www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce
březen 2016
Jiří RůžičkaVzduch, voda, půda, hračkyi pyrotechnika...rozhovor na stranách 2–3
Osobnosti tohoto vydání:
Jiří Růžička
Michal Řičař
Jiří Souček
Ctirad Hemelík
Jaromír Hájek
Jan Bubeník
2
fresh rozhovor
www.freshtime.cz
Česká republika má zaveden akreditačnísystém již 25 let. Zajišťuje jej Český institutpro akreditaci, o. p. s. známý také podzkratkou ČIA. Jakým způsobem se s jehočinností a výsledky setkávají běžní spotře-bitelé?
Spotřebitelé a široká veřejnost se s našimi služ-bami obvykle setkávají jen zprostředkovaně.Spotřebitel očekává kvalitní produkty a službyod firem, které je poskytují, ale o činnosti orgá-
nů, které jejich dodavatele po odborné stránceposuzují nebo kontrolují, neví zpravidla nic,protože tento proces považuje za samozřejmost.V současnosti se však i sám osobně již častěji se-tkávám s výsledky označenými tzv. akreditačníznačkou, která kopíruje logo naší společnosti,a to zejména v prodejnách se zavedeným a po-souzeným systémem analýzy nebezpečí a stano-vení kritických kontrolních bodů (tzv. HACCP),a také na výsledcích vyšetření z akreditovanýchzdravotnických laboratoří.
Co akreditace všechno představuje? Nejdeasi jen o „modrý papír“, který si lze pově-sit na stěnu...
Osvědčení o akreditaci, které ČIA vydává jakodoklad o udělení akreditace, je skutečně vyvede-no v modrých barvách, ale prakticky jde až o tupověstnou třešničku na dortu. Akreditace totižpředstavuje především velkou přípravu a splněnívšech akreditačních požadavků na straně orga-nizace, která o udělení akreditace chce požádat.Pak následuje posouzení ze strany ČIA, pře-zkoumávání, rozhodování a po několik následu-jících let také opakované návštěvy ČIA s cílemprověřit, zda požadavky na udělení akreditacejsou i nadále plněny.
V jakých oblastech je tedy akreditace po-skytována?
Jen úvodem upozorním, že termín akreditace jenejen v českém právním prostředí užíván takév jiných souvislostech (například zákonč. 95/2004 Sb., zákon č. 499/2004 Sb.), než pouzes prováděním akreditace subjektů posuzováníshody akreditačním orgánem ČR, tj. ČIA. ČIA jako jediný národní akreditační orgán ČRnotifikovaný Evropskou komisí zabezpečujeakreditaci v oblastech jako jsou: zkušební labo-ratoře, kalibrační laboratoře, zdravotnické labo-ratoře, certifikační orgány (certifikující produk-ty, osoby, systémy managementu), inspekčníorgány, environmentální ověřovatelé (EMAS),ověřovatelé skleníkových plynů, poskytovatelézkoušení způsobilosti a výrobci referenčníchmateriálů.Námi akreditované subjekty působí v posuzová-ní shody nejrůznějších činností a produktů – odstavebních materiálů, přes elektrické výrobky,různorodé materiály, vzduch, vodu, půdu, po-traviny, paliva, nábytek, stroje, papír, obaly, léky,textil, tabák, hračky, vozidla, výpočetní techni-ku, sklo, keramiku, lékařské přístroje, zeměděl-ské výrobky, dřevo i pyrotechniku. K jejich vyhledání je na našem webu www.cai.cz k dispo-zici pravidelně aktualizovaná databáze akredito-vaných subjektů.Jak je vidět, záběr je natolik široký, že v procesuakreditace využíváme specialisty ze všech oblastía úzce spolupracujeme s odbornými sdruženími,univerzitami, výzkumnými ústavy a asociacemiakreditovaných subjektů. Se šíří záběru systémuakreditace také souvisí jeho využívání mnohaministerstvy pro posuzování odborné způsobi-losti subjektů. Před pár lety byl pro Světový denakreditace, který připadá na 9. červen, používánpřiléhavý slogan: „Usnadňujeme výkon státní
Vzduch, voda, půda, hračky i pyrotechnika...
Čtvrtstoletí je pěkný věk. Jehooslava dává mimo jiné prostork ohlédnutí se za kouskemhistorie, jež přinesla spousty
nového, řadu změn, mnoho užitku. Tak je tomu i v případě Českého institutu proakreditaci, o. p. s., který si takové narozeniny právě připomíná. Je jedinýmnárodním akreditačním orgánem České republiky notifikovaným Evropskou komisí.O tom, jak se činnost tohoto ojedinělého subjektu promítá do života nás všech,jsme hovořili s jeho ředitelem, Ing. Jiřím Růžičkou, MBA...
Ing. Jiří Růžička, MBA
3Muž, který ví, co chce
fresh rozhovor
správy“, což si řada zodpovědných pracovníkůjiž uvědomila. Přesto někteří stále pověřují sub-jekty pro aktivity posuzování shody ve jménustátu bez ověření jejich odborné způsobilosti zavyužití akreditace a bez představy o tom, jakémá akreditační systém spravovaný ČIA možnos-ti a přínosy pro jejich činnost.
Jak je to s uznatelností akreditace, kterouudělí ČIA, například v jiných členských stá-tech Evropské unie?
ČIA je notifikován a uznán Evropskou komisíjako jediný akreditační orgán České republiky.Za tímto jednoduchým konstatováním je všakplnění požadavků kladených na akreditační or-gány nejen mezinárodní normou ISO/IEC17011, ale také plnění právních požadavků sta-novených evropským, přímo aplikovatelnýmprávním předpisem (nařízení č. 765/2008), zá-konem č. 22/1997 Sb., a také pozitivní výsledkyvzájemného posouzení (tzv. evaluace) organizo-vaného Evropskou organizací pro spolupráciv oblasti akreditace. Tak jako naši klienti, i ČIAmusí všechny požadavky trvale splňovat, neboťjejich plnění je rovněž pravidelně vyhodnocová-no. Pouze úspěšná evaluace nám pak umožňujepodepsat tzv. Multilaterální dohodu o vzájem-ném uznávání (MLA) jak na evropské, tak i nacelosvětové úrovni. Tím se dostávám k otázce ohledně uznatelnostiakreditace. Podrobnější vysvětlení považuji zadůležité, neboť v ČR nadále působí také jiné sub-jekty, které se snaží vyvolat iluzi, že jsou „akredi-tačními orgány“; uznatelnost jejich výsledků jevšak snadno zpochybnitelná. Přesto se najdouinstituce, které jejich výsledky akceptují, aniž siuvědomují negativní následky svého konání. Má-me před sebou stále hodně práce s vysvětlová-ním a propagací činnosti ČIA jako národníhoakreditačního orgánu. Abych odpověděl na uznatelnost akreditace v EU– již zmíněné evropské nařízení č. 765/2008 sta-novuje dokonce povinnost vnitrostátním orgá-nům uznávat nejen výstupy ostatních národníchakreditačních orgánů, které se úspěšně podrobily
evaluaci, ale i akreditovaných subjektů. Tímtomechanizmem je zajištěna vzájemná uznatelnostvýsledků vydaných akreditovaným orgánema nemělo by docházet ke zpochybnění úrovně ta-kových výsledků.ČR je prostřednictvím ČIA také členem celosvě-tových organizací IAF (Mezinárodní akreditačnífórum) a ILAC (Mezinárodní spolupráce v oblastilaboratoří a inspekčních orgánů), kde jsme od ro-ku 1996, tj. letos je tomu kulatých 20 let. Dovolímsi upozornit, že ČIA byl první akreditační orgánze zemí střední a východní Evropy, který v roce1998 podepsal multilaterální dohodu pro oblastlaboratoří a pro oblast certifikačních orgánů. Nazákladě těchto dohod jsme tedy rovnoprávnýmičleny na evropské i mezinárodní úrovni akredita-ce. Pro námi akreditované subjekty posuzováníshody je tím zajištěno mezinárodní uznávání vý-stupů jejich činnosti, kterou mají v rozsahu uděle-né akreditace.
Vraťme se k vašemu 25. výročí. Jak tovšechno začalo?
Začátek akreditace v ČR je ještě v tehdejší Čes -koslovenské socialistické republice, protože in-formace o akreditaci byly do Československa zí-skány v roce 1987 a hned v následujícím rocejsme zahájili přípravy na její zavedení. Dokoncejiž v roce 1988 jsme se zúčastnili zasedáníWECC, tedy Západoevropského kalibračníhosdružení, které sdružovalo akreditační orgányv oblasti akreditace kalibračních laboratoří; kro-mě toho také existoval WELAC pro oblast zku-šebních laboratoří.Naše pozice na mezinárodním poli tenkrát po-chopitelně nebyla dobrá. Státy tehdejší západníEvropy se na nás zpočátku dívaly jako na chudéa málo schopné sousedy. Neměli jsme zkuše-nosti, začínali jsme od nuly, učili jsme se za po-chodu. Museli jsme si vybudovat svou, věřím,že dobrou pověst. Některé státy tehdy prosazo-valy vytvoření samostatných „východoevrop-ských organizací“. My jsme ale chtěli být řád-ným členem evropských struktur, do kterýchjsme historicky patřili, a to se nám také podaři-
lo. Na druhou stranu nám mnoho našich za-hraničních partnerů také pomáhalo. Předávalinám zkušenosti, které jsme nemohli tak rychlezískat, což nám usnadnilo zvládnout hektickýzačátek činnosti akreditačního orgánu v soula-du se všemi požadavky mezinárodních norema předpisů. Dnes, po letech, bych naše krokyvyhodnotil jednoznačně: podařilo se nám za-pojit velmi rychle.V 90. letech se problematikou akreditace zabý-val FÚNM, tehdejší Federální úřad pro norma-lizaci a měření, jehož působnost byla v oblastinormalizace, metrologie a zkušebnictví. V bře-znu 1991 udělil první akreditaci, tehdy pro Vý-zkumný ústav vlnařský, který má stále přiděle-né číslo 1001. FÚNM se vydáním Směrniceo akreditaci přihlásil i k problematice akredita-ce, protože se do značné míry týkala oblastí je-ho působení, a to v době, kdy jsme prožívalihistorické události roku 1989, které vyvrcholilysametovou revolucí.Změnu, kterou tato revoluce přinesla, oceňujezejména starší generace, protože došlo k zásadní-mu obratu našich životů. Pravidla volného pohy-bu zboží, služeb a osob umožnila intenzivní kon-takty s našimi sousedy na západ, na sever i na jihod našich hranic. Toto postupné otevírání se svě-tu přineslo možnosti nejen navštívit pro nás doté doby nedostupná místa, ale také budovat akre-ditační systém na kvalitativně jiné úrovni.Čtvrtstoletí je už přece jen důvod k hodnocení,proto jsme se rozhodli oslovit senátní Výbor prohospodářství, zemědělství a dopravu a společnězorganizovat seminář na toto téma. Díky vstříc-nosti předsedy tohoto výboru, senátora JanaHajdy, a jeho místopředsedkyně, senátorky Ve-roniky Vrecionové, se seminář uskutečnil 18.března 2016 v historických prostorách Vald-štejnského paláce Senátu Parlamentu České re-publiky, na kterém nejen zástupci státní správy,ale i hospodářští partneři zhodnotili přínosakreditace pro celou Českou republiku. Přineslřadu prospěšných informací, s nimiž budemedále pracovat.
ptala se Eva Brixi ❚❚❚foto: archiv ČIA
průsečík dat
4 www.freshtime.cz
Možná jste si všimli, že publikujemehojnost informací, které vycházejíz dílny společnosti Bisnode. Údajeto jsou hodně zajímavé, a nejen to.Dávají nám tušit, jak se to más naším podnikáním, s čím si firmyzahrávají, co neplní, kolik jichpřibývá či ubývá, v jakých oborechse jim vede nejlépe, jak to jes daňovými ráji, zda se rodí více„sróček“ nebo akciovek... Zamnohými soubory dat stojí MichalŘičař, analytik jmenovanéspolečnosti Bisnode. V jakýchsouvislostech je vidí právě on?
Pro ekonoma znamená dobrá analýza datdoslova poklad. Vy máte pod kontroloutolik údajů, že se s nimi dají dělat doslovazázraky. Pro koho jsou vaše výstupy vhod-né zejména?
Je pravdou, že pozorování a vstupní data jsou al-fou a omegou každého výzkumu. Svým způso-bem lze říci, že smys-lem existence Bisnodeje shromažďování ex-trémního množstvídostupných informacío všech ekonomickyaktivních subjektechna trhu v Evropě, resp. prostřednictvím databázíDun & Bradstreet ze zemí celého světa. To všakna druhé straně pro analytika vytváří značné ba-riéry, neboť množství dat je tak ohromné, že je-jich analýza je mnohdy nesnadná. Mým záměrem je dodávat přidanou hodnotuv podobě snadné interpretace a využití pod-kladových dat konečným uživatelům. Můžemesi to představit jako vhodně nastavené potrubí– na jedné straně je oceán dat a správným prů-měrem trubky a jejím nasměrováním přivede-me vhodné informace správnému uživateli.Onou trubkou jsou matematicko-statistickénástroje a hloubková analytika, nasměrovánímpak využití vhodných technik vzhledem kekoncovému zákazníkovi. Výstupy jsou vhodné pro všechny, kteří jsouekonomicky aktivní a jsou pro nás dostatečněviditelní na trhu, neboť tehdy můžeme vhodněnamířit „trubku“ jejich směrem. Ať už jdeo podnikatele malého, středního, či velkého
rozsahu, nebo živnostníky, pokud aplikují zá-kladní postupy ke sledování ekonomiky podni-ku, ošetřování rizik u svých zákazníků a doda-vatelů, celkově svého businessu, pak zcela jistěmohou využít ekonomicko-analytické výstupy.Tím mohou snížit, anebo dokonce eliminovatnáklady plynoucí z nedostatečných informa-cích o svém trhu, zákaznících, konkurenci či
potenciálním rozvojido budoucna. Platítotiž, že nevyužitímpříležitosti anebo je-jím přehlédnutímzvyšujeme budoucírizika svého busines-
su už pouze tím, že stávající či noví konkurentiji využijí a posílí svou pozici vůči nám.
A kdo má o vaše analýzy největší zájem?Firmy, média, nebo státní instituce?
Největší poptávka po ekonomicko-analytickýchnástrojích a informacích je zejména z podnika-telské sféry od malých až po ty největší firmy.Ti, kteří zkoušejí nové cesty, jsou de facto nuce-ni mít stále aktuální informace o stavu svéhookolí a jeho pravděpodobném budoucím vývo-ji. Tehdy přichází naše část – dodávat maximál-ně aktuální data, in-formace a interpretaceo minulosti, součas-nosti i budoucnosti,a to jak z pohleduekonomiky jako cel-ku, tak na úrovnipodnikatele a jeho
bezprostředního okolí. Na základě požadavkunašeho zákazníka dochází k monitoringu všechoznačených subjektů – jejich kompletní ekono-mická a právní historie, současný stav, finančnízdraví i jejich pravděpodobný budoucí vývojapod. Z těchto informací si náš zákazník můžeudělat velmi solidní a věrohodný obrázeko analyzovaném prostředí. Jistě nelze opomenout ani vámi zmíněná médiaa státní instituce. Médiím se snažím dodávat za-jímavé a nevšední ekonomické informace, kterépocházejí z tzv. „data-miningu“ či „dolovánídat“. Hledáme vzorce a ekonomické principyv našich datech tak, abychom mohli veřejnostisdělit zajímavosti v chování české i zahraničníekonomiky z rozličných úhlů pohledu. Státní instituce již tradičně využívají našichrozlehlých databází k monitorování trestnéčinnosti a jejímu předvídání. Jsme rádi, že mů-žeme participovat na zkvalitňování podnika-telské základny i morálky. Osobně se domní-vám, že kvalitní podnikatelské prostředí jevelmi důležitým principem pro dobře fungují-cí ekonomiku i stát.
Dá se z vašich dat opravdu třeba usoudit,v jakém stavu byla loňská ekonomika v Čes -ké republice? A jaký nás čeká vývoj letos?
Část mé práce se pří-mo týká tzv. scoringo-vých modelů. Jdeo modely, které na zá-kladě kompletní ně-kolikaleté analýzy da-né ekonomiky (ČR,
O extrémním množstvídostupných informací
Michal Řičař pro média
Mým záměrem je dodávatpřidanou hodnotu v podoběsnadné interpretace a využitípodkladových dat konečnýmuživatelům.
Jsme rádi, že můžeme
participovat na zkvalitňování
podnikatelské základny i morálky.
5Muž, který ví, co chce
průsečík dat
SR aj.), předpovídají pravděpodobný budoucívývoj. V současnosti dokončuji model pro Čes -kou republiku, a tak proběhl značně rozsáhlývýzkum nad historií české ekonomiky. Pokud srovnáme uplynulé dva roky 2014 až2015 s předchozími roky, pak si musíme po -všimnout, že došlo k zajímavému posunu zejmé-na u právnických osob (firem). Celkově seu těchto subjektů snížila rizikovost úpadku i za-dlužení. Také si můžeme povšimnout, že v po-sledních letech vzniká větší množství nových fi-rem. To pouze za mikro pohled do ekonomiky.Z makro pohledu jsme viděli značný nárůstHDP, naopak inflace klesla na historické mini-mum. Ceny benzinu, resp. ropy, spadly na sedmi-letá minima atd. Pro ekonoma velmi zajímavékombinace ekonomických fundamentů, z nichžpro současnost a budoucnost plyne další rozvojekonomiky a větší příležitosti pro podnikatele.Na druhé straně nelze opomenout tzv. finančníbublinu, která se vytvořila na finančních trzích.Její vznik je dán tzv. „kvantitativním uvolňová-ním“, tedy zjednodušeně řečeno tím, že centrál-ní banky tisknou peníze a „volně“ je pouštějí doekonomiky. Je to vhodná strategie zejména prostát, neboť tím sám sobě umožňuje žít na dluh– jako by si sám pro sebe tisknul peníze. Všemá ale svůj háček a oním háčkem zde je právěvznikající bublina nejprve na finančním trhua posléze na dalších trzích. Toto jsme již zažiliv roce 2007, resp. 2008, nejprve v podobě glo-bální finanční a následně hospodářské krize.Uvidíme, jak se tržnímu principu v nadcházejí-cích několika letech podaří vypořádat s takohromnou finanční pumpou do ekonomik.V současnosti je velmi obtížné odhadnout sku-tečné dopady, jejich velikost a pole působnosti.Z objektivního ekonomického hlediska lze všakurčitě konstatovat, že současný rozvoj je pod-míněn potenciálnímiriziky, která plynouz proběhlého a probí-hajícího kvantitativ-ního uvolňování.
Co z toho plynetřeba pro drobnéfirmy a co pro živ-nostníky? Bude sejim tedy podnikatlépe, nebo hůře?
Pro drobné firmyi živnostníky z výšeuvedeného plyne několik závěrů. Jednak to, žetrh přináší větší poptávku, a tedy i nové příle-žitosti. Na nás však je, abychom byli informo-vaní a věděli o těchto možnostech. Na druhéstraně však i to, že se postupně zvyšuje konku-rence tak, jak vznikají nové firmy se snahou
dodat trhu nové postupy, nápady či se pouzesnaží využít možnosti zisku. Měli bychom sibýt také vědomi možných potenciálních bu-doucích rizik a dle toho přistupovat ke svémupodnikání. Pokud své podnikání myslíme váž-ně a dlouhodobě, pak určitě není vhodné volitkrátkodobá řešení, která se dlouhodobě obrátíproti nám. Jinak řečeno, raději volme takovýbusiness, který je ekonomicky fundovaný, másvou ekonomickou logiku i stabilitu, je posta-ven na silné základně, zákaznících a produk-tech. Pouze tehdy jsme dobře připravení i nahorší časy.
Svět trápí do velké míry nejistota a nejistéjsou i prognózy budoucnosti. Co se dáz dat vyčíst naopak zcela jasně?
Zcela jistě se dá vyčíst pouze minulost. Tedyvzorce chování, které byly v ekonomice, podni-katelském prostředí do současného dne. Zpra-vidla platí, že čím jsou analyzovaná data novější(např. stáří vstupních dat je max. 1 rok), pak
vysledované vzorceplatí i pro současnosta pro následující rokči více let. Tento faktje velmi důležitý propravděpodobnostníekonomické modelya využívá se napříčmnoha vědami.
Pouze díky tomu je možné předpovídat bu-doucnost. Můžeme to také říci tak, že budoucípředpověď je podmíněna minulým chováním.Pokud by se lidé ze dne na den chovali zcela ji-nak, pak by nemohla být vytvořena žádnápředpověď o budoucím vývoji.
Podnikatelé a manažeři touží po rados-tech, potřebují optimizmus. Počítáte i s ta-kovou analýzou, která dokázala naladitpsychiku lídrů k větší pohodě? Z jakýchdat by se mohla připravit?
Řekli jsme si, že klíčová jsou vstupní data, a takanalýza, jejímž účelem by bylo podpořit podni-katelský optimizmus, by musela být připravenaz optimistických dat. Zde jsme lehce v úsměvnérovině, nicméně i optimistický analytik můževytvářet optimistické zprávy. Je otázkou, zdalije to žádoucí. Avšak určitě se sluší připome-nout, že např. ČNB vydává tzv. zprávy o inflaci,o jejím očekávaném vývoji, a mnohdy právěpouze oznámení či zpráva ČNB dokáže zahýbats trhy, měnou, inflací, celkově s očekáváním.Čili pokud je subjekt, který vydává zprávu, do-statečně dominantní, kredibilní na trhu, pak je-ho signál k optimizmu naladí optimistickyi ostatní hráče trhu, tím se stane i ekonomicképrostředí optimističtější, a tím i naši manažeřibudou více optimisticky naladění.
Vytvářet objektivní závěry je svým způso-bem velmi odvážné. Můžete se splést,zmýlit... Neděsí vás to někdy?
Jelikož se držím ve své práci striktní objektivi-ty a lze hovořit o ekonomickém výzkumu, pakse neděsím opačných výsledků, neboť jejichmožný výskyt vychází z definice statisticko--matematického aparátu. Mým výsledkem jepravděpodobnost budoucího vývoje, nikolijistotní verdikt. Samozřejmostí je, že se člověksnaží udělat maximu pro to, aby se přiblížilnejpravděpodobnější variantě, což znamenáprověřit opravdu velké množství dat a přemý-šlet nad nimi z mnoha pohledů. Pokud všaktoto udělám, mám pocit, že jsem udělal maxi-mum, a pak s klidnou myslí mohu sledovat re-alitu a dle toho reagovat.
Statistika je předmět, který ne každý stu-dent na vysoké škole miluje. Zdá se však,že suchá věda dokáže nabízet i prostor kekreativitě. Můžeme čekat třeba na Aprílanějaké super neobvyklé informace?
Pro mne byla statistika a ekonometrie od po-čátku láskou na první pohled a jsem velmirád, že jsem nalezl práci, která mi umožnilaaplikovat vše, co jsem s nadšením studovalmnoho let na škole. Aprílové zprávy jsou v ru-kou PR specialistů, jejich kreativita a šibalskýúsměv na tváři mnohdy dávají tušit, že se blíží1. duben, a tak i já se nechám překvapit, copro nás v blízké budoucnosti připraví.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi
Jelikož se držím ve své prácistriktní objektivity a lze hovořito ekonomickém výzkumu, pak se neděsím opačných výsledků,neboť jejich možný výskytvychází z definice statisticko--matematického aparátu. Mým výsledkem jepravděpodobnost budoucíhovývoje, nikoli jistotní verdikt.
kresba SXC
6 www.freshtime.cz
obdiv a úcta
Na úvod jednoho rozhovoru mi ředitelhotelu Clarion v pražských VysočanechMiroslav Bukva řekl, že je přecenormální chlap a že má ženy prostěrád. Usmála jsem se, protože jsemvěděla, že to nemyslel nijak bouřlivě,ale jako šéf a prestižní manažer, kterýv roli atraktivního zaměstnavateledokáže rozpoznat talenty i v lidech,kteří zdánlivě splývají s ostatními.V zápětí podotkl, že ho genderovátematika, otázky týkající sezaměstnávání žen, práce s jejichpotenciálem, komunikativnímischopnostmi či empatií, opravduzajímá. Jsou to podle něj prvky, kterése například v obchodní či personálnípolitice firem dlouho nedoceňovaly.U nich v hotelu je tomu jinak.
Proč?
Protože jsem se přesvědčil, že zažité názory nato, jak riskantní je zaměstnávat ženy s malýmidětmi nebo ty, u nichž se dá předpokládat, žebrzy odejdou na rodičovskou dovolenou, jsounesmysl. Není třeba pravdou, že díky nemoc-nosti dětí jsou ženy méně využitelné než jejichmužské protějšky. Záleží totiž na tom, jak siprocesy na pracovišti nastavíte a jaký prostorlidé dostanou. A jak to respektují. A pokudoba póly sladíte vzájemnou důvěrou a loajali-tou, není nic užitečnějšího a příjemnějšího.
Co tím myslíte?
Například to, že u některých profesí je v praxiproveditelné, aby žena v určitou dobu plnilasvé mateřské poslání, ale zároveň nezapom-něla na vlídné pracovní prostředí. Odpovída-jící vstřícnost a respekt ze strany zaměstnava-tele pak často oplatí svou iniciativou běhemrodičovské dovolené. To se oběma stranámbohatě vyplatí. Žena neztratí kontakt s hote-lem a jeho agendou, určité činnosti bude vy-konávat z domova nebo k nám bude dochá-zet na stanovený počet hodin týdně. My paknepřijdeme o jistotu určitých operací a výko-nů, které nám garantovala. Vlastně na tomnení nic zvláštního, jde jen o vzájemný kom-promis a objevování výhod tohoto kompro-misu. Z hlediska nákladů je to i efektivnějšívarianta než hledání náhrady.
Genderové otázky se netýkají jen žen, alevzájemného respektu při zaměstnáváníobou pohlaví...
To zcela určitě. Já při zvažování, zda bude vý-hodnější přijmout ženu nebo muže, při roz-
hodování o odměnách apod. v podstatě ne-dělám mezi pohlavími rozdíl. Vždy beruv úvahu, jaké místo potřebujeme obsadita pro koho je ta práce vhodná. Také nemámrád konflikty na pracovišti, a když už při ně-kterém musím zasáhnout, snažím se situaciposuzovat objektivně, s rozvahou. A hledatřešení, které malér neprohloubí, ale buď na-rovná, nebo zvládne tak, aby se obě stranyrozešly relativně v klidu. Rád dám šanci prů-švih napravit, funguje to více než tresty. Ne-budu zastírat, že v tak velkém hotelu, jako jeClarion, není vše růžové a také my řešímespousty běžných provozních nedorozumění.Přesto si po letech praxe myslím, že se vyplá-cí naslouchat a na některé věci si udělat vlast-ní názor a nepodléhat emocím. A co se mi osvědčilo nejvíce – nereagovatstriktními příkazy. To se člověk, jemuž je vý-tka určena, zatvrdí, a aniž by snad chtěl, jako-by naschvál neudělá, co by měl. Je to jako ak-ce a reakce. Metoda vysvětlování se mi zdáúčinnější a mnohokrát se mi to potvrdilo.
Zdá se, že personalistika je pro vás hodněvýznamná součást každodenní práce.
Možná bych to řekl trochu jinak – o tom, ko-ho zaměstnáme, dost přemýšlím. Třeba ban-ketové koordinátorky v Clarionu jsou hlavněženy. Záměrně. Jsou to ony, které se dokážís klienty lépe domluvit než muži. Reagují cit-livěji, umí lépe přesvědčovat, obětavěji hleda-jí cesty kompromisů, snaží se vždy vyhovět.A když jim poděkujete za skvěle odvedenoupráci, vrátí to dvojnásobnou iniciativou. To-ho si nesmírně cením. Ženy jsou v komunikaci také vynalézavější,než my, muži. Snaží se vždy přijít věci nakloub a baví je to, na co by muž dávno rezig-
noval. Nevzdávají se a jsou vytrvalé. Umí seradovat z výsledků.
Možná by se slušelo prozradit, že si vážíteřady konferencí, seminářů, nejrůznějšíchsetkání s ženskou tematikou, které se vevašem hotelu odehrávají.
To zcela určitě. Letos jsme u nás napříkladhostili již 7. ročník konference Ženy sobě,což je dnes obrovská dvoudenní akce podtaktovkou Lenky Šťastné. Na těchto konferencích se potkává mnohozajímavých osobností – ženy podnikatelky,ženy, které začaly o podnikání přemýšlet, ce-lebrity. Každá z nich si nese svůj příběh, anižto možná tuší, a tady se některé z nich vy-právějí. Je úžasný zážitek to poslouchat, vcí-tit se do různých kolizních životních milní-ků těchto žen, které daly vzniknout mnohafirmám a firmičkám. Tady poznáte tu ob-rovskou sílu a energii, která dokáže zasáh-nout v okamžiku, kdy člověk startuje novouetapu života. Energie žen je snad skrytý zá-kon pohybu, nevím, jestli mi rozumíte, ale jeaž neuvěřitelné, co všechno ženy v roli pod-nikatelek nebo manažerek dokáží zvládnout.To velmi obdivuji a mám k takovým ženámvelkou úctu. A když se vám nakumuluje tolik té úžasnéenergie na jednom místě, hotel žije jinak nežběžným provozem. Citlivý člověk cítí chvění,které napovídá o touze dělat smysluplné věci,posouvat život o kousek dál...
Tím jste mi připomenul i váš vztah ke spo-lečenské odpovědnosti. Co si pod ním mo-hu představit?
Určitě ne málo. Netajíme se tím, že jsme sezapojili do mnoha projektů, jimiž pomáhámenapříklad hendikepovaným občanům, dětemv mateřské škole a podobně. Jednoduše řeče-no – když můžeme, jdeme do toho, a ne vždyse to týká jen finančního obnosu. Mnohé jeo vztahu, o čase, nebo o pár slovech. Považuji za osobní povinnost každého z násznevýhodněným občanům podávat pomoc-nou ruku. Zkuste se plnohodnotně obsloužit,když máte třeba jen nohu v sádře. Je to svýmzpůsobem banalita, ale i ona rázem velmipozmění vaše možnosti, zasáhne do návykůa změní organizaci dne. S čím vším musí počítat nevidomí nebo lidé,kteří neslyší? Toto v Clarionu velmi vnímámea učíme se, jak přistupovat právě třeba k po-stiženým hostům, co je nezbytné pro vozíč-káře, jak nevidomému servírovat kávu, pročudělat ten či onen úkon jinak, než je běžné.Pro zaměstnance i mne samotného je tostudnice zkušeností, která nutí přemýšletv nových souvislostech.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi
Energie žen je skrytý zákon pohybu
Miroslav Bukva
8 www.freshtime.cz
dobrou chuť
Jaro přineslo do našich očekávánínejen příslib radostí, které ses tímto ročním obdobím snoubí, ale také pomyšlení na nejrůznějšízáminky, jak posedět venku, podširým nebem a naservírovat sipohodu v podobě grilování neboopékání voňavých dobrot nadohýnkem. Hodování jakožtoodpočinek od týdenního shonu se hodí vždy. Není proto od věcinastartovat naši chuť na nějaký tenhřích nebo-li ochutnávku, kterák vlahým podvečerům tak jako takpatří, již nyní. Milého úkolu se ujalobchodní ředitel firmy UzeninyBETA Jiří Souček:
Březen není jen letošním měsícem Veliko-noc, ale labužníci se už nemohou dočkatprvních grilovaček. Co byste z vašeho sor-timentu rád připomenul k této příležitosti?
Jednoznačně a na základě vlastních zkušenostíbych rád všem doporučil výrobek pojmenova-ný Milánkova pikantní klobása. Jde o vynikají-cí masovou středně pikantní klobásu, která sevyznačuje ručním a pečlivým výběrem surovi-ny, specifickým způsobem výroby, zasušenímpřed koncem výrobního procesu a hlavně po-užitím speciálního druhu koření, které při do-držení technologického postupu výroby vy-kouzlí krásné žilkování mezi kousky masa.Klobása se báječně hodí jak ke konzumaci zastudena, na jednohubky, obložené mísy, tak je-jí výborná chuť vynikne právě na grilu. Ta-to klobása slaví velké úspěchy jakpři rodinných grilovačkách, nastáncích s občerstvením nakoupalištích, hřištích, stejnětak i při velkých akcích,jako bylo například loň-ské Mikulášské setkáníNH Car v Praze naStrahově, 300 ZatáčekGustava Havla v Ho-řicích apod.Druhým produktem,jenž bych rád ko-mentoval, a letošnínovinkou, je Klo-
bása Hévíz, která při grilování vyniká napro-sto jedinečnou chutí a vůní, navíc je typickápro výrobky z regionu, kde se vyrábí. Tato klo-bása obsahuje přes 80 % vybraného, libovéhomasa, které je těženo z plecí Českých pašíků.V tyto dny klobásu uvádíme na trh a postupněnabízíme všem svým zákazníkům. Doufejme,že si výrobek najde své fandy a bude slavitalespoň obdobné vítězství jako Milánkovaklobása. Nerad bych ale zapomněl třeba na
šunkovou klobásu, krkonoš-skou klobásu, chilli klobásu
a apettito klobásu.
Chystáte nějakou grilo-vací novinku? Někdogriluje od masa až pošunku vše, ale myslím,že nejlépe chutnají stá-le klasické špekáčky ne-bo klobásky k tomu ur-čené.
Je vždy na chutíchkaždého konzumen-ta, tedy čemu dá
přednost a jakým směrem vede své kulinář-ské umění. Ono jedna věc je chtít něco grilo-vat a druhá věc je umět to grilovat. Opravduněkdy vidím takové věci na grilech, že se je-den nestačí divit. Hlavně, že se to dělá naznačkovém grilu, s profi vybavením, ale ževýsledek je dost žalostný, to už nikomu neva-dí. Kolikrát si říkám, že je lepší opravdu dob-rý, masitý špekáček, obyčejně opečený nadtáborákem než nějaké trávení času s nejno-vější technikou. Nejhezčí chvíle, které si za poslední léta pravi-delně připomínám v souvislosti s našimi Špec-káčky (ano, takhle je to správně, protože jdeo špekáčky z Pecky), jsou ty, kdy si hezky naře-žu špekáček na „ježka“, napíchnu na klacek,krásně opeču, při tom do ohně ukapává omas-tek a syčí, a v závěru si jej stáhnu na čerstvýchleba s hořčicí! No a teď, jak vám odpovídám,tak se mi neskutečně začaly sbíhat sliny při takkrásné představě. Nakonec, proč to tajit.V naší nabídce najdou zákazníci hned tři dru-hy špekáčků: právě popisované Špeckáčky –bez lepku, ručně vázané, dále Netradiční špe-káčky a Pikantní špekáčky ručně vázané. Co jetéž velmi dobré na grilu, je šunka od kosti ne-
Rád se pomazlíms hezkým kouskem masa
Jiří Souček
9Muž, který ví, co chce
dobrou chuť
bo uzená krkovička, zabalené do silného alo-balu, nechané někde v zapomnění na kraji gri-lu tak hodinku, až hodinku a půl, musí se všakpravidelně otáčet. Po rozbalení se na vás vyva-lí hromada vůně a krásně se rozpadajícíhomasa.
Uzeniny BETA vnímá veřejnost jako kre-ativní firmu, která dokáže uspořádat ko-morní oslavu až po firemní party, umí ob-sloužit různé festivaly, závody, zkrátkasetkání nejrůznějšího druhu. Vždy je u to-ho prima nálada, smysl pro humor a oprav-du dobré jídlo. Co všechno je možné siu vás objednat?
Upřednostňujeme venkovní akce, kdese dá využít velký potenciál grilů nadřevěné uhlí, které samozřejmě dodávšem masným a uzenářským výrob-kům nezaměnitelnou a vynikajícívůni i chuť. Rozhodně se nezalek-neme ani společenských událostí,firemních grilovaček, různých ná-kupních dnů maloobchodníchsítí apod. Mezi asi nejzajímavějšíakce patří motocyklové závodyv Hořicích s účastí kolem10 000 osob, dále pouťové gri-lovačky, různé akce na podporu farmářskýchuzenin, samozřejmě soutěž Česká chuťovka napůdě Senátu v Praze, další a další akce, kam senaše výrobky hodí. Dobrá nálada musí prová-zet každé naše vystoupení. Víme, že lidé se rádizasmějí, pobaví a nechají rozveselit. Dobré jíd-lo a pití jsou snad tou nejsnažší cestou k dosa-žení takového záměru. Není přece nic krásněj-šího, než když se vydaří počasí, na tácku je kuspořádné masové klobásy a v půllitru se třpytípivečko. To se potom diskutuje!Na našich prodejnách je možné také objedná-vat chlebíčky, zákusky, dorty na přání, jedno-hubky, ale velkou specialitou prodejen je tvor-ba obložených mís a nádherných dárkovýchkošů z lecčehos, na co si jen člověk vzpomene.Asi největším záběrem je nyní pořádání sva-tebních obřadů a oslav na naší horské ChatěMilíře v Peci pod Sněžkou, kde se dá připravitsetkání od rodinného charakteru až po velkouparty čítající 100–150 osob. Postaráme seo ubytování až 50 hostů v chatě, jejich dopra-vu na místo naším autobusem, veškeré vyba-vení rautu, baru, zajistíme party stany, může-me v létě zorganizovat i spaní na pozemku, alehlavně se postaráme špičkově o všechny pří-chozí. Máme k tomu takový rozverný slogan,který, prosím, berte s nadhledem: Nacpemevám pupíky, až vám ulítají knofliky.
Velikonoce jsou příležitostí, kdy si dopřává-me také ledasjakou dobrotu. Nepeče se jenberánek a mazanec, ale vyrábí se chlebíčky,rolády, obložené mísy. K tomu se volí nej-rozmanitější šunky. Jaké byste doporučil?
Tady nebudu chodit kolem horké kaše. Jed-noznačnou špičkou mezi našimi šunkami ješunka s medem. Jde o šunku nejvyšší jakosti,
která je vyráběna pouze z vrchních šálů vel-kých kýt. Jde o jeden z nejlepších kousků ma-sa celého pašíka. Šál je očištěn, okořeněn,přidán Český med ze středočeské Kolčea naskládán do velkého, pergamenového oba-lu. Následuje tepelné opracování, zauzení,chlazení, půlení, balení a cesta na pulty pro-dejen. Dále mohu do-poručit šunkuz komína,šun-
čičku od kosti a pro běžné použití zlatou šun-ku s vysokým obsahem masa a příjemnouchutí.
Předpokládám, že sám také rád vaříte. Conejraději? A potřebujete se u toho pekel-ně soustředit?
Jéje, no to je tedy otázka. Řekl bych, že jsemspecialista na minutkovou kuchyni, která měvelmi baví. A manželka by jistě řekla, že jsemtaky velký specialista na nepořádek v kuchynipo mém působení v ní. Ale je asi pravda, žeto tvrdí většina žen po mužské akci u plotny.
U minutek mě baví hraní si s chutěmi, suro-vinami a přílohami. Rád se pomazlím s hez-kým kouskem masa, dodám mu ingredience,které se hodí, užívám si vůni čerstvých byli-nek a také věnuji čas přípravě přílohy. Nejenněco uklohnit pro nasycení, ale aby výtvor la-hodil i oku. Se zaujetím pro věc servíruji nateplých talířích a jsem rád, pokud je mé třistrávnice vrátí prázdné.
Módní jsou kuchyně všech světadílů – odthajské až po italskou. Jaké přednosti máta česká?
Touto otázkou jste mě trošku zaskočila. Ne-jsem žádmý gurmánský odborník, který byměl nastudována gastronomická specifikajednotlivých světadílů. Když mohu srovnávat,tak se domnívám, že klasická česká kuchyněpomalu, ale jistě mizí. Najděte mi mezi dneš-ními 20–30letými ženami kuchařku, která
zvládne českou klasiku. Vše je dnes otázkoupolotovarů, hotových jídel, fast foodů,
sushi apod. Byl jsem svědkem situ-ace, kdy do našeho řeznictví přišla
nakupující a ptala se řezníka, ja-ké maso použít na guláš. Aninevěděla, zda chce dělat vepřo-vý, nebo hovězí. Když se již po-
dařilo vybrat druh, ptala se napostup, koření a další náležitosti vedoucík výrobě této české klasiky.Jsem si jist, že česká kuchyně, jak tradiční,tak i moderní, má svým konzumentům conabídnout. Jde o stravu pestrou, zajímavoua jistě i kvalitní. O těchto kvalitách umí našekuchyně přesvědčit i při různých mezinárod-ních událostech či prezentacích na světovýchvýstavách. Je nutné, aby se o české kuchynivědělo, mluvilo a byla celkově i strávníkychápána pozitivně. Tyto aktivity mohouv dlouhodobém časovém horizontu přispětk prohlubování znalostí a zájmu o naše jaktradiční, tak i nové dobroty.
ptala se Eva Brixi
INZERCE
10 www.freshtime.cz
radost volby
Zdravý životní styl je, dá se říci, vaše vá-šeň. Ke svým názorům, ale i projektům,které vystihují podstatu vaší osobnosti,jste však dospěl po řadě omylů, díky ces-tám, neobvyklým poznatkům, zkušenos-tem a rozhlížení se kolem sebe. Co vámotevřelo oči?
Neříkal bych úplně vášeň. S manželkou pre-ferujeme kvalitní výrobky, většina potravinu nás je v kvalitě bio, nakupujeme na farmář-ských trzích, a když je možnost, tak přímo„od zdroje“. Samozřejmě, že po narození dětíoba dva více dbáme na výběr kvalitnícha zdravých potravin, ale nejde o žádné do-gma. Já sám se snažím udržovat přirozenourovnováhu – pokud sním něco nezdravého,
nemučím se pak dva dny výčitkami svědomí.Osobně si myslím, že nic by nemělo být na-ším diktátorem, ani zdravé jídlo. Spíš se sna-žíme dodržovat zásady zdravé stravy ve spo-jení s pohybem, a hlavně – a teď to bude znítjako fráze – s udržováním duševního zdraví.To je myslím velmi důležité: člověk ovlivňujesvou fyzickou stránku také stavem své strán-ky duchovní.
Diskuze na téma životní hodnoty a styl ros-tou a pronikají nejen do oboru stravování,trávení volného času, vztahu k technologi-ím, případně se začínají dotýkat zisků nad-národních firem. V co jednou vyústí?
V pochopení jednoty. V to, že pochopíme je-dinečné možnosti spolupráce. V to, že lidskýpotenciál bude využíván pro nás jako pro spo-lečenství, a také pro naši planetu, která námnyní dává vše. A jinou nemáme.
Jak nahlížíte na pojmy udržitelný rozvoja společenská odpovědnost?
Navážu na přechozí odpověď – neměly by topro nás být jenom pojmy. Měly by být zákla-dem v mentálním nastavení společnosti. Z po-hledu budoucích generací nám totiž nic jinéhonezbývá.
Spousta lidí fandí vašemu Festival Evolution,jehož další ročník proběhl v polovině březnav Praze. Co si od tohoto konceptu slibujetedo dalších let? V čem je jeho poslání?
Jsem rád, že máme své fanoušky a můžu říct,že rosteme společně se zájmem o zdravý ži-votní styl a osobní rozvoj. Koncept je jedno-duchý – chceme představovat to nejlepší –
Oč jde: pochopit jedinečnémožnosti spolupráce
Prostředí businessu rozbouřily zajímavé projekty Ctirada Hemelíka. Jednímz nich je Festival Evolution, kde jsme se mohli setkat s širokou škálounabídky vedoucí k vyváženějšímu životnímu stylu, neobvyklým výrobkům,bylinkám, práci s psychikou, umění relaxace. Pražské dostaveníčko těch,kteří hledají východisko z kolotoče kariéra, stres, nedostatek času,stravování, zvyklosti, zdraví, touha žít jinak. Pokud jste se byli podívat,určitě jste začali přemýšlet nad tím, co vás brzdí nebo co změnit. Napodobné téma jsem hovořila s autorem myšlenky, Ctiradem Hemelíkem:
Ctirad Hemelík
11Muž, který ví, co chce
radost volby
jak v programu, tak v nabídce zboží a služeb.Spojení prodejní a programové části přinášínávštěvníkům benefit: o čem se v rámci pro-gramu mluví, to je možné si rovnou vyzkou-šet, osahat, ochutnat nebo si přivonět. Je tojediný takto koncipovaný festival ve střednía východní Evropě. Naším cílem je vytvořeníprostoru, který návštěvníky seznámí s conejširší škálou názorů a přístupů a představírůzné interpretace či nové přístupy. I protomáme podtitul „Festival, který vám nasadíbrouka do hlavy“. Je dobré, když víte, kolikzajímavých lidí přemýšlí podobně jako vy.No ne?
Zejména stravování se u určitých skupinobyvatelstva posunuje do středu jejich po-zornosti. Mnozí zjišťují, jaké mámení jsoupotraviny s vysokou trvanlivostí, jak jídel-níček ovlivňuje výkonnost člověka nebo jakmohou pomoci zelené koktejly. Co se vámosvědčilo?
V tomhle jsem bylinkář. Mám rád přísady, vý-luhy, koncentráty a vše, z čeho je cítit energie.Jsem vyznavačem středu, a tak si rád zkusímod všeho trochu. Nemám žádné velké doporu-čení – zkoušejte, a to, co vás osloví, je to nej-lepší pro daný okamžik.
Není to všechno jen trend naší doby, kterýpřehluší za pár let jiný směr? Roli v tomhraje určitě i konkurenční boj firem, kapi-tálové střety mocných...
Vrátím se k druhé otázce. Lze to vnímat jakotrend, který přejde. Já se snažím říct, že pronás jako pro lidské společenství, by nemělo jíto trend, který nastaví „kapitalizmus“ a jehonejvyšší vedení. Pro nás by to mělo být zákla-dem pro přemýšlení. Jestli nebude, tak jako ži-vočišný druh určitě vymřeme. O tom dnes jižnení pochyb.
Styl života a vlastní selský rozum doplněnýřadou informací je pro některé dnes vý-chodiskem k tomu, aby se nezbláznili. Ješance, aby se podnikatelé a manažeři zba-vili stresu a tlaku na výkonnost?
Znova se vracíme k otázce PROČ. Výkon sedá měřit mnoha parametry. Když si na prvnímísto nebudeme dávat finance nebo moc, aledáme si tam například to, zda jsou lidé kolemnás šťastní nebo zda můžeme nějak podpořitostatní, nebudeme pod takovým stresem. Po-dívejte se na to takhle: jediným, kdo rozhodu-je o tom, jakou práci děláte, jste vy sami. Tak-že je jen na vás, jaké podmínky si nastavíte
nebo jestli přijmete podmínky, které někdonastaví vám. Čas a energie je to, co mámea nesmíme jimi plýtvat.
ptala se Eva Brixi
Kávovar pro muže – vstupenka do každé kuchyně
Tak, jak už jsou uživatelé kávovarů Cafissimozvyklí, nabízí i TUTTOCAFFE všechny výho-dy kapslového kávovaru – snadnou, rychloua čistou přípravu kávy ve stále stejné vysokékvalitě. V pohodlí domova si zákazníci vy-chutnají především espresso, caffé crema nebofiltrovanou kávu, tedy klasické černé kávy bezmléka. Nový Cafissimo TUTTOCAFFE byproto měl zaujmout i muže, jelikož v soběspojuje komfortní přípravu kvalitní černékávy a čistého moderního designu.Automatický systém přístroje na základě zvole-ného druhu kávy připraví každý nápoj pod opti-málně vyladěným tlakem až 15 barů. Kávovarakceptuje individuální nastavení množství vodypodle toho, jak silnou kávu kdo preferuje. Prak-tický je integrovaný zásobník na použité kapsle(pojme jich až sedm), výškově nastavitelná od-kapávací miska a zásobník na vodu o obje-mu 0,7 l. Kávovar je opatřený indikátoremnedostatečného množství vody a indiká-torem potřeby odvápnění. Vstupenkou dokaždé kuchyně může být pro TUTTO-CAFFE nejen jeho elegantní vzhled, alei kompaktní rozměry 15 x 26,5 x 36 cm.Standardem u Tchibo je prodloužená
záruka na 40 měsíců. „Fakt, že design je proTchibo důležitý, dosvědčuje i tato naše čerstvánovinka na českém trhu. Kávovar CafissimoTUTTOCAFFE získal ocenění renomovanémezinárodní designérské ankety Red Dot
Design Award, jenž je jedna z nejuznávaněj-ších v oblasti produktového designu. Velmi sitohoto ocenění vážíme a věříme, že si novýkávovar najde řadu příznivců,“ dodal k novin-ce Steffen R. Saemann, marketingový ředitelspolečnosti Tchibo Praha, spol. s r.o.Kapsle Tchibo lze vybírat ze 13 různých druhůpodle chuti a preferencí. Jde o stálý sortimentkapslí, který pravidelně obohacují limitovanéedice jedinečných druhů káv z konkrétních fa-rem. Veškerá káva v kapslích Tchibo je certifi-kovaná, tedy vypěstovaná trvale udržitelnýmzpůsobem. Od loňského roku jsou navíc v na-bídce i tři druhy čajových kapslí.
O ocenění Red Dot Design AwardRed Dot Design Award pro produkty je udělo-vána Design Zentrum Nordrhein-West, jednouz nejstarších a nejprestižnějších institucí v Ev-ropě. Uděluje cenu Red Dot Design Award užod roku 1954 a nyní pokrývá 19 kategorií odmódy, kanceláře, vnitřního designu a průmysluaž po medicínu. Red Dot je značkou kvalityuznávanou po celém světě. Porota Red Dot De-sign Award je tvořená renomovanými expertyz celého světa a její skladba se každoročně mě-ní. Hodnoticí kritéria jsou podřízená tomu, abybyly brány k hodnocení stále nové pohledypodle technických, sociálních, ekonomickýcha environmentálních požadavků. (tz) ❚❚❚
www.tchibo.cz, www.cafissimo.cz,www.tchibo.com/cz
www.facebook.com/TchiboCeskarepublika
Právě nyní vstoupil na český trh zcela nový designový kávovar Tchibo Cafissimo TUTTOCAFFE,který se pyšní mezinárodním oceněním Red Dot Award 2015 za design. Dostupný je v černé,červené a bílé barvě za doporučenou maloobchodní cenu 2999 Kč v e-shopu www.tchibo.cz,v prodejních místech obchodních řetězců a ve všech značkových obchodech Tchibo.
12 www.freshtime.cz
o voňavém řemesle
Jenže – právě ti poctiví pekaři už toho majídost. Naštvali se a chtějí s „obecným“ povědo-mím něco udělat. Vzniklo pekařské oborovéhnutí a zároveň názorová platforma s názvemNaši pekaři. V únoru zahájilo svou činnost.Naši pekaři podle vlastních slov nejsou spoko-jeni se současným stavem věcí týkajících sepoctivého českého pekařského řemesla, vní-mání chleba jako kulturního fenoménu, če-ských tradic a jejich posuzování mladou gene-rací, zodpovědnosti vůči přírodě i člověku,kvality pečiva v českých obchodech, marketin-gových a obchodních praktik mnohých výrob-ců i prodejců, stravování školáků, zdravé výži-vy a životního stylu a šíření různýchnepodložených mýtů kolem pečiva.
Svou činnost chtějí Naši pekaři zaměřit do následujících tří priorit:● kultivace vnitřního prostředí, tedy poctivéčeské pekařiny. Zde se chce hnutí postavit zavšechny, kteří podnikají v souladu s právem
a dobrými mravy, nešidí zákazníka, platí daně,neuchylují se k nekalému marketingu apod.,● obrana české pekařiny proti nekalým ob-chodním zájmům a komunikačním praktikámněkterých subjektů či zájmových skupin, kteréchtějí cíleně poškodit české řemeslo, česképrodukty a tradici kvalitního českého chleba,● náprava a osvěta spotřebitelské veřejnostisměrem k snižování plýtvání potravinami,zlepšení výživy mladé generace, zodpovědné-mu nakupování potravin a také připomenutífaktu, že chléb je „boží dar“ a výsledek pořád-né dřiny, poctivé lidské práce.Své aktivity chtějí Naši pekaři zaměřit přede-vším na laickou, nepekařskou veřejnost, kte-rou chtějí oslovit např. pomocí internetovéhoportálu Chléb náš vezdejší.cz (www.chlebna-svezdejsi.cz), kde uživatelé najdou článkyo pekařském řemesle, výrobě pečiva, mýtecha faktech kolem zdravé výživy apod. Další ak-tivity proběhnou v rámci mediálních kampaníFandím našim pekařům (významné osobnosti
vyjadřují podporu českému chlebu a pekaři-ně) a Tohle Vám nezbaštíme (v ní budou od-halovány obchodní, marketingové a komuni-kační praktiky některých výrobců či prodejcůpečiva a potravin obecně). Směrem k odborné – především pekařskéa potravinářské – veřejnosti připravilo hnutíNaši pekaři vlastní kodex, který musí respek-tovat ti, kteří se chtějí k názorové platforměbuď přidat, nebo ji alespoň podporovat, např.vylepením samolepky s logem Naši pekaři nasvé provozovny a prodejny. V kodexu jsou sta-noveny respektované hodnoty hnutí, mezi ji-nými péče o kvalitu řemesla a výrobků, úctak tradici české pekařiny, společenská zodpo-vědnost a nekompromisní důraz na otevře-nou, pravdivou a nezkreslující komunikacis veřejností. Hnutí Naši pekaři děkuje všem, kteří muv úplných začátcích pomáhali: Svazu pekařůa cukrářů ČR za odborné rady, ministru ze-mědělství Marianu Jurečkovi za osobní záštitu,kterou myšlence a webovému portálu věnoval,všem dobrým pekařům za to, že projektu odzačátku fandili, a všem zákazníkům, kteří do-sud nezapomněli, co znamená „chléb náš ve-zdejší“. Hnutí Naši pekaři vzniklo jako soukromá ini -ciativa skupiny významných osobností z pe-kařského oboru z celé České republiky. Mezijejí zakládající členy patří majitelé či manažeřipekařských provozů různých velikostí, speci-alizací či tržní síly. Toto hnutí je zcela apolitic-ké, z hlediska svých názorů a aktivit je dokon-ce nezávislé na oborových cechovníchorganizacích. (tz)
Voňavá, čerstvá houska s máslem, krajíc chleba se sádlema cibulí – znáte lepší pochoutku pro milovníka české
kuchyně? A škodí takové dobroty zdraví, nebo ne?Budeme jíst někdy jen zeleninu, ovoce a maso? Jakýchléb je pro Středoevropana nejvhodnější? Z čeho se
vlastně peče? Jsou trendy zdravé výživy opodstatněné?Jací jsou pekaři – podvodníci a šizuňkové? A jak se vede těm,
kteří ctí poctivé řemeslo? To jsou otázky, které se promílají mezi lidmistejně jako počasí, jež je námětem na kdykoli.
Co je názorová platforma
Naši pekaři
13Muž, který ví, co chce
dvacítka úspěchů
V květnu uplyne dvacet let od okamžiku, kdy společnostLeasePlan Česká republika, s.r.o., na pražském Žofíně představilamédiím svůj operativní leasingautomobilů, do té doby ve zdejšíchkončinách v podstatě neznámýprodukt. Stejně jako tehdy stojíi dnes v čele české pobočky firmyJaromír Hájek.
Co se vám vybaví, když si vzpomenete nadobu před dvaceti lety?
Spousta práce, přece jen jsme byli průkopníkya to s sebou neslo specifické úkoly – muselijsme o kvalitách operativního leasingu přesvěd-čit nejen klienty, ale i dodavatele, což bylo zpo-čátku možná ještě složitější. Ale vedle starostíse mi vybaví i nadšení všech kolegů, kteří setenkrát nebáli vstoupit se mnou na nejistou pů-du, a samozřejmě i velká radost. To když jsmekrátce poté, co jsme zahájili obchodní činnost,podepisovali smlouvy s prvními klienty. Úžas-né je, že někteří z nich jsou s námi stále.
O kolik zákazníků dnes pečujete a kolikvozů máte v portfoliu?
V současnosti se staráme přibližně o dvě tisí-covky klientů, respektive o více než 20 000 je-
jich vozů. Žádná jiná společnost specializujícíse na full-service leasing, neboli nejvyspělejšívariantu operativního leasingu, u nás tak roz-sáhlou flotilu neprovozuje. Lídrem jsme i naglobální úrovni. Na konci loňského roku našecentrála oznámila překonání hranice 1,5 mili-onu vozů, čímž jsme se stali první firmouv oboru, které se to podařilo. Zároveň vedeníohlásilo ambiciózní plán – do roku 2020 po-kořit hranici dvou milionů vozů.
Jak ke splnění tohoto plánu může přispětvaše pobočka?
První podmínkou je nalezení nových ob-chodních příležitostí, jako se nám to povedlov případě produktu LeasePlan Go. Nabízímejej necelé dva roky a za tu dobu jsme jehoprostřednictvím předali klientům z řad ma-lých firem či drobných živnostníků už vícenež tisícovku vozů. Ukázali jsme tak, že ope-rativní leasing není jen pro velké firmy s de-sítkami či stovkami vozidel. A druhým ne-zbytným předpokladem je udržení stávajícíchklientů. To se nám podaří pouze tehdy, kdyžbudeme schopni přicházet s novými a nový-mi inovacemi, díky nimž přineseme ještěefektivnější a komfortnější řešení jejich mo-bility. Důležitou roli přitom budou hrát nej-modernější technologie. Už brzy napříkladklientům nabídneme balíčky služeb založe-ných na využití telematických dat, které do-
kážeme sbírat online z jednotlivých vozidel.Můžeme se zaměřit například na spotřebupaliva, protože dokážeme velice přesně analy-zovat jízdní styl každého řidiče – jak ostřeprojíždí zatáčky, jak prudce dobrzďuje, jakagresivně předjíždí a podobně. Telematickázařízení můžeme využít i pro včasnou dia-gnostiku poruch, při vyhledávání odcizenýchvozidel a podobně.
S jakými největšími překážkami se dnespotýkáte?
V našem oboru panuje velice tvrdá konku-rence. To vede k tomu, že některé společnostinabízejí zákazníkům zcela nereálné výše splá-tek. Hrozící ztrátovost obchodu se pak snažídohnat při závěrečném vyúčtování, kdy pozákazníkovi požadují vysoké doplatky za tzv. nadměrné opotřebení vozu. Taková špat-ná zkušenost pak vrhá stín na celý obor a do-plácejí na to i seriózní společnosti. U nás na-příklad vyčíslení nadměrného opotřebeníprovádějí inspektoři nezávislé instituce podlemezinárodně platných manuálů, které jsouklientům volně k dispozici. Podobných pří-kladů bych mohl uvést více. Naštěstí stálevětší počet zákazníků už chápe, že v případěoperativního leasingu není samotná výšesplátky rozhodujícím faktorem. Důležité jepřesně vědět, co za své peníze dostanete.
ptala se Eva Brixi
LeasePlan vede u nás i ve světě
Jaromír HájekAbsolvoval zahraniční obchod na Vysokéškole ekonomické v Praze. V manažerskýchpozicích pracuje od roku 1991. Nejprvepůsobil jako ředitel českého zastoupení nizozemské poradenské společnosti Larive Holland.
V letech 1995 až 2007 byl prvním generálnímředitelem společnosti LeasePlan ČR.
V roce 1999 se zároveň stal ředitelem slovenské filiálky.
V období 2006 až 2007 se podílel na zahá-jení činnosti rumunského zastoupení skupi-ny. Mezi lety 2007 až 2011 působil na pozi-ci generálního ředitele společnostiLeasePlan Itálie, v lednu 2012 se vrátil do čela české pobočky. Je držitelem tituluManažer roku 2012 v oblasti doprava a logistika, viceprezidentem prezidia České manažerské asociace, působil i jakočlen představenstva České leasingové a finanční asociace.
Jaromír Hájek
reprezentace a luxus
14 www.freshtime.cz
Rodinná firma Triant, výrobce nábytkuv klasickém stylu, vybavila běhemčtvrtstoletí své existence stovky bytů,právních kanceláří, luxusních hotelů, aletaké například senátní kanceláře čivládní interiéry v Hrzánském paláci,Slavíčkově vile apod. V poslednídekádě navíc získala jedno nenápadné,ale o to prestižnější prvenství: nábytekz jejích dílen zdobí jedenáctvelvyslanectví šesti zemí v sedmistátech světa.
Spojené státy americké, Belgie, Argentina čiNěmecko. Washington, Berlín, Lipsko neboBudapešť. Pět českých ambasád, ale též velvys-lanectví Ruska, Německa či Palestiny. Tyto refe-rence činí ze společnosti, kterou v České repub-lice zná především movitější soukromáklientela, manažeři a právní kanceláře, aspiran-ta na pomyslný titul „dvorní dodavatel amba-sád“. Miloš Horák, zakladatel firmy Triant, při-tom začínal ještě za komunistického režimujako restaurátor nábytku v Kutné Hoře. Postup-ně se svou firmou realizoval zakázky pro vícenež desítku velvyslanectví. „Ambasadoři jsoulogicky jednou z našich cílových skupin. Právěvelvyslanectví přece mají být výstavní skříní
svého státu, musejí působit seriózně, ale roz-hodně ne zakonzervovaně nebo zapškle. Kla-sický styl a ušlechtilé dřevěné materiály jsouk takové solidní a zároveň moderní reprezenta-ci ideálním prostředkem,“ řekl Miloš Horák.
Začalo to Budapeští, poslední je zatím Palestina V roce 1998 získal Triant svou první zakázkupro velvyslanectví – ruskou ambasádu v Buda-pešti. Dodal pro ni interiér zasedací místnosti,kancelář velvyslance a vybavení některých při-lehlých prostor. Klient byl s výsledkem spoko-jen, a jelikož diplomatický svět představujebohaté předivo vzájemně propojených vztahů,kontaktů a referencí, získal Triant nejen dobréjméno, ale podařilo se mu spustit i jistý domi-nový efekt. „Následovaly zakázky pro českávelvyslanectví, a to i v tak exotických zemích,jakými jsou Argentina či Severní Korea. Ruštíambasadoři nám však také zachovali přízeňa náš nábytek stojí v interiérech jejich velvys-lanectví v Lipsku a Berlíně,“ vypočítal MilošHorák. Zatím posledním odběratelem z řadyambasadorů bylo pražské velvyslanectví Pales-tiny v roce 2015.
Ambasadoři preferují ořech a třešeň, ale také skryté dveře a trezory Zakázka pro velvyslanectví se v zásadě nelišíod standardního plnění Triantu, ale přesto svá
specifika má. Nábytek pro ambasády většinouvychází z některé z pěti kolekcí, které firmavyrábí, design však bývá upraven potřebáma vkusu klienta. „Řešili jsme též individuální požadavky, jsouto skrytá dvířka na trezor, držáky na vlajkynebo plastiky různých znaků či erbů. Méněobvyklé jsou například tajné zásuvky neboschránky v některých kusech nábytku, ty ob-vykle slouží pro ukládání dokumentů, ale ta-ké zbraní nebo cenností,“ vysvětlil Miloš Ho-rák. „Tajné dveře do skrytých místnostía nenápadné tlačítko k nim patří též mezi ob-líbená zadání ambasád. U jedné ze zakázekbyly skryté dveře dokonce součástí velké kni-hovny a objevily se až po odklopení dílus knihami, takže pro běžného návštěvníkabyly zcela neviditelné.“ Velkým tématem je pro Triant také původmateriálů, které pocházejí výhradně z Evropy,čímž se firma odlišuje od levných dovozůz východu. To s sebou nese vyšší výrobní ná-klady, a tedy i zatížení zákazníkova rozpočtu,avšak Miloš Horák považuje ekologický pří-stup vykoupený vyšší cenou za svou přednost.A jaké výrobky a materiály patří mezi amba-sadory k nejoblíbenějším? Jde většinou o kla-sické dřeviny, jako jsou ořechové nebo třešňo-vé dřevo, z ostatních materiálů pak kvalitníkůže a anglické látky. Mezi kovy vede mosaza leštěná nerez. (tz)
Český výrobce luxusního nábytkudobývá již deset let zahraniční ambasády
foto Triant
15
smysluplný pomocník
Muž, který ví, co chce
Mercedes je značkou, která patřído světa nej nej. Je to zkrátkaklasika, která zasahuje několikgenerací, ať již člověk sází na rozum, či emoce. Mercedes je symbiozou obého, synergiítechnologické dokonalostia ojediněné nádhery. Alespoňo osobních vozech to lze tvrdit vícnež na sto procent. Mercedes se však neváže jen k blahobytu či dokonalosti. S Ing. JanemBubeníkem, Sales and MarketingDirectorem Mercedes-Benz Praha,jsme připravili následující řádky na úplně jiné téma, než byste možná očekávali:
Podporujete yourchance o.p.s. a projektZačni správně. Proč yourchance a pročzrovna tuto část aktivit?
Yourchance vzdělává a podporuje mladé lidiv tom, aby uvažovali do budoucna, aby přemý-šleli o hodnotě peněz, a stávali se tak zodpo-vědnými vůči sobě i společnosti. Projekt Začnisprávně jde v tomto směru ještě dál a pomáháv celkové integraci dětí z dětských domovů dospolečnosti. Vzdělávání mladistvých a integra-ce dětí z dětských domovů – to jsou zkrátkadůležité oblasti, které si myslím, že je třebapodporovat.
Proč by se měla podle vás veřejnost o tototéma zajímat?
Žijeme v této společnosti a měli bychom chtítdohromady podporovat a začleňovat mladé li-di, kteří neměli tolik štěstí, aby mohli vyrůstatv úplných rodinách, za normálních podmínek.Naší podporou se hlásíme k těmto hodnotáma cílům společnosti yourchance, která řešíotázky prevence předluženosti, bezdomovec-tví a trestné činnosti v České republice, stejnětak jako svými dalšími projekty přispívá k vyš-ší finanční gramotnosti.
V čem vidíte důležitost firemního dárcov-ství a dárcovství obecně?
Pokud firmy, nebo i jednotlivci, mají prostřed-ky k darování, stačí svou investici pouzesprávně nasměrovat.
Co je pro vás ve vztahu dárce – obdarova-ný nejdůležitější?
Za mě je na prvním místě vždy dobrý pocitz podpory ušlechtilých cílů a myšlenek. Jeskvělé vidět, že díky našemu smartu můžeyourchance bezproblémově cestovat a pořádatworkshopy, které jsou tolik žádané, po celéČeské republice.
Člověku, který se chce stát dárcem, ať užindividuálním, nebo firemním, byste mož-ná něco poradil...
Určitě je třeba dobře zvážit svou investici. Mě-lo by se shodovat vlastní přesvědčení o správ-
nosti daného projektu s všeobecnou prospěš-ností.
Začleňování mladých dospělých z dětskýchdomovů do běžného života není jednodu-ché a někdy dá dost práce. Co podstatné-ho na tom spatřujete?
Právě tu podporu, kterou projekt Začni správněposkytuje. Pro děti z dětských domovů je začle-nění do běžné společnosti mnohem kompliko-vanější než pro děti, které pocházejí z běžnýchpoměrů. Je to velmi citlivé téma, ale je skvělé,že tato iniciativa u nás funguje a jsem rád, žemůžeme yourchance pomáhat. (red)
Dobrý pocit z podporyušlechtilých cílů a myšlenek
A toto je autíčko, které používá JanaMerunková (vlevo) a Gabriela Křivánková(vpravo) ze společnosti yourchance
Ing. Jan Bubeník
16 www.freshtime.cz
polemika budoucnosti
Plzeňský Prazdroj patří mezi české top zaměstnavatele roku 2015. Anketníprojekt*, pořádaný Asociací studentůa absolventů, zkoumá od roku 2011kariérní preference studentů českýchvysokých škol. Nejvýznamnější českývýrobce piva se již tradičně objevuje na předních příčkách anketya v letošním ročníku zvítězil v kategoriiSpotřebitelský průmysl již potřetí.
Anketa ukázala, že studenti si svého budoucíhozaměstnavatele volí především podle pracovnínáplně, systému odměňování a možností růstuve firmě. Více než polovina studentů má již pra-covní zkušenosti ve svém oboru a od svého prv-ního zaměstnání po škole očekává nástupní platkolem 24 000 korun. Budoucí absolventi plánujízůstat u svého prvního zaměstnavatele alespoňpět let a nemají problém se kvůli vysněnému za-městnání přestěhovat do jiného města, či dokon-
ce do zahraničí. Z průzkumu vyplývá, že studen-ti vítají možnost zúčastnit se stáží ve firmách.V tomto ohledu jim Plzeňský Prazdroj vycházívstříc a již po několikáté otevře letní stáže prostudenty 4. a 5. ročníků vysokých škol technic-kých, chemicko-technologických i ekonomic-kých oborů. Vybraní stážisté budou zodpovědní za realizacikonkrétních projektů, během nichž mají mož-nost pravidelných konzultací s managementem
firmy, a získají tak řadu cenných zkušeností.„Spolupráce s vysokými školami je pro nás klí-čovou záležitostí. Dokážeme studentům nabíd-nout prostředí, ve kterém mohou propojit teoriis praxí, a tím se stát lépe uplatnitelnými na pra-covním trhu. Naše letní stáže, trainee programy,brigády či juniorské plné úvazky jsou vhodné ja-ko dobrý start kariéry. Protože se nebojíme dátšanci mladým lidem, jsme již tradičně na před-ních pozicích v průzkumech mínění. Navíc se sestudenty snažíme být v kontaktu. Pořádáme proně nejrůznější projekty, účastníme se jejich akcí,veletrhů, a i díky tomu o nás vědí,“ řekl TomášSrb z Plzeňského Prazdroje.Projekt Top zaměstnavatelé není jediným prů-zkumem, který ukazuje oblíbenost lídra české-ho pivního trhu mezi studenty. V loňském rocese umístil mezi deseti nejlépe hodnocenými za-městnavateli žebříčku Czech Republic’s MostAttractive Employers, který zjišťuje kariérnípreference a očekávání mladých talentů v ČRa účastní se ho více než 13 000 respondentů. Plzeňský Prazdroj obsadil 7. příčku v kategoriiNatural sciences. Již tradičně vítězí také v prů-zkumu mezi českými vysokoškoláky o nejžáda-nějšího zaměstnavatele v Plzeňském kraji. Stu-denti vysokých škol ho dosadili již dvakrát naprvní místo v kategorii The Most Desired Com-pany, tedy nejvíc obdivovaná společnost. (tz)
* Od 5. října do 2. prosince 2015 sbírali organizá-toři projektu Top zaměstnavatelé data týkající sepreferencí českých studentů směrem k budoucímuzaměstnavateli. K online hlasování byli vyzvánistudenti více než 30 českých vysokých škol napříčrepublikou. Do výzkumu se nakonec zapojilo 10 360 studentů, tedy téměř o 2000 studentů vícenež loni. Letošní ročník Top zaměstnavatelé pro-běhl pod záštitou Ministerstva práce a sociálníchvěcí ČR, Ministerstva školství a tělovýchovy ČR,Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a České studentské unie.
Plzeňský Prazdroj je pro studenty top zaměstnavatel
Nárůst počtu studentů mezi lety 2001–2014
Vývoj počtu studentů VŠ Vývoj počtu absolventů VŠ
Podíl vysokých škol na počet obyvatel
foto Freeimages
S cílem poskytnout svým zákazníkům další informace o vlastních
značkách COOP formou využití moderních komunikačních
technologií byl v loňském roce připravován skupinou COOP
základní koncept využití QR kódů. QR kód představuje novou
generaci informačního zdroje, dokáže zakódovat mnohem větší
množství dat než klasický EAN čárový kód. Již v zadání tohoto
projektu byl založen požadavek spočívající v tom, aby tato
komunikační cesta šla za hranice běžně využívaných možností,
které jsou dosud v tomto smyslu jinými obchodními subjekty
aplikovány.
Jde o vytvoření kompletní databázové webové platformy, jež
přidělí každému výrobku vlastní značky COOP samostatnou
webovou stránku, tedy jakýsi „Rodný list“ té které značky COOP. Ten
se zobrazí po načtení příslušného QR kódu. Všechny informace tak
budou dostupné nejen na klasických stolních počítačích, ale
především je bude možné číst z jakéhokoliv mobilního zařízení,
tedy chytrého telefonu nebo z tabletu. Zvolená struktura systému
tak umožní přístup k datům, navíc s možností jejich využití
i v mobilních aplikacích.
K zákazníkovi se tak touto cestou dostanou detailní informace
o jednotlivých produktech vlastních značek COOP, jako např.
složení výrobku, výživové údaje, údaje o alergenech, údaje
o výrobci, logistické údaje atd. „Rodný list“ bude obsahovat
fotografii výrobku s možností jejího vytištění a také logo kategorie
výrobku, do které je vlastní značka zařazena.
Navíc, ke každému výrobku, do každého „Rodného listu“, je možné
zařadit jakoukoliv jinou i marketingovou informaci, a to včetně
krátkodobé, například „novinka“, „probíhá soutěž“ atd.
Využití QR kódů bude také jednou z možných cest, jak může
zákazník nebo obsluhující personál prodejen získat a poskytnout
povinné zákonné informace o výrobku.
Projekt zavádění QR kódů bude uskutečňován postupně,
a to v závislosti na využití stávajících skladových zásob obalů
u výrobců a dodavatelů a na potřebě tisku nových obalů vlastních
značek COOP.
QR kódy na vlastních značkách COOP budou v prvé etapěumisťovány na foodové výrobky, prioritně na jejich exkluzivnířadu COOP DOBRÉ JISTOTY (www.dobrejistoty.cz).
Informační hodnotu tohoto projektu je možné posouditstáhnutím přiloženého QR kódu:
Skupina COOP
realizuje projekt
Rodné listyvlastních značekCOOPv souvislosti s postupným
umisťováním QR kódů na obaly
výrobků vlastních značek COOP
18 www.freshtime.cz
na slovíčko
Všímavost je...Ocitla jsem se na jedné snídani pro spoustymanažerů, pro ty, kteří denně podléhají trýznistresu a nelíbí se jim to. A touží po jediném –odnaučit se to, žít lépe než pod tlakem. Na to-to setkání, kde přednášeli Marcela Roflíkováa Jan Honzík, mne pozvalo nakladatelstvíGrada Publishing. To zde také nabízelo řadupublikací, které nás, vyhořelé ubožáky, majívést k pohledu na život pod jiným úhlem než
pod tím, který tahá dnes za opratě a dělá z nás blázny. Například knihuVšímavost (Cesta ke zklidnění mysli pro ty, co nestíhají). Pojem všíma-vost se stává fenoménem, jde o techniku, již si můžeme osvojit právěproto, abychom přestali být směšně manažerští. Cosi mezi nebem a ze-mí totiž bije na poplach: pod tíhou korporátních kultur, pod nátlakemtechnologií, které již včera ztratily hodnotu danou vývojem těch, kteréje předčily, pod tíhou důrazu na výkonnost a nutnost být tím, který jena jen řeší, jsme přestali být těmi, kteří prostopášně hřeší a radují sez drobností. Když o tom polemizují i vysokoškoláci, tím hůř. A tak tedy– všímavost. Je zde pro to, abychom se uměli dívat a vnímat. A uvědo-mili si, kdo jsme. Začetla jsem se... Eva Brixi, šéfredaktorka
Notebooky slaví 35 let, jejich kratší životností narůstámnožství elektroodpaduPřenosné počítače nebolinotebooky začaly před vícenež 35 lety z kanceláří i do-mácích pracoven vytlačo-vat stolní počítače. S rych-lým rozvojem technologiípřišla také nutnost jejichčastější obměny. Zatímcov roce 1997 se průměrná ži-votnost přenosného počítačev rozvinutých zemích pohybovala okolo šesti let, v roce 2005 už to bylypouhé dva roky. Kvůli tomu narůstá velké množství odpadu z elektroza-řízení, které ne vždy bývá využito. Většinu součástek je přitom možnémateriálově recyklovat.První pokusy o vytvoření přenosného počítače začaly už v 70. letechminulého století. K současným přenosným počítačům, jejichž váha semůže dostat i pod jeden kilogram, však vedla ještě dlouhá cesta. Prvníkomerčně úspěšný předchůdce dnešních notebooků nesl název Osbor-ne1 a vážil okolo deseti kilogramů. Na trh se dostal v roce 1981. Vývojá-ři ale museli na přenosných počítačích ještě zapracovat. Koncem 80. let20. století už se objevily první počítače podobné těm dnešním.
Češi mění počítače každé dva až tři rokyRychlý vývoj technologií s sebou přináší také častější obměnu noteboo-ků. Podle odborníků výměnu starých počítačů za nové podstupujemekaždé dva až tři roky. Jedním z důsledků lepší dostupnosti a kratší ži-votnosti notebooků je nárůst množství elektroodpadu, které je třebaekologicky zpracovat. „Od roku 2006 stoupá v České republice množ-ství zpětně vybraného elektroodpadu. V roce 2006 to bylo 21 138 tun.Do roku 2014 se množství zpětně vybraného odpadu více než zdvojná-sobilo, v roce 2014 se vybralo už více než 55 000 tun odpadu z elektro-zařízení,“ uvedl David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabý-vá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů a baterií.
Co se děje dál...Až padesát milionů tun elektronického odpadu se ročně vyhodí po ce-lém světě. Jen něco málo přes 12 % se doopravdy zrecykluje. Elektroni-ka přitom obsahuje měď, stříbro, zlato nebo palladium, tedy kovy, kterélze dále bez problémů použít. Kovy totiž používáním neztrácejí svoukvalitu. „Díky moderním technologiím lze při recyklaci elektroodpaduzískat až 95 % kovů zpět,“ popsal David Vandrovec. Při recyklaci kovůse dokonce ušetří mnoho energie, kterou by bylo jinak nutné spotřebo-vat při primárním získávání. „Například recyklací hliníku ušetříme až95 % energie oproti získávání hliníku z rudy,“ dodal David Vandrovec.V České republice se se zpětně odebranými elektrozařízeními a elektro-odpadem nakládá několika způsoby. Zařízení se mohou opětovně zužit-kovat, rozebrat na materiály a materiálově recyklovat nebo energetickyvyužít. Ideální a ten nejekologičtější způsob představuje samozřejmě je-jich opětovné zužitkování a recyklace. Separace elektroodpadu v Českérepublice funguje od roku 2005. Kategorie informačních technologiía telekomunikačních zařízení, kam spadají také notebooky, tvoří při-bližně 15 % zpětně odebraných zařízení. V této kategorii se rovněž nej-více odpadu využije v rámci opětovného použití nebo materiálově. „Li-dé si často neuvědomují, že některé součásti počítačů a další elektronikymohou být toxickým odpadem v případě nesprávného nakládání. Protoje velmi důležité jej ekologicky likvidovat. Právě zpětný odběr zařízeníje jediným řešením, jak se šetrně zbavit starých spotřebičů. Příklademsprávné praxe využití elektrozařízení je například projekt Zelená firma.Všem domácnostem pak doporučujeme projekt Buď líný, díky kterémuje zajištěna efektivní recyklace, včetně bezplatného odvozu přímo z do-mácností,“ uzavřel David Vandrovec. (tz)
čtěte s námi
Ve Washingtonu české tramvajeAmerický Washington D. C. po více než půl století obnovil v sobo-tu 27. února tramvajovou dopravu. V 10 hodin dopoledne se prv-ní cestující projeli ulicemi hlavního města USA ve třech tramvajíchčeského výrobce Inekon Group. Dodávka tramvají byla součástíkontraktu v hodnotě 30 mil. USD, v rámci kterého dodal InekonGroup své vozy také do dalších amerických měst – Portlandu a Seattlu.„Zahájení provozu ve Washingtonu D. C. je pro nás stejně dobrouzprávou jako nedávné otevření nové tratě se sedmi našimi tramvajemiv Seattlu. Jde o mimořádný úspěch, který potvrzuje skvělé renomé če-ského strojírenství. Téměř všude ve světě nyní zaznamenáváme oživenípoptávky,“ řekl Josef Hušek, statutární ředitel a předseda správní radyInekon Group, a. s. „Největší potenciál cítíme v Číně. Od roku 2015tam spoluvlastníme 17% podíl v hodnotě přibližně 200 mil. Kč ve fir-mě Tong Hao. Její roční výrobní kapacita je 150 tramvají,“ dodal JosefHušek. Soupravy pro Washington D. C. byly vyrobeny již v roce 2007.Směřovat měly na trať Anacostia Line, která však nebyla dostavěna. Nažádost zadavatele byly následující dva roky uskladněny v depu Doprav-ního podniku Ostrava. V roce 2009 je Inekon Group převezl do USAa oficiálně předal zákazníkovi – společnosti WMATA. Od té doby bylyale vozy opět zakonzervovány. Mezi tím byla ve Washington D. C. do-končena trať na H Street a Benning Road, kde budou vozy nakonecjezdit. Tramvaje vycházejí z modelu 12-TRIO. „Tímto typem tramvajícestují i obyvatelé dvou moravských metropolí – Ostravy a Olomouce,“doplnil Josef Hušek. (tz)
Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 5, březen 2016Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9
Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008
Šéfredaktor www.freshtime.cz: Martin Šimek,
e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609
Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková
Grafický design: Michal Schneidewind
Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková
Tisk: H.R.G., spol. s r. o. Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o.
Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚
www.freshtime.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net
foto Shutterstock
19Muž, který ví, co chce
optimistická čísla
Objem investic ve střední a východníEvropě za minulý rok dosáhl 9 milionůeur. Na prvním místě v regionu jes dokončenými investičnímitransakcemi v hodnotě 4,1 miliardy eurPolsko, následuje Česká republikas 2,65 miliardy eur. S tím, jak rostouceny nemovitostí a ubývá dostupnýchproduktů na klíčových trzích v Evropě,přitahuje region střední a východníEvropy stále větší objem kapitálu, kterýpřináší rušnou investiční aktivitu.
Stuart Jordan, vedoucí investičního odděleníJLL pro Českou republiku a region střednía východní Evropy, k tomu řekl: „Celkový ob-jem investic do nemovitostí za rok 2015 činiltéměř 9 miliard eur, což představuje historickytřetí nejlepší roční výsledek zaznamenanýv regionu střední a východní Evropy. Zatímco76 % veškerých transakcí přilákalo Polskoa Česká republika, v roce 2015 jsme zazname-nali také pokračující zájem o Maďarsko, Ru-munsko a Slovensko. Nový kapitál teď navícsměřuje i do regionu jihovýchodní Evropy,přičemž nejvíce velkých institucionálních in-vestorů dokázalo přitáhnout Srbsko. Zájeminvestorů pokračuje i nadále, a podíváme-li sena právě rozjednané a očekávané transakce,lze předpokládat, že rok 2016 bude pro střednía východní Evropu dalším skvělým rokem.“V celoročním srovnání dosáhlo díky rekord-ním výsledkům druhého pololetí na první pří-čku Polsko s investicemi v hodnotě 4,1 miliar-dy eur, což představuje 46 % celkovéhoobjemu investic v regionu. Následuje Českárepublika s 30 % (2,65 miliardy eur investic)a dále Maďarsko (9 % – 790 milionů eur), Ru-munsko (7,5 % – 650 milionů eur), Slovensko(4,5 % – 412 milionů eur) a země jihovýchod-ní Evropy (3 % – přibližně 300 milionů eur).Pro Českou republiku byl loňský výsledek nej-lepší od roku 2007, kdy celkový roční objeminvestic činil 2,87 miliardy eur. Po silném za-čátku roku byly v druhém pololetí zazname-nány další transakce o objemu 1,45 miliardyeur, takže celkový objem investic se za uplynu-lý rok vyšplhal na 2,65 miliardy eur. Druhépololetí tak přineslo o 65 % více investic nežv roce 2014 a celoroční výsledek byl jen o 8 %nižší než rekordní výsledek z roku 2007.Druhé pololetí přineslo 25 transakcí s prů-měrnou hodnotou 58 milionů eur. Největšíaktivita byla zaznamenána v sektoru kancelář-ských (12 transakcí) a maloobchodních (7 transakcí) nemovitostí. Přestože rezidenční
sektor není v České republice zavedenýminstitucionálním investičním trhem, předsta-voval největší transakci druhého pololetí pro-dej rezidenčního portfolia RPG Bytů realitní-mu fondu Round Hill Capital patřícímu podBlackstone. Prodej byl dokončen v srpnua hodnota transakce činila 700 milionů eur. „Domácí kapitál v roce 2015 dále posílil svoupozici v rámci diverzifikovaného českého kapi-tálového trhu. V druhém pololetí jsme zazna-menali 62 % investic do kancelářských nemovi-tostí a 50 % do maloobchodních nemovitostírealizovaných zástupci českého kapitálu,“ sdělilStuart Jordan. Za zmínku stojí akvizice multi-funkčního, převážně retailového projektu Sava-rin českou skupinou Crestyl od developerskéspolečnosti Ballymore za zhruba 84 milionůeur. O projekt, jehož realizace je příležitostík regeneraci několika navazujících budov saha-jících až k Václavskému náměstí, soupeřilo ně-kolik mezinárodních i domácích investorů.
„Zaznamenali jsme také několik maloobchod-ních transakcí, které poukázaly na pokračujícízájem o investiční příležitosti v regionech. Na-příklad prodej nákupního centra Varyádav Karlových Varech či prodej maloobchodní-ho portfolia Bluehouse přispěly k tomu, že in-vestice v maloobchodním sektoru dosáhly zadruhé pololetí 322 milionů eur,“ vysvětlil Stu-art Jordan. Objem investic do kancelářskýchnemovitostí oproti prvnímu pololetí narostlo 74 %, přičemž počet jednotlivých transakcíse zdvojnásobil na 12. Největší transakcí dru-hého pololetí v oblasti logistických a industri-álních nemovitostí byla akvizice areálu společ-nosti Amazon poblíž pražského letištěspolečností AEW za 75 milionů eur. „Značný počet rozjednaných transakcí ve všechsektorech a příhodné podmínky financovánídávají tušit, že rok 2016 opět přinese velký ob-jem investic realizovaných širokým spektreminvestorů,“ uzavřel Stuart Jordan. (tz)
Investice, Polsko, Česká republika a miliardy
zdro
j: JL
L, 2
015
–př
edbě
žná
data
Objem investic v regionu střední a východní Evropy v letech 2012–2015
