Thursday, May 20, 2004 satellite Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2 www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org 1-416 âESKOSLOVENSK¯ âTRNÁCTIDENÍK - CZECHOSLOVAK BI-WEEKLY Modfie nati‰tûné ‰títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné! Pfiedplatné na jeden rok je 32,71+ 2,29 (GST) = 35 kan. dolarÛ Cena 1.40 + 0.10 (GST) = 1.50 dolaru. Agreement # 40005374/ Registration # 09089 Datum, dokdy jsou Datum, dokdy jsou Datum, dokdy jsou Datum, dokdy jsou Datum, dokdy jsou noviny p edplacené, noviny p edplacené, noviny p edplacené, noviny p edplacené, noviny p edplacené, je v pravém horním je v pravém horním je v pravém horním je v pravém horním je v pravém horním rohu títku! rohu títku! rohu títku! rohu títku! rohu títku! J Time Committed Á délai convenu Telefon: 416/530-4222 Fax: 416/530-0069 Záznamník: 416/530-0202 E-mail: [email protected][email protected]No. 10. (312.) Vol. 14. Nevûdomost jako politická ctnost Amnesty International ve své poslední zprávû kritizuje ãeskou vládu za v˘voz zbraní do rizikov˘ch oblastí, ale ãeská vláda o niãem neví. Podle âeského rozhlasu zadrÏeli ãe‰tí celníci nákladní automobily s trhavinou ze ·védska, ale dodnes nikdo o niãem neví a vy‰etfiování jaksi usnulo. Souãasn˘ ãesk˘ prezident Václav Klaus nemûl ani zdání o tom, Ïe se nûco tuneluje a dokonce neví o tom, Ïe by se tunelovaly nûjaké banky. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nevûdûla nic o tom, proã by se nemûlo pfiiklepnout vysílání televizní stanici Nova a panu Îeleznému a kdyÏ âeská republika musí zaplatit 10 miliard korun, tak se tváfií jako kdyÏ jí spadly hraãky do kanálu. Vedení ãeského fotbalového svazu nic neví o nûjaké korupci a je velice pfiekvapené, kdyÏ policie pfiistihla v noci rozhodãího u vy‰kovské benzinové pumpy zrovna ve chvíli, kdyÏ si tam jel natankovat i funkcionáfi fotbalového Synotu z Uherského Hradi‰tû. Jen tak náhodou mûl u sebe 175 000 Kã. A jen tak náhodou to nebylo poprvé, kdy se podplácel rozhodãí. Komunisté nic nevûdí o nezákonnostech v padesát˘ch letech. Jednalo se pouze o nûjaké v˘jimky v revoluãním nad‰ení. âeskoslovenská lidová armáda nebyla zodpovûdná za to, Ïe se stfiílelo na utíkající pfies hranice, ani za to, Ïe se stfiílelo do demonstrantÛ v roce 1969. V Nûmecku se po válce nic nevûdûlo o váleãn˘ch zloãinech a koncentraãních táborech. Kanadsk˘ ministersk˘ pfiedseda Paul Martin neví nic o tom, Ïe by bylo nûco v nepofiádku, kdyÏ se zadávaly zakázky quebecké reklamní agentufie. George W. Bush a Donald Rumsfeld nevûdûli o muãení iráck˘ch vûzÀÛ. Oba jsou touto skuteãností sklíãení a b˘val˘ ãesk˘ prezident Václav Havel, kter˘ se s neobvyklou rychlostí vyjadfioval ke kaÏdému poru‰ování lidsk˘ch práv se je‰tû radûji nevyjádfiil. V sedmdesát˘ch letech, kdyÏ jeden z profesorÛ na praÏské Komenského evangelické bohoslovecké fakultû odsuzoval poru‰ování lidsk˘ch práv v Chile, namítl jeden z vylouãen˘ch studentÛ, Ïe by spí‰ mûl kritizovat poru‰ování lidsk˘ch práv v âeskoslovensku, pfiesnûji fieãeno na Komenského evangelické bohoslovecké fakultû, kde se pfiedná‰ka konala. Dostalo se mu odpovûdi, Ïe tuto skuteãnost studenti pfiece vûdí. Vylouãen˘ student se pak zeptal: “Chcete mi namluvit, Ïe je zde ãtyfiicet vûdoucích studentÛ a jeden profesor, kter˘ o situaci nic neví? Proã tedy nepfiedná‰í jeden z tûch ãtyfiiceti studentÛ a pan profesor si nesedne do lavice, aby se nûco dovûdûl?” V okamÏiku, kdy se zajat˘ Saddam Husejn objevil na televizní obrazovce, hájil ãesk˘ ministr zahraniãních vûcí Cyril Svoboda tento postup, protoÏe v tak naléhavé situaci není nutné dodrÏovat Îenevské konvence. Pfiítomn˘ redaktor tehdy poznamenal: “V pfiípadû, Ïe se nám to hodí, tak se konvence dodrÏovat nemusí.” KdyÏ pak nedodrÏují konvence prostí vojáci, nemusíme se tomu divit my ani jejich nadfiízení. Dostalo se mi v tûchto dnech do rukou první pováleãné kázání Pfiemysla Pittera. Tento kfiesÈansk˘ myslitel a humanista za války zachránil znaãné mnoÏství Ïidovsk˘ch dûtí, po válce se pro zmûnu vûnoval nûmeck˘m sirotkÛm. Po únoru 1948 ode‰el do exilu a Ïil aÏ do své smrti v roce 1976 ve ·v˘carsku. Pitter 27. kvûtna 1945, tedy pfiesnû pfied 59 léty, v praÏském Miliãovû domu fiekl: “ObtíÏeni velk˘mi vinami a s velik˘m smutkem vstupujeme do nového údobí dûjin. ,Jak to?’ fieknete mi. ,Tûmito slovy zahajuje‰ první shromáÏdûní po dlouhé válce, kdy byl nepfiítel vyhnán ze zemû, kdy je skonãeno zabíjení a kdy se ukazují ãervánky nové doby? Ty o vinách a smutku, zatímco by se na‰e shromáÏdûní mûlo zachvívat jásotem radosti z nového osvobození?’ Nikdy nebyl nበnárod tak nesvobodn˘ jako dnes, tak zotroãen˘ pomstychtivostí, ovládnut˘ zaujetím a bezohledností! âi je hodno národa Husova a Masarykova, aby své nepfiátelé upaloval za Ïiva a tr˘znil jejich Ïeny a dûti? Není to spí‰e úroveÀ esesákÛ, na kterou se sníÏil ãesk˘ ãlovûk? Oã stojí takovíto ãe‰tí lidé v˘‰e neÏli ti, proti nimÏ jsme právem horlili? Nevymlouvejme se, Ïe to dûlal jen dav na ulicích, Ïe to byly v˘stfielky revoluce. Mluvte s lidmi, které znáte z denního Ïivota, s nimiÏ se potkáváte na trhu, v tramvaji, v zamûstnání. Neusly‰íte z jejich úst fieã ducha Husova, Komenského ani Masarykova, ale ducha gestapákÛ. Jak málo je tûch, ktefií se nedali strhnout duchem davu a zachovali si cit a rozvahu!” (Evangelick˘ t˘deník 13/2004) Pfiemysl Pitter vûdûl, o ãem hovofií a jeho slova jsou aktuální i dnes. Hranice mezi zlem a dobrem totiÏ není, jak se snaÏil namluvit jin˘ teolog Dan Drápal v Mladé frontû- Dnes, mezi na‰ím svûtem a jejich svûtem, ale uvnitfi kaÏdého ãlovûka. Pokud si tuto skuteãnost neuvûdomíme, pak se vÏdy najde nûkdo, na koho se to dá svést. Nejnovûj‰í pfiípady muãení v Iráku jsou obvinûním nejen nûkolika americk˘ch vojákÛ, ale i na‰í civilizace, která to dopustila. Nelze se vymlouvat, Ïe jsme nic nevûdûli, nemohou se vymlouvat ani politici. Neudûlali jsme totiÏ dost pro to, aby k takov˘m vûcem nedo‰lo. Ale‰ Bfiezina *** Torontské otevfiené dvefie V sobotu 29. kvûtna a v nedûli 30. kvûtna 2004 dojde jiÏ k pátému Dni otevfien˘ch dvefií. Náv‰tûvníci si budou moci prohlédnout okolo 150 historick˘ch budov vãetnû Elgin-Winter Garden (na snímku), Osgoode Hall, Riwoche Tibetan Buddhist Temple ãi St. George’s Greek Orthodox Church. Kromû star˘ch budov bude otevfiena i nová moderní budova BMW, ãi OCAD. Prohlídka je zdarma a informace lze nalézt na www.doorsopen.org nebo je mÛÏete získat na telefonním ãísle: 416/338-3888.
Transcript
Thursday,
May 20,
2004
satellitePublished by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2
Datum, dokdy jsouDatum, dokdy jsouDatum, dokdy jsouDatum, dokdy jsouDatum, dokdy jsounoviny pfiedplacené,noviny pfiedplacené,noviny pfiedplacené,noviny pfiedplacené,noviny pfiedplacené,je v pravém hornímje v pravém hornímje v pravém hornímje v pravém hornímje v pravém horním
Amnesty International ve své poslední zprávû kritizujeãeskou vládu za v˘voz zbraní do rizikov˘ch oblastí, aleãeská vláda o niãem neví. Podle âeského rozhlasu zadrÏeliãe‰tí celníci nákladní automobily s trhavinou ze ·védska,ale dodnes nikdo o niãem neví a vy‰etfiování jaksi usnulo.Souãasn˘ ãesk˘ prezident Václav Klaus nemûl ani zdání
o tom, Ïe se nûco tuneluje a dokonce neví o tom, Ïe by setunelovaly nûjaké banky.Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nevûdûla nic o
tom, proã by se nemûlo pfiiklepnout vysílání televizní staniciNova a panu Îeleznému a kdyÏ âeská republika musízaplatit 10 miliard korun, tak se tváfií jako kdyÏ jí spadlyhraãky do kanálu.Vedení ãeského fotbalového svazu nic neví o nûjaké
korupci a je velice pfiekvapené, kdyÏ policie pfiistihla v nocirozhodãího u vy‰kovské benzinové pumpy zrovna ve chvíli,kdyÏ si tam jel natankovat i funkcionáfi fotbalového Synotuz Uherského Hradi‰tû. Jen tak náhodou mûl u sebe 175000 Kã. A jen tak náhodou to nebylo poprvé, kdy sepodplácel rozhodãí.Komunisté nic nevûdí o nezákonnostech v padesát˘ch
letech. Jednalo se pouze o nûjaké v˘jimky v revoluãnímnad‰ení.âeskoslovenská lidová armáda nebyla zodpovûdná za
to, Ïe se stfiílelo na utíkající pfies hranice, ani za to, Ïe sestfiílelo do demonstrantÛ v roce 1969.V Nûmecku se po válce nic nevûdûlo o váleãn˘ch zloãinech
a koncentraãních táborech.Kanadsk˘ ministersk˘ pfiedseda Paul Martin neví nic o
tom, Ïe by bylo nûco v nepofiádku, kdyÏ se zadávalyzakázky quebecké reklamní agentufie.George W. Bush a Donald Rumsfeld nevûdûli o muãení
iráck˘ch vûzÀÛ. Oba jsou touto skuteãností sklíãení ab˘val˘ ãesk˘ prezident Václav Havel, kter˘ se s neobvyklourychlostí vyjadfioval ke kaÏdému poru‰ování lidsk˘ch právse je‰tû radûji nevyjádfiil.V sedmdesát˘ch letech, kdyÏ jeden z profesorÛ na praÏské
Komenského evangelické bohoslovecké fakultû odsuzovalporu‰ování lidsk˘ch práv v Chile, namítl jeden z vylouãen˘chstudentÛ, Ïe by spí‰ mûl kritizovat poru‰ování lidsk˘chpráv v âeskoslovensku, pfiesnûji fieãeno na Komenskéhoevangelické bohoslovecké fakultû, kde se pfiedná‰kakonala. Dostalo se mu odpovûdi, Ïe tuto skuteãnost studentipfiece vûdí. Vylouãen˘ student se pak zeptal: “Chcete minamluvit, Ïe je zde ãtyfiicet vûdoucích studentÛ a jedenprofesor, kter˘ o situaci nic neví? Proã tedy nepfiedná‰íjeden z tûch ãtyfiiceti studentÛ a pan profesor si nesedne dolavice, aby se nûco dovûdûl?”V okamÏiku, kdy se zajat˘ Saddam Husejn objevil na
televizní obrazovce, hájil ãesk˘ ministr zahraniãních vûcíCyril Svoboda tento postup, protoÏe v tak naléhavé situacinení nutné dodrÏovat Îenevské konvence. Pfiítomn˘redaktor tehdy poznamenal: “V pfiípadû, Ïe se nám to hodí,tak se konvence dodrÏovat nemusí.” KdyÏ pak nedodrÏujíkonvence prostí vojáci, nemusíme se tomu divit my anijejich nadfiízení.Dostalo se mi v tûchto dnech do rukou první pováleãné
kázání Pfiemysla Pittera. Tento kfiesÈansk˘ myslitel ahumanista za války zachránil znaãné mnoÏství Ïidovsk˘chdûtí, po válce se pro zmûnu vûnoval nûmeck˘m sirotkÛm.Po únoru 1948 ode‰el do exilu a Ïil aÏ do své smrti v roce1976 ve ·v˘carsku. Pitter 27. kvûtna 1945, tedy pfiesnûpfied 59 léty, v praÏském Miliãovû domu fiekl: “ObtíÏenivelk˘mi vinami a s velik˘m smutkem vstupujeme do novéhoúdobí dûjin. ,Jak to?’ fieknete mi. ,Tûmito slovy zahajuje‰první shromáÏdûní po dlouhé válce, kdy byl nepfiítel vyhnán
ze zemû, kdy je skonãeno zabíjení a kdy se ukazujíãervánky nové doby? Ty o vinách a smutku, zatímco by sena‰e shromáÏdûní mûlo zachvívat jásotem radosti z novéhoosvobození?’ Nikdy nebyl nበnárod tak nesvobodn˘ jakodnes, tak zotroãen˘ pomstychtivostí, ovládnut˘ zaujetím abezohledností! âi je hodno národa Husova a Masarykova,aby své nepfiátelé upaloval za Ïiva a tr˘znil jejich Ïeny adûti? Není to spí‰e úroveÀ esesákÛ, na kterou se sníÏilãesk˘ ãlovûk? Oã stojí takovíto ãe‰tí lidé v˘‰e neÏli ti, protinimÏ jsme právem horlili? Nevymlouvejme se, Ïe to dûlaljen dav na ulicích, Ïe to byly v˘stfielky revoluce. Mluvte slidmi, které znáte z denního Ïivota, s nimiÏ se potkáváte natrhu, v tramvaji, v zamûstnání. Neusly‰íte z jejich úst fieãducha Husova, Komenského ani Masarykova, ale duchagestapákÛ. Jak málo je tûch, ktefií se nedali strhnout
duchem davu a zachovali si cit a rozvahu!” (Evangelick˘t˘deník 13/2004)Pfiemysl Pitter vûdûl, o ãem hovofií a jeho slova jsou
aktuální i dnes. Hranice mezi zlem a dobrem totiÏ není, jakse snaÏil namluvit jin˘ teolog Dan Drápal v Mladé frontû-Dnes, mezi na‰ím svûtem a jejich svûtem, ale uvnitfikaÏdého ãlovûka. Pokud si tuto skuteãnost neuvûdomíme,pak se vÏdy najde nûkdo, na koho se to dá svést. Nejnovûj‰ípfiípady muãení v Iráku jsou obvinûním nejen nûkolikaamerick˘ch vojákÛ, ale i na‰í civilizace, která to dopustila.Nelze se vymlouvat, Ïe jsme nic nevûdûli, nemohou sevymlouvat ani politici. Neudûlali jsme totiÏ dost pro to, abyk takov˘m vûcem nedo‰lo.
Ale‰ Bfiezina***
Torontské otevfiené dvefie
V sobotu 29. kvûtna a v nedûli 30. kvûtna 2004 dojde jiÏ k pátému Dni otevfien˘ch dvefií. Náv‰tûvníci si budou mociprohlédnout okolo 150 historick˘ch budov vãetnû Elgin-Winter Garden (na snímku), Osgoode Hall, Riwoche TibetanBuddhist Temple ãi St. George’s Greek Orthodox Church. Kromû star˘ch budov bude otevfiena i nová moderní budovaBMW, ãi OCAD. Prohlídka je zdarma a informace lze nalézt na www.doorsopen.org nebo je mÛÏete získat natelefonním ãísle: 416/338-3888.
2 satellite 1-416 May 20, 2004Toronto/Canada
Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které senemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin.
Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnémupochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet,
ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor.Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné,
pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha,která se diskusí sleduje.
V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídáza správnost údajÛ v nich uveden˘ch.
We acknowledge the financial supportof the Government of Canada, through the PublicationAssistance Program (PAP) toward our mailing costs.
Knihovna na MasaryktownuPondûlí a pátek: 16:00-18:00, stfieda: 16:00-21:00
Tel.: 416-431-9477
Masaryk Memorial Institute Inc.450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1
Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473
satellite 1-416
CZECHOSLOVAK BI-WEEKLYpublished by ABE
P.O. Box 176, Station „E",Toronto, Ont. M6H 4E2Telefon: (416) 530-4222
âESKÉ ASLOVENSKÉBOHOSLUÎBYV TORONTùâeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor(Czechoslovak Baptist Church); 200Annette St., Toronto, Ont. M6P 1P6. Zpívápûveck˘ sbor. KaÏd˘ je srdeãnû vítán.Zaãátek nedûlních bohosluÏeb je v 10:00.Stfiedeãní biblická hodina v 19:30. Rev. JánBanko. Tel.: (416) 767-2027 nebo (905)337-7457.KITCHENER: KaÏdou druhou nedûli vmûsíci v 17:00 - Benton Baptist Church
Morav‰tí bratfií (Moravian BrothersChurch); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto,On. M6C 3Y2. Tel.: (416) 656-0473,.Duchovní správce: Rev. Basil E. Coward.
Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila aMetoda (R.C. Church of St. Cyril andMethodius), 5255 Thornwood Drive,Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenskáom‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. apá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00a so.: 17:00. Farár: M. Verãimak. Tel.: (905)712-1200, fax: (905) 712-0974.
¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava(R.C. Church of St. Wenceslaus), 496Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9.BohosluÏby: nedûle v 10:30, pátek 19:00.Duchovní správce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.:(416) 532-5272, fax: (416) 516-5311.
Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv.Marie (Slovak Greek Catholic Church ofSt. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J2W7. Tel. 531-4836. Farár: M. âajka.BohosluÏby 9:00 angl., 10:30 slov.
Slovenská grécko katolická katedrálaPremenenia ná‰ho Pána-Slovak Greek(Catholic Cathedral of Transfigurationof our Lord) 10350 Woodbine Ave.,Markham, Ont. L6C 1H9, Rev. John Fecko.BohosluÏby 9:30 anglicky, 10:30 slovensky.
Lutheránsky kostol sv. Luká‰a, (LuteheranChurch of St. Luke), 3200 Bayview Ave.(Bayview a Finch), Toronto. SlovenskébohosluÏby: Nejbliωí bohosluÏby: 20.6. o12:30 hod.
Kat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoKat. bohosluÏby mimo TorontoBurlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle 15:00 hodin.Duch. správce: Rev. L.·vorãík, St. Adalbert R.C. Mission, tel.: (905)523-1932 nebo (416) 532-5272; 464 PlainsRd. W., Burlington L7T 1H2.Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandice:(Lyndale a HIinchey): 3. nedûle v 9:00.
Torontská odboãka âSSKTelefon: (416) 762-6846
âeská televize Nov˘ Zábûrvysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10 hodin
opakování v úter˘ v 7:30 hodin
na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4 a 218)E-mail: [email protected].
Na‰e internetovéstránky
Satellite 1-416V˘bûr z ãlánkÛ v na‰ich novinách.Aktuální vÏdy v den vyjití novin.
www.satellite1-416.comwww.zpravy.org
***Aktualizované stránky
âSSKZpravodajství Ústfiedí âeského aSlovenského sdruÏení v Kanadûwww.cssk.satellite1-416.com
www.cssk.ca***
Nové divadloNové i star‰í hry, které uvedlo Nové
divadlo v Torontuwww.divadlo.satellite1-416.com
www.zpravy.org/divadlo
***
KalendáfiCo se pfiipravuje
v krajanské komunitû v Kanadû
www.kalendar.satellite1-416.com
***NHL
Po kaÏdém zápase v Torontu zde mÛÏetenalézt rozhovory s na‰imi hokejisty, vãetnû
obrázkÛ z utkáníwww.nhl.satellite1-416.com
www.zpravy.org/nhl
InternetInternetInternetInternetInternet
Informaãní a imigraãní stfiedisko âSSKÚfiední hodiny jsou v úter˘ od 19 do 20 hodin
v budovû kostela sv. Václava, 496 Gladstone Ave.(KfiiÏovatka Bloor St. W. a Dufferin St.)
Po‰tovní adresa je:P. O. Box 564, 3044 Bloor St. W., Toronto, On. M8X 2Y8
âeská doplÀovací ‰kolav Torontu v kostele sv. Václava496 Gladstone Ave. - Toronto
Vyuãování je v sobotuod 9 do 11 hodin
Informace:L. âarková: 416/536-5342
·kola ve Scarboroughje v Cornell Junior Public School61 Holmfirth Terr., Scarborough
Vyuãování je od 9:30 do 12 hodinInformace:
M.M.I.: 416/439-4354
Slovenská ‰kola v Oakvillese koná v St. Bernadette School
1202 Heritage WayVyuãování je v sobotuod 9:30 do 12 hodin
Informace:Viera Banková: 905/337-7457
Pfiijìte si zacviãit, zahrát volejbal nebo nohejbal do Sokola!Dospûlí - kaÏdou stfiedu: 20:00 - 22:00 hod.
Dûti - kaÏdou sobotu:16:30 - 18:00 hod.Gyros Gymnastics, 12 Densley Avenue(severnû od Keele & Eglinton Avenue West)
Volejbal - kaÏdé pondûlí: 19:30 - 22:00 hod.Nohejbal - kaÏdou stfiedu:19:30 - 22:00 hodGeorge Harvey Collegiate,1700 Keele Street
(jiÏnû od Keele & Eglinton Avenue West)Informace: Jan Waldauf 416/626-3476
Ivo Sypták 416/656-0490
56. KONGRES âESKÉHO ASLOVENSKÉHO SDRUÎENÍ V KANADù
4. - 6. ãervna 2004Tyrol Lodge, 5302 Alta Lake Road, Whistler, B.C.
PROGRAMPátek 4. ãervna: 18:00-Barbecue
Sobota 5. ãervna 08:30 Registrace. 09:00: Zahájení dle stanov fiádnû svolaného 56. kongresu:
Pfiivítání delegátÛ a úãastníkÛ kongresu M. ·uchma, pfiedseda âeského a SlovenskéhosdruÏení v Kanadû, ustanovení zapisovatele, pozdravení kongresu a pfiedstavení
ãestn˘ch hostÛ, M. Zach, pfiedseda vancouverské odboãky SdruÏení, zdravice hostÛ,zdravice zástupcÛ jin˘ch organizací. zápis z minulého kongresu, pfiipomínky, opravy,
schválení, volby komisí: ovûfiovací a rezoluãní, nedokonãené záleÏitosti, zprávyãinovníkÛ. zprávy odboãek (dodatky k zprávám uvefiejnûn˘m v kongresové broÏufie).
Vancouver, BC:200-247 Abbott St.Vancouver. BC V5Z lE4Tel. & Fax:: (604) 682-0991www.slovakia.orgHours: Tuesday 14:00-16:00Thursday 10:00 - 12:00Mr. Stanislav Lisiak, Honorary ConsulJurisdiction: British Columbia
Calgary, AB:208 Scenic Glen Place N.W.,Calgary, AB T3L lK3.Tel. and Fax: (403) 239-3543Hours: Monday and Thursday17:30-19:30.Mr. Ludovit Zanzotto, Honorary ConsulJurisdiction: Alberta and Saskatchewan
Toronto, ON:1280 Finch Avenue West, Suite 407North York, ON M3J 3K6Tel: (416) 665-1499, Fax: (416) 665-7488Hours: Monday to Friday 10:00 - 16:00Saturday by appointmentMr. John Stephens, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Ontario
Montreal, QC:3700 rue de MontagneMontreal, QC H3G 2A8Tel.: (514) 843-3700, Fax: (514) 987-5460Hours: Monday and Thursday 16:00 -18:00Mr.Mark Kmec, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Quebec
KalendáfiKalendáfiKalendáfiKalendáfiKalendáfi
Toto ãíslo bylo dánodo tiskárny
19. 5. 2004 v 1:28Pfií‰tí ãíslo vyjde:
3. 6. 2004
Zveme Vás na ãeskoslovenskouJARNÍ ZÁBAVU
v sobotu 5. ãervna 2004hraje populární D. J. Michal Plecit˘
jídlo kuchynû BohemiaVepfio, knedlo, zelí
gulá‰, fiízky a kdo ví,co se je‰tû podafií
Vstupné 30 dolarÛ (‰ekem nebo cash).Vyzvednûte si lístky pfiedem, abychom podle poãtu va‰ich hostÛ
mohli pfiipravit stÛl a vy nemuseli ãekat u dvûfií.Poslední den pro rezervaci je 2. ãervna 2004.
Vstup pouze s rezervací!
Banquet Centre215 Dundas St. East - No. 5 Highway, Waterdown
Telefon: (905) 689-6013
26.5. (st.)EDA VOKURKA
The 2004 Distillery Jazz FestivalEd's "Violin Gypsy Swing Quartet"
***29. 5. (so)
Lawn Sale na Masaryktownu***
29. 5. (so)Evropsk˘ festival
Scandinavian Community Centre6540 Thomas St., Burnaby
***30. 5. (ne) 20:0031. 5. (po) 20:00
MYTHS THAT UNITE USLeigh Lee Browne Theatre
University of Toronto at Scarborough.***
1.6. (út) 20:00MYTHS THAT UNITE US
Robert Gill Theatre,214 College Street, Toronto. 3 poschodi.
Vchod ze St.George.***
2. 6. (st.) 13:00Setkání seniorÛ (videofilm)
Kostel sv. Václava***
2. 6. (st.) 20:00A TRICKSTER TALE,
Leigh Lee Browne TheatreUniversity of Toronto at Scarborough,
***3. 6. (ãt.) 20:00
FRANZ K. JE Z PRAHYStudio Studia Ypsilon
Leigh Lee Browne TheatreUniversity of Toronto at Scarborough
***4. - 6. 6. (pá-ne)
Kongres SdruÏeníWhistler, B.C.
***9. 6. (st) 19:30
MYTHS THAT UNITE USMoyse Hall
McGill University v Montrealu.***
6. 6. (ne.) 12:00Oslava svátku otcÛ -Farnost sv. Pavla
***7.6. (po) 18:30Návrat idiota
Public Library - Kitchner***
15.6. (út) 11:30âesko-Loty‰sko, TSN
***16. 6. (st.) 13:00
Setkání seniorÛ - pfiedná‰kaKostel sv. Václava
***19. 6. (so.) 14:00
Krajansk˘ piknikRiverside Maples, St. Jacobs CSSK
***19.6. (so) 14:45
Holandsko-âesko, Fox TV***
19.6. (so) 21:00Holandsko-âesko TSN
***23. 6. (st.) 14:30 a 19:00
Nûmecko-âesko23. 6. (st.) 19:00
XI. slet Sokolské Ïupy KanadskéVystoupení v pódiov˘ch skladbách
Sokolská Ïupa Kanadská24. 6. (ãt) 8:00
SoutûÏe v tûlocviku a volejbalu25. 6. pá 8:00
Závody, volejbal, banket, Koncert26. 6. (so) 8:00
Plavání, leh. atletika, slet. veselice***
26. 6. (so) 14:30âesk˘ a Slovensk˘ den Masaryktown
***27.6. (ne) 14:00
XI. slet Sokolské Ïupy kanadské
Nejvût‰í setkání âechÛ a SlovákÛ v parku na Masaryktownu:
âESK ̄A SLOVENSK ̄DEN KANADY 2004Letos v duchu velkého svatojánského posvícení,
kde nebudou chybût koláãe, lango‰e, perníková srdce, peãená selata, tfiitaneãní soubory, zpívání sborové i sólové, jedna kapela a jedna
diskotéka, svatojánsk˘ oheÀ, Cat in the hat, dûtské soutûÏe, fotbal.
Sobota 26. 6. 2004 od rána do nociTo v‰e v krásném prostfiedí parku, kter˘ je chloubou na‰í komunity.Parkování zdarma - MoÏnost rentování prodejního stánku
INFO: 416/439-4354
4 satellite 1-416 May 20, 2004Vancouver
Pfiíjemné kvalitnízubní o‰etfiení
nabízí
dr. LUDMILASCHUCKOVÁ
Sobotní a veãerní náv‰tûvy moÏné!
Ráda pomohu novû pfiíchozím!
Medical
1849 Yonge St. - Suite 409(Yonge & Davisville)
Toronto, On. M4N 1Y2.
(416) 487-7900
1552 BloorSt. W.Toronto, Ont.
Ordinaãníhodiny:Pondûlí-pátek10:00-19:00
Tel.: 533-0005
Dr. PetrMunk
Chiropraktik
Canada-CzechRepublic Chamber
of CommerceKanadsko-ãeská
obchodní komoraCZECH – NORTH AMERICAN
CHAMBER OF COMMERCE
ABELetáky, broÏury,
jídelní lístky,tiskoviny, vizitky.
Manuelní sazbav ãe‰tinû a sloven‰tinû.
Pouze z perfektních strojopisÛ!Tel.: (416) 530-4222
poruchami, koÏními nemocemi, mentálními aemociálními problémy (deprese, strachy),
dûtsk˘mi nemocemi atd.V‰ichni na‰i lékafii jsou ãleny profesionální
organizace a jsou fiádnû registrováni.Pro podrobné informace prosím volejte:
416/255-3325Mezimûstsky zdarma: 1-877-863-2478
IVANA WELLS
SALES REPRESENTATIVE
REAL ESTATE EXPERIENCE SINCE 1980Specializing in West Toronto & Mississauga
Bus & Pager 416/235-2500Direct Line 905/274-6555
West Realty Inc., REALTOR
Na poãátku kvûtna mûli i diváci veVancouveru pfiíleÏitost setkat se v divadle sjedním ze dvou hlavních pokraãovatelÛ vdíle Járy Cimrmana, panem LadislavemSmoljakem. S Divadlem Za rohem vystoupilv hlavní roli ve hfie Záskok, podobnû jaktomu bylo v roce 1997 v Torontû. Stalo setak nemalou zásluhou pana Pavla Krále zNového divadla v Torontû, kter˘ ochotnûpomohl uskuteãnit vystoupení L. Smoljakau Pacifiku, po pfiedstaveních jiné hry s jehoúãastí, ·vestky, v Novém divadle v Torontû.Této vzácné pfiíleÏitosti jsme vyuÏili kekrátkému pohovoru.VC: VáÏen˘ pane Smoljaku, dovolte mi,abych vás a va‰i paní uvítal conejsrdeãnûji u nás ve Vancouveru.Zatímco v Torontû uÏ jste, dalo by se fiíci,jako doma, zde na západním pobfieÏíKanady jste prvnû. Nebo je to také dal‰ínáv‰tûva?LS: V Kanadû jsem byl poprvé pfied sedmilety, a sice v Torontû. Na‰i pfiátelé, ktefií nástam pozvali, nás ov‰em provezli také pookolí, podíval jsem se i do Montrealu a naNiagarské vodopády. Tohle je má druhánáv‰tûva Kanady. âili tady, na v˘chodû…tedy pardon na západû, já vidím na mapû,Ïe jsme na v˘chod od Ruska, coÏ je pro násv Evropû je‰tû vût‰í v˘chod, to mû spletlo…tedy tady na západû jsem poprvé a musímfiíct, Ïe Vancouver se mi stra‰nû líbí. Byljsem varován, Ïe to je krásné mûsto, aleskuteãnost pfiekonala moje oãekávání.VC: Aã obû vá‰e náv‰tûvy v Kanadû,Torontu a Vancouveru, jsou krátké, mohlbyste i pfiesto charakterizovat pfiípadn˘rozdíl mezi obûma mûsty z vá‰ehohlediska náv‰tûvníka?LS: Tak to má také osobní rovinu, protoÏejá se v Torontû znám dobfie s PavlemKrálem. My jsme se setkali uÏ v Praze a sicev dávn˘ch dobách, kdy on dûlal v DivadleABC a my jsme tam se ZdeÀkem Svûrákema s Pavlínou Filipovskou dûlali takov˘ pofiadpro dûti - jmenoval se Hrachová polévka zpytlíku. A on to s námi za Divadlo ABCsjednal. Pak se po mnoha letech ozval zKanady - Ïe v Torontû dûlá Nové divadlo,tedy podobné ochotnické divadlo jako jeva‰e Divadlo Za rohem. A pfii‰li na zajímav˘nápad: nastudovat hru z repertoárunûjakého praÏského divadla, a toho hlavníhoprotagonistu si pozvat k hostování.Nastudovali to pfiesnû z video záznamu, takjak se to hrálo v Praze, okopírovali scénu iaranÏmá, takÏe ten herec tam pak zapadljak chybûjící kostka do stavebnice. A tímhlezpÛsobem jsem se dostal do Toronta i já. SPavlem Králem jsme se velmi spfiátelili,takÏe teì jsme pfiijeli do Toronta tak trochujako domÛ. Vancouver byl pro nás velkouneznámou, nikoho jsme tu neznali. Prvníkontakty ‰ly jenom pfies e-mail - s NorouLinhartovou a se Svetlanou Bárdo‰ovou.Myslím ale, Ïe se tento pocit velmi rychlesmazal. To pfiijetí tady bylo tak kamarádskéa péãe o nás tak veliká, aÏ nás to zaskoãilo.Skoro jsme se museli bránit, vypadalo tozpoãátku, Ïe nás budou vodit pfies ulici zaruku, aby nás nic nepfiejelo. Ale brzy jsme siv‰echno vyjasnili, takÏe péãe je sice úÏasná,
ale taktní. Máme pestrou nabídku moÏnostíi naprostou svobodu rozhodování. Dneskajsme napfiíklad proÏili nádhern˘ den: vyjelijsme si na plachetnici. To byl velk˘ záÏitek.VÛbec máme ‰tûstí - v Praze nás varovali,Ïe ve Vancouveru pofiád pr‰í, a nám uÏ tfietíden svítí slunce.VC: Obû ochotnická divadla, Novédivadlo v Torontû a Divadlo Za rohemzde ve Vancouveru existují jiÏ, fiekl bych,obdivuhodn˘ poãet let. Teì uÏ jste hráls obûma soubory… shledal jste nûjak˘rozdíl v pojetí? A jaké z toho máte jakohostující umûlec pocity?LS: Divadlo v Torontû uÏ mûlo se mnouzku‰enost z mé první náv‰tûvy, kromû tohoPavel Král zná mé divadelní názory, navícje i sdílí, takÏe on uÏ ten svÛj souborvycepoval pro optimální interpretaci herDivadla Járy Cimrmana. Vancouver byl potéhle stránce velk˘ otazník - jak ten souborDivadla Za rohem hraje, jak se tu budoutváfiit na mé pojetí, to jsem nevûdûl. A naprvní zkou‰ce mû aÏ zaskoãilo, jak jste ná‰Záskok nacviãili. Pfiipadalo mi, Ïe jsem nazkou‰ce v Praze na své matefiské scénû.VC: Dûkuji, to se samozfiejmû ãlenuna‰eho divadla velmi dobfie poslouchá.Ale teì mi dovolte otázky konkrétnûj‰í:co dnes dûlá paní Philippová, reÏisérkaprogramu Vinárna U pavouka, vá‰nivápropagátorka cimrnanovství? A jste, vya pan Svûrák, ve styku s dal‰ím zobjevitelÛ a badatelÛ o J. Cimrmanovi,Jifiím ·ebánkem? A kdo obstarává tyfantastické dobové fotografie, které jsounezbytnou souãástí cimrmanologie?Nebude to asi jeden ãlovûk, fiekl bych.LS: Tak to je taková, fiekl bych, tro‰ku del‰íhistorie. ZaloÏit divadlo, to byl nápad Jifiího·ebánka - Ïe by se mohl ten druh humoru,kter˘ se ZdeÀkem Svûrákem provozovalive Vinárnû U pavouka, uplatnit i na jevi‰ti.Tenhle rozhlasov˘ pofiad reÏírovala HelenaPhilippová. To byla zajímavá osobnost. Sámbych ji nazval “notorickou zakladatelkoumal˘ch divadel”. Ona stála u zrodu DivadlaNa zábradlí a pozdûji i Semaforu. A jejímtfietím dítûtem bylo na‰e divadlo. Zajímavéale je, Ïe ze v‰ech tûch divadel nedlouho pojejich zaloÏení ode‰la. To se stalo i u nás. As ní ode‰el i Jifií ·ebánek. Helena PhilippováuÏ neÏije. Já na ní vzpomínám pfieváÏnû vdobrém, protoÏe bez ní by asi na‰e divadlonevzniklo. Ona mu vûnovala stra‰nû mocenergie a dokonce sama ze svojí kabelkyplatila nájem sálu na zkou‰ky i jiné vûci.Ona také tomu zaãínajícímu divadlu nejvícvûfiila. My jsme si mysleli, Ïe se jen takbavíme, ale ona fiíkala: “Vy budete jednouslavní, vy se tím budete Ïivit … “ A my jsmetomu nevûfiili. Ale ve vztahu ke mnû se brzyobjevila averze. ProtoÏe já jsem chtûl takéreÏírovat, kdeÏto ona si pfiedstavovala, Ïebude v na‰em divadle jako reÏisérka sama.TakÏe tam jsme se srazili. KdyÏ pak zjistila,Ïe nበnadfiízen˘ orgán, coÏ bylo Státnídivadelní studio, jí to monopolní postavenínechce zajistit, tak se rozhodla, Ïe z divadlaodejde. A Jifií ·ebánek se rozhodl, Ïe odejdes ní. TakÏe vlastnû od roku 1969, tedy vdruhém roce existence divadla, jsme dal‰ícestu Járy Cimrmana do map ãeskédivadelní kultury zanesli my dva: ZdenûkSvûrák a já. Je‰tû ty fotografie… Jednoujsem v antikvariátu objevil ãasopis âesk˘svût. Byl z pfielomu století devatenáctého advacátého a ostfie se li‰il od dosavadníchãesk˘ch ãasopisÛ. Ty mûly spí‰ takov˘akademick˘ charakter: vût‰inou rytiny, akdyÏ uÏ fotografie, tak statické portréty ãikrajinky. KdeÏto ten âesk˘ svût vyuÏívalmodernûj‰í technologie, to uÏ byly vyslovenûreportáÏní fotky. Tfieba Ïivá ulice plnáchodcÛ, povozÛ, sem tam i nûjaké to auto.Nebo… vzpomínám si na zvlá‰tní zábûr,
pod nímÏ byl text: Hajn˘ z Oslova staví plot.Tedy fotodokumenty, jak lidi tehdy skuteãnûÏili, jak pracuje fiemeslník, jak herec nadivadle. Tyhle ãasopisy jsem tedy jednohodne pfiinesl do divadla, a v‰em se tak zalíbily,Ïe jsme na‰eho Cimrmana, kter˘ zatímnemûl dobové zakotveni, umístili do pfielomustoletí, do starého Rakouska-Uherska.VC: Napadlo vás pfii inscenacích Aktu aVy‰etfiování ztráty tfiídní knihy v roce1967 v Malostranské bededû, Ïe divadlobude i v roce 2004 nejen existovat, ale Ïebude jedním z nejpopulárnûj‰ích divadelv âechách? VÏdyÈ uÏ je tomu 37 let…LS: Tak to je otázka, která… ano, mífií pfiímodo ãerného! ProtoÏe my jsme vÛbecneãekali, Ïe to divadlo bude mít dlouhouhistorii. BoÏenka Svûráková po na‰emprvním pfiedstavení, po premiéfie hry Akt,kdy Zdenûk se nûjak zmínil, Ïe bychom vpfií‰tím kuse mohli udûlat to ãi ono, tak fiekla:“Vy to chcete hrát je‰tû jednou?” Z tohovidíte, Ïe velká perspektiva se tomu moc vna‰ich rodinn˘ch kruzích i od nás samotn˘chnedávala. My jsme si fiíkali… udûláme párpfiedstavení, bude nás to bavit. To, co alenásledovalo, to je pro nás opravdu zázrak.PovaÏujeme to za ‰tûstí. JestliÏe se násov‰em nûkdo zeptá, jak si ten zázrakvysvûtlujeme, napadne nás jedna, dvûmy‰lenky. Ale to hlavní nevíme. ¤íkáme si,Ïe snad nûjak˘m ‰Èastn˘m fiízením osuduse nám podafiilo uhodit na strunu, kterárezonuje s nûãím podstatn˘m, co cítí
Jára Cimrman zapomenut nebude!
May 20, 2004 5 satellite 1-416Vancouver
Financial
1 CDN $ 19,41 Kã1 US $ 26,98 Kã1 EURO 31,90 Kã100 Sk 79,09 KãQuick - 15.5.2004
Kursovní lístek100 Kã 5,31 CDN $100 SK 4,22 CDN $1 CDN $ 18,83 Kã1 CDN $ 23,70 SK1 US $ 1,42 CDN $1 EUR 1,65 CDN $Toronto Star - 15.5.2004
obyvatel ãeské kotliny. A to bez ohledu navûk. My si to nedovedeme zcela vysvûtlit ajak fiíkám, povaÏujeme to za boÏí dar.VC: Co vás vedlo k tomu tvofiit dal‰í hry,po Aktu a Vy‰etfiování ztráty tfiídní knihy,které jste napsali samostatnû, kespolupráci se ZdeÀkem Svûrákem?Taková spolupráce musí b˘t bájeãná vûc,jak o tom svûdãí i jiné dvojice: V & W, S& ·, Lasica -Satinsk˘ jen docelanamátkou…LS: První hry jsme napsali samostatnû zprostého dÛvodu: na první zakládající schÛzijsme si slíbili, Ïe tfii z nás - Jifií ·ebánek,Zdenûk Svûrák a já - napí‰eme kaÏd˘ jednuaktovku. A dvû první aktovky budouceloveãerním pfiedstavením. Já seposychroval dohodou, Ïe budu aÏ tfietí.Zdenûk Svûrák byl se sv˘m Aktem hotovnejdfiív. Nicménû stalo se, Ïe Jifií ·ebánek,kter˘ mûl napsat aktovku druhou, ji ne a nedokonãit, zatímco my uÏ mûli SvûrákÛv Aktdávno nazkou‰en˘, a uÏ se blíÏila doba, kdyse mûl na nás pfiijít podívat fieditel Státníhodivadelního studia Hercík, aby náseventuálnû pfiijal do svazku mal˘ch divadelv tomto studiu pÛsobících. V té tísni jsme serozhodli, Ïe místo druhé aktovky vyplnímeprogram povídáním o Járovi Cimrmanovi. Atak se nás nûkolik ãlenÛ novû se rodícídivadelní scény zavázalo, Ïe kaÏd˘ napí‰ena téma “Cimrman” pfiedná‰ku. Tím jsmevlastnû ustavili ten nበdivadelní typ: Nejdfiívsemináfi o Ïivotû a díle J. C. a pakjednoaktová hra z Mistrovi pozÛstalosti. Jábyl pozdûji se svou aktovkou hotov dfiív neÏJifií ·ebánek, a moje Vy‰etfiování ztrátytfiídní knihy mûlo stejnou strukturu. Stejnûtak vypadalo i tfietí na‰e pfiedstavení·ebánkova Domácí zabíjaãka. V té dobûale uÏ zaãaly jakési rozpory mezi Jifiím·ebánkem a mnou a Zdenûk pfii‰el snápadem na Hospodu Na M˘tince. Rozhodlijsme se, Ïe ji napí‰eme spolu. A na rozdíl odtûch v‰ech na‰ich pfiedchozích her, z nichÏani jedna nebyla zasazena do Cimrmanovydoby, Ïe tahle bude skuteãnû napsánastylem, jak˘m by ji napsal Jára Cimrman. Atím jsme naãali sérii her v duchu staréhoochotnického divadla. Akt byla souãasnáhra, v níÏ vystupoval dokonce i pfiíslu‰níkVefiejné bezpeãnosti. V ·ebánkovû Domácízabíjaãce byl domovní dÛvûrník neboHitlerÛv tajemník Borman. Moje Vy‰etfiováníztráty tfiídní knihy byla hra vlastnû nadãasová- uãitel, fieditel, inspektor, zemsk˘ ‰kolnírada… to je taková nadãasová hierarchie,ale pfiíbûh ze staré doby to vyslovenû není.Museli jsme obvykle fiíkat, Ïe je to na motivyCimrmanovy pÛvodní hry a podobnû. KdeÏtood Hospody Na M˘tince se uÏ v‰echnyna‰e kusy tváfií jako by byly pfiímo zCimrmanova pera.VC: Shledali jste, s ohledem na ãinnostDivadla JC, nûjakou podstatnûj‰í zmûnuv dÛsledku zmûny pomûrÛ v roce 1989?LS: My jsme skuteãnû mûli obavu, zda vtom novém svûtû, kter˘ se pfied námi vlistopadu 1989 otevfiel, svoboda,demokracie, jestli nedoje k odlivu divákÛ zna‰eho divadla. Za komunistÛ nám divácifiíkávali: “Vy jste svût˘lko, ostrÛvek svobody,”a podobnû… A najednou ta svobodaskuteãnû pfii‰la, a hrozilo, Ïe uÏ na‰e divadlonebude mít onu rezonanci, kterou mûlopfied listopadem. Ale kupodivu se to nestalo.Diváci nám zÛstali vûrní, ba co víc, najednouse v hledi‰ti ãím dál ãastûji objevovaly mladétváfie. Neboli nበpfiedpoklad, Ïe s námibudou stárnout na‰i pÛvodní diváci a Ïe snimi to divadlo jednou spoleãnû pohfibíme,se zatím nevyplnil. Zase musíme fiíct, Ïe jeto zázrak, kter˘ si nedovedeme vysvûtlit.VC: Mám za to, Ïe ãeské i slovensképublikum specifiku va‰eho divadlapochopilo a ocenilo, snad díky onomusmyslu pro humor, kterému se tû‰í.Shledal jste nûjak˘ rozdíl mezi reakcemi
publika doma a tady, mezi krajany,exulanty, emigranty, uprchlíky ãi jak jsmeklasifikováni?LS: To je myslím dobrá otázka. KdyÏ jsmeprvnû vyjeli hrát pro ãeskou men‰inu doVídnû, tak jsme byli velmi zvûdaví, jak nástoto publikum pfiijme. Byli jsme opûtpfiekvapeni, jak Ïivû víden‰tí âe‰i reagovali.Vysvûtlujeme si to tím, Ïe to nebylavyslovenû stará generace, generace, kteráz ãeské kultury pamatuje tak BedfiichaSmetanu, Národní divadlo a takové tyklasické vûci, Ïe to byli moderní lidé, ktefiíopustili âeskoslovensko pozdûji, a ten ná‰humor jim byl blízk˘. TakÏe my jsme doVídnû zaãali jezdit pravidelnû a vÛbec násnepfiekvapovalo, Ïe reakce vídeÀské ãeskémen‰iny je ãasto i silnûj‰í neÏ u praÏskéhopublika. A stejnou zku‰enost jsme získalitady v Kanadû. Teì spolu mluvíme je‰tûpfied vlastním pfiedstavením ve Vancouveru,ãili nemohu fiíct, jak tomu bude tady. Ale vTorontu pfied sedmi lety i teì jsem vnímalreakci naprosto inteligentního publika, kterérozumí jemnostem, chápe souvislosti a rádose smûje. Vûfiím, Ïe ve Vancouveru tonebude jiné.VC: Jsem si tím jist, neboÈ obûpfiedstavení jsou zcela vyprodána.Dovolte mi teì malou odboãku: 1. kvûtnaâR oficiálnû vstoupila do EU. Je toudálost znaãné dÛleÏitosti. Jsou ale ilidé zku‰ení a fundovaní (dovolím sijmenovat napfi. Benjamina Kurase), ktefiívstup do EU nevidí pro âR jenompozitivnû. Jak˘ je Vበnázor na tutov˘znamnou zmûnu?LS: Tak jméno Benjamin Kuras mi neníneznámé. âtu pravidelnû Lidovky a on tamdost ãasto pí‰e. Myslím si, Ïe je to ãlovûkinteligentní a Ïe umí psát. Ale pfiesto, Ïe siho váÏím, jako novináfie, tak v názorech ses ním ãasto rozcházím. Já si myslím, Ïe ná‰vstup do EU je historická událost, která vãeské kotlinû nemá od Praotce âechaobdoby. My jsme vÏdycky v Evropû platili zaotloukánka, pfies nás se hnala historie zeseveru na jih a z v˘chodu na západ, coÏjsme ãasto odnesli velice katastroficky, takÏeje zázrak, Ïe jsme tu historii vÛbec pfieÏili. Apoprvé v historii se tu mûní politické podnebí,kdy uÏ nemusíme mít o osud národa strach.Pfiem˘‰lení o tom, kolik dostane ten ãi onendotací, jestli se evropsk˘m prezidentem sníÏíváÏnost na‰eho prezidenta a jestli evropskábyrokracie bude lep‰í ãi hor‰í neÏ na‰enárodnû ãeská, to mû nechává chladn˘m.âili já to povaÏuji, a nejsem sám, i mnohov˘znamn˘ch lidí, kter˘ch si váÏím, povaÏujítento historick˘ okamÏik za zázrak. PanBenjamin Kuras je sice inteligentní novináfi,ale myslím si, Ïe historick˘ rozmûr tétoudálosti nedovede ocenit.VC: Jen mal˘ dodatek… nedalo by se tov‰e udûlat bez obrovské a drahébyrokracie, která je se vstupem do EU ajejí existencí, spojena?LS: Víte, já si netroufám posoudit míru tébyrokracie, nejsem ani politik ani státník,ani ekonom ani odborník na administrativu.Ale já v‰echny tyhle vûci, Ïe tam budebyrokracie, Ïe to bude nûco stát, Ïe nûcopÛjde sloÏitûji, to v‰echno povaÏuji zavedlej‰í. To se nedá s obrovsk˘mhistorick˘m v˘znamem té události mûfiit.VC: Pane Smoljaku, jsem si jist, Ïe JáraCimrman by s nad‰ením konstatoval, Ïejeho genialita byla nejen pochopena, ale inadále je oceÀována a pfiipomínána takskvûl˘mi badateli o jeho díle jak˘mi jste vya pan Svûrák a ãlenové ÎiÏkovskéhodivadla, jeÏ nese Mistrovo jméno. Pfieji váma va‰í paní Alici jménem ãlenÛ Divadla Zarohem a divadelní vefiejnosti ve Vancouverupfiíjemn˘ zbytek pobytu v Kanadû a ‰Èastn˘návrat do krásného mûsta… Ïe je fieã oPraze, nemusím dodávat.Já bych chtûl závûrem podûkovat za ten
velk˘ záÏitek svého setkání s va‰ím krásn˘mmûstem. Vancouver byl pro mûcestovatelskou premiérou. A ta se vydafiila.V Divadle Za rohem jsme na‰li pfiátele, ktefiínበpobyt tady promûnili v pohodu, nakterou budeme dlouho vzpomínat. A my sejenom tû‰íme, Ïe pfiijedete do Prahy a myvám budeme sto aspoÀ trochu oplatit, cojste tady udûlali pro nás.Doufám, Ïe pfiijedeme a dûkuji vám zarozhovor.S Ladislavem Smoljakem rozmlouval6. kvûtna 2004 Vladimír CíchaPoznámka:Obû pfiedstavení, která následovala, bylazcela vyprodána a pfiijata se stejn˘mnad‰ením jako je tomu v ÎiÏkovském divadleJ. Cimrmana v Praze.
***
6 satellite 1-416 May 20, 2004Entertainment
Z knihy KULTURNÍ ·OK ANEB SETKÁNÍ T¤ETÍHO DRUHU.Oti‰tûno s vûdomím autora a Lidov˘ch novin
Petr ChudoÏilov: Uãitel s autoritou
Kanadská mozaikaPût projektÛ obdrÏelo grant
z v˘tûÏkuBûhu Terryho Foxe 2003
V úter˘ 4. kvûtna se v praÏském sídleâeské obce sokolské konala tiskovákonference u pfiíleÏitosti zahájení 12. roãníkuBûhÛ Terryho Foxe v âeské republice,kter˘ jiÏ tradiãnû zaãal 22. a 24. dubna vJevíãku a Plzni. Letos se k poslednímudubnu zaregistrovalo 202 bûhÛ, které budouprobíhat do 7. listopadu, kdy se vDfievohosticích na Moravû bude konatzávûreãn˘ bûh. JiÏ pát˘m rokem poãet
pofiádan˘ch bûhÛ v âeské republicepfievy‰uje dvoustovku, coÏ lze chápat jakoprojev stability a zakofienûní akce v ãesk˘chpodmínkách. Loni se bûhem 216 konan˘chBûhÛ Terryho Foxe podafiilo vybrat ãástku2 144 000 Kã, která byla pod odborn˘mdohledem âeské onkologické spoleãnostiJ. E. Purkynû rozdûlena na konkrétnív˘zkumné projekt
***Ypsilonka hostí indiánsk˘
souborV praÏském Studiu Ypsilon vystoupilindiánsk˘ divadelní soubor De-ba-jeh-mu-jig s inscenací ·pr˘mafiÛv pfiíbûh námûtovû
ãerpající z mytologie OjibwayÛ a SiouxÛ.Soubor pocházející z ostrova Manitoulin naseveru Ontaria se také zúãastní ãesko-kanadského divadelního projektu Praha -Toronto, jenÏ letos nese název M˘ty, kterénás spojují. Podstatou projektu Praha -Toronto, kter˘ se koná jiÏ potfietí, je spoleãnévytváfiení divadelního díla na dané téma spomocí metody fiízené t˘mové improvizace.Projektu se zúãastní studenti University ofToronto ve Scarborough, ãlenovéindiánského souboru De-ba-jeh-mu-jig astudenti divadelní fakulty AMU v Praze.Nad iniciativou Praha - Toronto letos pfievzalzá‰titu ministr kultury âeské republiky Pavel
Dostál a ministrynû kulturního dûdictvíKanady Hélene Chalifour Scherrer.Premiéra spoleãné ãesko-kanadskéinscenace M˘ty, které nás spojují se konalav pondûlí 10. kvûtna v 19.30 opût ve StudiuYpsilon. Pfiedstavení pak bylo nûkolikrátreprízováno jak v Praze (v rámci festivaluZlomvaz) tak v Naivním divadle v Liberci.
Kanadské velvyslanectví v Praze***
Divadelní mostToronto-Praha
V pofiadí jiÏ tfietí spolupráce mezi StudiemYpsilon z Prahy, ve kterém úãinkujístudenti z Katedry alternativního divadlaDivadelní akademie múzick˘ch umûni(DAMU), studenti z divadelního programuUniversity of Toronto ve Scarborough aherci z domorodé divadelní skupiny De-ba-jeh-mu-jig, ktefií Ïijí a pracují naManitoulin Island na pobfieÏí jezera Hurón.Právû se vrátili z velice úspû‰néhoãtrnáctidenního pobytu v Praze, kde hrálispoleãnû pfiedstavení M˘ty, které násspojují - Myths That Unite Us v divadleStudia Ypsilon a také v Naivním divadlev Liberci. Na‰i indián‰tí kolegové hráli vPraze pfiedstavení A Trickster Tale(·pr˘mafiÛv pfiíbûh), taktéÏ v Ypsilonce.Pfiedstavení v Torontu se konají v nedûli30. kvûtna, MYTHS THAT UNITE US -ve 20 hodin v Leigha Lee Browne Theatrena University of Toronto ve Scarborough.V pondûlí 31. kvûtna, MYTHS THATUNITE US - ve 20 hodin v Leigha LeeBrowne Theatre na University of Torontove Scarborough. V úter˘ 1. ãervna,MYTHS THAT UNITE US - ve 20 hodinveãer v Robert Gill Theatre, 214 CollegeStreet, Toronto. Tfietí poschodí. Divadloje na rohu College St. a St.George, vchodz ulice St. George. Toto pfiedstavení jevûnováno Josefu âermákovi a Josefu·kvoreckému k jejich osmdesátinám. Vestfiedu 2. ãervna divadelní skupina De-ba-jeh-mu-jig hraje svoje pfiedstaveni ATRICKSTER TALE, které napsalindiánsk˘ dramatik Tomson Highway, vLeigha Lee Browne Theatre na Universityof Toronto ve Scarborough, ve 20 hodinveãer. Ve ãtvrtek 3. ãervna hraje StudioYpsilon svoje pfiedstavení FRANZ K. JEZ PRAHY od Jana Schmida a JanaKoláfie. Hudba Jan JiráÀ. V Leigha LeeBrowne Theatre na University of Torontove Scarborough, ve 20 hodin. Ve stfiedu9. ãervna, MYTHS THAT UNITE US, vdivadle Moyse Hall, na McGill Universityv Montrealu v 19:30 veãer.V‰echna pfiedstavení jsou zdarma, alerezervace je nutná, vzhledem komezenému poãtu míst. Pro rezervacevolejte 416/287-7007. Pokud se vám ozvezáznamník, zanechte zprávu na kterépfiedstavení chcete pfiijít a kolik lístkÛpotfiebujete. Zavoláme vám zpátky spotvrzením. Potvrzené lístky budou nava‰e jméno u pokladny v pfiíslu‰n˘chdivadlech. University of Toronto veScarborough je na 1265 Military Trail.Roh Ellsmere a Military Trail. Z Hwy 401v˘jezd Morningside. Na konci rampyzatoãte doprava, jeìte po Morningside kprvním svûtlÛm, zatoãte doleva a zadal‰ími svûtly uvidíte univerzitu.
***
Dva mladí lidé z âR hledajískromné ubytování na pár t˘dnÛ
od poloviny ãervna. RovnûÏ hledajíkrátkodobou práci. Povolení kpráci v Kanadû mají. Prosímvolejte âSSK: 416/925-2241.
1414-11
May 20, 2004 7 satellite 1-416Entertainment
416-504-5787416-504-5787416-504-5787416-504-5787416-504-5787638 QUEEN ST. W.638 QUEEN ST. W.638 QUEEN ST. W.638 QUEEN ST. W.638 QUEEN ST. W.
Halu‰ky s bryndzou a kyslou kapustouÚdené varené kolienkoSlovenská kapustnica
Fazulová s úden˘m mäsomZemiakové placky
PalacinkyOvocné knedlíky
V piatok a v sobotu k dostaniuhalu‰ky a údené kolienko s horãicou
V nedeºupeãená kaãica, ãervená kapusta, knedle.
MoÏnosÈ odberu jedál so sebou (take-out)
Volajte EVU: 416/766-4421
Slovenské pivoZLAT¯ BAÎANT
je opût k dostání v Liquor Stores
JestliÏe ho nemají v místním obchodû, poÏadujte od manaÏéra produkt, kter˘ má ãíslo 536789
Na okrajZa Markétou ·tarkovou
V sobotu 24. dubna byla v Kitchenerupohfibena pravdûpodobnû nejstar‰í ãlenkana‰í krajanské obce. Markéta ·tarková senarodila v listopadu 1906 v Gelnici naSlovensku. Gelnica byla rodi‰tûm i jejíhomanÏela, Karola. Jejich manÏelství a jejichpozdûj‰í Ïivot v Kanadû patfií mezi svûtléstránky historie krajanského Ïivota.Mladí manÏelé se odstûhovali do Zlína, kdeKarol na‰el zamûstnání v BaÈov˘chzávodech. Byli ve skupinû nûkolika setBaÈovcÛ, ktefií na jafie v r. 1939 pfiijeli doKanady a pomáhali budovat kanadsk˘ Zlín,Batawu. V r. 1942 se ·tarkovi pfiestûhovalido Kitcheneru, kde Karol s Franti‰kemJaneãkem zaloÏil velmi úspû‰nou realitníkanceláfi.Nejvût‰í pfiínos Markéty a Karola byl vevlastenecké práci pro âeskoslovensko akrajanské spolky. ·tarkovi se rychle zapojilido krajansk˘ch organizací, Sokola,âeskoslovenského národního sdruÏení vKanadû a baptistického kostela i dotorontského Masarykova ústavu.Karol ·tark byl âechoslovákem tûlem idu‰í a stejnû hrd˘ byl na svÛj slovensk˘pÛvod. Pracoval zvlá‰È pilnû vâeskoslovenském národním sdruÏení, létazastával funkci pfiedsedy kitchenerskéodboãky a nûkolik údobí i funkci pfiedsedyústfiedí. Markéta byla vÏdycky vedle nûho.Elegantní, usmûvavá, mile pfiímá, dobfiereprezentovala svého manÏela i krajanskéorganizace, jimÏ oba tolik dali.Îili a pracovali v dobû, kdy âeskoslovenskobylo ãasto stfiedem svûtového zájmu: druhásvûtová válka a tfii roky po jejím skonãeníkomunistick˘ puã. Kanada nezÛstávalapozadu. A tak na fotografiích z oné dobyvidíme ·tarkovy - ãasto s Karlem Buzkemãi Gustavem Pfiístupou - s kanadsk˘mipolitick˘mi vÛdci, federálními i provinãními.Od smrti Karola uplynula uÏ pûkná fiádkalet. Nyní za ním ode‰la Markéta. S ní kusna‰í hrdé ãeskoslovenské historie vKanadû. Rozlouãil se s ní starostaKanadského Sokola Jifií Kofiistka, kter˘ ji sesvojí Ïenou a dal‰ími pfiáteli nav‰tûvoval vjejích posledních letech.
***
Kouzelná kníÏka VladûnyKrykorkové a syna Iana.
V Torontu (vlastnû v Markhamu) právû vy‰lakníÏka, která autorÛm i na‰í krajanskévefiejnosti dûlá ãest. Jmenuje se Silver Moon(Stfiíbrn˘ mûsíc). Je to kníÏka o tfiechDvofiákov˘ch operách (Rusalka, Král a uhlífi aâert a Káãa) s elegantní esejí Josefa·kvoreckého, autora - vedle dlouhé fiady jin˘chknih - románu Dvofiák in Love.Text napsal Ian Krykorka a ilustrace vytvofiilajeho matka, Vladûna. IanÛv text, nûkdypoetickou fieãí a jindy jazykem pohádek,vypráví pfiíbûhy Dvofiákov˘ch oper. Nûkolikavûtami dovede vyhmátnout jádro pfiíbûhu apfiipravit pÛdu pro ilustrace své matky. A jakéto jsou ilustrace! Toto ov‰em není první kníÏkailustrovaná Vladûnou Krykorkovou a mnohébyly vyznamenány. Ale tato kníÏka se jí zvlá‰Èpodafiila. Její ilustrace v Stfiíbrném mûsíci jsoutak krásné, Ïe je obtíÏné vybrat jednu nebodvû jako mimofiádnû zdafiilé. Nejdfiív jsem sezamiloval do jejích ilustrací Rusalky. Ale jakjsem kníÏkou procházel, nacházel jsem novéoblíbence, královsky ladûné v Králi a uhlífii arozpustilé v âertovi a Káãe. Prostû kníÏka,která vás okouzlí. Mne okouzlila.KníÏku moÏno objednat v Literacy Pragensis,303 Queenston St., St. Catharines, Ont. L2P2X5
***
Jan Matûjoviã - 75Jan Matûjoviã se narodil 22. dubna 1929. DoKanady pfii‰el (vlastnû pfiiplul) spolu s dal‰ími113 ãeskoslovensk˘mi uprchlíky na lodiU.S.A.T. LeRoy Eltinge, která zakotvila vHalifaxu 23. dubna 1949, den po jeho
dvacát˘ch narozeninách. Usadil se v Torontu,kde zaãal svoji kariéru v roce 1951. Zaãátkem‰edesát˘ch let pfievzal starou kanadskou firmuDrummond Metal Products Ltd. a pfietvofiil jina jeden z nejúspû‰nûj‰ích podnikÛ svéhodruhu v Kanadû. Jeho spoleãnost, kterounyní vedou jeho synové, je nejvût‰ímdovozcem dvefií a jin˘ch stavebních artiklÛ.Jan Matûjoviã rovnûÏ hraje v˘znamnou roli vkrajanském Ïivotû, hlavnû ve farnosti sv.Václava. Mezi jeho dluÏníky patfií i jinéorganizace, vãetnû âeského a SlovenskéhosdruÏení v Kanadû a Torontská univerzita.Jedno z m˘ch nejmilej‰ích setkání s ním seudálo pfied nûkolika léty ve vchodu dotorontské nemocnice sv. Josefa. Srazili jsmese ve dvefiích. Já strkal vozík s pacientkou donemocnice a Jan Matûjoviã tlaãil vozík spacientkou opaãn˘m smûrem.
***
Pût rokÛ organizacetorontsk˘ch seniorÛ
Klub torontsk˘ch seniorÛ letos dovr‰il pûtrokÛ uÏiteãného Ïivota. Vznikl z podnûtu JifiíhoRohna, hezkou fiádku let schÛzky a programyorganizoval Franti‰ek Klime‰ a po jehoonemocnûní se funkce ujal Jan Waldauf. Mezileto‰ními programy jsme mûli pfiíleÏitost siposlechnout pfiedná‰ku Ing. Vladimíra Kavanao létání balónem, v nûmÏ drÏí nûkolikkanadsk˘ch rekordÛ. Pfiedná‰ka bylaobohacena zábûry z jeho letÛ nad Alpami. Zpfiede‰l˘ch programÛ zaujala znamenitápfiedná‰ka rev. Ladislava Kozáka o islámu,televizní záznam o náv‰tûvû Václava Havla vTorontu v roce 1990 a vyprávûní Dá‰i aVladimíra Rydlov˘ch o jejich cestách, vãetnûNového Zélandu, doprovázené filmov˘mzáznamem.
Josef âermák***
Z âSSKVedení âeského a Slovenského sdruÏenív Kanadû zaslalo soustrastn˘ dopis paníSharpové pfii pfiíleÏitosti smrti jejíhomanÏela Mitchella Sharpa. Pan Sharpjako ministr Trudeauovy vlády se zaslouÏilv roce 1968, Ïe do Kanady mohla posrpnu 1968 emigrovat fiada âechÛ aSlovákÛ.Paní Sharpová v dopise z 26. dubna2004 zaslaném tajemnici sdruÏeníRadmile Locherové za tento dopispodûkovala.
rl***
Kulturní zpravodajstvíâeské filmy ocenûny
v HoustonuHouston/Praha-mzv/ãtk-Filmy Nevûrné hryMichaely Pavlátové a Jedna ruka netleskáDavida Ondfiíãka byly koncem dubnaocenûny na mezinárodním filmovémfestivalu WorldFest v Houstonu ve státûTexas. V kategorii hran˘ch zahraniãníchfilmÛ získaly Nevûrné hry jednu ze tfiízvlá‰tních cen poroty, spolu s maìarsk˘msnímkem a filmem izraelského reÏiséra.Stfiíbrnou cenu pak získal OndfiíãkÛv filmJedna ruka netleská. Do leto‰ního 37.roãníku se pfiihlásilo více neÏ 800 snímkÛ zcelého svûta, které soutûÏily ve 12kategoriích. WorldFest Houston byl zaloÏenv roce 1961 a po San Francisku a NewYorku se stal tfietím nejvût‰ím soutûÏnímmezinárodním filmov˘m festivalem vseverní Americe.
***
8 satellite 1-416 May 20, 2004Entertainment
VIDEO EL CANADA583 William Street, London, Ont. N6B 3E8
Knihy na objednávku mÛÏete také hledat na: http://www.iz.cz/ nebo na http://knihy.cz/ >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
Milo‰ Forman byl ãestn˘mhostem na festivalu v Cannes
PafiíÏ-mzv/ãtk-âesk˘ reÏisér Milo‰ Formanbyl ãestn˘m hostem dne Evropy, kter˘ 18.kvûtna zorganizoval Mezinárodní filmov˘festival v jihofrancouzském Cannes aEvropská unie a kter˘ má podpofiit rozvojevropského filmu. Stejnû jako 25 ministrÛkultury ãlensk˘ch zemí unie vystoupí poznámém schodi‰ti festivalového paláce azúãastní se projekce evropského filmu.Ministfii kultury se budou podílet i na debatûna téma “Stát se filmafiem v Evropû” spolus Formanem a dal‰ími filmafii.
***ManÏelé ·vankmajerovi
vystavovali v PlzniPlzeÀ-mzv/ãtk-PrÛfiez svojí tvorbou pfiedstaviliv plzeÀské mûstské galerii surrealistick˘v˘tvarník, scénárista a reÏisér Jan ·vankmajera jeho manÏelka Eva. Nadzemní i podzemní
prostory galerie zaplavily obrazy, koláÏe,kresby, loutky, keramika, rekvizity z filmÛ adal‰í artefakty. V Plzni vystavovali manÏelépoprvé. Rozsáhlá expozice, v níÏ byloshromáÏdûno na 240 umûleck˘ch dûl,zahrnuje díla, která vznikala od 60. letminulého století aÏ do souãasnosti.
***
Ostravskému písniãkáfiiJ. Nohavicovi aplaudovalo
var‰avské divadloVar‰ava-mzv/ãtk-Pfieplnûné var‰avskédivadlo Roma aplaudovalo ãeskému písniãkáfiiJaromíru Nohavicovi. Do Polska Nohavicazavítal na nûkolikadenní turné. Dal‰í koncertho ãeká v Krakovû a ve Vratislavi zahraje naprestiÏním festivalu autorské písnû. VeVar‰avû zahrál hlavnû skladby z desky Divnéstoletí, ale publikum nad‰enû tleskalo i jehopísniãkám z posledního alba Babylón. KhostÛm koncertu se Nohavica snaÏilpromlouvat polsky, své texty ale zpíval ãesky.
***
Zaãalo to Mezinárodním festivalem PraÏské jaro 2002Tehdy jsem prostfiednictvím profesora univerzity v Torontu Lubomíra DoleÏela získalakontakt na klavíristu Antonína Kubálka (od roku 1968 Ïije v Torontu), kter˘ byl pozván kúãinkování na prestiÏním hudebním festivalu PraÏské jaro.. Nevûfiila jsem, Ïe tentov˘znamn˘ pianista bude mít zájem spolupracovat s malinkou agenturou, která sídlí naseveru Moravy. Opak byl pravdou. Po nûkolikamûsíãní korespondenci pfiijel AntonínKubálek do Jeseníku, aby zde nejen vystoupil s klavírním recitálem, ale také vyprávûl osvém Ïivotû spisovateli Tomá‰i Knoppovi, kter˘ právû pfiipravoval texty pro svou novouknihu Dûti neklidné Evropy. JiÏ tehdy zrála my‰lenka klavírních kurzÛ, které by nesly jméno tohoto v˘znamného
klavíristy ãeského pÛvodu. Nápad je jedna vûc a realizace otázkou nûkolikamûsíãní ãije‰tû del‰í pfiípravy. VraÈme se v‰ak k PraÏskému jaru 2002. Antonín Kubálek zazáfiil v Rudolfínu a za skvûl˘
v˘kon, ale také za propagaci ãeské hudby v zahraniãí získal od âeské hudební rady cenu,kterou si pfiijel pfievzít v listopadu téhoÏ roku. Tehdy jiÏ byla pfiipravena k vydání zmínûnákniha Tomá‰e Knoppa. Jak to v‰ak mnohdy b˘vá, chybûly peníze . A tehdy nabídlpomocnou ruku Antonín Kubálek a to v podobû benefiãního koncertu. Taková nabídkase neodmítá, i kdyÏ bylo jasné, Ïe v˘tûÏek nemÛÏe pokr˘t náklady tiskárny. Nové setkání s tímto charismatick˘m muÏem rozhodlo definitivnû o uspofiádání kurzÛ
na Jesenicku. Místem konání prvního roãníku mezinárodních klavírních kurzÛ AntonínaKubálka se tedy v ãervenci 2003 staly Zlaté Hory. V rodi‰ti matky Franze Schuberta, kdeJanáãek dokonãil svou operu ·árku a léãil se vûhlasn˘ spisovatel Franz Kafka, se zrodilanová my‰lenka a to prezentovat v rámci turné Antonína Kubálka jednoho z úãastníkÛ,kter˘ zaujme sv˘m pianistick˘m umûním.Tím prvním je David Schmied, jenÏ pochází ze Zlína. Mlad˘, talentovan˘ klavírista se
narodil pfied dvaceti lety. Prvními muzikantsk˘mi krÛãky ho provázela uãitelka Základníumûlecké ‰koly ve Zlínû Eva Hanaãíková. Po úspû‰ném sloÏení absolventsk˘ch zkou‰ekna brnûnské konzervatofii se mu otvírá klavírní svût prostfiednictvím prof. RenatyBialasové, která ho úspû‰nû dovedla aÏ k absolutoriu. Nedávno mûli moÏnost milovníciváÏné hudby sly‰et v Brnû jeho excelentní v˘kon pfii interpretaci koncertu Edvarda Griegapro klavír a orchestr. Shodou okolností s tímto dílem absolvoval pfied mnoha lety takéMistr Antonín Kubálek, ov‰em s tím rozdílem, Ïe ho doprovázel Symfonick˘ orchestrâeskoslovenského rozhlasu. David se musel spokojit se Symfonick˘m orchestrembrnûnské konzervatofie. A je‰tû nûco - David si zahrál ãást koncertu s Mistrem Kubálkemna závûreãném koncertu Mezinárodních klavírních kurzÛ v loÀském roce. PrognózaAntonína Kubálka pro Davida Schmieda byla víc neÏ uspokojivá.Mlad˘ pianista má velké plány, nejprve to bude studium na Janáãkovû akademii
múzick˘ch umûní. Rád by také studoval na hudební ‰kole Glenna Goulda v Torontu, kdevyuãuje právû Mistr Kubálek. Pfiijímacích pohovorÛ se neobává. Dost podstatnoupfiekáÏkou budou nejspí‰ finanãní prostfiedky.Ve ãtvrtek 3. ãervna si poslechneme v podání Davida Schmieda Sonátu 1.X.1905 Leo‰e
Janáãka. Shodou okolností si David vybral dílo skladatele, kter˘ pob˘val ve Zlat˘chHorách, kde se zrodila my‰lenka prezentace mlad˘ch pianistÛ po boku svûtovûuznávaného klavíristy Antonína Kubálka. Aby tato my‰lenka mohla pokraãovat, musí Ïíttaké Mezinárodní klavírní kurzy Antonína Kubálka. Proto vyuÏiji této moÏnosti aprostfiednictvím Vás náv‰tûvníkÛ Mezinárodního festivalu pro dûti a mládeÏ avizuji, Ïestále se mohou zájemci o v˘uku pod vedením Mistra Antonína Kubálka a prof. ZdeÀkaHnáta pfiihlásit. Informace najdou na www.kubalekpiancourses.com. (gr)
AnketaOtázka pro ãíslo 10: Zmûnilo se pro Vásnûco vstupem âR a Slovenska do EU?Radovan Holub, publicista, ·piãák:Vstup do EU je zásadní vûc. Západ násbude brát víc váÏnû. A my Západ. Procesintegrace bude bolestn˘ a budeme semuset hodnû snaÏit. Budeme se víc cítitEvropany. Jde o princip jednoho hfii‰tû. Aten je moc dÛleÏit˘ vsituaci, kdy se nûkdo jin˘ snaÏí, abyexistovalo na svûtû jen jedno velké hfii‰tûmimo Evropu.Petr Krejãí, politick˘ poradce, Praha:
Zatím nejvût‰í zmûnou je, Ïe mi nedávajírazítko do pasu, jedu-li do ãlenské zemûEU. Jinak vnímám mírn˘ pohyb cennahoru i dolÛ a pozoruji vût‰í kuráÏministersk˘ch úfiedníkÛ, ktefií pilnû sepisujídal‰í regulativy, aby nás ochránili (aomezili na‰i stále se zuÏující svobodu).Otázka pro ãíslo 11: Kdo bude mistremEvropy ve fotbale? Tentokrát je dostãasu a proto mÛÏete odpovûdi poslat e-mailem na adresu [email protected] nebo faxem na ãíslo416/530-0069 mezimûstsky na ãíslo 1-877-333-6371.
Kellerova lahÛdka: Konec ekologie v âechachJsou lidé, ktefií se dommnívají, Ïe ekologicképroblémy jsou problémy pfiírody a Ïe smyslemekologick˘ch hnutí je chránit Ïáby, pulce ajinou nepraktickou havûÈ, zhotovovat krmítkaa sbírat v lese po turistech odhozené papírky.To je naprost˘ omyl. Ekologické problémyjsou problémy spoleãnosti, která sv˘mnaprosto hladk˘m fungováním systematickyrozbíjí a niãí krajinu, ohroÏuje pfieÏití velkéãásti Ïivoãi‰n˘ch druhÛ a vyvolává radikálnízmûny klimatu. Smysl ekologick˘ch hnutí jedvojí: jednak jsou ukazatelem toho, nakoliksi lidé uvûdomují ‰ir‰í souvislosti svéhopob˘vání na této zemi, jednak jsou v˘razemvíry v to, Ïe obyãejn˘ obãan má chuÈ a taképrostfiedky zmûnit pomûry, které ho po‰kozujía které budou po‰kozovat i jeho potomky.Nedávno jsme se z televize dozvûdûli, Ïeministr Ïivotního prostfiedí dostal za úkolprovést dÛkladnou inventuru a nahlásit, vekter˘ch ohledech se u nás pfiíroda hájí pfiíli‰dÛkladnû, více, neÏ pfiedpisují evropskésmûrnice. Bylo by pfiíli‰n˘m pfiepychemEvropu nûjak pfievy‰ovat, prozradil ministrprÛmyslu, neboÈ tam je pfiíroda o‰etfiena zceladostateãnû. Ve stejn˘ch televizních zpráváchzaznûlo, Ïe vyspûl˘m zemím Evropy akutnûhrozí zánik více neÏ tfietiny volnû ÏijícíchÏivoãi‰n˘ch druhÛ. Tuto zprávu ministrprÛmyslu nijak nekomentoval. MoÏná ji aninezaregistroval. RovnûÏ nedávno odhlasovalSenát novelu zákona o nakládání s genetickymodifikovan˘mi organismy. Senátofii omeziliprávo obãansk˘ch sdruÏení úãastnit se v tétovûci správních fiízení a dokonce v˘raznûomezili právo vefiejnosti na informace v tétotak citlivé oblasti. Dostupnost informací jezákladní podmínkou svobodnéhorozhodování a svobodné rozhodováníinformovan˘ch obãanÛ je základemdemokracie. Hezky a aÏ k slzám dojemnû otom dokáÏou mluvit mnozí politici a pfiedsedaSenátu zvlá‰tû. Jak jsme tedy na tom s ekologiív âechách? Promûna hrozeb a rizik Pfiedlistopadem 1989 se u nás drancovaly pfiírodnízdroje a zvlá‰tû v severních âechách, kdeneexistovaly limity tûÏby hnûdého uhlí, bylasituace pfiímo hrozivá. D˘m z továrníchkomínÛ ohroÏoval zdraví populace. Vedenízemû podporované silnou energetickou lobbypfiitom trvalo na nesmyslném rÛstu v˘robyelektfiiny za kaÏdou cenu. V‰e, co se dûlo,dûlo se pfiece pro zv˘‰ení Ïivotní úrovnû lidu.ReÏimní poslanci pfiitom necítili potfiebu dávatlidu informace o rizicích pro jejich zdraví anio jin˘ch ekologicky v˘znamn˘chskuteãnostech. Nesmûlé ekologické hnutímûlo tehdy podporu vefiejnosti, která se cítilaohroÏena na svém zdraví a snila o zdravûj‰ímovzdu‰í nejen v severních âechách. Polistopadu 1989 ekologické problémynezmizely, dokonce se ani nezmen‰ily. Jenponûkud zmûnily svoji podobu. ProblémemuÏ není ãoudící tovární komín a zaprá‰enénákladní auto, ale úhledn˘ hangársupermarketu a nabl˘skaná auta osobní.Euforii v˘roby nahradila euforie spotfieby. Jenás stále ménû, a pfiitom potfiebujeme stálevíce místa. âím dál více dálnic pro kamióny,které krmí supermarkety zboÏím, ãím dálvíce plochy pro skládky, do kter˘ch nakonecpfieteãou vûci z regálÛ velkoobchodÛ. A takjsme se koneãnû doãkali. Oã ménû se koufií ztovárních komínÛ, o to vydatnûji ãoudíspalovny odpadÛ. Továrny na okrajích mûstuÏ nechrlí tolik síry jako dfiíve, auta uprostfiedmûst vypou‰tûjí o to více oxidÛ dusíku. Zaãínáse mluvit o tom, Ïe pokud má v‰e fungovatnaprosto hladce, bude tfieba ponûkud sníÏitrozsah ochrany pfiírody, zru‰it limity na tûÏbuhnûdého uhlí, hlavnû zaãít vyrábût mnohemvíce energie a pfiestat zatûÏovat obãany
informacemi o nûkter˘ch aspektech Ïivotníhoprostfiedí. Ekologiãtí aktivisté, ktefií proti tomuprotestují, jsou vnímáni jako poslednípfiekáÏka prosperity, které jsme se po ãtyfiicetiletech tuhého odfiíkání uÏ skoro doãkali. Pfiedlistopadem pr˘ ekologiãtí aktivisté ‰kodililidu. Dnes jsou na tom je‰tû hÛfi - ‰kodí jejichblahu. Ti, ktefií blokovali Temelín, bránilizáchranû severních âech, protoÏeznemoÏÀovali rychlé odstavení uheln˘chelektráren a sníÏení rozsahu tûÏby. Ti, kdostojí v cestû rychlej‰í v˘stavbû dálnic aprotestují proti necitlivému vedení obchvatÛ,nesou vinu za to, Ïe obyvatelé mûst musejíd˘chat více zplodin, neÏ je zdrávo. Ti, kdoprotestují proti bezohlednému rozvojipodnikání ve zvlá‰tû cenn˘ch krajinn˘choblastech, nechtûjí pracujícím lidem, adokonce ani rentiérÛm dopfiát klidné sportovnívyÏití ve zdravém prostfiedí. Je to tak trochupodobné, jako kdyÏ si listujete barevn˘matlasem, kter˘ na‰im ‰kolákÛm pfiibliÏujestavbu lidského tûla a fungování krevníhoobûhu. Pro vût‰í názornost jsou tam tepnyznázornûny jako dálnice, po nichÏ náklaìákypfiepravují na sv˘ch korbách ãervené a bílékrvinky. Bystr˘ prvÀáãek zcela logickyusoudí, Ïe pokud by náklaìáky pfiestaly vedne v noci po dálnicích pádit, ãlovûk by se vmalé chvilce jistojistû udusil.¤eãi o obãanské spoleãnosti se staly mocn˘mzaklínadlem na‰í doby. âím matnûj‰í je tentotermín, tím je oblíbenûj‰í. O obãanskéspoleãnosti se uÏ pí‰ou diplomové práce, bai práce docentské, takÏe by nikoho nenapadlo,Ïe ta vûc tfieba ani neexistuje, anebo Ïe vypadáúplnû jinak, neÏ se fiíká. O obãanskéspoleãnosti se pfiece dûlají v˘stavky a besedypfiímo v budovû Senátu. Pfiesnû v téÏe budovû,kde se novelizacemi zákonÛ odebírá obãanÛmprávo na informace o vûcech, s nimiÏ bynemuseli souhlasit. To, co naz˘vámeobãanskou spoleãností, má dnes dvû zcelarozdílné podoby. Na jedné stranû to jsou taktrochu po‰etilí mladí lidé, ktefií ve dne v nocisepisují v zapadl˘ch kumbálech v‰emoÏnéÏádosti o granty a podporu, aby jejichskupinka vydrÏela je‰tû dal‰í sezónu.Devadesát procent svého pracovního ivolného ãasu tráví takzvan˘m “fund-raisingem” (ãesky shánûním penûz),pronásledováni obavou, Ïe uÏ pfií‰tí mûsícnebudou mít ani na zaplacení nájmu za onenzapadl˘ kumbál. Pfii protestních akcích sescházejí v poãtu sotva vût‰ím neÏ malém, abyna chvíli postáli se sv˘mi vetch˘mitransparenty v blízkosti uspûchan˘ch politikÛa znudûn˘ch policistÛ. Pokud snad ‰lo vsametové revoluci nejen o vût‰í supermarkety,ale i o vût‰í svobodu projevu, tyto hlouãkypodivínÛ, kter˘m se slu‰n˘ mû‰Èan oklikouvyhne, jsou jejím plodem. Obãanskáspoleãnost v‰ak má stále více také svoudruhou, mnohem ‰ir‰í, kulatûj‰í, vlivnûj‰í asebevûdomûj‰í tváfi. Zatímco ekologiãtíaktivisté provozují obãanskou spoleãnost takjaksi na kolenû, prakticky zadarmo a ve svémvolném ãase, stalo se módou vyuÏít maskuobãanské spoleãnosti mnohem zajímavûj‰íma hlavnû mnohem lukrativnûj‰ím zpÛsobem.Tato nová móda vyuÏívá mezer v liberálnímpojetí lidské povahy. Liberálové z nûjakéhodÛvodu vûfií, Ïe pokud ãlovûk získá svobodu,vyuÏije ji vÏdy pro u‰lechtilou vûc a v posledníinstanci dokonce pro dobro v‰ech. Liberálovénemohou ani pfiipustit, Ïe ãlovûk mÛÏe svésvobody vyuÏít k jednání, které po‰kozujedruhé a tfieba i jeho samotného. Pro liberála jevelk˘m ofií‰kem napfiíklad narkoman, kter˘své svobody vyuÏívá k sebedestrukci.Radostné osvícenské my‰lení nûco takovéhovÛbec nepfiipou‰tí. Mohlo by to zpochybnit
hodnotu svobody, a co je hor‰í - mohlo by topodkopat víru v automatickou blahodárnostsvobody podnikání. Pro obãanskouspoleãnost plyne z liberální víry zcelajednoznaãn˘ závûr. V‰e, co ãiní obãanskáspoleãnost, je jiÏ z definice správné,chvályhodné a u‰lechtilé. Pokud by naopakangaÏovaní obãané konali nûco, co liberálÛmv mocensk˘ch pozicích vadí, budou takovílidé z obãanské spoleãnosti vyobcováni.Nepohodlní ekologiãtí aktivisté jsou z ní unás vyluãováni pomocí nálepky extremismu.Tím, Ïe je ekolog úfiednû prohlá‰en zaextremistu (autor tûchto fiádkÛ je dokoncepéãí plzeÀského soudu soudnû uznan˘mekoteroristou), ztrácí nárok poãítat se doslu‰né, pozitivní, státotvorné obãanskéspoleãnosti. Tak se prostor v obãanskéspoleãnosti uvolÀuje pro ty, ktefií ho dokáÏoukomerãnû lépe vyuÏít. Je zajímavé proãítat siseznamy ãlenÛ obãansk˘ch sdruÏení, jeÏ bylazaloÏena na podporu stavby rÛzn˘ch dálnic vâechách a na Moravû. Je je‰tû zajímavûj‰íporovnávat tyto seznamy se seznamy firem,jeÏ se ucházejí o zakázky pfii v˘stavbûdotãen˘ch dálniãních úsekÛ. Tato rafinovanámóda pfii‰la ze Spojen˘ch státÛ, kdedfievorubci zakládají obãanské iniciativypropagující m˘cení lesÛ v chránûn˘choblastech a angaÏovaní kufiáci podporovanífinanãnû v˘robci cigaret se sdruÏují proti
omezování svobody koufiení ve vefiejn˘chmístnostech. ProtoÏe tito obãan‰tí aktivisténemusejí v zapadl˘ch kumbálech smolit svéÏádosti o grant a Ïádn˘ soud se neodváÏíobvinit je z nûãeho nekalého, poslouÏili téÏ unás jako mocná inspirace. Zatímco ekologickéhnutí je v útlumu a neví dne ani hodiny, kdybude obvinûno z dal‰ích ohavn˘chekoteroristick˘ch zámûrÛ, nová tváfi obãanskéspoleãnosti jenom kvete, byÈ se o ní v SenátuÏádné semináfie nepofiádají. KdyÏ se ministrÏivotního prostfiedí zdráhal udûlit v˘jimku zezákona, která by umoÏnila skupinû lyÏafiÛdále devastovat vrcholek Lysé hory vBeskydech, vzniklo okamÏitû obãanskésdruÏení z iniciativy podnikatelÛ, vlekafiÛ apolitikÛ krajsk˘ch, ba i jednoho senátního.Sehnalo tisíce podpisÛ pod petici doÏadujícíse svobody devastovat jádro chránûnékrajinné oblasti. Naopak, ekologickésdruÏení, které chtûlo vrcholek hory chránit,je obviÀováno z extremismu, a kdyÏ jehoãlenové vysázeli na nepovolené sjezdovcenûkolik stromkÛ, zasáhla âeská inspekceÏivotního prostfiedí a obvinila aktivisty zezávaÏného po‰kozování pfiírody. Pfii hloubeníjamek pro sazenice smrãkÛ poru‰ili pÛdníkryt. Pfiece si nenecháme po‰kodit lesvysazováním stromkÛ! Stfiední vrstvyrizikové spoleãnosti Obãanská spoleãnost
byla v minulosti nesena pfiedev‰ím aktivitamipfiíslu‰níkÛ stfiedních vrstev. Právû o tûchtovrstvách se soudilo, Ïe jsou zárukou pevnédemokracie. V rizikové spoleãnosti, tedy vespoleãnosti, která sv˘m rutinním fungovánímplodí stále nové ekologické, technologické adal‰í hrozby, se v‰ak i charakter stfiedníchvrstev v˘raznû promûÀuje. To, co pro jednypfiedstavuje riziko, mÛÏe pro jiné znamenatobrovsk˘ zdroj pfiíjmÛ. Pokud by tomu taknebylo, uÏ dávno by Rusko a Spojené státypodepsaly dohodu o sniÏování emisískleníkov˘ch plynÛ. Dále víme, Ïe urãitárizika jsou distribuována univerzálnû, zatímcoz jin˘ch je moÏno se vykoupit. Máme-li dostpenûz, mÛÏeme si nejen koupit nejmodernûj‰íauto, ale také se mÛÏeme odstûhovat z míst,kde se Ïije nezdravû, protoÏe lidé tam majímnoho aut. Dnes jiÏ osmdesát procentzneãi‰tûní pochází v Evropû z mobilníchzdrojÛ, tedy z dopravy, a v rámciautomobilové kultury mÛÏeme zfietelnûrozli‰it tfii vrstvy. Mezi horní patfií ti, kdoprofitují z v˘roby a prodeje automobilÛ takvydatnû, Ïe si mohou dovolit Ïít v místech,kde je hluku a zplodin co nejménû. Bydlídaleko od dálnic a frekventovan˘chmûstsk˘ch komunikací a nejsou nucenipfiepravovat se v dobû dopravní ‰piãky. Dodolních vrstev patfií naopak ti, kdo jsou i sesv˘mi dûtmi v‰em rizikÛm automobilovéhoprovozu vystaveni, sami v‰ak auto nemají apouÏívají hromadnou dopravu. Nefiidiãi tvofiív evropsk˘ch zemích stále je‰tû ãtyfiicetprocent populace.Koneãnû stfiední vrstvy automobilovéspoleãnosti jsou tvofieny tûmi, kdo jsourizikÛm provozu vystaveni, d˘chají jehozplodiny, zároveÀ v‰ak profitují z nemal˘chmoÏností, jeÏ jim vlastnictví automobilusk˘tá. Stfiední vrstvy rizikové spoleãnosti takmají zcela jiné vlastnosti, neÏ jaké mûlyklasické stfiední vrstvy. Nejsou aktivní pfiifie‰ení problémÛ tak jako jejich pfiedchÛdci v19. století. Jsou naopak bezradní a nezb˘vájim neÏ drÏet basu, protoÏe z problémÛ, kteréna nû doléhají, sami zároveÀ profitují. Not inmy backyard je jejich heslem. KdyÏ uÏ tomusí b˘t, jen aÈ to není na mém dvorku. Jsoubezradní, a tak se snaÏí s riziky Ïít a drÏet sije pokud moÏno dále od tûla. Proto se protiobchvatÛm mûst boufií jen ti, kdo bydlí pfiímou jejich trasy. Proto trvalé úloÏi‰tû jadernéhoodpadu vadí jen obyvatelÛm nûkolika mal˘chvísek v malebn˘ch zákoutích jiÏních âech aVysoãiny. Proto dûsivé zmûny klimatuneburcují témûfi nikoho, neboÈ je dostpravdûpodobné, Ïe pfií‰tí vlna de‰ÈÛ zasáhnepro zmûnu jiné povodí. A ti, kdo protestují, ikdyÏ jim právû nehrozí Ïádné trvalé uloÏi‰tû,
obchvat ani povodeÀ, jsou pfiece stafií známíextremisté. Právû stfiední vrstvy rizikovéspoleãnosti, které jsou zároveÀ obûtí ikomplicem systému, jsou schopny blokovatjakékoliv fie‰ení ekologick˘ch problémÛ. Vdobû v‰emoÏn˘ch restitucí se nechávajínaopak vyvlastnit od odpovûdnosti a jen ti‰edoufají, Ïe to nebude vyvlastnûní tak úplnûbez náhrady. Na oplátku dostávají právohonosit se statusov˘mi symboly klasick˘chstfiedních vrstev ãi aspoÀ jejich náhraÏkami,jako je tomu v pfiípadû ojetého auta ãi zboÏíze supermarketu.Ekologická rizika jsou plozena rutinnímfungováním právû té spoleãnosti, kterou sepolitici uvolili po krat‰ím ãi del‰ímpfiemlouvání reprezentovat. ProtoÏe nemohouohrozit mechanismy, jimÏ vdûãí za svépostavení, za své pfiíjmy a vliv, jsou nucenikliãkovat pfiípad od pfiípadu pfied riziky aekologick˘mi hrozbami stejnû jako jejichvoliãi. Pfied volbami o nich radûji nemluví,po volbách o nich pro jistotu mlãí. Politicijsou bez ohledu na míru své ekologickégramotnosti vyvlastÀováni od svéodpovûdnosti neménû neÏ jejich voliãi. Jejichvyvlastnûní má jméno deregulace. Hesloderegulace neznamená, Ïe padnou bariéry,které by jinak omezovaly prostor prosvobodné rozhodování. Deregulace znamená,Ïe v‰echny oblasti (kultura, vûda, sociálníoblast ãi ekologie) ztrácejí svÛj specifick˘kód, tedy své vlastní hodnoty a priority, ajsou nuceny podfiídit se bez reptání (anebotfieba i s reptáním, to nehraje roli)ekonomickému kódu, tedy imperativu conejrychlej‰ího zisku ãi aspoÀ co nejvy‰‰íchúspor. Na ekologii, kulturu i sociální oblast sitotiÏ musíme nejprve vydûlat. Kultura,sociálno a ekologie zatím laskavû poãkají.AÏ budeme jednou dostateãnû bohatí, v‰echnojim to samozfiejmû vynahradíme. Deregulacedává politikÛm obrovské moÏnosti aekologick˘m aktivistÛm bere dokonce i tomálo, s ãím mohli dfiíve poãítat. Ochranapfiírody se stává bariérou podnikání a brzdoubudoucí prosperity. Pfied listopadem 1989 seu nás drancovaly pfiírodní zdroje, zvlá‰tû vseverních âechách, proto se poãátkem 90.let, kdy o budoucím v˘voji existovaly je‰tûznaãné iluze, zavedly zákonem pevné územnílimity, které nesmí tûÏba uhlí pfiekroãit. Tytolimity, které chrání nûkolik obcí pfiedlikvidací, se staly jednou z bariér svobodnéhopodnikání, a proto mají b˘t deregulovány.Totalitní stát by tak uãinil s pfiímoãarostí aneomaleností sobû vlastní. Oã jemnûj‰í aelegantnûj‰í je demokracie. V prvém kolemají b˘t limity zru‰eny na úrovni zákona ave‰keré rozhodování o pokraãování tûÏby (ãinetûÏby, fiekl by ãesk˘ politik) bude pfienesenona samotné obce, jichÏ se vûc t˘ká.Podrobnosti vysvûtlil ministr prÛmyslu:limity budou odstranûny proto, aby dÛlníspoleãnosti mohly zaãít skupovat majetky odtûch, kdo je prodat chtûjí. Jak˘ bude asi dal‰íscénáfi? AÏ pozemky, domy a zahrady zadesítky ãi stovky miliónÛ tûÏafii skoupí, zeptajíse tûch, kdo prodat nechtûjí, zda si to snadnerozmysleli. Pfiitom se jim jen tak Ïertemzmíní o existenci paragrafu v Horním zákonû,kter˘ umoÏÀuje jejich majetky ve vefiejnémzájmu vyvlastnit. Pokud ani pak starousedlícinecouvnou, firmy se prostû smífií s tím, Ïeskoupily polovinu mûsteãka, a z tûÏby nicnebude. “Je to jednoduché a demokratické,”usmívá se ministr prÛmyslu. FriedrichNietzsche toho asi moc nevûdûl o HornímJifietínû, o sjezdovce na Lysé hofie ani ogeneticky modifikovan˘ch organismech. Kdoví, na co vlastnû myslel, kdyÏ ho napadlo, Ïeãím více se nûkteré vûci li‰í, tím více jsoustejné.
Pokraãování ze str. 9
STUÎ***
May 20, 2004 11 satellite 1-416
1470 Hurontario St. Suite 101Mississauga, Ontario L5G 3H4
Letenky do Prahy, Ostravy a Bratislavydovolenou v Evropû,
do fináleÎiaº, aj toto je moÏné na hokejov˘chmajstrovstvách sveta: Kanada vyhrala vsobotÀaj‰om semifinále nad Slovenskomnajtesnej‰ím rozdielom, priãom víÈazn˘ góldosiahla v 46. minúte neregulárne popredchádzajúcom neodpískanom faule RobaNiedermayera na La‰áka za na‰ou bránkou.Kanadsk˘ útoãník podrazil hokejkou La‰áka,ktor˘ spadol na ºad a nestaãil sa vãas vrátiÈ nasvoje miesto. Po Staiosovej strele vyrazen˘puk poslal do siete Horcoff. Nepomohli protestyslovensk˘ch hráãov, búrilo sa aj obecenstvo sv˘raznou prevahou na‰ich fanú‰ikov - Lookergól uznal. V osemfinálovom zápase s Ruskomv Ostrave (2:0) dosiahlo slovenské muÏstvodruh˘ gól v ãase, keì malo na ºade ‰iestichhráãov v poli - o jedného viac, ako povoºujúpravidlá - a nepozorní arbitri si to nev‰imli.Teraz sa nám chyba rozhodcu vrátila akobumerang a v tom najnevhodnej‰om ãase.Prvá prehra na MS v ôsmom zápase znamenalapre nበtím koniec snov o zlate.GÓLY: 33. Briere (Morris, Morrow), 46. Horcoff(Staios) - 21. ·atan (·trbák). Pred 17 204divákmi rozhodovali Looker - Feola (obaja USA),Kronborg (Nór.), vylúãení 6:3, presilovky 1:0,oslabenia 0:0.Druhé semifinále: ·védsko-USA 3:2
***
Slovenskí hokejisti skonãilibez medaily, ale so cÈou
PRAHA - Po dvoch rokoch sa slovenskíhokejisti vracajú zo svetového ‰ampionátubez medaily. Po sobotÀaj‰ej krutej prehre vsemifinále s Kanadou sa od nich odvrátila‰Èastena aj vo vãeraj‰ej nervydrásajúcejdráme o 3. miesto, ktorú rozhodli po predæÏeníaÏ samostatné nájazdy. Ameriãania prekonaliinak vynikajúco chytajúceho La‰áka ‰tyrikrát,k˘m na‰i Conklina iba dvakrát.Pred súbojom o 3. miesto padol historick˘rekord v náv‰tevnosti na svetov˘ch‰ampionátoch, na zápas na‰ich s USA sasúãet dostal na 534 737, ãím prekonal MS voFínsku 1997 (526 000).Slovákov opäÈ zdobila taktická disciplína aobetavosÈ v obrane. Nadpriemernú v˘konnosÈsi udrÏal aj brankár La‰ák. Podobne si v‰akna druhej strane poãínal aj Conklin. Po ÈaÏk˘chsobotÀaj‰ích semifinálov˘ch bojochvystupovali do popredia aj kondiãnéschopnosti. Vo v‰etk˘ch ãinnostiach v‰akboli obaja súperi vzácne vyrovnaní.V predæÏení sme mali viac ‰ancí. Rozhodovalosa aÏ v samostatn˘ch nájazdoch. ·atan najprvprestrelil Conklina - 1:0, Drury vzápätíperfektne zvládol blafák - 1:1. Hossaprepasíroval tieÏ puk do siete 2:1, Cullenprekonal La‰áka k pravej Ïrdi 2:2. Demitrapálil mimo. Roachov gól uznal rozhodca aÏpo konzultácii s video pomocníkom - 2:3.Gáboríkovi blafák nevy‰iel a Erik Westrumpeãatil nበkrut˘ osud v Prahe. (ju)Finále: Kanada-·védsko 5:3.
***
12 satellite 1-416 May 20, 2004Soccer
863 Bloor St. W.Toronto, Ont.(416) 533-0080
Danforth Ave.Bloor St. W
Bro
advi
ew A
ve.
281 Danforth Ave.Toronto, Ont(416) 466-0330
Oss
ingt
on A
ve.
Carrier
Klimatizace a vytápûní
ARMADALE HEATINGAND COOLING
Servis, instalace a opravyHovofiíme ãesky!
RomanChmielewski
Bus: 416/767-4969Cell: 416/254-1172
Mistrovství Evropy v kanadské televiziKanadské televizní spolecnosti TSN a FOX Sports World Canadapfiipravily pfiímé pfienosy témûfi ze v‰ech utkání. TSN pfiinese pfiím˘pfienos z utkání âR-Loty‰sko 15. ãervna v 11:30, utkání âR-Nizozemsko bude 19. ãervna na TV Fox od 14:45 (repríza na TSN v21 hodin). 23. ãervna je pak utkání âR-Nûmecko na TSN v 14:30(repríza na stejné stanici od 19 hodin).
Program ME:12.6. (so): 11:30 (19:00) Portugalsko-¤ecko a 14:30 (21:00) ·panûlsko-Rusko.13.6. (ne): 12:00/F (17:00) ·v˘carsko-Chorvatsko a 14:30 (20:00) Francie-Anglie.14.6. (po): 11:30 Dánsko-Itálie a 14:30 ·védsko-Bulharsko.15.6. (út): 11:30 âesko-Loty‰sko a 14:30 Nûmecko-Holandsko.16.6. (st): 11:30 (19:00) ¤ecko-·panûlsko a 14:30 (21:00) Rusko-Portugalsko.17.6. (ãt): 12:00/F (15:00) Anglie-·v˘carsko a 14:45/F (19:00) Chorvatsko-Francie.18.6. (pá): 12:00/F (19:00) Bulharsko-Dánsko a 14:30 Itálie-·védsko.19.6. (so): 12:00/F (19:00) Loty‰sko-Nûmecko a 14:45/F (21:00) Holandsko-âesko.20.6. (ne): 14:45/F (19:00) ·panûlsko-Portugalsko a 16:45 (21:00) Rusko-¤ecko.21.6. (po): 14:30 (19:00) Chorvatsko-Anglie a 16:45 ·v˘carsko-Francie.22.6. (út): 14:30 (19:00) Itálie-Bulharsko a 14:45 (21:00) Dánsko-·védsko.23.6. (st): 14:30 (19:00) Nûmecko-âesko a 16:45 (21:00) Holandsko-Loty‰sko.
Ve dnech 24.-27. 6. se hrají ãtvrtfinálová utkání. 30. 6. a 1.7. sehraje semifinále. Finále je pak na pofiadu v nedûli 4. ãervence 2004.Pfienosy tûchto zápasÛ jsou stanoveny na vût‰inou na 14:30.Písmenem F jsou oznaãeny pfienosy na TV Fox, ostatní pfienosyjsou na TSN.
XI. SLET SOKOLSKÉ ÎUPY KANADSKÉ23. - 27. ãervna 2004 v Torontu
Pofiad sletuStfieda 23. ãervna
19:00: Slavnostní zahájení sletu - Etobicoke Centennial Park, 590 Rathburn Roadâtvrtek 24. ãervna
08:00: Tûlocviãné závody Ïensk˘ch sloÏek, Seneca College, 1760 Finch Avenue WestSoutûÏ v odbíjené muÏÛ, University of Toronto in Scarborough, 1265 Military Trail
Pátek 25. ãervna08:00: Tûlocviãné závody muÏsk˘ch sloÏek Seneca College, 1760 Finch AvenueSoutûÏ v odbíjené Ïen - University of Toronto in Scarborough, 1265 Military Trail18:00: Veãer závodníkÛ Masaryktown, 450 Scarborough Golf Club Road19:00: Sletov˘ banket - Grand Richmond Room, Sheraton Parkway North 600: Highway 7East, Richmond Hill
Sobota 26. ãervna09:00: Závody v plavání, Etobicoke Olympium, 590 Rathburn Road14:00: Závody v lehké atletice Etobicoke Centennial Park Stadium, 56 Centennial Park Road19:00: Veãer vítûzÛ a tanec East Grand Richmond Room, Sheraton Parkway North 600:Highway 7 East, Richmond Hill20:00: Sletová veselice East Vaughan Room, Sheraton Parkway North, 600: Highway 7 East,Richmond Hill
Nedûle 27. ãervna08:00: Zkou‰ky v‰ech sloÏek - Etobicoke Centennial Park Stadium, 56 Centennial Park Road14:00: Hlavní sletové vystoupení, Etobicoke Centennial Park Stadium, 56 CentennialPark Road
Informace a objednávky vstupenek:(905) 884-9829, E-mail: [email protected]
Praha-právo/Ivo Urban-Poãtvrté v historiina‰eho fotbalu slaví v Ostravû ligov˘ titul. Podlouh˘ch 23 letech. Baník si letos titul opravduzaslouÏil. Snad víc neÏ kdy jindy. Jeho fotbalistédoslova pobláznili celé Ostravsko.Baník vytvofiil na Bazalech diváck˘ rekord,kter˘ bude tûÏko pfiekonán, fiada jeho zápasÛbyla vyprodána a zaznamenal i nejvût‰ínáv‰tûvy pfii utkáních na hfii‰tích soupefiÛ. Mûloto i svou negativní stránku. Fanou‰ci Baníku,zprvu chválení pro svou klubovou vûrnost,ukázali v závûru jara nûkolikrát neÏádoucíagresivitu.Základ ke svému úspûchu poloÏili ostrav‰tífotbalisté uÏ na podzim. Ani jednou neprohráli,po polovinû soutûÏe mûli pfied sv˘mi nejvût‰ímisoupefii úctyhodn˘ náskok. Jaro uÏ nemûl Baníktak skvûlé, ale ostrav‰tí hráãi a jejich uváÏliv˘trenér Franti‰ek KomÀack˘ neztratili klid avãas zase zvedli hlavu. Heinz po del‰í pfiestávcena‰el svou stfieleckou mu‰ku, do v˘teãné formyse dostal Matu‰oviã, Bolf kraloval obranû,ostfiílení Látal, âíÏek, Slonãík vytvofiili s mladíkyLa‰tÛvkou, Bystronûm, Bestou a dal‰ími dobfievyváÏen˘ celek. Ale jak je Baník opravdu siln˘,ukáÏou aÏ pfiedkola Ligy mistrÛ.Boj o titul byl tedy prakticky rozhodnut pomûrnûbrzy, ale o to dramatiãtûj‰í bitva se rozpoutalao druhé místo, jeÏ je rovnûÏ vstupenkou dopfiedkola finanãnû i fotbalovû lukrativní LigymistrÛ. Ucházely se o nûj praÏské celky Spartaa Slavia a pfiekvapivû i Sigma Olomouc.Tento minisouboj vyhrála nakonec Sparta.Sedm kol pfied koncem do‰lo na Letné kv˘mûnû trenéra (uÏ tfietí bûhem nedlouhé doby)a pomohlo to. Po Jifiím Kotrbovi pfievzalsparÈanské kormidlo Franti‰ek Straka a splnilcíl. Zfiejmû je to koneãnû ten správn˘ ãlovûk naLetné, protoÏe dlouhá léta rud˘ dres oblékal,má sparÈanské srdce, a to fanou‰ci i funkcionáfiioceÀují. Nejvíc mu samozfiejmû pomohlPoborsk˘, fotbalista, kter˘ uvádí do pohybucel˘ sparÈansk˘ stroj.Olomouc je pfiíjemn˘m pfiekvapením leto‰níligy. Po dvou letech, kdy se pohybovala v dolnípolovinû tabulky, si zajistila úãast v PoháruUEFA. Trenéru Petru Uliãnému se podafiilovtisknout muÏstvu líbiv˘ herní projev, Sigmahraje útoãn˘ fotbal, Reiter je druh˘ nejlep‰ístfielec ligy. Jin˘mi oporami s bohat˘mizku‰enostmi jsou brankáfi Vaniak a kapitánmuÏstva Kuãera.Neradostn˘m pfiekvapením pro fanou‰kyãervenobíl˘ch byly naopak v˘kony Slavie. Poodchodu Vachou‰ka, Skácela, Dostálka aPetrou‰e bylo souãasné muÏstvo jenprÛmûrn˘m celkem, nejslab‰ím, jaké vposledních letech Slavia mûla. Slávistyprovázela i smÛla: zranili se Gedeon, Fofit,Adauto, v závûru váÏnû onemocnûl Kolou‰eka mladí, ktefií je nahradili, nejsou zatím tûmi
prav˘mi hráãi pro klub, kter˘ touÏí (zatím marnû)po Lize mistrÛ.Slavia nakonec, pfiestoÏe skonãila ãtvrtá, budehrát Pohár UEFA díky tomu, Ïe Ostrava aSparta postoupily do finále Poháru âMFS.Vstup do evropsk˘ch pohárÛ zÛstane naprotitomu uzavfien Liberci a Teplicím, dvûma t˘mÛm,které si v nich v minul˘ch sezónách nevedly‰patnû. V bezpeãném stfiedu tabulky se vedlenich díky kvalitním v˘konÛm usídlily Zlín, âeskéBudûjovice a po dobrém jaru i Jablonec aPfiíbram, ale pfiedev‰ím Synot, kter˘ na novémpûkném stadiónu v Uherském Hradi‰ti anijednou neprohrál. Teì je v‰ak jeho budoucnostve hvûzdách.Mal˘ zázrak se podafiil trenérovi Michalu Bílkovi,kter˘ na podzim v‰emi odepisované Bl‰anyzachránil v první lize. Hodnû k tomu pomohlyjarní góly stfielce Luìka Zelenky. Opava simohla klidnû vydechnout aÏ dvû kola pfiedkoncem a Brno, které má rozhodnû na víc, neÏpfiedvádí, se o ligovou pfiíslu‰nost tfiáslo aÏ doposledního kola. V posledních osmi ligov˘chzápasech ani jednou nevyhrálo!Ligu opou‰tûjí obû Viktorie, plzeÀská aÏiÏkovská. V pfiípadû Plznû to není tak velképfiekvapení. V posledních ‰esti letech sepohybuje mezi první a druhou ligou a její hráãsk˘kádr nedával mnoho nadûjí, Ïe se trvale zabydlív nejvy‰‰í soutûÏi.Rozhodnû se v‰ak neãekalo, Ïe se s první
ligou rozlouãí i na ÎiÏkovû. VÏdyÈ v minul˘chdvou roãnících Viktoria skonãila tfietí a nevedlasi ‰patnû ani v Poháru UEFA. A kádr se nijakpodstatnû nezmûnil. Snad vedení klubuchybûlo víc trpûlivosti, dvû zmûny natrenérském místû nic nevyfie‰ily.
31. kolo: RuÏomberok-Slovan 2:1,PetrÏalka-B. Bystrica 0:0, Trenãín-Púchov 0:0.Utkání Inter-Îilina a Trnava-Dubnica se hrálapo na‰í uzávûrce.Finále Slovenského poháruPetrÏalka-Liãartovce 2:0.
Chuligáni ostravskéhoBaníka vyãíÀali v Opave
OPAVA -sme (tasr) Posledné 30. kolonajvy‰‰ej ãeskej futbalovej súÈaÏe sprevádzalinajväã‰ie v˘trÏnosti fanú‰ikov v celej sezóne.Radikálni priaznivci Baníka Ostrava pri cestena ligov˘ zápas do Opavy kompletnezdemolovali vlakovú súpravu, tyãami akameÀmi po v˘stupe ohrozovali príslu‰níkovpolície a po skonãení zápasu sa chystali i napriaznivcov domáceho muÏstva, novzájomnému konfliktu zabránil aÏ razantn˘zásah polície.
Podºa ãesk˘ch médií desiatky ºudí utrpeliváÏnej‰ie zranenia, opavská polícia uÏ vznieslaobvinenia voãi ‰iestim chuligánom z Ostravy,Nového Jiãína a Klimkovic. Do neìalekej Opavydorazili tisícky priaznivcov Baníka z Ostravska,ktor˘ch sprevádzali slovenskí a poºskíkolegovia. Agresívni a alkoholom potúÏeníchuligáni zaãali vyãíÀaÈ uÏ na ceste vo vlaku,ktor˘ ich do Opavy priviezol. Proti v˘trÏníkom
stálo niekoºko stoviek policajtov, usporiadateºovi “kukláãov”. Ani tí v‰ak nedokázali zabrániÈvstupu niekoºk˘ch priaznivcov Baníka na hraciuplochu, keì ich muÏstvo strelilo ‰tvrt˘ gól. AÏna ÏiadosÈ kapitána Radoslava Látala sa“extrémisti” opäÈ vrátili do svojho sektora.
V˘trÏnosti sa v‰ak vystupÀovali pozávereãnom hvizde rozhodcu Puãeka, keì vnávale emócii stovky chuligánov Baníkapreskoãilo bariéry a cez hraciu plochu sa vydalonapadnúÈ domácich priaznivcov. “Kukláãom”sa i vìaka slzotvornému plynu a donucovacímprostriedkom podarilo vá‰ne upokojiÈ, no jedenzo stráÏcov zákona v rozbesnenom dave pri‰ielo prilbu a od rozzúren˘ch baníkovcov ut⁄Ïilniekoºko kopancov a úderov do hlavy. Neskôrpodnapití a s najväã‰ou pravdepodobnosÈou isfetovaní mladíci vytrhali reklamné tabule naoplotení a zaãali ich hádzaÈ po policajtoch.
Vedenie opavského klubu uÏ vyãíslilo i ‰kodyna ‰tadióne spôsobené fanú‰ikmi BaníkaOstrava. Za vytrhané transparenty, sedadlá ãizniãené stánky s obãerstvením budú musieÈpredstavitelia Baníka uhradiÈ sumu 250 000Kã. ***
