Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Katedra věd o antickém starověku na filosoficko-historické fakultě Karlovy universityAuthor(s): Josef Bartoš, Radislav Hošek, J. Špaňár and Julie NovákováSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 80, Čís. 2 (1957), pp. 277-282Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23460300 .

Accessed: 15/06/2014 12:13

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 277

je ústav antických studií se 43 pracovníky. — V Polsku se vyučuje latině ve 4 nejvyšších třídách po 3 hodinách týdně a uvažuje se o zavedení klasic ckých lyceí s řečtinou a humanistických lyceí s větším počtem hodin latiny. V nejbližší době bude zavedena 121etá školní docházka. Katedra klasické filo logie je na 7 polských vysokých školách. Pomýšlí se na zřízení kabinetu po vzoru Kabinetu studií řeckých, římských a latinských při ČSAV. — O méně příznivé situaci (zvi. ve školství) podali zprávu zástupci ostatních zemí. i z jejich referátů však vyplývalo, že všude dochází к zásadnímu obratu v hodnocení významu antických studií.

Konference byla zakončena veřejným shromážděním, jez se konalo v za sedací síni ČSAV v Praze dne 26. dubna odpoledne. Zájemci z řad odborných kruhů i veřejnosti byli zde seznámeni s výsledky diskuse, o nichž přednesli souhrnné zprávy G. Thomson a Ε. M. štajermanová. Byly zde ohlášeny také výsledky jednání o spolupráci na poli antických studií.1) V závěru promluvil к přítomným za ČSAV ak. J. Průsek, který — stejně jako prof. Thomson — zdůraznil význam klasických studií a aktuálnost konference právě pro naši dobu. Za všechny cizí delegace poděkoval pak československé akademii věd a zvláště ak. A. Salačovi za uspořádání tak úspěšná porady latinským proslovem ak. K. Kumaniecki. Rovněž latinským projevem zakončil poradu ak. A. Salač.

x) Viz podrobnější zprávu R. Dostálové, LF V (LXXX) 1967, str. 112.

J. Hejnic

Katedra věd o antickém starověku na filosoficko-historické fakultě Karlovy urúversity.

V personálním obsazení katedry došlo ve šk. r. 1955/56 к těmto změnám: odb. as. dr. Jiří Frel byl 1. 5. 1957 jmenován docentem; od 1. 2. 1957 převzal funkci tajemníka katedry as. J. Bartoš.

Základem vědecké a publikační činnosti členů katedry byl tříletý plán vě decké práce, jehož těžištěm je práce na dvou základních thematech. Prvním z nich je thema „Řecká poliš a její ideologie", na němž kolektivně pracovali dr. J. Pečírka (charakter pozemkového vlastnictví v řeckém městském státě), dr. B. Borecký (ideologické problémy řecké literatury) a doc. dr. J. Frel (vznik a vývoj řeckého portrétu). Práci na druhém klíčovém thematu „Po čátky a průběh krise římské říše" se věnovali doc. dr. L. Varcl (projevy krise v oblasti společenského vědomí a ideologie) a dr. J. Burian (společenské po měry v africké oblasti v 1. stol. η. 1.). Prověrkou činnosti obou uvedených pracovních kolektivů byla dubnová konference klasických studií v Liblicích (viz LF 4, 1957, 112—113), kde všichni jmenovaní přednesli diskusní pří spěvky referující o dílčích výsledcích jejich práce. S druhým z obou uvede ných themat souvisel i diskusní příspěvek prof. dr. K. Svobody o úpadku římského básnictví v době úpadku římské říše.

Některé pracovní výsledky obou kolektivů byly již publikovány (doc. dr. J. Frel, Un nouveau portrait de Thucydide, Bulletin du Musée Hongrois des Beaux -arts 8, 1956; dr. J. Burian, Leges metallorum et leges saltuum, Zeit schrift fur Geschichtswissenschaft 5, 1957, 585—560), jiné jsou připraveny к vydání (dr. B. Borecký, Die sozial-okonomischen Grundlagen der griechi

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

278 Archiv pro dějiny filologie

schen Poliš im Platons Gesetzesstaat; dr. J. Burian, Taktika afrických kmenů v boji proti Římanům; doc. dr. L. Varcl připravil к vydání korespondenci Heroneinovu z papyrolog. sbírky pražské Universitní knihovny a připravil studii o postavení t. zv. metrematiaiů).

Problematikou antického náboženství a byzantologií se zabývá vedoucí katedry akad. A. Salač, který připravil к tisku kromě celé řady kratších prací knihu o Jednání cařihradské církve s pražskými utrakvisty r. 1452. Jeho přednáška „Epigrafie na pražském hradě", konaná 25. 10. 1956 v JKF, pře rostla svým významem rámec našich disciplin a znamená přínos i pro historii pražského hradu a pro dějiny umění.

V rámci své siroke vedecke a publikační činnosti se prof. dr. K. Svoboda zaměstnával i studiem dějin klasických oborů u nás a působením antiky na českou vzdělanost vůbec; rozsáhlou synthesou v tomto směru je jeho práce Antika a česká vzdělanost od obrození do I. války světové, ČSAV 1957. Nové fragmenty Aischyla soustavně studoval dr. Z. Vysoký (viz Nový zlomek Aischylova Mořského Glauka, LF 1956, 2; další studie připraveny к tisku nebo v závěrečné revisi). Dr E. Kamínková, zabývající se středověkou latinou a literaturou, napsala článek Rým a rytmus václavské legendy Oportet nos fratres a pokračovala v přípravných pracích na své kandidátské práci (thema: Tradice antického racionalismu v Husových Betlémských kázáních). Doc. dr. D. Papas připravil první svazek Chrestomatie novořecké literatury (s úvodní statí Novořecká literatura a studium jejího vývoje) a odevzdal nakladatelství rukopis česko-řeckého slovníku. J. Janda se zaměřil na studium antické filosofie. V oboru klasické archeologie pokračovalo zpracovávání antic kého materiálu v našich sbírkách, hlavně řecké keramiky (doc. dr. J. Frel) a řeckých terakot (J. Bartoš); výsledky jsou zčásti publikovány, zčásti při praveny к tisku. — Řada dalších drobnějších prací jednotlivých členů ka tedry byla publikována v časopisech jak domácích, tak zahraničních.

První díl Chrestomatie к dějinám antického starověku (s překlady doc. dr. J. Novákové), redigovaný dr. J. Pečírkou ve spolupráci s doc. dr. J. No vákovou z Olomouce, byl již přijat nakladatelstvím.

Členové katedry informovali o výsledcích své práce i formou veřejných přednášek, konaných zpravidla v Jednotě klasických filologů. Velmi příznivý ohlas ve veřejnosti měl ovidiovský večer pořádaný v Městské knihovně v Praze, kde dr. Borecký vybral recitační ukázky a uváděl je průvodním slovem.

Odborné diskuse v rámci pravidelných schůzí členů katedry značně napo máhaly ideovému i odbornému prohloubení práce. Referáty doc. dr. Varcla, prof. dr. K. Svobody, dr. J. Buriana a dr. J Pečírky byly thematicky shodné s příspěvky přednesenými na konferenci v Liblicích; dr. E. Kamínková refe rovala na thema: Tradice antického racionalismu v Husových Betlémských kázáních.

V rámci Měsíce československo-sovětského přátelství bylo uspořádáno tra diční slavnostní zasedání katedry s referátem R. Hakena „Dějiny ruské a sovětské klasické archeologie". Zasedání se účastnil jako host člen-ko respondent Polské akademie věd prof. K. Majewski, který o den později infor moval členy semináře klasické archeologie o stavu tohoto oboru v Polsku.

Celá řada zahraničních návštěvníků (hlavně z SSSR, Bulharska, NDR, Anglie, Polska) navštívila katedru po skončení liblické konference; prof. Di

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 279

mitrov z Bulharska přednášel na fakultě o nových objevech v thrácké archeo logii.

Mezinárodní konference novořeckých studií v Berlíně se zúčastnili akad. A. Salač a doc. dr. D. Papas (15. 4.—19. 4. 1957). Studijní zájezd do NDR podnikli dr. J. Burian a dr. J. Pečírka (18. 3.—2. 4. 1957), do Paříže doc. dr. J. Frel a J. Bartoš (15. 5.—14. 6. 1957). — Referáty členů katedry, které byly předneseny v zahraničí, informovaly jednak o vlastní odborné práci, jednak o stavu klasických studií v československu.

Externí aspirantury doc. dr. J. Frela a dr. E. Kamínkové v uplynulém šk. roce úspěšně pokračovaly.

Obhájením diplomní práce a složením ústních závěrečných zkoušek zakon čili studium latiny posluchači B. Mouchová (Výrazy pro lidské společenství u Horatia), J. Novotný (Postava Mariova u římských spisovatelů), A. Pašty ková (Společenská kritika v Juvenálových satirách), A. Ptáčková (Sociální postavení básníka Martiala) a studium historie posluchačka M. Urbancová (Odboj členů delské symmachie proti Athénám).

Na celofakultní studentské vědecké konferenci, konané koncem r. 1956, referovala A. Paštyková o předběžných výsledcích na své diplomní práci a J. Bouzek o historickém významu řecké geometrické keramiky.

Členové katedry byli činni i mimo rámec katedry. Akad. A. Salač byl dále vedoucím redaktorem Listů filologických. Vysokým uznáním jeho zásluh bylo jeho zvolení předsedou mezinárodního komitétu klasických studií, usta veného na liblické konferenci; dále byl zvolen členem výboru pro přípravu II. mezinárodní novořecké konference. Sekretářem mezinárodního komitétu klasických studií byl zvolen doc. dr. L. Varcl. Prof. dr. K. Svoboda zastával funkci předsedy Jednoty klasických filologů.

Závěrem je možno konstatovat, že katedra plnila v uplynulém šk. roce své úkoly celkem úspěšně. Za hlavní zisk v methodě práce katedry považujeme prohloubení kolektivní odborné spolupráce jednotlivých členů.

Josef Bartoš

Katedra starověké kultury university v Brně.

Katedra starověké kultury pokračovala za vedení člena-korespondenta ČSAV V. Machka ve své činnosti i v tomto roce ve stejném složení, jak je znají čtenáři LF z minulých zpráv.

Z vědeckých prací členů katedry jest třeba uvésti zvláště to, že prof. Dr Fr. Novotný dokončil latinský komentář к Platonově Epinomidě a že katedra starověké kultury vydává s katedrou prehistorie archeologicko-klasickou sérii (E) Sborníku prací filosofické fakulty brněnské university.

Jako pedagogická pomůcka vyšla skripta odb. as. Dr R. Hoška, úvod do

dějin řeckého náboženství, která prošla ve schvalovacím řízení katedrou. Z překladů, které vydal v poslední době univ. prof. Dr F. Stiebitz, třeba

uvésti obsáhlý výbor z římské poesie, který vyšel pod názvem Římská lyrika. Aspirant starověkých dějin Dr J. Češka předložil katedře práci, kterou

úspěšně dokončil, pod názvem Příspěvek к poznání životních podmínek řím

ských otroků v prvních dvou stoletích principátu. Katedra vzala na vědomí

zprávu jeho školitele prof. Stiebitze a po diskusi schválila, aby tato práce prošla dalším řízením.

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

280 Archiv pro dějiny filologie

členove katedry se pravidelně školili v marxismu-Ieninismu a na zasedaní katedry hovořili také o událostech celostátního významu, jako o konferenci KSČ, o projevu ministra školství a kultury Kahudy, a j.

Zasedání katedry byla zpravidla ukončena odborným referátem. Tak byly proneseny referáty „Kniha L. Z gusty o vlastních jménech ze Severního čer nomoří" (A. Erhart), „Nové nápisy z cesty po Bulharsku" (R. Hošek), „Řecká zájmena zvratná" (A. Erhart), „Pozemková držba ve starém Římě a úloha velkostatků" (J. Češka), „Výkopy na athénské agoře" (G. Hejzlar).

Katedru navštívili pracovníci ANSSSR v Leningradě, s. Timofejev a Babkin, kteří se seznámili s organisací semináře pro klasickou filologii a s pracemi na latinsko-českém slovníku, jež řídí prof. Novotný. Také řecké poslance, kteří navštívili při oficiální návštěvě československa filosofickou fakultu v Brně, přivítali jménem děkanátu členové naší katedry, kteří připravili pro hosty z Řecka výstavku nových českých překladů ze staré řečtiny. U příležitosti mezinárodní konference v Liblicích navštívil katedru vědecký pracovník Archeologického institutu v Sofii Velizar Velkov a proslovil zde přednášku o archeologické práci v Bulharsku. Všechny návštěvy vedly к utužení vědec kých styků.

Také členové katedry se zúčastnili četných vědeckých zasedání a konferencí, zejména pak mezinárodní konference, kterou pod vedením akademika Salače uspořádala ČSAV v Liblicích, a pronesli zde několik příspěvků.

Radislav Hošek

Vedy o antickom starověku na filozofickéj fakultě univerzity Komenského v Bratislavě.

Personálny stav na odboroch antického starověku sa zvýšil proti minulému stavu (LF III, 1955, str. 264) o dvoch interných členov. Začiatkom studijného roku 1956/57 bol na odbor medievalistiky přijatý za asistenta Jozef Kuruc a doterajšia externá sila Etela šimovičová bola koncom studijného roku me novaná odbornou asistentkou pre klasickú filológiu.

Z publikačnej činnosti třeba na prvom mieste spomenúť rozsiahlu mono grafickú prácu prof. V. Ondroucha Bohaté hroby z doby rímskej na Slo vensku, Bratislava 1957, ďalej jeho článok v Nasej vede Kedy к nám přišli naši slovanskí predkovia, ktorý v nemeckom znění Zur Fruhgeschichte Bóh mens und Máhrens vyšiel vo Wissenschaftlicher Dienst fiir Ost-Mitteleuropa 1957, Heft 6. O. Pelikán uveřejnil v časopise SAV Naša veda článok Rimania na Slovensku a alžírsky nápis. Pre Sborník filozofickej fakulty pripravil štúdiu Nový dunajský jazdec. V časopise Slovenská archeológia uveřejnil J. Boháč článok Biely lekythos v mestskom múzeu v Bratislavě. Do edičného plánu ČSAV bola přijatá Boháčova práca Kerčské vázy se zretelom к památkám v československých sbírkách. V II. zv. Vybraných pedagogických spisov Ko menského, vydanom SPN, vyšiel překlad J. špaňára Komenského Analytickej didaktiky a v tlači má ďalšie překlady Komenského diel, a to Gentis felicitas a Angelus pacis, popři Učebnici jazyka latinského pre zdravotnické školy а II. vyd. Cvičebnice jazyka latinského pre všeobecnevzdelávacie školy. Pre Sborník filozofickej fakulty má pripravenú štúdiu Herakleitos z Efezu a Par menides z Eley. J. Kuruc pripravil pre Sborník filozofickej fakulty štúdiu

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Archiv pro dějiny filologie 281

Legendy Tempore Michaelis imperatoris a Beatus Cyrillus a otázka ich dato vania. Okrem toho uveřejnili jednotliví cleno via recenzie a drobnejšie články v rozličných slovenských časopisoch.

Váčšina členov katedry sa zúčastnila na medzinárodnej konferencii klasic kých filológov v Libliciach v dňoch 22.—24. apríla 1957, na ktorej predniesol svoj referát Aristofanes a atické rolnictvo prof. M. Okál. Na sjazde čsl. archeológov v Libliciach 14. marca 1957 predniesol O. Pelikán referát o Rím sko-provinciálnej plastike na Slovensku. Na doškolovaní učitel'ov, poriadanom Krajským ústavom pre ďafšie vzdelávanie učiteFov v Olomouci mal O. Pelikán 21. mája 1957 dve přednášky, Krétske lineárne písmo В a Nové objavy na Slovensku.

Nie menej rozsiahla bola aj pedagogická činnost' členov katedry, ktorí malí poměrně dosť vysoké pedagogické úvazky.

Bohatá je aj mimofakultná činnost' členov katedry. Okrem účasti na roz ličných sjazdoch, konaných v tomto štud. roku, spolupracuj ú členovia katedry s rozličnými vedeckými ústavmi, najma SAV, s Archeologickým ústavom SAV v Nitře a so Slovenským pedagogickým nakladatel'stvom. J. špaňár je členom komisie pre prekladanie Komenského spisov do slovenčiny pri SPN. O. Pelikán spolupracuje na pripravovanej Chrestomatii ku gréckym a římským dějinám.

Koncom štud. roku 1956/57 sa O. Pelikán habilitoval pre odbor klasickej archeologie.

Ako po iné roky aj v tomto štud. roku sa všetci členovia katedry zúčastnili na RSŠ, kde sa pokračovalo v štúdiu historického materializmu.

Záverečné skúšky sa v uplynulom štud. roku nekonali, pretože katedra ne mala poslucháčov v V. ročníku. J. špaňár J. Špaňár

Antika na Palackého universitě v Olomouci ve školním, roce 1956/57.

Personální stav: Janáček, Nováková. Vlastní posluchače katedra t. r. ne měla.

Mimosemestrální přednášky a pod. Na mezinárodních kongresech: na kon ferenci o vědeckém poznání soudobých jazyků v Praze 28. 9. Janáček „Slo vesné flexe a slovesné kategorie s indoevropského hlediska" (výtah vyjde v Slově a slovesnosti); na slavistickém sjezdu v Praze 31. 1. týž, „Příspěvek к baltoslovanskému slovníku"; na sjezdu klasických filologů v Liblicích 25. 4. Nováková „Der mythologische Apparat in der nachklassischen Dichtung der Romer". — Na oblastních sjezdech učitelů latiny z krajů Gottwaldov, Olo

mouc, Ostrava v Olomouci: 15. 1. Janáček „Latinské sloveso"; 21. 5. jako host z bratislavské university Dr O. Pelikán „Rozluštění krétského písma", „Nové římské vykopávky na našem území" a (společně s Novákovou) „Zpráva o me zinárodní konferenci klas. filologů v Liblicích". — Na půdě fakulty: v plenu kateder 21. 9. Nováková: „Dílo K. Janáčka padesátiletého"; ve filol. odboru 27. 9. táž, „Problémy českého hexametru"; na schůzi katedry 20. 3. Janáček

„Nový pohled na Diogena Laertského"; tamže 17. 4. Nováková „Vztahy mezi malířstvím a básnictvím doby Flaviovců".

Publikace. Janáček: Sextus Empiricus an der Arbeit (Philologus 100, 1956, s. 100 nn.); Vliv světového názoru na tvoření nových slov (Sborník VŠP v Olomouci, Jazyk a literatura III, 1956, s. 25 nn.); К sedmému výročí zalo žení filol. odboru (tamže, s. 197п.). — Nováková: zprávy o činnosti katedry

19 — Listy filologické

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

282 Archiv pro dějiny filologie

v Listech filol. a v Biblioth. class. orientalis; do výroby předán I. svazek Chrestomatie к dějinám antiky (překlady, spoluautorství, spoluredakce); v tisku jedna studie kriticko-exegetická (Eunomia), druhá z metriky (Sbor ník VŠP).

Dlouhodobé práce. Janáček dokončil v zimním semestru excerpci Diogena Laertského a excerpta zpracovává. Nováková zrevidovala a částečně přepra covala (společně s Dr J. Pečírkou) kolektivní výběr textů pro II. svazek Chrestomatie a většinu jich v letním semestru přeložila.

Julie Nováková

Přednášky pořádané Jednotou klasických filologů v r. 1956/57.

Dana Martínková, Humanistické topografie (27. IX. 1956).

Obliba a rozšírení literárního druhu topografických basm za humanismu je důsledkem a projevem oživení zájmu humanistických básníků o přírodu a stavební památky. Staro věkou předlohu nalezli autoři veršovaných topografií v básních pozdních římských básníků 4. a 5. stol. S šířením humanismu se přenesla znalost a obliba topografií z Itálie do Francie a Německa. U německých humanistů poznali tento literární druh naši humanističní básníci.

Napodobujíce především proslulého německého humanistu Helia Eobana Hessa vytvořili básnické popisy řady českých měst. Jejich verše jsou významné jako pramen pro poznání vzhledu českých měst a života jejich obyvatel v 16. a na začátku 17. stol.

Antonín Salaě, Latinská epigrafie na pražském hradě (25. X. 1956).

Za průzkumů na pražském hradě byly objeveny ve zdech Vladislavského sálu, a to na

špaletách oken stavby Karla IV., dva latinské nápisy, psané gotickou majuskulí a vcelku čitelné. Přednášející ukázal, že v jedné z nejstarších tištěných sbírek starověkých latin

ských (a i řeckých) nápisů jsou obsaženy další texty této řady, které pocházejí ze začátku řady. Texty patří к portrétům císařů, kterými byly vyzdobeny stěny síní hradu Karla IV.; z těchto síní byl pozdější přestavbou vybudován Vladislavský sál

Ladislav Yarcl, Ze světa papyrů (29. XI. 1956).

Výraz μετρηματιαίων ve velkém účtu Eirenaiově, který z počátku mohl být pokládán za neutrum, byl s pomocí jiných pražských papyrů určen jako maskulinum. Výraz μετρη ματιαϊοε označuje zemědělského dělníka, obdobného modernímu deputátníkovi,

Deputátníci byli najímáni na základě smlouvy. To svědčí o pronikavém vniknutí soukromovlastnických vztahů do Egypta v době římské. Znamenalo to uvolnění svobod ných pracovníků, kteří dříve byli vázáni na místo, kam příslušeli.

Jan Burian, Africké domény v době císařské (31. I. 1957 při valném shromáždění). Autor stručně nastínil pravděpodobnou situaci v africkém zemědělství pod nadvládou

Karthaga a okolnosti, jež vedly ke kolonisaci afrického území Římany a Italiky. Ne urovnané poměry 1. st. napomohly tomu, že se africká půda koncentrovala v rukou malého počtu velkých vlastníků. Africké obilí mělo značnou důležitost pro Itálii a hlavně pro Řím. Proto římští císařové usilují o koncentrování afrického území ve svých rukou (Nero).

O poměrech na císařských velkostatcích v Africe svědčí nápisy (leges saltuum). Pře devším podle nich získáváme obraz o administrativě císařských velkostatků a jejich ob hospodařování prostřednictvím konduktorů. Hlavní pracovní silou byli koloni.

Od 3. stol. nastává vzestup soukromých velkostatků, jež pozvolna zatlačují velkostatky císařské. O životě na velkostatcích dávají představu mosaiky se scénami z afrického venkova.

Ladislav Zgusta, O t. zv. informační theorii v linguistice (28. II. 1957).

V přednášce se řečník zabýval t. zv. komunikační theorii, která vznikla z potřeb vý zkumu telekomunikačních prostředků, racionálního využití jejich kapacity a pod. V této theorii je propočítána kapacita komunikačního kanálu, redundance jazyka, jeho entropie, negentropie a jiné pojmy.

Tato komunikační theorie má vliv i na jiné oblasti. Všeobecný dosah má kybernetika.

This content downloaded from 194.29.185.37 on Sun, 15 Jun 2014 12:13:20 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions