Školní vzdělávací program: Základní umělecká škola, Ostrava – … · 2016. 1. 28. ·...

Základní umělecká škola, Ostrava – Zábřeh, Sologubova 9A,

příspěvková organizace

Školní vzdělávací

program

„Malá škola s velkým srdcem“

1 Školní vzdělávací program: Základní umělecká škola, Ostrava – Zábřeh, Sologubova 9A, příspěvková organizace


Základní umělecká škola, Ostrava – Zábřeh, Sologubova 9A,

příspěvková organizace

motivační název:

„Malá škola s velkým srdcem“


Obsah 1. Identifikační údaje .................................................................................................................. 5

2. Charakteristika školy .............................................................................................................. 6

2.1. Počet oborů, velikost ...................................................................................................... 6

2.2. Historie, současnost ......................................................................................................... 6

2.3. Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................. 7

2.4. Dlouhodobé mezinárodní projekty a spolupráce ............................................................. 7

2.5. Vybavení školy a její podmínky ..................................................................................... 7

3. Zaměření školy a její vize ..................................................................................................... 9

3.1. Zaměření školy ................................................................................................................ 9

3.2. Vize školy ........................................................................................................................ 9

4. Výchovné a vzdělávací strategie .......................................................................................... 10

5. Přijímání a zařazování žáků ................................................................................................. 11

5.1. Všeobecné poznámky k organizaci výuky .................................................................... 11

6. Vzdělávací obsah hudebního oboru ..................................................................................... 12

6.1 Přípravné studium ........................................................................................................... 12

6.1.1. Přípravné studium k I. stupni .................................................................................. 12

6.1.3. Přípravné studium k II. stupni ................................................................................. 13

6.2. Studijní zaměření - Hra na klavír................................................................................... 14

6.3. Studijní zaměření - Hra na elektronické klávesové nástroje ........................................ 19

6.4. Studijní zaměření - Hra na housle ................................................................................. 25

6.5. Studijní zaměření - Hra na violoncello .......................................................................... 31

6.6. Studijní zaměření - Hra na kontrabas ............................................................................ 35

6.7. Studijní zaměření - Hra na zobcovou flétnu ................................................................. 40

6.8. Studijní zaměření - Hra na příčnou flétnu .................................................................... 46

6.9. Studijní zaměření - Hra na klarinet ................................................................................ 52

6.10. Studijní zaměření - Hra na saxofon ............................................................................. 57

6.11. Studijní zaměření - Hra na klasickou kytaru .............................................................. 62

6.12. Studijní zaměření - Hra na elektrickou kytaru ............................................................ 68

6.13. Studijní zaměření - Hra na basovou kytaru ................................................................ 73

6.14. Studijní zaměření - Hra na bicí nástroje ...................................................................... 78

6.15. Studijní zaměření – Sólový zpěv ................................................................................. 83

6.16. Vyučovací předmět - Hudební nauka .......................................................................... 88

6.17. Vyučovací předmět - Skupinová tvorba ...................................................................... 91


7. Vzdělávací obsah výtvarného oboru .................................................................................... 93

7.1. Přípravné studium k I. stupni ......................................................................................... 93

7.2. Přípravné studium k II. stupni ....................................................................................... 94

7.3. Studijní zaměření - Výtvarná tvorba.............................................................................. 95

8. Vzdělávací obsah tanečního oboru ..................................................................................... 101

8.1. Přípravné studium ........................................................................................................ 101

8.2. Studijní zaměření - Současný tanec ............................................................................. 101

9. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ..................................... 110

10. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ............................................................................ 111

11. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy ..................................................................... 112

11.1 Zásady a způsob hodnocení žáků ............................................................................ 112

11.2 Oblasti vlastního hodnocení školy ........................................................................... 115


1. Identifikační údaje

Název organizace: Základní umělecká škola, Ostrava – Zábřeh,

Sologubova 9A, příspěvková organizace

Motivační název: „Malá škola s velkým srdcem“.

Adresa: Sologubova 9A, č. p. 3039

700 30 Ostrava- Zábřeh

IČ: 637 319 83

IZO: 108 025 187

Identifikátor PO: 600 004 384

Zřizovatel školy: Moravskoslezský kraj

právní forma: kraj, IČ 70 890 692

adresa: ul. 28. října 117, 702 18 Ostrava,

tel.: 595 622 222

webové stránky: www.kr-moravskoslezsky.cz

email: [email protected]

Ředitel(ka) školy: Jeanetta Poláková Faiglová

Kontakty: tel., fax, záznamník: 596 749 239

email: [email protected]

webové stránky: www.zus-sologubova.cz

Vydáno: 28. 08. 2015

Platnost dokumentu od: 01. 09. 2015

Verze: č.4

http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]

http://www.zus-sologubova.cz/


2. Charakteristika školy

2.1. Počet oborů, velikost

V naší základní umělecké škole se vyučuje ve třech oborech - hudebním (HO), tanečním

(TO), výtvarném (VO). Základní umělecká škola poskytuje základy pro vzdělání ve

vyučovaných uměleckých oborech.

Jednotlivé obory mají v posledních pěti letech tuto průměrnou kapacitu:

hudební – 280 žáků

výtvarný – 75 žáků

taneční - 55 žáků

2.2. Historie, současnost

Naše základní umělecká škola (ZUŠ) byla založena 1.září 1992 odloučením od ZUŠ

Ostrava Hrabůvka s původním záměrem vybudovat uměleckou školu zaměřenou na dechový

orchestr. Výuka probíhala v objektu bývalé ZŠ Chrjukinova, který byl ve zchátralém stavu.

Učebny byly vybaveny starým nábytkem, k výuce se využívaly nástroje, které nebyly

v dobrém stavu, exteriér i interiér školy nevykazoval známky údržby a neodpovídal

estetickému cítění. Ve škole byla původní dlažba, olejové nátěry stěn a stropní osvětlení. Bylo

nutné postupně proměnit interiéry na moderní učebny a posléze zajistit i výměnu oken a

zateplení budovy. Ve škole došlo k postupnému rozšiřování vyučovaných předmětů

v hudebním oboru, připravili jsme podmínky pro vyučování tanečního oboru přímo v budově

školy, které předtím bylo realizováno v Domě kultury a Středisku volného času, začali jsme

budovat materiálně technické zázemí i pro obor výtvarný.

Škola byla zapsána do sítě škol v 1.1.2005 a v říjnu 2008 byla ve škole založena Rada

rodičů. Cílová kapacita školy je 543 žáků. Máme několik míst poskytovaného vzdělávání,

především na Základních školách (ZŠ) obvodu Ostrava-Jih, z nichž pravidelně využíváme

možnosti výuky na ZŠ Horymírova 100, v Ostravě Zábřehu, a ZŠ B. Dvorského v Ostravě –

Bělský les. V ZŠ Horymírova využíváme k výuce 2-3 učebny pro studijní zaměření Hra na

elektrické klávesové nástroje, Hra na klasickou kytaru, popřípadě další studijní zaměření,

podle poptávky a možností, avšak pouze v hudebním oboru, stejně jako na ZŠ B. Dvorského,

kde pravidelně vyučujeme studijní zaměření Hra na klavír, Hra na zobcovou flétnu. Na žádné

ZŠ se nevyučuje skupinová výuka (Hudební nauka).


Ke změně zaměření a koncepce začalo docházet postupně od roku 2000. Došlo k tomu

nejen jmenováním nové ředitelky školy, ale i ekonomickými podmínkami a změnou

zřizovatele ke dni 1. dubna 2001, kdy se škola stala příspěvkovou organizací

Moravskoslezského kraje.

V současné době školu navštěvuje okolo 400 žáků všech tří oborů.

Škola se výrazně profiluje mezioborovou spoluprací. Zároveň připravuje netradiční

programy a projekty. Mezi nejvýraznější aktivity, kterými se můžeme pochlubit, patří

dlouhodobá spolupráce s dětmi s handicapem. Tyto se snažíme především v tanečním oboru

zapojit do dlouhodobých projektů naší školy. Zároveň jsme připraveni přijímat tyto žáky ke

studiu na naší ZUŠ.

2.3. Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor se skládá z pedagogů:

hudebního oboru

výtvarného oboru

tanečního oboru

Ve škole působí nejen kvalifikovaní pedagogové s dlouholetou praxí a bohatými

zkušenostmi, ale i začínající mladí absolventi, nebo studenti, kteří přinášejí ze svých studií

nové trendy a poznatky do oblasti výchovy a vzdělávání. U všech zaměstnanců dbáme na

další vzdělávání a prohlubování kvalifikace, abychom při práci se žáky všech věkových

kategorií, mohli používat nejmodernější metody, notové materiály, či didaktické pomůcky a

nové formy práce, využili zkušenosti jiných kolegů. Pedagogové dbají na osobní přístup ke

všem žákům a je kladen důraz na harmonické vnitřní vztahy. Cítíme odpovědnost za čistý,

otevřený a příjemný prostor pro motivaci žáků k zájmu o umělecké vzdělání a činnost.

2.4. Dlouhodobé mezinárodní projekty a spolupráce

V současné době nemáme.

2.5. Vybavení školy a její podmínky

Škola se nachází v bezprostředním sousedství ZŠ Chrjukinova, v jednom z původních

pavilónů ZŠ. Objekt tvoří budova, skládající se ze dvou pater, postavená v letech 1962-1963


v původním vzhledu. V roce 2013 prošla výraznou proměnou, byla vyměněná okna, budova

se zateplila a získala tak novou image. Je velice dobře dostupná - nedaleko náměstí SNP - tj.

centra obvodu Ostrava - Jih. Dojezd je možný městskou hromadnou dopravou a to buď

autobusy, které stojí na náměstí SNP, nebo tramvají. Zastávky jsou vzdáleny 3-5 minut pěší

chůze. Další možností je dojezd osobním automobilem přímo před budovu školy. Škola má

bezbariérový přístup.

Za posledních pět let byla škola významně obnovena nejen materiálně a technicky,

ale významnou změnou prošel i interiér školy. Učebny byly vybaveny novými hudebními

nástroji, saxofony, klarinety, souborem barokních zobcových fléten, altovou zobcovou flétnou

v původním barokním ladění, elektronickými klávesovými nástroji, počítači (PC) včetně

programů, klavíry, koncertním křídlem na hudebním sále, houslemi, kytarami apod. Učitelé

mají k dispozici bohatý notový archív, který je každoročně doplňován.

Učebna pro výuku v přípravném studiu výuku kolektivního předmětu Hudební nauka je

vybavena interaktivní tabulí, výuka Hudební nauky probíhá bez slučování ročníků.

K dispozici je koncertní sál, který má kapacitu 60 míst. Celkové rekonstrukce se dočkala i

učebna bicích nástrojů, kde došlo k speciální úpravě – odhlučnění. Toto oddělení disponuje

snad jako jedno z mála tympány, dále tam nejdeme zvony, perkuse, bicí soupravy a

melodické bicí nástroje. Taneční obor disponuje dvěma tanečními sály vybavenými

zrcadlovými stěnami a madly, audiovizuální technikou, v jednom ze sálu je k dispozici

pianino, Podlaha jednoho sálu má nové linoleum, ve druhé učebně dojde k celkové

rekonstrukci podlahy a položení certifikované krytiny. Ke cvičení jsou k dispozici koberce,

cvičební pomůcky - míče, kruhy, kostky, švihadla. Žáci TO mají možnost využít nejen

vlastní šatny, ale i sprchu.

Učebna výtvarného oboru je vybavena keramickou pecí, grafickým lisem, malířskými

stojany, kreslícími deskami a novým nábytkem, PC vybavené softwarem pro modernizaci

výuky a další metodické pomůcky.

Škola má vlastní sbírku hudebních nástrojů, které může žákům na určitou dobu

pronajmout, než si pořídí vlastní.


3. Zaměření školy a její vize

3.1. Zaměření školy

propojení všech oborů (hudebního, tanečního, výtvarného)

akce a projekty na míru – výchovné a vzdělávací pořady pro žáky ZŠ, MŠ, pořady

s rodiči

3.2. Vize školy

výstavba zimní zahrady s koncertním prostorem na současné terase

klimatizace koncertního sálu

dostavba učebny bicích nástrojů

rozšířit výuku o literárně dramatický obor

vybudovat bezbariérový přístup až do třetího nadzemního podlaží, kde se nachází

koncertní sál

vytvořit ve škole atmosféru rodinného prostředí, kde žáci, učitelé a rodiče tvoří

společný harmonický souzvuk


4. Výchovné a vzdělávací strategie

realizujeme mezioborové projekty a vzájemně o nich diskutujeme

jdeme žákovi osobním příkladem

udržujeme vzájemnou komunikaci – škola -> učitel -> žák -> rodiče

využíváme metod a postupů, které zajišťují všestranný umělecký rozvoj žáka

a kultivaci jeho osobnosti

společně formulujeme znaky kvality

umožňujeme žákům realizovat jejich vlastní nápady

vhodnými metodickými postupy a stanovením splnitelných cílů, probouzíme u žáka

chuť do práce a maximalizujeme jeho šance prožít úspěch

společně se žáky připravujeme programy a setkání se seniory, s handicapovanými

dětmi

navštěvujeme vybrané koncerty, nebo informujeme o možnostech kulturního vyžití


5. Přijímání a zařazování žáků

5.1. Všeobecné poznámky k organizaci výuky

žáci jsou ke studiu na Základní umělecké škole přijímání do Přípravného studia na

základě prokázání studijních předpokladů – zkouška před přijímací komisí

do základního studia I.a II.stupně na základě úspěšně vykonané talentové zkoušky –

zkouška vykonaná na základě zpracovaných požadavků před přijímací komisí

obsah předmětů v HO je uveden u jednotlivých studijních zaměření I.nebo II.stupně

studia

žáci, kteří neabsolvovali I.stupeň základního studia nebo si vybrali odlišné studijní

zaměření mohou být zařazeni do přípravného ročníku II.stupně

žáci, kteří přestoupí na I.stupni základního studia do jiného studijního zaměření nebo

projeví zájem o studium, mohou navštěvovat vyučovací předměty i v nižších ročnících

než určuje studijní plán

žákům může být ve výjimečných přípaadech při prokazání mimořádných dispozic

zvýšena hodinová dotace


6. Vzdělávací obsah hudebního oboru

6.1 Přípravné studium

6.1.1. Přípravné studium k I. stupni

Žák je přijímán do přípravného studia přijímací komisí na základě prokázání studijních

předpokladů. Přípravné studium je určeno pro žáky ve věku 5–7 let, kteří si již zvolili studium

konkrétního nástroje nebo zpěvu. Předmět Hudebních hrátek teoreticky připravuje žáky na

zvolený předmět v hudebním oboru. Výuka žáků probíhá formou jedné vyučovací hodiny

kolektivní výuky vyučovacího předmětu Hudební hrátky a jedné vyučovací hodiny zvoleného

studijního zaměření. Žák musí mít přiměřené psychické a tělesné dispozice ke studiu na

základní umělecké škole, musí mít taktéž vhodné materiální vybavení pro výuku. Na začátku

studia škola nabízí možnost pronájmu některých hudebních nástrojů na omezenou dobu.

Žáky je možno zařazovat do dvou až čtyřčlenných skupin. Učební plány jsou zpracovány

samostatně u jednotlivých studijních zaměření.

Učební plán

Ročník 1. 2.

Přípravná nástrojová výuka* 1 1

Hudební hrátky 1 1

*nebo Pěvecká příprava

Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Přípravná nástrojová výuka nebo Pěvecká příprava probíhá

individuálně.

Školní výstupy vyučovacího předmětu Hudební hrátky

1. ročník přípravného studia

Žák:

rytmizuje slova a říkadla

zopakuje hrou na tělo jednoduchý rytmický útvar

reaguje na změny tempa - pohybem


Žák:


popíše notový zápis (notová osnova, houslový klíč a nota)

sluchem rozpozná stoupající a klesající melodii

zazpívá v kolektivu jednoduchou lidovou nebo umělou píseň

používá Orffovy nástroje k doprovodu písně

6.1.3. Přípravné studium k II. stupni

Žák je přijímán do přípravného studia přijímací komisí, na základě prokázání studijních

předpokladů. Žák starší 13-ti let, který nenavštěvoval základní studium I. stupně, nebo změnil

studijní zaměření je zařazen do přípravného studia II. stupně. Studijní zaměření přípravného

studia II. stupně připravuje žáky teoreticky i prakticky pro možnost pokračovat ve zvoleném

typu studijního zaměření.

V rámci přípravného studia absolvují žáci individuální výuku v rozsahu 1 hodiny týdně.

Druhou hodinu žáci mohou navštěvovat teoretickou přípravu v Hudební nauce, nebo

Skupinovou tvorbu, podle osobních dispozic každého žáka a posouzení pedagoga. Učební

plány jsou zpracovány samostatně u jednotlivých studijních zaměření.

Učební plán

Ročník 1.

Přípravná nástrojová výuka II* 1

Skupinová tvorba nebo Hudební nauka** 0+1

* nebo Pěvecká příprava II

** nepovinná hodina

Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Přípravná nástrojová výuka II nebo Pěvecká příprava II

probíhá individuálně. Poznámky k organizaci výuky a školní výstupy předmětu Skupinová tvorba a Hudební

nauka jsou uvedeny v samostatných kapitolách 6.17 a 6.18.


6.2. Studijní zaměření - Hra na klavír

Klavír je nástroj, jehož historie sahá hluboko

do období baroka. Prošel vývojem od clavichordu

přes clavicembalo, až po dnešní nástroje

romantického typu. Klavír, jako polyfonní nástroj,

poskytuje žákovi možnost komplexního

hudebního vyjádření bez potřeby doprovodu. Na

klavír je možné hrát jak sólově, tak v různých

komorních seskupeních.

Naše klavírní oddělení nabízí široké spektrum

možností hudebního vyjádření. Výuka je

zaměřena na rozvíjení technických a výrazových

schopností žáků, které pak mohou využít v sólové, čtyřruční a komorní hře, improvizaci,

doprovodu písní, ve hře z listu a neméně v korepetici žáků z jiných oborů. Veškerá výuka

probíhá pod vedením kvalifikovaných pedagogů. Studium I. stupně trvá 7 let. Studium II.

stupně trvá 4 roky. Oba tyto stupně jsou uzavřeny veřejným vystoupením nebo závěrečnou

zkouškou.

Během studia se žáci seznámí s prvky různých stylových období, kde si osvojí základy

hudby klasické, lidové i populární.

Učební plán

I. stupeň II. stupeň

Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na klavír 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Hudební nauka 1 1 1 1 1

Skupinová tvorba 1 1 1 1 1 1 1 1

Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na klavír probíhá individuálně. Poznámky k organizaci

výuky a školní výstupy předmětů Hudební nauka a Skupinová tvorba jsou uvedeny v samostatných kapitolách

(kapitoly 6.16 a 6.17). Předmět Skupinová tvorba může žák navštěvovat dříve, než ukládá učební plán;

organizace výuky je společná pro I., II. stupeň; může se vyučovat s vyšší hodinovou dotací, než ukládá učební

plán studijního zaměření


Učební osnovy vyučovacích předmětů

Vyučovací předmět: Přípravná nástrojová výuka

1. ročník / přípravné studium

Žák:

vytleská jednoduchý rytmus, celá, půlová, čtvrťová

zahraje píseň v rozsahu tří - pěti tónů

přenáší ruku přes celou klaviaturu

zahraje slabě (p) a silně (f)

umí spojit minimálně dva tóny


Žák:

přečte noty c1 – c2

dokáže pojmenovat všechny tóny hudební abecedy na klaviatuře bez rozlišení oktáv

zahraje píseň ve staccatu nebo portamentu

předvede cvičení zaměřené na technický problém pro malíček a palec

zahraje zpaměti

Vyučovací předmět: Hra na klavír

1. ročník / I. stupeň:

Žák:

obecně popíše nástroj, na který hraje

ukáže a pojmenuje na klaviatuře všechny noty hudební abecedy v jednočárkované,

dvojčárkované a malé oktávě

zahraje portamento, legato, staccato

popíše základní hodnoty not a pomlk – celá, půlová, půlová s tečkou, čtvrťová

hraje oběma rukama v pětiprstové poloze

používá základní dynamická znaménka – p, mf, f, crescendo, decrescendo

zahraje jednoduchou skladbu ve čtyřruční hře s učitelem

zahraje jednoduchou melodii podle sluchu

čte jednoduchý notový zápis – houslový klíč



Žák:

zahraje určenou momentálně nastudovanou stupnici s akordem protipohybem přes dvě

oktávy

čte notový zápis v obou klíčích v rámci notové osnovy

předvede hru zpaměti přednesové skladby

hraje v rychlejších tempech, zvládá hru legato osminových not

hraje čtvrťovou s tečkou

rozliší tempový charakter skladby výrazovými prostředky


Žák:

rozezná ve skladbě melodii a doprovod, popíše a zahraje

hraje tonický kvintakord a jeho obraty zvlášť

používá při doprovodu jednoduchých písní zákl. harmonické funkce - T,D

zahraje alespoň dvě skladby různých hudebních stylů nebo žánrů

umí zahrát skladby složitějších melodických a rytmických útvarů (3/8, 6/8 takt)

užívá pedál k barevnosti klavírního zvuku podle notového záznamu


Žák:

zahraje studovanou stupnici rovným pohybem přes dvě oktávy, akordy dohromady

hraje vícehlasou skladbu s mordentem nebo nátrylem

hraje s výrazovými prostředky např. agogika, synkopický pedál, dynamika

popíše lepší a horší interpretaci skladby

porovná výrazově odlišnou náladu skladeb, melodii a doprovod

spoluvytváří doprovod jednoduchých lidových písní s pomocí T, D, S


Žák:

hraje durové stupnice do 5 křížků a do 5 bé přes 4 oktávy rovným pohybem

zahraje akordy jako čtyřzvuk dohromady

zdokonalí přiměřenou technickou zběhlost, zahraje technická cvičení

v šestnáctinových hodnotách


hraje s přesným frázováním podle notového zápisu

interpretuje skladby různých stylových období

rozebere s pedagogem vybrané skladby

hraje s podkladem CD


Žák:

zahraje stupnici moll do 2 křížků a do 2 bé přes 4 oktávy rovným pohybem

navrhuje vlastní dynamiku

zahraje skladbu 20. století

zahraje zvlášť z listu předložené skladby na úrovni 1. ročníku

podílí se s pedagogem na výběru skladeb

interpretuje skladbu z období klasicismu s obalem


Žák:

zahraje studovanou mollovou stupnici rovným pohybem a velký rozklad dohromady

vysvětlí funkci agogického označení ve studované skladbě a užije při hře

zahraje trylek

využívá základní harmonické funkce a akordové značky k doprovodu melodie

nastuduje sonatinu

Vyučovací předmět: Přípravná nástrojová výuka II


Žák:

hraje všemi deseti prsty

čte notový zápis vybraných skladeb

využívá základní dynamiku

hraje se základním pedálem

zahraje lidové písně s doprovodem


Vyučovací předmět: Hra na klavír

1. ročník / II. stupeň

Žák:

diskutuje o probíraném učivu

hraje s hudebním podkladem

s jistotou rozlišuje melodii a doprovod

podílí se na výběru skladeb různých žánrů s stylů

hraje z listu učivo druhého ročníku prvního stupně


Žák:

poslouchá nahrávky významných interpretů a porovnává způsoby interpretace

hraje v tempech delší pasáže a střídá notové hodnoty osminová, šestnáctinová,

dvaatřicetinová


Žák:

pojmenuje hudební sloh studované skladby

nastuduje jazzovou skladbu

diskutuje o kulturním a hudebním dění ve svém okolí a dle svých možností se do něj

zapojuje


Žák:

nastuduje skladbu světového autora

samostatně navrhne dynamiku a pedalizaci studované skladby

vyhledává a připravuje informace a zajímavosti k různým stylům a žánrům


6.3. Studijní zaměření - Hra na elektronické klávesové nástroje

Charakteristika nástroje

Studijní zaměření Hra na elektronické

klávesové nástroje (dále EKN) se uskutečňuje

ve vyučovacích předmětech Hra na

elektronické klávesové nástroje, Skupinová

tvorba a Hudební nauka.

Pojmem EKN se označují klávesové hudební

nástroje, jejichž zvuk je vytvářen

elektronicky. Tyto nástroje rozšiřují spektrum

akustických klávesových nástrojů. Hlavní

využití EKN v současné době je v populární

hudbě, jazzu nebo studiové práci. Můžeme je

vidět v souborech nejrůznějšího žánru. EKN mají velké technické možnosti výběru rejstříků,

jak nástrojových, tak i rytmických a tím dávají prostor pro uplatnění tvůrčí činnosti a fantazii

každého žáka.

V průběhu přípravného studia se žáci hravým způsobem seznamují s hrou na EKN, ověřují

se žákovy schopnosti a dovednosti pro studium nástroje, rozvíjí se intonační představivost,

rytmické předpoklady, hudební cítění a paměť, vytvářejí se elementární návyky bez použití

notové předlohy.

V 1. - 7. ročníku I. stupně předmětu se učí žáci zvládnout technické a výrazové prostředky,

seznamují se různou hudební literaturou svého předmětu. Důležitá je příprava k souhře, dle

individuálních možností se žáci zapojují do kolektivní hry.

Ve studiu 1. – 4. ročníku II. stupně se klade důraz na praktickou hru v souborech a komorních

seskupeních, realizovanou ve vyučovacím předmětu Skupinová tvorba.


Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na elektronické

klávesové nástroje 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na elektronické klávesové nástroje probíhá individuálně.

Poznámky k organizaci výuky a školní výstupy předmětů Hudební nauka a Skupinová tvorba jsou uvedeny

v samostatných kapitolách (kapitoly 6.16 a 6.17). Předmět Skupinová tvorba může žák navštěvovat dříve, než

ukládá učební plán; organizace výuky je společná pro I., II. stupeň; může se vyučovat s vyšší hodinovou dotací,

než ukládá učební plán studijního zaměření




Žák:

vytleská jednoduchý rytmus

zahraje jednoduchou melodii v rozsahu 3 – 5 tónů

spojí minimálně dva tóny


Žák:

zopakuje elementární rytmus

zahraje jednoduchou melodii v rozsahu 5 tónů

levou rukou doprovází dudáckou kvintou

spustí doprovodnou jednotku


Vyučovací předmět: Hra na elektronické klávesové nástroje

1. ročník / I. stupeň

Žák:

předvede správné postavení ruky a sezení u nástroje

používá základní funkce nástroje - zapnutí doprovodné jednotky, synchronizační start,

intro, ending)

popíše základní hodnoty not a pomlk – celá, půlová, půlová s tečkou, čtvrťová

zahraje jednoduchou skladbu zpaměti

v automatickém doprovodu hraje základní harmonické funkce T, D jedním prstem

pojmenuje všechny tóny hudební abecedy na klaviatuře v rozsahu c1 - c2


Žák:

při hře má správné postavení ruky a sezení u nástroje

podle notového zápisu zahraje noty v houslovém klíči v rozsahu c1 - c2

v automatickém doprovodu hraje základní harmonické funkce T, S, D všemi tóny

akordu

umí přiřadit doprovodný styl k třídobému a čtyřdobému rytmu

rozliší základní typy úhozů - legato, staccato, portamento

hraje skladby s použitím doprovodné jednotky


Žák:

hraje skladby ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu

v doprovodu hraje základní akordové značky X, Xm

hraje složitější rytmické útvary - tečkovaný rytmus

náladu skladby vyjádří elementárními výrazovými prostředky - tempo, změna

nástrojového rejstříku, změna doprovodného stylu

hraje legato, staccato, portamento

použije při hře sustain pedál



Žák:

využívá pokročilejších funkcí nástroje - fill-in, rytmické variace, fade out

zná základní rozdělení zvukových bank

v doprovodu použije akordové značky X7, Xm7

hraje v různých dynamických úrovních a zná jejich notaci

pozná chybu sluchem

hraje s jiným nástrojem


Žák:

pozná metrum skladby

využívá melodické ozdoby - příraz, skupinka, nátryl

ve studované skladbě zahraje složitější rytmické útvary - triola, synkopa

k výrazu využije agogiku


Žák:

využívá pokročilejších funkcí nástroje - multipady, modulační kolečko

zvládá hru z listu s harmonickými značkami na úrovni 2. ročníku

zahraje skladby dvou stylových období nebo žánrů

popíše použití MIDI hudebního podkladu


Žák:

hraje zvolené skladby technicky i výrazově správně

vybere správné rejstříky - barvy tónů, rytmické doprovody dle žánru a typu skladby

zná všechny symboly v notovém zápisu studovaných skladeb

samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu

popíše rozdíl mezi MIDI a AUDIO podkladem

propojuje veškeré získané dovednosti i vědomosti při interpretaci skladeb i ve vlastní

tvorbě




Žák:

nastaví barvu tónu a styl doprovodu na nástroji

při hře použije rozšířené možnosti doprovodné jednotky (intro, fill-in, ending)

přečte a zahraje noty v notovém zápisu v rozsahu c1 – c2

hraje skladbu s použitím automatického doprovodu

při hře použije pedál

Vyučovací předmět: Hra na elektronické klávesové nástroje


Žák:

dle svých možností vyjádří svůj názor na znějící hudbu aktivním poslechem klasické

nebo populární hudby

používá melodické ozdoby - glissando

k výrazu skladby využívá vhodné zvukové rejstříky a doprovodné styly


Žák:

použije samostatně pedál

zvládá hru v rychlejších tempech v šestnáctinových hodnotách

zná významné hráče na elektronické klávesové nástroje

hraje party pro Skupinovou tvorbu

k danému stylu a žánru samostatně přiřadí vhodný nástrojový rejtřík, případně

doprovodný styl

3. ročník / II. stupeň:

Žák:

samostatně vybírá skladby k interpretaci

hraje úpravy náročnějších skladeb různých stylových období a žánrů

zná skladby světových i českých autorů


zná technické možnosti svého nástroje, je obeznámen s pokročilejšími funkcemi a

dokáže je při hře využít

4. ročník / II. stupeň:

Žák:

při studiu skladeb z not i z paměti využívá samostatně technické i výrazové prvky -

dynamika, agogika, výběr zvukových a rytmických bank

dokáže vyjádřit prostřednictvím získaných znalostí a dovedností své představy

hraje z listu s akordovými značkami jednoduché skladby


6.4. Studijní zaměření - Hra na housle

Studijní zaměření Hra na housle se uskutečňuje ve

vyučovacích předmětech Hra na housle, Skupinová tvorba a

hudební nauka.

Housle patří do skupiny strunných smyčcových nástrojů.

Nástroj se vyrábí v různých velikostech, proto se může na

tento nástroj vyučovat již v ranném věku.

V průběhu přípravného studia I. stupně se žáci hravým

způsobem seznamují s houslovou hrou, ověřují se žákovy schopnosti a dovednosti pro

studium nástroje, rozvíjí se intonační představivost, rytmické předpoklady, hudební cítění a

paměť. Vytvářejí se elementární návyky bez použití notové předlohy.

V 1. – 7. ročníku prvního stupně předmětu se učí žáci zvládnout technické a výrazové

prostředky, seznamují se postupně s různou hudební literaturou svého předmětu. Důležitá je

průprava k souhře, dle individuálních možností se žáci zapojují do kolektivní hry v co

nejmladším věku.

Ve studiu 1. – 4. ročníku druhého stupně se klade důraz na praktickou hru v souborech

a komorních seskupeních.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na housle 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na housle probíhá individuálně. Poznámky k organizaci








1. ročník. / přípravné studium

Žák:

pojmenuje části nástroje

pojmenuje názvy strun

správně stojí při hře

dokáže uchopit housle

hraje pizzicato


Žák:

dokáže uchopit housle a smyčec

správně stojí

hraje pizzicato

hraje celým smyčcem

staví prsty na struny

zahraje jednoduchou melodii

Vyučovací předmět: Hra na housle


Žák:

předvede správné držení nástroje i smyčce

hraje v základním durovém prstokladu

vysvětlí a předvede způsob hry legato

hraje pizzicato a arco

hraje jednoduchou píseň zpaměti

hraje na dvou strunách s přechodem přes struny

přečte notový zápis v houslovém klíči v rozsahu malé d1 - a1



Žák:

při hře jednoduché melodie předvede základní smyky - détaché, legato

kombinuje prstoklad dur a moll s přechodem na vedlejší struny

vysvětlí funkci dynamických znamének (p, f) a uplatní je při hře

hraje podle notového zápisu

zvládá přechod z vyšší na nižší strunu s použitím čtvrtého prstu

předvede hru legato na dvou sousedních strunách


Žák:

využívá při hře základní návyky a dovednosti - koordinace pravé a levé ruky

při hře střídá smyky - détaché, legato

hraje znělým tónem

při hře využívá základní technické prvky hry - dělení smyčce

přečte jednoduchý notový zápis - nota celá, půlová, čtvrťová, osminová

vysvětlí funkci dynamických znamének - crescendo a decresceno a uplatní je při hře

použije chromatický postup prvního, druhého a třetího prstu

se zapojuje do souhry s dalším nástrojem

zahraje jednoduchou skladbu s doprovodem zpaměti

vysvětlí, co je předtaktí


Žák:

vysvětlí a předvede způsob hry staccato

správně klade prsty levé ruky na struny, bez prolamování a ve správných

vzdálenostech

zahraje jednoduché dvojhmaty v základní poloze

hraje ve třetí poloze

samostatně zvolí prstoklady v první poloze

čte noty v notovém zápise ve třetí poloze

předvede melodické ozdoby - příraz, nátryl


zahraje chromatické postupy prvního, druhého, třetího a čtvrtého prstu


Žák:

hraje v první a třetí poloze

umí tyto polohy spojovat pomocí výměn

popíše a předvede základy hry vibrato

použije smyky: détaché, legato, staccato a jejich kombinace

zahraje kratší skladbu zpaměti

uvede zásady domácí přípravy

zná všechny symboly v notovém zápisu skladby, kterou hraje


Žák:

zahraje zvolenou durovou stupnici ve třech oktávách

dle svých individuálních schopností využívá vibrato

má větší intonační jistotu při hře v polohách (I., III. a V. poloha) a ve výměnách

zvládá hru skladeb z listu na úrovni prvního ročníku

hraje melodické ozdoby - trylek, obal

samostatně nastuduje skladbu dle svých schopností

samostatně ladí nástroj a zvládá péči o nástroj

předvede hru s využitím dvojhmatů


Žák:

zahraje zvolenou durovou a mollovou stupnici ve třech oktávách

určí, v jaké hraje tónině

zahraje s jistotou v první až páté poloze a v plynulých výměnách

využívá všechny části smyčce ve všech dynamických škálách

při hře používá agogiku

pozná začátek a konec fráze

použije jednoduché dvojhmatové techniky a vibrato

hraje party pro Skupinovou tvorbu

samostatně nastuduje vybranou skladbu zpaměti


podílí se na výběru vhodného repertoáru na absolventské vystoupení

hraje skladby více stylových období a žánrů s ohledem na stylovost hry



Žák:

pojmenuje části nástroje

správně stojí

dokáže uchopit housle a smyčec

hraje pizzicato

hraje celým smyčcem

kombinuje hru celým smyčcem a jeho polovinami

hraje základní smyky détaché a legato

zná základní prstoklad

hraje na dvou strunách s přechodem přes struny

zvládá tvorbu tónu

zahraje jednoduchou píseň zpaměti

hraje s doprovodem jiného nástroje

Vyučovací předmět: Hra na housle


Žák:

samostatně si zvolí vhodný repertoár na základě poslechu

využívá dovednosti získané v průběhu studia prvního stupně při hře obtížnějších

skladeb

při hře použije dynamické a agogické změny

uvede zásady správného chování při veřejném vystoupení


Žák:

hraje s větší dynamickou škálou pp - ff


při hře využije přirozené flažolety

pomocí technických cvičení zdokonaluje kvalitu a barvu tónu

čte notový zápis ve vyšších polohách - třetí až pátá poloha

při hře respektuje stylové období


Žák:

při nácviku skladeb samostatně používá smykové a výrazové prvky

zná významné houslové virtuózy

řeší problematiku nástrojové techniky hrou technických cvičení


Žák:

použije při hře smykové kombinace

tvoří vhodný prstoklad a smyky a samostatně pracuje při nastudování zadaného

repertoáru

si vytváří vlastní názor na interpretaci různých skladeb a svůj názor prezentuje

po veřejném vystoupení sebekriticky zhodnotí svůj výkon


6.5. Studijní zaměření - Hra na violoncello

Studijní zaměření Hra na violoncello se uskutečňuje ve vyučovacích

předmětech Hra na violoncello, Skupinová tvorba a Hudební

nauka.Violoncello patří do skupiny nástrojů strunných smyčcových.

Nástroje se vyrábějí v různých velikostech, proto se s hraním na tento

nástroj může začít již v raném věku.

Violoncello se uplatňuje jako nástroj sólový, s doprovodem klavíru

nebo jiného hudebního nástroje. Jeho hlavní využití je však v komornía

orchestrální hře.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na violoncello 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na violoncello probíhá individuálně. Poznámky

k organizaci výuky a školní výstupy předmětů Hudební nauka a Skupinová tvorba jsou uvedeny v samostatných

kapitolách (kapitoly 6.16 a 6.17). Předmět Skupinová tvorba může žák navštěvovat dříve, než ukládá učební

plán; organizace výuky je společná pro I., II. stupeň; může se vyučovat s vyšší hodinovou dotací, než ukládá

učební plán studijního zaměření




Žák:

pojmenuje a ukáže části nástroje a smyčce

vyjmenuje názvy strun

hraje pizzicato



Žák:

předvede základní držení nástroje a smyčce

hraje arco na prázdné struně

zahraje jednoduchou píseň na jedné struně pizzicato

Vyučovací předmět: Hra na violoncello


Žák:

předvede správné držení těla, nástroje a smyčce

hraje v základním prstokladu

hraje pizzicato i arco



Žák:

hraje v základním prstokladu na více strunách

hraje legato

zahraje skladbu s přechody na vedlejší struny

hraje podle notového zápisu v rozsahu velkého C - d1


Žák:

umí základní prstoklady


vnímá náladu skladby a vyjádří jí s použitím dynamiky

zahraje z not jednoduché notové útvary - nota celá, půlová, půlová s tečkou, čtvrťová,

osminová

hraje s dalším nástrojem

při hře používá všechny části smyčce - horní polovina, dolní polovina, střed smyčce


Žák:


hraje ve IV. poloze

hraje staccato

hraje jednoduché dvojhlasy

s pomocí učitele naladí nástroj


Žák:

použije plynulou výměnu I. a IV. polohy

předvede základy hry vibráto

hraje ve II. a III. poloze

hraje skladby více stylových období nebo žánrů


Žák:


provede plynulé výměny poloh I., II., III., IV.

při hře použije vibráto

hraje z listu na úrovni druhého ročníku

zná všechny symboly v notovém zápisu hrané skladby


Žák:

při hře použije agogiku

hraje ve vyšších polohách – V., VI. a VII. poloha a zvládá základní dvojhmaty

rozlišuje různé výrazové prvky hudby různých slohových období a žánrů

samostatně naladí nástroj a zvládá péči o něj



Žák:

využívá při hře základní návyky a dovednosti – správné držení těla, nástroje a smyčce

hraje v základním prstokladu


popíše rozdíl mezi smyky detaché a legato a zahraje je


Vyučovací předmět: Hra na violoncello


Žák:

hraje v palcové poloze

zahraje přirozené flažolety

samostatně si zvolí vhodný repertoár na základě poslechu

hraje skladby zapsané v tenorovém klíči


Žák:

si vytváří vlastní názor na interpretaci různých skladeb a svůj názor prezentuje

hraje obtížnější smyk – spiccato

pomocí technických cvičení samostatně pracuje s kvalitou a barvou tónu

hraje skladby zapsané v houslovém klíči


Žák:

zná významné interprety na violoncello

samostatně nastuduje vybranou skladbu

zvolí technické prvky, které respektují stylová období a žánry


Žák:

zvládá péči o nástroj

při hře uplatňuje všechny doposud získané dovednosti v celém rozsahu nástroje

po veřejném vystoupení sebekriticky zhodnotí svůj výkon


6.6. Studijní zaměření - Hra na kontrabas

Studijní zaměření Hra na kontrabas se uskutečňuje ve vyučovacích

předmětech Hra na kontrabas, Skupinová tvorba a Hudební nauka.

Kontrabas je smyčcový nástroj se širokým uplatněním v komorní

a orchestrální hře napříč žánry hudby klasické, lidové i populární.

Hra na tento nástroj klade zvýšené nároky na fyzické dispozice

žáka díky velikosti nástroje. Hra na kontrabas rozvíjí všechny

důležité složky hudebních schopností žáka, jako je smysl pro

intonaci, kvalitu tónu a rytmické cítění. V populární hudbě hrajeme na kontrabas často

pizzicato z akordových značek, při hře klasických skladeb používáme smyčec.

V 1. – 7. ročníku prvního stupně předmětu se učí žáci zvládnout technické a výrazové

prostředky, seznamují se postupně s různou hudební literaturou svého předmětu. Důležitá je

průprava k souhře, dle individuálních možností se žáci zapojují do kolektivní hry v co

nejmladším věku.

Ve studiu 1. – 4. ročníku druhého stupně se klade důraz na praktickou hru v souborech

a komorních seskupeních.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na kontrabas 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na kontrabas probíhá individuálně. Poznámky







Vyučovací předmět: Hra na kontrabas


Žák:

popíše jednotlivé části nástroje

předvede správné držení nástroje a smyčce

zná ladění nástroje - notaci prázdných strun

hraje pizzicato a arco smykem detaché

hraje rytmické hodnoty celá, půlová, čtvrťová, osminová

čte noty v basovém klíči v rozsahu půlpolohy a I. polohy


Žák:

správně drží nástroj a smyčec

hraje celým smyčcem, horní i dolní polovinou smyčce smykem legato

provádí uvolněnou výměnu smyku

zahraje piano a forte

používá tečkovaný rytmus - půlová a čtvrťová s tečkou

čte noty v basovém klíči v rozsahu II. polohy



Žák:

zvládá přechody do poloh


správně klade prsty levé ruky na struny, bez prolamování a ve správných

vzdálenostech

vnímá náladu skladby a vyjadřuje ji elementárními výrazovými prostředky - dynamika

(p, mf)


kombinuje smyky detaché a legato

dokáže vytvořit jednoduchý harmonický doprovod T, S, D k písni



Žák:

ovládá výměny smyků

hraje s přechody přes struny

zahraje smyk staccato

samostatně naladí nástroj

hraje v rozsahu do III. polohy

rozumí základním tempovým označením a dokáže je aplikovat při hře - andante,

moderato, allegro

hraje s dynamikou - p, mf, f


Žák:

zvládá plynulou výměnu poloh od I. do V. polohy

při hře použije agogiku

dokáže vytvořit na jednom smyku crescendo a decrescendo

předvede vibrato

je schopen intonační sebekontroly a dolaďování tónů


Žák:

hraje v rozsahu do V. polohy

vkládá do hry vlastní hudební cítění, navrhnuje hudební výraz skladby

hraje skladby různých stylů a žánrů

hraje z listu skladby na úrovni druhého ročníku

předvede figury základních doprovodů - polka, valčík, bossanova, rock&roll, pop


Žák:

používá základní variantu hry v palcové poloze

zahraje jednoduché dvojhmaty

zná všechny symboly notového zápisu ve studované skladbě



vytvoří doprovod písně na základě akordových značek v daném stylu - polka, valčík,

bossanova, rock&roll, pop

Přípravné studium II. stupně

Žák:

popíše nástroj

popíše ladění nástroje (notaci na prázdných strunách)

má správný postoj u nástroje

si naladí nástroj

správně drží smyčec

ovládá notaci základní a I. polohy na všech strunách

zvládá synchronizaci pravé a levé ruky



Žák:

využívá a zapojuje hru v polohách, jejich výměny a flažolety

hraje s plynulými a uvolněnými výměnami smyku, dynamikou

hraje detaché, legáto, staccato

rozumí notovému zápisu


Žák:

samostatně si zvolí vhodný repertoár

si vytváří vlastní názor na interpretaci probíraných skladeb a svůj názor prezentuje

hraje skladby různých stylových období a žánrů

rozvíjí výrazovou stránku rozšířením dynamické škály (pp - ff), používá agogiku a

vibráto

pomocí technických cvičení zdokonaluje kvalitu a barvu tónu



Žák:

hraje v základní palcové poloze

hraje obtížnější smyky – spiccato

kombinuje naučené smyky

poslouchá nahrávky významných interpretů k seznámení se špičkovou interpretací a

diskutuje o nich


Žák:

hraje v palcových polohách

hraje skladby notované v houslovém klíči

řeší problematiku nástrojové techniky - samostatně zvolí správné prstoklady, smyky

využívá svých získaných zkušeností, vědomostí i dovedností k samostatnému studiu

nových skladeb


6.7. Studijní zaměření - Hra na zobcovou flétnu

Zobcová flétna se řadí mezi dřevěné dechové

nástroje, patří k nejstarším nástrojům vůbec, její

původ sahá až do pravěku. Později byla nalezena

vyobrazení několika druhů zobcových fléten,

které pocházejí ze středověku. Našla uplatnění

v gotice, renesanci i baroku, koncem baroka však byla vytlačena flétnou příčnou, pro její větší

dynamické možnosti.

Avšak od počátku 20. století zobcová flétna prožívá svou renesanci a stejně jako v zahraničí

se vyučuje na mnoha českých konzervatořích, přestože byla dříve propagována jako nástroj

přípravný a nástroj vhodný pro děti s dýchacími obtížemi.

Možnosti zobcové flétny jsou však daleko rozsáhlejší, využívá se jí k interpretaci dobové

hudby, ale také skladeb soudobých autorů, kde se využívá moderních technik, jako jsou

fruláto, sputáto, zpívání do flétny a jiné.

Na naší škole se žáci mají možnost seznámit se všemi druhy zobcových fléten, s původním

i soudobým materiálem, a to jak ve hře sólové, tak komorní. Žáci se učí zvládat správné

nasazení tónu, dechovou a prstovou techniku, artikulaci.


Učební plán


Povinné předměty 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. 5.r. 6.r. 7.r. 1.r. 2.r. 3.r. 4.r.

Hra na zobcovou

flétnu 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia:

Výuka předmětu Hra na zobcovou flétnu probíhá individuálně

Začátek výuky na zobcovou flétnu je realizován na typ sopránové zobcové flétny, od 4. ročníku si žák

dle svých schopností může přibrat altovou zobcovou flétnu a od 5. ročníku se postupně seznamuje

s ostatními typy zobcových fléten.

Poznámky k organizaci výuky a školní výstupy předmětů Hudební nauka a Skupinová tvorba jsou

uvedeny v samostatných kapitolách dle obsahu

Předmět Skupinová tvorba může žák navštěvovat dříve, než ukládá učební plán; organizace výuky je

společná pro I., II. stupeň; může se vyučovat s vyšší hodinovou dotací, než ukládá učební plán

studijního zaměření




Žák:

vyjmenuje stavbu zobcové flétny

popíše zásady péče o zobcovou flétnu

nasadí tón na slabiku tý, dý, tů, dů

vytleská jednoduchý základní rytmus


Žák:

se nadechuje ústy

hraje tóny levé ruky – h1, a1 a g1


zahraje jednoduchou skladbu, říkadlo nebo píseň v rozsahu těchto tónů

pozná a zahraje notu čtvrťovou a celou

Vyučovací předmět: Hra na zobcovou flétnu


Žák:

sestaví a pojmenuje části nástroje

hraje tóny v rozsahu jedné oktávy d1- d2

zahraje lidovou píseň nebo drobnou skladbu v tomto rozsahu

pozná a zahraje notu čtvrťovou, půlovou a celou


Žák:

vysvětlí základní druhy artikulace - legato, non legato

zopakuje krátký hudební motiv dle svých možností

zahraje jednoduchou skladbu s druhým nástrojem

hraje v rozsahu c1 - g2 mimo všech posuvek

pozná a zahraje notu osminovou až celou


Žák:

při hře správně stojí a drží nástroj

zvládá základní technické prvky hry na nástroj - nasazení a ukončení tónu, prstová

technika, zhodnotí kvalitu tónu

využívá zvládnutého rozsahu nástroje

hraje zpaměti jednoduchou skladbu - např. lid. píseň, renesanční tanec, skladbičku

moderního období, pomalou větu barokní sonáty

využívá pro náladu skladby výrazové prostředky - artikulace, dynamika, tempová

označení

podle sluchu hraje úryvky a motivy od různých tónů, např. hra na ozvěnu

se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem



Žák:

zahraje na jeden nádech čtyřtaktovou frázi

artikuluje - staccato, tenuto, legato, portamento

hraje v rozsahu nástroje od c1 - h2

zvládá určené durové stupnice + T5

ovládá základní moderní techniky a melodické ozdoby - frulato, nátryl, příraz


Žák:

hraje na sopránovou flétnu v rozsahu c1 - c3

transponuje jednoduché úryvky lidových písní

hraje s doprovodem jiného nástroje skladby různých stylových období určených

tomuto nástroji

používá základní moderní techniky - sputtato, zpěv do flétny


Žák:

střída altový a sopránový nástroj

hraje v rozsahu 2 oktáv na altový nástroj

hraje v barokních skladbách základní melodické ozdoby - nátryl, trylek, příraz

ovládá prstovou techniku i v šestnáctinových notách

samostatně nastuduje zadanou skladbu a zvládne kultivovaný projev na vystoupení


Žák:

hraje v rozsahu 2 oktáv a vybrané tóny 3. oktávy

používá dynamiku, tempová označení, frázování

interpretuje skladby různých stylových období

zcela samostatně nastuduje zadanou skladbu

střídá sopránový, altový a tenorový nástroj




Žák:

popíše stavbu zobcové flétny a zná zásady péče o zobcovou flétnu

hraje v rozsahu c1 až f2

zahraje snadné přednesové skladby v tomto rozsahu s doprovodem

pozná a zahraje notu osminovou, čtvrťovou, půlovou, půlovou s tečkou a celou

a k nim příslušné pomlky

artikuluje legato, non legato, staccato

Vyučovací předmět: Hra na zobcovou flétnu


Žák:

interpretačně respektuje styl skladeb různých období a původní repertoár

umí naladit nástroj

získánými technickými znalostmi a dovednostmi vytváří kvalitní zvuk a výraz

interpretovaných skladeb


Žák:

využívá technickou zběhlost při hře skladeb v rychlých tempech

při studiu náročnějších skladeb (sólových i komorních) využívá agogiku, dynamiku a

sluchovou sebekontrolu

studuje partitury pro komorní tvorbu


Žák:

popíše historický vývoj nástroje a částečně se orientuje v repertoáru nástroje

se vlastní interpretací zapojuje do hudebního života

realizuje plynulé přecházení mezi nástroji různého ladění

se podílí na výběru repertoáru



Žák:

samostatně studuje nové skladby

rozezná uměleckou kvalitu díla a kriticky zhodnotí vlastní i slyšenou interpretaci


6.8. Studijní zaměření - Hra na příčnou flétnu

Příčná flétna je dechový dřevěný nástroj

(ačkoli se dnes příčné flétny vyrábějí téměř

výhradně z kovu, její stavba a zvukové vlastnosti

ji stále řadí k dřevěným dechovým nástrojům).

Je tradičně zastoupena ve všech symfonických,

dechových i komorních orchestrech a velké využití

má i v komorní hudbě, používá se také v jazzu..

Dechové nástroje obecně mají příznivý vliv

na dýchací cesty a jsou lékaři doporučovány dětem

s častými bronchitidami nebo astmatem.

Na naší škole je možné studovat flétnu od 9 let. Pokud je dítě fyzicky vyspělé, může s výukou

začít dříve a to v rámci přípravného studia hrou na hlavici nástroje, nebo na celý nástroj,

avšak se zakřivenou hlavicí, který odpovídá fyzickým potřebám žáka zmíněného věku. Naší

prioritou je vést žáka k lásce k hudbě a seznámit jej s hudebními styly od renesance

až po hudbu 20. století. Žáci se mohou zapojit do různých komorních seskupení nebo

do tanečního orchestru. Součástí vyučování je také veřejné vystupování jak na půdě školy, tak

i na jiných akcích v rámci města. Nejlepší žáci mají možnost účastnit se soutěží. V naší škole

je možnost zapůjčení flétny na omezenou dobu. V rámci studia se žáci seznámí s hrou na

pikolu.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na příčnou flétnu 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na příčnou flétnu probíhá individuálně. Poznámky









Žák:

popíše stavbu flétny

ví, že se má nadechovat ústy

zná zásady péče o příčnou flétnu



Žák:

vytvoří tón na hlavici

zopakuje elementární rytmus na hlavici

zahraje tón h1

nasadí dva nebo více tónů h1 na jeden nádech v různých rytmických kombinacích

Vyučovací předmět: Hra na příčnou flétnu


Žák:

vytvoří tón na hlavici

ví jak správně držet nástroj

zná základní hygienické návyky v péči o příčnou flétnu

zopakuje elementární rytmus a zahraje jej na hlavici

pozná a zahraje tóny h1, a1 a g1


Žák:

předvede správný postoj, postavení rukou, držení nástroje

sestaví a pojmenuje nástroj

vytvoří tón a hraje v rozsahu d1 až d2


zahraje jednoduchou skladbu zpaměti v daném rozsahu

pozná a zahraje notu čtvrťovou, půlovou a celou

zahraje durovou stupnici do 2 křížku non legato, legato


Žák:

správně dýchá a artikuluje

zahraje základní druhy artikulace - staccato, legato, non legato

zopakuje krátký hudební motiv

hraje s doprovodem jiného nástroje

rozlišuje a předvede základní druhy dynamiky forte, piano

náladu skladby dokáže vyjádřit dosud poznanými prostředky - dynamikou,

frázováním, artikulací

hraje v rozsahu c1 až f2

pozná a zahraje notu osminovou až celou

zahraje durovou stupnici do 2 křížků a 2 bé s T5 - non legato, legato


Žák:

vystihne náladu skladby pomocí dosud poznaných výrazových prostředků - dynamika,

artikulace, frázování, agogika

uvědoměle tvoří sytý znělý tón

používá správnou prstovou techniku

při hře koordinuje prsty s jazykem – hra staccato

transponuje krátký motiv o oktávu výš nebo níž

hraje ve 3. oktávě

zahraje durovou stupnici a mollovou harmonickou stupnici do 2 křížku a 2 bé s T5,

T*5 (moll) a jeho obraty


Žák:

rozpozná charakter skladby, kterou interpretuje

uvědomělým dolaďováním rozvíjí intonační schopnosti v sólové hře i s doprovodem

druhého nástroje


pomocí tónových cvičení zdokonaluje kulturu tónu, dechovou kapacitu, rozsah

nástroje

hraje zpaměti

zahraje skladbu s využitím širšího dynamického rozsahu pp - ff

používá melodické ozdoby - nátryl, příraz, trylek, obal

zahraje durovou a mollovou harmonickou, melodickou stupnici do 3 křížků, 3 bé + T5,

T*5(moll) a jeho obraty


Žák:

zahraje jednoduchou skladbu z listu v obtížnosti 2. ročníku

interpretuje jednoduchá cvičení v 3/8, 6/8, 2/2, 3/2 taktu

předvede jednoduché trylky na různých tónech

samostatně nastuduje přednesovou skladbu po stránce technické, tempové i výrazové

hraje stupnice a akordy durové do 4 křížků, 4 bé, mollové do 3 křížků, 3 bé, s jejich

tónickými akordy a obraty v osminových hodnotách

studuje party pro Skupinovou tvorbu


Žák:

při interpretaci skladeb užívá získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na

kvalitu tónu, dynamiku a agogiku

hraje skladby různého charakteru a stylových období

zahraje stupnice dur i moll (harmonickou, melodickou) do 4 křížků a bé včetně T5 a

dominantních septakordů

samostatně přistupuje k nácviku různých hudebních celků

zvolí vhodný repertoár absolventského vystoupení s ohledem na sebekritické

vyhodnocení svých interpretačních schopností



Žák:

popíše stavbu příčné flétny a zná zásady péče o příčnou flétnu


hraje v rozsahu d1 až a2

pozná a zahraje notu osminovou, čtvrťovou, půlovou, půlovou s tečkou a celou


artikuluje legato, non legato, staccato

Vyučovací předmět: Hra na příčnou flétnu


Žák:

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu c1 – f3

zahraje složitější rytmické útvary - trioly, kvartoly, kvintoly, sextoly

interpretuje vybrané stupnice v rychlejším tempu na jeden nádech

předvede kvalitní sytý výrazný tón

vydrží s dechem celou frázi

po veřejném vystoupením vyhodnotí svoji soustředěnost a kvalitu výkonu


Žák:

určí vhodné nádechy v přednesové skladbě s ohledem na jednotlivé fráze

zahraje v tónové kvalitě piano v rozsahu e – e3

pomocí technických cvičení zvládne a poté prokáže na dané skladbě kvalitnější

prstovou techniku

využívá další zvukové a rozsahové možnosti nástroje, svoji technickou zběhlost,

nátiskovou schopnost, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu

náročnějších skladeb (sólových i komorních), sluchovou sebekontrolu

po veřejném vystoupení vyhodnotí svůj hudební výkon a poté ho porovná s

předchozími vystoupeními


Žák:

naladí nástroj na několika tónech podle ladičky nebo dle klavíru

určí v dané etude či skladbě problematické části a vysvětlí způsob nácviku jak

jednotlivá místa vycvičit

zahraje durové stupnice do 2 křížku či bé na triolový způsob


po veřejném vystoupení sebekriticky zhodnotí svůj výkon a navrhne další kroky ke

zlepšení


Žák:

uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje

prokáže kompletní znalost notového zápisu studované skladby, včetně výrazových

prostředků (tempová označení, tónina, repetice dynamika frázování apod.)

samostatně studuje nové skladby, samostatně pracuje s barvou a tónovou kvalitou

a řeší problematiku nástrojové techniky

rozezná uměleckou kvalitu a kriticky zhodnotí vlastní i slyšenou interpretaci

ve hře využívá svých hráčských dovedností, smysl

pro zodpovědnou práci a podílení se na co nejlepším provedení skladby a jejího zvuku

navrhne možné způsoby propagace svého absolventského koncertu

(zajištění návštěvnosti apod.) a spolupodílí se na nich


6.9. Studijní zaměření - Hra na klarinet

Při vyučování hry na klarinet musí učitel vycházet

z toho, že klarinet je nástroj velmi širokého uplatnění,

který má své místo v symfonické, komorní, lidové,

dechové, taneční a jazzové hudbě a samozřejmě také

jako sólový nástroj.

Pro přijetí žáka ke hře na klarinet je potřebné hudební

nadání, tělesná vyspělost, způsobilé rty, motorická

funkčnost obou rukou, zdravé dýchací orgány a zuby.

Základním rysem vyučování hry na klarinet je vést žáka k tvořivé interpretaci hudebních

skladeb a vychovávat z něj dobrého aktivního hráče, schopného pokračovat v samostatné

tvořivé práci, v některém (podle svého vkusu zvoleném) souboru.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na klarinet 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na klarinet probíhá individuálně. Poznámky k organizaci






Vyučovací předmět: Hra na klarinet


Žák:

sestrojí klarinet a správně si upevní plátek


vyjmenuje zásady péče o nástroj

při hře má správné postavení těla a prstů na klarinetu

popíše nasazení tónu jazykem, nadechování ústy do břicha a nezvedání ramen

zahraje podle not jednoduchou skladbu v rytmizaci: celá, půlová, čtvrťová nota

v rozsahu jedné oktávy – legato, détaché

v notovém zápisu ukáže a zdůvodní pojem repetice, 1.volta,2. volta

vysvětlí 2/4, 3/4, 4/4 takt, dynamické označení - p, f

zahraje jednoduchou skladbu nebo píseň zpaměti


Žák:

zahraje přefukované tóny v rozsahu duodecimy

vysvětlí hudební pojmy - předtaktí, kánon, ligatura, koruna, akcent a staccato

zahraje jednoduchou melodii nebo píseň podle sluchu – formou ozvěny

hraje s doprovodem klavíru nebo keyboardu



Žák:

urči správné hmaty pro tóny v rozsahu e – g2 a zahraje je


hraje v rozsahu min. dvou oktáv, v rytmizaci celých, půlových, čtvrťových,

osminových not a pomlk

předvede hru s využitím dynamických znamének - mf, f ,včetně zesílení, zeslabení

vysvětlí tempová označení - adagio, andante, moderato, allegro

pojmenuje a vysvětlí funkci všech notových označení ve studované skladbě

uplatní zásady správného chování při veřejném vystoupení


Žák:

zahraje v pomalém tempu stupnice dur do 2křížků a bé,

stupnice moll (aiolskou) do 2 křížků a bé

určí tóninu hrané skladby a popíše svůj postup při určení

zahraje skladbu s využitím širšího dynamického rozsahu pp - ff


vysvětlí a předvede způsob hry legato, détaché, portamento

popíše vlastními slovy náladu a charakter studované skladby

uvede zásady domácí přípravy a vysvětlí její důležitost


Žák:

zahraje chromatickou stupnici v rozsahu e – c3

popíše způsob tvorby melodických ozdob (příraz, odraz, nátryl) a zahraje je

vysvětlí pojem transpozice

zahraje jednoduchá cvičení v 3/8, 6/8, 2/2, 3/2 taktu

zahraje jednoduché party z listu


Žák:

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu e – d3 a zahraje je

zahraje podle not synkopický a tečkovaný rytmus


transponuje část skladby o oktávu výše nebo níže

rozdělí studovanou skladbu na logické úseky



Žák:

při interpretaci skladeb využívá všechny získané technické i výrazové dovednosti s

důrazem na tvoření a kvalitu tónu

zahraje stupnice dur i moll (harmonickou, melodickou) do 3 křížků a bé včetně T5,

dominantních a zmenšených septakordů

na základě poslechu zvolí vhodný repertoár na absolventské vystoupení s ohledem na

sebekritické vyhodnocení svých interpretačních schopností

zahraje z listu náročnější notový part

vysvětlí pojem improvizace

uvede příklady odpovědného přístupu ve Skupinové tvorbě




Žák:

předvede správné držení těla, nástroje, nasazování jazykem a nádechy ústy a

aplikuje při hře

zahraje rovný, čistý tón v dynamice mf

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu e – g2

žák používá hmaty levé i pravé ruky

pojmenuje a vysvětlí funkci notových označení ve studované skladbě

podle sluchu zopakuje jednoduchou melodii

Vyučovací předmět: Hra na klarinet


Žák:

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu e – f3

zahraje složitější rytmické útvary - trioly, kvartoly, kvintoly, sextoly

zahraje v tónové kvalitě piano v rozsahu e – c3

předvede hru s použitím akcentu a sforzata

po veřejném vystoupení vyhodnotí svoji soustředěnost a kvalitu výkonu


Žák:

určí vhodné nádechy v přednesové skladbě s ohledem na jednotlivé fráze

hrou náročnějších technických cvičení prokáže kvalitnější prstovou techniku

předvede hru v krajních dynamických polohách a samostatně kontroluje kvalitu tónu

zahraje v šestnáctinových notách chromatickou stupnici v rozsahu e – c3

po veřejném vystoupení vyhodnotí a uvede svůj případný osobní pokrok

s předchozími vystoupeními


Žák:

naladí nástroj na několika tónech dle ladičky nebo dle klavíru


určí problematické části dané etudy a uvede způsob nácviku

popíše způsob tvorby melodických ozdob - obal, skupinka, trylek a zahraje je

při hře transponuje jednoduchý notový part o tón výše – in C


zlepšení


Žák:

zahraje stupnice dur i moll do 4 křížků a bé včetně T5, dominantních a zmenšených

septakordů


prostředků (tempová označení, tónina, repetice dynamika frázování apod.)

vyjmenuje ladění příbuzných typů klarinetů a uvede příklady využití

samostatně vyhledá a uvede možnosti svého případného uplatnění po ukončení studia

zahraje náročnější party z listu

navrhne možné způsoby propagace svého absolventského koncertu - ( zajištění

návštěvnosti apod.) a spolupodílí se na nich


6.10. Studijní zaměření - Hra na saxofon

Při vyučování hry na saxofon musí učitel vycházet

z toho, že saxofon je nástroj velmi širokého uplatnění,

který má své místo v mnoha směrech hudby,

především v taneční a jazzové hudbě a samozřejmě

také jako sólový nástroj.

Pro přijetí žáka ke hře na saxofon je potřebné hudební

nadání, tělesná vyspělost, způsobilé rty, motorická

funkčnost obou rukou, zdravé dýchací orgány a zuby.

Základním rysem vyučování hry na saxofon je vést

žáka k tvořivé interpretaci hudebních skladeb

a vychovávat z něj dobrého aktivního hráče, schopného pokračovat v samostatné tvořivé práci

v některém (podle svého vkusu zvoleném) souboru.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na saxofon 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na saxofon probíhá individuálně. Poznámky k organizaci







Vyučovací předmět: Hra na saxofon


Žák:

sestrojí saxofon a správně si upevní plátek

vyjmenuje zásady péče o nástroj

při hře má správné postavení těla a prstů na saxofonu

popíše základy dechové techniky

zahraje podle not drobné skladby v rytmizaci: celá, půlová, čtvrťová nota v rozsahu

jedné oktávy

předvede hru détaché, legato

vysvětlí takt 2/4, 3/4, 4/4, dynamické označení-p , f

zahraje jednoduchou melodii podle sluchu


Žák:

hraje stupnice dur do 2 křížků a bé v rozsahu d1– g2

vysvětlí hudební pojmy: předtaktí, kánon, ligatura, koruna, akcent a staccato

zahraje jednoduchou melodii nebo píseň podle sluchu – formou ozvěny

hraje s doprovodem klavíru, nebo keyboardu



Žák:

urči správné hmaty pro tóny v rozsahu c1– c3 a zahraje je


hraje v rozsahu min. dvou oktáv, v rytmizaci celých, půlových, čtvrťových,

osminových not a pomlk

předvede hru s využitím dynamických znamének : mf, f., včetně zesílení, zeslabení

vysvětlí tempová označení- adagio, andante, moderato, allegro.

pojmenuje a vysvětlí funkci všech notových označení ve studované skladbě


uplatní zásady správného chování při veřejném vystoupení


Žák:

zahraje v pomalém tempu stupnice dur do 2křížků a bé, s T5 a jeho obraty,

stupnice moll (aiolskou) do 2 křížků a bé s T*5 ( moll) a jeho obraty

určí tóninu hrané skladby a popíše svůj postup při určení

zahraje skladbu s využitím širšího dynamického rozsahu

vysvětlí a předvede způsob hry legato, détaché, portamento

popíše vlastními slovy náladu a charakter studované skladby

uvede zásady domácí přípravy a vysvětlí její důležitost


Žák:

zahraje chromatickou stupnici v rozsahu c1 – c3

popíše způsob tvorby melodických ozdob (příraz, odraz, nátryl ) a zahraje je


zahraje jednoduchá cvičení v 3/8, 6/8, 2/2, 3/2 taktu

zahraje jednoduché party z listu


Žák:

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu be – fis3 a zahraje je

zahraje podle not synkopický a tečkovaný rytmus


transponuje část skladby o oktávu výše nebo níže

rozdělí studovanou skladbu na logické úseky



Žák:

využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem

na tvoření a kvalitu tónu


zahraje stupnice dur i moll (harmonickou, melodickou) do 3 křížků a bé včetně T5,

dominantních a zmenšených septakordů

zvolí vhodný repertoár na absolventské vystoupení s ohledem na sebekritické

vyhodnocení svých interpretačních schopností

zahraje z listu náročnější notový part

vysvětlí pojem improvizace

uvede příklady odpovědného přístupu ve Skupinové tvorbě



Žák:

předvede správné držení těla, nástroje, nasazování jazykem a nádechy ústy a aplikuje

při hře

zahraje rovný, čistý tón v dynamice mf

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu c 1 – c3

zahraje stupnice: C, G, D dur včetně akordů v jednoduché podobě

pojmenuje a vysvětlí funkci notových označení ve studované skladbě

podle sluchu zopakuje jednoduchou melodii

Vyučovací předmět: Hra na saxofon


Žák:

určí správné hmaty pro tóny v rozsahu be – fis3

zahraje složitější rytmické útvary ( trioly, kvartoly, kvintoly, sextoly)

zahraje v tónové kvalitě piano v rozsahu be – f3

předvede hru s použitím akcentu a sforzata

po veřejném vystoupení vyhodnotí svoji soustředěnost a kvalitu výkonu


Žák:

urči vhodné nádechy v přednesové skladbě s ohledem na jednotlivé fráze

hrou náročnějších technických cvičení prokáže kvalitnější prstovou techniku


předvede hru v krajních dynamických polohách a samostatně kontroluje kvalitu tónu

zahraje chromatickou stupnici v rozsahu c1 – c3 šestnáctinové noty v tempu

(čtvrťová = 100 - 120)

po veřejném vystoupení vyhodnotí a uvede svůj případný osobní pokrok

s předchozími vystoupeními


Žák:

naladí nástroj na několika tónech dle ladičky nebo dle klavíru

určí problematické části dané etudy a uvede způsob nácviku

popíše způsob tvorby melodických ozdob (obal, skupinka, trylek) a zahraje je

při hře transponuje jednoduchý notový part o tón výše – in C (tenor saxofon)

rozliší frázování klasické a moderní taneční hudby


zlepšení


Žák:

zahraje stupnice dur i moll do 4 křížků a bé včetně T5, dominantních a zmenšených

septakordů


prostředků (tempová označení, tónina, repetice, dynamika, frázování apod.)

vyjmenuje ladění příbuzných typů saxofonů a uvede příklady využití

samostatně vyhledá a uvede možnosti svého případného uplatnění po ukončení studia

zahraje náročnější party z listu

navrhne možné způsoby propagace svého absolventského koncertu (zajištění

návštěvnosti apod.) a spolupodílí se na nich


6.11. Studijní zaměření - Hra na klasickou kytaru

Kytara patří mezi nejoblíbenější hudební nástroje.

Její repertoár zahrnuje skladby renesanční a barokní. Zlatým

věkem byl romantismus a dnes je repertoár doplňován o skladby

současné a populární. Kytara v sobě spojuje přednosti nástroje

melodického, ale taky harmonického.

Výuka v naší ZUŠ začíná hrou lidových písní, pokračuje

skladbami klasického repertoáru a dle individuálních schopností

a preferencí žáka přechází ke skladbám různých žánrů. Nedílnou součástí výuky je taktéž

výuka akordů. Žáci jsou vedeni nejen hrou klasického repertoáru, ale výuku je možno rozšířit

hrou modernějších hudebních stylů jako je folk, country, rock, blues – skladeb, jenž je možno

následně interpretovat jak na kytaru klasickou, tak elektrickou, případně poloakustickou.

Kytara tak pro svůj zcela jistě bohatý a komplexní záběr nachází uplatnění v koncertních

sálech, orchestrech, komorních souborech, hudebních skupinách, ale také u táborových ohňů

či v domácím prostředí.

Aby mohl žák úspěšně zahájit studium kytary na naší škole, je důležité rozlišit (rozeznat)

podle věku dítěte a jeho fyzické vyspělosti, na jaký vhodný nástroj (velikost) po poradě

s učitelem by měla výuka kytary začínat. Součástí domácího cvičení a výbavy kytaristů

je taktéž požadovaná podnožka pod levou nohu a samozřejmě pult na noty.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na klasickou

kytaru 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na klasickou kytaru probíhá individuálně. Poznámky








1. - 2. ročník / přípravné studium

Žák:


zná správné držení nástroje a posed

předvede postavení obou rukou

vyjmenuje názvy prázdných strun

zná základní terminologii označení prstů levé a pravé ruky

zahraje na hmatníku od 1. pražce po 3. pražec

zvládá hru jednohlasu s dopadem v pravé ruce se střídavým úhozem na strunách E, H

Vyučovací předmět: Hra na klasickou kytaru


Žák:

zná správné držení nástroje, jeho části, posed

zahraje na hmatníku v 1. poloze - 1. až 4. pražec

zvládá vedle jednohlasu i hru palcem na prázdných strunách

určí délku not a pomlk

zahraje jednu jednooktávovou durovou stupnici v 1. poloze C, G, D, A

zahraje jednoduchou jednohlasou lidovou píseň podle notového zápisu


Žák:

uplatní úhozové způsoby s dopadem a bez dopadu - p i m a

zahraje dohromady dvojhlas palcem bez dopadu a prsty i, m s dopadem

zahraje jednu z typových durových stupnice E, H, Fis, Cis

předvede skladbu s dynamickým rozlišením - crescendo, decrescendo

zahraje chromatické posuvky do IV. polohy, avšak s využitím diatonických tónů -

křížek, odrážka, bé

zahraje v první poloze v rozsahu strun E, H, G


hraje z not dvojhlasou jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň s využitím

doprovodných prázdných strun


Žák:

správně drží tělo a nástroj, má správné postavení rukou

zahraje jednotlivé dvojhmaty

kombinuje hru palce pravé ruky na prázdných basových strunách se hrou prstů i, m, a,

na melodických strunách

pojmenuje tóny na melodických strunách na hmatníku do V. polohy

používá a volí různé způsoby techniky prstokladů pravé ruky dle přirozených

vlastností - střídaní prstů, rozložené akordy, dopad a bez dopadu

zahraje zpaměti jednu durovou jednooktávovou stupnici F, Bé, Es

zahraje základní durové akordy C, G, D bez použití barré

pro vytvoření nálady skladby použije dynamické rozlišení p - mf

interpretuje jednoduchou skladbu zpaměti

hraje s dalším nástrojem


Žák:

formou legátové hry zdokonalí techniku levé i pravé ruky na hmatníku do V. polohy

zahraje zpaměti jednu jednooktávovou durovou stupnici As, Des, Ges, Ces

provede úhoz s dopadem pro zvýraznění melodie

vystihne při hře náladu skladby (smutná, veselá, taneční) zpětnou vazbou

např. poslechem učitele

rozliší dynamické odstínění u hmatníku a kobylky

zahraje durové akordy A, E bez použití barrée

čte notaci ke hře jednoduché dvojhlasé písně z listu


Žák:

ovládá do IV. polohy durové akordy H, Fis, Cis včetně malého barrée

zvládá hru souzvuků prsty - p i m a

zahraje přirozené flažolety v drobných skladbách


hraje s různým tónovým zabarvením vzhledem k obsahu a náladě skladby a jejich

částí

si naladí nástroj s pomocí elektronické ladičky

vysvětlí tempové označení adagio, andante, moderato, allegro

zahraje jednu durovou stupnici přes dvě oktávy C, G, D všemi způsoby úhozu a akord

bez použití barré

zahraje dvě krátké skladby ze dvou různých slohových období, z toho jednu zpaměti


Žák:

hraje legáto vzestupné a sestupné od I. do VI. polohy

zahraje zpaměti přes dvě oktávy vybranou durovou stupnici s využitím malého barré

pojmenuje a zahraje tóny na všech strunách do VI. polohy

zahraje rozložené durové akordy správným prstokladem pravé ruky

využívá při hře hru vibrata v levé ruce

hraje staccato, portamento

využívá hlubší dynamické odstíny k vystižení nálady skladby

pomocí techniky etud respektuje a vystihne jednotlivé hudební slohy


Žák:

si sám naladí kytaru

zahraje vybranou durovou stupnici přes 2 oktávy včetně durových akordů s použitím

velkého barré

interpretuje skladby různých stylových období a žánrů na hmatníku do VII. polohy

hraje náročnější přednesové skladby

používá složitější rytmy - tečkovaný rytmus, synkopy

hraje vyrovnaným úhozem v celé dynamické škále

doprovází skladbu podle kytarových značek pomocí T, S, D



správně drží nástroj

popíše kytaru


vyjmenuje názvy prázdných strun

zvládá postavení a značení prstů levé a pravé ruky

uplatňuje základní způsoby tvoření tónu tj. úhoz dopadem a bez dopadu

ovládá rytmickou hru na prázdných strunách dělení hodnot

zvládá v pravé ruce souhru palce s prsty v levé základní postavení prstů v 1. poloze

nástroje a jejich notaci

zvládá hru jednohlasých melodií jak na melodických, tak basových strunách v rozsahu

I. polohy i s využitím prázdných strun

zahraje melodický dvojhlas a snadné prstové formy dvojhlasů

zahraje jednohlasou durovou stupnici a dvojhlasou jednoduchou skladbu

nebo lidovou píseň s využitím prázdných strun v dynamickém rozlišení (p, mf, f)

Vyučovací předmět: Hra na klasickou kytaru

1. ročník/ II. stupeň

Žák:

zahraje zadané tóny na všech strunách v rozsahu do V. polohy a na melodických

strunách do VII. polohy

využívá v interpretovaných skladbách jednoduché melodické ozdoby v provedení

odrazu a přírazu

navrhuje vlastní prstoklad

provede hru pětihlasých a šestihlasých akordů bez použití velkého barrée


Žák:

vyměňuje akordy se společnými prstoklady

zahraje durové a mollové stupnice v rozsahu tří oktáv

zahraje mollové akordy s provedením velkého barré

u jednodušších skladeb hraje arpeggio

využívá zvukomalebnost jednotlivých strun

hraje na hmatníku do XII. polohy

popíše veškerá výrazová označení ve studované skladbě a při hře je respektuje

rozliší vyrovnanost své hry spolu se sluchovou kontrolou interpretovaných skladeb



Žák:

zahraje stupnice v rozsahu 3 oktáv s proměnlivým prstokladem levé ruky

hraje v polohách a orientuje se po celém hmatníku kytary

užívá ve své hře umělé flažolety

zapojí do interpretace poklep - speciální úhoz pravé ruky

předvede hru rasguada

hraje úhoz pizzicato

hraje kadenci v různých figuracích pravé ruky a přizpůsobuje hru jednotlivých skladeb

svému prožitku


Žák:

při hře využívá a kombinuje všechny nastudované úhozy

na základě poslechu a rozboru dbá na přesnou reprodukci a pochopení autorova

záměru hrané skladby

samostatně vyhledá notový material a nastuduje vybranou skladbu

hraje z listu dle svých možností

použije základní dynamické změny p - f a vystihne terasovitou a progresivní

dynamiku

udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry melodickými ozdobami

při studiu nové skladby vysvětlí veškerá notová označení, samostatně určí způsob

nácviku a zvolí odpovídající interpretaci


6.12. Studijní zaměření - Hra na elektrickou kytaru

Elektrická kytara dnes neodmyslitelně patří mezi

nejpopulárnější nástroje konce 20. a začátku 21. století. Právě

v této době nabyla největšího rozkvětu. Její vliv je natolik

velký, že se podílela na vzniku mnoha hudebních stylů

a ovlivnila ty stávající. Díky technickým pokrokům

a mistrovským hráčům této kytary urazila elektrická kytara

od svého vzniku mnoho proměn. Její různorodost se odráží

právě v různých stylech jako např. v jazzu, rocku, blues, latině, metalu atd.

Našim cílem ve hře na elektrickou kytaru je tedy individuální přístup ke každému uchazeči

o toto studium, ale zároveň nesmíme zapomenout na správné základy a kořeny tohoto

nástroje.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na elektrickou

kytaru 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na elektrickou kytaru probíhá individuálně. Poznámky






Vyučovací předmět: Hra na elektrickou kytaru


Žák:

popíše jednotlivé části nástroje včetně prázdných strun


správně sedí u nástroje

zahraje jednooktávovou stupnici v první poloze

správně drží trsátko a vede základní pohyb nahoru, dolů - up, down

využívá hru pravé ruky s trsátkem i bez něj v pomalém tempu

dokáže přečíst rytmické i melodické hodnoty not

zahraje akordy v první poloze


Žák:

uplatní úhozový způsob prstovou technikou p i m a

klade důraz na kvalitu tónu - hutný, plný

ve hře zvýrazňuje těžké doby

zahraje durovou stupnici přes dvě oktávy

předvede jeden doprovod ve tříčtvrťovém a čtyřčtvrťovém taktu

zahraje noty ve skladbě v první poloze

používá nepravidelná střídavý úhoz trsátkem dolů, nahoru


Žák:

předvede ladění kytary pomocí elektronické ladičky

zahraje pentatonickou stupnici - mollovou

zahraje bluesovou dvanáctitaktovou formu se stupněmi T, S, D

hraje akordy do III. polohy

orientuje se a rozumí enharmonické záměně not na hmatníku

v pomalejším tempu zahraje alespoň dva druhy doprovodu v daném rytmu 3/4, 4/4,

prsty i trsátkem


Žák:

popíše noty a orientuje se na hmatníku do V. polohy

při technických cvičeních synchronizuje obouruční pohyb

zvládá základní modely E, A v první poloze s využitím barreé akordů

zahraje legáta sestupná a vzestupná

podle poslechu zopakuje jednoduchou melodii


zahraje a moll a e moll stupnice dvouoktávové i jejich kadenci v základním tvaru T, S,

D7


Žák:

zahraje pentatonickou stupnici dur i moll

umí zahrát akordy D, C s použitím barreé akordů ve vyšších polohách

poslechem rozezná skladby různých kytarových žánrů

čte tabulaturový zápis

vysvětlí základní techniky úhozu a zároveň rozliší vhodnost použití trsátka

využívá kytarové rejstříky a dynamické možnosti nástroje

improvizuje jednoduchou melodii a doprovod v souhře s učitelem


Žák:

se orientuje na hmatníku do VII. polohy

zahraje flažolet přirozený i umělý a využívá je při hře

používá vytahování strun - bending o půltón, celý tón, kombinovaně

rozloží durové i mollové kvintakordy, septakordy i s pomocí barreé hmatů v pomalém

tempu

používá páku a kombinuje předcházející techniky

zahraje z listu jednoduchá sóla

zahraje vybrané akordy technikou dvojzvuků - powerchord


Žák:

hraje všechny křížkové a béčkové stupnice přes dvě oktávy

orientuje se na hmatníku do XII. polohy

hraje durové i mollové pentatonické stupnice

nastaví si na kombu zvuk a využívá jej případně s efekty - delay, chorus, flanger,

ekvalizér, distortion, overdrive

zahraje jednoduché sólo na akordické schéma nebo podle melodie

hraje složitější rytmy - synkopický rytmus, trioly, tečkovaný rytmus




Žák:



vysvětlí ladění nástroje

používá hru trsátkem směrem dolů (tzv. downpick) a nahoru

vyjmenuje, jak se v notovém zápisu označují prsty levé ruky a jakými symboly je

označen úhoz trsátkem

dokáže určit délku not a pomlk

čte tabulatorový zápis

hraje jednoduché prstové cvičení pro levou a pravou ruku - prstová hra

zahraje durovou stupnici C, G, D, A, E přes jednu oktávu s akordem T5

Vyučovací předmět: Hra na elektrickou kytaru


Žák:

zahraje vyrovnaně trsátkem i bez trsátka rozloženě durové, mollové a dominantní

akordy

zahraje v rychlejším tempu v rozsahu dvou oktáv stupnice durové i mollové

hraje doprovody skladeb vybraných stylů

předvede techniku hry s legátem levou i pravou rukou - tapping


Žák:

popíše a dokáže používat externí efekty

vysvětlí princip nádstavby kvintakordů a zahraje je

ve studované skladbě nebo při improvizaci předvede techniku hry Hammer-ON (H), Pull-

OFF (P), Slide (S)

pentatonické stupnice zahraje v různých rytmických variantách

zahraje figuru ve složených taktech


zvládne při cvičení v pomalých rytmech tlumení strun pravou rukou při úhozu dolů - P.M.

Paul Muting


Žák:

v harmonických stupnicích používá techniku hry trsátkem i prsty: chicken picking

zahraje základní hmatové typy durových a mollových akordů v první a třetí poloze a

použije je na barreé akordy ve vyšších polohách

dokáže při hře arpeggia skombinovat úhoz trsátkem nahoru a dolů

zahraje bluesovou stupnici a předvede její využití pro improvizaci

poslouchá skladby významných hráčů a diskutuje o nich

umí nejméně dva způsoby ladění nástroje


Žák:

dokáže zahrát s doprovodem podkladu

transponuje krátké fráze nebo sóla do jiných tónin

využije při hře melodické linky barevných a dynamických možností nástroje s ohledem na

charakter skladby

ve studované skladbě nebo při improvizaci použije techniku hry vibrata, vytahování strun

o půltón i celý tón

zahraje jednoduchý doprovod k rockovým nebo bluesovým skladbám

samostatně vyhledá vhodný repertoár k nastudování s ohledem na své interpretační

schopnosti a technické dovednosti


6.13. Studijní zaměření - Hra na basovou kytaru

Studijní zaměření hra na basovou kytaru dává žákovi

možnost, naučit se využívat hudbu jako prostředek

uměleckého vyžití, komunikace, relaxace, odpočinku

a aktivní zábavy. Žákovi je umožněno osvojit si hru

na čtyřstrunnou nebo pětistrunnou basovou kytaru z not a

akordických značek prstovou technikou, získat dovednosti

potřebné k úspěšné souhře ve skupině s dalšími nástroji,

osvojit si znalosti potřebné pro tvorbu/improvizaci

doprovodu (basové linky) běžných populárních skladeb, získat základní znalosti hudebních

forem a znalosti praktické harmonie. Vše v rámci populární hudby i dalších žánrů. Při výuce

je brán ohled na individuální možnosti a schopnosti žáka.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na basovou

kytaru 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na basovou kytaru probíhá individuálně. Poznámky






Vyučovací předmět: Hra na basovou kytaru


Žák:

pojmenuje základní části nástroje

popíše správné držení nástroje


zahraje durovou stupnici přes 1 oktávu v základní poloze

popíše ladění nástroje - notaci na prázdných strunách

naladí nástroj pomocí ladičky

zná možnosti základního prstokladu - tóny v základní poloze

při hře využívá hru na prázdných strunách

hraje základní tóny akordů dle akordových značek

zahraje basový part jednoduché lidové písně zpaměti


Žák:


koordinuje levou a pravou ruku

hraje stupnici do II. polohy

používá střídavý úhoz (i, m) s dopadem i bez dopadu

zná význam notografických symbolů - p, mf, f, repetice, prima volta, sekunda volta

rozlišuje žánrové rozdíly skladeb

čte z not tóny v basovém klíči chromaticky od E po c1 a umí je vyhledat na nástroji

hraje basový part jednoduché folkové nebo jiné umělé písně

hraje ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu


Žák:

využívá základní návyky a dovednosti - správné držení těla a nástroje, postavení rukou

zahraje rozloženě durový a mollový kvintakord přes 1 oktávu

zná význam notografických symbolů - 8va, 8vb, crescendo decresceno, D.S., D.C., al

Fine, al Coda

používá při hře z akordových značek také tercii a kvintu daného akordu

hraje v 6/8 a 12/8 taktu

hraje s jiným nástrojem nebo podkladem


Žák:

naladí nástroj sluchem

vnímá náladu skladby a snaží se jí vyjádřit výrazovými prostředky - rytmickou

členitostí doprovodu, dynamikou


hraje složitější rytmické útvary - synkopy, tečkovaný rytmus

samostatně vytvoří basovou linku běžné populární, folkové či lidové písně

zahraje figury doprovodů - Polka, Valčík, Tango, Bossanova, Rock ´n´ Roll


Žák:

se orientuje na hmatníku do V. polohy

hraje s dynamickými změnami

hraje legato v poloze i při výměnách poloh

zná bluesovou stupnici a dvanáctitaktovou bluesovou formu

zahraje stupnici a rozložené akordy přes 2 oktávy

používá některou alternativní techniku úhozu – hra trsátkem, hra palcem + tlumení

dlaní, slap, tapping atp.

zahraje figury doprovodů - Beguine, Rock, Samba, Rumba, Disco


Žák:

hraje na hmatníku do VII. polohy

popíše význam tabelaturního zápisu

samostatně zahraje skladbu dle akordových značek

hraje z listu na úrovni druhého ročníku

doprovází podle notace i akordových značek

zahraje figury doprovodů - Funk, Salsa, Swing, Reggae


Žák:

se samostatně připraví na vystoupení

zná všechny symboly notového zápisu ve studovaných skladbách

interpretuje přiměřeně obtížné skladby s využitím výrazových prostředků - agogika,

dynamika

ví jak se starat o nástroj, umí jej seřídit - oktávy, výška strun, napínání krku

interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů




Žák:

umí naladit nástroj

hraje do III. polohy

při hře využívá prázdných strun

popíše ladění nástroje - notaci na prázdných strunách

pozná a zahraje notu osminovou, čtvrťovou, půlovou, půlovou s tečkou, notu celou


doprovodí zpaměti nebo z not jednoduchou skladbu v základní poloze

Vyučovací předmět: Hra na basovou kytaru


Žák:

samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu a vloží do ní vlastní projev

kombinuje ve hře různé úhozové techniky - slap, hra prsty, tapping, hru palcem +

tlumení

hraje z akordových značek doprovody: Polka, Valčík, Tango, Pop, Rock, BossaNova


Žák:

hrou technických cvičení dbá na intonační čistotu a tónovou kulturu

vyhledá přiměřeně obtížné skladby z dostupných pramenů a dokáže je samostatně

zpracovat a případně upravit

využívá zvukovou pestrost nastavení nástroje a aparatury

při interpretaci skladeb využívá celou dynamickou škálu

hraje z akordových značek doprovody: Rock&Roll, Funk, Disco, Samba, Rumba


Žák:

samostatně doprovází z not i akordových značek s použitím 1., 3. a 5. tónu akordu

zná základy swingového doprovodu - walking bass

si samostatně nastaví aparaturu a barvu tónu


samostatně vyhledá skladby k interpretaci


Žák:

sám vyhledá zajímavá témata pro svůj nástroj z dostupných pramenů

zná české i světové hráče na baskytaru, charakterizuje jejich styl i způsob hry

hraje ve vyšších polohách jednoduché improvizace


6.14. Studijní zaměření - Hra na bicí nástroje

Charakteristika studijního zaměření

Výuka na bicí nástroje se těší stále větší oblibě.

Bicí nástroje jsou značně univerzální a nachází

uplatnění v mnoha žánrech a formách hudby.

Na naší škole připravujeme žáky,

jak na sólovou hru, tak na hru v hudebním

seskupení. Nabízíme individuální výuku na bicí

soupravu, malý buben, perkuse, tympány,

melodické bicí nástroje jako je xylofon,

vibrafon, což vám umožní širší pohled na oblast bicích nástrojů, nebo si vybrat přímo své

zaměření. Studium je zaměřeno k pochopení elementárního rytmu, upevnění technického

základu, řešení základních standardních situací, souhru, muzikálnost a individualitu.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Hra na bicí nástroje 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Hra na bicí nástroje probíhá individuálně. Poznámky





Školní výstupy předmětu: Přípravná nástrojová výuka

1. ročník / přípravný stupeň

žák podle sluchu zopakuje jednoduchý rytmus na malý buben nebo perkusní nástroje

vyjmenuje části bicí soupravy

zahraje jednoduché a střídavé údery na malý buben v pomalém tempu

rytmizuje jednoduché melodie



žák zahraje jednoduché a střídavé údery na malý buben v pomalém tempu

zahraje jednoduchý doprovod na bicí soupravu

vyjmenuje části bicí soupravy a základní perkusní nástroje (djembe, conga, bonga,

tamburína, zvon)

rytmizuje jednoduché melodie

Školní výstupy předmětu: Hra na bicí nástroje


Žák:

správně drží paličky a sedí za malým bubnem nebo bicí soupravou

ovládá základní pedálovou a úderovou techniku na bicí soupravě dle svých možností

zahraje jednoduchý doprovod na bicí soupravu

pojmenuje části bicí soupravy


Žák:

zahraje jednoduchý doprovod na dvě a tři doby

popíše a zahraje jednoduchý notový zápis pro bicí soupravu a malý buben

zahraje na melodické nástroje jednoduchou melodii

zahraje jednoduchý doprovodný rytmus na agogo, shekere


Žák:


používá základní techniku hry na perkuse a melodické nástroje

vnímá náladu skladby a dynamiku a vyjádří jí jednoduchým způsobem na bicí nástroje

ovládá základní rytmické doprovody ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu


Žák:

hraje střídavé údery s akcenty v přiměřené obtížnosti

ovládá techniku střídavých a dvojitých úderů v pomalých a středních tempech

hraje vířivé údery


zahraje jednoduchý příraz


Žák:

zahraje rockový, bluesový, swingový doprovod na bicí soupravu

umí zahrát na agogo, shekere, surdo rytmy samby

hraje základní paradiddle a dvojité údery


Žák:

popíše formu a strukturu studované skladby

předvede jednoduchý a dvojitý příraz

hraje středně pokročilá koordinační cvičení

hraje přiměřeně obtížné skladby na bicí soupravu nebo melodické bicí nástroje


Žák:

ovládá víření na malý buben, doprovodné rytmy a výplně na bicí soupravě

zahraje vír dvojitými údery

vytvoří doprovodný rytmus na perkusní nástroje

na melodické nástroje zahraje jednoduchou skladbu sólově nebo s doprovodem

samostatně pracuje s poslechem hudebních nahrávek

zvládá při hře na bicí soupravě rytmické doprovody v základním tvaru

i v jednoduchých variacích

zahraje z listu skladbu přiměřené obtížnosti

zná obecnou historii bicích nástrojů

sestaví a naladí bicí soupravu

zahraje a oddělí čtyřtaktové a osmitaktové fráze


Školní výstupy předmětu: Přípravná nástrojová výuka II


žák zahraje jednoduché a střídavé údery

zahraje osminové rytmické doprovody na bicí soupravě

pojmenuje části bicí soupravy a základní perkusní nástroje

se orientuje v základech notace bicí soupravy a malého bubnu

Školní výstupy předmětu: Hra na bicí nástroje


Žák:

používá střídavé údery a kombinuje je s dvojitými údery

kombinuje střídavé a vířivé údery

zahraje doprovod na bicí soupravu a jednoduché výplně v jednoduchých variacích

zahraje rytmický doprovod na djembe, shekere, agogo, surdo


Žák:

kombinuje střídavé, dvojité údery a vířivé údery

zahraje jednoduchý, dvojitý, trojitý příraz

zahraje rytmické doprovody pro rock, pop, bossanova


Žák:

používá střídavé údery s akcenty na bicí soupravě

hraje základní doprovody: jazz, latin, rock v základním tvaru

systematickým cvičením zdokonaluje techniku hry


Žák:

uplatní různé techniky hry na malý buben, bicí soupravu, perkusívní nebo melodické

nástroje

samostatně zvolí skladby k interpretaci dle svého zájmu

zahraje jednoduchou improvizaci, a fill in na bicí soupravu


zná současné trendy a významné hráče na bicí nástroje

zahraje z listu předložený part

popíše symboly v partituře bicích nástrojů

podle svého zájmu realizuje své zkušenosti v souboru, sólově nebo při hře s nahrávkou

nastuduje složitější skladbu pro daný nástroj a má představu o její interpretaci


6.15. Studijní zaměření – Sólový zpěv

Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším

hudebním projevem člověka. Zpěvnost

národa je měřítkem jeho hudebnosti.

Bohatství lidových písní je dokladem

i základem jeho hudební kultury.

Kultivovaný pěvecký projev

je nejvýraznějším a nejúčinnějším

hudebním vyjadřovacím prostředkem.

Prostřednictvím hlasové a pěvecké

výchovy poskytujeme nadaným

zájemcům základy hudebního vzdělání..

Sólový zpěv pro I. stupeň zachovává

charakter dětského hlasu – jeho lehkost a přirozenost. Žák by měl ovládat hlas ve všech

polohách svého hlasového rozsahu (veškeré problémy vyplývající z mutace a jiných

hlasových problémů je třeba řešit individuálně, zásadně v úzké spolupráci s foniatrem).

Repertoár je sestaven tak, aby žák poznal sólové, komorní a sborové písně autorů různých

stylových období.

Sólový zpěv pro II. stupeň v zásadě navazuje na učební látku pěveckého hlasového výcviku I.

stupně. Žáci, kteří absolvovali pěvecký hlasový výcvik na I. stupni, pokračují v probírání

studijní látky přiměřené dosaženému stupni jejich hudebního a pěveckého vývoje.

Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Sólový zpěv 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1



Poznámky k organizaci studia: Výuka předmětu Sólový zpěv probíhá individuálně. Poznámky k organizaci






Školní výstupy předmětu: Pěvecká příprava


Žák:

rozpozná hluboké a vysoké tóny sluchem

zazpívá melodii v rozmezí tří tónů



Žák:

zazpívá řadu tónů

přirozeně zazpívá jednoduchou lidovou či dětskou píseň v rozmezí tercie nebo kvinty

se seznamuje se zásadami hlasové hygieny

Školní výstupy předmětu: Sólový zpěv


Žák:

popíše správný pěvecký postoj

popíše základy správného pěveckého dýchání

popíše správnou artikulaci

spolupracuje s hudebním doprovodem

přirozeně zazpívá jednoduchou píseň v rozsahu pěti tónů


Žák:

uvolňuje bradu (spodní čelist)

opřeně a měkce nasazuje tón

zazpívá ve střední hlasové poloze tři až pět znělých tónů

zpívá zpaměti s doprovodným hudebním nástrojem



Žák:

kontroluje vědomě pěvecký postoj

zpívá hlavově v celém svém rozsahu

správným dýcháním používá dechovou oporu

zazpívá lidovou i umělou píseň různého tempa a obsahu


Žák:

dodržuje pěvecký postoj

rozšiřuje své praktické dovednosti pěveckého dýchání - délka frází

rozšiřuje svůj hlasový rozsah oběma směry - propojování hlavové a hrudní resonance

zvukově vyrovnává vokály

přirozeně a kultivovaně zpívá

chápe obsah textu v dané písni


Žák:

správně stojí a správně pracuje s dechem

chápe hudební zápis studované písně

zazpívá zněle v celém hlasovém rozsahu – dle svých možností (mutační změny)

zpívá dle svých možností druhý hlas lidového dvojhlasu

uvede příklady zásad hlasové hygieny

zpívá plynulou kantilénou


Žák:

má při zpěvu správný a přirozený pěvecký postoj

uvědoměle prácuje s dechem - nádech, zadržení dechu, prodlužování výdechu

při zpěvu repertoáru využije dynamiku a agogiku

rozvíjí kantilénu s prodlužováním a zdokonalováním dechových frází

se uplatní ve dvojhlase

dodržuje zásady hlasové hygieny



Žák:

ovládá dechovou techniku jako předpoklad vedení kantilény

zpívá různé hudební žánry

se uplatní v elementárním vícehlase

předvede kultivovaný pěvecký projev na veřejném vystoupení

Školní výstupy předmětu: Pěvecká příprava II


Žák:

při zpěvu správně stojí

čistě intonuje v rámci svého pěveckého rozsahu

dokáže popsat pěvecký postoj a základy pěveckého dýchání

správně artikuluje

zazpívá lidovou i umělou píseň dle svých možností

Školní výstupy předmětu: Sólový zpěv


Žák:

zvládá brániční dýchání a dechovou oporu

tvoří tóny nenásilně, měkkým nasazením

zazpívá kantilénu

vyrovnává hlas v celé hlasové poloze na základě překonávání hlasových rejstříků

předvede hlasová cvičení pro rozvíjení hlasové kondice

spolupracuje s korepetitorem

zná zásady hlasové hygieny


Žák:

předvede vyrovnanou barevnost hlasu v celém jeho rozsahu

přenáší svůj vlastní a přirozený prožitek do výrazu dané písně

zpívá plynulou kantilénou a zdokonaluje dechové fráze


vlastními slovy popíše obsah písně

zná pěveckou literaturu od lidové písně až po současnou tvorbu


Žák:

používá správně dechovou techniku

stylově interpretuje alespoň dva hudební žánry

používá mezza di voce ke zdokonalení dechové opory v přiměřené dynamice

předvede v dobré tónové kvalitě zpěv zpaměti i zpěv z notové předlohy


Žák:

samostatně a uvědoměle pracuje s pěveckou technikou

samostatně výbírá repertoár na základě poslechu skladeb

ke kultivovanému hlasovému projevu využívá celou škálu výrazových prostředků

- artikulaci, dynamiku, agogiku s ohledem na výraz a charakter zpívané písně

dokáže zhodnotit výkon svůj i svého spolužáka

samostatně pracuje s korepetitorem

se profiluje podle svého zájmu


6.16. Vyučovací předmět - Hudební nauka

Hudební nauka je určena všem žákům 1. – 5. ročníku hudebního oboru.

Žáci se v hudební nauce učí notovému zápisu hudby a základním

teoretickým poznatkům o hudbě. Nabývají také vědomosti z dějin

hudby a nalézají uplatnění poznatků ve vlastní hře na nástroj,

pojetí interpretace atp. V hodinách se hraje a tvoří na Orffovy

hudební nástroje – zvonkohra, triangl, ozvučná dřívka,

tamburínka, drhlo, kokiriko, činely, rumba koule, atd., ale i

drumbeny a boomwhackery. Při praktických hudebních činnostech i různých prožitkových

aktivitách je rozvíjena obecná hudebnost a také utvářen jejich vztah k hudebnímu umění.

Školní výstupy vyučovacího předmětu Hudební nauka

1. ročník

Žák:

přečte a zapíše noty v houslovém klíči v rozsahu c1 – c2

určí délku not a pomlk - celá, půlová, čtvrťová, osminová

vysvětlí dynamická označení p, mf, f

vytleská krátká rytmická cvičení

graficky vytvoří vlastní hudební motiv

vyjmenuje druhy základních posuvek

zazpívá jednoduchý slyšený motiv nebo melodii ve své hlasové poloze

graficky znázorní stoupající a klesající melodii

zná a zapíše symboly notového zápisu: houslový klíč, taktová čára, repetice

zná základní rozdělení hudebních nástrojů

2. ročník

Žák:

zná notu a pomlku šestnáctinovou

přečte a zapíše noty základní a odvozené v houslovém klíči v rozsahu g– c3

vyjmenuje základní intervaly - prima až oktáva

definuje stavbu durových stupnic a vyjmenuje kvintakord


zná význam tempových označení adagio, moderato, allegro

vytleská rytmus ve 3/8 taktu

vysvětlí pojem předtaktí, prima a seconda volta

vyjmenuje tóny durových stupnic do 2# a 2bé

vysvětlí dynamická označení pp, ff

přečte a zatleská rytmus obsahující trioly a tečkovaný rytmus

zná rozdělení pěveckých hlasů a druhy sborů

3. ročník

Žák:

vyjmenuje oktávy od subkontra do pětičárkované

v durové stupnici označí hlavní stupně T, S, D a pomocí těchto funkcí vytvoří

jednoduchý doprovod k lidové písni

zapíše obraty kvintakordu ve vybraných stupnicích


přečte a zatleská rytmus obsahující synkopy

sluchem pozná mollovou a durovou stupnici

zná tempové označení allegretto, allegro moderato, a tempo, ritardando, accelerando

podle notového zápisu pozná základní intervaly prima - oktáva

zazpívá českou státní hymnu společně s doprovodem

vyjmenuje nejvýznamnější české hudební skladatele

rozpozná hudební formu A B

4. ročník

Žák:

zapíše do notové osnovy noty s dvojitými posuvkami - dvojitý křížek, dvojté bé

zná základní hudební pojmy, označení a názvosloví

vyjmenuje nejvýznamnější světové skladatele různých stylových období

vysvětlí pojem enharmonická záměna

vyhledá v partu artikulační znamémka a melodické ozdoby - legáto, staccato, tenuto,

portamento, příraz, obal, skupinka

zapíše do notové osnovy malé intervaly

podle obrázku pozná a zařadí do skupiny vybrané hudební nástroje


vysvětlí pojem septakord a vytvoří dominantní septakord ve vybrané tónině

rozpozná hudební formu A B A

vyvětlí hudební formu rondo

5. ročník

Žák:

napíše do notové osnovy intervaly zmenšené a zvětšené

vyjmenuje předznamenání všech durových a mollových stupnic

určí základní specifika jednotlivých hudebních období a jejich návaznost

slovy vyjádří svůj názor na znějící hudbu - nástrojové obsazení, nálada, dynamika

případně formu

transponuje krátký hudební útvar, motiv

na základě poslechu zapíše do not jednoduchý motiv


6.17. Vyučovací předmět - Skupinová tvorba

Skupinovou tvorbu hudebního oboru navštěvují všichni žáci hudebního oboru od 4. ročníku

I. stupně do 4. ročníku II. stupně. Výuka obsahuje minimálně jednu hodinu týdně. Ve

vyučovacím předmětu Skupinová tvorba mohou žáci navštěvovat jeden ze školních souborů:

školní orchestr, školní kapela, kytarový soubor, soubor bicích nástrojů, muzikofiletika nebo

soubor zobcových fléten. Prioritou je spolupráce mezi obory a vzájemná sounáležitost mezi

žáky. Žáci mohou být na doporučení učitele hlavního oboru zařazení do skupinové tvorby i

dříve v případě, že splní výstupy 1. ročníku skupinové tvorby.

Školní výstupy vyučovacího předmětu Skupinová tvorba


Žák:

dodržuje dohodnuté zásady souborové hry - včasná příprava, chování během hodiny

dodržuje pravidla komunikace (nehraje a nemluví, pokud hovoří vedoucí souboru)


Žák:

zahraje nebo zazpívá svůj part

sleduje gesta a pokyny vedoucího souboru a pohotově na ně reaguje


Žák:

při nezdaru naváže a pokračuje ve hře či zpěvu

vyjmenuje zásady správného vystupování na pódiu

chápe důležitost samostatné domácí přípravy a cítí svůj díl zodpovědnosti


Žák:

čte jednodušší party z listu

rozlišuje vedoucí a doprovodné hlasy

udrží udané tempo hry společně s ostatními



Žák:

používá výrazové prostředky dané ve svém partu (dynamiku,agogiku, artikulaci apod.)


Žák:

využívá sluchovou sebekontrolu

zhodnotí předvedený výkon souboru


Žák:

používá při hře nonverbální komunikaci


Žák:

přizpůsobí výraz a hlasitost své hry v souboru celkovému výrazu skladby

uplatňuje svůj podíl na dodržování kázně asoustředěnosti při skupinové práci


7. Vzdělávací obsah výtvarného oboru

7.1. Přípravné studium k I. stupni

Přípravné studium v trvání jednoho nebo dvou let je realizováno ve skupině v časové dotaci

tří vyučovacích hodin týdně. Děti získávají základní pracovní a hygienické návyky, učí se

čistotě, zacházet s materiály a pomůckami, dodržovat stanovená pravidla a otevřeně

komunikovat.

Učební plán

předmět / ročník 1. ročník 2. ročník

Základy výtvarné tvorby I. 3 3


Předmět Základy výtvarné tvorby se vyučuje ve skupině 9-15 žáků; podle podmínek pracoviště lze pro

výuku oba ročníky sloučit. V případě nenaplnění skupiny bude přípravka sloučena s I. stupněm.


Žák:

pojmenuje základní pomůcky (tužka, štětec, voskovka, vodové barvy)

jednoduchou situaci zobrazí libovolnou technikou


Žák:

pozná rozdíl mezi malbou a kresbou, plošným a prostorovým vyjádřením

ukáže správné uchopení základních nástrojů a materiálů (tužka, štětec)


7.2. Přípravné studium k II. stupni

Přípravné studium II. stupně je určeno žákům od 13 let, kteří nenavštěvovali základní

studium I. stupně. Studium je jednoleté a žák v něm získá návyky, základy a zkušenosti práce

s materiály a výtvarnými technikami, tak aby v pokračování ve studiu na druhém stupni je

mohl využít k vlastní, samostatné výtvarné realizaci.

Učební plán

předmět / ročník 1. ročník

Základy výtvarné tvorby II. 3


Předmět Základy výtvarné tvorby se vyučuje ve skupině 9-15 žáků. V případě nenaplnění skupiny bude

přípravka sloučena s I. nebo II. stupněm.


Žák:

vyjmenuje základní a sekundární barvy

namíchá sekundární barvy

popíše pracovní postup vlastního díla

vyjádří plasticitu předmětu stínováním

pokryje malbou celou plochu velkého formátu

vymodeluje objekt funkční ze všech stran

představí dva autory výtvarného umění dle vlastního výběru


7.3. Studijní zaměření - Výtvarná tvorba


Studium je určeno zájemcům, kteří se chtějí naučit používat základní techniky a materiály

v různých oblastech výtvarné tvorby. Žáci se prostřednictvím výtvarných činností naučí

zvládnout základní techniky v oblasti kresby,

malby, grafiky, keramiky a prostorové tvorby

z různých materiálů. Žáci se naučí kombinovat

nejrůznější techniky, seznámí se s netradičními

materiály a rozvíjí své kreativní myšlení. Pracují

nad tématickými celky, při kterých se cíleně

dovídají informace z dějin umění.

Učební plán


Předmět / Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Výtvarná tvorba 3 3 3 3 3 3 3 2,5 2,5 2,5 2,5

Výtvarné umění 0,5 0,5 0,5 0,5


Předmět Výtvarná tvorba se vyučuje ve skupině 9 -15 žáků; ve II. stupni probíhá výuka v bloku. Podle

podmínek pracoviště, lze pro výuku vhodně slučovat ročníky I. stupně a II. stupně. Obsah předmětu

Výtvarné umění je naplňován průběžně po celou dobu studia, může být organizována i jinou formou výuky,

jako například návštěvy galerií, galerijních animací, ateliérů, besedy s umělci. Na všech stupních studia jde

o hledání inspirací. K osvojení studijní látky dochází vrstvením zkušeností, dlouhodobě získávaných

v experimentaci a tvorbě, nikoli řazením znalostí. Výuka proto nepostupuje od nejjednodušších otázek

k nejsložitějším, ale přiměřeně věku se dotýká celé výtvarné problematiky.

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba


Žák:

vyjmenuje základní barvy

zadané téma vystihne kresbou nebo malbou

dodržuje bezpečnostní návyky při práci


vytvoří hnětením, stlačováním, přidáváním a ubíráním z modelovací hlíny objekt podle

vlastní představy

vymodeluje tvar s použitím povrchové struktury - využití vlastnosti keramického

materiálu fixovat otisky


Žák:

namíchá doplňkové barvy

rozezná teplé a studené barvy

pozná techniku malby a kresby

používá princip rytmu

zobrazí prostor tak, že rozliší popředí a pozadí ve dvou či více plánech řazených nad

sebou

tvaruje a kombinuje různé materiály (papír, látka, drát, provázek) k vytvoření

prostorového objektu

vytvoří nízký reliéf

popíše svůj zážitek ze společně prožité akce

popíše co je námětem jeskynních maleb


Žák:

kombinuje základní barvy a mícháním je ztmavuje a zesvětluje

vyjmenuje základní kresebné, malířské a grafické nástroje

používá princip kontrastu

uplatňuje různé způsoby malby: štětcová malba, tupování, práce se špachtlí, houbou

atd.

použije základní nástroje podle jejich určení (nůžky, řezák, rydlo)

zhotoví prostorový objekt z papíru střiháním, trháním, skládáním, prořezáváním,

svazováním a lepením

vytváří prostorovou kompozici pomocí modelace kašírováním

výtvarnou akci doplní vlastními nápady

vyjmenuje obory výtvarného umění



Žák:

využívá různé druhy linie - odlehčená, s přítlakem

uplatňuje kolorování kresby

používá monochromatickou stupnici barvy

zachytí strukturu a povrch v kresbě

kreslí suchým pastelem a maluje vodovými barvami

dosáhne určitého rytmu linie použitím techniky linorytu

používá techniku prostorové tvorby - sestavování z plátů keramické hlíny

samostatně volí a používá odpovídající nástroje k modelování

vymodeluje lidskou hlavu ve zmenšené podobě

vytvoří instalaci v přírodě nebo i interiéru

si obhájí svou práci


Žák:

kreslí olejovým pastelem a maluje temperovými barvami

nakreslí a vystihne tvar podle předlohy pomocí linie, barvy

vyřeže matrici, šablonu a zhotoví malbu tupováním nebo stříkáním

vytvoří dílo s důrazem na bod, linii, prostor nebo barevnou skvrnu

používá techniky prostorové tvorby - modelace přidáváním a odebíráním hmoty,

vrstvením, kupením, prořezáváním, krčením, spojováním

vymodeluje figuru podle zadání

zorganizuje “živou sochu“ se spolužáky

vyjmenuje výtvarné slohy ve středověku

vlastními slovy popíše reprodukci uměleckého díla


Žák:

vypracuje kresbu tuší, perem či štětcem

kreslený předmět dokáže zmenšit či zvětšit

zvolí správnou kompozici pro daný formát, v souladu s námětem předem promýšlí

jeho vizuální zpracování na ploše obrazu


započaté dílo dokončí s důrazem na detail

používá různou skladbu materiálů a probraných postupů a technik, navrhuje nová

řešení a postupy

zná vlastnosti různých materiálů a dokáže je použít ve své tvorbě

předvede netradiční způsoby práce s barvou – vyjádření gestem či pohybem

vytvoří objekt z netradičních materiálů – mix média

zná významné představitele uměleckých směrů nebo období


Žák:

nakreslí studii podle skutečnosti - předmět, zátiší

vyjádří plasticitu předmětu stínováním

zaznamená prostor pomocí lineární perspektivy

popíše princip symetrie a asymetrie

v reálném prostředí nebo na fotografii vyhledá obrazotvorné prvky - bod, linie, tvar,

objem, plocha, textura, světlo, stín

libovolnou technikou ztvární portrét nebo autoportrét

zadané téma originálně zpracuje

záměrně experimentuje – hledá neobvyklá řešení

výtvarně zobrazí reálný předmět a posune jeho účinek k osobitému rukopisu

při tvorbě objektu, plastiky uplatňuje mnohopohledovost

vyjmenuje posloupnost základních uměleckých slohů v dějinách výtvarné kultury

charakterizuje a popíše svoje oblíbené období z dějin umění, používá odbornou

terminolgií

Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Výtvarná tvorba


Žák:

kresbou věrně vystihne předlohu, vystínuje tvar šrafováním nebo valéry jedné barvy

vymodeluje tvar podle předlohy, vystihne její proporce a strukturu

při výtvarné realizaci experimentuje s různými materiály a postupy, kombinuje různé

výtvarné techniky


při řešení výtvarných problémů volí téma i adekvátní vyjadřovací prostředky tvorby

tvůrčím expresivním způsobem vyjadřuje své emoce a pocity


Žák:

stylizuje na základě reality, subjektivně převádí do výtvarné zkratky abstrahováním,

výtvarným symbolem

použije výtvarný jazyk (světlo, barva, linie, výraz) pro kompoziční uspořádání díla

parafrázuje umělecké dílo, rozliší obsah a formu

při řešení výtvarné práce obhájí vlastní názor, diskutuje s ostatními


Žák:

si zvolí vhodnou kompozici předmětů za využití kontrastu tvarů, plochy, barvy, světla,

struktury

komponuje objekty z různých předmětů a dává jim nové významy

pracuje se symboly a vizuálními znaky

při výtvarné tvorbě prezentuje individuální a originální řešení výtvarného problému -

navrhuje, kombinuje a organizuje jednotlivé kroky, argumentuje, pojmenuje

a objasňuje daný problém


Žák:

samostatně připraví a realizuje vlastní projekt

vysvětlí důvody volby jednotlivých kroků vedoucích k úspěšnému výsledku

uplatňuje konstruktivní i výrazové kompoziční vztahy

navrhuje a realizuje řešení pomocí různých klasických i moderních technologií

Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Výtvarné umění

Žákům jsou zde prezentovány všechny etapy dějin umění v základních rysech, které jsou dále

prohlubovány povinnou samostatnou teoretickou činností žáka.



Žák:

pozná a zařadí probraná období a slohy, zná hlavní rysy a představitele

vyjádří svůj názor na umělecký sloh, směr či dílo


Žák:

pro realizaci vlastního díla používá a prezentuje nastudované informace

zpracuje prezentaci o významné události nebo autorovi současného výtvarného umění


Žák:

vyjmenuje prvky a znaky uměleckých směrů 20. století

zná významné představitele 20. století ve výtvarné tvorbě


Žák:

porovná odlišné přístupy, prvky dvou výtvarných směrů, období

konfrontuje svou práci s uměleckými díly minulosti i současnosti

při prezentaci své práce používá správnou terminologii


8. Vzdělávací obsah tanečního oboru

8.1. Přípravné studium

Výuka v přípravném studiu tanečního oddělení vede žáky k ovládání správného držení těla,

koordinaci, prostorového a hudebního cítění. Žáci poznávají a začínají ovládat jednotlivé části

těla a jsou vedeny k samostatnému i kolektivnímu tanečnímu projevu. Výuka většinou

probíhá formou hry.

8.2. Studijní zaměření - Současný tanec


Hlavním zaměřením našeho oddělení je

scénický tanec.

Pracujeme na cítění prostorové kompozice

během choreografie, upevňujeme pohybové

schopnosti - důslednost správného tanečního

postavení, ohebnost, pružnost a ladnost

pohybu, tempo, dynamiku a projev.

Tanečních techniky jsou zaměřeny

na klasickou taneční techniku, techniky

lidového tance, techniky současného a

moderního tance.

Ve všech ročnících vyučujeme Taneční

praxi. Ta je zaměřena na stavbu a

zdokonalování choreografií, které jsou předváděny na vystoupeních tanečního oboru.

Vyučovací hodiny na II. stupni jsou věnovány dokonalejšímu a širšímu zvládnutí tanečních

technik a jevištnímu projevu.

Práce v Tanečním souboru znamená pro žáky větší nasazení jak fyzické, psychické, tak

časové. Na hodinách práce v souboru se soustředíme na jednotlivé choreografie a jejich

dokonalé ztvárnění. Žákům to umožňuje nadále se zlepšovat v jevištním projevu.

.


Učební plán


Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.

Taneční techniky 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Taneční praxe 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Práce v souboru* 0-1 0-1 1-2 1-2 1 1-2 2 1 1 1 1

Výuka probíhá v bloku.

* Hodinová dotace předmětu "Práce v souboru" je závislá na ekonomických možnostech školy.

Učební plán pro I. stupeň studijního zaměření Současný tanec

Školní výstupy předmětu Taneční průprava

1. – 2. ročník přípravného studia Žák:

vnímá a popíše části svého těla

opakuje jednoduché poskoky

předvede pohyb po diagonále a kruhu

popíše a předvede rozdíl mezi napětím a uvolněním těla

vnímá ostatní při tanečních a pohybových harsh

rozpozná nálady hudby a snaží se o přizpůsobení pohybu k tématu

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Taneční techniky


Žák:

ovládá jednoduché půdorysné dráhy a celkovou orientaci v prostoru

předvede základní taneční postavení, které si zachovává i při tanečních krocích

vykoná jednoduché akrobatické prvky - převal v lehu, převal v klubíčku, svíčku

popíše a používá jednotlivé svalové oblasti

prohloubí pohyblivost kloubů


si zapamatuje a následně předvede jednoduché prvky a vazby


Žák:

orientuje se v prostoru po jednoduchých dráhách – diagonála, vlnovka, kruh

uchovává taneční postoj i při tanečních krocích

předvede vazbu jednoduchých tanečních kroků – běhy, poskoky, cvaly

vykoná jednoduché gymnastické prvky, a přípravu pro stoj o rukou a přemet stranou


Žák:

zná základní pravidla klasické taneční techniky

předvede základní prvky lidového tance – pérovaná chůze, valašský, jednokročka

popíše a použije jednotlivé svalové oblasti, které v předchozích ročnících posiloval


Žák:

skáče sautés ve všech pozicích

předvede základní prvky lidového tance a jejich vazby – srazy, rondy

provede hladké točení po diagonále

vykoná jednoduché prvky moderního tance - pracuje s podlahou

využívá prvky moderního tance v párovém tanci – tah a protitah

uchová si správné držení těla při všech tanečních úkolech

rozezná základní taneční a hudební styly – lidový, klasický, současný


Žák:

popíše a předvede jednotlivé svalové oblasti, které použije jako průpravu pro izolace

spojuje prvky v horizontálních polohách – zem, stoj, skok

předvede základní prvky tance s partnerem – malé zvedačky


Žák:

předvede využití pohybu váhy a těžiště svého těla


předvede své znalosti klasické taneční techniky v tanečních vazbách

předvede různé druhy pirouettes a točení z místa

předvede pohyb ve všech horizontálních polohách


Žák:

prokáže znalost základních prvků klasické taneční techniky, moderního

a lidového tance

otočí různé druhy pirouettes a využívá je v moderním i lidovém tanci

předvede pohyb ve všech horizontálních polohách, jeho pohyby jsou vázané,

s důrazem na váhu a těžiště svého těla

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Taneční praxe


Žák:

přizpůsobí svůj pohyb danému tématu a hudební předloze

rozpozná změnu dynamiky a tempa

předvede jednoduchou choreografii


Žák:

svou improvizaci přizpůsobuje hudebnímu doprovodu - pracuje se základní hudební

dynamikou

si zapamatuje a následně předvede jednoduché vazby prvků

jednoduše ohodnotí výkon svůj i ostatních


Žák:

předvede jednoduché akrobatické prvky - kotoul vpřed i vzad, převal přes rameno

svou improvizaci přizpůsobuje hudebnímu doprovodu - rozeznává dvou a třídobý takt

vyjádří hudební dynamiku svým pohybem


Žák:


respektuje taneční členění prostoru (na 8 bodů), půdorysné dráhy a celkovou orientaci

v prostoru

využije prvky tanečních technik v práci ve dvojicích

vykoná gymnastické prvky – převal přes rameno do stoje, stoj o rukou a hlavě, přemet

stranou


Žák:

k tanci využívá rekvizity

zhodnotí kvalitu souboru a choreografií podle interpretace tanečníků

při tanečním výkonu je plně soustředěn a ukázněn

6. ročník / I. stupeň Žák:

své pohyby prožívá intenzivněji, což je znát na jeho jevištním přednesu

uplatňuje prvky probraných tanečních stylů ve svém tanečním repertoáru

improvizuje s rekvizitou

7. ročník / I. stupeň Žák:

ovládá orientaci v prostoru, vnímá ostatní tanečníky s lehkostí, ladností a nenuceností

využívá znalosti kontaktní improvizace tančením ve dvojicích, trojicích a větších

skupinách

využije rekvizity k rytmizaci a kontaktní improvizaci

Školní výstupy I. stupně vyučovacího předmětu Práce v souboru

1. ročník / 1.stupeň

Žák:

vnímá a předvede pohybem dynamiku hudby

vnímá prostor a orientaci v něm

respektuje pravidla hry a vzájemné vztahy


2.ročník / 1.stupeň

Žák:

pracuje ve dvojicích, trojích nebo volných skupinách

improvizuje na téma dané učitelem

vlastními slovy popíše výkon svůj i ostatních

3. ročník/ 1. stupeň Žák:

interpretuje choreografii, využívá hereckou akci v pohybu

ohodnotí taneční představení, choreografie jiných souborů

4. ročník / 1.stupeň Žák:

do choreografií zapojuje vlastní herecké projevy

improvizuje na témata vlastní i dané učitelem, a využívá získané znalosti a dovednosti

jednoduše ohodnotí choreografie jiných souborů, improvizaci spolužáků a dokáže o

tom diskutovat

5. ročník / 1. stupeň

Žák:

popíše obsah a myšlenku choreografie

jednotlivé prvky popisuje svými slovy

předkládá návrhy na tvorbu tanečních vazeb

6. ročník / 1. stupeň Žák:

improvizuje ve dvojicích, trojicích a větších skupinách

pamatuje si náročné vazby

vytvoří samostatně pohybové vazby

7. ročník / 1. stupeň

Žák:

vytvoří těžší taneční vazby na danou hudební předlohu

hodnotí kvalitu tanečního vystoupení s použitím odborných výrazů

popisuje zhlédnuté choreografie, jejich obsah i interpretaci


Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Taneční techniky


Žák:

používá vertikálu těla a pracuje s jeho centrem

skáče základní a malé skoky s příslušnou elevací

předvede principy rotace

předvede principy pádu, pracuje s podlahou


Žák:

ovládá všechny základní pozice nohou a paží různých technik

udrží rovnováhou v rotacích o celou otáčku nebo o dvě

předvede posouvání maxima pohybu na relevé, v plié a v prostoru

předvede základní a střední skoky s příslušnou elevací


Žák:

popíše a předvede pozice vycházející z klasického tance, současných technik a

lidového tance

využívá chodidla a dolní končetiny k elevaci ve velkých skocích

točí dvojité piruety ve vertikále a jednoduché mimo vertikálu


Žák:

předvádí cviky s přesností a čistotou

pracuje na podlaze a využívá spirály, tahy a protitahy k přemísťování z vertikály

na zem a zpět


Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Taneční praxe


Žák:

vědomě zachází s vlastním tělem v souladu se zvýšenou fyzickou námahou

pohybově ztvární hudební i nehudební podněty

předvede taneční pohyb propojený s vnitřním prožitkem


Žák:

předvede uvědomělý koordinovaný pohyb ve všech tanečních technikách

vnímá a použije polycentrismus těla

zná a rozšiřuje svůj pohybový slovník, improvizuje


Žák:

propojí fyzickou expresi s vnitřním prožitkem

propojí fyzickou zdatnost a kondici s lehkostí uměleckého projevu

prezentuje zdravé pružné tělo bez disbalancí


Žák:

předvede náročnost vazeb i choreografií a podílí se na jejich kompozici a tvorbě

vědomě pracuje se svými individuálními kvalitami, rozvíjí ty, které jsou mu vlastní a

zpracovává své nedostatky

chápe vliv tance na kulturní i osobní život

Školní výstupy II. stupně vyučovacího předmětu Práce v souboru


Žák:

předvede taneční výkon s ohledem na spolupráci v souboru

uplatní získané vědomosti při improvizaci


podílí se na kompozici choreografie


Žák:

ohodnotí zhlédnuté představení a dokáže si obhájit svůj názor

podílí se na tvorbě choreografie vlastními pohybovými a hudebními návrhy

3. ročník/ II. stupeň Žák:

interpretuje svou choreografii a improvizaci před ostatními

improvizuje na jakýkoliv hudební podklad

4. ročník/ II. stupeň Žák:

připraví a odborně popíše vlastní taneční vazby

vytvoří a předvede vlastní krátké choreografie


9. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími

potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je ve škole uskutečňováno na základě

úspěšně vykonané talentové zkoušky, odborného posudku pedagogicko-psychologické

poradny, nebo školského poradenského zařízení, popř. na základě doporučení lékaře, žádosti a

vyjádření rodičů a doporučení učitele. Pokud tito žáci prokážou potřebné předpoklady nutné

ke studiu vyučovaných oborů, jsou ředitelkou školy zařazeni do výuky.

Pro žáky může být vypracován individuální vzdělávací plán, který zohledňuje jejich zdravotní

znevýhodnění a respektuje jejich osobnost, a dává jim vzdělávací příležitost postupovat

vlastním tempem.

Pro tyto žáky má škola možnost bezbariérového přístupu do prvního podlaží školy, včetně

speciálně upraveného WC.

Škola pro tyto žáky vytvoří podmínky, s ohledem na vzdělávací možnosti, které umožní plnit

vzdělávací obsahy stanovené školou. Důraz je kladen na spolupráci s rodiči z důvodu

mimořádné pozornosti těmto dětem.


10. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Vzdělávání mimořádně nadaných žáků má svá specifika a škola nabídne těmto žákům

možnost rozvíjet své schopnosti, dovednosti a talent na základě individuálně sestavených

vzdělávacích plánů, které budou respektovat potřebu větší hloubky a motivace probíraného

učiva.

Do kategorie žáků mimořádně nadaných jsou zařazováni žáci na základě úspěšně vykonané

talentové zkoušky, odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny, nebo školského

poradenského zařízení, popř. na základě doporučení lékaře, žádosti a vyjádření rodičů a

doporučení učitele. Pokud tito žáci prokážou potřebné předpoklady nutné ke studiu

vyučovaných oborů, jsou ředitelkou školy zařazeni do výuky.

Jedinec, který je identifikován jako „mimořádně nadaný“, by měl být schopen své nadání dále

rozvíjet, soustavně na sobě pracovat a podávat tak vynikající výkony ve zvoleném uměleckém

oboru.

Tito žáci budou přijímání ke studiu na základě úspěšně vykonané talentové zkoušky,

vyjádření a žádosti rodičů, doporučení učitele nebo na základě odborného posudku

pedagogicko-psychologické poradny a zařazeni ředitelkou školy.

Tím je žákům umožněno pracovat na jejich osobitém uměleckém vývoji, podporujeme tak

jejich výchovu a vzdělání, samostatnost, aktivně je zařazujeme do mimořádných projektů.

Žáci pro navýšení hodinové dotace by měli splňovat tato školní pravidla:

významná reprezentace školy

účast na soutěžích ZUŠ s postupem minimálně do krajského kola

účast na mezinárodních soutěžích

žáci od 4.ročníku I.stupně


11. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy

11.1 Zásady a způsob hodnocení žáků

Hodnocení žáků na základní umělecké škole má svá specifická pravidla. Klasifikace není

cílem vzdělávání. Na dosažené výsledky žáků není obvykle možné uplatnit paušální měřítka.

Funkce hodnocení má být pro žáka motivační, informativní a výchovné. Klasifikace žáka je

vedena průkazným způsobem tak, aby bylo možné doložit správnost celkové klasifikace.

Cílem klasifikace je sledování dosažení osobního maxima výkonu žáka a jeho pokrok v čase.

Při hodnocení v individuální výuce budou vyučující vycházet z konkrétních možností daného

žáka v návaznosti na cíle stanovené v plánu práce. Účelem zkoušení není nacházet za každou

cenu mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit především to, co umí. Je hodnocena práce

nejen v hodině, ale také příprava na vyučování, zda má žák v pořádku pomůcky k vyučování,

přezůvky, aktivita v hodině, spolupráce, včasný příchod, veřejné vystupování a kolegialita

vůči svým kamarádům. V případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování je nutné

předem sdělit, jakou formou a v jakém rozsahu bude látka ověřována.

Základním prvkem hodnocení výsledků je vyjádřeno v klasifikací těmito stupni: 1 – výborný,

2 – chvalitebný, 3 – dostatečný, 4 - nedostatečný. K doplnění mohou učitelé použít slovní

hodnocení nebo mimoverbální hodnocení jednotlivých hodin, které slouží jen pro motivaci

žáka. Žáci, kteří vynikají ve svém oboru a pracují nad rámec svých povinností jsou oceňováni

písemnou formou hodnocení – diplomem.

Na základě kolektivních prezentací žáků jak veřejných, tak interních, mají učitelé možnost

porovnat a objektivně zhodnotit jednotlivé výkony. Zároveň dochází k sebehodnocení žáků,

kteří se konfrontují se svými vrstevníky.

Žáci jsou hodnoceni minimálně 1x měsíčně při pravidelné docházce v individuálních

předmětech, 1x za měsíc v kolektivních předmětech při pravidelné docházce. V případě

dlouhodobé nemoci žáka nebude dodržován interval hodnocení.

Hodnocení vyučovacího předmětu Skupinová tvorba vychází ze soustavného pozorování

žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, z kontrolních prací a dalších

druhů zkoušek.

Nedílnou součástí hodnocení jsou komisionální postupové zkoušky.


Zkouška žáků hudebního oboru je nastavena tak, aby žákovi poskytla zpětnou vazbu od více

pedagogů, kteří jsou členy zkušební komise. Žák je hodnocen nejen známkou za momentální

výkon, ale i slovně členy této komise. Do protokolu a žákovské knížky je zaznamenávána

vždy známka a podepsána všemi členy komise. Ke komisionálním zkouškám jsou zpracovány

písemné požadavky, které jsou dostupné všem pedagogům a zohledňují výstupy jednotlivých

ročníků. Výsledky žáků jsou tímto způsobem průkazné a objektivní a poskytují zpětnou vazbu

žákům a jejich rodičům.

V kolektivních oborech má postupová komisionální zkouška podobu ročníkového

představení, koncertu nebo výstavy. O těchto zkouškách je rovněž veden protokol.

Hodnocení žáků – během školního roku – čtyři stupně:

výborný, chvalitebný, uspokojivý, neuspokojivý

Známka:

výborný - 1: připraven do hodiny, donesené učební pomůcky, aktivita v hodině,

motivační známka, je kolegiální

chvalitebný - 2: příprava do hodiny jen částečná, méně aktivní v hodině

uspokojivý - 3: opakované chyby, slabá domácí příprava, nesplněné dílčí úkoly,

chybějící učební pomůcky

neuspokojivý - 4: nerespektování dlouhodobých úkolů, nezájem o spolupráci v hodině,

špatná komunikace, nezodpovědné chování vůči spolužákům


Hodnocení žáků na vysvědčení je vyjádřeno slovem odpovídajícím čtyřem

stupňům:

výborný, chvalitebný, uspokojivý, neuspokojivý

Známka:

Výborný - 1:

žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi,

samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti při řešení praktických

i teoretických úkolů, samostatně hodnotí jevy a zákonitosti, pravidelná domácí příprava,

aktivita v hodinách, docházka do určeného předmětu a nošení učebních pomůcek.

Chvalitebný - 2:

žák ovládá poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně, samostatně nebo na základě

menších podnětů učitele je schopen osvojené vědomosti a dovednosti uplatňovat,

nevyskytují se podstatné chyby, dokáže hodnotit jevy a zákonitosti s částečnou pomocí

učitele, pravidelná domácí příprava s některými nedostatky, nepravidelná aktivita

v hodinách.

Uspokojivý - 3:

žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených vědomostí a dovedností závažnější

nedostatky, které je schopen uplatňovat s intenzivnější pomocí učitele, dokáže hodnotit

jevy a zákonitosti spíše jen za pomocí učitele, slabá domácí příprava, špatná komunikace,

opakovaně chybějící učební pomůcky.

Neuspokojivý - 4:

žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich závažné nedostatky, které

není schopen opravit ani s pomocí učitele, nedokáže hodnotit jevy a zákonitosti ani za

pomocí učitele, nerespektování dlouhodobých úkolů, nezájem o spolupráci v hodině,

nepřipravuje se, neomlouvá se, nenosí učební pomůcky.


11.2 Oblasti vlastního hodnocení školy

Vlastní hodnocení školy

Slouží jako podklad pro výroční zprávu a řídí se platnou legislativou. Vlastní hodnocení bylo

naposledy zpracováno za školní rok 2005/2006 – 2006/2007. Z důvodu zpracování

periodického hodnocení ředitelky školy a vypracování prezentace se všemi prvky hodnocení

do roku 2011 jsme stanovili písemné zpracování vlastního hodnocení na školní rok

2015/2016. Oblasti vlastního hodnocení jsou ale sledovány a vyhodnocovány průběžně.

Zaměstnanci jsou s těmito výsledky seznamováni na pracovních poradách a každoročně je

hodnocení obsaženo ve výroční zprávě, která je rovněž dostupná veřejnosti a vyvěšena na

webových stránkách školy.

Oblasti vlastního hodnocení:

materiálně technické podmínky

výchovně vzdělávací proces a jeho výsledky

psychohygiena zaměstnanců na pracovišti

komunikace s veřejností

zapojení do spolupráce s ostatními subjekty

prezentace školy na webu a v tisku, televizi

zapojení rodičovské veřejnosti formou dotazníků a vyhodnocení

hlubší mezioborová spolupráce pedagogů a žáků

zaměření na další možnosti grantových projektů

Date post:	06-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Školní vzdělávací program: Základní umělecká škola, Ostrava – … · 2016. 1. 28. ·...

Documents