KOMPETENCE V EDUKAČNÍM

KONTEXTU doc. PhDr. Jaroslav Veteška, Ph.D.

2012

Vývoj pojmů kompetence a klíčové kompetence

1. schopnost; zručnost; způsobilost, povolanost, kvalifikovanost

2. kompetentnost, příslušnost, pravomoc

• AJ: key competences • NJ: Schlüsselqualifikationen/kompetenz • FJ: compétence

Přestože v současné době stále terminologie týkající se tohoto fenoménu v evropských

kurikulích kolísá, doporučila skupina odborníků zabývajících se jedním ze

strategických cílů lisabonského procesu v rámci Evropské komise jednoznačné užívání pojmu key competencies, který označuje soubor vědomostí, dovedností

a postojů. Toto doporučení je určeno členským i kandidátským zemím EU.

Definice klíčových kompetencí Pojem kompetence můžeme tedy definovat jako

jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů, činností a životních situací, spojenou s možností a ochotou (motivací) rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost.

Zdroj: Veteška (2011)

Co jsou kompetence?• Dynamická kombinace kognitivních a

metakognitivních dovedností, znalostí a porozumění, meziosobních, intelektuálních a praktických dovedností a etických hodnot... Některé kompetence se vztahují k oborové oblasti (k určité oblasti studia), jiné jsou všeobecné... Rozvoj kompetencí obvykle probíhá integrovaným a cyklickým způsobem... (Glossary of Tuning Terms, 2006. In Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání - Úvod do diskuse. MŠMT 2008).

Pojem kvalifikace• Kvalifikace znamená formální výstup

procesu hodnocení a uznání, který je obdržen, pokud kompetentní orgán určí, že jedinec dosáhl učebních výsledků, které odpovídají daným standardům.

• Odborná profesní příprava. Soustava schopností (vědomostí, dovedn., návyků…) potřebných k získání oficiální způsobilosti k výkonu určité činnosti (povolání, funkce).

Nové pojetí kvalifikací založených na kompetencích

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2007)

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (2008)

• Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě.

Pyramida celoživotního vzdělávání podle kompetencí

Belz a Siegrist dělí KK:

• schopnost komunikovat a kooperovat,• schopnost řešit problémy a být kreativní,• samostatnost a výkonnost,• schopnost přijmout odpovědnost,• schopnost přemýšlet a učit se,• schopnost zdůvodňovat a hodnotit.

Struktura klíčových kompetencí:

1. Sociální kompetence• schopnost práce v týmu; kooperativnost,• schopnost čelit konfliktním a stresovým

situacím,• empatie (sch. vcítění se),• komunikativnost (komunikační dovednosti).a) ve vztahu k partnerovi/druhé osoběb) ve vztahu k sobě

2. Kompetence ve vztahu k vlastní osobě• kompetentní zacházení se sebou samým,

tj. nakládání s vlastní hodnotou,• být svým vlastním manažerem,• schopnost reflexe vůči sobě samému,• vědomé rozvíjení vlastních hodnot,• schopnost posouvat sám sebe (motivace)

a dále se rozvíjet.

3. Kompetence v oblasti metod• plánovitě, se zaměřením na cíl uplatňovat

odborné znalosti,• vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení,• strukturovat a klasifikovat nové informace,• dávat věci do kontextu a poznávat

souvislosti,• kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení

žádoucích inovací a změn,• zvažovat šance a rizika.

V kontextu výše zmíněných souvislostí a argumentů lze tedy konstatovat, že klíčové

kompetence jsou a mohou být:

• souhrnem kompetencí a spolupůsobením sociální, vlastní a metodní kompetence dospěje jedinec k optimální jednací kompetenci, jejíž projev může být v jednotlivých oblastech individuálně rozdílný;

• pomocí vyvinutých kompetencí je ve stejný okamžik vykonáván velký počet reakcí a funkcí; ty slouží k překonávání problémů nebo k pružnému přizpůsobení se změnám resp. požadavkům, se kterými se jedinec setkává v průběhu života;

• cesta klíčových kompetencí je celoživotní, resp. plynulý vzdělávací proces, sloužící k vývoji osobnosti a individuálnímu zvyšování jednací kompetence; zahrnuje také celé spektrum „neodborných“ kvalifikací.

Obecný cíl vzdělávání podle kompetencí

(competency-based education)• je, aby učící se jedinec byl schopen úspěšně

(efektivně a smysluplně) zvládat nejrůznější situace a úkoly, které bude aktuálně či ve vzdálenější budoucnosti řešit, a aby se postupně stával autonomnějším při dosahování různých osobních i společenských cílů.

• Lze ho použít pro kteroukoli součást kompletního cyklu celoživotního vzdělávání a učení a týká se v zásadě dvojího typu vzdělávacích situací – odstraňování deficitů „ve zdrojích“ kompetence (osvojování si těchto zdrojů především v primárním a sekundárním vzdělávání) a vytváření dalších typů kompetencí v procesech neformálního a informálního učení.

Evropský referenční rámec (Klíčové kompetence pro celoživotní učení) zahrnuje osm klíčových kompetencí:

1. komunikace v mateřském jazyce,2. komunikace v cizích jazycích,3. matematická kompetence a základní

kompetence v oblasti vědy a technologií,4. kompetence k práci s digitálními technologiemi,5. kompetence k učení,6. kompetence sociální a občanské,7. smysl pro iniciativu a podnikavost,8. kulturní povědomí a chápání uměleckého

vyjádření

Doporučená literatura:• VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. 2008. Kompetence ve

vzdělávání. Praha : Grada Publishing, 2008. 159 s. ISBN 978-80-247-1770-8.

• VETEŠKA, J. 2010. Kompetence ve vzdělávání dospělých : pedagogické, andragogické a sociální aspekty. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 200 s. ISBN 978-80-86723-98-3.

• VETEŠKA, J. a kol. 2011. Teorie a praxe kompetenčního přístupu ve vzdělávání. Praha : Educa Service, 2011. 228 s. ISBN 978-80-87306-09-3.