Kniha představuje jedinečné komplexní dílo v oblasti …...Finance v globální ekonomice I...

Finance v globální ekonomice I Peníze a platební styk

Pen

íze

a p

late

bní s

tyk

Josef Jílek

tvorba a zánik peněz

likvidita

pojištění vkladů

platební styk

podstata peněz

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: [email protected]

Kniha představuje jedinečné komplexní dílo v oblasti peněz

a platebního styku v České republice i ve světě. Jsou zde shrnuty

rozsáhlé praktické zkušenosti autora z působení v centrální bance

a ze stáží v zahraničních fi nančních institucích a na zahraničních

univerzitách. Autor nejprve objasňuje tvorbu a zánik peněz v ob-

chodních bankách. Následují části o likviditě a skutečné funkci

rezervních požadavků a scholastice peněžní báze a peněžních

multiplikátorů. Uvádí strukturu rozvah obchodních a centrálních

bank, pojištění vkladů, družstevní bankovnictví, vysvětluje švý-

carské a islámské bankovnictví a vývoj názorů na podstatu peněz.

Část věnovaná platebnímu styku popisuje bankovní platby, pla-

tební systémy a praxi platebního styku v řadě významných zemí.

Novinky nakladatelství GRADA Publishing

Fin

ance

v g

lobá

lní e

kono

mic

e I

Josef Jílek

inanceinancef

Finance v globální ekonomice I Peníze a platební styk

Grada Publishing

Josef Jílek

Upozornení pro ctenáre a uživatele této knihyVšechna práva vyhrazena. Žádná cást této tištené ci elektronické knihy nesmí býtreprodukována a šírena v papírové, elektronické ci jiné podobe bez predchozího písemnéhosouhlasu nakladatele. Neoprávnené užití této knihy bude trestne stíháno.

Edice Financní trhy a instituce

prof. Ing. Josef Jílek, CSc.

Finance v globální ekonomice I. Peníze a platební styk

Vydání odborné knihy schválila Vedecká redakcenakladatelství Grada Publishing, a.s.

© GRADA Publishing, a.s., 2013

Vydala GRADA Publishing, a.s.

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

U Pruhonu 22, Praha 7, jako svou 5332. publikaci

károvDnaJykláboecazilaeRJazyková úprava prof. Ing. Josef Jílek, CSc.Pocet stran 664První vydání, Praha 2013

Grada Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

ISBN 978-80-247-3893-2

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-8821-0 (PDF)

Obsah

O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Úvodní slovo autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1 Podstata penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171.1 Strucná historie penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1.1 Plnohodnotné peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171.1.2 Neplnohodnotné peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201.1.3 Vznik centrálních bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231.1.4 Období zlatého standardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241.1.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

1.2 Funkce a definice penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271.2.1 Funkce penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271.2.2 Co jsou peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291.2.3 Menové agregáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311.2.4 Menové agregáty Fedu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341.2.5 Menové agregáty Eurosystému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381.2.6 Menové agregáty Bank of Japan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391.2.7 Menové agregáty Bank of England . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 401.2.8 Menové agregáty Ceské národní banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411.2.9 Porovnání ukazatelu penežní zásoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451.2.10 Krytí penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461.2.11 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

1.3 Tvorba a zánik penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501.3.1 Kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze? . . . . . . . . . . . . . . . . . 501.3.2 Poskytování úveru bankami nebankovním jednotkám . . . . . . . . . 551.3.3 Úrocení vkladu a jiných závazku bank vuci nebankovním

jednotkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 881.3.4 Koupe majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek . . . . 901.3.5 Výplata odmen z nákladu zamestnancum a clenum statutárních

orgánu bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 931.3.6 Prevod nepenežních závazku a kapitálu na penežní závazky bank 981.3.7 Zánik penez a splatitelnost prijatých úveru . . . . . . . . . . . . . . . . 991.3.8 Tvorba a zánik penez pri platebním styku . . . . . . . . . . . . . . . . 1051.3.9 Tvorba a zánik penez pri zadlužování verejných rozpoctu . . . . . 1141.3.10 Tvorba a zánik penez emisí obeživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1231.3.11 Vývoj menových agregátu v nekterých zemích . . . . . . . . . . . 1281.3.12 Vývoj bankovních úveru v Ceské republice . . . . . . . . . . . . . . 1321.3.13 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

Finance v globální ekonomice I, 2013.indd 5Finance v globální ekonomice I, 2013.indd 5 30. 9. 2013 12:03:5230. 9. 2013 12:03:52

1.4 Likvidita a rezervní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1371.4.1 Likvidita a rezervní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1371.4.2 Kde, jak a kdy vzniká a zaniká likvidita? . . . . . . . . . . . . . . . . 1391.4.3 Operace s dopadem na likviditu na rezervních úctech . . . . . . . . 1411.4.4 Rízení likvidity na rezervních úctech centrální bankou . . . . . . . 1471.4.5 Rízení likvidity na rezervních úctech obchodními bankami . . . . 1521.4.6 Funkce rezervních požadavku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1541.4.7 Mechanismus rezervních požadavku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1591.4.8 Rezervní požadavky Fedu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1641.4.9 Rezervní požadavky Eurosystému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1691.4.10 Rezervní požadavky Bank of Japan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1731.4.11 Rezervní požadavky Bank of England . . . . . . . . . . . . . . . . . 1741.4.12 Rezervní požadavky Ceské národní banky . . . . . . . . . . . . . . . 1751.4.13 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

1.5 Menová báze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1831.6 Bankovnictví cástecných rezerv a penežní multiplikátory . . . . . . . . 186

1.6.1 Podstata teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1861.6.2 Praktické aspekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1881.6.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

1.7 Príklad bankovního systému bez centrální banky . . . . . . . . . . . . . 1891.8 Príklad bankovního systému s centrální bankou . . . . . . . . . . . . . . 194

1.8.1 Centrální banka bez obeživa a bez rezervních požadavku . . . . . 1951.8.2 Centrální banka s obeživem a bez rezervních požadavku . . . . . . 2001.8.3 Centrální banka s obeživem a s rezervními požadavky . . . . . . . 2061.8.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

1.9 Rozvahy a výsledovky bankovního sektoru a sektorudružstevních záložen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

1.9.1 Agregovaná rozvaha a výsledovka ceského bankovního sektoru . 2121.9.2 Agregovaná rozvaha a výsledovka sektoru ceských družstevních

záložen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2221.9.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

1.10 Rozvahy a výsledovky centrální banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2241.10.1 Úloha centrální banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2241.10.2 Dve schémata rozvah centrálních bank . . . . . . . . . . . . . . . . . 2391.10.3 Príklady rozvah a výsledovek centrálních bank . . . . . . . . . . . 2501.10.4 Správa cizomenových rezerv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2751.10.5 Ražebné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2831.10.6 Príciny ztrát centrálních bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2881.10.7 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296

1.11 Pojištení vkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2971.11.1 Filosofie pojištení vkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2971.11.2 Parametry pojištení vkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3001.11.3 Pojištení vkladu v USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3011.11.4 Pojištení vkladu v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3041.11.5 Pojištení vkladu v Japonsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3051.11.6 Pojištení vkladu ve Velké Británii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3051.11.7 Pojištení vkladu v Ceské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3061.11.8 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312


1.12 Družstevní bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3121.12.1 Vývoj družstevního bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3131.12.2 Vznik družstevních záložen v Ceské republice v 90. letech

minulého století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3141.12.3 Krach družstevních záložen v Ceské republice na prelomu

století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3151.12.4 Nová generace družstevních záložen v Ceské republice . . . . . 3181.12.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319

1.13 Nucená správa banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3191.13.1 Nucená správa banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3201.13.2 Nucená správa banky v Ceské republice . . . . . . . . . . . . . . . . 3211.13.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

1.14 Bankovní krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3231.14.1 Definice, príciny a rešení bankovních krizí . . . . . . . . . . . . . . 3231.14.2 Bankovní krize v Argentine a v Chile v první polovine 80. let 3311.14.3 Bankovní krize v USA na konci 80. let . . . . . . . . . . . . . . . . 3341.14.4 Bankovní krize v Mexiku v polovine 90. let . . . . . . . . . . . . . 3361.14.5 Bankovní krize v Japonsku ve druhé polovine 90. let . . . . . . . 3371.14.6 Bankovní krize v Ceské republice ve druhé polovine 90. let . . 3461.14.7 Bankovní krize na Islandu v roce 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3801.14.8 Bankovní krize v Irsku v roce 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3841.14.9 Bankovní krize na Kypru v roce 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3851.14.10 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388

1.15 Bankovní tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3881.15.1 Vznik švýcarského franku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3901.15.2 Dnešní švýcarské bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3901.15.3 Švýcarské bankovní tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3921.15.4 Prolomení švýcarského bankovního tajemství v kauze UBS . . 3941.15.5 Americký FATCA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3961.15.6 Tlak dalších zemí na prolomení švýcarského bankovního

tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4001.15.7 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402

1.16 Islámské bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4031.16.1 Podstata islámského bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4031.16.2 Vývoj islámského bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4051.16.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406

1.17 Svobodné bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4061.17.1 Podstata svobodného bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4061.17.2 Svobodné bankovnictví ve Skotsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4081.17.3 Svobodné bankovnictví v USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4111.17.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412

1.18 Záver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413


2 Vývoj názoru na podstatu penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4152.1 Neoklasická menová teorie a menová teorie produkce . . . . . . . . . . 416

2.1.1 Rozdíl mezi obema smery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4162.1.2 Vývoj obou smeru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4182.1.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 429

2.2 Diskuse o podstate penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4292.2.1 Metalisté proti kartalistum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4292.2.2 Cistý úver Wicksella . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4322.2.3 Knappova státní teorie penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4342.2.4 Schumpeterova teorie tvorby penez jako faktoru rozvoje

spolecnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4342.2.5 Tayloruv úverový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4362.2.6 Bezhotovostní hospodárství Hahna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4362.2.7 Keynes, Hawtrey a Robertson a symbolické peníze . . . . . . . . . 4372.2.8 Dahlberg a vlastnické a dluhové poukázky . . . . . . . . . . . . . . . 4382.2.9 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439

2.3 Banky jen jako zprostredkovatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4402.3.1 Teorie bank jako zprostredkovatelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4402.3.2 Cannan a šatní teorie bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4422.3.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444

2.4 Banky a vkladový multiplikátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4442.4.1 Podstata vkladového multiplikátoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4452.4.2 Pevný a promenlivý multiplikátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4472.4.3 Marshall a princip bankovních rezerv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4482.4.4 Elementární verze teorie multiplikátoru White . . . . . . . . . . . . . 4502.4.5 Bankovní úver podle Phillipse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4522.4.6 Pevný multiplikátor podle Fischera a Bouniatiana . . . . . . . . . . 4542.4.7 Expanze bankovních úveru podle Angella a Ficeka . . . . . . . . . 4552.4.8 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461

2.5 Promenlivý multiplikátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4612.5.1 Podstata promenlivého multiplikátoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4622.5.2 Limit úverové expanze a multiplikace vkladu jako prícina cyklu

podle Misese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4632.5.3 Hawtrey mezi Marshallem a Keynesem . . . . . . . . . . . . . . . . . 4642.5.4 Pigouova teorie penez a bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4652.5.5 Hayekova elasticita penežní nabídky a maximální limit

na tvorbu úveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4672.5.6 Omezená elasticita úverového systému a horní bod

zvratu hospodárského cyklu podle Röpkeho . . . . . . . . . . . . . . 4702.5.7 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

2.6 Tvorba penez bankami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4722.6.1 Podstata tvorby penez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4722.6.2 Banky a model cistého úveru podle Wicksella . . . . . . . . . . . . . 4742.6.3 Hodnota a rozdelování podle Davenporta . . . . . . . . . . . . . . . . 4762.6.4 Tvorba penez bankami a praktický metalismus podle Witherse . 4772.6.5 Banky podle Schumpetera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479


2.6.6 Banky a budoucí hospodárství podle Hahna . . . . . . . . . . . . . . . 4822.6.7 Wickselluv teoretický model a institucionální omezení podle

Fanno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4842.6.8 Robertson a mzdový a penežní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4872.6.9 Keynes a Pojednání o penezích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4892.6.10 Škola Midland Bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4922.6.11 Rezervy a úroven duveryhodnosti podle Garise . . . . . . . . . . . 4932.6.12 Funkce bank podle De Vittiho de Marco . . . . . . . . . . . . . . . 4942.6.13 Teorie bankovnictví podle Lugliho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4952.6.14 Dahlberg a banka jako hodnotitel aktivit svých dlužníku . . . . . 4962.6.15 Americká škola teorie kvalitativního úveru . . . . . . . . . . . . . . 4962.6.16 Svobodné bankovnictví a ideální systém výmeny podle

Meulena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4992.6.17 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502

2.7 Záver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503

3 Platební systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5053.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505

3.1.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5053.1.2 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508

3.2 Bankovní platby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5083.2.1 Úhrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5093.2.2 Inkasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5123.2.3 Šeky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5123.2.4 Platební karty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5143.2.5 SWIFT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5313.2.6 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534

3.3 Hrubé a cisté platební systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5353.3.1 Hrubé platební systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5353.3.2 Platební zapoctení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5373.3.3 Cisté platební systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5423.3.4 Rizika platebních systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5483.3.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564

3.4 Platební systémy v USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5643.5 Platební systémy v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566

3.5.1 Právní úprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5663.5.2 Mezinárodní císlo úctu IBAN a mezinárodní identifikacní kód

banky BIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5733.5.3 Jednotná eurová platební oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5743.5.4 Platební systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5753.5.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581

3.6 Platební systémy v Japonsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5823.7 Platební systémy ve Velké Británii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582


3.8 Platební systémy v Ceské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5843.8.1 Právní predpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5843.8.2 Zúctovací centrum Ceské národní banky . . . . . . . . . . . . . . . . . 5853.8.3 Systém SIPO Ceské pošty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5963.8.4 Cizomenové mezibankovní platby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5973.8.5 Podnikové sporitelny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5983.8.6 Chybné císlo úctu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5993.8.7 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 599

3.9 Záver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 600

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601

Slovnícek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 611

Rejstrík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 657


11

O autorovi

Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. (56) je vrchním expertem Ceské národní banky.Externe prednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze kurzy Financní trhy a me-nová politika a Menová politika a hospodárský cyklus. Je špickovým a uznávanýmodborníkem v rízení financních rizik, v teorii a praxi bankovnictví, ve financníchtrzích a v menové politice, a to jak v Ceské republice, tak i ve svete. Známý jezejména mnoha publikacemi o derivátech, rízení financních rizik a úctovánífinancních operací, které vynikají erudovaností a nezávislostí. Zastával radu akade-mických funkcí. Je vyhledávaným a stálým prednášejícím na mnoha národních a za-hranicních konferencích, zahranicních univerzitách a zahranicních centrálníchbankách, je clenem vedecké rady národohospodárské fakulty Vysoké školyekonomické v Praze. Je také clenem redakcních rad nekolika periodik. Intenzivneškolí pracovníky financních institucí. Má rozhodující podíl na implementaciMezinárodních standardu úcetního výkaznictví v ceských úcetních predpisech.Významne prispel k formování legislativy ceského financního trhu podle svetovýchstandardu.

Autor se narodil v Litomyšli. Vysokoškolské studium ukoncil v roce 1981 (summacum laude). Poté dále studoval, absolvoval stáže a prednášel na mnoha známýchuniverzitách, jako jsou Brown University, Washington State University, NorthCarolina State University, University of Gent, Reading University a London Schoolof Economics. Krome toho pusobil na nekolika vedeckých pracovištích, napríkladna Silsoe Research Institute ci Loughborough University of Technology. Jehospolupracovníky byli napríklad profesor D. T. Llewellyn (Loughborough Universityof Technology) a profesor C. Goodhart (London School of Economics and PoliticalScience). Zahranicní praktické zkušenosti získal pobyty ve financních institucích,jako J.P. Morgan, Barclays Bank, Lehman Brothers, Federal Reserve Bank of NewYork, Bank of England, Bundesbank a Banque de France.

Josef Jílek se v roce 1995 habilitoval docentem pro obor národní hospodárstvía v roce 1999 byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2005 je clenemVýboru pro úcetnictví, výkaznictví a audit (Standing Committee on Accounting,Reporting and Auditing) pri Evropském orgánu pro bankovnictví (EuropeanBanking Authority, EBA) − do konce roku 2010 se jednalo o expertní skupinu profinancní informace (Expert Group on Financial Information) pri CEBS. V letech2007 až 2011 byl jedním ze sedmi clenu poradenské skupiny hodnotící standardy(Standards Advice Review Group, SARG), která byla zrízena rozhodnutím Evropskékomise (2006/505/EC). Od roku 2011 je clenem Výboru podnikového výkaznictví(Standing Committee on Corporate Reporting) pri Evropském orgánu pro cennépapíry a trhy (European Securities and Markets Authority, ESMA).


12

Autor publikoval v nakladatelství Grada Publishing již 21 knih:Termínové a opcní obchody (1995),Financní trhy (1997),Moderní financní produkty − Repo obchody (1999),Financní rizika (2001),Financní a komoditní deriváty (2002),Peníze a menová politika (2004),Financní a komoditní deriváty v praxi (2005),Deriváty, hedžové fondy a offshorové spolecnosti (2006),Financní trhy a investování (2008),Akciové trhy a investování (2009),7 vydání publikace Úcetnictví bank a financních institucí pocínaje rokem 2003a konce rokem 2009 (spolu s Ing. Jitkou Svobodovou),Financní a komoditní deriváty v praxi (2010, 2. upravené vydání) a3 vydání publikace Úcetnictví podle IFRS pocínaje rokem 2011 a konce rokem2013 (spolu s Ing. Jitkou Svobodovou).

V nakladatelství Peter Lang publikoval:Money in the Modern World (2010).


13

Úvodní slovo autora

Tato kniha je venována teoretickým a zejména praktickým aspektum moderníhopojetí penez a financního systému jako celku. Snaží se zejména objasnit podstatupenez a oblastí úzce souvisejících. Není opomenut ani historický vývoj názoru napodstatu penez. Tím tato publikace odpovídá na základní otázky, jak fungujefinancní systém (a zejména bankovní systém) a jak se v nem orientovat. Banky jsoutotiž pro vetšinu lidí mysteriózní instituce a v podstate nikdo nechápe, co se v nichdeje. Pritom snad každý je nejakým zpusobem vtažen do bankovního systému bezohledu na jeho vuli, minimálne tím, že drží bankovky a mince.

Peníze jsou krví a obchodní banky jsou srdcem fungování tržne orientovanéhohospodárství. Každé takové hospodárství je životne závislé na fungování bankov-ního a vubec celého financního systému. Naopak, za socialismu domácnosti,podniky a verejný sektor peníze v takové míre nerešily. Pokud peníze prestávajív hospodárství obíhat (snižuje se rychlost obehu penez), chod hospodárství se mužezhoršovat. Situace je stejná, jako když prestává obíhat krev v živém organismu.

Výklad je založen na praktických aspektech, a nikoli pouze na teoretických sché-matech. Snahou autora je podat objektivní a nezaujatý pohled na financní systém.Predpokládá se znalost úcetnictví bank,1 bez kterého nelze dostatecne dobre objas-nit fungování moderního bankovního systému. Autor je názoru, že objasnit fungo-vání bank a financního systému jako celku je možné nejlépe pomocí úcetnictví.Ostatne podstata bankovnictví spocívá témer výlucne v pohledávkách a závaz-cích.2 Krome toho vetšina regulací financních institucí vcetne bank se opíráo úcetnictví.3 Autor se snaží oprostit se od balastní slovní hmoty, kterou je financníteorie (a pojetí penez) vcetne mnoha ”teoretických“ publikací doslova zaplavena.Je obecne známé, že nekterí ekonomové moc mluví, aniž jsou schopni vždy presnevystihnout podstatu.

Pojetí penez je soucástí ekonomie jako spolecenské vedy a je doprovázeno velkýmirozpory v chápání podstaty. Stejne jako celá ekonomie, i pojetí penez je vedou

1 Pod úcetnictvím (accountancy) rozumíme pouze tzv. ”podvojné úcetnictví“. To, co se v minulostiv Ceské republice oznacovalo jako ”jednoduché úcetnictví“, není ve svete považováno za úcetnictví,ale za danovou evidenci.

2 Popis úcetnictví podle Mezinárodních standardu úcetního výkaznictví obsahuje napríklad publikaceJílek, J. − Svobodová, J.: Úcetnictví podle IFRS 2013. Grada Publishing, Praha 2013.

3 V bežném živote se casto setkáváme s pochybnými názory na fungování financního systému vcetnepojetí penez. Vyslovují je obvykle osoby, které bankovní úcetnictví v dostatecné míre neovládají.


14 FINANCE V GLOBÁLNÍ EKONOMICE I

o chování lidí jako ekonomicky jednajících (tj. ziskove orientovaných) jednotek.Proto na rozdíl od exaktních ved se zde kauzality nekdy hledají obtížne. Navícmohou casem zmizet ci dokonce zmenit smer. V oblasti pojetí penez existuje vesvete i v Ceské republice množství literatury rozdílné kvality. Zacínající ctenár(zejména student) mívá znacné problémy oddelit neužitecné zdroje informací, kteréproblém pouze zamlžují. Do podstaty problému obvykle nepronikne. Peníze zpuso-bily a stále zpusobují v hlavách ekonomu i laické verejnosti znacný zmatek. Na-príklad málokterý ekonom dokáže odpovedet na základní otázku, jak vlastne penízevznikají a zanikají.

Tato kniha se snaží o jednoduché shrnutí soucasných prístupu k financnímu sys-tému, aniž klade na ctenáre zvláštní nároky (krome znalostí úcetnictví, což by melobýt samozrejmostí). Výklad je bez matematických modelu.4 Složitý matematickýpopis urcite není klícem k pochopení podstaty penez. K tomuto kroku se autorodhodlal i presto, že logické chápání reality je mu velice blízké. Skutecností totižje, že cím je popis složitejší, tím je méne verohodný. Príkladem jsou složité modelypojetí penez, které jsou nekdy prakticky bezcenné.

I pres své ”neduhy“ žádná rozumná alternativa vuci stávajícímu financnímusystému zrejme neexistuje. Tento financní systém zajistil nebývalý pokrok. Tovšak nevylucuje, že bude v budoucnosti ponekud reformován a zrejme také víceregulován.

Základem každé vedy je presná a jednoznacná terminologie. Bežne se ale v ekono-mických pojednáních setkáváme se vzájemne si odporujícími, chaotickými a nepro-myšlenými definicemi pojmu. Zmatek se projevuje napríklad rozdílnými definicemiurcitého termínu v ceské legislative, kdy jeden termín má v ruzných právníchnormách rozdílný význam. V prípade, že se takový pojem použije v jiné právnínorme bez odkazu na urcitou definici termínu (nebo bez další vlastní definice),vzniká otázka, která definice je vlastne úcinná.5 Rovnež penežní teorie používámnoho zbytecných pojmu, jako jsou termíny ”penežní multiplikátor“ ci ”menovábáze“.6

4 Tím autor v žádném prípade nechce podcenit význam matematiky ve vzdelávání. Naopak, význammatematiky v procesu vzdelávání je klícový. Matematika dává návod, jak správne a logickymyslet. Matematika tríbí myšlení. Avšak použití matematiky pro bezcenné financní a ekonomickémodely je doslova zneužitím matematiky.

5 Tvurci ceských právních norem ve financní oblasti nekdy vnášejí do financní problematiky chaos.Avšak nemusí být pravdou, že chaoticnost zákona je výsledkem ”ceského neporádku“ a odbornýchneznalostí, jak s oblibou nekdy tvurci zákonu tvrdí.

6 Príkladem je pojem ”úver“, který je rozdílne definován v obchodním zákoníku a v zákoneo bankách. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úveru se zavazuje veritel, že na požádánídlužníka poskytne v jeho prospech penežní prostredky do urcité cástky, a dlužník se zavazujeposkytnuté prostredky vrátit a zaplatit úroky. Avšak podle § 1, odst. 2 zákona o bankách se úveremrozumí v jakékoliv forme docasne poskytnuté penežní prostredky. Znamená to, že ”úver“ podle


15ÚVODNÍ SLOVO AUTORA

V této knize používáme tuto terminologii:pojem pujcit hotovost7 nebo cenné papíry je použit ve významu poskytnutíhotovosti nebo cenných papíru osobou partnerovi a termín vypujcit naopak vevýznamu prijetí hotovosti nebo cenných papíru osobou od partnera; v tétosouvislosti se v prvním významu používají podstatná jména veritel (creditor) cipujcitel (lender) a také sporitel ci vkladatel (depositor) a v druhém významuse používá termínu dlužník (debtor) ci vypujcitel (borrower),8

pro anglický termín management používáme ceský ekvivalent vedení,pojem podnik ve smyslu podnikatelské sféry; z pohledu národních úctu ESA1995 pojem ”podnik“ zahrnuje nefinancní podniky (nonfinancial corporations)a financní instituce (financial institutions),pojem rízení spolecnosti (corporate governance),pojem delegování (outsourcing),synonymem pojmu spotový trh (spot market) jsou termíny okamžitý trh,pohotový trh, promptní trh (prompt market) a hotovostní trh (cash market);v tomto smyslu se také používá pojem koupe nebo prodej s obvyklýmtermínem dodání,9

pojem rízení aktiv a závazku (asset and liability management, ALM) býványní v bankách chápán v užším pojetí než rízení financních rizik, a to jakorízení financních rizik (zejména úrokového rizika) investicního portfolia(banking book),

zákona o bankách je širší než podle obchodního zákoníku, nebot podle obchodního zákoníku se jednápouze o dvoustranný vztah, zatímco podle zákona o bankách se za úver považuje napríklad takénakoupená pohledávka.

7 Hotovostí (cash) se podle Mezinárodních standardu úcetního výkaznictví rozumí obeživo a vkladyna bežných úctech, nebot tyto vklady jsou stejne likvidní jako obeživo. Toto pojetí zhruba odpovídápenežnímu agregátu M1. Nekdy se hotovost chápe v užším pojetí jako obeživo (bankovky a mince),tj. jako penežní agregát M0.

8 Tato použitá terminologie není v souladu s §§ 657 až 662 obcanského zákoníku (zákon c. 40/1964Sb.). Podle § 657 a 658 smlouvou o pujcce prenechává veritel dlužníkovi veci urcené podle druhu,zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby veci stejného druhu. Pripujcce penežité lze dohodnout úroky. Pri pujcce nepenežité lze ujednat místo úroku plnení primere-ného vetšího množství nebo veci lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Podle §§ 659 až 662 smlouvouo výpujcce vznikne vypujciteli právo vec po dohodnutou dobu bezplatne užívat. Pujcitel je povinenpredat vypujciteli vec ve stavu zpusobilém k rádnému užívání. Vypujcitel je oprávnen užívat vecrádne a v souladu s úcelem, který byl ve smlouve dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinenchránit ji pred poškozením, ztrátou nebo znicením. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypujcitelprenechat vec k užívání jinému. Vypujcitel je povinen vec vrátit, jakmile ji nepotrebuje, nejpozdejivšak do konce stanovené doby zapujcení. Pujcitel muže požadovat vrácení veci i pred skoncenímstanovené doby zapujcení, jestliže vypujcitel vec neužívá rádne nebo jestliže ji užívá v rozporus úcelem, kterému slouží.

9 Podle Mezinárodních standardu úcetního výkaznictví koupe nebo prodej s obvyklým termínemdodání (a regular way purchase or sale) nebo-li spotová operace je koupe nebo prodej financníhoaktiva podle smlouvy, jejíž podmínky vyžadují dodání aktiva ve lhute stanovené v obecné rovinezákonem nebo konvencemi daného trhu.



pojem splatnost (maturity, expiration date, redemption date) používáme vevýznamu urcitého data, kdy koncí platnost daného nástroje, a také ve významuurcitého období od urcitého data, obvykle od soucasnosti, do data ukonceníplatnosti nástroje,pro pojem kontrakt používáme také termíny operace, obchod, transakce cinástroj; totéž platí, pokud jde o financní kontrakt, financní operace, financníobchod, financní transakce ci financní nástroj;termín sjednání (square) kontraktu používáme ve smyslu vzniku kontraktu;v právní terminologii se na tomto míste obvykle používá pojem uzavreníkontraktu ve smyslu uzavrení smlouvy; pojem uzavrení se také používáv rízení financních rizik ve smyslu uzavrení pozic jako opaku k otevrení pozic;pojem cena se používá ve stejném významu jako hodnota apojem spríznená osoba (related party, affiliated party, connected party), i kdyžje možné setkat se také s termíny osoba se zvláštním vztahem, osoba blízká,osoba propojená, osoba spjatá a spojená osoba,pojem zapoctení používáme ve stejném smyslu jako pojem kompenzace(set off, netting); v ceské terminologii se také používá pojem vyrovnání.

Text je rozdelen do trí kapitol. První kapitola je klícová a je zamerena na objasnenípodstaty penez. V centru pozornosti stojí objasnení tvorby a zániku penez. Jsouuvedeny príklady fungování bankovního systému bez centrální banky a s centrálníbankou doplnené o strukturu rozvah a výsledovek obchodních bank a centrálníbanky. Obsahuje také cásti o pojištení vkladu, družstevním bankovnictví, nucenéspráve banky, bankovních krizích a švýcarském a islámském bankovnictví. Násle-duje kapitola o vývoji názoru na podstatu penez z pocátku 20. století venovanázejména rozdílum mezi neoklasickým prístupem a menovou teorií produkce.Poslední kapitola je zamerena na platební styk.

Podekování patrí Ing. Jitce Svobodové (Ceská národní banka) za peclivou recenzitéto knihy a mnoha dalším osobám za cenné pripomínky, které prispely k zvýšeníkvality díla, a to na základe podnetných diskusí.

Praha, kveten 2013 prof. Ing. Josef Jílek, CSc.


17

1 Podstata penez

Po úvodním strucném popisu historie penez budeme definovat peníze a objasnímetvorbu a zánik penez v obchodních bankách a v jiných úverových institucích.Následují cásti o likvidite a skutecné funkci rezervních požadavku, o scholasticemenové báze a penežních multiplikátoru. Uveden je príklad bankovního systémubez centrální banky, kde na trhu pusobí pouze obchodní banky, podniky, státa domácnosti. Teprve poté následuje príklad bankovního systému s centrálníbankou. Práve toto pozdejší zahrnutí centrální banky do systému umožní nejenobjasnit úlohu obeživa, ale i rezervních požadavku. Dále je popsána strukturarozvah a výsledovek obchodních bank, družstevních záložen a centrální banky.Výklad pokracuje pojištením vkladu, družstevním bankovnictvím, nucenou správoubanky, bankovními krizemi, bankovním tajemstvím a islámským bankovnictvím.Nakonec je uvedena zmínka o svobodném bankovnictví.

1.1 Strucná historie penez

Prospešnost penez spocívající v tom, že peníze umožnují rozvoj delby práce, bylaznáma již v antice. Peníze však neexistovaly odjakživa. V pocátcích rozvoje delbypráce a smeny docházelo k naturální smene, neboli k barterovým obchodum,v jejichž prubehu se smenoval jeden druh zboží nebo služby prímo za jiný druh.Zpocátku se smenovalo dokonce ve zcela náhodném, a teprve pozdeji v urcitém,obchodními zvyklostmi stanoveném, kvantitativním pomeru.

1.1.1 Plnohodnotné peníze

S rozvojem delby práce a s rozširováním množství a druhu zboží a služeb urcenýchpro smenu však zacala naturální smena cinit problémy. Jedna osoba (osoba A) melazájem o zboží druhé osoby (osoba B), zatímco tato osoba za své zboží požadovalazboží nabízené osobou C. To vedlo samozrejme ke komplikaci smenných vztahua k rustu transakcních nákladu, neboli nákladu spojených s vyhledáváním obchod-ních partneru k realizaci smeny. Proto došlo k cástecnému vyclenení urcitého druhuzboží ze spotreby a k jeho premene na plnohodnotné peníze (full-value money),neboli komoditní peníze (commodity money), tj. zboží, které se stalo všeobecneprijímaným a mohlo tak zprostredkovávat obeh všech ostatních druhu zboží a slu-žeb.

Z historie je známo, že funkce komoditních penez plnily v ruzných dobách a v ruz-ných zemích (dokonce i dnes v nekterých zaostalých oblastech sveta) ruzné pred-



mety. U Slovanu to byl napríklad med, obilí, kožešiny, plátno (odtud slovo platit),u Rímanu napríklad dobytek. Latinský název penez pecunia je odvozen od slovapecus (dobytek). Z toho je zrejmé, že jako peníze muže vystupovat vše, co jevšeobecne prijímáno pri placení za zboží a služby a pri splácení dluhu. Je všakzrejmé, že ne každé zboží je pro plnení funkce penez stejne vhodné.

Vhodnou formou plnohodnotných penez se ukázaly drahé kovy jako zlato a stríb-ro, které byly svými prirozenými vlastnostmi k plnení funkcí penez prímo predur-ceny. Jsou snadno delitelné, delením neztrácejí svou hodnotu, dají se znovu slévatdo menších ci vetších slitku, nekazí se, jsou relativne stálé a v malém kousku dra-hého kovu je obsažena relativne velká kupní síla. Pritom kupní silou (purchasingpower) rozumíme množství zboží a služeb, které je možno pri daných cenách získatza urcité množství penez (za danou penežní jednotku). O uvedených vlastnostechdrahých kovu, které je stanovily jako ideální nositele funkcí penez, hovoril již Aris-toteles (384−322 pr. n. l.), který také jako vubec první popsal všechny funkce pe-nez.

Mincovní systém byl spojen s obehem plnohodnotných mincí z drahého kovu(bullion coins), zejména zlatých a stríbrných mincí, a prípadne také mincí z platinyci paládia. Množství mincí bylo omezeno zásobami drahých kovu, které melyjednotlivé zeme k dispozici, a jejich využitím jako menového kovu. Mince vždypredstavovaly symbol daného státu. Mince se dostávaly do obehu na základe ražbymincí v mincovnách. Ražba mincí byla zpravidla výsadou panovníka (mincovníregál ci emisní monopol). Temi se platilo na daném území.

Zlaté a stríbrné mince byly plnohodnotnými penezi proto, že jejich kupní sílazpravidla odpovídala váhovému množství kovu v nich obsaženému a nákladum najejich ražbu. Náklady na ražbu mincí, tj. rozdíl mezi jmenovitou hodnotou mince(kupní silou) a náklady na koupi kovu, se oznacovaly jako ražebné (seignio-rage).10 Ražebné bylo ziskem panovníka ci pozdeji státní pokladny. Protože všakražba mincí byla namnoze výsadním právem panovníka, závisela i výše ražebnéhona jeho rozhodnutí, což mu skýtalo možnost k umelému zvyšování kupní sílypenez.

Nezrídka docházelo také ke snižování váhového množství kovu v mincích. Panov-ník totiž mincí potreboval více a více. Proto do zlata nebo stríbra zacal pridávat jinékovy, napríklad med. Tak ve staroveku a ve stredoveku obíhaly mince, které sicemely být stríbrné, ale ve skutecnosti stríbra v nich bylo méne než jiných kovu.Došlo to tak daleko, že Marie Terezie na území habsburské monarchie v polovine18.století zavedla mince z jiných kovu, které byly pouze kryté vzácnými kovy.Existovala totiž potreba mincí s malou hodnotu. Pokud by se vyrábely ze vzácnýchkovu, musely by být velmi malé.

10 V dnešním systému s úcetními penezi má pojem “ražebné” jiný význam, jak bude dále uvedeno.


*

19PODSTATA PENEZ

Presto zpravidla zásoby drahých kovu nedostacovaly k tomu, aby plynule zajišto-valy potreby rozvoje smeny a predevším pak státní pokladny. Výjimkou byla pouzetakzvaná cenová revoluce v 16. století, která byla spojena s prílivem drahých kovudo Evropy z nove objevených území, zejména od amerických Indiánu. Kromeprílivu docházelo také k odlivu do zahranicí. Rust množství penez mel za následekrust cen a pokles kupní síly penez. Menová politika neexistovala. V prípadeprebytku byly mince stahovány z obehu v podobe pokladu. S používáním penezv podobe drahých kovu spojeny nemalé náklady na jejich dopravu a úschovu.

Obchodování s mincemi z drahého kovu je nyní omezené. Nejpopulárnejšími min-cemi z drahého kovu ve svete jsou American Eagle, Canadian Maple Leaf, SouthAfrican Kruggerand a Australian Kangaroo. Krome obchodování s drahými kovyv podobe mincí se s drahými kovy obchoduje také ve slitcích. S mincemi seobchoduje s prémií, tj. za cenu mírne prevyšující hodnotu obsaženého drahéhokovu. S numismatickými mincemi (numismatic coins) se však obchoduje podlejejich vzácnosti a umelecké hodnoty.11

Mince z drahých kovu mely vedle svých nesporných výhod i nekteré nevýhody.Hlavním problémem mincovního systému byly (zejména v nekterých zemích) ne-dostatecné zásoby drahých kovu. Nedostatek penez se tak stával brzdou rozvojesmeny a hospodárství vubec. V souvislosti s tím obíhaly nezrídka zlaté a stríbrnémince soucasne (bimetalismus, bimetalism), což vedlo ke vzniku dalšího problémuv podobe stanovení smenného pomeru obou techto vzácných kovu, nebot jejichsmenné pomery v závislosti na relativních zmenách množství mincí z jednoho ciz druhého kovu znacne kolísaly.

Mince z drahých kovu se zejména tehdy, pokud jejich ražba byla nedokonalá, cas-tým používáním opotrebovávaly, nehlede na to, že docházelo k jejich úmyslnémumechanickému poškozování, což melo za následek snižování váhového obsahu dra-hého kovu v minci, a tudíž i její faktické znehodnocování, ac v rozporu s tím kup-ní síla mince zustávala zpravidla zachována. K úmyslnému kažení mincí dávali ne-kdy podnet i sami panovníci, aby tak dosáhli zvýšení jejich množství.

Již Kosmas vystoupil proti tomuto jevu, když ve své Kronice ceské (pravdepo-dobne v letech 1119 až 1125) napsal, že ”žádná pohroma, žádný mor a hromadnéumírání, ani kdyby neprátelé celou zemi loupením a pálením pustošili, tolik byneuškodili lidu božímu jako casté menení a podvodné horšení mince. Která zhoubanebo která pekelná lítice nelítostne olupuje, hubí a ochuzuje ctitele Kristovy než

11 Vetšina numismatických mincí je legálním platidlem (legal tender). Byly vyrobeny v omezenémmnožství, címž se zajistila jejich hodnota. Pri stanovení jejich ceny není rozhodující cena drahéhokovu v nich obsažená. Prémie je podstatne vyšší než u mincí z drahého kovu. Jejich cena silne kolísá.Jmenovitá hodnota numismatické mince je vždy vyšší než jmenovitá hodnota ci hodnota drahéhokovu, který je v ní obsažen. Numismatické mince se proto prodávají znacne nad temito hodnotami.



panovnický podvod s mincemi.“ Poté Nicole Oresmus (1320−1382) upozornovalna to, že takto znehodnocované peníze zpusobují ”narušení hospodárství a úpadekmravu“. Tato skutecnost však nebyla pravým duvodem vzniku neplnohodnotnýchpenez.

K urychlení obehu drahých kovu (mincí) se zacalo používat uložení techto kovuu zlatníku, kterí vystavili na uložení drahých kovu potvrzení. Stvrzenka obsahovalaúdaj o uloženém množství kovu a jejich ryzosti. Bylo možno ji kdykoli použítk vybrání uložených hodnot, ale i k zaplacení zboží jinému obchodníkovi. Tatostvrzenka vystavená zlatníkem byla predchudcem bankovky. Jednalo se o pravýzlatý standard (genuine gold standard).

Vydávání potvrzení za uložení drahých kovu casem prešlo do rukou bankéru. Takéoni se soustredili na úpisy vyjadrující nárok na vydání príslušné sumy mincí z dra-hých kovu. Banka skutecne puvodne pusobila tak, že vkladatel jí pujcil plnohod-notné peníze a obdržel za to poukázku o vlastnictví plnohodnotného kovu. Zatakové situace platilo, že banka poskytovala peníze, které do banky predtímprinesl vkladatel.12 Bankovky (banknotes), tj. potvrzení o dluhu banky, tedyvznikaly nejprve jako stvrzenky o vkladu zlatých a stríbrných mincí do banky, a tov pomeru 1 : 1.

Základy bankovnictví v nám známé podobe byly položeny ve stredoveké Itálii.Odtud ostatne pochází i název ”banka“. Italský výraz il banco znamená doslova”lavice“, resp. ”stul“. Ten byl místem, na kterém byly provádeny operace s penezi.Bankérem byl ten, kdo banco používal k provádení smeny penez, ke zkoumáníjejich pravosti, hmotnosti a ryzosti v dobách, kdy jako obeživo sloužily mincez drahých kovu.

1.1.2 Neplnohodnotné peníze

Banky však brzy prišly na zajímavý trik, jak zvýšit svuj zisk. Mohly totiž vydatvíce takových poukázek bez ohledu na objem drženého drahého kovu (napríklad ji-nému klientovi). Racionálne totiž predpokládaly, že všichni vkladatelé si neprijdouvyzvednout svuj drahý kov najednou. Výše drahého kovu, kterou si bankér vytvárelpro prípad potreby výmeny bankovek za zlaté ci stríbrné mince, byla predevšímvýsledkem jeho empirických zkušeností. V této souvislosti vzniklo i pravidlo, podlenejž bylo treba, aby bankér držel zhruba 30 % svých aktiv v drahých kovech.Banky takto fakticky poskytovaly úver, a to tomu, komu poskytly poukázkyna drahý kov nekryté drahým kovem se závazkem vrácení poukázek v budouc-

12 Je zajímavé, že tyto názory pretrvaly i v následujících dobách, kdy banka emitovala více poukázek,než kolik ve skutecnosti mela plnohodnotného kovu. Dokonce i v dobe, kdy nemela žádný plnohod-notný kov, který by peníze kryl. S názory, že nejprve musí vkladatel donést peníze do banky,která poté poskytne úver, je možné se setkat i v dnešní dobe, a to dokonce u renomovanýchekonomu, jako jsou N. Gregory Mankiw nebo Paul A. Samuelson.


21PODSTATA PENEZ

nosti (obr. 1.1). Banka již neposkytovala peníze (poukázky), které do bankypredtím prinesl vkladatel, ale v bance vznikly nové peníze nekryté drahýmkovem.

Banka

drahý kovpoukázka na drahý kov

krytá drahým kovem(tj. peníze kryté drahým kovem)

poskytnutý úverpoukázka na drahý kovnekrytá drahým kovem

(tj. peníze nekryté drahým kovem)

Obr. 1.1 Vznik nekrytých penez

Tato skutecnost zpusobila, že banka emitovala více poukázek na drahý kov, nežve skutecnosti mela drahého kovu. Nové poukázky v rámci takové úverové emisepenez nabyly charakteru penez nekrytých drahými kovy. Tak vznikla první formaneplnohodnotných penez (fiat money, fiduciary money).13 Poukázky nekrytédrahými kovy nebylo možné rozlišit od poukázek krytých drahými kovy.

Poté banky zjistily, že drahý kov pri úverování již vubec nepotrebují. Tak byl obehzlatých a stríbrných penez zpocátku doplnován a posléze zcela nahrazen penezinekrytými drahými kovy, tj. papírovými penezi (paper money), tj. bankovkamia státovkami,14 jejichž vnitrní hodnota je nulová, a neplnohodnotnými kovovýmipenezi. Papírové peníze a neplnohodnotné mince nejsou de facto nicím jiným nežsmenkami ci dluhopisy znejícími na príslušnou banku, která se zavazuje po jejichpredložení prevést majetek (napríklad proplatit na bankovce ci minci uvedenoucástku jinými papírovými penezi ci mincemi). Obeh papírových penez a mincí jenesrovnatelne levnejší než obeh penez plnohodnotných.

13 Neplnohodnotné peníze se nekdy také oznacují jako elastická mena (elastic currency), nebot sejedná o peníze, které podle ekonomického cyklu expandují ci kontrahují.

14 Bankovky nyní emituje centrální banka (v minulosti bankovky emitovaly obchodní banky) a stá-tovky emituje stát.



Tento jev lze bez nadsázky nazvat revolucí v penežnictví. Zanikly samoregulacnímechanismy množství penez a byly vytvoreny predpoklady pro nekontrolovanouúverovou emisi a potažmo pro nekontrolovanou inflaci, a bohužel také pro ban-kovní podvody. Emitované bankovky nebyly de facto nicím hmotným kryty (bylykryty nehmotnými poskytnutými úvery) a nadmerné zvyšování jejich množstvívedlo k poklesu jejich kupní síly. Emise poukázek na drahý kov nekrytých drahýmkovem mela samozrejme za následek obavy držitelu bankovek z toho, že bankynebudou schopny dostát svým závazkum, tj. vyplatit zlato v pomeru 1 : 1. Protov nekterých prípadech požadovali výmenu bankovek za zlato, kterou však rada banknebyla schopna realizovat a skoncila krachem. Zde je také duvod vzniku novodobémenové politiky a v souvislosti s ní i duvod vzniku centrálních bank.

Neplnohodnotné peníze mely zpocátku výlucne podobu obeživa (currency in circu-lation). Jednalo se o papírové peníze ve forme bankovek (banknotes) a neplnohod-notné kovové mince (coins). Teprve pozdeji dostaly také podobu úcetních penez(accounting money), což jsou neplnohodnotné peníze v podobe pouhých úcetníchzápisu na úctech predstavujících závazky bank vuci klientum (tj. pohledávkyklientu vuci bankám). Jedná se zejména o nekteré bankovní vklady (bankdeposits). Úcetní peníze se nekdy také oznacují jako žirové peníze.15

S touto ekonomickou skutecností meli tehdejší ucenci obrovské teoretické pro-blémy, které u mnoha ekonomu pretrvaly do dneška. Ucenci byli svedky toho, jakbanky nekontrolovane vytvárely peníze, a snažili se to vysvetlit mírnou úpravouteorie komoditních penez. Príkladem jsou predstavitelé rakouské školy (Mises,Hayek atd.). Nemohli se smírit se skutecností, že tvorba penez bankami muže býtnekonecná. Ucenci nebyli tak odvážní, aby se zrekli takových teorií, jako jemultiplikace penez. Druhá kapitola této knihy popisuje, jak krkolomná byla cestaza poznáním, že banky mohou peníze produkovat donekonecna. Dukazem je expo-nenciální rust širokých menových agregátu ve vetšine vyspelých zemích v posled-ních 60 letech.

Ano, ve stredoveku, kdy lidé používali prevážne plnohodnotné peníze, lichvária bankéri skutecne predevším pujcovali peníze, které u nich lidé uložili nebo kterésami nashromáždili. Dnes bankéri domácnostem, podnikum a verejnému sektorunepujcují úspory jiných domácností, podniku a verejného sektoru, ale pri poskyt-nutí úveru vytvorí zcela nové peníze. Bez úverování, tj. tvorby dluhu (bankovníchúveru), by tak obrovského rustu širokých menových agregátu nebylo dosaženo.Jinými slovy, v minulosti byly napred peníze (nekdy oznacované jako úspory),nacež vznikaly úvery (nekdy oznacované jako investice). Dnes poskytnuté úvery(investice) vznikají soucasne s vklady na bežných úctech klientu u bank, což jsoupeníze (úspory).

15 Je také možné setkat se s pojmem ”elektronické peníze“. Tento pojem je však zavádející, nebot”elektronický“ je pouze zpusob prevodu penez.


23PODSTATA PENEZ

Požadavek státu na zvýšení výdaju státního rozpoctu nad úroven jeho príjmu vedlke vzniku papírových penez v podobe státovek (statenotes), tj. potvrzení o dluhustátu. Obeh státovek vynucoval stát narízeními i tím, že požadoval cástecné neboúplné placení daní ve státovkách. Pritom stát nedbal na objektivní potrebu urcitéhomnožství penez, ale výlucne na potrebu státní pokladny. Príjmy z daní byly témervždy nedostatecné. Zejména bylo nutné financovat válecné výdaje.

Adam Smith v práci Pojednání o podstate a puvodu bohatství národu z roku177616 popisuje, že obecne neexistovala príliš velká snaha splácet dluhy státnípokladny, ale naopak spíše tendence k jejich zvetšování. Pokud došlo ke znacnémuzvýšení penez, snižovala se výrazne jejich kupní síla. Pokud v nekterých prípadechpokles kupní síly penez nabyl neudržitelných rozmeru a situace se stala neudržitel-nou, potom stát vyhlásil bankrot. Pro takové bankroty se v posledních desetiletíchpoužívá pojem ”restrukturalizace státního dluhu“.

1.1.3 Vznik centrálních bank

Protože existovalo mnoho bank, které emitovaly ruzné druhy bankovek, bylovelmi obtížné se v techto bankovkách orientovat. Odlišit padelky už nebylo možnétémer vubec. Následkem byla znacná roztríštenost a s ní spojená neprehlednostcelého systému.17 Zde je duvod vzniku centrální instituce emitující bankovkya mince. Jinými slovy, monopol na emisi byl udelen jedné bance. Ta byla bud zatímto úcelem nove vytvorena, nebo byla emisní cinností poverena nekterá z jižexistujících obchodních bank.

Tato banka dostala oznacení centrální banka (central bank), prípadne emisní cicedulová banka. V jednotlivých zemích mely centrální banky své konkrétní ozna-cení, jako Bank of England, Bundesbank, Banque de France, Federal Reserve Sys-tem (Fed). Pocet centrálních bank se behem 20. století zvyšoval, a to z 18 v roce1900 na 55 v roce 1950 a na 173 v roce 2000. Centrální banky existují v naprostévetšine zemí sveta. V nekterých zemích se nazývají menovými agenturami.18

Nejstarší centrální bankou je švédská Sveriges Bank, která vznikla již v roce 1668.Poté v roce 1694 byla ustavena londýnská Bank of England. Zacala pujcovatpeníze vláde výmenou za podíly ze zisku. Tím vlastne vznikla akciová spolecnostse státní úcastí a s témer výlucným monopolem na emisi obeživa. Dodnes je naanglických bankovkách gentlemanský slib ”Bank of England slibuje držiteli, že mu

16 Smith, A.: An inquiry into the nature and causes of the wealth of nations. W. Strahan, Londýn1776. Adam Smith je mimo jiné známý výrazem ”neviditelná ruka“ (the invisible hand), kterýpoužíval k demonstraci, jak údajne sobecké zájmy urcují nejlepší využívání zdroju národníhohospodárství. Aby podtrhl svoje presvedcení laissez-faire, argumentoval, že státní úsilí zamerené napodporu sociálního blaha je neefektivní v porovnání s nespoutanými tržními silami.

17 Z tohoto duvodu nemá dále popsané tzv. svobodné bankovnictví šanci, aby se prosadilo.

18 Rozsáhlý seznam odkazu na internetové stránky centrálních bank je na http://www.bis.org.



po predložení vyplatí cástku...“. Otázkou je, v jaké forme by mela být cástkavyplacena. V roce 1800 Napoleon Bonaparte založil Banque de France, aby pod-poril chradnoucí hospodárství.

Otázka funkce, úlohy a postavení centrální banky je stále diskutovaným tématem.Až do první svetové války byla hlavním teoretickým i politickým problémem vazbaemitovaných bankovek na drahé kovy, predevším na zlato. Vazbou na zásobu dra-hých kovu byla tenkrát limitována emise bankovek, které predstavovaly hlavníplatidlo. Byla tím limitována i emisní cinnost centrální banky. Bylo to znacnenepružné, jak o tom svedcí teoretické diskuse, které v Anglii probíhaly praktickypo celé 19. století.

Centrální banky bývají ve svete nekdy kritizovány a existují o nich ruzné konspi-racní teorie. Napríklad americký Fed je údajne málo transparentní. V USA existujepomerne silný názor, že Fed by mel být více kontrolován Kongresem.

1.1.4 Období zlatého standardu

V historii existovaly ctyri formy zlatého standardu:pravý zlatý standard, který predstavoval základní situaci, kdy hodnota penezse rovnala hodnote zlata; hodnota poukázek (a prípadne také bankovníchvkladu) se rovnala hodnote zlata, které mely banky ve svých aktivech,klasický (mezinárodní) zlatý standard, který predstavoval situaci, kdy penežnízásoba byla vyšší než hodnota zlata (tj. peníze byly kryty zlatem pouzecástecne) a nevyrovnané bežné úcty platebních bilancí zemí se automatickyvyrovnávaly presunem zlata; tento standard existoval do první svetové války20. století,menový zlatý standard, který predstavoval situaci, kdy penežní zásoba bylavyšší než hodnota zlata (tj. peníze byly kryty zlatem pouze cástecne)a nevyrovnané bežné úcty platebních bilancí zemí se nevyrovnávaly presunemzlata; domácí menu bylo možné smenit za menu zeme, která byla smenitelná zazlato v pevném kurzu; tento standard byl zaveden v nekterých zemích mezisvetovými válkami 20. století, adolarový zlatý standard, který predstavoval situaci, kdy penežní zásoba bylavyšší než hodnota zlata (tj. peníze byly kryty zlatem pouze cástecne) a nevyrov-nané bežné úcty platebních bilancí zemí se nevyrovnávaly presunem zlata; sme-nitelnost dolaru za zlato byla umožnena pouze centrálním bankám, a to pouzeu americké centrální banky (Fedu); tento standard byl zaveden v nekterýchzemích po druhé svetové válce; jednalo se o poslední formu zlatého standardu;standard byl dohodnut v roce 1944 na brettonwoodské konferenci a oficiálne bylzrušen v roce 1971.

Pouze u pravého zlatého standardu (genuine gold standard) se jednalo o plnousmenitelnost poukázek na zlato. U všech dalších forem zlatého standardu senejednalo o plnou smenitelnost neplnohodnotných penez za zlato. Celkove zlatýstandard predstavoval urcitý systém menových kurzu trvající do roku 1971.


25PODSTATA PENEZ

U systému klasického zlatého standardu (classical gold standard, internationalgold standard) byly menové kurzy pevné po dlouhá období. Závazky bank alevyžadovaly držet zlato. Aby investori nevymenili menu za zlato, zeme muselydevalvovat své meny behem období obchodních schodku a revalvovat své menybehem období obchodních prebytku. V dobe zlatého standardu svetové zásoby zlataposkytovaly dlouhodobou kotvu prumerné svetové cenové úrovne. Avšak závazekcentrálních bank kupovat a prodávat zlato za pevnou cenu v domácí mene automa-ticky znamenal v procesu globalizace znacné prílivy a odlivy zlata z jednotlivýchzemí. Období klasického zlatého standardu bylo ukonceno (s vý-jimkou USA) nazacátku první svetové války, kdy byly staženy plnohodnotné peníze z obehua byla zastavena smenitelnost papírových penez za zlato.

Po první svetové válce byl zlatý standard zaveden dvakrát, a to jako menový zlatýstandard a jako dolarový zlatý standard. Menový zlatý standard (gold exchangestandard) zavedla Velká Británie v roce 1925 a Francie v roce 1928. Tento systémbyl pokusem zavést starý režim, ale mel být hospodárnejší vzhledem k obavámo nedostatek zlata. Nový systém trval pouze šest let, nebot zkolaboval po vy-stoupení Velké Británie v roce 1931. Posledním smenitelným systémem na zlato nasvete byl dolarový zlatý standard (gold dollar standard) zavedený v roce 1944na konferenci v Bretton Woods. Skoncil v roce 1971.

Také v prípade Rakousko-Uherska krytí bankovek zlatem, jež bylo soucástí textuna bankovkách napríklad v Rakousku-Uhersku a pozdeji, neznamenalo, že bybankovky bylo možno u centrální banky volne smenit za zlato. Šlo o smenitelnostv rámci standardu zlaté devizy, kdy rakousko-uherské bankovky bylo možno volnesmenit za zahranicní bankovky volne smenitelné za zlato (na pocátku 20. stoletínapríklad za britské libry ci americké dolary). Rakousko-uherská banka však nebylanikdy povinna smenovat bankovky za zlato v pomeru uvedeném na techto ban-kovkách. V období první svetové války byly všechny formy smenitelnosti bankovekza zlato zrušeny.

V Ceskoslovensku k urcitému oživení standardu zlaté meny došlo až v r. 1929, kdybylo opatrením stálého výboru Národního shromáždení c. 166/1929 stanoveno, žekoruna ceskoslovenská (Kcs) se svou hodnotou rovná 0,04458 gramu zlata. Totoustanovení melo význam pro menovou a kurzovou politiku. K zavedení prímésmenitelnosti bankovek za zlato však nikdy nedošlo. V dalších letech se zlaté krytíKcs v návaznosti na hospodárský a menový vývoj (deflace, pokles prumyslovévýroby, pokles exportu a prudký nárust nezamestnanosti) menilo se zretelnoutendencí ke snižování zlatého obsahu (série devalvací). V listopadu 1945 bylastanovena relace koruny ke zlatu na 1 Kcs = 0,0177734 g zlata.19

19 Popis historie menových podmínek Ceskoslovenska lze nalézt v publikacích:Vencovský, F.: Vzestupy a propady ceskoslovenské koruny: historie ceskoslovenských menovýchpomeru 1918−1992. Oeconomica, Praha 2003.Vencovský, F.: Menová politika v ceské historii. Ceská národní banka, Praha 2001.



Informace o relaci Kcs ke zlatu pretrvávala na bankovkách i v období socialismu.K poslednímu stanovení zlatého obsahu koruny došlo zákonem c. 25/1961, kterýnovelizoval zákon c. 41/1953 Sb., o penežní reforme. Zákon stanovil, že pocínaje1. cervna 1953 penežní jednotkou na území Ceskoslovenské socialistické republikybyla ceskoslovenská koruna (Kcs), která se rovnala 0,123426 g ryzího zlata, cožzustalo v platnosti až do konce roku 1988. Z hlediska držitelu bankovek však melatato informace pouze formální charakter, nebot bankovky za zlato u centrální banky(Státní banky ceskoslovenské) nebylo možno smenit. V soucasné dobe není naceských bankovkách krytí zlatem uvedeno, stejne jako to nebývá uvádeno ani nabankovkách vydávaných v zahranicí. Krytí bankovek je soucástí celkového krytíaktivy Ceské národní banky, z nichž nejvýznamnejší je položka ”Pohledávky vucizahranicí vcetne cenných papíru“, zahrnující predevším cizomenové rezervy.20

Je treba si uvedomit, že má-li mít krytí penez zlatem smysl, potom krytí samotnéhoobeživa nepostacuje, ale je treba krýt zlatem také alespon cást bankovních vkladu.A bankovních vkladu je mnohonásobne více než obeživa.

Diskuse o postavení zlata v mezinárodním menovém systému neskoncily a pri ži-vote je drží i poslední financní a hospodárská krize (financial and economiccrisis), která se v USA nazývá velká recese (great recession). I dnes lze slyšetnázory obhajující zlatý standard. Ten by však témer urcite vedl k soustavné deflaci,tlaku na snižování reálného HDP a k vysoké nezamestnanosti, a to kvuli víceménepevne omezenému množství zlata. Zlato tudíž menový význam ztratilo. Nyní nikdovážne o návratu ke zlatému standardu neuvažuje.

1.1.5 Shrnutí

Puvodne se používaly plnohodnotné peníze, které mely podobu urcité komo-dity (napríklad mincí z drahého kovu, perel apod.), tj. první peníze vzniklyprijetím urcité komodity jako prostredku smeny. Poté je nahradily neplnohod-notné peníze, které mely zpocátku podobu bankovek a mincí, tj. papírovýchpenez a neplnohodnotných kovových penez, a pozdeji také ješte podobu úcet-ních zápisu na bankovních úctech klientu. Zjistilo se totiž, že peníze jižnemusejí být komoditou a prijímají se jen proto, že je možné s nimi dále platit.

Bankovní systémy všech zemí sveta jsou tedy nyní založeny na neplnohodnot-ných penezích. Žádné soucasné peníze (obeživo ani úcetní peníze) nemají prí-mou vazbu na zlato ci jiný menový kov. Obeživo dnes prakticky nemá žádnousvou vlastní vnitrní hodnotu. V historii existovaly ctyri formy zlatéhostandardu, a to pravý zlatý standard, klasický (mezinárodní) zlatý standard,menový zlatý standard a dolarový zlatý standard.

20 Podrobne se lze se strukturou aktiv a závazku Ceské národní banky seznámit v rozvaze Ceskénárodní banky publikované rocne nebo dekádne na internetové stránce http://www.cnb.cz.


27PODSTATA PENEZ

1.2 Funkce a definice penez

Predtím, než se seznámíme s tvorbou a zánikem penez, je treba uvést, jaká jefunkce penez a co vlastne dnešní peníze jsou.

1.2.1 Funkce penez

Peníze (money) ci penežní prostredky jako úcetní jednotka kupní síly, tj. úcetníjednotka cen zboží a služeb, obecne plní dve duležité funkce (functions):

peníze jsou platebním prostredkem (medium of exchange); v tomto prípadejsou peníze prostredkem smeny zboží a služeb; jak bylo uvedeno výše, naturálnísmena zboží a služeb ciní problémy; smena prostrednictvím penez smenu zbožía služeb velice usnadnuje, apeníze jsou prostredkem uchování hodnoty (store of value); v tomto prípadejsou peníze docasne vyrazeny z obehu ve forme úspor; peníze jsou schopnéuchovat si pri dané cenové hladine svou kupní sílu v case; potom penízevystupují ve funkci uchovatele hodnoty, tj. jedné z forem bohatství (aktiva);naplnování funkce uchování hodnoty se mení neprímo úmerne se zmenamicenové hladiny a zejména s ocekáváními zmen cenové hladiny; zmena cenovéhladiny a ocekávání zmen cenové hladiny mení ochotu hospodárských jednotekdržet peníze na úkor ci ve prospech ostatních financních a zejména reálnýchaktiv a také poptávku po zboží a službách.

Pri rustu cenové hladiny (inflaci) a ocekávání rustu cenové hladiny docházík poklesu kupní síly penez a hospodárské jednotky se snaží držet penez méne veprospech ostatních financních a zejména reálných aktiv a také více poptávají zbožía služby. Jestliže se ocekává vysoká inflace, jednotky minimalizují držbu témervšech penez. Výjimkou jsou takové peníze, které poskytují výnosy (snížené o zda-není) postacující ke kompenzaci ocekávané ztráty kupní síly, zpusobené zvyšová-ním cen. Avšak takové peníze v dobách silné inflace obvykle neexistují. Za takovésituace držbu penez jednotky nahradí držbou ostatních financních aktiv a zejménadržbou reálných aktiv.

Jestliže se naopak ocekávají stabilní ceny, hospodárské jednotky se obecne snažídržet více penez v neprospech ostatních financních a reálných aktiv a také ménepoptávají zboží a služby. Ocekává-li se dokonce deflace, držení penez se stávávelice lukrativní a držení ostatních financních a reálných aktiv se minimalizuje,nebot držení i neúrocených penez je spojeno s kladnou reálnou výnosností do splat-nosti.21

21 Reálná výnosnost do splatnosti (real yield to maturity) se rovná (jmenovité) výnosnosti dosplatnosti dluhového nástroje snížené o inflaci nebo zvýšené o deflaci. Nekdy se používá pojem reálnáúroková míra. Napríklad výnosnosti do splatnosti dluhového nástroje 8 % pri inflaci 3 % odpovídáreálná výnosnost do splatnosti 5 %.



Stabilita nebo pomalé zmeny faktoru ovlivnujících rozhodování hospodárskýchjednotek mezi držením penez ci ostatních financních aktiv a reálných aktiv zvyšujíspolehlivost vztahu mezi penezi a inflací.22 Inovace financních aktiv však tytovztahy oslabují. Zvýšená snadnost, s jakou je možné konvertovat peníze na ostatnífinancní aktiva a reálná aktiva a naopak, totiž rozmelnuje vztah mezi penezi a hla-dinou cen. Proto pro úcely nalezení spolehlivého vztahu mezi penežní zásoboua cenovou hladinou neexistuje žádná dobrá definice penez.

V klidných dobách více a více penez plní funkci prostredku uchování hodnotyna úkor funkce platebního prostredku. Tak tomu bylo od druhé svetové válkyve všech významných zemích. Skutecne, rychlost obehu penez v uplynulých 60 le-tech postupne stále klesala. Penežní zásoba rostla rychleji než jmenovitý HDP.Peníze obíhaly stále méne a stále více byly umrtveny na bankovních úctech. Delose tak bez ohledu na to, zda byla inflace ci deflace. Proc tomu tak bylo? Lidépeníze stále více hromadili a méne utráceli. Tato skutecnost snižovala hospo-dárský rust. Peníze jsou totiž na financním trhu nejcennejším financním aktivem.Všechna ostatní financní aktiva (investice) se pomerují s penezi a pokud snad nekdodrží jiné financní aktivum, nakonec jej stejne hodlá zpenežit, tj. premenit na peníze.Navíc ostatní financní aktiva (investice) jsou mnohdy v porovnání s penezi ztrátová.

Peníze jsou ohroženy pouze dvema riziky. Prvním rizikem je inflace. Avšak ri-ziko inflace je spojeno se všemi financními aktivy. Inflace byla donedávna pomernedobre krocena. Pokud se podíváme na jednu formu penez, a to na vklady na úctechu bank a družstevních záložen, potom ve vyspelých zemích je výnosnost nekterýchvkladu (napríklad vkladu na sporicích úctech) blízká krátkému konci bankovnívýnosové krivky.23 Reálná výnosnost takových vkladu byla v delším casovém ob-dobí (v uplynulých nekolika desetiletích) ve významných zemích kladná. Znamenáto, že uchovávání penez ve forme takových vkladu u bank a družstevních záložengenerovalo rostoucí bohatství vkladatele.

Druhým rizikem je ztráta penez krachem obchodní banky nebo družstevní zá-ložny. I toto riziko je v moderní dobe dobre ošetreno, jednak pojištením vkladu

22 Dokonce i pri stabilních podmínkách pomer mezi držením penez a nepenežních aktiv se znacnemení v dusledku sezonních a institucionálních platebních zvyklostí. Centrální banky se snaží tytokrátkodobé vlivy v preferencích držení aktiv eliminovat, aby bylo možné dosáhnout dlouhodobýchcílu.

23 Napríklad v roce 2011 existovala v Ceské republice pro vkladatele velice príznivá situace, nebot:výnosnost sporicích úctu bank a družstevních záložen dosahovala až 2,8 %,repo úroková míra Ceské národní banky (tj. krátký konec bankovní výnosové krivky) byla naúrovni 0,75 % aprumerná mezirocní inflace cinila 1,9 %.

Znamená to, že reálná výnosnost sporicích úctu byla kladná i po zdanení úroku srážkovu daní 15 %,a to až 0,48 % (= 2,8 % 0,85 - 1,9 %).


29PODSTATA PENEZ

a jednak prípadnou státní pomocí bance nebo družstevní záložne v situaci, ženekterá krachuje. Ve všech vyspelých zemích jsou vklady na úctech u banka družstevních záložen do urcité cástky pojišteny. Žádný vkladatel v kterékolivyspelé zemi v nekolika posledních desetiletích neutrpel ztrátu penez do urcitécástky vkladu pri bankrotu banky ci družstevní záložny.24 Žádná jiná financníaktiva (napríklad dluhopisy, smenky, akcie, podílové listy, penzijní pripojištenía životní pojištení) nejsou pojištena proti snížení jejich hodnoty.

V Ceské republice jsou s úcinností od 31. prosince 2010 pojišteny vklady na úctechu bank a družstevních záložen do výše 100 000 eur, pricemž spoluúcast vkladateleje nulová. S úcinností od 15. prosince 2008 byly vklady na úctech u bank a druž-stevních záložen pojišteny do výše 50 000 eur, pricemž spoluúcast vkladatele bylanulová. Predtím byly vklady pojišteny do 25 000 eur a existovala 10% spoluúcastvkladatele. Navíc dosavadní praxe ukazuje, že ve vyspelých zemích žádná velkáobchodní banka nezbankrotovala. Ve výjimecném prípade byla bankrotující velkáobchodní banka prevzata jinou bankou a žádní vkladatelé o vklady neprišli (prík-ladem byl pád Investicní a poštovní banky v roce 2000). Proto peníze predstavujívelice bezpecné (prakticky bezrizikové) aktivum. Skutecne, hotovost (tj. obeživoa vklady na bežných úctech) jako podmnožina penez je na financním trhu považo-vána za ”krále“ (cash is king).

1.2.2 Co jsou peníze

Co všechno lze konkrétne oznacit jako peníze? Tuto otázku si kladou zejména cen-trální banky, jejichž hlavní cíl je vetšinou definován jako udržování cenové stabilitya soucástí jeho naplnování je i sledování množství penez. Za peníze (money) cipenežní zásobu (money stock) se obecne považuje vše, co je bežne prijímáno jakozákonné platidlo (legal tender). Penezi se oznacují vybrané financní pohledávkyjednech jednotek, které jsou soucasne financními závazky jiných jednotek(obecne je obrovské množství financních pohledávek jednech jednotek, které jsousoucasne financními závazky jiných jednotek).25

Konkrétneji, dnešní pojem peníze je spolecný název pro:obeživo (currency in circulation), tj. bankovky a mince, aúcetní peníze (accounting money).

24 Napríklad v USA od vzniku Federální spolecnosti pojištení vkladu (Federal Deposit InsuranceCorporation, FDIC) dne 16. cervna 1933 do soucasnosti žádný vkladatel neztratil ani dolar z vkladupri bankrotu kterékoli vkladové instituce neprevyšující stanovený limit. Nyní tento limit ciní 250 000dolaru.

25 Realita financních pohledávek a financních závazku je velice jednoduchá. Každé financní pohle-dávce jedné jednotky (veriteli) odpovídá urcitý financní závazek téže velikosti jiné jednotky(dlužníka).



Znamená to, že peníze jsou:závazky centrální banky ci prípadne ministerstva financí (obeživo); v soucasnédobe obeživo predstavuje pouze malý podíl penez, bežne méne než 10 %z celkového objemu penez, nebozávazky obchodních bank ci prípadne fondu penežního trhu (úcetní peníze) vucinebankovním jednotkám (nikoli vuci bankám).

Úcetní peníze jsou zejména úcetními zápisy na ruzných úctech bank, zejména na:bežných úctech (current account, checking account, demand deposit, sightdeposit) bank,termínových úctech (term deposit) bank, nebosporicích úctech (savings account) bank.

Dnešními penezi nejsou pouze bankovky a mince. Dnes mají peníze predevšímpodobu zápisu na bankovních úctech. Uvidíme, že k jejich vzniku nedochází aniražbou v mincovnách, ani tiskem bankovek ci státovek, ale zejména poskytovánímbankovních úveru. Peníze dnes vznikají tím, že banka pripíše urcitou cástku na úcetklienta, aniž soucasne dojde k odepsání téže cástky z úctu jiného klienta (v prípade,že banka pripíše urcitou cástku na úcet klienta a soucasne dojde k odepsání téžecástky z úctu jiného klienta téže ci jiné banky, jedná se o platbu mezi klienty, priníž peníze nevznikají). Napríklad každým poskytnutím úveru nebankovním jednot-kám banky emitují peníze. Predstavme si to jednoduše tak, že banka cástku ve výšiposkytnutého úveru pripíše jak do svých aktiv (jako pohledávku), tak do svýchzávazku, konkrétne na bežný úcet svého klienta. Tím se zvyšují úcetní peníze.Stejný dusledek má, když banka kupuje od svého klienta ci klienta jiné bankyzboží, služby, cenné papíry, cizí menu apod.

Emise penez není výlucným monopolem centrální banky, jak se nekdy v litera-ture chybne uvádí. Centrální banky mají monopol pouze na emisi obeživa. Je všaktreba si uvedomit, že emise obeživa neovlivnuje penežní zásobu, nebot se jednápouze o výmenu vkladu na bežném úctu za obeživo. Znamená to, že emisí obeživacentrální bankou se snižuje ve stejném rozsahu objem vkladu na bežnýchúctech. V nekterých zemích, jako jsou napríklad USA, však monopol na emisimincí má centrální vláda. Centrální banka emituje nové peníze pouze do té míry,v jaké funguje jako obchodní banka, tj. zejména pri úverování klientu. Penízenapríklad nevznikají ani nezanikají ani tehdy, když centrální banka kupuje cizímenu od obchodních bank ci prodává cizí menu obchodním bankám.

I když centrální banka emituje obeživo, jeho objem nemuže vubec ovlivnit.V prípade, že nejaká obchodní banka ocekává, že pro uspokojení klientu budepotrebovat více bankovek ci mincí, koupí si je u centrální banky za prostredky(likviditu), které má uloženy u centrální banky na svém bežném úctu (rezervnímúctu). Výberem obeživa klienty z jejich bežných úctu se snižuje objem obeživa napokladne obchodní banky a soucasne se snižuje stav na bežném úctu klienta. Emisi


31PODSTATA PENEZ

obeživa tedy neurcuje centrální banka, ale poptávka klientu obchodních bank.Samotné obchodní banky držení obeživa v maximální možné míre minimalizují,a to z duvodu, že jako aktivum obchodních bank není úrocené. Protože drženíobeživa není úrocené, jeho držení omezují i ostatní hospodárské jednotky (domác-nosti, podniky a verejný sektor). Nekteré hospodárské jednotky navíc omezují držbui úcetních penez, nebot držení úcetních penez pro tyto jednotky predstavuje nákladyušlých príležitostí ve forme alternativ investování do jiných financních aktiv, doreálných aktiv, do výroby zboží nebo do poskytování služeb.

1.2.3 Menové agregáty

Peníze jako vybrané financní pohledávky jednech jednotek, které jsou soucasnefinancními závazky jiných jednotek, jsou podmnožinou financních nástroju.26 Pro-tože jednotlivé dluhové vztahy rozdílne naplnují znaky penez (moneyness), centrálníbanky stanoví nekolik definic penez. Penežní zásoba (peníze) se merí menovýmiagregáty (monetary aggregates), jako je M0, M1, M2 a M3.

Centrální banka u každého menového agregátu presne definuje:okruh emitentu penez (money issuers), tj. dlužníku; okruh dlužníku bývá ome-zen na závazky centrální banky (vetšinou emise bankovek), ministerstva financí(vetšinou emise mincí), obchodních bank a fondu penežního trhu,okruh držitelu penez (money holders), tj. veritelu; okruh veritelu bývá omezenna domácnosti, nefinancní instituce, státní a místní vlády (state and localgovernments) a nikoli na centrální vlády (central governments), adruh závazku/pohledávky mezi dlužníky a veriteli; bežne se jedná o ban-kovky a mince, vklady a nekteré druhy cenných papíru.

Za peníze se bežne nepovažují mezibankovní vklady (mezi obchodními bankami,mezi centrálními bankami a mezi obchodními a centrálními bankami), protožev rámci bankovního sektoru dané zeme se tyto položky kompenzují a nemají dopadna inflaci a hospodárskou aktivitu. Pro zustatky na mezibankovních úctech (vcetnezustatku obchodních bank u centrální banky) se používá speciální pojem ”li-kvidita“.

Pro menové agregáty platí vetšinou následující obecné charakteristiky:menové agregáty jsou obecne oznacovány písmenem M s prirazením císlice 0 až3 (nekdy i vyšší),jsou serazeny podle stupne likvidity, tj. ”utratitelnosti“, to znamená podle toho,jak snadno a s jakými náklady lze daný menový agregát prevést na bezpro-

26 Podle Mezinárodních standardu úcetního výkaznictví je financní nástroj (financial instrument)jakákoli smlouva, kterou vzniká financní aktivum jedné jednotky a zároven financní závazek nebokapitálový nástroj jiné jednotky.



strední platební prostredky, tj. na obeživo a vklady na bežném úctu; cím nižšíje císlo menového agregátu, tím vyšší je jeho likvidita, a tím je tedy snazší jehoprevedení na bezprostrední platební prostredky; agregát s vyšším císlem obsa-huje agregát predcházející plus nejakou další méne likvidní složku,obeživo (bankovky a mince) v obehu (currency in circulation) se obvykle ozna-cuje jako menový agregát M0; jedná se o obeživo emitované centrální bankou(tj. zahrnuje obeživo držené rezidenty i nerezidenty, nebot tyto dve cástky nelzeprakticky od sebe oddelit); avšak obeživo na pokladnách obchodních bank27

a na pokladnách centrální banky se do M0 nezahrnuje; rovnež zásoba bankoveka mincí v centrální bance, které nebyly uvolneny do obehu, není zahrnuta;28

nekteré centrální banky obeživo v obehu neoznacují jako menový agregát M0,nebot vklady na bežných úctech (jsou soucástí M1) se považují za stejnelikvidní jako obeživo v obehu,do menových agregátu (s výjimkou obeživa) se zahrnují pouze nástroje drženérezidenty, nebot se má za to, že pouze peníze rezidentu mohou ovlivnit domácícenovou hladinu (inflaci) a hospodárskou aktivitu v dané zemi; podíváme-li sena menové agregáty globálne, potom vklady nerezidentu v kterékoli zemi nejsouobsaženy v menových agregátech žádné zeme; avšak v nekterých zemích (na-príklad v USA) do nekterých menových agregátu vstupují vklady rezidentuv bankách mimo danou zemi (napríklad mimo USA); vymezení pojmu ”rezi-dent“ (resident) a nerezident (non-resident) vychází ze systému národních úctuz roku 200829 a z 6. vydání manuálu MMF platební bilance a mezinárodníinvesticní pozice z roku 2009,30

menové agregáty s vyšším císlem bývají stabilnejší než menové agregátys nižším císlem, nebot menové agregáty s vyšším císlem jsou méne ovlivnoványprevody mezi ruznými formami penez (napríklad prevody mezi vklady nabežných úctech a termínovými vklady),úzké peníze M1 nejlépe splnují kritéria na funkci penez jako platebního pro-stredku; naopak široké peníze M2 a M3 nejlépe splnují kritéria na funkci penezjako prostredku uchování hodnoty,u širších penez M2, M3 atd. se snižuje snadnost použití techto penez ke koupiostatních financních aktiv, nefinancních aktiv vcetne zboží a služeb; predcasné

27 Pokladní hotovost bank (vault cash) je hotovostí obchodních bank na pokladnách nebov bankomatech za úcelem uspokojení každodenních potreb, napr. výberu z klientských úctu.

28 Centrální banka stahuje z obehu z duvodu fyzického opotrebení tzv. opotrebené obeživo (worncurrency). Napríklad prumerná životnosti jednodolarové bankovky ciní 15 až 18 mesícu. Cástecneznicené bankovky jsou splatné úmerne zachovalé ploše.

29 System of national accounts 2008. Evropská komise, Mezinárodní menový fond, Organizace prohospodárskou spolupráci a rozvoj, Spojené národy a Svetová banka, New York 2009.

30 Balance of payments and international investment position manual. 6. vyd. Mezinárodní menovýfond, Washington 2009.


33PODSTATA PENEZ

výbery z termínových vkladu, které jsou obvykle složkou M2, jsou bežne spoje-ny s nemalými poplatky; tyto vklady obvykle bývají spojeny s vyššími výnosy,které zvyšují jejich popularitu; v nekterých prípadech rozdíly jsou velice malé;napríklad presun mezi M1 a likvidními složkami širších agregátu, jako jsou úctypenežního trhu a podílové listy, je velice snadný; k takovým velkým presunumdochází tehdy, jestliže se mení výnosnosti nástroju v menových agregátech,definice menových agregátu se mohou v jednotlivých zemích nekdy i dostivýrazne odlišovat, a to i presto, že jsou oznacovány shodným symbolem, acasem muže docházet ke zmene definice menových agregátu centrální bankoudané zeme.

Zjednodušené schéma menových agregátu M0, M1 a M2 v rozvaze centrální bankya v agregované (sumární) rozvaze obchodních bank je na obr. 1.2 (zachyceny jsoupouze hlavní soucásti menových agregátu). Bližší vymezení menových agregátupodle Fedu, Eurosystému, Bank of Japan, Bank of England a Ceské národní bankyje v následujících cástech.

Centrální banka

obeživo ⏐ M0 ⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐

⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐⏐

M1

Obchodní banky M2

vklady na bežnýchúctech

termínové vklady

Obr. 1.2 Zjednodušené schéma menových agregátu M0, M1 a M2 v rozvazecentrální banky a v agregované (sumární) rozvaze obchodních bank



1.2.4 Menové agregáty Fedu

Americký Federální rezervní systém (Fed)31 publikuje menové agregáty na mesícníbázi od roku 1959. Postupne se snižoval pocet publikovaných menových agregátu:

do roku 1998 ctyri menové agregáty M1, M2, M3 a L,do února 2006 tri menové agregáty M1, M2 a M3 aod brezna 2006 dva menové agregáty M1 a M2; Fed zrušil publikaci menovéhoagregátu M3 s oduvodnením, že vztah mezi rustem penežní zásoby a výkon-ností amerického hospodárství se stal slabším a duraz na penežní zásobu jakovodítka menové politiky se vytratil.

Definice menových agregátu je v tab. 1.1. U všech agregátu se jedná pouzeo závazky Fedu (napríklad bankovky), amerického Ministerstva financí (napríkladmince), vkladových institucí a fondu penežního trhu vuci domácnostem, nefinan-cním institucím, státním a místním vládám (nikoli však vuci federální vláde).Vkladovými institucemi (depository institutions) jsou:

obchodní banky (commercial banks),sporicí instituce (thrift institutions, thrifts), tj. sporicí banky (savings bank)a sporicí a úverové asociace (savings and loans association, S&L), aúverová družstva (credit unions).

Na konci roku 2011 bylo v USA približne 6500 obchodních bank, 1100 sporicíchinstitucí a 7300 úverových družstev.32

31 Federální rezervní systém (Federal Reserve System, Fed) je centrální bankou USA.

32 V USA vkladová instituce (depository institution) je financní instituce, která získává prostredkyzejména ve forme vkladu od verejnosti. Vkladovými institucemi jsou:

obchodní banky,sporicí instituce aúverová družstva.

Obchodní banka (commercial bank) je vkladová instituce nabízející široký rozsah služeb, a tovkladové úcty (vcetne bežných úctu, sporicích úctu a termínových úctu), úvery atd. Ve vztahuk Fedu se obchodní banky clení na:

clenské banky aneclenské banky.

Clenská banka (member bank) je obchodní banka, která je clenem Fedu. Clenem Fedu musí býtkaždá banka s federální licencí (tj. národní banka). Státní banka muže být clenem Fedu. Clenskábanka Fedu musí plnit požadavky Fedu, napríklad udržovat u Fedu rezervní požadavky. Neclenskábanka (non-member bank) je obchodní banka, která není clenem Fedu. Jedná se o státní banku, kteráse rozhodla nepripojit se k Fedu. Státní banka (state bank) je obchodní banka s licencí od státu.Muže i nemusí být clenem Fedu. Delí se tedy na banky, které jsou cleny Fedu (státní clenské banky,state member banks) a banky, které nejsou cleny Fedu (státní neclenské banky, state nonmemberbanks). Národní banka (national bank) je obchodní banka s licencí od Úradu dohledu nad menou(Office of the Comptroller of the Currency, OCC). Ze zákona je národní banka clenem Fedu.

Sporicí instituce (thrift institution, thrift) je obecný termín obsahující:sporicí banku asporicí a úverovou asociaci.

Sporicí banka (savings bank) je sporicí instituce zabývající se primárne príjímáním vkladu,investováním do cenných papíru a poskytováním hypotecních úveru. Nyní muže nabízet šekovatelné


35PODSTATA PENEZ

V USA byly menové agregáty naposled revidovány v roce 1983. První menovýagregát, M1, obsahuje peníze, které se obvykle používají k placení, tj. obeživo,33

cestovní šeky, vklady na bežných úctech a šekovatelné vklady, a to u obchodníchbank a u sporicích institucí. Asi dve tretiny dolarových bankovek se nacházejímimo území USA, nebot nekteré zeme jsou plne ci cástecne dolarizovány. FloatFedu34 se nezahrnuje.

Druhý menový agregát, M2, obsahuje M1 plus malé termínové vklady o cástkáchnižších než 100 000 dolaru, sporicí vklady, úcty vkladu penežního trhu, podílovélisty fondu penežního trhu nevlastnené institucionálními investory a jednodenníeurodolary (eurodollars).35 M2 drží zejména domácnosti.

Tretí menový agregát, M3, obsahoval M2 plus velké termínové vklady (vcetne vel-kých rep) o cástkách 100 000 dolaru a více u obchodních bank a sporicích insti-tucí, termínové eurodolary držené americkými rezidenty v zahranicních pobockáchamerických bank na celém svete a ve všech bankách ve Velké Británii a v Kanadea podílové listy fondu penežního trhu vlastnené institucionálními investory. Jepatrné, že krome M2 se jednalo o úcty bohatých domácností a úcty jiných jednoteknež domácnosti (vcetne institucionálních investoru) u bank nebo u sporicíchinstitucí.

úcty a poskytovat širší rozsah úveru. Speciálním druhem je podílová sporicí banka. Podílová sporicíbanka (mutual savings bank) je sporicí banka vlastnená vkladateli. Sporicí a úverová asociace (sa-vings and loans association, S&L) je sporicí instituce prijímající vklady, zejména od fyzických osoba poskytující hypotecní úvery. Nyní muže nabízet šekovatelné úcty a poskytovat širší rozsah úveru.

Úverové družstvo (credit union) je instituce jakožto družstvo fyzických osob, jimž je spolecnýzamestnavatel, místo bydlení ci clenství v odborech. Úverové družstvo prijímá vklady od clenu, platíúroky (ve forme dividend) z vkladu a poskytuje clenum splátkové prodeje. Podobne jako banky takéúverové družstvo má federální nebo státní licenci. Úverová družstva jsou v USA velice populární,nebot na konci roku 2011 mely asi 92 mil. clenu a celková aktiva témer 1000 mld. dolaru.

33 Obeživo zahrnuje poukázky emitované federálními rezervními bankami (federal reserve notes), tj.bankovky, a mince emitované americkým ministerstvem financí (U.S. Department of the Treasury).Veškeré bankovky Fedu tiskne Výbor rytí a tisku (Bureau of Engraving and Printing), což je cástamerického Ministerstva financí.

34 Float Fedu (federal reserve float) v USA predstavuje prostredky, které existují jak na úctu výstav-ce šeku (writer, payor), tak na úctu príjemce (receiver, payee) behem zpracování šeku Fedem. Zaúcelem podpory efektivnosti platebního systému a jistoty okamžiku dostupnosti vložených prostredkuprijímající vkladové instituce (a tudíž i príjemce) Fed kredituje rezervní úcty bank, které predkládajíšeky podle urcitého pevného schématu. Avšak zpracování nekterých šeku a debetování prostredkubank na základe techto šeku muže trvat déle, než stanoví pevné schéma. Proto úcty nekterých bankmohou být kreditovány dríve, než Fed debetuje platbu z úctu jiné banky. To zpusobuje vznik floatuFedu.

35 Eurodolar (eurodollar) je vklad v dolarech v bance ci v jiné financní instituci, které jsou umístenymimo území USA. Jedná se o vklad nejenom v Evrope, ale také na jiných kontinentech. S eurodolaryse obchoduje mimo dosah amerických menových institucí. V cele eurodolarového trhu je Londýn.Úrokové míry eurodolarového trhu tudíž casto vycházejí z LIBOR.



Tab. 1.1 Menové agregáty podle amerického Fedu

Oznacenímenového agregátu

Složení menového agregátu

M1 obeživo mimo obeživa na pokladnách Ministerstva financí(U.S. Department of the Treasury), Fedu a vkladových institucícestovní šekyvklady na bežných úctech (vklady videnou) všech obchodních bankkrome tech, na které mají nárok vkladové instituce, federální vláda,zahranicní banky a oficiální instituce, a to po odectení položekv procesu inkasa a floatu Fedujiné šekovatelné vklady vcetne úctu NOW, úctu Super NOWa úctu služeb o automatickém prevodu (automatic transfer service,ATS) ve vkladových institucíchvklady na bežných úctech sporicích institucí

M2 M1malé termínové vklady (vcetne drobných rep) o cástkách nižších než100 000 dolarusporicí vklady a úcty vkladu penežního trhupodílové listy fondu penežního trhu nevlastnené institucionálnímiinvestoryvylouceny jsou duchodové úcty osob (individual retirementaccounts, IRAs) a Keoghovy (duchodové samozamestnanecké)zustatky ve vkladových institucích a ve fondech penežního trhuvylouceny jsou všechny zustatky držené americkými obchodnímibankami, drobné fondy penežního trhu (obecného úcelu a mak-lérské-dealerské), zahranicních vlád, zahranicních obchodních banka americké vládyjednodenní (overnight) eurodolary

M31 M2velké termínové vklady (vcetne velkých rep) o cástkách 100 000dolaru a více u obchodních bank a sporicích institucítermínové eurodolary držené americkými rezidenty v zahranicníchpobockách amerických bank na celém svete a ve všech bankách veVelké Británii a v Kanadepodílové listy fondu penežního trhu vlastnené institucionálnímiinvestoryvylouceny jsou cástky držené vkladovými institucemi, americkouvládou, fondy penežního trhu, zahranicními bankami a oficiálnímiinstitucemi

L2 M3dlouhodobá likvidní aktiva, tj. nebankovní investice do americkýchsporicích dluhopisu (savings bonds), krátkodobých americkýchfederálních dluhopisu, komercních papíru a bankovních akceptu

1 Do února 2006.2 Do roku 1998.

Zdroj: Board of Governors of the Federal Reserve System.


37PODSTATA PENEZ

Ctvrtý agregát, L, zahrnoval M3 plus nebankovní investice do amerických sporicíchdluhopisu, krátkodobých amerických federálních dluhopisu, komercních papíru36

a bankovních akceptu.

Agregáty sehrály ruzné role v menové politice s tím, jak se menila jejich spo-lehlivost. Zákon o plné zamestnanosti a udržitelném rustu (full employment andbalanced growth act of 1978, Humphrey-Hawkins act)37 stanovil, že Fed musívyhlásit rocní pásmo pro penežní zásobu. Proto na zacátku 80. let analytici pozornesledovali zprávy o vývoji penežní zásoby (zejména o M1). Pokud napríklad Fedvydal zprávu, že penežní zásoba roste rychleji, než se ocekávalo, potom analyticiocekávali, že Fed zvýší krátkodobé úrokové míry, aby se tempo rustu penežnízásoby snížilo.

Na pocátku 80. let bylo americkým bankám umožneno úrocení bežných úctu(checking accounts). Zavedením úctu NOW (negotiable order of withdrawal)38

v roce 1981 a úctu Super NOW39 (úcty NOW a úcty Super NOW spojují tran-sakcní vlastnosti bežných úctu s úrokovými vlastnostmi termínových úctu) v roce1983 vkladatelé prevedli peníze ze sporicích vkladu, které byly soucásti M2,a nikoli M1, na tyto úcty, které jsou soucástí M1. Tím rust M1 prevýšil v roce1982 cílové pásmo pro M1, a to i presto, že hospodárství bylo v recesi.

Na konci roku 1982 se Fed prestal zajímat o vývoj M1 a v roce 1987 prestalvyhlašovat rocní pásmo pro M1. V roce 2000 vypršelo období povinného vyhlašo-vání rocního pásma pro penežní zásobu. Fed oznámil, že penežní zásoba neposky-tuje presné vodítko pro menovou politiku a zustává pouze indikátorem.

36 Komercní papír (commercial paper) v USA predstavuje krátkodobý nezajištený dluhový cennýpapír emitovaný nefinancní institucí s vysokým úverovým hodnocením ci financní institucí, a to sesplatností od 2 do 270 dní (nejcasteji do 30 dní). Úrokové míry u komercních papíru jsou obvyklenižší než u bankovních úveru, takže komercní papíry jsou pro emitenty atraktivní alternativou.Sekundární trh s komercními papíry obvykle neexistuje, nebot investori je drží do splatnosti.

37 Zákon o plné zamestnanosti a udržitelném rustu (full employment and balanced growth act of1978, Humphrey-Hawkings act) je americký federální zákon nesoucí jméno po svém navrhovateli.Mimo jiné stanoví primární cíle americké hospodárské politiky, a to maximální zamestnanost, stabilníceny a nízké úrokové míry.

38 Úcty NOW jsou v USA úrocené bežné úcty (checking accounts). Podmínkou muže být urcitýminimální zustatek. Úroková míra je nízká, a to asi na úrovni sporicích úctu (savings accounts).Poplatky jsou u nich obvykle vyšší než u obycejných bežných úctu.

39 Úcty Super NOW jsou v USA úcty NOW lišící se od úctu NOW vyšší úrokovovu mírou. Nadruhé strane požadují vyšší minimální zustatek.



1.2.5 Menové agregáty Eurosystému40

Evropská centrální banka (European Central Bank, ECB) publikuje penežní agregá-ty M1, M2 a M3 na mesícní bázi od vzniku eurozóny (tab. 1.2). U všech agregátuse jedná pouze o závazky Evropské centrální banky (bankovky), národních mini-sterstev financí (mince), menove-financních institucí a fondu penežního trhu vucidomácnostem, nefinancním institucím a státním a místním vládám.

Menové-financní instituce (monetary financial institutions, MFI) jsou Eurosystém,rezidencní úverové instituce (credit institutions),41 jiné rezidencní financníinstituce, které sbírají vklady a substituty blízké vkladum od jednotek jiných, nežjsou menové-financní instituce, a které poskytují úvery nebo investují do cennýchpapíru. Posledne uvedené instituce jsou zejména rezidencní fondy penežního trhu(money market funds). Tyto instituce mesícne ci ctvrtletne vykazují rozvahu.Z tohoto seznamu institucí rezervním požadavkum podléhají pouze úverovéinstituce.

Na konci roku 2011 pocet MFI cinil 7533, a to:18 centrálních bank,6210 úverových institucí,

Tab. 1.2 Menové agregáty podle Eurosystému



M1 obeživo držené soukromými jednotkami krome menove-financníchinstitucíjednodenní vklady

M2 M1vklady se splatností do 2 letvklady s výpovední lhutou do 3 mesícu

M3 M2závazky z repo operací menove-financních institucíakcie a podílové listy fondu penežního trhuzávazky z emise dluhových cenných papíru se splatností do 2 letmenové-financních institucí

Zdroj: European Central Bank.

40 Eurosystémem (eurosystem) je menová autorita eurozóny. Skládá se z Evropské centrální bankya 17 národních centrálních bank zemí, které prijaly euro v rámci tretí fáze hospodárské a menové unie(Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Nemecko, Nizozemí,Portugalsko, Rakousko, Recko, Slovensko, Slovinsko a Španelsko).

41 Úverová instituce (credit institution) je podle evropského narízení c. 575/2013 o obezretnostníchpožadavcích na úverové instituce a investicní podniky je to podnik, jehož cinnost spocívá v prijímánívkladu nebo jiných splatných prostredku od verejnosti a poskytování úveru na vlastní úcet.


39PODSTATA PENEZ

1275 fondu penežního trhu a30 ostatních financních institucí.

Postupuje se tak, že 18 centrálních bank Eurosystému sestaví konsolidovanourozvahu Eurosystému a ostatní MFI sestaví agregovanou (sumární) rozvahu: jednáse o prostý soucet rozvah jednotlivých MFI. Poté se sestaví konsolidovaná rozvahavšech MFI, tj. s vyloucením vzájemných vztahu mezi Eurosystémem a ostatnímiMFI. Napríklad obeživo mimo Eurosystém se sníží o stavy obeživa na pokladnáchostatních MFI.

Do menového agregátu M2 nejsou zahrnuty všechny termínové vklady, ale pouzevklady se splatností do 2 let. Podobne nejsou zahrnuty všechny vklady s výpovednílhutou, ale pouze vklady s výpovední lhutou do 3 mesícu. Menový agregát M3navíc obsahuje závazky z repo operací menove-financních institucí, akcie a po-dílové listy fondu penežního trhu a závazky z emise dluhových cenných papíru sesplatností do 2 let menové-financních institucí.

1.2.6 Menové agregáty Bank of Japan

Od poslední revize menových agregátu v dubnu 2008 japonská centrální banka(Bank of Japan, BOJ) publikuje na mesícní bázi menové agregáty M1, M2 a M3(tab. 1.3). Do té doby BOJ publikovala M1, M2+CD a M3+CD. Revize nemelavýznamný dopad na nejvíce používaný menový agregát M2. Definice menovýchagregátu jsou ponekud složitejší než u Eurosystému vzhledem k rozdílnémuvymezení emitentu penez u jednotlivých menových agregátu. Držiteli penez jsoudomácnosti, nefinancní instituce a místní vlády.

Menový agregát M1 se skládá z obeživa a vkladu na bežných úctech bez vkladudržených financními institucemi. Okruh emitentu penez obsahuje všechny vkladovéinstituce (depository institutions), tj. vkladové instituce zahrnuté do M2, Japan PostBank, Shinkumi Federation Bank, banky Shinkumi, banky Rokinren, pracovní ban-ky (labour banks), zemedelská družstva (agricultural cooperatives), prefekturálníúverové federace zemedelských družstev (prefectural credit federations of agricul-tural cooperatives), rybárská družstva (fishery cooperatives) a prefekturální úverovéfederace rybárských družstev (prefectural credit federations of fishery cooperatives).

Menový agregát M2 obsahuje obeživo a všechny vklady. Ale okruh emitentu penezje užší. Jedná se o Bank of Japan, domácí banky (domestic banks) (bez Japan PostBank), zahranicní banky v Japonsku, Shinkin Central Bank, banky shinkin,Norinchukin Bank a Shoko Chukin Bank.

Menový agregát M3 se skládá z M2, vkladu a vkladových certifikátu, pricemžokruh emitentu penez je se shoduje s okruhem u M1.



Tab. 1.3 Menové agregáty podle japonské centrální banky

Oznacenímenovéhoagregátu

Složení menového agregátu Emitenti penez

M1 obeživovklady na bežnýchúctech bez vkladudržených financnímiinstitucemi

všechny vkladové intituce (depositoryinstitutions), tj. vkladové instituce zahrnutédo M2, Japan Post Bank, ShinkumiFederation Bank, banky Shinkumi, bankyRokinren, pracovní banky (labour banks),zemedelská družstva (agricultural coope-ratives), prefekturální úverové federacezemedelských družstev (prefectural creditfederations of agricultural cooperatives),rybárská družstva (fishery cooperatives)a prefekturální úverové federace rybár-ských družstev (prefectural credit fede-rations of fishery cooperatives)

M2 obeživovklady

Bank of Japan, domácí banky (domesticbanks) (bez Japan Post Bank), zahranicníbanky v Japonsku, Shinkin Central Bank,banky shinkin, Norinchukin Bank a ShokoChukin Bank

M3 M2vkladyvkladové certifikáty

jako u M1

Zdroj: Bank of Japan.

1.2.7 Menové agregáty Bank of England

Britská centrální banka (Bank of England, BOE) publikuje své vlastní menové agre-gáty, a to M0 (definován jako menová báze), drobný M4 (retail M4), který senekdy oznacuje jako M2, a M4 (tab. 1.4). Definice techto menových agregátu nenív souladu s výše uvedenými obecnými charakteristikami menových agregátu.Krome toho BOE publikuje odhady menových agregátu Eurosystému M1, M2a M3. Vztah mezi temito dvema druhy menových agregátu je pomerne složitý.

Puvod M0 se datuje na brezen 1981, kdy byl tento menový agregát oznacen jakomenová báze. Operacní vklady obchodních bank u BOE predstavují nepatrnou cástM0. Drobný M4 se skládá z obeživa mimo obchodní banky a stavební spolecnosti(building societies) a sterlingových drobných vkladu u britských obchodních banka stavebních spolecností. Agregát M4 se skládá z drobného M4, ostatních sterlingo-vých soukromých vkladu u britských bank a stavebních spolecností, sterlingových


41PODSTATA PENEZ

vkladových certifikátu a dluhových cenných papíru emitovaných obchodními ban-kami a stavebními spolecnostmi s puvodní splatností do peti let.

Tab. 1.4 Menové agregáty podle britské centrální banky



M0 bankovky a mince mimo BOE vcetne bankovek a mincí drženýchobchodními bankami a stavebními spolecnostmioperacní vklady obchodních bank u BOE

Drobný M4 obeživo mimo obchodní banky a stavební spolecnostisterlingové drobné vklady u britských obchodních bank a stavebníchspolecností

M4 drobný M4ostatní sterlingové soukromé vklady u britských bank a stavebníchspolecnostísterlingové vkladové certifikátydluhové cenné papíry emitované obchodními bankami a stavebnímispolecnostmi s puvodní splatností do peti let

Zdroj: Bank of England.

1.2.8 Menové agregáty Ceské národní banky

Ceská národní banka publikuje na mesícní bázi menové agregáty M1, M2 a M3,a to presne podle metodiky Evropské centrální banky, prestože Ceská národní bankadosud není clenem Eurosystému. Menové agregáty menových financních institucív Ceské republice budou po vstupu Ceské republiky do eurozóny soucástí me-nových agregátu eurozóny. Údaje za pobocky obchodních bank a družstevních zálo-žen mimo Ceskou republiku se nezahrnují.42 Na rozdíl od Eurosystému jsou mincev rozvaze Ceské národní banky.

Na konci roku 2011 pocet MFI cinil 67, a to:1 centrální banka (Ceská národní banka),

42 Na konci roku 2011 se jednalo o tyto pobocky (všechny na Slovensku):AKCENTA, sporitelní a úverní družstvo, pobocka Košice,Fio banka, a.s., pobocka zahranicnej banky,J & T BANKA, a.s., pobocka zahranicnej banky,Komercní banka, a.s., pobocka zahranicnej banky aUNIBON, sporitelní a úverní družstvo, organizacná složka zahranicnej osoby.



58 úverových institucí43 a

43 Úverové instituce se skládaly z 18 obchodních bank, 21 pobocek zahranicních bank, 5 stavebníchsporitelen a 14 sporitelních a úverních družstev:

4 velkých bank:− Ceská sporitelna, a.s.− Ceskoslovenská obchodní banka, a.s.− Komercní banka, a.s.− UniCredit Bank Czech Republic, a.s.8 stredních bank:− Ceská exportní banka, a.s.− Ceskomoravská zárucní a rozvojová banka, a.s.− GE Money Bank, a.s.− Hypotecní banka, a.s.− J & T Banka, a.s.− PPF banka a.s.− Raiffeisenbank a.s.− Volksbank CZ, a.s.6 malých bank:− Air Bank a.s.− Equa bank a.s.− Evropsko-ruská banka, a.s.− Fio banka, a.s.− LBBW Bank CZ a.s.− Wüstenrot hypotecní banka a.s.21 pobocek zahranicních bank:− AXA Bank Europe, organizacní složka− Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobocka Ceská republika− Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizacní složka− BRE Bank S.A., organizacní složka podniku− Citibank Europe plc, organzacní složka− COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobocka Praha;− Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizacní složka− Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizacní složka− Fortis Bank SA/NV, pobocka Ceská republika− HSBC Bank plc − pobocka Praha− ING Bank N.V.− Oberbank AG pobocka Ceská republika− Poštová banka, a.s., pobocka Ceská republika− PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobocka Ceská republika− Raiffeisenbank im Stiftland eG pobocka Cheb, odštepný závod− Saxo Bank A/S, organizacní složka− The Royal Bank of Scotland N.V.− Volksbank Löbau-Zittau eG, pobocka− Všeobecná úverová banka, a.s., pobocka Praha− Waldviertler Sparkasse von 1842 AG− ZUNO BANK AG, organizacní složka5 stavebních sporitelen:− Ceskomoravská stavební sporitelna, a.s.− Modrá pyramida stavební sporitelna, a.s.− Raiffeisen stavební sporitelna a.s.− Stavební sporitelna Ceské sporitelny, a.s.− Wüstenrot − stavební sporitelna a.s.


43PODSTATA PENEZ

8 fondu penežního trhu.44

Na konci roku 2011 byly v Ceské republice tyto stavy menových agregátu:menový agregát M0 ve výši 378 mld. Kc,menový agregát M1 ve výši 2150 mld. Kc,menový agregát M2 ve výši 2819 mld. Kc amenový agregát M3 ve výši 2836 mld. Kc.

Pritom celkový objem všech vkladu v bankách a v družstevních záložnách cinil2914 mld. Kc. Celkový objem vkladu je vyšší než menový agregát M2, nebot domenového agregátu M2 se zahrnují pouze nekteré vklady v bankách a v družstev-ních záložnách. Menový agregát M2 je jednak omezen pouze vklady se splatnostído 2 let a vklady s výpovední lhutou do 3 mesícu a jednak je omezen pouze navklady rezidentu.

Tak na konci roku 2011 v Ceské republice bylo:v obehu bankovek a mincí ve výši 378 mld. Kc avkladu v bankách a družstevních záložnách od klientu ve výši 2914 mld. Kc,pricemž:

netermínové vklady cinily 1715 mld. Kc,termínové vklady do 3 mesícu vcetne cinily 747 mld. Kc,termínové vklady nad 3 mesíce do 1 roku vcetne cinily 129 mld. Kc,

14 sporitelních a úverních družstev:− AKCENTA, sporitelní a úverní družstvo− Artesa, sporitelní družstvo− Ciftin, sporitelní družstvo− Ceské sporitelní družstvo− Družstevní záložna Kredit− Družstevní záložna PSD− Metropolitní sporitelní družstvo− Moravský Penežní Ústav − sporitelní družstvo− Penežní dum, sporitelní družstvo− Podnikatelská družstevní záložna− ANO sporitelní družstvo− UNIBON − sporitelní a úverní družstvo− WPB Capital, sporitelní družstvo− Záložna CREDITAS, sporitelní družstvo.

44 Jednalo se o tyto fondy penežního trhu:AXA Corporate Fund, otevrený podílový fond AXA investicní spolecnost a.s.AXA CZK Konto, otevrený podílový fond AXA investicní spolecnost a.s.AXA EUR Konto, otevrený podílový fond AXA investicní spolecnost a.s.Fond penežního trhu otevrený podílový fond CP INVEST investicní spolecnost a.s.IKS Penežní trh PLUS, otevrený podílový fond investicní kapitálové spolecnosti KB, a.s.Investicní spolecnost Ceské sporitelny, a.s., LIKVIDNÍ FOND - otevrený podílový fondKB Penežní trh, otevrený podílový fond investicní kapitálové spolecnosti KB, a.s.Pioneer - Sporokonto, Pioneer investicní spolecnost, a.s., otevrený podílový fond



termínové vklady nad 1 rok do 2 let vcetne cinily 75 mld. Kc,termínové vklady nad 2 roky do 5 let vcetne cinily 91 mld. Kc atermínové vklady nad 5 let cinily 157 mld. Kc.45

Rezident (resident) v Ceské republice je hospodárský subjekt resp. institucionálníjednotka, která má centrum hospodárského zájmu, tj. sídlí a pusobí (vyrábí, posky-tuje služby, zabývá se financováním, pojištováním, prerozdelováním prostredkunebo vystupuje jako spotrebitel) na hospodárském území Ceské republiky. Tato jed-notka, muže nebo nemusí mít státní príslušnost dané zeme, muže nebo nemusí býtprávnickou osobou a muže nebo nemusí být prítomná na hospodárském území ze-me, v dobe kdy provádí transakci. Zahranicní právnické a fyzické osoby s výjimkoupobocek zahranicních bank a zahranicních vlastníku budov a pozemku na územíCeské republiky jsou považovány za rezidenty, pokud hospodársky pusobí naúzemí Ceské republiky alespon jeden rok nebo déle.

Za rezidenta se rovnež považuje:subjekt, který pusobí mimo Ceskou republiku, ale podle mezinárodní dohodyje umístený na území, nad kterým má výhradní právo Ceská republika (zejménazastupitelské úrady a jiné vládní orgány Ceské republiky),obcané. kterí na krátké období (méne než jeden rok) vycestovali do zahranicí zaprací ci z jiných podnikatelských nebo osobních duvodu (príhranicní a sezónnípracovníci, obchodníci, sportovci, umelci, studenti apod.), studenti se vždypovažují za rezidenta, i když studují v cizine déle než jeden rok,subjekt, který je vlastníkem budov, pozemku na území Ceské republiky (jerezidentem pri transakcích s temito pozemky nebo budovami), apobocka zahranicní banky pusobící v Ceské republice; v prípade, že institu-cionální jednotka se sídlem v Ceské republice má pobocky (filiálky, agentury,reprezentace a podobné jednotky), které pusobí v jiné zemi, je každá z techtoosob (za podmínek uvedených výše) rezidentem v té zemi, ve které pusobí.Soucasne to znamená, že všechny jednotky pod zahranicní kontrolou v Ceskérepublice, resp. zahranicní osoby, které mají sídlo v Ceské republice a pusobízde alespon jeden rok nebo déle (s výjimkou pobocek zahranicních bank a za-hranicních vlastníku budov a pozemku na území Ceské republiky), se považujíza rezidenta, vcetne osob, které nemají právní status nezávislosti, ale splnujíkritéria pro institucionální jednotku.

45 Na konci roku 2011 mela Ceská republika 10 505 445 obyvatel. Potom na ctyrclennou domácnostv Ceské republice pripadalo:

143 942 Kc bankovek a mincí v obehu a1 109 651 Kc vkladu v bankách a družstevních záložnách od klientu.

Cást z techto penez byla v držení podniku a verejného sektoru. Zajímavejší by byl medián. Avšakstatistické údaje o nem nejsou k dispozici. Pouze se odhaduje, že v Ceské republice bylo asi 300 000domácností, které mely na bankovních úctech více než 1 mil. Kc.


45PODSTATA PENEZ

1.2.9 Porovnání ukazatelu penežní zásoby

Zajímavé pomerové ukazatele o penežní zásobe v USA, eurozóne, Japonsku, VelkéBritánii a v Ceské republice k 31. prosinci 2010 uvádí tab. 1.5. Jedná se o tyto uka-zatele:

pomer penežní zásoby a poctu obyvatel apomer penežní zásoby a HDP.

Tab. 1.5 Nekteré pomerové ukazatele o penežní zásobe v USA, eurozóne,Japonsku, Velké Británii a v Ceské republice k 31. prosinci 2010

Ukazatel USA1 Eurozóna1 Japonsko1

M02

M12

M22

Pocet obyvatel v mil.3

HDP4

M0/obyvatel v KcM1/obyvatel v KcM2/obyvatel v KcM0/HDP v %M1/HDP v %M2/HDP v %HDP/obyvatel v Kc

916 mld. USD1 870 mld. USD8 853 mld. USD

310,814 660 mld. USD

55 2645

112 820534 114

61360

884 458

809 mld. EUR4 754 mld. EUR8 472 mld. EUR

330,99 110 mld. EUR

67 327360 034641 609

95293

689 926

76 bln. JPY502 bln JPY

782 bln. JPY127,4

479 bln. JPY137 550908 560

1 415 33416

105163

866 930

Ukazatel Velká Británie1 Ceská republika

M02

M12

M22

Pocet obyvatel v mil.3

HDP4

M0/obyvatel v KcM1/obyvatel v KcM2/obyvatel v KcM0/HDP v %M1/HDP v %M2/HDP v %HDP/obyvatel v Kc

60 mld. GBP1 084 mld. GBP2 092 mld. GBP

62,01 454 mld. GBP

28 169508 921982 160

475

144682 630

358 mld. Kc2 022 mld. Kc2 684 mld. Kc

10,53 667 mld. Kc

34 095192 571255 619

105573

349 238

1 K prepoctu na Kc byl použit menový kurz 18,751 Kc/USD, 25,060 Kc/EUR, 23,058 Kc/100 JPY,29,108 Kc/GBP ze dne 31. prosince 2010.2 Podle http://www.federalreserve.gov/releases, http://www.ecb.int,http://www.stat-search.boj.or.jp, http://www.bankofengland.co.uk a http://www.cnb.cz.3 Podle http://www.world-population.com.4 Podle http://www.bea.gov, http://epp.eurostat.ec.europa.eu, http://www.esri.cao.go.jp,http://www.statistics.gov.uk a http://www.czso.cz.5 Fed odhaduje, že asi dve tretiny dolarových bankovek se nacházejí mimo území USA.



Obr. 1.3 a obr. 1.4 uvádejí (podle údaju Svetové banky ke konci roku 2010):pomer menového agregátu M2 v Kc a HDP pro 93 nejvýznamnejších zemí apomer menového agregátu M2 a HDP pro 93 nejvýznamnejších zemí.

Je treba uvést, že menové agregáty M2 jsou definovány centrálními bankami roz-dílne, a proto porovnání techto ukazatelu je obtížnejší. Napríklad Fed do menovéhoagregátu M2 zahrnuje pouze termínové vklady o cástkách nižších než 100 000 do-laru, zatímco ECB vklady se splatností do 2 let a vklady s výpovední lhutou do3 mesícu. Dále je treba uvést, že menové agregáty obsahují pouze vklady reziden-tu, tj. vklady nerezidentu v kterékoli zemi nejsou obsaženy v menových agregátechžádné zeme. Avšak na druhé strane v nekterých zemích (napríklad v USA) do ne-kterých menových agregátu vstupují vklady rezidentu v bankách mimo danou zemi(napríklad mimo USA).

Poradí zemí se u techto dvou pomerových ukazatelu príliš neliší. Hranici1 mil. Kc menového agregátu M2 na obyvatele prekracovalo 16 zemí, a toLucembursko (neuveritelných 11,2 mil. Kc na obyvatele), Irsko (2,2), Nizozemí(1,9), Hongkong (1,8), Švýcarsko (1,8), Rakousko (1,7), Japonsko (1,6), Kypr (1,6),Nemecko (1,4), Španelsko (1,2), Velká Británie (1,1), Belgie (1,1) a Francie (1,1).Na druhém konci byly zeme jako Afghánistán, Uganda a Cad (asi 2000 Kc naobyvatele).

Hranici 200 % menového agregátu M2 na HDP prekracovalo 9 zemí, a to Lu-cembursko (580 %, Hongkong (322 %), Kypr (278 %), Irsko (230 %), Japonsko(224 %), Libanon (218), Nizozemí (215 %), Španelsko (205 %) a Rakousko(203 %). Na druhém konci byly zeme jako Uganda, Súdán a Cad (asi 20 %).46

K zvlášt obrovskému rustu pomeru menového agregátu M2 a HDP došlo v novýchzemích EU (vcetne Ceské republiky) v uplynulých dvou dekádách. Presto podílmenového agregátu M2 na HDP je v techto zemích stále podstatne nižší oprotistarým zemím EU. To znamená, že ceský úverový trh byl pomerne malý vzhledemk hospodárství, které je úvery financováno.

1.2.10 Krytí penez

Nyní lze odpovedet na otázku, jake je krytí penez (money cover). Nekterí ”ekono-mové“ uvádejí že úcetní peníze nejsou kryté. Není tomu tak. Z podstaty podvojnéhoúcetnictví je patrné, že peníze jako závazky centrální banky nebo obchodních bank(prípadne také ministerstva financí a fondu penežního trhu) jsou vždy kryté aktivy,a to aktivy centrální banky nebo obchodní banky (prípadne aktivy ministerstvafinancí a fondu penežního trhu).

46 Pomer aktiv úverových institucí a HDP pochopitelne dosahuje vyšších hodnot než pomermenového agregátu M2 a HDP. Napríklad v téže dobe pomer aktiv úverových institucí a HDP veVelké Británii cinil asi 460 % a ve Švýcarsku asi 800 %.


47PODSTATA PENEZ

Zdr

ojov

áda

ta:

Wor

ldB

ank

data

cata

log.

Svet

ová

bank

a.

Obr

.1.

3Po

mer

men

ovéh

oag

regá

tuM

2v

Kc

apo

ctu

obyv

atel

nekt

erýc

hze

mí

nako

nci

roku

2010

0

5000

00

1000

000

1500

000

2000

000

2500

000

LucemburskoIrskoNizozemíHongkongŠvýcarskoRakouskoJaponskoKyprN meckoŠpan lskoVelká BritánieBelgieFrancieDánskoSingapurFinskoItálieAustrálieSpojené arabské emirátyŠvédskoUSAPortugalsko

eckoMaltaNový ZélandIzraelBahrajnLibanonSlovinskoeská republika

Ji ní KoreaSaúdská ArábieMalajsieChorvatskoEstonskoMa arskoPanama

ínaPolskoBrazílieLitvaLotyšskoLibyeJordánskoJihoafrická republikaThajskoBulharskoTureckoRuskoUruguayMarokoKazachstánBotswanaAlbánieRumunskoAl írskoTuniskoMexikoJamajkaSrbskoArgentinaIrán.EgyptKolumbieNamíbiePeruUkrajinaB loruskoAngolaÁzerbájd ánEkvádorGuatemalaVietnamIrákBolívieParaguayIndieIndonésieArménieMongolskoGruzieNikaraguaNigériePákistánBangladéšKe aNepálSúdánKambod aZambieAfghánistánUganda

ad

M2 / obyvatel, K



0

100

200

300

400

500

600

LucemburskoHongkongKyprIrskoJaponskoLibanonNizozemíŠpan lskoRakouskoN meckoVelká BritániePortugalskoMalta

ínaŠvýcarskoFrancieMalajsieBelgieItálieSingapurJordánskoThajsko

eckoFinskoMarokoVietnamIzraelAustrálieŠvédskoNový ZélandDánskoBahrajnUSAPanamaSpojené arabské emirátyJihoafrická republikaEgypt

eská republikaAlbánieNepálSlovinskoIndieSaúdská ArábieJi ní KoreaBulharskoChorvatskoBrazílieTuniskoAl írskoBolívieMa arskoEstonskoBangladéšUkrajinaIrákLibyePolskoJamajkaTureckoLitvaBotswanaRuskoLotyšskoGuatemalaKe aMongolskoKazachstánIrán.UruguayNikaraguaPákistánNamíbieSrbskoParaguayNigérieRumunskoIndonésieKolumbiePeruKambod aAngolaMexikoEkvádorArgentinaB loruskoGruzieAfghánistánÁzerbájd ánArménieZambieUgandaSúdán

ad

M2 / HDP, %

Zdr

ojov

áda

ta:

Wor

ldB

ank

data

cata

log.

Svet

ová

bank

a.

Obr

.1.

4Po

mer

men

ovéh

oag

regá

tuM

2a

HD

Pne

kter

ých

zem

ína

konc

iro

ku20

10


49PODSTATA PENEZ

Pokud chceme presne odpovedet na otázku krytí penez, musíme se podívat na stra-nu aktiv centrální banky a obchodních bank (prípadne ministerstva financí a fondupenežního trhu). avšak prirazení konkrétního aktiva k urcité složce penežní zásobynelze provést.

Dnešní peníze jsou kryty aktivy centrální banky a aktivy obchodních bank (prí-padne aktivy ministerstva financí a fondu penežního trhu). Konkrétne obeživo jekryto aktivy centrální banky (prípadne také ministerstva financí). Vklady u obchod-ních bank jsou kryty aktivy obchodních bank. U centrální banky mají aktiva podo-bu zejména koupených dluhových cenných papíru. U obchodních bank mají aktivapodobu zejména poskytnutých úveru a koupených dluhových cenných papíru. Po-dobne závazky fondu penežního trhu jsou kryty aktivy fondu penežního trhu.

V drívejší Ceskoslovenské socialistické republice bylo na bankovkách napsáno, žejsou kryté zlatem a ostatními aktivy státní banky. Proto mnozí lidé mají do dnešnídoby predstavu, že za stokorunu muže v centrální bance obdržet urcité množstvízlata. Lidem pripadá rozumné, že bankovka predstavuje urcité množství zlata, copatrí centrální bance. Avšak postupem doby ten nápis z bankovek zmizel. Obeživojiž není príliš kryté zlatem, protože zastoupení zlata v aktivech centrálních bank jevelice nízké.

1.2.11 Shrnutí

Dnešní peníze (obeživo a nekteré bankovní vklady) plní funkci platebníhoprostredku a prostredku uchování hodnoty. V uplynulých 60 letech snad vevšech zemích postupne stále více penez plnilo funkci prostredku uchováníhodnoty na úkor funkce platebního prostredku. Skutecne, rychlost obehu penezstále klesala. Peníze obíhaly stále méne a stále více byly umrtveny nabankovních úctech. Lidé peníze stále více hromadili a méne utráceli. Tatoskutecnost snižovala hospodárský rust. Peníze jsou totiž na financním trhunejcennejším financním aktivem. Všechna ostatní financní aktiva (investice) sepomerují s penezi a pokud snad nekdo drží jiné financní aktivum, nakonec jejstejne hodlá zpenežit.

Penezi se oznacují vybrané financní pohledávky jednech jednotek, které jsousoucasne financními závazky jiných jednotek. Peníze (penežní zásoba) se merímenovými agregáty, jako je M0, M1, M2 a M3. Centrální banka u každéhomenového agregátu presne definuje okruh emitentu penez (dlužníku), okruhdržitelu penez (veritelu) a druh závazku/pohledávky mezi dlužníky a veriteli.

Dnešní peníze jsou kryty aktivy centrální banky a aktivy obchodních bank(prípadne aktivy ministerstva financí a fondu penežního trhu).



1.3 Tvorba a zánik penez

V této cásti objasníme fundamentální princip soucasného bankovního systému, bezkterého nelze pochopit moderní menovou politiku, a to tvorbu a zánik penez(money creation and extinction) v obchodních bankách a také v jiných úverovýchinstitucích, jako jsou napríklad družstevní záložny.47 Synonymem pro ”tvorbua zánik penez“ jsou pojmy ”emise a stahování penez“. V této souvislosti sezmíníme o splatitelnosti prijatých úveru, platebním styku, prestože platební styk jepredmetem jiné kapitoly, zadlužování verejných rozpoctu a emisi obeživa. Nakonecpopíšeme vývoj menových agregátu v nekterých zemích.

Pri strukturování výkladu tvorby a zániku penez se nabízely dve možnosti. Zvolitbud tradicní zpusob výkladu známý z ucebnic, který vychází z plnohodnotnéhoobeživa pres neplnohodnotné obeživo k úcetním penezum. Tento postup je všakv rozporu s dnešní podstatou penez, kdy peníze vznikají jako úcetní peníze(vklady na bankovních úctech) a teprve poté klienti obchodních bank (a prí-padne také klienti centrální banky) cást vkladu konvertují na obeživo, tj.”vybírají“ peníze z bankovních úctu. Puvod dnešního obeživa je v úcetníchpenezích. Proto byla zvolena tato druhá možnost, tj. od úcetních penez k obeživu.

1.3.1 Kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze?

Otázka, kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze, je legitimní otázkou.48 Vetšinateorií bohužel považuje peníze za dané a neptá se, kde, jak a kdy peníze vznikajía zanikají. Pokud by tuto otázku pripustily, potom by tyto teorie byly odsouzenyk zániku.

Jak již bylo uvedeno, peníze dnes vznikají výlucne tím, že banka pripíše urcitoucástku na úcet klienta, aniž soucasne dojde k odepsání téže cástky z úctu jinéhoklienta. Znamená to, že peníze dnes vznikají jako úcetní peníze. Teprve po tomtoaktu držitelé penez (domácnosti, podniky a verejné jednotky) malou cást úcetníchpenez premení na obeživo. Proto výklad tvorby a zániku penez musí být založenna úcetních penezích. Ostatne obeživo ani není nutné pro fungování hospodárství,nebot základem všech moderních financních trhu jsou úcetní peníze.

47 V otázce vzniku a zániku penez vetšina lidí nemá jasno. Na otázku, jak peníze vznikají, snadvetšina lidí odpoví, že tiskem obeživa v centrální bance. Mnoho lidí si také myslí, že takto natištenépeníze centrální banka dává státu (vláde) a ten je utrácí. Další predstava je, že centrální bankavytištené peníze pujcuje obchodním bankám, které je pujcují svým klientum a také státu (vláde).Ani jedno není pravda. Jsou to velké omyly.

48 Bohužel snad všechny dnešní ucebnice penežní teorie (vcetne ucebnic makroekonomie) si tutootázku vubec nekladou. Spíše opisují fráze z neustále produkovaných amerických ucebnic makro-ekonomie.


51PODSTATA PENEZ

Hospodárství bez obeživa si lze snadno predstavit: veškeré obeživo (tj. bankovkya mince) by byly uloženy na bankovní úcty a obchodní banky by obeživo prevedlyna své úcty u centrální banky. Za takové situace by se veškeré platby uskutecnovalyprevody pres bankovní úcty. Podobne, že peníze dnes zanikají jako úcetní pe-níze. Tak peníze vznikají a zanikají jako úcetní peníze.

a) Kde vznikají a zanikají peníze?

Odpovezme nejprve na otázku ”kde vznikají a zanikají peníze?“. Peníze nekdevznikat a zanikat musejí. Mnoho lidí na otázku tvorby a zániku penez odpoví vesmyslu, že peníze vznikají a zanikají v centrální bance. Je tomu tak? Nikoli. Veskutecnosti peníze vznikají a zanikají v obchodních bankách a jim na rovenpostavených institucích (napríklad v družstevních záložnách49),50 a to jako úcetnípeníze (dále používáme pouze pojem ”obchodní banka“). Teprve poté, co vzniknouúcetní peníze, je možné je vymenit za obeživo.

Proto rozlišování tvorby úcetních penez a tvorby penez ve forme obeživa nemásmysl (peníze vznikají pouze jako úcetní peníze). Peníze nevznikají ani nezanikajív centrální bance (pokud centrální banka neprovádí aktivity spojené s tvorbou penezshodné s obchodní bankou). Avšak tyto aktivity jsou v centrální bance bežne za-nedbatelné, nebot se neshodují s posláním centrální banky.51 Centrální banka svoumenovou politikou ovlivnuje množství penez vytvorené obchodními bankami pouzeneprímo, a to prostrednictvím regulace krátkodobých mezibankovních úrokovýchmer.

b) Jak vznikají a zanikají peníze?

Na otázku ”jak vznikají a zanikají peníze?“ mnoho lidí naivne odpoví, že ”penízevznikají výrobou“. Je však holou pravdou, že k tvorbe penez žádná výroba zboží

49 Snad ve všech zemích (vcetne Ceské republiky) nehrají družstevní záložny vzhledem ke svévelikosti významnou úlohu v tvorbe a zániku penez.

50 Na první pohled se jeví, že na stejnou úroven by bylo možné postavit tzv. ”podnikové sporitelny“,které prijímají vklady od zamestnancu daného podniku. Avšak tyto vklady nevcházejí do penežníchagregátu, nebot vklady techto podniku u obchodních bank jsou již soucástí penežních agregátu.

51 Pokud centrální banka provádí aktivity spojené s tvorbou penez shodné s obchodní bankou, takév takovém prípade vznikají peníze a navyšuje se objem penežních agregátu. Pokud napríklad Ceskánárodní banka poskytne úver nebankovní jednotce, potom pripíše cástku na úcet klienta u Ceskénárodní banky, tj. vznikají peníze, a tyto peníze jsou soucástí penežních agregátu M1, M2 a M3. Jeto proto, že vklady klientu u Ceské národní banky jsou soucástí penežních agregátu. Avšak v prípadepripsání urcité cástky na úcet státu u Ceské národní banky ješte peníze nevznikají, nebot okruhdržitelu penez pro úcely definice penežních agregátu neobsahuje centrální vlády. Tyto cástky vstupujído penežních agregátu až v okamžiku prevodu penez z úctu státu u Ceské národní banky na úcetnekterého klienta obchodní banky nebo klienta centrální banky v rámci platebního styku.



ani poskytování služeb není zapotrebí. Peníze vznikají v obchodních bankách a jimna roven postavených institucích:

poskytováním úveru bankami nebankovním jednotkám,úrocením vkladu a jiných závazku bank (napríklad úrocením emitovanýchdluhových cenných papíru, pokud emitované cenné papíry jsou soucástí urcitéhomenového agregátu) vuci nebankovním jednotkám,koupí majetku a služeb (hmotného majetku, nehmotného majetku, dluhových cikapitálových cenných papíru, zlata apod.) bankami od nebankovních jednotek,výplatou platu a odmen zamestnancum a clenum statutárních orgánu bank,neboprevodem nepenežních závazku a kapitálu na penežní závazky banky, napríkladvýplatou dividend a tantiém nebankovním akcionárum bank.

První situace se také nazývá ”úverová tvorba penez“ a zbývající ctyri prípady jako”neúverová tvorba penez“. Nejvetší objem penez v bankovním systému vznikáposkytováním úveru. Zbývajícími zpusoby vzniká podstatne méne penez. Tytooperace jsou dále popsány. Takto vznikají peníze kdekoli na svete. Uvidíme, žepeníze se nevytvárejí ani nezanikají v prípade platebního styku, a to ani v prípadepreshranicního platebního styku (pokud uvažujeme penežní zásobu obou zemí jakocelek a pokud v obou zemích by se jednalo o rezidenty ci v obou zemích by sejednalo o nerezidenty).

Peníze zanikají opacnými procesy, tj. v obchodních bankách a v jim na roven po-stavených institucích:

splácením úveru vcetne úroku nebankovními jednotkami bankám; takto zanikánejvíce penez,prodejem majetku a služeb bankami nebankovním jednotkám, neboprevodem penežních závazku na nepenežní závazky a kapitál bank, napríkladkoupí akcií banky nebankovním akcionárem.

Ve všech výše uvedených prípadech, kdy vznikají peníze, se zvyšují široké menovéagregáty (napríklad M2). Znamená to, že vznikem penez se stávající peníze redí.Naopak v prípadech, kdy peníze zanikají, se široké menové agregáty snižují. Zna-mená to, že zánikem penez se stávající peníze zahuštují.

Je treba ješte uvést, že ve všech výše uvedených zpusobech mohou peníze vznikata zanikat v bankách v libovolných menách. Peníze jsou vždy v urcité mene (ceskákoruna, euro, dolar atd.). Napríklad v Ceské republice banky neposkytují úverypouze v ceských korunách, ale také v dolarech, eurech apod. Obchodní bankyv urcité zemi tedy nemusejí poskytovat úvery pouze v domácí mene, ale také v me-ne jakékoli jiné zeme. Podobne mohou v libovolné mene úrocit vklady, kupovatmajetek a služby, vyplácet platy a odmeny zamestnancum a clenum statutárníchorgánu obchodních bank a prevádet nepenežní závazky a kapitál na penežní zá-vazky banky.


53PODSTATA PENEZ

Obecne je známo, že nejenom banky, ale i nebankovní jednotky provádejí výšeuvedené operace (poskytují úvery, kupují majetek a služby, vyplácejí platy a od-meny zamestnancum a clenum statutárních orgánu, vyplácejí dividendy nebankov-ním akcionárum a prevádejí nepenežní závazky a kapitál na penežní závazky),a presto nové peníze u nich nevznikají. Nebankovní jednotky jsou pri poskytováníúveru, koupi majetku a služeb, vyplácení platu a odmen zamestnancum a sta-tutárním orgánum a prevodem nepenežních závazku a kapitálu na penežní závazkybanky silne omezeny, nebot tak mohou cinit pouze do výše zustatku na bankovníchúctech.

Naopak banky mohou poskytovat úvery, úrocit vklady a jiné závazky, kupovatmajetek a služby a vyplácet platy a odmeny svým zamestnancum a svým statu-tárním orgánum do urcité míry bez omezení. Je tomu tak proto, že pri techtooperacích banky necerpají z úctu, ale naopak pripisují peníze na úcty klientu.

Tvorba a zánik penez jsou ve výše uvedených operacích založeny na vztahu ob-chodní banka − klient (prípadne zamestnanec ci clen statutárního orgánu obchodníbanky) a nikoli na vztahu obchodní banka − obchodní banka. Pokud totiž jednabanka poskytuje úver jiné bance, tento úver úrocí, kupuje majetek ci služby od jinébanky nebo prevádí nepenežní závazky a kapitál na penežní závazky banky, potompeníze skutecne nevznikají. Podobne peníze nezanikají, pokud jedna banka splácíúver jiné bance nebo prodává majetek ci služby jiné bance. Peníze jsou totiždefinovány jako nekteré závazky obchodních bank vuci klientum (prípadne vucizamestnancum a clenum statutárních orgánu). Závazky vuci jiným obchodnímbankám ci centrálním bankám nejsou obsahem pojmu ”peníze“, ale jedná seo ”likviditu“.

Pokud se jedná o závazky centrální banky, za peníze se považuje zejména emito-vané obeživo v obehu. Jedná se o menový agregát M0, tj. bankovky a mince (avšakbez obeživa na pokladnách obchodních bank, na pokladnách pobocek zahranicníchbank a na pokladnách centrální banky). Závazky centrální banky vuci centrálnímvládám nejsou soucástí menových agregátu, stejne jako závazky centrální bankyvuci obchodním bankám (likvidita).

V tomto smeru se ve sdelovacích prostredcích bežne setkáváme s nesprávnými vý-roky. Nezrídka se objevuje chybné tvrzení, že centrální banky dávají více penez doobehu navyšováním zustatku na úctech obchodních bank u centrální banky. Na-príklad v Japonsku jsou mezibankovní úrokové míry již 20 let prakticky na nule,a další zvýšení likvidity (nikoli penez) mezibankovní úrokové míry dále nesníží.52

52 Centrální banka rídí likviditu pouze s jediným cílem, a to s cílem regulace krátkodobýchmezibankovních úrokových mer (pokud nebereme v úvahu vnitrodenní úver, aby dobre fungovalplatební styk). Jiný smysl rízení likvidity nesleduje a ani nemuže sledovat.



Tudíž zvýšení likvidity nemuže mít jakýkoliv vliv na inflaci ci deflaci ani nahospodárství, jak se casto ve sdelovacích prostredcích uvádí.

S každou tvorbou penez se znehodnocují stávající peníze stávajících jejichdržitelu. Každé nové peníze znehodnocují staré peníze vlastnené starými vlastníky.Naopak, s každým zánikem penez se zhodnocují stávající peníze stávajících je-jich držitelu. Penežní zásoba roste zejména díky poskytování úveru nebankovnímjednotkám a pripisování úroku u bankovních vkladu.

Rust penežní zásoby je rozhodující prícinou inflace a tudíž ztráty kupní sílypenez. Inflace predstavuje ”inflacní dan“. Cím více domácností a podniku prijalobankovní úvery, tím je vyšší penežní zásoba. To vytvárí inflacní tlaky a tlaky narust cen nemovitostí a jiného majetku. Napríklad samotné masové poskytováníhypotecních úveru silne zvyšuje penežní zásobu a tlací na rust cen nemovitostí.Objem nových poskytnutých hypotecních úveru je hlavním faktorem ovlivnu-jícím cenu nemovitostí.53

Dále je treba uvést, že peníze v podstate nevznikají ani nezanikají prevodem penezz úctu jednoho klienta na úcet jiného klienta, at se takový prevod provede v rámcijedné banky ci mezi bankami. To neplatí v prípadech, kdy pred prevodem bylypeníze soucástí urcitého menového agregátu a po prevodu již nejsou jeho soucástí(napríklad peníze se prevádejí z úctu rezidenta na úcet nerezidenta).

Realite vzniku a zániku penez odpovídá i úcetnictví. Úcetní zachycení poskytováníúveru bankami nebankovním jednotkám a koupe majetku a služeb bankami od ne-bankovních jednotek (nikoli však v prípade úrocení vkladu a jiných závazku bankvuci nebankovním jednotkám, výplaty platu a odmen zamestnancum a clenum sta-tutárním orgánum bank a pri prevodu nepenežních závazku a kapitálu na penežnízávazky banky) se u bank podstatne liší od úcetního zachycení týchž operací u ne-bankovních jednotek. Pri techto operacích dochází u bank ke kreditování úctuklienta.

53 Uvedme príklad. Do konce roku 2008 ceny nemovitostí v Ceské republice silne rostly. Mániebydlení ve svém vyvolala velkou poptávku. To motivovalo expanzi stavebních spolecností. Poté cenypadaly. Podle Ceského statistického úradu nabídkové ceny bytu v období konce let 2008 a 2011klesly o 16 %. Podobne klesly i realizované ceny bytu. Avšak nejvetší zásah dostaly obchodnínemovitosti. Rada specializovaných prumyslových budov nebyla prodejná, a to ani za velice nízkéceny. Do konce roku 2008 byl patrný silný rust nových hypotecních úveru, a proto cenynemovitostí silne rostly. Poté došlo v hypotecních úverech k útlumu a ceny nemovitostí padaly.Neplatí tedy rozšírený názor, že investice do nemovitosti se musí vyplatit, protože nemovitost je”hmotná“. Doplatili na to zejména mladí lidé, kterí si ríkali, že než by bydleli s rodici nebo platilinájem, to si radeji vezmou hypotecní úver. Navíc chteli mít všechno hned, i když na to nemeli. Titolidé podlehli mediální masáži. Velkým problémem nekterých vlastníku nemovitostí je, jak se jichzbavit za rozumnou cenu v prostredí klesajících cen nemovitostí. Obecne žít na dluh není normální,i když to v dnešní dobe bývá prezentováno jako standardní.


55PODSTATA PENEZ

Naopak pri operacích zániku penez dochází u bank k debetování úctu klienta. Zna-mená to, že tyto operace znamenají u bank zápis jak na strane aktiv, tak na stranezávazku a kapitálu. U nebankovních jednotek se operace zachytí pouze na straneaktiv, tj. jedno aktivum se sníží a druhé zvýší. Tento zpusob úcetního zachyceníu bank je pro mnoho lidí obtížne pochopitelný. Je však treba uvést, že se jednáo jedinou (i když fundamentální) odlišnost v úcetnictví bank od úcetnictví neban-kovních jednotek.

c) Kdy vznikají a zanikají peníze?

Zbývá odpoved na otázku ”kdy vznikají a zanikají peníze?“. Odpoved je jedno-duchá. Peníze vznikají okamžikem pripsání penez na úcet klienta pri výšeuvedených operacích. Podobne peníze zanikají okamžikem odepsání penez z úctuklienta pri výše uvedených operacích. Jinými slovy, peníze se tvorí v okamžiku,kdy obchodní banka pripíše svému klientovi jakoukoli cástku na jeho úcet, pokudsoucasne neodepíše stejnou cástku z úctu jiného klienta (což je prípad platbyv rámci jedné banky), nebo pokud jiná banka soucasne neodepíše stejnou cástkuz úctu jiného klienta (což je prípad mezibankovní platby). Peníze tak nevznikajív situaci, kdy klientovi je urcitá penežní cástka pripsána na jeho úcet prevodemz úctu jiného klienta. Peníze prubežne vznikají a zanikají. V každém okamžikuexistuje urcitý objem penez, který se merí menovými agregáty.

1.3.2 Poskytování úveru bankami nebankovním jednotkám

a) Podstata tvorby penez poskytováním úveru bankami nebankovním jednotkám

Poskytnutí úveru ve výši 1000 Kc nebankovní jednotkou A jiné nebankovní jed-notce B (príklad 1.1) predstavuje u jednotky A zámenu jednoho aktiva v hodnote1000 Kc (zustatku na bežném úctu v bance) za jiné aktivum (poskytnutý úver)o téže hodnote 1000 Kc. Poté nebankovní jednotka B z nejakého duvodu (koupehmotného majetku apod.) napríklad platí nebankovní jednotce C.

Naopak poskytnutí úveru bankou nebankovní jednotce (klientovi) podle príkladu1.2 je u této banky spojeno se vznikem nového aktiva (poskytnutého úveru)a nového závazku (pripsání nových penez na bežný úcet nebankovní jednotky).Banka stejnou cástkou 1000 Kc debetuje úcet ”poskytnuté úvery“ a soucasnekredituje úcet ”bežné úcty nebankovních jednotek“.54 O cástku poskytnutého úve-

54 Z duvodu zjednodušení zde neciníme rozdíl mezi poskytnutím (prijetím) úveru a cerpánímúveru. V praxi se poskytnutím (prijetím) úveru se rozumí nabytí úcinnosti smlouvy o poskytnutíúveru (banky zachycují poskytnuté a prijaté úvery v podrozvaze). Cerpáním úveru je skutecné pripsáníurcité cástky podle úverové smlouvy na úverový úcet nebankovní jednotky (na strane aktiv banky)a na bežný úcet nebankovní jednotky (na strane závazku banky). Soucasne s cerpáním úveru seo pripsanou cástku snižuje cástka poskytnutého úveru zachycená v podrozvaze.



Príklad 1.1 Poskytnutí úveru nebankovní jednotkou A nebankovní jednotce B nakoupi hmotného majetku

1) Poskytnutí úveru 1000 Kc nebankovní jednotkou A nebankovní jednotce B2) Platba 1000 Kc nebankovní jednotky B nebankovní jednotce C za koupi hmotného majetku

Nebankovní jednotka A poskytující úver

Bežné úcty u bank

pocátecní zustatek 1) 1000 Kc

Poskytnuté úvery nebankovní jednotce B

1) 1000 Kc

Nebankovní jednotka B prijímající úver

Bežné úcty u bank Prijaté úvery

1) 1000 Kc 2) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Hmotný majetek

2) 1000 Kc

Nebankovní jednotka C prodávající hmotný majetek


2) 1000 Kc

Hmotný majetek



57PODSTATA PENEZ

Príklad 1.2 Tvorba penez poskytnutím úveru bankou nebankovní jednotce nakoupi hmotného majetku

1) Poskytnutí úveru 1000 Kc bankou nebankovní jednotce B2) Platba 1000 Kc nebankovní jednotky B nebankovní jednotce C za koupi hmotného majetku

(predpokládáme, že nebankovní jednotka B i nebankovní jednotka C mají bežný úcet u téžebanky)

Banka poskytující úver

Poskytnuté úvery nebankovní jednotce B Bežný úcet nebankovní jednotky B

1) 1000 Kc 2) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Bežný úcet nebankovní jednotky C

2) 1000 Kc



1) 1000 Kc 2) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Hmotný majetek

2) 1000 Kc



2) 1000 Kc

Hmotný majetek




ru se zvyšuje bilancní suma banky i bilancní suma nebankovní jednotky. Poté ne-bankovní jednotka B z nejakého duvodu (koupe hmotného majetku apod.) napríkladplatí nebankovní jednotce C.

Poskytnutím úveru vznikly peníze, konkrétne se zvýšil menový agregát M1 a vyššíagregáty. Poté klient použije peníze z bežného úctu bud k platbe klientovi v téžeci v jiné bance (menový agregát M1 a vyšší agregáty se pritom bežne nemení) civyzvedne peníze z bežného úctu a obdrží obeživo (také v tomto prípade se menovýagregát M1 a vyšší agregáty nemení, nebot zustatek na bežném úctu se sice snížilale o stejnou cástku se zvýšil objem obeživa). Nekterí autori tento proces oznacujíjako ”banky pujcují neco, co vubec nemají (peníze)“.

Tento zásadní rozdíl v zachycení poskytnutých úveru je dusledkem toho, že bankyna rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úveru vytvárejí peníze. Jednáse o fundamentální skutecnost, která má mnoho závažných teoretických i prak-tických dopadu. Je také patrné, že kauzalita mezi úvery a vklady má jednoznacnýsmer. Je zrejmé, že ”úvery vytvárejí vklady“, a nikoli naopak (i když úcetnedochází soucasne k zachycení poskytnutého úveru i prijatého vkladu). Teprve potémuže príjemce úveru disponovat s vkladem, tj. napríklad provést platbu ci provéstvýber obeživa z bežného úctu.55

V povedomí verejnosti, a bohužel nekdy i v teorii, existuje názor, že pred poskytnu-tím úveru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodníbanky údajne prijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvery, nebo je jinakinvestují. Tato myšlenka je ocividne chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky priposkytování úveru používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úver, nepotre-buje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úveru o urcitém objemu znamená tvorbuzdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úver vytvárejí zdroje. Tutoskutecnost popsal Knut Wicksell již v roce 1898 v knize Úrok a ceny.56

Mnoho lidí si naivne myslí, že když si uloží peníze do banky na bankovní úcet(úroková míra napríklad 4 %), tak banka tyto peníze pujcí nekomu jinému (úro-ková míra napríklad 8 %). Skutecností ale je, že banka nepotrebuje peníze klientupro tento úcel, ale pro jiný úcel, jak je vzápetí popsáno. Pokud si napríklad nekdo

55 Zde je vhodné zamyslet se nad definicí obchodní banky. Prestože vklady (peníze) vznikajíposkytováním úveru bankami, banky se nekdy definují jako instituce prijímající vklady (peníze). Takzákon c. 21/1992 Sb., o bankách, stanoví, že prijímat vklady od verejnosti muže pouze banka. Krometoho podle zákona c. 87/1995 vklady mohou také prijímat sporitelní a úverní družstva, avšak pouzeod svých clenu. Banky mají ze zákona povinnost mít bežný úcet u Ceské národní banky. Je možnése také setkat s alternativní definicí banky jako instituce, poskytující úvery, ci instituce, která mábežný úcet u centrální banky.

56 Wicksell, K.: Interest and prices. Kelley, New York 1898, 1962.


59PODSTATA PENEZ

vezme hypotecní úver, peníze, které mu banka pujcí, predstavují nove vytvorenépeníze.

Ano, bankovnictví je skutecne zvláštní druh podnikání. V žádném prípade bankypri poskytování úveru neposkytují peníze vkladatelu. Mnoho lidí tomu stále neverí,nebot nemohou pochopit skutecnost, že banky jejich peníze na poskytování úverunepotrebují. Proc tedy banky sbírají vklady? Obchodní banky potrebují vkladyna k tomu, aby mely dostatecnou likviditu na rezervním úctu u centrálníbanky nebo na cizomenových nostro úctech u zahranicních obchodních bank.Zájem o vklady klientu mají z tohoto duvodu.

Každé poskytnutí úveru bankou klientovi predstavuje v souladu s príkladem 1.2u banky jednu úcetní operaci, a to na strane aktiv poskytnutí úveru (vznik pohle-dávky banky za klientem) a na strane závazku pripsání poskytnuté cástky na bežnýúcet téhož klienta u banky (vznik závazku banky vuci klientovi). Podobne u klientase jedná o jednu úcetní operaci, a to na strane aktiv pripsání penez na bežném úctu(vznik pohledávky klienta za bankou, tj. vznik hotovosti klienta) a na strane zá-vazku prijetí úveru (vznik závazku klienta vuci bance).

Po poskytnutí úveru bežne následuje platba z bežného úctu príjemce úveru,napríklad dodavateli zboží ci služeb (napríklad na základe faktury predloženéklientem). Pokud dodavatel zboží ci služeb má bežný úcet u téže ci jiné bankyv Ceské republice a je rezidentem Ceské republiky, potom se menové agregátytakovou platbou nemení.

V príkladu 1.2 jsme predpokládali, že banka poskytnutím úveru nebankovníjednotce pripíše cástku na bežný úcet téže nebankovní jednotky u téže banky. Neníto však nutné. V nekterých prípadech obchodní banka v okamžiku poskytnutí úveruplatí prímo dodavateli zboží ci služeb svého klienta (napríklad na základe fakturypredložené klientem).57

Platí tedy:pokud dodavatel zboží ci služeb má bežný úcet u stejné banky, obchodní bankadebetuje úverový úcet svého klienta a kredituje bežný úcet dodavatele (to platípro korunové i cizomenové úvery a platby),pokud dodavatel zboží ci služeb má bežný úcet u jiné banky v Ceské republicea jedná se o korunovou platbu, obchodní banka debetuje úverový úcet svéhoklienta a kredituje rezervní úcet u Ceské národní banky (tj. zasílá korunovoucástku na bežný úcet dodavatele), av ostatních prípadech, tj. i) pokud dodavatel zboží ci služeb mají bežné úctyu banky mimo Ceskou republiku bez ohledu na menu platby ci ii) dodavatelzboží ci služeb má bežný úcet u jiné banky v Ceské republice a jedná se o cizo-

57 Objasnení platebního styku je uvedeno v cásti 1.3.8. a zejména v poslední kapitole.



menovou platbu, obchodní banka debetuje úverový úcet svého klienta a kreditujenostro úcet u zahranicní banky ci kredituje vostro úcet zahranicní banky (tj.zasílá korunovou cástku na bežný úcet dodavatele).58

Pokud nekterá obchodní banka expanduje více v úverech než ve vkladech (docházíu ní k odlivu vkladu do jiných obchodních bank, tj. ke snížení její likvidityu centrální banky), tento rozdíl musí vyplnit prijetím úveru ci vkladu na meziban-kovním trhu od jiných obchodních bank. Za takové situace urcite existuje nekteráobchodní banka, která naopak expanduje více ve vkladech než v úverech (docházíu ní k prílivu vkladu z jiných obchodních bank, tj. zvýšení její likvidity u centrálníbanky).

Banky mohou poskytovat úvery podle svého uvážení teoreticky v neomezeném roz-sahu (tj. objem volných zdroju bank je nekonecný). Úverová expanze (creditexpansion), tj. zvyšování objemu bankovních úveru poskytnutých domácnostem,podnikum a verejnému sektoru, muže pokracovat donekonecna. Pri každém poskyt-nutí úveru se soucasne zvyšují aktiva a závazky bank o hodnotu úveru (obr. 1.5).O stejnou hodnotu se zvyšují aktiva a závazky dlužníku. Úverová expanze obecnemá tendenci rust exponenciálne. Skutecne, ve vetšine vyspelých zemí došlov uplynulých 60 letech k exponenciálnímu rustu širokých menových agregátu.

Banka

kapitál banky

stávající poskytnuté úvery klientum(dlužníkum obchodních bank)

stávající prijaté vklady od klientu(veritelu obchodních bank)

nové poskytnuté úvery klientum nové prijaté vklady od klientu

Obr. 1.5 Soucasná tvorba nových poskytnutých úveru a vkladu (tj. tvorba penez)

58 Predpokládáme, že cizomenový platební styk mezi bankami v Ceské republice se provádí prostred-nictvím príslušných zahranicních bank, tj. nepredpokládáme existenci nostro úctu a vostro úctu mezibankami v Ceské republice.


61PODSTATA PENEZ

Banky poskytují úvery z duvodu maximalizace svých zisku: nabíhající úrokovévýnosy bank z poskytnutých úveru prevyšují nabíhající úrokové náklady bankz prijatých vkladu. Obchodní banky obvykle úrocí úvery poskytnuté klientuma jiné pohledávky (tj. na strane aktiv) úrokovými mírami prevyšující úrokové míryna mezibankovním trhu, tj. úrokovými mírami prevyšujícími LIBOR, PRIBORapod. Cím je klient duveryhodnejší, tím je nižší prevýšení úrokových mer u danéhoúveru nad LIBOR, PRIBOR apod. Prevýšení je také ovlivneno konkurencí mezibankami. Naopak zustatky na úctech klientu (tj. vklady klientu) a jiné závazky (na-príklad z emitovaných dluhových cenných papíru) obvykle úrocí úrokovými míramineprevyšujícími úrokové míry na mezibankovním trhu, tj. úrokovými mírami nepre-vyšujícími LIBID, PRIBID atd.

Otázkou je, jak by byla stanovena úroková míra na mezibankovním trhu (zjednodu-šene mezibankovní míra, interbank rate) bez regulace úrokových mer centrálníbankou. Takovou situaci si lze obtížne predstavit, protože v každé zemi centrálníbanka úrokové míry reguluje. Stav bez takové regulace si ani nelze praktickypredstavit. I když se v ucebnicích makroekonomie popisují ruzné modely (napríkladmodel IS-LM), které úrokovou míru chápou jako nezávisle promennou velicinuurcenou na základe nabídky a poptávky po penezích, prakticky tomu tak zcela není.Urcitou mezibankovní míru reguluje centrální banka dané zeme.59 Od tétoúrokové míry obchodní banky odvozují úrokové míry z úveru a úrokové míryz vkladu.

Rozdíl mezi prumernou úrokovou mírou z úveru a prumernou úrokovou mírouz vkladu predstavuje úrokové rozpetí (interest rate spread), které bance generujeúrokový zisk.60 Je to patrné z príkladu 1.3, který vychází z príkladu 1.2. Predpo-kládáme úrokové míry na mezibankovním trhu ve výši 6 %. Necht obchodní bankaúrocí vklady prijaté od klientu úrokovou mírou 4 % a poskytnuté úvery úrocí 8 %.Znamená to, že po jednom roce banka má z poskytnutého úveru a prijatého vkladuúrokový zisk 40 Kc (80 − 40 Kc). Tento zisk 40 Kc odpovídá úrokové ztráte 40 Kcklientu.

59 Presneji receno, centrální banka reguluje pouze jeden bod výnosové krivky, a to na jejím krátkémkonci. Napríklad:

Fed rídí jednodenní (overnight) úrokovou míru na mezibankovním trhu, tj. cílovou míru fede-rálních prostredku (target federal funds rate),Evropská centrální banka rídí úrokovou míru hlavních refinancovacích operací (main refinancingoperations rate), které mají splatnost 14 dnu (v podstate se jedná o 14denní EURIBOR),Bank of Japan rídí nekolaterizovanou jednodenní míru (uncollaterized overnight call rate),Bank of England rídí úrokovou míru, za kterou Bank of England poskytuje kolaterizované jedno-denní úvery, tj. oficiální bankovní míru (official bank rate), aCeská národní banka rídí 14denní PRIBOR, tj. repo míru (repo rate).

60 Naopak úverové rozpetí (credit spread) je rozdíl mezi výnosnostmi do splatnosti dvou dluhovýchnástroju dvou dlužníku o jinak stejných podmínkách. Úverové rozpetí odráží rozdílnou úverovoukvalitu techto dlužníku. Obvykle se pod tímto pojmem rozumí rozdíl mezi výnosností do splatnostidluhového nástroje rizikového dlužníka a výnosností do splatnosti bezrizikového dlužníka (státu),pricemž dluhové nástroje jsou jinak stejné (splatnost apod.).



Príklad 1.3 Úrokové výnosy a úrokové náklady bank a nebankovních jednotekz poskytnutého úveru



3) Rocní úroky z poskytnutého úveru ve výši 80 Kc (úroková míra 8 %)4) Rocní úroky na bežném úctu klienta ve výši 40 Kc (úroková míra 4 %)



1) 1000 Kc3) 80 Kc

2) 1000 Kc 1) 1000 Kc


2) 1000 Kc4) 40 Kc

Úrokové náklady Úrokové výnosy

4) 40 Kc 3) 80 Kc



1) 1000 Kc 2) 1000 Kc 1) 1000 Kc3) 80 Kc

Hmotný majetek

2) 1000 Kc

Úrokové náklady

3) 80 Kc


63PODSTATA PENEZ

Príklad 1.3 − pokracování



2) 1000 Kc4) 40 Kc

Hmotný majetek


Úrokové výnosy

4) 40 Kc

Protože úrokové míry (a úroky) u poskytnutých vkladu jsou obecne vyšší než úro-kové míry (a úroky) u vkladu, klienti mají splatit více, než je jim pripsáno navkladové úcty. To muže vést k akademické domnence, že i kdyby tedy všichnidlužníci bank na splacení úveru vycerpali vklady všech klientu, presto by zustalyješte pohledávky obchodních bank za klienty ve výši rozdílu mezi úroky z úve-ru a úroky z vkladu (úrokový zisk), ale klienti by již žádné peníze na splacenínemeli. Jinými slovy, údajne peníze na splacení všech úveru neexistují. Není tomuale zcela tak. Je treba si uvedomit, že úrokový zisk vstupuje do výsledku bankya bežne je zcela nebo ve velké míre vyplacen ve forme dividend a tantiém. Pritomvznikají peníze, ze kterých je možné splatit úvery.

Avšak i pri maximalizaci zisku banky úverová expanze v urcitém okamžikuzpomalí, zastaví ci dokonce dojde ke snižování objemu úveru. Duvody jsou tyto:

postupne sílí problémy mnoha dlužníku se splácením úveru; zpocátku dlužnícinemívají problémy se splácením úveru, ale potíže se stávají bežne patrné až ponekolika letech; banka v takovém prípade má vytváret opravné položky k ta-kovým úverum, tj. má cást úveru preúctovat do nákladu; tím se ale silnesnižuje zisk banky a banka ztrácí motivaci k dalšímu poskytování úveru, ataké regulace obvykle stanoví urcitá omezení na poskytování úveru; avšakregulace jsou obvykle pro banky velice mírné a významne je v poskytováníúveru neomezují; napríklad bežne existují limity úverové angažovanosti vucijednomu klientovi a vuci hospodársky spjaté skupine osob a limity kapitálovéprimerenosti, které jsou vázány na kapitál banky; pokud banka dosáhla na limit



úverové angažovanosti ci kapitálové primerenosti a hodlá pokracovat v úve-rování klienta ci hospodársky spjaté skupiny osob ci hodlá pokracovat v úve-rování obecne, potom musí navýšit kapitál; ani likvidita banky nepredstavujeprakticky žádné omezení na poskytování úveru, jak se nekdy chybne uvádí.

Banky prednostne poskytují úvery klientum s nejnižším úverovým rizikem, na-príklad podnikovým klientum s úverovým hodnocením (credit rating) AAA, potétéž podnikovým klientum s vyšším úverovým rizikem, napríklad s úverovýmhodnocením AA atd. (obr. 1.6). Pochopitelne nekteré banky mají vetší averzi vuciriziku a skoncí s poskytováním úveru klientum napríklad mezi úrovnemi BB a B.Jiné banky naopak mají nižší averzi vuci riziku a poskytnou úvery i klientum CCC.Je pouze na obchodních bankách, aby správne odhadly, kterým klientum mohouješte úvery poskytovat, tj. u kterých je vysoce pravdepodobné, že svou ekono-mickou aktivitou budou moci prijaté úvery vcetne úroku splatit. Jak uvidíme dále,centrální banka muže úverovou aktivitu obchodních bank v urcité míre ovlivnitnastavením menové politiky, tj. regulací krátkodobých úrokových mer.

Banka

úvery podnikum AAA(úvery nejvyšší kvality,úverové riziko = 0 %)

úvery podnikum AA

úvery podnikum A vklady

úvery podnikum BBB

úvery podnikum BB

úvery podnikum B hranice poskytování úverustanovená konkrétní bankou

úvery podnikum CCC

úvery podnikum CC

úvery podnikum C

úvery podnikum D(úvery nejnižší kvality,

úverové riziko = 100 %)

Obr. 1.6 Poskytování úveru bankami podnikum


65PODSTATA PENEZ

Pokud by však banky poskytovaly úvery pouze nejlepším klientum, potom by ne-dosáhly maximálního zisku. Poskytování techto úveru je sice spojeno s témernulovým úverovým rizikem, ale tyto úvery banky poskytují za prakticky bezri-zikové úrokové míry, které jsou približne rovné úrokovým mírám mezibankovníhotrhu. Naopak poskytování úveru méne duveryhodným klientum je spojeno s vyš-ším úverovým rizikem, ale tyto úvery banky poskytují za úrokové míry i znacneprevyšující úrokové míry mezibankovního trhu.

Vyšší úrokové míry generují pro banky vyšší úrokové výnosy, ale na druhé straneby mely u techto rizikovejších úveru vytváret opravné položky, nebot nesplácenítechto úveru je bežnejší. V teorii se má za to, že vyšší úrokové výnosy by melybýt víceméne kompenzovány opravnými položkami. Je umením každé bankysprávne posoudit riziko každého klienta a rozhodnout o poskytnutí úveru.

Banky pri poskytování úveru bojují o dobré klienty. Jedná se zejména o takovéklienty, u kterých existuje dostatecná transparentnost a historie. Ti zrejme budouschopni a ochotni úvery splácet. Dobrých klientu je málo. Špatných klientu jenekonecné množství. Ti bud nebudou schopni nebo ochotni úvery splácet. Za zvláštšpatné klienty se obecne považují strany spríznené s danou bankou (related party,affiliated party, connected party), u kterých ochota splácet je prirozene nižší. Protoplatí pravidlo ”nikdy nepujcuj známým“.

Prestože banky nejsou teoreticky v poskytování úveru omezeny, prakticky jsouomezeny tím, že u vysoce rizikových klientu je vysoce pravdepodobné jejichselhání, tj. nesplacení úveru. Poskytování úveru klientum s nižším hodnocením jerizikové nejenom pro samotnou takovou banku, ale také pro bankovní systém jakocelek. Takovému poskytování úveru se v omezené míre snaží zabránit bankovníregulace.61

Banky stojí pri svém rozhodování pri poskytování úveru budoucím dlužníkum predproblémem, zda dlužník sám o sobe bude poskytovat presné informace podle zá-sady otevenosti (open book strategy). Banky musí mít jasno, do ceho jdou. Krometoho existuje riziko, které dlužník nemuže príliš ovlivnit, a to že vnejší prostredíse bude vyvíjet jinak, než obe strany predpokládají. Proto banky limitují svéexpozice nejenom podle jednotlivých klientu ale i podle jednotlivých odvetví,oboru a trhu, zemí a men.

Základní pravidlo pro banky zní, aby dobre znaly své klienty. Staré bankovní prí-sloví ríká ”pokud dlužíš bance milion dolaru, banka vlastní tebe; pokud ale dlužíš

61 Nekterí úveroví pracovníci bank v nekterých zemích se nebrání nabídce úplatku za schválení úveru.Úplatky dávají klienti, kterí dopredu ví, že úver nesplatí (napríklad malé a strední podniky). Úplatkymohou cinit až 10 % objemu úveru. V 90. letech minulého století jejich výše v Ceské republicemohla dosahovat až 20 %. Tak nekterí úveroví pracovníci bank jednak dostávají bonusy za plneníplánu objemu poskytnutých úveru a jednak dostávají úplatky od príjemcu úveru.



bance miliardu dolaru, potom vlastníš banku“.62 Do takové situace by se žádnábanka nemela dostat. Proto bankovní regulace bežne stanoví limity na velké expo-zice vuci klientum.

Vývoj poskytování bankovních úveru v case je cyklický, tj. sleduje hospodárskýcyklus (business cycle). Behem oživení a konjunktury úveroví pracovníci bankpohlížejí na poskytování úveru optimisticteji a úverují více. Hlas osob v rízení rizikmá menší váhu. Naopak v dobách krize dochází k tvorbe opravných položeka odpisum úveru do nákladu, které v drívejším období byly úverovými pracovníkyposkytnuty podle volnejších podmínek. Za takové situace banky poskytují méneúveru a osoby v rízení rizik jsou duležitejší. To platí bez ohledu na to, že úverovípracovníci bank jsou placeni podle objemu poskytnutých úveru. V konkurencnímprostredí chtejí pochopitelne zvýšit podíl na trhu.

Z príkladu 1.2 je patrné, že poskytnutí úveru predstavuje u banky soucasné zvýšeníaktiv i závazku. Jinými slovy, se vznikem pohledávek bank soucasne vznikajízávazky bank, nebot poskytnuté cástky úveru jsou pripsány na úcty klientu. Pokudv další fázi dochází k platbe z úctu klienta, platba predstavuje pouze sníženízustatku na úctu plátce a soucasné zvýšení zustatku na úctu príjemce. Platbamimezi klienty se nemení agregátní zustatky na bankovních úctech klientua pokud jsou oba klienti rezidenty ci oba jsou nerezidenty, potom se nemeníani penežní zásoba (množství penez). To platí jak v prípade plateb systémemkorespondentských bank, tak v prípade plateb systémem zúctovacího centra(clearing house). Zúctovací centra vznikají k usnadnení platebního styku a mohou(ale nemusejí) být organizována centrálními bankami.

Z výše uvedeného je patrné, že proces tvorby penez poskytováním úverubankami nebankovním jednotkám je velice jednoduchý. John Kenneth Galbraithv roce 1975 napsal: ”Proces, kterým banky vytvárejí peníze, je tak jednoduchý, ažto rozum nebere“.63 Obchodní banky generují peníze ”z niceho“, obraznereceno ”ze vzduchu“. To je fakt, na kterém se v dohledné dobe ve svete nicnezmení. V dávné minulosti byly systémy vytvárející peníze z niceho považoványza zrudné a byly potlacovány ruznými etickými a náboženskými systémy. Prestopocátky dnešního bankovního systému jsou nekdy pred 300 lety a dnes se jednáo jediný bankovní systém. Ano, bankovní systém funguje jako perpetum mobile.Mnoho lidí jej považuje za nejvetší podvod dnešního sveta. V tom spocívá moderníalchymie penez.

62 When you owe the bank a million dollars, the bank owns you. But when you owe the bank a billiondollars, you own the bank.

63 ”The process by which banks create money is so simple that the mind is repelled“ v knizeGalbraith, J. K.: Money: whence it came, where it went. Houghton Mifflin. Boston 1975.


67PODSTATA PENEZ

Bankovní systém je ve své podstate velice primitivní. Presto mnoho ucebnicpopisuje tento systém zaobalený do ruzných podivných teorií. Akademici bankovnísystém popisují složite (mnohdy zámerne) a studenti podstatu neodhalí. Dnešníbankovní systém a potažmo hospodárství každé zeme jsou zrejme ovládány urcitýmibankérskými kruhy, které mají obrovskou moc. Je nezpochybnitelné, že tentobankovní systém nebývale podporil prosperitu spolecnosti. Jiný bankovní systémsi nyní nelze ani predstavit.

b) Cizomenové úvery

Jak již bylo výše uvedeno, banky mohou poskytovat úvery v libovolných menách.Tak napríklad banky v Ceské republice mohou poskytovat úvery napríklad v do-larech, eurech, švýcarských francích a jenech. To znamená, že splácení úveru jev dolarech, eurech, švýcarských francích a jenech. Mena cerpání úveru (tj. menacástky pripsané na bežný úcet dlužníka) se muže lišit od meny úveru (tj. meny vekteré je veden úverový úcet dlužníka).

Cizomenový úver (foreign currency loan) je úver, jehož splátky budou v jiné menenež v domácí mene. V této jiné mene se cizomenový úver vykazuje. Mena cerpánía mena splácení úveru mohou být totiž odlišné. Samotný cizomenový úver predsta-vuje pro banku i dlužníka menové riziko.64 Úver totiž pro banku znamenádlouhou pozici v dané mene. Podobne pro dlužníka takový úver predstavuje krátkoupozici v dané mene. Zatímco banky menové riziko rídí za banku jako celek,dlužníci toto riziko bežne nerídí. Výjimkou je napríklad situace, kdy dlužník(napríklad podnik):

je prirozene zajištený vuci menovému riziku tím, že má sjednány dodávky zbožía služeb s odpovídajícími príjmy v dané cizí mene, neboje zajištený vuci menovému riziku prostrednictvím menového derivátu (napr.menovým swapem65).

Avšak domácnosti jsou u cizomenových úveru vždy vystaveni menovému riziku.Napríklad velký podíl úveru domácností a podniku v Madarsku, Rumunsku, Polskua pobaltských zemích tvorí úvery ve švýcarských francích, eurech a jenech. Tyto

64 Menové riziko (FX risk, foreign exchange risk, currency risk) je riziko ztráty ze zmen cennástroju citlivých na menové kurzy.

65 Menový swap (currency swap) je swap na výmeny pevných cástek hotovosti (ci prípadneneznámých cástek hotovosti odvozených od urcité referencní úrokové míry, napr. LIBOR, PRIBOR)v jedné mene za pevné cástky hotovosti (ci prípadne neznámé cástky hotovosti odvozené od urcitéreferencní úrokové míry, napr. LIBOR, PRIBOR) v jiné mene k urcitému datu v budoucnosti.V daném prípade:

dlužník v rámci menového swapu prijímá cizomenové platby, které použije na cizomenové platbyv rámci cizomenového úveru adlužník v rámci menového swapu poskytuje platby v domácí mene.

Tak vlastne vznikl syntetický produkt složený z cizomenovému úveru a menového swapu. Tentoprodukt (balícek) se chová jako úver v domácí mene. Takový balícek není spojen s menovým rizikem.



úvery byly v minulosti pro domácnosti a podniky atraktivní vzhledem k vysokýmdomácím úrokovým mírám a podstatne nižším úrokovým mírám v cizích menách.Tato skutecnost podnecovala domácnosti a podniky k prijímání úveru v cizíchmenách. Avšak v prípade oslabení domácí meny vznikají u dlužníku s takovýmiúvery znacné problémy se splácením, protože príjmy dlužníku jsou v domácí menea mají hradit splátky v cizí mene. Tak se domácnosti a podniky snadno dostanoudo nerešitelné dluhové pasti.

Podívejme se napríklad na cizomenové úvery domácností v Madarsku a Polsku.Základní úroková míra v Madarsku prevyšovala v posledních letech 5 %. Podob-ný jev byl také na Islandu pred jeho krizí. Celková cástka úveru v cizí mene, kterési vzali madarské domácnosti, v polovine roku 2010 cinila asi 5,4 bil. forintu (asi23 mld. dolaru). To cinilo asi dve tretiny všech úveru madarských domácností.Z toho 82 % byly úvery ve švýcarských francích. Následovaly úvery v japonskémjenu a v euru.

Zacátkem roku 2009 madarský parlament schválil legislativu, jež vláde umožnilarucit za nekteré hypotecní úvery a další úvery na bydlení, které si vzaly madarskédomácnosti. Pomoc státu se ale vztahovala jen na prípady, kdy clovek mel úver nabydlení a v dusledku financní krize prišel po 30. zárí 2008 o práci. Vláda sezarucila za splátky po dobu 24 mesícu.

V roce 2010 slábnoucí madarský forint zvyšoval Madarum forintové cástky potreb-né na splátky úveru (vcetne hypotecních úveru) v cizí mene. Napríklad forint odroku 2008 do poloviny roku 2010 ztratil 33 % hodnoty vuci švýcarskému franku.Forintové cástky potrebné na splátky úveru ve švýcarských forintech se tudíž zvý-šily také o 33 %. Proto v roce 2010 vláda vyhlásila moratorium na vymáhání zástav(foreclosures), a to do 15. dubna 2011. V té dobe nesmely banky vystehovávat ne-splácející dlužníky. Vláda plánovala založit národní správcovskou spolecnost, kteráby prevzala špatné úvery, nemovitosti by prešly do státního vlastnictví a z dlužníkuby se stali nájemníci. Mezinárodní menový fond s tímto postupem nesouhlasil.

V zárí 2011 madarská vláda Viktora Orbána prosadila zákon, který umožnil pred-casné splacení cizomenových úveru domácností, a to za použití pevných menovýchkurzu 180 forintu za švýcarský frank, 250 forintu za euro a 2 forinty za jen. Tytomenové kurzy byly asi o 20 % nižší než tržní menové kurzy. Domácnosti smelyo to požádat do 30. prosince 2011. Madarská centrální banka predpokládala, že tutomožnost využije asi 20 % domácností s úvery v cizích menách. Rakouská vládazvažovala právní akce proti Madarsku pri ochrane zájmu rakouských bank.66

66 Poznamenejme, že v roce 2008 Mezinárodní menový fond (MMF) pomohl Madarsku predbankrotem. V zemích strední Evropy dopadla financní krize nejtíživeji na Madarsko. Po vypuknutífinancní krize zájem o madarské dluhopisy silne klesl. V léte 2008 madarský forint významne


69PODSTATA PENEZ

V Polsku byly pred vznikem poslední financní a hospodárské krize oblíbené hypo-tecní úvery ve švýcarských francích. V roce 2011 více než 50 % hypotecních úverudomácnostem (asi 700 000 domácností) bylo ve švýcarském franku. Vzhledemk posílení švýcarského franku v predchozích dvou letech musely polské domácnostiv prepoctu na polský zlotý splácet více. Krome toho zadlužení bežne prevyšovalohodnotu zastavené nemovitosti.

Navíc banky vydelávaly na tom, že urcovaly pro klienty nepríznivý menový kurzvuci polskému zlotému pro splácení hypotecních úveru. Na tom každým rokemobdržely asi 1 mld. zlotých (asi 6 mld. Kc). V roce 2011 polský Sejm schválilzákon, podle nehož mohou klienti bank splácet úvery v mene, ve které mají úversplácet, a to bez dalších poplatku. Predtím mohou švýcarské franky koupit na trhuv príznivejším menovém kurzu. Do té doby takové splácení bylo sice možné, alepro klienty kvuli vysokým poplatkum znacne nevýhodné.

c) Primární a sekundární alokace penez

Nyní lze odpovedet na otázku, proc existují banky. Banky urcují, komu (domác-nosti, podniku ci jednotce verejného sektoru) poskytnou úver, tj. komu dají zelenoua komu cervenou. Tím, že banky maximalizují svuj zisk, úvery poskytují tem, kterídokáží presvedcit banky, že jejich zámery jsou reálné a že jsou schopni úvery spla-tit. Je tomu tak v prípadech, kdy napríklad podnikatel hodlá produkovat prodejnézboží ci poskytovat služby, o které bude na trhu zájem. Platí, že o tom, jaké zbožíse bude vyrábet a jaké služby se budou poskytovat, nakonec rozhoduje trh.

oslaboval. S cílem zastavení oslabování forintu madarská centrální banka dne 22. ríjna 2008 zvýšilazákladní úrokovou míru z 8,5 % na 11,5 %. Ašak neduvera investoru byla tak velká, že ani tato akcecentrální banky nezmenila jejich chování.

Pred Madarskem existovaly dve cesty: státní bankrot nebo prijetí masivních úveru od mezinárodníchinstitucí. Protože mezinárodní instituce ješte nedávno dávaly Madarsko za vzor stredoevroposkýmsousedum v rychlosti zavádení reforem, tyto instituce okamžite reagovaly nabídkou úveru.V listopadu 2008 MMF poskytl 15,7 mld. dolaru, Evropská unie 8,1 mld. dolaru a Svetová banka1,3 mld. dolaru. Výsledkem bylo, že celková zadluženost zeme v zahranicí se zvýšila na závratných115,7 mld. dolaru. Pokud by Madarsko nedostalo od MMF úver 25 mld. dolaru, cekalo by hopravdepodobne podobné rešení jako rešení v Recku v roce 2012. Realizovaným rešením se zadluženíMadarska zvýšilo. Naopak rešení podle vzoru Recka by bylo pro Madarsko výhodnejší, nebot bydošlo k odepsání cásti jeho dluhu (napríklad v prípade Recka v roce 2012 se jeho zadlužení znacnesnížilo).

Masivní úvery ale nebyly zadarmo. Na programu byla lécba madarské ekonomiky MMF. Podmínkyposkytnutí úveru byly projednány ve výborech madarského parlamentu a verejnost s nimi nebyladetailne seznámena. Je treba si uvedomit, že MMF sice deklaruje, že zajištuje pomoc a stabilizaciekonomik, ale není to humanitární instituce. Pro své cleny musí generovat zisk. Hroutící se zeme sestávají jeho klientem. Po dobu, než dojde ke splacení úveru, MMF fakticky prebírá financní rízenízeme. Poté madarská vláda zverejnila cást balícku úsporných opatrení.



Tím, že banky rozhodují, komu úver poskytnou, dochází k primární alokaci penez(primary money allocation) mezi domácnosti, podnikatele a jednotky verejnéhosektoru. Bankovní systém je zde proto, aby stimuloval hospodárství. Skutecne, hos-podárství vyspelých zemí bylo v uplynulých 60 letech taženo úvery (credit-driveneconomy). Pojem ”primární alokace penez“ se používá v širším významu, a to jakosynonymum pro ”tvorbu penez“. Pri primární alokaci se mení penežní zásoba.

Druhotná alokace penez (secondary money allocation) je alokace stávajících (drívevzniklých) penez. Probíhá zejména na penežním a kapitálovém trhu. Také zde senekteré domácnosti, podniky a jednotky verejného sektoru ucházejí o duveru inves-toru, kterí mají na bankovních úctech dostatek penez (vzniklých primární alokacípenez). Nekterí investori poskytnou tyto peníze (vklady) na urcitou dobu (v prípadekoupe dluhopisu a smenek) ci na neurcitou dobu (v prípade koupe akcií).

Investori verí, že se napríklad podnikatelum podarí vyrobit takové zboží a poskyto-vat takové služby, za které dostanou zaplaceno, a budou moci tedy splatit inves-torum dluh s úroky ci vyplatit investorum dividendy ci porostou ceny akcií, kteréinvestori koupili. Investori tak ciní proto, že predpokládají vyšší úrokové cikapitálové výnosy, než jsou bezrizikové výnosy (napríklad u dluhopisu centrálnívlády ci u bankovních vkladu). Sem náleží také prípady, kdy podnikatelé využívajík podnikání svých drívejších penežních úspor. Pri druhotné alokaci penez, tj.napríklad pri emisích kapitálových i dluhových cenných papíru, se penežnízásoba nemení.

Tržne orientované hospodárství vytvárí zajímavý systém, kdy mnoho jednotek sepodílí na rozhodování o financování výroby zboží a poskytování služeb. Vycházíz prirozené touhy po zbohatnutí jakožto hnací sily aktivity cloveka. Financníprostredí ovlivnuje hospodárskou aktivitu. Tím se tržne orientované hospodárstvíliší od centrálne plánovaného hospodárství.

Položme si dále otázku, zda skutecne jsou banky financními zprostredkovateli(financial intermediaries), jak se uvádí v mnoha ucebnicích? Z naší analýzy jezrejmé, že banky nejsou pri poskytování úveru financními zprostredkovateli.Banky ke své hlavní aktivite (poskytování úveru) vklady klientu vubec nepotrebují,ale naopak poskytováním úveru vklady vznikají. Typickými financními zprostred-kovateli jsou fondy, napríklad fondy kolektivního investování a penzijní fondy.Jejich cinnost spocívá v tom, že prijímají peníze osob (jedná se o závazky fondu)a tyto peníze investují do aktiv.

d) Teorie endogenních penez a teorie exogenních penez

Výše popsaná tvorba a zánik penez se nekdy oznacují jako ”teorie endogenníchpenez“ (endogenous money theory). Je z ní patrné, že pred poskytnutím úveru nenínutné, aby nejprve nekdo peníze do banky donesl, protože peníze vznikají (i za-nikají) v obchodních bankách. Tato teorie odpovídá dnešní realite.


71PODSTATA PENEZ

Presto mnoho lidí ješte nyní žije v mylné predstave, že predtím, než banka poskytneúver (tj. než pujcí peníze), nekdo musí tyto peníze do banky prinést. Otázku, kdea jak tyto donesené peníze vznikly (cokoli muselo nekdy vzniknout), již nejsouschopni zodpovedet. Tato mylná predstava bývá oznacována jako ”teorie exogen-ních penez“ (exogenous money theory). Tato teorie byla platná pro systéms plnohodnotnými (komoditními) penezi. Avšak teorie není platná pro dnešní svets neplnohodnotnými penezi, tj. systém s neplnohodnotnými kovovými penezi, papí-rovými penezi a úcetními penezi.

Prvním velkým zastáncem teorie endogenních penez byl na konci 19. stoletíKnut Wicksell a pokracovali v ní nekterí postkeynesiáni. Paradoxne zustávái nyní pro nekteré akademiky obtížne prijatelnou. Podle postkeynesiánu je penežnízásoba v hospodárství urcována poptávkou podniku po úverech. Postkeynesiánidošli ke kritice teorie exogenní tvorby penez z teoretických východisek. Videlihospodárství jako hrište, na nemž se v kolektivním vyjednávání podnikatelua odboru rozhoduje o rozdelování celkového HDP na mzdy delníku a zisky kapita-listu.

Podle postkeynesiánu tento základní vztah pak urcuje i další hospodárské veliciny,a to investice a rust a také inflaci. Podnikatelé si mohou ceny stanovit prirážkouk nákladum. Inflace závisí na výši mzdových požadavku, které se odborum podaríprosadit, a na vztahu techto mzdových nákladu k produktivite. Ta muže být pod-porena i investicním rozhodováním. Podnikatelé zvyšují ceny, aby mohli cást svýchzamýšlených investic financovat z vlastních zdroju.

Pojetí endogenních penez je racionálním jádrem postkeynesiánství. Podle postkey-nesiáncu poptávka po úverech závisí hlavne na ocekáváních podnikatelu, tj. napredpokládané výnosnosti investic. Je málo pružná vuci úrokovým mírám. Rozho-dování o úverech, tj. o penežní zásobe, leží v rukou podniku a obchodních bank.Obchodní banky mají zájem poptávku po nových úverech uspokojit. Tvorba penezje plne v kompetenci soukromého sektoru, a to ve vztahu mezi klienty a obchod-ními bankami. Tím se tvorba úverových penez stává vnitrní záležitostí soukroméhosektoru hospodárství. Peníze vznikají ”zevnitr“ (endogenne) a nejsou do hospo-dárství dodávány ”zvencí“ centrální bankou.

Peníze vznikají a zanikají endogenním zpusobem a centrální banka má velmi málomožností, jak muže jejich tvorbu a zánik ovlivnovat. Centrální banka se pouzesnaží ovlivnit tvorbu (a také zánik) penez v obchodních bankách. Na víc nemá.Centrální banka peníze netvorí. Je zrejmé, že dostanou-li se menové cíle centrálníbanky do rozporu s úverovým rozhodováním bank, v rámci koncepce endogenníchpenez je centrální banka víceméne bezmocná a její menové cíle nemohou býtdodrženy. Pravdou totiž zustává, že menové agregáty se skutecne casto vymykajíkontrole centrálních bank.



e) Špatné úvery a tvorba opravných položek

i) Podstata tvorby opravných položek

Existuje obrovská hrozba pro banky, která brzdí poskytování nových úveru, a toúverové riziko (credit risk) dlužníka. Jedná se o riziko ztráty ze selhání dlužníkatím, že nedostojí svým závazkum podle podmínek kontraktu, a tím zpusobí držitelipohledávky (veriteli) ztrátu. Pri zvýšení pravdepodobnosti nesplacení úveru máveritel vytváret opravné položky. Opravná položka (allowance) je zápisem narozvahovém úctu predstavujícím snížení hodnoty urcitého aktiva se souvztažnýmzápisem na výsledkovém úctu náklady na opravné položky. Takový úver se ozna-cuje jako špatný úver (bad loan).

V príkladu 1.4 je zachycena postupná tvorba opravných položek (ve výši 200 Kca 800 Kc) k úveru ve výši 1000 Kc z príkladu 1.2. Protože v daném príkladu klientnesplatil ani cást úveru, zaúctováním druhé opravné položky ve výši 800 Kcnakonec došlo k odepsání úveru. V daném príkladu má banka ztrátu z úveru v plnévýši 1000 Kc (ve skutecnosti je ztráta vyšší o nabehlé úroky).

Príklad 1.4 Postupná tvorba opravných položek k úveru poskytnutému bankounebankovní jednotce

1) Poskytnutí úveru 1000 Kc bankou nebankovní jednotce2) Tvorba opravné položky k úveru ve výši 200 Kc3) Tvorba opravné položky k úveru ve výši 800 Kc4) Odepsání úveru


Poskytnuté úvery nebankovním jednotkám Bežné úcty nebankovních jednotek

1) 1000 Kc 4) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Opravné položky

4) 1000 Kc 2) 200 Kc3) 800 Kc

Náklady na opravné položky

2) 200 Kc3) 800 Kc


73PODSTATA PENEZ

Zatímco pri rádném splácení úveru se ve výsledovce úctuje o nabehlých úrocíchz úveru (jako výnosy), o opravných položkách ke špatným úverum se ve výsle-dovce úctuje na strane nákladu. Pri odepsání úveru se do výsledovky na stranunákladu promítne celá hodnota úveru.67 Hodnota úveru v porovnání s nabehlýmiúroky predstavuje velkou položku. Je evidentní, že odpis více úveru zpusobí bancevelké náklady a prípadne až bankrot banky (pokud ovšem takovou banku centrálnívláda nezachrání penezi danových poplatníku). V prípade, že do techto problémuse v dané zemi dostane více bank, jedná se o bankovní krizi. Ta napríklad postihlaCeskou republiku ve druhé polovine 90. let.

Opravné položky souvisejí pouze s ocekávanými ztrátami. Ocekávanou ztrátou(expected loss) se rozumí již existující ztráta.68 Neocekávanou ztrátou(unexpected loss) je potenciální ztráta, tj. nikoli již existující ztráta. Toto rozdeleníztrát je zásadní, nebot výše neocekávaných ztrát je u regulovaných financníchinstitucí (napríklad u bank) základem pro stanovení kapitálových požadavku.

Znamená to, že ocekávaná ztráta není spojena s financními riziky (zejména s úve-rovým rizikem a tržním rizikem). Naopak prícinou neocekávané ztráty jsou dnešnífinancní rizika. Financní riziko je obecne definováno jako potenciální financní ztrátajednotky, tj. nikoli již existující realizovaná ci nerealizovaná financní ztráta69, aleprípadná ztráta v budoucnosti.

Problém tvorby opravných položek a odpisu úveru je životne duležitý probanky. Realita je taková, že tvorba opravných položek je v bankách podstatnenižší, než jsou ocekávané ztráty. Banky spolu s auditory agitují, aby predpisy nesta-novily jednoznacnou tvorbu opravných položek. Problematiku tvorby opravnýchpoložek se jim podarilo ”rozmazat“, a to i podle Mezinárodních standardu úcetníhovýkaznictví. Tím se silne nadhodnocují výsledky bank.

67 Odepsání úveru je v príkladu 1.3 provedeno tzv. cistou metodou. Avšak úcetní predpisy pro bankya jiné financní instituce v Ceské republice tuto metodu z danových duvodu neumožnují a je trebapoužít hrubou metodu, tj. soucasne odepsat poskytnutý úver do nákladu a rozpustit opravné položkydo výnosu. Jedná se o vyhlášku c. 501/2002 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádejí nekteráustanovení zákona c. 563/1991 Sb., o úcetnictví, ve znení pozdejších predpisu, pro úcetní jednotky,které jsou bankami a jinými financními institucemi.

68 Mezinárodní standardy úcetního výkaznictví opravné položky, popr. prímé snížení hodnotyfinancního aktiva, spojují se vzniklou ztrátou (incurred loss), aniž by byla již realizována, napr.prodejem aktiva. Je otázkou, jaký je vztah mezi ocekávanou ztrátou a vzniklou ztrátou.

69 Realizací zisku ci ztráty rozumíme platbu ci jinou smenu hodnot bez ohledu na to, zda se tentozisk ci ztráta promítá ci nepromítá do výsledku hospodarení, tj. do výsledovky. K realizaci docházínapríklad prodejem dríve nakoupených cenných papíru ci nákupem dríve prodaných cenných papíru,a to bez ohledu na to, zda jsou cenné papíry v rozvaze zachyceny v reálných hodnotách ci v nabeh-lých hodnotách (amortised cost).



ii) Teoretické stanovení opravných položek

Podívejme se na zpusoby vycíslení opravných položek k pohledávkám (vcetneposkytnutých úveru). Opravné položky k pohledávkám je možné v zásade stanovitstejným postupem jako opravné položky k dluhopisum drženým do splatnosti.U techto dluhopisu se tvorí ve výši rovné snížení hodnoty dluhopisu z tituluzvýšení úverového rizika emitenta dluhopisu, to znamená, že se netvorí v dusledkuzmen bezrizikových úrokových mer.

Necht v okamžiku poskytnutí úveru je poskytnutá cástka P0 rovna souctu diskonto-vaných penežních toku Ci za použití rizikové výnosnosti do splatnosti (tj. efektivníúrokové míry70) 0r rovné souctu bezrizikové výnosnosti do splatnosti b,0r a rizikovéprirážky 0Δr spojené s daným dlužníkem:71

(1.1)P0

n

i 1

Ci

(1 0r)ti

n

i 1

Ci

(1 b,0r 0Δr)ti

.

70 Efektivní úroková míra (effective interest rate) podle Mazinárodních standardu úcetníhovýkaznictví je úroková míra, kterou se presne diskontují ocekávané budoucí penežní toky až doocekávané splatnosti financního nástroje nebo, je-li to vhodnejší, do kratší doby, a to na úcetníhodnotu (carrying amount) financního aktiva nebo financního závazku pri jeho pocátecním zachycení.Pri výpoctu efektivní úrokové míry se odhadují ocekávané penežní toky pri zohlednení všechsmluvních podmínek, což je napr. možnost predcasného splacení, kupní ci jiné opce, ale nezohlednujíse budoucí ztráty ze snížení rozvahové hodnoty pohledávky vzhledem k úverovému riziku. Tentovýpocet obsahuje také všechny poplatky placené mezi stranami kontraktu, které jsou integrálnísoucástí efektivní úrokové míry podle IAS 39, transakcní náklady a všechny prémie ci diskonty.Vychází se z predpokladu, že penežní toky a ocekávanou splatnost skupiny podobných financníchnástroju je možné spolehlive odhadnout. Ve výjimecných prípadech, kdy není možné spolehliveodhadnout penežní toky ci ocekávanou splatnost financního nástroje (ci skupiny financních nástroju),jednotka použije smluvní penežní toky behem celého smluvního období financního nástroje (ciskupiny financních nástroju). Efektivní úroková míra se rovná výnosnosti do splatnosti (yield tomaturity, YTM) nebo výnosnosti do nejbližšího data precenení, tj. také se rovná vnitrní výnosovémíre (internal rate of return, IRR) financního aktiva nebo financního závazku.

71 Je otázkou, co dnes považovat za bezrizikovou úrokovou míru. Do vzniku financní a hospodárskékrize v roce 2007 byla za bezrizikovou úrokovou míru považována státní výnosová krivka. Poté seza bezrizikovou úrokovou míru spíše považuje bankovní výnosová krivka. Bankovní výnosová krivkase konstruuje z hodnot PRIBOR a ze swapové výnosové krivky. Hodnoty PRIBOR se prebírají prímo.Protože hodnoty swapové výnosové krivky odpovídají výnosnosti kuponových dluhopisu (s hodnotoukuponu rovné hodnote swapové výnosové krivky), je nutné je transformovat na hodnoty výnosnostibezkuponových dluhopisu, a to za použití metody svépomoci (boot-strapping). Bankovní výnosovákrivka je totiž závislostí výnosnosti do splatnosti hypotetických bankovních bezkuponových dluhopisuna jejich splatnosti.


75PODSTATA PENEZ

Pokud se poté v prubehu trvání úveru zvýší rizikovost dlužníka, potom je možnévyjádrit tuto skutecnost dvema metodami.

U první metody se odhadne zvýšení rizikové prirážky z 0Δr na 1Δr pri zachováníjmenovité hodnoty penežních toku Ci. Potom se opravná položka stanoví jakorozdíl hodnot Pa a Pb:

(1.2)opravná položka Pa Pb Pa

n

i 1

Ci

(1 b,0r 1Δr)ti

,

kde: Pa = úcetní hodnota, tj. poskytnutá cástka P0 zvýšená o nabehlé úroky(predpokládáme, že nabehlé úroky jsou stanoveny metodou efektivníúrokové míry) a snížená o uhrazené splátky,

Pb = hodnota rovná souctu diskontovaných jmenovitých penežních tokuCi za použití nové rizikové výnosnosti do splatnosti 1r rovné souctupuvodní bezrizikové výnosnosti do splatnosti b,0r a nové (vyšší)rizikové prirážky 1Δr spojené s daným dlužníkem.

Druhá metoda spocívá v odhadu snížených penežních toku Ci pri zachovánípuvodní rizikové prirážky na 0Δr. Potom se opravná položka stanoví jako rozdílhodnot Pa a Pb:

(1.3)opravná položka Pa Pb Pa

n

i 1

odhad Ci

(1 b,0r 0Δr)ti

,

kde: Pa = úcetní hodnota, tj. poskytnutá cástka P0 zvýšená o nabehlé úroky(predpokládáme, že nabehlé úroky jsou stanoveny metodou efektivníúrokové míry) a snížená o uhrazené splátky,

Pb = hodnota rovná souctu diskontovaných snížených penežních toku Ci

za použití puvodní rizikové výnosnosti do splatnosti 0r (tj. efektivníúrokové míry) rovné souctu puvodní bezrizikové výnosnosti dosplatnosti b,0r a pocátecní rizikové prirážky 0Δr spojené s danýmdlužníkem.

Výsledkem obou metod by mela být stejná hodnota opravné položky.

Uvedme príklad. Banka poskytla dlužníkovi tríletý úver ve výši 1 mil. Kc s roc-ními splátkami 381 748 Kc. V okamžiku sjednání úveru rocní bezriziková úroková



míra ciní b,0r0,1 = 3,50 %, dvouletá bezriziková úroková míra ciní b,0r0,2 = 3,82 % atríletá bezriziková úroková míra ciní b,0r0,3 = 4,11 %. Potom výnosnost do splatnostidaného úveru (tj. efektivní úroková míra) 0r ciní 7,10 %, nebot:

Pokud by úver se stejnými splátkami 381 748 Kc byl poskytnut bezrizikovému sub-

1 000 000 Kc 381 748 Kc1 r

381 748 Kc

(1 r)2

381 748 Kc

(1 r)3,

odkud br 7,10 %.

jektu, potom by pri sjednání úveru byla poskytnuta cástka 1 061 309 Kc, nebot:

Bezriziková výnosnost do splatnosti (bezriziková efektivní úroková míra) b,0r

381 748 Kc1 0,0350

381 748 Kc

(1 0,0382)2

381 748 Kc

(1 0,0411)31 061 309 Kc.

takového úveru by cinila 3,90 %, nebot:

Znamená to, že pocátecní riziková prirážka 0Δr spojená s daným dlužníkem ciní

1 061 309 Kc 381 748 Kc1 br

381 748 Kc

(1 br)2

381 748 Kc

(1 br)3,

odkud br 3,90 %.

3,20 % (= 7,10 % − 3,90 %).

Alternativne je možné pocátecní rizikovou prirážku 0Δr spojenou s daným dluž-níkem stanovit podle vztahu:

Necht po jednom roce rocní bezriziková úroková míra ciní b,1r0,1 = 4,50 %, dvou-

1 000 000 Kc 381 748 Kc1 0,0350 0Δr

381 748 Kc1 0,0382 0Δr

381 748 Kc1 0,0411 0Δr

,

odkud 0Δr 3,20 %.

letá bezriziková úroková míra ciní b,1r0,2 = 4,82 %. Aktuální riziková prirážka spo-jená s daným dlužníkem je vyšší než pred rokem a ciní 1Δr = 5,2 %72 (zhoršila se

72 Novou rizikovou prirážku lze stanovit pomerne snadno v prípade aktivního trhu s dluhovýmicennými papíry daného dlužníka. V tomto prípade se stanoví z tržních cen techto dluhových cennýchpapíru po eliminaci dopadu zmen bezrizikových úrokových mer na tržní cenu dluhových cennýchpapíru. Pokud aktivní trh s dluhovými cennými papíry daného dlužníka neexistuje, je nutné novourizikovou prirážku odhadnout (napríklad statisticky podle chování podobných dlužníku v minulosti).


77PODSTATA PENEZ

napríklad financní situace dlužníka). Nabehlá hodnota úveru (tj. hodnota zachycenáv úcetnictví obou jednotek) po jednom roce (tesne po první splátce úveru) podlemetody efektivní úrokové míry ciní 689 252 Kc, nebot:

Hodnota úveru se zohlednením vyšší rizikové prirážky pri puvodní bezrizikové

381 748 Kc1 0,0710

381 748 Kc

(1 0,0710)2689 252 Kc.

výnosnosti do splatnosti ciní 670 627 Kc, nebot:

Opravná položka podle první metody ciní 18 625 Kc (tj. 2,7 % nabehlé

381 748 Kc1 0,0390 0,0520

381 748 Kc

(1 0,0390 0,0520)2670 627 Kc.

hodnoty), nebot:

Pro úplnost ješte uvedme, že reálná hodnota úveru ciní 663 372 Kc, nebot:

opravná položka 689 252 Kc 670 627 Kc 18 625 Kc.

Je treba upozornit, že opravné položky u pohledávek se nevytvárejí ve výši rov-

381 748 Kc1 0,0450 0,0520

381 748 Kc

(1 0,0482 0,0520)2663 372 Kc.

né rozdílu úcetní hodnoty a reálné hodnoty pohledávky, ale ve výši rovné roz-dílu úcetní hodnoty a diskontované hodnoty penežních toku za použití nové ri-zikové výnosnosti do splatnosti rovné souctu puvodní bezrizikové výnosnostido splatnosti a zvýšené rizikové prirážky spojené s daným dlužníkem.

Alternativne je možné opravné položky stanovit prostrednictvím odhadnutých pe-nežních toku. V tomto prípade diskontování techto penežních toku je za použitípuvodní rizikové výnosnosti do splatnosti. Odhadneme napríklad snížení prvnísplátky z jmenovité hodnoty 381 748 Kc na 380 000 Kc (tj. snížení o 0,5 %)a snížení druhé splátky z jmenovité hodnoty 381 748 Kc na 362 257 Kc (tj. sní-žení o 5,1 %). Potom hodnota úveru za použití puvodní rizikové výnosnosti dosplatnosti ciní 670 627 Kc, nebot:

Opravná položka podle druhé metody ciní 18 625 Kc.

380 000 Kc1 0,0710

362 257 Kc

(1 0,0710)2670 627 Kc.

První metoda stanovení opravných položek je založena na odhadu novérizikové prirážky Δr a druhá metoda na odhadu snížení penežních toku. Obe



veliciny jsou ve vetšine prípadu v praxi velice obtížne odhadnutelné. Protoregulátori v minulosti predepisovaly ponekud konkrétnejší pravidla tvorbyopravných položek, než je uvedeno výše. Výši opravných položek mnohdy stano-vily jako urcité procento nezajištené hodnoty pohledávky, a to na základe urcitýchfaktoru, jako je prodlení se splátkami, financní situace dlužníka apod. V souvislostise svetovým trendem zmekcování úcetních pravidel vetšina regulátoru od tohotopožadavku postupne ustoupila.

iii) Stanovení opravných položek podle IFRS a ceských úcetních predpisu

Mezinárodní standardy úcetního výkaznictví (IFRS) reší tvorbu opravnýchpoložek v rámci znehodnocení (impairment) financních aktiv. Postupuje se ve dvoukrocích:

nejprve jednotka posoudí, zda existují objektivní dukazy (objective evidence)o tom, že došlo ke znehodnocení financního aktiva nebo skupiny aktiv, apokud takový dukaz existuje, jednotka ve druhém kroku pristoupí ke stanovenívýše ztráty ze znehodnocení (impairment loss). Ta se úctuje:

na rozvahovém úctu opravných položek predstavujícím snížení hodnotyaktiva proti výsledkovému úctu náklady na opravné položky; v tomto prípadeztráta ze znehodnocení predstavuje opravnou položku,prímo jako snížení hodnoty aktiva proti výsledku (jedná se o cástecný ciúplný odpis aktiva), nebona rozvahovém úctu proti ostatnímu úplnému výsledku.73

73 Problém znehodnocení financních aktiv má dlouhou historii a životne se týká úverového portfoliabank. Z diskusí pred prijetím IAS 39 v ríjnu 2000 (s úcinností od 1. ledna 2001) bylo patrné, žeustanovení týkající se tvorby opravných položek byla zrejme dílem auditoru a obchodních bank.Stávající dvoukrokový postup stanovení znehodnocení financních aktiv predstavuje model vzniklýchztrát (incurred loss model). Tento model predpokládá, že všechna financní aktiva budou splacena,a to až do okamžiku, kdy jsou zjišteny dukazy o opaku, tj. do okamžiku vzniku ztrátové nebospouštecí události (loss event, trigger event). Teprve po tomto okamžiku se zaúctuje ztráta zeznehodnocení (opravná položka). Model vzniklých ztrát není matematicky specifikován, tj. jevelice flexibilní. Tato flexibilita byla požadavkem bank. Pri stanovení ztráty ze znehodnocenífinancních aktiv je nejproblematictejší spolehlivost odhadu penežních toku, a to až do splatnostifinancního aktiva. IAS 39 nepredepisuje zpusob stanovení ocekávaných budoucích penežních toku.Financní aktiva by mela být proverována jednotlive (v prípade nevýznamných položek lze aplikovatportfoliový prístup). Zároven požaduje, aby aktivum, u nehož nebylo adresne zjišteno znehodnocení,bylo zarazeno do portfolia stejnorodých aktiv a byl proveden ješte test na znehodnocení u tohotoportfolia. Standard neumožnuje tvorbu tzv. obecných opravných položek (general provisions).

V listopadu 2009 IASB vydala návrh standardu Financní nástroje: nabehlá hodnota a znehod-nocení (Financial instruments: amortised cost and impairment), který obsahuje zmenu modelu tvorbyopravných položek. Ze stávajícího modelu vzniklých ztrát by se melo prejít na model ocekávanýchztrát (expected loss model). U tohoto modelu by mely být ocekávané ztráty zaúctovány bez ohleduna výskyt ztrátové události. Vzniklé ztráty predstavují podmnožinu ocekávaných ztrát. Návrhstandardu je predmetem následné poznámky pod carou.

V USA existuje prírucka SOP 03-3 Accounting for certain loans or debt securities acquired ina transfer, kterou v prosinci 2003 vydal Americký institut certifikovaných verejných úcetních


79PODSTATA PENEZ

Objektivním dukazem o znehodnocení je ztrátová událost (loss event), jako na-príklad:

významné financní problémy emitenta nebo dlužníka,porušení smlouvy, jako napríklad prodlení s platbami úroku nebo jistiny cijejich nezaplacení,úleva udelená veritelem dlužníkovi z ekonomických ci jiných duvodu souvi-sejících s financními obtížemi dlužníka, kterou by jinak veritel neudelil;pravdepodobnost konkursu ci jiné financní restrukturalizace dlužníka,zániku aktivního trhu pro financní aktivum z duvodu financních potíží, nebopozorovatelné údaje znacících, že došlo k meritelnému poklesu odhadovanýchbudoucích penežních toku ze skupiny financních aktiv po okamžiku prvotníhozaúctování techto aktiv, prestože zatím není možné tento pokles zjistit u jednot-livých financních aktiv ve skupine, vcetne:

nepríznivých zmen v platební situaci dlužníku ve skupine (napríklad zvýšenýobjem opoždených plateb nebo zvýšený objem dlužníku z kreditních karet,kterí dosáhli svého úverového limitu a splácejí minimální mesícní cástku),nebocelostátní nebo místní hospodárské podmínky, které korelují s prodlenímiu aktiv ve skupine (napríklad nárust míry nezamestnanosti v geografickéoblasti dlužníku, pokles cen nemovitostí, což je relevantní pro hypotecníúvery v dané oblasti, pokles cen ropy, což je relevantní pro úvery poskytnutéproducentum ropy, nebo nepríznivé zmeny v prumyslových podmínkách,které ovlivnují dlužníky ve skupine).

Výše ztráty ze znehodnocení se stanoví jako rozdíl mezi úcetní hodnotou aktivaa soucasnou hodnotou odhadovaných budoucích penežních toku diskontova-ných puvodní efektivní úrokovou mírou financního aktiva (tj. efektivní úro-kovou mírou vypoctenou pri prvotním zaúctování). Je patrné, že z pohledupredchozí cásti IFRS predepisují druhou metodu stanovení opravných položek.Úcetní hodnota aktiva se sníží prímo nebo s použitím úctu opravných položek, a toproti nákladum. Tyto ztráty lze stornovat.

(AICPA). Prírucka se týká úcetnictví koupených úveru, které vykazují známky zhoršené kvality odjejich vzniku a u nichž je v dobe koupe pravdepodobné, že kupující neobdrží všechny smluvní penežnítoky. Netýká se ale koupených úveru za úcelem jejich dalšího prodeje. Podle prírucky má kupujícístanovit novou efektivní úrokovou míru, a to na základe ocekávaných penežních toku. Krome tohov USA existuje návrh, podle nehož by se vzniklé a koupené úvery, dluhové cenné papíry a dalšídluhové nástroje mely zaradit do portfolia v reálné hodnote proti ostatního úplného výsledku (othercomprehensive income, OCI). Znamenalo by to odklonení opravných položek z výsledku do OCI.Návrh má v USA údajne podporu vzhledem k tomu, že by volatilita znehodnocení nemela dopad navýsledek. Americký model má být založen na spouštecí události (trigger event) stejne jako stávajícímodel znehodnocení v IAS 39. Jedná se o situaci, kdy jednotka má informaci o úverovémznehodnocení, tj. informaci o tom, že nebude schopná získat veškeré smluvní penežní toky. Má sejednat o všechny minulé i stávající úverové události. Žádný práh významnosti nemá existovat.Príkladem je financní pozice dlužníka, selhání, hodnota kolaterálu, stávající externí faktory jako oborcinnosti, geografické a politické faktory apod. Použití modelu ocekávaných ztrát nemá být povinné.



Nejprve se posoudí, zda individuálne existuje objektivní dukaz o znehodnocení proindividuálne významná financní aktiva, a individuálne nebo spolecne pro financníaktiva, která nejsou individuálne významná. Jestliže se zjistí, že neexistuje žádnýobjektivní dukaz o znehodnocení individuálne hodnoceného aktiva, at již je vý-znamné nebo nikoli, zahrne toto aktivum do skupiny financních aktiv s podobnýmicharakteristikami úverových rizik a spolecne je posoudí ohledne znehodnocení.Aktiva, která jsou jednotlive posuzována ohledne znehodnocení a u kterých je nebonadále bude úctována ztráta ze znehodnocení, nejsou do spolecného posuzovánísnížení hodnoty zahrnuta.74

74 V listopadu 2009 IASB vydala návrh standardu Financní nástroje: nabehlá hodnotaa znehodnocení (Financial instruments: amortised cost and impairment). Standard se má aplikovatna všechny položky v rámci IAS 39, které se úctují v nabehlé hodnote. Úctování v nabehlé hodnoteposkytuje informace o efektivní výnosnosti (effective return) financních aktiv a financních závazkutím, že alokuje úrokové výnosy a úrokové náklady do ocekávané životnosti financního nástroje.Efektivní výnosnost se stanoví na základe pocátecního ocekávání o penežních tocích behem ocekávanéživotnosti financního nástroje a na základe pocátecní úcetní hodnoty. Tak efektivní výnosnostu financního aktiva bere v úvahu ocekávané úverové ztráty (expected credit losses) v okamžikupocátecního zaúctování financního aktiva.

Nabehlá hodnota se behem následného úctování financního aktiva stanoví za použití metody efektivníúrokové míry, tj. nabehlá hodnota je soucasná hodnota stanovená z techto vstupu:

ocekávané penežní toky behem zbývající životnosti financního nástroje aefektivní úrokové míry jako diskontní úrokové míry.

Behem následného úctování nabehlá hodnota bere v úvahu:momentální odhady ocekávaných penežních toku, tj. smluvní penežní toky vážené momentálnípravdepodobností jejich realizace aefektivní úrokovou míru stanovenou pri pocátecním zaúctování financního aktiva.

Jednotka má ve výkazu o úplném výsledku zverejnit za dané období:hrubý úrokový výnos (gross interest revenue) financních aktiv; stanoví se za použití metodyefektivní úrokové míry a pocátecního odhadu ocekávaných penežních toku (položka 1),cást pocátecních ocekávaných úverových ztrát (expected credit losses) alokovaných do danéhoobdobí, a to u financních aktiv (položka 2),cistý úrokový výnos (net interest revenue) financních aktiv jako rozdíl položek 1 a 2,zisky a ztráty (gains and losses) odpovídající zmenám odhadu penežních toku financních aktivaúrokové náklady (interest expense) financních závazku; stanoví se za použití metody efektivníúrokové míry.

K zaúctování úverových ztrát má jednotka použít úcet opravných položek (allowance account). Prokaždou kategorii financních aktiv jednotka zverejní:

rekonciliaci zmen na úctu opravných položek behem období aodpisovou politiku.

Jednotka má zverejnit informace, které objasnují odhady a zmeny v odhadech penežních toku. Pokudjednotka pripravuje informace o stresovém testování pro vedení, potom má zverejnit tuto informacia informace, které pomohou porozumet:


81PODSTATA PENEZ

V Ceské republice úcetní postupy stanovené vyhláškou c. 501/2002 Sb. stanovípouze velice obecné zásady tvorby a použití opravných položek.

iv) Realita

Jak již bylo výše uvedeno, v praxi tvorba opravných položek podle IFRS i podleceských úcetních predpisu je podstatne nižší, než jsou ocekávané ztráty. Právev této oblasti jsou financní informace o bankách nejvíce zkresleny.

dopadum na financní pozici jednotky aschopnost jednotky vydržet stresový scénár.

Pokud by byl prijat v úcetnictví koncept ocekávaných ztrát, potom by opravné položky byly tvorenyprímo ve výši ocekávaných ztrát a úprava regulacního kapitálu z tohoto titulu by mohla odpadnout.Toto by ale neplatilo zcela, nebot úcetní ocekávané ztráty jsou založeny na pravdepodobnosti selhání(probability of default, PD) vztahující se až do splatnosti dluhového nástroje, zatímco regulacníocekávané ztráty jsou založeny na PD vztahující se pouze na období 1 roku.

Model je spojený s velkou množstvím odhadu (stejne jako stávající model vzniklých ztrát). Tomuúdajne bude odpovídat vysoká volatilita ocekávaných ztrát. Byly prezentovány možnosti urcitýchzjednodušení, a to:

odvození ocekávaných ztrát od Basilejské kapitálové dohody,model lineárního rozdelení ztrát po celé období úveru místo použití efektivní úrokové míry aportfolia založená na portfoliích Basilejské kapitálové dohody s tím, že tato portfolia by nebylauzavrená, tj. dynamická portfolia.

U obchodních bank se navrhuje navázat stanovení ztrát ze znehodnocení na Basilejskou kapitálovoudohodu. V této dohode IRB prístup (nikoli standardní prístup) stanovení kapitálových požadavku totižstanoví:

ocekávané ztráty = PD*LGD*EAD

kde: PD = pravdepodobnost selhání (probability of default) v %,LGD = ztrátovost pri selhání (loss-given default) v % aEAD = expozice pri selhání (exposure at default).

Tyto ocekávané ztráty by mely být pokryty opravnými položkami, tj. ocekávané ztráty se porovnávajís opravnými položkami a rozdíl ovlivnuje "pouze" regulacní kapitál, tj. neovlivnuje opravné položky.Pokud by byl prijat koncept ocekávaných ztrát i v úcetnictví, potom by opravné položky byly tvorenyprímo ve výši ocekávaných ztrát a úprava regulacního kapitálu z tohoto titulu by mohla odpadnout.Toto by ale neplatilo zcela, nebot opravné položky ztráty ze znehodnocení jsou založeny na PDvztahující se až do splatnosti dluhového nástroje, zatímco regulacní ocekávané ztráty jsou založenyna PD vztahující se pouze na období 1 roku.

Podle IAS 39 se opravné položky k položkám nevytvárejí pri jejich prvotním zaúctování. NaopakBasilejská kapitálová dohoda požaduje výpocet ocekávaných úverových ztrát i pri prvotnímzaúctování. Podle IAS 39 se posuzuje znehodnocení jednotlive významných úverových pohledáveksamostatne a následne se provádí posouzení v rámci celého portfolia. Basilejská kapitálová dohodase opírá o portfoliový model.



Uvedme jeden príklad, jak se banky vyhýbají tvorbe opravných položek. Jedná seo príklad s balónovými úvery. Necht banka poskytne úver 10 mil. Kc s tím, žeklient má za 10 let splatit jistinu 10 mil. Kc a jednorázový úrok 4 mil. Kc. Behem10 let nejsou patrné žádné problémy − banka považuje úver za standardní a nevy-tvárí opravné položky. Klient není obtežován bankou, aby úver splácel. Po uplynutí10 let klient nemá na to, aby splatil 14 mil. Kc, proto banka poskytne klientovinový úver, tentokrát 14 mil. Kc, a to na dalších 10 let. Klient tedy má za 10 letsplatit jistinu 14 mil. Kc a jednorázový úrok 5 mil. Kc. Situace se opakuje. Jepatrné, že aby banka dobre fungovala, nemusí klienti své úvery dlouho splácet.Problémy na strane banky vzniknou až v okamžiku, kdy dlužník prestane existovat,tj. fyzická osoba zemre nebo právnická osoba se dostane do úpadku.

Výše uvedený príklad predstavuje jednu variantu tzv. restrukturalizace dluhu(debt restructuring), tj. zmenu podmínek splácení dluhu pri platebních problémechdlužníka. V poslední dobe se pro tuto situaci používá nový pojem ”úlevadlužníkovi“ (forbearance).

Tak banky ve svete (vcetne USA, Japonska a Evropy) obecne vytvárejí velice maléopravné položky. Proto se udržují pri živote banky, které již dávno mely zaniknoutvzhledem k tomu, že u nich fakticky závazky prevyšují aktiva. Úcetne ale i tytobanky vykazují prevahu aktiv nad závazky. Skutecne, realita posledních let jetaková, že obecne se úcetní pravidla stále více zmekcují. Zmekcování pravidelspocívá v tom, že úcetnictví umožnuje nadhodnocování aktiv a ponižovánízávazku. Nedostatecná tvorba opravných položek je príkladem.

f) Informace o financní situaci dlužníka

Informace o financní situaci potenciálního dlužníka jsou základem rozhodnutí o po-skytnutí úveru. Jsou-li zkreslené, je všechno špatne. Úcetní záverky, které jsouproduktem úcetnictví, mají informovat jejich ctenáre (investory, veritele, orgánydohledu a širokou verejnost) o financní situaci dané úcetní jednotky. Avšak úcetnízáverky neposkytují veškeré informace pro hospodárská rozhodování jejich uži-vatelu, nebot se zamerují na minulost a obvykle neposkytují nefinancní informace.

Použité úcetní metody musejí být u všech osob shodné, nebot všichni ctenárichtejí jednoduše porovnávat financní výkazy, aniž detailne zkoumají úcetní postupy.Investori potrebují porovnávat ”vejce s vejci“. Nedostatek porovnatelnosti vzbuzujeznacné obavy, zejména mezi investicními analytiky. Na srovnatelných údajíchz financních výkazu jsou postaveny všechny duležité ukazatele hospodarení spolec-nosti vcetne ruzných pomerových velicin.

Proto Mezinárodní standardy úcetního výkaznictví75 (IFRS) i obecne prijímanéúcetní zásady USA (US GAAP) jsou platné pro všechny jednotky bez ohledu na

75 Anglický pojem “financial reporting” se prekládá jako pojem “úcetní výkaznictví” nebo “financnívýkaznictví”.


83PODSTATA PENEZ

jejich velikost.76 U kterékoli jednotky má urcitá operace stejný hospodárskýužitek a rizika. Úcetnictví musí odpovídat vlastnostem operací a nikoli druhu jed-notky. Proto v soucasné dobe existuje znacný tlak na sjednocení IFRS, US GAAPa japonských GAAP.

Úcetnictví je tedy zlo, které musí úcetní jednotka trpet. Je však treba nastavittakové úcetnictví, aby toto zlo nebylo pro ni príliš bolestné. Úcetnictví musí býttedy srozumitelné, stejné pro všechny jednotky, prehledné, málo nákladnéa s jasnými pravidly hry. Potom se v nem orientuje každý prumerne vzdelanýclovek a náklady na vedení úcetnictví a audit nebudou závratne vysoké. Zárovense tím podporuje konkurenceschopnost spolecností ve svetovém merítku.

Tyto atributy ceské úcetnictví ješte nesplnuje. Nyní je bohužel roztríštené, nebot jerozdeleno do šesti smeru podle šesti skupin osob.77 Skutecnost, že v Ceskérepublice banky a nekteré financní instituce, podnikatelé, pojištovny a jiné skupinysubjektu mohou úctovat o téže skutecnosti rozdílne, nemá jakékoli logické anihospodárské opodstatnení a je v rozporu s Mezinárodními standardy úcetního vý-kaznictví i obecne prijímanými úcetními zásadami USA.

Presto je treba uvést, že v ceském úcetnictví existují i svetlé stránky. Napríklad po-cínaje 1. lednem 2002 úcetní postupy bank a nekterých financních institucí78

byly nastaveny v podstate shodne s pravidly IFRS. Krome toho pocínaje 1. led-nem 2005 jsou tyto IFRS povinné ze zákona pro rozhodující cást bankovního

76 Komplexní novela témer všech Mezinárodních úcetních standardu, která byla publikována na konciroku 2003, zavedla jednotný pojem "jednotka" (entity).

77 K 1. lednu 2012 bylo v platnosti šest základních vyhlášek, které provádely nekterá ustanovenízákona c. 563/1991 Sb., o úcetnictví, pro šest okruhu jednotek:

Vyhláška c. 500/2002 Sb. pro podnikatele,Vyhláška c. 501/2002 Sb. pro banky a jiné financní instituce,Vyhláška c. 502/2002 Sb. pro pojištovny,Vyhláška c. 503/2002 Sb. pro zdravotní pojištovny,Vyhláška c. 504/2002 Sb. pro nepodnikatelské subjekty (politické strany a politická hnutí, církvea náboženské spolecnosti, obecne prospešné spolecnosti, zájmová sdružení právnických osob,organizace s mezinárodním prvkem, nadace a nadacní fondy, spolecenství vlastníku jednotek,verejné vysoké škola atd.) aVyhláška c. 410/2009 Sb. pro nekteré verejné jednotky (organizacní složky státu, územnísamosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti, príspevkové organizace,státní fondy a Pozemkový fond Ceské republiky.

78 Jedná se o úcetní postupy všech regulovaných financních institucí s výjimkou pojištoven a plateb-ních institucí. Pro pojištovny platí:

vyhláška c. 502/2002 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení zákona c. 563/1991 Sb.,o úcetnictví, ve znení pozdejších predpisu, pro úcetní jednotky, které jsou pojištovnami aCeské úcetní standardy pro pojištovny.

Neregulované financní instituce postupují podle predpisu pro podnikatele.



sektoru Ceské republiky (z hlediska bilancní sumy). Rovnež postupy úctováníderivátu jsou u ostatních bank a ostatních financních institucí vcetne pojištoven au úcetních jednotek, které jsou zarazeny do skupiny podnikatelu, harmonizovány.Tím se podarilo znacne snížit náklady na úcetnictví a audit, nebot mimo jinéodpadly nadbytecné prevodové mustky mezi ceskými úcetními postupy a Meziná-rodními standardy úcetního výkaznictví. Je treba poznamenat, že témer všechnybanky jsou soucástí mezinárodních skupin, kde používání IFRS nabývá stále vícena významu.

U ostatních skupin osob je v soucasné dobe míra sladení s Mezinárodními stan-dardy úcetního výkaznictví nižší. I zde existuje mnoho dcer zahranicních spolec-ností, kde je také používání Mezinárodních standardu úcetního výkaznictví bežné.Proto i u techto osob bude treba v budoucnosti nastavit úcetní pravidla shodnes IFRS, nebo prímo zavést jejich používání.

Auditori by meli úcetní záverky potvrdit. Manažeri spolecností mají radeji shovíva-vejší hlídace úcetnictví. V rade zemí platí, že nejméne casto dávají výhradu velcíauditori.79 Proto velcí auditori posilují. Prísní auditori nejsou oblíbeni. V Ceskérepublice už jen nekolika jednotkám ze sta napíše auditor do výrocní zprávy ne-jakou výhradu. Na kolbišti auditoru vítezí ti, kterí klienty neklepou pres prsty, alevíce jim vycházejí vstríc, tj. nejenom kontrolují úcetnictví, ale poskytují poraden-ství. Spolecnosti hledají takové auditory, kterí jim spíš poradí, kde a jak výsledkyupravit, a zejména jak upravit dane. Dnes se úcetní záverka vlastne udelá, až kdyžauditor rekne ano. Kdysi se v mnoha zemích uzavrelo úcetnictví a auditor pak zá-verku napadal. Tak tomu nyní není. Vstoupit na trh auditu je težké. A práve s prí-chodem nového auditora se casto na spolecnost snesou výhrady. Zároven stále ménejednotek mení auditora. Jen nekolik procent spolecností v Ceské republice menírocne auditora.

Na zacátku tohoto století obliba ”hodných“ auditoru v USA zašla príliš daleko. Vesnaze udržet si klienta auditori primhurovali oci nad zakrýváním ztrát tak dlouho,až kolosy jako Enron nebo WorldCom v roce 2002 zkrachovaly. Úcetních skandálunezustala ušetrena ani Evropa: francouzská spolecnost Vivendi a holandský ob-chodní retezec Ahold. I Ceská republika mela svuj Enron, i když tak velký skandálpro auditora to nebyl. Pred pádem IPB v roce 2000 auditor nevaroval akcionárevcetne státu, že se banka blíží ke krachu.

Je hrubým omylem videt prícinu série úcetních podvodu v nesprávnosti úcetníchstandardu. Kvalita úcetních standardu a jejich dodržování jsou dve zcela rozdílnéveci. Stejne jako není totéž kvalita zákonu a jejich respektování. Vinu za úcetní

79 Velkou ctyrkou se rozumí americké auditorské firmy Delloite & Touche, Ernst & Young, KPMG aPricewaterhouseCoopers.


85PODSTATA PENEZ

podvody nesou jednoznacne clenové vedení spolecností a auditori. Proc však nekdyvedení a auditori podvádejí a chybne informují verejnost o financní situaci spolec-ností? Vedení se chce prezentovat akcionárum a verejnosti co nejlépe, aby doká-zalo, že je nenahraditelné a že má právo na vysoké odmeny. Proto má zájem na conejvyšším zisku, a to i za cenu úcetních podvodu. Problémem je, že auditor je prí-mo placen vedením (nikoli akcionári) z prostredku spolecnosti.

g) Duverné úverování

Duverné úverování (insider lending) poskytování úveru sprízneným osobám, zej-ména hlavním vlastníkum banky (principal shareholders), vedoucím pracovníkum(officers) banky a osobám ve vedení banky, tj. reditelum (directors). Tyto úveryjsou považovány za nebezpecné, nebot jsou obvykle poskytovány za mekcíchpodmínek. Proto tyto úvery ve vyspelých zemích podléhají urcitým omezeníma požadavkum. Napríklad v USA tyto úvery musí být poskytnuty za stejnýchpodmínek jako ostatním dlužníkum a podle regulace O (regulation O) ctvrtletnízpráva clenské banky80 musí obsahovat informace o úverech poskytnutýchvedoucím pracovníkum banky od minulé zprávy.

h) Podvodné a dravé úverování

i) Podstata podvodného a dravého úverování

Podvodné úverování (fraudulant lending) je úverování, kdy dlužník (obvyklepodnik) prijme úver od banky, pricemž bankovnímu úredníkovi je pri poskytnutíúveru známo, že úver nebude splacen. Poté peníze z podniku zmizí a následnepodnik vyhlásí úpadek. Banka je nucena poskytnutý úver odepsat z aktiv donákladu. Bankovní úredník poskytne takový úver za úplatek od podniku. V nekte-rých prípadech bankovní úredník poskytne takový úver dokonce i neexistujícímupodniku. V urcité míre tyto praktiky existují i pri poskytování úveru domácnostem.I v tomto prípade muže být bankovnímu úredníkovi jasné, že úver nebude mocidaná domácnost splatit ze svých príjmu.

Podvodné úvery mají mnoho spolecného s dravým úverováním (predatory len-ding). Americká Federální spolecnost pojištení vkladu (Federal Deposit InsuranceCorporation, FDIC) definuje dravé úverování jako ”uvalení nepoctivých a surovýchpodmínek na dlužníky“. Dravé úverování zasahuje spíše méne vzdelané a chudédomácnosti. Bežné bývá spojeno s poskytnutím zajištení, jako je nemovitost neboauto. Poskytovatelé techto úveru mohou mít velký zisk ze zajištení. Na rozdíl odmnoha podvodných úveru u dravého úverování bankovní úredník neprijímá oddlužníka úplatek. Je motivován pouze odmenami za poskytnuté úvery.

80 Clenská banka (member bank) je obchodní banka, která je clenem Fedu.



Dravé úverování se projevuje zejména v nadmerné úrokové míre u úveruposkytnutých dlužníkum s vyšším úverovým rizikem. Poskytovatelé úveru bežneobhahují vysokou úrokovou míru úveru poskytnutých rizikovejším dlužníkum tím,že u nich existuje vyšší pravdepodobnost selhání. To znamená, že ztráty ze selháníu techto dlužníku musí uhradit jiní dlužníci téže skupiny. Toho lze dosáhnout vyššíúrokovou mírou poskytnutých úveru. Avšak takto nelze obhajovat neprimerene vy-soké úrokové míry. Podobne mohou být neprimerene vysoké poplatky za poskytnutíúveru.

Dravé úverování se zvlášt silne rozšírilo v USA pred rokem 2007. Melo za ná-sledek vznik podradných hypotecních úveru (subprime mortgage loans). V USAbývá dravé úverování spojováno se vznikem poslední financní a hospodárské krizev roce 2007. Rada financních institucí byla težce zasažena poklesem hodnotyinvestic spojených s podradnými hypotecní úvery. Jednalo se napríklad o dluhopisykolaterizované dluhy (collaterised debt obligations, CDO) odvozené od podrad-ných hypotecních úveru.

Na tato CDO byly dále navázány swapy úverového selhání (credit default swaps,CDS). Tak nekteré financní instituce, napríklad americká pojištovna AmericanInternational Group Inc. (AIG), nesly úverové riziko úverových portfolií pod-radných hypotecních úveru poskytnutých americkými bankami. Podrobnejší popiskauzy AIG je v pokracování této knihy (Finance v globální ekonomice II. Menováa kurzová politika).

Protože podvodné úvery a mnohdy úvery poskytnuté v rámci dravého úverovánínejsou spláceny, banka je casem zacne klasifikovat a vytváret na ne opravné po-ložky. Tím se fakticky úverové cástky presunují z aktiv do nákladu banky. Jestližebanka poskytla mnoho takových úveru, její financní situace se zhoršuje a bancehrozí bankovní panika.81 Ostatní banky v urcitém okamžiku prestanou dané bancepujcovat likviditu na mezibankovním trhu. Jinými slovy, banka je odríznuta odmezibankovního trhu a ve zdrojích spoléhá pouze na vkladatele.

Aby banka neztratila stávající vkladatele ci aby získala nové, musí razantne zvýšitúrokové míry z vkladu. Neobvykle zvýšené úrokové míry z vkladu bývají skutecneneklamnou známkou blízkého konce banky. Tak tomu bylo napríklad v prípadeInvesticní a poštovní banky a Union banky. Prípadné výbery vkladatelu znamenajíokamžitý bankrot banky, pokud nejde o banku príliš velkou na selhání (too bigto fail), u které existuje jistota vnejší záchrany (bailout) banky centrální bankou

81 Bankovní panika (bank run) hrozí i zdravé bance, tj. bance v dobré financní situaci. Ta však narozdíl od špatné banky (tj. banky v nepríznivé financní situaci) bankovní paniku obvykle prežije.Ostatní banky jí totiž na mezibankovním trhu bez problému úver poskytnou, nebot tento úverpovažují za dobrý úver, tj. úver s malým úverovým rizikem.


87PODSTATA PENEZ

nebo centrální vládou z penez danových poplatníku. Pokud fond pojištení vkladuhradí vklady pouze do urcité výše, potom na bankrot banky doplatí také zbylívkladatelé.

Nezdravý bankovní sektor muže vyústit do bankovní krize. Jedná se o situaci, kdyexistují významné známky financních problému bankovního systému a kdy existujívýznamné intervence do bankovního systému. Bankovní krize jsou popsány v cásti1.14.

ii) Príklad úverových podvodu Jürgena Schneidera

Nemecký bankovní systém byl do pocátku 90. let minulého století imunní vucibankovním úverovým podvodum. Situace se zmenila na pocátku 90. let zverejne-ním kauzy Jürgena Schneidera. Kauza je považována za jeden z nejvetších úve-rových podvodu v Nemecku a ucebnicovým príkladem neobezretného poskytováníúveru bankami.

Schneider zacínal jako zamestnanec stavební spolecnosti rekonstruující staré domy.Na pocátku 80. let založil spolecnost, ve které byl reditelem a zároven rozhodu-jícím vlastníkem. Byl agresivním podnikatelem a trpel prehnaným optimismem.Spekulace s domy mu zpocátku vycházely. Obchodní partneri jej neobdivovali,nebot byl vuci nim bezohledný a takrka je vydíral. Avšak k bankám se chovalloajálne a rádne splácel stanovené cástky. Financní vztahy uvnitr své skupinyzámerne komplikoval (hlavní spolecností skupiny byla Dr. Jürgen Schneider A.G.),aby nikdo nebyl schopen dopátrat se skutecné financní situace skupiny.

Ponekud zvláštní byl i zpusob podnikání. Schneider bežne koupil za nízkou cenustarší dum, provedl jeho rekonstrukci a poté jej neprodal, ale pronajímal. Na dalšídum si vzal další úver. Úvery mel u hypotecních o obchodních bank. Taktopostupne získal do vlastnictví pres desítky domu po celém Nemecku a soucasne sesilne zvyšovalo zadlužení Schneiderova impéria. Koupe domu preplácel nad tržnícenou domu. Schneiderovy projekty na rekonstrukci vypadaly lukrativne a tudížbanky ochotne poskytovaly úvery na koupi dalších domu. Schneider rekonstruovalvýznamné a dobre umístené budovy v nejvetších nemeckých mestech. Po sjedno-cení Nemecka Schneider expandoval do východní cásti Nemecka. V historické cástiLipska vlastnil celé ulice.

Banky financovaly Schneiderovy projekty i za této situace. Pri poskytování úverubanky pripisovaly peníze na úcet nekteré Schneiderovy spolecnosti, aniž se dálezajímaly, zda peníze byly skutecne použity na daný úcel. Zdánlivý podnikatelskýúspech umožnil Schneiderovi proniknout do vyšších spolecenských a politickýchvrstev, což Schneider podporoval charitativní cinností. Schneider podvádel s tržnímicenami domu a také pri pronájmu budov. Bankám sdeloval vyšší ceny pronájmu,než ve skutecnosti byly. Jednalo o nestandardní domy, kde byly odhady cen pro-nájmu obtížné.



Již v roce 1992 Bundesbanka informovala, že celkové závazky Schneiderovy sku-piny u obchodních bank cinily pres 5 mld. marek. Schneider dokázal ujistit Deut-sche Bank, že jde ze strany Bundesbanky o statistický omyl. Prestože existovalyvarovné signály, banky neverily, že by tak známá spolecnost s perfektní povestímohla mít nejaké problémy. Proto nemely do poslední chvíle tušení o skutecné fi-nancní situaci Schneiderovy skupiny.

Na pocátku roku 1994 se v Nemecku zacaly zhoršovat podmínky v realitnímsektoru. Banky pristoupily k úverovým omezením, což zpusobilo Schneideroveskupine problémy. Podvody se již nedaly ukrývat a v dubnu 1994 se provalily.Schneider okamžite uprchl s 250 mil. marek. Banky nestacily vcas zablokovatSchneideruv úcet a on tuto cástku nekolik dnu pred svým zmizením prevedl nasvuj úcet ve Švýcarsku.

Vzápetí zbankrotovala hlavní spolecnost skupiny Dr. Jürgen Schneider A.G., nebotjejí kapitál skupiny byl hluboce záporný. Vetšina aktiv spolecnosti byla predtímprevedena na Schneidera a jeho manželku Claudii. Celková zadluženost jeho spo-lecností u asi 50 bank cinila asi 6 mld. marek. Z toho Deutsche Bank spolecnostidlužily asi 1,2 mld. marek. Hodnota zastavených nemovitostí cinila asi 3,5 mld.marek. Verejnost vinila za vzniklou situaci více Deutsche Bank, než samotnéhoSchneidera.

V kvetnu 1995 byl Schneider zadržen na Floride. V prosinci 1997 byl ve Frank-furtu odsouzen za podvod a falšování dokumentu k 6 letu a 9 mesícum vezení.Soudce uvedl, že Deutsche Bank, Dresdner Bank, BHF-Bank, Bau- und Bodenbanka Norddeutsche Landebank byly oslepené Schneiderovým pocátecním úspechem,domnelým bohatstvím a povýšeným chováním pri poskytování miliardových úveru.

1.3.3 Úrocení vkladu a jiných závazku bank vuci nebankovním jednotkám

Peníze také vznikají každým pripsáním úroku k vkladu v bance nebo k jinémuzávazku (napríklad úrocením emitovaných dluhových cenných papíru, pokud emito-vané cenné papíry jsou soucástí urcitého menového agregátu) obchodní banky vucinebankovní jednotce. V príkladu 1.5 je na bežný úcet klienta pripsán úrok ve výši40 Kc. Jakékoli úroky z úrocených vkladu a jiných závazku bank (pokud tytozávazky jsou soucástí urcitého menového agregátu) vuci nebankovním jednotkámjsou novými penezi.82

82 Samo pripisování úroku na klientských úctech vedených obchodními bankami predstavuje neustálézvyšování penežní zásoby. Pokud by k cisté tvorbe penez docházelo pouze pripisováním techto úrokupri konstantní úrokové míre, penežní zásoba by rostla exponenciálne.


89PODSTATA PENEZ

Príklad 1.5 Tvorba penez úrocením vkladu

1) Pripsané úroky na bežném úctu klienta ve výši 40 Kc

Banka

Bežné úcty klientu

1) 40 Kc

Úrokové náklady

1) 40 Kc

Klient


1) 40 Kc

Úrokové výnosy

1) 40 Kc

Úrok neboli služební poplatek existoval již ve starobabylonské ríši. Ze záznamuoperací za vlády jejího krále Chammurapiho v letech 1792 až 1750 pr. n. l. jepatrné, že se takový poplatek tehdy úctoval za pujcení komodit, napríklad dobytkanebo zrní. Podobný systém pujcek existoval i v Cíne a v Indii. V Indii byl takévynalezen systém, který se dnes v Evrope oznacuje jako ”arabské císlice“. Tentosystém do Evropy zavedl (tehdy ješte pod správným názvem indické císlice) naprelomu 12. a 13. století Leonardo Fibonacci (matematik z Pisy), který je známýtaké pod prezdívkou Leonardo Pisano. Tento úcetní systém popisuje ve své knizeLiber Abaci (Kniha poctu). Stávající financní systém je založen na tomto úcetnímsystému.

Na stejném systému bylo založeno italské bankovnictví, které ve 14. století ovládlflorentský rod Medici. Do té doby tento rod byl klanem stíhaným v rade italskýchstátu. Avšak po nekolika zatceních a popravách si rod uvedomil, že místo viditel-ného okrádání je vhodnejší bohatnout mírumilovným poskytováním úveru. Zpo-cátku to provádeli na poulicních pultech (italsky ”banco“) a poté v okázalýchdomech. Další generace rodu již patrily k velice mocné evropské rodine, z níž



vyrostli tri papeži. Rod zbohatl na smenkách, u nichž byl tehdy církví zakázanýúrok zastren rozdílnými menovými kurzy. Medici Bank (1397−1494) byla po urci-tou dobu nejvetší a nejrespektovanejší evropskou bankou. Z italského bankovnictvívzešlo v 17. století nizozemské a anglické bankovnictví.

V islámském bankovnictví (islamic banking) nazývaném také participacníbankovnictví (participant banking) úroky v explicitní podobe neexistují. Hlavníma nejprísneji kontrolovaným bodem islámského zvykového práva šaríja je jedno-znacný zákaz lichvy (usury). Ve svém dusledku to znamená, že islámské bankynesmejí k poskytnutým úverum pripocítávat úroky, ani si úctovat jakékoliv pevnépoplatky za jejich poskytnutí. Pro tato navýšení existuje islámský pojem riba.Banky si však zajištují svuj zisk díky predbežným smlouvám s jednotlivými dluž-níky, ve kterých se stávají podílníky na budoucím zisku. Dlužník se totiž zaváže,že cást prípadného zisku z financovaného projektu prevede práve na banku.

1.3.4 Koupe majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek

I když vetšina penez vzniká tím, že banky poskytují úvery, peníze také vznikajíjakoukoli koupí aktiv ci služeb obchodními bankami od nebankovních jednotek.Podobne jako banky mohou neomezene nabývat aktiva poskytováním úveru, bankymohou neomezene nabývat aktiva jejich koupí od nebankovních jednotek. Podobnebanky mohou neomezene kupovat služby od nebankovních jednotek. Predpoklá-dejme dále, že banka kupuje tri druhy aktiv, a to dluhové cenné papíry, kapitálovécenné papíry a jiná aktiva (napríklad hmotný ci nehmotný majetek).

Koupe dluhových cenných papíru (dluhopisu a smenek) emitovaných nebankovníjednotkou (klientem) se po ekonomické stránce neliší od poskytnutí úveru. Vý-jimkou je pouze snadná obchodovatelnost dluhových cenných papíru na rozdíl odrelativne obtížné obchodovatelnosti s úvery. V príkladu 1.6 je uvedena situace, kdybanka koupí dluhové cenné papíry od emitenta, tj. na primárním trhu. Koupídluhových cenných papíru za 1000 Kc banka pripíše cástku 1000 Kc na bežný úcetemitenta. Situace je po ekonomické stránce stejná jako v prípade poskytnutí úveru.V obou prípadech vzniká bance penežní pohledávka za klientem a klientovi penežnízávazek vuci bance. Bilancní suma banky se zvýšila o 1000 Kc a o stejnou cástkuse zvýšila bilancní suma klienta. Mezi poskytnutím úveru ve výši 1000 Kc a koupídluhových cenných papíru za 1000 Kc je odlišnost právní.

Postupme dále k situaci, kdy banka koupí kapitálové cenné papíry (akcie ci za-tímní listy)83 emitované nebankovní jednotkou (klientem). Podle príkladu 1.7 ban-

83 § 183a odst. 1 zákona c. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znení pozdejších predpisu, po-užívá pojem úcastnické cenné papíry. Rozumí jimi cenné papíry, se kterými je spojen podíl nazákladním kapitálu nebo hlasovacích právech spolecnosti, a cenné papíry, s nimiž je spojeno právotakové cenné papíry získat. Jedná se tedy o akcie, zatímní listy nebo cenné papíry, které umožnujínabytí akcií nebo zatímních listu.


91PODSTATA PENEZ

Príklad 1.6 Tvorba penez koupí dluhových cenných papíru bankou od emitenta(klienta)

1) Koupe dluhových cenných papíru za 1000 Kc bankou od emitenta (klienta)

Banka kupující dluhové cenné papíry

Dluhové cenné papíry Bežné úcty klientu

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Emitent (klient) emitující dluhové cenné papíry

Bežné úcty u bankEmitované dluhové cenné papíry

(= závazky)

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Príklad 1.7 Tvorba penez koupí kapitálových cenných papíru bankou od emitenta(klienta)

1) Koupe kapitálových cenných papíru za 1000 Kc bankou od emitenta (klienta)

Banka kupující kapitálové cenné papíry

Kapitálové cenné papíry Bežné úcty klientu

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Emitent (klient) emitující kapitálové cenné papíry

Bežné úcty u bankEmitované kapitálové cenné papíry

(= kapitál)

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc



ka koupí kapitálové cenné papíry od emitenta, tj. na primárním trhu. Koupíkapitálových cenných papíru za 1000 Kc banka pripíše cástku 1000 Kc na jehobežný úcet. Bilancní suma banky se zvýšila o 1000 Kc a o stejnou cástku se zvýšilabilancní suma klienta. Koupe kapitálových cenných papíru se po ekonomickéstránce ponekud liší od poskytnutí úveru ci koupe dluhových cenných papíru.Bance totiž nevzniká penežní pohledávka za klientem, ale získává podíl na aktivechklienta po odectení jeho závazku a klientovi nevzniká penežní závazek vuci bance,ale zvyšuje se mu vlastní kapitál.

Podívejme se na prípad, kdy banka koupí od klienta jiné aktivum, tj. nikoli jehodluhové ci kapitálové cenné papíry:

v príkladu 1.8 banka kupuje od klienta hmotný majetek; takovou koupi bankaopet hradí pripsáním penežní cástky na bežný úcet klienta; u klienta došlok náhrade jednoho aktiva (hmotného majetku) za jiné aktivum (prostredky nabežném úctu); bilancní suma banky se zvýšila o 1000 Kc a bilancní suma klientazustala nezmenena, av príkladu 1.9 banka kupuje od klienta službu; banka hradí službu pripsánímpenežní cástky na bežný úcet klienta; avšak na rozdíl od poskytnutí úveru cikoupe majetku banka zaúctuje penežní cástku jako náklad ve výsledovce (tj.nikoli rozvahove); podobne klient zachytí penežní cástku jako výnos ve vý-sledovce.

Príklad 1.8 Tvorba penez koupí hmotného majetku bankou od klienta

1) Koupe hmotného majetku za 1000 Kc bankou od klienta

Banka kupující hmotný majetek

Hmotný majetek Bežné úcty klientu

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Klient prodávající hmotný majetek


1) 1000 Kc

Hmotný majetek

1) 1000 Kc


93PODSTATA PENEZ

Príklad 1.9 Tvorba penez koupí služby bankou od klienta

1) Koupe služby za 1000 Kc bankou od klienta

Banka kupující službu


1) 1000 Kc

Náklady na služby

1) 1000 Kc

Klient prodávající službu


1) 1000 Kc

Výnosy ze služeb

1) 1000 Kc

1.3.5 Výplata odmen z nákladu zamestnancum a clenum statutárních orgánubank

Také pri výplate odmen z nákladu zamestnancum a clenum statutárních orgánubank vznikají peníze, a to zpusobem shodným jako v prípade koupe služeb bankouod klientu (príklad 1.10). Výplata odmen ze zisku je predmetem následující cásti1.3.6.

Média ve svete lící, jak osoby ve vedení bank mají velké odmeny. Avšak pokudvšak jde o nejvyšší odmeny (remunerations) všech generálních reditelu (chiefexecutive officer, CEO), potom odmeny bankovních CEO nejsou ve svete zda-leka na predních príckách. Napríklad podle Forbesu v USA nejvyšší odmenu84

84 Odmena zahrnuje plat, bonus, hodnotu realizovaných akciových opcí a hodnotu pridelenýchakciových opcí.



Príklad 1.10 Tvorba penez výplatou platu a odmen zamestnanci obchodní banky

1) Výplata mezd a odmeny zamestnanci obchodní banky ve výši 1000 Kc

Banka vyplácející platy a odmeny


1) 1000 Kc

Náklady na zamestnance

1) 1000 Kc

Zamestnanec


1) 1000 Kc

Výnosy ze zamestnání

1) 1000 Kc

v rámci bankovních CEO za rok 2010 obdržel James Dimon (JPMorgan Chase),který ale s pouze 12,56 mil. dolary skoncil až na 112. míste. Následoval jej RobertP. Kelly (Bank of New York) s 9,65 mil. dolary, který skoncil na 144. míste. Naprvním míste se umístil Stephen J. Hemsley (UnitedHealth Group) s 101,96 mil.dolary. Druhý byl Edward A. Mueller (Quest Communications) s 65,80 mil. dolarya Robert A. Iger (Walt Disney) s 53,32 mil. dolary. To jsou císla pripomínajícíhospodárské veliciny.85

85 Podle amerického deníku Wall Street Journal nejlépe placeným šéfem verejne obchodovanéspolecnosti v desetiletí 2000 až 2009 byl zakladatel a generální reditel výrobce pocítacovýchtechnologií Oracle Larry Ellison. V tomto období si vydelal asi 1836 mil. dolaru (zahrnuty jsou platy,bonusy, manažerské výhody a zisky z prodeje podnikových akcií). Na druhém míste byl Barry Diller


95PODSTATA PENEZ

V praxi lze dokumentovat další zajímavost. Tesne pred problémy banky (a podobnei jiného podniku) si vedení banky obvykle vyplácí horentní cástky. Duvodem je to,že osoby ve vedení se pri problémech banky obávají ze ztráty dobre placených místa snaží se více než kdykoliv jindy maximalizovat svuj osobní profit. Dokazuje tonapríklad Deutsche Bank. V roce 2002 byl CEO Deutsche Bank Rolf Breuer nej-lépe placeným manažerem v Evrope. Avšak již v dubnu 2003 tato banka oznámilaza prvním ctvrtletí roku 2003 ztrátu 219 mil. eur.86

Toto se nelíbí ani liberálum. Není mechanismus, který by je donutil peníze vrátit,pokud by se ukázalo, že na tom jejich podniky nebyly tak dobre, jak se zdálo.Akcionári ztratili nad vedením kontrolu. Pozitivní je, že v USA (na rozdíl odEvropy) je alespon urcitá snaha se s takovýmito vecmi vyporádat. Probíhajíakcionárské soudy proti osobám ve vedení, v behu je nekolik trestních rízení. Párosob z vedení pujde do vezení, nebot nekterí vyložene kradli. Mohla by se trochuvrátit soudnost do odmenování manažeru.

z internetové spolecnosti IAC/Interactive a internetového prodejce zájezdu Expedia, který si prišelna 1143 mil. dolaru. Tretím byl šéf petrochemické spolecnosti Occidental Petroleum Ray Iranis 857 mil. dolaru. Následoval generální reditel pocítacové spolecnosti Apple Steve Jobs s 749 mil.dolary a šéf financní spolecnosti Capital One Financial Richard Fairbank s 569 mil. dolary.

Avšak pouze nekterí z nejvíce vydelávajících manažeru dosáhli významných výdelku i pro akcionárespolecností, jež vedli. Za vlády Jobse v Applu se hodnota akcií spolecnosti zvýšila dvanáctkrát.Naopak šéf a zakladatel Dellu Michael Dell si za deset let prišel na 454 mil. dolaru, ale hodnota akciíspolecnosti ve stejném období klesla o 66 %. Stejný osud postihl v první desítce nejlépe placenýchšéfu akcionáre ctyr spolecností, a to IAC/InterActive, Countrywide, Capital One a Cendant. Je patrné,že existuje depresivní nesoulad mezi odmenami šéfu spolecností a jejich akcionáru, nebot odmenynejsou doprovázeny odpovídající výkonností.

Proti vysokým odmenám manažeru jsou i nekterí akcionári spolecností, kterým se hodnota akciízvyšuje. Hodnota akcií Occidental Petroleum za uvažovaných deset let se zvýšila sedminásobne.Presto investori nesouhlasili v kvetnu 2010 s návrhem odmen pro šéfa, nebot Irani podle nichvydelával trojnásobek co šéfové podobných spolecností z oboru.

86 Je zajímavé, že i nový CEO Deutsche Bank Josef Ackermann od kvetna 2002 mel také problémys vysokými odmenami. V listopadu 1999 na telekomunikacní podnik Mannesmann podal britskýoperátor Vodafone neprátelskou nabídku. Vedení Mannesmannu v cele s Klausem Esserem si vynutilozvýšení kupní ceny pro akcionáre o 30 mld. eur na 180 mld. eur a nejvetší akvizice v dejináchNemecka byla dokoncena. Celkem vrcholné vedení Mannesmannu (vcetne Essera a predsedy dozorcírady Josefa Ackermanna) si nechalo dozorcí radou schválit zvláštní prémie a penzijní odškodnenív úhrnné hodnote kolem 57 mil. eur. Tato ”nemravná suma“ se stala predmetem vyšetrováníz popudu malých akcionáru. Speciální tým prokuratury v Düsseldorfu po skoro dvouleté práci obvinilcelkem 11 osob. Nakonec v roce 2003 vyšetrovatelé obvinili šest osob. Byl mezi nimi tehdejší CEODeutsche Bank Josef Ackermann (švýcarský obcan). Obvinení bylo na základe zákona z roku 1871pro ”porušení duvery akcionáru“. Tehdejší clenové dozorcí rady Mannesmannu podle žalobce po-rušili povinnosti vuci spolecnosti a jejím akcionárum tím, že v roce 2000 schválili osobám ve vedenípodniku vysoké prémie za to, že donutili Vodafone vyplatit akcionárum mnohem více penez, nežtelekomunikacní spolecnost plánovala. Soud zacal v lednu 2004. V únoru 2007 soud vynesl konecnýverdikt, který narídil Ackermannovi zaplatit 3,2 mil. eur, Esserovi 1,5 mil. eur atd. V Nemecku šloo historicky první proces, ve kterém se rešily platy osob ve vedení, a navíc prerostl v celonárodníbourlivou debatu o tomto problému. Ackermann se stal v Nemecku ztelesnením nenasytnosti.



Osoby ve vedení banky mnohdy dostávají štedré odmeny i v prípade, že banky jsouve ztráte, a dokonce i v prípade pomoci centrální vlády bankám. Tak v bankov-nictví neplatí základní ekonomické schéma, podle nehož každému náleží odmenapodle kvality odvedené práce. Tak casto osoby ve vedení bank dostávají vysoképlaty a odmeny i za špatnou práci. Zatímco bežní zamestnanci dostávají bonusyv závislosti na tom, jak se bance darí, vedoucí pracovníci na ne mnohdy majínárok, i když banka jde úplne ke dnu.

Osoby ve vedení špatných bank by nemeli dostávat odmeny ale spíše by meli platitpokuty. Pritom platí prímá úmera: cím vetší banka, tím jistejší bonusy. Centrálnívláda nenechá velké banky padnout a chybející peníze jim dodá z penez vybranýchod danových poplatníku. Problémem také je, že vlastnická struktura bank bývározdrobená mezi investory na akciových trzích, kterými bývají penzijní a podí-lové fondy, domácnosti i vlády. To v podstate znamená neomezenou moc osob vevedení bank.

Uvedme prípad britské banky The Roayl Bank of Scotland Group plc. (RBS).Podle výrocní zprávy za rok 2010 mela RBS na konci roku bilancní sumu1454 mld. liber a za rok 2010 vykázala ztrátu 1,7 mld. liber. Presto CEO StephenHester za rok 2010 obdržel celkem 7,8 mil. liber, z cehož:

plat cinil 1,2 mil. liber,výkonnostní bonus 2 mil. liber,odmena ve forme dlouhodobého motivacního plánu (financní nástroj navázanýna cenu akcií banky), jehož tržní hodnota v okamžiku udelení cinila 4,2 mil.liber (náhrada za akciové opce), anáhradu za penzi 0,4 mil. liber.

Pritom na konci roku 2010 Hester z minulosti držel:akciové opce o tržní hodnote 3,5 mil. liber,plán strednedobé výkonnosti o tržní hodnote 1,8 mil. liber aodmenu ve forme omezených akcií87 o tržní hodnote 3,2 mil. liber.

Navíc predtím banka obdržela velkou státní pomoc a byla vlastnena z 83 % brit-skou vládou. V prosinci 2009 vedení RBS se vzbourilo proti hlavnímu akcionári,britské vláde. Vedení hrozilo rezignací, pokud vláda neumožní výplatu bonusu1,5 mld. liber zamestnancum investicního bankovnictví. To vzbudilo na verejnostivelkou nevoli, nebot hrozba byla v dobe, kdy britská vláda zachranovala bankycástkou 850 mld. liber.

87 Omezené akcie (restricted shares) jsou obycejné akcie s dodatkem, že je clen vedení nemužeprodat, pokud nejsou splneny urcité podmínky.


97PODSTATA PENEZ

V USA wallstreetské financní instituce vyplatily v roce 2009 na odmenách pres20 mld. dolaru. Proti predchozímu roku to bylo o 17 % více. Prumerný bonusv roce 2009 cinil 125 000 dolaru, zatímco v roce 2008 to bylo asi 112 000 dolaru.Prezident Barack Obama tím byl znechucen vzhledem k tomu, že USA ve stejnémroce z penez danových poplatníku poskytly na záchranu bankovního sektoru desítkymiliard dolaru. I v roce 2010 odmeny vyplácené americkým financníkum rostlyrychleji, než jak odpovídalo výsledkum jejich institucí. Pokud by byl takový vývojv jiném odvetví, média by varovala pred snižováním produktivity práce.

Americký Dodd-Frankuv zákon o reforme a ochrane spotrebitele (Dodd-Frank WallStreet reform and consumer protection act of 2010) z roku 2010 spolu s prová-decími predpisy americké Komise pro cenné papíry a burzy (Securities andExchange Commission, SEC) stanoví urcité požadavky na odmeny osob ve vedeníverejne obchodovaných spolecností, zejména:

akcionári mají povinnost alespon jednou za tri roky nezávazne hlasovat o odme-nách osob ve vedení spolecnosti; jedná se o tzv. ”pravidlo reknete o platech“(say on pay rule),akcionári mají nezávazne hlasovat o kompenzacních schématech (zlatých pa-dácích) pro osoby ve vedení v prípade fúze, akvizice, prodeje ci jiném prevoduvšech nebo v podstate všech aktiv spolecnosti.

V roce 2010 vyšla v EU smernice, která stanoví urcité požadavky na odmenyzamestnancu úverových institucí a obchodníku s cennými papíry (investmentfirms).88 Reagovala na skutecnost, že nevhodné politiky odmenování (remune-rations) zpusobují, že instituce na sebe berou nadmerné riziko. Smernice stanovilazejména tato omezení na odmeny:89

instituce má stanovit vhodný pomer mezi pevnou a promennou složkou odmeny,alespon 50 % promenné složky odmeny se musí skládat z akcií a jiných odpoví-dajících vlastnických zájmu, jako jsou nástroje navázané na akcie a jiné nepe-nežní nástroje,výplata alespon 40 % promenné složky odmeny musí být oddálena za obdobíod 3 do 5 let; v prípade zvlášte vysoké promenné složky musí být taktooddáleno 60 % promenné složky odmeny; tím má být tato cást odmeny navá-zána na dlouhodobou výkonnost instituce,

88 Directive 2010/76/EU of the European Parliament and of the Council of 24 November 2010amending directives 2006/48/EC and 2006/49/EC as regards capital requirements for the trading bookand for re-securitisations, and the supervisory review of remuneration policies. V Ceské republicebyla smernice transponována do vyhlášky c. 123/2007 Sb., o pravidlech obezretného podnikání bank,sporitelních a úverních družstev a obchodníku s cennými papíry.

89 Odmenou se rozumí plat (salary), diskrétní penzijní požitky (discretionary pension benefits) a jinépožitky. Diskrétní penzijní požitky jsou navýšené penzijní požitky udelované diskrétne, kteréneobsahují penzijní schéma spolecnosti.



výplata promenné složky odmeny (vcetne oddálené složky) se realizuje pouzev prípade, že je to ospravedlnitelné vzhledem k výkonnosti instituce,promenná složka odmeny musí být znacne snížena pri špatné výkonnosti insti-tuce, napríklad prostrednictvím malusu a zpetného vzetí (clawback),90 anárodní dohledy musí zasílat evropským orgánum informace o poctu osobs odmenou prevyšující 1 mil. eur.

Je patrné, že tato smernice odmeny reguluje jen nepatrne. Vubec neomezuje pevnousložku odmeny a stanoví pouze urcitá omezení na promennou složku odmeny.

1.3.6 Prevod nepenežních závazku a kapitálu na penežní závazky bank

Jak bylo již uvedeno výše, peníze predstavují pouze cást závazku bank − jedná seo penežní závazky bank. Krome toho na téže strane rozvahy bank jsou ostatní zá-vazky (nepenežní závazky) a kapitál. Peníze také vznikají prevodem nepenežníchzávazku a kapitálu na penežní závazky bank. Muže se jednat o ruzné formy pre-vodu, jako napríklad:

výplata dividend nebankovním akcionárum bank (príklad 1.11) a výplata odmenze zisku vcetne výplaty tantiém;91 výplata dividend bankovním akcionárumnení spojena s tvorbou penez, neboprodej akcií banky nebankovním akcionárem téže bance (príklad 1.12).

Na rozdíl od predchozích trí operací tvorby penez je prevod nepenežních závazkuna penežní závazky bank (podobne jako tvorba penez poskytováním úveru bankaminebankovním jednotkám) rozvahovou operaci, tj. nikoli výsledkovou operací.

90 Financní krize vytrestala financníky z londýnské City. V roce 2009 jim platy klesly až o 60 %,tisíce prišly o práci a zbylí žili v nejistote. Pokles platu se netýkal príliš pevné složky, která sei nadále pohybovala mezi 50 000 a 140 000 librami rocne. Rapidne klesly bonusy, jimiž si financnícive špickových rídících pozicích rocne zvýšovali odmeny až o milion liber navíc. Bonusy klesly asio 62 %. Nejvetší propad zaznamenali financníci obchodující s úverovými deriváty. Zatímco za rok2008 tato smetánka inkasovala na bonusech 700 000 až milion liber, v roce 2009 obdrželi asi tretinu.U privátních bankéru bonusy zustaly na úrovni asi 450 000 liber. Financníci ze City byli tak hureplaceni než jejich kolegové v Americe, Japonsku, Rusku nebo Spojených arabských emirátech.Financníci pracující v New Yorku vydelávali o 40 % více. I v samotné City lidé City preferovali jakozamestnavatele Japonce, Americany nebo Švýcary. Londýn tak zacínal pokulhávat v postaveníbank, investicních skupin a hedžových fondu. Napríklad britská banka HSBC své výkonné vedenípresunula ze City do Hongkongu, kde provádela vetšinu svých transakcí.

91 Podle § 178 obchodního zákoníku (zákon c. 513/1991 Sb.) se dividendou rozumí podíl akcionárena zisku spolecnosti a tantiémou se rozumí podíl clenu predstavenstva a clenu dozorcí rady na ziskuspolecnosti. Dividendu a tantiému muže stanovit valná hromada ze zisku schváleného k rozdelení.


99PODSTATA PENEZ

Príklad 1.11 Tvorba penez výplatou dividend nebankovním akcionárum

1) Výplata dividendy nebankovnímu akcionári ve výši 1000 Kc

Banka vyplácející dividendy

Bežné úcty nebankovních jednotek

1) 1000 Kc

Nerozdelený zisk

1) 1000 Kc pocátecní zustatek

Nebankovní akcionár


1) 1000 Kc

Výnosy z dividend

1) 1000 Kc

1.3.7 Zánik penez a splatitelnost prijatých úveru

a) Zánik penez

Jak již bylo uvedeno, peníze zanikají opacnými procesy, tj. v obchodních bankácha v jim na roven postavených institucích:

splácením úveru vcetne úroku nebankovními jednotkami bankám; takto zanikánejvíce penez,prodejem hmotného majetku a služeb bankami nebankovním jednotkám, neboprevodem penežních závazku na nepenežní závazky a kapitál bank, napríkladkoupí akcií banky nebankovním akcionárem.



Príklad 1.12 Tvorba penez prodejem akcií banky nebankovním akcionárem téžebance

1) Prodej akcií banky nebankovním akcionárem téže bance za jmenovitou hodnotu 1000 Kc(nebankovní akcionár je v minulosti také koupil za jmenovitou hodnotu a behem drženínebyly preceneny)

Banka kupující své akcie


1) 1000 Kc

Základní kapitál




1) 1000 Kc

Kapitálové cenné papíry


Zánik penez:splacením úveru nebankovní jednotkou bance je zrejmý z príkladu 1.13 (príkladnavazuje na príklad 1.3),prodejem majetku banky nebankovní jednotce je patrný z príkladu 1.14,prodejem služeb bankou nebankovní jednotce je zrejmý z príkladu 1.15 akoupí akcií banky nebankovní jednotkou je patrný z príkladu 1.16.

Splacení úveru poskytnutého nebankovní jednotkou bance je u banky spojeno se zá-nikem aktiva (poskytnutého úveru) se soucasným zánikem závazku (odepsání cástkyz úctu nebankovního klienta). V príkladu 1.13 Banka kredituje úcet ”poskytnutéúvery“ a soucasne debetuje úcet ”bežný úcet nebankovní jednotky“ stejnou cástkou1080 Kc. Se zánikem pohledávek bank soucasne zanikají závazky bank, nebotodepsané cástky úveru jsou odepsány z úctu nebankovních jednotek.


101PODSTATA PENEZ

Príklad 1.13 Zánik penez splacením úveru nebankovní jednotkou bance



3) Rocní úroky z poskytnutého úveru ve výši 80 Kc (úroková míra 8 %)4) Rocní úroky na bežném úctu klienta ve výši 40 Kc (úroková míra 4 %)5) Príjem 1080 Kc nebankovní jednotky B z prodeje zboží nebankovní jednotce D6) Splacení úveru 1000 Kc vcetne nabehlých úroku 80 Kc nebankovní jednotkou B



1) 1000 Kc3) 80 Kc

6) 1080 Kc 2) 1000 Kc6) 1080 Kc

1) 1000 Kc5) 1080 Kc


2) 1000 Kc4) 40 Kc

Bežný úcet nebankovní jednotky D


Úrokové náklady Úrokové výnosy

4) 40 Kc 3) 80 Kc



1) 1000 Kc5 1080 Kc

2) 1000 Kc6) 1080 Kc

6) 1080 Kc 1) 1000 Kc3) 80 Kc

Hmotný majetek

2) 1000 Kc

Úrokové náklady Výnosy z prodeje zboží

3) 80 Kc 5) 1080 Kc



Obchodní banky

kapitál banky

stávající poskytnuté úvery klientum(dlužníkum obchodních bank)

stávající prijaté vklady od klientu(veritelu obchodních bank)

zaniklé poskytnuté úvery klientum zaniklé prijaté vklady od klientu

Obr. 1.7 Soucasný zánik úveru a vkladu (tj. zánik penez)

Príklad 1.14 Zánik penez prodejem hmotného majetku banky nebankovní jednotce

1) Prodej hmotného majetku za 1000 Kc bankou nebankovní jednotce

Banka prodávající hmotný majetek

Hmotný majetek Bežné úcty nebankovních jednotek

pocátecní zustatek 1) 1000 Kc 1) 1000 Kc pocátecní zustatek

Nebankovní jednotka kupující hmotný majetek



Hmotný majetek

1) 1000 Kc


103PODSTATA PENEZ

Príklad 1.15 Zánik penez prodejem služeb bankou nebankovní jednotce

1) Prodej služby za 1000 Kc bankou nebankovní jednotce

Banka prodávající službu



Výnosy z poskytnutých služeb

1) 1000 Kc

Nebankovní jednotka kupující službu



Náklady na prijaté služby

1) 1000 Kc

Stejne jako poskytnutí úveru bankou nebankovní jednotce, také splacení tohotoúveru predstavuje v souladu s obr. 1.7 u banky úcetní zápis na strane aktiv(splacení úveru, tj. zánik pohledávky banky za nebankovní jednotkou) a na stranezávazku odepsání cástky z úctu téže nebankovní jednotky u banky (zánik závazkubanky vuci nebankovní jednotce). Podobne táž operace u nebankovní jednotkypredstavuje zápis na strane aktiv (zánik vkladu na bežném úctu u banky, tj. zánikpohledávky nebankovní jednotky za bankou) a na strane závazku zánik prijatéhoúveru (závazku nebankovní jednotky vuci bance). O cástku poskytnutého úveru sesnižuje bilancní suma banky i bilancní suma nebankovní jednotky.

K podobnému zániku penez dochází pri prodeji majetku a služeb bankami neban-kovním jednotkám a prevodem penežních závazku na nepenežní závazky a kapitálbank, jako je napríklad koupe akcií banky nebankovní jednotkou.



Príklad 1.16 Zánik penez koupí akcií banky nebankovní jednotkou

1) Koupe akcií banky nebankovní jednotkou za jmenovitou hodnotu 1000 Kc

Banka prodávající své akcie



Základní kapitál

1) 1000 Kc




Kapitálové cenné papíry

1) 1000 Kc

b) Splatitelnost prijatých úveru

Z príkladu 1.13 a obr. 1.7 lze dovodit velice duležitý záver, který objasnujehlavní prícinu bankovních krizí. Podívejme se na hypotetickou krajní situaci, kdy:

nové peníze nevznikají avšichni držitelé penez se rozhodnou, že nebudou peníze utrácet, tj. budou jedržet v obeživu a na bankovních úctech; jinými slovy, peníze zcela prestanouplnit funkci platebního prostredku a budou plnit pouze funkci prostredku ucho-vání hodnoty; jedná se o situaci, kdy držitelé penez budou pouze šetrit a nikolipeníze utrácet.

Za takové krajní situace rychlost obehu penez klesá na nulu. Dlužníci obchodníchbank (v príkladu 1.13 nebankovní jednotka B) nemají žádný príjem penez od veri-telu obchodních bank a nejsou schopni splatit ani cást prijatých úveru. Znamenáto, že dlužníci obchodních bank (príjemci úveru) jsou v tomto prípade v pod-


105PODSTATA PENEZ

state rukojmími veritelu obchodních bank (vkladatelu). Ano, splácení úveruv takové krajní situaci není možné. Úvery jsou v této situaci nesplatitelné.

Obchodní banky se za takové situace dostávají do nerešitelných problému. Bankymají na špatné úvery vytváret velké opravné položky ci prímo odepisovat špatnéúvery do nákladu. Tím se rada bank nutne dostává do ztrát a bankrotuje. Nemá-lidojít k hromadným bankrotum bank, musí se banky uchylovat k ruzným úcetnímpodvodum, a to i s podporou vládních institucí. Takovým rešením problému mužebýt napríklad sekuritizace (securitization) nesplácených úveru. Jejím prostred-nictvím je možné vylepšit financní situaci banky, a to na úkor investoru do cen-ných papíry zajištených aktivy (asset backed security, ABS).

Ve skutecnosti k takové hypotetické krajní situaci nikdy nedojde. Reálná situace jepouze blíže ci dále od takového krajního stavu:

do vzniku poslední financní a hospodárské krize v roce 2007 byly vyspelé zeme(s výjimkou Japonska) velice vzdáleny od takového krajního stavu, prestožedržitelé penez stále více preferovali držení penez pred utrácením (rada domác-ností a podniku jednoduše peníze stále více hromadí); nové peníze vzniklé vy-sokou úverovou expanzí ponekud zmírnovaly negativní dopad poklesu rychlostiobehu starých penez; to podporovalo splatitelnost úveru, apo vzniku poslední financní a hospodárské krize v roce 2007 se nekteré vyspelézeme (napríklad eurozóna a Velká Británie) a také Ceská republika ponekud pri-blížily takovému krajnímu stavu; snížená ci dokonce zastavená úverová expanzev nekterých vyspelých zemích nepodporuje splatitelnost úveru.

Je patrné, že úvery jsou obecne obtížne splatitelné. Zejména z tohoto duvoduexistují špatné úvery, které zpusobují bankovní krize. Úvery jsou príklademtoho, jak rada domácností, podniku a jednotek verejného sektoru nedokáže být zasebe odpovedná a spoléhá se na jiné. Domácnosti, podniky a verejný sektor sezadlužují zejména v dobe, kdy mají vysoké príjmy. Ty ale jednou skoncí a domác-nostem, podnikum a verejnému sektoru zustávají pouze dluhy.

1.3.8 Tvorba a zánik penez pri platebním styku

Peníze se nevytvárejí ani nezanikají v prípade platebního styku mezi neban-kovními jednotkami (klienty bank), tj. platbami mezi nebankovními jednot-kami bank se penežní zásoba nemení (ani v prípade preshranicního platebníhostyku), pokud:

uvažujeme penežní zásobu obou zemí jako celek av obou zemích se jedná o rezidenty dané zeme ci v obou zemích se jedná o ne-rezidenty dané zeme.

Abychom toto dokázali, je treba již na tomto míste strucne seznámit se s platebnímstykem, prestože problematika platebního styku je predmetem poslední kapitoly tétoknihy.



a) Platební styk mezi klienty téže banky

Podívejme se nejprve na prípad platby mezi dvema klienty téže obchodní bankyv jakékoli mene podle príkladu 1.17.

Príklad 1.17 Platba mezi klienty téže banky

1) Platba 1000 Kc klienta X za hmotný majetek klientovi Y, který má úcet u téže banky

Banka

Bežný úcet klienta X


Bežný úcet klienta Y

1) 1000 Kc

Klient X



Hmotný majetek

1) 1000 Kc

Klient Y


1) 1000 Kc

Hmotný majetek



107PODSTATA PENEZ

V príkladu klient X platí 1000 Kc za hmotný majetek klientovi Y, který má úcetu téže banky. Muže se napríklad jednat o situaci, kdy klient X dá príkaz z platbeze svého úctu na úcet klienta Y nebo klient X banky napíše šek ve prospech klientaY, který šek predloží téže bance. Banka debetuje bežný úcet klienta X ve výši1000 Kc a ve stejné výši kredituje bežný úcet klienta Y. Je treba zduraznit, žeplatbou provedenou klientem X ve prospech klienta Y se rozumí konecný prevodprostredku. Je zrejmé, že penežní zásoba se platbami mezi klienty téže bankynemení.

b) Domácí platební styk

Podívejme se dále na domácí platbu (domestic payment) mezi klienty dvou bank.Jedná se o situaci, kdy plátce a príjemce jsou v téže zemi a platba probíhá v meneshodné s menou této zeme. V príkladu 1.18 se edná o korunovou platbu meziklienty dvou bank v Ceské republice. Klient X s úctem u banky A platí 1000 Kcza hmotný majetek klientovi Y, který má úcet u banky B. Muže se napríklad jednato situaci, kdy klient X dá príkaz z platbe ze svého úctu na úcet klienta Y neboklient X banky napíše šek ve prospech klienta Y, který šek predloží bance B.

Platba je složena ze trí kroku:u banky A odepsání cástky z úcty klienta X proti rezervnímu úctu banky Au Ceské národní banky,v zúctovacím centru Ceské národní banky prevod likvidity z rezervního úctubanky A na rezervní úcet banky B au banky B pripsání cástky na úcet klienta Y proti rezervnímu úctu banky Bu Ceské národní banky.

Je zrejmé, že pri domácím platebním styku se penežní zásoba nemení.

V Ceské republice korunové mezibankovní platby se provádejí výlucne prostred-nictvím zúctovacího centra (clearing house) Ceské národní banky, tj. nikoli presnostro a vostro úcty (objasneny dále). Pro tento úcel a pro úcel rezervníchpožadavku obchodní banky (a nekteré družstevní záložny) mají u zúctovacíhocentra Ceské národní banky rezervní úcet (tzv. úcet mezibankovního platebníhostyku). Na konci roku 2011 melo rezervní úcet u zúctovacího centra Ceské národníbanky 49 úcastníku (prímí úcastníci):

Ceská národní banka,18 obchodních bank,17 pobocek zahranicních bank,92

5 stavebních sporitelen) a8 družstevních záložen.

92 Z celkového poctu 21 pobocek zahranicních bank 4 pobocky nemely úcet u Ceské národní banky.Byly to tyto pobocky:

Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobocka Ceská republikaPRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobocka Ceská republikaSaxo Bank A/S, organizacní složkaVolksbank Löbau-Zittau eG, pobocka.



Príklad 1.18 Domácí platba mezi klienty dvou bank v Ceské republice prostred-nictvím zúctovacího centra Ceské národní banky

1) Platba 1000 Kc klienta X za hmotný majetek klientovi Y, který má úcet u jiné bankya) u banky A odepsání cástky z úcty klienta X proti rezervnímu úctu banky A u Ceské

národní bankyb) v zúctovacím centru Ceské národní banky prevod likvidity z rezervního úctu banky A na

rezervní úcet banky Bc) u banky B pripsání cástky na úcet klienta Y proti rezervnímu úctu banky B u Ceské

národní banky

Banka A

Rezervní úcet u Ceské národní banky Bežný úcet klienta X

pocátecní zustatek 1a) 1000 Kc 1a) 1000 Kc pocátecní zustatek

Klient X

Bežný úcet u banky A

pocátecní zustatek 1a) 1000 Kc

Hmotný majetek

1a) 1000 Kc

Banka B

Rezervní úcet u Ceské národní banky Bežný úcet klienta Y

1c) 1000 Kc 1c) 1000 Kc

Klient Y

Bežný úcet u banky B

1c) 1000 Kc

Hmotný majetek

pocátecní zustatek 1c) 1000 Kc


109PODSTATA PENEZ


Ceská národní banka

Rezervní úcet banky A

1b) 1000 Kc pocátecní zustatek

Rezervní úcet banky B

1b) 1000 Kc

Pokud by v Ceské republice vznikl další platební systém podle zákona c. 284/2009Sb., o platebním styku, korunové mezibankovní platby by mohly být provádenytaké pres tento systém.

c) Preshranicní platební styk

Preshranicní platba (cross-border payment) se týká:situace, kdy plátce a príjemce jsou v ruzných zemích; príkladem je situace, kdyplátce v Ceské republice hradí 1000 dolaru príjemci v USA, nebosituace, kdy plátce a príjemce jsou v téže zemi, ale probíhají v mene odlišné odmeny této zeme; príkladem je situace, kdy plátce v Ceské republice hradí 1000dolaru príjemci v Ceské republice; i v takovém prípade se jedná o preshranicníplatební styk, protože platba se realizuje prostrednictvím stejného mechanismu.

V obou techto prípadech se platby realizují prostrednictvím nostro úctu a vostro(loro) úctu. Jedná se o korespondencní bankovnictví (correspondent banking),kdy jedna obchodní banka má bežný úcet u jiné obchodní banky. Kterákoli z techtoobchodních bank se nazývá korespondentskou bankou (correspondent bank). Pro-strednictvím techto úctu se provádejí vlastní platby techto bank a platby klientutechto bank. Tento úcet se nazývá u jedné banky nostro úcet a u druhé bankyvostro úcet. Pojmy nostro a vostro úcet predstavují tedy tentýž úcet, a to jednouz pohledu jedné banky a podruhé z pohledu druhé banky.

Nostro úcet (nostro account) je italské oznacení pro ”muj“ úcet, tj. pro úcet danébanky držený u jiné (obvykle zahranicní) banky. Je na strane aktiv dané banky.Naopak vostro úcet (vostro account) je italské oznacení pro ”váš“ úcet, tj. pro úcetjiné (obvykle zahranicní) banky držený u dané banky. Je na strane závazku danébanky. Tento úcet se nekdy také oznacuje jako loro úcet (loro account).



Mezibankovní platby v jakékoli cizí mene mezi bankami v Ceské republice nav-zájem a také se zahranicními bankami jsou možné pouze pres nostro/vostro úcty.Nejjednodušší situace (tj. situace, kdy dané obchodní banky mají mezi seboukorespondencní vztah) je zachycena v príkladech 1.19 a 1.20:93

príklad 1.19 zachycuje cizomenovou platbu mezi klienty ruzných bank prostred-nictvím nostro úctu banky plátce; v tomto prípade klient X z Ceské republikykupuje hmotný v USA a platí ze svého dolarového úctu vedeného u bankyv Ceské republice; u banky plátce dochází k odepsání z úctu klienta proti nostroúctu a u banky príjemce k pripsání na úcet klienta proti vostro úctu; pro zajíma-vost uvedme, že vedení cizomenových úctu je v Ceské republice (i v eurozóne)možné − naopak vedení cizomenových úctu v USA neexistuje; v praxi spíšebude klient X platit ze svého korunového úctu korunovou cástku, tj. bankav Ceské republice provede konverzi dolarové platby na korunovou cástku, kterouodecte z úctu klienta; banka v USA pripíše klientovi Y dolarovou cástku na jehodolarový úcet, a

príklad 1.20 zachycuje cizomenovou platbu mezi klienty ruzných bank prostred-nictvím vostro úctu u banky plátce; v tomto prípade klient X z USA kupujehmotný majetek v Ceské republice a platí ze svého dolarového úctu vedenéhou banky v USA; u banky plátce dochází k odepsání z úctu klienta proti vostroúctu a u banky príjemce k pripsání na úcet klienta proti nostro úctu; bankav Ceské republice pripíše klientovi Y dolarovou cástku na jeho dolarový úcet;v praxi spíše klient Y obdrží na svuj korunový úcet korunovou platbu, tj. ceskábanka provede konverzi dolarové platby na korunovou cástku, kterou pripíše naúcet klienta.

Príklady korespondencního bankovního styku podle príkladu 1.19 a 1.20 jsou velicejednoduché. Situace v praxi bývá složitejší. V obou prípadech se totiž predpokládá,že banka plátce a banka príjemce mají mezi sebou prímý korespondencní vztah.V praxi však obchodní banky obvykle nemají prímý vztah pres vzájemné úctya platební operace se provádejí pres více korespondencních bank umístenýchv zemi, kde je prevádená mena domácí menou (U-zatácka v zemi dané meny).Pritom se zapojuje príslušný národní platební systém. V Ceské republice se jednáo zúctovací centrum Ceské národní banky a v USA napríklad Fedwire ci zúctovacímezibankovní platební systém (CHIPS). Blíže viz tretí kapitola.

93 Podle Mezinárodních standardu úcetního výkaznictví je úcetnictví vedeno ve funkcní mene.Znamená to, že v prípade cizomenových položek se vede také v techto cizomenových položkách, zekterých se vychází pri prepoctu do funkcní meny. K prepoctu se obvykle využívá spotového me-nového kurzu v daném okamžiku. V príkladech 1.19 a 1.20 z duvodu zjednodušení predpokládáme,že u všech jednotek je dolar funkcní menou.


111PODSTATA PENEZ

Príklad 1.19 Preshranicní platba mezi klienty ruzných bank prostrednictvímnostro úctu banky plátce

1) Platba 1000 dolaru klienta X z úctu u banky v Ceské republice za hmotný majetek klientoviY na jeho úcet v USA − klient X z Ceské republiky kupuje hmotný majetek v USAa) u banky A odepsání z úctu klienta proti nostro úctub) u banky B pripsání na úcet klienta proti vostro úctu

Banka A v Ceské republice (banka plátce)

Nostro úcet u banky B Bežný úcet klienta X

pocátecní zustatek 1a) 1000 USD 1a) 1000 USD pocátecní zustatek

Klient X


pocátecní zustatek 1a) 1000 USD

Hmotný majetek

1a) 1000 USD

Banka B v USA (banka príjemce)

Vostro úcet banky A

1b) 1000 USD pocátecní zustatek

Bežný úcet klienta Y

1b) 1000 USD

Klient Y


1b) 1000 USD

Hmotný majetek

pocátecní zustatek 1b) 1000 USD



Príklad 1.20 Cizomenová platba mezi klienty ruzných bank prostrednictvímvostro úctu u banky plátce

1) Platba 1000 dolaru klienta X z úctu u banky v USA za hmotný majetek klientovi Y na jehoúcet v Ceské republice − klient X z USA kupuje hmotný majetek v Ceské republicea) u banky A odepsání z úctu klienta proti vostro úctub) u banky B pripsání na úcet klienta proti nostro úctu

Banka A v USA (banka plátce)

Bežný úcet klienta X

1a) 1000 USD pocátecní zustatek

Vostro úcet banky B

1a) 1000 USD

Klient X


pocátecní zustatek 1a) 1000 USD

Hmotný majetek

1a) 1000 USD

Banka B v Ceské republice (banka príjemce)

Nostro úcet u banky A Bežný úcet klienta Y

1b) 1000 USD 1b) 1000 USD

Klient Y


1b) 1000 USD

Hmotný majetek

pocátecní zustatek 1b) 1000 USD


113PODSTATA PENEZ

Pokud:uvažujeme penežní zásobu obou zemí jako celek av obou zemích se jedná o rezidenty dané zeme ci v obou zemích se jedná o ne-rezidenty dané zeme,

potom se penežní zásoba v jedné zemi zvyšuje a ve druhé zemi naopak o stej-nou cástku snižuje.

Avšak preshranicní platební styk mení penežní zásobu v jednotlivých zemích:v príkladu 1.19 se penežní zásoba v Ceské republice snížila o 1000 dolarua penežní zásoba v USA se o tutéž hodnotu zvýšila; tato zmena penežních zásobje v rozvahách bank vyrovnána snížením pohledávky ceské banky za americkoubankou; avšak tato pohledávka nespadá pod pojem ”peníze“, av príkladu 1.20 se penežní zásoba v Ceské republice zvýšila o 1000 dolarua penežní zásoba v USA se o tutéž hodnotu snížila; tato zmena penežních zásobje v rozvahách bank vyrovnána zvýšením pohledávky ceské banky za americkoubankou; avšak tato pohledávka nespadá pod pojem ”peníze“.

Znamená to, že preshranicní platební styk ovlivnuje penežní zásobu v jednotlivýchzemích. V zemi kupujícího majetku (napríklad investora) dochází k sníženípenežní zásoby a v zemi prodávajícího majetku dochází ke zvýšení penežnízásoby. Penežní zásoba v dané zemi je tak závislá na prílivu a odlivu penez(kapitálu) do a z dané zeme, tj. mimo jiné na preshranicních investicích.

Je zrejmé, že v prípade preshranicních toku penez (kapitálu) se nejedná o tvorbuci zánik penez v pravém slova smyslu. Jejich zásoba za obe zeme zustává konstant-ní. Mení se pouze jejich rozložení v jednotlivých zemích. V jedné zemi se penežnízásoba zvyšuje a v druhé se o tutéž cástku snižuje.

Jak uvidíme dále, príliv penez (kapitálu) obecne vede k zhodnocení dané domácímeny, a to v príkladu 1.20 ke zhodnocení Kc vuci jiným menám.94 Tomu se cen-trální banky obvykle brání cizomenovými (devizovými) intervencemi, kdycentrální banky kupují od obchodních bank cizí menu za domácí menu. Konkrétnev príkladu 1.20 by Ceská národní banka odkoupila 1000 dolaru a zaplatila banceB korunový ekvivalent. Tento korunový ekvivalent by pripsala na její rezervní úcetu Ceské národní banky. Jak uvidíme dále, nemá-li být ovlivnena úroková míra namezibankovním trhu a pokud nedošlo k jiné zmene na rezervních úctech této cijiných obchodních bank, tento korunový ekvivalent musí Ceská národní bankavzápetí stáhnout z rezervního úctu na termínový úcet (napríklad repo obchodems nekterou ceskou bankou, napríklad s bankou B).

94 Ceská republika stejne jako snad všechny zeme precházející na tržní ekonomiku zaznamenalav 90. letech masivní príliv kapitálu, který znacne zvýšil penežní zásobu v ceském hospodárství.



1.3.9 Tvorba a zánik penez pri zadlužování verejných rozpoctu

Obzvlášt velkým dlužníkem jsou ve všech zemích verejné jednotky, zejména cen-trální, státní a místní vlády. Jejich zadlužování má obrovský dopad na hospodárskouaktivitu. Podívejme se na to, jaký dopad na menové agregáty má primární emisedluhopisu verejného sektoru.95

Je treba rozlišovat tri prípady (ve všech prípadech se omezujeme na situaci, kdydluhopis verejného sektoru emituje centrální vláda) koupe dluhopisu na primárnímtrhu:

dluhopisy koupí nebankovní jednotka, tj. klient nekteré obchodní banky, kterýdluhopisy uhradí ze svého bežného úctu u obchodní banky,dluhopisy koupí obchodní banka, nebodluhopisy koupí centrální banka.

Ve všech trech prípadech predpokládáme, že centrální vláda získané prostredkyvzápetí prevede na úcet nebankovní jednotky, tj. utratí je v rámci zakázky centrálnívlády, sociálního transferu (napríklad výplatou sociálních dávek) apod. Vlády sipujcují pouze proto, aby vzápetí získané prostredky utratily.

a) Koupe dluhopisu centrální vlády nebankovní jednotkou na primárním trhu

Príklad 1.21 zachycuje koupi dluhopisu centrální vlády na primárním trhu ne-bankovní jednotkou a následné utracení prostredku. Pokud jde o penežní zásobu:

emisí dluhopisu centrální vládou na primárním trhu a jeho koupí nebankovníjednotkou se penežní zásoba snížila o cástku vynaloženou nebankovní jednotkouX na koupi dluhopisu; o tuto cástku se sice zvýšila cástka na bežném úctucentrální vlády u centrální banky, avšak tato cástka není soucástí menovýchagregátu (podle cásti 1.2.3 okruh držitelu penez je omezen na domácnosti, ne-financní instituce, státní a místní vlády; centrální vlády nejsou do tohoto okruhuzahrnuty), anásledné utracení prostredku centrální vládou zvyšuje zpet penežní zásobu napuvodní hodnotu, nebot centrální vláda prevede prijaté prostredky neban-kovnímu klientovi Y.96

95 V nekterých ucebnicích se uvádí nesprávné tvrzení, že státní zadlužení konkuruje úverum obchod-ních bank podnikum, tj. že státní zadlužení je na úkor úveru obchodních bank podnikum. Jev sepopisuje jako vytesnování úveru (crowding out). Z podstaty poskytování úveru obchodními bankamije však zrejmé, že tomu tak není. Obchodní bance nic nebrání poskytnout úver dobrému klientovi bezohledu na poskytnuté úvery státu (vcetne koupe státních dluhopisu). Znamená to, že tvrzení jakonapríklad ”když si ješte pujcí stát, je to práve na úkor podniku“, jsou chybná.

96 Konkrétne se jedná o následující operace. Nebankovní jednotka X dává príkaz k úhrade 1000 Kcze svého bežného úctu u obchodní banky A. Poté obchodní banka A zasílá platbu do clearingovéhocentra Ceské národní banky, kde se cástka na clearingovém úctu banky A snižuje o 1000 Kc. Stejná


115PODSTATA PENEZ

Príklad 1.21 Koupe dluhopisu centrální vlády na primárním trhu nebankovníjednotkou a následné utracení prostredku

1) Úhrada 1000 Kc nebankovní jednotkou X centrální vláde za koupený dluhopis2) Prevod 1000 Kc od centrální vlády nebankovní jednotce Y

Banka A

Rezervní úcet u Ceské národní banky Bežný úcet nebankovní jednotky X

pocátecní zustatek 1) 1000 Kc 1) 1000 Kc pocátecní zustatek

Nebankovní jednotka X



Dluhopisy centrální vlády

1) 1000 Kc





2) 1000 Kc

Bežný úcet centrální vlády

2) 1000 Kc 1) 1000 Kc

cástka se v clearingovém centru Ceské národní banky pripíše centrální vláde. Znamená to, žesamotnou emisí dluhopisu se sníží penežní agregáty M1, M2 a M3. Poté centrální vláda prevedecástku 1000 Kc ze svého úctu v rámci výdaju státního rozpoctu nebankovní jednotce B. Tím sepenežní agregáty M1, M2 a M3 zvýší na úroven pred emisí dluhopisu.




Banka B

Rezervní úcet u Ceské národní banky Bežný úcet nebankovní jednotky Y

2) 1000 Kc 2) 1000 Kc

Nebankovní jednotka Y

Bežný úcet u banky B Kapitál

2) 1000 Kc 2) 1000 Kc

Je patrné, že po provedení obou operací se penežní zásoba nezmenila. Sníženízustatku na bežném úctu kupujícího dluhopisu je kompenzováno zvýšením zustatkuna bežném úctu príjemce prevedené cástky. Obe operace jako celkem tudíž nepred-stavují tvorbu ani zánik penez. Obe operace jsou z hlediska menových agregátuekvivalentní poskytnutí úveru nebankovní jednotkou X centrální vláde.

Uvedme príklad. Na pocátku roku 2009 obchodní banky v Ceské republice vyjád-rily obavy z odlivu bankovních vkladu emisí vládních dluhopisu Ceské republikypro obcany. Tyto obavy nebyly správné, nebot:

v prvním kroku, kdy obcané kupují dluhopisy, se na jejich bankovních úctechsníží zustatky; ve stejné hodnote se sníží zustatky na rezervních úctech obchod-ních bank u centrální banky, tj. sníží se likvidita obchodních bank u centrálníbanky oznacovaná jako rezervy obchodních bank; u centrální banky je sníženístavu na rezervních úctech doprovázeno zvýšením zustatku na úctu státu; bi-lancní suma obchodních bank se sníží a sníží se i penežní zásoba, a

ve druhém kroku stát získané peníze utratí; z pohledu dopadu na penežní zásobujde o opacný proces; peníze se nakonec pripíší na bankovní úcty klientuobchodních bank, napríklad na bankovní úcty dodavatelu zboží a služeb prostát; na úctu státu u centrální banky dojde ke snížení zustatku a to protinavýšení zustatku obchodních bank na rezervních úctech u centrální banky;u obchodní banky je navýšení zustatku na rezervním úctu u centrální bankyspojeno s pripsáním cástky na bankovní úcty klientu; bilancní suma obchodníchbank se zvýší a zvýší se i penežní zásoba.


117PODSTATA PENEZ

Je patrné, že nakonec k žádném odlivu bankovních vkladu pri emisi vládních dlu-hopisu pro obcany nedochází a bankovní sektor není zasažen. Emise dluhopisunemá vliv na objem bankovních vkladu podobne jako na bankovní vklady nemajívliv (v techto prípadech banky žádné obavy z odlivu bankovních vkladu nemely):

platby ruzných nebankovních jednotek státu (vláda na svém úctu prostredkynehromadí) aplatby klientu obchodních bank mezi sebou.

b) Koupe dluhopisu centrální vlády obchodní bankou na primárním trhu

Príklad 1.22 zachycuje koupi dluhopisu centrální vlády na primárním trhuobchodní bankou a následné utracení prostredku. Pokud jde o penežní zásobu:

emisí dluhopisu centrální vládou na primárním trhu a jeho koupí obchodníbankou se penežní zásoba nezmenila; o prevedenou cástku se sice zvýšila cástkana bežném úctu centrální vlády u centrální banky, avšak tato cástka není sou-cástí menových agregátu (podle cásti 1.2.3 okruh držitelu penez je omezen nadomácnosti, nefinancní instituce, státní a místní vlády; centrální vlády nejsou dotohoto okruhu zahrnuty), anásledné utracení prostredku centrální vládou zvyšuje penežní zásobu, nebotcentrální vláda prevede prijaté prostredky nebankovnímu klientovi Y.

Je patrné, že po provedení obou operací se penežní zásoba zvýšila. Obe operacejako celkem tudíž predstavují tvorbu penez. Obe operace jsou z hlediska menovýchagregátu ekvivalentní poskytnutí úveru obchodní bankou A centrální vláde. Nasituaci lze nahlížet také jako na koupi majetku (dluhopisu) obchodní bankou A odcentrální vlády.

c) Koupe dluhopisu centrální vlády centrální bankou na primárním trhu

Príklad 1.23 zachycuje koupi dluhopisu centrální vlády na primárním trhucentrální bankou a následné utracení prostredku. Pokud jde o penežní zásobu:

emisí dluhopisu centrální vládou na primárním trhu a jeho koupí centrálníbankou se penežní zásoba nezmenila; o pripsanou cástku se sice zvýšila cástkana bežném úctu centrální vlády u centrální banky, avšak tato cástka nenísoucástí menových agregátu (podle cásti 1.2.3 okruh držitelu penez je omezenna domácnosti, nefinancní instituce, státní a místní vlády; centrální vlády nejsoudo tohoto okruhu zahrnuty), anásledné utracení prostredku centrální vládou zvyšuje penežní zásobu, nebotcentrální vláda prevede prijaté prostredky nebankovnímu klientovi Y.

Je patrné, že po provedení obou operací se penežní zásoba zvýšila. Obe operacejako celkem tudíž predstavují tvorbu penez. Obe operace jsou z hlediska menovýchagregátu ekvivalentní poskytnutí úveru centrální bankou centrální vláde. Pri poskyt-nutí úveru místo koupe dluhopisu by se v rozvaze Ceské národní banky



Príklad 1.22 Koupe dluhopisu centrální vlády na primárním trhu obchodní bankoua následné utracení prostredku

1) Úhrada 1000 Kc obchodní bankou A centrální vláde za koupený dluhopis2) Prevod 1000 Kc od centrální vlády nebankovní jednotce Y

Banka A

Rezervní úcet u Ceské národní banky



1) 1000 Kc





2) 1000 Kc


2) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Banka B


2) 1000 Kc 2) 1000 Kc



2) 1000 Kc 2) 1000 Kc


119PODSTATA PENEZ

Príklad 1.23 Koupe dluhopisu centrální vlády na primárním trhu centrální bankoua následné utracení prostredku

1) Úhrada 1000 Kc centrální bankou A centrální vláde za koupený dluhopis2) Prevod 1000 Kc od centrální vlády nebankovní jednotce Y


Dluhopisy centrální vlády Rezervní úcet banky B

1) 1000 Kc 2) 1000 Kc


2) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Banka B


2) 1000 Kc 2) 1000 Kc



2) 1000 Kc 2) 1000 Kc

podle príkladu 1.23 položka ”dluhopisy centrální vlády“ nahradila položkou ”po-skytnuté úvery“. Na situaci lze nahlížet také jako na koupi koupi majetku (dlu-hopisu) centrální bankou od centrální vlády.

Situace je príliš neliší od prípadu, kdy dluhopisy koupí obchodní banka. Rozdíl jepouze v tom, že centrální banka je na rozdíl od obchodních bank vždy institucícentrální vlády. Znamená to, že jedna instituce centrální vlády kupuje dluhopisyjiné instituce centrální vlády. A práve na tuto skutecnost se poukazuje. Protocentrální banky vetšiny významných zemí (napríklad USA, eurozóna, Japonskoa Velká Británie) mají ze zákona zakázáno kupovat vládní dluhopisy na primárnímtrhu. Znamená to, vládní dluhopisy mohou kupovat pouze na sekundárním trhu.



d) Odkup dluhopisu centrální vlády centrální bankou na sekundárním trhu

Situace, kdy centrální banka odkupuje dluhopisy centrální vlády na sekundárnímtrhu:

od obchodních bank je uvedena v príkladu 1.24; v tomto prípade se penežní zá-soba nemení; mení se pouze likvidita obchodní banky u centrální banky, aod nebankovních jednotek je uvedena v príkladu 1.25; v tomto prípade sepenežní zásoba zvyšuje o cástku, kterou nebankovní jednotka obdrží za dluho-pisy; mení se také likvidita obchodní banky, u které má nebankovní jednotkabežný úcet, u centrální banky.

Je patrné, že zákaz koupe vládních dluhopisu na primárním trhu centrálnímibankami je fakticky zbytecný. Lze jej snadno obejít tak, že centrální bankaodkoupí vládní dluhopisy od obchodních bank vzápetí poté, co je na primárním trhukoupily obchodní banky nebo nebankovní jednotky.

e) Kvantitativní uvolnování

V této souvislosti je treba seznámit se s politikou kvantitativního uvolnování(quantitative easing, QE) oznacovanou také jako tištení penez (printing money).

Príklad 1.24 Odkup dluhopisu centrální vlády na sekundárním trhu centrálníbankou od obchodní banky

1) Koupe dluhopisu za 1000 Kc centrální bankou od obchodní banky


Dluhopisy centrální vlády Rezervní úcet u Ceské národní banky

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Obchodní banka

Rezervní úcet u centrální banky

1) 1000 Kc




121PODSTATA PENEZ

Príklad 1.25 Koupe dluhopisu centrální vlády na sekundárním trhu centrálníbankou od nebankovní jednotky

1) Koupe dluhopisu za 1000 Kc centrální bankou od nebankovní jednotky


Dluhopisy centrální vlády Rezervní úcet u Ceské národní banky

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Obchodní banka

Rezervní úcet u centrální banky Bežný úcet nebankovní jednotky

1) 1000 Kc 1) 1000 Kc

Nebankovní jednotka



Bežný úcet u obchodní banky

1) 1000 Kc

Pojem kvantitativního uvolnování je ponekud širší než koupe vládních dluhopisusvých vlád centrální bankou. Rozumí se tím koupe domácích financních aktiv (tj.nejenom domácích vládních dluhopisu) centrální bankou od obchodních banka nebankovních jednotek, a to v takové výši, že dochází ke (znacnému) navý-šení bilancní sumy centrální banky. Výsledkem je (znacné) navýšení likvidity narezervních úctech obchodních bank u centrální banky. Likvidita muže být potéstažena na jiný úcet, napr. na úcet stažené likvidity. Koupe domácích financníchaktiv se bežne deje na sekundárním trhu. Cílem kvantitativního uvolnování jesnížení strmosti výnosových krivek.



Koupe domácích financních aktiv centrální bankou, kdy nedochází ke (znacnému)navýšení bilancní sumy centrální bankou, se za kvantitativní uvolnování nepovažuje.Napríklad Fed historicky do brezna 2009 držel americké federální dluhopisy v ob-jemu približne rovném objemu emitovaných dolarových bankovek, a presto se tytokoupe federálních dluhopisu Fedem neoznacovaly jako kvantitativní uvolnování.Podobne Ceská národní banka drží zahranicní financní aktiva v objemu prevyšu-jícím obeživo, a tyto operace se také neoznacují jako kvantitativní uvolnování.

Operacním cílem kvantitativního uvolnování je:snížit strmost vládní výnosové krivky, tj. snížit strednedobé a dlouhodobé úro-kové míry, pokud centrální banka kupuje domácí dluhopisy centrální vlády; tímcentrální banka umožní další zadlužování centrální vlády pri nízkých úrokovýchnákladech, asnížit strmost podnikových výnosových krivek, pokud centrální banka kupujedomácí podnikové dluhopisy; tím centrální banka umožní další zadlužovánípodniku pri nízkých úrokových nákladech.

Pokud centrální banka kupuje aktiva od obchodní banky, tak pripíše cástku narezervní úcet obchodní banky u centrální banky. Nové peníze nevznikají. Pokudcentrální banka kupuje aktiva od nebankovní jednotky, tak pripíše cástku na clearin-gový úcet obchodní banky, u které má nebankovní jednotka úcet. Poté obchodníbanka pripíše tutéž cástku na úcet nebankovní jednotky. Takto vznikají nové peníze.Pripsáním cástky na rezervní úcet obchodní banky u centrální banky se navyšujírezervy obchodních bank. Podrobnejší popis kvantitativního uvolnování je v pokra-cování této knihy (Finance v globální ekonomice II. Menová a kurzová politika).

f) Monetizace

Monetizace (monetization) obecne predstavuje konverzi nepenežního majetku napeníze. Bežne se ale mluví pouze o monetizaci dluhu (debt monetization), címž serozumí konverze dluhu (obvykle vládních dluhopisu) na peníze. Deje se tak koupídluhu obchodními bankami ci centrální bankou od nebankovních jednotek(investoru) na sekundárním trhu. Z pohledu tvorby penez se nejedná o nic jinéhonež o tvorbu penez koupí majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek,která byla popsána v cásti 1.3.4. Príkladem monetizace je odkup dluhopisu centrálnívlády na sekundárním trhu centrální bankou od nebankovní jednotky (príklad 1.25).Je patrné, že monetizací se penežní zásoba zvyšuje.

g) Dopad na inflaci

V této souvislosti je treba uvést i dopad emise vládních dluhopisu na inflaci:v prvním prípade, kdy vládní dluhopisy koupí na primárním trhu domácnosti cipodniky, nedochází ke zvýšení menových agregátu; avšak presunuté penízeobdrží také jiné domácnosti a podniky, které mnohdy peníze bezprostredneutratí; tím se zvyšuje poptávka po zboží a službách, což tlací na rust inflace,


123PODSTATA PENEZ

ve druhém prípade, kdy vládní dluhopisy koupí na primárním trhu obchodníbanky, dochází ke zvýšení menových agregátu; nove vzniklé peníze obdrží takédomácnosti a podniky, které mnohdy peníze bezprostredne utratí; tím se zvyšujepoptávka po zboží a službách, což tlací na rust inflace,ve tretím prípade, kdy vládní dluhopisy koupí na primárním trhu centrálníbanka, dochází ke zvýšení menových agregátu; nove vzniklé peníze obdrží takédomácnosti a podniky, které mnohdy peníze bezprostredne utratí; tím se zvyšujepoptávka po zboží a službách, což tlací na rust inflace,ve ctvrtém prípade, kdy vládní dluhopisy odkoupí na sekundárním trhu centrálníbanka od obchodní banky, nedochází ke zvýšení menových agregátu; dopad nainflaci neexistuje, av pátém prípade, kdy vládní dluhopisy odkoupí na sekundárním trhu obchodníbanka nebo centrální banka od nebankovní jednotky, dochází ke zvýšení me-nových agregátu; nove vzniklé peníze obdrží také domácnosti a podniky, kterémnohdy peníze bezprostredne utratí; tím se zvyšuje poptávka po zboží a služ-bách, což tlací na rust inflace.

Tak bez ohledu na to, kdo vládní dluhopisy koupí, emisí (prodejem na primár-ním trhu) vládních dluhopisu dochází k tlaku na rust inflace. Podobný tlak narust inflace je i v prípade odkupu vládních dluhopisu obchodními bankami a cen-trální bankou od nebankovních jednotek, tj. na sekundárním trhu.

1.3.10 Tvorba a zánik penez emisí obeživa

a) Dopad emise obeživa na nekteré ukazatele

Jak bylo uvedeno výše, peníze vznikají jako úcetní peníze (vklady na bankovníchúctech) a teprve poté klienti obchodních bank (a prípadne také klienti centrálníbanky) cást vkladu konvertují na obeživo, tj. ”vybírají“ peníze z bankovních úctu.Puvod dnešního obeživa je v úcetních penezích.

Situace výberu obeživa klientem obchodní banky je patrná z príkladu 1.26. Klientobchodní banky vybral ze svého úctu v obchodní bance 1000 Kc. Soucasne se sní-žením zustatku na bežném úctu se snížil stav na pokladne obchodní banky. Poté(ci predtím v prípade výberu vetší cástky) obchodní banka doplní na pokladnuobeživo výberem 1000 Kc ze svého rezervního úctu u Ceské národní banky.Snížení rezervního úctu centrální banka úctuje proti úctu obeživa, jehož zustatekvyjadruje objem obeživa mimo centrální banku. Jedná se o objem obeživa v drženídomácností, podniku, obchodních bank a jednotek verejného sektoru. Situace vý-beru obeživa klientem centrální banky je uvedena v príkladu 1.27. V tomto prípadeklient centrální banky vybral ze svého úctu v centrální bance 1000 Kc. Tato operacese úctuje prímo proti úctu obeživa.



Príklad 1.26 Výber obeživa klienty obchodních bank

1) Výber obeživa 1000 Kc klientem u obchodní banky2) Doplnení obeživa 1000 Kc na pokladnu obchodní banky výberem u Ceské národní banky

výberem z rezervního úctu

Obchodní banka

Pokladna (obeživo) Bežné úcty klientu

2) 1000 Kc 1) 1000 Kc 1) 1000 Kc pocátecní zustatek

Rezervní úcet u Ceské národní banky



Obeživo

2) 1000 Kc

Rezervní úcet obchodní banky


Klient

Obeživo

1) 1000 Kc

Bežný úcet u banky



125PODSTATA PENEZ

Príklad 1.27 Výber obeživa klientem centrální banky

1) Výber obeživa 1000 Kc klientem centrální banky


Obeživo

1) 1000 Kc



Klient

Obeživo

1) 1000 Kc

Bežný úcet u centrální banky


Obchodní banky minimalizují držení obeživa na svých pokladnách, a to z duvodu,že obeživo jako aktivum obchodních bank není úrocené. Emise obeživa vlastnepredstavuje emisi dluhopisu centrální bankou s tím, že tyto dluhopisy majívýnosnost 0 %. Protože držení obeživa není úrocené, jeho držení omezují všechnyhospodárské jednotky (domácnosti, podniky a verejný sektor). Výjimkou je situace,kdy v urcité zemi roste korupce a šedé hospodárství. V takovém prípade ekono-mické jednotky (domácnosti, podniky a verejný sektor) obdržení obeživa navyšují.

Je zrejmé, že dve operace:výber obeživa z bankovních úctu klienty obchodních bank v urcité výši adoplnení pokladny (obeživa) obchodní banky výberem z rezervního úctu u cen-trální banky ve stejné výši:

neovlivnují objem menových agregátu M1, M2 a M3. Jedná se pouze o výmenuvkladu na bankovním úctu za obeživo. Znamená to, že emisí obeživa centrálníbankou se snižuje ve stejném rozsahu objem vkladu na bankovních úctech. Jepatrné, že emisí obeživa se penežní zásoba nemení. Emise obeživa nepredstavujetvorbu ani zánik penez.



I když centrální banka emituje obeživo, jeho objem nemuže vubec ovlivnit.V prípade, že nejaká obchodní banka ocekává, že pro uspokojení klientu budepotrebovat více bankovek ci mincí, koupí si je u centrální banky za prostredky(likviditu), které má uloženy u centrální banky na svém bežném úctu (rezervníúcet). Výberem obeživa klienty z jejich bežných úctu se snižuje objem obeživa napokladne obchodní banky a soucasne se snižuje stav na bežném úctu klienta. Objememise obeživa tedy neurcuje centrální banka, ale poptávka klientu obchodních bank,

Podívejme se dále na financní dopad výberu obeživa klienty obchodních bankna výsledek obchodních bank, Ceské národní banky a klientu (domácností a pod-niku). V príkladu 1.28 klienti obchodních bank vybrali ze svých bankovních úctu1 mld. Kc. Poté ci predtím (v prípade výberu vetší cástky) obchodní banky doplnilyobeživo 1 mld. Kc na své pokladny výbery u Ceské národní banky z rezervníchúctu. Aby nedošlo k ovlivnení hlavní úrokové míry Ceské národní banky, následneobchodní banky doplní rezervní úcty o 1 mld. Kc z úctu stažené likvidity.

Necht tato situace podle príkladu 1.28 trvá jeden rok a porovnejme ji se situací, kdyby k výberu obeživa klienty obchodních bank nedošlo. Predpokládejme tytoúrokové míry:

hlavní úroková míra Ceské národní banky 2 % aúrocení bežných úctu klientu 0,5 %.

Je patrné, že:výsledek obchodních bank se zmení o −15 mil. Kc, nebot úrokové výnosyobchodních bank jsou nižší o 20 mil. Kc a úrokové náklady obchodních bankjsou nižší o 5 mil. Kc,výsledek Ceské národní banky se zmení o +20 mil. Kc, nebot úrokové nákladyCeské národní banky jsou nižší o 20 mil. Kc, avýsledek klientu se zmení o −5 mil. Kc, nebot úrokové výnosy klientu jsounižší o 5 mil. Kc.

Celkový výsledek všech trí sektoru je pochopitelne nulový. Je patrné, že každézvýšení obeživa znamená zlepšuje výsledek centrální banky (potažmo centrálnívlády), zhoršuje výsledek obchodních bank a zhoršuje výsledek klientu obchodníchbank (domácností, podniku a verejného sektoru).

b) Emise lokálního obeživa

Výše popsaný dopad obeživa na hospodárské sektory je shodný i v prípade, ženekteré geografické oblasti zacnou emitovat své vlastní obeživo. V dobe nedávnéfinancní a hospodárské krize se zacalo v nekterých mestech v USA používat lokálníobeživo s cílem podpory místních domácností a podnikatelu − podobne jako v dobe


127PODSTATA PENEZ

Príklad 1.28 Financní dopad výberu obeživa klienty obchodních bank

1) Výber obeživa 1 mld. Kc klienty obchodních bank2) Doplnení obeživa 1 mld. Kc na pokladny obchodních bank výbery u Ceské národní banky

z rezervních úctu3) Doplnení 1 mld. Kc na rezervní úcty z úctu stažené likvidity

Obchodní banky

Pokladna (obeživo) (0 %) Bežné úcty klientu (0,5 %)

2) 1 mld. Kc 1) 1 mld. Kc 1) 1 mld. Kc pocátecní zustatek

Rezervní úcty u Ceské národní banky (2 %)

pocátecní zustatek3) 1 mld. Kc

2) 1 mld. Kc

Stažená likvidita (2 %)

pocátecní zustatek 3) 1 mld. Kc


Obeživo (0 %)

2) 1 mld. Kc

Rezervní úcty bank (2 %)

2) 1 mld. Kc pocátecní zustatek3) 1 mld. Kc

Stažená likvidita (2 %)

3) 1 mld. Kc pocátecní zustatek

Klienti

Obeživo (0 %)

1) 1 mld. Kc

Bežné úcty u bank (0,5 %)

pocátecní zustatek 1) 1 mld. Kc



svetové hospodárské krize (great depression) ve 30. let minulého století. Tehdylokální obeživo tiskly orgány verejné správy, podnikatelé i domácnosti, aby v du-sledku krachu bank bylo v obehu dostatek obeživa, a aby s tím udrželo v choduhospodárství. Vydavatelé lokálního obeživa neporušují žádnou legislativu. Lokálníobeživo pouze nesmí vypadat jako dolarové obeživo, aby nedošlo k zámene. Priplacení místním obeživem je treba dodržovat veškeré danové zákony.

Fungování systému je jednoduché. Skupina místních podnikatelu se dohodne navytištení a používání vlastního obeživa. Novým obeživem platí pouze v obchodech,které nové obeživo prijímají. Prospech mají místní obchodníci, nebot domácnostia podnikatelé utrácejí u nich. Na pocátku roku 2009 v USA existovalo více neždeset druhu lokálního obeživa. Avšak vzhledem k nepatrným emisí lokálníhoobeživa nemají tyto emise žádný hospodárský dopad.

Nejvetší lokální systém obeživa v USA je v regionu Berkshires ve státe Massa-chusetts, kde jsou v obehu (nazývají se berkShares). Toto obeživo je možné koupitv nekteré ze 12 místních bank, pricemž za 95 dolaru dostanou místní obeživov hodnote 100 dolaru. Platit místním obeživem mohou ve 370 prodejnách. Projektse zacal realizovat v roce 2006 a na pocátku roku 2009 hodnota obíhajícíchberkShares dosáhla 2,3 mil. dolaru. V Detroitu ve státe Michigan se na emisimístního obeživa dohodli tri podnikatelé a vydali detroit cheers v hodnote 4500dolaru. Tímto obeživem je možné platit ve 12 obchodech. Od roku 2002 existovalamístní mena v severokarolínském meste Pittsboro. Po nekolika letech fungovánízanikla a vznikem nedávné financní a hospodárské krize se vzkrísila. Tamejší bankavydává obeživo plenty, které si mohou zákazníci koupit v pomeru devet dolaru zadeset jednotek plenty. Jmenovitá hodnota plenty je jeden, pet, deset a 20.

1.3.11 Vývoj menových agregátu v nekterých zemích

Z predchozího textu vyplývá, že rust menových agregátu v dané zemi jedusledkem:

úverové tvorby penez,neúverové tvorby penez (úrocením vkladu a jiných závazku bank vuci neban-kovním jednotkám, koupí majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek,výplatou platu a odmen zamestnancum a clenum statutárních orgánu banka prevodem nepenežních závazku a kapitálu na penežní závazky banky); speciál-ním prípadem koupe majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek jeemise dluhopisu nebankovními jednotkami a jejich koupe bankami (v podstatese jedná o úverovou tvorbu penez), apreshranicních plateb (napríklad prílivem zahranicního kapitálu do dané zeme).

Jednotlivé složky rustu menových agregátu nelze prakticky rozlišit.

a) Vývoj do roku 2007

Z obrázku uvedených v pokracování této knihy (Finance v globální ekonomice II.Menová a kurzová politika) je patrné, že v USA, eurozóne, Velké Británii a v Ces-


129PODSTATA PENEZ

ké republice (v Japonsku do konce 80. let minulého století) došlo k exponenciál-nímu rustu menových agregátu. Tento exponenciální vývoj byl v rade zemí do-casne ponekud utlumen zavedením kapitálové primerenosti na konci 80. let.97 Natuto regulaci banky zareagovaly utlumením úverové expanze. Nejvážneji vzalybanky kapitálovou primerenost v USA. Pred rokem 1988 menové agregáty v USArostly exponenciálním tempem. Poté se úverová expanze v USA dokonce na neko-lik let zcela zastavila. Následne v roce 1995 zacala opet exponenciálne rust. Bankyv eurozóne a ve Velké Británii na kapitálovou primerenost zareagovaly mírneji. Napocátku 90. let tam došlo pouze k malému poklesu rustu menových agregátu.

Rocní rust menových agregátu a rocní rust jmenovitého HDP (HDPjmen) v USA,eurozóne, Velké Británii a v Ceské republice do roku 2007 (tj. do vzniku nedávnéfinancní a hospodárské krize) jsou uvedeny v tab. 1.6.98 Od roku 2008 je v mnohatechto zemích patrný odlišný vývoj menových agregátu. Tabulka vychází z údajuuvedených v pokracování této knihy.

Z tabulky je patrné, že v USA, eurozóne, Velké Británii a v Ceské republice rustširokých menových agregátu prevyšoval rust jmenovitého HDP. To znamená,že duchodová rychlost obehu penez99 se ve všech techto zemích snižovala.Znamená to, že stále více penez plnilo funkci prostredku uchování hodnoty na úkorfunkce platebního prostredku. Polarizace podle bohatství se v techto zemích zvy-šovala.

Konkrétne:

v USA se v letech 1960 až 2007 objem obeživa zvyšoval rocne v prumeruo 7 %; další agregáty rostly rozdílnou rocní rychlostí: M1 se zvyšoval o 4,8 %,

97 V cervenci 1988 Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basle Committee on Banking Supervision)vydal nové zásadní doporucení, podle kterého zeme G-10 souhlasily se standardem o minimálníkapitálové primerenosti pro mezinárodní banky, a to pod názvem kapitálová dohoda (capital accord).Kapitálovou dohodu je treba považovat za duležitý mezník v mezinárodní spolupráci bankovníchdohledu. Jedná se o první krok k celosvetové harmonizaci bankovních dohledu. Tím se liší odregionální harmonizace uvnitr EU. Naznacuje také odklon od puvodního úcelu basilejského výborukoordinovat národní režimy bankovních dohledu. Spolecná pravidla kapitálové primerenosti byla takpouze prvním krokem podstatne širšího programu mezinárodní harmonizace bankovních dohledu.

98 Tab. 1.6 obsahuje také inflaci a rocní rust reálného HDP (HDPreal). Tyto veliciny jsou analyzoványv pokracování této knihy (Finance v globální ekonomice II).

99 Duchodová rychlost obehu penez (velocity of money, v) je pomerem jmenovitého HDP (HDPjmen)a urcitého penežního agregátu M podle rovnice:



Tab. 1.6 Rocní rust menových agregátu a rocní rust jmenovitého HDP v nekte-rých zemích do roku 2007

Zeme Období Rust M0%

Rust M1%

Rust M21

%Rust M3

%

USA 1960 − 2007 48 let 7,0 4,8 6,9 8,02

Eurozóna 1991 − 2007 17 let − 7,5 6,2 6,5

Japonsko 1967 − 2007 41 let 8,6 −3 8,3 −3

1967 − 1991 25 let 11,1 −3 12,3 −3

1992 − 2007 16 let 4,7 −3 2,3 −3

Velká Británie 1987 − 2007 21 let 5,8 11,8 10,6 11,2

Ceská republika 1993 − 2007 15 let 16,8 10,6 11,0 11,4

Zeme ObdobíRust

HDPjmen

%

Složky rustu M3 (M2+CD u Jap.)

Sníženív4

%

Inflace%

RustHDPreál

%

USA 1960 − 2007 48 let 7,2 0,8 4,2 3,0

Eurozóna 1991 − 2007 17 let 4,3 2,2 2,3 2,0

Japonsko 1967 − 2007 41 let 6,5 1,8 3,0 3,5

1967 − 1991 25 let 10,5 1,8 4,9 5,6

1992 − 2007 16 let 0,7 1,6 0,2 0,5

Velká Británie 1987 − 2007 21 let 6,3 4,9 3,4 2,9

Ceská republika 1993 − 2007 15 let 9,6 1,8 5,0 4,6

1 M2+CD u Japonska2 Pouze pro období 1960 − 2005, tj. 46 let, nebot od brezna 2006 Fed zrušil publikaci menovéhoagregátu M3.3 Revize menových agregátu v dubnu 2008 zpusobila nespojitost menových agregátu M1 a M3.4 v oznacuje rychlost obehu penez a složka rustu M3 (M2+CD u Japonska) odpovídající sníženírychlosti obehu penez byla spoctena jako rozdíl mezi rustem M3 (M2+CD u Japonska) a inflacía rustem reálného HDP.

M2 o 6,9 % a M3 dokonce o 8,0% (v breznu 2006 Fed ukoncil publikaci M3);vzhledem k rocnímu rustu jmenovitého HDP 7,2 % cinila složka rustu M3odpovídající snížení rychlosti obehu penez 0,8 % (= 8,0 − 7,2),


131PODSTATA PENEZ

v eurozóne byl v letech 1991 až 2007 patrný rozdílný rust menových agregátu:M1 se rocne zvyšoval o 7,5 %. M2 o 6,2 % a M3 o 6,5 %; vzhledem k rocnímurustu jmenovitého HDP 4,3 % cinila složka rustu M3 odpovídající snížení rych-losti obehu penez 2,2 % (= 6,5 − 4,3),

v Japonsku byl vývoj menových agregátu složitejší; vývoj menových agregátubyl rozdílný pro období japonského hospodárského zázraku (do roku 1991) a ponem:

pro období do roku 1991 je charakteristická masivní úverová expanze, kdymenový agregát M2+CD rocne rostl neuveritelným tempem 12,3 %; vzhle-dem k rocnímu rustu jmenovitého HDP 10,5 % cinila složka rustu M2+CDodpovídající snížení rychlosti obehu penez 1,8 % (= 12,3 − 10,5), apoté na pocátku 90. let došlo k rozsáhlé bankovní krizi, která v podstate trvádo dneška; špatná financní situace bank (silný nárust objemu špatných úve-ru) prudce zbrzdila úverovou expanzi; od té doby menový agregát M2+CDrostl pouze 2,3 % rocne; vzhledem k rocnímu rustu jmenovitého HDP 0,7 %cinila složka rustu M2+CD odpovídající snížení rychlosti obehu penez cinila1,6 % (= 2,3 − 0,7),

ve Velké Británii je zrejmý dlouhodobý silný rust menových agregátu, a tosrovnatelný s japonským rustem do roku 1991; v letech 1993 až 2007 rocní rustM1 cinil 11,8 %, rust M2 dosahoval 10,6 % a rust M3 11,2 %; tento dlouho-dobý penežní rust zrejme zpusobuje dlouhodobé oslabování britské libry;vzhledem k rocnímu rustu jmenovitého HDP 6,3 % cinila složka rustu M3odpovídající snížení rychlosti obehu penez 4,9 % (= 11,2 − 6,3), a

v Ceské republice v letech 1993 až 2007 byl patrný silný rust menových agre-gátu srovnatelný s Japonskem do roku 1990 a s Velkou Británii: M1 se rocnezvyšoval o 10,6 %. M2 o 11,0 % a M3 o 11,4 %; krome úverové expanze bylvýznamný i príliv zahranicního kapitálu do Ceské republiky; je zajímavé, že rustobeživa byl podstatne rychlejší, a to na úrovni neuveritelných 16,8 %; tento rustzrejme souvisel s rustem korupce a šedého hospodárství v Ceské republice vuplynulých dvou dekádách; šedé hospodárství podle odhadu na konci roku 2010dosáhlo 17 % HDP, tj. asi 600 mld. Kc;100 v šedém hospodárství a pri korupcise totiž bežne platí obeživem (výjimkou je velká korupce, kdy se platbyprovádejí pres utajené zahranicní úcty); vzhledem k rocnímu rustu jmenovitéhoHDP 9,6 % cinila složka rustu M3 odpovídající snížení rychlosti obehu penez1,8 % (= 11,4 − 9,6).

100 Za šedé hospodárství se považují nepríznané príjmy z práce zejména ve stavebnictví, zemedelstvía v sektoru služeb, jako jsou služby domácnostem, v pohostinství a v doprave. Šedé hospodárstvíposiluje pri zvyšování daní a pri snižování sociálních dávek.



Z výše uvedeného je patrné, že nužky mezi rustem penežní zásoby a rustem jme-novitého HDP se ve vetšine zemí (eurozóna, Japonsko, Velká Británie a Ceskárepublika) v uplynulých desetiletích stále více rozevíraly. Nejmenší rozevíránínužek bylo v USA. Prícinu lze spatrovat v tom, hospodárská politika USA bylazamerena na posilování obehu penez v hospodárství. Prispíval k tomu vysocerozvinutý kapitálový trh založený na úcinném vynucování (enforcement) správnostizverejnovaných financních informací, progresivní zdanení príjmu a úcinné vymá-hání daní.

Peníze stále více plnily a stále plní funkci zásoby hodnoty na úkor funkce obeživa.Jinými slovy, peníze stále méne obíhaly, tj. snižovala a stále se snižuje rychlostobehu penez. Stále méne vydelaných penez bylo utraceno. Již kdysi Keynes poprel,že sporení je odložený výdaj. Akt úspory neznamená, že když si dnes nedám veceri,tak si dám zítra. Sporení nestimuluje proces prípravy dnešní vecere, ani procesprípravy zítrejší vecere. Sporení tak brzdí hospodárskou aktivitu. Jak bylo uvedenov cásti 1.2.1 v klidných dobách více a více penez plní funkci prostredku ucho-vání hodnoty na úkor funkce platebního prostredku. Rychlost obehu penezv uplynulých 60 letech stále klesala. Také korupce snižovala rychlost obehu penez.

b) Vývoj po roce 2007

Od roku 2007 je vývoj menových agregátu:v USA shodný s vývojem pred rokem 2007, tj. pokracuje exponenciální rustmenových agregátu,v eurozóne došlo ke znacnému zpomalení rustu menových agregátu; vývoj jepodobný japonskému scénári zapocatém v roce 1990,v Japonsku shodný s vývojem pred rokem 2007, tj. pokracuje mírný rust me-nových agregátu,ve Velké Británii došlo k zastavení rustu ci dokonce k mírnému propadu me-nových agregátu, av Ceské republice došlo ke znacnému zpomalení rustu menových agregátu;vývoj je podobný japonskému scénári zapocatém v roce 1990,

1.3.12 Vývoj bankovních úveru v Ceské republice

Obr. 1.8 zachycuje vývoj objemu bankovních úveru podle sektoru v Ceské repub-lice od pocátku roku 1993. Úverová expanze rozhodujícím zpusobem prispelak rustu objemu menových agregátu. Avšak od pocátku roku 1999 byla patrnápomerne silná úverová kontrakce (credit crunch, credit squeeze), tj. snižováníobjemu bankovních úveru poskytnutých domácnostem, podnikum a verejnémusektoru. Trvala témer 4 roky. Celkove od pocátku roku 1993 do konce roku 2008prumerný rocní rust objemu úveru cinil pouze 7,9 %. Zbývající rust penežnízásoby (napríklad M2 ve výši 11,3 %) je treba zejména pricíst koupi státníchdluhopisu emitovaných zejména Ceskou republikou obchodními bankami a taképrílivu zahranicních penez (kapitálu) do Ceské republiky. V posledním prípade sesoucasne zvyšovaly pohledávky ceských bank za zahranicními bankami.


133PODSTATA PENEZ

Zdrojová data: Ceská národní banka.

Obr. 1.8 Vývoj objemu bankovních úveru podle sektoru v Ceské republicev letech 1993 až 2012

Od pocátku roku 2009 je patrná zmena trendu vývoje objemu bankovních úveru.Na financní a hospodárskou krizi ve svete reagovaly podniky a domácnosti v Ceskérepublice odlišne. Zatímco zadluženost ceských podniku u bank zacala klesat,dluhy domácností u bank se dále zvyšovaly. Ceské podniky se zachovaly ro-zumne a snažily se úvery splácet. Naopak ceské domácnosti se tak nezachovalya své zadlužení naopak dále navyšovaly. Objem úveru poskytnutých rezidentskýmnefinancním podnikum se behem roku 2009 snížil o 7,8 % na 782 mld. Kc, zatím-co úvery domácnostem naopak vzrostly o 10,5 % na 940 mld. Kc. Na konci roku2011 hypotecní úver v Ceské republice melo asi 15 % domácností a spotrební úverasi 25 % domácností.

V Ceské republice rostly prípady, kdy dlužníci, zejména z titulu hypotecních úveru,nespláceli bankám své dluhy. Následný výnos z dražby nemovitosti bežne nepokrylcelý dluh. Banky skutecnou hloubku problému nepriznávaly, nebot se obávaly:

zhroucení cen nemovitostí anižšího zájmu o nové hypotecní úvery.

Na konci roku 2011 byly v Ceské republice nespláceny hypotecní úvery v objemuasi 25 mld. Kc z celkového objemu 825 mld. Kc (z toho bylo 710 mld. Kc hypo-tecních úveru na bytové nemovitosti a 115 mld. Kc na nebytové nemovitosti).

0

500

1000

1500

2000

2500

1.1.

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

mld

. K

úv ry domácnostem - rezident m úv ry nefinan ním podnik m - rezident m

úv ry ve ejnému sektoru - rezident m úv ry nerezident m


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze jemožné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

http://www.ereading.cz/

Date post:	07-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Kniha představuje jedinečné komplexní dílo v oblasti …...Finance v globální ekonomice I...

Documents