentů s diagnózami ulcerózní

kolitida a Crohnova choroba.

V našem výzkumném šetření jsme dospěly i v této problematice

k obdobným výsledkům jako Gurková a Lilgová, které ve své studii

vycházely z předpokladu, že delší trvání Crohnovy choroby je spojeno

s vyšším výskytem chronických komplikací a tedy i horší kvalitou života

nemocných. Avšak kratší trvání Crohnovy choroby může být spojené

s těžkostmi v souvislosti s adaptací pacientů na onemocnění. Výzkum

nepotvrdil předpoklad autorek, že pacienti trpící nespecifickými střevními

65

záněty více než 10 let, budou vnímat vliv nemoci negativněji než pacienti

s délkou trvání choroby nižší než 10 let (Gurková, Lilgová, 2009, s. 442).

Oproti tomu Jäghult , et al. dospěli k odlišnému výsledku. Švédské studie

se zúčastnilo 197 pacientů trpících ulcerózní kolitidou či Crohnovou

chorobou. Všichni respondenti se v období studie nacházeli v období

remise. Výsledky prokázaly významný vztah mezi délkou trvání nemoci

a kvalitou života pacientů s idiopatickými střevními záněty. Pacienti

s delším trváním nemoci vykazovali lepší kvalitu života v porovnání

s nemocnými, kteří chorobou trpí kratší dobu (Jäghult , et al ., 2011,

s. 1578).

Příčinou odlišných výsledků našeho výzkumného šetření a studie Gurkové

a Lilgové ve srovnání s výzkumem Jäghult, et al ., může být nedostatečný

počet respondentů, což také považujeme za limit našeho výzkumného

šetření.

Další hypotézy vztahující se ke třetímu cíl i byly: H03: Neexistuje

signifikantní vztah mezi délkou trvání posledního akutního vzplanutí

nemoci a mírou kvality života u respondentů s diagnózami ulcerózní

kolitida a Crohnova choroba, HA3: Existuje signifikantní vztah

mezi délkou trvání posledního akutního vzplanutí nemoci a mírou kvalit y

života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

Opět byla přijata nulová hypotéza. V naší práci jsme nezjistily významný

vztah mezi délkou trvání posledního akutního vzplanutí nemoci a mírou

kvality života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida a Crohnova

choroba.

V tomto jediném případě se výsledky našeho výzkumného šetření

neshodují se studií Gurkové a Lilgové. S využitím stejného statistického

testu, Pearsonova korelačního koeficientu, autorky dospěly k odlišnému

závěru. Prokázaly signifikantní vztah mezi délkou trvání poslední recidivy

a kvalitou života pacientů s idiopatickými střevními záněty, přičemž delší

trvání recidivy představovalo nižší hodnocení kvality života nemocnými

(Gurková, Lilgová, 2009, s. 439).

66

Třetím cílem diplomové práce bylo porovnat kvalitu života pacientů

s nespecifickými střevními záněty (ulcerózní kolitida x Crohnova

choroba). V našem výzkumném šetření nebyl prokázán významný rozdíl

v míře kvality života u respondentů s diagnózami ulcerózní kolitida

a Crohnova choroba, nebyl prokázán signifikantní vztah mezi délkou

trvání onemocnění a mírou kvality života u pacientů s idiopatickými

střevními záněty, stejně jako mezi délkou trvání posledního akutního

vzplanut í nemoci a mírou kvality života . Ve všech případech byly přijaty

nulové hypotézy. Třetí cí l práce byl splněn.

67

ZÁVĚR

Diplomová práce se zabývala kvalitou života dospělých nemocných

s nespecifickými střevními záněty.

Crohnova choroba a ulcerózní kolit ida jsou zánětlivá onemocnění

trávicího traktu s chronickým průběhem. Příčiny, které ke vzniku a rozvoji

idiopatických střevních zánětů vedou, nejsou doposud plně objasněny.

Lze však uvést, že určitou roli zde mohou hrát vlivy genetické, zevního

prostředí, zvažovány jsou také imunologické a infekční. Jedná se tedy

o vlivy multifaktoriální (Vránová, 2013, s . 24).

V důsledku skutečnosti, že incidence nespecifických střevních zánětů

se v posledních 20 letech ve vyspělých zemích západní Evrop y významně

zvýšila, je nezbytné vědět, jakou měrou ovlivňují kvalitu života

nemocných a kteří z nich potřebují největší podporu (Jäghult, et al., 2011,

s. 1579 , Lukáš, 2011, s. 360 ).

Prvním cílem diplomové práce bylo uvést přehled dohledaných poznatků

v oblasti nespecifických střevních zánětů a jeji ch vlivu na kvalitu života

pacientů. V rámci přehlednosti jsou následně uvedeny alespoň některé

z nich. Zhoršená kvalita života pacientů s IBD byla opakovaně prokázána

(Gabalec, 2007, s. 19). K hodnocení kvality života nemocných se využívá

široké spektrum dotazníků, jež určují dopad choroby na běžný život

člověka standardizovaným postupem (Slováček, et al., 2004, s . 7).

Specifickým nástrojem pro hodnocení kvality života nemocných

s IBD jsou např. IBDQ a SIBDQ (Kalová, et al. , 2005, s . 168). Studie

Gurkové a Lilgové nepotvrdila existenci významných rozdílů ve vnímání

kvality života mezi pacienty s ulcerózní kolitidou a nemocnými

s Crohnovou chorobou (Gurková, Lilgová, 2009, s. 439 − 442). Studie

uskutečněna v Německu potvrdila, že nemocní s IBD trpí psychosociálním

stresem (Petrak, et al., 2001, s. 376 − 379). Pacienti s IBD trpí malnutricí

v 50-75% případů (Vrzalová, Konečný, Hermann, 2011, s. 337). První cíl

práce byl splněn.

68

Druhým cílem bylo z jistit nejčastější obtíže pacientů trpících ulcerózní

kolitidou či Crohnovou chorobou. Z výsledků výzkumného šetření

vyplynulo, že se u pacientů s ulcerózní koli tidou a Crohnovou chorobou

nejčastěji vyskytovaly problémy související s únavou, pocitem vyčerpání

a bolesti břicha . Většina respondentů (28,57%) trpících ul cerózní

kolitidou pociťovala únavu a vyčerpání většinu času. Odpověď „poměrně

často“ byla zaznamenána 21,43% dotázaných. Pacienti s Crohnovou

chorobou nejčastěji uváděli odpověď „poměrně často“. Jednalo

se o 26,66% respondentů. Na rozdíl od nemocných s ulcerózní kolitidou,

13,33% pacientů s Crohnovou chorobou uvedlo, že únava a pocit

vyčerpání je provázeli neustále. Co se týká bolesti břicha, respondenti

s ulcerózní kolitidou nejčastěji uváděli, že je trápila poměrně často

(28,57%) a někdy (28,57%). 20% pacientů s Crohnovou chorobou uvedlo,

že bolest břicha je trápila poměrně často, 16,66% někdy

a 13,33% většinou. Druhý cíl práce byl splněn.

Třetím a zároveň hlavním cílem diplomové práce bylo porovnat kvalitu

života pacientů s nespecifickými střevními záněty (ulcerózní kolitida

x Crohnova choroba). V rámci výzkumného šetření jsme na základě

statistických výsledků došly k závěru, že neexistuje signifikantní rozdíl

v míře kvality života u pacientů s diagnózami ulcerózní kolitida

a Crohnova choroba. Nebyl prokázán významný vztah mezi délkou trvání

onemocnění a kvalitou života, stejně jako mezi délkou trvání posledního

akutního vzplanutí nemoci a kvalitou života nemocných s nespecifickými

střevními záněty. Třetí cíl práce byl splněn.

Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci výzkumného šetření nebyly

prokázány významné vztahy mezi jednotlivými proměnnými ani rozdíl

v míře kvality života u nemocných s diagnózami Crohnova choroba

a ulcerózní kolitida, shledáváme limitem výzkumného šetření nízký počet

respondentů. Diplomová práce by se mohla stát podkladem pro další

šetření.

69

BIBLIOGRAFICKÉ, ELEKTRONICKÉ A JINÉ ZDROJE

A MIKOCKA-WALUS, Antonina, 2010. Treatment of psychological

co-morbidities in common gastrointestinal and hepatologic disorders.

World Journal of Gastrointestinal Pharmacology and Therapeutics

[online] . 2010, 1 (2), 64-71 [cit. 2014-01-12]. ISSN 2150-5349. Available

from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/art icles/PMC3091146/

BOYE, Birgitte, et al. 2011. INSPIRE Study: Does Stress Management

Improve the Course of Inflammatory Bowel Disease and Disease -specific

Quality of Life in Distressed Patiens with Ulcerative Colitis or Crohn’s

Disease? A Randomized Controlled Trial. Inflammatory Bowel Disease

[online] . 2011, 17, 1863-1873 [cit. 2014-11-15]. ISSN 1536-4844.

Available from: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ibd.21575/pdf

CASELLAS, Francesc, et al . 2001. Influence of inflammatory bowel

disease on different dimensions of quality of life. European Journal of

Gastroenterology and Hepatology [online] . 2001, 13, 567-572 [cit. 2014

-01-12]. ISSN 0954-691X. Available from: http://ovidsp.tx.ovid.com/sp -

3.12.0b/ovidweb.cgi?WebLinkFrameset=1&S=ECIPFPDNGLDDGJMINCM

KKHOBFDCBAA00&returnUrl=ovidweb.cgi%3f%26Full%2bText%3dL%2

57cS.sh.27.28%257c0%257c00042737-200105000-

00017%26S%3dECIPFPDNGLDDGJMINCMKKHOBFDCBAA00&directlin

k=http%3a%2f%2fgraphics.tx.ovid.com%2fovftpdfs%2fFPDDNCOBKHMI

GL00%2ffs024%2fovft%2flive%2fgv013%2f00042737%2f00042737 -

200105000-

00017.pdf&filename=Influence+of+inflammatory+bowel+disease+on+diff

erent+dimensions+of+quality+of+life.&pdf_key=FPDDNCOBKHMIGL00

&pdf_index=/fs024/ovft/live/gv013/00042737/00042737 -200105000-

00017

70

C OLENDZKI, Barbara, et al. 2014. An anti -inflammatory diet as

treatment for inflammatory bowel disease: a case series report. Nutrition

Journal [online] . 2014, 13 (5), 1-7 [cit. 2014-03-21]. ISSN 1475-2891.

Available from: http://www.nutrit ionj.com/content/pdf/1475 -2891-13-

5.pdf

DŽUKA, Jozef. 2012. Subjektívne hodnotenie kvality života: definícia,

meranie a východiská ďalšieho výs kumu. Československá psychologie

[online] . 2012, 56 (2), 148-156 [cit . 2014-03-21]. ISSN 0009-062X.

Dostupné z:

http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=2&sid=a7fc2c28 -

f371-4504-91cd-77391ab98b71%40sessionmgr4005&hid=4210

GABALEC, Libor. 2007. Kvalita života u Crohnovy nemoci.

Gastroenterologie a hepatologie [online] . 2007, 5 (2), 16-29 [cit . 2013

-12-05]. ISSN 1804-803X. Dostupné z: http://www.pro-

folia.org/fi les/1/2007/2/gabalec.pdf

GABALEC, Libor. 2009. Ulcerózní koli tida -klasifikace, diagnostika, léčba

a kvalita života. Interní medicína pro praxi [online] . 2009, 11 (6),

276-281 [cit. 2013-12-05]. ISSN 1803-5256. Dostupné z:

http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/06/06.pdf

GABALEC, Libor. 2009. Crohnova nemoc – klasifikace, diagnost ika,

léčba a kvalita života. Interní medicína pro praxi [online] . 2009, 11 (1),

16-20 [cit. 2013-12-05]. ISSN 1803-5256. Dostupné z:


GASCHE, Christoph, et al. 2007. Guidelines on the Diagnosis and

Management of Iron Deficiency and Anemia in Inflammatory Bowel

Disease. Inflammatory Bowel Disease [online] . 2007, 13, 1545-1553

71

[cit. 2014-01-12]. ISSN 1536-4844. Available from:

http://www.gasche.at/pdf/IBD_Journal_2007.pdf

GHOSH, Subrata a Rod, MITCHELL. 2007. Impact of inflammatory bowel

disease on quality of life: Results of the European Federation of Crohn’s

and Ulcerative Colit is Associations (EFCCA) patient survey. Journal of

Crohn’s and Colit is [online] . 2007, 1, 10-20 [cit. 2013-11-18].

DOI: 10.1016/j.crohns.2007.06.005. Available from:

http://download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/1873 -

9946/PIIS1873994607000025.pdf

GOLDBERG, Neil. 2013. Iron deficienty anemia in patients with

inflammatory bowel disease. Clinical and Experimental Gast roenterology

[online] . 2013, 6, 61-70 [cit . 2013-11-18]. ISSN 1178-7023. Available

from: http://www.dovepress.com/iron -deficiency-anemia-in-patients-with-

inflammatory-bowel-disease-peer-reviewed-article-CEG

GURKOVÁ, Elena. 2011. Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a

ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978 -80-247

-3625-9.

GURKOVÁ, Elena a Marcela LILGOVÁ. 2009. Determinanty kvality

života u pacientov s nešpecifickým zápalom čriev. Kontakt [online] .

2009, 11 (2), 433-443 [cit. 2014-11-15]. ISSN 1212-4117. Dostupné z:

http://casopis-

zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20120330121316966835.p

df

IGLESIAS-REY, Marta, et al. 2012. Influence of alexithymia on health -

related quality of l ife in inflammatory bowel disease : Are there any

related factors? Scandinavian Journal of Gastroenterology [online] . 2012,

72

47, 445-453 [cit. 2014-03-21]. DOI: 10.3109/00365521.2012.654403.

Available from:

http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=03633fb8 -7a40-

4104-a2e0-6cca54134c0b%40sessionmgr111&vid=2&hid=107

JÄGHULT, Susanna, et al. 2007. A multiprofessional education

programme for patiens with inflammatory bowel disease: A randomized

controlled trial. Scandinavian Journal of Gastroenterology [online] . 2007,

42, 1452-1459 [cit . 2014-03-21]. DOI: 10.1080/00365520701439685.

Available from:

http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=b9bb20ee -4d40-

470b-a8c0-0df0a585f021%40sessionmgr198&vid=2&hid=107

JÄGHULT, Susanna, et al. 2011. Identifying predictors of low heal th-

related quality of life among patiens with inflammatory bowel disease:

comparison between Crohn’s disease and ulcerative colitis with disease

duration. Jornal of Clinical Nursing [online] . 2011, 20, 1578-1587

[cit. 2014-04-12]. DOI: 10.1111/j.1365-2702.2010.03614.x. Available

from: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=fbf342a4 -

893c-4d2a-aac7-8ae095a43288%40sessionmgr4001&vid=2&hid=4111

JOWETT, Sarah, et al. 2001. The Short Inflammatory Bowel Disease

Questionnaire Is Reliable and Respo nsive to Clinically Important Change

in Ulcerative Colitis . The American Journal of Gastroenterology [online] .

2001, 96 (10), 2921-2928 [cit. 2014-04-12]. ISSN 0002-9270. Available

from:

http://www.sciencedirect .com/science/article/pii/S0002927001032440

KALAFATELI, Maria, et al. 2013. Health -related quality of life in patiens

with inflammatory bowel disease: a single -center experience. Annals of

Gastroenterology [online] . 2013, 26, 1-6 [cit. 2014-04-12]. ISSN 1792

73

-7463. Available from:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/art icles/PMC3959431/

KALOVÁ, Hana, et al. 2005. Kvalita života u chronických onemocnění ve

světle novějších modelů zdraví a nemoci. Klinická farmakologie a

farmacie [online] . 2005, 19, 165-168 [cit. 2013-11-18]. ISSN 1803-5353.

Dostupné z: http://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2005/03/08.pdf

LARSSON, K., et al . 2003. A Group-based Patient Education Programme

for High-Anxiety Patiens with Crohn Disease or Ulcerative Colitis.

Scandinavian Journal of Gastroenterology [online] . 2003, 38, 763-769

[cit. 2014-03-21]. DOI: 10.1080/00365520310003309. Available from:

http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=43a189c3 -92a3-

49bc-b211-c291d5c836c8%40sessionmgr115&vid=2&hid=104

LOCHS, Herbert. 2009. Basics in Clinical Nutrition: Nutri ti onal support

in inflammatory bowel disease. The European e-Journal of Clinical

Nutrition and Metabolism [online] . 2009, 5, 100-103 [cit. 2014-04-12].

DOI: 10.1016/j.eclnm.2009.06.009. Available from: http://ac.els -

cdn.com/S1751499109000572/1 -s2.0-S1751499109000572-

main.pdf?_tid=3299c562-d542-11e3-a817-

00000aacb35e&acdnat=1399396784_2092926f42d0470c903c5cbbbdd26d0b

LUKÁŠ, Milan. 2011. Možnosti medikamentózní léčby u Crohnovy nemoci

a ulcerózní kolit idy. Medicína pro praxi [online] . 2011, 8 (9), 360-363

[cit . 2014-04-12]. ISSN 1803-5310. Dostupné z:

http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/04.pdf

LUKÁŠ, Milan, et al. 2013. Biologická terapie idiopatických střevních

zánětů. Gastroenterologie a hepatologie [online] . 2013, XX (XX), 1-7

[cit. 2014-04-12]. ISSN 1804-803X. Dostupné z:

74

https:/ /www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ve

d=0CCoQFjAA&url=http%3A%2F%2Ffiles.lekari .cgs -

cls.cz%2F200000629-62bb663b4b%2Fguidelines-biologicka-

terapie.pdf&ei=8xlpU4_3JYOp0QWUzoDwDw&usg=AFQjCNF128rKmSB

7BVuSto6KDBAk-BJavQ&bvm=bv.66111022,d.bGQ&cad=rja

MEISNEROVÁ, Eva. 2011. Nutriční podpora u střevních zánětů . Interní

medicína pro praxi [online] . 2011, 13 (1), 35-37 [cit. 2013-12-05]. ISSN

1803-5256. Dostupné z:

http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/01 /09.pdf

MIJAČ, Dragana, et al. 2010. Nutritional status in patiens with active

inflammatory bowel disease: Prevalence of malnutrition and methods for

routine nutritional assessment. European Journal of Internal Medicíně

[online] . 2010, 21, 315-319 [cit . 2014-04-12].

DOI: 10.1016/j.ejim.2010.04.012. Available from:

http://www.sciencedirect .com/science/article/pii/S0953620510000889

MORENO-JIMÉNEZ, Bernardo, et al. 2007. The influence of persona l ity

factors on health-related quali ty of life of patiens with inflammatory

bowel disease. Journal of Psychosomatic Research [online] . 2007, 62,

39-46 [cit. 2014-01-12]. DOI: 10.1016/j .jpsychores.2006.07.026.

Available from:

http://www.uam.es/gruposinv/esalud/Articulos/Salud/2007 -psychosomatic-

research.pdf

NAVRÁTIL, Leoš, et al. 2008. Vnitřní lékařství pro nelékařské

zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247

-2319-8.

75

NGUYEN, G., LAVEIST, T. a S. BRANT. 2007. The utilization of

parenteral nutrition during the in -patient management of inflammatory

bowel disease in the United States: a national survey. Alimentary

Pharmacology and Therapeutics [online] . 2007, 26, 1499-1507

[cit. 2014-03-21]. DOI: 10.1111/j.1365-2036.2005.02380.x . Available

from: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfview er?sid=a399a2e7-

705d-4fa3-a580-63dab00ff261%40sessionmgr4001&vid=2&hid=4105

NORMAN, Krist ina, et al. 2006. Malnutrition affects quality of life in

gastroenterology patients. World Journal of Gastroenterology [online] .

2006, 12 (21), 3380-3385 [cit. 2014-04-12]. ISSN 1007-9327. Available

from: http://www.wjgnet.com/1007-9327/pdf/v12/i21/3380.pdf

OLIŠAROVÁ, Věra, DOLÁK, František a Valérie TÓTHOVÁ. 2013.

Kvalita života jako součást ošetřovatelství. Kontakt [online] . 2013, 15 (1),

14-21 [cit. 2013-11-18]. ISSN 1804-7122. Dostupné z: http://casopis-


df

O’SULLIVAN, Maria a Colm O’MORAIN. 2006. Nutrition in

inflammatory bowel disease. Best Praktice and Research Clinical

Gastroenterology [online] . 2006, 20 (3), 561-573 [cit. 2014-04-12].

DOI: 10.1016/jbpg.2006.03.001. Available from:

http://www.sciencedirect .com/science/article/pii/S152169180600031X

OXELMARK, Lena, et al. 2007. Group-based Intervention Program in

Inflammatory Bowel Disease Patiens: Effects on Quality of Life.

Inflammatory Bowel Disease [online] . 2007, 13, 182-190

[cit. 2014-03-21]. ISSN 1536-4844. Available from:

http://scholar.google.cz/scholar_url?hl=cs&q=http://www.researchgate.net

/publication/6593928_Group-

76

based_intervention_program_in_inflammatory_bowel_disease_patients_eff

ects_on_quality_of_life/file/504635289c10466bf7.pdf&sa=X&scisig=AAG

Bfm2UE_0annp9E9SsmGYA-

8fXbXAqsg&oi=scholarr&ei=hydpU43fDqGG0AWExYDwCQ&ved=0CCw

QgAMoADAA

PETRAK, F., et al. 2001. Impaired Health -Related Quality of Life in

Inflammatory Bowel Diseases: Psychosocial Impact and Coping Styles in a

National German Sample. Scandinavian Journal of Gastroenterology

[online] . 2001, 4, 375-382 [cit . 2014-01-12]. ISSN 1502-7708. Available

from: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=b0607c06 -

fb6a-44ea-9170-26c276449cf2%40sessionmgr4004&vid=2&hid=4205

RENDL, Lukáš a Valérie, TÓTHOVÁ. 2013. Možnosti zlepšení kvality

života u pacientů s Crohnovou chorobou z pohledu sestry. Kontakt

[online] . 2013, 15 (2), 128-134 [cit. 2014-01-12]. ISSN 1804-7122.

Dostupné z: http://casopis-


df

SAINSBURY, A. a R.V. HEATLEY. 2005. Review article: psychosocial

factors in the quality of life of patiens with inflammatory bowel disease.

Alimentary Pharmacology and Therapeutics [online] . 2005, 21, 499-508

[cit. 2014-01-12]. DOI: 10.1111/j.1365-2036.2005.02380.x . Available

from: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=973b4741 -

8639-4ce3-8163-12e819eec0ef%40sessionmgr4002&vid=2&hid=4205

SAJADINEJAD, M., et al. 2012. Psychosocial Issues in Inflammatory

Bowel Disease: An Overview. Gastroenterology Research and Practice

[online] . 2012, 1-11 [cit. 2014-01-12]. DOI: 10.1155/2012/106502.

Available from: http://www.hindawi.com/journals/grp/2012/106502/

77

SLOVÁČEK, Ladislav, et al . 2004. Kvalita života nemocných – jeden

z důležitých parametrů komplexního hodnocení léčby. Vojenské

zdravotnické listy [online] . 2001, 73 (1), 6-9 [cit. 2014-12-05]. ISSN

0372-7025. Dostupné z:

http://www.unob.cz/fvz/fakulta/Documents/VZL/2004/VZL1_04.pdf

ŠACHLOVÁ, Milana. 2011. Jakou voli t stravu u pacientů s Crohnovou

chorobou. Interní medicína pro praxi [online] . 2011, 13 (10), 403-405

[cit. 2014-12-05]. ISSN 1803-5256. Dostupné z:


VRÁNOVÁ, Dagmar. 2013. Chronická onemocnění a doporučená výživová

opatření. INAG, 2013. ISBN 978-80-7263-788-1.

VRZALOVÁ, Drahomíra, KONEČNÝ, Michal a Jiří EHRMANN. 2011.

Enterální a parenterální výživa u pacientů s nespecifickými střevními

záněty. Medicína pro praxi [online] . 2011, 8 (7 a 8), 337-338

[cit. 2014-01-12]. ISSN 1803-5310. Dostupné z:

http://solen.cz/pdfs/med/2011/07/08.pdf

ZÁDOROVÁ, Zdena. 2012. Léčba extraintestinálních ma nifestací

idiopatických střevních zánětů. Interní medicína pro praxi [online] . 2012,

14 (1), 8-11 [cit. 2014-04-12]. ISSN 1803-5256. Dostupné z:


78

SEZNAM ZKRATEK

IBD Inflammatory bowel diseases

NCO

NZO

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských

zdravotnických oborů

HRQOL Health-Related-Quality of Life

WHO World Health Organization

ADL Activities of Daily Living

SF 36 Short Form 36 Health Subject Questionnaire

KDQOL Kidney Disease Quality o f Life Instrument

IBDQ Inflammatory Bowel Disease Questionnaire

SIBDQ Short Inflammatory Bowel Disease Questionnaire

PGWBI Psychological General Well Being Index

EFCCA European Federation of Crohn’s and Ulcerative Colitis

Associations

DCCV Deutsche Morbus Crohn/Colitis Ulcerosa Vereinigung

RSE Rosenberg Self-Esteem

EPI Eysenck Personality Inventory

TAS-20 Toronto Alexithymia Scale

HAD Hospitál Anxiety and Depression Scale

SOC Sense of Coherence

MCT triglyceridy

IBD-AID protizánětlivá dieta

UK ulcerózní kolit ida

CCH Crohnova choroba

79

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Vzorek výzkumného šetření ............................................................................. 39

Tabulka 2 Únava a vyčerpání ............................................................................................ 41

Tabulka 3 Deprese ............................................................................................................. 44

Tabulka 4 Pocit napětí ....................................................................................................... 46

Tabulka 5 Silné uvolňování plynů ..................................................................................... 47

Tabulka 6 Frekvence tenesmů ........................................................................................... 49

Tabulka 7 Udržování tělesné hmotnosti ............................................................................ 51

Tabulka 8 Tests of Normality ............................................................................................ 54

Tabulka 9 The Mann-Whitney test .................................................................................... 54

Tabulka 10 Míra kvality života ......................................................................................... 55

Tabulka 11 Correlations (UK) ........................................................................................... 57

Tabulka 12 Correlations (CCH) ........................................................................................ 57

Tabulka 13 Correlations (UK) ........................................................................................... 59

Tabulka 14 Correlations (CCH) ........................................................................................ 59

80

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Únava a vyčerpání .................................................................................................. 42

Graf 2 Bolest břicha ........................................................................................................... 43

Graf 3 Deprese ................................................................................................................... 45

Graf 4 Pocit napětí ............................................................................................................. 46

Graf 5 Silné uvolňování plynů .......................................................................................... 48

Graf 6 Frekvence tenesmů ................................................................................................. 49

Graf 7 Udržování tělesné hmotnosti .................................................................................. 51

Graf 8 Míra kvality života ................................................................................................. 55

81

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 Certifikát překladu

Příloha 2 Žádost o umožnění dotazníkového šetření – Olomouc

Příloha 3 Žádost o umožnění dotazníkového šetření – Zlín

Příloha 4 Žádost o umožnění dotazníkového šetření – Brno

Příloha 5 Dotazník SIBDQ

82

PŘÍLOHA 1

83

PŘÍLOHA 2

84

PŘÍLOHA 3

85

PŘÍLOHA 4

86

87

PŘÍLOHA 5

Dobrý den,

jmenuji se Jana Heiderová a jsem studentkou Univerzity Palackého

v Olomouci, oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech.

V rámci své diplomové práce se na Vás obracím s prosbou o vyplnění

tohoto dotazníku. Cílem je zjistit, jak dalece ovlivňují příznaky onemocnění Vaši

sociální

a emocionální pohodu. Dotazník je anonymní a neměl by Vám zabrat více

než 10 minut času.

■ U každé otázky vybírejte prosím jen jednu odpověď (není−li určeno jinak)

a zaškrtněte ji.

■ U položek bez možnosti výběru prosím vypište slovy.

■ Pokud budete mít k otázce jakoukoliv připomínku, můžete ji napsat do volného

řádku pod otázkou.

Mnohokrát Vám děkuji za čas, který jste dotazníku věnovali.

Nashledanou Jana Heiderová.

88

89

90

91

V položkách 11 − 14 zvolte prosím pouze jednu z odpovědí, pokud není uvedeno

jinak.

11. Jakého jste pohlaví?

□ Muž

□ Žena

12. Pro které onemocnění se zde léčíte?

□ Ulcerózní kolitida

□ Crohnova choroba

13. Jak dlouho Vaše onemocnění již trvá?

□ Trvá do 1 roku

□ Trvá do 5 let

□ Trvá do 10 let

□ Trvá nad 10 let

14. Jakou dobu trvalo poslední akutní vzplanutí Vašeho onemocnění?

Odpovězte prosím slovně.

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

Date post:	23-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times