+ All Categories
Home > Documents > Prakticka Elektronika 2004-08

Prakticka Elektronika 2004-08

Date post: 24-Sep-2014
Category:
Upload: sq9nip
View: 1,230 times
Download: 9 times
Share this document with a friend
47
1 Praktická elektronika A Radio - 08/2004 ROÈNÍK IX/2004. ÈÍSLO 8 V TOMTO SEITÌ Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: éfredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoøi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretariát: Eva Kelárková. Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10, s ekretariát: 2 57 32 11 09, l. 268. Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 50 Kè. Roziøuje První novinová spoleènost a. s. a soukromí distributoøi. Pøedplatné v ÈR zajiuje Amaro spol. s r. o. - Hana Merglová (Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13) . Distribuci pro pøedplatitele také provádí v zastou- pení vydavatele spoleènost Mediaservis s. r. o., Abocentrum, Moravské námìstí 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161 6160; [email protected]; www.media- servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890. Objednávky a predplatné v Slovenskej re- publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka; korepondencia P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33 - predplatné, (02) 67 20 19 21-22 - èasopisy; email: [email protected]. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou potou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci pøijímá redakce - Michaela Jiráèková, Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3). Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá autor (platí i pro inzerci). Internet: http://www.aradio.cz E-mail: [email protected] Nevyádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKÈR E 7409 © AMARO spol. s r. o. Pracovitì firmy FCC Prùmyslové systémy v Ústí nad Labem. V pozadí Ing. Tomá Friml se zástupci firemní skupiny FCC Prùmyslové systémy, FCC Connect a FCC Public a s jejím zaklada- telem Miloslavem Folprechtem, OK1VHF, o èinnosti firem FCC v oboru elektroniky a o radioama- térských souvislostech. Stìejními z uvedené trojice jsou FCC Prùmyslové systémy. Zaènì- me tedy zde. Jaké je zamìøení vaí firmy a kde vude pùsobíte? Ing. Tomá Friml, manaer: Firma FCC Prùmyslové systémy s. r. o. byla zalo- ena v roce 1995 jako souèást holdingu FCC. Jsme distributorem a dodavatelem komponentù pro prùmyslové øídicí a výpoèet- ní systémy, ale jak uvidíte, máme i vlastní vý- voj a výrobu. Nae nabídka zahrnuje prùmys- lovou øídicí techniku od senzorových systémù pøes prùmyslové sbìrnice a komu- nikace a po hardware prùmyslových øídicích a dispeèerských výpoèetních systémù. Kdy ocituji certifikát øízení jakosti EN ISO 9001:2000, který nám byl udìlen v dubnu 2002, specializuje se nae firma na výrobu, dodávky, implementaci a servis prùmyslo- vých, øídicích a komunikaèních systémù. Z tohoto certifikátu tedy pøímo vyplývá záru- ka kvality námi poskytovaných výrobkù a slu- eb a kvalifikovaná technická podpora. V souèasné dobì sídlíme na tøech mís- tech v Èeské republice: v Praze, v Brnì a v Ústí nad Labem; od roku 2003 máme no- vou poboèku na Slovensku, v Bratislavì. Uveïte nám prosím nìkteré kon- krétní pøíklady vámi poskytova- ných produktù a slueb v prùmys- lové automatizaci a kdo jsou vai hlavní dodavatelé techniky? Zaènu u naeho stálého dodavatele piè- kové senzorové techniky, nebo u snímaèù veho druhu vlastnì proces automatizace za- èíná. Je to firma Pepperl+Fuchs. Nabídka je- jich snímaèù je tak iroká, e mohu uvést jen nìkolik pøíkladù. Indukèní snímaèe pro bez- kontaktní detekci kovových materiálù, sní- mání polohy atd. dodáváme v mnoha prove- deních co se týèe jejich parametrù i tvaru. Bìnì spínají do vzdálenosti 10 cm s napáje- ním stejnosmìrným, støídavým i univerzál- ním, ve speciálním provedení pracují do tep- loty 250 °C a tlaku a 350 barù, vyrábìné s ochranou do výbuného prostøedí i proti sil- ným magnetickým polím. Dríte v ruce èasopis. Pøi jeho výrobì se uplatòují optické snímaèe pro polygrafický prùmysl rovnì od firmy Pepperl+Fuchs pøi detekci tiskových znaèek a barev a pøi dal- ích funkcích v tiskaøských strojích. Pouití optických snímaèù opìt v mnoha rùzných provedeních je ovem podstatnì irí: sní- mání polohy pøedmìtù z nejrùznìjích mate- riálù i na velké vzdálenosti laserovým pa- prskem, pøi detekci výrobkù na výrobních pásech atd. Pro dokreslení pøedstavy o nabídce sní- maèù pouze uvedu nìkteré dalí typy podle jejich principu i urèení: snímaèe kapacitní, bezpeènostní, hladinové, ultrazvukové, rotaè- ní aj. Od firmy Pepperl+Fuchs kromì senzo- rù dodáváme i nejrùznìjí oddìlovací, vstup- ní i výstupní moduly a pøevodníky a také identifikaèní systémy. Ke sbìru a zpracování získaných dat v automatizaèních systémech pouíváme komponenty dalího výrobce pièkové tech- niky, a sice firmy ADVANTECH. To jsou napø. zaøízení WebLink, vyuívající Internet jako komunikaèní médium, dále poèítaèe øady WebCon, umoòující napojení techno- logických zaøízení na poèítaèovou sí, operá- torské panely, pøevodníky na Ethernet, prùmyslové poèítaèe a jejich souèásti, prù- myslové pracovní stanice a vekeré pøíslu- enství. Komunikaci mezi jednotlivými prvky v systému prùmyslové automatizace zajiují technické prostøedky od firmy WESTERMO. To jsou modemy pro místní linky (prodluují sériové pøenosové linky do 18 km), modemy pro vláknovou optiku (pro energetiku, komu- nikaèní systémy robotù a výrobních linek), prùmyslové PTT modemy (pro pronajaté i ko- mutované linky), ethernetové modemy, prù- myslové routery (pro pøipojení lokálních sítí ke vzdáleným serverùm), komunikaèní adap- téry atd. V úvodu jste se zmínil o tom, e vae firma má i vlastní vývoj a vý- robu. O jaké pøístroje se jedná? To souvisí s naí novinkou v nabídce slu- eb, co je vyuití GSM komunikací v oboru prùmyslové automatizace. Stali jsme se pro ÈR výhradními zástupci firmy FARGO Tele- com, která vyrábí GSM modemy. FCC Prù- myslové systémy doplòuje tyto modemy vlastním výrobkem, a sice jednotkou pro dál- kové øízení z mobilního telefonu, oznaèenou GSA-03. Ta umoòuje dálkové sledování a øízení bezobsluných technologií z bìného mobilního telefonu a hlásí pøípadné alarmové situace formou SMS na pøedvolená telefonní Ná rozhovor ......................................... 1 AR mládei: Základy elektrotechniky ........ 3 Jednoduchá zapojení pro volný èas ......... 5 D27 - Vyhledávaè satelitù (Satfinder) ....... 8 Zabezpeèovací pøístupový systém TAK1 ....................... 12 EMIR - ekvitermní mikroprocesorová regulace vytápìní (Dokonèení) .............. 17 Levný programátor mikropoèítaèù Atmel øady 51 .................. 21 JDM PIC programátor ........................... 23 Nový Prescott 3,6 GHz má pøíkon 150 W! ................................ 23 Inzerce .................................... I-XXIV, 48 Elektronický cyklovaè stìraèù ................ 25 Zesilovaè 4x 130 W k poèítaèi (Dokonèení) .......................... 27 Dekodér èasového normálu DCF ........... 29 Ochrana pro koncový zesilovaè vysílaèe ............................... 31 Aktivní dolní propust ........................... 32 PC hobby ............................................. 33 Rádio Historie .................................... 42 Z radioamatérského svìta ..................... 45
Transcript
Page 1: Prakticka Elektronika 2004-08

! "#$%" !"#$ %&%% ' $% ( )* ** + )(),-,-./(),-,-* %(),-(*0(12 (34"5 !)*34 %63!74 8! 9': ;!:6< %=' $%()***+)(),-,-(>./(),-,--? 8!$ 666 6%4!<64@63 A8$!7 %7B4(?C-)1)0)>)D(--(-(>/)D111*>8$!7E7 $>FFF7 < $>7$<2**2**20* #: <6!8 @8!: <# !*2)*D <G>6$ C10 2-* ** -> ./ =*(H 1, (* 0 -<--<66=*(H1,(*0(<((<36 @>7 66E6%%4 5$+% 69!6!< 47I+=3:1**).010001H 6 :47%$< $+ %3%' $%()***+)(),-,-./(),-,-*=-HI6J6%646BJ64%!=64 6 $ H

K@G%!6 @$47

!" #

& '&()* +#,&()#-.//0+-&!"12&-&2+-3.///"## .//(4!& 5 5,+'!%6 ! +!"&!1 +."!) 7 +389.3":##"& * +.//1"4"( ! "#-"%"+62&;7&"(1&!"& 7

!"#$ %"&"'"() "&(* +

! "#$" " " % % % &'"'(% ')"') '( ( *+'"!% &'"' ! " (!%&% , % !"-% (!&'"'!"%(!(% '!." / &'' 0* 1234456444)( ","6446)%+/7( )" " ) %% (!)&'"'! '!89 ! / "%&' %( % (!( / ! % "%

: " ,'"'&!'!;%5)<,='">? " 644@ % 2 )<,

,- .& &$& '&" .& "$/0& "* $" " ""&"(0""" 0& +

9+! ! " "+% !) A'+! "!,% ' $ /%%B!*'"!'+ ) !, %&'"1"''% '" (! )' '% !"" " !% "'! (!%<,,%''" " 4%

' ,()&'"( ')% '% "'%'" % 64C@4) , ! " (+! % &"'% (#(% '

D' %&! ( ,%E' %'% % #/(% , "/%%B!%&" (!%&"+'!/'!&(! '! ' %(!' %, !(!% "'! +% ",++'5' '% !%&",,+'! " (%%)%&"( ( '!% !"

" '%&" '"'% ","+'%% "!%%'5'%')% ')!" ) ) '3"/%%B! , " " ,+' "", ')%' (%' "%& "' "/'

.,% ''(!" '!!% ' % "+'! ( +% !) /FD:F*G0HG %&&''I>)'''1 '")" % '&"I ) E''% '! #(!&''% ' 'A) % %) %& "'0!)% % '! )% % '+%&'+'. " (%% +A'!% &" "/I02G0JK3G "% ''L% "' %& " MN) "% %L% #) ' ( '!N)% GG "L% % N)! ")% L% %&% ' '!''" (N) '"%"

12 3"()"." /"/$*"&' .+

G '+' '") 'O2K ' % 2% ;J(!"' %/FJO3G ) 'O2K " " %E "'( )" % " &'' '! / ) O2F4@G E" " '&'' (!! #',! '! / ! '%&'%" / 2K2%&" / '

* + ! FJ "59 " ! @$" "! % '% ( D6P:!" L2/"N M9% '%&'% (GF. 60K1J' % # %,'$%&'( P>(% # % 'F&" 6$DK1% # 6@* ( @)QOH %&' 4IR 6@1 1SS1:)TM0 ( , 69 TU@4I% '$%&'( 6PD " ! D 63!% ( ' @F'" '% % @6! @@J " 7H 8 T69" ! , T

Page 2: Prakticka Elektronika 2004-08

) *+,-./&#0 1 &.1"2134# ,5676 8'.9!+:6;- 9!+ &## <#&= ;8*+,-8100 .0&==.= .>766 = 121 '?@<@%.:A:.#&&=!# # 0B0

+

'K M"# '!%)M"# '!(%) /-% /#) +'&' # %)U% ! +') !%&'%!) '% '"

4"(#" (.$&"& +

*+!' ' '# &G /)(' %) %')')% % '"'" ! "! )+%&'%",%"% ! !

3++'%' !% (!%'!)V%,"&'!"+ , (!G (,( () ''' '# "# '!"+'% ')%&'%(,,% +,%

F% "' -#),) % + "% '' " " '

!C D'&

&"." "" &""&"" $&"& 5"& 0&* '- +

@!U/ ! ) ," " % " !),! ) !'& " %50 )2, F $ " "!)% )&'"'!% '%& ! "'% "!(! K +! "''5J +& '", ' " & VE% % "''(! " (!'!) ()%&" +) ! % " : "' +% "' , "/

"0&;;=&8*+,E);82 00.=%@)+C"@A.41. 2 0&=/0= !8

@F/1

6&"0

" 7"(348

9'' +'% % / IK ) ( '!) ," " !! " ! ""+'!( 5 L "N)K L )')N)2OL'N).L#/''N)K L, % .:N)D ")OFLN

%"&* "* +$"') %"

!)!,+A (% / '! " (!''" ' %&G!(!='W>)% '!#"

% " # !)(

4 "(0/0&00.( " # .'93""0'" "& & +

9+' !""#L" NK %&@44)% U ,,5 !" )" &% !) %&"%) !%" 0X) +!/ ) & "% &

&0" % $%& $'$()%&'% " )('''!(!% &"%UL "+A ')% ')% ')%') ,N$% )&(' (!" (!%&',!)" ''!)%&" ,! % "!(!+ !( L% '"D ! ,+')K#% / )0%&"*++'"N$ ,++! " (!%'%&,!'! !5*+( $ ((, ) -) ./0 "

: &'" % ! " ! 1 2)'% 9 )&":=,",!* %,(((! ' #)( , %)! " ') !)% !

:+!"% ! "+"'L 6 0N % , "" ) A% '%! '"% , K> "'

""" '": "3)$" ;&(""$7$(0%"&/* 0"+%"&/ .""(* +

3 3 45*3 $% "H + '!%&( (! " )% %&,! " '"='W>3+ (+''"), D " !% " "+!, (!/) .- ")Y13K) " '!%&78)'% % 'KJL%& "K N))

5"& /*& "(0 $ "(# .' +

!"00<=0"/0"""" " 0 0" $ 0 *" " & %"&&** $'"## +

3 ($% 467D,)'"'?% )!,% ) ''% % ',) % %&"! ''") %U/#( ,F " '%&% %& ++'% GZ '")!,% " ! +)! "' % +"" " ! ! (% 'L%&% #% %"% 'NF" % ," % "'.:) !% ! &%& "! ,%&!

K )"( !" (% ) /

Page 3: Prakticka Elektronika 2004-08

<)=#1'4>4""&)?

! " #

$%& '$ ( )* + ,-./+ ($./ 01#! #," #!2 ! (3#! ! 114" 1#! # ," #!#

15 #1 (1 1 " , ! 1 67 18 1 -

$%& '$2 1 ! #' . 90/: 1" 1:( #./ .&$11.; 1 < #! $2(#!=>?@#11#: " 1 %A+ <BC5! D:C==E%>>%!&A

$%F # G1 . .

!

"#$%&'& '

'()

!5= 155%5H ! 1 1: (!5=35=#!5% 0% ,0% $! 5=#! 5H!0% 5H 1

55H 5=< #(5H#!5=1:5% #1 1 35% 1 .1I ( #! 5%# #5%$.1## ! #!! 1 # 1 6DD" 1! H> : .1= !" 5% #, 1##1"

*#$+

,-#$.)

Page 4: Prakticka Elektronika 2004-08

. 1 1 #1 1 D(11"!(1G111 (1$ 1 J ! " "< 1 # 1! '## (11" 1( (1"! #!##11 #@(11"! ' (1G1) $K$L$7.*!! !1L! #! 1#: (111! .5ML5M(!D 1 D $ ###(55M@55MN/>>D1=F&; 1G15 J##1) # 1"*$ # # G1 )MOOP@1*!1 55M 13 "55M

(:#;)@ 7! %5 %#"!1;7+"%*,"41"%0

A4)"!#,7B• !!"#$%

+ $K$L D/;$ 1!" " )K Q*! 1' 5 5! RSL D1

&$%)MO:O55MJD *

< #")/;*!1

# ! 1)*

&$%)Q(@55MJ1*

81 " # ) /&*! 1#1!- 5 1 D"#(1 L( "557M Q

&$% )@155MJ@1 1 D *

@1 < 1 1 1 = @1 #1 #1G11$K$L D/N

& $% )MO:O@155MJ@1D*

< D ! 1M@7# ! 1 7M@ 1 1 # ! # #$#1 " G1K$L 1! $K$L/A

&' $% ( $% )K1@1!K1MO:O@155M*

7 G 1(! # 1 #11"8K@#1 55M! 1 KM@ ! D 1 )@1 1"(11 " D#*7K@KM@ 1 T $K$L D/F

&))B1K1@155M)BK@5**

BB11 1 1( (1!1 K@!#: #1

/0!&%121345$66784+

/!&%1213 /9:

/ !&%1213 /;<-<=,

/"!&%1213 /7;--<=/

/*!&%1213 /27;--

!"#$

9&";1;1"5!"C;7"41"%0

"*!+'()

Page 5: Prakticka Elektronika 2004-08

$ ##

2 =+MCLL% )%K #* 2'1L=.=.%

L ! MCL K!.=.%11 >!;U

:.=.% )*>%>N)* >!; >!&UL !# 12

@ # ! 1#)'%*

,-./!01 2#" 2!!34!5"6 75!8"

!9 7 !5

<>?@%)

I! 1

%!" !=>&>

I /!; F2$ 1 ! 1)

A

.C=* 10=

..C=1;>>Ω155=5% $:$!,0;>A!,0;>F!30;/&3

: 0=.C=0= .H! :0=: " .H0=!

!9 7 !5

!"

C1=FFA&> 1(1 (

"1 !1!1 "! "11"! !""

< # #

@1 )H* !?! 1M= G !G"A1H; />0=>Q=>Ω)1!G

,B5$'&5&$++8$@%C6<1$$7<&&%@

+)('$<.<DE&&$%8&09

1;>>"">!%*

"1 #(1!1 #G 1 5 1 #-! 1 " 1) 1%>*

:3 ;'10(<=>,

#$ :1!

18@K!1R+S1

: #!G1 1

71! # ! 1 ? #

:1 11! ! 1#")!*#! 11")! !1 1 *

K ! 1 !1

$11FH?N>1"/!%B< 1 1/%>!11A!/B

: 1)*';!# 1"/!%=>B: 1 1#21/ '!#11"%FBL 1 !#11"/> A>B@1!# 1" 1!F&B

,1"#! #

Page 6: Prakticka Elektronika 2004-08

%

$&C+&$$)'F<F<

G)$+&$

$

0A+&$$

1"Ω! 5# 11

%!"%" (&1-&'(5,,+"&!" +

@1 ;I1 1'G1G7H1#! < ! )1#* G7H1!1)*! #

@1)E* MCL! #1G1, 1!MCL

+ G15= 71G1;>>Q! M=!0/!0;0&)"0& ! 1*,10; 5=:1 0; 1 !#1H0#

, 1<H

#L! 1

@1 MCLLH! 'L=L%15%G15=

" '1L=L% =$F=/)=$/=/A*MCL ! 1G5==!NK#11! @13K5/A!MCL1G=!%)1#*

I ; =%2: 1;1MCL 1HK! 1F1MCL 1N!;K

@ 1 # 71 " &! NB(G /

+ , #)11F>?N>* 1$10;MCL:#1H0MCL! # 0;L#!MCL : MCL. 11! ##10;$0; 1 1!## 1 11

:11 ?!G1"11$ # ! MCLLH MCLG" #

5!# 1, 1 )1=>>B*! #<H

! :4104 3?.= =ΩE=V!!>%>N.% H!HΩE=V!!>%>N.H =>ΩE=V!!>%>N./ =4ΩE=V!!>%>N

/A+&$$

0= &A>B!10%!0H =>B!GW)0B%*0/ =>>B!10; /;B!∅N!;

)G*0& =;>B!1M= %!%Q!!L=!L% 3K5/ALH MCL!%K!

H5=!5% 30;/&3# ,C>%NH

%!"%" (&DEF@1

FI1 1-G(! ( -(

@( -1! 10;1#"

: ! 11FH?N>)*! 1" -L ! 0;1/!%B$!1"/!%B11=E%) -&3*L! 1"#/> A>B1 =E=> =E%>) -# %> %&3*:G(1#;? =>?)-'( =/ %>3*! ! -

< G( -(

Page 7: Prakticka Elektronika 2004-08

&

<- $&C> 7B0 )'F<F<

*A> 7B0

<<G)$> 7B0

"A> 7B0

5< !:04!"0 !0 /E%>>/!1:C! 1 G 1! G(!G(L ,C #11 1

'( ) * !'

1WM4;&N)67=*5W1 1G 1)07*!G6GX@G1" #G0=0%07GXG!G6 1#

G( -"=0767=,( ;>>Q #10H.H@( 0;115=

<-G( G6! )"67=* MCLL=: G6(07! #)MCL* ! (G6),67=*#! 1 ! 1%>)G*<G#!MCL1@(1" 1G610;10/

I &2 ! 1 =>KMCL%>K1MCL$ 1

!1 -

@ 1 # )=>==*7 !67= 1 1B(G A

+ , #)11F>?N>* 1$10;MCL:# 1H0! MCL5 #1 + !MCL$1! MCL# 10; #1. #";>Y0 #! 1 -G(

: ?" ! 1! G1! MCL MCLL=

! :4104 3@.=!.%!./ =ΩE=V!!>%>N.H H!HΩE=V!!>%>N0=!0% %%>B!GW)0B=*0H &A>B!10/ =>B!10; =;B!∅N!;

)*0& =>>B!1L= MCL!%K!

H5= 30;;&367= M4;&N)L6:A*

L6:A1 )=*# ,C>%&N

+ ! # G111"! 1 ##G1 <# ?)##11"*! 1

< ! # 11

C? # #!1 G1( 1" 711

$E--<

+, !

+ )=%*@ 1# # 111Z

+ .=

+ ! @=)=>*

+ W1!1 1

I$$1JE$<**"

<!'&

Page 8: Prakticka Elektronika 2004-08

-

")&')"5 #,

@1G =Q #!'! !EE )K=L* 11 1

[ 11'"D3B.FHK)5= 5;*

)@C*@(DM$3D,=! M$3 $ 1M$3 ,=1M=D,%!

:1"5= 5; ##".==!.=H! "D! .=%!.=/55=

5; )*&!N F!;D=; %&K) 1 ! 1 =H!/D=A!&*

:111"5= 5; ! 1 1" M$3! D

*#% (+"GH(5 &#%#"#&+="1)4"!"(#2#(5 %#"-I)"& !#,)@,5 +#'1"! #;& !*#% & 1!"G,%" &-+ 'I& !#,)@5,+:1;7-!"((:-&1267"1"!+ (1;J"(K#((&27"#%"(#*"+(5 " 6!1#,&,! &C#!('LIC#!'LI5 )"7") !#=# 5&!#=5J,)@&)1#2+#&+="1#,#2#-3)""#2#(&+=(5 + 34-1;7-!(:-1"!+ (4-!"# 51=J,3)@,)%#=4-#%6:#,K#4-!"# 51-JJ,/!1"&)@,&"5 !' #&11L"'+ ',8M834-#% 4-!'@ !#)@"+(:1"!+ (# 6J!>'"7?

<;$%@&

Page 9: Prakticka Elektronika 2004-08

.

F;> =N;>4Q:1 1 ".%H .%N#1 "! 1 1M% M&

4! 1 1D? #+

%;3F;>4Q!H>3=H;>4Q%>3=N;>4Q+# #'LH)@1*! -G(

G( D4:=!

D' D)7+*67=K@ 2" '$21./ % %>

.4:= ! =>> \K =K)47$K07.:4%8=>>!LQ.H!4:/*:1 .;!1]%)"*67=K

: 1 !11G(DM$3,D11 E)KEL*! D7+67=K@(D '#

K11G( ! #(DM$3! ##( W:7+67=KW ]%7+67=K) 114:=*W=!NQ

:KEL1 1 67=31@111")@,7*67%K 67%L

7+67=3D0=1 4" (,0= ! .&7+67=K3 0=D7+67=3: 1-'@,767%K! )4,7*! 67%K 4,7 D67%K67%310%!.A! %%;\

6 - M (67%L 17+67%3: 7+ 67=3 1(0= .NL= :7+67%310= ## L 1 0=D7+67=K

$&C$@)+3 1@)+&))'FF<

,G)$3

Page 10: Prakticka Elektronika 2004-08

/

7+ 67=3 !4,71 1

I #7+67=K!1 7+67=3 #4,7,"D4,7 -

#W%D 7+ 67=K .& K! #1 4,7 1.%F!.H>!'

@(DKEL 167%01@:=

$ 1G1,%?D 1 =H!/D=A!&$ 1 A;K)=H!/*=%>K)=A!&*LL%1 W 1[ #!KEL 1#;167H

")&"#&( "G1 #,

,""!G! 1 1 1(@45," D # ) =%>&*! ##

# 1# @ "1! GWBW 1 D D1!

L # %!1 H

:! RS,=!GW1)1(1"* G

: 11"">!N >!A 1 1"!1 ! 1< 1 )=$/=/A

111"*! # D 1 )1 1 !1 1 *: 1 -!)1H* GW5 1 DGW#1 : ) !#*!: #1! 1 11= =!; 1

: '11 11 " #1) .;*0M% M& !1M=M= 1=>" " >!%N"%)*

7 18KQ=>=11) ^4 C11* L # ,= 1 # 1

8 DG(G )/*@,= => =A!; # @ 1 =H A #

L !@:=1$ D1 L6;4H_>A)4H1A*!111# '

:D111#D-! : "

L# 1"4 1! 111:" /D'''&

Page 11: Prakticka Elektronika 2004-08

! "81

,D #1,=) B*41 1 11 B) 1*! D 1 )D?*!1,D 1 # R 1`

: # ! : !"L6;4H_>A L ")RS* D111# 1:G? GW ) 1 : ") 1D ! R 1S !1R`*

: # 1,= #K

+ ,1 #)./!4:=@:=* 1#30 1]=&7 1,= 1"5= 5/)A!>*!5;)A!;*];D67H

: 0%&) *(> =D + G1KEL$7+67=K]%D.; D !4:=1

48QB((! 1# D'

$=^Q0%&=>>-%;3G(,=)-'>3=U;>Ω*: ,=(! 1a7 1M= 1K

$ (! " (DM$3) *

7 1#1'8,4H;!==>?F>?H;#1 #'. 1 DG(G/:@:= '1 1 '! D#4 ! 1 ./ '

$' 1 #D()*3#"G?

$'1

B1 "

(

b=c5dQCAEE%>>H

'#+&"(:& )"NF

G+

.= =Ω!@4L=%>&

.% ;!&Ω!@4L=%>&

.H ;!&Ω!@4L=%>&

./ =>>ΩE !1

.; ?!@4L=%>&

.& /N>Ω!@4L=%>&

.N %%>Ω!@4L=%>&

.A HH>Ω!@4L=%>&

.== /NΩ!@4L=%>&

.=% HF>Ω!@4L=%>&

.=H /NΩ!@4L=%>&

.=/ HF>Ω!@4L=%>&

.=; /NΩ!@4L=%>&

.=& HF>Ω!@4L=%>&

.=N /NΩ!@4L=%>&

.=A HF>Ω!@4L=%>&

.=F /NΩ!@4L=%>&

.%> HH>Ω!@4L=%>&

.%= =>Ω!@4L=%>&

.%% /N>Ω!@4L=%>&

.%H =>Ω!@4L=%>&

.%/ =>Ω!@4L=%>&

.%; =>Ω!@4L=%>&

.%& =>Ω!@4L=%>&

.%N =>Ω!@4L=%>&

.%A =Ω!@4L=%>&

.%F =>>Ω!@4L=%>&

.H> =>Ω!@4L=%>&

#+

0= =B!$:7!@4L=%>&0% =B!$:7!@4L=%>&0H =>>B!@4L=%>&0/ =>>B!@4L=%>&0; =B!$:7!@4L=%>&0== =B!$:7!@4L=%>&0=% H!HB!$:7!@4L=%>&0=H H!HB!$:7!@4L=%>&0=/ H!HB!$:7!@4L=%>&0=; H!HB!$:7!@4L=%>&0=& =B!$:7!@4L=%>&0=N HH>B!$:7!@4L=%>&0=A =B!$:7!@4L=%>&0=F HH>B!$:7!@4L=%>&0%> HH>B!$:7!@4L=%>&0%= HH>B!$:7!@4L=%>&0%% HH>B!$:7!@4L=%>&0%H HH>B!$:7!@4L=%>&0%/ =B!$:7!@4L=%>&0%; =B!$:7!@4L=%>&0%& =B!$:7!@4L=%>&

@+

L= =$/=/A!@4LL% =$/>>N!@4LLH Q@4@%A%%5= 3B.FHK).%*5% 3B.FHK).%*5H 3B.FHK).%*5/ 3B.FHK).%*5; 3B.FHK).%*67= 5M0%N%!@7A67% />FH!@7A67H NAM>;K!@7A

+

M= =>!0M∅ >!%N∅%!

M% # MH # M/ # M; # M& # ,:C=%&4:/!=>>\K =K,= B,% B18KQ=>=8,4H;G1:@AANF

Page 12: Prakticka Elektronika 2004-08

/7 &21!&#"&&-&2+($8

!" #$# "%&' "$" ""$#" " %($" ) "#) *#) " #"# " $ + #" *,

-. )" )/)!0!"""# !""!

!") ""1234567. ) """#). )"""#))"# )"#))"# )"#)!"#8"%&' )$" "!" #+") )$"" $ . #+ ,

<!%#, 7#2)+ -

'9-:9;3,9-%1#$$ )7,

'-,'%!$"!< ,

;%,

''=-:>,;9%,

!"" 1

" ';Ω7,#

'9 =; $?; ,# '$,$!%&

1>,';;7, '(%)%$*+ >,;9%, ' ,(%)%$*+ ''=-:>,;9%, '(-./*0+ >,;9%, ' ,(-./*0+ ''=-:>,;9%,*1

;9%1## #7,$

9@A;B21# ) 7,$," "/

',∅'';>=9,A;>A;>=9,

*1A;C)!"",

! " #

$%&'()

!! " "!#$ !$%&%!' % ()! #**+')(( %, '!-.#/"!$! 0#$%$!'123 !!4#5'$! !!" ' #%"$!" 6!!7#

"!!#89' " : " !#; "< 3$" "'="$!#>%!" $!!!%!!" $" #"$!$!'!4! """' !#$0=$$" :!% "$#

<;$%@&62#<

Page 13: Prakticka Elektronika 2004-08

")&')"5 #,%,!($8

& )! ## " ! "/ #8. ! !!" # ,

D ""#) !%&'1$ ,'7 !!""" ,D ) "#) !%&'E1$ ,7!!"!"$F. ""$F$) ) " ",

E ) ! )# . .. # E42'?GAH?;:E,$A&IG# )#" * )=?AI%5 * ) 9? I 66EJ5 '= )8" %I2= )#EK5#""#8"+)9 )F';$")%:L ))5EM% ) 42,J$!)<) L4E,L"G# )#" * )# # # * $)"!#,

E * # )#)'H='$$# $# ),# 8) "$.,E)$$#$!< $#8") F )'H='$,E * # $$#)" # E42'?GAH=;:E &IG# )#" * ) !'H& #!8",E * !8 .FF# F)#)#) " " # ),M # ))"?=$%5 )#" . * ),EN66EJ5 # )!)';;C,- "$! " ))"

)#),-$)! ))#%(,E * )"9 )8",L " "%( ) ",O # ! ))8 ! ) # ) $8 $# " F## F #,E" $8 $ * ) )8"$ * )"" #)8 * ),E " "5;!) "#)# )P%(6%L6MQ,L ).5'! $# . )# #);9 ,!)! ! #) " ))") " F # "," 5 . . #=?? #)" ""9>R6L,M")%:L!)8 )F,L )! )! "!"""$ , S$.!"" #)!" " !#. . 17,E )%&' )" * . M% +) "$) )$ ,!!$#$"

P)Q'H='$,5) "$.)" $# ),E "".. " * F $# )! ),L$ . * $# )! ##. #. .,E)8"$ !#..,E " * F $# ) ) #!8" * F #,$

# # " * F $# ), D"# 2223133'453! ) )-(%:-(% F # E42'?GA';4:E,E ")P).Q'53!$)!)) ),

EN * # )E42'?GAH?! #$#I,E) !$#) )) " # )PQ ,E " * ) "$ $#)#$.$ # ,- "$#) # ) ! ) * $"" )8"#" * ),-#8"$#" ! ) * ) )"66EJ5,E * !"8" )8",$ 8+)%&',-#" !)"!"""$ " #"%()" ) ",N!) !

)#" . * )! ! "N"%(,A$$" !" * )1 #$ ! !# 87'?$" "N"%(,EN%5! ! !N * ) # !#$#,O 8 #"!" )8$#",4! N ##$) #) # $#,EN #) 8$#" ! )#)#" . )8" )" $ !) #")",J " !" " $#)!"!. * ,N # )

# 9?$,D!!#,-#! )!"",E "$" ))")#),4! "))))$ * $$ )! * " )) )")! #.,D )!" $ ) ,T ")) #) ! )#"66EJ5 ),E ")" " "))'9 #)?; 1')7, ")"" ++3)#"9931;';';';'$ 7,4" ! .F $ )1$)/ ++3$ 9937 !N ,-"%&'$ #" $)/) #)"!"++31 * 7N,E)"" !."# !" "#8" F# * )$)))< ,L

;$%@&62#<

Page 14: Prakticka Elektronika 2004-08

%( )#!" ';3 +3$#"'?$,D ';3'+3! ))#!P *)Q ;3+3!P *)Q ;3+3#8"'P #*FQ, 1E)" *F *) #*F$) #,7EN66EJ5) # ) ! # . "".)"> ",%$$# !)) #) # )$""$ ) 66EJ5,E )!$)) # #".$)!""$ )#""#$. , !)

#" * )1 #" * )7 * ),-8 )8" )!" !" ,D " ) )!! )8"8# 1F !!""!)7 ) !" * !## )8",D 8) * ! ) )) "$F"$,

M%&' )"9 )8",E " * ) )8" ) ")# " * 6789.78.8:.,E * )"! #" * )! * )#) ",E"8 * F * 8:.78.789.6 "$" * 1 #" * )7 )!#,

D ))EI;:4D )8" !$ ) ,E"5; * ) ) "!#). )$# )8"," !" #* R3>R>3"%(,

&.=?? !# )8" "" >9R6L,E"!" #)) #)" #)8"'$19$F7,D "$) !$ """ #)8R6L,&.9;; " $,)$R6L "#) " $!$$)",E) "$) !R6L$#,

E )8" ! ) "" " ,L "# ) 8 # ';;,E ""%&' )" "#"!"!$ # "U?;;I, + $.< )$),

E"%:L !) # )#."., ) "$ " #)8. ) ) )"),"" *#")"!""# "#*

) " $ )),- )E%E%= # ! + ",-8" ! + "!"",-# " F$ "!"",E * ! # )!""'=-# )"$ ';A- " ';C,! )> " ';Ω,4!"';$.)" ")A "$F1 !) )'$7,

E $ )) %&'$#$ $* ,1-) ) $) ! 8)))* * $)!";UH;;'=H;;;('%,7$ + E6S4%R6R62JD42 )!+ #. $!+ 655%4D,%$# )" ! )!,J$$$. #)# !"+ E# %##V5 5#> 44 2) , E " + ! )* #"#") F. #8, )!"! !'93'=9?53,E ) " + $"# )F%(,E) " PJ#Q " ! "PJEQ$ " P::K Q,J# $" # "?'9$JE'A$:K 'A$# ?&$,L## +)F #8%(#"$#",S!)8 0E)#" $#!" ,E) $$"$#". * "!8,# "!;%( )),

E )%&'! $ #!!)88",E "'93%(J#?$,

4 !!)88" !$" #)8 ! )1$ ,=7,D$") $ ) !9'9&1$LE37,

D$)) $" !%( )! ! 8!"* ) ",%# /$$# ,E8" ?$F "U$F! )! !#,D #)!A$F+#8"=$F+,S+! ) ).#. +"" #%(,E #) .!) # #) ,2#.$# !)$;,2#?$F1A$7,D$ ,!$ $)# $ "!#.$F,& #) 8# "N %( # )# '?$# "#%(!"

# )A$,T ,E )")#5 ,E8.$#*,'"#*< ;$)9?W #9?W #*< '. ))* ),M8#*,;!,E!)#8 $) "#$. !. #! # ! "#";$',E !# !". *# !*"$",6> )!#* ) .$# 8"!$.,T! 8## !) ),& )$ # )8" * ),- * ) )8"! 8# )) $ $) ) )8"!8"! #)!)$)!$)#$ ! 8"")!)#)$)# !),E# ")#$!,"8! $.$F"'?$,R!$ ,9, #)'?$, #)! )) #)),L! ))# " # ) ) !)#.,5 #"! ) #),

,;62M

/6&$%C

Page 15: Prakticka Elektronika 2004-08

* !) )!",%)"';F#.∅;'). F )=;,& )2A!';;G,

E E'" """ ),L#''''='! ) )':';,$ #)" '' Ω8! #! !) # * , '9'! )! "# #)" ! ,2#! $"#%&'$##!8" !8")8",T.. "" ! "'1 7,E """F) )*.,%8"#., ?';)!" )R6L,T) ) )$ # !R6L ""F8 F #)8" "8$" . ),R8" ) !!" ) "R6L,R6L ! )!) " $ !" )$ !) " ,D# !. ) " "R6L,D! ! " $# HA;9@ X#",

")&')"5 #,%,!($8

J "'#" " , 4* .$4J9+ 5> #)" *#F%&',S" 'UF" 8" ,S)8 # "9H?;;I# #9;;8))!"!!"$,

SFF ## ! )) #)" #.) "" # F,T )) "" !,E " #4J' #)" "": """$)#"#),L )! #,"" #! ! "" ! "",S#" ! # "" *#

P# Q )&'%$&'I,*# )" "&'%&'I !"&'L,-"#)$) &G!"" &6$)).# ,*# )" "&'I,&'% !"&'2,-#)1"#7$) &G!"" &6$)).# , 'A)!">#"$" . )# #9;;%,D )#)4J'!!"'=- ) )" 'A-,E)!<$"A#) <$"$ F= !#!" )#)4J' = ),5>#"<$"A! ?;;-,E )"! ## !"",

E# )!"" 8">#" ),-# >#" ))# )'A, '! )# #) ). ))YD)8# ! !#) " )P "Q,

-8 ) "" !8" "#"YE)$$#$ """#)F.) #)" #!"#) $ )# ) # #,&'%&'G !"!" *##),&'I !" &'L&'6 &'2,

""" ! )G') /L9LU,

E &' &= &? ! "#%&'E ! "#%&',E !" !)" #+"$#"Z&GZ9>>;9>#"# 9 , E !" "#F %&' %&'E!"$ .F!$ ,A,

I !$"! 'H'A)LU,%&'!!. $# ) 4J= "L'L=,D"" &=2!'9-) <$L'L=! '=-,!"$## $ )F #!) # $ #" $ #$.$# /"'=?-1'=@<$"L7,5>#" .. $# )4J= #.8! =K,E.)$ ##>#?;B2,$# 4J!" * .$4J9,D"@9- ! &'2&L&9%,J" &'&?!$ ,H,

&' #,% &-%,!($8

D ) #8. !%&' ) "!"#"#$ ,U,

L ! ! !"# " !,T "!"$* !F,L#!" ! .!=',E F F !!;?! ))"",E)#! # .## ! "#$ # ,-

0C)%+65G

3

(&62#<

Page 16: Prakticka Elektronika 2004-08

%

!" ! !F# ! .#.#8 ,E8" !)" * .$! )$#"# $,L#!" ) !8"!88", ! ))" .8),E # !" #) )#"P "Q$!"),-)"P "Q$!" )$ " ! # ,5 # " )!,S ) ! #"!" $# ) !FR6L,)" "!"!$#" ! # " # ) #8. ! $ ,';,& #!" = ),

%$$#%&')8) " $")1)7 )!"$F%I ,E)!)$)) ## F )"=;1 $!" F# 7,D" !F#) F #8"'9 #"" ),%$##)$)

"&62#<62#<

*N+

62#<

<-'&7I3

<<D$+

) "!# "),D " ) # '9,&! )#)!#"#)"),R.';F! ! $,T $ "# #)!",S"# )$##,T#.") 1)#7,J .#))#$) "" "",D") "1$ ,''7,&" "#) ';F "#,-"!"$F "%I #8. !,

& #8. !!"#$ ,A,-! " )#" . ##, F") $"")';H;W3[?9Ω'93,

%62#<

3'()

Page 17: Prakticka Elektronika 2004-08

&

G1 #, C(!"(!4 :% !

:#1 "! ! 2

$ 1L 1 1 ];! D ;>K.(RS-: "11!?! 1D 1< 1!!#! D1

:1 # R:2S: ! 1 D < D 1 " 1

7G1#1" ((! #(1!: 1 ( 11(

$ 11(5 7 1! #! # D! < -#11"

Z M0L ! 2 CC:.74!!((! ! !O1(

@ #2:"!#2)# *! D1:1G1! D,=< /,%5 ! " G# 1 ,F ,=%5% #11

7 11 1,D#1 11! 1 ) %*4 ! 1$1! #

: #1 1D1 1 ( 5 1"!11

#*"+ $

G1D@1 D

$ ":# (1! 07 ! '!: ! (1D

$ 1 - " (1I07! D

3

6+C5

<O5L@

Page 18: Prakticka Elektronika 2004-08

-

D5D(:-1 !e -D :!(1! ,! #!

: (1 1 G )*<9D!D(+ (1!1 G

. (1 '!: #! 1 "(1

5]

G+ C(! @ @C5

1!1]( :@C5!B$ D# Z'!: : !1#115 111: ! D!-5#

07!"5 D! 1 $ !(11

@ G. 1 DD !;DY0:!#1

A'(B> ((: )! * !(" 1 : D!1@ !@ 1D 1: D

</N$.%'

<,N$.%

Page 19: Prakticka Elektronika 2004-08

.

1 +#,)"&(#:

@C5 ]!D 5 " D! (107!" D1("! (15 #

+"&D 1

] 1G5 " D! (1 1 1! D1 ("! G1()1("D(1 *

$("+2)@ )#(, G+( C(!

.(C46. ' 1 (1 5D D!" (1"1D 1 !(!"! D 11

9"%#-:

<! #< D!@1!":@C5:- " #G1 (! 1

!" # $ % &

:1" 1.(1)=;* 1

(4( # 1Z5$)!(1!*! 5$)(*!P)%)?!#(1(*!%+) (1 1!! T ! 1! ' *!$) *!P $ ! ! ) DGT (1 G1*!)%) D 1*!.+)%P)%+.) T"D! # *!. @+ ) #!#1 D"1*!.<8,E-8 ) ' E (! 1*

Q.$1 Z$f)#2E*G1!G1 3 ' 7 5 #G . #! D- !

1 +C

: G1! (G I # 1 ! )3*#) * )0*

: 1 ! ##1 1 # - : #111)(GG1D?*,1K #

$ 1#! #! # ! " )(GG1D*,1K #

71( D (G 5 111DGG1L

&"12 G+-.(

(: -

7 #!1 :1 (1! #1K (1) =& Y0*L" 1D?

</O5L@$

Page 20: Prakticka Elektronika 2004-08

/

11!1 1! D1 (1! ")*1 G7D(1!D! #$ ( ! !1 5 K)*. 3)* . 0)*

:1# # D #+' D ! D1

C1D 1"!D1 1#! #!

9"%#-#*"+ <

1D(! #2(!1(1"E"1

D 5 (1!D5+=+ (1" 1D(I! ,1 1! )f*

:+$%@.!"D1 !

(D(G1 - KEL5 1

, ! D : - KEL + = 1KEL!- KEL #(5 1!#=$ 1.(1

<'#+-$ 1+

- D =>)%;&" *

D1 1D#1! (G"

< O5

5 1- " #! (! !

f *)E#2*!

! )%=Y0*! ! ! #2#2D ) 1*! #21

'(: (C46.

1! (1!.(1 1-@1( BO( />>> " WD

(

b=c9E!F.(:C;!&E%>>=b%c#E!F@,5g:C=E%>>>

'#+&"(:& > &"

Ω Ω Ω Ω Ω Ω !!!!! "#!!$! %#!! &#!$ "#'(! &# ! "#)* +$!%& , -%.)* )!/)* /!$)* )* / +)* +!)* 0!#1 2341 345555 655 7+/!5 8&9:;<! $ /0( 0<3 = 0<3 = 0<3 =//// 57 />:9 +=? >@ 08 A%>:

.#. ! "#'(!! %#)* )* /< )* B/6 +5 7 ! 0<3 = 0<3 = 0<3 0 0<3 0$ - -%C:0+' - -%C:0+'DDDD +< 3E%$($(+0*F0*F +' (0*F +' (8 A%&;G< H%&;G< 3CE98@(

!"#$$% %!$&&&%' %!%

<0 $5

Page 21: Prakticka Elektronika 2004-08

:( :0(DUO F;EFAE$5E%>>>E_: < =; H> == %> :( K/>%>)AF0;?!AF@;?AF0?>;=*

")&')"5 #,

,1:0(

! 1 ("$ '1 G # GO! 1 D 55= 1!1 D1 + +L=+L%1#:0 K G60N60A<

<:=(1=% E; !1 ; LL; 17 " 5& 5=> #2 (1 ); E=% /> > E; E=% %>*+D" # " AF@;? (3

.(# ')"5 #,

: ( />1" ! ! 11(1: 5= MCLL 1 (60= 60HL 1: RS 1:> :H 1:.7^hL # ! ! 38@gh+ RS! 1#L160/ :0! 1

* #+%%, '%!-)

.,/,0&%1,02*%

3%, !-)45%0 1,$ #+%$6&4 45.41 0 5"4 1,5#45+% #6

<!&5@C226"*H0P

26"*HP-0<

Page 22: Prakticka Elektronika 2004-08

):#1- *

%>K )1"_5KM= *!60%60H 1(

"#&( "G1 #,

:( 1 # F ? => 1 T!L/.N 1:60= 60/ !( 1 # 17 11" ! 11# 1,:M= 01H& :( D:0 < ! ! " 10H. <:= ! 1D(1; # .$=.$% 1D ! 1D?! 1 1,X=" % %/ 4Q60= 60/ Q05! G

:)60= 60/* !LHL/95=!5% : ;=%!; : )K*! 60= 60/ D:0+1($(%!;! D1 60= 60/D"51 D:0 60= 60/ 3 (G KBL 1!1!

<1=

:( ?#:0< #1 1 )%>>!,*:D#1 112 (1! 71( D 50<J$$

'#+&"(:&

.= %%Ω

.% %%>Ω

.H .F =>Ω

.$= 2/?=>Ω

.$% 2A?=>Ω0=!0% %% \BE=& 0H /N> \BEH; 0/ =>>B0;!0& =>B0N!0A HHBX= % %/ 4QL= =$/>>NL% =$/=/ALH!L/ 3K5/H

L; MCL; +L= ,+%&>E;&+L% ,+%&>E=H5= 5N 30;/N $:$60=!60%!60H N/Q05;F;60/ N/Q05=&&60; (

K5AF0;=

60& K5AF0%>;=

60N NAM>;60A NAM=%<4:= #H:M= 01H&!

,/3(&E%&C

Page 23: Prakticka Elektronika 2004-08

⟩ G)$(&5

0 12 3%45)!, / 6'

$16:/ :1 1 H!&^Q #<1 ! 1 # =;> U : 1 =!/%; 1 1 =%> K : - ! 1K&/B_;H !1:/$OH!/ ^Q1=>> U:4# H> U

/7289+%

/ :

," 4 " +%" 2890 454 /,47;)<6=%5>"4+% 289)9-??0 )9@?0 )@9--?0 )@9@)0 )@9@?0 )@9)0)@9)?0)@9A?0)@BA?0$ $%.CC2D37E9??6"%5>"4+% %,,$! % 4 892$%1 $ .+% $",0!6,836

, ( :60! (5## #! 1(11:(" :60 6 ! #

<1 ( 074: (<L4

$ ##(:60 1< =!

! 67!=>> Ω ; b%c:( (# #, 1 1 :1 G171 #(% ? 1 bHc @1 D! 0747 i=% :0!" ; @( ? i==!;T iF!; 5 ! 1=H <5I+.>H 57K3>>

Page 24: Prakticka Elektronika 2004-08

⟩ 8 (# ( <L4:(67 ! # 1 D :0$ 1D ; (":(1 D 9 )^$L*! 1 D : G1(iA

+ (<L4 H! ( :(! (.5@ 11"(67 1 J; $ L% L/,0H 1D.5@:(1 L& A ) =H D*$ ( +L& &!% MCL! ( < 1 (5?L5X=1 !X% 21-

:( 67 " 1 "Z 1 DD!(1D40M.!($$!.3&(.3N5( 60@: ' ( )6 01@:((*( # (1 "@( 1 1 (5 67! 1 CC:.74

7( # 0K$$7$D%;: 11 ! L(" )1* 1K##2! 1 $1 :0 ! 1 (! , #4# ! #1 # , !# G :( ! 1 # (" :1# 1 67 1

1!%,)"C+

71 ( 60:( 6 b/c8 ' ( " G1! !(!1 # R S: # ( )<L4! *

UO_:(G(# " $5P: # D D#R@ SUO%>>>FAE4@ #L ($5P $5+ : #$5P;5! .

,53B

!B$ # RC$5E%>>>E_:S@$5+ (b/c$5E%>>>

4 ( G( UO_::#1( ;5!9JRL16E7S RUOK:6S

'#+&"(:&

.= => Ω

.% =!; Ω0% =>> \BE=& !0H %% \BE=& !L% +;!= L& +A!% LH!L/!L;!LN =$/=/AX=!X% 30;/N3 67L6M=A0K$$7$FB #

(

b=c %F==JJJ&%5=J$%

b%c %F==JJJ&%5=+$%

bHc 'F LF==L5==$$=$=

b/c %F==JJJ$.5$=

/03(&4)'<F<)

$

Page 25: Prakticka Elektronika 2004-08

8 1 " Z > J !=J!%J1 # )1 J=*) 1! G( *! 1": !'>!; $11 4 ! - ]=% !1:

6 1 "! # " 1<1! ! $ !# 1 1! #1 1]=% " #1:1# 1 ! G1" 1!D:# " ## 1 "! D D1!

")&:##"&

, 11 ! (!;;;8 ! 1! # ! G1 1"" (+ D!#1! : D$C;;; D#! !1 ! = 0=1=>> \B.==; Ω:1 F ! .%]:==>> =%> Ω< #! 12! 1.%" = Ω 1= 4Ω D"D #./F>> Ω:! 1 ;>> Ω,! 1):= *! !1 ! "

$ 6(J;;; !

1 ! < ! ' #! "!1 $ " 1 ! Z

L f >!&N.=0=! >!&N=;>>>>!>>>= f =!>>;

L f >!&N).=].%]):=./*E):=]./**0=! := >!&N)=; >>>]=>>>*>!>>>= f =!>N% !:=? >!&N)=& >>>];>> >>>*>!>>>=fH/!;N%

,0= .=! .=.%5! .=.%! ! #L= -.%:1 G # .% 1:= .%:= # ./ !1 (14! 1! # @ -! 1 1 Z5=1.C=! 1@ 11

C,,#, .

/! F"03()?2F

2 $ 4 , 4, ., 9G'?0,$4,,,$ %%. $ # ., .0! 045"%5> !"1 #. "0,!6% 0%6

<;$%@&$+

C&)C

,!&$+

Page 26: Prakticka Elektronika 2004-08

%

: 1 D1") 1" *! !1! D" !5 5=R S55=!9 D! 8 ' L%LH 1 1 ,G( ! D #! 1D! 1:RS1 " 1! + ! #D11 1 !! ! 1 + 1 MCLL/! D.A D111!! 1! LL; 11 # 1-:$1

#&!

$ 1 11 # 1B7!D1 :11+!j[! 1I # #: #! 1 D " ?KD 1D?371#G ! 5!1D 1

"$1RGS! ! 1! ! 1! #) *D! :")j[%3* D!#"7 1 D !D!1

$= 1 1!%' " "H ! 1 11 :+!j[ 1 " ! G18 ##111L# #! /@ "! "9 #1") .C=*!" $ D 1:=! 11D: -!!", # &!1 1 1 1

P1 % #,%")"1"'(

: G 1 :#1! 1D1! 1 1:1 G" #" : 1! #1 $ 1D )j![%K![%3* RG

S #! 1! #: 1 " 1 1:" #17(1 1$1# "D"1##1D11 "3 ;> K 11:# ! ! : # 1 G( 1 :- " Z%&Q$!]/%>NN&H/%%;%

'#+&"(:&

.= =; Ω

.% = Ω

./ = 4Ω:= = 4ΩE$!

;>> Ω./.;!.& %!N Ω.A =!% Ω0= =>> \BE%> 0% => B0H =>> B67= $C;;;5= ,B;>N)30&HF

1 *

L= H ,K%&N)=$/=/A*L/ MCL;""B7 L6MA67=

/3(&&8E++++++&C

0 +

4(&.G<<&

1E&8$+HR2SE+

C)

Page 27: Prakticka Elektronika 2004-08

&

<34(&

L$'%&)$%

CC(0- T

<,G) .

$4 <

"%(!&),##,' &!"1: '/

5 D$ D 074= => )1 *! # N!; $ $ =/+ " D#1 1

: ! 5=5%1D! G @MCLMCLLN !D ,

! 7.= !MCL1 =; K! -7:= % - 1L&>!N

77:= ! @ ?1"+#M:5=! # ! 1

: G%>> K # ! % K: G! D @@= D8 ' ! -

@! 074! G( 1 : 1!#! 1: #1!"! ' 5D+ # G1"< !1 #D /1 ) *5 Z ! 1

< O! GO$OOO1 DM:5 ( GG M?! #:UO 1+ W(" 17@ 1Z%F==PLL$$=U$&<

EH)IJ K,L

/! 2#

3

Page 28: Prakticka Elektronika 2004-08

-

!' +"#G

@' D ) 1*1 #2 =!; ,1 ")=N*1 1!# G"M1 D1 D11 16! 111!

< H%$V%'

-3)+'%)&(

<"3$%)

<*3')+'%)&(

<%'

</;$%@H

! :410"!" ::

.= =>> Ω

.%!.H!.; =>Ω

./ %!%Ω

.&!.N /N>Ω0= =>>> \BE%; L= L& =$/>>=),g=H%*LN MCL5= 3L=HF5%!5H!5/ ,0%HA)30;/N*5; ,0H>A)30;;N*7:= ):0A=&*.= .:); KE%;> *5= G=% E% K@= 2

11!11 1G1"

@ G ! : 1 ! )1

! *

: 1 D" =!;! #D1 L # % 1!

<DM:5 06$0Q!

Page 29: Prakticka Elektronika 2004-08

.

<0<(@&

$)$4(&

? R11S! DG1"

,1' !

1[ 1 !11

. D1 / ΩT 1

# K# A Ω 1#? F> U: D ! /> U

0/>>>,)*5 #! 1G1": ! G (!! RS ( ( 1

: 111#!11" DK.K

")&

@(L0B - Z!!!!D!1+D# #%

M(1(D 1:K;+ - G1! 1 1 - )M*

:3NeG1111) H- 1*! ! 1 1" G1 W30L:KH K> !3H 3> $K/ G11!1 6G1 D30L

0 1 30L! (11-113& 3/1: 1=

:1 13& 3/ DG130L@1""1 #"3& 3/D! 11 !RS )3& 3/ f Q!Q!Q#*

D1 3& 3/! :1 ( "/> \<D#!

:! (L0B#1)#!G1! *! 1 1 ) / 4Q*! # DRS:11()MCL:3N*L0B

L 3& 3/ !

,$ $%"9B

8+6/2,#

M1%N% 4! 4% $%"9B,%$% "5 6(L,O +""5 4 830,$ 4""$$62"5 % ,O ,%,$"289)@B@L%. B*'F045 #"4",LN4 ,O":96/, 4"5%"!4 %9B%9 %@E))IA6

Page 30: Prakticka Elektronika 2004-08

/

1 5 "' ! " !H ; \1D "3& 3/ : D1"#1111

( 1%:(" 1 %F==JJJ$ :

6<2C

3& 3; 3/

@k Q Q Q@ Q Q M4 Q M QQ Q M ML M Q QL M Q M41 M M Q. M M M

k*@Z3>fL0B D )l* 3=f )ll*3%fQ 1 )* 3HfQ (

6D5$@3HO

<!&

@3HO

1Z1 _5! ULl7$! 40M.l6$5!37Ll$7!:85lgC@!M:l$7

L #! 1""

D111( # 1 60 +# - L" L0B! " " MCL

'#+&"(:&

.=!.% %!% Ω)MCL*0=!0% %% B67 :60=&B&%N

(?X= / 4Q%?MCL)% K*L0B&/==HA)0*

, (1):L6:@7=A*!" Z+W&LQ+$

Page 31: Prakticka Elektronika 2004-08

31Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Doplnit takový zesilovač o obvod,

který dokáže ochránit drahé koncové

tranzistory před zničením, je poměr-

ně jednoduché. I v profesionálních

zařízeních se používá ochrana odvo-

zená od napětí získaného na reflekto-

metru, zapojeném na výstupu. Tako-

vý reflektometr (polovina klasického

PSV-metru) se zapojí bezprostředně

mezi výstup z desky zesilovače a an-

ténní konektor. Napětí, které se obje-

vuje na výstupu reflektometru, je pří-

mo úměrné nepřizpůsobení a po

zesílení je přivedeme na budicí stu-

peň tak, aby se jeho zesílení zmenšo-

valo úměrně s nepřizpůsobením vý-

stupního obvodu (antény).

Princip reflektometru byl již po-

psán tolikrát, že nemá smysl jej opa-

kovat. Praktická realizace je snadná,

dokonce není zapotřebí zabývat se

nějakým cejchováním. Když se podí-

váme na schéma na obr. 1, vidíme,

že proud z koncového zesilovače pro-

chází vodičem (souosý kabel), který

tvoří primární vinutí vysokofrekvenč-

ního transformátoru. Kolem něj je to-

roidní feritové jádro se sekundárním

vinutím transformátoru. Vůči sobě

jsou odstíněna (opletení kabelu), aby

nedocházelo ke vzájemné kapacitní

vazbě. Materiál toroidního jádra volí-

me takový, aby na nižších kmitočtech

byla větší účinnost. K napětí, které se

nakmitá na sekundárním vinutí, se

přičítá část napětí z primárního obvo-

du, které získáváme z kapacitního

děliče C1-C2. Dochází na něm k fá-

zovému posuvu asi o 180 0

a konden-

zátorovým trimrem C2 se nastaví vý-

stupní napětí na nulovou úroveň při

dobrém přizpůsobení.

Podle schématu je zřejmé, že se

jedná o velmi jednoduchý doplněk.

Deska s plošnými spoji je na obr. 2

i se zakreslenými součástkami, ke

zhotovení použijeme oboustranně

plátovaný kuprextit. Na obr. 3 jsou

obě strany desky v měřítku 1:1 a vidí-

te, že prakticky polovina druhé strany

(kde je umístěn koaxiální kabel, kon-

denzátor C1 a ve výřezu cívka L1)

není odleptána - na obou stranách

tato „zemní“ část musí být dokonale

propojena s kostrou (zemí) zesilova-

če, stejně jako čtyři připevňovací

šrouby v rozích desky. Plošný spoj

byl navržen pro výkon koncového

stupně až do 1 kW v rozsahu krátko-

vlnných pásem s toroidním jádrem

z materiálu T37-8, ev. do 500 W pro

rozsah asi 10 až 150 MHz, pokud po-

užijeme jádro z materiálu T37-6.

Rychlý OZ je zde použitý proto,

aby odezva na výstupu zavčas ome-

zila zesílení budicího stupně. Strmost

působení obvodu můžeme měnit re-

zistorem R5 a citlivost změnou R2.

Obvykle se obvod nastavuje tak, aby

při nepřizpůsobení (PSV) 1:3 se

zmenšil výstupní výkon na 50 % a při

1:5 asi na 20 % - takováto ochrana

spolehlivě zabrání zničení tranzistorů

v koncovém stupni nadměrným prou-

dem. Na výstupu OZ je možné odebí-

Ochrana

pro koncový zesilovač

vysílače

Před nedávnem proběhla v našich časopisech informace o možnos-

tech nákupu stavebnic koncových stupňů nebo dokonce kompletních ze-

silovačů pro oblast KV pásem (www.rmitaly.com). Většina z nich má jed-

nu společnou nectnost - nejsou vybaveny žádnou ochranou proti

nepřizpůsobení výstupního obvodu.

Obr. 1. Schéma zapojení ochranného obvodu

Obr. 2. Rozložení součástek na desce Obr. 3. Deska s plošnými spoji (měř. 1:1)

⟩vf vstup

řídicí napětí

MC34071

Page 32: Prakticka Elektronika 2004-08

32 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Firma Linear Technology nabízí

nyní konstruktérům zajímavý a účin-

ný prvek ke konstrukci dolnofrek-

venčních propustí. Tímto prvkem je

malý IO v pouzdře SSOP-16 s ozna-

čením LTC1563-X, kde X je doplňko-

vé číslo: 2 pro filtr s Butterwothovou,

nebo 3 s Besselovou charakteristi-

kou.

Mezní kmitočet se mění odporem

rezistorů v rozsahu 256 Hz (pro R =

= 10 MΩ) až 256 kHz (pro R = 10 kΩ),

přičemž výrobce uvádí mezní kmito-

čet až 360 kHz, napájecí napětí může

být v rozmezí 3 až 15 V. Je to vynika-

jící prvek např. pro výrobu antialias

nf filtrů a uplatní se i při návrhu line-

árních filtrů pro přenos dat.

Principiální zapojení se zesílením

1 vidíme na obr. 1 (jeden IO obsahu-

je dva shodné OZ s potřebnými inter-

ními vazbami), praktické zapojení filt-

ru Butterworth osmého řádu pro

kmitočet 20 kHz, jehož teoretická str-

most je 48 dB/oktávu, máme na obr.

2. Přídavná kapacita mezi špičkami

4-6 nebo 13-15, případně mezi těmi-

to špičkami vůči zemi znamená změ-

nu výsledné charakteristiky a mezní-

ho kmitočtu, na což je nutné dbát při

návrhu plošného spoje.

rat proud do 20 mA, pokud by bylo

třeba k řízení většího proudu, je mož-

né na výstup zapojit odpovídající

MOSFET. Celý ochranný obvod umís-

tíme do krabičky z hliníkového plechu

a tu co nejblíže k výstupnímu antén-

nímu konektoru.

Pozn. QX: Na adrese www.maas-

elektronik.com najdete nabídku vyni-

kajících lineárních zesilovačů HLA

150 a HLA 300, které jsou vybaveny

nejen touto ochranou, ale také vý-

stupními filtry - cena tomu ovšem od-

povídá.

Seznam součástek

C1 asi 0,25 pF

(2x 0,5 pF v sérii)

C2 trimr 5 až 30 pF

C3 100 nF - keramický

D1 1N5711 Schottkyho dioda

D2 1N4148

IC1 OZ MC34071 nebo ekvival.

J1, J2 BNC nebo N konektory, příp.

přímo připájený koax. kabel

R1 51 Ω/0,5 W

R2 1 kΩ, potenciometr

R3, R6 10 kΩ/0,25 W

R4 1,2 MΩ/0,25 W

T1 toroidní jádro - viz text,

s 35 z drátu CuL ∅ 0,4 mm

(Podle Radio T9)

Obr. 1. Principiální schéma

zapojení obvodu

Obr. 2. Praktické zapojení

strmé dolnofrekvenční propusti s fmez

20 kHz

Aktivní dolní propust

Dobrý nápad přinesl novozélandský

časopis Break-In pro ty, kteří používají

symetrický anténní svod od dipólu (ev.

jiné symetricky napájené antény). Malý

hmotový rezistor o odporu asi 20 až

50 kΩ připojený mezi obě poloviny di-

pólu umožňuje jednoduše ohmmetrem

dole u transceiveru zjistit, zda není

svod někde přerušený. Tento způsob

by konečně bylo možné využít i u nesy-

metricky napájených antén, pokud ne-

ní použitý klasický balun, ve kterém je

mnohdy mezi „živým“ vstupem a zemí

jen několik závitů symetrizační cívky.

Několik

zajímavých novinek

U International Rectifier vyvinuli spe-

ciální Schottkyho diodu s označením

IR140CSP v subminiaturním pouzdře

o rozměrech 1,52 x 1,52 x 0,8 mm. To

by ani nebylo tak zajímavé jako její

provozní hodnoty: maximální závěrné

napětí je 40 V, při průchozím proudu

1 A je napěťový úbytek 0,38 V a dioda

snese impuls v délce 5 µs o velikosti

250 A (!!).

Firma Matsushita nyní dodává s ur-

čením pro mobilní telefonní přístroje

reproduktor o průměru 10 mm a výšce

pouze 2,6 mm, který je schopen pře-

nášet akustické spektrum od 380 Hz

výše.

IXYS Semiconductor nabízí solární

články nazvané ISOLAR s účinností

kolem 16 %. Plocha 1 cm2

je schopna

dodat výkon 16 mW, napětí jednoho

prvku je v závislosti na osvětlení 500 až

630 mV. Vyrábí se v různých rozmě-

rech až do 100 x 34 mm.

Není tomu tak dávno, co firma R&S

představila speciální mobilní telefon,

který je určen pro přenos utajovaných

informací pro vládní činitele, policii ap. -

ten by neměl být běžně na trhu dostup-

ný. Nyní ale německá firma Cryptopho-

ne nabízí sice jednodušší radiotelefon

se šifrováním, ale ten se bude prodávat

přes Internet - pár těchto přístrojů (mo-

hou pracovat výhradně proti sobě) je

v cenové relaci 3,5 tisíce euro. Určitě to

bude „vynikající pomůcka“ pro nejrůz-

nější zločince...

Jak na

přerušený anténní svod

QX

QX

QX

Page 33: Prakticka Elektronika 2004-08

33Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Rubriku připravuje ing. Alek Myslík, INSPIRACE, [email protected]

OpenOffice - kancelář zdarmaNejrozšířenějším softwarem na osobních počítačích je jistě tzv. kancelářský software - základní aplikace,

umožňující práci s textem (textový editor), základní i složitější výpočty a práce s jednoduchými data-

bázemi (tabulkový kalkulátor), tvorbu poutavých prezentací, kreslení jednoduchých obrázků. Obvykle

je v jeho názvu slovo Office (kancelář) a nejznámější a nejrozšířenější je zřejmě Microsoft Office. Tento

článek vás má seznámit s tím, že existuje obdobný software, vyvíjený jako tzv. OpenSource širokou

mezinárodní komunitou, který je na rozdíl od komerčních produktů v cenách mnoha tisíc zcela zdarma.

Jmenuje se OpenOffice.org, umí pracovat i se soubory Microsoft Office a má vlastnosti a funkce v běžném

užívání s MS Office srovnatelné.

Tento článek si neklade za cíl se-

známit čtenáře se základními funkce-

mi kancelářského softwaru - vzhledem

k tomu, že je to nejrozšířenější typ soft-

waru, lze předpokládat, že s ním již kaž-

dý má určité zkušenosti. Chce ukázat

na alternativní řešení, které má pro

domácí uživatele výhodu v tom, že je

legálně zdarma a mohou tedy přestat

používat nelegálně zkopírovaný ko-

merční software (není asi moc uživa-

telů, kteří byli ochotni pro občasné na-

psání dopisu nebo užití jednoduché

databáze zaplatit přes 10 000 Kč), pro

malé firmy pak má výhodu značné fi-

nanční úspory při vybavení kanceláře

při zachování všech funkcí i základní

kompatibility s okolním světem.

Software OpenOffice.org vychází ze

softwaru StarOffice společnosti Sun,

který byl dlouho volně šířen. Později

z něho byl vytvořen komerční produkt

a původní verze byla poskytnuta zdar-

ma mezinárodní komunitě k dalšímu

vývoji. Ten probíhá na internetovém ser-

veru SourceForge.net (o kterém jsme

nedávno psali) spolu s množstvím dal-

ších softwarových projektů, a podílet

se na něm může kdokoliv, kdo k němu

má fundovaně co říci. Pojem Open-

Source znamená, že je volně k dispozici

zdrojový kód programu a je tedy zce-

la zřejmé a transparentní, jak software

funguje a co všechno dělá nebo nedělá.

I používané formáty souborů jsou zcela

veřejné a známé.

Software OpenOffice.org je poměr-

ně kvalitně lokalizován do češtiny a je

pro ni plně vybaven. Je k dispozici na

Internetu. Instalační soubor má však

asi 85 MB, takže pro vytáčené připo-

jení to není (asi 7 hodin). Je však často

(vždy v nějnovější verzi) publikován na

CD-ROM přikládaných k počítačovým

časopisům Chip a Computer nebo si

Page 34: Prakticka Elektronika 2004-08

34 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

ho můžete nechat vypálit na CD-ROM

službou VypalCD (za asi 90 Kč).

OpenOffice.org je integrovaná apli-

kace, která má šest základních modulů:

textový editor (OpenOffice.org Writer),

tabulkový procesor (OpenOffice.org

Calc), prezentační program (OpenOffi-

ce.org Impress), kreslicí program

(OpenOffice.org Draw), editor matema-

tických vzorců (OpenOffice.org Math)

a programovací jazyk Basic (OpenOffi-

ce.org Basic). Integrace aplikací je

z hlediska uživatele těsnější, než u MS

Office - nespouštíte jednotlivé programy

(jako Word, Excel ap.), spouštíte vždy

OpenOffice a poté si otevřete nebo vy-

tvoříte dokument, jaký chcete - text, ob-

rázek, tabulku ap.

Formáty dokumentů

Formáty dokumentů jsou velice dů-

ležité, protože ovlivňují kompatibilitu

vytvořených dokumentů s jinými pro-

gramy a aplikacemi. OpenOffice použí-

vá jako výchozí formát XML, což je

otevřený mezinárodně standardizovaný

transparentní formát, ke kterému smě-

řuje v posledních verzích svých aplikací

i Microsoft. Zaručuje to maximální mož-

nou kompatibilitu s kterýmkoliv existu-

jícím i budoucím softwarem, protože

XML je popisný formát, který lze libo-

volně transformovat.

Dokumenty jsou v kancelářské sadě

OpenOffice.org komprimovány meto-

dou ZIP. Pomocí libovolného vhodného

programu lze dekomprimovat obsah

souboru dokumentu - zobrazí se struk-

tura několika souborů popř. i adresářů,

podobná obr. 1.

bezpečen právě jen soubor meta.xml.

Soubor settings.xml obsahuje další

informace o nastavení dokumentu,

například o tiskárně, zaznamenávání

změn, přidružených datových zdrojích

a podobně. V souboru styles.xml jsou

styly definované pro daný dokument,

které lze například zobrazit v okně stylů.

Soubor meta-inf/manifest.xml popisuje

strukturu souboru XML. V komprimo-

vaném formátu souborů mohou být

obsaženy i další soubory. Obrázky jsou

například obsaženy v podadresáři Pic-

tures, kód Basic v podadresáři Basic

a propojené knihovny programu Basic

se nacházejí v dalších podadresářích

adresáře Basic.

Vedle vlastních formátů XML lze

v sadě OpenOffice.org otevírat a vytvá-

řet dokumenty i v řadě cizích formátů.

OpenOffice rozpozná obvykle při otev-

ření souboru správný typ souboru auto-

maticky. OpenOffice umí otevřít všech-

ny běžné soubory MS Office, tj. textové

soubory editoru Word (.doc), tabulky

procesoru Excel (.xls), prezentace pro-

gramu PowerPoint (.ppt).

Ne vždy jsou však přeneseny všech-

ny speciální funkce, makra, speciální

formátování ap. Své vlastní dokumenty

umí OpenOffice naopak i ve formátech

MS Office uložit.

Výhodou OpenOffice je kvalitní ex-

port všech dokumentů do webového

formátu HTML bez zbytečného „nabobt-

nání“ kódu.

Společné funkce

Všechny aplikace a dokumenty soft-

waru OpenOffice mají společné některé

základní funkce, přenositelné a sdílené

mezi aplikacemi:

práce se šablonami a styly,

automatické ukládání

dokumentů,

relativní a absolutní odkazy,

ochrana dokumentů heslem,

zobrazení, skrytí a ukotvení

oken,

přizpůsobení všech položek

menu i nástrojových panelů,

plovoucí nebo ukotvené panely

nástrojů,

rychlá navigace k objektům,

přesouvání a kopírování

objektů myší,

vkládání objektů z galerie,

kopírování objektů a textu

mezi dokumenty,

vkládání dat do/z dokumentů,

vkládání speciálních znaků,

zaznamenávání a zobrazení

změn,

ukládání a porovnávání verzí

dokumentů,

zamykání záznamů,

tvorba a vkládání grafů,

registrace a používání

zdrojů dat,

používání příkazů SQL,

vyhledávání pomocí

formulářového filtru,

vkládání tlačítek a polí.

Textový editor

OpenOffice.org Writer.

Aplikace OpenOffice.org Writer ob-

sahuje řadu funkcí k tvorbě profesionál-

ně zpracovaných dokumentů. Text mů-

že být rozdělen do sloupců, obsahovat

různé druhy textových rámců, obrázků,

tabulek apod. Obsah textových rámců

lze vzájemně propojovat, a to i přes hra-

nice stránek, a vytvářet tak dokumen-

ty novinových formátů. Funkce, umož-

ňující vkládání dělicích čar, různých ty-

pů obrysů vně i uvnitř obrázků, zadává-

ní barev znaků, odstavců a tabulek,

dodají dokumentům profesionální po-

dobu.

Writer umožňuje tvořit širokou pale-

tu textových dokumentů. Lze v něm

psát různé druhy soukromých nebo sé-

riových dopisů, příruček, faxů nebo

i profesionálních prezentací. Dokumen-

ty, které budete často používat (např.

formuláře faktur) můžete uložit ve formě

šablon. Writer obsahuje množství šab-

lon pro různé účely, pomocí průvodců

lze vytvářet i vlastní šablony. Můžete

používat kontrolu pravopisu a slovník

synonym (obojí je k dispozici i v češti-

ně). Při psaní dokumentu lze využívat

funkce automatických oprav (samozřej-

mostí je dělení slov).

Délka textového dokumentu není

ničím omezena. Pro snazší orientaci

v rozsáhlých dokumentech je k dispo-

zici stejně jako v ostatních aplikacích

OpenOffice.org praktické dialogové

okno Navigátor. Usnadní tvorbu struktu-

rovaných textů a umožní upravovat je-

jich strukturu.

Nejsnáze to uděláte tak, že k názvu

souboru dočasně přidáte ještě příponu

.zip (např. text.sxw.zip). Většina soubo-

rových manažerů (Průzkumník, Total

Commander ap.) vám pak po ťuknutí

na soubor „rozbalí“ jeho obsah.

Textový obsah dokumentu je umís-

těn v souboru content.xml. Tento sou-

bor můžete zobrazit například editorem

prostého textu. Ve výchozím nastavení

je obsah souboru content.xml uložen

bez odsazení na začátku řádků. Tím

je dosaženo minimálního času při uk-

ládání a otevírání. Tento postup lze

změnit tak, aby byly řádky ukládány se

strukturovaným odsazením. Soubor

meta.xml obsahuje kromě jiného meta-

informace o dokumentu, které je možné

zadat po klepnutí na příkaz Vlastnosti

v nabídce Soubor. Pokud uložíte do-

kument se zabezpečením, nebude za-

Obr. 1. Soubor dokumentu v sobě má

komprimovánu přibližně tuto strukturu

Namátkou jmenujeme některé další

funkce textového editoru Writer:

Funkce Stylista pomáhá vytvářet,

používat a obměňovat styly odstavců,

jednotlivých znaků, rámců nebo celých

stránek.

V textových dokumentech lze vy-

tvářet různé druhy rejstříků a obsahů.

Jejich vzhled a uspořádání se dá přizpů-

sobovat podle potřeby. Aktivní hyper-

textové odkazy a záložky usnadňují pře-

souvání mezi označenými místy v textu.

Textové dokumenty mohou využí-

vat integrované výpočetní funkce, které

zjednodušují provádění složitých výpoč-

tů nebo logických operací. Výpočty lze

snadno provádět také vložením tabulky

(z tabulkového procesoru Calc) do tex-

tového dokumentu.

Snadno ovladatelné kreslicí ná-

stroje umožňují tvořit v textových do-

kumentech různé druhy kreseb, obráz-

ků, popisků apod.

Do dokumentu lze vkládat i obráz-

ky různých běžně používaných formátů.

Většinu obrázků obvyklých formátů lze

Obr. 2. Grafický panel Navigátoru

Page 35: Prakticka Elektronika 2004-08

35Praktická elektronika A Radio - 08/2004

upravovat přímo v textovém dokumentu

pomocí editoru obrázků. V galerii najde-

te kolekci obrázků seřazených podle

témat.

Přímý kurzor umožňuje v texto-

vém dokumentu zadat text do libovol-

ného místa stránky.

V textových dokumentech lze vy-

tvářet samostatné, postupně číslované

popisky obrázků, tabulek a grafických

objektů. Lze stanovit libovolný počet

intervalů číslování.

Popisky jsou propojeny s obráz-

ky, tabulkami nebo grafickými objekty

v rámci.

Programový modul se používá

pro grafické textové efekty. Můžete na-

příklad vytvořit aplikaci s barevným ani-

movaným textem, vhodným pro jedno-

duchý webový server.

Umístit objekty (např. obrázky ne-

bo rámce) na stránce textu lze několi-

ka způsoby – jako znak, k okraji znaku,

k odstavci, ke stránce, k ohraničení.

Do textu lze začlenit úsečky, je-

jichž úhel, šířku, barvu atd. lze libovolně

definovat.

Většinu funkcí aplikace lze vyvo-

lat i klávesovými zkratkami.

Tabulkový procesor

OpenOffice.org Calc

Aplikace OpenOffice.org Calc je

tabulkovým editorem jako např. známý

Microsoft Excel. Poskytuje sešit obsa-

hující buňky, do kterých lze zadat text,

čísla a vzorce a spočítat jednoduché

i složité výsledky. Rozsahem funkcí

a možností je s aplikací Microsoft Ex-

cel srovnatelná a ve většině případů

(nikoliv však vždy) umí soubory z/do

Excelu i importovat/exportovat. Kromě

základních typů výpočtů v ní lze řešit

i celé výpočetní metody, které lze zadá-

vat interaktivně pomocí Průvodce funk-

cemi.

V aplikaci Calc lze spravovat všech-

ny souhrnné skupiny dat, jako například

adresáře, stavy zásob, objednávky zá-

kazníků ap., obdobně jako v databázo-

vém programu. I v případě, že nechcete

provádět žádné výpočty, můžete třeba

rychle seřadit databáze a vyhledat

v datech určité charakteristiky, jako

např. maximální nebo minimální hod-

noty. List (tabulka) aplikace Calc může

také sloužit jako zdroj dat pro ostatní

aplikace OpenOffice.org.

Data v tabulkách lze uspořádat do

přehledných seznamů. Pomocí něko-

lika klepnutí myší můžete změnit uspo-

řádání pohledu na data, zobrazit nebo

skrýt určité oblasti dat, formátovat ob-

lasti dat podle speciálních podmínek

nebo vypočítat mezisoučty či celkové

součty. Data lze důkladně prověřit mno-

ha způsoby. Snadno se vytvářejí pod-

klady pro plánování, protože aplikace

podporuje mnoho statistických funkcí

(např. regresní analýzy). Užitečné jsou

v každodenní praxi i integrované fi-

nanční funkce. Zajímavou funkcí je

např. okamžité zobrazení vlivu změn

jednoho faktoru u výpočtů složených

z několika faktorů (např. vliv změny

období na úrokové sazby nebo velikost

splátek u výpočtu půjčky). Průvodce

daty (obdoba tzv. kontingenční tabulky

u Excelu) umožňuje analýzovat a vy-

hodnocovat zadaná data. Do aplikace

Calc je možné importovat data i z jiných

tabulkových editorů, upravit je a v pří-

padě potřeby je i vyexportovat v různých

formátech.

Každá jednotlivá buňka aplikace

OpenOffice.org Calc může místo pevné

hodnoty nebo vzorce, odkazujícího na

další buňky v listu, obsahovat také od-

kaz na obsahy v jiných dokumentech.

Odkazované dokumenty nemusí být

uloženy v lokálním počítači, mohou se

nacházet v počítačové síti nebo kdekoli

v Internetu.

Jako většina kvalitních tabulkových

procesorů dovede i Calc zobrazit data

ve formě grafu. Typ a provedení grafu

lze v široké míře volit, a graf bude při

změnách zdrojových dat dynamicky

aktualizován.

Prezentační program

OpenOffice.org Impress

Aplikace OpenOffice.org Impress je

typickým programem pro tvorbu pre-

zentací. Může spravovat v každém do-

kumentu téměř jakýkoliv počet sním-

ků. Každý snímek představuje jednu

obrazovku prezentace. Šablony v apli-

kaci OpenOffice.org Impress umožňují

použít u snímků jednotný formát.

V aplikaci Impress jsou dostupné

téměř všechny nástroje, které nabízí

pro tvorbu vektorové grafiky aplikace

OpenOffice.org Draw. Prezentaci v ap-

likaci OpenOffice.org Impress lze oživit

použitím některých z mnoha dostup-

ných efektů. Můžete vybírat z mnoha

podporovaných přechodů mezi sním-

ky, u každého snímku nastavit délku

zobrazení, vybrat zvukový efekt nebo

přiřadit libovolnému objektu na libovol-

né stránce nebo na všech stránkách

animační efekty, které budou vyvolány

například klepnutím myší.

Impress nabízí také další funkce,

které napomáhají snadnému a rych-

lému vytvoření prezentace. V pohledu

na snímek je zobrazen přehled všech

snímků, u nichž můžete přetažením

myší změnit jejich uspořádání, kopíro-

vat je, vyjmout a vložit je dokonce i mi-

mo viditelnou plochu. Pohled na ko-

mentáře použijete k zadání textu ko-

mentářů, které jsou pro prezentaci dů-

ležité, ale nebudou během prezentace

viditelné.

Při tvorbě prezentací jsou k dispo-

zici vodítka k umístění objektů, automa-

tické zachytávání objektů k libovolně

definovatelné mřížce nebo k sobě na-

vzájem, efekty pro změnu velikosti a za-

temnění, funkce pro rychlý vstup tex-

tu, strukturování a umístění textu v rám-

cích, na objektech, jako legendy atd.

Při zkoušce prezentace můžete prezen-

taci automaticky zastavit a zadat napří-

klad čas, potřebný k pohodlnému pře-

čtení textu každého snímku.

V průběhu živé prezentace můžete

upravovat, mazat nebo přidávat do

snímků objekty, kreslit myší nebo zvý-

razňovat některé texty nebo místa na

obrazovce. Jednoduchým způsobem

můžete dočasně odebrat snímek z pre-

zentace, aniž byste ho odstranili z ak-

tuálního dokumentu.

Jestliže chcete prezentaci publiko-

vat na webu (ať již v Internetu nebo

intranetu), můžete ji exportovat pomocí

zvláštního průvodce. Veškeré nutné

převody jsou provedeny automaticky.

Exportovaná prezentace může být zo-

brazena libovolným moderním webo-

vým prohlížečem.

Efekty přechodu z jednoho snímku

na druhý, používané v prezentaci, mo-

hou být také použity k postupnému

zobrazení jednotlivých objektů nebo

skupin objektů.

Můžete vytvořit animované obrázky,

vložit je do prezentace a v určitém oka-

mžiku je spustit. K tomu má aplikace

OpenOffice.org Impress i vlastní formát

pro animaci. Kromě toho lze zobrazit

i animované obrázky ve formátu GIF.

Na stránkách obrázkových doku-

mentů nebo dokumentů prezentací

můžete pracovat s různými vrstvami.

Některé z nich mohou být skryté, u ně-

kterých může být zabráněno jejich tisku

nebo mohou být chráněny před úpra-

vami. Vrstvy jsou průhledné, což zna-

mená, že u každého snímku jsou vždy

zobrazeny všechny vrstvy. Každou jed-

notlivou vrstvu můžete přepnout na

neviditelnou. Práce s vrstvami je podob-

ná umisťování jednoho objektu na dru-

hý na průhledné fólii. Vrstvy však ne-

definují pořadí objektů, pokud se pře-

krývají. Pořadí překrývajících se objektů

uvnitř skupiny je vlastností každého jed-

notlivého objektu a nezávisí na vrstvě,

která objekty obsahuje. Každý snímek

obrázkového dokumentu nebo doku-

mentu prezentace může mít několik

vrstev, které mohou obsahovat různé

objekty. Každá vrstva se vždy zobrazí

na všech snímcích; také pozadí může

obsahovat několik vrstev.

Do snímku aplikace OpenOffice.org

Impress můžete importovat libovolnou

textovou stránku, včetně stránek ve for-

mátu HTML. Můžete zde také převést

libovolné bitmapové obrázky na vekto-

rové kresby.

Kreslicí program

OpenOffice.org Draw

OpenOffice.org Draw je objektově

orientovaný vektorový kreslicí program.

Objekty mohou být čáry, obdélníky,

prostorové válce nebo různé mnohoú-

helníky. Všechny objekty mají již nasta-

veny vlastnosti jako jsou velikost, barva

povrchu, barva obrysu, odkazované

soubory, připojené akce spouštěné při

klepnutí myší a mnohé další. Tyto vlast-

nosti lze kdykoliv změnit. Díky vektoro-

vé technologii můžete objekty otáčet

Page 36: Prakticka Elektronika 2004-08

36 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

v libovolném směru a měnit jejich ve-

likost bez nebezpečí vzniku nevzhled-

ných zubatých obrysů. Vzhledem k to-

mu, že všechny objekty lze nezávisle

řídit, můžete s nimi pohybovat a navzá-

jem je překrývat podle potřeby. V aplika-

ci Open Office.org Draw nejste omeze-

ni pouze na dva rozměry. Můžete vytvá-

řet krychle, koule, válce nebo jiné pro-

storové objekty, můžete jimi otáčet po-

dle potřeby a dokonce je můžete osvětlit

různými světelnými zdroji. Tyto vlast-

nosti spolu s výchozími i volně defino-

vanými barevnými přechody umožňují

vytvářet poutavé firemní a internetové

prezentace.

Aplikace Draw je objektově oriento-

vaná. Objekty mohou být například ob-

délníky obsahující text, které jsou na-

vzájem propojené. Pokud s obdélníky

pohybujete, spojnice je automaticky

sledují. Kreslení a aktualizace organi-

začních diagramů je tak mnohem snaz-

ší. Spojnice lze také volně umisťovat

do záchytných bodů, což usnadňuje

tvorbu technických kreseb s vysvětliv-

kami.

Obvyklým způsobem můžete kreslit

rovné čáry, čáry od ruky, Bézierovy křiv-

ky nebo různé typy obdélníků a geomet-

rických tvarů. Funkci 3D lze použít pro

tvorbu prostorových objektů, jako jsou

krychle, koule, válce, toroidy a další.

Lze také otáčet dvourozměrné obrysy

ve třetím rozměru. Můžete zvolit vybar-

vení ploch, podle potřeby i s bitmapo-

vou texturou, perspektivu i osvětlení

a vytvořit tak působivé prostorové ob-

jekty, které lze použít na pozvánkách,

navštívenkách nebo v brožurách.

Chcete-li do kresby vložit další prvky,

lze využít velké množství klipartů do-

stupných v galerii. Mohou to být obrázky

vektorové i rastrové. Můžete tvořit tlačít-

ka a ikony pro webové stránky. Do kre-

seb lze přidávat texty, tabulky, grafy

nebo vzorce z jiných aplikací sady

OpenOffice.org.

Aplikace Draw obsahuje celou řadu

průvodců, kteří vám pomohou vytvořit

přesné kresby. Můžete definovat mříž-

ku, ke které lze jednotlivé objekty při-

chytit při konstruování a při jejich pře-

souvání nebo můžete dočasně přichytit

objekty k obrysům a bodům existujících

objektů. Velikost objektů lze kdykoli

změnit zadáním požadovaného roz-

měru v dialogovém okně Vlastnosti.

Jednoduše lze také vložit kótovací čáry,

které lze použít různými způsoby.

Namátkově některé další funkce:

Funkce Přechod tvarů vypočítá

přechod mezi dvěma objekty a jednot-

livé přírůstkové tvary jsou na stránce

umístěny mezi dva původní objekty.

Změna tvaru, orientace, barvy a dal-

ších atributů je u přírůstkových objek-

tů rovnoměrná.

Duplikování objektů umožňuje

snadno vytvořit zadaný počet kopií ob-

jektu, které se mohou lišit jedna od

druhé v umístění, orientaci, velikosti

a barvě.

Několik objektů můžete součas-

ně vybrat, seskupit, složit, sloučit, ode-

číst nebo získat jejich průnik.

V OpenOffice.org Draw a Open

Office.org Impress lze různým způso-

bem skládat grafické objekty. Několik

jednotlivých objektů lze pomocí Boo-

leovských operátorů u původních ob-

jektů spojit dohromady tak, že vytvoří

nový objekt.

Dva prostorové objekty lze spojit

do jediného objektu, jehož povrch je

trojrozměrným součtem jednotlivých

objektů.

Malý kroužek ve středu objektu

označuje střed otáčení. Tento střed

otáčení lze umístit do jakékoli jiné po-

lohy. Přetáhnete-li rohy vybraného ob-

jektu myší, objekt se otáčí kolem středu

otáčení. Přetažením středních bodů na

hranách výběru dochází k zešikmení

objektu vzhledem k opačné hraně.

zvětšovat ap. Můžete také vložit normál-

ní text ve formě legendy (v rámečku se

šipkou).

Každý snímek obrázkového do-

kumentu nebo dokumentu prezentace

může obsahovat několik vrstev, které

mohou obsahovat různé objekty. Každá

vrstva se vždy zobrazí na všech sním-

cích; také pozadí může obsahovat ně-

kolik vrstev.

Editor matematických vzorců

OpenOffice.org Math

Vzorce se vytvářejí velmi podobně

jako grafy nebo obrázky, obvykle jako

objekty v dokumentu. Chcete-li vložit

vzorec do jiného dokumentu, automa-

ticky se spustí aplikace OpenOffice.org

Math. Vzorce lze sestavovat, upravovat

a formátovat pomocí velkého výběru

předem definovaných symbolů a funkcí.

V aplikaci je k dispozici mnoho operá-

torů, funkcí a možností formátování,

které tvorbu vzorců usnadňují. Všechny

tyto funkce jsou přehledně uspořádány

v okně Výběr a příslušný objekt lze do

dokumentu vložit pouhým klepnutím na

požadovaný prvek. Kromě toho nápo-

věda obsahuje vyčerpávající seznam

odkazů a mnoho příkladů.

Vzorce však nelze použít k výpoč-

tům, protože tato aplikace je pouze edi-

tor vzorců (pro vytváření a zobrazení

vzorců), nikoli výpočetní program. Pro

výpočty pomocí vzorců se používají ta-

bulkové kalkulátory, jednoduché výpoč-

ty lze dělat i v textovém dokumentu.

V aplikaci Math si můžete vytvářet

i vlastní symboly nebo přebírat symboly

z jiných písem. Do základního katalogu

aplikace OpenOffice.org Math lze při-

dat libovolný počet nových symbolů

nebo si vytvořit vlastní speciální kata-

logy. K dispozici je také mnoho speciál-

ních znaků. Práci se vzorci usnadňuje

používání lokálních nabídek, které se

otevírají klepnutím pravým tlačítkem

myši. To se týká především okna Příka-

zy. Tato lokální nabídka obsahuje nejen

všechny příkazy, které se nacházejí

v okně Výběr, ale také mnoho dalších

možností. Obsahuje i operátory a další

prvky, které lze do vzorce vložit klep-

nutím myší, aniž by bylo nutno je ručně

zadávat do okna Příkazy.

Na obr. 5 jsou příklady vytvoření

matice, funkce, a použití různých písem

v aplikaci OpenOffice.org Math.

Můžete definovat libovolné množ-

ství barev, přidělovat jim názvy a uklá-

dat je v paletách barev.

Tzv. kapátkem lze nahradit vy-

brané barvy a jim do jisté míry podobné

barvy barvami jinými. Můžete nahradit

až čtyři barvy současně. Jestliže se vám

výsledek nahrazení barev nelíbí, lze je-

diným ťuknutím vrátit vše do původního

stavu.

Atribut Průhledné slouží také jako

barva. Průhlednost v obrázku můžete

nahradit jinou barvou, například bílou.

To je užitečné například má-li ovladač

tiskárny problémy s tiskem průhledných

obrázků.

Lze definovat vlastní barevný pře-

chod, uložit seznam barevných přecho-

dů jako soubor nebo načíst jiný seznam

přechodů ze souboru.

Pokud vyberete text, máte mož-

nost jej převést na trojrozměrné těle-

so. Trojrozměrné těleso bude zaujímat

plochu, kterou zaujímal původní tex-

tový rámec.

Chcete-li do kresby vložit text,

můžete se rozhodnout, má-li mít nor-

mální formát jako v textovém dokumen-

tu nebo má-li se s textem zacházet jako

s grafickým objektem, který lze otáčet,

Obr. 3. S objekty lze libovolně otáčet

Obr. 4. Funkce Přechod

tvarů Obr. 5. Příklady vzorců z aplikace Math

Page 37: Prakticka Elektronika 2004-08

37Praktická elektronika A Radio - 08/2004

ELEKTRONIKA NA INTERNETU

Webový server WebEE.com na adrese www.electronic-projects.net je pokud jde o elektroniku na Inter-

netu natolik zajímavý, že vám ho představíme podrobněji. Má vlastní materiály a zobrazuje i materiály

z jiných serverů. Novinky na titulní straně informují obvykle o přírůstcích ve všech kategoriích – a těch

je šest základních: schémata (Schematics), příručky (Tutorials), odkazy (Links), soubory ke stažení (Down-

loads), součástky (Components/App Notes) a fóra (Forums).

Schémata jsou rozdělena do dal-

ších podkategorii – zesilovače, audio,

nabíječe, komunikace, stavební bloky,

elektrooptika, měřicí přístroje, lékařská

elektronika, hudba, oscilátory, konverze

napětí, vf obvody, zabezpečení, telefon-

ní obvody, video, generátory funkcí ad.

– a je jich více než 200. Namátkou ně-

které názvy – Digital Echo, Diode and

LED Tester, Graphic Equaliser, Test

Pattern Generator, Video Effects Unit,

Audio Analyzer, PIC-Based Web Ser-

ver, Peak Detector, Universal Program-

mable Remote, Capacitance Meter,

Digital PC Oscilloscope, Inductance

Meter, Frequency Counter, Reflecto-

meter, Heart Monitor, Voltage Control-

led Oscillator, Ultrasonic Rangefinder,

RF Spectrum Analyzer, Radar Detector,

Simple Superhet Receiver, PIC Tetris

Game, Waveform Generators ad.

Velice zajímavá je kategorie příru-

ček (tutoriály) – je zde skoro 200 zpra-

covaných témat ve 20 podkategoriích,

např. Electronics for Beginners, PCB

Design Process, Introduction to Semi-

conductors, Handbook of Operational

Amplifier Applications, Phase-Locked

Loops, Introduction to CMOS, Online

Antenna Book, Tutorial on Digital Video,

Infrared Sensing and Data Transmis-

sion, Introduction to DSP’s, TCP/IP Tu-

torial, Digital Audio, ad. V odkazech

jsou vybrané webové adresy časopisů,

organizací, univerzit, dalších zdrojů za-

pojení, elektronického softwaru ad. Ke

stažení v sekci Downloads jsou prohlí-

žeče, nástroje pro návrh elektronických

obvodů, filtrů a plošných spojů, simulá-

tory ad. Kategorie součástek disponuje

kvalitním vyhledáváním součástek

(a jejich parametrů) v celém Internetu.

Na velice přehledně řešených webovýchstránkách

www.electronic-projects.net serveru WebEE najdete mnoho

zajímavých schémat a konstrukčních návodů, příručky

pro začátečníky i pokročilé, zajímavý software pro elektroniku ...

(chce to jen umět anglicky)

Page 38: Prakticka Elektronika 2004-08

38 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

LASEROVÉ PROPOJENÍ POČÍTAČŮ

Seznam součástek

pro transceiver

R1 1 kΩC1 - C5 0,1 µF (keramický)

U1 MAX232A

U2 74LS05

U3 74LS14

D1, D2 1N4001

P1 fototranzistor OP505A

V1 7805

L1 laserové ukazovátko

Seznam součástek

pro vysílač

R1 1,8 kΩR2 1 kΩR3 330 ΩC1 0,1µF (keramický)

U1 optoizolátor 4N33

U2 74LS05

D1-2 1N4001

V1 7805

L1 laserové ukazovátko

Jednoduché a levné zapojení pro první pokusy s laserem pochází z Internetu a umožňuje propojit

jakékoliv dva osobní počítače (PC), schopné komunikovat přes sériový port RS232, pomocí laserového

paprsku na vzdálenost větší než 200 metrů. Popsán je i samostatný vysílač pro další podobné pokusy.

Možná už vás někdy lákalo koupit

si tzv. laserové ukazovátko, ale nenašli

jste pro ně žádné praktické využití. Dále

popisovaná zapojení vám ho nabízejí.

Dříve než si ale začnete s laserem hrát,

uvědomte si možná nebezpečí. Nikdy

se nedívejte do laserového paprsku,

může vám vážně a nevratně poškodit

zrak.

V článku je popsán jednak laserový

transceiver, tj. zařízení, umožňující

vysílat i přijímat v obou směrech, jed-

nak jednodušší samostatný vysílač pro

jednosměrné propojení.

Jako laser je v zapojení použito již

zmíněné levné laserové ukazovátko.

Zapojení je navrženo tak, že se ukazo-

vátko nikterak nepoškodí a lze je použí-

vat i nadále k původnímu účelu nebo

k dalším pokusům. Cena součástek pro

transceiver by neměla přesáhnout 500

Kč (bez laserového ukazovátka).

Proč používat laser? Laserový pa-

prsek jako komunikační médium má

oproti jiným médiím některé unikátní

vlastnosti. Paprsek světla lze často pou-

žít tam, kd nelze natáhnout dráty. Nevy-

žaduje navíc na rozdíl od běžných vodi-

čů žádné stínění nebo izolaci ani na vět-

ší vzdálenosti. Přestože dosah rádio-

vých vysílačů je větší, lze je snadno ru-

šit (úmyslně i neúmyslně). Protože la-

serový paprsek je velice úzký, maximál-

ně několik milimetrů, je obtížné ho za-

chytit za účelem nepřátelského odpo-

slouchávání, a pokud k tomu dojde, pa-

prsek se přeruší, což se na přijímací

straně okamžitě pozná. Umožňuje tedy

bezpečnou komunikaci. Kromě toho

také (podobně jako rádiové propojení)

galvanicky odděluje vysílač od přijí-

mače.

Transceiver

Transceiver (obr. 1) využívá pro vy-

tváření i příjem signálů kompatibilních

se standardem RS232 známý integro-

vaný obvod MAX232A. Přijímacím sen-

zorem je npn fototranzistor pro infračer-

vené světlo OP505A (nebo podobný).

Fototranzistor pro infračervené světlo

je zvolen proto, aby se minimalizoval

vliv okolního osvětlení na funkci zaříze-

ní. Přestože laserové světlo (vlnová dél-

ka asi 670 nm) je ve viditelném spektru,

rozsah citlivosti zvoleného fototranzis-

toru (550 až 1050 nm) je dostatečný,

aby reagoval na intenzivní laserový pa-

prsek. Signál z fototranzistoru je oddě-

len dvěma klopnými obody, které ho

vyčistí a tvarují. Výstup z druhého klop-

ného obvodu je pak přímo zkonver-

tován obvodem MAX232A na standard-

ní signály pro sériový port RS232.

Obvod MAX232A generuje při napá-

jecím napětí +5 V napěťové impulsy

+10 V a -10 V. Existuje několik verzí

tohoto obvodu, výhodou použité verze

MAX232A jsou rychlejší odezvy a tím

i rychlejší přenosy (používá konden-

zátory 0,1 µF na rozdíl od 1 µF používa-

ných obvodem MAX232).

Budič laserové diody je tvořen in-

vertory s otevřeným kolektorem 7405.

Výstupy všech invertorů jsou propojeny,

aby poskytly dostatečný budicí proud

(asi 35 mA při 3 V) laserové diodě.

Stabilní napájecí napětí +5 V pro celé

zapojení poskytuje napěťový regulátor

7805. Dvě diody 1N4001 v sérii s lase-

rovou diodou snižují napájecí napětí 5 V

na asi 3,6 V (což je přibližně nominál-

ní napětí laserové diody).

Transceiver je navržen tak, že bez

signálu laser svítí a signál ho zhasíná.

Umožňuje to pohodlné nasměrování

paprsku na přijímač. Celý transceiver

je napájen z baterie 9 V a odebírá proud

asi 80/40 mA (bez signálu/se signálem).

Vysílač

Vysílač se od transceiveru liší tím,

že signál (data) pouze vysílá. Obsahuje

optoizolátor, šestinásobný invertor

s otevřeným kolektorem a několik dal-

ších součástek (obr. 2). Je rovněž na-

pájen z baterie 9 V a odebírá proud asi

70/30 mA (bez signálu/se signálem).

Optoizolátor 4N33 převádí stan-

dardní signál ze sériového portu počí-

tače (RS232) do budiče. Kombinace

Obr. 1. Schéma zapojení transceiveru pro propojení dvou

PC pomocí laserového paprsku

Obr. 2. Schéma zapojení

samostatného vysílače

laserového paprsku pro

připojení na sériový port PC

diody a rezistoru na vstupu optoizolá-

toru konvertuje napěťové impulsy +12/

-12 V na signál vhodný pro optoizolá-

tor. Druhý vstup umožňuje připojení

signálů s napěťovými úrovněmi TTL.

Lze jej připojit k paralelnímu portu

počítače nebo k mikrořadičům. Nelze

používat oba vstupy současně.

Budič laserové diody vysílače je stej-

ný, jako v transceiveru. I zde laser bez

Page 39: Prakticka Elektronika 2004-08

39Praktická elektronika A Radio - 08/2004

signálu svítí pro snadné zaměření při-

jímače.

Konstrukce

Konstrukce obou zařízení je podob-

ná. Všechny použité součástky jsou na

příslušné destičce s plošnými spoji (obr.

3, 8). Desky s plošnými spoji je zapo-

třebí nejdříve zkontrolovat a vyčistit.

Potom se zapájejí všechny pasivní sou-

částky, tj. rezistory a kondenzátory.

Dále se osadí diody (pozor na polari-

tu) a nakonec aktivní polovodičové prv-

ky – integrované obvody a regulátor

napájecího napětí. Můžete je umístit

do objímek, nebo připájet přímo do

desky. Nakonec se připájejí do desky

připojovací konektory nebo přímo připo-

jovací vodiče.

Nyní přijdou na řadu externí sou-

částky – laserové ukazovátko, fototran-

zistor, konektor baterie, spínač a konek-

tor DB9 pro připojení k sériovému portu

PC (obr. 7, 9). Vše to lze umístít do ně-

jaké krabičky nebo skříňky podle vlast-

ních možností a vkusu.

K propojení s počítačem stačí 3 vo-

diče. Připojují se k vývodům 2 (RD),

3 (TD) a 5 (GND) konektoru DB9. Vý-

vod pro DTR (Data Terminal Ready) je

zapotřebí propojit s DSR (Data Set

Ready) a DCD (Data Carrier Detect).

Dále je zapotřebí propojit RTS (Request

to Send) s CTS (Clear to Send). To způ-

sobí, že si sériový port „myslí”, že je

stále připraven přijímat i vysílat data.

Všechna tato propojení lze udělat pří-

mo v konektoru na jeho vývodech (viz

obr. 5).

Úplně nakonec připojíte k zapojení

nejzajímavější součástku – laser. Je

zapotřebí nejdříve laserové ukazovátko

trochu připravit, protože na málokterém

najdete ven vycházející vodiče, které

by se daly připájet přímo do desky

transceiveru (vysílače). Obvykle ale je

přístup k pouzdru na baterie (2 ks AA

nebo AAA). Ke kontaktům pro připo-

jení baterie tedy připojíte dva vodiče.

Možná budete muset vytvořit „falešnou”

baterii a vývody připojit tímto způsobem

přes mechanické kontakty. Laserové

ukazovátko má obvykle tlačítkový spí-

Obr. 4. Kompletně sestavený transceiver

Obr. 5. Propojení vývodů na konektoru

pro sériový port RS232 počítače

Obr. 6. Kompletně sestavený vysílač

Obr. 3. Obrazec plošných spojů a rozmístění součástek na desce

s plošnými spoji laserového transceiveru pro propojení dvou PC

Obr. 8 Obrazec plošných spojů a rozmístění součás-

tek na desce s plošnými spoji laserového vysílače

Obr. 7. Propojení desky transceiveru

s externími součástkami

U2

U1

R1

1

1

R3

D3

V1

C1

R2

D1 D2

D1

D2

C1

1

C2

C3

C4

R1

U1

U2

U3

C5

V1

laserové

ukazovátko

Page 40: Prakticka Elektronika 2004-08

40 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

** Laser RS-232 Transceiver

#include &ltdos.h>#include &ltstdlib.h>#include &ltconio.h>#include &ltbios.h>#include &ltstdio.h>

#define COM1 0#define COM2 1#define DATA_READY 0x100#define TRUE 1#define FALSE 0#define ESC_KEY ‘\x1b’

#define SETTINGS ( _COM_9600 | _COM_CHR8 | _COM_NOPARITY | _COM_STOP1)void clear_line(int line) int i; gotoxy(1,line); // clear a whole line for(i=0;i&lt80;i++) printf(“ “);int main(int argc, char *argv[]) int in, out, status, done = FALSE; int curs_rx=0,curs_ry=15,curs_tx=0,curs_ty=4; int com_port=COM1;

if (!(argc == 2 && (argv[1][0] == ‘2’ || argv[1][0] == ‘1’))) printf(“Usage: LASER [1|2]\nwhere 1=Com port 1\n 2=Com port 2\n”); exit(-1);

if (argv[1][0]==’2') // select com port com_port = COM2; else com_port = COM1; bioscom(_COM_INIT, SETTINGS, com_port); // Initialize serial port clrscr(); printf(“ Press [ESC] to exit program\n”); printf(“____________________ Sent Data _________________________”); gotoxy(1,13); printf(“__________________ Recieved Data _______________________”);

while (!done) status = bioscom(_COM_STATUS, 0, com_port); // recieved data? if (status & DATA_READY) if ((out = bioscom(_COM_RECEIVE, 0, com_port) & 0x7F) != 0) // get data if (curs_rx < 78) // move cursor curs_rx++; else curs_rx = 1; // at end of line if (curs_ry < 23) curs_ry++; else curs_ry = 15;

clear_line(curs_ry); gotoxy(curs_rx,curs_ry); // goto correct screen location putch(out); // print the character if (kbhit()) if ((in = getch()) == ESC_KEY) // check for ESC key done = TRUE; if(!in) // read an extended character in = getch(); if (curs_tx < 78) // position cursor curs_tx++; else curs_tx = 1; // at end of line if (curs_ty < 12) curs_ty++; else curs_ty = 4;

clear_line(curs_ty); gotoxy(curs_tx,curs_ty); // goto correct screen location putch(in); // print the character bioscom(_COM_SEND, in, com_port); // output data clrscr(); return (0);

nač – ten je zapotřebí trvale sepnout.

Vytvořené drátové vývody laseru se

připojí se správnou polaritou do desky

s plošnými spoji.

Testování

K otestování zařízení je zapotřebí

počítač (PC). Vložíte do něj jednoduchý

komunikační program (např. program

pro MS-DOS, zkompilovaný podle výpi-

su na obr. 10). Propojovací kabel se

připojí k sériovému portu PC. Po připo-

jení napájecí baterie k transceiveru by

se laser měl rozsvítit. Nyní zapněte PC

a zaměřte laserový paprsek ukazovátka

na fototranzistor přijímací části trans-

ceiveru. Spusťte testovací program –

LASER 1 – kde číslice znamená číslo

použitého sériového portu počítače.

Vše co napíšete na klávesnici by se

mělo objevit v horní i spodní části obra-

zovky. V horní části obrazovky jsou

zobrazována data, odeslaná přes lase-

rový vysílač, v dolní části obrazovky

jsou pak zobrazována data přijatá. Pro-

gram lze kdykoliv ukončit klávesou Esc.

K otestování komunikace mezi dvě-

ma počítači se použije stejný postup

s tím rozdílem, že laser jednoho trans-

ceiveru se zamíří na fototranzistor dru-

hého transceiveru, připojený k druhé-

mu počítači.

Standard RS232

RS232 je standard pro sériový pře-

nos dat. Data jsou odesílána v malých

dávkách, nazývaných rámce (frames).

Datový rámec obsahuje start bit, da-

tové slovo, případně paritní bit a jeden

nebo dva stop bity. Datové slovo může

být dlouhé 7 nebo 8 bitů. Standard

RS232 používá asynchronní komunika-

ci, kde je kombinace start a stop bitů

využívána k synchronizaci datových

rámců. Paritní bit se využívá v přijímači

k jednoduché kontrole přenesených dat.

Standard RS232 určuje nejen pořadí

a počet přenášených bitů, ale i napěťo-

vé úrovně, použité k jejich přenosu.

Používá se bipolární přenos, kde logic-

ká 0 je reprezentována kladným napě-

tím mezi +3 a +15 V a logická 1 zápor-

ným napětím -3 až -15V.

Obr. 9. Propojení desky vysílače

s externími součástkami

Obr. 10. Příklad komunikačního programu

laserové

ukazovátko

Page 41: Prakticka Elektronika 2004-08

41Praktická elektronika A Radio - 08/2004

OnlineConversion.com

Asi jste netušili, že je na Internetu server, kde můžete zkonvertovat cokoliv na cokoliv – i ty nejexotičtější

nebo ryze národní jednotky, data, čísla … Server OnlineConversion.com to všechno v reálném čase

nabízí snadno a rychle v jednoduchých a přehledně řešených formulářových obrazovkách (nakonec

nejnázornější jsou obrázky).

Základní roztřídění převodů a výpoč-

tů je následující (názvy veličin jsou po-

nechány v angličtině): Délky a vzdá-

lenosti (Millimeters, Centimeters, Inch-

es, Feet, Yards, Meters, Kilometers,

Miles, Mils, Rods, Fathoms, Nautical

Miles, more...), Teplota (Celsius, Fah-

renheit, Rankine, Reaumur, Kelvin),

Rychlost (centimeters/second, meters/

second, kilometers/hour, feet/second,

feet/minute, miles/hour, knots, mach,

more...), Objem (Liquid and Dry, Liters,

Fluid Ounces, Pints, Quarts, Gallons,

Milliliter/cc, Barrels, Gill, Hogshead,

more...),Váha/hmota (Kilograms, Oun-

ces, Pounds, Troy Pounds, Stones,

Tons, more...), Počítače (bytes, kilo-

bytes, megabytes, gigabytes, more...),

Datum a čas, Vaření (různé míry jako

čajová lžička, hrnek ap.), Plocha (Squa-

re centimeter, Square meter, Square

inch, Square foot, Square mile, Square

Kilometer, Acres, Circles, more...), Vý-

kon (Watts, BTU/hour, foot-lbs/second,

Horsepower, kilowatts, more...), Ener-

gie (Joules, Btu, calories, electronvolt,

erg, watt hour, therm, toe, tce, more...),

Hustota (kg/cubic meter, lbm/cubic

foot, lbm/gallon, aluminum, copper,

gold, water, more...), Síla (dyne, gram-

force, poundals, newtons, pounds,

kgm-force, more...), Tlak (dyne/sq cm,

Pascal, poundal/sq foot, Torr, inch H2

O,

inch mercury, more...), Astronomie

(Astronomical unit, light-years, parsecs,

more...), Čísla (Number conversions

and information, Base conversion, SI

Standard prefixes, American and British

naming conventions, more...), Finance,

Oblečení, Světlo, Viskozita (Poise,

Centipoise, Water, Oil, Glycerin, mo-

re...), Kmitočet (Hertz, cycles per sec-

ond, revolutions per second, degrees

per second, radians per second, many

more...), Zrychlení (g-unit, meter/squa-

re second, more...).

Mezi nezařazené zajímavosti patří

např. převod římských čísel, vaše váha

na různých planetách, převod textu do

(psané) morseovky a naopak nebo čísla

do loterie …

Vzájemná konverze čísel o různém základu

Převody elektrotechnických jednotek

Chcete vědět, kolik budete vážit na Marsu?

Kolik dní uplyne mezi zadanými daty

Kolik je americký barel litrů?

Zde si vyřešíte jakýkoliv výpočet

Nechybí ani převody typografických měr

Převod běžného data na Juliánské a zpět

Page 42: Prakticka Elektronika 2004-08

42 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

RÁDIO „HISTORIE“

Z rozsáhlé literatury [2] je známo, jaký

rozmach radiolokace se podařil nejprve

Angličanům a pak hlavně Američanům.

Méně je známo, že pokusné zařízení měli

v provozu i Francouzi, kteří jím sledovali

lodní provoz v přístavu Le Havre v roce

1939. Pokusy konali i ruští výzkumníci,

ruské i francouzské přístroje byly bistatic-

ké, tedy oddělené vysílače a přijímače, a

nedochovaly se zprávy o tom, že by byly

vojensky nasazeny.

Ve Velké Británii se vládní rada pro

obranu zajímala o nové obranné metody

bez přerušení od konce 1. světové války.

Podobně jako v Německu a Japonsku

byly vyvinuty akustické přístroje pro boj

s ponorkami (ASDIC). Radiotechnické a

infračervené detektory byly studovány na

řadě univerzit.

Když v Německu přišel k moci Hitler

a od roku 1933 začal zbrojit, Angličani

zpozorněli a zvýšili úsilí o vývoj nových

metod obrany. Sir H. Tizard vyzval J.

Watsona-Watta k vědeckému výzkumu

radiotechnických zařízení pro detekci lodí

a letadel. Výzkum byl utajen; brzy byla na

východním pobřeží Anglie postavena

pokusná stanice s vysílačem o výkonu

1 kW na vlně 21 metrů. V roce 1935 bylo

stanic již několik a vznikl „Chain Home“.

Pomocí složitých anténních soustav na

stožárech až 60 m vysokých se postupně

dařilo zaměřovat polohu i výšku letadel.

Kromě Chain Home byly vyvinuty dal-

ší přístroje: nejprve jednoduché radary

s výkony 1 až 5 kW na vlně 2,5 až 1,5 m

pro navádění světlometů „potmě“ na leta-

dla, později dokonalejší mobilní soupravy

pro řízení palby. Většina používala triodo-

vé oscilátory a pracovala na vlnách mezi

1,5 a 2,5 m.

Bylo proto velkým překvapením, když

Angličané zjistili, že Němci mají „cosi“ na

vlnové délce 52 cm! Takové vlnové délky

zprvu v Anglii nepoužívali a v roce 1942

museli sáhnout k diverznímu únosu částí

přístroje Würzburg z francouzského po-

břeží (viz PE 12/03, s. 42 - pozn. red.),

aby s překvapením zjistili, že v Německu

se ve velkých sériích vyrábí a zavádípřesný radiolokátor k řízení palby proti le-

tadlům.

Pro stíhače i bombardéry bylo zapo-

třebí mít malá a lehká zařízení, a tak

v roce 1940 se podařilo v Anglii potají vy-

vinout magnetron, dodávající výkon něko-

lika kW na vlnové délce 10 cm. Předvedli

novinku Američanům, kteří tehdy byli ješ-

tě neutrální. Společně byl vyvinut letadlo-

vý radiolokátor, v Anglii nazvaný H2S,

který pracoval na vlnové délce 10 cm a

měl displej PPI. Ukazoval mapu přelétá-

vané oblasti a umožnil přesné bombardo-

vání potmě a za mlhy.

Když se H2S dostal v roce 1942 Něm-

cům do rukou, nemohli ani uvěřit, k jak

dokonalé technologii v Anglii dospěli.

Němci totiž vlny kratší než 30 cm před

válkou označili za „nepraktické“.

Několik měsíců před Angličany však

podobný magnetron vyvinuli Japonci

v námořní laboratoři. Dík nezájmu velení

Obr. 10. (Dole)

Na potopené bi-

tevní lodi Graf

Spee již v roce

1939 našli britští

odborníci antény

radaru Seetakt [2]

Obr. 8. Radiolokátor GEMA - Wasser-

mann se 60 m vysokou anténou [1]

Kdo první vynalezl radar?

Ing. Jiří Polívka, CSc.

(Pokračování)

Obr. 9. Zkušební

radiolokátor GE-

MA pro ponorky.

Pracovní vlnová

délka kolem 1 m,

skenování elek-

tronické [1]

Page 43: Prakticka Elektronika 2004-08

43Praktická elektronika A Radio - 08/2004

byl však další vývoj zastaven a znovu za-

počal až v roce 1942. Přestože v roce

1944 měli Japonci celý radar pracující na

10 cm, byl nasazen pozdě a pro nespo-

lehlivost nesplnil očekávání.

Bitva o Británii vyvolala na britské

straně velké nasazení jak stíhacích leta-

del a dělostřelectva, tak i radarové techni-

ky v celistvém obranném systému. Tako-

vý systém mohl fungovat i při poškození

jednotlivých částí.

Angličani se zaměřili také na vývoj a

nasazení různých rušících zařízení a da-

řilo se jim zmenšovat ztráty jak na ostro-

vech, tak při bombardování Německa.

Dařilo se jim „oslepit“ německé radary a

narušit spojení zejména základen s piloty

stíhačů.

V Anglii i Německu nezávisle objevili,

že rezonující staniolové dipóly vypuštěné

z letadel nebo raket dokážou zmást ob-

sluhu radiolokátoru. Obě strany však ob-

jev utajily z obav, že při použití by byly

stejně zranitelné jejich vlastní přístroje.

První použití dipólů „Window“ bylo při

bombardování Hamburku a německá ob-

rana byla zcela zmatena. Němci sami pak

už neměli čas něco podobného zkusit.

Prvenství v použití odrážečů k rušení

radaru však náleží Japoncům. V bitvě

u Guadalcanalu v roce 1942 jistý poručík

Sudo vypouštěl svazky staniolových dipó-

lů nazvané „Giman-ši“ za účelem klamání

amerických radarů. Není známo, zda se

osvědčily, ani jak Japonci zjistili pracovní

kmitočet amerického radaru.

Na posledním, nikoli však nezajíma-

vém místě se zmiňme o vývoji radioloká-

torů v Japonsku. Ve třicátých letech Ja-

ponci zbrojili a podnikali válečné výpady,

např. v roce 1937 do Číny a Mandžuska.

Založili svou strategii na plánu vytlačit ev-

ropské koloniální mocnosti z Asie a USA

z Pacifiku. K tomu účelu postavili velké

loďstvo, zejména moderní letadlové lodi.

Měli výborná letadla „Zero“ a další zbraně.

K válečné výbavě Japonska však radi-

olokační technika nepatřila. V námořních

laboratořích se zajímali o leccos, ale nej-

vyšší velení mělo jiné názory. Pro úspěch

námořních akcí bylo nutné protivníka pře-

kvapit a byl nařízen naprostý rádiový klid.

Vysílat výkonný signál bylo proto předem

zakázáno. Přednost měly pasivní naslou-

chací a infračervené přístroje.

V námořní laboratoři byl jedním z ve-

doucích důstojníků jistý Ito. Studoval

v Německu u profesora Barkhausena

spolu s jinými Japonci a byl velmi aktivní.

Na univerzitě v Tóhoku již v roce 1927

vynalezl Okabe magnetron se segmento-

vou anodou, který sliboval použitelnost na

extrémně krátkých vlnách. Itovi podřízení

ve vývoji pokračovali a v roce 1937 se jim

podařilo s osmisegmentovým magnetro-

nem dosáhnout výkonu 3 W na vlnové

délce 3 cm a 1 W na 1 cm!

Tokio se chystalo na světové olympij-

ské hry v roce 1940. Protože v Německu

při olympiádě 1936 měla velký úspěch te-

levize, vyslala firma NEC svého výzkum-

níka Kobajašiho do Evropy, aby v Němec-

ku a Anglii okoukl, co je v oboru nového.

Kobajaši si v Anglii náhodou při sledování

televizního přenosu povšiml, že obrázek

na televizoru se „rozbil“, když poblíž pře-

letělo letadlo.

Po návratu do Japonska si do auta ne-

chal zamontovat přijímač VKV a zkoumal

intenzitu signálu, vysílaného ze základny

NEC v Kawasaki. Opět se mu podařilo

pozorovat vliv letadla na signál v okolí le-

tiště a po měření v několika místech

usoudil, že pozoruje Dopplerův jev.

Své poznatky sdělil známému v ar-

mádní laboratoři a ten obratem zadal fir-

mě NEC vývoj detektoru letadel. NEC vy-

vinula bistatický dopplerovský přístroj,

nazvaný Radiolokátor A. Pracoval v okolí

50 MHz a dokázal detekovat přiblížení le-

tadla na vzdálenost až 350 km. Japonci

jich mnoho používali v Číně, kde bylo le-

tadel poměrně málo.

Obr. 12. (Vlevo

nahoře) Z ukořis-

těných dílů se Bri-

tům podařilo se-

stavit a oživit

německý radiolo-

kátor Würzburg

v roce 1943 [2]

Obr. 11. Typická sestava německé radiolokační stanice. Matra-

cová anténa patří přehledovému radiolokátoru Freya, parabolic-

ké antény střeleckým naváděcím přístrojům Würzburg (Gigant)

Obr. 13. (Vpravo)

Německé noční

stíhače nesly radi-

olokátory Lichten-

stein, zde na leta-

dle Ju 88 [2]

Obr. 14. (Dole)

Kapitán Ito, zví-

davý a vzdělaný,

vedl vývoj radaru

v Japonsku ze-

jména po tom, co

viděl v Německu

v roce 1941 [3]

Obr. 15. (Nahoře)

Kinjiro Okabe vy-

vinul segmentový

magnetron již v r.

1927 a ukázal

cestu k výkon-

ným zdrojům cen-

timetrových vln (Dokončení příště)

Page 44: Prakticka Elektronika 2004-08

44 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Nadále budu užívat pro popisova-

né prvky souhrnný název „elektron-

ka“, i když toto slovo u nás zobecnělo

až ve 40. letech minulého století

pravděpodobně pod vlivem němčiny.

Až do konce 30. let se v úřední i od-

borné literatuře používá název „lam-

pa“ a výjimečně „elektronová lampa“,

snad aby bylo zřejmé, že se nejedná

o karbidku. Až do roku 1915 se vlast-

ně nepoužívaly elektronky tak, jak je

známe dnes, tedy s vakuem, ale

uvnitř byly obvykle páry prvků jako

rtuti ap., které podporovaly vodivost

vnitřního prostoru. Částečné vakuum

bylo vytvořeno jen z toho důvodu,

aby se nepřepalovalo vyžhavené

vlákno. Dokonce některé tehdejší

elektronky měly uvnitř speciální az-

bestovou tabletu, která se při zesláb-

nutí proudu zahřála zvenčí sirkou,

teplem se uvolnil z tablety plyn a ta-

kovou elektronkou pak opět prochá-

zel proud v původní intenzitě. Teprve

v roce 1915 vytvořil Langmuir tzv. pli-

otron - triodu s vysokým stupněm va-

kua, čímž byl dán základ pozdějšímu

vývoji elektronek, jak je známe dnes.

Na obr. 3 již vidíme „modernější“

elektronku americké provenience.

Přesto ale již o dva roky dříve byly

konány pokusy s elektronkami, které

měly dvě mřížky (letopočty se v jed-

notlivých pramenech různí - v [1] je

uveden až rok 1916), v roce 1929 B.

D. Tellegen sestrojil pentodu, v roce

1932 přišla na svět hexoda využitelná

pro směšování atd. Zprvu se použí-

valy výhradně elektronky, u kterých

vlákno bylo přímo katodou a označe-

ní lampa si skutečně zasloužily. I je-

jich tvar silně připomínal žárovky.

Teprve později se žhavicí vlákno za-

čalo využívat jen k zahřívání vlastní

katody ve tvaru válečku, na jehož po-

vrch byla nanesena emisní vrstva.

Jak tvar katody, tak složení emisní

vrstvy bylo předmětem výzkumu a

dlužno říci, že v konečné fázi před zá-

nikem elektronkového průmyslu, kte-

rý nastal s nástupem polovodičů,

byly naše výrobky, ať již rožnovské či

vrchlabské TESLY, na špičkové úrov-

ni.

Prvé typy elektronek použité v ra-

diopřijímačích na evropském trhu

byly RE11, RE58, RE78 ap. Ve třicá-

tých letech je nahradily elektronky

REN a RENS - REN904, RENS1104

aj. Pak přišla typizace a trh ovládly

elektronky „rudé“ série A.., pak C..,

ev. V.. - byly stále menší, pro přenos-

ná rádia se začala vyrábět řada K..

V roce 1937 se začalo vyrábět „ma-

gické oko“ AM1, pak EM4, EM11.. a

koncem třicátých let „kovová“ řada

EF11, ECH11.. představovala již ne-

uvěřitelnou miniaturizaci ve srovnání

v prvními elektronkami. Pak nastou-

pila válečná léta, která - ať již se to

komu líbí nebo ne, vždy znamenají

ohromný technologický pokrok. Vývoj

pak směřoval dále k miniaturizaci a

elektronky řady heptal a noval v še-

desátých a sedmdesátých letech se

vyráběly v milionových seriích po ce-

lém světě od nejjednodušších EAA..

až po vícenásobné systémy ECH,

EABC.

Propagátorem a výrobcem více-

násobných systémů byl již ve 20. le-

tech konstruktér Dr. Sigmund Loewe,

který se zaměřil na výrobu tzv. „sdru-

žených“ elektronek, napřed jako kla-

sické dvojité triody (RENZ2104),

později i trojsystémové, dokonce

s vestavěnými rezistory a vazebními

prvky (viz obr. 4, představující sche-

maticky jak elektronku, tak doplňkové

prvky potřebné k sestrojení jednodu-

chého přijímače). Zvláštní pozici zau-

jímají „dlouhoživotní“ elektronky, vy-

ráběné např. pro kabelové zesilovače

- počínaje archaickými Ba, Bi (ty kte-

ré byly určeny pro kabelové zesilova-

če neměly ani po 80 000 provozních

hodin vykazovat změny parametrů!),

až po moderní typy E88CC, EF800,

speciální elektronky vojenské, vysíla-

cí, koaxiální atp. Posledním typem,

který byl v Německu vyvinut s urče-

Vzpomínáme 100 let

od vynálezu elektronky

Obr. 5. Elektrostatická obrazovka

z Forestovy knihy „Television now

and onwards“. F je žhavení katody,

K je katoda, elektroda G „ořezává“

paprsek elektronů do patřičného prů-

řezu, A1 a A2 jsou anody, V vertikální

a H horizontální vychylovací destičky

Obr. 4. Trojsystémová elektronka

F

K G

V H

A2

A1

Obr. 3. Elektronka americké firmy

Radiotron

(Pokračování)

ním pro radiopřijímače, byla v roce

1965 elektronka EMM803, pak již na-

stoupilla éra tranzistorů. Vývoj pak

ještě pokračoval na „televizních“ ty-

pech.

(Dokončení příště)

Prameny

[1] Stránský, J.: Vysokofrekvenční

elektrotechnika I. ČSAV 1956.

[2] Kolektiv autorů: Amatérská radio-

technika. Naše vojsko 1954.

[3] Röhren Taschen Tabelle. 5. vyd.

[4] Internetové stránky historie elek-

tronek.

(Obrázky převzaty s laskavým svole-

ním autora internetových stránek

www.oldradioworld.de)

QX

W6KUT slaví v letošním roce 70 let na

radioamatérských pásmech!! Vysílat za-

čal jako 16letý v roce 1934 a dodnes jej

můžete slyšet na všech pásmech včetně

160 m.

Dne 3. července od 04.00 do 08.00

UTC se v Rusku konaly VKV závody CW

i fone provozem v pásmech 144, 432 a

1296 MHz u příležitosti výročí 80 let od

založení prvé klubové stanice v Nižném

Novgorodě, která tehdy měla volací znak

R1NN. Toto město bylo jedním z center

výzkumu v oblasti rádia, neboť tam byla

také laboratoř, která při svých pokusech

používala volací znak NRL.

Page 45: Prakticka Elektronika 2004-08

45Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Z RADIOAMATÉRSKÉHO SVĚTA

Stanice má všechny potřebné funkce pro radioamatérský

provoz, jako jsou CTCSS, volitelné odskoky pro převáděče, 200

pamětí, SMA anténní konektor atd. Stanice má vysokou kmito-

čtovou stabilitu -7 + 3 ppm v rozsahu -10 až 50 °C, což je důle-

žité pro „outdoor“ provoz. A co je také velmi důležité, stanice má

všechny kroky ladění, kromě obvyklých i 6,25 kHz a 8,33 kHz,

takže kroky vyhoví i pro pásmo PMR a letecké pásmo AM. Tato

dnes velmi žádaná vlastnost chybí třeba u obdobné stanice

YAESU VX-2R a dalších a z ALINCO DJ-C7E se tak stává

opravdu univerzální příruční přístroj do kapsy.

Cena této stanice je u firmy ELIX, výhradního zastoupení

ALINCO pro ČR, velice zajímavá (viz inzerce v PE nebo

www.elix.cz).

Setkání radioamatérů „HOLICE 2004“ - 27. až 28. 8. 2004

Po 15 letech, co spatřil světlo světa proslulý transceiver FT-

-1000D, a 50 let poté, co fonické segmenty radioamatérských pásem

začal ovládat SSB provoz, poskočily technologické možnosti opět do-

předu. Firma YAESU letos představila nový transceiver FT-DX-9000,

a to hned ve dvou verzích - s výkonem 200 W s vestavěným zdrojem

nebo 400 W s externím zdrojem, který byl již delší dobu avizován a na

jeho vývoji se pracovalo několik let.

Přijímací část obsahuje dva zcela nezávislé přijímače, čtyři přepí-

nací anténní vstupy RX/TX a dva výlučně přijímačové. Ergonomicky je

ovládání prvků perfektní pro toho, kdo píše a klíčuje při telegrafii pra-

vou rukou. Přední panel obsahuje mimo dvou samostatných analogo-

vých S-metrů doplněných indikací PSV, výkonu, komprese, Ic PA a

úrovně ALC samostatný displej indikace kmitočtu obou přijímačů a

v pravé části velký LCD displej s možností zobrazení mnoha funkcí

(např. směrování antény). Vstupní filtr je přepínací 15/6/3 kHz, což

zajišťuje vynikající parametry celého dalšího zesilovacího řetězce, ty-

pický Ip3 má hodnotu +40 dB (!), dynamický rozsah výrobce uvádí

jako „nejlepší na trhu“. DSP na mf obsahuje 32 bit procesor, konektor

PS2 umožňuje přímé připojení klávesnice k vedení deníku, interface

k rotátoru, přímo je možné k transceiveru zapojit počítač na datový

port i vstup a výstup jeho zvukové karty. Mikrofonní ekvalizér a mf

procesor, nízkoúrovňový výstup pro transvertory, monitorování všech

druhů provozu včetně datových jsou u tohoto přístroje rovněž samo-

zřejmostí. Cena zatím nebyla uvedena, ale ať již bude jakákoli, neza-

pomeňte, že krátce po uvedení na trh a uspokojení nedočkavců vždy

znatelně klesá. Není tedy třeba ukvapovat se s koupí.

QX

15. mezinárodní setkání radioamatérů se koná 27. a 28.

srpna 2004 v Holicích pod záštitou Českého radioklubu a sta-

rosty města Holice. Holice leží v Pardubickém kraji, na silnici

číslo 35, E442, asi 20 km od Hradce Králové směrem na Brno.

Ubytování pořadatel nezajišťuje a je nutno si ho obstarat

individuálně v ubytovacích zařízeních uvedených i na www.

holice.cz/ok1khl.

Program:

Odborné přednášky v klubovnách a ve velkém sále kulturní-

ho domu;

setkání zájmových klubů a kroužků v klubovnách kulturního

domu;

v pátek večer tradiční táborák v rekreačním středisku Ra-

dost Horní Jelení;

radioamatérská prodejní výstava v sokolovně a ve škole;

tradiční „bleší trh“ jen na prostranství vedle kulturního

domu.

V rámci mezinárodního setkání se v pátek večer v rekre-

ačním zařízení Radost v Horním Jelení uskuteční hamfest

s hudbou a táborákem jako oslava 50. let existence Radioklu-

bu OK1KHL v Holicích.

Podrobné informace můžete získat na adrese: Radioklub

OK1KHL, Bratří Čapků 471, 534 01 Holice nebo na Internetu:

www.holice.cz/ok1khl.

Telefony: Ředitel OK1VEY - Sveta Majce +420 606 202

647; hlavní pořadatel OK1DOG - David Šmejdíř +420 605

843 684; výstavní trhy OK1MHB - Helena Brychová +420 723

392 248.

Paket rádio: Sveta, OK1VEY, via OK0NH, OK1VEY@

OK0PHL.#CZE.EU

Check point ČRK

Po více než dvouletém jednání získal v červnu předseda

ČRK Ing. Miloš Prostecký, OK1MP, akreditaci ARRL pro

check point ČRK. Bližší podrobnosti jsou uvedeny na http://

www.crk.cz/CZ/DXCCCHECKC.HTM. Během setkání v Holi-

cích bude možno podat žádosti o DXCC ve stánku ČRK. Tam

budou též uvedeny přesné časy kontrol. Během setkání bude

účtován jednotný poplatek na odeslání žádostí do USA 40 Kč.

Současně bude možno zaplatit i ostatní poplatky.

OK1VEY

Nové ALINCO DJ-C7E

Japonská společnost ALINCO je našim i světovým

radioamatérům dostatečně známá. V jejím sortimentu

je největší počet zařízení pro radioamatéry a tento vý-

robce vždy něčím překvapí jako první. Nejinak je tomu

u nové miniaturní ruční radiostanice ALINCO DJ-C7E.

Jedná se o dvoupásmovou radiostanici pro pásma 2 m

a 70 cm, doplněnou přijímačem s kmitočtovým rozsa-

hem CCIR – VKV 87,5 až 107,995 MHz a po rozšíření

i rozsahy 108 až 174 MHz a 380 až 511 MHz s modula-

cemi FM, široká FM (WFM) a v leteckém pásmu i AM.

Radiostanice je určena pro pohotové

používání v direktním a převáděčovém

provozu na obou pásmech a v kapse roz-

hodně nepřekáží. Vyniká totiž velmi malý-

mi rozměry 56 x 96 x 14,5 mm a hmotností

jen 102 g včetně akumulátoru. Napájení

obstarává plochý Li-Ion akumulátor EBP-

58N, který je spolu s nabíječem samozřej-

mě zahrnut v ceně přístroje.

Přijímač radiostanice má dvojí směšo-

vání s prvním vysokým mf kmitočtem

50,85 MHz a druhým 450 kHz. Vf výkon

je 0,3 W při provozu z akumulátoru nebo

0,5 W při externím napájení.

Nový KV+50 MHz transceiver FT-DX-9000

(tentokrát skutečně pro náročné a majetné)

OK1XVV

Page 46: Prakticka Elektronika 2004-08

46 Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Bandmapa

Možnost ovládat transceiver pomocí

počítače vybízí k vytváření dalších uži-

tečných funkcí programu. Tou může být

např. seznam značek a kmitočtů (obr. 4),

do kterého lze zapsat značky, druhy pro-

vozu, kmitočty včetně případného QSX a

poznámky ke stanicím, které vás zajíma-

jí. Pokud takový seznam spojíme s kalen-

dářem, vznikne elektronický záznamník,

který nám nejen připomene, jakou expedi-

ci máme očekávat, ale přímo nabídne

možnost naladit transceiver na požadova-

ný kmitočet. Seznam značek a kmitočtů

rovněž slouží jako základ pro vytvoření

tzv. bandmapy.

Bandmapa je velmi užitečnou funkcí,

kterou známe nejvýše z několika závod-

ních programů (např. TR Log N6TR), má

však význam i pro běžný staniční deník,

používaný v každodenním provozu. Je

tvořena seznamem značek a kmitočtů, na

kterých stanice pracovala. Seznam je slo-

žen jednak ze spotů přicházejících z DX

Clusteru a také ze stanic, které sami do

seznamu zapíšeme, např. pokud se na

stanici nedovoláme a máme v úmyslu to

Počítač v ham-shacku XII

(Pokračování)

po chvíli zkusit znovu. Vzhled bandmapy

může být stejný jako seznamu kmitočtů,

zcela odlišný je ovšem způsob záznamu

kmitočtů a značek. Zatímco seznam kmi-

točtů je předem připravený a změny lze

provádět pouze ve zvláštním editačním

režimu, záznam do bandmapy probíhá

buď zcela automaticky (spoty z DX Clus-

teru), nebo přímo z logovací obrazovky

stiskem jediné klávesy. Důraz je nutné

klást zejména na snadnost záznamu do

bandmapy i jeho vyvolání (opět stiskem

jediné klávesy). Grafické možnosti uživa-

telského rozhraní operačního systému

umožňují znázornit „stárnutí“ informací

v bandmapě – informace mohou např.

měnit barvu v závislosti na stáří záznamu

a po určité době může záznam zcela vy-

mizet. Pro udržení přehledu o vlastní akti-

vitě a dění na pásmu je vhodné, je-li ob-

sah bandmapy průběžně zaznamenáván

na disk.

RTTY, PSK, MFSK,

AMTOR, PACTOR...

Pojetí těchto druhů provozu se v po-

sledních letech zásadně změnilo. Zatímco

dříve bylo obvyklé použití speciálního

hardware (např. RTTY konvertoru, multi-

mode TNC apod.) a program pak mohl

jen zobrazovat jeho výstupy, dnes je ob-

vyklé využít pro tyto účely zvukovou kar-

tu. Program pak buď sám obsahuje spe-

ciální moduly pro kódování, dekódování a

obsluhu zvukové karty,

nebo umožňuje využít

jiné programy, zajišťují-

cí tyto funkce (např.

MMTTY Engine apod.).

Výsledky, dosahované

pomocí zvukové karty,

jsou často lepší než

použití drahých speciál-

ních jednoúčelových do-

plňků – mnoho zkuše-

ných RTTY operátorů

dnes tvrdí, že počítač a

program MMTTY od

JE3HHT způsobil renesanci tohoto druhu

provozu, který pomalu zanikal kvůli tomu,

že málokdo chtěl mít doma těžký a hlučný

mechanický dálnopis, doplněný nedoko-

nalým analogovým RTTY konvertorem.

Není důvod jim nevěřit.

Je-li použito tzv. multimode TNC,

umožňuje práci těmito digitálními druhy

provozu další terminálové okno. Druhý

„dumb terminal“ může být dokonce jedno-

dušší než ten, který je použit pro práci na

DX Clusteru – není totiž nutné zavádět

např. dodatečné filtrování příchozích in-

formací. Podmínkou úspěchu je použití

kvalitního modemu, který na terminálový

program neklade žádné nároky. Můžeme

tak např. pracovat současně na DX Clus-

teru (a využívat tak možnosti řízení trans-

ceiveru) a na RTTY. Je však nutné, aby

terminál umožňoval také volbu zvukové

karty s příslušným programem (např.

MMTTY) při zachování stejně pohodlné

obsluhy jako při použití multimode TNC.

Velmi dobře je tento problém vyřešen

u programu YPlog od VE6YP (obr. 5),

který dovoluje jak použití multimode TNC,

tak i provoz s MMTTY ve funkci „engine“.

YPlog rovněž spolupracuje s programem

HamScope od KD5HIO [1], umožňujícím

provoz PSK31 a MFSK16 (obr. 6).

RR

(Pokračování)

Obr. 4. Seznam značek a kmitočtů

(YPlog)

Obr. 5. (Vlevo) Při vysílání

RTTY musí být k dispozici

displej pro ladění

Obr. 6. HamScope umož-

ňuje práci na PSK31 a

MFSK16

[1] http://www.qsl.net/hamscope/Ham

Scope.html

Page 47: Prakticka Elektronika 2004-08

47Praktická elektronika A Radio - 08/2004

Kalendář závodů

na srpen a září

(UTC)

14.-15.8. Europ. Cont. (WAEDC) CW 00.00-24.00

14.8. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00

15.8. Závod SNP CW, SSB 04.00-06.00

21.8. RDA Contest CW, SSB 10.00-22.00

21.-22.8. SEANET Contest SSB 12.00-12.00

21.-22.8. Keymen’s Club (KCJ) CW 12.00-12.00

21.-22.8. SARTG WW RTTY RTTY viz podm.

21.-22.8. N. A. Party SSB 18.00-06.00

28.8. PSK31 Contest PSK 00.00-24.00

28.-29.8. YO DX Contest MIX 12.00-12.00

28.-29.8. TOEC WW Grid CW 12.00-12.00

28.-29.8. Ohio Party CW,SSB 16.00-04.00

29.8. SARL HF Contest CW 13.30-18.30

4.-5.9. All Asia DX Contest SSB 00.00-24.00

4.9. Quick PSK63 Contest PSK63 00.00-23.59

4.9. SSB liga SSB 04.00-06.00

4.9. AGCW Straight Key HTP40 CW 13.00-16.00

4.-5.9. SSB Fieldday Reg.1. SSB 13.00-13.00

5.9. Provozní aktiv KV CW 04.00-06.00

5.9. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00

6.9. Aktivita 160 SSB 19.30-20.30

11.-12.9. Europ. Cont. (WAEDC) SSB 00.00-24.00

11.9. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00

11.-12.9. CIS DX RTTY Contest RTTY 12.00-12.00

13.9. Aktivita 160 CW 19.30-20.30

18.9. OK-SSB závod SSB 05.00-07.00

18.-19.9. Scandinavian Act.(SAC) CW 12.00-12.00

18.-19.9. Elettra Marconi MIX 13.00-13.00

19.9. Panama RC Contest SSB 12.00-23.59

25.-26.9. CQ WW DX Contest RTTY 00.00-24.00

25.-26.9. Scandinavian Act.(SAC)SSB 12.00-12.00

Termíny uvádíme bez záruky, podle

údajů dostupných v červenci t.r. Podmín-

ky jednotlivých závodů uvedených v ka-

lendáři naleznete v těchto číslech PE: OM

Activity 1/01 (a doplněk 3/01), YO-DX 7/

/2002, SEANET a Corona 8/03, KCJ a

W/VE 7/01, SAC Contest PE 8/01, All

Asian, AGCW Str. Key, ARI Puglia a Elet-

tra Marconi 8/02, WAEDC viz PE 7/03,

Fieldday Reg.1 viz 5/03. Nezapomeňte,

že podmínky všech našich i mezinárod-

ních závodů jsou ke stažení na interneto-

vých stránkách www.aradio.cz

Závod SAC letos pořádá SSA - adresa

pro odesílání papírových deníků je:

SM3CER, Jan-Eric Rehn, Lisatnet 18,

SE-863 32 Sundsbruk, Sweden.

Kalendář závodů na září

(UTC)

4.-5.9. IARU Region 1-VHF Contest1

) 144 MHz 14.00-14.00

7.9. Nordic Activity Contest 144 MHz 17.00-21.00

11.9. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00

14.9. Nordic Activity Contest 432 MHz 17.00-21.00

19.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00

19.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00

19.9. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00

28.9. Nordic Activity Contest 50 MHz 17.00-21.00

1

) Podmínky viz příloha časopisu RADIO-

AMATÉR 6/2003 (zelená vložka), deníky

na OK1MG: Antonín Kříž, Polská 2205,

272 01 Kladno 2, E-mail: ok1mg@volny.

cz, paket rádio: OK1MG @ OK0PPR

OK1MG

Za první tučný řádek 75 Kč, za

každý další i započatý 30 Kč.

U CQ WW RTTY závodu jsou pod-

mínky podobné jako u ostatních CQ zá-

vodů, ale jedním bodem se hodnotí i spo-

jení s vlastní zemí a dvěma body spojení

s ostatními zeměmi na kontinentě.

Adresy k odesílání deníků přes Internet:

All Asia: [email protected]

CIS DX: [email protected]

Corona: [email protected]

KCJ: [email protected]

Ohio Party: [email protected]

OK-SSB: [email protected]

Panama: [email protected]

Prov. aktiv: [email protected]

RDA: [email protected]

SAC: [email protected]

SARTG RTTY: [email protected]

SEANET: [email protected]

SSB liga: [email protected]

TOEC GRID: [email protected]

WAEDC: [email protected]

WW RTTY: [email protected]

YO-DX: [email protected]

Další „závodní“

program zdarma

Známý programátor EI5DI dal nyní

své produkty - jednoduché programy pro

ovládání transceiveru v závodech nebo

při expedicích pro operační systémy DOS

i Windows s minimálními požadavky na

obsazení paměti - radioamatérům zdar-

ma. Ovládání i úprava pro jednotlivé zá-

vody, které nejsou přímo do programu

implementovány, jsou podstatně jedno-

dušší, než je tomu u N6TR, na druhé

straně nepodporuje síťové propojení pro

kategorie s více vysílači a spolupráci

s clusterem. Pro některé závody (IOTA,

VKV obecně a UBA) má sestaveny samo-

statné programy, vynikající je krátký pro-

gram SDX určený pro expediční provoz.

Jedna z verzí je také určena poslucha-

čům. Další významnou předností progra-

mů je, že přímo konvertují výstupní file do

zvoleného formátu (ASCII-TXT, CABRIL-

LO nebo ADIF). Všechny verze programu

včetně manuálu si můžete stáhnout z in-

ternetových stránek www.ei5di.com a

program mohu každému vřele doporučit.

Radioamatérské diplomy

Provoz na CB pásmech rapidně klesl,

asi nepřímo úměrně tomu, jak se rozmá-

há předávání textových zpráv v mobilních

telefonních sítích. Přesto se však pro „vy-

trvalce“ vydává celá řada diplomů, jejichž

podmínky jsou obvykle odvozeny z ob-

dobných diplomů pro radioamatéry. Pro ty

se zase vydává taková záplava nových

diplomů, že jejich získávání je finančně

neúnosné a přestává být dokonce racio-

nální jejich registrace. O jednom se však

proto, že může podpořit aktivitu na pás-

mech, zmíním: Švédská organizace SSA

vydává nově koncesionářům i poslucha-

čům diplom za 365 spojení/poslechů bě-

hem každého kalendářního roku.

Chorvatsko již po třetí mění podmínky

svého „ostrovního“ diplomu CIA. Svědčí

to jen o snaze vydělat co nejvíce a o tom,

že jim chybí koncepce. Z původních asi

100 ostrovů se jich na seznamu ocitlo při

Koupím 2 ks IO U2407B. Vít Kaderka,

Bezručova 571, 679 63 Velké Opatovice.

druhé změně asi 600 a nyní mohou di-

plom získat i amatéři, kteří jednotlivé ost-

rovy aktivují (viz www.qsl.net/9a7k).

Abyste si učinili představu o ceně, za

kterou nabízí firma ICOM svůj poslední

model IC-7800 v Anglii, a jak dlouho na

něj budete šetřit, několik čísel: „začáteč-

nický“ transceiver IC-718 s doplňkovou

DSP jednotkou a zdrojem za 709 liber

(samotný TRX za 649 liber), špičkový IC-

-756 Pro MkII za 2699 liber, nu a IC-7800

za 6400 liber!!

Letošní „speciál“ časopisu CQ-DL při-

náší na 116 stranách za 7,5 euro materiá-

ly z anténní techniky věnované jak teorii,

tak praktické stavbě antén a také návod,

jak využít počítače k simulování jejich

vlastností. Když jsme u těchto speciálů,

pak z dřívější produkce jsou ještě k do-

stání čísla věnovaná (v závorkách ceny):

krátkovlnné provozní technice (7,50), di-

gitálním provozům (4,80), „magickému“

pásmu 6 m (6,80), zajímavým zapojením

(6,80) a provozu o dovolené (7,50).

Ve dnech 18.-20. června t.r. proběhlo

první albánské radioamatérské setkání,

organizátorem byl opět Martti, OH2BH, a

měla se tam setkat většina těch, co se

účastnili při výcviku nových albánských

operátorů v loňském roce.

RSGB nyní vydalo knihu známého Iana

Poola, G3YWX: „Šíření vln - teorie a pra-

xe“.

QX

Dům dětí a mládeže Praha 9

hledá

vedoucí ELEKTRO-kroužku

Požadujeme: zodpovědnost,

spolehlivost a komunikační do-

vednosti. Nabízíme: aktivní (ně-

kdy velmi aktivní) odpočinek,

možnost seberealizace, odměnu

80 Kč/hod. Kroužek trvá 1,5 ho-

diny týdně, je určen pro děti od

10 do 14 let. Začíná v září 2004.

ht tp : / /www.ddm.zde .cz /

Docs/hledame.htm

Kontakt: Filip Reichel, vedoucí

technického odd., DDM Měšická

720, Praha 9 - Prosek.

Tel.: +420 286 884 456, +420

603 321 694, [email protected],

www.ddm.zde.cz


Recommended